MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra didaktických technologií

Bakalářská práce

METODICKÁ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PRO OBOR KADEŘNÍK

Vedoucí práce : Ing. Jan Děcký

Vypracovala: Zdeňka Křivková Brno 2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny z uvedené literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

Ve Velkých Pavlovicích: 5.3.2012

Podpis: Zdeňka Křivková

Poděkování: Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Janu Děckému za cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování mé práce.

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na přípravu závěrečných zkoušek pro obor Kadeřník. Práce se konkrétně zabývá přípravou závěrečných zkoušek podle Rámcových vzdělávacích programů a podle jednotného zadání závěrečné zkoušky. Závěrem práce prezentuji empirickou část průzkumu formou dotazníku o informovanosti studentů na novou závěrečnou zkoušku. Abstract The bachelor’s thesis deals with the preparation of the final examinations in the field of study called hairdresser. In particular, the thesis concentrates on the process of preparing the final examinations according to the General Educational Programme (Rámcový vzdělávací program) and unified assignment of the final examinations. In the final part of the thesis an empirical research is presented, concerning how informed the students about the new final examination are. Klíčová slova: kadeřník, absolvent, rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program, jednotné zadání závěrečných zkoušek, průzkum Keywords: hairdresser,

graduate,

uniform final examinations, research

general education

program,

school curriculum,

Obsah Úvod…………………………………………………………………… 3 1. 1.1 1.2 1.3

Vzdělávání na středním odborném učilišti a střední odborné škole Břeclav Historie SOU a SOŠ Edvarda Beneše, Břeclav………………. 5 Údaje školy…………………………………………………… 7 Přehled vyučovacích oborů a tříd…………………………….. 9

2.

Jak se vyvíjela historie oboru…………………………………………11

3. 3.1 3.2 4. 4.1 4.2 4.3

Podmínky pro přijetí………………………………………………… 13 Zdravotní poţadavky na uchazeče……………………………. 13 Poţadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce…………………………………………………………… 13 Profil absolventa……………………………………………………… 14 Uplatnění absolventa v praxi…………………………………... 16 Moţnosti dalšího vzdělávání……………………………………16 Příprava na výuku……………………………………………… 17

5.

Hodnocení……………………………………………………………... 18

6.

Rámcový vzdělávací program………………………………………... 19

7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7

Školní vzdělávací program…………………………………………… 21 Profilace…………………………………………………………. 21 Stěţejní metody výuky………………………………………….. 22 Rozvoj odborných a klíčových kompetencí……………………... 23 Začlenění průřezových témat…………………………………… 23 Podíl praktického vyučování……………………………………. 24 Organizace výuky……………………………………………….. 25 Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných……………………………………………. 26

8.

Učební plán, učební osnovy, tematický plán……………………….. 28

8.1 8.2 9.

Výchovně vzdělávací cíle odborného výcviku…………………… 29 Výchovně vzdělávací cíle v odborných předmětech……………... 29 Jednotné zadání závěrečných zkoušek………………………………. 31

-1-

10. Příprava závěrečných zkoušek ……………………………………… 33 10.1 BOZP a poţární prevence………………………………………… 34 10.2 Hodnocení závěrečných zkoušek podle RVP a JZZZ…………….. 35 10.3 Opravné zkoušky…………………………………………………..36 10.4 Návrh písemných závěrečných zkoušek podle RVP………………37 10.5 Písemné závěrečné zkoušky podle JZZZ…………………………. 37 10.6 Hodnocení podle RVP…………………………………………… 38 10.7 Hodnocení podle JZZZ……………………………………...…… 38 11. Praktická závěrečná zkouška………………………………………… 39 11.1 Organizace praktické zkoušky……………………………………. 39 11.2 Témata k praktickým závěrečným zkouškám podle RVP………... 39 11.3 Témata podle JZZZ………………………………………………. 40 12. Ústní závěrečná zkouška………………………………………………. 41 12.1 Nové závěrečné zkoušky…………………………………………. 41 13. Empirická část průzkumu…………………………………………….. 42 14. Informace o dotazníku………………………………………………… 42 14.1 Dotazník………………………………………………………….. 43 14.2 Výsledky…………………………………………………………. 44 Závěr……………………………………………………………… Resumé…………………………………………………………… Seznam literatury…………………………………………………. Seznam příloh…………………………………………………

-2-

52 53 55 56

ÚVOD V dnešní době chce kaţdý být vzdělaný mít ty nejlepší škole. Většina rodičů uţ od útlého dětství chce, aby jejich dítě bylo nejlepší. Jenom si nepřiznají, ţe to tak není. Dnešní doba vyţaduje kvalifikované pracovníky a kaţdý nemůţe být dokonalý. Stát se dobrým kvalifikovaným pracovníkem stojí hodně velké úsilí. Mou práci jsem se rozhodla zpracovat na téma Metodická a odborná příprava závěrečných zkoušek pro učební obor 69-51-H/001 Kadeřník. Jak jsem se uţ zmínila na začátku, kaţdý chce být nejlepší, ale není to moţné. V našem oboru je nutné se neustále vzdělávat. Před dvěma lety se mi naskytla moţnost vyučovat na nejmenovaném učilišti jako učitelka odborných předmětů, kde jsem nastoupila jako nový pedagog a dostala jsem na starost závěrečné zkoušky. Musela jsem se s tím poprat sama. Na této škole studenti vykonávali závěrečné zkoušky podle rámcových vzdělávacích programů (škola si sestavovala závěrečné zkoušky sama). Nyní vyučuji na Střední průmyslové škole Edvarda Beneše a Středním odborném učilišti Břeclav, kde vyučuji odborný výcvik pro učební obor Kadeřník. Na tomto učilišti vyučuji prvním rokem a připravuji studenty oboru Kadeřník na závěrečnou zkoušku v odborném výcviku, kde se budu podílet jako člen zkušební komise. Naše škola je zapojena do projektu Jednotné zadání závěrečné zkoušky, ale tento projekt využívá jen částečně. Tímto jsem se rozhodla toto téma vypracovat. Chci nastínit závěrečnou zkoušku podle rámcových vzdělávacích programů a podle jednotného zadání závěrečné zkoušky. Chtěla bych, aby práce byla přínosem pro začínající kolegy a pro školu, kde se vyučuje všeobecné vzdělávací předměty. V teoretické části jsem se zaměřila na profil, přijetí a hodnocení. Příprava ţáků k závěrečné zkoušce. Zhodnocení závěrečné zkoušky podle rámcových

-3-

vzdělávacích programů a podle jednotného zadání závěrečné zkoušky. Průběh celé závěrečné zkoušky na našem učilišti. V empirické části jsem se zaměřila, jak byli studenti minulý a předminulý školní rok připraveni a informování o Nové závěrečné zkoušce. Pro tuto metodu jsem vybrala studenty nástavbového studia, jak denního tak i dálkového, kteří ukončili studium Novou závěrečnou zkouškou v oboru Kadeřník. Výsledky dotazníku jsem nastínila v grafu.

-4-

1. Vzdělávání na středním odborném učilišti a střední odborné škole Břeclav 1.1 Historie SOU a SOŠ Edvarda Beneše, Břeclav Střední odborné učiliště Břeclav, které sídlí na Sovadinově, bylo zaloţeno v roce 1952 a bylo nazýváno Středisko pracujícího dorostu, kde chtěli získat odborníky pro údrţbářské práce v cukrovaru. V roce 1952 zde přijali 23 učňů, kde se po dobu dvou let připravovali na obor cukrovarský údrţbář. Učni nastoupili do zařízení, které bylo velmi v malých prostorách. V dalším roce bylo, zaměstnanci z cukrovaru prostory rozšířeny. Postupem času bylo stále více učňů a tím došlo k dalšímu rozšíření dílen a strojů. V roce 1961 přibyl nový učební obor kovoobráběči, zámečník, provozní elektromontér

a

soustruţník

kovů

a

tím

vznikne

Odborné

učiliště

Jihomoravských cukrovarů. V dalším roce učiliště získá nového partnera Gumotex Břeclav. Tímto, se na učilišti zavedl další obor gumař – plastikář.

V roce 1979 se začalo opravovat střední odborné učiliště. Dva roky po té vzniká nová tělocvična a nové dílny. Koncem roku 1985 byl dostavěn internát. Začátkem devadesátých let došlo k privatizaci podniků. V tomto období zaniklo několik učebních oborů, jako byly strojní mechanik, gumař – plastikář, švadlena pro technickou konfekci, obráběč kovů, elektromechanik pro rozvodná zařízení. Rok poté jsou zřízeny nové učební obory – provoz sluţeb, kadeřnice, elektrikář, dvouleté nástavbové studium, čtyřletý obor mechanik elektronik. Ve změně v školství došlo v roce 1998, kdy se zřizovatelem stává MŠMT ČR. Poslední změna nastala v roce 2002, kdy došlo ke sloučení Střední odborné školy, Břeclav Sovadinova 6, Střední odborné učiliště dopravního, Valtice -5-

Bezručova 502 a Střední průmyslové školy Edvarda

Beneše,

nábř.

Komenského 1. Průmyslová škola, spadá do roku 1914, kde byla otevřena dvouletá mlynářská škola. Dnes je dominující stavbou na břehu Dyje. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byla škola jedinou v celém státě a svou kvalitou významná. Kaţdoročně zde studovali lidé z Polska, Bulharska, Rakouska, Jugoslávie, ale i USA a Argentiny. V 30 letech byl otevřen studijní obor lékařský. Podzim roku 1938 připadla Břeclav do Německa a tím se škola přestěhovala do Pardubic, kde zůstala i po obnově Československa v roce 1945. Za druhé světové války v budově působily německé školy např. dvouletá škola obchodní. Dne 20.11.1944 byla budova poškozena náletem amerických spojenců. Po osvobození byla v Břeclavi nově zřízena střední průmyslová škola, kdy zahájila v šesti třídách a působí zde dodnes. Škola se sloučila s dopravní ve Valticích. Zde přibyly obory dopravní. Nově byly zavedeny obory: technická administrativa, silnoproudá elektrotechnika, zasílatelství, managment silniční a ţelezniční dopravy. Od roku 1998 je součástí budovy Domov mládeţe. V roce 2002 jsme sloučení a patříme pod názvem Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště Břeclav, nábř. Komenského 1. (informace školy)

-6-

1.2 Údaje školy Název školy:

Stření odborná škola průmyslová Edvarda

Beneše a střední odborné učiliště, Břeclav, nábř. Komenského 1 Identifikátor zařízení:

600 014 231

Adresa:

nábř. Komenského 1, 690 25 Břeclav

Právní forma:

příspěvková organizace

IČO:

60680342

Zřizovatel:

Jihomoravský kraj Právní forma: kraj, ICO 70 888 337

Adresa zřizovatele:

Ţerotínovo náměstí 3-5 601 82 Brno

-7-

Místa poskytovaného vzdělávání nebo školských zařízení:

1. nábř. Komenského 1, 690 25 Břeclav 2. Národních hrdinů 43, 690 02 Břeclav 3. Národních hrdinů 24, 690 02 Břeclav 4. Sovadinova 6, 690 02 Břeclav 5. bratří Mrštíků 3090, 690 30 Břeclav 6. bratří Mrštíků 4, 690 30 Břeclav

Škola sdružuje:

1. Střední škola SOU

kapacita: 750 ţáků

SOŠP

kapacita: 774 ţáků

2. Domov mládeţe kapacita: 195 lůţek 3. Školní jídelna kapacita: neuvádí se (informace školy)

-8-

1.3 Přehled vyučovacích oborů a tříd SOŠ průmyslová Edvarda Beneše, nábř. Komenského 1 Denní forma studia Strojírenství zaměření: provoz a údrţba vozidel Strojírenství Elektrotechnika zaměření: počítačové systémy Elektrotechnika zaměření:informační technologie Elektrotechnika Strojírenství zaměření:konstruování s podporou počítače Provoz a ekonomika dopravy zaměření: logistika Provoz a ekonomika dopravy Dálková forma studia Provoz a ekonomika dopravy zaměření: logistika Provoz a ekonomika dopravy

-9-

SOU, Sovadinova 6 Denní forma studia Mechanik elektronik Mechanik elektrotechnik Mechanik elektronických zařízení Kadeřník Zámečník Klempíř Elektrikář – silnoproud Obráběč kovů Nástavbová a dálková forma studia Podnikání (informace školy)

- 10 -

2. Jak se vyvíjela historie oboru Člověk vţdy pečoval o svůj vzhled. Nejdříve lidé pouţívali bronzové a kostěné ozdoby. Z historie víme, jaký byl vývoj společnosti a jaké byly rozdíly mezi společností. Lidé dbali jak o oblečení a úpravu vzhledu. Kaţdé období mělo určitý styl účesu. V letech 1927 archeology Ch.L. Woolley objevil královskou hrobku. Mezi nálezy byla ozdoba hlavy sumerské královny Šubat, pravděpodobně první královny (si 3500 let př.n.l.). Lebka byla zdobena vlásenkami, byly na ni tři řady šňůr z modrého lazuru a rudého karneolu. Zlaté spirály zdobily spánky a z uší visely těţké náušnice. Tento model nám zjišťuje, jak bylo umělecké zpracování rozvinuté a jaký měli lidé vkus nejen ve vlásenkářství před pěti a půl tisíci lety. V době starověkých kultur je vysoce vyspělý obor vlásenkářů, lazebníků a kosmetiků. Pěstění krásy vrcholí v době helénské. 1

Ve starověku vykonávali práci vlásenkářů a lazebníků talentovaní otroci. V tomto období bylo sdružování lazebníků, brandýřů a ranhojičí a cechy. V tomto cechu byl udělen erb, kde byl vyobrazen vodnář s trojzubcem a později byl přidán ledňáček. V období novověku, renesanci, baroku, rokoku a biedermeieru setrvává cechovní zřízení, kdy se jeho název postupně mění na holičsko – vlásenkářský.

1

Polívka, L., a kol. Technologie I pro učební obor Kadeřník. 3.vyd. Praha:

Informatorium, 1998. 143s. ISBN 80-86073-34-3. - 11 -

V devatenáctém století se ţivnostníci sdruţují do společenstev. V roce 1872 paříţský vlásenkář Racul Marcel vynalézá ondulaci železem. To má za výsledek vznik nového pojmu dámský kadeřník. Po skončení první světové války je nový název: Poslušná živnost na jedné lince holičství. V roce 1948 se soukromé podnikání změnilo na kolektivní. Podnikání se vrací po roce 1989.

- 12 -

3. Podmínky pro přijetí ke studiu - ukončení povinné školní docházky, - odborná zdatnost a výtvarné nadání, estetické cítění a vkus, - zdravotní způsobilost (dobrý zdravotní stav, bez nemocí pohybového ústrojí, zdravotní průkaz), - přijímání ke studiu se řídí zákonem 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (školní materiály) 3.1 Zdravotní požadavky na uchazeče Uchazeči o studium musí vyhovovat zdravotním poţadavkům uvedeným pro tento obor vzdělání. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Případné zdravotní omezení vţdy závisí na specifických poţadavcích

zvoleného

oboru

vzdělání

nebo

předpokládaného

uplatnění.

Předpokladem pro studium daného oboru je získání zdravotního průkazu. (školní materiály) 3.2

Požadavky

na

bezpečnost

a

ochranu

zdraví

při

práci

a hygienu práce Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poţární ochrany a hygieny práce. Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů – zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro příslušný obor. V prostorách určených pro vyučování ţáků je třeba vytvořit podle platných předpisů podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce. Je nevyhnutelné poučit ţáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nácvik a procvičování činností, které odpovídají pracím zakázaným mladistvým, mohou ţáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném RVP (ŠVP). Pokud to vyţaduje charakter činností, stanoví RVP (ŠVP) z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce podmínky, v nichţ je moţné výuku ţáků uskutečňovat. (školní materiály) - 13 -

4.

Profil absolventa

Školní vzdělávací program:

ŠVP Kadeřník

Kód a název oboru:

69-51-H/01 Kadeřník

Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia:

tříletá denní

Způsob ukončení a certifikace: Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou, dokladem o dosaţení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Souhrn očekávaných výsledků vzdělávání absolventa Absolvent oboru - zná historii a správné pracoviště kadeřníka, jak správně pečovat o vlasy, diagnózu vlasů a masáţ, - ovládá technologický postup holení a úpravy vousů, - vybere vhodný způsob úpravy vodovou ondulací, jejich princip a postupy, - orientuje se v technologických postupech při barvení a odbarvování vlasů, - umí konzultovat se zákaznicí, postup preparace vlasů a zpracovat preparované vlasy, - zná náročnou účesovou tvorbu, provádí společenské a soutěţní účesy, - umí pracovat s ondulačním ţelezem a zná jak upravit ţelezem vlasy do účesu, - provádí poradenskou sluţbu, a zná základy kosmetické péče o pleť, její typy správnou péči, - provádí dámské, pánské a dětské střihy, zná jejich technologické postupy uplatňuje znalosti diagnózy při stříhání, - orientuje se v oboru vlásenkářství, - zná jak správně pečovat o ruce a umí barvení a úpravu řas a obočí, - zná materiály pouţívané v kadeřnické praxi a jejich fyzikální a chemické působení na vlasovou strukturu, - čte s porozuměním texty verbální, ikonické, - 14 -

- dovede se vyjadřovat v mateřském jazyce i v cizím jazyce přiměřeně situaci kaţdodenního a pracovního ţivota, - má základní znalosti o fungování demokratické společnosti, - má základní znalosti v oblasti právního vědomí, - má vědomosti a dovednosti z ekonomie a podnikání potřebné k orientaci na trhu práce, v podnikových činnostech a v pracovně právních vztazích, - má základní numerické znalosti, - dovede identifikovat běţné problémy, s nimiţ se v ţivotě setká, a hledat způsoby jejich řešení, - zná své reálné odborné a osobnostní kvality a umí konstruktivně zvaţovat své moţnosti v oblasti profesní dráhy, - má reálnou představu o kvalitě své práce, pracuje svědomitě a pečlivě, snaţí se dosahovat co nejlepších výsledků a konstruktivně přistupuje k důvodné kritice a k odstraňování vzniklých nedostatků, - má základní přehled o nabídce profesních a vzdělávacích moţností a příleţitostí, umí posoudit a zjistit moţnosti svého pracovního uplatnění a jim odpovídající potřeby dalšího vzdělávání, - uvaţuje a jedná ekonomicky, bere v úvahu náklady, výnosy a zisk z kaţdé činnosti, pracuje hospodárně a snaţí se o loajálnost v pozici zaměstnance, - dodrţuje zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, zná pracovní rizika spojená s výkonem svého povolání, - pečuje o nástroje, nářadí a pomůcky a provádí jejich běţnou údrţbu, - rozvíjí své estetické cítění a tvůrčí přístup ve svém oboru, - orientuje se v potřebných informacích a pracuje s nimi uváţlivě, - je schopen pouţívat prostředky informačních a komunikačních technologií ke komunikaci, pro získávání a zpracování informací ve všech oblastech, zejména pracovním a osobním ţivotě, - snaţí se jednat a komunikovat slušně a odpovědně a váţí si vytvořených hodnot, - respektuje lidská práva a váţí si lidského ţivota, - jedná hospodárně v pracovním i osobním ţivotě, - pociťuje odpovědnost za své zdraví, usiluje o zdravý ţivotní styl a zdokonalování své tělesné zdatnosti. (školní materiály) - 15 -

4.1 Uplatnění absolventa v praxi Absolvent oboru Kadeřník se uplatní v pozici zaměstnance sluţeb dámského, pánského a dětského kadeřnictví. Absolvent ovládá základní kadeřnické úkony, jako je stříhání, barvení, preparace, odbarvování, úprava vlasů, regenerace, poradenská sluţba. Absolvent se uplatní při výkonu povolání ve velkých, středně velkých i malých firmách. Po získání nezbytných náleţitostí je připraven uplatnit se i jako podnikatel v malých firmách a ţivnostech.

4.2 Možnosti dalšího vzdělávání Úspěšné sloţení závěrečné zkoušky a získání výučního listu umoţňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů ve středních odborných školách a středních odborných učilištích. Tím můţe získat střední vzdělání s maturitní zkouškou. Absolvent je také připraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru různými školeními a kurzy. (školní materiály)

- 16 -

4.3 Příprava na výuku Povinnost učitele je připravovat se kaţdou vyučovací hodinu. Učitel nemá stanovenou přípravu. Učitel se můţe připravovat jak písemně, myšlenkově, s technikou i bez ní. Nejdůleţitější je výsledek: o dobrý průběh hodiny o dobré výsledky a dobrá práce ţáků o spokojenost při vykonané práci Kvalita a příprava na vyučování záleţí: o na délce praxe a ţivotních zkušeností o na postoji k dané profesi o zodpovědnost za práci o schopnost tvořivého myšlení Kaţdý učitel by si měl dobře promyslet, jestli je dobrý učitel a hlavně jestli umí dané učivo dobře vysvětlit a hlavně, aby byl pochopen. Je spousty učitelů co neumí učivo naučit. Jsou to dobří odborníci, ale neumí učit. Kaţdý učitel odborného výcviku a odborných předmětů by měl mít dobrou přípravu na vyučování. Vede ţáky od prvního aţ po třetí ročník k závěrečným zkouškám. Dobrá a kvalitní příprava a práce učitele vede ţáky k dobrým výsledků u závěrečné zkoušky.

- 17 -

5. Hodnocení Hodnocení je velmi důleţití a motivující pro studenta, ukazuje studentovi i jeho chování. Nejdůleţitější pro studenta je hodnocení od rodičů, učitelů a svojin vrstevníků. Úspěch studentovi zajistí někam patřit. Kdyţ nebude student nikam patřit, nemůţe si vytvořit kladné přijetí vůči sobě samím. Pravidlo školního hodnocení je, ţe studenti musí vědět, co se bude hodnotit. Jestli stačí si zopakovat nebo pochopit souvislosti. 2

Typy hodnocení: Hodnocení vnější (heteronomní) – kdy zdroj hodnocení objektu leží mimo Hodnocení vnitřní (autonomní) – kdy zdrojem hodnocením je objekt sám Hodnocení sociálně normované – jsou porovnány výkony hodnoceného žáka s výkony ostatních členů skupiny Individuálně normované – je výkon žáka porovnáván s jeho předcházejícími výkon

2

Kolář, Z., Šikulová R., Hodnocení ţáků. 2., doplněné vydání. 1. Vyd. 2009.

200s. ISBN – 978-80-247-2834-6 - 18 -

Rámcový vzdělávací program Je to nejvyšší úroveň vzdělávání v ČR s projektem Národní program pro rozvoj vzdělání. ( tzv. Bílá kniha ). V roce 2004 MŠMT schválilo Nové principy v politice pro vzdělávání ţáků od 3 do 19 let. Tohle rozhodnutí změnilo kurikulární dokumenty, které mají dvě úrovně a to státní a školské. Vzdělávací program vymezuje počáteční vzdělávání a rámcové programy vymezují „rámce“ jednotlivé etapy vzdělávání ( předškolní, základní a střední vzdělávání ). Školy tak představují školní vzdělávací programy, kde se uskutečňují výuky na školách, které jsou k tomu určeny.

Systém kutikulárních dokumentů Legenda pro diagram kutikulárních dokumentů: o Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělání ( RVP PV ) o Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání, příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání upravující vzdělání ţáků s lehkým mentálním postiţením ( RVP ZV-LMP ) o Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ( RVP GV ) o Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání ( RVP SOV ) o Ostatní RVP

Povinnost škol, vyplývající z nového školského zákona Zákon, který schválil předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělání a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání dne 24. 8. 2004, učitelé si mohou sami vytvořit svůj vzdělávací program, který můţe vycházet z jejich zkušeností, které dosud získali svojí praxí. Všichni pedagogové na škole mohou bez dalšího schválení vytvořit Školní vzdělávací program pro vzdělání, kde se pedagogové musí přizpůsobit na potřeby ţáků.

- 19 -

Učitelé uţ nejsou spjati na tradiční osnovy, které museli dodrţovat, neboť učitel nemá popisovat v osnovách, co má dělat, ale co mají ţáci umět a znát za dané období. Z toho vyplívá, ţe můţe určité věci vynechat nebo zjednodušit za určitých podmínek. Nebo můţeme některé pasáţe zdokonalit a rozšířit. Kaţdý vzdělávací program je připraven od MŠMT a je pojat jako Manuál pro tvorbu ŠVP. Manuál obsahuje vše, jak by program měl vypadat, co musí obsahovat a hlavně jak ho můţeme tvořit. Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělání Kaţdá kompetence je nejprve definována za nejdůleţitější znalost, dovednost. Uvádí se zde, ţe hodně kompetencí jsou vzájemně propojeny. Klade se zde velký důraz, ţe základem vzdělání jsou jazykové dovednosti, čtení, psaní, základní úkony, informační a komunikační technologie. Nejdůleţitější aktivitou je se umět učit. Definice klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělání Jsou to poţadavky na vzdělávání, dovednosti, vědomosti, postoje, které jsou hlavním klíčem pro rozvíjení jedince a jeho uplatnění, jak pracovní tak společenské uplatnění. Ve vyučování nejde o konkrétní vyučovací předměty, ale dají se rozvíjet přes všeobecné i odborné vzdělání, praktické vyučování, ale dá se rozvíjet i další aktivity, které doplňují výuku, kterých se ţáci účastní.

- 20 -

7. Školní vzdělávací program Je to školní dokument, který si kaţdá škola v České republice vytváří, aby souhlasily s poţadavky rámcového vzdělávacího programu. Školní vzdělávací program je určen učitelům a pracovníkům škol, studentům a učitelům fakult připravujících učitele a všem, kteří se zajímají o vzdělávání. Cílem je rozvíjet výchovu a vzdělávání. 7.1 Profilace Příprava ţáků je organizována jako tříleté denní studium. Probíhá vţdy jeden týden teoretické výuky a jeden týden odborného výcviku v rozsahu stanoveném učebním plánem. Praktické odborné vyučování je zajišťováno v odborných učebnách a na smluvních pracovištích školy u právnických a fyzických osob. Učební obor je náročný na manuální a intelektové dovednosti ţáků při uplatnění tvořivého a logického myšlení a estetického vnímání. Vzdělávací program umoţňuje získání všeobecných a odborných vědomostí, manuálních dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání kadeřnických sluţeb. Vyučující vedou ţáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si ţáci vytvořili kladný vztah ke zvolenému oboru a získali správné pracovní návyky. Při sestavování a naplňování školního vzdělávacího programu je respektována snaha o vybavení absolventa takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umoţní dobré uplatnění na trhu práce. Při naplňování obsahu vzdělávání jsou respektovány poţadavky sociálních partnerů příslušné odbornosti. Cílem vzdělávacího programu je poskytnout ţákům určité mnoţství všeobecných a odborných poznatků a dovedností pro práci kadeřníka. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují a prohlubují všeobecné znalosti a dovednosti ţáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Odborné předměty jsou zaměřeny zejména na osvojení schopnosti komunikace při jednání se zákazníky a obchodními partnery v mateřském i cizím jazyce, na znalost vlasové kosmetiky, dovednosti při poskytování kvalifikovaných a kvalitních - 21 -

kadeřnických sluţeb ( mytí vlasů, stříhání, ondulace vodová a ţelezem, preparace vlasů, barvení a odbarvování vlasů, úprava dámských, pánských a dětských účesů, zhotovování jednoduchých vlásenek a příčesků ). Obsah odborných předmětů je koordinován s odborným výcvikem. (školní materiály) 7.2 Stěžejní metody výuky Jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva a výsledky vzdělávání, kterých se má dosáhnout. Vyučující volí metody podle svých potřeb a zkušeností a s ohledem na charakter vyučovaného předmětu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci ţáků a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený obor. Důraz je kladen na podporování samostatné práce ţáků, především na osobní zodpovědnost a samostatnost, schopnost týmové práce, sebehodnocení, poznání svých moţností a ovlivňování ţákovských postojů – samostatná práce, skupinová práce, referáty, prezentace písemná, ústní i praktická, společné hodnocení, analýza výsledků. Důleţitou sloţkou teoretické výuky je pouţívání názorných pomůcek v různé formě, které ţákovi usnadní pochopení učiva, jako jsou vzorky vlasové kosmetiky, modely, nástěnné obrazy, zvukové nahrávky, instruktáţe, exkurze. K procvičování a upevňování učiva se vyuţívají různé formy ústních, písemných a praktických cvičení, soutěţe, simulace a samostatná práce. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence ţáka. Součástí výuky jsou besedy s odborníky, návštěvy výstav a koncertů, odborné exkurze, soutěţe a různé formy zapojení ţáků do prezentačních akcí školy (školní ples, veletrh vzdělávací nabídky). (školní materiály)

- 22 -

7.3 Rozvoj odborných a klíčových kompetencí Ţák je motivován k vlastní aktivitě a kreativitě, jeţ umoţní bezprostředně aplikovat teoretické poznatky i praktické dovednosti v úkolech co nejvíce podobných reálným pracovním úkonům. Kompetence a jejich rozvoj budou směřovat k propojení teorie a praxe tak, aby ţák nebyl pouze pasivním příjemcem, ale aktivně rozvíjel získané poznatky. Bude kladen důraz na interaktivitu ve vztahu učitel a ţák, v procesu konzultací a samostatných zadání v problémovém vyučování. Kladen bude důraz na dílčí odborné úkoly a získávání pracovních a úkonových zkušeností směřujících ţáka k samostatnosti ve světě práce. (školní materiály)

7.4 Začlenění průřezových témat Zařazení průřezových témat do výuky je zaměřeno tak, aby si ţák uvědomil vzájemnou pouţitelnost a souvislost znalostí a dovedností z různých vzdělávacích oblastí. Průřezová témata výrazně formují charakter ţáků a jsou zařazována do všech ročníků vţdy podle vhodné vazby na učivo. Jsou to tato témata : Občan v demokratické společnosti Člověk a ţivotní prostředí Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie.

- 23 -

7.5 Podíl praktického vyučování Výuka teoretická a praktická je ve všech ročnících pravidelně střídána a vyváţena tak, ţe vţdy po týdnu teoretické výuky následuje týden výuky praktické. Hlavním cílem je obsahové a časové přizpůsobení odborné teorie a praxe. Odborné předměty jsou zaměřeny na získání přehledu o kadeřnických provozovnách, kadeřnických materiálech, jejich vlastnostech, způsobu skladování a sloţení a dále na osvojení technologických postupů při odborné kadeřnické činnosti. Cílem odborného výcviku je praktické osvojení dovedností a aplikace všeobecných a odborných vědomostí. V teorii i praxi jsou ţáci vedeni k hospodárnému zacházení s vlasovou kosmetikou a k ekologickému chování, ke slušnému a taktnímu jednání a k dodrţování hygienických předpisů a předpisů bezpečnosti práce. Praktické vyučování umoţňuje ţákům vyuţití teoretických poznatků v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a pěstování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby ţák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky pouţít nabyté znalosti při řešení a plnění praktických úkolů. Výukou na pracovištích školy i u sociálních partnerů jsou ţáci vedeni k rozvoji profesních dovedností nutných pro jejich začlenění do pracovního procesu po úspěšném absolvování oboru. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře umístí na trhu práce, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce. (školní materiály)

- 24 -

7.6 Organizace výuky Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí platnými právními předpisy. Stěţejním dokumentem pro organizaci výuky je konkretizovaný učební plán, který je součástí pedagogické dokumentace oboru školy a vychází z rámcového vzdělávacího plánu pro obor. Vzdělání poskytované střední odbornou školou má svou sloţku všeobecně vzdělávací a odbornou. Obě sloţky vzdělávání spolu souvisejí a prolínají se. Všeobecně vzdělávací sloţka má za úkol rozvíjet a utvrzovat všeobecné zásady humanity a mravnosti, rozvíjet intelektuální schopnosti a klíčové dovednosti, připravovat na práci s informačními zdroji. Odborná sloţka vzdělávání poskytuje širší odborný základ a především připravuje na budoucí povolání. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní, které obsahují učivo povinné pro všechny ţáky, a předměty výběrové, jeţ volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola stanoví obsah učiva. Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíţí k situaci na trhu práce, k poţadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. k dalším skutečnostem. Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy ţáků a podle svých moţností. Nabídka můţe být rozšířena o další neuvedené předměty. Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem. Na začátku školního roku organizuje škola pro ţáky prvních ročníků adaptační kurz. Zde se ţáci seznámí nejen se svými studijními povinnostmi, ale také naváţí první kontakty se svými spoluţáky a učiteli. Tato akce přispívá k vytváření vhodného klimatu ve třídním kolektivu a ke snadnějšímu zařazování ţáků do kolektivu. (školní materiály)

- 25 -

7.7 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením: V kaţdém oboru vzdělávání jsou kladeny určité poţadavky na zdravotní způsobilost uchazeče o vzdělávání. Zdravotní způsobilost uchazeče posuzuje praktický lékař. Ţáci s váţným zdravotním postiţením, pokud jim lékař dovolí studovat daný obor, jsou integrováni v rámci běţných tříd a škola zajišťuje speciální přístup k těmto ţákům (specifické vyuč.metody, bezbariérový přístup, individuální vzdělávací plány, spolupráce s rodinou ţáka, spolupráce s odborníky aj.) Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním: Na škole pracujeme také se ţáky se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie aj.). V péči o tyto ţáky škola úzce spolupracuje s pracovníky Pedagogicko-psychologické poradny Břeclav. Zprávy z pedagogickopsychologické poradny jsou výchozím materiálem, na jehoţ základě se odvíjí další odborná práce se ţákem. Tyto ţáky eviduje výchovný poradce, který informuje jednotlivé učitele. Všichni pedagogičtí pracovníci věnují při své práci těmto ţákům individuální péči a volí vhodné metody práce, např. individuální tempo, prodlouţený výklad, diferencované školní i domácí úkoly, speciální formy zkoušení, zohlednění při hodnocení výsledků vzdělávání, pouţívání kompenzačních pomůcek apod. Pokud jsou ţáci integrováni do běţných tříd, vzdělávají se podle individuálního vzdělávacího plánu. Individuální přístup a spolupráce s rodiči a s odbornými pracovišti se volí i u ţáků se specifickými poruchami chování. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním: Škola je otevřená i ţákům z odlišného kulturního nebo sociálně znevýhodňujícího prostředí. Pedagogové pomáhají těmto ţákům sţít se s kolektivem a překonávat jazykové bariéry. Škola spolupracuje se školskými poradenskými pracovišti, s Odd.sociálně právní ochrany dětí a sluţeb Městského úřadu v Břeclavi a dalšími odborníky, to vše v úzké spolupráci s rodinami těchto ţáků. (školní materiály) - 26 -

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných: Škola zapojí mimořádně nadaného ţáka do samostatných projektů, soutěţí, olympiád, případně pomůţe ţákovi s přestupem na studijně náročnější obor. Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Snahou naší školy je vychovat absolventa se širokými základy vědomostí, dovedností a návyků, který se dobře uplatní v praxi. V této snaze nám pomáhají, sociální partneři, kteří na svých pracovištích umisťují ţáky, prohlubují zejména jejich manuální dovednosti a pomáhají je připravit na vstup do profesního ţivota. Sociální partneř : Salon Šuta – Břeclav

Salon Profi - Lanţhot

Salon Šarm - Břeclav

Salon U Raka - Valtice

Salon Puls - Břeclav (školní materiály)

- 27 -

8. Učební plán Je to dokument, který je schválen MŠMR ČR, platný od určeného data, počínaje prvním ročníkem. Pro střední odborné školy jsou učební plány zpracovány rámcově a kaţdá škola musí učební plán rozpracovat. Takhle rozpracovaný učební plán platí pro ţáky po celou dobu jejich studia. Škola můţe převzít doporučený učební plán, bez jeho dalšího dopracování. Základní předměty mají minimální hodinové dotace, které jsou pro všechny školy závazné. Hodinové dotace jsou v učebním plánu jen jako minimální dotace. Vypracovaný učební plán je povinná dokumentace kaţdé školy. Celkový týdenní počet hodin nesmí být překročen! Učební osnovy Ministerský dokument, který je vydaný MŠMR ČR. Je důleţitým doplňkem učebních plánů. Učební osnovy určují obsah a cíle daného vyučovacího předmětu a rámcový rozpis učiva. Obsah předmětů dělíme na tématické celky a témata. Tématické celky a témata mají stanovené počty hodin, které si z 30 můţe ředitel školy upravit. Tematický plán Tematický plán je u kaţdého předmětu vypracován učitelem na základě učebních osnov. Kde musí tématický plán posoudit předmětová komise a schválit ředitel školy. Obsahuje

výchovně

vzdělávací

cíle,

časové

rozvrţení

učiva,

rozpis

do jednotlivých celků. Učivo v odborném výcviku musí navazovat na učivo v odborných předmětech.

- 28 -

učiva

8.1 Výchovně vzdělávací cíle odborného výcviku V odborném výcviku je osvojení manuálních dovedností. Cílem v odborném výcviku je naučit ţáky plnit kadeřnické sluţby. Výchovně vzdělávací cíle v odborném výcviku jsou získány přímo v praxi. Ţáci musí dodrţovat určité pravidla, předpisy, kde musí chránit sebe i zákazníky, zejména při pouţívání chemických přípravků. 8.2 Výchovně vzdělávací cíle v odborných předmětech Technologie V technologii se ţáci učí pracovní činnosti v kadeřnictví, vlásenkářství. Učí se technologické postupy, které musí odpovídat kvalitě a ţáci tím mohou poskytovat kvalitní kadeřnické sluţby.

Materiály V materiálech se ţáci seznámí s chemií a technologií, působením materiálů na vlasy a pokoţku. Ţáci mají přehled o vývoji vlasu a jeho sloţení. Znají sloţení odbarvovacího, barvícího a preparačního prostředku. Naučí se vhodně skladovat chemikálie, které pouţívají ve svém oboru. Naučí se dodrţovat BOZP. Výtvarná výchova Výtvarná výchova učí ţáky kreslení, náčrtů vlasů, účesů. Naučí dobrým kreslířským dovednostem, zpracovat dámské, pánské, dětské a historické kresby. Zdravověda Zdravověda ţáky učí základy zdravovědy, kde se seznámí s koţními chorobami, choroby vlasové pokoţky. Ţáci znají anatomii těla, pečovat o osobní hygienu, správnou ţivotosprávu a znají základní koţní choroby. - 29 -

Psychologie Psychologie

poskytuje

základy

psychologie,

vývojové

psychologie, psychologie práce. Ţáci umí řešit problémové situace, situace slušného chování.

- 30 -

psychologie,

sociální

9. Jednotné zadání závěrečných zkoušek Od roku 2005/2006 se jednotné zadání vytvářelo a ověřovalo v projektu Kvalita I, řízeném MŠMT. V tomto projektu závěrečné zkoušky obstarával Národní ústav odborného vzdělávání. Od roku 2009 navázal projekt Nová závěrečná zkouška. Ze začátku pro jednotné zadání měli pouze školy, které se sami přihlásily. Od roku 2009/2010 je zadání dostupné všem školám. Jednotné zadání závěrečných zkoušek bude v následujících letech povinné ve všech učebních oborech. Cílem jednotného zadání závěrečných zkoušek prozatím není povinné. Pokud se školy přihlásí, umoţňuje jim se postupně připravovat na nové závěrečné zkoušky. O přihlášení na nové závěrečné zkoušky rozhoduje ředitel školy. Projekt řídí ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání a přispívá na něj Evropský sociální fond. Zadání jsou uloţena na webovém portálu. Přístup získá ředitel školy. Jednotné zadání je celkem pro 123 oborů kategorie H a pro 52 oborů kategorie E. Školy vyuţívají jednotné zadání, neboť si mohou vyzkoušet, na jaké úrovni jsou v jejich oboru. Jednotné zadání skládají pedagogové daných oborů. Ţáci se přesvědčí, jak jsou připraveni. Učitelé nemusí připravovat závěrečné zkoušky sami. Jednotného zadání se má dosáhnout, aby zkouška byla v daném oboru na různých školách stejně srovnatelná a náročná. Dokud učitelé sestavovali závěrečné zkoušky sami, tak na kaţdé škole nastává rozdíl úrovně. Přístup k zadání závěrečné zkoušky má obvykle ředitel školy, který má přístupné údaje do systému ( uţivatelské jméno – REDIZO školy a heslo ).

- 31 -

S jednotným zadáním závěrečné zkoušky většinou disponují pracovníci, kteří byli pověřeni ředitelem školy. Jednotné zadání musí být utajeno. Je to vzor bezpečnostního protokolu, kde oprávnění pracovníci do něho zaznamenávají důleţité informace.

- 32 -

10. Příprava závěrečních zkoušek Závěrečné zkoušky se konají podle §76 zákona č.561/2005 Sb. a vyhlášky MŠMT č. 47/2005 o ukončování vzdělání ve středních školách závěrečnou zkouškou. Zkoušky se konají v rozsahu tří dnů. Termíny jsou určeny ředitelem školy. Závěrečné zkoušky se provádí za účelem zjistit, jak si ţáci osvojili návyky, vědomosti a dovednosti během celého studia. A jak jsou připraveni vykonávat své povolání. Podmínkou pro vykování závěrečných zkoušek je úspěšné ukončení posledního ročníku. Závěrečné zkoušky se konají vţdy v červnu. Závěrečné zkoušky se člení na písemné, praktické a ústní. U praktické zkoušky ţáci prokazují svou dovednost. Pokud je stanoveno více témat ţák si losuje. V jednou dni trvá praktická zkouška 7 hodin. Podle jednotného zadání závěrečné zkoušky témata škola obdrţí z NÚV (Národní ústav vzdělávání).

Při ústní zkoušce se dokáţe, jaké má ţák znalosti ke svému povolání. Stanovena jsou 25 témat, kdy si ţák vylosuje jedno téma. Příprava trvá 15 minut. Samotná ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. Podle Rámcových vzdělávacích programů počet témat stanoví předmětová komise a schvaluje ředitel školy. Podle jednotného zadání závěrečné zkoušky témata škola obdrţí z NÚV (Národní ústav vzdělávání) Klady závěrečných zkoušek podle Rámcových vzdělávacích programů Jednoduché hodnocení Dokonalá příprava na kaţdé téma

- 33 -

Nevýhody závěrečných zkoušek podle Rámcových vzdělávacích programů Rozdílná témata Špatná srovnatelnost závěrečných zkoušek Nejednotné hodnocení 10.1 BOZP a požární prevence Neoddělitelnou součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a poţární ochrany. Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu, tj. specifickému pro učební obor. Poučení ţáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakoţ i ověření znalostí ţáků musí být prokazatelné. Prostory pro výuku musí odpovídat poţadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy. Nácvik a procvičování činností mohou ţáci vykonávat při výuce pouze v rozsahu stanoveném učební osnovou a v souladu s poţadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé a v souladu s podmínkami, za nichţ mohou mladiství konat tyto práce z důvodu přípravy na povolání. (školní materiály)

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí: 1. Důkladné a prokazatelné seznámení ţáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, protipoţárními předpisy a s technologickými postupy. 2. Pouţívání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipoţárním předpisům. 3. Pouţívání osobních ochranných pracovních prostředků podle platných předpisů. 4. Vykonávání stanoveného dozoru.

- 34 -

Práce pod dozorem Vyţaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dohlíţí na dodrţování zásad BOZP a pracovního postupu na pracovním místě s bezpečnostním rizikem tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohroţení zdraví. Při práci s dohledem Osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a v průběhu prací jednotlivá pracovní místa kontroluje. Stanovení příslušného stupně dozoru je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu, příslušných předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na zásadách hygieny práce a na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde ţáci poţadavky příslušného tematického celku plní. Případně je řešena i problematika chování ţáků v situacích osobního a obecného ohroţení a osvojení zásad první pomoci. (školní materiály) 10.2 Hodnocení závěrečných zkoušek podle Rámcových vzdělávacích programů a jednotného zadání závěrečné zkoušky Do celkového hodnocení se započítá klasifikace písemné, praktické a ústní zkoušky. Po kaţdé zkoušce je ţák seznámen s výsledkem. Celkové hodnocení probíhá v souladu s § 4 vyhláškou č. 47/2005 Sb. 3

Hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle stupnice: prospěl s vyznamenáním – žák nemá horší průměr než 1,50 prospěl – žák nemá z písemné, praktické nebo ústní zkoušky stupeň horší než dostatečný neprospěl – žák u závěrečné zkoušky z písemné nebo praktické nebo ústní zkoušky dosáhl stupně horší než dostatečný

3

Čadílek, M. Didaktika praktického vyučování I. Brno: Cerm, 2003. 104s. - 35 -

10.3 Opravné zkoušky Pokud ţák u závěrečné zkoušky byl klasifikován z písemné nebo praktické nebo ústní stupněm nedostatečným, u zkoušky, ve které neprospěl, koná opravnou zkoušku v září. Pokud ţák neprospěl u opravné zkoušky, můţe komise povolit druhé opravné zkoušky. Ta se koná v prosinci. Neprospěl u druhé opravné zkoušky, musí opakovat celou závěrečnou zkoušku, ale aţ v příštím roce v červnu. Pokud byl ţák hodnocen z více zkoušek stupněm dostatečným, opakuje celou závěrečnou zkoušku za rok v červnu. Termín závěrečných zkoušek i opravné termíny stanovuje zkušební komise. Náhradní termíny se stanovují podle RVP i podle JZZZ

v září a

prosinci

a v termínu podle § 1 odst.5 a § 2 odst. 5.

Celou závěrečnou zkoušku může žák opakovat jen jednou. Zkušební komise závěrečná zkouška se vţdy musí konat před zkušební komisí členy jsou předseda, místopředseda, třídní učitel, učitel odborných předmětů, učitel odborného výcviku, odborní z praxe zkušební komise rozhoduje o hodnocení Předseda je jmenován krajským úřadem. Jmenování platí i na opravné zkoušky. Musí být kvalifikovaný a 5 let praxi. Nesmí vykonávat práci na škole, kde ţáci vykonávají závěrečnou zkoušku. Místopředseda a další členové jsou jmenování ředitelem školy. Místopředseda musí být z oboru a ze stejné školy, kde se závěrečné zkoušky konají a mít 5 let praxi. Odborník z praxe musí vykonávat stejný obor, v němţ se závěrečné zkoušky konají. Členové rozhodují o hodnocení, hlavní slovo má předseda komise. - 36 -

10.4 Návrh písemné závěrečné zkoušky podle Rámcových vzdělávacích programů Stanoví se 3 témata a ţák si zvolí téma. Čas na písemnou zkoušku 240 minut. Písemná zkouška se koná ve třídách, kde dohlíţí učitel. Ţák si vybere téma a kaţdé téma obsahuje otázky z technologie, materiálů, psychologie a výtvarné výchovy. Vyplní uvedený obor, jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, den konání. Na pření stranu sloţky se zapisuje výsledná známka, kde musí být podpis zkušební komise. Konečná známka se zapíše do kontrolního listu a do protokolu o závěrečných zkouškách. Témata zpracovávají učitelé odborných předmětů a odborného výcviku. Otázky se musí prolínat a navazovat na sebe. Ředitel školy musí témata schválit. Příloha: číslo 1 10.5 Písemné závěrečné zkoušky podle jednotného zadání závěrečných zkoušek Přijde 5 témat a ředitel školy vybere 3 témata a ţák si z těch třech témat zvolí jedno téma. Ţáci píší ve třídách pod dohledem učitele. Jsou tam otázky z psychologie ve formě testu, kde je tabulka správných odpovědí. Zdravověda také formou testu. Ekonomický výpočet ceny práce. Cizí jazyk ve formě jednoduchého rozhovoru. Technologie a materiály dělané formou poradenské sluţby. Příloha: číslo 2

Úprava písemné práce kaţdý list opatřen razítkem, číslo listu a ţák se na kaţdý list podepíše v pravém horním rohu ţák píše jen na jedné straně listu, čitelně nesmí se pouţívat neoznačené papíry

- 37 -

10.6 Hodnocení podle Rámcových vzdělávacích programů Kaţdý předmět se hodnotí zvlášť. Nakonec se všechny výsledné známky průměrují, a výsledná známka se napíše do kontrolního listu.

10.7 Hodnocení podle jednotného zadání závěrečné zkoušky Kaţdý předmět se hodnotí zvlášť, jsou zde kritéria a pravidla hodnocení, která jsou bodového systému, kde se body převádí na klasifikaci. Příloha: číslo 3

- 38 -

11. Praktická závěrečná zkouška U praktické zkoušky kaţdý ţák ukáţe svojí dovednost ve svém oboru. Naši studenti vykovávají kaţdým rokem ročníkové práce z odborného výcviku. Ţáci skládají ročníkové práce z toho, co probrali za celý školní rok. Díky ročníkovým pracím si ţáci vyzkoušejí, jak vypadá závěrečná zkouška.

11.1 Organizace praktické zkoušky Témata sestavuje předmětová komise. Témata musí schválit ředitel školy. Sestavují se tři témata a ţák si jedno téma losuje. Losuje vţdy měsíc před konáním závěrečných zkoušek. Praktická zkouška trvá 7 hodin a ţáci jsou rozděleni do dvou skupin, z důvodu kapacity. Praktická zkouška má dvě části – dámskou část - pánskou část

Organizace žáků na závěrečnou zkoušku Ţák musí mít pracovní oděv. Ţák si přinese pracovní pomůcky. Ţák si připraví modely ( dámský a pánský model ). 11.2 Témata k praktickým závěrečným zkouškám podle Rámcových vzdělávacích programů Témata sestavuje předmětová komise ( učitelé odborných předmětů a učitelé odborného výcviku ). Témata musí odpovídat náročnosti. Ţáci musí být řádně připraveni, aby zkoušky zvládly. - 39 -

Ţáci mají k dispozici sloţku, kde jsou zadány úkoly. Ţáci pracují samostatně, pod dohledem

zkušební

komise.

Zkušební

komise

v průběhu

praktické

zkoušky

zaznamenává výsledky. Hodnotí se: Správné dodrţování technologických postupů Dodrţování BOZP Zvolení technik práce Samostatnost Organizace práce Projev ţáka Příloha: číslo 4 11.3 Témata podle jednotného zadání závěrečné zkoušky U jednotného zadání nové závěrečné zkoušky je samostatná odborná práce, kterou škola obdrţí z NÚOV v lednu toho roku, kdy se koná závěrečná zkouška. Je to písemné zpracování na vybrané téma, které bylo zadáno. Ţáci na zpracování musí mít dostatek prostoru. Mají zadáno téma, kolik musí práce obsahovat stránek, řádkování, velikost písma, doba odevzdání. Kaţdý ţák musí svoji práci konzultovat s vyučujícím. Práce bude odevzdána do 3 týdnů před konáním závěrečné zkoušky. Jestliţe ţák práci neodevzdá je u závěrečné zkoušky znevýhodněn. Samostatnou práci kaţdý ţák obhájí u praktické zkoušky před zkušební komisí. Vysvětlí, jaký postup zvolil, co pouţil za materiál. Kaţdý ţák si losuje měsíc před konáním praktické zkoušky téma. U praktické zkoušky ten den si losují znovu a to modely, na kterých budou pracovat. Ţák si přivede modely jak dámského tak i pánského modela. V den praktické zkoušky se dozví, na kom bude pracovat. Do té doby nemá ţák tušení, na kom bude vykonávat praktickou zkoušku. Tuto část v praktické části nevyužíváme. Tahle část je nedomyšlená. A nevyužíváme ani konverzaci v cizím jazyce. Příloha: číslo 5

- 40 -

12. Ústní závěrečná zkouška U ústní závěrečné zkoušky se prověřují znalosti ţáka, kterých dosáhl během celého studia. Ústní závěrečná zkouška se skládá z odborných předmětů technologie a materiály. Je sestaveno 25 témat a kaţdá otázka musí na sebe navazovat. Organizace ústní závěrečné zkoušky Závěrečné zkoušky podle RVP stanoví předmětová komise 25 témat a ředitel školy musí témata schválit. Příloha: číslo 6 12.1 Nové ústní závěrečné zkoušky Přijde 30 témat, kde ředitel školy můţe vybrat 25 témat a ţák si jedno téma losuje. U ústní zkoušky je vhodné ukázky materiálů, obrázků apod. je to pro ţáky snadnější při komunikaci. U kaţdého tématu ústní zkoušky je jedna otázka z Obecného přehledu ze světa práce. Ţák můţe na tuto otázku odpovídat na začátku nebo na konci ústní zkoušky. Podle toho jak rozhodně zkušební komise. Čas na otázku má ţák 3 – 5 minut. Otázky jsou od roku 2010/2011 a mají význam, zda mají ţáci přehled o pracovních problémech i ţivota v dospělosti. Ţák si vylosuje z 25 téma jedno téma. Příprava trvá 15 minut. Samotná ústní zkouška trvá 15 minut. Ústní zkoušku ţák vykonává před zkušební komisí. Ţáci bývají rozděleni do dvou skupin. Hodnocení se zaznamenává do bodového systému. Konečné hodnocení se zapisuje do tabulky celkového hodnocení. Zapisuje zkušební komise. Na závěr ústní zkoušky předseda zkušební komise kaţdého ţáka seznámí s hodnocením ústní zkoušky a celkového hodnocení závěrečné zkoušky. Místopředseda zapíše hodnocení do protokolu a kaţdý ţák ho musí podepsat. Tuhle metodu ústní zkoušky nevyužíváme, stále se spoléháme na vlastní tvorbu, kde máme i svůj bodový systém. - 41 -

13. Empirická část průzkumu Cíl: Cíl mého průzkumu spočívá, jak ţáci ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 byli seznámeni s Novou závěrečnou zkouškou pro učební obor Kadeřník. Kolik věnovali času na přípravu, spokojenost s hodnocením a uplatněním na trhu. 14. Informace o dotazníku Můj dotazník obsahuje osm otázek. Dotazník jsem předloţila studentům na střední škole, kde vyučuji. Dotazník byl předloţen studentům nástavbového studia, kteří vykonávali závěrečnou zkoušku v roce 2009/2010 a 2010/2011 podle Jednotného zadání závěrečné zkoušky. Studentům zde byli, předloţeny dotazníky a vše potřebné vysvětleno. Studentům jsem předloţila dotazník a vysvětlila, k čemu dotazník slouţí a seznámila jsem je s danými otázkami.

Studenti byli jak denního, tak i dálkového studia stejného oboru Kadeřník a odpovídali všichni oslovení studenti.

Na Středním odborném učilišti, kde vyučuji jsem dotazník rozdala 53 respondentům a řádně vyplněných odevzdalo 40 respondentů dálkového studia oboru Kadeřník. Byli to studenti, kteří vykonávali závěrečnou zkoušku podle Nové závěrečné zkoušky. Při vyplňování dotazníků jsem vţdy byla přítomna a studentům jsem vysvětlila, k čemu dotazník potřebuji a k jakým účelům slouţí. Ke kaţdé otázce jsem vysvětlila podstatu zadané otázky.

- 42 -

Dotazník obsahuje osm otázek: 14.1 Dotazník: Pro SOU (střední odborné učiliště) vykonávané závěrečné zkoušky podle Nové závěrečné zkoušky 1. Byli jste dokonale seznámeni se závěrečnou zkouškou? a) ano b) částečně c) téměř vůbec 2. Byli jste dokonale připraveni na závěrečnou zkoušku? a) spíše ano b) spíše ne c) částečně 3. Kdy jste se začali připravovat na závěrečnou zkoušku? a) září b) leden c) květen 4. Kolik jste věnovali času na přípravu závěrečné zkoušky? a) kaţdý den b) jednou týdně c) téměř vůbec 5. Která část závěrečné zkoušky vám dělala problémy? a) písemná b) praktická c) ústní 6. Byla pro vás tahle závěrečná zkouška stěţejní? a) spíše ano b) spíše ne

7. Byli jste spokojeni s hodnocením u závěrečné zkoušky? a) spíše ano b) spíše ne 8. Získali jste od závěrečné zkoušky uplatnění pro svou profesi? a) spíše ano b) spíše ne - 43 -

14.2 Výsledky 1. Byli jste dokonale seznámeni se závěrečnou zkouškou? a) spíše ano b) částečně c) téměř vůbec

Graf 1 - dle NZZ 100

85

80 odpověď a)

60 %

odpověď b)

40 20

odpověď c)

15 0

0 odpovědi

Touto otázkou jsem se chtěla dozvědět, jak moc byli studenti informováni o Nové závěrečné zkoušce. Dle grafů vyplívá, ţe 85% studentů bylo seznámeno se závěrečnou zkouškou a jen 15% studentů jen částečné. U této otázky jsem byla spokojena a překvapena, ţe opravdu se nic nezanedbalo a veškeré informace, které měli být sděleny o závěrečných zkouškách se na této škole objevili.

- 44 -

2. Byli jste dokonale připraveni na závěrečnou zkoušku? a) spíše ano b) spíše ne c) částečně

Graf 2 - dle NZZ 100

84

80 %

60

odpověď a) odpověď b)

40 20

odpověď c)

16 0

0 odpovědi

U této otázky jsem chtěla zjistit, jak jim jejich škola umoţňuje přípravu na závěrečnou zkoušku. Dle grafu vyplívá, ţe škola nic nezanedbala a učitelé do značné míry připravili studenty na závěrečnou zkoušku. 84% studentů bylo připraveno na závěrečnou zkoušku a 16% studentů odpovědělo jen částečně. Část studentů asi nechodila do školy a tímto nemohla být dostatečně připravena. U této otázky jsem byla velmi překvapena vyhodnocením. Z mého pohledu se zde nic nezanedbalo a studenti byli řádně připraveni.

- 45 -

3. Kdy jste se začali připravovat na závěrečnou zkoušku? a) září b) leden c) květen

Graf 3 - dle NZZ 50 40 %

30

3840 odpověď a)

22

odpověď b)

20

odpověď c)

10 0 odpovědi

U této otázky jsem se chtěla přesvědčit, jak byli studenti zodpovědní k přípravě na závěrečnou zkoušku. Kdy se přibliţně začali připravovat na závěrečnou zkoušku. Dle grafu vyplívá, ţe 38% studentů to brala hodně váţně a začala se co nejdříve připravovat. Dalších 40% studentů v lednu, coţ mě celkem také překvapilo, začala poměrně v polovině před závěrečnými zkouškami. Nejvíce mě mrzelo, ţe tak velká část 22% studentů tomu nevěnovala téměř ţádný čas. Z mého pohledu u této otázky je, ţe kaţdý ţák je jiný a má ke studiu jiný přístup. Někomu stačí projít zkouškou tak zvaně s odřenýma ušima a někdo bojuje. Kaţdý jsme nějaký.

- 46 -

4. Kolik jste věnovali času na přípravu závěrečné zkoušky? a) kaţdý den b) jednou týdně c) téměř vůbec

Graf 4 - dle NZZ 80

71

60 odpověď a)

% 40

20

odpověď b) odpověď c)

14 15

0 odpovědi

Touto otázkou jsem chtěla zjistit kolik času byli studenti schopni se věnovat na přípravu závěrečné zkoušky. Dle grafu vyplívá, ţe byli studenti schopni se připravovat alespoň jednou týdně. Malá část tomu věnovala kaţdý den a zase se tu objevili jedinci, kteří tomu téměř nevěnovali ţádný čas. 14% kaţdý den, 71% jednou týdně a 15% téměř vůbec. Z mého pohledu jsem byla celkem překvapena, ţe alespoň většina studentů se k časové přípravě postavila čelem. Zase se zde našli studenti, kteří byli zodpovědní i nezodpovědní.

- 47 -

5. Která část závěrečné zkoušky vám dělala problémy? a) písemná b) praktická c) ústní

Graf 5 - dle NZZ 80 60

59 odpověď a)

% 40

20

odpověď b)

25 16

odpověď c)

0 odpovědi

U této otázky jsem se chtěla dozvědět, co studentům nejvíce dělalo problémy u závěrečné zkoušky. Dle grafu vidíme, ţe studentům nejvíce dělala problémy ústní zkouška a nejmenší problémy písemná. 16% studentům dělalo problémy část písemné zkoušky. 25% studentům praktická část a 59% ústní část. U téhle otázky jsem to čekala, ţe nejvíce bude problém u ústní zkoušky a nejmenší problém při písemné. Pro někoho činilo problém i u praktické. U studentů je totiţ velký problém při vyjadřování a projev před zkušební komisí.

- 48 -

6. Byla pro vás tahle závěrečná zkouška stěţejní? a) spíše ano b) spíše ne

Graf 6 - dle NZZ 80

72

60 odpověď a)

% 40

odpověď b)

28

odpověď c)

20 0 0 odpovědi

Tady jsem chtěla zjistit, jestli závěrečná zkouška byla pro studenty velmi těţká a spravedlivá zkouška. Dle grafu vyplívá, ţe pro většinu studentů byla závěrečná zkouška stěţejní. U 72% studentů byla závěrečná zkouška stěţejní a pro 28% spíše ne. Tady jsem to čekala, ţe tahle závěrečná zkouška bude pro většinu studentů těţká zkouška. Z mého pohledu je tahle závěrečná zkouška opravdu stěţejní, ale spravedlivá a student opravdu umí.

- 49 -

7. Byli jste spokojeni s hodnocením u závěrečné zkoušky? a) spíše ano b) spíše ne

Graf 7 - dle NZZ 100

82

80 %

odpověď a)

60

odpověď b)

40 20

odpověď c)

18 0

0 odpovědi

Touto otázkou jsem se chtěla přesvědčit, zda byli studenti hodnoceni spravedlivě. Dle grafu vyplívá, ţe 82% studentů byla spokojena s hodnocením a 18% studentů spíše spokojena nebyla. Z mého pohledu jsem spokojena, ţe většina studentů souhlasila s hodnocením.

- 50 -

8. Získali jste od závěrečné zkoušky uplatnění pro svou profesi? a) spíše ano b) spíše ne

Graf 8 - dle NZZ 60 50

55 45

40

odpověď a)

% 30

odpověď b)

20

odpověď c)

10

0

0 odpovědi

U této otázky jsem se chtěla dozvědět, jestli studentům závěrečné zkoušky umoţnili vstup a dobrou přípravu do zaměstnání. Dle grafu vyplívá, ţe 55% získalo uplatnění a 45% spíše ne. Tady jsem to čekala ještě horší, překvapilo mě to. V dnešní době je nouze o zaměstnání tudíţ studenti, kteří získali dobrou práci, nastoupili do zaměstnání a ti kteří neuspěli, pokračují dále ve studiu. I ti studenti co uspěli v zaměstnání, pokračují ve studiu, ale dálkovou formou.

- 51 -

Závěr Moji práci jsem zaměřila na závěrečné zkoušky pro učební obor 69-51-H/001 Kadeřník. Zastínila jsem zde závěrečné zkoušky podle Rámcových vzdělávacích programů tzn., ţe kaţdá škola si sestavuje závěrečné zkoušky sama. Od školního roku 2009/2010 se kaţdá škola můţe přihlásit k tak zvanému Jednotnému zadání závěrečné zkoušky. Naše škola vyuţívá Jednotné zadání závěrečné zkoušky celou písemnou část, praktickou z 99%. Nevyuţíváme komunikaci v cizím jazyce a ţáci si nelosují modely při praktické závěrečné zkoušce (tzn., ţák netuší, na kom bude pracovat. Dozví se to aţ přímo v den konání závěrečné zkoušky). Tohle se nám nelíbí a zatím tuto metodu nevyuţíváme. Ústní závěrečnou zkoušku prozatím také nevyuţíváme podle Jednotného zadání závěrečné zkoušky. Zatím se spoléháme na vlastní tvorbu.

- 52 -

Resumé Ve školství pracuji dva roky a uţ po druhé se budu podílet na přípravě závěrečných zkoušek. Pořád se učím, jak studenty nejlépe připravit, a proto jsem si vybrala tohle téma mé bakalářské práce – Metodická a odborná příprava závěrečných zkoušek pro učební obor Kadeřník. V mé práci jsem v krátkosti představila naši školu a nastínila jeji historii, stejně jako přiblíţila historii našeho oboru Kadeřník. Podmínky pro přijetí absolventů, hodnocení ţáků. Dále jsem uvedla profil absolventa. V další části jsem se zmínila o Rámcových vzdělávacích programech a o Školských vzdělávacích programech. V další kapitole je zmínka o učebním plánu, učebních osnovách a tematických plánech. Dále jsem probrala Jednotné zadání závěrečných zkoušek a jejich přípravu. Nastínila jsem celý průběh závěrečné zkoušky podle Rámcových vzdělávacích programů a podle Jednotného zadání závěrečné zkoušky a co vyuţívá naše škola. V poslední části jsem zveřejnila průzkum, který je zaměřený na seznámení a připravenost ţáků k Nové závěrečné zkoušce.

- 53 -

Summary I have been working in the area of teaching for two years and I am going to take part in preparing the final examinations for the second time at the school called ………………………………. As a matter of fact, I have been contemplating what might be the best possible way of preparing the students for it. This led me to choosing the particular topic, i.e., Methodical and Specialized Preparation of the Final Examinations in the Hairdresser Field of Study. In my bachelor’s thesis I introduced the school and outlined its history in brief. I also dealt with the history of the above mentioned field of study, that is a hairdresser. I described the conditions for accepting the students as well as their assessment. Last but not least, in the introductory part I suggested the graduates´ profile. In the following part I mentioned the General Educational Programme (Rámcový vzdělávací program) and the School Educational Programme (Školní vzdělávací program). In the next chapter I touched upon curricula, syllabi and thematic plans. Futher, I concentrated on the Unified Assignment of the Final Examinations and their preparation. I outlined the whole procedure of the final examination according to the General Educational Programme and the Unified Assignment of the Final Examinations applied by our school. In the last part of the thesis I present a research aimed at the issue whether the students are informed about and prepared for the New Final Examination.

- 54 -

Seznam použité literatury: Knihy Čadílek, M. Didaktika praktického vyučování I. Brno: Cerm, 2003. 104s. Čadílek, M., Stejskalová, P. Didaktika Praktického vyučování II. Brno: Cerm, 2003. 68s. Střelec, S., et al. Studie z teorie a metodiky výchovy. Brno: MSD, 2002. 155s. ISBN 80-86633-00-4 Polívka, L., a kol. Technologie I pro učební obor Kadeřník. 3.vyd. Praha: Informatorium, 1998. 143s. ISBN 80-86073-34-3. Peterka, E., Kocourek, F., Podzimek. M. Materiály pro 1. aţ 3. ročník učebního oboru Kadeřník. 2.vyd. Praha: Informatorium, 1996. 120s. ISBN 80-85427-85-0 Luhr, G. Výtvarná výchova a základní techniky pro učební obor Kadeřník. 1.vyd. Europa Sobotales, 2010. 160s. ISBN – 978-80-86706-03-0 Kolář, Z., Šikulová R., Hodnocení ţáků. 2., doplněné vydání. 1. Vyd. 2009. 200s. ISBN – 978-80-247-2834-6 Jezbová, R., Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci národního projektu mšmt nová závěrečná zkouška. Projekt je spolufinancován z evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu čr. Praha, leden 2012. ISBN 978-80-87063-71-2 Internetové stránky: http://www.nuov.cz/nzz www.nuov.cz http://zakonik-prace.cz/ http://www.nuov.cz/nzz/nove-prvky-zaverecne-zkousky http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy - 55 -

Příloha číslo: 1 Téma k závěrečné písemné zkoušce podle RVP Obor: 69-51-H/001 Kadeřnice Tma č. 3: Melírování vlasů 1. Princip melírování -

amoniak – alkalická přísada

-

vlastnosti amoniaku

-

zjištění pH a koncentrace amoniaku

-

pouţití roztoku amoniaku a jeho skladování

-

chemické a fyzikální změny stavby vlasu při melírování

-

vliv peroxidu na vlasovou stavbu

-

zahušťovala, speciální zahušťovače

2. Význam melírování -

potřebné nářadí, pomůcky, materiál k melírování

-

bezpečnost a ochrana při melírování

-

přípravná práce, příprava melírovaní lázně

-

nejpouţívanější techniky a jejich popis, ostatní techniky a jejich popis

-

nové trendy melírování – diamant, melír ke zvýraznění kontur

-

melírování pánských vlasů

-

přípravky, kterými můţeme melírovat

-

ošetření vlasů po melírování

3. Dámský fantazijní účes s doplňky a střih 4. Popište sloţení kůţe a moţnost poškození kůţe při melírování vlasů, projevy tohoto poškození a léčbu. 5. Specifikujte vystupování, chování a kultivovanost pracovníka sluţeb na základě typologie zákazníků. Jednotlivé typy zákazníků popište.

Příloha: 2 JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK 69-51-H/001 Kadeřník PÍSEMNÁ ZKOUŠKA TÉMA I Zadání 1. Vysvětlete pojmy technika, střih, jejich rozdělení (kdy, kde, na kom se provádí). Zdůvodněte rozdíly mezi kabinetní a soutěţní prací. 2. Popište pracovní postup klasického plastického pánského střihu, včetně volby modelu. 3. Vysvětlete funkci neplacené poradenské sluţby. Kadeřnické sluţby. Zákaznice má hranatý obličej s polodlouhými promelírovanými vlasy. Přeje si upravit délku střihu asi o 3 cm. Popište pracovní postup střihu, zdůvodněte výběr technik a pouţití vlasové kosmetiky. Navrhněte a nakreslete vhodný účes s vyuţitím předlohy. 4. Vysvětlete cyklickou výměnu vlasů, zdůvodněte pojem keratinizace. 5. Popište stavbu vlasového kořínku, vysvětlete jeho funkci. 6. Stručně charakterizujte tyto pojmy: ─ kortex ─ fixace ─ parakortex

157. Průřez zdravovědou I. Aby si kadeřník udrţel zdraví a dobrou kondici, musí se dobře stravovat. Doplňte, v jakých potravinách se nachází (nejméně 2) ─ Vitamín A …………………………………………………… ─ Bílkoviny …………………………………………………….

II. Suchá pleť se vyznačuje a) dřívější tvorbou vrásek b) rozšířenými póry, pozdější tvorbou vrásek, komedony c) pruţností, nemá rozšířené póry, přiměřeně promaštěná III. Příčinou zánětu ţil je a) přetěţování dolních končetin b) zanesení infekce do ţíly c) špatná obuv IV. Vyjmenujte tři moţnosti, jak můţe kadeřník předcházet vadám páteře V. Který z přípravků je vhodný k dezinfekci nástrojů? a) bezbarvý Ajatin b) Hypermangan c) Sekusept forte VI. Jak poznáte popáleninu 1. a 2. stupně? VII. Jakou funkci má koţní pigment? 16VIII. Zatrhněte názvy vlasových plísní a) fávus b) růţe c) impetigo d) sykózy

e) svrab IX. Uveďte alespoň jednu koţní chorobu, která vzniká mechanickými vlivy na kůţi X. Ekzém je onemocnění ………………………. původu, prevence je pouţívat ……………….........

178. Průřez psychologií I. Z následujících pojmů vyberte název poznávacího procesu, který je pro kadeřnici důleţitý při tvorbě soutěţního účesu a) paměť b) fantazie c) dovednost d) rozhodnost II. Máte-li sklon k náladovosti, na co si musíte dát pozor při jednání se zákazníkem? III. Vyberte charakterové vlastnosti, které by měla mít kadeřnice (4) a) svědomitost b) sebeovládání c) taktnost d) dovednost e) zdravé sebevědomí f) rozhodnost g) poctivost vůči penězům, zákazníkovi h) klidnost IV. Stav narušeného duševního zdraví, který vzniká podceněním únavy, se nazývá a) stres

b) chronická únava c) deprivace V. Zdravotně způsobilý pro obor kadeřník je člověk, který a) má dobrou fyzickou kondici b) má dobrou fyzickou kondici, pohybovou obratnost a zručnost c) neprodělal ţádnou infekční chorobu VI. Kadeřník by měl a) překonávat své soukromé problémy b) naučit se překonávat své soukromé problémy a starosti tak, aby neovlivnily jeho chování k zákazníkovi c) usilovat o to, aby neměl ţádné problémy VII. Svěšená ramena, sehnutá hlava zákazníka svědčí a) o jeho citovém rozpoloţení (smutek, skleslost), nebo o jeho nízkém sebevědomí b) o tom, ţe zákazník je flegmatik c) o tom, ţe má vadu páteře VIII. Umění domluvit se spočívá a) nejen ve správném, zřetelném vyjadřování, odborných radách, ale i ve schopnosti pozorně zákazníkovi naslouchat b) především v tom, ţe pozorně vyslechneme přání zákazníka c) v dobrých komunikačních schopnostech kadeřníka (v dobré výřečnosti) 18IX. Většinou nepříjemný, musí mít pravdu za kaţdou cenu, dává rád pocítit své nadřazené postavení – jsou projevy zákazníka a) rozhodného b) nepřátelského-podřízeného c) nepřátelského-dominantního

X. Který z těchto zákazníků se chová jako zákazník nerozhodný? a) zákazník cílevědomě směřuje k jádru poţadavku b) zákazník musí mít pravdu za kaţdou cenu a) zákazník svá přání vyjadřuje nepřesně, mluví potichu 199. Kalkulace ceny přelivu dlouhých vlasů Podle poloţek kalkulačního listu stanovte kalkulaci ceny přelivu dlouhých vlasů. Podle údajů z evidence má kadeřnictví tyto náklady na jednotku: přímý materiál 58 Kč přímé mzdy 32 Kč reţijní náklady 22 Kč Plánovaný zisk je 10 % a DPH činí 20 %. Cenu zaokrouhlete na celé koruny. Výpočet: Kalkulační poloţky Kalkulace ceny Přímý materiál Přímé mzdy Reţie firmy ● Úplné vlastní náklady Plánovaný zisk firmy 10 % ● Cena přelivu bez DPH Daň z přidané hodnoty 20 % ● Kalkulovaná cena přelivu ● Cena přelivu po zaokrouhlení 2010. Odborné výrazy v cizím jazyce - přeložte rozhovor: A: Dobrý den, jsem objednaná k paní Kleinové. B: Dobrý den, zavolám ji. A: Co si přejete? B: Jsem zde poprvé a potřebuji poradit. A: Samozřejmě, posaďte se prosím. B: Chtěla bych zcela změnit účes. A: Dobře a máte nějakou konkrétní představu? B: Nevím, nechám to zcela na Vás.

A: Vaše vlasy jsou prošedivělé, zničené a lámou se. B: Já vím, chci je oţivit. A: Doporučuji vám vlasy ostříhat nakrátko a vlasový zábal. B: Účes s ofinou nebo bez ní, co myslíte? A: Ofina Vám sluší a zakryje vysoké čelo. B: Dobře, krátký střih a tato barva se mi líbí. A: Nejprve vlasy ostříhám a pak obarvím. B: Dobře. Těším se na nový účes.

JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK 69-51-H/001 Kadeřník PÍSEMNÁ ZKOUŠKA TÉMA I Technická, výkresová, obrázková dokumentace

Příloha číslo: 3 JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK 69-51-H/001 Kadeřník PÍSEMNÁ ZKOUŠKA TÉMA I Hodnocení - kritéria a pravidla Předmět. Počet bodů Technologie 34 Materiály 23 Zdravověda 10 Psychologie 10 Výtvarná výchova 5 Ekonomika 10 Cizí jazyk 8 CELKEM 100 Hodnocení Bodové rozpětí Stupeň 1 - výborný 100 - 88 Stupeň 2 - chvalitebný 87 - 75 Stupeň 3 - dobrý 74 - 52 Stupeň 4 - dostatečný 51 - 36 Stupeň 5 - nedostatečný 35

Příloha: 4 Praktická část Dámská část – účes zrcadel 1. – střih s viditelnou změnou délky vlasů chemický úkon a) barvení, odbarvení b) melírování c) preparace vlasů -

konečná úprava vyfoukáním

2. - vytvořit plesový účes s pouţitím vlastnoručně vyrobené ozdoby 3. - vytvořit pokládanou vlnu po celé hlavě Pánská část 1. – provést pánský soutěţní střih bez pouţití elektrického strojku a konečná úprava

Příloha: 5 JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK 69-51-H/001 Kadeřník PRAKTICKÁ ZKOUŠKA TÉMA I Zadání Praktická zkouška se skládá ze čtyř částí: 1. Dámská disciplína (součástí je jazyková část) 2. Pánská disciplína 3. Disciplína náročné účesové tvorby 4. Vystavení fiktivní účtenky, celkové vystupování část 1. Barvení vlasů permanentní barvou Vlasů celých Vlasových dorostů Specifikace modelu: Délka buď krátké, polodlouhé vlasy, minimální odrost 2 cm, nebo vlasy nebarvené (mohou být i šedivé), viditelná změna délky vlasů, minimálně 2 cm část 2. Pánský klasický střih s módní úpravou – podmínkou střihu je vyuţití klasických nástrojů, tedy hřeben, nůţky, břitva (bez pouţití strojku). Délka vlasů: Minimálně 7 cm, u uší a na krku minimálně 2 cm, model musí mít zárůst odpovídající klasickému střihu – módní úprava = NE BOMBÁŢ, NE SOUTĚŢNÍ, ale volná foukaná prsty nebo kartáčem. část 3. Společenský účes pro střední generaci – bez pouţití příčesku část 4. Vystavení fiktivní účtenky, celkové vystupování

JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK PRO ŠK. R. 2009/2010 69-51-H/001 Kadeřník PRAKTICKÁ ZKOUŠKA TÉMA VI Zadání - jazyková část Melírování vlasů 1. Vyjmenujte 3 technologie melírování vlasů. 2. Pro jaké vlasy je melírování určeno? 3. Je melírování drahé, kolik stojí? 4. Co všechno můţe Váš kadeřnický salon nabídnout? 5. Vyjmenujte pomůcky, nářadí a materiál k melírování vlasů.

JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK 69-51-H/001 Kadeřník PRAKTICKÁ ZKOUŠKA TÉMA I Hodnocení - kritéria a pravidla Barvení vlasů, pánský klasický střih s módní úpravou Dílčí úkoly související s úkonem, pouţití ochranných pomůcek k barvení Příprava permanentní barvy a správná volba oxidační emulze 5 bodů Aplikace barvy na vlasy a volba vhodné techniky, zvolení správné doby působení, umytí vlasů a volba vhodné regenerace 7 bodů Střih a konečná úprava 15 bodů Kvalita provedení střihu (pánský) 19 bodů Konečná úprava foukanou 6 bodů Módnost, slušivost, čistota provedené práce 2 body Konečný styling 3 body Jazyková část 3 body Společenský účes pro střední generaci – bez pouţití příčesku Kriteria pro hodnocení obhajoby SOP samostatný projev ţáka (hodnocení verbálního projetu ţáka) 2 body dodrţení jednotlivých bodů zadání (hodnocení odchylek od stanovené osnovy) 1 bod

zdůvodnění pouţitých technik (ţák musí umět vysvětlit a obhájit zvolené materiály a postupy) 3 body pouţívání odborné terminologie (ţák musí nazývat úkony a materiály odbornými termíny tak, jak jsou v současnosti označovány) 1 bod komunikace a reakce na dotazy hodnotící komise (ţák musí věrohodně reagovat na konkrétní dotazy hodnotící komise) 3 body Kritéria pro hodnocení zhotovení společenského účesu návrh versus realizace účesu, tj. shoda navrţeného účesu s realitou 5 bodů náročnost pouţitých technik a míra kreativity při tvorbě účesu (náročnost pouţitých technik ve vztahu ke kvalitě a délce vlasů, hodnocení tvořivosti – fantazie při zhotovení účesu) 5 bodů čistota práce (celková vypracovanost s ohledem na detaily účesu, linii účesu, eliminování rušivých prvků, které by mohly narušit celkový dojem) 4 body ozdoba (vhodnost volby ozdoby, náročnost jejího zhotovení, umístění) 3 body kompozice (soulad mezi oblečením, líčením, pouţitými doplňky a ozdobou) 3 body Hodnocení celkového vystupování uchazeče organizace práce, komunikace se zákazníkem, celkové vystupování uchazeče a vystavení fiktivní účtenky 10 bodů 85Počet bodů Výsledná známka 100 – 90 bodů výborný 89 – 74 bodů chvalitebný 73 – 50 bodů dobrý 49 – 30 bodů dostatečný pod 30 bodů nedostatečný

Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště Břeclav Nábř. Komenského 1, Břeclav

Společenský účes vhodný pro plesovou sezónu

Samostatná odborná práce

Valentýna Krásná KAD 3 Samostatná odborná práce :

-

je podkladem pro praktickou zkoušku připravuje se v předstihu, odevzdává se 1 měsíc před závěrečnou zkouškou ( 30.4.2012 ) vede ji, kontroluje a hodnotí učitel OV je vypracována na nejméně 10 stranách formátu A4 odevzdává se v pevných nebo v polopevných deskách, přípustné jsou plastové desky, krouţková vazba, rychlovazače, pevná vazba čelní strana musí být kryta průsvitnou folií tak, aby byla viditelná úvodní fotografie navrhovaného účesu a šatů v pohledu na celou postavu ( velikost fotografie 10 x 15 cm ) a iniciály ţáka jednotlivé kroky vypracovávání účesu musí být vyfotografovány nebo zakresleny a doplněny popisem formou nákresu nemohou být prezentovány pouze úvodní a konečný účes s ozdobou a šaty musí být vypracována krok za krokem

Návrh a způsob úpravy účesu můţe vycházet jak ze současných trendů, tak z původních technik zpracování společenských účesů s vyuţitím historických prvků. Zvolenému stylu musí být přizpůsoben oděv, líčení a doplňky. Osnova : 1. popis modelky, její styl, kvalita vlasů, dále příleţitost, pro kterou byl účes navrţen a motivace volby 2. popis přípravy modelky, volba barvy včetně technik probarvení, případně střihu, byl-li nutností, dále seznam pouţitých pomůcek a stylingových přípravků 3. postup zhotovení společenského účesu, zaznamenán na foto nebo zakreslen, nejméně ovšem na dvou samostatných listech, včetně popisu jednotlivých kroků 4. ozdoba – foto nebo nákres navrţené ozdoby a postup jejího zhotovení 5. líčení – detailní foto nebo nákres 6. vypracovaný účes – foto i detailní kresba účesu ve finální podobě na výkresu s úpravou 7. foto modelky v šatech s doplňky 8. výkres – jako poslední bude zařazen výkres zpracovaného účesu ( úprava výkresu, technické písmo ) Práce bude vypracována na PC, písmem Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5

Příloha: 6

TÉMATA K ZÁVĚREČNÝM ÚSTNÍM ZKOUŠKÁM

Obor

: 69 – 51 – H/001

Kadeřník - kadeřnice

Školní rok : 2010/2011 1. Význam kadeřnického oboru -

dobrý vkus a estetické cítění, historie

kadeřnického oboru – starověk, středověk, novověk. Poradenská služba, její význam při změně vzhledu. 2. Vlas – druhy vlasů, vývoj vlasu, vlasový stvol, kořínek, kutikula, kortex, medula. Přípravky pro povzbuzení činnosti vlasového kořínku, použití a složení. 3. Chemické a fyzikální vlastnosti vlasů – péče o vlasy normální, suché, mastné a s lupy. 4. Zásady denní péče o vlasy, mytí vlasů – technologický postup mytí vlasů, diagnóza vlasů. Popište proces mytí, druhy nečistot, šampony, druhy šamponů.

5. Popište jednotlivé techniky stříhání vlasů - pomůcky a nářadí ke stříhání. Typy pánských a dámských střihů, výběr střihu, úprava střihu podle nerovností lebky. 6. Pomůcky a nářadí k holení vousů - technologický postup holení. Složení holicích přípravků – holicí mýdla, nepěnivé krémy a přípravky v tlakovém obalu. 7. Barvení vlasů – krátkých, polodlouhých a dlouhých různými odstíny, popište poškození vlasového stonku po barvení. Vlasové barvivo a typy vlasového barviva.

8. Odbarvování vlasů - technologický postup odbarvování krátkých, polodlouhých, dlouhých vlasů. Složení odbarvovacích prostředků, význam obsahu amoniaku v odbarvovacích prostředcích, vlastnosti amoniaku. 9. Preparace

krátkodobá

(podkladová)-

pomůcky,

nářadí,

materiál,druhy

natáčení, technologický postup. Narovnání vlasů kudrnatých. Neúspěchy při preparaci, jejich příčiny a možnost odstranění. 10. Popište a vysvětlete výrobu a vlastnosti mýdel - výhody a nevýhody mýdel, jednotlivé druhy mýdel a jejich složení. Zdůvodněte důležitost mytí a samotné vody v kadeřnickém povolání. Kvalita vody, rozdělení dle výskytu a jakosti, měkčení vody. 11. Barvení vlasů – druhy barvení, rozdíl mezi fyzikálním a chemickým barvením, technologické postupy jednotlivých druhů barvení. Výběr vhodného barvícího prostředku podle typu vlasů. Druhy barviv podle trvanlivosti, složení a použití těchto přípravků. 12. Popište a vysvětlete proces odbarvování vlasů - princip odbarvování, změny fyzikální a chemické vznikající při odbarvování ve vlasové struktuře. H2O2 , jeho vlastnosti a využití v kadeřnické praxi, neúspěchy při odbarvování, jejich příčiny a odstranění. 13. Preparace narušených vlasů - technologický postup, volba preparačního roztoku, úprava doby působení i celého technologického postupu v závislosti na stupni poškození vlasů. Složky preparačního roztoku, ošetření vlasů po preparaci. 14. Šampony - druhy šamponu, vysvětlete výběr vhodného šamponu podle typu vlasů, složení šamponů. Regenerační prostředky, typy regenerace, technologické postupy regenerování vlasů.

15. Typy pánských a dětských střihů - druhy zástřihů, úprava střihu podle hustoty vlasů či nerovnosti lebky a jiných zvláštnostech. Technologický postup pánského plastického střihu. 16. Melírování vlasů – techniky, pomůcky, nářadí, materiál, technologické postupy jednotlivých technik. Odbarvovací prostředky, míchání s H2O2. Vlastnosti H2O2, skladování a jiné užití v kadeřnické praxi. 17. Popište význam poradenské služby - její umístění a zařízení, její význam při změně střihu, druhy střihů dámských, technologický postup dámského tupého střihu, techniky stříhání, úprava střihu podle hustoty vlasů. 18. Barvení vlasů narušených, pomůcky, nářadí, materiál- technologický postup. Barvení vlasů prošedivělých a šedivých- technologický postup. Neúspěchy vznikající při barvení, jejich příčiny a odstranění. 19. Technologický postup Mix střihu - druhy technik, úprava střihu podle typu vlasů. Druhy vlasů, vývoj vlasu, růst, výměna a obnova vlasu. 20. Pěnová tužidla – využití, složení. Vysvětlete změny ve vlasové struktuře nastávající po nešetrné denní péči a nevhodné vlasové kosmetice. Fyzikální vlastnosti vlasů, význam vody ve vlasu. 21. Popište jednotlivé techniky vodové ondulace - pomůcky, nářadí, materiál, technologické postupy jednotlivých technik, úprava vlasů po vodové ondulaci. Fixační kosmetika, rozdělení fixačních přípravků a jejich složení. 22. Holení s napářkou - důvody pro toto holení, technologický postup a ošetření pleti po holení. Kolínské vody, pleťové vody, jejich použití a složení. 23. Preparace vlasů -

pomůcky, nářadí, materiál, technologický postup u

zdravých vlasů,rozdíly v technologickém postupu u vlasů narušených a zdravých. Podstata a průběh preparace, složky preparačního roztoku.

24. Zásady kosmetické péče – druhy pleti, péče o jednotlivé druhy pleti, přípravky k čištění pleti a dalšímu ošetření. Biologicky účinné látky ve vlasové a pleťové kosmetice, přípravky k povzbuzení vlasového kořínku. 25. Popište a vysvětlete proces barvení vlasů - druhy barviv dle trvanlivosti, barviva rostlinná, kovová, oxidační, princip barvení oxidační barvou, technologický postup plastického barvení.