Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Analýza ekonomických výsledků ekologicky hospodařící farmy Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc.
Vypracovala: Michaela Štěpánková BRNO 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza ekonomických výsledků ekologicky hospodařící farmy“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis ……………………………………
Poděkování Děkuji prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat majitelům ekologických farem v Korouhvi a v Bystrém u Poličky za poskytnutí údajů pro bakalářskou práci.
Michaela Štěpánková Analýza ekonomických výsledků ekologicky hospodařící farmy Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vývojem ekologického zemědělství v České republice, chovem hospodářských zvířat a pěstováním rostlin v
ekologickém
zemědělství. Vymezuje zásadní pravidla pro hospodaření v ekologickém systému. Práce se také věnuje ekonomickým aspektům v daném oboru, jako jsou například dotace a vliv konverze na ekonomiku podniku. Součástí práce je také rozbor ekonomických údajů u dvou ekologicky hospodařících farem.
Klíčová slova: ekologické zemědělství, konverze, příjmy a výdaje
Analysis of economic results of organic farming farm
Abstract
The bachelor thesis deals with the development of organic farming, livestock breeding and plant cultivation in organic farming in the Czech Republic. Defines the basic rules for organic farming in the system. The thesis also deals with economic aspects in the field, such as subsidies and the impact of conversion on the business economics. The thesis also includes analysis of economic data of two organic farms.
Keywords: organic farming, conversion, revenue and expenditure
Použité zkratky AEO
agroenvironmentální opatření
BTPM
bez tržní produkce mléka
DHIM
drobný hmotný investiční majetek
EZ
ekologické zemědělství
IFOAM
International Federation of Organic Agriculture Movements (Mezinárodní organizace ekologického zemědělství)
LFA
méně příznivá oblast
NR
Nařízení rady
NV
Nařízení vlády
RV
rostlinná výroby
SAPS
jednotná platba na plochu
STK
Státní technická kontrola
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond
Top-up
národní doplňková platba
TTP
trvalé travní porosty
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
ŽV
živočišná výroba
ž.h.
živá hmotnost
Obsah 1
ÚVOD .................................................................................................................................. 7
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................... 8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................................... 9 3.1
Hlavní cíle ekologického zemědělství ......................................................................... 9
3.2
Ekologické zemědělství v České republice ............................................................... 10
3.3
Pěstování rostlin v ekologickém zemědělství............................................................ 11
3.3.1 Hlavní zásady pěstování rostlin ........................................................................ 11 3.3.2 Výběr druhů a odrůd v ekologickém zemědělství............................................. 12 3.3.3 Zpracování půdy ............................................................................................... 13 3.3.4 Hnojení.............................................................................................................. 13 3.3.5 Ošetření po sklizni a skladování ....................................................................... 15 3.4 Živočišná produkce a welfare.................................................................................... 15 3.4.1 Hlavní zásady chovu zvířat ............................................................................... 16 3.4.2 Ochrana a životní pohoda hospodářských zvířat .............................................. 17 3.4.3 Prevence............................................................................................................ 17 3.5 Biopotraviny .............................................................................................................. 18 3.6
Registrace. kontrola, certifikace, označování ............................................................ 19
3.7
Ekonomické aspekty ekologicky hospodařících podniků.......................................... 20
3.7.1 Výnosy .............................................................................................................. 20 3.7.2 Dotace ............................................................................................................... 21 3.7.3 Náklady ............................................................................................................. 23 3.8 Přechod podniku na ekologické zemědělství............................................................. 24 4
3.8.1 Ekonomické hodnocení konverze ..................................................................... 24 VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................................. 25 4.1
Popis vybraných ekologických farem........................................................................ 25
4.1.1 Farma Korouhev ............................................................................................... 25 4.1.2 Farma Bystré u Poličky..................................................................................... 25 4.1.3 Dotace ............................................................................................................... 26 4.2 Ekonomické údaje – farma Korouhev ....................................................................... 26 4.2.1 Příjmy 2008....................................................................................................... 26 4.2.2 Příjmy 2009....................................................................................................... 28 4.2.3 Výdaje 2008 ...................................................................................................... 29 4.2.4 Výdaje 2009 ...................................................................................................... 31 4.2.5 Porovnání mezi roky 2008 a 2009 .................................................................... 33 4.3 Ekonomické údaje – farma Bystré u Poličky............................................................. 35 4.3.1 Příjmy 2009....................................................................................................... 35 4.3.2 Výdaje 2009 ...................................................................................................... 36 4.4 Komparace farem....................................................................................................... 38 5
ZÁVĚR............................................................................................................................... 42
6
POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................. 44
1
ÚVOD
Zemědělství má v České republice dlouholetou tradici, ekologické zemědělství funguje v republice jen několik let, ale stává se stále oblíbenějším způsobem obhospodařování zemědělské půdy. Svědčí o tom i to, že se od roku 2000 do roku 2009 v České republice navýšil počet ekologických farem o více než 2000. Lidé si stále více uvědomují, že šetrný přístup k půdě a celému životnímu prostředí je nezbytně nutný, a proto volí ekologické zemědělství, které se snaží eliminovat veškeré špatné vlivy působící na životní prostředí. Tento způsob hospodaření je velmi náročný, proto jsou zemědělcům vypláceny dotace, které mají pokrýt výdaje způsobené přechodem na ekologické zemědělství a také to je jistá forma odměny za hospodaření v souladu s přírodou. Pro hospodaření v ekologickém systému je nutné velké množství znalostí, které jsou zde o to potřebnější, protože některé agrotechnické operace používané v konvenčním zemědělství jsou nahrazovány postupy vycházejícími z biologických a morfologických znalostí dané plodiny nebo zvířete. V ekologickém zemědělství je nutný i jistý zápal pro věc a podpora rodiny, jelikož většina ekologických farem jsou rodinné podniky, kde se z ekonomických důvodů všichni podílí na práci na farmě, poněvadž málokterá farma by si mohla dovolit zaměstnat několik pracovníků. Z ekonomického hlediska je pro ekologickou farmu považováno za nejtěžší období konverze – to je přechod z konvenčního na ekologické hospodaření. Musí předělat uspořádání na farmě tak, aby byly splněny pravidla ekologického zemědělství, pořídit odrůdy a plemena vhodná pro tento režim a samozřejmě se sníží výnosy, na které byli dříve zvyklí.
7
2
CÍL PRÁCE A METODIKA
Cílem bakalářské práce je komparace ekonomických výsledků dvou ekologicky hospodařících zemědělských farem. Dále vymezit základní rysy ekologického zemědělství, posoudit vývoj ekologického zemědělství v ČR, definovat základní podmínky pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat a také se zaměřit na ekonomické aspekty jako například dotace nebo změna ekonomické situace v období konverze. Vlastní práce se zaměřuje na porovnání ekonomických výsledků dvou ekologicky hospodařících farem, jelikož obě farmy vedou daňovou evidenci, tak základním východiskem pro ekonomickou analýzu budou příjmy a výdaje. Jedna z farem má část ekologickou i konvenční, proto jsou údaje porovnány i mezi částí konvenční a ekologickou (například podíl na tržbách). Farma v Korouhvi poskytla údaje za rok 2008 a 2009, v práci jsou porovnány vybrané aspekty mezi danými roky. U farmy v Bystrém u Poličky jsou získány údaje jen za rok 2009. Prvním úkolem bylo shromáždit a prostudovat veškerou dostupnou literaturu o dané problematice – knihy, časopisy, noviny a také internetové zdroje. Odborná literatura je nezbytným podkladem pro vypracování teoretické části bakalářské práce. Z velkého množství informací jsou vybrány ty zásadní a potřebné dle cíle bakalářské práce. Po prostudování byly údaje zpracovány a vytvořen literární přehled. Z ekonomických údajů získaných z farmy v Korouhvi a v Bystrém u Poličky je nutné vybrat údaje potřebné pro další zpracování. Pro přehlednost jsou ekonomické údaje zpracovány do tabulek nebo grafů a přidán komentář. Pro objektivnost komparace mezi farmami jsou údaje pro porovnání přepočteny na jednu krávu BTPM.
8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED Ekologické zemědělství je šetrný způsob zemědělského hospodaření, který dbá
na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení nebo zákazů používání látek a postupů, které zatěžují a znečišťují životní prostředí či zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce a dbá na pohodu chovaných hospodářských zvířat (ZÁKON 242/2000Sb. ).
3.1 Hlavní cíle ekologického zemědělství • produkce kvalitních potravin a krmiv, • uzavřený cyklus hospodaření, využití místních zdrojů, • udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy, • minimalizovat znečištění z podniku, • vyvarovat se používání neobnovitelných surovin, • vhodné a odpovídající podmínky pro chovaná zvířata, • snaha o rozvoj venkova a kvalitní život na venkově.
Obrázek 1 Ekologické hospodaření – uzavřený cyklus
9
3.2 Ekologické zemědělství v České republice První podstatnější zmínky o ekologickém zemědělství byly v Československu publikovány až mezi lety 1985-1987. Jednalo se jen o jednoduché články, které přetiskovaly odborné časopisy. Mezi odborníky však většinou vyvolávaly negativní reakce, ale konzumenti se začali více zajímat o svůj zdravotní stav. Na konci 80. let začaly vycházet publikace propagující zdravou stravu jako ochranu před civilizačními chorobami. Začaly vznikat skupiny, která se zabývají alternativní výživou a doporučují tzv. nechemizované potraviny, což bylo prvním impulsem, aby se i u nás začalo uvažovat o ekologickém pěstování rostlin a ekologickém chovu hospodářských zvířat. Tento signál však nevzešel od zemědělců, nýbrž od spotřebitelů z měst. Praktické základy celého systému kontrolovaného ekologického zemědělství v ČR položili, také ještě před rokem 1989, samotní zemědělsky vzdělaní odborníci, reagující na negativa socialistické zemědělské velkovýroby (ŠARAPATKA aj. 2006). V roce 1988 vznikla „Odborná skupina pro alternativní zemědělství“, její členové převzali informace ze zahraničí, především od organizace IFOAM a začali podnikat praktické kroky pro uvedení ekologického zemědělství v našich podmínkách. V této době bylo vyhlášeno přechodné období k ekologickému zemědělství v JZD Dubicko, v Nových Losinách v Jeseníkách a ve Starém Hrozenkově, kde ekologicky hospodaří dodnes. V roce 1990 byla ve Velké Bystřici mezinárodní konference s odbornou asistencí IFOAM, která je startovací akcí pro vznik EZ v Československu. Díky této akci následoval další vývoj a rozvoj v této oblasti. Vznikla funkce náměstek ministerstva odpovědný za EZ, přijaly se rámcové směrnice IFOAM a byly uděleny první dotace. Od 1.1.2001 nabyl účinnost zákon 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, který stanovuje podmínky pro hospodaření v EZ a výrobu biopotravin, upravuje systém osvědčování původu bioproduktů a biopotravin a jejich označování, stanovuje systém kontroly. Od 30.12.2005 začal platit zákon 553/2005 Sb., kterým se mění zákon 242/2000 Sb. Novela vypustila všechna ustanovení, která byla duplicitní evropskému Nařízení Rady 2092/91 a došlo ke zjednodušení naší legislativy (ŠARAPATKA aj. 2006). Další vývoj byl poměrně rychlý, v roce 2009 bylo v České republice 2689 ekofarem, jak je vidět na obrázku 2. K 31.12 2009 byl podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy 9,38 % , což je nad průměrem EU.
10
3000 2689 2500 1946
2000 1500
1318
1000 500 3
211 132 135 141 187 181 182
348
473
563
654 721
810 836 829
963
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0
Obrázek 2 Vývoj počtu ekofarem v ČR v období 1990-2009 Zdroj: KEZ, o.p.s a Mze
První týden v únoru 2010 schválila vláda sněmovní návrh novely zákona o ekologickém zemědělství. Právní úprava má zavést až milionové pokuty pro právnické osoby za neoprávněné označování výrobků bio nebo eko. Pokud bude novela přijata, změní se pravidla i pro registraci zemědělců. Poplatky už nebudou platit ti, kteří chtějí podnikat v EZ, ale ti, kteří žádají o výjimku z ekoprovozu (ZEMĚDĚLEC 7/2010) .
3.3
Pěstování rostlin v ekologickém zemědělství
V ekologickém zemědělství nemá zemědělec možnost používat řadu podpůrných prostředků, jako jsou lehce rozpustná minerální hnojiva, pesticidy nebo regulátory růstu. Proto je nutné, aby zemědělec znal důkladně biologické zákonitosti a efektivně je využíval, jelikož chemické regulace jsou nahrazeny biologickými a racionálními postupy (ŠARAPATKA aj. 2006). 3.3.1
Hlavní zásady pěstování rostlin •
musí se střídat plodiny s jemným kořenovým systémem
11
s plodinami s mohutným kořenovým systémem a také plodiny mělce kořenící s hluboce kořenícími, •
osevní postup sestavit tak, aby bránil erozi půdy a byly v něm zastoupeny jeteloviny a luskoviny,
•
dostatečné množství pěstovaných druhů rostlin, aby byly dobré podmínky pro přežívání prospěšných organismů,
•
střídání
plodin
s plodinami
s malou
s větší
konkurenční
konkurenční
schopností
schopností
vůči
plevelům, •
volba odrůd vhodných do daných podmínek,
•
k regulaci plevelů se využívají preventivní a agrotechnické metody, zakázáno je používání herbicidů,
•
agrotechnika, biologické metody a přípravky rostlinného původu se využívají při ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům, uměle vyrobené pesticidy nejsou dovoleny,
•
používají se organická hnojiva, lehce rozpustná minerální nejsou povolena (ŠARAPATKA aj. 2006).
3.3.2
Výběr druhů a odrůd v ekologickém zemědělství V ekologickém zemědělství je možné pěstovat veškeré druhy kulturních plodin,
důležitý je ale výběr stanoviště pro danou odrůdu a druh. Nutná je nejen znalost požadavků rostliny na prostředí (teplota, srážky, půdní druh, zásobenost živinami atd.), ale i vlastností jednotlivých druhů (ranost, odolnost, polehávání, atd.). Předpokladem pro správný vývoj rostlin a eliminaci stresů je právě vhodný výběr druhů a odrůd. Nejstabilnějšími plodinami jsou jeteloviny, jetelotrávy a také TTP. U těchto plodin není problém nepoužívat operace, které jsou zakázány. Konverze podniků s vysokým množstvím jetelovin zařazených v osevním postupu je o mnoho snadnější než u podniků s převahou náročných tržních plodin na orné půdě. Výnosy pícnin neklesají o více než 10 % a obvykle se udržují po konverzi na původní úrovni, nejobtížnější je zařazení tržních plodin (např. cukrovka) značně závislých na vnějších vstupech a s menší odolností proti škodlivým činitelům (ŠARAPATKA aj. 2006). Pro ekologické systémy hospodaření je z obilovin nejvíce vhodné ozimé žito a oves, náročnější jsou tritikale a ozimý ječmen a mezi plodiny s největšími nároky patří
12
pšenice a jarní ječmen. V ekologickém zemědělství se často pěstují i netradiční plodiny, jako je například pšenice špalda. 3.3.3 Zpracování půdy Zpracování půdy má ekologický a ekonomický význam. Z ekologického pohledu se nejedná pouze o podmínky pro založení porostu, ale zakládá se i na půdě, která je životním prostředím pro početné množství organismů, které svým životním působením zajišťují úrodnost půdy. Aspekt ekonomický spočívá nejen v tom, že každá technologie při zpracování půdy je různě nákladná, ale převážně v tom, že úroveň zpracování půdy se podstatně podílí na výnosu v daném roce a při závažných chybách negativně ovlivňuje i výsledek v roce příštím. Předpoklad pro úspěšné pěstování plodin je strukturní a aktivní půda. Jedině naprosto rozvinutý edafon je schopen zajistit dostatečný obrat živin a redukovat rozvoj chorob a škůdců (ŠARAPATKA aj. 2006). V ekologickém zemědělství je uplatňována zásada, že půda je obracena co nejméně. Základním požadavkem je, aby se půda dostatečně a účinně prokypřila na žádanou hloubku a přitom nebyla vynášena z dolních vrstev na povrch, používají se minimalizační technologie zpracování půdy. Při předseťové přípravě je nutné dbát na to, aby na sebe jednotlivé operace navazovaly a nedošlo k tvorbě a zaschnutí hrud. Podmítka musí proběhnout co nejdříve po sklizni. Důležité je zvolit správnou dobu vstupu na pozemek na jaře. Pokud se na pozemek vstoupí příliš brzo, když není půda ještě dostatečně zralá, může dojít ke zhutnění půdy, které je velmi těžko odstranitelné. 3.3.4
Hnojení V systému ekologického zemědělství se výživa rostlin zakládá na obratu živin
mezi půdou, edafonem a rostlinami. Výběr minerálních hnojiv je přesně definován NR 2092/91. Všeobecně platí, že se smí použit pouze hnojiva přírodního původu upravená fyzikálními postupy, jako je drcení, mletí nebo granulace. Mezi důvody, proč se v EZ nepoužívají synteticky vyrobená dusíkatá hnojiva, je vyhnout se přehnojování, zabránit přitahování škůdců, které láká vysoký obsah dusíku v pletivech rostlin, aby se neničil půdní život, neplýtvat energií při jejich výrobě a také aby zemědělci měli snahu dobře hospodařit s dusíkem, což má kladný vliv na celkovou úrodnost půdy (ŠARAPATKA aj. 2006).
13
Dusík rostliny čerpají z půdy, do které se dostává ze vzduchu. Symbióza vikvovitých rostlin s hlízkovými bakteriemi má hlavní význam ve výživě rostlin v ekologickém zemědělství. Leguminózy musí být v osevních postupech zastoupeny v takové míře, aby dokázaly zásobit půdy dusíkem pro následné plodiny. Plodiny určené ke krmení vracejí částečně dusík do půdy prostřednictvím statkových hnojiv, u plodin tržních dusík odchází ze zemědělství. Jako zdroj minerálního fosforu se používají mleté fosfáty, obvykle ve formě granulí a také Thomasova moučka. Tato hnojiva se do půdy zapravují s organickými hnojivy. Chloridy, sírany a jejich směsi jsou pro rostliny zdrojem draslíku. Z hlediska výživy zvířat je nutné dbát na poměr draslíku k hořčíku. Draselná hnojiva se také do půdy zapravují přednostně s organickými hnojivy. Jako zdroj hořčíku se používají přírodní soli kieserit a kainit a také dolomitické vápence a dolomity. K hnojení vápníkem dochází při úpravě půdní reakce. Používají se mleté vápence a pokud je potřeba hnojení hořčíkem, tak dolomitické vápence. Pálené vápno a vápenné hydráty nejsou v EZ povoleny. Vápenatá hnojiva se aplikují vždy odděleně od statkových hnojiv a musí být minimálně měsíční odstup (ŠARAPATKA aj. 2006). Velice důležité je v ekologickém zemědělství nakládání s organickými hnojivy a posklizňovými
zbytky.
V ekologicky
hospodařících
podnicích
se
nejvíce
ze statkových hnojiv setkáváme s hnojem a močůvkou. Hnůj je z organických hnojiv nejpoužívanější. Chlévská mrva je tvořena pevnými a tekutými výkaly hospodářských zvířat a podestýlkou, až po ošetření a zrání vzniká hnůj vhodný ke hnojení. Při ošetřování hnoje je cílem co nejvíce omezit jeho ztráty. Močůvka
je
zkvašená
moč
hospodářských
zvířat
naředěná
vodou.
V skladovacích prostorech dochází ke ztrátám živin, v otevřené jímce mohou ztráty dusíku být více než 40 %, v jímce, která má plovoucí dřevěné víko zhruba 23 %. Vliv na kvalitu má provozní péče a ředění vodou, proto se obsah živin pohybuje v širokém rozpětí. Technikou a způsobem hnojení se dá ovlivnit výše ztrát dusíku ze statkových hnojiv. V ekologickém zemědělství se doporučuje hnojit organickými hnojivy častěji, tj. v intervalu 3 (2) let a menšími dávkami, tato zásada se snadno dodrží při aplikaci
14
stájových hnojiv nebo kompostu v kombinaci se zeleným hnojením a s hnojením slámou. V ekologickém zemědělství má význačné postavení zelené hnojení. Rozumí se jím pěstování plodin za účelem zaorání do půdy. Zelené hnojení zlepšuje vlastnosti půdy, omezuje erozi půdy a ztrátu živin, zvyšuje poutání vzdušného dusíku, zlepšuje předplodinovou hodnotu a také zvyšuje obsah rychle rozložitelné organické hmoty v půdě (ŠARAPATKA aj. 2006). 3.3.5
Ošetření po sklizni a skladování Po sklizni se většinou veškerá úroda hned neprodá, proto se musí zajistit
prostory, kde lze úrodu skladovat a podle potřeby ošetřit. Nejvhodnější je mít pro tyto účely vlastní zařízení. Musí být zabráněno smíchání s konvenční produkcí. V ekologickém zemědělství je nežádoucí snižovat biologickou hodnotu obilovin sušením při vysokých teplotách. Během skladování se musí pravidelně kontrolovat teplota, vlhkost, vůně obilí a výskyt škůdců a podle potřeby se obilní masa provzdušňuje. Nejideálnější teplota pro skladování obilovin je 5-10°C, teplota nesmí překročit 20°C. Velmi nutné je zabránění kontaminace s konvenční produkcí a důkladně se zabývat vyčištěním sila. Mimo úložných prostor je důležité pečlivě vyčistit i dopravníky, klapky, rošty a rýhy. Ve skladu každého ekologicky hospodařícího podniku by měl být průmyslový vysavač, který práci ulehčí a především zkvalitní. Proces čištění ulehčí i vhodné stavební řešení, tzn. omezení ostrých úhlů, velkého množství koutů, rýh i roštů. V blízkosti stájí se sklady nemají umisťovat, protože vlhkost, pachy a teplota negativně působí na kvalitu skladovaného obilí (ŠARAPATKA aj. 2006). Proti skladištním škůdcům, jako je například pilous černý nebo mol obilní, lze postupovat podle směrnice.
3.4 Živočišná produkce a welfare Chov hospodářských zvířat je také nezbytnou částí ekologického zemědělství. Velký rozvoj ekologického zemědělství je především v méně příznivých oblastech s převahou travních porostů, v České republice roste význam ekologického chovu skotu bez tržní produkce mléka. Hospodářská zvířata mají významnou roli, produkují
15
organická hnojiva. Nejdůležitější v ekologickém chovu je dobrý vztah mezi chovatelem a svěřeným hospodářským zvířetem, které je živá a cítící bytost. 3.4.1
Hlavní zásady chovu zvířat •
ustájení zvířat musí vyhovovat jejich fyziologickým a etologickým potřebám,
•
způsob chovu musí přispívat k udržení dobrého zdraví a dlouhého věku zvířat,
•
musí být zajištěna pohoda zvířat,
•
krmná dávka musí odpovídat potřebám zvířete,
•
tělesné poškozování a mrzačení zvířat (kupírování, zkracování zobáků,...) je zakázáno, zákroky jako kastrace, označování a odrohování je dovoleno jen u některých zvířat v přesně definovaných případech,
•
krmiva
pro
zvířata
musí
pocházet
především
z ekologického zemědělství, z konvenčních chovů může pocházet max. 10 % celoroční i denní krmné dávky v sušině, u monogastrů nesmí překročit 20 %, •
je zakázáno používat stimulátory, zchutňovače krmiv syntetického původu, syntetické konzervační a ochranné přípravky, také není povoleno zkrmování močoviny a preventivní podávání léčiv,
•
mohou se použít zchutňující, vitaminové a minerální přísady, které jsou přírodního původu,
•
také není dovoleno rutinní profylaktické používání syntetických léčiv, stimulátorů a hormonálních látek,
•
zakázány jsou zákroky na embryích a jejich přenášení,
•
povolena je umělá inseminace (přenos spermií, ne však transfer embryí),
•
povolena je i kastrace, jejímž cílem je zachovat tradiční chovatelské postupy, zlepšení kvality konečného produktu a bezpečnost zvířat i ošetřovatelů (ŠARAPATKA aj. 2006).
16
3.4.2
Ochrana a životní pohoda hospodářských zvířat Vědci přinesli zprávy, že zvířata jsou bytosti schopné trpět a také projevovat
radost, proto je nutné dbát na jejich životní pohodu – welfare. Byly sestaveny minimální požadavky, které jsou zažity jako „pět a jedna svoboda:“ •
Svoboda od hladu a žízně o
•
Přístup k čerstvé vodě a krmivu.
Svoboda od nepohodlí o
Poskytnutí vhodného prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa pro odpočinek.
•
Svoboda od bolesti, zranění a nepohodlí o
•
Prevence, rychlá diagnóza a léčení.
Svoboda od strachu a stresu o
Takové prostředí a zacházení, kde nebude docházet k psychickému strádání.
•
Svoboda projevit přirozené chování o
Dostatečný prostor, vhodné prostředí a společnost zvířat stejného druhu.
•
Svoboda vykonávat volně a osobně kontrolu nad vlastní životní pohodou
Životní pohoda každého zvířete je dána stavem jeho mysli a těla. Má-li zvíře dosáhnout pocitu celkové pohody, musí být v prostředí, ve kterém žije, vyvarováno hladu, žízni, horku, zimě, bolesti, nemoci, strachu, frustraci a vyčerpání. Pokud si zvíře má udržet fyzickou zdatnost, nesmí metody šlechtění, krmení, ustájení ani žádné umělé manipulace narušovat jeho život fyzickými problémy, jako je stálá bolest, hlad nebo vyčerpání (ŠARAPATKA aj. 2006).
3.4.3
Prevence Při výběru plemene vhodného pro chov v ekologickém zemědělství je nutné brát
v potaz jeho zdravotní odolnost. Tyto ukazatelé jsou u jednotlivých plemen poměrně známé, např. těžké porody u krav belgického modrého plemene, nenáročnost plemene Herefort, náchylnost holštýnského plemene na onemocnění pohybového aparátu, 17
vysoká náchylnost plemene prasat Pietrain ke stresu, atd. (ŽIŽLAVSKÝ aj, 1996). Pokud existují, jsou v ekologických chovech preferována plemena domácí, proto je snaha splnit následující požadavky: • postupná selekce linií odolných vůči nepříznivým podmínkám místního prostředí, • volba chovatelského postupu, který se shoduje s detailními potřebami
chovaného
druhu
a
plemene.
V chovu
se vylučují způsoby a okolnosti, které vedou ke snížení odolnosti zvířat vůči původcům infekcí. Proto se klade důraz na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, vylučují se
technologie
omezující
volný
pohyb,
dbá
se na přiměřené velikosti skupin, na nepřehušťování zvířat v ustájovacích prostorách, • zvýšený důraz se klade na výživu. Tento faktor významně ovlivňuje životní projevy zvířat, k nimž nesporně patří i dobrý zdravotní stav – bez něho je nemyslitelné dosažení dobrých produkčních výsledků. V EZ je vyloučeno používání
syntetických
preparátů
k nahrazení
látek
chybějících v krmivech. Vyžaduje se velká pestrost v zajištění zdrojů živin. Je povinností používat objemná krmiva v krmné dávce všech chovaných zvířat a část krmiv musí být pokud možno čerstvých. Úkolem výživy je také poskytnutí dostatku látek potřebných pro tvorbu účinně působících substancí, které se zúčastňují na tvorbě systému
aktivní
obranyschopnosti
organismu
(ŠARAPATKA aj. 2006).
3.5 Biopotraviny Biopotravinou se rozumí potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy (ZÁKON 242/2000Sb.). Cílem je vyprodukovat potraviny co nejšetrnějším způsobem a snaha zachovat co nejvíce biologické a nutriční hodnoty. Mezi povolené způsoby zpracování patří mechanické zpracování, tepelné zpracování, uzení bez použití
18
chemikálií, čiření, filtrace, chlazení, mražení, fermentace, emulgace, destilace, aj. Zakázané je například ošetření ionizujícím zářením, bělení, mikrovlnný ohřev, používání barviv, aroma a sladidel syntetického původu. První certifikovaný biojogurt v České republice uvedla na trh olomoucká firma Olma. V posledních letech se výroba biopotravin v České republice rozšiřuje, zákazníci už nejsou odkázáni pouze na dovážené biopotraviny (STŘÍBRNÁ, MIKULA, 2003). Velký vliv mají na vývoj trhu s biopotravinami velké distribuční řetězce, které dnes už nabízí velké množství různých biopotravin. Průměrná spotřeba biopotravin na osobu v roce 2008 činila 176 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů stoupl na 0,75 procent (www.pro-bio.cz). Podle průzkumu provedeného v roce 2008 lidé nakupují nejvíce z bio výrobků mléčné produkty (63 %), dále pak zeleninu (38 %), ovoce (36 %), pečivo (35 %). Na konferenci Bio Summit 2010 bylo uvedeno, že růst trhu s biopotravinami se v roce 2009 zpomalil. Obraty firem zaměřených na biopotraviny se udržely na úrovni roku 2008 nebo se jen nepatrně zvýšily, hlavním důvodem je ekonomická krize. Podle průzkumu organizace Pro-bio-liga v pražských obchodech je cena biopotravin asi o 140 % vyšší než konvenčních potravin (ZEMĚDĚLEC 16/2010) .
3.6 Registrace. kontrola, certifikace, označování Osoba, která chce podnikat v EZ na ekofarmě v souladu se stanovenými předpisy, podá ministerstvu žádost o registraci. Přechodné období začíná dnem, kdy byla žádost o registraci doručena ministerstvu
(ZÁKON 242/2000Sb.). Žadatel
má povinnost uzavřít s pověřenou osobou smlouvu o kontrolní činnosti. V žádosti o registraci žadatel uvádí náležitosti stanovené v zákoně 242/2000Sb. Účelem kontroly a certifikace je zjistit, jestli zemědělský podnik dodržuje pravidla pro ekologický způsob hospodaření, čímž se pro spotřebitele zaručuje pravost bioproduktů. Kontrolní organizace umožní producentovi používat ochrannou známku (obrázek 3) u uznaných bioproduktů a chrání před nečestnou konkurencí. Kontrola je prováděna nezávislou kontrolní organizací, o kontrole je pořizován zápis. Po kontrole proběhne certifikační řízení, ve kterém může být zemědělský podnik schválen jako ekologický s právem používat ochranné známky. KEZ o.p.s., ABCERT AG, BIOKONT CZ jsou soukromé subjekty zabývající se kontrolou ekologického
19
zemědělství v ČR. Od 1.1.2010 provádí úřední kontrolu ekologických zemědělců i ÚKZÚZ (www.kez.cz). Certifikované produkty pocházející z ekologického zemědělství musí být podle zákonů České republiky označovány značkou Bio. Používání této značky je upraveno zákonem 242/2000 Sb.(www.kez.cz)
Obrázek 3 Logo bioprodukt Zdroj: KEZ o. p. s.
V Evropské unii je také možné používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Podmínky použití této značky se nachází v příloze nařízení Komise č.889/2008 (www.kez.cz)
3.7 Ekonomické aspekty ekologicky hospodařících podniků Zemědělci podnikatelé
hospodařící
usilující
o
zisk
ekologickým a
způsobem
ekonomickou
jsou
také
životaschopnost.
samozřejmě Velký
vliv
na ekonomickou situaci podniku má konverze – přechod z konvenčního hospodaření na ekologické. Konverze na ekologický podnik je velmi složitý proces, během kterého dochází k inovacím v celém systému. V prvních letech dochází ke snížení výnosů, v dalším období se již výnosy zvyšují, ovšem ale většinou ne až do původní podoby. 3.7.1
Výnosy Ekonomická výkonnost farmy se hodnotí podle porovnání vynaložených
nákladů se získanými výnosy. Výnosy znázorňují peněžně vyjádřený ekvivalent poskytnutých výkonů a nezáleží na tom, jestli došlo k jejich inkasu. Tímto se výnosy liší od peněžních příjmů. Nejvýznamnější výnosovou položkou jsou tržby. Do výnosů
20
se zahrnují i eventuální dotace, pronájem půdy nebo budov, úroky z bankovních vkladů atd. Výše tržeb je ovlivňována zvláště množstvím produkce, to je hektarovým výnosem a dále prodejní cenou (ŠARAPATKA aj. 2006). Výnos je ovlivňován především kvalitou půdy, klimatickými podmínkami a vhodností osevního postupu. V ekologickém zemědělství má velký vliv i výběr odrůd plodin a druhů plemen. Důležitá je i délka hospodaření ekofarmy. Výši tržeb ovlivňuje i cena. Ceny bioproduktů jsou odlišné podle způsobu prodeje. Ceny při prodeji přímo z farmy jsou vyšší než přímý prodej velkoodběrateli. 3.7.2
Dotace Dotace pro ekologické zemědělství jsou ve všech státech EU, liší se však výše,
podmínky a limity na farmu. V České republice jsou dotace vypláceny trvale. Jedná se o pokrytí nákladů spojených s přechodem na ekologické zemědělství a také platba za hospodaření šetrné k životnímu prostředí (ŠARAPATKA aj. 2006).
Program rozvoje venkova 2007-2013 Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispívá k dosažení cílů stanovených
Národním
strategickým
plánem
rozvoje
venkova,
tj.
k rozvoji
venkovského prostředí ČR na základě trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření (www.mze.cz).
Program
také
umožní
vybudovat
vhodné
podmínky
pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách, bude podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit nezaměstnanost na venkově a posílit sounáležitost obyvatel žijících na venkově. OSA I • I.1.1. Modernizace zemědělských podniků • I.1.2. Investice do lesů • I.1.3. Přidání hodnoty zemědělským a potravinářských produktům • I.1.4. Pozemkové úpravy • I.3.1. Další odborné vzdělávání a investiční činnost • I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců • I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti • I.3.4. Využívání poradenských služeb 21
OSA II • II.1.1. LFA • II.1.2. NATURA 2000 a Rámcová vodní směrnice • II.1.3. Agroenvironmentální opatření • II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy • II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích • II.2.3. Lesnickoenvironmentální platby • II.2.4. Kalamity a podpora funkcí lesů OSA III • III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy • III.1.2. Podpora zakládání a rozvoje podniků • III.1.3. Podpora cestovního ruchu • III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic • III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova • III.3.1. Vzdělávání a informace OSA IV • IV.1.1. Místní akční skupina • IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie • IV.2.1. Realizace projektů spolupráce II.I.3 Agroenvironmentální opatření (AEO) Jedná se o zemědělské činnosti provozované šetrně s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Tato opatření řeší především zachování a zvyšování biologické různorodosti na travních porostech i na orné půdě. Patří sem také údržba travních porostů pastvou či sečením a podpora ekologického zemědělství a integrované produkce. Opatření je realizováno pomocí NV 79/2007 Sb. (MZe). Na Osu II je vyčleněno přibližně 51% finančních prostředků z programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013, 80% z EU (Mze).
Titul ekologické zemědělství Podmínkou je hospodaření na půdě v režimu přechodného období nebo certifikovaném EZ a plnění podmínek na celé výměře podle příslušných zákonů a nařízení. V tabulce 1 je vidět výše podpory pro jednotlivé tituly a roky.
22
Tabulka 1 Výše podpory pro rok 2007, 2008 a 2009
*
Titul
Sazba * (EUR/ha ročně)
2007 (Kč/ha)
2008 (Kč/ha)
2009 (Kč/ha)
Orná půda
155
4 266
4 086
4 158
Travní porosty
71
1 954
1 872
1 905
Trvalé kultury
849
23 368
22 383
22 774
Zelenina a speciální byliny
564
15 524
14 869
15 129
Pro rok 2007 je stanoven kurs 27,525 Kč/EUR, pro rok 2008 26,364 Kč/EUR a pro rok 2009 26, 825
Kč/EUR. Zdroj: Metodika k provádění NV č.79/2007 Sb., MZe
3.7.3
Náklady Náklady jsou peněžní vyjádření spotřeby a opotřebení výrobních faktorů,
účelově zaměřené na tvorbu konkrétních vstupů za určité období. V ekologickém zemědělství dochází ke snížení variabilních nákladů omezením některých externích vstupů jako např. hnojiva nebo prostředky na ochranu rostlin. Zato ale ceny osiv a krmiv používaných v ekologickém zemědělství jsou vyšší, čímž se náklady zase o něco navyšují. U živočišné produkce se předpokládá snížení variabilních nákladů za veterinární ošetření zvířat. Mzdové náklady jsou vyšší než u konvenčního zemědělství díky větší potřebě pracovníků. Mzdové náklady závisí na typu farmy. U odpisů strojů a budov může dojít ke snížení i zvýšení nákladů. Pokles odpisů z důvodu nižšího využívání strojů na hnojení a postřiky je vyrovnán potřebou vyššího využívání mechanizace na kultivaci půdy (ŠARAPATKA aj. 2006).
23
3.8 Přechod podniku na ekologické zemědělství Pokud se zemědělec rozhodne přejít na ekologické zemědělství, jsou rozhodující personální a podnikové předpoklady. Jako personální dispozice je nutné sžití s cíly ekologického zemědělství. Velice vhodná je vysoká odborná kvalifikace, organizační talent, schopnost komunikovat a také přijímání podnikatelského rizika. Mimo personálních předpokladů ovlivňují přechod k ekologickému zemědělství také přírodní a hospodářské podmínky. Důležité je i vybrat správné umístění podniku kvůli prodeji produktů zpracovatelům, obchodníkům nebo prodej přímo z farmy. V NR 2092/91 je stanovena doba konverze alespoň dva roky před vysetím nebo v případě lučních kultur nejméně dva roky před jejich využitím jako krmivo z EZ. U trvalých kultur jiných než lučních minimálně tři roky před první sklizní produktů. Přechodné období začíná nejdříve dnem, kdy producent oznámí svou činnost a podrobí podnik kontrolnímu sytému (NAŘÍZENÍ RADY 2092/91). Pokud chceme prodat produkty
jako
pocházející
z ekologického
zemědělství,
musí
být
v souladu s NR 2092/91 nejméně po dobu 12 měsíců pro koně a skot určený k produkci masa (v každém případě po tři čtvrtiny jejich života); 6 měsíců pro malé přežvýkavce a prasata; 6 měsíců pro zvířata chovaná
na mléko; pro drůbež určenou na maso
koupenou do 3 dnů je to 10 týdnů a 6 týdnů pro drůbež určenou k produkci vajec (NAŘÍZENÍ RADY 2092/91). 3.8.1
Ekonomické hodnocení konverze V prvních letech přechodu na ekologické zemědělství postihne podnik změna
ekonomické situace. Zemědělec musí investovat prostředky do znalostí a přípravy projektu, ale také do úpravy podniku jako je ustájení, výběh, zpracování nebo skladovací prostory. Ekonomická situace se zlepší především díky dotačním prostředkům. Při hodnocení ekonomické stránky se vychází z účetních materiálů, včetně přiznání k dani z příjmů. Farmy s obratem vyšším než 15 mil. Kč musí vést účetnictví, při nižším obratu je možno vést daňovou evidenci. Po přechodu na EZ bývají většinou vyšší pracovní náklady, které patří mezi nejvýznamnější nákladové položky. Po přechodu musíme brát v potaz i investice do strojů a staveb (ŠARAPATKA aj. 2006).
24
4
VLASTNÍ PRÁCE
4.1 Popis vybraných ekologických farem 4.1.1
Farma Korouhev První farma se nachází v obci Korouhev. Od 10. 4. 2007 byla farma
v přechodném období, od roku 2009 je již v ekologickém. Kontrolní organizace je KEZ o.p.s. Chrudim. Farma má celkem 45,49 ha zemědělské půdy. Z toho je 6,41 ha orné půdy konvenční. Ekologicky hospodaří na 3,93 ha orné půdy a na 33,17 ha trvalých travních porostů, z toho 21,89 ha jsou pastviny a 11,89 ha louky. Konvenční část je výlučně pro pěstování brambor, jelikož na trhu nejsou odrůdy brambor odolné proti plísni bramborové, je nutno použít chemické přípravky. I ty jsou používány však jen minimálně, zhruba 2-3 postřiky ročně. Ekofarma je zaměřena na produkci z TTP a chov skotu BTPM. Nachází se zde 11 ks krav základního stáda, 3 ks jalovic a 2 ks jaloviček zástavových. Na farmě jsou kříženky Červenostrakatého skotu, které se inseminují 100 % masnými býky plemene Charolais. V současné době tvoří převážnou část matek s podílem 75 % Charolais a od nich jalovičky s podílem 88 % Charolais. Jalovičky se ponechávají k obnově a rozšíření stáda, býčci jsou prodáváni na zástav ve hmotnosti 200-250 kg. Zvířata mají možnost úkrytu v salaši s volným ustájením a pro případ zákroků lze zvířata uzavřít do boxu. Podnik vede daňovou evidenci.
4.1.2
Farma Bystré u Poličky Druhá farma hospodaří v obci Bystré u Poličky. V roce 2009 skončilo pro farmu
dvouleté přechodné období. Kontrolní organizací farmy v Bystrém u Poličky je také KEZ o.p.s. Ekologickým způsobem je zde obhospodařováno 130 ha, z toho je 30 ha půdy orné a 100 ha pastvin a luk. Mají zde 70 krav BTPM. Uplatňují převodné křížení Český strakatý skot na Charolais s menším podílem Limusin, Blond Aquitane, Aberdeen Angus, Belgické modrobílé a Masný simentál – různě podíloví kříženci. Zvířata jsou chována za obcí, zde se nachází pastviny se salaší, kde mají zvířata možnost úkrytu. Telí sezoně od dubna až do srpna, aby na podzim mohla být telata prodána jako zástav. Pěstuje se zde také ječmen, oves a jetel luční. Oves a jetel luční je výhradně pro vlastní potřebu. Certifikované produkty jsou jetel, oves, ječmen a skot BTPM.
25
4.1.3
Dotace Farmy v Korouhvi i v Bystrém u Poličky pobírají dotace SAPS, Top-up, LFA
a také agroenvironmentální. Jednotnou platbu na plochu SAPS je možno získat na tyto zemědělské kultury: ornou půdu, travní porosty, vinice, chmelnice, ovocné sady, školky, zelinářské zahrady a jiné kultury (www.szif.cz). Podmínkou pro získání podpory je minimální výměra 1 ha zemědělské půdy ( součet všech půdních bloků) . Národní doplňkové platby, tzv. Top-up jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu. Pokud žadateli nebude přiznána platba SAPS, nemá nárok ani na platbu Top-up. Platba pro LFA je poskytována pouze na zemědělskou kulturu travní porost obhospodařovanou v těchto oblastech: horské oblasti, ostatní méně příznivé oblasti a oblasti se specifickými omezeními. Pro poskytnutí agroenvironmentální dotace musí mít žadatel půdu vedenou v Evidenci a dotace se poskytne pouze pokud je žadatel zařazen do příslušného agroenvironmentálního opatření. Podmínky pro poskytnutí AEO jsou uvedeny v Metodice k provádění nařízení vlády č.79/2007 Sb. a NV 242/2004 Sb. (www.szif.cz).
4.2 Ekonomické údaje – farma Korouhev 4.2.1
Příjmy 2008 Podnik vede daňovou evidenci příjmů a výdajů. V roce 2008 činily celkové
příjmy 554 503 Kč, z toho prodej zboží, výrobků a služeb 285 167 Kč, dotace SZIF 256 797 Kč a ostatní zdanitelné příjmy 12 539 Kč (viz obrázek 4).
26
P ř íjm y 2 0 0 8
12 539 K č
P ro d e j vý ro b k ů a s lu ž e b 256 797 K č
D o t a c e S Z IF
285 167 K č
O s t a t n í z d a n it e ln é p říjm y
Obrázek 4 Rozdělení příjmů za rok 2008 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
Mezi prodávané produkty patří brambory, obilí, seno, senáž a býčci na zástav. Jak je vidět na obrázku 5, podstatnou část příjmů tvoří i prodej služeb.
Prodej výrobků a služeb v roce 2008
54 550 Kč 85 112 Kč brambory 8 000 Kč
obilí
3 300 Kč
býčci-zástav seno senáž služby
44 100 Kč
73 737 Kč
Obrázek 5 Prodej výrobků a služeb v roce 2008 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
V tabulce 2 jsou uvedeny přibližné ceny, za které farma prodává produkty. U býků cena zaleží v jakou dobu jsou prodáváni, neboť ceny se v průběhu roku liší.
27
Nejnižší cena bývá na podzim, protože se stahuje dobytek z pastvin a prodává se většina zástavového skotu z pastvin. Jalovičky se neprodávají, používají se k obnově stáda.
Tabulka 2 Ceny prodávaných produktů
Ceny prodávaných produktů Produkt
Cena
Brambory
5-6 Kč/kg
Býci
50-60 Kč/kg ž.h.
Krávy
dle jateční ceny
Jalovičky
-
Obiloviny
2000-3000 Kč/t
Seno
150-170 Kč/q
Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
4.2.2
Příjmy 2009 V roce 2009 tvořily celkové příjmy 884 702 Kč, na obrázku 6 je vidět
procentuální rozložení příjmů z celé farmy. Tržby z konvenční části 118 132 Kč (prodej brambor, obilí a sena z přechodného období), tržby z ekologické části byly celkově 123 240 Kč, z obrázku 7 je patrné, že největší část tržeb je tvořena prodejem zvířat, je to 70 % z tržeb. Tržby ostatní jsou 50 835 Kč, jsou to příjmy z poskytování služeb ostatním zemědělcům, například rovnání balíků sena a slámy, vyhrnování a nakládání hnoje. Ostatní příjmy tvoří dotace, je to 592 495 Kč. Od 23.6.2009 má farma právo podle rozhodnutí certifikačního orgánu KEZ o.p.s. označovat vyprodukované seno, senáž a skot BTPM jako BIO. Tržby za BIO seno byly v roce 2009 37 400 Kč.
28
Příjmy v roce 2009
118 132 Kč; 13%
123 240 Kč; 14%
konvenční část ekologická část ostatní tržby
50 835 Kč; 6% 592 495 Kč; 67%
dotace
Obrázek 6 Příjmy v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
Tržby z ekologické části v roce 2009
37 400 Kč; 30%
prodej zvířat bio seno
85 840 Kč; 70%
Obrázek 7 Tržby z ekologické části v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
4.2.3
Výdaje 2008 Výdaje za rok 2008 byly celkem 379 684 Kč, z toho nákup materiálu činil
16 144 Kč (viz obrázek 8) a provozní režie 363 540 Kč. Mezi největší výdaje z provozních položek patří nafta 75 720 Kč, nářadí a DHIM 89 105 Kč a cestovní náklady 61 154 Kč, jak vyplývá z tabulky 3 a obrázku 9.
29
Výdaje 2008
16 144 Kč; 4%
nákup materiálu provozní režie
363 540 Kč; 96%
Obrázek 8 Rozložení výdajů v roce 2008 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
Tabulka 3 Rozdělení provozních režií v roce 2008
Provozní režie 2008 Výdaj Hodnota (Kč) Nafta 75 720 Služby 38 120 Potřeby RV 21 253 Potřeby ŽV 3 889 Telefon 12 125 Náhradní díly 31 884 Nářadí, DHIM 89 105 Nájemné 7 204 Poplatky 5 125 Inseminace 3 000 Veterinární služby 2 380 Asanace 234 Pojištění 5 162 Silniční daň 1 800 Benzín, olej 2 512 Pracovní ochranné pomůcky 2 518 Kancelářské potřeby 355 Cestovní náhrady 61 154 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
30
P ro c e n tu á ln í p o d íl - p r o v o z n í r e ž ie 2 0 0 8 Po p la tky
2% 0%
1%
N a f ta Pr a c o v n í o c h r a n n é p o m ů c ky
1% 9%
Po tř e b y R V
18%
Po tř e b y Ž V Te le f o n
13%
1%
V e te r in á r n í s lu ž b y N á ř a d í, D HIM
5% 0%
1% 3%
S iln ič n í d a ň N á h r a d n í d íly In s e m in a c e C e s to v n í n á h r a d y
15%
1%
A s anac e Po jiš tě n í
1% 8%
S lu ž b y
22% 0%
B e n z ín , o le j N á je m n é K a n c e lá ř s ké p o tř e b y
Obrázek 9 Procentuální vyjádření provozních režií v roce 2008 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
4.2.4
Výdaje 2009 Celkové výdaje v roce 2009 byly 473 174 Kč. Jsou tvořeny nákupem materiálu
a zboží za 17 341 Kč a provozní režie ve výši 455 833 Kč (viz obrázek 10). Mezi největší provozní výdaje patří nafta, náhradní díly a ostatní provozní výdaje jako například kancelářské potřeby, ochranné a pracovní pomůcky, drogistické potřeby atd. Vynaložené prostředky na chemikálie se vztahují na brambory v konvenční části. Ostatní provozní výdaje jsou uvedeny v tabulce 4 a na obrázku 11.
31
Výdaje 2009
17 341 Kč; 4%
nákup materiálu provozní režie
455 833 Kč; 96%
Obrázek 10 Rozložení výdajů v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
Tabulka 4 Rozdělení provozních režií v roce 2009
Provozní režie 2009 Výdaj
Hodnota (Kč)
Ostatní provozní výdaje
83 753
Opravy
40 103
Nafta
89 424
Náhradní díly
63 375
Nářadí a DHIM
30 075
Služby
78 058
Potřeby ŽV
20 837
Nájemné
17 606
Telefon,internet
14 774
Poplatky
3 663
Inseminace
2 000
Veterinární služby
3 829
Pojištění
5 103
Chemikálie
3 233
Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
32
Procentuální podíl - provozní režie 2009
opravy poplatky
9%
18%
náhradní díly 1%
nářadí a DHIM pojištění
14%
potřeby ŽV
0%
nájemné telefon,internet
7% 19%
služby
1%
veterinární služby
5%
1%
chemikálie
4%
1%
17%
nafta inseminace
3%
ostatní provozní režie
Obrázek 11 Procentuální podíl – provozní režie 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
4.2.5
Porovnání mezi roky 2008 a 2009 Z porovnání příjmů a výdajů mezi roky 2008 a 2009 je vidět, že příjmy byly
v roce 2009 asi o 330 200 Kč vyšší (viz obrázek 12). Vliv na to mají dotace, které byly v roce 2009 vyšší o 323 158 Kč než v roce 2008. V roce 2009 byla navýšena výměra půdy o 13.84 ha, tím se navýšily dotace a celkové příjmy farmy.
Porovnání příjmů a výdajů 1 000 000 884 701 800 000
600 000
554 503
Kč
473 174 379 684
400 000
200 000
0 příjmy
výdaje
Obrázek 12 Porovnání příjmů a výdajů mezi roky 2008 a 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
33
2008 2009
Při porovnání provozních režií v roce 2008 a 2009 je patrný největší rozdíl ve výdajích za nákup nářadí a DHIM (viz obrázek 13). Důvodem je nákup dvou traktorových přívěsů za 14 000 Kč a 20 000 Kč, obraceče píce za 8 000 Kč a rotačního žacího stroje ŽTR 165 za 29 000 Kč – jedná se o starší stroje. V roce 2008 byl dále ještě koupen nový křovinořez za 8 950 Kč. V roce 2009 byly téměř jednou tak vysoké oproti roku 2008 i výdaje za služby, jedná se o lisování sena a slámy, lisování a balení senáže a dále třeba o sklizeň obilí. Vyšší výdaje za potřeby pro živočišnou výrobu jsou mimo jiné zapříčiněny nákupem drátů, tyčoviny a drobných potřeb pro nové oplocení pastvin.
100000 90000 80000 70000
Kč
60000 2008
50000
2009
40000 30000 20000
P oj iš tě ní
N af ta S lu žb P y ot ře by ŽV
0
Te le N áh fon ra dn íd N ář íly ad í, D H IM N áj em né P op la tk In y se V m et in er ac in ár e ní sl už by
10000
Obrázek 13 Porovnání provozních režií mezi roky 2008 a 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
Celkové zdanitelné příjmy z rok 2008 jsou 554 502 Kč, odečitatelné výdaje celkem 379 683. Rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a odečitatelnými výdaji je 174 819 Kč. Odpisy za rok 2008 činí 18 469 Kč. V roce 2009 byly celkové zdanitelné příjmy 884 702 Kč, odečitatelné výdaje 473 174 Kč a odpisy 174 208 Kč.
34
4.3 Ekonomické údaje – farma Bystré u Poličky 4.3.1
Příjmy 2009 Farma v Bystrém u Poličky vede také daňovou evidenci příjmů a výdajů. V roce
2009 byly celkové příjmy farmy 2 300 765 Kč. Tržby za služby a prodej zvířat 933 005 Kč a dotace byly poskytnuty ve výši 1 367 760 Kč (viz obrázek 14).
Příjmy v roce 2009
933 005 Kč Tržby Dotace
1 367 760 Kč
Obrázek 14 Příjmy v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Bystrém u Poličky
Jak vyplývá z obrázku 15, tržby v roce 2009 tvořily z 89 % příjmy z prodeje zvířat. Zbývajících 11 % jsou tržby za poskytnuté služby ostatním zemědělcům. Jedná se především o lisování a balení sena a slámy do kulatých balíků. Cena za slisování a zabalení jednoho balíku je celkem 350 Kč. V roce 2009 chtěli prodat i seťový ječmen, jelikož nesplňoval potřebné parametry, byl zkrmen.
35
Tržby v roce 2009
103 077 Kč; 11%
Prodej zvířat Služby
829 928 Kč; 89%
Obrázek 15 Tržby v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Bystrém u Poličky
V tabulce 5 jsou uvedeny ceny, za které na farmě prodávají produkty. Jalovičky se neprodávají, ponechávají se k obnově stáda. Telata se prodávají převážně během října a listopadu.
Tabulka 5 Ceny prodávaných produktů
Ceny prodávaných produktů Produkt
Cena
Telata
60 Kč/kg ž.h.
Krávy
28 Kč/kg ž.h.
Jalovice
-
Zdroj: Údaje z farmy v Bystrém u Poličky
4.3.2
Výdaje 2009 Celkové výdaje za rok 2009 jsou 1 175 587 Kč. Nákup materiálu je například
koupení registrovaných prostředků na ochranu rostlin. Jak je vidět na obrázku 16 a v tabulce 6, tak největší část výdajů (31%) je za pohonné hmoty. V roce 2009 bylo pořízeno několik starších strojů. Byl zakoupen lis Unibal a balička kulatých balíků pro balení do folie a také ještě nahrnovací kolo v celkové výši 207 876 Kč. Výdaje za setí a sklizeň obilí jsou 65 860 Kč. V tomto roce bylo nutné koupit i nové pneumatiky na traktor a připravit traktor a vlek na statní technickou kontrolu. Výdaje spojené
36
s přípravou na STK byly za výměnu skla u traktoru, opravu brzd a výměnu olejové náplně. Výdaje 2009
7%
Nákup materiálu
18%
Pohonné hmoty Služby DHIM, nářadí
6% 31%
Nájem
3%
Potřeby ŽV Úroky
9%
Inseminace, veter.služby
1%
Pneumatiky a příprava STK
1% 18%
Ostatní
6%
Obrázek 16 Výdaje v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Bystrém u Poličky
Tabulka 6 Výdaje v roce 2009
Výdaje 2009 Výdaj
Hodnota (Kč)
Nákup materiálu
85 346
Pohonné hmoty
367 983
Služby
65 860
DHIM, nářadí
207 876
Nájem
6 340
Potřeby ŽV
15 657
Úroky
108 876
Inseminace, veter.služby
35 687
Pneumatiky a příprava STK
75 981
Ostatní
205 981
Zdroj: Údaje z farmy v Bystrém u Poličky
37
Celkové zdanitelné příjmy v roce 2009 byly 2 300 765 Kč, odečitatelné výdaje 1 175 587
Kč.
Rozdíl
mezi
zdanitelnými
příjmy
a
odečitatelnými
výdaji
je 1 125 178 Kč.
4.4 Komparace farem Z údajů na obrázcích 17 a 18 vyplývá, že příjmy obou farem jsou tvořeny převážně dotacemi. Farma v Korouhvi je na dotacích závislá více než ze tří čtvrtin, farma v Bystrém u Poličky z 60 %. Hlavní část tržeb tvoří prodej zvířat. Obě farmy mají příjem i z poskytování služeb ostatním zemědělcům, což je poměrně jednoduchý způsob pro získání dalších finančních prostředků. Farma v Korouhvi má dále ještě příjem za prodej certifikovaných produktů (bio seno), které tvoří 5 % příjmů.
Korouhev - procentuální rozdělení příjmů
5% 11% Dotace
7%
Ostatní služby Prodej zvířat Prodej bio sena 77%
Obrázek 17 Procentuální podíl na příjmech v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi
38
Bystré u Poličky - procentuální rozdělení příjmů
36% Dotace Ostatní služby Prodej zvířat
60% 4%
Obrázek 18 Procentuální podíl na příjmech v roce 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Bystrém u Poličky
Po provedení srovnání průměrných příjmů a výdajů na jednu krávu BTPM je patrné, že farma v Korouhvi má o zhruba 37 000 Kč větší příjmy na jednu krávu BTPM (viz obrázek 19). Přepočtení nemá zcela přesnou vypovídající hodnotu, ale je to hlavní produkt, který je společný na obou farmách. Farma v Korouhvi má také průměrné výdaje vyšší o asi 26 000 Kč. Průměrný zisk v roce 2009 se na farmě v Korouhvi pohyboval zhruba o 11 000 Kč výše než na farmě v Bystrém u Poličky. I přes velký rozdíl v počtu chovaných zvířat je hospodaření na farmě v Korouhvi rentabilnější oproti farmě v Bystrém u Poličky, která má mnohem větší počet chovaných zvířat. Průměrná výše na 1 kus v roce 2009 80 000 Kč 70 000 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč
Příjmy
40 000 Kč
Výdaje
30 000 Kč
Zisk
20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč Bystré u Poličky
Korouhev
Obrázek 19 Průměrné hodnoty na 1 kus za rok 2009 Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi a v Bystrém u Poličky
39
Na obrázku 20 je vidět porovnání vybraných výdajů mezi farmami, přepočteno na jednu krávu BTPM. Výdaje za veterinární služby a inseminaci ani v jednom případě nepřekročily 600 Kč. Cílem ekologického zemědělství je vybudování vysoké obranyschopnosti zvířat, což se odráží na nízkých výdajích za zdravotní péči. Průměrné výdaje za potřeby ŽV jsou u farmy v Korouhvi vyšší díky tomu, že v daném roce realizovali opravu salaše. Mezi potřeby pro ŽV patří například také liz pro zvířata nebo drobné potřeby pro oplocení pastvin. Výdaje za služby jsou výrazně vyšší u farmy v Korouhvi, více jsou rozebrány v kapitole 4.2.5. Farma v Korouhvi by měla uvažovat například o nákupu staršího stroje pro lisování sena a slámy, aby mohli lisování provádět sami, čím by snížili výdaje a mohli tuto službu poskytnout i dalším zemědělcům.
Průměrná vybrané výdaje přepočtené na 1krávu BTPM v roce 2009
8 000 Kč 7 000 Kč Vet.služby, inseminace
6 000 Kč 5 000 Kč
Potřeby ŽV
4 000 Kč 3 000 Kč
Služby
2 000 Kč 1 000 Kč 0 Kč Korouhev
Bystré u Poličky
Obrázek 20 Průměrné vybrané výdaje přepočtené na 1 krávu BTPM Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi a v Bystrém u Poličky
Na obrázku 21 je vidět, že meziroční průměrný zisk na jednu krávu BTPM farmy v Korouhvi vzrostl o 11 073 Kč (z 15 893 Kč na 26 966 Kč). V roce 2009 měla farma první certifikované produkty, což se na výši příjmů podílí. Farma v Bystrém by se měla snažit vyprodukovat ječmen v požadované kvalitě, aby mohl být prodán jako seťový a nemusel být opět zkrmen.
40
Průměrný zisk přepočtený na krávu BTPM 30 000 Kč 25 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč Korouhev 2008
Korouhev 2009
Bystré u Poličky 2009
Obrázek 21 Průměrný zisk přepočtený na jednu krávu BTPM Zdroj: Údaje z farmy v Korouhvi a v Bystrém u Poličky
41
5
ZÁVĚR Ekologické zemědělství zažívá v současné době v České republice poměrně
prudký rozvoj. Svědčí o tom každoročně stoupající počet ekologických farem a také to, že ke konci roku 2009 byl podíl půdy obhospodařované ekologickým způsobem téměř 9,5 %. Biopotraviny se také více dostávají do podvědomí spotřebitelů, ale jelikož jejich cena se pohybuje zhruba o 140 % výše než cena u konvenčních potravin, není tento nárůst tak markantní. Vliv na stagnující spotřebu biopotravin má i hospodářská krize. Rostlinná produkce v ekologickém zemědělství nahrazuje chemické metody racionálními a biologickými postupy. Důležitá je správná skladba plodin, vhodně navržený osevní postup a nezbytné je využívání zlepšujících plodin. Při zpracování půdy platí zásada, že půda se obrací co nejméně. Před uskladněním je nutné plodiny důkladně vyčistit a zabránit případné kontaminaci s konvenční produkcí. Chov zvířat musí odpovídat požadavku udržení dobrého zdraví a dlouhověkosti. Typ ustájení a krmná dávka musí být v souladu s fyziologickými potřebami chovaných zvířat, je zakázáno do krmné dávky přidávat zchutňovače a stimulátory syntetického původu. Tělesné poškozování a mrzačení zvířat je zakázáno. Nutné je také dodržování životní pohody zvířat – welfare. Jsou sestaveny minimální požadavky, vztahující se k chovu zvířat, zažité jako „pět a jedna svoboda“. Z ekonomického hlediska bývá pro podnik nejsložitější období konverze, tedy přechod na ekologický způsob hospodaření. Podniky jsou z velké části závislé na dotacích. Jedná se o pokrytí nákladů spojených s přechodem na ekologické zemědělství a také platba za hospodaření šetrné k životnímu prostředí. I ve vlastní práci je patrné, že příjmy obou farem jsou z podstatné části tvořeny dotacemi. Oba podniky ve sledovaném období vykazovaly zisk. Obě farmy využívají svoje stroje a zařízení k poskytování služeb ostatním zemědělcům, čímž zvyšují své příjmy. Farmy zkrmují vlastní krmiva, tím minimalizují výdaje, jelikož kupování ekologických krmiv je velmi nákladné. Farma v Korouhvi má od roku 2009 certifikované produkty (seno, senáž, skot BTPM), které prodává. Farma v Bystrém by měla usilovat o vyprodukování ječmene v požadované kvalitě, aby mohl být prodán a ne opět zkrmen. I přes vyšší průměrné výdaje a nižší počet chovaných krav BTPM je průměrný zisk farmy v Korouhvi vyšší. Ačkoliv farma v Bystrém u Poličky chová větší množství krav, vykazuje oproti farmě v Korouhvi nižší zisk, proto by si pomocí marginální analýzy měli zjistit, při jakém
42
objemu produkce dochází k poklesu mezního zisku a podle výsledků upravit počet chovaných hospodářských zvířat.
43
6
POUŽITÁ LITERATURA
FIALOVÁ, Z. První krácení podpor : Ekozemědělství nově. Zemědělec. 8. února 2010, XVIII, 7/2010, s. 1-2. FIALOVÁ, Z. Růst biotrhu zpomalil. Zemědělec. 12. dubna 2010, XVIII, 16/2010, s. 1. PROGRAM rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 : OSA II. Ministerstvo zemědělství. 2007, -, s. 1-4. ŠARAPATKA, B. -- URBAN, J. a kol. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PROBIO, 2006. 502 s. ISBN 978-80-903583-0-0 STŘÍBRNÁ, M. -- MIKULA, P. Agroturistika a biopotraviny: základ prosperity firmy: právní, finanční a informační podnikatelské minimum. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2003. 51 s. Potravinářské informace. ISBN 80-7271-137-7. ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU, 1996. 186 s. ISBN 80-7157-218ZÁKON 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. NAŘÍZENÍ RADY
2092/91 o ekologickém zemědělství a
k němu se vztahujícím
označování zemědělských produktů a potravin. NAŘÍZENÍ VLÁDY 79/2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů METODIKA V PROVÁDĚNÍ NV č.79/2007 Sb., Mze Internetové zdroje:
Loga EU a ČR. In Předpisy EZ. - : -, 2009 z WWW:http://www.kez.cz/loga-eu-a-cr>.
[cit. 2010-02-18]. Dostupné
Platby na základě jednotné žádosti. In SZIF. - : -, 2010 [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW:
. Program rozvoje venkova 2007–2013. In Dotace. Program rozvoje venkova. - : MZe, [cit. 2010-02-2]. Dostupné z WWW: .
44
Spotřeba biopotravin loni vzrostla o dvě pětiny. In Pro-bio : Zajímavosti. Praha : -, 27.03.2009 [cit. 2009-12-16]. Dostupné z WWW: . ÚKZÚZ vstupuje do systému kontrol ekologického zemědělství. In Bio novinky. - : žiju bio, 2010 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW: http://www.probio.cz/cms/clanek/29375/ukzuz-vstupuje-do-systemu-kontrol-ekologickehozemedelstvi?PHPSESSID=05819dad4d286b71018a78bd9b631207>.
Seznam obrázků Obrázek 1 Ekologické hospodaření – uzavřený cyklus Obrázek 2 Vývoj počtu ekofarem v ČR v období 1990-2009 Obrázek 3 Logo bioprodukt Obrázek 4 Rozdělení příjmů za rok 2008 Obrázek 5 Prodej výrobků a služeb v roce 2008 Obrázek 6 Příjmy v roce 2009
45
Obrázek 7 Tržby z ekologické části v roce 2009 Obrázek 8 Rozložení výdajů v roce 2008 Obrázek 9 Procentuální vyjádření provozních režií v roce 2008 Obrázek 10 Rozložení výdajů v roce 2009 Obrázek 11 Procentuální podíl – provozní režie 2009 Obrázek 12 Porovnání příjmů a výdajů mezi roky 2008 a 2009 Obrázek 13 Porovnání provozních režií mezi roky 2008 a 2009 Obrázek 14 Příjmy v roce 2009 Obrázek 15 Tržby v roce 2009 Obrázek 16 Výdaje v roce 2009 Obrázek 17 Procentuální podíl na příjmech v roce 2009 Obrázek 18 Procentuální podíl na příjmech v roce 2009 Obrázek 19 Průměrné hodnoty na 1 kus za rok 2009 Obrázek 20 Průměrné vybrané výdaje přepočtené na 1 krávu BTPM Obrázek 21 Průměrný zisk přepočtený na jednu krávu BTPM
Seznam tabulek Tabulka 1 Výše podpory pro rok 2007, 2008 a 2009 Tabulka 2 Ceny prodávaných produktů Tabulka 3 Rozdělení provozních režií v roce 2008 Tabulka 4 Rozdělení provozních režií v roce 2009 Tabulka 5 Ceny prodávaných produktů Tabulka 6 Výdaje v roce 2009
46
