Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. města Přelouč) Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Pavel Trnka, CSc.
Vypracovala: Markéta Fílová
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Environmentální a ekologické problémy obce a okolní krajiny (případová studie k.ú. města Přelouč) vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně.
dne…………………………………………………… podpis řešitele bakalářské práce……………………….
PODĚKOVÁNÍ Především bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady. Dále bych chtěla vyjádřit poděkování Městskému úřadu Přelouč a především Mgr. Jiřímu Rejlovi.
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je identifikovat environmentální a ekologické problémy obce Přelouče a nadále problémy spojené s vyuţíváním krajiny, najít jejich příčiny a naznačit moţná řešení. Bakalářská práce je rozčleněna do několika kapitol. V první části práce se věnuji obecným informacím o městečku, charakteristice přírodního rámce katastrálního území a historii města. Dále je zde popsána současná situace, jako jsou rozvojové programy a environmentální problémy. V rámci zjišťování současného stavu a vyuţití katastru nemovitostí je vytvořena mapa Land-Use. Závěrečná část je věnována hodnocení situace ve městě. K tomu poslouţila SWOT analýza, která poukazuje na silné a slabé stránky, na příleţitosti, ale i rizika města. Shrnutí a vyvozené závěry jsou obsaţeny v poslední kapitole. Klíčová slova: Přelouč, Land-Use, SWOT analýza
ABSTRACT The aim of work is to identify environmental and ecological problems community Přelouč and especially problems associated with use of the landscape, find their causes and suggest possible solutions. Bachelor thesis is divided into several chapters. The first part of the work I devote myself to the general information about the town, the natural characteristics of the framework of the cadastral territory and history. Furthermore, there is described the current situation, such as development programs and environmental problems. Within the scope of diagnostic use and cadastral map Land-Use is created. The last part is devoted to evaluating the situation in the city. The SWOT analysis served the purpose, which highlights the strengths and weaknesses, the opportunities but also risks of the city. Summary and conclusions drawn from it are contained in the last chapter. Key words: Přelouč, Land-Use, SWOT analysis
OBSAH 1
ÚVOD...................................................................................................................... 10
2
HISTORIE A SOUČASNOST MĚSTA ................................................................. 10
2.1 Vznik města ............................................................................................................. 10 2.2 Toponymie – objasnění názvu Přelouče .................................................................. 11 2.3 Dávné doby – př. n. l. .............................................................................................. 11 2.4 Období 6. – 18. století ............................................................................................. 11 2.5 Období 19. – 20. století ........................................................................................... 13 2.6 Současnost ............................................................................................................... 13 3
MĚSTSKÝ ZNAK .................................................................................................. 14
4
CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍHO RÁMCE OBCE ....................................... 14
4.1 Geologicko-geomorfologická charakteristika ......................................................... 14 4.2 Pedologická charakteristika ..................................................................................... 15 4.2.1 Půdní typy .............................................................................................................. 15 4.3 Hydrologické podmínky .......................................................................................... 16 4.4 Klimatické podmínky .............................................................................................. 16 4.4.1 Kritéria klimatické jednotky T2 dle Quitta, 1971 .................................................. 17 4.5 Biota ........................................................................................................................ 18 4.5.1 Vegetace a flóra ..................................................................................................... 18 4.5.2 Fauna ...................................................................................................................... 20 4.6 Chráněná území ....................................................................................................... 21 4.6.1 PR Choltická obora ................................................................................................ 21 4.6.2 PP Labské rameno Votoka ..................................................................................... 22 4.6.3 PP Meandry Struhy ................................................................................................ 22 4.6.4 PP Mělické labiště ................................................................................................. 23 4.6.5 NPP Semínský přesyp ............................................................................................ 23 4.6.6 PP Skalka u Sovolusk ............................................................................................ 24 4.6.7 PR Duny u Sváravy................................................................................................ 24 4.6.8 PR Na Hradech ...................................................................................................... 25 5
ÚZEMNÍ PLÁN ...................................................................................................... 25
5.1 Úvodní ustanovení ................................................................................................... 25 5.2 Závazné regulativy .................................................................................................. 26 5.3 Veřejně prospěšné stavby ........................................................................................ 27 6
SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY ........................................ 27
6.1 Demografická situace .............................................................................................. 27 6.2 Sociální sluţby města občanům............................................................................... 28 6.2.1 Zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče ...................................................... 28 6.2.2 Administrativní sluţby ........................................................................................... 29 6.2.3 Školní vybavenost .................................................................................................. 29 6.2.4 Kulturní zázemí ...................................................................................................... 29 6.2.5 Obchodní síť .......................................................................................................... 30 6.2.6 Sportovní zařízení .................................................................................................. 30 7
ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY MĚSTA ..................................................... 30
7.1 Voda ........................................................................................................................ 30 7.1.1 Potok Švarcava a jeho vliv na prostředí................................................................. 30 7.2 Odpadní vody .......................................................................................................... 31 7.2.1 Kanalizace na území města a integrovaných obcí ................................................. 31 7.2.2 Čistírna odpadních vod .......................................................................................... 32 7.3 Odpadové hospodářství ........................................................................................... 33 7.3.1 Domovní odpad...................................................................................................... 33 7.3.2 Sběrná místa ........................................................................................................... 35 7.3.3 Poplatky ................................................................................................................. 35 7.4 Znečištění ovzduší ................................................................................................... 35 7.5 Doprava ................................................................................................................... 36 7.5.1 Obchvat města Přelouče......................................................................................... 36 7.6 Krajinné prvky ve městě, mimo město .................................................................... 36
7.6.1 Lohenicko - mělický areál ..................................................................................... 36 7.6.2 Veřejná zeleň ......................................................................................................... 37 7.6.2.1 Parky a zeleň ve městě ........................................................................................ 37 7.6.2.2 Památné stromy................................................................................................... 38 7.6.3 Rekreační moţnosti................................................................................................ 38 8
SWOT ANALÝZA .................................................................................................. 38
9
ROZVOJOVÉ PROGRAMY .................................................................................. 41
9.1 Sportovní areál ZŠ Smetanova ................................................................................ 41 9.2 Výstavba autobusového nádraţí .............................................................................. 41 10 ZÁVĚR .................................................................................................................... 42 11 POUŢITÉ ZDROJE................................................................................................. 43 11.1 Literární zdroje ........................................................................................................ 43 11.2 Internetové zdroje .................................................................................................... 43 12 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 46 12.1 Tabulky .................................................................................................................... 46 12.2 Grafy ........................................................................................................................ 46 12.3 Mapové přílohy ....................................................................................................... 46 12.4 Fotografické přílohy ................................................................................................ 47
1
ÚVOD Cílem bakalářské práce je identifikovat environmentální a ekologické problémy
obce Přelouč a nadále problémy spojené s vyuţíváním krajiny, najít jejich příčiny a naznačit moţná řešení. V druhé kapitole se věnuji vzniku města a vzniku názvu města a nadále obsáhlé historii města. O městském znaku se zmiňuji ve třetí kapitole. Podrobně se věnuji územnímu plánu a to ve čtvrté kapitole. Jedna z nejobšírnějších kapitol, je kapitola pátá, jedná se o sociální a ekonomické charakteristiky obce, kde uvádím nejen stav obyvatelstva, ale i sluţby, které jsou občanům v rámci města k dispozici.
Další
obsáhlejší kapitolou je kapitola šestá, zaměřená na přírodní rámec obce, zahrnující geologicko-geomorfologickou a následně pedologickou charakteristiku, klimatické a hydrologické podmínky, jakoţ i charakteristiku ţivé sloţky krajiny. Z mého pohledu nejdůleţitější kapitolou je sedmá, která je stěţejní pro bakalářskou práci. Jedná se o environmentální a ekologické problémy města, kde se věnuji jednotlivým problémům, které se ve městě objevují. V posledních dvou kapitolách se pojednává o SWOT analýze (pokus o ní) a rozvojových programech ve městě. Poslední kapitola obsahuje závěr, jedná se o shrnutí a celkové zhodnocení environmentální situace města.
2
HISTORIE A SOUČASNOST MĚSTA
2.1
Vznik města První zmínka o Přelouči, se datuje roku 1086 (Faltysová, Bárta 2002), kdy se tato
zmínka nachází v darovací listině, kdy daroval král Vratislav I. vesnici Přelouč s chmelnicí klášteru benediktýnů v Opatovicích nad Labem. Tímto se stala jedním z nejstarších měst v Pardubickém kraji. Přelouč je město, které se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Po krajském městě je to druhé největší město v okresu Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota pod Přeloučí, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy. (www.wikipedia.org) Městem prochází významná ţelezniční tepna tranzitního koridoru Praha – Ostrava.
10
2.2
Toponymie – objasnění názvu Přelouče Dle Lutterera, 1982, byla původně ves na majetku katovického kláštera a má
nejstarší listinný doklad z roku 1073, kdy název vsi byl Priluche. Jako trhové městečko, civititatem Bredlucz hodie Przelaucz „město Předlúč nyní Přelouč“, je datováno roku 1261. Od roku 1518, kdy byla Přelouč jako poddanské město příslušné k pardubickému panství, bylo roku 1580 prohlášeno za město komorní. Prvotně, z roku 1318, znělo místní jméno Přelúčie (Przieluczie), které vzniklo jako sloţenina ze staročeské předloţky pře „před“ a slova lúka „louka“ (v obměně -lúčie „-loučí“). Toto spojení mělo znamenat „ves před loukou nebo lukami“. Místní jméno bylo původně rodu středního a přešlo k rodu ţenskému (1654 Przelaucţ). (Lutterer, 1982)
2.3
Dávné doby – př. n. l. Oblast Přeloučska byla osídlena jiţ v dávných dobách. Nález pazourkového noţe a
šipky v písečných dunách u Ţivanic, jsou dokladem osídlení ze střední doby kamenné (8000 let aţ 6000 let před n. l.) obyvateli ţivícími se lovem, rybolovem a sběrem. Ze starší doby bronzové (1900 – 1500 let př. n. l.) pocházejí nálezy měděných nástrojů u Spytovic a bronzových krouţků v Řečanech nad Labem a v Trnávce. Ze severovýchodní Evropy v mladší době bronzové (1700 - 1500 let před n. l.) přišla na Přeloučsko jedna větev lidu luţických popelnicových polí. Jejich keramika byla objevena roku 1961 v Kojicích. Pohřebiště dávných obyvatel Přeloučska byla nalezena u Jeníkovic, Choltic, Svinčan a samoty Semínská vrata. U Sopřeče byla nalezena zlatá mince z doby římského císaře Antonia Pia (138 – 161 n. l.). (Vorel, 1999)
2.4
Období 6. – 18. století Další mezník osídlování Přeloučska bylo pronikání Slovanů v šestém století na
území dnešního státu a tím i na Přeloučsko. Oblast našeho regionu spadala do vlivu mocného kmene Charvátů, do jehoţ čela se dostal rod Slavníkovců, který si vybudoval své hlavní sídlo v nedaleké Libici nad Cidlinou. Z tohoto kdysi mocného rodu pocházel i biskup sv. Vojtěch. Na příkaz Přemyslovce kníţete Boleslava II. byl v roce 995 rod Slavníkovců vyvraţděn a jejich sídlo zničeno. Tímto činem se Přeloučsko dostává pod vládu Přemyslovských kníţat. Osídlení krajiny okolo Přelouče dokazují i názvy obcí odvozené od jejich slovanských zakladatelů, jako např. Benešovice, Lipoltice, 11
Urbanice, Choltice. Obec Mokošín odvozuje svůj název od staroslovanské bohyně Mokoši, ochránkyně ţen a jejich práce. Vliv na poměrně velkou hustotu osídlení zdejší krajiny měla řeka Labe, o čemţ svědčí nález člunu z 9. století a důleţitá zemská stezka nazývaná Trstěnická, která patřila mezi tři nejvýznamnější zemské stezky. Trstěnická stezka procházela v našem regionu v místě dnešní ţelezniční trati a spojovala Prahu s Moravou. Přeloučsko opouštěla u Chvaletic pod vrchem Stráţníkem, kde byla trvalá stráţ na její ochranu. (Vorel, 1999) Přelouč patří k nejstarším historicky doloţeným místům regionu. První zmínka se datuje do roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. S klášterem byla úzce spjata aţ do husitských válek. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy vysoko nad Labem vzniklo trţní centrum, pro které získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara II. v roce 1261 městské privilegium. Zřejmě jiţ od této doby uţívá Přelouč jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli, atribut sv. Vavřince, patrona Opatovického kláštera. Na městské pečeti je však znak doloţen aţ v 16. století. Po objevení stříbrných loţisek a rozmachu těţební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Koncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné proboštství. Z roku 1421 pochází kronikářský záznam o dobytí a zničení Přelouče, stojící na táborské straně, vojskem Jana Městeckého z Opočna. Význam Přelouče poté na řadu desetiletí poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství, a tak i její okolí zasáhlo pernštejnské budování rybníků. Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč aţ ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války a později v době tereziánských válek v 18. století však Přelouč znovu utrpěla značné škody a na další dvě století se stala jen provinčním zemědělským městečkem. Změnu ve vývoji Přelouče přinesla aţ první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak ţeleznice. Díky napojení na ţelezniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. (Město Přelouč, 2006)
12
Období 19. – 20. století
2.5
Náměstí v Přelouči během 19. století zcela změnilo svou tvář. Po velkém poţáru města v roce 1809 byla vystavěna nová fara a stará lékárna při severní straně náměstí. Staré dřevěné podloubí domů bylo do roku 1840 nahrazeno zděným klenutím. Pro město byla od středověku typická také budova radnice na náměstí. V 19. století byla zbourána původní přeloučská renesanční radnice a v roce 1854 postavena reprezentativnější nová. Slouţila však nedlouho, protoţe na jejím místě vyrostla dvoupatrová školní a radniční novorenesanční budova, v roce 1882. Počet ţáků ale stále stoupal, a tak radnice v roce 1933 přenechala své prostory škole. (Korejtková, 2005) Na přelomu 19. a 20. století přibyla na náměstí novorenesanční budova Občanské záloţny, nejreprezentativnější budovy města, kde se konaly a konají nejdůleţitější kulturní akce. Stala se dominantou města a projektoval ji významný český architekt Rudolf Kříţenecký. Další významnou stavbou architekta Kříţeneckého je objekt evangelického kostela, zajímavý svou novorenesanční úpravou i vnitřní dispozicí. Z dalších památek najdeme u náměstí kostel sv. Jakuba, který je v jádru románský, později barokně přestavovaný. Na návrší, kterému se říká Svaté pole, byl roku 1684 vybudován barokní poutní kostel Navštívení P. Marie. (Vorel, 2002), (Tetřev a Vincenciová, 2004, 2007), (Korejtková, 2005) Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města. (Město Přelouč, 2006) Druhá polovina 19. století byla v Přelouči dobou velkého hospodářského rozkvětu a rozvoje především díky jiţ zmíněnému napojení na ţelezniční síť. Tak se toto období neslo i ve znamení horečné stavební činnosti, proto se ze starších budov v centru města příliš nedochovalo. (Korejtková, 2005)
2.6
Současnost V současné době se vývoj města ustálil a podvolil se modernizaci. Byla vystavena
nová moderní víceúčelová sportovní hala, autobusové nádraţí a pracuje se na projektu odlehčení městu dopravě, tedy obchvatu města. V této době se jedná spíše o výstavbu nových domů, jak panelových tak i rodinných. V neposlední řadě se jedná i stavbu nové budovy Městského úřadu. Do současné doby patří i veliký důraz na ochranu krajiny a přírody kolem nás. Navrhují se nové památné stromy a provádějí se výzkumy na území Přeloučska v 13
monitoringu výskytu ţivočichů. Svými dopady se do současné krajiny promítají i negativní jevy minulosti. Výhledy do krajiny ruší vysoké komíny a panelové domy.
3 MĚSTSKÝ ZNAK Městským znakem se stal na zlatém poli černý rošt, obrácený drţadlem dolů. Vznik znaku je spjat se sv. Vavřincem. Tento světec ţil v polovině 3. století. Byl stráţcem chrámového pokladu v Římě a odmítl zestátnění církevního majetku a následně tedy poklad rozdal mezi chudé. Podle pověsti byl za tento čin v roce 258 n. l. odsouzen k smrti upečením zaţiva na roštu. Kdyţ v roce 1261 získala Přelouč městské právo, v té době náleţela jako poddanské město k benediktinskému klášteru v Opatovicích, zasvěcenému právě sv. Vavřinci. Proto se ve znaku města objevuje rošt, symbolizující příslušnost města zprostředkovaně k sv. Vavřinci. (Město Přelouč, 2006)
4 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍHO RÁMCE OBCE 4.1
Geologicko-geomorfologická charakteristika Z hlediska regionální geologické jednotky patří Přeloučsko k orlicko-ţďárské
oblasti křídy a chrudimského paleozoika. Samotné Přeloučsko je situováno do plochého rovinného dna široké údolní nivy řeky Labe a rozkládá se na obě její strany. (Faltysová a Bárta, 2002) Z geomorfologického hlediska patří zájmové území do oblasti České křídové tabule. Přesné geomorfologické rozdělení znázorňuje tabulka 1. Tab. 1 Geomorfologické členění Provincie
Česká vysočina
Soustava
Česká tabule Východočeská tabule
Podsoustava Celek
Svitavská pahorkatina
Východolabská tabule
Podcelek
Chrudimská kotlina
Pardubická kotlina
Okrsek
Heřmanoměstecká tabule
Kunětická kotlina
14
Na zájmovém území jsou zastoupeny horniny nejmladších druhohor – křídy středního a spodního turonu. Toto podloţí je tvořeno sedimentárními horninami – slínovci, velmi ojediněle slínitými pískovci, které mohou tvořit nevýrazné centimetrové proplástky. Slínovce jsou usazeny ve vrstvách téměř vodorovných, případně s nepatrným sklonem. Bezprostředně na slínovce nasedají terasové sedimenty čtvrtohor (kvartéru) – pleistocénu. Jsou to sedimenty fluviálního původu, jejich mocnost se pohybuje nejčastěji v rozmezí 3 – 4,5 m, výjimečně 5 – 6 m (mocnost stoupá se vzdáleností od řeky). (Faltysová a Bárta, 2002) Větší část Pardubického kraje leţí na mořských usazeninách z období křídy (druhohory) - Česká křídová tabule, jen v jihozápadní a severovýchodní části regionu vystupuje na povrch podloţí České křídové pánve. V jihozápadní části je to část krystalinika Ţelezných hor a svrateckého krystalinika, které tvoří starohorní a prvohorní horniny jako např. ţuly, gabra, ruly, svory, břidlice atd. V severovýchodní části se jedná o část orlicko - sněţnického krystalinika, které je také tvořeno prvohorními a starohorními horninami. Vyskytují se zde břidlice, fylity, svory, ruly, amfibolity, diabasy a v malé míře také ţuly. Samotná Česká křídová pánev je tvořena usazeninami mělkého moře (slepence, pískovce, jílovce), které zalilo naše území v období svrchní křídy. (Stanovský, 1997)
4.2 Pedologická charakteristika Nejvyšší vrstvu kvartérního pokryvu tvoří holocenní písčité hlíny aţ hlinité písky. Mají mocnost nejčastěji 1 – 2 m, výjimečně 3 m, místy však mohou i chybět. Při povrchové vrstvě (do 1 m) jsou popsány hnědé aţ červené hlíny, někdy označované jako labské červenky. Jsou téměř vţdy jemně písčité, písek můţe vytvářet i mezivrstvy. Jílovitá příměs je popsána zřídka, spíše v místech v blízkosti Labe. Nestejná mocnost hlín je dána nerovným povrchem písčitých sedimentů. Holocenní písčité hlíny s hlinitými písky se navzájem prstovitě prolínají a zarovnávají terén do dnešní podoby. (Faltysová, Bárta 2002) 4.2.1 Půdní typy Převaţujícím půdním typem je fluvizem typická (nivní půda) na středně těţkých nivních uloţeninách s příznivými vláhovými poměry. V depresích v blízkosti řeky jsou
15
fluvizemě pod vlivem podzemní a vody a přechází v subtyp fluvizem typová – modální (nivní půda glejová). Dále to jsou kambizemě arenické z písků a štěrků a kambizemě pelické, pararendziny. (Faltysová a Bárta, 2002)
4.3 Hydrologické podmínky Území Přelouče náleţí do povodí řeky Labe a má tyto levostranné přítoky Labe – Lipoltická svodnice, Švarcava, Brloţský a Senický potok a pravostranné přítoky Labe – Neratovský potok a Ţivanická svodnice. Celé zájmové území patří do povodí 1-03-04 Labe od Chrudimky po Doubravu. Přeloučsko se rozkládá jak na levém břehu Labe, tak na pravém. Osu hydrografické sítě severní části kraje tvoří řeka Labe, která přitéká ze severu od Opatovic a opouští kraj na západě u Kojic. V Pardubické kotlině má řeka rovinný charakter, průměrný spád je jen 0,08% a řečiště dosahuje šířky aţ 50 m. Průměrný roční průtok Labe v Pardubicích je 54 m3/s. V minulosti bylo Labe důleţitým činitelem při vytváření reliéfu území, dalo svou erozivní činností vznik celé Pardubické kotlině. Ve starších čtvrtohorách byl tok Labe od Hradce Králové směrem k Chlumci nad Cidlinou; před zhruba 190 000 lety změnilo Labe směr toku do přibliţně nynější podoby. Měnilo často své koryto a zbytkem této činnosti jsou dochovaná slepá ramena („labišťata“). Pardubický kraj je vodohospodářsky mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků - je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a dolních tocích je niţší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Nejvýznamnější pro zásobování Pardubického kraje pitnou vodou je Vodárenská soustava Východní Čechy především z toho důvodu, ţe propojuje čtyři okresy (Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Náchod) a umoţňuje tím zásobování obcí, které mají nedostatek kvalitní vody. (Faltysová a Bárta, 2002)
4.4 Klimatické podmínky Průměrná roční teplota vzduchu na Přeloučsku je 8,4 °C. (Urbaplan spol. s.r.o., 2008) Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období se pohybuje od 13 do 14 oC. Roční průměrný úhrn sráţek za období 1901 aţ 1950 dosahuje ve střední části Přeloučska a 16
jiţní části Pardubicka 550 - 600 mm, v jiţní a jihovýchodní části Přeloučska a severní části Pardubicka 600 - 650 mm a posléze v nejjiţnějším cípu Přeloučska 650 - 700 mm. Průměrně na celém území je to 600 mm. (Urbaplan spol. s.r.o., 2008) Průměrná roční suma slunečního svitu je kolem 1450 aţ 1550 hodin, nejvíce slunečního svitu je v průměru v květnu, červnu a srpnu, nejméně v prosinci a v lednu. V zájmovém území byl v posledních letech první mrazový den 11.10. 2006., poslední 1.5. 2007, první sníh 1.10. 2006, poslední 2.3. 2007. Z makroklimatického hlediska se zájmový prostor nachází v teplé klimatické oblasti (T), klimatické jednotce T2 (Quitt, 1971). Klimatická jednotka T2 je charakteristická dlouhým, teplým, suchým létem, velmi krátkými přechodnými obdobími s teplým aţ mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou aţ velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 4.4.1 Kritéria klimatické jednotky T2 dle Quitta, 1971 Tab. 2 Kritéria klimatické jednotky T2 Oblast
T2
Počet letních dnů
50 - 60 o
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více
160 - 170
Počet mrazových dnů
100 - 110
Počet ledových dnů
30 - 40
Průměrná teplota v lednu (oC)
-2 - -3
Průměrná teplota v červenci (oC)
18 - 19
Průměrná teplota v dubnu (oC)
8-9
Průměrná teplota v říjnu (oC)
7-9
Průměrný počet dnů se sráţkami 1 mm a více
90 - 100
Sráţkový úhrn ve vegetačním období (mm)
350 - 400
Sráţkový úhrn v zimním období (mm)
200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených
40 - 50 120 - 140
Počet dnů jasných
40 - 50 17
Výše zmíněné charakteristiky byly získány statistickým zpracováním údajů z klimatických pozorovacích stanic sítě Českého hydrometeorologického ústavu. Byla vybrána stanice Přelouč (nadmořská výška 218 m).
4.5 Biota 4.5.1 Vegetace a flóra Tab. 3 Rostlinná společenstva Svazy
Asociace střemchová jasanina (Pruno-Fraxinetum)
Luţní lesy (svaz Alnion incanae)
jilmová doubrava (Querco-Ulmetum)
Dubohabřiny a lipové doubravy (svaz Carpinion)
dubohabřina
(Melampyro
nemorosi-Carpinetum) lipová doubrava (Tilio-Betuletum)
Acidofilní bikové, jedlové, březové a borové
černýšová
doubravy
(svaz
Genisto
germanicae-Quercion)
biková nebo jedlová doubrava (AbietiQuercetum) kostřavová borová doubrava (Festuco ovinae-Quercetum roboris)
Oblast řadíme do fytogeografické oblasti termofytika. Za nejzajímavější se povaţují zbytky luţních společenstev kolem mrtvých labských ramen, které jsou nejvýraznější v jarním aspektu. Rostou tu dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides),
česnek
medvědí
(Alllium
ursinum),
česnek
ořešec
(Allium
scorodoprasum), křivatec nejmenší (Gagea minima) aj. V letním období zde najdeme porosty stulíku ţlutého (Nuphar lutea), voďanka ţabí (Hydrocharis morsus-ranae), rdestu
trávolistého
(Potamogeton
gramineus),
šmelu
okoličnatého
(Butomus
umbellatus), orobince širolistého (Typha latifolia) a orobince úzkolistého (Typha angustifolia) aj. V okolí rybníka Buňkov u Přelouče se nacházejí slatinné louky s pestrou rostlinnou skladbou – prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis) a p. pleťovým (D. incarnata), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica). V rybnících se vzhledem ke způsobu hospodaření zachovalo jen málo významných druhů vodních rostlin. V minulosti zde rostly (a dnes snad v malém mnoţství přeţívají) bublinatka jiţní (Utricularia australis), bublinatka menší (Utricularia minor), růţkatec 18
potopený (Ceratophyllum submersum) aj. Zajímavé jsou rovněţ zbytky písečných přesypů vzniklých v pleistocénu vyvátím jemného písku z říčních náplavů. Jsou charakteristickými útvary pro celé Polabí. Na těch, které nebyly zalesněny, se zachovala charakteristická
psamofilní
květena,
např.
paličkovec
šedavý
(Corynephorus
canescens), vzácně chmelík písečný (Plantago arenaria), prasetník lysý (Hypochoeris glabra) a kozinec písečný (Astragalus arenarius), v ČR povaţován za vyhynulý aţ do roku 1980, kdy zde byl znovu objeven. (Faltysová a Bárta 2002) Na území Přeloučska se vyskytuje:
nezavlaţovaná zemědělská půda, louky a pastviny, převáţně zemědělské areály s
výrazným podílem přirozené vegetace, ovocné sady a plantáţe ovocnin
vodní toky a plochy
listnaté lesy, jehličnaté lesy, smíšené lesy, přechodné lesokřoviny, přirozené
louky
městská zástavba, skládka, průmyslové a obchodní areály Pro detailnější představu je doloţen v příloze mapový list Land-Use, ze kterého
vychází následující údaje, uvedené v tabulce č. 4.
Tab. 4 Výměry jednotlivých druhů pozemků výměra [ha] 655,7991
druh pozemku orná půda TTP
49,5202
les
33,4246
zahrada
5,7139
vodní plocha
23,3909
intravilán
297,1613
komunikace
13,6593
Celková výměry katastrálního území Přelouč je 1078,6698 ha.
19
Graf 1Grafické zastoupení druhů pozemků
4.5.2 Fauna Druhově bohatá zvířena luţních lesů a mokřadů se dochovala v okolí mrtvých ramen. Charakteristická fauna korýšů (ţábronoţky, listonozi), která se vyskytovala v periodických tůních, byla zničena změnami vodního reţimu v povodí Labe. Významnou sloţku vodních biotopů tvoří vodní měkkýši, mnohé jejich druhy byly ovšem jiţ vyhubeny. Podobně jako největší vodní brouci – vodomil černý (Hydrous piceus) a vodomil černolesklý. Vzácně lesní druhy, např. roháč obecný (Lucanus cervus), páchník hnědý (Osmoderma eremita) a zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa), v současnosti přeţívají zejména ve zbytcích přirozených lesních porostů PR Choltická obora. Stepní prvky se vyskytují na xerotermních trávnících, suchých stráních, úhorech a extenzivně obhospodařovaných zemědělských plochách. Umělou stepní louku můţeme naleznout u elektrárny Chvaletice na místě popílkoviště. Pískomilná fauna (kutilky, sviţníci, střevlík, mravkolvi apod.) se dochovala na malých plochách vátých písků na Přeloučsku v okolí Semína. Psamofilní fauna osídluje četné Mělické pískovny. Výsky t některých vzácných druhů koprofágních brouků (např. Aphodius conpurcatus) v Kladrubech nad Labem je podmíněna chovem koní. Fauna obratlovců je tvořena běţnými druhy otevřené zemědělské krajiny, druhy vázanými na vodní plochy (říční ramena a rybníky) a skupinou lesních druhů. V říčních ramenech a zbytcích luţní vegetace na jejich březích se setkáme s původními druhy 20
obojţivelníků, např. blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), kuňkou obecnou (Bombina bombina), skokanem skřehotavým (Rana ridibunda), a také ptáků, např. cvrčilkou říční (Locustella fluviatilis), slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos), moudivláčkem luţním (Remiz pendulinus), slípkou zelenonohou (Gallinula chloropus) aj. Rybniční soustava Sopřečského a Strášovského rybníka hostí řadu významných druhů ptáků. K nejvýznamnějším patří husa velká (Anser anser), hnízdící od počátku 90. let 20. stol. Mezi další vodní ptactvo patří bukač velký (Botaurus stellaris), vyhledávající rozsáhlé rákosiny Sopřečského rybníka a druhy pravidelně hnízdící v rákosových porostech tohoto rybníka – bukáček malý (Ixobrychus minutus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), vzácný chřástal malý (Porzana parva), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), sýkořice vousatá, (Panurus biarmicus) cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) aj. V blízkosti Labe a jeho přítoků je v posledních letech pravidelně zaznamenávána vydra říční (Lutra lutra). Novým hnízdícím druhem je volavka popelavá (Ardea cinerea). Zemědělsky obhospodařovaná krajina je obývána většinou běţnými druhy, např. skřivanem polním (Alauda arvensis), strnadem obecným (Emberiza citrinella), hrabošem polním (Microtus arvalis), zajícem polním (Lepus europaeus) aj. (Faltysová a Bárta, 2002)
4.6 Chráněná území 4.6.1 PR Choltická obora Katastrální území: Choltice Nadmořská výška: 240 – 280 m Výměra: 69,15 ha Vyhlášeno: 1992 Důvodem zřízení rezervace je ochrana lesních porostů přirozeného druhového sloţení a parkového charakteru s monumentálními stromy. Součástí rezervace jsou dva rybníky vyuţívané k chovu polodivokých kachen. Ekologicky pestré a geomorfologicky členěné území s roklí potoka je významným biocentrem v zemědělské krajině. Ze zvířeny stojí za zmínku např. roháč obecný (Lucanus cervus), páchník hnědý (Osmoderma eremita), vzácný kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a kovařík Cardiophorus gramineus. Hnízdění konipasa horského (Motacilla cinerea), v této nadmořské výšce je velice ojedinělé. Ve starých dutinách stromů se zdrţují kolonie netopýra rezavého (Nyctalus noctula)
21
Lesní společenstva jsou zde charakteru dubohabřin, které se na vlhčích místech mění v tvrdý luh. Nejvýraznější je zde jarní aspekt, který tvoří především sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) a později na jaře ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). Projevuje se zde i zplaňování některých parkových druhů jako např. invazní křídlatka japonská (Reynoutria japonica) 4.6.2 PP Labské rameno Votoka Katastrální území: Semín, Labětín Nadmořská výška: 210 m Výměra: 27,16 ha Vyhlášeno: 1980 Chráněné území je tvořeno zbytkem mrtvého ramene Labe s navazujícími loukami, s bohatými břehovými porosty a křovinami luţního charakteru. Rameno bylo uměle odděleno od aktivního toku při regulaci Labe počátkem 20. století. Je z větší části zazemněné, má typickou flóru a faunu. Představuje zachovalou ukázku přirozeného vývoje říčního koryta a jeho okolí. Za zmínku stojí zvláště chráněné druhy motýlů batolec červený (Apatura ilia) a bělopásek
topolový
(Limenitis
populi).
Lokalita
je
významným
nalezištěm
obojţivelníků, např. skokana ostronosého (Rana arvalis), skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Dokonce v roce 1997 zde vyhnízdil i bukáček malý (Ixobrychus minutus) a v břehových porostech můţeme pozorovat mj. i moudivláčka luţního (Remiz pendulinus), lysku černou (Fulica atrata) a rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris). Bylinné patro je typické pro luţní lesy, např. česnáček lékařský (Alliaria petiolata), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), chmel otáčivý (Humulus lupulus).
4.6.3 PP Meandry Struhy Katastrální území: Bezděkov, Valy nad Labem, Veselí u Přelouče Nadmořská výška: 210 – 220 m Výměra: 41,50 ha Vyhlášeno: 1980 Předmětem ochrany je meandrující koryto potoka Struhy s navazujícími lučními a břehovými porosty. Částí koryta je uměle vybudovaná soutěska v opukových horninách. 22
Struha je jedním z posledních přirozených vodních toků v Polabí. Součástí chráněného území je i luţní les. Nejvýznamnější součástí jsou přirozené luţní lesy s charakteristickou skladbou bylinného patra, např. piţmovka mošusová (Adoxa moschatellina), česnek ořešec (Allium scorodoprasum), dymnivka dutá (Corydalis cava), svízel přítula (Galium aparine), kosatec ţlutý (Iris pseudacorus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Ve starých stromech se vyskytuje velmi vzácný brouk Osphya bipunctata, lokalita je téţ významným hnízdištěm ptáků, např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěvuška modrá (Prunella modularis), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), lednáček říční (Alcedo atthis), Za potravou sem pravidelně zaletuje čáp černý (Ciconia nigra) a volavka popelavá (Ardea cinerea). Z ryb se zde vyskytují hojné populace pstruha potočního (Salmo trutta) a mřenky obecné (Barbatula barbatula). 4.6.4 PP Mělické labiště Katastrální území: Mělice, Opočinek Nadmořská výška: 210 m Výměra: 8,11 ha Vyhlášeno: 1982 Nejlépe zachovalé labské rameno na území pardubického okresu. Vodní hladinu porůstá bohatá vegetace se vzácnými druhy rostlin. Při jarních povodních je pravidelně zaplavováno z Labe. Rameno vzniklo uměle při regulaci Labe ve 20. letech 20. století. Původně se chránila početná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida), který koncem 80. let 20. století vymizel, ale v roce 200 byl znovu prokázán. Dále zde roste stulík ţlutý (Nuphar lutea) a jiné vodní rostliny. Ze zvířeny je zde několik druhů hnízdícího ptactva, ze vzácnějších např. moudivláček luţní (Remiz pendulinus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a moták pochop (Circus aeruginosus). 4.6.5 NPP Semínský přesyp Katastrální území: Semín Nadmořská výška: 200 m Výměra: 0,55 ha Vyhlášeno: 1980
23
Zbytek pískovcového přesypu uvnitř obce. Přesyp byl postupně v minulosti odtěţen, nezpevněný písek zůstává zatím vhodným biotopem kriticky ohroţeného kozince písečného (Astragalus arenarius), který je důvodem ochrany. Mezi další pískomilné rostliny patří rmen ukrajinský (Anthemis ruthenica), jitrocel písečný (Plantago arenaria), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) a kolenec Morisonův (Spergula morisonii). Na lokalitě bylo pozorováno asi 60 druhů motýlů, mj. i vřetenuška komonicová (Zygaena vitae) a vřetenuška štírovníková (Zygaena angelicae).
4.6.6 PP Skalka u Sovolusk Katastrální území: Sovolusky u Přelouče Nadmořská výška: 310 – 320 m Výměra: 0,74 ha Vyhlášeno: 1978 Předmětem ochrany tohoto izolovaného území je profil polštářových spilitových láv proterozoického stáří v odkryvu malého lomu uprostřed polních kultur. Opuštěný lom a okolní skalky jsou zarostlé spontánně vzniklými porosty charakteru habřiny. Převaţují zde teplomilné druhy rostlin, jako např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice chlumní (Carex montana), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) aj. Ţije zde početná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis). Z ptactva zde hnízdí ťuhýk obecný (Lanius colluriae), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pěnice pokřovní (Sylvica curruca) a hrdlička divoká (Streptopelia turtur). 4.6.7 PR Duny u Sváravy Katastrální území: Labské Chrčice Nadmořská výška: 200 m Výměra: 24,29 ha včetně vyhlášeného ochranného pásma Vyhlášeno: 1980 Pískové přesypy jsou charakteristických krajinným prvkem Polabí. Chráněné území tvoří výrazný přesyp, zalesněný převáţně borovými porosty. Rezervace je v soukromém vlastnictví a je vyuţívána k chovu daňků. Chráněné území je borovicovou monokulturou, tvořenou borovicí lesní (Pinus sylvestris) a nepůvodní borovicí vejmutovkou (Pinus strobus). Rostou zde typické 24
psamofilní rostliny, např. paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), trávnička obecná (Armeria vulgaris). Ze zvířeny zde nalezneme běţné druhy ţijící v borových monokulturách. Chráněné území je vyuţíváno především k chovu daňka skvrnitého (Dama dama).
4.6.8 PR Na Hradech Katastrální území: Ţáravice Nadmořská výška: 230 – 270 m Výměra: 9,52 m Vyhlášeno: 1956 Chráněné území je tvořeno dvěma odlišnými biotopy. Původním důvodem ochrany byla populace kotvice plovoucí (Trapa natans) v rybníce Švihov, která jiţ vyhynula po vyhrnutí rybníka v roce 1963. Lesní porost na opukovém podloţí v prudkém svahu nad rybníkem s vysokým podílem buku lesního a s bohatým bylinným podrostem, je důleţitým biocentrem v téměř bezlesé krajině. Předmětem ochrany v dnešní době je lesní porost na svazích nad rybníkem, který lze charakterizovat jako květnatou bučinu a na sušších částech na horní hraně svahů jako chudší kyselou bikovou bučinu. Mezi rostliny, které jsou vzácné na území Pardubického okresu, patří přeslička největší (Equisetum telmateia). Ze zvířeny zde najdeme ještěrku zelenou (Lacerta agilis), ještěrku ţivorodou (Zootoca vivipara) a skokana hnědého (Rana temporaria). V lesních porostech hnízdí strakapoud velký (Dendrocopos major), ţluna zelená (Picus viridis), červenka obecná (Erithacus rubecula), jestřáb lesní (Accipiter collurio). (Faltysová a Bárta, 2002)
5 ÚZEMNÍ PLÁN V Přelouči je stanoven územní plán vyhláškou č.1/2006 o závazných částech Územního plánu města Přelouče.
5.1Úvodní ustanovení Vyhláška č.1/2006 byla schválena dne 14.12. 2006, v souladu s § 26 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a § 84 odst. 2b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
25
Území města se skládá z katastrálních území Klenovka, Lhota pod Přeloučí, Lohenice u Přelouče, Mělice, Přelouč, Škudly, Štěpánov u Přelouče a Tupesy u Přelouče. Tato vyhláška stanoví základní zásady funkčního a prostorového uspořádání území, limity jeho vyuţití a závazné regulativy uspořádání území. Dále stanoví podmínky zastavitelnosti území, které musí být respektováno v rámci vyuţívání území jako závazné podmínky jeho rozvoje. Vyhláška rovně vymezuje územní systém ekologické stability a plochy veřejně prospěšné stavby. Platnost územního plánu je stanovena na dobu 5 let, pokud stavební zákon nestanoví jinak. (Mudruňka, 2006)
5.2 Závazné regulativy Závazné regulativy zajišťují komplexní funkci samostatného urbanistického celku v rovnováze základních funkčních sloţek osídlení pro širší spádové území. Dále zajišťují zachování trvale udrţitelného rozvoje, tj. zajištění souladu ekologické, ekonomické a společenské sloţky vyuţití území. Při výstavbě nových staveb a při stavebních úpravách musí být respektován historický ráz města v jeho panoramatu a dominantách věţí, a to především občanské záloţny, kostela sv. Jakuba, Evangelického kostela a kostela navštívení Panny Marie. Nadále musí být výškové řešení staveb takové, aby byly zachovány pohledy na tyto dominanty. Výstavba v částech Tupesy, Klenovka, Škudly a Štěpánov musí udrţovat venkovský charakter a výstavby v částech Mělice, Lohenice a Lhota pod Přeloučí jiţ můţe mít charakter příměstský Územní plán dělí město na urbanizované a neurbanizované území. Urbanizované území slouţí především k zástavbě nejen obytné, ale i pro sluţby a obchody. Dále pro zahrady v zastavěném území. Neurbanizované území slouţí pro lesy, plochy zemědělského půdního fondu, vodní toky a vodní plochy. Ve funkčních sloţkách jsou uvedeny navrţené cyklostezky, realizace nového plavebního stupně, obchvat města. Dále je uvedena asanace čerpací stanice po roce 2010. (Mudruňka, 2006)
26
5.3 Veřejně prospěšné stavby V této části vyhlášky jsou uvedeny veřejně prospěšné stavby a plochy. Celkem jich je uvedeno 24, s označením VPS 1 – 24. Jmenovitě mezi ně patří: Plavební kanál na řece Labi, včetně hydroelektrárny, doprovodných a souvislých staveb Cyklistická stezka Přelouč – Lhota – Chvaletice, Přelouč – Valy, Přelouč – Mělice, Mělice – Ţivanice Retenční nádrţ pro zachycení dešťové vody u bytové plochy a úprava vodních toků a retenční nádrţ pro zachycení dešťové vody u výrobní plochy Čerpací stanice pro přečerpání splaškových vod v části Mělice, včetně výtlačného řádu do Lohenic a kanalizačního řádu Čerpací stanice pro přečerpání splaškových vod v části Lhota pod Přeloučí, včetně výtlačného řádu do Přelouče a Valů a kanalizačního řádu Čerpací stanice pro přečerpání splaškových vod v části Škudly, včetně výtlačného řádu do Lhoty a kanalizačního řádu. (Mudruňka, 2006)
6 SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY Přelouč má status města. Spadá pod kraj Pardubický a okres Pardubice. Jeho působnost je obec z rozšířenou působností. Celé město náleţí pouze jednomu katastrálnímu území, s výměrou 30,47 km 2, včetně integrovaných obcí uvedených v kapitole 1.1. Přelouč nepatří k ţádnému mikroregionu, nejbliţším mikroregionem jsou Ţelezné hory.
6.1 Demografická situace Přelouč je obydlena 8721 obyvateli, podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2009. (Český statistický úřad, 2009)
27
Graf 2 Počet obyvatel v letech 2003 - 2009
Zastoupení muţů a ţen je zde velice podobné a to 50,56 % ţen a 49,34 % muţů. Průměrný věk ţen je 40,6 let a muţů 37,4 let. Vzdělanost lidí v Přelouči je velice nízká. Vypovídají o tom hodnoty v následujícím grafu. (Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, c2003) Graf 3 Nejvyšší ukončení vzdělání u obyvatel nad 15 let
6.2 Sociální sluţby města občanům 6.2.1 Zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče Dominantou ve zdravotnickém zařízení je Přeloučská poliklinika a.s., ve které působí téměř úplné spektrum lékařských odborností. Od obvodních lékařů a dětských lékařů aţ po specialisty, jako jsou gynekologie, stomatologická ordinace, chirurgie, 28
ortopedie, neurologie atd. Jsou zde i soukromé praxe především v oborech gynekologie, stomatologie a oční lékařka. Ve městě najdeme 3 lékárny. Městu však schází lékařská pohotovost. Pro sociální péči je zbudováno Senior centrum Přelouč a charita města - Jakub klub. 6.2.2 Administrativní sluţby Městský úřad je sloţen z 8 odborů, mezi něţ patří odbor finanční, odbor správy majetku a infrastruktury, odbor sociální, odbor stavební, vodoprávní a dopravy, odbor ţivotního prostředí, odbor školství, odbor vnitřních věcí, odbor obecní ţivnostenský úřad. Dále je to matrika, vedení evidence obyvatel, oddělení územního plánu apod. V Přelouči najdeme jak Městskou policii, tak policii České republiky. Další sluţby pro občany poskytují nejrůznější bankovní a peněţní ústavy, kterým dominuje Pošta s.p. 6.2.3 Školní vybavenost Ve městě nalezneme 2 základní školy. Základní škola Masarykovo náměstí a Základní škola Smetanova. Další stupeň vzdělání, tedy středoškolské, nabízí Střední odborné učiliště technické, se zastoupením jak oborů s maturitní zkouškou, tak výučním listem, a rovněţ Gymnázium Přelouč. 6.2.4 Kulturní zázemí Největší část kulturních akcí je pod záštitou kulturního domu v Přelouči. Mezi největší kulturní akci patří udělování cen Františka Filipovského. Mezi další významné akce patří taneční kurzy pro mládeţ a s nimi spojené plesy. Čas od času proběhne v Přelouči koncert a pravidlem jsou letní koncerty, které probíhají přímo na Masarykově náměstí. Do kulturního zázemí jistě patří i kino města, ve kterém se promítají filmy různého ţánru a různě staré. V kině neprobíhá pouze promítání, ale jsou zde pořádány různé besedy a přednášky. Pro děti a mládeţ je zde moţnost vyuţívat kulturních akcí Domu dětí a mládeţe Přelouč, který nabízí nejen jednotlivé krouţky, ale i moţnost vzdělávat se kulturně na různých výstavách a přednáškách. 29
6.2.5 Obchodní síť Obchodní síť ve městě je velice dobrá. Zázemí tvoří dva větší supermarkety, které jsou doplněny spoustou malých a drobných obchodníků a podnikatelů. Přes zeleninu a ovoce, zlatnictví, hračky a papírnictví, drogerie a galanterie aţ po specializované sportovní oblečení. 6.2.6 Sportovní zařízení Nově byla vystavena víceúčelové hala (více informací uvedeno v kapitole 8.1.1), v níţ lze provozovat různé druhy sportů. Převáţně je vyuţívána basketbalisty BK Přelouč a ŢS Smetanova Přelouč. K podobným účelům slouţí i Sokolovna, která je v současné době vyuţívána méně. FK Přelouč vyuţívá fotbalového hřiště a ve stejných prostorách je moţné vyuţít i kurty pro tenis, ragbyového hřiště, hřiště na hokejbal a skejtpark.
7 ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY MĚSTA 7.1 Voda 7.1.1 Potok Švarcava a jeho vliv na prostředí Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 3.3, tak se jedná o levostranný přítok Labe. Pramení na vrchu Křemen v lese u silnice Přelouč – Mokošín. Takto přírodní pramen se nachází asi 300 metrů od severního okraje Mokošína. Po celé délce potok teče přibliţně severním směrem. Potok teče polem v délce asi 1,5 km k okraji města, kde teče předměstím v délce 500 metrů. Načeţ se vlévá do Račanského rybníku. Potok Švarcava má dva přítoky a to bezejmenné potoky odvodňující pole jiţně od města. V dřívějších dobách byl tok Švarcava součástí východního a severovýchodního městského opevnění. (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2006) I kdyţ potok Švarcava neprotéká územím města v dlouhé trase, ale pouhých 500 metrů, dokázali jsme ho, my občané, výrazně znehodnotit. V minulých letech se jednalo o stoku. Místo, aby lidé vypouštěli odpadní vody do kanalizace, vypouštěli je přímo do potoka. Potok tedy působí v ţivotním prostředí města jako negativní prvek. Navrhovala bych tedy pročištění koryta, které je zanesené, jakoţ i výsadbu břehových porostů, které se hodí do městských parků, neboť Švarcava parkem protéká.
30
7.2 Odpadní vody 7.2.1 Kanalizace na území města a integrovaných obcí Celkem v sídelním útvaru bydlí trvale 9 131 obyvatel. Místní části: Přelouč (sídlo městského úřadu) - 8 186 ob. Tupesy - 55 ob. Klenovka - 172 ob. Štěpánov - 114 ob. Lhota - 138 ob. Škudly - 81 ob. Lohenice - 187 ob. Mělice - 198 ob. Město Přelouč má v současné době prakticky na celém území města vybudovaný systém jednotné kanalizace s čištěním odpadních splaškových vod na centrální ČOV (na severozápadě města mezi tratí ČD a Labem). Stoková síť prošla z původních účelových návrhů koncepčními zásahy v posledních 10ti letech značným vývojem. Jiţní část území (směr Mokošín, Benešovice) má nejmladší stokovou síť, účelově dimenzovanou, kapacitně jen pro stávající objekty. Bylo provedeno podchycení drenáţních vod a jejich samostatné převedení potrubím podél rekonstruované stoky do zakrytého potoka Švarcava. Prostor průmyslové zástavby mezi tratí ČD a Labem vzhledem k výškové poloze je nutno do kanalizačního systému přečerpávat. Současný stav kanalizace je po úpravách stabilizovaný a funkční. (VIS spol. s. r. o. Hradec Králové, 2009) V dnešní době není v Mělicích vybudovaná soustavná kanalizace vhodná pro odvádění splaškových odpadních vod, ani čistírna odpadních vod. Je zde v části obce vybudována kanalizace dešťová v dolní části obce vyústěná do Ţivanické svodnice. Odpadní splaškové vody od obyvatelstva jsou zachycovány a čištěny individuálně v jímkách, ţumpách na vyváţení a septicích s přepadem do dešťové kanalizace, drenáţí, místních vodotečí a příkopů, místy i do podmoku (okrajové části). Vzhledem k velikosti a umístění obce se pro bliţší výhled do r. 2015 předpokládá individuální zachycování a čištění odpadních splaškových vod v jímkách, ţumpách a
31
septicích s dobrým technickým stavem, 3 komorami a vyváţení 2x ročně. U nových staveb i stávajících jímek, ţump legislativně zajistit a dbát na ekologické likvidování splašků a kalů (odvozy na určená místa nebo ČOV apod.). V dalším výhledu po r. 2015, za příznivých ekonomických podmínek bude moţno přistoupit k řešení a realizaci odvedení splaškových odpadních vod novou kanalizací. Na jihozápad obce do místa plánovaného odlehčení dešťových vod a čerpací stanice splaškových odpadních vod a dále výtlakem k čištění na plánovanou ČOV. Pro Mělice se nabízí i další řešení likvidace splaškových odpadních vod jejich přečerpáním do kanalizace Lohenic, odkud jsou splaškové odpadní vody čerpány do Břehů a odtud dále k čištění na ČOV Přelouč. Škudly jsou částí sídelního útvaru Přelouč. Nacházejí se 2 km západně od města Přelouč. V současné době není v obci vybudovaná soustavná kanalizace vhodná pro odvádění splaškových odpadních vod, ani čistírna odpadních vod. Je zde vybudována dílčí dešťová kanalizace s několika vpustěmi jako odpad z poţární nádrţe, je vyústěn do Brloţského potoka Odpadní splaškové vody od obyvatelstva jsou zachycovány a čištěny individuelně v jímkách, ţumpách na vyváţení a septicích s přepadem do dešťové kanalizace, místních vodotečí, příkopů a drenáţí. Výhled do roku 2015 je obdobný jako u obce Mělice. V dalším výhledu po r. 2015 se jiţ liší a za příznivých ekonomických podmínek, bude moţno přistoupit k řešení a realizaci odvedení splaškových odpadních vod z obce na stávající centrální městskou ČOV Přelouč. Odkanalizování v části území je uvaţované jako skupinová splašková kanalizace obcí Seník, Jankovice, Kozašice, Škudly, Lhota s přečerpáním splašků do kanalizace Přelouč a čištění na ČOV Přelouč. (VIS spol. s. r. o. Hradec Králové, 2009) 7.2.2 Čistírna odpadních vod Centrální ČOV Přelouč je postavena na levém břehu Labe mezi tratí a Labem pod jezem. Areál je tvořen odlehčovací komorou, čerpací stanicí, objektem hrubého předčištění – vírovým lapákem písku, objekty biologického stupně čištění, dosazovací nádrţí, měrným objektem, dešťovou zdrţí. ČOV je vybudována v současnosti pro 8 400 obyvatel s výhledem pro 10 500 obyvatel. 32
Tab. 5 Výstupní parametry na odtoku z ČOV Přelouč průměrná hodnota [mg/l]
maximální hodnota [mg/l]
CHSKCCr
85
110
N-NH4
5
8
BSK5
20
30
parametr
Areál ČOV je na kótě 210,3 m n. m. a kóta Q100 Labe je v místě 209,7 m n. m. Areál je chráněn proti průchodu Q100. Ochranné pásmo ČOV (150 m) není v kolizi se stávající zástavbou. ČOV je nová a vyhovující. Dle provozovatele kanalizace je kanalizační systém v Přelouči po prováděných stavebních úpravách stabilizovaný a plně funkční. Odpadní vody jsou odváděny na stávající ČOV. Místně bude třeba zajistit postupné zkapacitnění profilů stok rekonstrukcemi včetně místních stokových úseků v horším stavebně technickém stavu. Ale i přesto výhledově bude nutné řešit pro moţnost nové výstavby na rozvojových plochách situovaných v jiţních částech města několik problémů. A to převádění vod jímaných drenáţním systémem do recipientu (potok Švarcava), případně samostatně potrubím aţ do Labe. Z hlediska vyuţití kapacity ČOV je do výhledu uvaţováno s napojením všech okolních obcí splaškovou skupinovou kanalizací na centrální ČOV Přelouč. Bude nutné přehodnotit funkční vyuţití odlehčovacích stok i vlastní Švarcavy v souvislosti s plánovanými úpravami koryta Labe, v rámci splavnění (zvýšení hladiny) v nadjezí aţ na kótu 209,20 m n. m. Vyústění provést přeloţkami do podjezí (v případě realizace splavnění Labe).
7.3 Odpadové hospodářství 7.3.1 Domovní odpad Domovní odpad se skládá ze čtyř sloţek: vyuţitelný, nebezpečný, objemný a směsný. Následující graf znázorňuje vývoj mnoţství odpadu jednotlivých sloţek domovního odpadu v letech 2006 – 2009.
33
Graf 4 Mnoţství domovního odpadu v letech 2006 - 2009
Následující graf, ukazuje jaké je zastoupení vyuţitelného odpadu, který se člení na: plast, sklo, papír, kompozitní obaly, ţelezo a bioodpad. Graf 5 Vyuţitelný odpad
(Město Přelouč 2010) 34
7.3.2 Sběrná místa Přelouč se zařadila do projektu Zelená obec, který řeší sběr drobného elektroodpadu z domácností. Občané města Přelouče mají moţnost vyuţívat sběrný dvůr, kde mohou bezplatně odloţit velkoobjemový odpad, nebezpečný a kompostovatelný, pouze na základě předloţení občanského průkazu. Dále i pneumatiky a elektrozařízení z domácností. Pro tyto účely slouţí i svoz velkoobjemového odpadu, který se provádí dvakrát do roka. Odpad, který by nemohl přijmout sběrný dvůr, je moţnost odvézt na skládku odpadů BWM a.s. Chvaletice, tento způsob je samozřejmě jiţ zpoplatněn. Ve městě probíhá dvakrát do roka svoz větví. Komunální odpad, kaţdý občan dává do příslušných nádob a kontejnerů. Svoz probíhá jednou týdně. Kromě nádob na komunální odpad si mohli občané pořídit i nádoby na bioodpad. V Přelouči je moţnost třídění odpadu a to na sloţky papír, sklo (barevné a bílé) a plast. Co se týče vzdálenosti nádob pro tříděný odpad, je velice dostupná. Ostatní sloţky je moţné odevzdat jiţ ve zmíněném sběrném dvoře.
7.3.3 Poplatky Poplatek za svoz komunálního odpadu činí 492 Kč pro kalendářní rok 2010.
7.4 Znečištění ovzduší Ovzduší v Přelouči ovlivňuje několik zdrojů, jedná se jak o malé zdroje, kterých je něco kolem 1300 tak i o střední zdroje, kterých je asi 23. Z mého pohledu je největším problémem a největším znečišťovatelem doprava. V kapitole 7.5.1 jsou uvedeny silnice, které procházejí přes Přelouč. Nejedná se tedy pouze o osobní dopravu, ale i o nákladní. Dalším potencionálním a velice reálným znečišťovatelem je elektrárna v nedalekých Chvaleticích. Jedná se o zdroj velice pravděpodobný, z důvodu převládajícího západního větru. Méně pravděpodobné je znečištění z elektrárny v Opatovicích a společností v Pardubicích (PARAMO a Synthesia). Nezanedbatelným znečišťovatelem jsou místní domy, které jsou vyhřívány tuhými palivy. I kdyţ je Přelouč vybavena kotli na plyn, spousta občanů, vyuţívá v rámci
35
ušetření financí kotel na tuhá paliva. Tento způsob znečištění lze zaznamenat především v zimních měsících. Do roku 2003 v Přelouči provozoval ČHMÚ stanici na zjišťování oxidů síry, dusíků a aerosoly v ovzduší. Všechna data jsou archivována a přístupna jsou data z posledního roku, tedy 2003, a to pouze prvních 6 měsíců, kdy stanice fungovala. (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2006)
7.5 Doprava 7.5.1 Obchvat města Přelouče Středem města prochází I. třídy č. 2 spojující Pardubice a Kutnou Horu. Další silniční propojení zajišťují silnice II. třídy č. 333 z Hradce Králové a silnice II. třídy č. 332 na Kolín. Tyto frekventované silnice vytváří hluk a nánosy nečistot. Je zde ohroţeno bezpečí občanů, kteří se pohybují kolem těchto silnic, především pak malých dětí. A v neposlední řadě dochází k devastaci povrchu místní komunikace zvýšeným průjezdem kamionové dopravy. V plánech města se počítá s realizací obchvatu města, který by zmírnil zmíněné dopady. (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2006)
7.6 Krajinné prvky ve městě, mimo město 7.6.1 Lohenicko - mělický areál Jedná se o přírodní vodní plochu vzniklou těţbou štěrkopísku o rozloze 337 100 m 2 s písčitými pláţemi, nacházející se v katastrálním území Lohenice, cca 5 km od města Přelouč. Mělické písníky mají charakter koupaliště ve volné přírodě. To je místo, které je především v letních měsících vyhledávané širokou veřejností. Bohuţel, nejedná se o návštěvníky pouze z města Přelouče, ale i vzdálenějších Pardubic či Hradce Králové. Město Přelouč zajišťuje v sezóně, která začíná 4. června do 4. září na svých pozemcích sociální zázemí pro návštěvníky. Jedná se o pravidelný úklid pláţe, umístění kontejnerů na odpadky, kabiny WC a denní měření teploty a pH vody včetně její kvality. Část pozemků města je vyuţita ke stánkovému prodeji. Ne vţdy však jsou
36
dostačující a ne vţdy jsou lidé ohleduplní a uklízejí po sobě zanechané věci. A to prozatím nehovořím o skládkách. Kvalita vody pro rok 2008 se pohybovala ve velmi kladných hodnotách a od 3.6. do 25.8. byla lokalita vhodná pro koupání. Z ryb můţeme např. jmenovat kapra obecného (Cyprinus carpio), štiku obecnou (Esox lucius), sumce velkého (Silurus glanis), amura bílého (Ctenopharyngodon idella), úhoře říčního (Anguilla anguilla), okouna říčního (Perca fluviatilis) a candáta obecného (Sander lucioperca). Lohenicko-mělický areál leţí v oblasti orné půdy, smíšených zemědělských oblastí, borových lesích a polopřírodní vegetace a travních porostů. Jako problém ţivotního prostředí zde vidím určitě zacházení s těmito prostorami. Nejedná se o vyuţívání, ale spíše zneuţívání přírody. Pro viditelné zlepšení vyuţívání tohoto rekreačního centra, bych navrhla přidání toalet a odpadkových košů. Nemůţeme jmenovat pouze areál ke koupání a relaxaci, ale taktéţ jako Lohenické rameno s čistou vodou a hodnotnými břehovými porosty a charakteristickou květenou. Roste zde například řezan pilolistý (Stratiotes aloides), potočník vzpřímený (Berula erecta), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), voďanka ţabí květ (Hydrocharis morsus-ranae), stulík ţlutý (Nuphar lutea)a jiné. 7.6.2 Veřejná zeleň 7.6.2.1 Parky a zeleň ve městě Na území města se nachází několik prostor, které jsou osázeny stromy, za parky se z mého pohledu mohou povaţovat 3. Jedním z nich je nejstarší a nejrozlehlejší park u Občanské záloţny. Jedná se o nově zrekonstruovaný park, ve kterém přibyly lavičky, a byl osázen novými stromy. U vchodu do parku se nachází pomník Jana Dítěte. Dalším parkem, který byl taktéţ zrekonstruován, a to v roce 2006, je park u sokolovny. Posledním významným parkem je park U Kynterů. Je to nově vybudovaný park, který svojí rozlohou není velký, ale je zde mnoho zajímavých okrasných druhů. Zeleň ve městě se začala velice hojně vysazovat v posledních asi 4 letech. Lemována je celá ulice Praţská od kruhového objezdu aţ na Masarykovo náměstí a od Masarykova náměstí aţ k Pernštýnskému náměstí. Jedná se především o javory kleny (Acer pseudoplatanus). Velice často je vysazována katalpa trubačovitá (Catalpa bignoides). Na Masarykově náměstí jsou vysazeny jiţ dlouhověké smrky. Na většině 37
míst, kde jsou stromy jako doplněk, např. podél silnice, mají malý prostor pro růst. Jejich prostor kolem kmenu, není ve většině případů široký jako jejich koruna. 7.6.2.2 Památné stromy Jako památné stromy jsou prozatím vyhlášeny 3 stromy. V roce 1993 byl vyhlášen dub letní u Klenovky. Dalším dub byl vyhlášen přímo v Přelouči roku 1994. Nejnovějším přírůstkem v kategorii památný strom je dub letní z roku 2001. (AOPK ČR, 1999) 7.6.3 Rekreační moţnosti Pro rekreaci mají občané moţnost vyuţít Mělicko-Lohenický areál popsaný v kapitole 6.6.1, autokemp Buňkov nebo Stáj Lohenice u Přelouče. Autokemp Buňkov nabízí moţnost ubytování v několika variantách. Jak stany, tak chatky, maringotky, sruby anebo pokoje v apartmánech. Je zde moţnost vyuţívat vodních sportovních aktivit na rybníce Buňkov. Koupání je moţné přímo v rybníce anebo v nedalekých Mělických písnících. (Autokemp Buňkov, 2008) Stáj Lohenice u Přelouče nabízí netradiční moţnosti pro lidi, kteří se baví jezdectvím. Je zde moţnost se ubytovat i s ustájením koně. Navíc nabízí moţnosti vyjíţděk, moţnosti výuky jízdy na koni. (Ubytování Lohenice u Přelouče, 2010)
8 SWOT ANALÝZA Termín SWOT analýza má základ v anglickém jazyce. Písmeno S označuje silné stránky (Strong Points), písmeno W slabé stránky (Weak Points), písmeno O příleţitosti (Opportunities) a písmeno T hrozby (Threats). Definování silných (S) a slabých (W) stránek je zaměřeno především na vnitřní faktory. Tyto faktory mají pozitivní nebo negativní dopad na moţnost rozvoje v dané oblasti. Cílem programové části strategického plánu bude odstraňovat (potlačovat) slabé stránky a vyuţívat (posilovat, udrţovat) stránky silné. Definování příleţitostí (O) a hrozeb (T) je zaměřeno především na vnější faktory a vlivy. Jedná se především o ty jevy, které mají nadregionální (celorepublikovou, atd.) platnost a samo město je nemůţe nijak ovlivnit. Identifikace a znalost dopadů těchto jevů napomáhá při tvorbě akčních plánů. Akční plány by měly v co nejvyšší míře vyuţít 38
příleţitostí a v co nejvyšší míře potlačit závislost na výskytu hrozeb. V některých případech je obtíţné posoudit, zda je daný jev pro město příleţitostí nebo ohroţením.
Tab. 6 SWOT analýza Silné stránky (S) Výhodná poloha města v rámci ČR
Slabé stránky (W) Trend úbytku obyvatel v důsledku přirozené migrace obyvatel
Výhodné dopravní napojení (ţelezniční i
Nízká nabídka pracovních míst
silniční doprava)
Rostoucí míra nezaměstnanosti
Vysoký počet plynofikovaných domů
Menší nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí
Dostatečná síť předškolních zařízení a základních škol
Nevyuţívané objekty
Zastoupení středního školství
Vyšší podíl neobydlených bytů
Existence základní umělecké školy a domu dětí a mládeţe
Nevyřešená dopravní situace ve městě Dostupnost standardní sociální a zdravotní
Stav dopravní infrastruktury
péče ve městě
Nedostatek parkovacích ploch Dopravní obsluţnost
Napojení města na ČOV
Nevybavenost infrastruktury města pro handicapované občany
Existence informačního centra
Nevhodné prostory budovy městského úřadu Nevhodné prostory Přeloučské polikliniky a.s.
Existence MHD
Absence některých kulturních zařízení
Existence autobusového nádraţí
Absence veřejného koupaliště nebo plaveckého bazénu
Existence sportovní haly, dětského hřiště
Niţší úroveň ekologického vědomí obyvatel
Kvalitní přírodní podmínky obcí Rekreační prostor Břehy, Lohenice, Mělice Pestrost hodnotného krajinného a přírodního prostředí, rozmanitost kvalitních přírodních
Nadměrná hluková zátěţ vlivem dopravy Nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací
podmínek Relativně zachovalý a atraktivní krajinný ráz
Chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od Rostoucí podíl tříděného odpadu
automobilové dopravy, velký počet nebezpečných a rizikových míst na stávajících cyklotrasách
39
Příleţitosti (O)
Hrozby (T)
Členství ČR v EU - moţnost přístupu ke zdrojům strukturálních fondů Členství ČR v EU - rozvoj partnerství se
Nepříznivý demografický vývoj a zvyšování podílu
zahraničními obcemi a regiony
obyvatel v postproduktivním věku
Moţnost čerpání finančních prostředků z národních zdrojů Příprava a rozvoj průmyslových zón
Odliv mladých lidí do větších měst
Vyuţití „brownfieldů“
Nárůst nezaměstnanosti
Vyuţití výhodné geografické polohy a
Nízká úroveň spolupráce mezi vedením města,
dopravní infrastruktury
soukromými subjekty, neziskovými organizacemi a z toho vyplývající důsledky
Nové formy vyuţití volného času Koordinace aktivit společenského, kulturního nebo sportovního charakteru v rámci svazku
Ohroţení podstaty výrobních podniků kvůli neplnění
obcí na Přeloučsku
norem EU
Efektivnější vyuţití kulturních a sportovních zařízení pro akce nadregionálního významu Budování cykloturistické infrastruktury
Zhoršování stavu kulturně - historických památek Kontaminace podzemních a povrchových vod
Zavádění alternativních (obnovitelných) zdrojů
neřešenými starými ekologickými zátěţemi
energie
Nedostatek finančních prostředků pro podporu odstranění starých ekologických zátěţí
Osvěta v ochraně přírody a krajiny mezi obyvateli Rozšiřování příleţitostí třídění odpadu a surovinného nebo energetického vyuţití odpadu Existence programů a realizace revitalizace krajiny s cílem navýšení ekologické stability přednostně ve zvláště i obecně chráněných územích
(Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2006), (Urbaplan spol. s r.o., 2008)
40
9 ROZVOJOVÉ PROGRAMY 9.1 Sportovní areál ZŠ Smetanova Město Přelouč zaţádalo o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Severovýchod do druhé výzvy. Dnes 30.06.2008 byl projekt schválen k poskytnutí dotace a ta byla následně podepsána dne 30.09.2008. Výše dotace činila 39 000 000 Kč. Zbývající náklady uhradilo Město Přelouč. Na základě vypracovaného projektu bylo cílem vystavět novou sportovní halu, vč. hygienického a sociálního zařízení a to tak, aby splňovala poţadavky sportovních svazů pro konání ligových zápasů. Na víceúčelovém hřišti je moţnost provozovat tenis, basketbal a volejbal. Zabezpečení nechybí ani ze strany parkovacích míst a sadové výsadby. Hala byla slavnostně otevřena 31.08.2009. (Město Přelouč, 2008)
9.2 Výstavba autobusového nádraţí Město Přelouč vyuţilo moţnosti zaţádat o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Severovýchod. Projekt autobusového nádraţí byl schválen dne 22.09.2008. Celková výše dotace činila 19 000 000 Kč. Nově vybudované autobusové nádraţí, je náhradou za provizorní odbavovací prostor z Pernštýnského náměstí. Tento prostor nebyl bezpečný nejen provozovateli, ale i cestujícím. A navíc centrum města tímto způsobem trpělo nadměrným hlukem, zvýšenou prašností a celkovou zhoršenou dopravní situací. Zbrusu nové autobusové nádraţí zahrnuje 8 nástupních míst, 4 odstavné plochy, 12 parkovacích míst pro osobní automobily a čekárnu pro 25 osob. Slavnostní otevření se uskutečnilo dne 11.06.2009 a dne 14.06.2009 byly zrušeny zastávky na Pernštýnském náměstí. (Město Přelouč, 2008)
41
ZÁVĚR
10
O katastrálním území města Přelouče se dá říci, ţe je členěno do několika oblastí vyuţití, to je vykresleno na mapě vyuţití Land-Use. Jedná se o intravilán, který je kompaktní a je umístěn zhruba na prostředku katastrálního území a rozkládá se aţ na východ katastrálního území města. Obklopen ornou půdou, lesy, TTP, zahradami a vodními plochami. Vypadá to jako ideální situace, ale je zde spousta znečišťovatelů a tedy zdrojů ekologických a environmentálních problémů. Jedním z nejzávaţnějších znečišťovatelů je doprava ve městě a následně řešený obchvat města, který by situaci pomohl vyřešit. Z dalších moţných problémů je znečišťování potoka Švarcava, který protéká městem. Z mého pohledu dalším problémem je neustálé řešení Lohenicko-Mělického areálu, který slouţí pro rekreaci a odpočinek. Zde je největší problém se skládkami a znečišťováním okolí. Ze SWOT analýzy vyplývá, ţe město je na dobré cestě k rozvoji a situace by se mohla zlepšit. I z mapy Land-Use je vidět, ţe se stále jedná o celkem velké plochy TTP a lesů v okolní krajině, která skýtá spoustu přírodních krás. Jednou z největších hodnot jsou zbytky luţních lesů podél řeky Labe, v jeho slepých ramenech a to s dominantou Slavíkových ostrovů. Jak je vidět z dalších charakteristik katastrální území Přelouče a jeho nejbliţšího okolí, je velice bohaté na přírodní památky, které obohacují faunu a floru o zajímavé a vzácné druhy. Závěrem bych chtěla jen říci, ţe by byla škoda ničit takovéto prostředí a jsem velice ráda, ţe jsem mohla zpracovávat tuto lokalitu, ve které jsem se narodila a mohla jsem jí sama lépe poznat z odbornějšího úhlu pohledu neţ běţný obyvatel.
42
11
POUŢITÉ ZDROJE
11.1
Literární zdroje
1. Faltysová H., Bárta F. a kol., 2002: Pardubicko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 314 s. 2. Lutterer I., Majtán M. a Šrámek R., 1982: Zeměpisná jména Československa. Mladá fronta, Praha, 376 s. 3. Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno, 73 s. 4. Tetřev J., Vincenciová H., 2004: Dějiny města Přelouče III. díl.,1848 – 1918. Městský úřad Přelouč, Přelouč, 278 s. 5. Tetřev J., Vincenciová H., 2007: Dějiny města Přelouče III. díl.,1918 – 1989. Městský úřad Přelouč, Přelouč, 363 s 6. Vorel P., 1999: Dějiny města Přelouče I. díl., 1086 – 1618. Městský úřad Přelouč, Přelouč 223 s. 7. Vorel P., 2002: Dějiny města Přelouče II. díl., 1618 – 1848. Městský úřad Přelouč, Přelouč, 278 s.
11.2
Internetové zdroje
8. AOPK ČR, c1999: Drusop.nature. Památné stromy. Databáze online [cit. 2010-0318]. Dostupné na:
9. Autokemp Buňkov, 2008: Autokemp buňkov. Databáze online [cit. 2010-03-17]. Dostupné na: 10. Bokr P., 2009: Geologická mapa ČR 1:50 000. Databáze online [cit. 2010-03-03]. Dostupné na: 11. Český statistický úřad, 2009: Malý lexikon obcí ČR. Databáze online [cit. 2010-0303]. Dostupné na: 12. Korejtková K., 2005: Venkovská architektura. Databáze online [cit. 2009-12-29]. Dostupné na: 13. Město Přelouč, 2006: Historie města. Databáze online [cit. 2009-12-29]. Dostupné na: 43
14. Město Přelouč, 2010: Produkce domovního odpadu. Databáze online [cit. 2010-0303]. Dostupné na: 15. Město Přelouč, 2008: Výstavba autobusového nádraţí – Přelouč. Databáze online [cit. 2010-02-09]. Dostupné na: 16. Město Přelouč, 2008: Výstavba sportovní haly – Přelouč. Databáze online [cit. 2010-02-09]. Dostupné na: 17. Mudruňka P., 2006: Územní plán města Přelouč. Databáze online [cit. 2009-12-28]. Dostupné na: 18. Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2006: Strategický plán. Databáze online [cit. 2010-02-08]. Dostupné na: 19. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, c2003: Město Přelouč. Databáze online [cit. 201003-03]. Dostupné na: 20. Stanovský M., 1997: Pardubice, Czech republic. Databáze online [cit. 2010-03-03]. Dostupné na: 21. c2010: Ubytování Lohenice u Přelouče. Databáze online [cit. 2010-03-17]. Dostupné na: 22. Urbaplan spol. s r.o., 2008: Rozbor udrţitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Přelouč. Databáze online [2010-02-08]. Dostupné na: 23. VIS spol. s. r. o. Hradec Králové., 2009: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Databáze online [2010-02-09]. Dostupné na: 44
24. Wikipedia, 2009: Česká republika. Encyklopedie online [2009-12-27]. Dostupné na:
45
12
SEZNAM PŘÍLOH
12.1 Tabulky Tab. 1 Geomorfologické členění ................................................................................... 14 Tab. 2 Kritéria klimatické jednotky T2 .......................................................................... 17 Tab. 3 Rostlinná společenstva ....................................................................................... 18 Tab. 4 Výměry jednotlivých druhů pozemků .................................................................. 19 Tab. 5 Výstupní parametry na odtoku z ČOV Přelouč .................................................. 33 Tab. 6 SWOT analýza .................................................................................................... 39
12.2 Grafy Graf 1Grafické zastoupení druhů pozemků .................................................................... 20 Graf 2 Počet obyvatel v letech 2003 - 2009 .................................................................... 28 Graf 3 Nejvyšší ukončení vzdělání u obyvatel nad 15 let ............................................... 28 Graf 4 Mnoţství domovního odpadu v letech 2006 - 2009 ............................................. 34 Graf 5 Vyuţitelný odpad ................................................................................................. 34
12.3
Mapové přílohy
Mapa 1 Mapa okresu Pardubice Mapa 2 Územní plán města Přelouče Mapa 3 Regionální geologické členění Mapa 4 Geologická mapa – Přelouč Mapa 5 Geologická mapa - Pardubický kraj Mapa 6 Mapa půdních typů - Pardubický kraj Mapa 7 Mapa hydrologických poměrů - Pardubický kraj Mapa 8 Mapa klimatických oblastí - Pardubický kraj Mapa 9 Mapa potenciální přirozené vegetace - okres Pardubice Mapa 10 Fytogeografické členění - Pardubický kraj Mapa 11 Mapa krajinného pokryvu - okres Pardubice Mapa 12 Mapa parků v Přelouči Mapa 13 Lohenicko-Mělický areál Mapa 14 Švarcava Mapa 15 Mapa Land-Use (vloţeno v deskách vazby) Mapa 16 Ortofo mapa – katastrální území Přelouč (vloţeno v deskách vazby) 46
12.4 Fotografické přílohy Foto 1 Masarykovo náměstí - současný pohled Foto 2 Občanská záloţna Foto 3 Celkový pohled na malý písník v Mělicích (z hráze mezi nádrţemi) Foto 5 Celkový pohled na velký písník v Mělicích (ze silnice Mělice – Ţivanice) Foto 6 Detail znečištění v Lohenicko-Mělickém areálu č. 1 Foto 7 Detail znečištění v Lohenicko-Mělickém areálu č. 2 Foto 8 Detail znečištění v Lohenicko-Mělickém areálu č. 3 Foto 9 Počínající eutrofizace v Lohenicko-Mělickém areálu Foto 10 Potok Švarcava v jarním aspektu Foto 11 Detail znečištění v potoce Švarcava č. 1 Foto 12 Detail znečištění v potoce Švarcava č. 2 Foto 13 Autobusové nádraţí
47