MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Alternativy rozvoje cestovního ruchu na Pálavě: in-line bruslení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Alternativy rozvoje cestovního ruchu na Pálavě: in-line bruslení Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Krejčí

Autor: Jarmila Kubišová Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Alternativy rozvoje cestovního ruchu na Pálavě: in-line bruslení vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prácí. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

……………………………………….. podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Tomáši Krejčímu za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych také poděkovala své rodině a příteli, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejichž pomoci bych práci nedokončila.

Klíčová slova In-line bruslení, sportovní cestovní ruch, cyklostezky, Pálava. Abstrakt Bakalářská práce se věnuje jednomu z typů sportovního cestovního ruchu - in-line bruslení, které se v posledních letech stává stále více populární. Jeví se jako vhodná alternativa cestovního ruchu v oblastech, které jsou z hlediska turismu zaměřeny z velké části pouze na jednu nebo dvě aktivity. Je to případ i Pálavy, která je úzce orientovaná na cykloturistiku a vinařskou turistiku. Cílem práce je tedy poskytnou aktuální informace o možnostech in-line bruslení na Pálavě a také zde navrhnout konkrétní trasu pro tuto sportovní činnost. Keywords In-line skating, sport tourism, cycle paths, Pálava. Abstract This Bachelor work deals with a sport type of tourism – in-line skating, which has become more popular in last years. In-line skating seems to be a suitable alternative tourism in regions where tourism is focused on one or two activities. Pálava, which is full of wine tourism and bicycle paths, is one of this regions. The object of the work is to infrorm about choices of in-line skating in the Pálava and to suggest a specific path for the in-line skating.

OBSAH 1

Úvod ............................................................................................................... 6

2

Cíl práce.......................................................................................................... 7

3

Metodika práce ............................................................................................... 8

4

Pálava – stručná charakteristika zájmového území ........................................ 9 4.1

Geografické aspekty území ................................................................... 10

4.2

Cestovních ruch v okolí Pálavy............................................................. 10

4.2.1 Vinařství ............................................................................................ 11 4.2.2 Cykloturistika .................................................................................... 12 5

6

Cestovní ruch ................................................................................................ 13 5.1

Formy a druhy cestovního ruchu........................................................... 14

5.2

Sportovní cestovní ruch......................................................................... 15

In-line bruslení.............................................................................................. 16 6.1

Aktuální stav rozvoje in-line bruslení ................................................... 16

6.1.1 Příklady vhodných lokalit v ČR a ve střední Evropě ........................ 17 6.1.2 Aktivity spojené s in-line bruslením.................................................. 19 6.2

Limity a možnosti rozvoje in-line bruslení ........................................... 20

6.2.1 Typologie bruslí................................................................................. 21 6.2.2 Technické limity ................................................................................ 21 6.2.3 Finanční limity................................................................................... 22 6.2.4 Legislativní limity ............................................................................. 23 7

8

Trasy vhodné pro in-line bruslení v okolí Pálavy ........................................ 25 7.1

Uherčice – Židlochovice (spojení hájenek)........................................... 26

7.2

Ivaň – Mušov......................................................................................... 27

7.3

Pasohlávky hráz .................................................................................... 28

7.4

Dolní Věstonice hráz ............................................................................. 29

7.5

Sedlec – Nesyt ....................................................................................... 29

7.6

Lednice – Nejdek .................................................................................. 30

Návrh tras pro in-line bruslení v okolí Pálavy.............................................. 32 8.1

Varianta A: kemp Mars – Autokemp Merkur ....................................... 33

8.2

Varianta B: kemp Mars – Lednice (Lednicko-valtický areál) .............. 34

9

Diskuze a závěr............................................................................................. 36

10

Seznam literatury .......................................................................................... 38

Seznam obrázků .................................................................................................... 42 Seznam tabulek...................................................................................................... 42 Seznam příloh ........................................................................................................ 42

1 Úvod Cestovní ruch je jedno z nejdynamičtějších odvětví, které neustále nabývá na společenském i ekonomickém významu. V některých zemích tvoří dokonce hlavní zdroj příjmů obyvatel, např. Kypr, Malta. Slouží však nejen k ekonomickému, ale i environmentálnímu a sociálnímu rozvoji daného území. Podle Ryglové a kol. (2011) je cestovní ruch tzv. průřezovým odvětvím, které ovlivňuje mnoho dalších hospodářských odvětví, jež na něj nějakým způsobem navazují. Poskytuje značné možnosti pro strukturální změny a rozvoj hospodářství, oživuje kulturní, historické, technické či přírodní atraktivity. Cestovní ruch se rozvíjí a současně s tím vznikají neustále nové důvody vedoucí k cestování. V dnešní době lidé cestují samozřejmě kvůli práci (kongresová a incentivní turistika) nebo i zdraví (například v České republice velmi významný lázeňský cestovní ruch), nejčastějším motivem se však jeví cestování za odpočinkem a relaxací za účelem regenerace svých sil nebo získání zážitku. V současnosti je v České republice velmi oblíbeným způsobem odpočinku wellness, zároveň s ním roste také poptávka po aktivním cestovním ruchu. Oblast Pálavy na Jižní Moravě jen potvrzuje tento trend, v posledních několika letech zde bylo vystavěno množství ubytovacích i relaxačních zařízení poskytující wellness služby. Stejně tak je Jižní Morava, díky příznivým přírodním podmínkám, protkaná sítí stezek ať už vinařských nebo cyklostezek. Společně s rozvojem cyklostezek se do popředí dostává i in-line bruslení. Vzhledem k ne příliš vysoké počáteční investici se in-line bruslení jeví jako vhodná alternativa rozvoje cestovního ruchu v okolí Pálavy, která je založena na vinařské turistice a cykloturistice. Pestřejší nabídka aktivit může mít pozitivní vliv na turisty, které to může motivovat k strávení delšího času v daném území. In-line bruslení lze přitom realizovat téměř v jakémkoli prostředí, které má hladký povrch. Může se mu věnovat každá věková kategorie, od malého dítěte až po jeho prarodiče. Další výhodou in-line bruslení je vztah k životnímu prostředí, což je v dnešní době jedno z nejdiskutovanějších témat po celém světě. Jedná se o šetrnou formu cestovního ruchu, jež nijak rapidně nezasahuje do krajiny, ani nemá nepříznivý vliv na ovzduší. Jedinou podmínkou a zásahem do krajiny, která je závislá na realizaci in-line bruslení, je vhodný povrch – nejlépe asfaltová cesta s rovinatým reliéfem. In-line bruslení však ve většině případů využívá již vybudovaných cyklostezek.

6

2 Cíl práce Předkládaná práce se věnuje charakteristice zájmové oblasti – Pálavy a problematice in-line bruslení. Obě dvě témata jsou řešena mj. na základě rešerše odborných zdrojů, což lze považovat za dílčí kroky související s prací. Jejím hlavním cílem je vytvoření návrhu konkrétní trasy vhodné k provozování in-line bruslení na Pálavě a určení potenciálních míst, které by mohly doplňovat celkovou infrastrukturu dané stezky. Hlavní ideou je tedy poskytnout uživatelům komplexní služby v in-line bruslení, které v pozitivním smyslu ovlivní chování turistů, které může tento produkt motivovat ke strávení delšího času na dovolené. Ačkoliv je in-line bruslení stále atraktivnější a v České republice neustále roste o tento druh sportu zájem, v oblastech odlehlejších od velkých měst chybí dostatečná infrastruktura, která by uspokojila i náročnějšího bruslaře. Proto se zabývám Pálavou, v jejíž blízkosti se nenachází žádné velké město s dostatečnou infrastrukturou pro in-line bruslení a cestovní ruch je zde založen hlavně na dvou převažujících aktivitách – vinařské turistice a cykloturistice. K naplnění tohoto cíle slouží druhý hlavní cíl, kterým je zmapování a zhodnocení současných podmínek a stavu dosud aktivních tras v daném území Pálavy, které jsou využívány pro in-line bruslení.

7

3 Metodika práce Bakalářská práce vychází z teoretické části, konkrétně z rešerše odborné literatury na téma charakteristika zájmového území – oblast Pálavy, cestovního ruchu a in-line bruslení. Pro vymezení zájmové oblasti Pálavy (obr. 1) byly převzaty mapové podklady z produktu ArcČR 500. Dále byly využity odborné monografie českých i zahraničních autorů v oblasti cestovního ruchu a sportovního cestovního ruchu. Vzhledem k relativně mladému pojmu in-line bruslení bylo využito množství internetových portálů, například zahraniční stránka www.rollerblade.com a další zahraniční zdroje uvedené v kapitole 10, které nás seznamují s již existujícími zahraničními in-line trasami. Pro naplnění hlavního cíle práce bylo nutné blíže poznat studované území, které se odehrávalo ve dvou krocích: 1. Studiem příslušných webových specializovaných portálů o in-line bruslení www.nabruslich.cz a na www.inline-online.cz, kde jsem si doplnila v té době nevyzkoušené trasy. 2. Terénním šetřením realizovaným v březnu 2015. Všechny v práci zmíněné trasy byly prakticky vyzkoušeny a byla pořízena vlastní obrazová dokumentace, která je součástí příloh 2–7. Aktuální stav in-line tras je hodnocen dle vlastní zvolené stupňové škály a detailně popsán v kapitole 7. Pro další zpracování a návrh vlastních tras byly využity letecké mapy z portálu Google (www.maps.google.com), které byly cenným zdrojem pro vyznačení tras do map. Samotný návrh in-line tras vychází také z vlastního terénního šetření, při němž byla pořízena fotografická dokumentace z míst, kudy navrhované trasy povedou (viz přílohy 8–10).

8

4 Pálava – stručná charakteristika zájmového území Pálava je obecný název pro chráněnou krajinnou oblast, nacházející se v jižní části Jihomoravského kraje v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny. Pro účely práce je Pálavou chápaná oblast, která je vyznačena na obr. 1. CHKO Pálava je hlavním bodem vymezení a zároveň přírodní dominantou, kolem kterého je zájmové území určeno. Jižní strana je vymezena státními hranicemi s Rakouskem, poté od Valtic hranice přechází na silnici 40 přes Břeclav na dálnici D2, která tvoří rozhraní po celé západní straně. Nejsevernějším bodem je město Židlochovice. Východní hranice území vymezuje částečně silnice 416, která vede přes Pohořelice, poté se napojuje na Drnholec a následně na státní hranice s Rakouskem.

Obrázek 1: Pálava – základní vymezení studovaného území. Vlastní úprava, mapové podklady: Arc ČR 500.

Pro zájmové území Pálavu je zmapován a vyhodnocen stav cyklostezek vhodných i pro in-line bruslení. Územím budou procházet také navrhované trasy. Pálava se nachází na jihovýchodě České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem v Jihomoravském kraji, leží na historické evropské dopravní a obchodní ose Balt – Jadran. Má velmi dobré spojení po železnici i po silnici. 9

Ke kraji se váže velmi bohatá kultura a historie, díky níž dnes můžeme obdivovat množství hradů, zámků, technických památek a v neposlední řadě i památky nehmotné, jakými jsou tradice a folklór. Jsou zde dobré podmínky pro zemědělství, daří se tady taky vinicím a ovocným sadům, čehož využívá dnešní velmi rozsáhlá a populární vinařská turistika. Rozprostírá se zde taky chráněná krajinná oblast – CHKO Pálava, která se řadí k biosférickým oblastem. Správa CHKO Pálavy zabezpečuje péči i o Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, které se nacházejí na Pálavě i mimo chráněnou krajinnou oblast. Z maloplošných zvláště chráněných území se zde nachází čtyři národní přírodní rezervace, jedna národní přírodní památka, pět přírodních rezervací a čtyři přírodní památky (Vystoupil, Šauer, 2011).

4.1 Geografické aspekty území Území Pálavy se nachází v části okresu Břeclav. Geologicky náleží daná oblast ke Karpatům – velkou část plochy zaujímají subkarpatské pánve úvalu Dyjskosvrateckého a Dolnomoravského, na severovýchodě a jihu pak vnější Karpaty (Pavlovské vrchy a okraj Ždánického lesa). Díky úrodným úvalům patří oblast mezi oblasti s nejstarším osídlením, konkrétně už od starší doby kamenné viz např. Nekuda (1969). Jedná se o nejjižnější část Moravy a zároveň i České republiky, která je charakteristická nížinami a klimaticky nejteplejší oblastí České republiky. Proto, zde můžeme najít přírodní společenstva jako zaplavované louky, mokřady a lužní lesy. V oblasti soutoku řek Dyje a Moravy se rozprostírá největší dochovaný zbytek lužního lesa na území Evropy (Horák, 2005).

4.2 Cestovních ruch v okolí Pálavy V oblasti Pálavy je právě cestovní ruch jedním z nejdůležitějších odvětví, mezi které patří i zemědělství. Cestovní ruch je zde realizován hlavně od jara do podzimu. Důvodem se jeví zde nejrozšířenější aktivity cestovního ruchu, kterými jsou vinařství a cykloturistika. Za kulturní centrum cestovního ruchu a turisticky nejnavštěvovanějším místo můžeme jednoznačně označit Lednicko-valtický areál, který je od roku 1996 zapsán do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO díky svým přírodním a kulturně-historickým hodnotám. Areál se rozprostírá vedle přírodní dominanty území, kterou je Pálava. Na Pálavě se díky skvělým podmínkám – vápencové skály, stepy a lesostepi – nachází pestrá fauna i flora. Jedinečný ráz Pálavy je dotvářen Novomlýnskou nádrží, která se rozprostírá přímo pod ní. Území je samozřejmě charakteristické také svými tradicemi, které jsou neustále udržovány, a folklorem. Nejvýznamnější kulturní akcí roku místního charakteru jsou tradiční hody a hodové zábavy, které v nemalé míře doplňují v zimních měsících plesové zábavy. Mezi významné akce regionálního charakteru se řadí Pálavské vinobraní v Mikulově, víkendová akce probíhající v měsíci září, a Burčákové slavnosti 10

v Hustopečích, které probíhají vždy první víkend v měsíci říjnu. V Hustopečích a v Kurdějově se také pravidelně koná kulturní akce mezinárodního charakteru, kterým je Concentus Moravie – mezinárodní hudební festival 13 měst. 4.2.1 Vinařství Jak již bylo uvedeno výše, díky velice dobrým klimatickým a geografickým podmínkám je oblast charakteristická zemědělskou činností, hlavně vinařstvím, které se zde těší velké oblibě. Vína ze zdejších regionů se řadí k těm kvalitnějším. Vinařské regiony Moravy jsou rozděleny do čtyř podoblastí – Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. 96% všech registrovaných vinic České republiky se nachází právě ve vinařské oblasti Morava. Do zájmového území zasahují tři zmíněné podoblasti – Mikulovská a Velkopavlovická a částečně i Slovácká, jak můžeme vidět na obr. 2. Vynikající vinařské podmínky se vyskytují v bezprostřední blízkosti města Mikulov i v okolních obcích. Velmi významnou obcí jsou především Valtice. Ve sklepeních místního zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice Národní soutěže vín Salon vín České republiky. Dalšími významnými vinařskými centry jsou Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče a Kobylí. Důležitou roli zde hrají zejména modré odrůdy, kterým se daří na tamních půdách s vysokým obsahem hořčíku. Daří se zde však i odrůdám bílým. Hlavní osa viničních tratí se rozprostírá podél dálnice v úseku Brno – Břeclav, kde se nalézají svahy prvotřídní bonity. Najdeme zde rovinaté svahy, stejně tak i viniční tratě položené v členitém terénu (Vinařské regiony, 2005–2015).

Obrázek 2: Vinařská oblast Morava s vyznačeným zájmovým územím Pálavy. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.vinecko.eu/cz-clanek-6.html.

11

4.2.2 Cykloturistika Rozvoj in-line bruslení úzce souvisí s rozvojem cykloturistiky, konkrétně s rozvojem cyklostezek a tzv. „zelených stezek“. Stále více lidí dnes touží po aktivní dovolené. Cykloturistika za posledních několik let získala na popularitě a společně s ní se rozvíjí i síť cyklistických stezek a tras, ať už dálkových, regionálních či terénních. Česká republika má ideální podmínky právě pro rozvoj cykloturistiky, díky zajímavému terénu a dostatečné vybavenosti turistickými cíli (viz např. Mourek a kol., 2011). Jihomoravský kraj má příznivé podmínky jak pro vinařství, tak pro cykloturistiku. Proto jeho území protínají Moravské vinařské stezky, řadící se ke Greenways. Moravské vinařské stezky tvoří síť 11 tras o celkové délce 1 200 kilometrů. Každá z vinařských oblastí má svůj okruh. Účastník si může vybrat z jednodenních či vícedenních výletů. Stezky nabízejí cesty za poznáním folklóru, vína, krajiny a samozřejmě lidové architektury. O rozvoj Greenways tzv. „zelených stezek“, šetrné turistiky a cykloturistiky, se stará Nadace partnerství – největší česká nadace pro lidi a přírodu. Díky Greenways došlo k přeshraničnímu spojení dvou metropolí - Brna a Vídně cyklistickou stezkou (www.greenways.cz, 1998–2013).

Obrázek 3: Moravské vinařské stezky s vyznačeným zájmovým územím Pálavy. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://vinarske.stezky.cz/uvod.aspx.

12

5 Cestovní ruch Cestovní ruch, rekreace a volný čas jsou obecně vnímány jako soubor vzájemně provázaných a překrývajících se pojmů (Hall, Page, 2006), což dokumentuje i následující obr. 4.

Obrázek 4: Vztahy mezi volným časem, cestovním ruchem a rekreací. Zdroj: vlastní zpracování dle Hall, Page (2006).

Obrázek 4 je rozdělen na dobu v práci a volný čas mimo práci, který každý člověk využívá podle svých přání a potřeb a samozřejmě podle svých dostupných prostředků. Dvěma z mnoha možností využití volného času je právě cestovní ruch a rekreace. Oba pojmy se překrývají a můžou zasahovat i do pracovní sféry, např. v podobě kongresové turistiky. Rekreace zase zasahuje do pracovní sféry ve formě motivace k práci, regenerace sil a utužování pracovního kolektivu ze strany zaměstnavatele. Volný čas je doba, kdy člověk koná činnost podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Je to část mimopracovní doby, patří sem i čas na realizaci osobních potřeb a rodinné povinnosti (Schneider, Fialová, Vyskot, 2008). Naproti tomu rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase, a která slouží k regeneraci fyzických a duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů. Rekreaci zkoumá vědní disciplína rekreologie (Schneider, Fialová, Vyskot, 2008). Cestovního ruchu bývá podle Ryglové a kol. (2011) popisován vícero způsoby. Měl být chápán jako komplex poskytující veškeré služby s ním spojené, do kterých patří hlavně ubytovací služby, atrakce, doprava, zprostředkovatelé a organizace. Podle UNWTO (www.czechtourism.cz) je cestovní ruch „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“.

13

5.1 Formy a druhy cestovního ruchu V odborné literatuře můžeme nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu, jež třídí a definují cestovní ruch do forem, typů, druhů atd. Podle Ryglové a kol. (2011) formy cestovního ruchu odpovídají potřebám svých účastníků a dělí se na: Základní formy (odpovídají nejširším potřebám účastníkům CR): - rekreační CR – slouží k regeneraci fyzických a duševních sil, - kulturně poznávací CR – zacílen na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků, - sportovně-turistický CR – jedná se o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech, - léčebný a lázeňský CR – zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, obnovu fyzických a duševních sil jedince. Specifické formy – uspokojují zvláštní potřeby specializovaných spotřebitelských segmentů. Ke specifickým formám patří cestovní ruch venkovský, jehož součástí je agroturistika a ekoagroturistika, kongresový a incentivní, chatařský a chalupářský, náboženský, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, golfová turistika, rybolov, nákupní turistika, dobrodružný cestovní ruch, aj. Druhy cestovního ruchu jsou určeny podle různých charakteristik. Uvedu několik důležitých členění z pohledu dané bakalářské práce, podrobnější přehled potom poskytují Ryglová a kol. (2011) v knize Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi: Druhy CR podle vztahu k platební bilanci: - domácí CR – osoby trvale sídlící v zemi cestují uvnitř a nepřekračují hranice, jde o domácí spotřebu, - zahraniční CR – aktivní (incoming, příjezdy cizinců do destinace) a pasivní (outcoming, výjezdy domácích turistů do zahraničí). - tranzitní CR – průjezd cestujícího přes území jiného státu do státu cílového, zpravidla bez přenocování, nebo pohyb cestujícího v letištním prostoru. Podle místa převažující realizace služeb: - vnitřní CR (příjezdový) – zahrnuje domácí CR a aktivní příjezdový (pobyt cizinců v dané zemi), - národní CR (výjezdový) – domácí CR a pasivní výjezdový (výjezdové cesty obyvatel dané země do cizí země), - mezinárodní CR (výjezdový) – veškerý CR, při němž dochází k překročení hranice státu. Dále se druhy cestovního ruchu dělí podle délky pobytu na krátkodobý (do tří přenocování) a dlouhodobý (více než tři přenocování) a podle vlivu na životní prostředí na tvrdý (hlavní měřítko je zisk bez ohledu na životní prostředí) a měkký (soulad mezi dopady a přínosy na prostředí). Pro bakalářskou práci Alternativy rozvoje cestovního ruchu na Pálavě: in-line bruslení je již ze zmíněných forem cestovního ruchu stěžejní sportovní cestovní ruch, který je více přiblížen v následující kapitole 5.2. 14

5.2 Sportovní cestovní ruch Od poloviny 90. let 20. století je kladen větší důraz na sportovní cestovní ruch. Bylo to hlavně díky demokratizaci, která otevřela nové možnosti, jež v minulosti byly omezené. Mezi hlavní možnosti patří otevření státních hranic Shengenskou dohodou. Cestování z důvodu aktivní nebo pasivní účasti na sportu se stávalo stále častější, avšak použití termínu sportovní cestovní ruch k popsání tohoto typu turismu začalo být aktuální až v posledních více než 10 letech (Gibson, 2006). Síla globalizace a demokratizace měla významný dopad na spotřebu v oblasti vývojových procesů sportovního turismu. Moderní vývoj sportu stojí na průřezu současných trendů, které jsou následující: - zvýšené zájmy v oblasti zdraví a kondice v západních společnostech, - rostoucí poptávka po aktivním způsobu vyžití rekreace v průběhu dovolené, - rostoucí vliv významu role sportu a sportovních akcí, kterou hrají v rozvoji měst (Hinch, Higham, 2011). Vlastní definici sportovního cestovního ruchu uvádí Kotíková (2013), podle níž „sportovní cestovní ruch představuje volnočasovou aktivitu, které se účastní jedinci mimo své bydliště za účelem účasti na pohybových aktivitách, sledování pohybových aktivit nebo obdivování atraktivit, které jsou spojeny s pohybovými aktivitami“. To znamená, že sportovní cestovní ruch má tři složky, z nichž jedna je aktivní a dvě pasivní. Aktivní je spojená s aktivní účastí na pohybových aktivitách a pasivní, například návštěva fotbalového stadionu oblíbeného týmu. Podsystémem sportovního cestovního ruchu, který se zabývá aktivní sportovní činností je podle Kotíkové (2013) dobrodružný cestovní ruch, zejména pokud se jedná o tzv. rizikové sporty. Dobrodružný cestovní ruch je podle Buckleyho (2010) relativně mladý pojem, který se začal objevovat před 5 lety. Zahrnuje všechny typy veřejného venkovního cestovního ruchu a rekreace se značnou mírou vzrušení. Neexistuje žádná oficiálně přijatá definice pro tento pojem. Může se dělit podle potřebných dovedností, mírou vzrušení, ochotou riskovat a vzdáleností od civilizace. Z pohledu individuálního turisty může být počítáno do dobrodružného cestovního ruchu cokoli, co sám označí za dobrodružné, proto sem můžeme řadit i in-line bruslení.

15

6 In-line bruslení Podle přecházejícího textu můžeme říci, že in-line bruslení nevylučuje parametry aktivit, řadící se do forem sportovního cestovního ruchu. Pro některé jedince však může jít o jeho specifickou formu, např. o dobrodružný cestovní ruch. Stejně tak se subjektivně může jednat o rekreační formu cestovního ruchu. Počátek rozmachu in-line bruslení můžeme podle Rollerblade (www.rollerblade.com) datovat od roku 1980, kdy dva bratři, hokejoví hráči Minnesoty, objevili v obchodě se sportovním zbožím staré brusle. Zdokonalili je i jejich design a brzy založili společnost Rollerblade, která je nyní na dobré cestě stát se lídrem na trhu v oblasti in-line bruslí – většina in-line bruslí nabízených v obchodech i v ČR pochází od společnosti Rollerblade. Brusle nejdříve využívali pro trénování hokejoví hráči a lyžaři pro udržení fyzického stavu mimo sezónu. S postupem času in-line brusle začali využívat i obyčejní lidé a sportovní nadšenci pro rekreační a později i závodní sportování. Na webu www.rollerblade.com se můžeme připojit do velké celosvětové komunity bruslařů s aktuálními informacemi o pořádaných akcích a nechybí zde ani možnost podělit se o zkušenosti s ostatními bruslaři. Aktivní účast na in-line bruslení vyžaduje určitou infrastrukturu. Aktuální stav infrastruktury v České republice a zahraničí diskutuje kapitola 6.1. Stejně tak má in-line bruslení určitá omezení a limity, které jsou detailně popsané v kapitole 6.2.

6.1 Aktuální stav rozvoje in-line bruslení Česká Republika V České republice v posledních letech začíná být in-line bruslení stále více atraktivní i pro hobby jezdce hlavně díky budování nové infrastruktury cyklistických stezek a tzv. zelených zón (Greenways). První velkou vlnu zájmu zažilo in-line bruslení již v 90. letech 20. století, v té době se na území České Republiky vyskytovaly hlavně typické dlaždicové chodníky, které však tento sport nijak nepodporovaly, spíše naopak (Procházka, 2010). V podmínkách České republiky je in-line bruslení dosud se rozvíjející sport. Na území České republiky se v posledních letech vybudovalo množství nových stezek nebo úseků využitelných pro in-line bruslení. Některé jsou dlouhé, zajímavé a vybavené i doplňující infrastrukturou (například půjčovna a servis bruslí, občerstvení, odpočívadlo). Převládá však množství stezek a úseků krátkých, na kterých se dostaneme pouze do určitého bodu a poté se musíme otočit, protože dál pokračuje nevyhovující povrch nebo cesta končí (takové trasy existují i na Pálavě – blíže viz terénní šetření v kap. 7). Proto je pro in-line bruslení velmi důležitý povrch. Většinou se tato aktivita odehrává na cyklostezkách s hladkým povrchem. Na cyklostezkách se však můžou nacházet nerovnosti povrchu, které cyklistům nevadí, ale bruslařům brání ve výkonu sportu - viz příloha 5. Mezi bruslaři a cyklisty taky panuje určitá „nevraživost“. Cyklisté

16

se musí bruslařům vyhýbat a bruslaři musí zase cyklistům uhýbat. Je to však subjektivní pohled na věc a dostatečně široké trasy by měly být dostačujícím řešením. Abychom předešli zklamání z cyklostezek, které jsou ovšem i tak nejlepším místem pro výkon in-line bruslení v podmínkách ČR, můžeme se před samotným bruslením informovat na internetových portálech o vhodných trasách pro in-line. V českém virtuálním světě existuje několik portálů orientovaných na provozování in-line bruslení na území celé ČR (www.nabruslich,cz, www.inline-online.cz). Naproti tomu existují i městské portály pro Brno, Olomouc, Ostravu i Prahu. Z velké části se jedná o nabídku výukových kurzů v daném městě. Portál www.brno-inline.cz má však spíše informativní charakter, který nám poskytuje údaje o pořádaných akcích, jakými jsou například Jízdy městem nebo mimořádné jízdy na Masarykově okruhu. Portál www.nabruslich.cz, nám nabízí hledání tras podle krajů, po rozbalení si stačí vybrat už jen město a danou stezku. Každá trasa je popsána z hlediska povrchu a délky, samozřejmě nechybí mapka s vyznačenou cestou. V dolní části stránky najdeme zajímavosti, které můžeme shlédnout v blízkosti stezky, fotografie a taky postřehy a komentáře od bruslařů, kteří již trasu vyzkoušeli. Nechybí ani informace o tom, kdy byly údaje o trase naposled aktualizovány. Z portálu se také můžeme dozvědět, kde se zrovna koná nějaká akce na bruslích, např. již zmíněné jízdy městem nebo noční bruslení. Zahraničí V zahraničí je in-line bruslení pojem, který je v povědomí veřejnosti o něco déle než v České republice, čemuž taky odpovídá infrastruktura. Stejně tak jako u nás, můžeme v zahraničí využít stezky určené pro cyklisty i bruslaře. Existuje však mnohem více možností s lepšími podmínkami a infrastrukturou. V zahraničí se nachází různé turistické rekreační areály protkané stezkami, ze kterých můžeme vybírat trasy o různých délkách a obtížnostech, které vyhovují našim představám. Dle dostupných informací z portálu www.inline-online.cz lze považovat za bruslařský ráj Německo, konkrétně Paths Fleaming-skate. Kvalitní in-line stezky najdeme samozřejmě i v jiných zemích jako je například Rakousko a Nizozemsko. Vybrané příklady střední Evropy uvádí kapitola 6.1.1. 6.1.1 Příklady vhodných lokalit v ČR a ve střední Evropě Daná kapitola se věnuje vybraným lokalitám ve střední Evropě, které jsou vhodné a vyhledávané pro in-line bruslení. Na obr. 5 jsou všechny lokality, popisované níže, zaznačeny na mapě. V České republice je vhodným místem pro bruslaře například Brno. Doporučila bych začít od brněnské Olympie, kde se dá napojit na stezku podél řeky Svratky, která nás dovede až do centra Brna a pokračuje k Brněnské přehradě. Stezka je vybavena značením, servisem s půjčovnou a občerstvením. V Brně jsou navíc pořádány akce s názvem „Jízdy městem“, do kterých se může zapojit široká veřejnost, nebo „Brno Circuit Inline“ na Brněnském okruhu, týmový vytrvalostní závod na bruslích (Brno-inline, 2006-2015). 17

Dle serveru www.inline-online.cz lze za jednu z nejkrásnějších in-line tras na území republiky považovat trasu mezi Přibyslaví a Sázavou dlouhou přes devět kilometrů. Jedná se o trasu jak pro bruslaře, tak i pro cyklisty a chodce se zákazem pohybu motorových vozidel a psů. Na obou koncích stezky se nachází prostorná parkoviště, nevýhodou je absence občerstvení, které však někomu vykompenzuje nádherná příroda. Jedná se o stezku podpořenou Regionálním operačním programem Jihovýchod, která je vybudována na 100 let staré železniční trati.

Obrázek 5: Mapa lokalit vhodných pro in-line bruslení ve střední Evropě. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Central_Europe_location_map.svg.

V zahraničí již najdeme podstatně větší a kvalitnější trasy. Za ráj bruslařů i cyklistů je považován areál Paths Fleaming-skate, který se nachází v Německu, nedaleko Berlína (viz příloha 1). Jedná se o trasy v celkové délce 230 kilometrů a široké 2–3 metry, které vedou oblastí Niederen Fläming a Baruther Urstromtal. Můžeme vybírat z tras pro začátečníky i pro zdatné sportovce. Pro úplné začátečníky jsou k dispozici lekce in-line bruslení. Trasy nám poskytují pestrou nabídku pamětihodností a zajímavých míst, které jsou doplněny dalšími sportovními aktivitami. Cesty jsou hojně doplněny odpočívadly a dalšími službami, jakými jsou půjčovny bruslí, hotely i pensiony, pivnice, koupaliště, lázně (více informací na portále www.flaeming-skate.de, jehož základní nabídka je uvedena též v češtině). Dalším vhodným místem v Německu pro in-line bruslení jsou Lužická jezera s cestami podél jezer s průměrnou šířkou 3,5 metru, které poskytují dostatek prostoru pro bruslaře i cyklisty. Okružní cesty mají k dispozici celkem přes 100 kilometrů. Plánují však rozšíření cest i se servisem pro in-line bruslaře. Co se služeb týče, najdeme zde hotely, hostince, kempy, byty v soukromí. Na své si přijdou milovníci kultury 18

i aktivní nadšenci. Více informací poskytují internetové stránky www.lausitzerseenland.de, které jsou také v českém jazyce. V Rakousku se dá podle www.inline-online.cz považovat za bruslařský ráj Vídeň, která je protkaná sítí stezek. Ve Vídni také najdeme lokalitu pro fitness bruslení a rychlobruslení – Donauinsel (ostrov mezi dvěma rameny Dunaje). Cesty jsou dostatečně široké s velkým množstvím občerstvení či barů a kaváren. Ve městě také pravidelně probíhá noční bruslení. Mezi další vhodná místa, byť menší, se řadí skatingpark ve východním Rakousku. V zimních měsících zde najdeme jedno z nejmodernějších kluzišť v Rakousku s rozlohou 450 m². V létě můžeme využít tři trasy pro in-line bruslení, dlouhé od 7 do 17 kilometrů, které začínají od lázní Sonnentherme (www.skatingpark.at). 6.1.2 Aktivity spojené s in-line bruslením Instituce zastřešující in-line bruslení Ve světě působí F.I.R.S. (Fédération Internationale de Roller Sports) – světová asociace kolečkového bruslení, které má počátky již v roce 1924. Organizace se v druhé polovině 20. století stala mezinárodně uznávaným členem olympijského výboru. V roce 2009 se dokonce snažila při výběru nových druhů sportů do olympijského programu zařadit sporty na kolečkových bruslích, avšak neúspěšně (Procházka, 2010). V České Republice zastřešuje in-line bruslení organizace Český svaz kolečkového bruslení (Czech Union of Roller Skating). Vznikla v roce 1994. Bruslení se u nás dělí na dvě hlavní větve – hokejovou a rychlobruslařskou, o kterou se stará Český svaz kolečkového bruslení. Ve světě i v České Republice je pořádána řada rychlobruslařských závodů, z nichž jsou velmi oblíbené městské maratony a půlmaratony, které se konají na všech výkonnostních úrovních (Český svaz kolečkového bruslení, 2012). Podle ČSKB (2012) je „in-line rychlobruslení velmi atraktivní forma pohybu, kde se kloubí atletická připravenost s cyklistickou taktikou a vytrvalostí. Jedná se o velmi rychlý dynamický sport, kde na vrcholové úrovni dosahuje dospělí závodník rychlostních průměrů atakujících 40 km/hod“. Noční bruslení (Night Skate; Nacht Skaten) Noční bruslení je několikahodinová akce, která začíná nabývat popularity i v českých podmínkách. Jedná se o organizovanou skupinovou projížďku ve večerních hodinách. Před samotnou vyjížďkou probíhá registrace účastníků. Většinou se jedná o projížďku městem na místech, kde se běžně nebruslí. Akce může být konána za doprovodu policie, záchranné služby a ozvučeného vozidla s hudbou, jak tomu tradičně bývá například v Olomouci, termíny všech večerních bruslení jsou sděleny předem na webových stránkách http://www.inline-olomouc.cz/inline-vyjizdky. Povinnou výbavou je helma a reflexní prvky. Pro zpestření akce může být předepsáno téma vyjížďky, například žlutá barva nebo určitý styl oblečení (Škola kolečkového bruslení LENE, 2010 – 2015).

19

V zahraniční je nejznámější Drážďanské noční bruslení s tradicí již od roku 1998. Akce se konají v sezóně, která probíhá od konce dubna do konce září každý pátek ve večerních hodinách, a jsou zdarma. Aktuální trasa je vždy v předstihu zveřejněna na německém webu (Dresdner Nacht-skaten).

Obrázek 6: Logo drážďanského nočního bruslení. Zdroj: http://www.ddin.cz/brusleni.

Seriál LifeInLine Tour LifeInLine Team se skládá z celoživotních aktivních sportovců, kteří se podílí již 10 let na seriálu LifeInLine Tour. Jejím hlavním představitelem je Martin Plecitý, bývalý reprezentant Československa v triatlonu a duatlonu. Celý Seriál je zastřešen firmou Trikam, s.r.o. LifeInLine Tour výrazně ovlivňuje sportovní okruh in-line bruslení v České republice. Ideálně propojuje vrcholový sport s výkonnostním, ale důraz klade i na hobby jezdce. Pravidelně pořádá soutěže a různé in-linové akce, na kterých se potkávají zkušení bruslaři ale i začátečníci a děti. Bruslí se na trasách 1, 3, 10 a 21 km. Kdo nemá zájem závodit, může využít bruslení v předvečer závodů nebo volné bruslení v průběhu dané akce. Tour vnesla do amatérského prostředí in-line bruslení formálně propracovanou organizaci závodů. Pořádá závody v půlmaratonu, které jsou oficiálním Českým pohárem v Ostravě, Opavě, Praze a v Napajedlích. Tour se stala fenoménem i v zahraničí. Častěji přijíždějí závodníci ze zahraničí, díky kterým Tour získává mezinárodní prestiž. Během deseti let se konala již v 17 českých a slovenských městech. V prvním ročníku startovalo 971 jezdců, v roce 2010 počet vzrostl až na 8 500 (LifeInLine, 2015).

6.2 Limity a možnosti rozvoje in-line bruslení Jak již bylo řečeno úvodem, in-line bruslení není finančně náročné. Bruslař potřebuje pouze počáteční investici na vybavení. Nejdůležitější jsou samozřejmě kolečkové brusle, které lze pořídit v různých cenových kategoriích a různých typech dle možností a požadavků uživatele. Mezi další důležité vybavení pro bruslaře se řadí 20

sportovní oblečení, ponožky, chrániče a přilba. S různými typy bruslí nás seznamuje kapitola 6.2.1. Pokud je bruslař plně vybaven, je klíčovou otázkou nalezení vhodného terénu. In-line bruslení je volnočasová aktiva, která nabývá na významu. Díky rostoucímu počtu bruslařů a jejich nárokům na plochy, využitelné k bruslení, roste také poptávka po in-line stezkách a turistických areálech. Česká republika se však nachází v pozici, kdy poptávka převyšuje nabídku. 6.2.1 Typologie bruslí In-line bruslení má samo o sobě také několik typů bruslení, kterým odpovídají různé typy bruslí, se kterými je vhodné se seznámit ještě před tím, než vyrazíme na nákup a rozhodneme se pro koupi: - in-line brusle pro začátečníky: menší kolečka (72–80 mm), pomalejší a pohodlné – měkčí bota; - fitness brusle: nejpoužívanější typ se sportovnější botou a o něco většími kolečky než brusle pro začátečníky (80–90 mm nebo 100–110 mm na sportovních fitness modelech); - závodní brusle na rychlobruslení: velká kolečka (100–110 mm) a nízká bota, méně pohodlné, ale rychlejší; - brusle na agresivní bruslení: brusle vhodné do skate parku s malými kolečky (50–60 mm) a odolnou plastovou botou; - freeskate in-line brusle: brusle vhodné na freestyle, lehce ovladatelné, tuhá plastová odolná bota, kolečka 76–80 mm; - nordic brusle: brusle do přírody, pouze dvě velká nafukovací kolečka, jsou hůře ovladatelné – vhodné použít hole na běžky; - dětské in-line brusle: nastavitelná velikost, menší kolečka; - in-line brusle na hokej: podobná bota jako u bruslí na led – tuhá a odolná, kolečka 72–80 mm, používají se i různé velikosti koleček na jedné brusli, uprostřed větší a na okraji menší (Jak vybrat kolečkové brusle, 2012). Pokud si někdo sám neví rady s tím, jaké brusle pořídit, je nejlepší navštívit specializovanou prodejnu, kde nám podle našich požadavků pomůžou vybrat vhodný typ nebo nejdříve navštívit půjčovnu bruslí. 6.2.2 Technické limity Vzhledem k vyšším požadavkům na povrch in-line tras by měly být stanoveny určité parametry pro jejich výstavbu, které však zatím chybí. Jak již bylo řečeno výše, jedná se o poměrně mladou aktivitu, která zatím není v českých podmínkách žádným způsobem vymezena, neexistují jasně dané parametry, které by měly in-line trasy splňovat. Proto veškeré projekty výstaveb in-line tras vychází z parametrů pro cyklostezky, které jsou ukotveny v zákoně. Standardy pro cyklostezky a in-line stezky se však v některých bodech liší. Pro bruslení je podmínkou realizace rovný hladký a navazující povrch, neboť kolečka hůře zdolávají nerovnosti povrchu a různé 21

přechody mezi úseky. Proto si myslím, že by v budoucnosti měli být in-line stezky vymezeny jako speciální pozemní komunikace s přísnějšími normami. Nicméně v technické i legislativní rovině se při vymezení in-line tras musíme zatím spokojit s cyklostezkami. Mezi nejdůležitější technické předpisy pro projektování cyklostezek se řadí norma o Projektování místních komunikací (ČSN 73 6110) a tzv. technické podmínky Navrhování komunikací pro cyklisty (TP 179) a Navrhování zón 30 (podrobněji www.cyklodoprava.cz). 6.2.3 Finanční limity Rozvoj cyklostezek a s nimi zároveň i in-line stezek a doplňující infrastruktury je závislý na dostatku finančních prostředků. Mezi nejčastější zdroje financování cyklostezek patří: Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), Strukturální fondy EU, Dotované tituly krajů. Státní fond dopravní infrastruktury je zřízen zákonem 104/2000 Sb., jehož účelem je rozvoj, výstavba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Fond také poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu (Státní fond dopravní infrastruktury). Možnosti získání příspěvků a podrobná ustanovení pro výstavbu cyklostezek najdeme v Pravidlech pro poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek vždy pro aktuální rok. Podle Pravidel lze finanční přípěvek poskytnout výhradně na výstavbu cyklistické stezky a na údržbu cyklistické stezky. Konkrétně pro rok 2015 lze poskytnou příspěvek maximálně do výše 85% celkových uznatelných nákladů stavební části akci nebo údržbu cyklistické stezky, v případě budované cyklostezky na opuštěném drážním tělese s minimální délkou 1 km až do výše 90% uznatelných nákladů stavební části akce, to byl příklad i stezky v Přibyslavi (www.inline-online.cz). Příspěvek však nelze dále kombinovat s prostředky fondů a programů EU. Příjemcem příspěvku může být obec – vlastník cyklistické stezky, její organizační složka, příspěvková organizace zřízená obcí nebo svazek obcí s vhodným předmětem činnosti. Strukturální fondy EU se otevřely jako možnost financování projektů vstupem ČR do Evropské Unie. V současné době probíhá programové období 2014–2020, ve kterém bylo vymezeno 20 operačních programů. Zároveň byla vytvořena Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013–2020, která má vazbu na OP Doprava, Integrovaný regionální operační program a Přeshraniční spolupráce. Konkrétní vazba na operační programy a jednotlivé prioritní osy a cíle jsou popsány právě v ní. Vznikla stejně jako internetový portál www.cyklodoprava.cz, jako společný projekt Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu v rámci

22

projektu Central MeetBike (www.centralmeetbike.eu) prostřednictvím programu CentralEurope. Kraje jsou významnými partnery v naplňování Cyklostrategie prostřednictvím koordinační, metodické a konzultační činnosti. Kraje realizují opatření na podporu cyklistiky podle svých zpracovaných koncepčních dokumentů. V Jihomoravském kraji je zpracován Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji, který vznikl v roce 2007. Díky velké angažovanosti Jihomoravského kraje se z operačního programu ROP NUTS II Jihovýchod v programovém období 2007–2013 podařilo realizovat většinu plánovaných akcí. V roce 2014 byl vytvořen program Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji s vyčleněným objemem finančních prostředků 11 000 000 Kč. Podporovány byly projekty výstavby, rekonstrukce, opravy cyklostezek a související doplňkové infrastruktury; značení cyklotras a cyklostezek a projektová dokumentace (Rozvoj cykloturistiky, Jihomoravský kraj, 2010–2015). 6.2.4 Legislativní limity Při výstavbě a při pohybu na cyklostezkách by měl být účastník seznámen se základními předpisy, které by ho určitým způsobem měly usměrňovat. Za nejdůležitější legislativní opatření, ovlivňující šetřenou aktivitu, lze považovat (www.cyklodoprava.cz): zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů – zákon o silničním provozu, který upravuju pohyb osob a vozidel na pozemních komunikacích, jejich práva a povinnosti, vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., která uvádí pravidla provozu na pozemních komunikacích – dopravní značení, vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 247/2010 Sb., která zavádí nové dopravní značení pro cyklisty a mění vyhlášku č. 30/2001 Sb., stavební zákon č. 183/2006 Sb. přistupuje k výstavbě cyklistických komunikací stejně jako k jakékoliv jiné pozemní komunikace, vodní zákon č. 254/2001 Sb. se také vztahuje na výstavbu cyklistických komunikací, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v němž je pro návrh in-line tras na Pálavě podstatné, že se v chráněné krajinné oblasti nesmí rozdělávat ohně, zneškodňovat odpady mimo vyznačená místa, vyjíždět a setrvávat motorovými vozidly mimo silnice (MVČR, 2015), zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, nám říká, že se v lese nesmí rušit klid a ticho, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákaz vstupu, mimo lesní a vyznačené cesty jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, nesmí se kouřit, tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa (MVČR, 2015).

23

Podrobnější výčet předpisů a metodik lze nalézt na zmiňovaném portále. Z hlediska bezpečnosti je podstatný fakt ten, že nejsou vymezeny žádné konkrétní stanovy pro povinnou výbavu in-line bruslařů při pohybu na stezkách, jako je tomu pro cyklisty.

24

7 Trasy vhodné pro in-line bruslení v okolí Pálavy Protože je Pálava zároveň i mojí rodnou oblastí, dobře ji znám a velmi mi přirostla k srdci. Jedná se o jedinečný region s dobrými klimatickými a přírodními podmínkami, díky kterým zde převažuje vinařská turistika a cykloturistika. In-line bruslení se nachází zatím v pozici rozvíjejícího se sportu, proto zde neexistuje žádná speciální trasa pro in-line bruslaře. V okolí Pálavy však najdeme několik cyklostezek, jejichž části jsou využitelné k in-line bruslení. Většinu uvedených in-line tras znám a za příznivého počasí pravidelně navštěvuji. Pro zmapování celého zájmového území jsem se však musela dále inspirovat na webových stránkách www.nabruslich.cz a na www.inline-online.cz. Poté jsem všechny trasy, zmíněné níže, osobně projela na bruslích, zmapovala a pořídila rovněž fotografickou dokumentaci, která je zaznamenána v přílohách 2–7. Pro porovnání a vyhodnocení stavu a kvality jednotlivých částí cyklostezek využitelných pro in-line bruslení jsem si zvolila a vytvořila dvě vlastní hodnotící stupňové škály. První hodnotící škála vychází z kvality povrchu, která je pro realizaci in-line bruslení nejdůležitější a je rozdělena do tří stupňů: I. stupeň – se vyznačuje hladkým povrchem bez nerovností; II. stupeň – trasa pokryta jak hladkým tak hrubším povrchem s možným výskytem prasklin a nerovností; III. stupeň – charakteristický je hrubší povrch s častým výskytem nerovností povrchu. Druhá hodnotící škála vychází z náročnosti terénu a z potřebných schopností bruslaře na dané trase a rozlišuje také tři úrovně: I. stupeň – rovinatý terén bez potřeby zatáčení s minimální schopností brzdění; II. stupeň – rovinatý terén s výskytem mírných převýšení a zatáček, schopnost brzdění se doporučuje na vyšší úrovni než ve stupni I.; III. stupeň – místy svažitý terén, který vyžaduje schopnosti brzdění a zatáčení na dobré úrovni. Tabulka 1: Přehled tras vhodných pro in-line bruslení. Vlastní zpracování. NÁZEV TRASY

DÉLKA (km)

KVALITA POVRCHU

NÁROČNOST TERÉNU

Uherčice - Židlochovice

5,7

II. stupeň

II. stupeň

Ivaň - Mušov

4,4

I. stupeň

I. stupeň

Pasohlávky hráz

3,6

I. stupeň

II. stupeň

Dolní Věstonice hráz

3,3

III. stupeň

I. stupeň

Sedlec - Nesyt

6,8

II. stupeň

III. stupeň

Lednice - Nejdek

3

II. stupeň

I. stupeň

Tabulka 1 poskytuje jednoduchý přehled šesti analyzovaných tras vhodných pro in-line bruslení v okolí Pálavy. Udává nám informace o délce tras, jejich kvalitě 25

a náročnosti terénu. Z přehledu můžeme vyčíst, že se v daném území většinou nachází trasy s průměrnou kvalitou povrchu, která příliš nenadchne, ale taky neurazí. Dvě trasy se řadí mezi kvalitativně nejlepší a jedna má kvalitu nepříliš dostačující. Náročnost terénu je hodnocena převážně prvním stupněm, což vypovídá o rovinatém charakteru dané lokality. Najdeme zde však i náročnější trasy, které uvítají především zkušenější bruslaři, viz trasa Sedlec – Nesyt. Většina tras, kromě trasy Sedlec – Nesyt, je pro in-line bruslaře sjízdná takovým způsobem, který nám nedovoluje objetí okruhu. Proto bruslaři musí počítat s tím, že když se vydají na trasu, je nutné se po stejné cestě vrátit zpátky. V následující části je detailně popsáno všech 6 analyzovaných tras, které jsou v přílohách 2–7 fotograficky zdokumentovány. Následující část se již věnuje konkrétním trasám a popisuje jejich aktuální stav.

7.1 Uherčice – Židlochovice (spojení hájenek) Trasa, která spojuje hájenky v Uherčicích a Židlochovicích je spíše vhodná pro cyklisty, je však využívána i bruslaři. Cesta vede krásnou přírodou, která je lemovaná lesy (bažantnice Uherčický les a bažantnice Němčický les) a poli. Před Uherčicemi nás může zaujmout i bažantnice, která nám dotváří ráz lesa.

Obrázek 7: Trasa Uherčice – Židlochovice. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps.

26

Nevýhodou trasy pro in-line bruslaře je jednoznačně její povrch, který je částečně pokryt hladkým asfaltem, stále však převažuje povrch hrubší a místy se objevují i praskliny. Trasa je po celé délce rovinatá. Po zimě zde mohou probíhat práce jako kácení stromů, které sjízdnost stezky podstatně snižují, na povrchu se vyskytují větvičky ze stromů a zaschlé bláto. Na trase u Velkých Němčic je nutné přejet silnici, která však není příliš frekventovaná. Další nevýhodou se jeví absence míst pro odpočinek a občerstvení. Nejbližší možností občerstvení v blízkosti trasy jsou Uherčice. Přístup na trasu je vhodný z Uherčic, kde se dá zastavit na konci obce, druhou možností je z prostředku trasy za Velkými Němčicemi, kde se dá zastavit přímo na trase u lesního závodu. Přístup ze Židlochovic nedoporučuji, protože z města k hájence vede relativně nesjízdný asfalt pro bruslaře. V Uherčicích, kde trasa končí, se dá po přechodu silnice napojit na další úsek, který taky vede lesem – bažantnice Knížecí les, je nutné se vrátit stejnou cestou.

7.2

Ivaň – Mušov

Obrázek 8: Trasa Ivaň – Mušov. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps.

Trasa, která začíná hned za Ivaní a vede skoro až k Autokempu Merkur, je zároveň součástí Greenways, konkrétně cyklostezky Brno – Vídeň a naučné stezky 27

Věstonická nádrž. Hodnocení stupněm I. značí hladký povrch bez prasklin, takže se jedná o kvalitní povrch, který si bruslaři užijí, aniž by museli mít neustále strach z nerovností. Cesta vede podél řeky Jihlavy a Novomlýnské střední nádrže a končí u rychlostní silnice nedaleko ATC Merkur a Aqualandu Moravia. Odvážní a zkušení bruslaři můžou překonat zhruba 300 metrů svažitým hrubším terénem, a poté pokračovat přes silnici do ATC Merkur, kde je možno navázat na další trasu Pasohlávky – hráz, viz dále. Autokemp je však otevřen pouze sezónně, proto je prodloužení trasy možné pouze v letních měsících. Nevýhodou trasy můžou být chybějící místa pro odpočinek, která však vykompenzuje blízkost obce Ivaň, kde se nachází restaurace s možností občerstvení a osvěžení. Přístup na trasu je možný z obce Ivaň, kde ze směru z Vranovic před koncem obce najdeme parkoviště. Z parkoviště se dá přejet bez problémů most, za nímž se nachází trasa, která je vedena rovinatým terénem.

7.3 Pasohlávky hráz

Obrázek 9: Trasa Pasohlávky hráz. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps.

Ze všech uvedených stezek je tato kvalitativně na nejlepší úrovni. Trasa je také součástí cyklostezky Brno – Vídeň. Jedná se o trasu s hladkým asfaltem bez nerovností podél Novomlýnské nádrže s nádherným výhledem na Pálavu. Místy můžeme najet na mírný svah vhodný i pro začátečníky, který nám trasu zpestřuje. V úseku kolem obce Pasohlávky jsou umístěny lavičky pro odpočinek a osvětlení. U trasy najdeme také dva Fit parky (viz příloha 4), které je možno využít po bruslení pro zpevnění svalstva nebo jen pro zábavu. Na trase jsou umístěny tři mosty, z toho dva dřevěné, které se však dají přejet bez problémů. Po trase se dá v letních měsících dostat až do ATC Merkur. Na občerstvení můžeme na bruslích zajet také do obce Pasohlávky, kde jsou vyznačené

28

pruhy pro cyklisty. Můžeme se také napojit na trasu z Pasohlávek podél silnice až k Aqualandu Moravia. Jediné mínus spatřuji v její krátké délce. Jedná se o zajímavou kvalitní stezku, jejíž prodloužení by udělalo určitě radost spoustě bruslařů i cyklistů. Přístup na trasu u hráze je z celé obce Pasohlávky. Podél hlavní silnice najdeme několik parkovišť, z nichž je možné dostat se na trasu. Pouze z jednoho parkoviště označeného jako „Přístav“ musíme kolem Fit parku zdolat strmější svah.

7.4 Dolní Věstonice hráz Kvalita povrchu odpovídá zvolenému stupni III. Na trase je položen hrubý povrch. Myslím si, že nenáročnému bruslaři ne příliš vhodný terén vykompenzuje nádherná příroda v bezprostřední blízkosti Pálavy a Novomlýnské nádrže, s dohledem na ostrov uprostřed nádrže, na kterém je umístěn kostelík bývalé zatopené vesnice Mušov. Cesta je také součástí Naučné stezky Věstonická nádrž.

Obrázek 10: Trasa Dolní Věstonice hráz. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps.

Velké negativum je samozřejmě v kvalitě povrchu, která je místy pro bruslaře opravdu nevyhovující. Ze strany od parkoviště u silnice se na trase nachází úsek se zvlněným povrchem, který vyžaduje snížení rychlosti, viz příloha 5. Přístup na trasu je možný z obou jejích konců. U Dolních Věstonic můžeme zastavit přímo u stezky. Z druhé strany se nachází parkoviště, hned u rychlostní silnice nedaleko Pasohlávek.

7.5 Sedlec – Nesyt Jedná se o dlouhou stezku s relativně různorodým terénem. Trasa začíná na kraji obce Sedlec u podniku Sedlecká vína, kde také najdeme občerstvení a možnost odpočinku a ochutnávky vína v degustačním stánku, který je otevřen v květnu, červnu a září o víkendu a přes prázdniny denně od 10 do 18 hodin (ZD Sedlec u Mikulova, 29

2010-2011, http://www.sedleckavina.cz/individualni-ochutnavka-vin). Cesta podél rybníku je pokryta hladkým asfaltem a je součástí Valtické cyklostezky. U rybníku Nesyt můžeme narazit na dva vyhlídkové přístřešky, které nám poskytují nádherný výhled na rybník. Pro bruslaře je však možný přístup pouze na jeden z nich, blíže u Sedlece, protože se nachází hned u cesty. Pro přístup k druhému přístřešku je nutné překonání trávníku. Povrch za rybníkem pokračuje o něco horším asfaltem, avšak pořád v dostačující kvalitě, zároveň s tím nás čeká stoupání i klesání, které může začínajícím bruslařům způsobit problémy. Ti, kteří by si netroufli na svažitý terén, se můžou stejnou cestou vrátit na začátek trasy. Za negativní jev trasy považuji pouze možnost provozu automobilů za úsekem, kde končí rybník. Provoz by však neměl být velký. Jedná se totiž o cestu mezi poli a jen malý kousek po silnici zpátky do obce. Přístup na stezku je bezproblémový. Zaparkovat automobilem se dá hned u podniku Sedlecká vína, u kterého taky najdeme mapu.

Obrázek 11: Trasa Sedlec – Nesyt. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps.

7.6 Lednice – Nejdek Trasa disponuje kvalitním terénem s hladkým asfaltem. Vede krásnou přírodou lemovanou lužními lesy, skoro až do obce Nejdek. Na in-line bruslích se do obce nedostaneme, protože na části cesty mezi obcí a trasou chybí asfalt. Proto je nutné se stejnou cestou vrátit do Lednice. Trasa je součástí Mikulovské vinařské stezky. V Lednici můžeme využít množství hotelů, restaurací a jiných podniků k občerstvení a odpočinku.

30

Nevýhodou trasy může být výskyt zaschlého bláta a nečistot v období kácení dříví. Těžební práce však probíhají většinou krátce po zimě, proto by v letních měsících neměl být problém s výrazným znečištěním stezky. Na trasu se dostaneme přímo z velkého parkoviště v centru Lednice. Přístup na ni je na bruslích trochu krkolomný, avšak po jeho překonání nás čeká už jen hladký terén.

Obrázek 12: Trasa Lednice – Nejdek. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps.

31

8 Návrh tras pro in-line bruslení v okolí Pálavy Pro vlastní návrh in-line trasy jsem se nechala inspirovat již existujícími trasami v České republice a hlavně v zahraničí. Zahraniční stezky, například v Německu, mají vybavenou infrastrukturu s mnoha variantami tras o různých délkách a náročnostech. V mém případě se však jedná o model, který nám bude nabízet 2 varianty tras. Trasy jsou zčásti vedené po již existujících stezkách i místy a polními cestami, které by pro jejich realizaci potřebovali nový povrch. S tím pochopitelně souvisí souhlas majitelů s umístěním a výstavbou trasy na jejich pozemku, které by bylo nutné před samotnou realizací získat. Navrhované varianty místy kopírují již existující trasy (viz kapitola 7). Konkrétně se jedná o trasu Lednice – Nejdek a o trasu Ivaň – Mušov. Vzhledem k dosud neukotvenému vymezení in-line tras a stezek v legislativní, technické i finanční rovině, jak již bylo řečeno výše, se navrhované trasy budou řídit pravidly pro cyklostezky. Navrhované trasy jsou soustředěny v okolí přírodní dominanty, kterou tvoří Pálava a jejich počátek se nachází v blízkosti Novomlýnské dolní nádrže. Trasy byly plánovány takovým způsobem, aby uspokojily turistické nadšence, kteří rádi spojí sport, hlavně cyklistiku a in-line bruslení, s turistickým poznáváním a vyžitím. Obě trasy mají počátek nedaleko obce Šakvice v místě, kde se nachází kemp Mars, a vedou podél Novomlýsnké nádrže, kolem chat a chalup s výhledem na Pálavu. Trasa se rozvětvuje na dvě strany nedaleko obce Nové Mlýny u přehradní hráze. Konce tras jsou spojeny s určitým turistickým cílem, proto jsou navrženy pouze jako linie a ne jako okruh. Pro odpočinek budou po celé délce tras vybudovány s rozumným odstupem lavičky – po dvou kilometrech, odpočinková místa s možností sednutí u stolu – po pěti kilometrech. Samozřejmostí je také rozmístění odpadkových košů v blízkosti laviček a odpočinkových míst pro předcházení znečištění prostředí. Začátek cyklostezky jsem zvolila u kempu Mars nedaleko obce Šakvice, kde se nám nabízí možnosti ubytování, občerstvení a samozřejmě různé druhy zábavy, jakými zde jsou vodní sporty a rybolov. Kemp má svou vlastní pláž s výhledem na Pálavu. Zároveň se stezkou by mělo vzniknout v blízkosti kempu Mars zázemí pro in-line bruslaře. Zázemí by poskytovalo informace a mapky o daných variantách tras a možnost zapůjčení in-line bruslí dětem a těm, kteří si chtějí jízdu na in-line bruslích vyzkoušet. Nechyběla by možnost zakoupení chráničů, koleček a doplňkového vybavení. Zázemí by bylo sezónního charakteru, zpravidla by se řídilo počátkem sezony trasou spojujících kempů – Marsu a Merkuru. Na začátku trasy od kempu Mars podél Novomlýnské nádrže – první kritický bod tras – by byl vedle pruhu pro motorová vozidla vymezen pruh pouze pro cyklisty. Vzhledem k přítomnosti kempů a chat, zde není možné omezit provoz motorových vozidel úplně, proto si myslím, že dostatečně široký pruh pro cyklostezku bude pro danou situaci nezbytný.

32

U obce Nové Mlýny v blízkosti přehradní hráze se trasa dělí na dvě větve, z nichž jedna kopíruje hranici Novomlýnské nádrže a vede až k ATC Merkur. Druhá větev vede kolem řeky Dyje, poli, louky a lužními lesy až do Lednice. Cíle tras a trasy samotné byly zvoleny takovým způsobem, aby měl účastník možnost výběru z dvou odlišných variant. Každá varianta je zajímavá svým způsobem. Jedna trasa je vedena podél Novomlýnské nádrže s výhledem na Pálavu a s cílem v Aqualandu Moravia, druhá trasa vede klidnou přírodou lužního lesa a v cíli nám nabízí Lednicko-valtický areál (viz obr. 13).

Obrázek 13: Návrh variant tras s vyznačenými kritickými body. Vlastní úprava, mapa převzata z: http://www.google.cz/maps. (žlutá barva - varianta A, červená barva – varianta B).

Přístupnost na trasy je velmi dobrá a možná z každé obce, kterou prochází. Rozprostírá se nedaleko dálnice D2, poblíže sjezdů Hustopeče a Podivín. Z Hustopečí do kempu Mars je to poté pouhých 10 km a z Podivína do Lednice necelých 8 km. Dalším výchozím bodem může být také ATC Merkur, do kterého je to z Pohořelic 12 km a z Mikulova necelých 15 km. Bruslař si může vybrat, z kterého bodu na trase se na danou stezku napojí.

8.1 Varianta A: kemp Mars – Autokemp Merkur Navrhovaná varianta A má délku 20,3 km a v obrázku 13 je vyznačená žlutou barvou. Cílové místo ATC Merkur si mohou zvolit mladí lidé a rodiny s dětmi, kteří očekávají zábavu a adrenalin v kempu – v podobě šlapadel, tobogánů, aquazorbingu, paintballu, windsurfingu, kiteboardingu a spoustu dalšího, nebo vyžití v Aqualandu Moravia. Vzhledem k délce trasy A není doporučena pro příliš malé děti, během cesty 33

je však možné si odpočinout. Například před obcí Dolní Věstonice se nachází Občerstvení u vody, kde se můžeme posilnit formou rychlého občerstvení, otevřeno mají v měsících duben–říjen. Další možností občerstvení je v obci Strachotín, kde se nachází několik restaurací a stejně tak i v Ivani. Abychom se dostali do Strachotína nebo do Ivani na občerstvení, je nutné sjet z vyznačené trasy. Jedná se však o krátké úseky s kvalitním povrchem, je pouze doporučená zvýšená pozornost z důvodu pohybu po komunikaci. Na trase návštěvníky čeká několik míst, jež jsou jedinečné svým prostředím. V úseku mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi se Pálava turistům rozprostírá přímo nad hlavami. Další úsek, který stojí za zmínku, je přejezd přes most mezi Dolními Věstonicemi a Strachotínem, zde se nám nabízí pohled na střední i dolní nádrž Novomlýnské nádrže. Na trase se nachází také několik kritických bodů, na kterých je doporučená zvýšená opatrnost, hlavně pokud se bude jednat o turisty s dětmi. Konkrétně se jedná o čtyři kritické body. Společně s kritickými body jsou v textu uvedena bezpečnostní opatření, která by byla do daných míst aplikována společně s realizací tras. Prvním úsekem, kde se určitě vyplatí zvýšit pozornost, je cesta po hrázi za kempem Mars, která je popsaná výše. Druhý kritický úsek vede podél silnice přes most u přehradní hráze u Nových Mlýnů. Zde by opatření mělo podobu zábradlí - oddělení trasy od silnice. Třetím kritickým místem, kde již platí opatření ve formě zábradlí, je most mezi Strachotínem a Dolními Věstonicemi. Poslední bod, přechod vysoce frekventované silnice, se nachází u ATC Merkuru a Aqualandu Moravia. Součástí opatření v bodě přechodu silnice, by byla úprava nejvyšší rychlosti pro motorová vozidla a dostatečně vyznačený přechod přes silnici s důrazem na výskyt cyklistů a dětí.

8.2 Varianta B: kemp Mars – Lednice (Lednicko-valtický areál) Druhá navrhovaná varianta B vede z kempu Mars do Lednice, má délku 11,7 km a v obrázku 13 je zaznačená červenou barvou. Trasu kemp Mars – Lednice si pravděpodobně vyberou kulturní nadšenci a páry, kteří prahnou po poznání nebo jen po romantické atmosféře, doplňující sportovní aktivitu. Trasa je, na rozdíl od varianty A, vedena spíše louky a lesy. Proto zde můžeme narazit na množství rostlin a živočichů vyhledávajících spíše zatravněné plochy a klid. Část trasy od Nových Mlýnů až za Bulhary částečně kopíruje hranici řeky Dyje. Poté nám trasa nabízí cestu nádhernou přírodou lužních lesů. Nedaleko obce Nejdek se napojuje na již diskutovanou trasu Lednice – Nejdek (viz kapitola 7), a vede až do Lednice. Trasa je poměrně kratší než varianta A, přesto však stojí za zmínku občerstvení v obci Bulhary, přes kterou trasa vede. Přímo v centru obce, hned vedle Obecního úřadu, se nachází restaurace Toscána a Dietrichstenský Dvůr s restaurací a vinným sklípkem.

34

Pro ty, kteří chtějí navštívit Lednicko-valtický areál a projít se po rozlehlém parku, popřípadě vystoupat na Minaret, doporučuji přibalit do batohu boty na přezutí. Cesty v areálu jsou pokryty pískem a navíc je zde zakázána i jízda na kole. V průběhu trasy narazíme taky na čtyři kritické body vyžadující zvýšenou opatrnost. Kritické body jsou zde rovněž uvedeny s bezpečnostními opatřeními. První kritické místo je, vzhledem k jednotnému počátku, stejný jako ve variantě A – cesta podél Novomlýnské nádrže za kempem Mars, popsán výše. Druhý bod se nachází před obcí Nové Mlýny a jedná se o přechod přes frekventovanou silnici. Opatření by zde platilo stejné jako ve variantě A při přechodu silnice, a to snížená rychlost motorových vozidel a dostatečně označený přechod přes silnici. Další úseky se nachází v obci Nové Mlýny a v obci Bulhary. Jedná se o části stezky, které jsou vedeny obcí. Vzhledem k vyššímu pohybu vozidel a obyvatel, se doporučuje zvýšená pozornost. Opatření by v těchto případech mělo podobu viditelného označení a oddělení pruhu pro motorová vozidla a pro cyklisty a in-line bruslaře.

35

9 Diskuze a závěr Práce se zabývá alternativou rozvoje cestovního ruchu na Pálavě, konkrétně se zaměřuje na in-line bruslení. In-line bruslení je volnočasová aktivita, která má blahodárný vliv na naše tělo i duši, při bruslení spálíme kalorie. Sport by měl všeobecně pomáhat i proti stresu a špatné náladě. Subjektivně taky pomáhá předcházet potížím s bolestí hlavy a zad. Hlavní cílem bakalářské práce bylo navrhnout trasu, vhodnou pro realizaci in-line bruslení. Pálava, je místem s vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu s významnou lokalizací mezi Brnem a Vídní, v blízkosti hranic s Rakouskem. Disponuje také příznivými přírodními a klimatickými podmínkami pro cykloturistiku a in-line bruslení. Jako velký nedostatek v daném území vidím absenci odborného servisu pro in-line bruslaře. Dávám to však za vinu nedostatečně rozvinuté celkové infrastruktuře a neukotvené technické a legislativní rovině, které se snad s rostoucí oblibou sportu zlepší a in-line bruslení bude chápáno jako speciální druh sportu, který vyžaduje dostatečnou pozornost v porovnání s cykloturistikou. Samotnému návrhu tras předcházela teoretická část, ve které byla charakterizována oblast Pálavy a také došlo k seznámení s problematikou in-line bruslení, jehož počátek můžeme datovat teprve do 90. let 20. století, avšak s narůstajícím zájmem o tento druh sportu. Proběhla také analýza aktuálního stavu in-line bruslení v České republice i v ostatních státech, se zaměřením na střední Evropu. Zahraniční státy mají v porovnání s Českou republikou poněkud vyspělejší infrastrukturu, která může být způsobena pomalejším socio-ekonomickým a politickým rozvojem v České republice. Proto jsem se při návrhu in-line tras nechala inspirovat právě zahraničními projekty, kterými jsou například v Německu Paths Fleaming-skate a v Rakousku Skatingpark popsané v kapitole 6.2. Dílčím cílem práce bylo zmapování a zhodnocení aktuálního stavu tras vhodných pro in-line bruslení v daném území. Pro zjištění stavu a lepší orientaci jsem podnikla terénní šetření, při kterém byly trasy prakticky projety na in-line bruslích. Poté byly zhodnoceny pomocí dvou kritérií: kvalita povrchu a náročnost terénu (viz kap. 7). Celkově lze konstatovat, že se v daném území nachází trasy o různých kvalitách a náročnostech terénu. Převažují však ty s průměrnými podmínkami pro in-line bruslení, tzn. hladký nebo z části hrubší asfalt, které by měl zvládnout i relativně začínající bruslař schopný brzdit. Velkým nedostatkem in-line tras v okolí Pálavy se jeví jejich spíše nedostačující délka. Většinou se jedná pouze o úseky cyklostezek, které bruslaře nevedou k žádnému speciálnímu cílu. V návaznosti na zhodnocení stavu in-line tras se návrh tras pro in-line bruslení v okolí Pálavy jeví jako vhodná alternativa rozvoje cestovního ruchu, protože vhodně doplňuje a oživuje vinařskou turistiku a cykloturistiku, které jsou pro tento kraj typické, a rozšiřuje stávající podmínky a možnosti pro in-line bruslení. Zároveň s tím, by došlo k zlepšení a k zatraktivnění cest, kterými trasa vede - například cesta podél Novomlýnské nádrže je ve špatném stavu, protože povrch se stává neprůjezdný 36

i pro cyklisty. Vzhledem k dané lokalitě, pro kterou je cestovní ruch významný, je to paradoxní. Vybudování této cyklostezky není nereálné. V České republice se v posledních letech in-line bruslení stává populárnější, díky fondům EU a dotacím došlo k rozvoji stezek, které bruslařům a cyklistům poskytují větší možnosti. I v novém programovém období Evropské unie 2014–2020 má Česká republika možnost čerpat finanční prostředky ze Strukturálních fondů, stejně tak i Jihomoravský kraj má svoje programy na podporu cykloturistiky, kterých by bylo možné při realizaci cyklostezky využít.

37

10 Seznam literatury Monografie 1. BUCKLEY, R. Adventure tourism management. 1st ed. Oxford: ButterworthHeinemann/Elvesier, 2010, xvii, 268 s. ISBN 978-1-85617-834-1. 2. HALL, C. M., PAGE, S. The geografy of tourism and recreation: enviroment, place and space. 3rd ed. London: Routledge, c2006, xxi, 427 s. ISBN 9-78-0415-33561-4. 3. KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. 4. MOUREK, D. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011, 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. 5. NEKUDA, V. Břeclavsko. 1. vyd. Brno: Musejní spolek, 1969, 740 s. 6. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 7. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělské a lesnická univerzita v Brně, 2008, 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2. 8. VYSTOUPIL, J. a ŠAUER, M. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-807380-340-7. Internetové zdroje 1. Brno-inline. 2006-2015. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: 2. Cyklodoprava. Aktualizováno 8.4.2015. [online]. Citováno [2015-04-20]. Dostupné z: . 3. Český svaz kolečkového bruslení. 2012. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 4. Definice cestovního ruchu podle UNWTO. 2005-2015. CzechTourism. [online]. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z: ˂http://old.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/˃. 5. Donauinsel. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 6. Dresdner Nacht-skaten. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 7. Geodatabáze ArcČR 500. 2015. ARCDATA PRAHA s.r.o. 8. GIBSON, H. Edited by Heather Gibson. Sport tourism: concepts and theories. [online]. First edition. Oxon: Routledge, 2006. ISBN 0-415-34809-9. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z:
sport+tourism+development&hl=cs&sa=X&ei=1fjAVPeeFY7kaJz2gfgJ&ved=0 CCgQ6AEwAQ#v=onepage&q=gibson%20sport%20tourism%20development &f=false>. 9. HINCH, T., HIGHAM, J. Sport tourism development: concepts and theories. [online]. 2nd ed. Buffalo: Channel View Publications, c2011, xviii, 258 s. ISBN13: 978-84541-195-4. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z: . 10. HORÁK, S. Geografie cestovního ruchu České republiky – Studijní materiály pro posluchače Vyšší obchodně-podnikatelské školy. 2005. [online]. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z: . 11. https://www.google.cz/maps. 12. In-line rychlobruslení podle ČSKB. 2012. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 13. In-line vyjížďky. Škola kolečkového bruslení LENE. 2010-2015. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 14. Jak vybrat kolečkové brusle. 2012. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 15. Legislativa cyklodopravy. Aktualizováno 8.4.2015. [online]. Citováno [2015-0415]. Dostupné z: . 16. LifeInLine. 2015. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 17. Logo drážďanského nočního bruslení. 2015. [online]. Převzato [2015-02-10]. Dostupné z: . 18. Lužická jezera. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 19. Ministerstvo vnitra České republiky - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2015. [online]. Citováno [2015-04-20]. Dostupné z: . 20. Ministerstvo vnitra České republiky - zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. 2015. [online]. Citováno [2015-04-20]. Dostupné z: . 39

21. Moravské vinařské stezky. [online]. Převzato [2014-11-28]. Dostupné z: . 22. Moravské vinařské stezky. 1998-2013. [online]. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z: . 23. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 20132020. Aktualizováno 8.4.2015. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 24. Paths Fleaming-skate. 2015. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 25. Portál inline-online v ČR. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 26. Portál na bruslích v ČR. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 27. Pravidla pro poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek pro rok 2015/2016. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 28. PROCHÁZKA, J. Inline bruslení bezpečně. [online]. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 2010, 94 s. ISBN: 978-80-247-3331-9. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z: ˂http://books.google.cz/books?id=jHZtVaCDtnAC&pg=PA10&dq=in+line+turi stika&hl=cs&sa=X&ei=yRRlVM3vGePVygO_l4KIBw&ved=0CDoQ6AEwBA #v=onepage&q&f=false˃. 29. Přibyslav – Sázava. [online]. Citováno [2015-04-10]. Dostupné z: . 30. Rollerblade. [online]. Citováno [2015-03-12]. Dostupné z: . 31. Rozvoj cykloturistiky - Jihomoravský kraj. 2010-2015.[online]. Citováno [201502-10]. Dostupné z: . 32. Skatingpark. [online]. Citováno [2015-03-14]. Dostupné z: . 33. Státní fond dopravní infrastruktury. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 34. Střední Evropa. [online]. Převzato [2015-04-02]. Dostupné z: . 35. Škola kolečkového bruslení LENE. 2010-2015. [online]. Citováno [2015-02-10]. Dostupné z: . 36. Technické předpisy. Aktualizováno 8.4.2015. [online]. Citováno [2015-04-15]. Dostupné z: .

40

37. Vinařské oblasti Morava. [online]. Převzato [2015-02-15]. Dostupné z: . 38. Vinařské regiony. 2005-2015. [online]. Citováno [2014-11-28]. Dostupné z: .

41

Seznam obrázků Obrázek 1: Pálava – základní vymezení studovaného území ........................................... 9 Obrázek 2: Vinařská oblast Morava s vyznačeným zájmovým územím Pálavy ............ 11 Obrázek 3: Moravské vinařské stezky s vyznačeným zájmovým územím Pálavy......... 12 Obrázek 4: Vztahy mezi volným časem, cestovním ruchem a rekreací ......................... 13 Obrázek 5: Mapa lokalit vhodných pro in-line bruslení ve střední Evropě .................... 18 Obrázek 6: Logo drážďanského nočního bruslení .......................................................... 20 Obrázek 7: Trasa Uherčice – Židlochovice .................................................................... 26 Obrázek 8: Trasa Ivaň – Mušov ...................................................................................... 27 Obrázek 9: Trasa Pasohlávky hráz.................................................................................. 28 Obrázek 10: Trasa Dolní Věstonice hráz ........................................................................ 29 Obrázek 11: Trasa Sedlec –Nesyt ................................................................................... 30 Obrázek 12: Trasa Lednice – Nejdek ............................................................................. 31 Obrázek 13: Návrh variant stezky s vyznačenými kritickými body ............................... 33

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled tras vhodných pro in-line bruslení ................................................... 25

Seznam příloh Příloha 1: Paths Fleaming-skate – mapa areálu .............................................................. 43 Příloha 2: Trasa Uherčice – Židlochovice ...................................................................... 44 Příloha 3: Trasa Ivaň – Mušov ........................................................................................ 45 Příloha 4: Trasa Pasohlávky hráz.................................................................................... 46 Příloha 5: Trasa Dolní Věstonice hráz ............................................................................ 47 Příloha 6: Trasa Sedlec – Nesyt ...................................................................................... 48 Příloha 7: Trasa Lednice – Nejdek ................................................................................. 49 Příloha 8: Začátek trasy z Marsu k rozcestí u Nových Mlýnů........................................ 50 Příloha 9: Varianta A: kemp Mars – ATC Merkur ......................................................... 51 Příloha 10: Varianta B: kemp Mars – Lednice ............................................................... 52

42

Příloha 1: Paths Fleaming-skate – mapa areálu (zdroj: http://www.flaemingskate.de)

43

Příloha 2: Trasa Uherčice – Židlochovice (zdroj: archiv autora)

Hájenka u Židlochovic na konci trasy.

Kácení stromů u Uherčic.

Bažantnice u Uherčic.

Cesta lesem, směr Židlochovice.

Nerovnosti na trase.

44

Příloha 3: Trasa Ivaň – Mušov (zdroj: archiv autora)

Začátek trasy u obce Ivaň.

Cesta podél řeky Jihlavy, kvalitní povrch.

45

Příloha 4: Trasa Pasohlávky hráz (zdroj: archiv autora)

Povrch na trase za obcí Pasohlávky, okolí.

Cesta podél silnice do ATC Merkur.

Lavičky a osvětlení u Pasohlávek.

Fit park v bezprostřední blízkosti trasy.

Dřevěný most na trase.

46

Příloha 5: Trasa Dolní Věstonice hráz (zdroj: archiv autora)

Výhled na Pálavu z trasy.

Hrubý povrch trasy u Dolních Věstonic.

Zvlněný povrch u rychlostní silnice.

V dálce kostel bývalé obce Mušov.

47

Příloha 6: Trasa Sedlec – Nesyt (zdroj: archiv autora)

Občerstvení v Sedleci na začátku trasy u Sedleckých vín.

Hrubší povrch za rybníkem .

Vyhlídka na rybník v blízkosti začátku trasy.

Hladký povrch na začátku trasy.

Svažitý terén při cestě zpátky do obce Sedlec.

Výhled z vyhlídky na rybník Nesyt.

48

Příloha 7: Trasa Lednice – Nejdek (zdroj: archiv autora)

Parkoviště v centru Lednice a v dálce začátek trasy.

Nečistoty na trase u Lednice při kácení.

Cesta lužním lesem za obcí Lednice.

Konec trasy a končící asfalt před obcí Nejdek.

49

Příloha 8: Začátek trasy z Marsu k rozcestí u Nových Mlýnů (zdroj: archiv autora)

Začátek tras u kempu Mars.

Výhled na Pálavu z pláže u kempu Mars.

Kritický bod – přechod silnice k Novým Mlýnů.

50

Příloha 9: Varianta A: kemp Mars – ATC Merkur (zdroj: archiv autora)

Kritický úsek u přehradní hráze.

Přehradní hráz, trasa se napojuje na cestu podél nádrže.

Kritický úsek mez Dolními Věstonicemi a Strachotínem (foceno ve směru Dolní Věstonice).

51

Příloha 10: Varianta B: kemp Mars – Lednice (zdroj: archiv autora)

Kritický úsek v obci Nové mlýny.

Trasa před obcí Bulhary, kde by bylo potřeba položit asfalt.

Kritický úsek v obci Bulhary, na fotce budova obecního úřadu.

Zámek Lednice v Lednicko-valtickém areálu.

52