Mediální prezentace Ruska jako turistické destinace
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne .................................
.................................................................................. Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Mediální prezentace Ruska jako turistické destinace Bakalářská práce
Autor: Zdeňka Havlíková Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Zdeňka Havlíková
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala především mé vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D. za její cenné rady, odborné vedení, trpělivost, čas a pomoc při vypracovávání bakalářské práce. Také děkuji své rodině a přátelům, kteří mi při psaní práce byli velkou oporou.
Abstrakt HAVLÍKOVÁ, Zdeňka. Mediální prezentace Ruska jako turistické destinace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 61 stran. Bakalářská práce s názvem Mediální prezentace Ruska jako turistické destinace je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická
část
mé
práce
obsahuje
charakteristiku
Ruska
z hlediska
fyzicko – geografického a socio – ekonomického členění podle Alfreda Hettnera. Dále se zabývá pojmem „médium“, jejím členěním a funkcemi. V praktické části rozebírám nabídku zájezdů do Ruska včetně přehledu cestovních kanceláří a agentur, které tyto zájezdy nabízejí. Dále je zde popsáno, jak vnímají obyvatelé České republiky Ruskou federaci a kterými projekty se Rusko před světem zviditelňuje tak, aby přilákalo do země další návštěvníky.
Klíčová slova: Média. Ruské projekty. Rusko. Statistika návštěvnosti. Vnímání Ruska. Zájezdy do Ruska.
7
Abstract HAVLÍKOVÁ, Zdeňka. Media presentation of Russia as a tourist destination. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Education degree: bachelor. Jihlava 2015. 62 pages. Bachelor thesis „Media presentation of Russia as a tourist destination“ is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part contains characteristic of Russia in terms of physical - geographic and socio - economic division according to Alfred Hettner. It also deals with the concept of "medium", its division and function. In the practical part I analyze the offer of tours to Russia, including an overview of travel agencies that offer these tours. Furthermore it is described how residents of Czech republic perceive the Russian Federation and which projects propagate Russia to attract more visitors to the country.
Keys words: Medium. Perception of Russia. Russia. Russian projects. Tours to Russia. Visitor statistics.
8
Předmluva Téma „Mediální prezentace Ruska jako turistické destinace“ mi přišlo velmi zajímavé uţ na první pohled. V posledních měsících je Rusko velmi aktuální téma a v médiích se takřka denně vyskytuje. Toto téma jsem si vybrala také proto, ţe jsem se učila rusky, tudíţ azbuka pro mě nepředstavuje problém. Díky tomu jsem čerpala i z ruských internetových stránek. Tato práce pojednává o tom, jak média prezentují Rusko, o působení na české občany a o zájezdech konaných českými cestovními kancelářemi do této země. Pouţila jsem převáţně elektronické zdroje, čemuţ odpovídá i název práce.
9
Obsah Úvod a cíle práce ............................................................................................................ 13 1
Charakteristika Ruska dle Hettnerova schématu .................................................... 14 1.1
1.1.1
Poloha a rozloha, vnitřní členění .............................................................. 14
1.1.2
Geologie a geomorfologie ........................................................................ 15
1.1.3
Klima ........................................................................................................ 16
1.1.4
Vodstvo ..................................................................................................... 17
1.1.5
Půda .......................................................................................................... 18
1.1.6
Biota .......................................................................................................... 18
1.1.7
Přírodní zajímavosti .................................................................................. 19
1.2
Socio – ekonomická sféra ................................................................................ 20
1.2.1
Obyvatelstvo ............................................................................................. 20
1.2.2
Zemědělství a lesní hospodářství .............................................................. 22
1.2.3
Průmyslová výroba a technické památky ................................................. 23
1.2.4
Doprava a infrastruktura ........................................................................... 24
1.2.5
Ubytovací a stravovací sluţby .................................................................. 24
1.2.6
Druhy a formy cestovního ruchu .............................................................. 25
1.2.7
Kultura a kulturní akce ............................................................................. 26
1.2.8
Historie...................................................................................................... 26
1.3 2
Fyzicko – geografická sféra ............................................................................. 14
Média................................................................................................................ 27
Praktická část .......................................................................................................... 31 2.1
České CK/CA pořádající zájezdy do Ruska a jejich nabídky .......................... 31
2.2
Statistika návštěvnosti ...................................................................................... 38
2.3
Současné vnímání Ruska Českou republikou .................................................. 39
2.4
Projekty zviditelňující Rusko jako turistickou destinaci .................................. 42
2.4.1
Soči – zimní olympijské hry 2014 ............................................................ 43 10
2.4.2
Veletrhy .................................................................................................... 44
2.4.3
Výměnné pobyty ....................................................................................... 46
Závěr ............................................................................................................................... 47 Soupis bibliografických citací ........................................................................................ 48
11
Seznam obrázků Obrázek 1: Oblasti k rybolovu dle cestovní kanceláře Pepa…...................................... 37 Obrázek 2: Výsledky průzkumu Obavy z Ruska............................................................ 40 Obrázek 3: Logo ZOH Soči 2014................................................................................... 44
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet obyvatel v jednotlivých oblastech Ruské federace............................. 21 Tabulka 2: Počet obyvatel největších měst Ruské federace........................................... 21 Tabulka 3: Rozdělení médií............................................................................................ 28 Tabulka 4: Hodnocení dotazníku (v %).......................................................................... 30 Tabulka 5: Přehled zájezdů do Ruské federace......................................................... 35-36
Seznam grafů Graf 1: Obyvatelé České republiky navštěvující Rusko................................................. 38 Graf 2: Sloţení vystavovatelů na veletrhu MITT 2015….............................................. 45
Seznam map Mapa 1: Rusko................................................................................................................ 14 Mapa 2: Časová pásma v Rusku..................................................................................... 15 Mapa 3: Průměrné ruské roční teploty........................................................................... 17
12
Úvod a cíle práce Média se v posledních letech dostala do popředí všeobecného dění. Ovlivňují takřka celý svět. Média umí ovlivnit mysl lidí a na co v pozitivním světle ukáţou, to je automaticky vnímáno jako pozitivní bez toho, aby lidé uvaţovali, zda to tak opravdu je. Kaţdý objekt médií chce být viděn v dobrém světle. Nejinak je tomu i u takové velmoci, jakou je Rusko. Bakalářská práce s názvem Mediální prezentace Ruska jako turistické destinace je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Budu se zabývat Ruskem, jeho charakteristikou, dále jak ho vnímají média a občané České republiky. Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat mediální vnímání Ruska pomocí sběru dat a analýz. Vymezit aktivity Ruska na propagaci země a zhodnotit nabídku zájezdů českých cestovních kanceláří do Ruské federace. Teoretická část práce se bude věnovat rozborem Ruska po fyzicko – geografické a socio – ekonomické stránce podle Hettnerova schématu. Dále vysvětlím pojem „média“, jeho členění a funkce. V praktické sloţce práce bude analyzována nabídka zájezdů do Ruska, jeţ pořádají české cestovní kanceláře a agentury. Snaţila jsem se o to, abych zahrnula všechny produkty cestovních kanceláří a analyzovala je tak, aby si i potenciální návštěvník Ruska vybral místo svého pobytu i touroperátora. Dále se budu zabývat návštěvností a vnímáním Čechů vůči Ruské federaci podpořeným několika výzkumy. Také zmíním, jakými projekty se velmoc prezentuje jako destinace cestovního ruchu. Důleţitou součástí je médii popisované Rusko českým obyvatelům. Informace jsem čerpala převáţně z internetových zdrojů v českém, ale i ruském jazyce. Tištěné zdroje jsem pouţila v teoretické části k charakteristice Ruska a popisu médií.
13
1 Charakteristika Ruska dle Hettnerova schématu 1.1
Fyzicko – geografická sféra
1.1.1 Poloha a rozloha, vnitřní členění Ruská federace, uváděná také jako Rusko, se rozkládá ve východní části Evropy a v severní části Asie. Federace je obklopena několika moři: Barentsovým, Karským, Laptěvů, Východosibiřským, Čukotským, Beringovým a Ochotským. Na severní části je Rusko částečně omýváno Severním ledovým oceánem a na východě oceánem Tichým. Ruská federace sousedí se 14 zeměmi: Norskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzii, Ázerbájdţánem, Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Korejskou lidově demokratickou republikou, Polskem a Litvou. Nejdelší hranice spojuje Rusko s Kazachstánem. K Rusku patří také mnoho ostrovů, z nichţ bych pro příklad jmenovala Novosibiřské ostrovy, Kurilské ostrovy, souostroví Severní země či ostrov Nová země. S rozlohou 17 075 400 km2 je Ruská federace největší zemí světa. Jeho evropská část zabírá plochu o výměře 3 955 800 km2 [Klímová, 2010]. Ruská federace je rozdělena do různých samosprávných celků: 46 oblastí, 21 republik, 4 autonomních okruhů, 9 krajů, 1 autonomní oblasti, 2 federálních měst (Moskva, Sankt Petěrburg), 1 pronajímaného teritoria (město Bajkonur v Kazachstánu) a 8 federálních okruhů [1].
Mapa 1: Rusko [Zdroj: www.vychod.wz.cz]
14
V minulosti bylo Rusko rozděleno do 11 časových pásem, na coţ bylo náleţitě hrdé, neboť to značilo grandióznost a prestiţ země. Z ekonomických a jiných důvodů si Ruská federace sníţila časová pásma z jedenácti na devět. Změna se týkala dvou oblastí. Čukotka a Kamčatka se připojily k mangaskému časovému pásmu, Udmurtsko a Samarská oblast se sdruţily s moskevským časovým pásmem [2].
Mapa 2: Časová pásma v Rusku [Zdroj: www.vyanks.blogspot.cz]
1.1.2 Geologie a geomorfologie Povrch je převáţně níţinný. Ve východní části Ruska dominují níţiny (200 m n. m.), na západě a jihu jsou to převáţně pahorkatiny. Na přelomu druhohor a třetihor proběhlo alpínskohimalajské vrásnění, které mělo za následek vznik pohoří Velkého Kavkazu s nejvyšší horou Ruska Elbrus (5 642 m. n. m.) [54]. Důleţitým mezníkem je pohoří Ural (dlouhé 2 500 km), jeţ vzniklo, stejně jako pohoří Altaj, hercynským vrásněním. Ural rozděluje evropskou a asijskou část Ruska a tím i kontinenty Evropu a Asii. [Klímová, 2010, str. 82-83] Na poloostrově Kamčatka se nachází několik činných sopek, nejvyšší z nich je Klučevskaja (4750 m) [55].
15
1.1.3 Klima Jelikoţ leţí Rusko v několika klimatických pásmech (od subtropického přes mírný, subarktický
aţ
po
arktický),
podnebí
v
celé
zemi
je
rozmanité
[Kašparovský, 2002, 63 - 65]. Subtropický pás se v Rusku nachází na jihu země, tzn. oblast u Černého moře a pohoří Velký Kavkaz. Zde jsou léta suchá a horká, proto je hlavně pobřeţí Černého moře obyvateli vyuţívané pro letní rekreaci. Zimy jsou v této části federace mírné a deštivé [Kašparovský, 2002, 63 - 65]. Většina území, zahrnující evropskou a střed asijské části, linoucí se podél 60° severní šířky, leţí v mírném podnebném pásmu. Toto pásmo se vyznačuje krátkým létem, chladnou zimou, malým mnoţstvím sráţek a střídáním čtyř ročních období. Ovšem jaro i
podzim
jsou
zde
chladnější,
neţ
je
tomu
ve
střední
Evropě
[Kašparovský, 2002, 63 - 65]. Nejstudenější částí Ruska je jeho sever leţící v subarktickém a arktickém podnebném pásmu. Je to území nacházející se převáţně nad 60° severní šířky (Sibiř, poloostrov Kamčatka, ostrovy v Severním ledovém oceánu apod.). Zimy jsou zde dlouhé a chladné (s teplotou aţ -70°C) střídající se s krátkým teplým létem. Teplé léto znamená, ţe se průměrná letní teplota v arktickém pásmu (ostrovy v Severním ledovém oceánu) pohybuje okolo 0°C, zatímco v subarktickém pásu se můţe průměrná teplota v létě vyšplhat ke 30°C (např. Ojmjakon) [Kašparovský, 2002, 63 - 65]. Celkově lze shrnout klima v Rusku jako velmi chladné s průměrnou zimní teplotou -19°C, kdy je téměř celý povrch Ruska pokryt sněhem, a průměrnou letní teplotou 16°C [Kašparovský, 2002, 63 - 65].
16
Mapa 3: Průměrné ruské roční teploty [Zdroj: maps.unomaha.edu]
1.1.4 Vodstvo Na území tohoto státu se nachází velké mnoţství řek, jezer a stát je obklopován několika moři a oceány. Ne nadarmo si drţí, jako největší stát světa, určitá prvenství. Řeky úmoří do Atlantského oceánu, Severního ledového oceánu nebo Tichého oceánu. Z hydrologické sféry je na území Ruské federace částečně situováno Kaspické moře, největší bezodtokové slané jezero na světě, jeţ zabírá plochu o výměře 371 000 km2. Mezi další rarity patří také jezero, a to Bajkal, které je jezerem nejhlubším (1 637 m) a taktéţ funguje jako světová zásobárna sladké povrchové vody, jeţ Bajkal pojme přibliţně 1/5 z celkového mnoţství na světě [Kašparovský, 2002, 63 - 65]. K dalším jedinečnostem území lze zařadit veletoky situované zvláště ve dvou oblastech (Východoevropská a Západosibiřská níţina), i přesto, ţe se tyto oblastí rozkládají na několika tisících kilometrech. Je to způsobené zejména táním sněhu i ledovců a také díky vydatným dešťovým sráţkám [Kašparovský, 2002, 63 - 65]. Nejdelší řekou je veletok Ob (5 410 km), vznikající soutokem několika řek (nejvýznamnější jsou Irtyš a Katuň). Protéká Západosibiřskou níţinou a ústí do Karského moře. Dalším neméně významným tokem je Jenisej s celkovou délkou 17
4 092 km, ústící taktéţ do Karského moře. Tato řeka odvodňuje východní část Západosibiřské níţiny. Třetím veletokem, jenţ ústí do severní části země – do Moře Laptěvů, je Lena se 4 400 km. K dalším řekám země lze zařadit Něvu, Amur, Kolymu, Tobol, Viljuj aj [3].
1.1.5 Půda Nejsevernější části země (jedná se o ostrovy, např. Nová Země) zaobírá permafrost (trvale zamrzlá půda), který ztěţuje produkci zemědělství. Dále navazují tundry a lesotundry, jejichţ součástí jsou i rašelinné půdy. Tundru vymezuje 80° s. š. - 70° s. š., u Barentsova moře zasahuje aţ do poloostrova Kamčatka. V nejuţší části (oblast poloostrova Kanin) má tundra šířku téměř 100 km, ovšem kolem ústí řeky Ob 400 km. V pásu tunder se rozlišují tři hlavní druhy půd. Nejrozšířenější jsou skeletové půdy, dále rašelinné půdy, nacházející se při mořském pobřeţí a v údolích řek, a podzolové půdy (méně úrodná nebo neúrodná půda) v rozvodích a na vyvýšených místech. Tajga se rozkládá na většině ruského území (od 60° s. š. do 50° s. š. v některých oblastech, např. hranice s Mongolskem). V tajze se nejvíce vyskytují glejové podzoly (= zamokřená místa) a pravé podzoly (= velmi kyselé, na ţiviny chudé půdy se surovou nebo moderovou formou humusu). V oblasti řek Ob a Irtyš se rozprostírají baţiny. V jiţní části Ruska (v mírném pásu – 40° - 60° s. š.) je černozem, nejúrodnější půda na Zemi, kde se také, jako na jednom z mála míst v Rusku, pěstují zemědělské plodiny [Král, 1999, 259 - 326].
1.1.6 Biota Nejsevernější oblast Ruské federace, jeţ je celoročně zamrzlá, je nehostinným krajem pro pěstování téměř veškerého rostlinstva. Jedny z mála druhů rostoucí zeleně jsou lišejníky, mechy a některé druhy trav, jeţ jsou odolné vůči tomuto prostředí. V oblasti tajgy, která se rozprostírá téměř na celém území Ruska, se vyskytují lesy jehličnaté, listnaté a smíšené. Typickým stromem západní a jiţní Sibiře je, kvůli své odolnosti, borovice limba. Je schopná snášet mrazivé teploty aţ do -60°C [Klímová, 2010].
18
Jelikoţ severní lokality země nejsou příliš pohostinným územím, zvířata, pro která je tato oblast domovem, bojují o potravu. Mezi ně patří lední medvědi, tuleni a mroţi. Z ptáků zde ţijí rackové, alky a kajky. V tundře ţijí polární lišky, volně se tu pohybují stáda sobů. Na severu tajgy se potulují losi, sobi, vlci, rysi, soboli, veverky, lišky a rosomáci [4]. Jiţnější lesy poskytují úkryt divočákům, jelenům a tetřevům. Nelze opomenout tygra ussurijského, největší kočkovitou šelmu, ţijícího na Dálném východě nedaleko Ussuri, u přítoku řeky Amur v Přímořském a Chabarovském kraji [4]. Ve stepích ţijí drobní ţivočichové: stepní veverky, svišti a syslové, křečci, které loví tchoři a lišky korsakové, ale je moţné zde narazit i na vzácnou antilopu sajgu. Z ptactva jsou to sokoli, jeřábi, orli a dropi. Nejrozmanitější zvěř Ruska je na Altaji a Kavkaze [5].
1.1.7 Přírodní zajímavosti Na území Ruské federace se ukrývá mnoho přírodních zajímavostí, vybrala jsem, dle mého názoru, 3 nejzajímavější z nich. Ty jsou také po právu zařazeny do Světového dědictví UNESCO.
1.1.7.1 Kuronská kosa Kuronská kosa je unikátní písečný poloostrov v jihovýchodním cípu Baltského moře o délce 98 km a šířce 400 m – 4 km, jehoţ počátky sahají aţ do pravěku. Během tohoto období byl ostrov ohroţován silnými větry a vlnami. O zachování podoby poloostrova do současnosti se zaslouţila neutuchající lidská činnost v boji proti erozi především stabilizací a obnovováním lesů. Jiţní část území se nachází na ruské půdě, severní část náleţí Litvě.
Poloostrov byl zapsán na list Světového dědictví UNESCO v roce
2000 [6].
19
1.1.7.2 Západní Kavkaz Jak uţ sám název napovídá, Západní Kavkaz se nachází na západním konci Kavkazu, 50 km severovýchodně od Černého moře rozprostírající se na ploše 275 000 ha. Je jedním z mála horských oblastí Evropy, kde vliv člověka neměl významný dopad na krajinný ráz. Horské pastviny byly pouze spásány volně ţijícími zvířaty a rozsáhlá území nenarušených lesů jsou jedinečná v Evropě. Západní Kavkaz je různorodý z hlediska ekosystémů s mnoha endemickými druhy zvířat a rostlin. Je to také místo původu horských poddruhů zubra evropského. Tato lokalita je od roku 1999 zařazena do Světového dědictví UNESCO [7].
1.1.7.3 Altaj – Zlaté hory Pohoří Altaj v jiţní Sibiři tvoří hlavní horské pohoří v západní sibiřské biogeografické oblasti a pramení zde jedny z největších řek Ruska - Ob a Irtyš. Od roku 1998 jsou zahrnuty ve Světovém dědictví UNESCO tři samostatné oblasti: Altajský Zapovednik a ochranné pásmo kolem jezera Teletskoye; Katunsky Zapovednik a ochranné pásmo kolem hory Belukha; a náhorní plošina Ukok. Celková plocha pokrývá 1 611 457 ha. Region představuje nejúplnější sled vegetačních zón v centrální Sibiři, od stepi, lesostepi, smíšeného lesa, subalpínské vegetace po vysokohorské vegetace. Lokalita je také důleţité stanoviště pro ohroţené druhy zvířat, jako je sněţný leopard [8].
1.2
Socio – ekonomická sféra
1.2.1 Obyvatelstvo V roce 2010 ţilo v Ruské federaci 142 856 536 obyvatel. Jejich rozloţení je nerovnoměrné, proto i 8,37 obyv/km2 není příliš vypovídajícím údajem. V oblasti Dálného východu, který disponuje největší plochou, ţije 6x méně obyvatel neţ v centrální části Ruska. V jeho případě je hustota obyvatel 58,87 obyv/km2, zatímco Dálný východ má 1,02 obyv/km2. Vláda si je populační nerovnosti vědoma a proto hodlá věnovat kaţdému ruskému občanovi, který se na Dálný východ přestěhuje,
20
1 ha půdy. Cílem je také zvýšení ţivotní úrovně této lokality. Úředním jazykem je ruština, úředním písmem je azbuka [9].
Tabulka 1: Počet obyvatel v jednotlivých oblastech Ruské federace
[Zdroj: citypopulation.de]
V kaţdém z 15 měst největší země světa ţije více neţ 1 mil. obyvatel. Nejvíce obyvatel se soustřeďuje do hlavního města Moskvy.
Tabulka 2: Počet obyvatel největších měst Ruské federace
[Zdroj: citypopulation.de]
21
Sloţení obyvatelstva:
Rusové: 80,9 % (111 017 tis.)
Tataři: 3,83 % (5 311 tis.)
Ukrajinci: 2,03 % (1 928 tis.)
Baškirové: 1,15 % (1 585 tis.)
Čuvaši: 1,05 % (1 436 tis.)
Čečenci: 1,04 % (1431 tis.)
Arméni: 0,86 % (1 182 tis.)
a asi 180 dalších národností a etnických skupin [1].
Téměř 3/4 obyvatelstva je pravoslavného vyznání, islám vyznává 7% obyvatel, dále se vyskytují náboţenství: křesťanství (katolické i protestantské), buddhismus, judaismus aj. 14% obyvatel nevyznává ţádné náboţenství [1].
1.2.2 Zemědělství a lesní hospodářství Rusko disponuje největším územím na světě, ovšem jeho plochy pro zemědělskou produkci jsou značně omezené. Pěstování zemědělské plodiny je moţné pouze na jihu země, kde je velmi úrodná černozem, vhodné klimatické podmínky a daří se pěstovat zejména obilí, jako je pšenice, ječmen, proso, dále také kukuřici, brambory aj. I přes relativně malou úrodnou plochu patří Ruská federace mezi nejvýznamnější producenty pšenice a brambor. Na většině území jsou smíšené lesy vyuţívané k těţbě dřeva [Klímová, 2010]. Jih Východoevropské a Západosibiřské níţiny je díky pastvinám vhodný pro chov skotu, drůbeţe a ovcí. Naopak chladnější lokality na severu (okolí Uralu, ústí řeky Lény, pohoří Čerského a Korjacké pohoří) vyhovují sobům chovaným pro mléko, maso a kůţi [Klímová, 2010]. Severní a západní pobřeţí Ruska omývá mnoho moří, proto také bývalá SSSR patří mezi přední dodavatele ryb na světě [Klímová, 2010].
22
1.2.3 Průmyslová výroba a technické památky V současné době se ruský průmysl realizuje v těchto odvětvích: ropa a plyn, zpracování vzácných kovů, stavba letadel, výroba zbraní a vojenských strojů, elektrotechnický, automobilový, dřevozpracující, papírenský a potravinářský průmysl atd. [10]. Strojírenství je předním průmyslem, který je soustředěn především v Moskvě, Petrohradu, v okolí Uralu a Povolţí. Poskytuje všem ostatním průmyslovým odvětím techniku a zařízení. Nejdůleţitější je elektronika, počítače, zemědělské a stavební stroje, výroba ţelezničních vozů, výroba letadel, lodí atd. Podíl strojírenství v ruském hospodářství je téměř 30% [10]. Ruský chemický průmysl hraje důleţitou roli v hospodářském rozvoji země. Chemický průmysl poskytuje těţbu surovin (apatit, fosfor, draselná sůl, síra apod.), výrobu minerálních hnojiv, chlóru, sodíku, kyselinu sírovou, syntetického kaučuku, syntetické pryskyřice a další produkty. Draselné soli se těţí v okolí města Solikamsk (severně od Permské oblasti), draselná hnojiva jsou vyráběna ve městech Solikamsk a Berezniki. Většina z dusíkatých hnojiv se vyrábí v oblasti Tula (Smolensko) či v Togliatti (Novgorod) a v dalších částech Ruska. Výroba syntetického kaučuku se nachází v městech Jaroslavl, Voroněţ, Efremov, region Tula a Kazaň [10]. Palivové a energetické komplexy dodávají palivo a elektřinu do všech sektorů ekonomiky a zajišťují její vývoj. Produkty paliv a energie jsou v současné době hlavním exportem Ruska (vyváţí téměř 40% energetických zdrojů). Nelze opomenout ani zásoby uhlí, kterých má tato země nejvíce na světě [10]. Car-dělo je s délkou je 5,34 m, váhou 39,312 tuny a kalibrem 900 mm druhým největším exponátem svého druhu na světě. Byl vyroben Andrejem Čechovem v roce 1586 v hlavním městě pro cara Fjodora, jehoţ reliéf zdobí dělo. Legenda říká, ţe dělo je neschopné střelby a nikdy tedy z něj nevyšla střela. Ovšem analýzy z roku 1980 potvrdily minimálně jeden výstřel [11]. Muzeum kosmonautiky otevírá dveře veřejnosti od 10. dubna 1981, 20 let od prvního řízeného letu do vesmíru. Muzejní expozice rekapituluje události o tom, jak se sovětská vesmírná věda vyvíjela od prvních umělých druţic následovaných prvním letem člověka do vesmíru (Jurije Alexejeviče Gagarina), dále jsou k nahlédnutí programy
23
průzkumu Měsíce, programy průzkumu sluneční soustavy a mezinárodní vesmírné výzkumné programy [12].
1.2.4 Doprava a infrastruktura Ţelezniční doprava je stěţejní pro nákladní i osobní dopravu. Její hustota sítě dává moţnost dostat se bez problémů ze západu na východ a naopak. Nejznámější a nejdelší ţelezniční tratí na světě je Transsibiřská magistrála o délce 9 288 kilometrů. Počáteční stanicí je Moskva a projíţdí městy Jaroslavl, Niţnij Novgorod, Perm, Jekatěrinburg, Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk, Ulan – Ude, Čita, Chabarovsk a končí ve Vladivostoku. Další magistrálou je např. Moskva – Petrohrad [13]. Rusko se rozkládá na několika tisících kilometrech a pro lepší dostupnost je potřeba mít letiště v několika městech země, nejvíce jich je situováno v evropské části. Letiště jsou vyuţívány jak pro mezinárodní tak pro vnitrostátní dopravu. V hlavním městě je 5 letišť, jedním z nich je Domodědovo, mezinárodní a největší ruské letiště disponující nejmodernějším vybavením. Přistát lze na přibliţně 80 mezinárodních letištích. České aerolinky
pořádají
celoročně
lety
do
5
destinací
federace
(Jekatěrinburg,
Moskva/Šeremetěvo, Petrohrad, Rostov na Donu a Samara) [14]. Délka federálních meziměstských silnic je více neţ 50 800 kilometrů, o které se stará Federální silniční agentura spadající pod Ministerstvo dopravy Ruské federace. [15] Výstavba dálnice, měřící 684 km, mezi dvěma největšími ruskými městy Moskvou a Petrohradem započala v roce 2011 a měla by být dokončena v roce 2018. Část dálnice byla otevřena na dobu 6 měsíců v prosinci 2014 za účelem testování ve volném reţimu. Od 1. 7. 2015 je tento úsek zpoplatněn. [16] Silniční síť není příliš rozšířená, a proto je lepší vyuţít jiný druh dopravy [17].
1.2.5 Ubytovací a stravovací služby Ubytovací a stravovací zařízení se soustřeďují zejména do turisticky oblíbených měst, zejména v evropské části. Podle ruských statistických údajů se na jejich území v roce 2011 ubytovalo 29 310 180 osob [18] v ubytovacích zařízeních s kapacitou 24
1 294 444 lůţek [19]. Coţ je téměř pětina obyvatel federace. Stejně jako v České republice, existují v Rusku kategorie ubytovacích zařízení. Většina hotelů ve velkých městech má 4 - 5 hvězdiček. Levnější formu ubytování představují 2 - 3 hvězdičkové penziony či ubytovny [20]. Moţnost stravování je dle mého názoru dostatečně pokryto. Dle statistik státu bylo v roce 2011 63 505 restaurací, kaváren a barů. Jako levnější variantu lze vybrat veřejné jídelny a občerstvení, kterých bylo 30 224 [21].
1.2.6 Druhy a formy cestovního ruchu Vzhledem k rozsáhlosti území Ruska existuje mnoho forem a druhů cestovního ruchu. Jedná se hlavně o rekreační, sportovní, kulturní/poznávací formy CR. Rekreační cestovní ruch spočívá v aktivním či pasivním odpočinku, který má za cíl načerpání fyzické a duševní energie a to pomocí procházek, odpočinku u vodní plochy, návštěv lesů, sbírání lesních plodů, poznávání přírodních památek apod. Místem pro rekreaci je pobřeţí Černého a Kaspického moře, kam jezdí odpočívat i rezidenti [Linderová, 2010, s. 35] [Klímová, 2010, str. 82-83]. V poslední době se v Ruské federaci rozšířil sportovní cestovní ruch. Jeho podstatou je pobyt v přírodě spojený se sportovní činností. Mnoho turistů jezdí do největší země světa za účelem rybolovu či lovecké turistiky. Rybolov se provozuje na několika místech, např. v Komi (na severu Uralu), v Murmansku (severovýchodní část Ruska, nedaleko hranic s Finskem) atd. Lovecká turistika je v Rusku zaměřena na lov tetřeva a tetřívků, medvědů či losů. Obě tyto aktivity zprostředkují i české specializované cestovní kanceláře [22]. Kulturní, nebo také poznávací, cestovní ruch je nejvíce vyskytovanou formou CR v Rusku. Jedná se o poznávání, vzdělání, zábavu, jednoduše řečeno o uspokojení duševních potřeb osob. Proto je nejnavštěvovanějším místem federace Moskva, následována Sankt Petěrburgem. Města nabízejí mnoho historických, společenských i kulturních památek a události, které kaţdoročně přilákají několik desítek tisíc návštěvníků [Linderová, 2010, s. 35].
25
Z České republiky je nejjednodušším a nejkratším, co se týče doby strávené v dopravním prostředku, způsobem přepravy letecká doprava. ČSA celoročně pořádá lety do 5 destinací Ruské federace. Za normálních podmínek vystoupí český turista (letící z Prahy) v Moskvě přibliţně 2,5 hodiny [23]. Většinou mu letenku i s vízem zařídí cestovní kancelář, od níţ si zájezd zakoupil. Do Ruska je nutné vízum, ovšem bez potvrzení cestovní kanceláře či pozvánky od příbuzného nebo známého velvyslanectví příslušný dokument nevydá.
1.2.7 Kultura a kulturní akce Ruská kultura má dlouhou a bohatou kulturní historii, zejména v literatuře, baletu, malování a klasické hudbě. Obyvatelé Ruska jsou na svoji kulturu náleţitě pyšní. Balet je oblíbená forma umění pocházející z Ruska. Balet byl zaloţen v roce 1776 klasickým baletním souborem sídlícím v divadle Bolšoj v Moskvě a je znám po celém světě. Mezi jejich představení patří Oněgin, Labutí jezero, Hamlet, Spartakus atd. [24]. Mariinský balet v Petrohradě je dalším slavným souborem Ruska tančícím např. Annu Kareninu, Don Quijote, Giselle aj. [25]. Ruská literatura také měla celosvětový dopad se spisovateli jako Lev Nikolajevič Tolstoj s jeho díly Anna Kareninová nebo Válka a mír. Další ze slavných spisovatelů to byl Fjodor Michajlovič Dostojevskij, který napsal Zločin a trest či Bratři Karamazovi. Nejen knihy těchto slavných ruských spisovatelů jsou celosvětově známy [26]. Kulturním symbolem je bezesporu malovaná dřevěná dutá panenka Matrjoška, která se skládá ze dvou částí. Po rozloţení v sobě ukrývá své menší a menší kopie. Ta poslední je jiţ tak malá, ţe jej rozloţit nelze. Panenka symbolizuje ruskou vesnickou dívku v kroji [26].
1.2.8 Historie V 9. století n. l. vznikl státní útvar, Kyjevská Rus, hlavním městem byl Novgorod. Obyvateli byli východní Slované. Ve 12. století se Kyjevská Rus rozdělila na 2 části: Moskevské a Novgorodské kníţectví. O století později se Novgorodské kníţectví dostalo pod nadvládu Mongolů (Zlatá horda). Na konci 15. století byl Ivan IV. Hrozný 26
korunován carem. Za jeho vlády se říše rozšířila o Povolţí, Ural a Západní Sibiř. Od poloviny 17. století se stal carem zakladatel rodu Romanovců – Alexej Michajlovič. Jeho rod vládl Rusku aţ do roku 1917. Car Petr I., usednuvší na carský trůn na konci 17. století, upevnil moc Ruska dalším rozšiřováním území, a to přístupem k moři. Dalším významným panovníkem/panovnicí byla Kateřina II Velká. Za její vlády byl Napoleon vyhnán z ruského území, bylo zrušeno nevolnictví a vše vyvrcholilo v roce 1905 revolucí vedoucí ke vzniku parlamentu. Důleţitým mezníkem v historii Ruska je rok 1922, kdy byl vytvořen Svaz sovětských socialistických republik. Do čela Svazu nastoupil Josif Vissarionovič Stalin. V roce 1939 došlo k sepsání dohody mezi SSSR a Německem o neútočení, smlouvu však Německo v roce 1941 nedodrţelo. Sovětský svaz protivníka porazil a v roce 1945 dobyl město Berlín. Na konci roku 1991 se Svaz rozpadl. O dva roky později byla přijata Ústava Ruské federace [27].
1.3
Média
V posledních letech je pojem „médium“ hodně skloňovaný. Není obor, kterého by se médium nedotýkalo. Pod tímto pojmem je zahrnutý tisk, rozhlas, televize, ale také média zaloţená na digitálním zpracování a přenosu dat. Můţe se jednat o technologie zabezpečující šíření informací, příjmy sdělení nebo také o osoby provozující mediální činnost. Slovo „médium“ má své kořeny v latině, v překladu prostředek, prostředník, zprostředkující činitel, je to tedy to, co někomu zprostředkovává nějakou zprávu/informaci, jinak řečeno komunikační médium. Za komunikační média se pokládají i kódy, mezi něţ patří také jazyk (např. čeština), které se označují jako primární komunikační média. Z důvodu vývoje lidského společenství bylo nutné šířit informace do větších vzdáleností čím dál více lidem v co moţná nejkratší době tak, aby se zprávy zachovaly co nejdéle. Pomocí sekundárních komunikačních médií (= prostředky usilující o záznam a přenos sdělení) docházelo k časovému a místnímu překlenutí informací. Jedny z prvních snah o záznam sdělení byly obrázky (např. jeskynní malby), písmo, tisk a novodobé prostředky k nahrávání a vysílání, součástí je také signalizování (kouř, vlajka apod). Pojem „masová média“ označuje komunikaci mezi zdrojem a nespecifikovaným rozsáhlým mnoţstvím lidí, příkladem jsou tištěné i elektronické/internetové knihy, časopisy, noviny, televize, rozhlas, film, DVD, CD apod. 27
Ve druhé polovině 19. století se tisk rozdělil do dvou druhů: „seriózní“ a „masový“. Zatímco seriózní tisk byl především koncipován pro vyšší a vzdělanější vrstvu obyvatel, masový
tisk
byl
vytvořený
pro
osoby
niţšího
postavení
[Jirák, Köpplová, 2003, str. 15-29]. Ke specifickým médiím lze zařadit billboardy, bigboardy, dopravní prostředky MHD, city lights, reklamní lavičky, hřiště, stadióny, reklamní předměty atd. [56]. Média můţeme rozdělit z několika hledisek. Tabulka 3: Rozdělení médií Typ
Tiskové agentury, noviny, časopisy, televize, rádio, internetové servery ...
Působnost
Mezinárodní, národní, regionální, lokální
Periodicita Média vysílající určitý pořad kaţdou hodinu či několikrát denně, deníky, týdeníky, měsíčníky ... Zaměření
Zpravodajství, publicistika, ekonomika, zábava ...
[Zdroj: press-servis.ecn.cz]
Podle Jiráka [2003, s. 44] se média rozdělují podle funkcí: 1. Informování – poskytovat informace o situacích a aktualitách ve světě, o politických vztazích, napomáhat při inovacích a pokroku 2. Socializace – vykládat a interpretovat podstatu událostí, podporovat ustanovené autority a normy, vytvářet konsenzus, zavádět uspořádání priorit 3. Kontinuita – podporovat kulturu, rozpoznávání subkultur a nových poznatků v oblasti kultury 4. Zábava – základem je pobavit, uvolnit, obveselit a rozptýlit za účelem zmírnění sociálního napětí 5. Získávání – propagovat společenské cíle v oblastech politiky, ekonomiky, ţivotního prostředí apod.
CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění) provádělo výzkum v březnu 2009 na téma „Jak veřejnost vnímá pravdivost a úplnost zpráv českých médií?“. Průzkum se týkal obyvatel České republiky od 15 let prostřednictvím osobního dotazování respondenta a vyplňování standardizovaného dotazníku. 4 otázky se postupně dotýkaly všech médií (televize, rádia, tisku a internetového zpravodajství). 28
Dotazník 1) Pokud jde o hlavní televizní zpravodajství, domníváte se, ţe informace, které poskytuje, jsou pravdivé a úplné, pravdivé ale neúplné, nebo nepravdivé? a) ČT 1 („Události“) b) ČT 24 c) PRIMA („Zprávy TV Prima“) d) NOVA („Televizní noviny“) 2) Pokud jde o celostátní deníky, domníváte se, ţe informace, které poskytují, jsou pravdivé a úplné, pravdivé ale neúplné, nebo nepravdivé? a) MF DNES b) Lidové noviny c) Hospodářské noviny d) Právo e) Haló noviny f) Blesk 3) Pokud jde o zpravodajství následujících rozhlasových stanic, domníváte se, ţe informace, které poskytuje, jsou pravdivé a úplné, pravdivé ale neúplné, nebo nepravdivé? a) Čro1-Radioţurnál b) Impuls c) Frekvence 1 d) Evropa 2 4) Pokud jde o zpravodajství na internetu, domníváte se, ţe informace, které poskytuje, jsou pravdivé a úplné, pravdivé ale neúplné, nebo nepravdivé? a) idnes.cz b) novinky.cz c) aktualne.cz d) super.cz e) ihned.cz f) lidovky.cz [57].
29
Tabulka 4: Hodnocení dotazníku (v %)
[Zdroj: cvvm.soc.cas.cz]
Z průzkumu vyplývá, ţe veřejnoprávní Českou televizi vnímají respondenti jako velmi důvěryhodný zdroj informací, naopak 14% respondentů povaţuje zprávy televize Nova za klamné. Co se týče tisku, většina médií je hodnocena kladně, výjimkou je Blesk, jeţ více neţ polovina dotázaných neshledává informace za pravdivé. Rádia, která přinášejí čerstvé informace několikrát denně a mají oproti jiným druhům médií tu výhodu, ţe přístroje k přenosu rádiových vln jsou téměř v kaţdé domácnosti a jejich publikum jsou tedy lidé napříč generacemi, vyšly z průzkumu pozitivně. Informace „neví, nedokáţe posoudit“ 56% dotázaných u rádia Evropa 2. S podobným vysokým výsledkem z průzkumu vyšla internetová zpravodajství.
30
2 Praktická část 2.1
České CK/CA pořádající zájezdy do Ruska a jejich nabídky
Hlavním úkolem cestovních kanceláří je sestavit a zajistit produkt – zájezd, atraktivní jak z pohledu výběru destinace, tak i náplně programu. Těchto produktů nabízí cestovní kanceláře mnoho. Ovšem zájezdy do Ruska je schopno nabídnout 25 cestovních kanceláří a 10 cestovních agentur [28]. Mezi největší CK lze zařadit CK FIRO - tour, CK Čedok, rozmanitý výběr zájezdů do Ruské federace má CK Galileo tours nebo CK Lucie Travel. Co se týče cestovních agentur, jednou z největších je bezpochyby Invia.cz, široký sortiment zájezdů nabízí MultiTravel.cz či ASAP travel. Téměř všechny vybrané cestovní kanceláře pořádají poznávací zájezdy do turisticky oblíbených míst, jako je Moskva a Petrohrad. Délka pobytu se liší v závislosti na počtu navštívených míst. V případě měst, pouze Moskvy či Sankt Petěrburgu, a zvolení letecké dopravy je zájezd dlouhý 3 - 4 dny a jeho cena začíná na částce okolo 10 000 Kč. Pokud si zákazník vybere obě města s vlakovým přejezdem mezi místy, délka strávené doby v Ruské federaci je 8 dní. Cenově tento pobyt začíná na částce cca 25 000 Kč. Cestovní kanceláře a agentury jiţ nabízejí zájezdy na Mistrovství světa v hokeji, které se v příštím roce koná v Moskvě a Petrohradu. Celková částka zahrnuje letenku, ubytování, transfery z/na letiště, sluţby průvodce a samozřejmě vstupenku na konkrétní utkání. Cena se odvíjí od počtu navštívených utkání (s čímţ souvisí ubytování a další sluţby). Pro lepší přehlednost jsem vytvořila tabulku cestovních kanceláří a agentur nabízejících zájezdy do jednotlivých míst Ruské federace. Nejprve jsem produkty rozepsala, CK a CA nenabízejí naprosto stejné zájezdy, mohou se v drobnostech lišit obsahem i cenou. Součástí ceny není vízum (cca 2 000 – 3 000 Kč), které je nezbytné k pobytu na ruském území. Transsibiřská magistrála CK Adventura Délka trvání: 18 dní Program: Moskva – Kazaň – Jekatěrinburg – Krasnojarsk – Irkutsk – Ulan-Ude – Chabarovsk – Vladivostok Doprava: letecky Prahy – Moskva; Vladivostok – Praha, vlakem po Rusku Cena: 56 352 Kč [29]. 31
Kavkaz - Elbrus a oblast Bezengské stěny CK Alpina Délka trvání: 16 dní Program: zdolání Elbrusu (nejvyšší hory Kavkazu; 5 642 m), součástí jsou aklimatizační výstupy - Dychnyauš (3 836 m), Bezengské stěny (3 000 m), Pik Brno (4 110 m) Doprava: letecky Praha – Moskva – Minerální Vody a zpět; přejezd mikrobusem do alplágru Bezengi Cena: 32 000 Kč [30].
Ruský Altaj pěšky, na koních a na raftu CK Kudrna Délka trvání: 20 dní Program: treking v Jihočujském a Severočujském hřbetu, putování na koni podhůřím Severočujského hřebenu a jeho okolí, adrenalinový rafting na řekách Čuja a Katuň. Doprava: letecky do Gorno-Altajsk a zpět (není v ceně zájezdu) Cena: 34 600 Kč [31].
Baltský okruh s česky mluvícím delegátem CK IC Tour Délka trvání: 8 dní Program: Kodaň – Tallin – Petrohrad – Helsinky – Stockholm – Kodaň Doprava: letecky Praha – Kodaň – Praha; lodní Cena: 28 612 Kč [32].
Sibiř – Jenisej CK Pepa Délka trvání: 12 dní Program: rybolov v oblasti Sibiř - Jenisej Doprava: do Krasnojarsku a zpět (není v ceně zájezdu) Cena: 55 000 Kč [33].
32
Bajkal – perla Sibiře CK Daen Délka trvání: 14 dní Program: návštěva zajímavých míst v okolí jezera Bajkal (např. rybářská vesnice Chuţir, mys Choboj, hlavní město Burjatska Ulan – Ude, lázně Aršan ...) Doprava: letecky Praha – Irkutsk a zpět; dále lodí, minibusem a vlakem Cena: 47 900 Kč [39].
Kamčatka CK Galileo tours Délka trvání: 12 dní Program: trekking po poloostrově Kamčatka (Avičanský záliv, ostrov Starichkov, Mutnovskij vulkán, Gorelij vulkán, sjezd raftem řeku Bystraja, vulkán Avačinskij) Doprava: letecky Praha – Kamčatka a zpět; loď, raft Cena: 109 990 Kč [40].
Petrohrad, Karélie a Solovecké ostrovy CK Adventura Délka trvání: 12 dní Program: Petrohrad – Murmansk – Solovecké ostrovy – Kiţi – Karélie Doprava: letecky Praha – Petrohrad a zpět, loď, vlak Cena: 43 104 Kč [41].
Zlatý okruh CK Jedu.cz Délka trvání: 12 dní Program: Moskva – Rostov – Kostroma – Plyos – Vladimir – Gus Hrustalny – Bogolyubovo – Suzdal – Petrohrad Doprava: letecky Praha – Moskva a Petrohrad - Praha, autobus, vlak, loď Cena: 55 900 Kč [42].
33
Irkutsk, Bajkal, Mongolsko CK S.E.N. Délka trvání: 8 dní Program: Irkutsk – Bajkal – hlavní město Mongolska Ulánbátar – NP Terelj Doprava: letecky Praha – Irkutsk a zpět, vlak Cena: 62 660 Kč [43].
34
Tabulka 5: Přehled zájezdů do Ruské federace Název Adventura Alpina Alpin – tour Alvarez ASAP travel ASSIST – your way Bezvacestovani.cz Čedok ČSAD Tišnov Daen international Emma FIRO – tour Galileo tours s.r.o. Geos Halmatour Hoška tour IC Tour Invia.cz Jedu.cz Kudrna Lavantia Letenka Travel Lucie Travel Luxury Travel Multitravel.cz Nomád
CK/CA Petrohrad Moskva
MS Kavkaz Pobaltský Trans. Zlatý Irkutsk, hokej a Bajkal Altaj Kamčatka Karelie okruh magistrála okruh Mongolsko 2016 Elbrus
CK CK CK CK CA CA CA CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CA CK CK CA CA CK CK CA CK
35
Název
CK/CA Petrohrad Moskva
MS Kavkaz Pobaltský Trans. Zlatý Irkutsk, hokej a Bajkal Altaj Kamčatka Karelie okruh magistrála okruh Mongolsko 2016 Elbrus
Nova CK Orchidea CA Radynacestu.cz CK Redok Travel CK S.E.N. CK Ulysses T.R.U.S.T. CK Prague Wes CK Win&Sun CA Zájezdy.cz CA [Zdroj: vlastní zpracování]
36
Na trhu mají své místo také cestovní kanceláře, které zprostředkovávají jednotlivé sluţby spojené s pobytem v Ruské federaci (letenky, víza, pronájem automobilů, ubytování apod.), např. CK BVV Fair Travel s.r.o., CK White Grant s.r.o. Kromě výše uvedených CK, jeţ sestavují pevně dané zájezdy bez ohledu na přání zákazníka, jsou i další tour operátoři, kteří vytvoří klientovi produkt na míru. Mezi tyto tour operátory patří CK Bemett, CK Lingua Tour, CK Nova aj. Na plavby do Ruska a po jeho území se specializují CK Johoho a CK Orbis Link (př. plavba z Moskvy přes Jaroslavl do Petrohradu; plavba po zemích severní Evropy – Stockholm, Helsinki, Petrohrad, Tallinn, Stockholm) [44][45]. Pro milovníky rybolovu nabízí své sluţby CK Pepa v oblastech Chabarovsku a Ochotsku, Sibiře – Jenisej na poloostrovech Kamčatka a Kola [46].
Obrázek 1: Oblasti k rybolovu dle cestovní kanceláře Pepa [Zdroj: www.rybolov.com]
37
2.2
Statistika návštěvnosti
Graf 1: Obyvatelé České republiky navštěvující Rusko
Obyvatelé ČR navštěvující Rusko 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
[Zdroj: viz Příloha A7, vlastní zpracování]
Jak je z grafu vidět, od roku 2000 do roku 2008 je křivka progresivní. Na podzim 2008 se v České republice projevila světová finanční krize způsobená propadem akcií ve Spojených státech amerických. V Česku se její důsledky odrazily mimo jiné i v poklesu účasti obyvatel na cestovním ruchu. Do roku 2010 trh stagnuje a tím pádem i sníţený zájem o vycestování. Toto období bylo kritické pro mnoho CK a CA (např. CK Balkan Travel, CK Cool Travel aj.), které neměly dostatečné zázemí. Česká republika nebyla krizí zasaţena tolik, jako jiné státy (jedním z důvodů je i nepřijetí eura), a proto se po roce 2010 posiluje ekonomika státu i občanů, coţ má za následek i pozitivní zájem o turismus [58] [59]. Detailnější informace o tom, kdo navštěvuje Rusko, nejsou vedeny, protoţe se nejedná o přední destinaci, kam by občané ČR jezdili frekventovaně. Tuto informaci mi při e-mailové komunikaci sdělil pan Vančura z Českého statistického úřadu. „V souvislosti se situací ve východních regionech Ukrajiny, MZV ČR nedoporučuje občanům České republiky cestovat a pohybovat se na území Ruské federace v blízkosti rusko – ukrajinské hranice, zejména v Rostovské oblasti. Cestování do tohoto regionu je v současné době spojeno se zvýšeným bezpečnostním rizikem.― [72]
38
2.3
Současné vnímání Ruska Českou republikou
Vzhledem k politickým událostem v posledních pár letech, se česká společnost rozdělila na dva tábory. Jedni schvalují a podporují prezidenta Putina, druhá skupina jednání hlavy státu a Ruska odsuzují. S tím souvisí i případná návštěva jedné z největších velmocí světa. Česká republika byla součástí Sovětského svazu socialistických republik. Na tuto dobu nevzpomíná valná většina obyvatelstva v dobrém. Na rozdíl od současné doby, podniky byly státní a všichni obyvatelé se do hospodářství státu ekonomicky zapojili, soukromé podnikání bylo udělováno pouze výjimečně.
Byla omezena svoboda projevu,
vycestovat do zahraničí patřilo k výjimečnostem. Nejenom kvůli těmto, ale i dalším závaţnějším záleţitostem neměl český lid Rusko v oblibě. Ipsos (agentura pro výzkum trhu a veřejného mínění v České republice) prováděla v dubnu 2015 mezi 1 050 českými obyvateli výzkum týkající se postoje Čechů k Ruské federaci. Z výzkumu vyplývá, ţe většina vybraných respondentů povaţuje tuto velmoc za hrozbu a obávají se dalších ruských kroků. Dle průzkumu Češi zastávají názor, ţe pro lepší ochranu země bychom měli udrţovat lepší vztahy s ostatními členy NATO. Dalším poznatkem z dotazníkového šetření je podobně negativní postoj k současnému Rusku jako kdysi k SSSR. Co se týče hodnocení současných i minulých hlav států českými občany, Angela Merkelová a Barack Obama byli na špičce ţebříčku, zatímco Vladimir Putin se umístil na opačném konci nedaleko nejhůře hodnoceného J. V. Stalina [50]. Viz grafy A1 – A5 v příloze. Agentura STEM se v květnu letošního roku dotazovala 1 065 občanů ČR „Co povaţuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?“ Obyvatelé hodnotili pomocí devítibodové škály 16 potenciálních nebezpečí ohroţujících naši zemi. Více neţ polovina respondentů uvedla obavy z politiky Ruska (stejné pochybnosti mají občané k situaci na Blízkém východě, v Iráku a Íránu) [51]. Viz graf A6 v příloze. V září roku 2014 poloţila agentura STEM 1 024 respondentům (výběr spočíval v metodě kvótního výběru, byl to reprezentativní soubor obyvatel České republiky starší 18 let) 2 otázky týkající se obav z ruské strany. První otázka zněla „Myslíte si Vy osobně, ţe Rusko ohroţuje demokracii v naší zemi?“. 54% respondentů odpovědělo záporně, 46% kladně. Ve druhé otázce agentura zjišťovala, zda můţe Rusko, dle názorů 39
dotázaných, představovat hrozbu do budoucnosti. 65% obyvatel, účastnících se průzkumu, se s tímto názorem ztotoţňuje, 35% bylo proti [52].
Obrázek 2: Výsledky průzkumu Obavy z Ruska [Zdroj: www.stem.cz]
Z těchto tří výzkumů plyne, ţe dotazovaní mají obavy jak z Ruska, tak z politických kroků uskutečněných Ruskem. Někteří obyvatelé si myslí, ţe je v zájmu České republiky spolupracovat a udrţovat blízké vztahy se spojenci z NATO, neschvalovat ruská stanoviska na mezinárodní scéně a drţet si od velmoci odstup. Účastníci ankety si nemyslí, ţe by hrozba v budoucnosti mohla pominout. V posledních měsících se Rusko skloňuje v mediích jako agresor, podporovatel separatistů, uţivatel nehumánních zbraní, ale zároveň i bojovník proti terorismu, humanitární a vojenský pomocník pro zemi, která o pomoc poţádá a v neposlední řadě má snahu o spolupráci se zeměmi západu na společném cíli. Sběr údajů z novinových portálů jsem si stanovila na jeden rok, aby se co nejvíc vykrystalizovala tvář Ruska. Z bezpečnostního hlediska se Rusko jeví jako stabilní a silná země, která chrání své občany před hrozbami ostatních subjektů a jiných států. Proto turista, který navštíví Rusko, nemusí mít obavy týkající se pobytu v zemi.
40
Začala jsem informací bezpečnostního fóra GLOBSEC konaného v Bratislavě, kde se kritika ruské zahraniční politiky stala dominantním tématem konference, které se účastnily stovky politiků, diplomatů a expertů z celého světa. V článku se server IDNES.CZ dále zmiňuje o tom, ţe podle litevského ministra zahraničí Rusko zjišťuje jakou silou a kam aţ můţe zajít vůči kaţdému sousednímu státu. Po ilegální anexi Krymu pokračující okupace východní části Ukrajiny a probíhající konflikty podporované desinformační kampaní proti evropským zemím dopomohla k tomu, ţe v horizontu
nejbliţší
budoucnosti
západ
odmítá
strategickou
spolupráci
s Ruskem [60] [61]. Humanitární konvoj, který vyslalo Rusko na východ Ukrajiny, přivezl hlavně pomoc pro doněckou a luhanskou oblast, tvrdí ruská média. Do míst, která dobyly povstalecké oddíly, jsou v těchto kamionech dopravovány hlavně potraviny a léky. Konvoj ale nepřešel přes ukrajinskou celní kontrolu. 30 kamionů vyloţilo svůj náklad o hmotnosti 200 tun v Doněcku a Luhansku odkud budou povstalci rozesílat pomoc potřebným, napsala agentura TASS [62] [63]. The Times uvádí, ţe letectvo Ruské federace shodilo, podle očitých svědků, na syrská města Rakka a Idlíb, ve kterých byli kromě členů Islámského státu i civilisti, bílý fosfor. Tato látka rozeţírá lidskou tkáň i kosti a podle Ţenevské úmluvy se nesmí pouţívat k boji. Rusko se tím dopustilo válečného zločinu [64] [65]. Od konce září se Rusko zapojilo do bojů proti Islámskému státu. K nelibosti západních států podporuje prezidenta Sýrie Bašára Asada. Kreml prohlásil, ţe ruské útoky jsou vedené proti teroristickým skupinám, zejména Islámskému státu. Státy západní Evropy se domnívají, ţe Rusové mají v úmyslu napadat také syrskou opozici [66] [67]. Rada federace na ţádost Vladimira Putina jednala o nasazení armády za hranicemi státu. Nasazení ruské armády v zahraničí jednomyslně schválila horní komora ruského parlamentu. Sergej Ivanov, šéf prezidentské kanceláře, řekl, ţe syrský prezident Bašár Asad poţádal o pomoc Ruskou federaci, coţ syrská vláda vzápětí oficiálně potvrdila. Ivanov prohlásil, ţe nasazení armády v cizině nesleduje zahraničně – politické cíle, ale národní zájmy Ruské federace. Ruské vojenské zapojení v Sýrii bude mít přesný časový rámec a bude v souladu s mezinárodním právem. Pomoc nezahrnuje pozemní síly, ale pouze letectvo [68] [69].
41
Podle televize NBC hlava francouzské republiky Francois Hollande se na pracovní večeři s jeho ruským protějškem shodli, ţe se bude útočit jen na arabský akronym Islámského státu a ne na síly, které bojují s terorismem. Hollande na tiskové konferenci řekl: „Budeme si vyměňovat informace o tom, koho zasáhnout a koho ne.“ Rusko uţ dříve ţádalo koalici vedenou Američany, aby mu o moţných cílech poskytovala informace. Paříţ se obrátila s ţádostí o pomoc na ruský Kreml po útocích v hlavním městě Francie. Ruský prezident slíbil vojenskou spolupráci při útocích na Islámský stát. Námořnictvo Ruské federace dostalo rozkaz, aby s francouzskými národními silami navázalo komunikaci a jednalo jako se spojenci [70] [71].
2.4
Projekty zviditelňující Rusko jako turistickou destinaci
V České republice je cestovní ruch součástí Ministerstva pro místní rozvoj. Nicméně v Ruské federaci má na starosti cestovní ruch Federální agentura pro cestovní ruch pod záštitou Ministerstva kultury Ruské federace. Federální agentura pro cestovní ruch je výkonný orgán zodpovědný za provádění státních sluţeb, hospodaření se státním majetkem a představuje funkci uplatňování práva ve sféře cestovního ruchu. Mezi její činnosti patří tvorba a udrţování jednotného federálního registru touroperátorů, informování (v zavedeném pořadí) tour operátorů, cestovních agentur a turistů o hrozbě turistů v zemi přechodného pobytu, podpora produktů cestovního ruchu na domácím i mezinárodním trhu cestovního ruchu, pořádání kongresů, konferencí, seminářů, výstav a dalších aktivit ve vymezeném oboru činnosti atd. [48]. Rusko nyní nespolupracuje s Českou republikou na ţádném projektu podporující cestovní ruch, ovšem dohody sjednává s jinými zeměmi. Ruská federace (Federální agentury pro cestovní ruch) uzavřela se Slovenskem (Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje) Program společných aktivit týkající se rozšíření spolupráce v cestovním ruchu. Podstatou dokumentu je upevnit vztahy mezi zeměmi a posílit ekonomický a turistický potenciál zemí. Rusko a Slovensko se zavázaly ke vzájemnému růstu turismu (vytvoření společných projektů, zjednodušit formality), podpoře národního produktu (výměnu marketingových zkušeností a informací, propagovat národní turistický produkt, vyměňovat si turistické podklady (CD, plagáty apod.), statistiky aj.), pomoc při účasti objektů cestovního ruchu na mezinárodních veletrzích, 42
informování o zákonech a právních úpravách v oblasti cestovního ruchu. Tato dohoda nabyla platnost dnem podpisu, 15. června 2015, a vyprší v prosinci 2017 [73]. Nevládní organizace Inovace Rusko byla vytvořena pro rozvoj příjezdového a domácího cestovního ruchu v Ruské federaci, vytváření a prosazování pozitivního obrazu Ruska, včetně médií a na internetu. Cílem je propagace kultury a historie země, kulturní, společenské a politické aktivity zaměřené na přilákání zahraničních turistů do Ruské federace, organizace výměn delegací mladých pracovníků kultury, politiky a obchodu pro vzájemné porozumění, konferencí a výstav, vývoj a zavádění jednotných norem pro odvětví cestovního ruchu, stejně jako zastupovat a chránit společných, včetně profesních, zájmů svých členů [49].
2.4.1 Soči – zimní olympijské hry 2014 Důleţitou událostí, kterou se Rusko velmi zviditelnilo, jsou bezesporu XXII. Zimní olympijské hry (ZOH) konané v únoru 2014 v jiţním městě Soči, mezi Černým mořem a úpatím pohoří Kavkaz. Za tuto skutečnost hovoří určitá prvenství. Na vybudování zbrusu nového sportovního areálu, včetně několika sportovišť apod., zaplatilo Rusko 50 miliard dolarů (1,351 bilionu Kč) [34], díky čemuţ se staly nejdraţšími olympijskými hrami v historii [35]. Celkem se ZOH účastnilo 88 států, poprvé předvedly své výkony i obyvatelé zemí jako např. Malty, Paraguaye, Toga, Tonga, Zimbabwe aj. Ruská federace získala dohromady 33 medailí a obsadila první místo co do počtu cenných kovů. Ovšem pokud by sportovní událost nepřenášely televizní štáby a další média, olympiáda by nezískala takovou prestiţ a význam. V sedmnácti dnech trvání ZOH se odvysílalo 114 tisíc hodin, přenos zajišťovalo 412 televizních stanic, postřehy dokumentovalo 230 digitálních kanálů (155 webových a 75 mobilních aplikací) a vše sledovalo 2,1 miliardy lidí. Na předchozích ZOH ve Vancouveru byla tato čísla poloviční. Rekordní návštěvnost zaregistrovaly i oficiální olympijské sociální sítě: 2 mld shlédnutí v průběhu her [36]. Po skončení olympijských her nezůstal areál nevyuţit: v říjnu téhoţ roku Rusko poprvé hostilo Velkou cenu vozů formule 1, v současnosti se zde hrají hokejová utkání Kontinentální ligy, v březnu letošního roku se sjeli sáňkaři na evropský šampionát, v příštím roce se v Soči uskuteční juniorské mistrovství světa v alpském lyţování, 43
v roce 2017 pak světový šampionát bobistů a skeletonistů. Jednou z posledních naplánovaných akcí je mistrovství světa ve fotbale 2018, unikátnost spočívá i v nedostatečné podpoře a oblíbenosti tohoto sportu občany Ruské federace. Bez povšimnutí médií, které opět původní olympijské sportoviště dostanou do popředí zájmu, se tyto události jistě neobejdou [36].
Obrázek 3: Logo ZOH Soči 2014 [Zdroj: www.tyden.cz]
2.4.2 Veletrhy Rusko pořádá ročně desítky veletrhů týkající se mnoha odvětví (ţivotní prostředí, elektrozařízení, vodohospodářství, průmysly – papírenský, textilní, chemický a mnoho dalších). Jsou mezi nimi i veletrhy cestovního ruchu – MITT a OTDYCH [53].
2.4.2.1 MITT Je to nejvýznamnější a největší veletrh cestovního ruchu v Rusku, jedna z top pěti událostí cestovního ruchu na světě a důleţité fórum pro profesionály v oblasti cestovního ruchu z Ruska a východní Evropy. Letošní 22. ročník se konal jako kaţdoročně v Moskvě v termínu 18. – 23. 2. a účastnilo se ho 1 852 vystavovatelů ze 192 zemí a regionů v 8 pavilonech o celkové rozloze 54 500 m2. MITT navštívilo 32 162 lidí, přičemţ 76% tvořili odborníci z cestovního ruchu. Veletrh pořádá společnost ITE Group za plné podpory ruského ministerstva, agentur i celé vlády. 44
Pomoc při organizaci veletrhu poskytují i mezinárodní organizace PATA (Pacific Area Travel Association, v překladu Sdruţení cestovního ruchu Tichomoří) a ETOA (European Tour Operators Association, v překladu Asociace evropských touroperátorů). Mediální podporu zajišťuje více neţ 80 ruských a celosvětových publikací, které tomuto veletrhu zachovávají vysokou prestiţ, kaţdoročně událost přiláká přes 380 zahraničních novinářů. Propagační kampaň této akce se skládá z cílených e-mailových kampaní, televizní reklamy, venkovní reklamy (billboardy, bigboardy, světelné reklamy umístěné na budovách, v dopravních prostředcích apod.) a upozornění na hlavních ruských cestovatelských portálech [37]. Graf 2: Sloţení vystavovatelů na veletrhu MITT 2015
[Zdroj: www.mitt.ru]
2.4.2.2 OTDYCH Veletrh Otdych je druhým nejvýznamnějším veletrhem cestovního ruchu v Ruské federaci. Kaţdoročně probíhá na okraji Moskvy ve veletrţním areálu Crocus Expo. Veletrhu je určen pro vedoucí touroperátorů a národní turistické centrály z celého světa. V letošním roce se jeho 22. ročník konal 15. – 18. 9. v prostorech o velikosti 40 680 m2. Témata veletrhu jsou rozdělena do 4 sekcí: Cestování a volný čas (zimní čas, slunečné destinace, město & vyhlídkové trasy, dětské aktivity, jazykové kurzy, plavby, dobrodruţné zájezdy, safari, hotely a ubytování, doprava – letecká, zapůjčení automobilů, vlakové zájezdy, říční plavby), Krása a wellness (zdravotní centra, resorty, lázně), M.I.C.E. (setkávání, motivování, kongresy, plánované akce), ostatní (počítačové technologie pro odvětví cestovní ruch, press & média, pojištění & bankovnictví, training a vzdělávání, mapy, broţury a průvodce pro cestování). Veletrh byl vysoce ohodnocen od Mezinárodního svazu veletrhů (UFI) a dostal oficiální status „Schválená 45
událost UFI“ na zasedání správní rady UFI v Hannoveru. Ocenění UFI je známkou vysoké kvality veletrhu a je dáno kritériemi, jako je účinnost události, nejnovější poznatky a nejlepší světové postupy, počet návštěvníků – specialistů. Otdych organizuje Euroexpo, podporován Ministerstvem kultury Ruské federace, Federální agentury pro cestovní ruch Ruské federace a dalších ruských organizací cestovního ruchu [38].
2.4.3 Výměnné pobyty Budoucnost tkví v mládeţi. Ruská federace si je tohoto faktu vědoma a proto nabízí, pro lepší prezentaci a poznání země zahraničními návštěvníky, studijní pobyty prostřednictvím spolupráce zahraničních a ruských univerzit. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky určí českým veřejným vysokým školám (VŠ) na začátku kaţdého akademického roku počet stipendijních míst do zemí, se kterými má Česká republika uzavřeny mezinárodní smlouvy týkající se studijních pobytů. Pouze studenti daných VŠ mohou usilovat o získání stipendijního místa. Posléze je na výběru rektorátu VŠ, kterým uchazečům umoţní výměnný pobyt ve vybrané zemi. Počet míst, délka pobytu, poţadavkyna zájemce apod. vycházejí z mezinárodních smluv, na základě kterých jsou nabízeny výměnné studijní pobyty České republice. Své studenty v minulosti vyslaly: UK Praha, MU Brno, UP Olomouc, UJEP Ústí nad Labem, ZČU Plzeň, OU Ostrava, Univerzita Hradec Králové, VŠE Praha [47].
46
Závěr Bakalářská práce měla za cíl popsat a analyzovat mediální vnímání Ruska a způsoby mediální prezentace Ruska v ČR. Vnímání Čechů se příliš neliší od doby, kdy jsme touto zemí byli okupováni. I v dnešní době má český národ z Ruska obavy a tomuto faktu nepřispívají ani média, která Rusko vykreslují jako silnou, chladnou zemi budící respekt, které bychom se měli spíše obávat neţ povaţovat ji za přátelskou zemi plnou kulturního dědictví a monumentálních přírodních úkazů vyskytujících se pouze v Rusku. Na území Ruska je mnoho přírodních i kulturních krás, české cestovní kanceláře a agentury nabízejí zájezdy do těchto neobyčejných míst, ovšem občané ČR toho příliš nevyuţívají. Chtěla bych vyzdvihnout zájezd po Transsibiřské magistrále skýtající jedinečnou moţnost prohlédnout si velkou část ruské přírody společně s historickými městy. Nevím, zda je tím oním důvodem pouze finanční stránka věci, nebo i celkový náhled na zemi. Já osobně bych se ráda do Ruska podívala, i kdyţ jsem o tom před psaním bakalářské práce neuvaţovala. Ruská federace si je svých výjimečných míst vědoma a tak se snaţí přilákat turisty převáţně s Evropy a zemí bývalé SSSR. S Českou republikou v současné době nemá uzavřený ţádný konkrétní projekt na zlepšení návštěvnosti, ovšem s jinými zeměmi na své propagaci spolupracuje. Coţ je škoda, protoţe Češi rádi poznávají nová místa. Rusko je jediná země na světě, která umoţňuje turistům navštívit přímořskou oblast a zároveň nahlédnout na permafrost.
47
Soupis bibliografických citací Knižní JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost: [stručný úvod do studia médií a mediální komunikace]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 207 s. ISBN 80-7178-697-7. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis v kostce: II. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002, 159 s. ISBN 80-7200-480-8. KLÍMOVÁ, Eva (ed.). Školní atlas světa. Vyd 2. Praha: Kartografie Praha a.s., 2010. 175 s. ISBN 978-80-7011-925-9. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 348 s. ISBN 80-200-0684-2. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch - základy a právní úprava. Jihlava, 2013. 267 s. Učební text. Vysoká škola polytechnická Jihlava. ISBN 978-80-87035-82-5
Internetové [1] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Rusko [online]. [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/ [2] Www.rusko-info.cz. Jak se změnil a mění čas v Rusku [online]. 2010 [cit. 2015-0904]. Dostupné z: http://www.rusko-info.cz/clanek/jak-se-zmenil-a-meni-cas-v-rusku [3] Rusko. Rusko - informace o státě [online]. [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.zemepis.net/zeme-rusko [4] Zoo Hluboká. Zvířata v zoo: Tygr ussurijský [online]. 2013 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.zoohluboka.cz/tygr-ussurijsky.html [5] Rusko. Rusko - informace o státě [online]. [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.zemepis.net/zeme-rusko [6] UNESCO. Curonian Spit [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/994
48
[7] UNESCO. Western Caucasus [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/900 [8] UNESCO. Golden Mountains of Altai [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/768 [9] Vlastenecké noviny. V Rusku na Dálném Východě zdarma rozdávají pozemky [online].
2015
[cit.
2015-09-04].
Dostupné
z:
http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=35383 [10] Advantour. Industry, Economy of Russia [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.advantour.com/russia/economy/industry.htm [11] Turistika.cz. Car dělo (Moskva) [online]. [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/car-delo-moskva [12] Muzeum kosmonautiky. Muzeum kosmonautiky [online]. [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.kosmo-museum.ru/?locale=en [13] Transsibiřská magistrála. Transsibiřská magistrála - jízdní řád [online]. [cit. 201509-04]. Dostupné z: http://transsibirskamagistrala.cz/jizdni_rad.html [14] Www.rusko-info.cz. Moskevská letiště [online]. 2008 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.rusko-info.cz/clanek/moskevska-letiste [15] Ministry of Transport of the Russian Federation: Federal Road Agency. Rosavtodor in Russian transport system [online]. [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://en.rosavtodor.ru/ [16] LNR Media. Od 1. července část dálnice Moskva — Petrohrad bude placená [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://latestnewsresource.com/cs/news/s1-ijulja-chast-avtomagistrali-moskva----peterburg-stanet-platnoj [17]
UAMK.
Rusko
[online].
2015
[cit.
2015-09-04].
Dostupné
z:
http://www.uamk.cz/2012-05-31-08-16-34/details/1/30/rusko#Silnicni_sit [18] The Ministry of Culture of the Russian Federation: Federal Agency for Tourism. Specific indicators of performance of collective accommodation facilities and travel agencies
[online].
2015
[cit.
2015-09-04].
Dostupné
z:
http://www.russiatourism.ru/en/content/18/section/197/detail/4090/ 49
[19] Mezirezortní informace a statistický systém. Počet míst v hromadných ubytovacích zařízeních
[online].
2015
[cit.
Dostupné
2015-09-04].
z:
http://fedstat.ru/indicator/data.do?id=31583 [20] Moskevský mezinárodní portál. Hotely, penziony, hostely [online]. 2015 [cit. 201509-04]. Dostupné z: http://moscow.ru/en/trip_planning/accommodation/hotels/ [21] Mezirezortní informace a statistický systém. Počet stravovacích zařízení (za rok) [online].
2015
[cit.
2015-09-04].
Dostupné
z:
http://fedstat.ru/indicator/data.do?id=43260 [22] Ubytování vinný sklípek: Lovecká turistika. Lovy Rusko [online]. 2015 [cit. 201509-04]. Dostupné z: http://www.lovtour.cz/lovecka-turistika/lovy-cesko/lovy-rusko/ [23] Czech Airlines. Odlet Praha - Moskva [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://booking.csa.cz/en/ibs/familyFaresPricer.php?sid=05001afa07739b7d958a381238f c9806a9fdd%2C [24]
Bolshoi.
Bolshoi
[online].
2015
[cit.
2015-09-04].
Dostupné
z:
http://www.bolshoi.ru/en/ [25] Mariinsky theatre. Mariinsky theatre [online]. MARIINSKY THEATRE. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.mariinsky.ru/en/playbill/playbill/?type=ballet [26] Livescience. Ruská kultura [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.livescience.com/44154-russian-culture.html [27] Rusweb.cz. Ruská federace [online]. 2015 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.rusweb.cz/cestuji-do-ruska/o-rusku/ruska-federace-rusko.html [28] Atlas CK: Katalog cestovních kanceláří a agentur. Dovolená Rusko. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.atlasck.cz/dovolena-rusko?Page=1 [29] Adventura: cestovní kancelář. Transsibiřská magistrála. [online]. [cit. 2015-1122]. Dostupné z: https://www.adventura.cz/zajezdy/10339-transsibirska-magistrala/ [30] Alpina. Kavkaz – Elbrus a oblast Bezengské stěny. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.alpina.cz/zajezdy/kavkaz-elbrus
50
[31] Kudrna: cestovní kancelář. Ruský Altaj pěšky, na koních a na raftu. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.kudrna.cz/zajezd/rusky-altaj-pesky-na-konich-ana-raftu.html [32] IC TOUR: Cestujeme, abychom se setkávali s lidmi. Baltský okruh s česky mluvícím
delegátem.
[online].
[cit.
2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.ictour.cz/baltsky-okruh-s-cesky-mluvicim-delegatem [33] PEPA. Rusko – Sibiř – Jenisej – Rybolov. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.rybolov.com/rusko/sibir-jenisej/rybolov/ [34] Česká národní banka. Kurzy devizového trhu. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.js p [35] Hospodářské noviny: www.ihned.cz. Nejdražší hry: 50 kilometrů cest v Soči stojí víc než olympiáda ve Vancouveru. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-61587360-nejdrazsi-hry-50-kilometru-cest-v-soci-stoji-vicnez-olympiada-ve-vancouveru [36] Český olympijský výbor. Soči po roce: nejen sportovní rekordy. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/clanek/1706–soci-po-roce-nejensportovni-rekordy
[37]
Mitt.
[online].
[cit.
2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.mitt.ru/en-GB/ [38] Otdych: Mezinárodní ruské turistické forum. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://www.tourismexpo.ru/ [39] Cestovní kancelář Daen: za hranice našich snů. Bajkal – perla Sibiře. [online]. [cit. 2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.daen.cz/Zahranicni-
dovolena.aspx#http://daen.cesys.info/detail-zajezdu/bajkal-perlasibire/111162a/88375869d?ci[0]=181&di[0]=508&sm=1#fi-lm=0 [40] Cestovní kancelář Galileo tours: a přece se jezdí. Kamčatka. [online]. [cit. 201511-22].
Dostupné
z:
http://www.galileotours.cz/detail-
zajezdu/kamcatka/103324a/91505661d?sb=1&ci[0]=181&di[0]=508&sm=1#fi-lm=0
51
[41] Adventura: cestovní kancelář. Petrohrad, Karélie a Solovecké ostrovy. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://www.adventura.cz/zajezdy/6302-petrohradkarelie-a-solovecke-ostrovy/?filtr=zeme%3Drusko-evropske%26zeme%3Drusko [42] jedu.cz: cestovní kancelář. Zlatý okruh Ruskem. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.jedu.cz/cs/zajezdy/poznavaci/zlaty-okruh-ruskem [43] Cestovní kancelář S.E.N.. Irkutsk, Bajkal, Mongolsko (Komfort). [online]. [cit. 2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.cksen.cz/poznavaci-zajezdy/irkutsk-bajkal-
mongolsko/ [44] JOHOHO: cestovní kancelář. Říční plavby (trasy po řekách Evropy, Asie, Afriky a Ameriky).
[online].
[cit.
2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.plavby.info/destinace/ricni-plavby/ [45] Orbis Link. Costa Luminosa – Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko. [online]. [cit. 2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.okruzni-plavby.cz/plavba/408888-costa-
luminosa-svedsko-finsko-rusko-estonsko/33352158-termin/ [46]
PEPA.
Asie
–
Rusko.
[online].
[cit.
2015-11-22].
Dostupné
z:
http://www.rybolov.com/rusko/ [47] Dům zahraniční spolupráce. Výběrová řízení. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:
http://www.dzs.cz/cz/akademicka-informacni-agentura/44_mezinarodni_smlouvy-
vyberova-rizeni/ [48] Ministerstvo kultury Ruské federace: Federální agentura pro cestovní ruch. Postavení Federální agentury pro cestovní ruch. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.russiatourism.ru/contents/ob_agentstve/Regulation%20of%20the%20Federa l%20Agency%20for%20Tourism/ [49] Inovace Ruska. O organizaci. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.innovation-russia.ru/ [50] Ipsos. Češi se obávají Ruska a chtějí posilovat naše vztahy s NATO. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.ipsos.cz/cesi-se-obavaji-ruska-a-chteji-posilovatnase-vztahy-s-nato/
52
[51] STEM – Středisko empirických výzkumů. Co považuje česká veřejnost za nebezpečí
pro
naši
zemí?.
[online].
[cit.
Dostupné
2015-11-22].
z:
http://www.stem.cz/clanek/3061 [52] STEM – Středisko empirických výzkumů. Obavy z Ruska jako hrozby do budoucna od loňského roku výrazně vzrostly. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/2983 [53] CRC Consulting. Veletrhy 2015 Rusko. [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.viza-ruska-federace.cz/my-a-media/veletrhy-2014-rusko-jaro-a-leto [54] Katedra geografie: Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci. Asie –
přírodní
podmínky.
[online].
[cit.
2015-11-26].
Dostupné
z:
http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf [55]
Kamchatka.
[online].
[cit.
2015-11-26].
Dostupné
z:
http://www.kamchatka2005.wz.cz/kamca.htm [56] Slide player. Mediální prostředí. [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/2868489/ [57] CVVM. Jak veřejnost vnímá pravdivost a úplnost zpráv českých médií?. [online]. [cit.
Dostupné
2015-11-26].
z:
http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a3626/f3/100902s_om9 0505.pdf [58] Česká televize. Ekonomická krize: nejdříve špatné hypotéky, poté krach bank. [online].
[cit.
2015-11-30].
Dostupné
z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1387029-ekonomicka-krize-nejdrivespatne-hypoteky-pote-krach-bank [59] Lidovky.cz. Krize se Česku téměř vyhnula, díky koruně a nepřijetí eura. [online]. [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/krize-se-cesku-temer-vyhnuladiky-korune-a-neprijeti-eura-pmi-/statni-pokladna.aspx?c=A091103_092518_statnipokladna_nev [60] IDNES.CZ. Putinovo Rusko jako hrozba dominovalo bezpečnostnímu fóru v Bratislavě. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rusko-a-putinjako-jedno-z-temat-globsec-f0d-/zpr_nato.aspx?c=A150621_151423_zpr_nato_inc 53
[61] Novinky.cz. Kiska: Rusko nemůže být partnerem, chování Moskvy to vylučuje. [online].
[cit.
Dostupné
2015-12-05].
z:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/372899-kiska-rusko-nemuze-byt-partneremchovani-moskvy-to-vylucuje.html [62] Rozhlas.cz. Na východ Ukrajiny dorazil další konvoj z Ruska. Separatisti plánují útok
na
Mariupol.
[online].
[cit.
2015-12-05].
Dostupné
z:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/rebelove-tvrdi-ze-do-dvou-tydnudobudou-vychodoukrajinsky-mariupol–1457808 [63] Ihned.cz. Rusko vyslalo další konvoj se zásobami. Ukrajina si stěžuje na pomoc separatistům. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/evropaslovensko/c1-64221370-rusko-vyslalo-dalsi-konvoj-se-zasobami-ukrajina-si-stezuje-napomoc-separatistum [64] Novinky.cz. Rusové v Sýrii shazují bílý fosfor, tvrdí aktivisté. [online]. [cit. 201512-05]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/387959rusove-v-syrii-shazuji-bily-fosfor-tvrdi-aktiviste.html [65] Eurozpravy.cz. Rusko v Sýrii útočí chemickými zbraněmi, tvrdí svědci. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/138663rusko-v-syrii-utoci-chemickymi-zbranemi-tvrdi-svedci/ [66] Česká televize. Rusko pokračuje v Sýrii v náletech, Cameron to označil za strašnou chybu.
[online].
[cit.
2015-12-05].
Dostupné
z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1596047-rusko-pokracuje-v-syrii-v-naletechcameron-oznacil-za-strasnou-chybu [67] Ihned.cz. Rusko do Sýrie kromě letectva poslalo i protiletadlové rakety, oznámil ruský velitel. Údajně na svou ochranu. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-64827000-rusko-do-syrie-krome-letectvaposlalo-i-protiletadlove-rakety-oznamil-rusky-velitel-udajne-na-svou-ochranu [68] Týden.cz. Rusko schválilo vojenskou pomoc Sýrii. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné
z:
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/rusko-schvalilo-
vojenskou-pomoc-syrii_357412.html
54
[69] Lidovky.cz. Jednomyslné ano. Ruský parlament dal zelenou vojenské intervenci v Sýrii. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/jednomyslne-anorusky-parlament-dal-zelenou-vojenske-intervenci-v-syrii-1q9-/zpravysvet.aspx?c=A150930_120051_ln_zahranici_msl [70] Novinky.cz. Rusko si bude s Francií vyměňovat zprávy rozvědek, na Asadovi se země
neshodly.
[online].
[cit.
2015-12-05].
Dostupné
z:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/387606-rusko-si-bude-s-francii-vymenovatzpravy-rozvedek-na-asadovi-se-zeme-neshodly.html [71] IDNES.CZ. Francie se po teroru otáčí k východu, z Ruska je náhle žádaný spojenec. [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/rusko-francievojenska-spoluprace-syrie-ffv-/zahranicni.aspx?c=A151117_174131_zahranicni_aba [72] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Ruská federace: Bezpečnost v blízkosti
rusko-ukrajinské
hranice.
[online].
[cit.
2015-12-08].
Dostupné
z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/ruska_federace_ bezpecnost_v_blizkosti.html [73] The Federal Agency of Tourism. Program spoločných aktivít. [online]. [cit. 201512-08]. Dostupné z: http://www.russiatourism.ru/data/File/news_file/2015/Slovakia.pdf
55
Seznam příloh
Příloha A: Grafy Výzkum: Postoje Čechů vůči Rusku Příloha A1: Do jaké míry máte obavy z akcí Putinova Ruska? Příloha A2: Do jaké míry je podle Vás spolehlivou obranou před ruskou expanzivností... Příloha A3: Co by měli Češi udělat, aby se chránili před potenciálním ohroţením z Ruska? Příloha A4: Jak hodnotíte následující státníky? Příloha A5: O Sovětském svazu se mluvilo jako o říši zla. Myslíte, ţe to platí i o Putinově Rusku?
Příloha A6: Graf výzkumu Jak velké nebezpečí představují pro naši zemi
Příloha A7: Obyvatelé České republiky navštěvující Rusko
56
Přílohy
Příloha
A1:
Do
jaké
míry
máte
obavy
z akcí
Putinova
Ruska?
[Zdroj: www.ipsos.cz]
Příloha A2: Do jaké míry je podle Vás spolehlivou obranou před ruskou expanzivností... [Zdroj: www.ipsos.cz] 57
Příloha A3: Co by měli Češi udělat, aby se chránili před potenciálním ohroţením z Ruska? [Zdroj: www.ipsos.cz]
Příloha A4: Jak hodnotíte následující státníky? [Zdroj: www.ipsos.cz]
58
Příloha A5: O Sovětském svazu se mluvilo jako o říši zla. Myslíte, ţe to platí i o Putinově Rusku? [Zdroj: www.ipsos.cz]
59
Jak velké nebezpečí představují pro naši zemi (hodnocení na škále 1-9, kde 1=„ţádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)
Příloha A6: Jak velké nebezpečí představují pro naši zemi [Zdroj: http://www.stem.cz] 60
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Obyvatelé ČR 25 119 26 149 28 140 30 212 32 198 32 958 36 846 41 518 44 720 38 356 40 565 46 776 62 980 76 530
Příloha A7: Obyvatelé České republiky navštěvující Rusko [Zdroj: www.magconsulting.cz]
61
