MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra psychologie

Stres a zvládání stresu Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí bakalářské práce:

Autorka bakalářské práce:

PhDr. Mgr. Kristýna Balátová

Bc. Jana Chvalinová

Bibliografický záznam CHVALINOVÁ, Jana. Stres a zvládání stresu : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra psychologie, 2013. 56 l., 5 l. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Kristýna Balátová.

Anotace Bakalářská práce „Stres a zvládání stresu“ se věnuje problematice stresových situací v životě jedince a zvládání těchto situací. Teoretická část se zabývá třemi oblastmi, a to především definováním stresu, tím, jak se stres projevuje v životě jedince a tím, jak je stres zvládán. V části, která je věnována definování stresu lze nalézt jednotlivé definice stresu, to k čemu slouží, jaké fáze nastávají při jeho vyskytnutí, jaké mohou být důsledky působení stresu a také to, jak lze stres měřit. Druhá oblast teoretické části je věnována stresu v životě jedince. Tato část pojednává o konkrétních stresorech, o příznacích stresu, o rozdílech mezi stresem u žen a mužů a o stresu v interakci s dalšími životními faktory. Třetí oblast teoretické části poskytuje náhled do oblasti zvládání stresu, pojednává o jednotlivých možnostech zvládání stresu a shrnuje poznatky knižních autorů. V praktické části je zachycen vztah mezi jednotlivými typy osobností a stresem. Praktická část je zaměřena na 4 oblasti, a to na oblast toho, čím je stres vyvolán, jaké jsou projevy stresu, jak je zvládán a jaké životní faktory působí na zvládání stresu u jedince, žijícího v dnešní době. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník, který byl sestaven na základě nabytých informací z části teoretické.

Annotation Bachelor thesis „Stress and stress management“ deals with the issue of stress in the life of individual and stress management. The theoretical part is focused on three areas particularly by defining stress, how stress manifests itself in a life of individual and how is stress controlled. In the part which is dedicated to the definition of stress can be found individual definitions of stress, what stress serves for, which phases arise when the stress is occurred, what may be the consequences of stress and how can be stress measured. The second area of theoretical part deals with stress in the life of individual. This section discusses the

specific stressors, the symptoms of stress, and the differences between stress by women and by men and stress in interaction with other life factors. The third area of theoretical part provides insight into stress management discusses the possibilities of managing stress and summarizes the findings of the scientists. In the practical part is captured the relationship between various personalities and stress. The practical part is focused on 4 areas, on the area of what is stress caused by, what are the effects of stress, how is stress managed, which life factors act on stress management for individual. As the research method was used the questionnaire, which was compiled on the basis of information, which were acquired in the theoretical part.

Klíčová slova Stres, obranné mechanismy, emoce, úzkost, metody zvládání stresu, příčiny stresu, stres a zdraví

Keywords Stress, the defense mechanisms, emotions, anxiety, methods of managing stress, causes of stress, stress and health

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci na téma „Stres a zvládání stresu“ vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 19. dubna 2013

Bc. Jana Chvalinová

Poděkování Především bych chtěla poděkovat PhDr. Mgr. Kristýně Balátové za odborné vedení a pomoc při tvorbě bakalářské práce. Veliký dík patří také všem osobám, které se zúčastnily výzkumu. Dále děkuji všem, kteří mi poskytli odborné rady pro sepsání této práce a v neposlední řadě mé rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia na vysoké škole.

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 8 1

Teoretická část ..................................................................................................... 9 1.1

1.1.1

Teoretické přístupy k pojetí stresu.......................................................... 10

1.1.2

Stresory a salutory ................................................................................. 12

1.1.3

Fáze stresu ............................................................................................. 12

1.1.4

K čemu stres slouží ................................................................................ 13

1.1.5

Teorie stresu a distresu........................................................................... 14

1.1.6

Důsledky stresu ..................................................................................... 14

1.1.7

Zjišťování a měření stresu ...................................................................... 15

1.2

Stres v životě ................................................................................................ 16

1.2.1

Konkrétní stresory a jejich charakteristika .............................................. 16

1.2.2

Fyziologické, emocionální a behaviorální příznaky stresu ...................... 16

1.2.3

Stres u žen a mužů ................................................................................. 18

1.2.4

Paměť a stres ......................................................................................... 18

1.2.5

Stres a stárnutí ....................................................................................... 19

1.2.6

Stresory v rodině .................................................................................... 19

1.3

2

Definice stresu ................................................................................................ 9

Zvládání stresu.............................................................................................. 20

1.3.1

Typy osobností a zvládání stresu ............................................................ 20

1.3.2

Možnosti zvládání stresu ........................................................................ 21

1.3.3

Stres a stravování ................................................................................... 24

1.3.4

Rady pro zvládání stresu ........................................................................ 26

1.3.5

Nevhodné způsoby zvládání stresu......................................................... 28

Praktická část..................................................................................................... 30 2.1

Cíl výzkumu a výzkumné otázky .................................................................. 30

2.2

Hypotézy ...................................................................................................... 30

2.3

Výzkumný soubor ......................................................................................... 30

2.4

Výzkumná metoda ........................................................................................ 31

2.5

Průběh dotazníkového šetření ....................................................................... 32

2.6

Grafická interpretace odpovědí ..................................................................... 33

2.7

Interpretace výsledků dle výzkumných otázek .............................................. 45

2.8

Doporučení ................................................................................................... 47

3

Závěr .................................................................................................................. 49

4

Seznam použité literatury .................................................................................. 51 Seznam grafů .......................................................................................................... 53 Seznam tabulek ....................................................................................................... 54 Seznam obrázků ...................................................................................................... 54

5

Resumé ............................................................................................................... 55

Přílohy

Úvod Ačkoliv žijeme v takové době, která by nám měla díky pokrokové technice dopřát více času, více odpočinku a méně stresu, je tomu bohužel právě naopak. Shon a stres se stali fenoménem dnešní doby, někdy můžeme nabýt dojmu, že lidé tyto pocity vyhledávají. Zavalují se povinnostmi, zbytečnými aktivitami, nemají čas na jídlo, na odpočinek, z čehož samozřejmě vzniká stres. Následně se diví, kde se berou všechny ty nemoci, depresivní stavy, nedostatek energie, vnitřní nevyrovnanost. Je tomu právě tak, že stres se zpočátku projevuje mírně, ovšem vlivem jeho dlouhého působení může vést k tragickým důsledkům, které se projeví na zdraví a psychice jedince. Téma stres jsem si vybrala z toho důvodu, že své celé bakalářské studium studuji dvě vysoké školy zároveň, tudíž jsem se se stresem setkala nespočetněkrát. A jsem si vědoma toho, že s přibývajícím věkem a budoucím povoláním se může úroveň stresu ještě zvýšit. Mým druhým oborem je Řízení a ekonomika podniku, přičemž jak ve světě ekonomie a obchodu, tak ve světě učitelství se člověk dennodenně setkává se stresem. Proto si myslím, že je toto téma velice přínosné nejen pro mě, ale pro všechny studenty, kteří se chystají na budoucí povolání, ať už v jakémkoliv oboru. V teoretické části budou shrnuty poznatky, týkající se stresu, přičemž bude čerpáno z odborné literatury a z internetových zdrojů. Hlavním předmětem zájmu bude zjistit, co stres je, jak vzniká, kdy vzniká, dále jak s ním bojovat, jak mu předejít. Praktická část bude zaměřena na zkoumání určitého vzorku osob dle věkových kategorií a zaměření, které se setkávají se stresem a jak tyto osoby stres zvládají. Cílem praktického výzkumu, který bude proveden formou dotazníku, bude zjistit, jak se v závislosti na věku a životním stylu projevuje stres a jak jej respondenti zvládají.

8

1 1.1

Teoretická část Definice stresu Stres je velmi široký a obsáhlý pojem a jednotliví autoři příslušných odborných

publikací se snaží přiblížit význam tohoto slova různými definicemi. V historickém kontextu byl stres definován jako připravenost pečující o dostatek energie k útěku nebo boji. Hormony, uvolňující se při stresu nám pomáhají reagovat efektivně a pohotově. 1 Pod pojmem stres tedy rozumíme jistý stav napětí, díky tomuto napětí je lidský organismus schopen reagovat na různé podněty, tyto podněty jsou odborně nazývány stresory. 2 Pojem stres měl zpočátku negativní význam, dle obecné interpretace stres ohrožuje pocit celkové pohody a zdraví, znamená přílišné napětí, přílišnou zátěž, problematiku moderní civilizace. Vědci se shodli na dvou druzích stresu, a to na pozitivním stresu, nazývaným eustres a negativním stresu nazývaným distres. 3 Při stresu běžně dojde ke změně fyzického stavu jedince, dojde ke zrychlení dechu, zvýší se tep, svalové napětí a frekvence mozkových vln, zvýší se vylučování steroinu, který zabraňuje pádu do deprese. Dojde k produkci hormonů jako adrenalinu, noradrenalinu a kortizol; z jater je uvolněn krevní cukr, což vede k získání energie, z tukových tkání se začne spalovat tuk. Z hypofýzy se vyplaví adrenokortikotropní hormon (ACTH), který působí na nadledvinky a se sekrecí nadledvinek působí celou řadu humorálních změn, jako je například zvýšení krevního tlaku. Zvýšení krevního tlaku v organismu umožní vyrovnat se s nadměrnou zátěží nebo bojovat proti příčině této zátěže.

Jsou definovány dva druhy stresu, stres chtěný a stres prodlužovaný.

Pod pojmem stres chtěný si lze představit takový stres, který je jedincem úmyslně vyvolán. Jedinec prožívá navozenou situaci jako vysoce výjimečnou, situace vyvolává stav změněného vědomí, překročení dosavadních hranic možností, sebedůvěra pro další život vzrůstá. Stres prodlužovaný, je často odborně nazýván jako prolongovaný, protahovaný, čím déle tento stres trvá, tím vzrůstá pravděpodobnost psychosomatického onemocnění. 4

1

HAUSER, Peter Joachim. Neuer Grosser Gesundheitskompass. Munich: Compact Verlag, 2003, 280 s. ISBN 80247-0934-1. 2

PLAMÍNEK, Jiří. Sebepoznání, sebeřízení a stres. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 184 s. ISBN 978-80-247-25932. 3

BANKHOFER, Hademar, Johannes HUBER a Ewan HEWSON. 30 způsobů jak se zbavit stresu. Praha: Grada Publishnig, 2012, 120 s. ISBN 978-80-247-2486-7. 4 HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000, 776 s. ISBN 80-7178-303-X.

9

Podle definice přijaté na mezinárodním kongresu o stresu, je stres určitá reakce organismu, která není blíže specifikována, na jakýkoliv podnět, působící na organismus. V této definici se rozlišují dva typy – eustres – vliv, působící na organismus příznivě a distres – vliv působící na organismus nepříznivě. V praxi a běžné mluvě se pod pojmem stres obvykle míní distres. K distresu dochází tehdy, jsou-li na jedince kladeny takové fyzické nebo psychické nároky, které překračují jeho zátěžovou schopnost, jako pracovní přetížení, nemoc, napětí ve vztazích, déletrvající nátlakové situace, neúspěch a tak dále, takže vzniká přepětí. 5 Stres je odborným termínem, který vyjadřuje zátěž, břímě, tíseň nebo tlak jedince. Stává se tak hlavním faktorem ovlivňujícím zdraví. Pod tímto pojmem si lze představit soubor reakcí člověka na vnitřní a vnější změny, které narušují normální chod organismu, tyto změny mohou dokonce narušit existenci. Stres často vede k nemocím, stává se jejich příčinou, vede k rychlejšímu stárnutí, v extrémních případech dokonce k rychlejší úmrtnosti. Příčina vyvolávající stres je nazývána stresorem. To co u jednoho člověka může vyvolat vysoký negativní stres, lze u druhého člověka nazvat pozitivním stimulem, z toho důvodu je důležitá odolnost jedince vůči stresu a jeho přístup k jeho zvládání. Stres zapříčiňují náročné situace, které mohou ohrozit naši duševní, tělesnou a sociální pohodu. Stres je tedy duševní, tělesná a behaviorální odpověď na stresory. 6 Stres může být vyvolán jak negativními, tak pozitivními zátěžovými situacemi. Tudíž rozlišujeme dvojí faktory, způsobující stres. A těmi jsou stresory a salutory. 1.1.1 Teoretické přístupy k pojetí stresu Ze zdravotnického a biologického hlediska jde o fyziologický děj, který je nejčastěji spojován se jménem Hanse Selyeho. Ovšem existují dohromady tři teoretické přístupy k vysvětlení stresu: stres jako vnitřní reakce organismu, stres jako vnější podnět pro organismus a stres jako transakce mezi organismem a prostředím. Hlavní charakteristiky těchto přístupů shrnuje tabulka č. 1.7

5

GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. Praha: VODNÁŘ, 2000, 425 s. ISBN 80-86226-07-7.

6

KOHOUTEK, Rudolf. Úvod do psychologie: Psychologie osobnosti a zdraví žáka. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 8 http://zapis.cesa.vutbr.cz/index.php?0-210-4077-7. 7 MAREŠ, Jiří. Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada Publishing, 2012, 200 s. ISBN 978-80-2473007-3.

10

Tabulka 1: Stres, zvládání zátěže a důsledky stresu podle jednotlivých teorií stresu Vědecký názor a jeho představitelé Stres jako reakce organismu (Selye, 1956, 1983)

Stres jako stimulus, podnět (Holmes, Rahe, 1967)

Stres jako trasakce (Lazarus, Folkmanová, 1984)

Pojetí stresu v dané teorii

Stres jako nespecifická reakce na jakýkoliv škodlivý stimul. Fyziologická reakce na škodlivý stimul je vždy stejná.

Výraz stres je synonymem pro životní událost. Životní událost je stres, který vyžaduje adaptační úsilí.

Výraz stres je souhrnným označením pro komplexní sérii nejméně 4 subjektivních jevů: *kognitivního hodnocení, * stresových emocí, *zvládacích strategií, *přehodnocení. Jedinec prožívá stres, když požadavky určité situace výrazně zatěžují nebo přesahují zdroje daného jedince a současně jedinec očekává, že mu hrozí nebezpečí či ztráta.

Pojetí zvládání zátěže v dané teorii

Zdravotní důsledky stresu podle dané teorie

O zvládání zátěže jako procesu se výslovně neuvažuje. Selyho pojmy "obrana" a adaptace" jsou pojmu "zvládání zátěže" konceptuálně podobné. Selye také používá výraz "stadium rezistence"; účelem rezistence je vzorovat nebezpečí.

Každá osoba se rodí s limitovanou kapacitou energie, každé setkání se stresorem snižuje zásoby energie, které nemohou být obnoveny. Předpokládá se, že stres je příčinou "opotřebovávání a rozvracení organismu", což může vyústit v závislosti na genetických faktorech v různá onemocnění.

Postupné hromadění ztrát vznikajících adaptačním úsilím Zvládání zátěže není (pokud přesáhne určitou mez) definováno. činí jednice citlivějším a zranitelnějším vůči somatickému nebo duševnímu onemocnění. To je operacionalizováné jako nemoc. Po dosažení kritické hranice se zvyšuje pravděpodobnost, že jedinec do roka onemocní.

Zvládání zátěže je definováno jako úsilí jedince snížit vnímané nebezpečí nebo snaha zmírnit emoce vyvolané stresem.

Zdroj: Mareš (2012, str. 16)

11

Adaptační důsledky bývají rozdělovány na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé důsledky zahrnují sociální fungování ve specifických situacích, morální chování během pozitivních a negativních emocí vyvolaných stresorem a somatické zdraví projevující se symptomy, jež byly navozeny stresovou situací. Dlouhodobé důsledky zahrnují sociální fungování, morálku a somatické zdraví. Jak krátkodobé, tak dlouhodobé důsledky jsou provázeny výkonovými, emočními a fyziologickými změnami.

1.1.2 Stresory a salutory Stres vždy vzniká působením určitých životních faktorů a vlivů, které se jedince týkají. Tyto životní faktory mohou mít pozitivní, či negativní charakter. Proto je třeba rozlišovat dva důležité termíny, které se se vznikem stresu pojí. Stresory Termínem stresory označujeme nepříznivé vlivy a tlaky, které mohou vést k tíživé osobní situaci člověka. Stresory mají velký vliv na náladu, chování, jednání, zdraví jedince. Akutní stresové situace mladých lidí jsou zpravidla adaptibilní a nevedou k závažným zdravotním obtížím. Avšak tam, kde je stres permanentní a jedná se o starší, ne zcela zdravé jedince, může být působením stresorů poškozen fyzický stav člověka.8 Salutory Termínem salutory jsou označovány faktory, které v těžké situaci jedince posilují, povzbuzují a dodávají mu sílu, výdrž, odvahu k dalšímu pokračování v zápase se stresorem. Salutorem může být například smysl činnosti, kterou vykonáváme, pochvala, uznání lidí, kterých si vážíme a tak dále. 9 1.1.3 Fáze stresu Stres se vyvíjí v několika fázích. Stresory vyvolávají u jedince následující fáze: 1. fáze: u jedince se objevují symptomy stresu jako je napětí, strach, úzkost, které alarmují organismus k nástupu 2. fáze 2. fáze: dochází k poplachové reakci, kdy dochází k fyziologickým změnám v těle a organismu jedince 3. fáze: nastupuje fáze obranná, projevuje se takzvaný adaptační syndrom, který může mít dvě formy a) aktivní – zmocňování se situace, boj, útok b) pasivní – vzdání se, útěk. 4. fáze: tu tvoří výsledek obranné fáze (adaptace), kterou je buď pozitivní vyrovnání se se situací, zvládnutí situace, nebo negativní vyrovnání se situací, 8

FALEIDE, Asbojrn, Lilleba LIAN a FALEIDE. Vliv psychiky na zdraví. Praha: Grada Publishing, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-2864-3. 9 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003. 279 s. ISBN 80-7178-774-4.

12

čímž se rozumí poruchy fyzického či psychického zdraví, které může vést až ke zhroucení. Při nezvládnutí stresové situace je negativní výsledek zdrojem řady psychosomatických onemocnění i psychických poruch, vedoucích v některých zvláštních případech až k sebevraždě. 10 1.1.4 K čemu stres slouží Stres člověku slouží ke znovuzískání ztracené rovnováhy, která byla působením vnějších vlivů narušena. Ovšem každého jedince stresuje něco jiného, a co může být pro jednoho velikým stresem, může být pro druhého pozitivním motivačním faktorem. Lze tedy konstatovat, že pozitivní úloha stresu může být taková, že stres upozorňuje tělo a psychiku na nebezpečí a hrozbu, dostane tělo do stavu pohotovosti a udržuje jej ve stavu pohotovosti až do té doby, než nebezpečí pomine. 11Tento proces je nazýván odborníky jako všeobecný adaptační syndrom, který se skládá ze tří fází. Tyto fáze úzce souvisí s fázemi stresu, které jsou uvedeny v kapitole 1.1.3. 1. Fáze poplachové reakce Organismus je vystaven silné zátěži, nejprve reaguje šokem a to tak, že se srdce rozbuší, svalové napětí se zmenší, poklesne tlak. Člověk se zprvu cítí jako omráčený. Tělo následně vyvolá své obranné mechanismy a na traumatizující situaci se adaptuje. Krevní tlak v této chvíli vzroste, svaly se napnou, jedinec je schopen situaci čelit. Toto je nazváno poplachovou reakcí. Je-li zátěž menší, reakce organismu je umírněnější a člověk se projevuje zvýšenou ostražitostí a lepším přizpůsobením na danou situaci. 2. Fáze rezistence Je-li člověk vystaven stresorům delší dobu, nastupuje takzvaný stav pohotovosti, což souvisí s tím, že je organismus v trvalém vypětí. 3. Fáze vyčerpanosti. Jestliže organismus už nemá prostředky na to, aby se adaptoval, vstupuje do fáze vyčerpanosti. 10

GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. Praha: VODNÁŘ, 2000, 425 s. ISBN 80-86226-07-7. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi. Praha: Grada Publishing, 2011, 192 s. ISBN 978-80-2473174-2. 11

13

V každé z daných fází může dojít v závislosti člověka na schopnosti adaptace a na intenzitě stresorů k onemocnění. Například poplachová fáze může přivodit zažívací potíže či bolesti hlavy. 12

1.1.5 Teorie stresu a distresu Tyto teorie lze rozdělit do 3 různých oblastí, a to do kognitivní a emocionální psychologické teorie a fyziologické teorie. O stresové situaci hovoříme v případě, že míra intenzity a stresogenní situace je vyšší než schopnost či možnost jedince tuto situaci zvládnout. Nadlimitní zátěží nemusí být jen jeden silný stresor, může jí být také nadlimitní množství běžných situací. Tato uvedená teorie stresu byla často kritizována, proto byla stanovena přiměřenější definice subjektivně prožívaného stresu, která bere v úvahu poměr mezi tím, co je danou osobou chápáno jako ohrožující a tím, co je chápáno jako možnost řešení dané situace. Podle tohoto poměru lze hovořit o stresu obecně a odlišit od něho tzv. distres, což je negativně prožívaný stres. Termínem distres je vyjadřována situace subjektivně prožívaného ohrožení dané osoby, často s negativními emocionálními příznaky. K distresu dochází tehdy, když se jedinec domnívá, že nemá dost sil a možností zvládnout to, co jej ohrožuje. Eustres je opakem distresu, nejde o negativní emocionální zážitek, jde o situace, které se jedinec snaží zvládnout a které mu přinášejí radost, ačkoliv tyto situace také vyžadují určitou námahu. Do skupiny situací, vyvolávající eustres patří například svatba, narození dítěte, výhra, oslavy. Jedná se také o situace, které jsou rizikové, dostávají jedince až do hraničních situací rizika, které jedinec sám vyhledává, jako horolezectví, zkoušení neprověřených postupů, cestování atd. 13 1.1.6 Důsledky stresu V případě akutního stresu je nejčastější komplikací posttraumatický stres, nespavost, stav trvalého napětí, trávicí potíže. Dále se mohou objevit organické poruchy jako žaludeční vředy, rozvinutí cukrovky. V případě chronického stresu se může dostavit únava, deprese, a to především ve fázi vyčerpanosti. V těchto situacích se může začít jedinec uchylovat k nezdravým prostředkům, jako jsou cigarety, alkohol, káva, 12 13

CUNGI, Charly. Jak zvládat stres. 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 208 s. ISBN 80-7178-465-6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 279 s. ISBN 80-7178-774-4.

14

uklidňující léky, stravovací návyky se začnou zhoršovat, jedinec málo spí. Dále dochází k funkčním poruchám, jako jsou migrény, trávicí obtíže, alergie, kožní onemocnění. Vytváří se klima pro rozvinutí organických poruch jako vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, infarkt myokardu, onemocnění trávicího ústrojí. Tyto organické a funkční choroby jsou často doprovázeny projevy podrážděnosti, úzkostmi, depresemi, což s sebou nese zhoršení mezilidských vztahů. Celá situace se tedy stále jen zhoršuje a vzniká bludný kruh, kdy stres produkuje další stres. 14 Působením dlouhodobého stresu může v psychice jedince dojít až ke stavům úzkosti. Úzkost je tušení jakési možné, vzdálené, nespecifikované hrozby, nějaké cizí síly a moci. Úzkost pochází z pocitu viny, na rozdíl od strachu to, co sužuje jedince v úzkosti, není nic určitého.15 Působením dlouhodobého stresu vzniká chronický stres, chronický stres je následně příčinou takzvaného syndromu vyhoření. Při vzniku syndromu vyhoření jsou stresové faktory brány jako spouštěče, které hrají zásadní roli. Syndrom vyhoření je zapříčiněn především chronickým stresem a dlouhodobou nevyrovnaností mezi zátěží a fází klidu, tedy mezi aktivitou jedince a odpočinkem. 16 1.1.7 Zjišťování a měření stresu V literatuře se objevilo mnoho metod diagnostikování a měření stresu. Tyto metody lze rozdělit do několika skupin: využití poznatků o fyziologických a biochemických příznacích stresu, měření pomocí dotazníků zaměřených na zjišťování psychologických charakteristik příznaků stresu, využití dotazníků zaměřených na těžké životní události, využití dotazníků zaměřených na každodenní starosti. 17

14

CUNGI, Charly. Jak zvládat stres. 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 208 s. ISBN 80-7178-465-6. VYMĚTAL, Jan. Speciální psychoterapie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 400 s. ISBN 978-80247-1315-1. 16 STOCK, Christian. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada Publishing, 2010, 112 s. ISBN 978-80-247-3553-5. 17 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 279 s. ISBN 80-7178-774-4. 15

15

1.2

Stres v životě

1.2.1 Konkrétní stresory a jejich charakteristika Stresorů, které negativně působí na psychický stav jedince je mnoho. Z nejznámějších stresorů, které působí na člověka lze vyjmenovat zejména přetížení množstvím práce, časový stres, neúměrně velká odpovědnost, nevyjasnění pravomocí a z toho plynoucí zmatek, vysilující snaha o kariéru, nadměrný či nedostatečný kontakt s lidmi, nezaměstnanost, hluk, spánek – nedostatek spánku může být příčinou stresu a naopak stres může vést k poruchám spánku, vztahy mezi lidmi, negativní sociální jevy, nesvoboda a pocit bezmoci, dlouhodobá napětí, omezený prostor.18 Stres je vyvolán také stresovými událostmi. Události, které jedinec vnímá jako stresové, jsou události z kategorie traumatické události, což jsou mimořádně nebezpečné situace, které se vymykají běžné situaci. Dále jsou to neovlivnitelné události, protože čím více jedinci přijde situace neovlivnitelná, tím častěji ji vnímá jako stresovou. Dále jsou to situace nepředvídatelné, protože možnost předvídat výskyt určité situace obvykle snižuje intenzitu stresu.19 1.2.2 Fyziologické, emocionální a behaviorální příznaky stresu Křivohlavý řadí příznaky stresu do tří oblastí, tou je oblast fyziologická, emocionální a behaviorální. Následující příznaky stresu jsou rozděleny do těchto tří kategorií. A. Fyziologické příznaky stresu: 1.

Palpitace - bušení srdce - vnímání zrychlené, zintenzivněné a často i nepravidelné činnosti srdce

2.

Bolest a svírání na hrudní kosti

3.

Nechutenství a plynatost - tlaky v břišní oblasti

4.

Křečovité, svírající bolesti v dolní časti břicha, případně spojené s průjmem

18

MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, 296 s. ISBN 97880-247-2715-8. 19 MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, 296 s. ISBN 97880-247-2715-8.

16

5.

Časté nucení na moč

6.

Snížení až nedostatek sexuální touhy, případně sexuální impotence či frigidita

7.

Změny (nepravidelnosti) v menstruačním cyklu

8.

Bodavé, řezavé a palčivé pocity v rukou a nohou

9.

Svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi

10.

Úporné bolesti hlavy - často začínající vzadu v zátylku (krční oblasti), rozšiřující se vpřed od temene hlavy k čelu

11.

Častější migréna – záchvatová bolest jedné poloviny hlavy

12.

Exantém - vyrážka v obličeji

13.

Nepříjemné pocity v krku

14.

Potíže v soustředění vidění na jeden bod, případně až dvojité vidění B. Emocionální – citové - příznaky stresu:

1.

Prudké a výrazné změny nálad (od radosti k smutku a naopak)

2.

Nadměrné trápení se věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité

3.

Neschopnost projevit emocionální náklonnost a sympatii či empatii

4.

Nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický zjev

5.

Nadměrné denní snění a stažení se ze sociálního styku (omezení kontaktu a komunikace s druhými lidmi)

6.

Nadměrné pocity únavy

7.

Obtížné soustředění pozornosti (nepozornost v práci, společenské interakci atp.)

8.

Zvýšená podrážděnost, popudlivost (iritabilita) a úzkostnost (anxiozita) C. Chování a jednání lidí ve stresu - behaviorální příznaky stresu:

1.

Nerozhodnost a do značné míry i nerozumné nářky

2.

Zvýšená absence v práci, zvýšená nemocnost, pomalé uzdravovaní po nemoci, nehodách a úrazech

3.

Sklon k nepozornému řízení (auta atp.) a zvýšená nehodovost

4.

Zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, vyhýbání se odpovědnosti, častější používání výmluv a růst falešných forem jednaní i mluvení (podvádění, lhaní atp.)

5.

Zvýšený počet vykouřených cigaret za den

6.

Zvýšená konzumace alkoholických nápojů

7.

Větší závislost na drogách všeho druhu

8.

Ztráta chuti k jídlu, nebo naopak přejídání 17

9.

Změny v denním životním stylu a rytmu- dlouhé noční bdění a pozdní vstávání

10.

Snížená kvalita práce i snížené množství vykonané práce.20

Křivohlavý (2003, str.181) 1.2.3 Stres u žen a mužů V reakcích na stres můžeme najít rozdíly i dle toho, zda se jedná o muže, či o ženu. Bylo zjištěno, že vnitřní reakce organismu je odlišná v závislosti na pohlaví jedince. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, najdeme v evoluci. Podněty, které vyvolávaly stres, znamenaly reálné ohrožení života. Ať při lovu, nebo v boji. U mužů se tedy vyvinula reakce útok nebo útěk, která maximalizovala šance na přežití a sloužila jako výběrový mechanismus, kdy přežili jen ti nejsilnější. Jiný účel má stresová reakce u žen, tehdy šlo především o to, aby žena dokázala chránit své potomstvo. U žen se vyvinuly mechanismy na potlačení reakce „útok nebo únik“ a namísto toho existuje v případě nebezpečí tendence semknout se na obranu celé skupiny. Konkrétně jde fyziologicky o to, že u mužů jde u stresu spíše o zvýšenou kardiovaskulární aktivitu a tím také fyzickou připravenost, aktivace systémů na snížení případně bolesti, zatímco u žen je zvýšená gastrointestinální aktivita a produkce hormonů utišujících fyzickou připravenost. A toto je také jeden z předpokládaných důvodů, proč v dnešní době muži trpí kardiovaskulárními onemocněními a ženy mají více problémů s trávením. 21 1.2.4 Paměť a stres Stres také ovlivňuje ve vysoké míře stav paměti. Vintay popisuje dva způsoby, prostřednictvím nich se během krátkodobého procesu paměť zlepšuje. 1. způsob - se zrychlením krevního oběhu v důsledku působení stresoru má mozek k dispozici více energie, tím je podpořen výkon neuronů. 2. způsob – využívá lokalizovaného účinku glukokortikoidů na hipokamus. Hipokamus má mnoho glukokortikoidních receptorů, které snižují práh potenciace, čímž se rozumí

20

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 279 s. ISBN 80-7178-774-4. Ženy, muži a stres [online]. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.klubharmony.eu/sk/clanok/13/1573/zeny-muzi-a-stres 21

18

počet zlomových momentů, které neutron potřebuje k tomu, aby se něčemu novému naučil. 22 Jestliže stres přetrvává dlouho, začínají se dít nepříznivé věci. Namísto toho, aby glukokortikoidy potenciaci napomáhaly, zhoršují ji. U člověka může dokonce dojít až ke ztrátě paměti v procesu, kterému říkáme dlouhodobá deprese. 23 1.2.5 Stres a stárnutí Pokud je tělo opakovaně zatěžováno stresem a neúprosně bojuje se stresory, tak se tělo v důsledku těchto vlivů rychle unaví. Výsledkem se stává rychlejší stárnutí, tělo začne v důsledku stresu nebo stresových reakcí trpět různými chorobami. Byla zjištěna také souvislost mezi psychickými stavy a rychlostí uzdravování po úrazu a zranění. Výsledky studií konstatují, že proces uzdravení ze zranění v organismu probíhá pomaleji, je-li jedinec ve stresu. Duševní nepohoda ovlivňuje tedy nejen zdraví a procesy uzdravení, ale i proces stárnutí. Nové výzkumy ukazují, že stupeň tělesného stáří může mít spojitost s chronicky prožívaným stresem, a to na buněčné úrovni. Konkrétní důvod pro tento výrok je snížená schopnost organismu nahradit opotřebované buňky. Genetické výzkumy prokázaly, že významnou roli v procesu stárnutí organismu zastupují takzvané telomery, což jsou krajní části chromozomů, jejichž prostřednictvím dochází k dělení a replikaci chromozomů, aniž by došlo ke ztrátě genetické informace. Telomery jsou postupem života působením nepříznivých vlivů jako je stres zkracovány, tudíž ovlivňují buněčné stárnutí. Výzkumy prokázaly, že dlouhodobý stres v životě souvisí s délkou telomer. Délku telomer nepříznivě ovlivňují také kouření a obezita. 24 1.2.6 Stresory v rodině

Nejčastější příčinou psychických zhroucení se stávají problémy v partnerských vztazích, vztazích k rodičům či dětem. Stres se vlivem rychlosti života, náročnosti na výkon, nedostatku času a dalších příčin projeví nakonec frustrací a nespokojeností. Svou nespokojenost v životě řeší mnoho lidí tak, že se snaží najít viníka a hledají všude 22

JOSHI, Vinay. Stres a zdraví. Praha: Portál, 2007, 160 s. ISBN 987-80-7367-211-9. JOSHI, Vinay. Stres a zdraví. Praha: Portál, 2007, 160 s. ISBN 987-80-7367-211-9. 24 SLEZÁČKOVÁ, Alena. Průvodce pozitivní psychologií. Praha: Grada Publishing, 2012, 304 s. ISBN 978-80-247-3507-8. 23

19

mimo sebe. Nejjednodušším řešením se tak stává najít si viníka v okruhu svých nejbližších. Lidé na sebe pak reagují přecitlivěle, chovají se k sobě nevraživě. Zlost a frustraci tak přenášejí na členy své rodiny. Namísto toho aby se tak rodina stala místem, kde si může jedinec odpočinout a zklidnit se, stane se rodinný prostor nebezpečnou oblastí, kde se naplno projeví potlačované negativní emoce. Stres v rodinném

prostředí

je

vyvolán

řadou

komunikačních

zlozvyků.

Pramení

z nevyřešených životních problémů, které nelze řešit díky tomu, že se mezi partnery či generacemi nekomunikuje. Rodinné vztahy vyžadují určitá pravidla, která by se měla dodržovat. Pravidlem by se tak mohlo stát vnímání druhého, vnímání jeho potřeby, udělat si na něj čas, uvědomit si, v čem si druhé osoby vážím, co na něm mám rád a dávat mu to najevo. Dále je také důležité všímat si konkrétních věci, které druhý činí a umět je ocenit.25

1.3

Zvládání stresu

1.3.1 Typy osobností a zvládání stresu Každý jedinec má svůj pohled na stres a každý vnímá stresové podněty jinak. To, co může někoho naprosto paralyzovat, může být pro druhého stimulem a motivací k pokračování v další práci. Vědci zkoumali odlišnosti struktury osobnosti a rozdělili jedince na dvě velké skupiny, na skupinu A a B. Osobnost typu A – je ctižádostivá, netrpělivá, silně orientovaná na výkon, má sklony k perfekcionismu. Přebírá odpovědnost za svůj díl práce, uvažuje v extrémech, chce mít všechno dokonalé a bezchybné. Heslem osobnosti tohoto typu je: Všechno nebo nic. Její vnitřní neklid a napětí nebývají na první pohled viditelné, naopak si ostatní myslí, že tito jedinci jsou naprosto klidní a sebevědomí.

26

Osobnost typu B – ve stresových situacích jedná jinak, více pozvolněji. Dokáže si udělat nadhled, bere věci vážně jen do té míry, jak je to opravdu zapotřebí, do ničeho se nepouští bezhlavě. Zachovává si klidnou mysl, stanovuje si priority. Věci, které jsou

25

PRAŠKO, Ján a Hana PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 280 s. ISBN 978-80-247-1697-8. 26 KRASKA-LÜDECKE. Nejlepší techniky proti stresu. Praha: Grada Publishing, 2007, 116 s. ISBN 97880-247-1833-0.

20

nepodstatné, nechává být a odsouvá je na druhou kolej. Dokáže si vydatně odpočinout, nepotřebuje se stále za něčím hnát, jako osobnost typu A.

27

Vědci zjistili dopady stresu na zdraví těchto dvou typů osobností. Osobnost typu A je náchylná k infarktu a mrtvici. Riziko infarktu u osobnosti A je dvakrát vyšší než u typu B. Nejkritičtější kombinaci představuje intenzivní snaha o dosažení vysokého výkonu a stres, přičemž pravděpodobnost k dosažení úspěchu je mizivá. Čím častěji se jedinec dostává do kontaktu se stresory, čím jsou různorodější a dlouhodobější, tím intenzivněji vnímá osobnost typu A stres.28 1.3.2 Možnosti zvládání stresu Tato podkapitola je věnována metodám, které pomůžou jedinci se se stresem vyrovnat. Strategie můžou být v podstatě dvojího druhu, na jedné straně jde o řešení situace, či problému, který nás zatěžuje, a na druhé straně to mohou být postupy, které jsou zaměřeny na emocionální zvládnutí situace, do které se člověk při stresu dostává.29 1. Eliminace stresorů Jedinec si musí být vědom stresorů, kterých je někdy více, než je schopen zvládnout. Měl sám zvážit své priority a eliminovat nadbytečnou a nepodstatnou zátěž, která se pro něj stává stresující. 2. Změna reakce na stresory Zde bychom mohli zařadit především různé postupy, které vedou k dosažení uvolnění neboli relaxaci, čímž se rozumí metody jako jóga, či meditace. Psychické napětí se projeví také ve svalovém napětí, a obráceně, svalové uvolnění zase může způsobit uvolnění psychické. Je tedy zřejmé, že oblast psychiky je úzce propojena s fyzickou oblastí jedince, existují různé techniky pro uvolnění svalového a tudíž i psychického napětí. Jednou z nejznámějších technik je autogenní trénink.

27

KRASKA-LÜDECKE. Nejlepší techniky proti stresu. Praha: Grada Publishing, 2007, 116 s. ISBN 97880-247-1833-0. 28 KRASKA-LÜDECKE. Nejlepší techniky proti stresu. Praha: Grada Publishing, 2007, 116 s. ISBN 97880-247-1833-0. 29 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres. Praha: Grada Publishing, 2007, 128 s. ISBN 978-80-247-3149-0.

21

Autogenní trénink je založen na principu autosugesce ve smyslu uvolnění těla. Tento trénink se skládá ze šesti cvičení, jak uvádí Vašina (1999, str. 59) 1. Navozování pocitu tíže; 2. Navození pocitu tepla; 3. Sledování dechu; 4. Pravidelného rytmu srdeční činnosti (tepu) 5. Navození pocitu tepla v oblasti břicha; 6. Navození chladu na čele.30 3. Zvyšování odolnosti vůči stresu V podstatě sem patří osvojení si zdravého životního stylu, zde patří zdravá výživa, omezení a odmítnutí kouření, požívání alkoholických nápojů, drog, jednoduše všech postupů, které vedou k upevnění zdraví. Životní styl by měl vést ke zvyšování fyzické kondice formou programů a pravidelných cvičení, vhodným režimem střídání práce a odpočinku, správnou výživou, odstraněním návyků kouření, vyhýbání se požívání alkoholu a drog. Pravidelné cvičení je jedním z nejdůležitějších zdrojů tělesné kondice, které udržuje tělo ve správné formě. Cvičením dosáhneme řady příznivých změn v organismu. Fyzická aktivita snižuje nepříznivý dopad stresu, zlepšuje kvalitu spánku a zvyšuje sebevědomí.

31

4. Komplexní projekty zvládání stresu a)

Rozpoznání stresu

K eliminaci a snížení stresu je třeba vědět, co je stres, jak vzniká, znát fyziologii stresu, vědět jak přechází v nemoc, které osobnostní charakteristiky mohou být škodlivé, které žádoucí, jaké postoje mohou zvýšit nebo zmírnit stres.

b)

Vyhnutí se stresu.

J. Bernadrová rozlišuje positivní a negativní stres, podle charakteru stresoru. Pokud na jedince dlouhodobě působí stres, jedinec se stává permanentně vyčerpaný a jeho výsledky se odlišují od těch, které jsou očekávány. Při pokračujícím úsilí dochází ke zhroucení nebo k takzvanému vyhoření – burnout. Pojmem burnout se označuje syndrom, který se projevuje emočním vyčerpáním, depersonalizací, nedostatkem 30 31

VAŠINA, Bohumil. Psychologie zdraví. Ostrava: OU, 1999, 91 s. ISBN 80-7042-546-6. VAŠINA, Bohumil. Psychologie zdraví. Ostrava: OU, 1999, 91 s. ISBN 80-7042-546-6.

22

osobního zaujetí a zvýšeným cynizmem. Pokud se prokáže přítomnost tohoto syndromu, tak to svědčí o tom, že jedinec byl vystaven masivnímu nebo chronickému stresoru. Příliš silný stres se následně může projevovat také přehnaným kouřením, pitím, požíváním léků na uklidnění, prášků na spaní, rozpadem mezilidských vztahů a jiné.32

c)

Předvídání stresu

Člověk lépe zvládne stres, na který je připraven. Existují mnohé strategie, jak stres předvídat a již předem se s ním do jisté míry vyrovnat. Mezi tyto strategie patří například: 

Představit si budoucí události a určit stresové aspekty;



V duchu si představit, jak se s danou situací vyrovnat a stanovit si, jakých postupů bychom využili v krajním případě, např. v případě rozčilení;



Předem si určit, jak se odměníme v případě úspěšného zvládnutí situace;



Připravit se na nejhorší možné vyústění situace a promyslet si, jak bychom mohli nastalou situaci řešit;



Uvolnit se před stresovou událostí, například hlubokým a koncentrovaným dýcháním;



d)

Neočekávat stoprocentní úspěch.33 Hodnocení zátěže

Abychom mohli redukovat stres, je nutné znát, jak vlastně funguje. Když známe všechny stresové fáze a to, jak na člověka stres působí, lze stresu předcházet změnou myšlení, například pomocí metody samoinstruování, která stanovuje, jak se může člověk samoinstruovat v jednotlivých fázích stresové situace, které uvádí Vašina (1999, str. 71). Před situací 

Naplánuj si zachování klidu



Pořádně se připrav



Nedělej si starosti, ničemu tím nepomůžeš

32

VAŠINA, Bohumil. Základy psychologie zdraví. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2009, 123 s. ISBN 978-80-7368-757-1. 33 VAŠINA, Bohumil. Psychologie zdraví. Ostrava: OU, 1999, 91 s. ISBN 80-7042-546-6.

23

Během situace 

Neunáhluj se



Mluv pomalu

Po situaci 

Dobrá práce



Pro začátek se ti to podařilo



Nelze vždycky vyhrát

e)

Relaxace

K této metodě se řadí dechová cvičení, autogenní trénink atd.34 5. Radost ze života Je všeobecně známým faktem, že pozitivní přístup k životu ulehčuje mnohé a stejně tak vyrovnávání se se stresem. Optimistický přístup má jednoznačně vliv na zvládání stresových situací. Na lidech, kteří jsou optimističtí, se v době zvýšeného napětí méně projevují fyzické příznaky stresu. Osoby s optimistickým přístupem a radostí ze života nezažívají tolik napětí, stresu, strachu, zloby a úzkosti v takové míře, jako osoby s pesimistickým přístupem k životu.35

1.3.3 Stres a stravování Je vědecky prokázáno, že strava dokáže pozitivně, či negativně ovlivnit psychické i fyzické stavy člověka. Je nutné mít na paměti, které potraviny a vitamíny by měl člověk, který je dlouhodobě pod stresem, konzumovat. Nejvhodnějšími potravinami jsou dostatečný přísun ovoce, zeleniny, ořechů, ryb, mléčných výrobků. Vedle správného výběru jídelníčku a potravy hraje velkou roli to, kdy by měl jedinec potraviny konzumovat.

34

VAŠINA, Bohumil. Základy psychologie zdraví. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2009, 123 s. ISBN 978-80-7368-757-1. 35 NÜRNBERGER, Elke. Síla pozitivního myšlení. Praha: Grada Publishing, 2011, 112 s. ISBN 978-80247-3954-0.

24

Zásady stravování 1. Pravidelně jíst. Při pravidelném přísunu stravy, bude tělo neustále zásobeno energií, toto je důležité především pro mozek, protože ten si neumí „vytvářet zásoby“. Energie do mozku musí přicházet z krve ve formě glukózy, tudíž je nejdůležitějším předpokladem konstantní hladina krevního cukru. Ten člověk dostane ze složených sacharidů, hlavně tedy z ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků. 2. Malé porce. Pokud člověk hodně jí a přijme tak mnoho energie, musí pak tělo vynaložit velkou část své energie na trávení, z toho důvodu je pak člověk unavený a apatický.

36

3. Jíst ve správnou dobu. Pomocí stravování ve správnou dobu může člověk zvýšit svou výkonnost a koncentraci. Rozhodující význam má rozdělení jednotlivých jídel během dne, což přispívá k optimalizaci výkonnosti. Lékaři doporučují vyváženě jíst 5 jídel denně, tak může člověk pozitivně ovlivnit křivku výkonnosti během dne. 4. Správné složení. Strava, která obsahuje dostatečné množství složených sacharidů, přispívá k uklidnění a lepší koncentraci. Ovšem člověk by se měl vyvarovat potravin s příliš velkým množstvím cukru, jako je například velké množství čokolády. Pokud si člověk dopřeje dostatečné množství bílkovin, bude dost čilý. Tučné pokrmy naopak zapříčiňují a způsobují únavu. Velmi užitečnými energetizujícími potravinami jsou ovoce a zelenina. Během pauz jsou ideální potravinou jablka, hrušky, banány atd., které zásobují tělo důležitými vitamíny a živinami a mají nízký obsah energie. 5. Jíst rozmanitou stravu. Nejlepší strava je pestrá strava. Čím více rozličných potravin člověk konzumuje, tím více ochranných a stavebních látek přijímá. Je také důležité vařit s co nejmenším množstvím tuku, pouze výjimečně bychom se měli uchylovat k přípravě jídel na způsob fritování a smažení. 6. Správné tuky. Mozek je třeba zásobovat dostatečným množstvím správných tuků, ke kterým řadíme nenasycené mastné kyseliny, především omega-3-mastné kyseliny. Proto se obzvláště doporučuje dostatečný přísun rostlinných a rybích tuků. 36

HUBER, Johannes, Hademar BANKHOFER a Ewan HEWSON. 30 způsobů, jak se zbavit stresu. Praha: Grada Publishing, 2009, 129 s. ISBN 978-80-247-2486-7.

25

7. Dostatečně pít. Dostatečné množství tekutin je důležité pro správnou funkci těla a mozku. Nejdoporučovanějšími nápoji jsou především pramenitá voda a bylinné čaje.37 1.3.4 Rady pro zvládání stresu Stres vyvolává reakce jedince ve 4 rovinách, a těmi jsou behaviorální, kognitivní, emoční a tělesné. Behaviorální reakce znamená chování, které v jedinci stres vyvolá, to, co jedinec dělá, co může pozorovat okolí (např.: pobíhání; schoulení se v koutě; pohrávání si nervózně s tužkou). Kognitivní reakce lze popsat jako to, co jedinec vnitřně prožívá, jedinec vede vnitřní rozhovor sám se sebou (např.: to nezvládnu; už dál nemůžu; to snad nemůže být pravda atd.). Emoční reakce znamená pocity, nálady, které jedinec prožívá během stresové situace (např.: smutek; úzkost; strach atd.). Tělesné reakce, jsou reakce, které můžeme pozorovat na úrovni organismu. (např.: pocení se, chvění, zrudnutí atd.)38 Když se člověk dostane do situace, která v něm vyvolává stresové reakce, je nutné, aby si dokázal co nejrychleji pomoci a pocity stresu zmírnil. Následující tabulka popisuje strategie v návaznosti na reakce, které může jedinec využít, když se setká se stresovou situací Součástí tabulky jsou také otázky, které by si měl jedinec v duchu zodpovědět. Mnohokrát si jedinec nastalou situaci zveličuje, čímž více podléhá stresu, proto je důležité analyzovat, co v nás stres vyvolalo, proč a jak jej zmírnit.

37

HUBER, Johannes, Hademar BANKHOFER a Ewan HEWSON. 30 způsobů, jak se zbavit stresu. Praha: Grada Publishing, 2009, 129 s. ISBN 978-80-247-2486-7. 38 ČERNÝ, Vojtěch. Jak překonat stres: Testy a cvičení. Praha: Computer Press, 1999, 70 s. ISBN 807226-260-2.

26

Tabulka 2: Tipy a rady podle Černého

Fyzické

Strategie

Dech

Vydechněte a uvolněte se! Vdechněte a osvěžte se!

Smyslové vědomí

Co vidím, slyším, čichám, ochutnávám a čeho se dotýkám

Věnujte

dnes

sobě Existuje právě nyní lepší způsob jak o sebe pečovat?

jednu minutu Strava

(rafinovaný Jaká je moje dnešní strava? Poznamenejte si vše, co jíte.

cukr, kofein, tuky) Cvičení

Jak rozptyluji vedlejší produkty stresu?

Uvolnění

Věnuji čas na to, abych šel sám do sebe?

Behaviorální

Strategie

Komunikace

Reflektivní naslouchání. Mluvte s kýmkoli po dvě minuty o svém stresu.

Hodnocení

Jak jsem dnes hodnotil jiné?

Povzbuzení

Jak jsem povzbudil ostatní, aby pečovali o sebe?

Pomalé jednání

Volba: Spěchat nebo existovat!

Být přítomen

Žiji v tomto okamžiku?

Kognitivní

Strategie

Myšlenky

O čem přemýšlím? Jsou moje myšlenky pozitivní? Negativní? Deformované?

Samomluva

K

čemu

nejhoršímu

může

dojít?

Co je reálné?

Nereálné?

Deformovatelné? Prostředí

Strategie

Klidné místo

Kde je moje klidné místo?

Čas kdy jsem sám

Měl jsem dnes čas, kdy jsem byl sám?

Organizace

Co mohu udělat, abych zmenšil vnější zmatek?

Psychologické

Strategie

Uvědomování si sama

Splňuji dnes své potřeby? (legraci, zdraví, znalosti, sounáležitosti,

sebe

cenu, bezpečnost)

Filozofické

Strategie

Význam

Co má pro mne dnes v mém životě význam?

Základní přesvědčení

Je to v pořádku, že to není dokonalé.

Nedokončené práce

Co mne dnes zbavuje klidu mysli?

Vyjadřování pocitů

Vyjadřuji vůči jiným svoje skutečné pocity?

Dokončení úkolu

Dokončuji důležité úkoly?

Zdroj: Černý (1999, str. 8- 9)

27

1.3.5 Nevhodné způsoby zvládání stresu Distres, tedy stres s negativními charakteristikami, je vysoce nepříjemný stav. Pokud se jedinec dostane pod jistý nátlak, snaží se zmírnit výši stresu, a to mnohdy jakýmkoliv dostupným způsobem. Pro mnohé toto zmírnění stresu představují právě vysoce škodlivé látky, jako jsou cigarety, alkohol, různé druhy drog, takzvané psychotropní látky.39 U mužů bývá častým zvykem, že se uchylují k tzv. rizikovým způsobům jednání, jako je kouření, pití alkoholu, konzumace nevhodných potravin, drog. U žen se nevhodná forma zvládání stresu projevuje nejčastěji zvýšenou konzumací jídla.40 Tyto látky opravdu na jistou chvíli dokážou člověku pomoci k odreagování a uvolnění, někdy se člověk může dokonce dostat až do povzneseného stavu. Kouření Často lze slyšet od kuřáků, že je cigareta uklidňuje, snižuje napětí, uvolní a že se tak zbavují nahromaděného stresu. Odborné studie ale ukázaly, že kouření naopak vytváří dlouhodobé napětí. Psychologická závislost, doprovázená chemickou kombinací závislosti na látce obsažené v cigaretě, která se nazývá nikotin, vedou k zvýšení hladiny stresu a nikoliv ke snížení. Kouření vážně škodí zdraví a zároveň nesnižuje hladinu stresu, jak se mnozí domnívají, proto je doporučeno s kouřením v období stresové zátěže ani nezačínat.41

Alkohol Dle pokusů Cappela a Hermana se ukázalo, že alkohol je droga s tlumícími účinky, což znamená, že je možné používat alkohol jako utěšující prostředek tam, kde chceme dosáhnout snížení napětí, úzkosti a strachu. V pokusech prováděných na lidech i zvířatech, se ukázalo, že v malých dávkách může mít alkohol stimulující účinek a může dodat pocit povzbuzení. Další důvod k pití alkoholu je to, že má vliv na pocit zvýšené sociální síly a moci. Pod vlivem i malého množství, může nabýt plašší a nejistý jedinec pocitu, že je „někdo“. Tyto pokusy potvrzují, že alkohol sám o sobě nesnižuje

39

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada avicenum, 1994, 190 s. ISBN 80-7169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Portál, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0. 41 ULékaře.cz. ULékaře.cz [online]. 2012, 11.1.2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/koureni-snizuje-stres-anebo-naopak-15259 40

28

napětí, ale spíše zvyšuje pocit odvahy a domýšlivosti ve vlastní schopnosti. Tyto jevy mohou druhotně vytvářet dojem uvolnění napětí. Ovšem tento dojem je ve skutečnosti dojmem falešným. 42

Drogy Důvodem, proč lidé sáhnou po drogách, není většinou snaha o snížení stresového napětí, ale spíše touha po vzrušujících zážitcích. Drogou nejsou myšlena pouze narkotika, může se jí stát například i pití černé kávy, pokud přesáhne určitou míru snesitelnosti. Drogou může být také nadbytečné užívání léků. Obdobou drogové závislosti může být promiskuitní sexuální styk, časté střídání partnerů či přejídání. Drogy, cigarety, alkohol, káva jen zastírají příznaky stresu, přehlušení stresu trvá ovšem jen na chvíli. Chvilková euforie a pocit, že je člověku dobře zastírají pravou skutečnost. Následně se samy tyto formy úniku stávají pro člověka stresory, proto mohou značně zhoršit situaci v osobním životě.43

42 43

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada avicenum, 1994, 190 s. ISBN 80-7169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada avicenum, 1994, 190 s. ISBN 80-7169-121-6.

29

2

Praktická část Praktická část navazuje na teoretickou část práce a opírá se o poznatky z části

teoretické. Tato část práce se zabývá stresem a jeho působením na osoby v závislosti na pohlaví a věkových kategoriích.

2.1

Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cílem výzkumu je zjistit, jaké situace vyvolávají v jednotlivých respondentech

stres a jak se s ním respondenti vypořádávají. Dále pak také, jaké rozdíly lze najít ve zvládání stresových situací a projevech stresu mezi ženami a muži různých věkových kategorií. Hlavní výzkumná otázka: Jaké procesy se podílejí na zvládání stresu? Vedlejší výzkumné otázky: 1. Co způsobuje stres? 2. Jak se stres projevuje? 3. Jakými způsoby je stres zvládán? 4. Jaké životní faktory působí na stres a zvládání stresu?

2.2

Hypotézy H1: Stres způsobují nejčastěji stresory, které se týkají současné životní aktivity jedince. H2: Stres se projevuje změnou psychických stavů jedince. H3: Zvládání stresu je závislé na pohlaví jedince. H4: Životní faktory, působící na jedince, mění pohled jedince na zvládání stresu.

2.3

Výzkumný soubor Předmětem výzkumu jsou osoby různých věkových kategorií, jak muži,

tak ženy. Základním souborem jsou osoby rozdílného věku, zaměření, pohlaví, přičemž se usilovalo o to, aby v každé věkové kategorii byl zastoupen přibližně stejný počet 30

osob. Osoby, které se účastnily výzkumu, byly vybrány dle náhodného výběru. Náhodný je zde chápáno ve smyslu matematické teorie pravděpodobnosti, kdy osoby dobře reprezentují základní soubor, z toho důvodu je tento soubor označován za reprezentativní. Konkrétním typem náhodného výběru je stratifikovaný výběr, který byl v případě tohoto výzkumu použit. Stratifikovaný výběr se realizuje způsobem, kdy je základní soubor rozložen dle určitého podstatného znaku. Podstatným znakem v tomto výzkumu byl věk základního souboru. V případě tohoto výzkumu byl výběr proveden proporčně. 44 Obrázek 1: Způsoby náhodného výběru

Zdroj: Gavora (2010, str. 77)

2.4

Výzkumná metoda Jako výzkumná metoda bylo zvoleno dotazníkové šetření. Dotazník je

považován za frekventovanou metodu pro hromadné získávání údajů. Základní terminologie v dotazníku jsou: 

Respondent - osoba, vyplňující dotazník



Otázky - jednotlivé prvky dotazníku, někdy označovány jako položky



Administrace - zadávání dotazníku45

Součástí dotazníku bylo 23 otázek, přičemž otázky byly dvou typů. Prvním typem byly otázky uzavřené, úlohou respondenta pak bylo označit jemu vyhovující odpověď. Uzavřené otázky jsou takové, které nabízejí hotové alternativní odpovědi, na některé otázky mohl respondent jako odpověď vybrat pouze jednu možnost, na některé mohl respondent vybrat více možností, či zaškrtnout odpověď jiné a vyjádřit se individuálně. Takto zvolené typy otázek, byly zvoleny záměrně, jelikož střídání 44

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 8085931-79-6 45 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 8085931-79-6

31

různých typů otázek působí osvěživě, zvyšuje pozornost a respondent je vyveden ze stereotypu. Odpovědi na otázky byly připraveny na základě teoretických poznatků, vlastní zkušenosti a zčásti inspirovány staršími dotazníky, viz Dotazník Zvládání stresu. Odborná literatura, týkající se metodologického výzkumu uvádí, že otázky, které se týkají věku, pohlaví, zaměření, vzdělání jsou většinou zodpovídány pravdivě a přesně, tudíž mají vysokou validitu. Nižší validitu mohou mít otázky týkající se názorů, pocitů, zájmů. Ovšem také se uvádí, že anonymní dotazníky přinášejí pravdivější odpovědi než dotazníky neanonymní. Toto dotazníkové šetření probíhalo zcela anonymně, proto se očekává, že výpovědi jednotlivých respondentů by měly být spíše validní. 46

2.5

Průběh dotazníkového šetření Průběh zjišťování informací probíhal v několika fázích, které zde jsou stručně

popsány. 1. fáze: Rozhodování se mezi jednotlivými metodami, zjišťování informací o výzkumných metodách. Při zjišťování informací bylo zvažováno mezi různými

možnostmi,

jako

například

interview

s jednotlivými

respondenty, pozorování respondentů, či provedení dotazníkového šetření. 2. fáze: Rozhodnutí pro dotazníkové šetření. 3. fáze: Sestavení jednotlivých otázek dotazníku. Otázky číslo 15,16, 20, 2147 byly inspirovány internetovým dotazníkem, týkající se zvládání stresu, autorky Evy Malé. 4. fáze: Sestavení celistvého dotazníku, který po zodpovězení jednotlivých otázek respondentů bude moci být použitelný jako relevantní zdroj k porovnávání a zjišťování informací. 5. fáze: Vložení dotazníků na sociální sítě a rozeslání dotazníků respondentům, kteří sociální sítě nevyužívají (osoby starší 40 let, důchodci). 6. fáze: Přijímání a vyhodnocování odpovědí jednotlivých respondentů.

46

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 8085931-79-6 47 MALÁ, Eva. Zvládání stresu. Vyplnto.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/zvladani-stresu/

32

7. fáze: Sestavení závěru z dotazníků a doporučení jednotlivým respondentům. Dotazník se skládá z 23 uzavřených otázek, které dohromady dávají celistvý náhled na životní styl, stresové situace a zvládání stresu respondentů.

2.6

Grafická interpretace odpovědí Následující grafické interpretace odpovědí respondentů jsou uvedeny dle pořadí

výzkumných otázek. Na každou výzkumnou otázku se váže hypotéza. V jednotlivých podkapitolách jsou tedy uvedeny grafy, vztahující se k výzkumným otázkám a jednotlivým hypotézám. Obecné údaje o respondentech Mezi důležité faktory patří údaje o věku, pohlaví a o současných životních aktivitách jedinců, tedy, zda jsou studenti, pracující, nezaměstnaní, či důchodci. Graf 1: Pohlaví respondentů

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf č. 1 ukazuje, že dotazníkového šetření se zúčastnilo anonymně celkem 90 osob, z toho 37 respondentů z kategorie muži a 53 respondentů za kategorie ženy.

33

Graf 2: Věk respondentů


Graf č. 2 zobrazuje věk respondentů, věk byl rozdělen do 5 kategorií, a to do kategorií méně než 15 let, 21-30 let, 31-50 let, 51-60 let, více než 60 let. Kategorie byly takto účelně rozděleny z toho důvodu, že se předpokládá, že dané věkové kategorie budou mít podobné zájmy, cíle a životní zkušenosti. Nejvíce respondentů bylo z věkové kategorie 21-30 let, tedy 24 respondentů. Nejméně respondentů bylo z kategorie 51-60 let, tedy 14 respondentů. Tabulka 3: Věk a pohlaví respondentů

Věk Méně než 20 21-30 31-50 51-60 Více než 60 let

Celkem Muži Ženy 15 6 9 24 8 16 22 10 12 14 6 8 15 7 8


Tabulka č. 3 přehledně ukazuje věk a pohlaví respondentů, kteří odpovídali na dotazník.

34

Graf 3: Zaměření respondentů


Nejfrekventovanějším

zaměřením

respondentů

bylo

studium,

druhým

nejčastějším zaměřením byla práce, pět respondentů označilo, že jsou nezaměstnaní, 15 respondentů jsou důchodci a 5 respondentů označilo odpověď ostatní. Na odpověď ostatní bylo zodpovězeno, že jsou tito lidé buď podnikatelé, či advokát. Co způsobuje stres? H1: Stres způsobují nejčastěji stresory, které se týkají současné životní aktivity jedince. Graf 4: Příčiny stresu


Graf č. 4 ukazuje příčiny stresu, respondenti mohli vybrat také více odpovědí, přičemž nejčastější odpovědí byla odpověď práce. Tato odpověď byla uvedena, jak u pracujících, studujících, i nezaměstnaných.

35

Graf 5: Příčiny stresu


30 z dotazovaných 39 respondentů ve věku do 30 let odpovědělo, že škola je pro ně nejvyšší příčinou stresu. Jako druhou nejčastější příčinou stresu u osob mladších 30 let, uváděli respondenti práci. Graf 6: Příčiny stresu


25 z dotazovaných 36 respondentů ve věku od 31 do 60 let odpovědělo, že práce je pro ně nejvyšší příčinou stresu. Druhou největší stresovou příčinou jsou pak finance. Graf 7: Příčiny stresu


36

13 z dotazovaných 15 respondentů ve věku nad 60 let odpovědělo, že zdraví je pro ně nejvyšší příčinou stresu. Druhou největší stresovou příčinou jsou pak finance. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. 30 z dotazovaných 39 respondentů ve věku do 30 let odpovědělo, že škola je pro ně nejvyšší příčinou stresu. Jako druhou nejčastější příčinu stresu u osob mladších 30 let, uváděli respondenti práci. 25 z dotazovaných 36 respondentů ve věku od 31 do 60 let odpovědělo, že práce je pro ně nejvyšší příčinou stresu. Druhou největší stresovou příčinou jsou pak finance. 13 z dotazovaných 15 respondentů ve věku nad 60 let odpovědělo, že zdraví je pro ně nejvyšší příčinou stresu. Druhou největší stresovou příčinou jsou pak finance. Z grafů je tedy zřejmé, že respondenty nejvíce stresuje aktuální životní situace. Nejčastější odpovědí však byla práce, která je stresorem jak pro osoby do 30 let, tak osoby do 60 let. Druhým nejčastějším stresorem celkově jsou finance.

Jak se stres projevuje? Druhou výzkumnou otázkou byla otázka, jak se stres u respondentů projevuje. K této otázce se váže hypotéza. H2: Stres se projevuje především změnou psychických stavů jedince. Graf 8: Projevy stresu


Graf č. 8 znázorňuje odpovědi na otázku, jak se u respondentů projevuje stres. Respondenti mohli označit více odpovědí. Nejčastější odpovědí, jak se u respondentů

37

projevuje stres je špatná nálada. Dalšími častými projevy stresu jsou pak nespavost a žaludeční problémy. Graf 9: Kvalita spánku


Graf č. 9 pojednává o kvalitě spánku, kdy nejvíce osob zodpovědělo, že občas nemůže usnout a během spánku se budí, 33 osob nemá s usínáním problémy a 13 osob trpí tím, že nemohou usnout a během spánku se budí. Graf 10: Napjatost a podrážděnost


Graf č. 10 ukazuje, jak často bývají respondenti podráždění a napjatí. 53 dotazovaných odpovědělo, že bývají někdy podráždění, což je téměř 60 % dotazovaných. Pocity napětí úzce souvisí se stresem. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Variantu špatná nálada můžeme zařadit do kategorie změny psychických stavů. Jak je viditelné z grafu č. 8, nejčastějším projevem stresu u osob bývá převážně špatná nálada, kterou uvedlo 62 dotazovaných, což je 68,9 % osob. jednoznačně dochází ke změně psychických stavů jedince. 38

Při stresu tedy

Jakými způsoby je stres zvládán? H3: Zvládání stresu je závislé na pohlaví jedince. Graf 11: Zvládání stresu


Graf č. 11 zobrazuje, jaké jsou nejčastější typy zvládání stresu u respondentů. Nejčastějším typem zvládání stresu bylo vyhledání přátel a blízkých osob, další častou odpovědí byl poslech hudby, třetí nejčastější odpovědí byl sport. Nejméně častou odpovědí bylo zvládání stresu pomocí návykových látek, jako jsou cigarety. Graf 12: Zvládání stresu muži


Nejčastější způsob zvládání stresu u mužů byl uveden sport a dále pak aktivní činnost, za zmínku stojí také sledování televize. Způsob zvládání stresu pomocí nevhodných látek jako jsou alkohol a cigarety jsou spíše na ústupu. Zajímavostí by 39

mohlo být, že muži, kteří zaškrtli kolonku ostatní, uvedli jako typ zvládání stresu sexuální činnost. Graf 13: Zvládání stresu ženy


Nejčastěji se ženy vyrovnávají se stresem poslechem hudby, jak uvedlo 28 dotazovaných respondentek, dále pak stojí za zmínku varianta vyhledání přátel, což uvedlo 27 dotazovaných, dále pak spánkem a odpočinkem. Hypotéza č. 3 byla potvrzena. Zvládání stresu je jednoznačně podmíněno tím, zda se jedná o muže či ženu. Ženy se vyrovnávají se stresem podstatně jiným způsobem než muži. Nejčastější odpovědí mužů, týkající se zvládání stresu byla odpověď sport a aktivní činnost. Nejčastější odpovědí u žen byl poslech hudby, dále pak vyhledání přátel a spánek. Je tedy zřejmé, že ženy zvládají stres spíše klidnou a pasivní činností, kdežto muži zvládají stres činností aktivní, jako je sport, či jiná aktivní činnost. Jaké životní faktory působí na stres a zvládání stresu? H4: Životní faktory, související s životním stylem jedince, ovlivňují míru stresu.

40

Graf 14: Režim spánku


Do dotazníku byly zařazeny i otázky, týkající se životního stylu respondentů, jelikož režim spánku mnohé napoví o stresu, může být jak jeho příčinou, tak jeho důsledkem. 44 respondentů (48,8 %) spí pravidelně více než 7 hodin denně. 23 respondentů (25,55 %) spí méně než 7 hodin denně a 23 respondentů (25,55 %) spí nepravidelně. Graf 15: Kvalita spánku


Graf č. 15 pojednává o kvalitě spánku, kdy nejvíce osob zodpovědělo, že občas nemůže usnout a během spánku se budí, 33 osob nemá s usínáním problémy a 13 osob trpí tím, že nemohou usnout a během spánku se budí.

41

Graf 16: Pití kávy/čaje


42 respondentů odpovědělo, že denně vypijí přibližně 3 šálky kávy nebo čaje denně, 36 osob vypije maximálně 1 šálek kávy denně. Extrémním případem je 6 osob, které vypijí více než 5 šálků čaje/kávy denně. Zbylých 6 osob kávu ani čaj nekonzumují. 4 osoby ze 6 osob, které uvedly, že vypijí denně více než 5 šálků denně uvedlo také, že nemohou usnout a během spánku se budí. Zbylé 2 osoby uvedly, že mají občas problémy s usínáním. Graf 17: Konzumace alkoholu


Graf č. 17 ukazuje frekvenci konzumace alkoholu, přičemž 39 osob odpovědělo, že konzumuje alkohol pouze někdy, 24 respondentů uvedlo, že konzumuje alkohol málokdy, 2 osoby velmi často, 18 osob často a 5 osob uvedlo, že nekonzumuje alkohol nikdy.

42

Tabulka 4: Životní styl konzumentů alkoholu

Alkohol konzumuji často a velmi často 20 osob Procenta Režim spánku Pravidelně spím více než 7 hodin denně 5 25% Většinou spím méně než 7 hodin denně 4 20% Můj režim spánku je velice nepravidelný. 11 55% Cítím se klidný/á a vyrovnaný/á

Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy Býváte najpjatý/á a podrážděný/á Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy

0 2 8 6 4

0% 10% 40% 30% 20%

4 10 3 2 1

20% 50% 15% 10% 5%


Tabulka č. 4 je zaměřena především na osoby, které konzumují alkohol často a velmi často, tedy každý den a téměř každý den. Tyto osoby byly vybrány jako vzorek pro zjištění dalších informací. 55 % z těchto osob uvedlo, že je jejich režim spánku nepravidelný, což může svědčit o vysoké míře stresu a velmi špatném životním stylu. Proto bylo ještě předmětem zájmu, jaké psychické stavy tyto osoby zažívají. Na otázku, zda se respondent cítí klidný a vyrovnaný odpovědělo 40 % respondentů údaj někdy, druhou nejčastější odpovědí byla odpověď málokdy, tedy 30 % respondentů. Dále zde k porovnání byla zařazena také otázka, zda bývají respondenti napjatí a podráždění, přičemž 50 % respondentů z této kategorie odpovědělo, že často.

43

Graf 18: Volný čas/sport


Graf č. 18 představuje to, jak často se respondenti věnují sportu ve svém volném čase. Nejčastější odpovědí byla odpověď 3, tedy sportuji jen příležitostně. Tabulka 5: Životní styl sportujících osob

Sportuji velmi často , sportuji 3x týdně Režim spánku

30 osob

Procenta

Pravidelně spím více než 7 hodin denně

17

57%

Většinou spím méně než 7 hodin denně

9

30%

Můj režim spánku je velice nepravidelný.

4

13%

4 15 7 3 1

13% 50% 23% 10% 3%

0 1 21 8 0

0% 3% 70% 27% 0%

Cítím se klidný/á a vyrovnaný/á

Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy Býváte najpjatý/á a podrážděný/á Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka č. 5 se věnuje osobám, které sportují velmi často a přibližně 3x týdně. Těchto osob je dohromady 30. V porovnání s tabulkou č. 4 lze vidět, že osoby, sportující vícekrát než 3x týdně mají dle dotazníku lepší spánkový režim, dále se častěji cítí vyrovnaní a klidní, bývají měně napjatí a podráždění, než osoby, konzumující často alkohol. 44

Graf 19: Volné chvíle a stres


Graf č. 19 ukazuje, jak respondenti vnímají stres a povinnosti ve chvílích volna. 43 dotazovaných uvedlo, že si ve chvílích volna na práci vzpomenou, ale nijak zvlášť se jí nestresují. Hypotéza č. 4 byla potvrzena. U osob, často sportujících a žijících zdravým životním stylem lze v porovnání s osobami konzumující často a velmi často alkohol vidět, že faktor jako je zdravý životní styl ovlivňuje ve velké míře stres a zvládání stresu, stejně tak jako psychický stav člověka.

2.7

Interpretace výsledků dle výzkumných otázek Na začátku výzkumu byly položeny 4 výzkumné otázky, na které byly hledány

odpovědi. Díky dotazníkovému šetření mohly být tyto otázky zodpovězeny a hypotézy mohly být potvrzeny, či vyvráceny. Poznatky z dotazníkového šetření jsou zde shrnuty. 1. Co způsobuje stres Z výzkumu se ukázalo, že příčiny stresů jsou různé a mění se především s přibývajícím věkem. Nejčastější příčinou stresu u osob do 30 let je především škola, což je pochopitelné, jsou-li tyto osoby řádnými studenty a jejich následující život se bude odvíjet především dle dosaženého vzdělání. Pro osoby starší než 30 let se jako největší stresující příčinou ukázala práce. A pro osoby starší 60 let je největší příčinou 45

stresu zdraví. Zajímavé je poukázat na klesající trend položky vztahy, až 18 osob do věku 30 let odpovědělo, že jsou pro ně vztahy stresující, v kategorii od 30-60 let nejsou vztahy až tak stresující položkou, byly zaškrtnuty pouze 8 respondenty, a u osob starších než 60 let se vztahy neukázaly jako stresující položka. Ani jeden z respondentů neuvedl, že by se vůbec nepotýkal se stresem, proto je velmi důležité zkoumat tento fenomén dnešní doby a snažit se mu v nejlepším případě vyhnout, či jej eliminovat.

2. Jak se stres projevuje Nejčastějším projevem stresu je špatná nálada, kterou uvedlo jako projev až 62 respondentů, což je 69 % dotazovaných. Častým projevem stresu respondentů byla uvedena nespavost, což byla druhá nejčastější odpověď. Do dotazníku byly zařazeny i otázky, týkající se spánkového režimu respondentů, jelikož režim spánku mnohé napoví o stresu, může být jak jeho příčinou, tak jeho důsledkem. 44 respondentů (48,8 %) spí pravidelně více než 7 hodin denně. 23 respondentů (25,55 %) spí méně než 7 hodin denně a 23 respondentů (25,55 %) spí nepravidelně. Další otázka se týkala kvality spánku, kdy nejvíce osob, tedy 48,8 %, odpovědělo, že občas nemůže usnout a během spánku se budí, 36,6 % dotazovaných uvedlo, že nemá s usínáním problémy a 14,4 % osob trpí tím, že nemohou usnout a během spánku se budí. Třetím nejčastějším projevem stresu u respondentů byly uvedeny žaludeční problémy. Dále pak byla velmi často uváděna možnost únava, roztržitost, bušení srdce. 3. Jakými způsoby je stres zvládán Nejčastějším způsobem zvládání stresu se stalo vyhledání přátel, přičemž tato metoda převažuje především u žen. Dále pak je oblíbenou metodou zvládání stresu poslouchání hudby, sport, sledování televize. Do kolonky ostatní byla některými muži vypsána i možnost sexuální aktivita. Stres je zvládán u mužů rozdílně než u žen. Nejčastější způsob zvládání stresu u mužů byl uveden sport, který byl uveden jako způsob zvládání stresu u 51,3 % dotazovaných mužů. Druhým nejčastějším způsobem byl uveden způsob aktivní činnost, za zmínku stojí také sledování televize. Pozitivní zprávou je, že nevhodné způsoby zvládání stresu, jako jsou cigarety a alkohol nejsou až tak časté. Nejčastěji se ženy vyrovnávají se stresem poslechem hudby, jak 46

uvedlo 28 dotazovaných respondentek, dále pak stojí za zmínku varianta vyhledání přátel, kterou uvedlo 27 dotazovaných, dále pak spánkem a odpočinkem. Ženy se v tomto případě vyrovnávají se stresem spíše pasivní činností, na rozdíl od mužů, u kterých převládá aktivní činnost a sport. Na ústupu jsou pak způsoby zvládání stresu pomocí cigaret, četby, ale ani relaxace a meditace nejsou vyhledávanými způsoby zvládání stresu. 4. Jaké životní faktory působí na stres a zvládání stresu Životní styl respondentů je samozřejmě velmi důležitým faktorem pro zvládání stresových situací. Spánek, pohyb, odpočinek, strava a konzumace škodlivých látek může hodně ovlivnit míru zvládání stresu. Více než 44 respondentů spí déle než 7 hodin denně. Při dotazu, týkající se frekvence konzumace alkoholu byla nejvíce uvedena odpověď někdy. Většina respondentů, tedy 54 osob uvedlo, že co se týče kouření, jsou naprostí abstinenti, což je velice pozitivní zjištění. 40 osob uvedlo, že sportuje pouze příležitostně a 22 osob sportuje 3x týdně, což je odborníky doporučená dávka pohybu týdně. Na základě výzkumu bylo také zjištěno, že u většiny respondentů nemá roční období vliv na míru stresu, což uvedlo 64 osob, ovšem pro 14 respondentů je například stresující období zima. Většina osob má se svou rodinou velmi dobrý vztah a s rodinou se stýká často, což uvedlo 64 tázaných. Na poslední otázku, zda mají respondenti pocit nedostatku času, odpovědělo 45 respondentů, že ano, 34 občas a pouze 11 respondentů, že ne.

2.8

Doporučení V této části lze najít doporučení pro osoby, které musí bojovat se stresem, proto

je zde uvedeno pár užitečných informací. Potýkat se stresem se v dnešní době musí téměř každý, což také uvedli všichni respondenti. Pro zmírnění stresu existuje mnoho technik, jak psychologických, tak fyzických. Osoby, na které stres dlouhodobě působí, by si měly hlídat životosprávu, dostatečně spát, zdravě jíst, vyhýbat se návykovým látkám a také pravidelně sportovat. Samozřejmě by si měly správně rozložit své úkoly a postupovat efektivně při řešení každodenních situací, k čemuž dobře slouží sepsání si všech úkolů, které musí jedinec zvládnout. Úkoly, které můžou respondenti udělat do 10 47

minut, by měli udělat jako první, jelikož tím se sníží počet položek, které musí zvládnout, což je pozitivně motivuje k plnění dalších, náročnějších položek v seznamu. Mnoho odborníků a autorů jako Křivohlavý (1994) a Vašina (1999) doporučují meditaci jako vysoce účinný prostředek pro zmírnění napětí, snížení stresu a zvýšení kvality denního života. Setrvat chvíli v klidu a tichu by se mohlo v dnešní době zdát velikým luxusem, ovšem těch pár minut ticha a klidu prospěje nejen tělu, ale především duši. Meditaci by měli zařadit do svého života především ti, kteří jsou neustále v hluku a shonu. Věci, které se nedají změnit, či se staly a daná osoba se problémem stále trápí, by měl člověk vypustit z hlavy. A samozřejmě pozitivní myšlení, jako životní styl je nejlepší cestou ke zmírnění stresu a jeho zvládání.

48

3

Závěr

Stres je všudypřítomným problémem, se kterým se potýká většina osob dnešní společnosti. Projevuje se nejen u mladých, školou povinných, ale také u pracujících dospělých a dokonce u osob důchodového věku. Tím, jak se doba zrychluje, nemá mnoho osob ani čas na pořádný odpočinek v podobě naprostého klidu. Dnešním ideálem se stala honba za penězi. Klid a odpočinek nejsou v kurzu tak, jako tučná bankovní konta, proto se stále všichni ženou vpřed, místo toho, aby si na chvíli uvědomili sílu přítomného okamžiku a setrvali na chvíli v klidu. Teoretická část se zabývala třemi oblastmi, a to především definováním stresu, tím, jak se stres projevuje v životě jedince a tím, jak je stres zvládán. V části, která byla věnována definování stresu lze nalézt jednotlivé definice stresu, to k čemu slouží, jaké fáze nastávají při jeho vyskytnutí, jaké mohou být důsledky působení stresu a také to, jak lze stres měřit. Druhá oblast teoretické části byla věnována stresu v životě jedince. Tato část pojednávala o konkrétních stresorech, o příznacích stresu, o rozdílech mezi stresem u žen a mužů a o stresu v interakci s dalšími životními faktory. Třetí oblast teoretické části poskytuje náhled do oblasti zvládání stresu, pojednává o jednotlivých možnostech zvládání stresu a shrnuje poznatky knižních autorů. V praktické části byl zachycen vztah mezi jednotlivými typy osobností a stresem. Praktická část byla zaměřena na 4 oblasti, a to na oblast toho, čím je stres vyvolán, jaké jsou projevy stresu, jak je zvládán a jaké životní faktory působí na zvládání stresu u jedince, žijícího v dnešní době. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník, který byl sestaven na základě nabytých informací z části teoretické. Cílem

výzkumu

bylo

zjistit,

jaké

situace

vyvolávají

v jednotlivých

respondentech stres a jak se s ním respondenti vypořádávají. Hlavní výzkumnou otázkou této práce bylo zjistit, jaké procesy se podílejí na zvládání stresu. V této práci bylo zjištěno, že především příčiny jako jsou škola, práce, finance a zdraví působí na dnešní osoby největší stres. Narůstající věk mění jak priority člověka, tak příčiny stresu, vztahy se pro starší osoby nejeví tak stresující záležitostí, jako například pro osoby mladšího věku, ale stresují je například takové záležitosti, jako finance a zdraví. Hlavním příznakem stresu je špatná nálada, ale také nespavost a žaludeční problémy. Jak jistě všichni z vlastní zkušenosti můžeme odhadnout, špatná nálada se velmi rychle šíří a je takzvaně nakažlivá. Každý jedinec by se měl tedy zamyslet 49

nad tím, z jakého důvodu jej ovládla špatná nálada, co je tou příčinou a najít si nejvhodnější způsob, jak se jí rychle zbavit, či ji eliminovat, a tedy potažmo se i zbavit stresu. Většina osob zvládá stres především hudbou a kontaktováním přátel. Způsoby zvládání stresu se liší u jak u jednotlivých osob, ale také můžeme konstatovat, že záleží také na pohlaví. Muži zvládají stres více aktivním a ženy spíše pasivním způsobem. Nejčastějším způsobem zvládání stresu muži je sport, u žen je to kontaktování přátel, či poslech hudby. Na míru stresu má samozřejmě vliv také životní styl, je tedy velmi důležité, jakou kvalitu života respondenti mají. Například osoby, konzumující alkohol se dle výzkumu jeví méně pozitivně naladěny, než osoby, které často sportují. Je tedy zřejmé, že vliv alkoholu má na člověka jasně negativní dopad. Ke splnění hlavního cíle vedly především otázky a hypotézy z praktické části a také výzkumná metoda, která byla využita. Závěrem lze konstatovat, že otázka zvládání stresu závisí především na jednotlivci a jeho přístupu k životu a životním událostem. Otázka zvládání stresu je velice individuální záležitostí a závisí na volbě každého jednotlivce, jak bude nahlížet na různé životní situace a jak se s nimi dovede vypořádat. Pro jedince, žijícího v dnešní době je důležité znát metody a techniky zvládání stresu, které jsou doporučeny odborníky, jelikož právě tyto metody mohou být řešením, jak se vyrovnat s každodenními i nečekanými událostmi.

50

4

Seznam použité literatury

Knižní zdroje BANKHOFER, Hademar, Johannes HUBER a Ewan HEWSON. 30 způsobů jak se zbavit stresu. Praha: Grada Publishnig, 2012, 120 s. ISBN 978-80-247-2486-7. CUNGI, Charly. Jak zvládat stres. 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 208 s. ISBN 80-7178465-6. ČERNÝ, Vojtěch. Jak překonat stres: Testy a cvičení. Praha: Computer Press, 1999, 70 s. ISBN 80-7226-260-2. FALEIDE, Asbojrn, Lilleba LIAN a FALEIDE. Vliv psychiky na zdraví. Praha: Grada Publishing, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-2864-3. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 80-85931-79-6. GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. Praha: VODNÁŘ, 2000, 425 s. ISBN 8086226-07-7. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000, 776 s. ISBN 80-7178-303-X. HUBER, Johannes, Hademar BANKHOFER a Ewan HEWSON. 30 způsobů, jak se zbavit stresu. Praha: Grada Publishing, 2009, 129 s. ISBN 978-80-247-2486-7. JOSHI, Vinay. Stres a zdraví. Praha: Portál, 2007, 160 s. ISBN 987-80-7367-211-9. KOHOUTEK, Rudolf. Úvod do psychologie: Psychologie osobnosti a zdraví žáka. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4077-7. 51

KRASKA-LÜDECKE. Nejlepší techniky proti stresu. Praha: Grada Publishing, 2007, 116 s. ISBN 978-80-247-1833-0. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada avicenum, 1994, 190 s. ISBN 807169-121-6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Portál, 2002, 198 s. ISBN 80-2470179-0. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 279 s. ISBN 807178-774-4. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres. Praha: Grada Publishing, 2007, 128 s . ISBN 97880-247-3149-0. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8. MAREŠ, Jiří. Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada Publishing, 2012, 200 s. ISBN 978-80-247-3007-3. NÜRNBERGER, Elke. Síla pozitivního myšlení. Praha: Grada Publishing, 2011, 112 s. ISBN 978-80-247-3954-0. PLAMÍNEK, Jiří. Sebepoznání, sebeřízení a stres. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 184 s. ISBN 978-80-247-2593-2. PRAŠKO, Ján a Hana PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 280 s. ISBN 978-80-247-1697-8. SLEZÁČKOVÁ, Alena. Průvodce pozitivní psychologií. Praha: Grada Publishing, 2012, 304 s. ISBN 978-80-247-3507-8. 52

STOCK, Christian. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada Publishing, 2010, 112 s. ISBN 978-80-247-3553-5. VAŠINA, Bohumil. Psychologie zdraví. Ostrava: OU, 1999, 92 s. ISBN 80-7042-546-6. VAŠINA, Bohumil. Základy psychologie zdraví. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2009, 123 s. ISBN 978-80-7368-757-1. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi. Praha: Grada Publishing, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2. VYMĚTAL, Jan. Speciální psychoterapie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 400 s. ISBN 978-80-247-1315-1. Internetové zdroje ULékaře.cz. ULékaře.cz [online]. 2012, 11.1.2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/koureni-snizuje-stres-anebo-naopak-15259 MALÁ, Eva. Zvládání stresu. Vyplnto.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/zvladani-stresu/ Ženy,

muži

a

stres

[online].

2012

[cit.

2013-02-20].

Dostupné

z:

http://www.klubharmony.eu/sk/clanok/13/1573/zeny-muzi-a-stres

Seznam grafů Graf 1: Pohlaví respondentů ........................................................................................ 33 Graf 2: Věk respondentů ............................................................................................. 34 Graf 3: Zaměření respondentů ..................................................................................... 35 Graf 4: Příčiny stresu .................................................................................................. 35 Graf 5: Příčiny stresu .................................................................................................. 36 53

Graf 6: Příčiny stresu .................................................................................................. 36 Graf 7: Příčiny stresu .................................................................................................. 36 Graf 8: Projevy stresu ................................................................................................. 37 Graf 9: Kvalita spánku ................................................................................................ 38 Graf 10: Napjatost a podrážděnost .............................................................................. 38 Graf 11: Zvládání stresu .............................................................................................. 39 Graf 12: Zvládání stresu muži ..................................................................................... 39 Graf 13: Zvládání stresu ženy...................................................................................... 40 Graf 14: Režim spánku ............................................................................................... 41 Graf 15: Kvalita spánku .............................................................................................. 41 Graf 16: Pití kávy/čaje ................................................................................................ 42 Graf 17: Konzumace alkoholu..................................................................................... 42 Graf 18: Volný čas/sport ............................................................................................. 44 Graf 19: Volné chvíle a stres ....................................................................................... 45

Seznam tabulek Tabulka 1: Stres, zvládání zátěže a důsledky stresu podle jednotlivých teorií stresu .... 11 Tabulka 2: Tipy a rady podle Černého ........................................................................ 27 Tabulka 3: Věk a pohlaví respondentů ........................................................................ 34 Tabulka 4: Životní styl konzumentů alkoholu ............................................................. 43 Tabulka 5: Životní styl sportujících osob..................................................................... 44 Seznam obrázků Obrázek 1: Způsoby náhodného výběru ...................................................................... 31

54

5

Resumé

V této bakalářské práci jsem se zabývala stresem a zvládáním stresu jedince. Teoretická část byla zpracována na základě poznatků a informací z odborné literatury. Teoretická část se věnuje definování stresu, objasňuje pojmy, které jsou s pojmem stres úzce spojeny, zabývá se stresem v životě jedince a také zvládání stresu. Teoretická část se zabývá jak vhodnými, tak nevhodnými způsoby zvládání stresu. Praktická část je zaměřena na výzkum v oblasti stresu a zvládání stresu jedince. Tento výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření v oblasti různých věkových kategorií a pohlaví. Výzkum tak dává náhled na zvládání stresu z jednotlivých pohledů respondentů. Na základě výzkumu byly stanoveny 4 hypotézy, které byly sestaveny dle teoretických poznatků. Přičemž všechny 4 hypotézy byly verifikovány. Hypotézy, které byly potvrzeny: H1: Stres způsobují nejčastěji stresory, které se týkají současné životní aktivity jedince. H2: Stres se projevuje změnou psychických stavů jedince. H3: Zvládání stresu je závislé na pohlaví jedince. H4: Životní faktory, působící na jedince, mění pohled jedince na zvládání stresu. Summary

In this bachelor thesis I focused on stress and stress management of the individual. The theoretical part was compiled on basis of findings and information from the literature. The theoretical part deals with the definition of stress, explains the terms which are closely connected with the term stress, deals with stress in a life of the individual 55

and stress management. The theoretical part covers both appropriate and inappropriate ways of stress management. The practical part is focused on the research in the field of stress and stress management. This research was based on the questionnaire survey of different ages and sexes. The research also provides preview on stress and stress management from the individual views of the respondents. On the base of the investigation were set out four hypotheses, which had been prepared in accordance with theoretical knowledge. All four hypotheses were verified. Hypotheses that were confirmed: H1: Stress causes most often the stressors, which are concerned to the current life activities of individual. H2: Stress manifests itself with changes in the mental condition. H3: Stress management is dependent on the sex of individual. H4: Life factors acting on the individual change the perspective of individual on stress management.

56

Dotazník Stres a zvládání stresu Dobrý den. Věnujte prosím pár minut času krátkému dotazníku, týkající se stresu a zvládání stresu. Vyplnění dotazníku zabere přibližně 3 minuty. Děkuji mockrát! Přeji krásný a pohodový den. *Povinné pole 1. Jakého jste pohlaví? * Žena Muž 2. Kolik vám je let? * Méně než 20 21-30 31-50 51-60 Starší než 60 let 3. Jste * Student Pracující Nezaměstaný Důchodce Jiné: 4. Režim spánku * Pravidelně spím více než 7 hodin denně. Většinou spím méně než 7 hodin denně Můj režim spánku je velice nepravidelný. 5. Nemohu usnout a během spánku se budím. * Ano Občas Ne

6. Káva/Čaj * Denně vypiji více než 5 šálků čaje/kávy. Denně vypiji asi 3 šálky čaje/kávy. Vypiji max. 1 šálek čaje/kávy za den. Kávu a čaj nepiju. 7. Alkohol konzumuji * Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy Jiné: Kouřím * Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy Jiné: Volný čas/Sport * Sportuji pravidelně, téměř každý den. Sportuji přibližně 3x týdně. Sportuji jen příležitostně. Nesportuji vůbec, jelikož mě to nebaví. Nesportuji vůbec, jelikož nemám čas. Jiné: Nad svou prací/studiem strávím * Více než 13 hodin denně Asi 8 hodin denně Méně než 8 hodin denně Asi 2-4 hodiny denně Čas strávený nad prací/studiem je nepravidelný Jiné:

Se stresovými a zátěžovými situacemi se setkávám * Každý den Několikrát týdně Několikrát měsíčně Jen párkrát do roka Téměř vůbec Jiné: Ve chvílích volna * Stále myslím na práci, kterou musím udělat, často si tak ani neodpočinu. Občas si na práci vzpomenu, ale nijak zvlášť se tím nestresuji. Si naprosto užívám přítomného okamžiku a snažím se odpočívat. Žijete * Sám/a S partnerem/kou S rodinou S přáteli Jiné: Řešíte problémy na poslední chvíli? * Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy Jiné: Nejčastější příčina, proč zažíváte stres, je: * Škola Práce Vztahy Zdraví Finance Rodina Jiné:

Stres se u mě projevuje: * Špatnou náladou Bušením srdce Pocením Žaludečními problémy Roztržitostí Únavou Bolestí hlavy Nespavostí Jiné: Stres zažíváte nejvíce v období: * Jaro Léto Podzim Zima Roční období u mě nemá vliv na míru stresu. Vztahy v rodině * Se svou rodinou mám skvělý vztah, stýkám se s ní často. Na svou rodinu se mohu spolehnout, ale její společnost nevyhledávám. Se svou rodinou nevycházím moc dobře, ale stýkám se s ní z povinnosti. Na svou rodinu nemám čas. Se svou rodinou se vůbec nestýkám. Jiné: Býváte napjatý/á a podrážděný/á. * Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy 20. Cítím se klidný/á a vyrovnaný/á. * Velmi často Často Někdy

Málokdy Nikdy 21. Cítím se šťastný/á a stále pozitivně naladěný/á. * Velmi často Často Někdy Málokdy Nikdy 22. Dostanete-li se do stresové situace, nejčastěji se snažíte uklidnit: * Poslechem hudby Sledováním televize, filmů, seriálů Spánkem Vyhledávám přátele Relaxací, meditací Odpočinkem Aktivní činností Sportem Snažím se být sám/sama Jídlem Cigaretami Alkoholem Četbou Surfováním po internetu Jiné: 23. Máte pocit nedostatku času? * Ano Občas Ne Jiné:

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Recommend Documents