MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Brno 2011
Bc. Linda Nosková
Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra didaktických technologií
Využívání moderní didaktické techniky ve výuce odborných předmětů na SOŠ Diplomová práce Brno 2011
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Mgr. Pavel Pecina, Ph.D
Bc. Linda Nosková 1
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem pouze prameny, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelŧm.
V Brně, dne 16. února 2011
……………………….. Bc. Linda Nosková
2
Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Pavlu Pecinovi, Ph.D. za cenné rady a metodické pokyny, které jsem vyuţila při tvorbě této diplomové práce.
3
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................................................. 5 1. ČLENĚNÍ MODERNÍ DIDAKTICKÉ TECHNIKY .......................................................................... 7 1.1
DIDAKTICKÁ TECHNIKA – VYMEZENÍ POJMU .................................................................................... 8
1.2 ČLENĚNÍ DIDAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ............................................................................................ 10 1.3. DIDAKTICKÁ TECHNIKA .................................................................................................................... 20
1.3.1 Rozdělení didaktické techniky ............................................................................................. 20 2. DIDAKTICKÁ TECHNIKA VE VÝUCE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ ......................................... 21 2.1 TABULE............................................................................................................................................. 21 2.2 ZPĚTNÝ PROJEKTOR, VIZUALIZÉR .................................................................................................... 23 2.3 DATAPROJEKTOR ............................................................................................................................. 25 2.4 INTERAKTIVNÍ TABULE NEBOLI SMART BOARD/ACTIV BOARD ......................................................... 27 2.5 AUDITIVNÍ, VIZUÁLNÍ A AUDIOVIZUÁLNÍ POMŮCKY ............................................................................ 30
2.5.1 Auditivní technika .................................................................................................................. 30 2.5.2 Vizuální technika ................................................................................................................... 31 2.5.3 Audiovizuální technika.......................................................................................................... 31 2.5.4 Výpočetní technika ve výuce odborných předmětů ......................................................... 33 2.5.5 Počítačový výukový systém................................................................................................. 35 3. EMPIRICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 37 3.1 METODOLOGICKÝ POSTUP ............................................................................................................... 37
3.1.1 Prvotní záměry výzkumu...................................................................................................... 37 3.1.2 Výzkumný vzorek .................................................................................................................. 37 3.1.3 Výzkumná metoda ................................................................................................................ 38 3.1.4 Zaměření a cíle výzkumu ..................................................................................................... 38 3.1.5 Způsob vyhodnocování dotazníků/návratnost dotazníků ................................................ 40 3.2. DOTAZNÍK ........................................................................................................................................ 41
3.2.1 Vyhodnocení empirické části – Dotazníku......................................................................... 43 4. ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ ................................................................................................. 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................. 60 RESUMÉ .......................................................................................................................................... 62
4
ABSTRACT ...................................................................................................................................... 62 KLÍČOVÁ SLOVA ............................................................................................................................ 63 BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM: ......................................................................................................... 64 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................... 65
Úvod Před dvěma lety jsem ukončila bakalářské studium závěrečnou prací na téma didaktická technika a její vyuţití při výuce odborných předmětŧ na SOŠ. Teoretická část práce se věnovala výčtu didaktických technik vyuţívaných pro výuku odborných předmětŧ. Didaktická technika zde byla roztřízena do podskupin podle svého praktického vyuţití pro výuku. Dále jsem se věnovala klasifikaci jednotlivých technik a moţnostem jejich vyuţívání ve výuce (metodika práce s didaktickou technikou). V praktické (empirické) části se práce věnovala vyuţití těchto technik pro výuku na střední Obchodní a hotelové škole. Navrhovala moţnosti jak vyuţít moderní didaktickou techniku pro výuku odborného předmětu Cestovní ruch, tak aby stávající výuka byla vyučována pestřejší, přehlednější a v neposlední řadě i zajímavější formou. Ale jiţ při sběru informací pro tuto práci jsem naráţela na nedostatečnou informovanost o moderních trendech (technikách) na poli vyuţívání moderní didaktické techniky tak i na nezájem pedagogŧ ji vyuţívat. Ale jako nejzávaţnější problém se mi jevila naprosto nedostatečná vybavenost touto technikou. Řada škol, na které jsem se obrátila, disponovala z obsáhlé mnoţiny didaktické techniky pouze meotarem. Tato zkušenost mně přivedla na myšlenku, kterou jsem zrealizovala sepsáním této svojí práce. Mým cílem, kterého bych chtěla dosáhnut v rámci diplomové práce je zmapování situace na poli didaktické techniky na SOŠ a SOU v rámci města Brna. Cílem tedy je potvrzení, či v opačném případě vyvrácení mé osobní premisy, ţe moderní didaktická technika na našich školách není zastoupena v dostatečné míře. A pokud bychom předpokládali, ţe daná školská zařízení jsou vybavena didaktickou technikou, jsou tyto přístroje také vyuţívány pro výuku? A pokud bude odpověď i na tuto otázku kladná, vyvstává další otázka. 5
Je tato technika vyuţívána ve shodě se základními didaktickými zásadami. Nebo je vyuţívána pouze samoúčelně jako, prezentační zařízení, bez hlubšího promyšlení jejího vyuţití. Další, pro mě dŧleţitá otázka, se týká vnímání moderní didaktické techniky jejími uţivateli (vyučujícími) ale na druhé straně mně také velmi zajímalo jak výuku pomocí této moderní (moţná přitaţlivější formou) sdělené informace/učivo vnímají studenti. Jak tuto výuku hodnotí? Je pro ně vyuţitím moderní techniky ve výuce zajímavé? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky je nutné získat přímo od vyučujících, kteří nejenţe mají nejaktuálnější informace o materiálním vybavení své školy moderní didaktickou technikou, ale také s ní přicházejí nejvíce do styku, pracují s ní, znají její zápory i klady. Mohou nám tedy poskytnout cenné informace. Například o druhu techniky, která je v majetku školy a mohou ji plně vyuţít pro výuku, nebo naopak o technice, která by jim práci ulehčila, ale bohuţel jim není k dispozici apod. Vyučující také jako jediní mohou nejlépe zodpovědět otázky týkající se vytíţenosti didaktické techniky nebo například o frekvenci jejího vyuţívání pro výuku. V neposlední řadě, jsou to zase vyučující, kdo jsou v bezprostředním kontaktu se studenty. Mohou nám tak zprostředkovat také informace o vnímání studentŧ, jejich reakce a hodnocení výuky obohacené o prvky vyuţívání moderních didaktických technik. Cílovou skupinou respondentŧ zamýšleného výzkumu, který by měl přinést odpovědi na výše zmíněné otázky, by tedy měli být právě učitelé. Jejich odpovědi na dotazník, sestavený z otázek týkajících se oblasti didaktické techniky a jejího vyuţití pro výuku, by měly přinést ucelený a aktuální přehled. A také (díky anonymitě) mohou získané odpovědi pravdivě zodpovědět otázky týkající se této problematiky.
6
1. Členění moderní didaktické techniky V dnešní době si uţ jen těţko uvědomujeme, jak moc jsou naše kaţdodenní činnosti úzce spjaté s vyuţitím moderních technických prostředkŧ. Tyto prostředky nám usnadňují v podstatě veškerou naši činnost, ulehčují nám práci a pomáhají naše snaţení zefektivnit. Moţností vyuţití je tedy nepřeberné mnoţství. Nejinak je tomu i ve školství. I do této oblasti stále více zasahují moderní technické prostředky. Uţ jen stěţí si dovedeme představit učitele odborných předmětŧ, který by při výuce pouţíval pouze vyučovací metody a neopíral se při tom o učební pomŧcky a didaktickou techniku. Vyuţívání učebních pomŧcek ve výuce prokazatelně velmi usnadňuje dosaţení stanovených výukových cílŧ. Výuka se stává pro studenty atraktivnější a lépe pochopitelná – díky didaktické technice je mnohem lépe moţné dodrţet zásadu názornosti. Dalším dŧvodem mluvícím pro vyuţívání didaktické techniky ve výuce (nejen) odborných předmětŧ je i výsledek výzkumu znázorněný níţe na obrázku č. 1. Zde je jednoduše a výstiţně znázorněno jakým zpŧsobem je nejvhodnější prezentovat studentŧm učivo, tak aby bylo dosaţeno co nejefektivnější výuky a tím i stanovených cílŧ vyučovací jednotky. Vyuţití učebních pomŧcek/didaktické techniky velmi úzce souvisí se skutečností, jakým zpŧsobem člověk přijímá informace ze svého okolí. (Petty, G., 2006, s. 271)
87% očima INFORMACE 7
9% ušima 4% jinými smysly
Obrázek 1: Poměr schopnosti vnímat informace (Petty, 2006)
Z obrázku je zřejmé, ţe učební pomŧcky by měli slouţit především k vizualizaci předávaných informací a tím zefektivňovat a zkvalitňovat výuku. Výuku ale nezatraktivníme pouhým přepsáním textu na prŧsvitnou folii a jejím promítáním na meotaru. K tomuto úkolu je třeba přistupovat poněkud zodpovědněji a tvořivěji. Naším hlavním cílem je usnadnění procesu učení nových skutečností, faktŧ a pracovních postupŧ, které si musejí studenti v rámci výuky odborných předmětŧ osvojit. Při přípravě materiálŧ tedy musíme dbát na dodrţování základních pedagogických principŧ - např. zásada názornosti, aktivnosti, přiměřenosti apod.). Jen v případě dodržení didaktických zásad se stává didaktická technika pomůckou vhodnou k výuce a zároveň prospěšnou pro výuku.
1.1
Didaktická technika – vymezení pojmu Vymezení pojmu didaktická technika dle Stojana, Čadílka, Konupčíka,
Paseky a Stružky: Materiální didaktické prostředky vedle ostatních didaktických prostředkŧ (metod a forem) mají napomáhat k dosaţení cíle vyučovacího procesu tím, ţe vytvoří vhodné podmínky pro osvojování učiva. Obsah pojmu „Materiální didaktické prostředky“ se nedá vykládat jednotně. Z praktického hlediska se jeví uţitečné řadit je mezi materiální prostředky, které mají úzkou vazbu k obsahu, metodám a formám vyučování. Pak lze rozdělit materiální prostředky na: Školní potřeby - drobné předměty pouţívané ţáky; Učební pomŧcky - učebnice, modely, zvukové záznamy; Zařízení učeben – vybavení třídy (tabule, měřidla, nářadí…); 8
Výukové prostory – všeobecné, odborné třídy, laboratoře, dílny, aj.; Didaktická technika – přístroje vyuţívané k vyučování, jsou to přístroje, za pomoci kterých je moţné prezentovat některé druh učebních pomŧcek. (Stojan, M. 1993)
Didaktickou technikou rozumíme rozmanitý a široký okruh technických prostředkŧ umoţňujících prezentaci učebních pomŧcek při výuce. Specifikum tohoto druhu techniky je především v moţnostech prezentace, které nám skýtá jejich pouţívání při výuce. Vyuţívání vhodné didaktické techniky umoţňuje učební pomŧcku předloţit ţákŧm v té nejefektivnější formě. V současnosti je na trhu velké mnoţství didakticky vyuţitelné techniky, coţ sebou přináší moţnost výběru a moţnost přesného výběru funkcí a poţadavkŧ na přístroj kladených. Vţdy je dŧleţité předem promyslet, k čemu by daná technika měla ve výuce slouţit, jaké by měla splňovat technické poţadavky, jakou kvalitu od ní očekáváme a jaké náklady jsme ochotni na nákup přístroje vynaloţit a zda máme dostatek prostředkŧ na její pořízení, provoz ale také na odborné proškolení vyučujících. Pořizovací cena didaktické techniky je mnohdy velmi vysoká a v některých případech je pak výhodné didaktickou techniku propojit do určitých celkŧ, které nám umoţní mnohem efektivnější vyuţití jednotlivých prvkŧ. Učebny vybavené těmito systémy jsou zpravidla označovány jako multimediální a umoţňují široké a interaktivní vyuţití moderních učebních pomŧcek a výukových programŧ. Viz obrázek č. 2. znázorňující moţnosti vybavení multimediální třídy didaktickou technikou.
9
Obrázek 2: Znázornění interaktivní učebny (http://www.zspraskacka.ic.cz/skolniprojekty/skolniprojekty.htm, 2011 )
Didaktická technika se dá rozdělit do několika kategorií, podle smyslŧ na které pŧsobí. Takové rozdělení se donedávna běţně pouţívalo a vypadalo následovně:
vizualizační technika - zpětné projektory, diaprojektory, epiprojektory, vizualizéry, dataprojektory, rŧzné tabule apod.;
auditivní technika - magnetofony, CD přehrávače, diktafony apod.;
audiovizuální technika - videopřehrávače, kamery, výpočetní technika apod.;
ostatní pomocná technika - např. fotoaparáty.
1.2 Členění didaktických prostředků Členění didaktických prostředků podle Josefa Maňáka Didaktické prostředky jsou jedním ze základních prvkŧ výchovně vzdělávacího procesu. Ve výchovně vzdělávacím procesu na sebe navzájem pŧsobí čtyři komponenty. Mezi tyto komponenty patří:
Obsah výuky - učivo, jeho struktura;
10
Učitel - vyučování, tj. zprostředkování učiva ţákŧm, řízení jejich učební činnosti;
Ţák - učení, tj. proces osvojování učiva ţáky;
Didaktické prostředky - tj. učební pomŧcky a technické vybavení, umoţňující zefektivnit výchovně vzdělávací proces.
(Maňák, J. 2003)
Obrázek 3: Grafické znázornění výuky dle J. Maňáka (Maňák, 2003)
a) vztahu pomŧcek k zprostředkovávané skutečnosti:
reálné jevy a předměty;
věrné zobrazení skutečnosti;
pozměněné zobrazení skutečnosti;
znakové zobrazení skutečnosti.
b) hlediska jejich vývoje: 11
předstrojové pomŧcky;
pomŧcky spojené s vynálezem knihtisku;
pomŧcky zefektivňující lidské smysly;
pomŧcky umoţňující komunikaci člověka se strojem.
Přehled základních učebních pomŧcek: Skutečné předměty (přírodniny, preparáty, výrobky); Modely (statické nebo dynamické); Zobrazení: obrazy, symbolická zobrazení, statická projekce (dataprojekce, zpětná projekce), dynamická projekce (film, video, televize); Zvukové pomŧcky (magnetofonové pásky, hudební nástroje); Dotykové pomŧcky (slepecké písmo, reliéfové obrazy); Literární pomŧcky (učebnice, příručky, atlasy, texty); Programy pro vyučování. (Maňák, J., 2003, s. 50)
Maňák poukazuje na to, ţe učitel (pravděpodobně pod tlakem učinit výuku zajímavější pro studenty) se v dnešní době snaţí pouţívat všechny moţné dostupné pomŧcky, upřednostňuje ale hlavně ty moderní a audiovizuální. Toto je ale moţné jen za předpokladu, ţe učitel během své přípravy na vyučování dbá na několik dŧleţitých kritérií. Musí především dávat pozor na: „sledovaný cíl, obsah a charakter předváděných jevů; úroveň žáků (rozvoj a znalosti žáků); ovládání pomůcky učitelem a podmínky realizace.“ (Maňák, J. 2003) Členění didaktických prostředků podle Vladimíra Rambouska Podle Rambouska a kol. (1989) členíme materiálně didaktické prostředky do šesti základních kategorií: 1. Učební pomŧcky 12
Tvoří největší součást obsahu výuky mezi didaktickými prostředky. Pomocí nich lze dosáhnout cílŧ výuky. Mezi učební pomŧcky se řadí učebnice, modely, školní obrazy, promítaná zobrazení, video i audiozáznamy, výukové počítačové programy. Patří sem bezprostředně vyuţitelné pomŧcky (učebnice, nástěnné obrazy, apod.), ale i pomŧcky pouţitelné, které se dají pouţít jen s určitým typem zařízení (audio a videonahrávky, počítačové programy, apod.). 2. Metodické pomŧcky Nejsou určeny ţákŧm, ale slouţí pouze učitelŧm. Pomocí nich mŧţe zvolit učitel správnou metodu ve vyučovacím procesu. Řadíme sem rŧzné metodické příručky, literaturu z oblasti pedagogiky, psychologie, apod.
3. Zařízení Patří sem materiální didaktické prostředky. Tyto přístroje a zařízení neovlivňují přímo obsah výuky a rozhodně se nevyuţívají jako učební pomŧcky. Mŧţe se sem řadit např. školní nábytek, nářadí, rŧzné měřicí přístroje, laboratorní přístroje a jiné vybavení učeben. 4. Didaktická technika Podle obecného pojetí by se dala didaktická technika zařadit do kategorie zařízení: „ale vzhledem k jejímu významu, specifickým možnostem a univerzálnímu použití ji většina autorů uvádí jako samostatnou skupinu materiálních didaktických prostředků” (Rambousek a kol. 1989 s. 15) Pomocí didaktické techniky lze uvést a aplikovat učební pomŧcky. Do této skupiny patří např. videorekordéry, magnetofony, počítače, kamery, ale i např. tabule. 5. Školní potřeby Jsou to nástroje, které pouţívají především ţáci. Mohou to být sešity, štětce, rýsovací potřeby, atd. 6. Výukové prostory 13
Do této skupiny jsou zahrnuty vnitřní nebo venkovní prostory, které slouţí k uskutečňování vyučovacího procesu. Řadíme sem učebny, laboratoř, přednáškové sály, dílny, ale také školní pozemky, hřiště, apod. (Rambousek a kol. 1989, s. 15) Rambousek a kol. (1989) vyjmenovává kategorie didaktických prostředkŧ a přiřazuje k nim jednotlivé předměty. Podle něho mají největší podíl na obsahu výuky učební pomŧcky. Vysvětluje rozdíl mezi zařízením a didaktickou technikou, oba dva pojmy řadí zvlášť. Nedílnou součást didaktických prostředkŧ tvoří také výukové prostory, které se rovněţ podílejí na vyučovacím procesu ţákŧ. Rambousek a kol. (1989) uvádí, ţe pokud je vyučovací proces posuzován jako proces dosahování cílŧ, pak lze za didaktický prostředek povaţovat všechno, co ţákovi pomáhá uskutečnit tyto cíle. To znamená, ţe: „v tomto pojetí lze vedle prvků materiálně technické základny výuky považovat za didaktické prostředky i metody a formy vyučování a učení, didaktické zásady, verbální a mimoverbální komunikační prostředky učitele a žáka, jejich vědomosti a dovednosti, ale též obsah vyučovacího procesu.“ (Rambousek a kol. 1989, Svobodová, M. 2008)
Z toho vyplývá, ţe Rambousek označuje za didaktický prostředek vše, co nějakým zpŧsobem ovlivňuje ţáka během jeho vyučovacího procesu. Rambousek rozděluje stejně jako Geschwinder didaktické prostředky na materiální a nemateriální. Také uvádí, ţe: „didaktické prostředky mají polyfunkční charakter.“ (Rambousek a kol. 1989, s. 14) Podle Rambouska to znamená, ţe pomocí didaktických prostředkŧ mŧţe
ţák během vyučovacího procesu dosáhnout rozličných cílŧ. Ţák mŧţe dosáhnout daných cílŧ rychleji a hlouběji pokud nejsou didaktické prostředky pouţívány jednotlivě, ale naopak komplexně. To znamená, ţe didaktické prostředky „vzájemně působí, podporují, doplňují a umocňují.“ (Rambousek a kol. 1989, Svobodová, M. 2008)
Členění didaktických prostředků podle Oldřicha Šimoníka Šimoník (2005) vysvětluje pojem materiální determinanty a rozděluje jej na: 1. Školní budovu a její uspořádání; 2. Učební pomŧcky; 14
3. Didaktickou techniku. Učební pomŧcky představují:
skutečné předměty, přírodniny, preparáty, výrobky;
modely (statické, dynamické);
přístroje;
zobrazení: obrazy a nákresy na tabuli, nástěnné obrazy, obrazové soubory, fotografie;
symbolická zobrazení: schémata, grafy, diagramy, plány, mapy;
nosiče statických obrazŧ: folie pro zpětný projektor, diafilmy, diapozitivy;
nosiče dynamických obrazŧ a zvuku: videopásky, filmy;
zvukové pomŧcky: hudební nástroje, CD, magnetofonové pásky; dotykové pomŧcky: reliéfové obrazy, texty slepeckého písma;
nosiče počítačových programŧ: diskety a CD;
literární
pomŧcky:
učebnice,
sbírky
úloh,
čítanky,
slovníky,
encyklopedie, knihy, texty psané na tabuli aj. (Šimoník, O. 2005)
Do didaktické techniky se řadí:
tabule: klasická, magnetická, flanelová a plexitová;
magnetofony, přehrávače CD;
jazykové laboratoře, sluchátková zařízení;
přístroje pro statickou projekci: zpětné projektory, diaprojektory, epiprojektory;
přístroje
pro
dynamickou
projekci:
videomagnetofony,
filmové
projektory, televizory;
počítače a počítačové sítě.
(Šimoník, O., 2005, s. 129 – 130)
Pokud porovnáme Šimoníka s Maňákem v souvislosti didaktických prostředkŧ, zjistíme, ţe mají podobné členění učebních pomŧcek. Šimoník vyjmenovává širokou 15
škálu učebních pomŧcek a didaktické techniky, kterou lze vyuţít v učebním procesu, do kterého lze začlenit i pŧsobení školní budovy a její uspořádání. Šimoník upozorňuje na to, ţe samotná budova školy ovlivňuje ţáka během jeho vyučovacího procesu. Škola by měla poskytnout dostatečné zázemí nejen pro výuku, ale i trávení volného času. Budova školy by měla ţákovi zajistit prostor pro zájmové činnosti a tím ho motivovat k vlastní aktivitě. Podle Šimoníka by se neměly učební pomŧcky pouţívat jako cíl vyučovací hodiny, ale jako prostředek. Učební pomŧcky by měly být jednoduché na ovládání a zajímavé. Samozřejmě musí učitel přizpŧsobit pouţití učebních pomŧcek především věku ţáka a jeho dovednostem a schopnostem. (Svobodová, M. 2008)
Členění didaktických prostředků podle Mojmíra Stojana Do didaktických prostředkŧ dle Stojana (1998) patří: a) výchovné instituce, budovy, prostory a pedagogicky adaptované prostory, určené pro vyučovací a výchovnou činnost; b) učebny všech druhŧ: laboratoře, rýsovny, ateliéry, čítárny, knihovny, archívy, kabinety, sborovny, tělocvičny, zoologické zahrady či planetária; c) technické vybavení prostorŧ: lavice, ţidle, tabule, stoly, skříně, stojany, vitríny, aj.; d) pracovní nástroje a stroje, přístroje, náčiní a nástroje pro rŧzné úkony; e) všeobecná didaktická technika: projektory, televizory, videa, počítače, CD přehrávače, LCD panely; f) speciální didaktická technika: mikroskopy, rýsovací stroje, dalekohledy, aj.; g) vyučovací prostředky, souhrnně označovány jako vyučovací pomŧcky
pomŧcky demonstrační: výrobky, obrazy, modely, herbáře, fotografie, filmy, sbírky, preparáty, fotografie, filmy, diapozitivy, aj.;
pomŧcky procvičovací, manipulační nebo konstrukční: soupravy pro laboratorní práce, skládanky, stavebnice aj.;
16
učebnice a učební texty, skripta, atlasy, slovníky, pomŧcky literárního charakteru.
(Stojan, M. 1998)
Základní dělení didaktických prostředků Stojan rozděluje na materiální a nemateriální. „Didaktické prostředky v nejširším pojetí zahrnují všechny skutečnosti (ať jde o instituce nebo jiné výchovné organizace, o způsoby práce, o materiálně technické pomůcky), kterými se pomáhá uskutečňovat výchovný cíl.“ (Stojan, M., 1998, s. 31)
Prostředky dle Stojana mohou na ţáka pŧsobit intencionálně (záměrně a přímo) nebo funkcionálně (pŧsobí bezděčně a nepřímo). V tomto vztahu pŧsobí vzájemně a mohou se ovlivňovat a doplňovat. Vyučovací proces je povaţován za intencionální prostředek. Za pomoci didaktických prostředkŧ by měl učitel během vyučovacího procesu hlavně rozvíjet dovednosti a vědomosti ţákŧ. Na výchovný proces pŧsobí i prostředí v případě, ţe je přizpŧsobeno daným výchovným cílŧm. Členění didaktických prostředků podle Malacha Malach (cit. Kalhoust, Obst 2002) dělí didaktické prostředky do pěti kategorií:
Učební pomŧcky;
Technické výukové prostředky;
Organizační a reprografická technika;
Výukové prostory a jejich vybavení;
Vybavení učitele a ţáka.
Učební pomŧcky: 1. Originální předměty a reálné skutečnosti a) přírodniny: v pŧvodním stavu (minerály, rostliny); upravené (vycpaniny, lihové preparáty). 17
b) výtvory a výrobky: v pŧvodním stavu (vzorky výrobkŧ, přístroje, umělecká díla) c) jevy a děje – fyzikální, chemické, biologické aj. 2. Zobrazení a znázornění předmětŧ a skutečnosti a) modely – funkční, statické, stavebnicové; b) zobrazení: prezentovaná přímo (školní obrazy, fotografie, mapy); prezentovaná pomocí didaktické techniky (statické, dynamické). c) zvukové záznamy – magnetické, optické. 3. Textové pomŧcky
učebnice – klasické, programované;
pracovní materiály – pracovní sešity, studijní návody, sbírky úloh, atlasy.
doplňková a pomocná literatura – časopisy, encyklopedie.
4. Pořady a programy prezentované didaktickou technikou
pořady – diafonové, televizní, rozhlasové;
programy – pro vyučovací stroje, výukové soustavy či počítače.
5. Speciální pomŧcky
pomŧcky pro tělesnou výchovu;
ţákovské experimentální soustavy.
Technické výukové prostředky: 1. Auditivní technika – např. magnetofony, školní rozhlas, sluchátková souprava, přehrávače CD; 2. Vizuální technika
pro dataprojekci;
pro zpětnou projekci;
pro dynamickou projekci.
3. Audiovizuální technika
filmové projektory;
videorekordéry;
videotechnika, televizní technika; 18
multimediální systémy na bázi počítačŧ.
4. Technika řídící a hodnotící
zpětnovazební systémy;
osobní počítače;
výukové počítačové systémy;
trenaţéry.
Organizační a reprografická technika:
fotolaboratoře;
kopírovací stroje;
rozhlasová studia a videostudia;
počítačové sítě, počítače;
databázové systémy (CD ROM disky).
Výukové prostory a jejich vybavení:
učebny se standardním vybavením, tj. tabule, nástěnky, skříň na knihy atd.;
učebny se zařízením pro reprodukci audiovizuálních pomŧcek;
odborné učebny;
počítačové učebny;
laboratoře;
dílny, školní pozemky;
tělocvičny, hudební a dramatické sály.
Vybavení učitele a ţáka:
psací, kreslicí a rýsovací potřeby;
kalkulátory, přenosné počítače, notebooky;
pracovní oděv, učební úbor.
(Trnková, K.. 2006, Kalhous, Z. Obst, O. 2002, Svobodová, M. 2008)
19
Obrázek 4: Oblíbená moderní didaktická technika - interaktivní tabule (www.ppc-online.cz, 2008)
1.3. Didaktická technika Tento termín je nutné odlišovat od pojmu učební pomŧcka, za který je v praxi často zaměňován. Do kategorie didaktické techniky řadíme například tabuli (rŧzné druhy), dataprojektor, videopřehrávač, kazetový přehrávač, osobní počítač pouţitý pro účely vyučování. 1.3.1 Rozdělení didaktické techniky Zobrazovací plochy Tabule (klasická školní, dřevěná, černá tabule, magnetická tabule, tabule kombinovaná, bílá tabule vhodná na psaní fixem, její menší alternativa bílá tabule plastová – přenosná. Neopomenutelným členem této skupiny se na našich školách (školících zařízeních) i přes jejich poměrně vysokou cenu staly interaktivní tabule, oblíbené především pro své všestranné pouţití jak při přípravě na výuku, při prezentaci učiva, tak i jako prostředník pro tvorbu kreativního vyučování. (Jejich návrhy a také výukové materiály pro uţivatele mŧţete nalézt na internetovém portálu www.veskole.cz ).
Projekční technika 20
Dataprojektor, zpětný projektor, dataprojektor. Auditivní technika Přístroje k opětovnému přehrávání zvukových záznamŧ (gramofon, cd přehrávač, MP3 přehrávač, kazetový přehrávač, apod.). Televizní technika Videopřehrávač, DVD přehrávač, televizní vysílání, apod. Informační technika Některé z výše zmíněných přístrojŧ by bylo moţné zařadit i do tohoto druhu didaktické techniky. A to především díky obrovskému rozmachu výpočetní techniky, která v dnešní době zasahuje prakticky do všech oblastí lidského pŧsobení. Není nutné zde dlouze vyjmenovávat, která didaktická technika by mohla být tak zařazena do tohoto výčtu a pouze zde ponecháme odráţku
Výpočetní technika.
2. Didaktická technika ve výuce odborných předmětů 2.1 Tabule Jednou z nejpouţívanějších didaktických pomŧcek všech dob je bezesporu tabule. Jedná se o jednu z nejstarších didaktických pomŧcek vŧbec, která je jak pro vyučující, tak pro studenty neodmyslitelným prvkem tradičních vyučovacích prostor. Nejinak je tomu i v dnešní moderní době, která, jak by se mohlo zdát, tradičním didaktickým pomŧckám příliš nepřeje. Pravdou ale je, ţe byste jen těţko hledali učebnu, ve které by nefigurovala alespoň nějaká varianta této léty ověřené didaktické techniky. I kdyţ tabule přetrvala po dlouhá staletí téměř v nezměněné formě, nemŧţeme přesto tvrdit, ţe se její podoba a funkce nezměnily. Tvar, velikost i struktura materiálu, ze kterého je tabule vyrobena se s ohledem na rostoucí poţadavky jejich uţivatelŧ stále mnění. Její funkce však zŧstává
21
v podstatě nezměněna. Bývá vyuţívána zejména ke grafickým záznamŧm, přímo před studenty. Součastný vývoj směřuje k pouţívání kombinovaných forem tabulí, které jsou adaptabilnější pro dnešní náročnější didaktické potřeby. Jedná se o základní plochu, která slouţí pro standardní grafický zápis, magnetickou tabuli pro připevnění případných učebních materiálŧ, popřípadě promítací plocha která se dá kombinovat s dalšími grafickými záznamy. Vhodná je téţ alternativa tabule s otočnými nebo posuvnými křídly a to hlavně kvŧli jejich nenáročnosti na skladovací místo. Dále je jejich funkce moţné vyuţít v okamţiku, kdy si potřebujeme připravit pro výuku nějaké sloţitější schéma apod. V případě, ţe by připravené schéma nebylo zakryto dalším dílem tabule, docházelo by bezpochyby v prŧběhu výkladu k nepozornosti a nebylo by moţné ţákŧm odhalit daný obraz ve vhodném okamţiku (dobré načasování vyuţití učební pomŧcky). Je moţné namítat, ţe tabule jiţ nepatří mezi nejnovější didaktickou techniku, vţdyť ji v pedagogice vyuţíváme jiţ po staletí. To je sice pravda, ale pravdou také je, ţe na základě obliby klasických černých tabulí vznikla celá řada jejích alternativ. Řeč je o velmi rozšířených bílých tabulích pro záznam pomocí fixŧ, bílá magnetická tabule, na kterou je také moţné psát fixem, stále populárnější je také interaktivní tabule, která si svoji oblibu získala především svým širokým spektrem moţností uţití při výuce. (Dluhoš,J., Vaníček, K. 1976)
Obrázek 5: Několik možností využití bíle tabule ve výuce (www.digitalniucebna.cz, 2008)
22
Na co je třeba brát zřetel při práci s tabulí Grafický záznam na tabuli je vhodné doprovázet slovním výkladem právě znázorňované skutečnosti, tímto je účinek vizuální sloţky ještě zesílen. Naopak je nesprávné, nejprve načrtnout kresbu na tabuli a po té teprve vše objasnit výkladem. Dŧleţitý je také dynamický faktor kresby, popřípadě kresby doplněné další názornou pomŧckou. Grafický záznam (kresba) nesmí být příliš sloţitý, jednak z hlediska názornosti, a jednak z hlediska toho, ţe na sloţitější kresbu musí pedagog napřít větší úsilí, to mŧţe zapříčinit absenci výkladu během kresby a dále pak ve třídě mŧţe dojít k nepozornosti a nekázni. Záznam musí být výrazný, pro větší přehlednost (názornost) je ţádoucí vyuţít v nákresu více barev a zvýraznit jimi podstatná místa. Kresba i psaná forma sdělení klade vysoké poţadavky na pedagoga. Projev musí být zřetelný, kontrastní, čitelný, velký (dle velikosti učebny). Malé písmo zbytečně namáhá zrak studentŧ, písmena by neměla být ani příliš velká, optimální velikost je 10cm. Logický postup při vývoji kresby, postupujeme od hlavních částí k vedlejší a zvýrazníme dŧleţité souvislosti. Po dokončení kresby je dobré načrtnutý obraz znova komplexně okomentovat. Grafický záznam na tabuli je ale pro některé učitele sloţitým úkolem, například z dŧvodŧ nezkušenosti, nebo výsledek této činnosti pedagoga není příliš hodnotný. V takovém případě je v zájmu názorného vysvětlení a pochopení látky nutné nákres, či psaný text na tabuli nahradit jinou učební pomŧckou. Vhodnou alternativu záznamu na tabuli mŧţe být např. záznam na prŧsvitné folii promítaný přes vizualizér nebo zpětný projektor. Pro sloţité obrazy, při kterých je nutné zachytit vývoj, je moţné pouţít také dataprojektor. (Dluhoš,J., Vaníček, K. 1976, Stixová 2009)
2.2 Zpětný projektor, vizualizér Zpětný projektor Zpětný projektor má ve srovnání s klasickou tabulí mnoho výhod. Dá se pouţívat při sloţitějších vysvětlovaných jevech, které je těţké staticky zachytit na tabuli. Přístroj promítá obraz z připravené fólie na promítací plochu a umoţňuje sestavovat finální
23
obraz z několika dílčích částí, coţ má pro ţáky význam hlavně při syntéze nebo analýze dané problematiky. Další výhodou je nesrovnatelně menší časová náročnost na nákres – není nutné v kaţdé hodině kreslit znova stejný obraz na tabuli protoţe (pro jeho náročnost/hladší prŧběh hodiny) byl jiţ nákres zpracován před výukou a nyní ho pedagog pouze pouţije jako názornou pomŧcku a jiţ se nezdrţuje s jejím překreslováním. Nevýhodou pouţívání zpětného projektoru mŧţe být například rozostření obrazu, pouze malá moţnost přibliţování promítaného textu či folie s nákresem. Pro práci se zpětným projektorem je vhodné prostudovat si některou publikaci věnující se problematice didaktického zvládnutí vyuţívání pomŧcek a moţných nástrah, které nás mohou ve vyučování potkat. Doporučuji například Petty, Moderní vyučování (2002), popřípadě pro vizuálně zajímavější tvorbu učebních pomŧcek knihu tvořivé vyučování. (Lokša, J., Lokšová, I. 2003, Petty, G. 2002, Stixová, L. 2009)
Vizualizér Novější a všestrannějším „typem“ zpětného projektoru je vizualizér. Vizualizér bývá někdy nazýván dokumentovou kamerou, dokáţe totiţ snímat jakýkoliv (i trojrozměrný) předmět stejně dobře jako by snímal text z prŧsvitné folie. Snímaný obraz pak přes dataprojektor zobrazuje na projekční ploše. Jedná se o velmi praktickou didaktickou techniku/pomŧcku, jelikoţ jak jiţ bylo řečeno, vizualizérem je moţné snímat prŧhledné folie, neprŧhledné předměty, texty přímo z knih i trojrozměrné předměty u kterých není vhodné kolování po třídě.
24
Obrázek 6: Různé typy vizualizérů (http://www.uspesnaprezentace.cz/pomucky-atechnika/vizualizer/, 2007)
Vizualizér funguje tak, ţe poţadovaný předmět nasvítí postranními zářivkovými svítidly, (prŧhledný materiál je nasvícen ze spodní strany), obraz však není promítán ihned na promítací plochu, jak jsme byli zvyklí při práci se zpětným projektorem. Obraz je vizualizérem pouze snímám a předáván do dalšího zařízení, které zprostředkuje finální obraz promítaný na projekční plátno. Tento přístroj se nazývá dataprojektor (http://vzdelavani.unas.cz/newtechnology.pdf).
2.3 Dataprojektor Dataprojektorem rozumíme projekční technikou, která snímá pracovní plochu počítače učitele do prostoru třídy. Ve vyučování mŧţe být uplatněn pro výklad látky, kdy má učitel vytvořenou prezentaci v digitální podobě, ale i při opakování, zadávání úloh, procvičování učiva, didaktických testech, písemných pracích a dalších činnostech, kdy je třeba zobrazit třídě informace uloţené v počítači. Dříve se ve výuce hojně vyuţívalo zpětných projektorŧ s předem připravenými nebo i na místě zhotovovanými fóliemi. Zpětné projektory uţ ale své místo na našich školách pomalu uvolňují dalšímu členu z rodiny moderní didaktické techniky. Stále více se ve výuce prosazují datové projektory - dataprojektory. Jejich výhodou je bezesporu veliký rozsah pouţitelnosti pro výuku:
lze jimi promítat nejen to, co máte pro výuku připraveno ve svém PC (notebooku), ale například i soubory, které otevřete prostřednictvím napojení na síť internet/intranet nebo serveru;
Toto umoţňuje kdykoliv během výkladu ukázat soubory, se kterými jste pro výuku pŧvodně ani nepočítali. 25
Ve větších místnostech, jako je odborná učebna pro více ţákŧ, je výhodnější instalovat projektor fixně do speciálního drţáku umístěného na stropě učebny;
Pokud ale dataprojektor musí slouţit více uţivatelŧm ve více učebnách, je vhodným řešením jednoduše jej poloţit na stŧl a přemisťovat dle potřeby.
Moderní a lehké mobilní projektory dnes nabízejí vysoký světelný výkon pro kvalitní obraz i při vyšší hladině osvětlení v místnosti a mnoho uţitečných funkcí – prezentace po WiFi, z USB flash disku či paměťových karet a další. Další výhodu je, ţe dataprojektor snímá celou pracovní plochu pouţívaného počítače, coţ je velmi dŧleţité pro vedení výkladu s určitým vývojem. Jak jiţ bylo zmíněno je vyuţití dataprojektoru poměrně široké ale i přes to bych zde ještě zmínila několik tipŧ k jeho vyuţití ve výuce odborných předmětŧ. Moţností dataprojektoru je moţno vyuţít i pro opakování a procvičování učiva, zadávání písemných testŧ, ale také při práci se softwarem kdy je kaţdý náš krok na hlavním PC dobře viditelným po všechny ţáky ve studovně. Ale tím výhody pouţití dataprojektoru pro didaktické účely nekončí. Je moţné tento přístroj s propojením k osobnímu počítači vyuţít také jako DVD přehrávač, videopřehrávač (velký přínos hlavně u vlastních materiálŧ natočených v odborném výcviku – upozornění na chyby studentŧ apod.) MP3 přehrávač, přijímač rádiového i televizního vysílání, snímaní textu a dalších pomŧcek po připojení k vizualizéru atd. Jeho všestrannost nám spolehlivě nahrazuje další drahé vybavení potřebné do speciální učebny. Nesmíme také opomenout zmínit velmi dŧleţitého spoluhráče dataprojektoru na poli didaktických technologií, kterým je bezesporu interaktivní tabule.
26
Obrázek 7: Dataprojektor vhodný pro školní využití/Ukázka velmi malého dataprojektoru vhodného na přemisťování v rámci školy (http://shop.benq.co.uk/store/benqeu/en_GB/list/categoryID.27956100, 2011)
2.4 Interaktivní tabule neboli Smart Board/Activ Board Interaktivní tabule jsou, poměrně novým hráčem v českém školství, ale i přes svŧj, zatím krátký ţivot na našich školách se staly oblíbeným prostředkem k názornému výkladu nejen v odborných předmětech. I přes její nesporné klady se jejich výhod vyuţívá zatím převáţně v soukromém sektoru, kde je neocenitelným pomocníkem při firemních poradách, mítincích, školeních a prezentacích. Do našich škol se dostává spíše pozvolna a to především z dŧvodŧ její vyšší pořizovací ceny a ceny komponentŧ nezbytných pro její provoz. I přes její pozvolný vstup do českého školství není pochyb, ţe před sebou tato multimediální pomŧcka má ještě dlouhou budoucnost.
27
Obrázek 8: Ukázka z výukového programu zaměřeného na interaktivní tabule (www.ivtvyuka.ic.cz, 2006)
Tato didaktická pomŧcka pracuje na stejném principu, jako je popsáno u vizualizéru. Jediná odlišnost obou systémŧ je v tom ţe vizualizér pouze zobrazuje obraz z pracovní plochy Vašeho počítače, ale interaktivní tabule Vám nabízí moţnost ovládání pracovní plochy přímo přes dotykovou tabuli která je propojena jak s dataprojektorem tak s počítačem. Další její funkcí je moţnost zápisu na tabuli, který je za pomoci speciálního softwaru digitalizován a mŧţe tak být uloţen do PC. Tuto funkci oceníme zvláště pak, máme-li rozpracovánu nějakou látku, ale výklad přeruší zvonění. V tomto případě tedy látku napsanou na tabuli uloţíme a příští hodinu jen naváţeme tam, kde jsme skončili. Ušetříme si tím opětovné a zbytečné psaní na tabuli. Vyuţití této funkce skýtá velké moţnosti například i při rŧzných testech apod. kdy je moţné tabuli pouţít jako zobrazovací zařízení pro zobrazení testových otázek. Uţ nebude nutné stále dokola psát
28
znovu a znovu to samé zadání, stačí jen v počítači najít správnou sloţku a zadání testu se ihned zobrazí. Interaktivních tabulí je několik typŧ, které je třeba rozeznávat z dŧvodŧ jejich odlišných technologií a zpŧsobŧ práce s nimi. Pro školní vyuţití se ale v zásadě hodí jen dva typy: Smart boardy a Activ Boardy. 1) Smart Board SMART Board umoţňuje kombinovat výhody běţné popisovatelné tabule a velké dotykové obrazovky. Po připojení datového projektoru se na ploše SMART Boardu zcela reálně zobrazí obrazovka počítače. Pak uţ je moţné počítač ovládat pouhým ukazovátkem, tuţkou nebo prstem. Ale neovládáme pouze počítač, mŧţeme vyhledávat a zobrazovat informace z Internetu, promítat videozáznam nebo prezentovat přímo z plochy SMART Boardu. Na tento druh tabulí je moţné psát také stíratelnými fixy jako na běţnou bílou tabuli, s tím rozdílem, ţe napsaný text se uloţí přímo do počítače. Takto uloţená data je pak moţné opětovně vyuţít například pro opakování učiva, tvoření zápiskŧ z hodiny a podobně. Ale i tento pomocník má své vady, a tou je poměrně velká citlivost tabule na mechanické poškození, které je zvláště při pouţití ve výuce na školách téměř nevyhnutelné. Moţná i z tohoto dŧvodu byla vyvinuta nová varianta určená a vyvinutá specielně pro „horší“ podmínky vyuţívání ve školství. Tato varianta interaktivní tabule se jmenuje Activ Board. (www.activboard.cz, Stixová, L. 2009)
2) Activ Board Tabule Activ Board mají díky své 100% orientaci na školní prostředí některá vylepšení. Například disponují tvrdým a vysoce odolným melaninový povrchem, mají odolnost pro psaní běţným fixem, intuitivní ovládání pomocí lišty s nástroji, které umoţňuje operativnější vyuţití ve výuce, rychlou reakční dobu pro psaní na tabuli, software s multilicenční verzí, která umoţňuje domácí přípravu pedagoga. Nevýhodou tohoto systému je ale absence moţnosti ukládat napsané či narýsované objekty. Další nevýhodou je, ţe ovládání tabule, je moţné pouze pomocí elektrického pera.
29
Interaktivní formy výuky si ţádají speciální vybavení, souhrnně se dá říci, ţe k interaktivní výuce je třeba multimediální učebny. V takovéto učebně by neměly chybět tyto komponenty:
Osobní počítač;
Vizualizér;
Dataprojektor;
Interaktivní tabule;
Ozvučení učebny.
Komponenty nezbytné pro vybavení multimediální učebny je vţdy třeba dobře vybírat a také při plánování nové multimediální učebny přihlíţet k jejím specifickým nárokŧm, které jsou dané stylem vyuţití třídy a vyučovacích předmětŧ, které zde zamýšlíme vyučovat. Pokud budeme přihlíţet k těmto aspektŧm, měli bychom docílit celkově všestranného zařízení multimediální učebny s moţným vyuţitím napříč ročníky i vyučovacími předměty. (Stixová, L. 2009)
2.5 Auditivní, vizuální a audiovizuální pomůcky Do této skupiny technických výukových prostředkŧ řadíme hned tři typy didaktické techniky, které se od sebe liší především tím z jakého zdroje (učební pomŧcky) a pro jaký vjem (sluchový, vizuální nebo sluchový i vizuální vjem zároveň) zprostředkovávají připravený materiál. (Dluhoš, J., Vaníček, K. 1976)
2.5.1 Auditivní technika Zvukové nahrávky je moţné vyuţít při realizaci progresivních forem výuky, jejich význam se projevuje zvláště v hodinách výuky cizích jazykŧ, hudební výchovy, českého jazyka a literatury, ale je moţné jej pouţít i pro výuku odborných předmětŧ, zpravidla s pouţitím jiných učebních pomŧcek. Do této skupiny patří magnetofony, gramofony, kazetové přehrávače, přehrávače CD, MP3, aj. (Dluhoš, J., Vaníček, K. 1976)
30
Obrázek 9: Využití interaktivní tabule ve výuce cizího jazyka (audiovizuální technika) (www.digitalniucebna.cz, 2008)
2.5.2 Vizuální technika Jedná se o prosté předvedení připravené učební pomŧcky, která má charakter obrázku, předmětu, nebo například fotografie pořízené během praktického vyučování. Tyto učební pomŧcky je nutné doplnit vhodným výkladem, tak aby správně splnili svoji edukativní funkci. Do této kategorie patří z moderní didaktické techniky: vizualizér, dataprojektor a za určitých podmínek i interaktivní tabule. (Petty, G. 2002, Dluhoš, J., Vaníček, K. 1976, Stixová, L. 2009)
2.5.3 Audiovizuální technika Auditivní i vizuální didaktická technika však uţ pomalu z našich škol mizí, a to hlavně z dŧvodu její poměrně úzké moţnosti vyuţití při výuce. Na její místo nastupuje technika audiovizuální. Jak je z jejího názvu patrné, jedná se o spojení techniky auditivní (vyuţívané pro poslech) a techniky vizuální vyuţívanou pro přejímání vizuálních informací. Jde o přístroje, které nám předávají informace jak zvukovou tak i vizuální formou. Studenti tak nejsou ochuzeni o auditivní sloţku ale ani o názornou sloţku 31
vizuální. Dalším plusem vyuţívání této didaktické techniky, je její všestrannost, lze ji totiţ vyuţít k výuce poměrně široké škály vyučovacích předmětŧ. Nejčastějším
zpŧsobem
vyuţívání
je
bezesporu
televizní
vysílání
a videozáznamy. Z televizního vysílání lze pro potřeby výuky vyselektovat a posléze nahrát záznam s vhodnou tématikou, popřípadě tento proces po potřeby výuky mŧţeme podpořit vlastním výkladem k právě přehrávané situaci. Pro udrţení vyšší pozornosti ţákŧ, je vhodné připravit se na takovouto formu vyučování také jakýmsi dotazníkem, který si studenti po, nebo během prezentace mohou doplnit a posléze odpovídat na přesně zacílené otázky. Tyto dotazníky slouţí jako zápis z hodiny a je tedy vhodné tyto archy studentŧm ponechat pro jejich další studium – mohou zastupovat záznam z výuky, tak kde by byl zápis příliš sloţitý, zdlouhavý či nepřehledný. Dalším velmi vhodným vyuţitím této techniky se záznam praktického vyučování na videokameru. (moţné je vyuţít i záběry ze soutěţí, studentských veletrhŧ a jiných aktivit). Tyto záběry jsou pro studenty obzvláště přínosné a to z dŧvodu, ţe mohou díky této technice výuky vidět časté chyby svých spoluţákŧ ale i chyby své vlastní. Mohou se pak na krizová místa lépe soustředit a chyb se tak vyvarovat. Jinou moţností vyuţití mŧţe být DVD disk přehrávaný pomocí DVD přehrávače/rekordéru. Tato technologie nám umoţňuje vyuţívat vlastní nahrané materiály, fotky a televizní záznamy sestavené dle našich potřeb, ale také profesionálně připravené hotové DVD disky vytvořené speciálně pro výukové účely. U všech výukových matriálŧ, tedy i u profesionálně vytvořených nahrávek je nutné sledovat jejich profesní aktuálnost, která je jedním z klíčových hledisek pro výběr výukových materiálŧ.
32
Obrázek 10: Videokamera umožňuje zachycení výuky odborného předmětu (http://www.sony.cz/product/hdd-hdv/hdr-fx1, 2011)
Do této skupiny didaktické techniky řadíme: DVD přehrávač/rekordér, video, digitální fotoaparát s moţností zvukového záznamu, videokameru, televizi, PC vyuţívaný pro potřeby výuky a v neposlední řadě také významnou didaktickou pomŧcku pro výuku některých specializovaných úkonŧ – výukové trenaţéry. (Petty, G. 2002, Dluhoš, J., Vaníček, K. 1976, Stixová, L. 2009)
2.5.4 Výpočetní technika ve výuce odborných předmětů Výpočetní technika je jiţ několik desetiletí nejen běţnou součástí většiny domácností, pracovním prostředkem, bez kterého se neobejde snad ţádný pracovník, ale také jakýmsi informačním mostem mezi námi (uţivateli) a vnějším světem plným informací. Na toto rozsáhlé rozšíření informační techniky tak muselo být reflektováno i ze strany škol. Do výuky byla implementována informatika jako vyučovací předmět, který seznamuje ţáky se základy vyuţívání těchto mnohostranně vyuţitelných „pomocníkŧ“ Ale výpočetní technika mŧţe být velmi přínosnou také pro vyučujícího a tím také pro výuku a její zkvalitnění. Ještě před několika lety nebyla výpočetní technika pro účely výuky odborných předmětŧ příliš vyuţívána, ale to jiţ naštěstí změnilo.
33
Vyučující odborných předmětŧ, které v dnešní době jiţ mají pro výuku moţnost vyuţít moderní výkonné počítače, které spolu s dalším přídavným zařízením poskytují svému uţivateli obrovské moţnosti vyuţití, jsou si vědomi jejich rozsáhlých moţností. Tyto počítače pro účely výuku mohou být doplněny například o zvukovou kartu, mohou mít větší operační paměť a přes USB je také mŧţeme připojovat k dalším komponentŧm pro multimediální aplikace (kamery, digitální fotoaparáty, videokamery, digitální audio záznamníky, vizualizéry, přenosné flash disky, skenery, barevné tiskárny, elektronická pera, multimediální tabule, atd.). Možnosti využití počítače ve výuce lze shrnout do následujících základních oblastí:
Programy na prezentaci a procvičování látky;
Simulační programy a didaktické hry;
Expertní systémy a výukové programy vyuţívající umělé inteligence;
Elektronické učebnice a encyklopedie;
Programy pro řízení laboratorní výuky;
Programy pro výuku projektování;
Programy pro prověřování znalostí ţákŧ;
Atd.
S nástupem počítačů se mění role učitele:
Organizátor a manaţer VV procesu;
Partner ţáka, jeho pomocník a rádce;
Didaktický programátor;
Technolog vyučovacích prostředkŧ;
Výzkumník v oboru didaktiky.
(Strach, J. 1996)
34
2.5.5 Počítačový výukový systém Počítačový výukový systém je sítově orientovaný software, který zvyšuje propojenost počítačŧ v síti do celku a který je pod kontrolou učitele (Vaněček, 2008). Tento systém umoţňuje ovládání šech pracovních stanic v učebně i mimo učebnu. Pro učitele tento systém představuje moţnost kontrolovat studentské počítače a tedy činnost, která se na nich dělá. Mŧţe tak pomoci studentŧm s řešením nejrŧznějších výukových problémŧ. Učitel tak mŧţe zabránit činnostem nesouvisejícím s výukou. Je moţné vyuţít např. sdílení obrazovek a všichni studenti tak mohou sledovat práci učitele nebo některého ţáka. Učitel také mŧţe shlédnout navštívené internetové stránky. Počítačový systém dále umoţňuje vytvářet virtuální učebny. Studenti se tak mohou připojovat k výuce i na dálku z jiné místnosti. Učitel mŧţe u připojených počítačŧ zamknout klávesnici nebo i vypnout monitor pokud je to třeba. Tento systém také umoţňuje rozesílání a sběr souborŧ a předvádění činnosti na jednotlivých monitorech. Výhodou výše popsaného systému je kontrola vyučujícího nad prací a chováním ţákŧ, ale také moţnost pomoci v reálném čase. Nevýhodou je pořizovací cena, která je stejně jako interaktivní tabule, či jiných moderních typŧ didaktické techniky velmi vysoká. (Vaněček, D. 2008)
Obrázek 11: Základní sestava PC pro výuku (www.ivt-vyuka.ic.cz, 2006)
35
Závěrem k didaktické technice Na závěr této kapitoly by bylo vhodné zmínit několik dŧleţitých zřetelŧ pro práci s didaktickou technikou a učebními pomŧckami:
Pedagog by měl mít trvalý přehled o učebních pomŧckách, které mŧţe vyuţít pro výuku svých předmětŧ;
Je dobré si vţdy před pouţitím ověřit zda je pomŧcka plně funkční;
V případě experimentu je nutné si celý proces vyzkoušet na daném zařízení, které bude po té vyuţito ve výuce;
Do (experimentu) práce s pomŧckami je vhodné zapojit studenty;
Je nutné zajistit pro ţáky dobrou viditelnost na objekt experimentu;
Dbát na odborné proškolení pro uţívání didaktické techniky;
Pokud je přístroj nefunkční, nepokouší se ho pedagog sám opravit;
Pedagog klade dŧraz na efektivnost vyuţívání didaktické techniky a učebních pomŧcek;
Pedagog dodrţuje didaktické zřetele pro práci s didaktickou technikou a pomŧckami.
Při práci s didaktickou technikou a učebními pomŧckami si musí být pedagog vědom toho, ţe učební pomŧcky a didaktická technika slouţí ve výchovně vzdělávacím procesu pouze jako prostředek pro předávání informací a ne jako samotný cíl výuky! (Čadílek,M. Loveček, A. 2003, Stixová, L. 2009)
36
3. EMPIRICKÁ ČÁST 3.1 Metodologický postup 3.1.1 Prvotní záměry výzkumu Při úvahách, které předcházely plánování, a sepsání této práce bylo mým cílem provézt výzkum na dané téma na celém území ČR. Byla to myšlenka velmi smělá, která by se však jen velmi obtíţně realizovala. Tento svŧj záměr jsem konzultovala s vedoucím diplomové práce a došli jsme k závěru, ţe mnohem přínosnější a schŧdnější bude zaměřit výzkum na SOŠ a SOU na území města Brna a v jeho nejbliţším okolí. Dŧvodem byla nízká návratnost informací z náhodně vybraných SOŠ a SOU, obtíţnější komunikace se vzdálenějšími regiony, regionální specifika a přílišná administrativní zátěţ. Rozhodli jsme se tedy zaměřit výzkum na lokální středoškolská zařízení, z nich některá fungují i jako fakultní školy při MU. 3.1.2 Výzkumný vzorek Do výzkumu bylo zařazeno celkem 18 škol. Klíčem k zařazení do výzkumu byla pouze podmínka, aby se ústav nacházel na území města Brna, či jeho blízkém okolí, dále škola musela být státní a poslední podmínkou bylo, aby je jednalo o SOŠ nebo o SOU. Jak jiţ bylo řečeno, těmto podmínkám odpovídalo celkem 18 SOŠ a SOU. S ohledem na optimální počet škol zahrnutých do výzkumu, nebylo jiţ nutné provádět další selekci účastníkŧ. Mým záměrem bylo, rozeslat krátký prŧvodní dopis o své práci, která by obsahovala i klikatěný link – který by po rozkliknutí přesměroval respondenta na stránky s dotazníkem. Kaţdý měl tedy stejnou moţnost na dotazník odpovědět jako kdokoliv jiný. Tímto jsem vyuţila tzv. náhodného výběru odpovídajících respondentŧ k ustanovení výběrového souboru. Dotazník byl zcela anonymní, coţ v podstatě bylo i mým záměrem z dŧvodu aby se odpovídající nemusel obávat odpovídat zcela pravdivě. Toto ale bohuţel na druhé straně nutně musí znamenat, ţe o další, mnohdy také velmi dŧleţité informace přijdeme. Jelikoţ je dotazník zcela anonymní, nemohla jsem do něj zařadit otázky týkající se osobních dat respondentŧ.
37
Není tedy moţné z dotazníku vyselektovat určité informace, které by bylo moţné vyuţít na další výzkum, či doplňující informace, které by mohly doplnit stávající dotazník. Pro další výzkum by bylo dobré získat od respondentŧ například údaje o jejich věku, vzdělání, profesní orientaci, či délce jejich praxe. Takovéto informace, bychom si pak mohli dát do souvislosti s tím, jak respondenti určité skupiny odpovídali. Například, jaký vztah k didaktické technice má určitá věková skupina, nebo vyučující který má vysokoškolské vzdělání oproti vyučujícímu se středoškolským vzděláním a podobně. To uţ by, ale byl v podstatě zcela jiný výzkum. 3.1.3 Výzkumná metoda Jako výzkumná metoda pro empirickou část diplomové práce byla zvolena metoda dotazníku. Tato metoda, dle mého názoru, nejlépe vyhovuje poţadavkŧm, za pomocí kterých bude moţné získat odpovědi na otázky týkající se daného tématu. Metodu
výzkumu
za
pomoci
dotazníku,
mŧţeme
zařadit
do
metod
kvantitativního výzkumu – tedy výzkumu, který analyzuje informace získané z jednoznačných odpovědí na dané otázky. Tato metoda je vhodnější pro humanitně zaměřený výzkum, ve kterém jde o popis činností, zkušeností a návykŧ jednotlivých vyučujících. (Gavora 2000)
3.1.4 Zaměření a cíle výzkumu Výzkum je zaměřený na sběr informací týkajících se materiálního vybavení jednotlivých respondujících škol moderní didaktickou technikou. Dotazník samotný je cíleně směřován pouze na otázky týkající se moderní didaktické techniky, která je také hlavním subjektem tohoto výzkumu. Díky jasně stanoveným cílŧm výzkumu bylo nutné zaměřit otázky v dotazníku pouze na úzce specifickou skupinu didaktické techniky. Tato skupina měla v podstatě jediné kritérium, které umoţňovalo zařazení do této výzkumné skupiny. Tímto kritériem bylo, aby byla moderní – tedy součastná, vyuţívala propojení s počítačem, dokázala prezentovat přípravu učitele a podporovala jej co nejvíce v jeho práci. Do této skupiny byly zařazeny 38
tyto přístroje: Dataprojektor, Vizualizér, Interaktivní tabule, Audiovizuální technika a PC. Do skupiny byla zařazena i bílá tabule pro psaní fixem a také zpětný projektor. Dva posledně jmenované přístroje sice uţ nejsou ţádnou novinkou, ale na našich školách, je mŧţeme vídat poměrně dlouho oproti dalším zástupcŧm této skupiny. Přece jen sem ale patří. Oproti klasické, černé, dvoukřídlé tabuli, nebo například magnetofonu splňují totiţ přívlastek moderní. Moderní didaktická technika je velmi hojně vyuţívána při přednáškách a cvičeních při odborné přípravě studentŧ pedagogických škol, je ale tato technika vyuţívána i na našich budoucích pracovištích? A pokud ano, je tato technika vnímána studenty a vyučujícími kladně nebo stále ještě nemá své stálé místo na našich SOŠ/SOU? Výzkumné cíle jasně vyplívají z poloţených a zatím nezodpovězených otázek v předešlém odstavci. Cílem mého výzkumu o vybavenosti a vyuţívání didaktické techniky je na tyto otázky odpovědět. Cíle výzkumu:
Vybavení respondující školy moderní didaktickou technikou;
Vyuţívání moderní didaktické techniky vyučujícími odborných předmětŧ;
Jak hodnotí práci s moderní didaktickou technikou vyučující;
Jak často vyuţívají respondenti moderní didaktickou techniku při výuce;
Kterou didaktickou techniku by respondenti rádi vyuţívali, kdyby ji měli k dispozici;
Jak vztah mají k moderní didaktické technice u svých kolegŧ a studentŧ.
Na tyto a některé další otázky se budu snaţit odpovědět pomocí informací získaných z vyplněných dotazníkŧ v kapitole Vyhodnocení.
39
3.1.5 Způsob vyhodnocování dotazníků/návratnost dotazníků Prŧvodní dopis s odkazem na stránky s připraveným dotazníkem jsem odeslala 15. 11. 2010. Prvních 14 dní, byl zájem o vyplnění dotazníku velmi nízký, odpovědělo jen něco málo přes 10 respondentŧ. Tento prvotní nezájem mě ale neodradil a proto jsem pravidelně kaţdý týden posílala na vybrané školy jakýsi up-date mého informačního dopisu, ve kterém jsem je stále znovu a znovu ţádala pomocí rŧzných argumentŧ o jejich vyplnění. Častým problémem bylo i to, ţe někteří učitelé povaţovali za zbytečné odpovídat v případě, ţe učili jiný neţ praktický předmět. Klasickým příkladem byli například učitelé ekonomie, účetnictví apod. Tito se nepovaţovali za vyučující odborných předmětŧ, a proto na dotazník neodpovídali. Po mých urgencích, ţe výzkum se týká všech odborných předmětŧ – kam mŧţeme zařadit jak ekonomii tak například i zboţíznalství nakonec dotazník vyplnili. Ke konci termínu, který jsem si stanovila jako hraniční pro sběr dat - tedy 30. 12. 2010 na dotazník odpovědělo jiţ 52 respondentŧ. Nyní jsem jiţ v „rukou“ měla potřebné informace v jejich základní a nezpracované podobě. Bylo potřeba informace přetřídit a znovu pročíst, abych se přesvědčila, ţe dotázaní otázkám skutečně rozuměli a odpovídali tedy dle mých výzkumných potřeb. Po té bylo potřeba převést získané informace do grafŧ a číselných hodnot pro jejich snazší porovnávání. Jednotlivé odpovědi ke kaţdé otázce jsem přepočítala na procentuální podíl dle počtu odpovídajících respondentŧ a získala jsem tak přehled kolik procent respondentŧ souhlasí s tou či jinou variantou nabízené odpovědi. Tyto procenta pak bylo nutné převést do podoby grafu s popisky. Teprve graf byl mým výstupem z tohoto výzkumu – z nich jsem mohla čerpat odpovědi na otázky, které jsem si vytyčila jako výzkumné cíle v kapitole zaměření a cíle výzkumu.
40
3.2. Dotazník Dotazník, který byl vytvořený pro účely výzkumu:
DOTAZNÍK materiální vybavení didaktickou technikou v rámci školy: 1. Která z níže uvedené didaktické techniky je v majetku Vaší školy? Dataprojektor
Bílá tabule na psaní fixem
Zpětný projektor
Audiovizuální technika/PC
Vizualizér
Interaktivní tabule
2. Některé z výše zmíněných didaktických technik ve výuce? Pokud ano označte je: Dataprojektor
Bílá tabule na psaní fixem
Zpětný projektor
Audiovizuální technika/PC
Vizualizér
Interaktivní tabule
3. Pokud ve výuce využíváte i jiný typ moderní didaktické techniky, napište jej prosím:…………………………………………………………………………… 4. Považujete materiální vybavení moderní didaktickou technikou (MDT - viz otázka č.1) na Vaší SŠ za dostatečné? Ano
Spíše ano
Ne
Spíše Ne
5. Je na Vaší škole dostatečný počet didaktické techniky pro potřeby všech vyučujících? (kteří mají zájem ji použít při výuce) Ano
Ne
Vţdy je nutná domluva, který z pedagogŧ si DT vypŧjčí DT vyuţívá jen malé procento vyučujících, proto je kapacita DT dostačující Nevím, nemohu posoudit 6. Kterou z nových typů DT nemáte k dispozici na Vaší škole, ale rádi by jste ji využili při výuce? Dataprojektor
Bílá tabule na psaní fixem
Zpětný projektor
Audiovizuální technika/PC
Vizualizér
Interaktivní tabule
41
7. V procentuelním vyjádření využíváte ve výuce DT V 80% všech vyučovacích hodin
V 50% všech vyučovacích hodin
V 20% všech vyučovacích hodin
DT ve výuce nevyuţívám vŧbec
8. Vnímáte využívaní DT jako přínosné pro výuku? Ano
Spíše ano
Ne
Spíše Ne
Nevím, nemohu posoudit
9. Pokud vnímáte využívaní DT pro výuku jako přínosné, napište z jakého důvodu tomu tak je:…………………………..……………………………………………… 10. Jak dle Vašeho názoru hodnotí využívání DT ve výuce studenti? Kladně Spíše kladně
Nevím, nemohu posoudit K vyuţívání DT jsou spíše odmítaví
11. Zvyšuje dle Vašeho názoru využívání didaktické techniky ve výuce kvalitu výuky? Ano
Spíše ano
Ne
Spíše Ne
Nevím, nemohu posoudit
12. Jaký je z Vašeho hlediska postoj k výuce pomocí DT u Vašich kolegů v pedagogickém sboru? Spíše odmítavý
Didaktickou techniku vyuţívají velmi často
Odmítavý
Didaktickou techniku nevyuţívají příliš často
Kladný
Spíše kladný
Nevím, nemohu posoudit
42
3.2.1 Vyhodnocení empirické části – Dotazníku Otázka č. 1: Která z níţe uvedené didaktické techniky je v majetku Vaší školy?
Obrázek 12: Otázka č. 1
Otázku č. 1 Jsem zaměřila na všeobecnou vybavenost didaktickou technikou na SOŠ a SOU. Respondenti měli označit vţdy jednu, nebo více z nabízených variant. Jednotlivé varianty, byly vybrány záměrně pouze mezi moderní didaktickou technikou tak aby odpovídaly na otázky vyplývající ze zaměření výzkumu. Z odpovědí respondentŧ vyplívá, ţe vybavenost moderní didaktickou technikou je na školách, které byly zařazeny do výzkumu na dobré úrovni. Svědčí o tom i vysoké procento odpovídajících. Dŧleţitým ukazatelem je ale také poměrně rovnoměrné pestré rozloţení jednotlivých druhŧ didaktických technik, které je moţné při výuce vyuţít. Nejčastěji na spolupracujících školách dle informací získaných z dotazníku nalezneme Dataprojektor, Audiovizuální techniku a bílou tabuli pro psaní fixem (20% a 21%) Dále poměrně častý je na našich školách také zpětný projektor (18%) a interaktivní tabule (13%). 8% respondentŧ má pro svoji práci k dispozici také vizualizér. U této otázky pro mě bylo překvapením poměrně vysoké procento respondentŧ, kteří na svých školách mají k dispozici interaktivní tabule. Jednak z dŧvodu poměrně vysoké pořizovací ceny
43
a dále také dalších nákladŧ, které je nutné připočítat k ceně přístroje - školení vyučujících, moţný software apod. Já jsem se s touto poměrně novou didaktickou technikou setkala při své praxi pouze jednou, a proto je pro mě tento výsledek zachycený v grafu překvapující. Překvapující - ale příjemně. Povaţuji tento přístroj totiţ za velmi praktický a všestranný a tím i přínosný pro výuku. Otázka č. 2: Pouţíváte některé z výše uvedených didaktických technik ve výuce? Pokud ano, označte je:
Obrázek 13: Otázka č. 2
Otázka č. 2 je zaměřená na praktické vyuţívání moderní didaktické techniky v praxi vyučujícího. Otázka byla zamýšlena tak aby pomohla nalézt odpovědi na otázku, zda v případě, ţe je škola materiálně dobře vybavena, je tato technika také vyuţívána vyučujícími ve výuce. Výzkum přinesl odpověď, ţe didaktickou techniku vyuţívá při práci převáţná většina respondujících. Přičemţ nejpouţívanějším didaktickým prostředkem ve výuce je audiovizuální technika a osobní počítač (28%). Hned na druhém místě se společně s dataprojektorem umístila bílá tabule pro psaní fixem (25%). Prvenství audiovizuální techniky a PC si vysvětluji poměrně vysokým podílem tříd, které jsou standardně vybaveny televizí, videem. Je tedy pro vyučujícího poměrně snadné připravit si materiál k výuce právě pro toto médium. Jednak odpadá jakákoliv 44
manipulace s technikou a také výukové materiály si nemusí tvořit vyučující sám. Nabízí se mu celá řada kvalitních titulŧ, které mŧţe vyuţít pro výuku. Podobně si vysvětluji i vysoké procento vyuţívání bílé tabule a dataprojektoru. Bílá tabule je také inventářem mnoha tříd, a proto je moţné, ţe její obliba pramení z její stabilní pozice v našich třídách a také jejímu snadnému pouţití – grafický záznam pomocí fixu. Otázka č. 3: Pokud ve výuce vyuţíváte i jiný typ moderní didaktické techniky, napište jej: Tuto otázku jsem poloţila s cílem zmapovat situaci na poli didaktické techniky pouţívané na respondujících SŠ. Závěrem mělo být zjištění, zda byly nabízené moţnosti odpovědí v předešlých a následujících otázkách plně vyuţity, či naopak, zda nebylo na nějaký významný druh didaktické techniky, vyuţívaný pro účely výuky, pozapomenuto. Výzkum ale toto vyvrátil. Odpovědi respondentŧ byly následující: 1) Speciální měřící technika ve spojení s PC; 2) Promítačka diapozitivŧ, videokamera na mikroskopu propojená s TV; 3) Počítače v počítačové učebně napojené na internet; 4) Multimediální učebna; 5) Meotar. Na tuto doplňující otázku odpovědělo celkem jen 6 respondentŧ. Ve všech případech uvedli buďto zmíněnou didaktickou techniku ale pod jiným názvem. Příkladem mŧţe být odpověď: počítače v počítačové učebně napojené na internet – které také mŧţeme zařadit pod nabízenou moţnost Audiovizuální technika/PC) v jiném případě uvedl některý respondent například jako odpověď Meotar a další z respondentŧ uvedl promítačku diapozitivŧ. Zajímavé je, ţe přestoţe oba tyto přístroje mají dnes jiţ několik generací vývojově novějších následovníkŧ (např. vizualizér, dataprojektor, aj.), jsou tito jejich předchŧdci některými pedagogy stále povaţovány za moderní didaktickou techniku. Je tedy poměrně obtíţné stanovit relevantní kritéria pro zařazení didaktické techniky mezi tu, kterou nazýváme moderní. Závěr získaných poznatkŧ k této 45
doplňující otázce je, ţe oblast moderní didaktické techniky byla zmapována odpovídajícím zpŧsobem. Nebylo opomenuto ţádné významné odvětví moderní didaktické techniky s výjimkou velmi specializovaných přístrojŧ vyuţívaných pro odbornou výuku (např. měřidla, mikroskopy s videokamerou apod.) Zajímavým zjištěním ale byla odpověď multimediální učebna. Tato specifická didaktická technika je pro výuku jistě velmi přínosná, a přestoţe v ČR ještě není příliš rozšířena, věřím, ţe si své místo najde a to i navzdory poměrně vysokým nákladŧm na její zřízení a provoz. Otázka č. 4: Povaţujete materiální vybavení moderní didaktickou technikou (viz. Otázka č. 1) na Vaší SŠ za dostatečné?
4. Otázka byla míněna ve smyslu, zda vyučující povaţují stavající vybavení didaktickou techniku uvedenou v otázce č. 1 za dostatečné. Jinak řečeno, zda je jejich pracoviště dle jejich názoru dostatečně vybaveno právě zmíněnou technikou. Otázka se tedy netýkala tradičních didaktických prostředkŧ, ve škole běţně dostupných, ale pouze víše
jmenovaných
moderních didaktických technik. Naprostá většina respondentŧ
v dotazníku uvedla (77% ) , ţe vybavení školy touto technikou je dostačující, coţ potvrzují i výsledky u otázky č. 6, která jasně ukazuje dobrou vybavenost právě těmito prostředky. 21 % respondentŧ pak uvedlo, ţe vybavenost hodnotí spíše jako dostatečné a pouze 2 % povaţují vybavení moderní didaktickou technikou spíše za nedostačující.
46
Otázka č. 5: Je na Vaší SŠ dostatečný počet didaktické techniky pro potřeby všech vyučujících? (kteří mají zájem ji pouţít při výuce)
5. otázka je zaměřena na počet kusŧ materiálně -technické základny moderni didaktické techniky. Cílem otázky bylo zjistit, zda jsou respondující školy dostatečně vybaveny touto technikou tak aby byo moţné pokrýt případnou poptávku vyučujících po této technice. Výsledky ukazují, ţe celkem 32% respondentŧ povaţuje vybavenost za dostatečnou. Spíše dostatečně hodnotí vybavenost 23% respondentŧ. 17 procent respondentŧ uvedlo, jako nutnost domluvu mezi jednotlivými pedagogy, kdo si na danou hodinu techniku pŧjčí. Dalších 18 procent uvádí, ţe počty didktické techniky jsou dostatečující vzhledem k její nízké frekvenotvanosti vyuţívání při výuce. Tato otázkě mně osobně velmi zajímala. Dŧvodem bylo moje přesvědčení, ţe i v případě, kdy škola vlastní několik kusŧ totoţného druhu didaktické techniky neznamená to zpravidla její 100% vytíţenost. Odpovědi ale tuto moji hypotézu vyvracejí. Celkem 55 procent respondentŧ uvádí, ţe s pŧjčením didakické tecniky pro výuku nemají ţádné obtíţe, a dokonce 17% respondentŧ uvádí, ţe v případě, kdy má o vypŧjčení této techniky zájem více vyučujících, je obvyklé se na výpŧjče domluvit, tím v podstatě respondenti potvrzují , ţe didaktická technika je vyuţívána ikdyţ jí v danou chvíli například není dostatek – coţ by se dalo chápat také jako fakt, ţe didaktická technika je výuţívána s maximální efektivitou. 47
Otázka č. 6: Kterou z nových typŧ didaktické techniky nemáte na Vaší škole k dispozici, ale rádi byste ji vyuţili při výuce?
Obrázek 14: Otázka č. 6
Otázka č. 6 byla zaměřena na názor respondentŧ, kterou z moderních didaktických technik by rádi vyuţili při své práci ale, nemají ji na svojí škole k dispozici. Mezi jasně nejţádanější přístroje ze zařadily vizualizéry, které by ocenilo aţ 46% odpovídajících. Na pomyslném druhém místě se umístily s 38% interaktivní tabule, které se i podle mých odhodŧ řadí na přední příčky obliby u českých vyučujících. Třetí, i kdyţ ne s tak významným procentuelním hodnocením skončily bílé tabule pro psaní fixem. Dále by také respondenti uvítali například audiovizuální techniku (4%) a stejným poetem procent by respondenti pří výuce uvítali zpětný projektor. Poměrně nízké hodnoty u audiovizuální techniky, zpětného projektoru a dataprojektoru, který dokonce nezískal ani jediné procento, si vysvětluji poměrně dobrou vybaveností těmito třemi didaktickými technikami na našich školách. Je tedy pravděpodobné, ţe školy respondentŧ jsou jiţ těmito technikami vybaveny a respondenti tedy jiţ tyto přístroje nepostrádají, neboť je mají pro výuku k dispozici.
48
Otázka č. 7: V procentuálním vyjádření ve výuce vyuţíváte didaktickou techniku:
Obrázek 15: Otázka č. 7
Otázka č. 7 hledala odpověď na otázku, jak často respondenti vyuţívají didaktické techniky pro výuku. Otázka byla poloţena tak, aby uţ ze samotných odpovědí bylo zřejmé, v kolika procentech svých vlastních vyučovacích hodin přibliţně pouţili některou z mnoha typŧ didaktické techniky. Tato otázka nebyla, co se týče typologie vyučovacích hodin nijak specifikována, otázka byla míněna na celý objem vyučovacích hodin kaţdého respondujícího vyučujícího. Ze získaných odpovědí jasně vyplívá fakt, ţe didaktickou techniku ve výuce vyuţívá aţ 98% všech respondentŧ. Z toho celých 43% respondentŧ vyuţívá didaktickou techniku aţ v 80% všech svých vyučovacích hodin – coţ v podstatě znamená vyuţití této didaktické techniky téměř v kaţdé hodině! O něco méně odpovídajících (33%) vyuţívá didaktickou techniku v 50% všech svých vyučovacích hodin – tedy v kaţdé druhé hodině je vyuţito přínosu některého z typŧ moderní didaktické techniky. Další respondenti (22%) potvrdili vyuţití didaktické techniky ve 20% své výuky. Pouze jeden respondent didaktickou techniku nevyuţívá pro výuku vŧbec.
49
Otázka č. 8: Vnímáte vyuţívání didaktické techniky jako přínosné pro výuku?
Obrázek 16: Otázka č. 8
Otázka č. 8 zaměřená na pohled pedagogŧ na moderní didaktickou techniku. Výzkum nám jiţ dříve ukázal, ţe respondující školy jsou dobře vybavené didaktickou technikou, také uţ víme, jaké další typy didaktických technik by rádi měli pro svoji práci k dispozici, ale stále ještě nevíme, jak respondent - pedagogové vnímají práci s didaktickou technikou. Je podle nich vŧbec její vyuţívání něčím přínosné pro výuku? Jiţ z grafu je jasně vidět velmi pozitivní vnímání didaktické techniky - celých 98% respondentŧ povaţuje vyuţívání didaktické techniky jako přínosné (77%) nebo za spíše přínosné (21%). Jako spíše nepřínosné hodnotí vyuţívání DT opět pouze jeden respondent. O kladném přístupu k vyuţívání moderní didaktické techniky tedy uţ snad nemŧţe být pochyb. Otázka č. 9: Pokud vnímáte vyuţívání didaktické techniky jako přínosné pro výuku, napište z jakého dŧvodu tomu tak je: Na tuto otázku odpovídalo formou volných odpovědí celkem 36 respondentŧ. Většina z nich uváděla pouze heslovitě vyjádřené názory na danou problematiku. U těchto respondentŧ byly hlavními argumenty pro vyuţívání moderní didaktické techniky hlavně tyto dŧvody: 50
Zvýšení zájmu studentŧ o výklad;
Vyšší pozornost ţáku ve výuce;
Moţnost pestřejší a zábavnější prezentace při výkladu učiva;
Názornost a interaktivita;
Lze vyuţít v kaţdé části a pro kaţdý druh vyučovací hodiny;
Časová úspora vyučujícího i studenta – přehlednější zápis nové látky.
Respondenti ale popsali i jiné, velmi dŧleţité vlastnosti typické pro práci s moderní didaktickou technikou, které si blíţe představíme: 1) Rychlá aktualizace a následný up-date stávající prezentace v souladu s novými trendy v oboru; 2) Moţnost interaktivity, větší zájem ţákŧ o výuku, elektronický materiál lze vyuţít i v dalších hodinách; 3) Zrychlení výkladové části hodiny, snazší a přesnější vysvětlení pojmŧ a vztahŧ; 4) Moţnost vyuţití aktuálních firemních materiálŧ přístupných na webových stránkách. Otázka č. 10: Jak dle Vašeho názoru hodnotí vyuţívání didaktické techniky ve výuce studenti?
Obrázek 17: Otázka č. 10
51
Otázka č. 10 je v podstatě obdoba otázky č 8, která ovšem byla zaměřena na pohled vyučujících. Tato otázka byla poloţena taktéţ vyučujícím, kvŧli celkovému zaměření výzkumu, ale týkala se pouze reakcí studentŧ na vyuţívání didaktické techniky ve výuce. Jak tedy studenti pohlíţejí na vyuţívání didaktické techniky ve výuce? Odpovědi nám poskytnuli dle svého objektivního názoru jejich vyučující – vodítkem jim mohlo být chování studentŧ pří výuce za pomocí DT, lepší a rychlejší fixace nové látky u studentŧ i moţné pozitivní reakce studentŧ na takovýto styl výuky. Celých 67% vyučujících si myslí, ţe studenti hodnotí vyuţívání didaktické techniky kladně. Dalších 29% vyučujících povaţuje hodnocení studentŧ za spíše kladné. 4% respondentŧ nejsou schopni situaci posoudit. K moţnosti, kdy studenti jsou k výuce spíše odmítaví, se v dotazníku nepřiklonil nikdo. Vzhledem k tomu, ţe je tato otázka zodpovězena pouze zprostředkovaně, je těţké říci, jak by na tuto otázku odpovídali sami studenti – to uţ by byl ale zcela jiný výzkum. Tento výzkum čerpá odpovědi od vyučujících, kteří ale mají velký prostor pro zhodnocení postojŧ ţákŧ k moderní didaktické technice pomocí pozorování a interakce při výuce. Pokud je alespoň polovina respondentŧ, ale uvedla správné údaje, hodnotí i studenti moderní didaktickou techniku velmi pozitivně. Otázka č. 11: Zvyšuje dle Vašeho názoru vyuţívání didaktické techniky kvalitu výuky?
Obrázek 18: Otázka č. 11
52
Otázka č. 11 je zaměřená na subjektivní názor vyučujících týkajícího se vyuţívání didaktické techniky a jejího přínosu pro výuku. Z předešlých otázek jiţ víme, ţe didaktická technika se těší velké oblibě u zvoleného výzkumného vzorku. Víme uţ také, ţe si respondenti zvykli tuto techniku vyuţívat při většině svých vyučovacích hodin.
Nyní se dozvídáme, proč tak vlastně učitelé odborných předmětŧ
činí. Výzkum jasně ukázal, ţe respondenti vidí jasné rovnítko mezi kvalitou výuky a vyuţíváním didaktické techniky ve výuce. Chápou tuto techniku jako jakéhosi pomocníka, který jim pomŧţe výklad podávat názorněji, poutavěji nebo v přehlednějších výkladových strukturách, které jsou jasnější pro studenty. Výzkum ukázal, ţe aţ 63% respondentŧ souhlasí s tím, ţe vyuţívání didaktické techniky kvalitu výuky. Dalších 35 % respondentŧ zastává názor, ţe didaktická technika spíše zvyšuje kvalitu. Na tuto otázku tedy kladně odpovědělo celých 98% kladně nebo spíše kladně. Opět pouhá dvě procenta - tedy jediný respondent si myslí, ţe kvalita výuky spíše není zvyšována vyuţíváním didaktické techniky. Tato otázka nám jasně ukazuje, jak respondenti vnímají didaktickou techniku jako partnera ve výuce. Chápou, ţe pouze její vyuţívání ve výuce není samonosné a nemělo by patrně ani velký vliv na kvalitu výuky, či její zefektivnění. Aby byla výuka za pomocí didaktické techniky přínosná, musí být dobře promyšlená, správně načasovaná, dŧleţité jsou také prezentační schopnosti vyučujících. Pravděpodobně nejdŧleţitější roli ale hrají dobře připravené didaktické pomŧcky, které hodláme prezentovat pomocí didaktické techniky. Jen pokud splníme všechny tyto poţadavky, mŧţe být naše výuka za pomoci didaktické techniky kvalitnější.
53
Otázka č. 12: Jaký je z Vašeho hlediska postoj k výuce pomocí DT u Vašich kolegŧ v pedagogickém sboru?
Obrázek 19: Otázka č. 12
Otázka č. 12 je opět zacílena na subjektivní pozorování a názory vyučujících ve vztahu ke svým kolegŧm v pedagogickém sboru. Jak vnímají respondenti postoje svých kolegŧ k moderní didaktické technice. Je opravdu didaktická technika ve výuce vyuţívána tak často jak vyplývá z dříve poloţených a zodpovězených otázek? Jde o jakousi ověřující otázku, která by nám měla pomoci poodhalit, zda byly dotazníky vyplňovány podle skutečnosti, nebo podle nepravdivých tvrzení. Například v otázce číslo 7, která se týká vyuţívání moderní didaktické techniky ve výuce (v procentuelním vyjádření) odpovědělo 43% respondentŧ, ţe vyuţívá moderní didaktickou techniku v 80% svého výučování. Dalších 33% odpovědělo, ţe tuto techniku vyuţívá v 50% veškeré své výuky. Tato procenta v podstatě znamenají, ţe celých 76% respondentŧ vyuţívá moderní didaktickou techniku alespoň v 50% vyučovacích hodin. V této otázce 46% respondentŧ označilo přístup svých kolegŧ k moderní didaktické technice jako spíše kladný. Jako kladný pak přístup kolegŧ označilo 23% vyučujících. Dalších 8% odpovědělo, ţe jejich kolegové vyuţívají didaktickou techniku velmi často.
54
Souhrnem tedy mŧţeme říci, ţe celkem 77% respondentŧ má ve svém okolí kolegy, kteří, mají kladný vztah k didaktické technice a vyuţívají ji v některých případech i velmi často. Dá se tedy říci, ţe po procentuelní stránce jsou vyrovnané jak odpovědi samotných uţivatelŧ didaktické techniky, tak i jejich kolegŧ, kteří svými odpověďmi potvrzují jejich předchozí odpovědi. Respondenti dále uvedli, ţe 15 % z nich má ve svém okolí spíše kolegy, kteří moderní didaktickou techniku nevyuţívají příliš často. Dalších 8% respondentŧ nedokázalo situaci ve svém pedagogickém sboru objektivně posoudit.
55
4. Závěr Diplomová práce se zabývá problematikou vyuţívání didaktické techniky při výuce odborných předmětŧ na SOŠ a SOU. Jedním z hlavních témat této diplomové práce bylo zmapování prostředkŧ moderní didaktické techniky, které jsou podrobně popsány v teoretické části práce. V této části práce nalezneme ucelený přehled moderní didaktické techniky, její vymezení dle rŧzných autorŧ, stručnou metodiku jak danou didaktickou techniku vyuţívat ve výuce odborných předmětŧ a také časté chyby, kterých se mŧţe pedagog dopustit při jejím vyuţívání pro výuku. Praktická část je věnována výzkumu, který byl zaměřen na klíčové otázky spojené s vyuţíváním didaktické techniky pro výuku odborných předmětŧ. Jak jiţ bylo řečeno v úvodu této práce, mým cílem bylo zhodnotit materiální vybavení středních škol a učilišť, jejich teoretickou připravenost na práci s touto technikou, frekvenci jejího vyuţívání. Dalším okruhem otázek kterým se výzkum věnoval, bylo vnímání didaktické techniky pedagogy, kteří ji vyuţívají, studenty, kteří jsou vlastně „konzumenty“ práce pedagogŧ, ale v neposlední řadě také vnímání didaktické techniky ostatními členy pedagogického sboru. Pro získání odpovědí na tyto otázky jsem vyuţila explorační metodu ve formě dotazníku. Tento dotazník jsem rozeslala na všechny SOŠ a SOU ve vybraném místě. Vyplněné
dotazníky
byly
zpracovány
do
přehledných
grafŧ
s vysvětlivkami
a zhodnocením získaných odpovědí. Mojí pŧvodní premisou před uskutečněním tohoto výzkumu bylo mínění, ţe moderní didaktická technika není na daném typu středního školství pro výuku vyuţívána. Toto moje mínění bylo zapříčiněno předešlou zkušeností, kterou jsem získala při sběru informací pro bakalářskou práci. Obě střední školy, se kterými jsem spolupracovala, nebyly téměř vŧbec vybaveny moderní didaktickou technikou a její vyuţívání pro výuku tak nebylo moţné. Tato informace tedy byla prvotním impulsem, abych věnovala diplomovou práci právě tomuto tématu. Výsledky by pak výše zmíněnou premisu mohly vyvrátit či potvrdit.
56
Na
základě
získaných
výsledkŧ
bylo
zjištěno,
jak
je
jiţ
popsáno
v empirické/praktické části této práce několik překvapivých výsledkŧ. Ty uţ ale byly dostatečně popsány pod jednotlivými otázkami. Výsledky, které přinesla tato práce prostřednictvím výzkumu, byly překvapující. Zejména v oblasti vyuţívání moderní didaktické techniky pro výuku odborných předmětŧ je vidět kladný přístup vyučujících i studentŧ k této technice. Kladně z výzkumu vychází také hodnocení materiálního vybavení respondujících škol, které se ukázalo velmi uspokojující. Oproti prvotní hypotéze uvedené hned v úvodu této práce, výzkum jasně ukázal, ţe většina respondentŧ má pro výuku k dispozici i nejmodernější didaktické techniky (interaktivní tabule, dataprojektory,…) a úroveň materiálního vybavení na své škole respondenti hodnotí jako dostatečné. Je patrné, ţe dnešní vyučující jsou si velmi dobře vědomi jak výhod, tak i úskalí které práce s touto technikou přináší. Moderní didaktická technika je ve výuce odborných předmětŧ jedním z nepostradatelných elementŧ výuky. Jak dokazují odpovědi respondentŧ, je moderní didaktické techniky hojně vyuţíváno téměř u všech typŧ vyučovacích hodin. Výzkum ukázal moderní didaktickou techniku jako velmi oblíbenou a vyuţívanou učební pomŧcku, která jednak umoţňuje názornější výklad učiva, přesnější prezentaci pojmŧ a nákresŧ, snazší uchování dat pro další výuku.
Podstatné bylo i zjištění, ţe dle
vyučujících projevují také studenti o výuku doplněnou výkladem za pomoci některé z didaktických technik zvýšený zájem. Výuka se dle hodnocení pedagogŧ stává pro studenty atraktivnější a srozumitelnější. Není tedy divu, ţe je didaktické technika pro výuku vyuţívána stále častěji, nápaditěji a efektivněji. Závěrem je tedy moţné říci, ţe výzkum přinesl cenné informace o aktuálním postavení moderní didaktické techniky ve výuce na respondujících SOŠ a SOU. Přináší také informace o zpŧsobech jejich vyuţívání pro výuku a popisuje procentuelní podíly jednotlivých moderních technik, vyuţívaných na jednotlivých školách. Díky informacím získaným tímto výzkumem, byla vyvrácena prvotní premisa, která vedla k sepsání této práce. (viz výše) Data, která přinesl výzkum jasně ukazují na skutečnost, ţe moderní didaktická technika je nedílnou součástí výuky, je poměrně hojně vyuţívána pro výuku. Dále bylo zjištěno, ţe moderní didaktická technika je velmi kladně přijímána jak vyučujícími, tak i studenty. Dalším bodem, který měl tento výzkum 57
potvrdit či vyvrátit bylo také, dle pŧvodní premisy, nedostatečné vybavení respondujících SOŠ a SOU touto technikou. To bylo v tomto bodě, dle odpovědí respondentŧ, jasně vyvráceno a ukázalo, ţe materiální vybavení moderní didaktickou technikou je ve skutečnosti na velmi dobré úrovni. Dalším zjištěním, které výzkum přinesl, byla také skutečnost, ţe vyučující nejenţe mají tuto techniku pro výuku k dispozici, ale také ji vyuţívají a umějí s ní pracovat. Výzkum tedy splnil stanovené cíle, vytyčené tématem diplomové práce a poskytl reálný přehled o aktuálním stavu materiálně technické základny a jejího vyuţívání na respondujících školských zařízeních.
58
Seznam použitých obrázků OBRÁZEK 1: POMĚR SCHOPNOSTI VNÍMAT INFORMACE ....................................................... 8 OBRÁZEK 2: ZNÁZORNĚNÍ INTERAKTIVNÍ UČEBNY………………………………………..10 OBRÁZEK 3: GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝUKY DLE J. MAŇÁKA.......................................... 11 OBRÁZEK 4: OBLÍBENÁ MODERNÍ DIDAKTICKÁ TECHNIKA - INTERAKTIVNÍ TABULE ........ 20 OBRÁZEK 5: NĚKOLIK MOŢNOSTÍ VYUŢITÍ BÍLE TABULE VE VÝUCE .................................. 22 OBRÁZEK 6: RŦZNÉ TYPY VIZUALIZÉRŦ ........................................................................... 25 OBRÁZEK 7: DATAPROJEKTOR VHODNÝ PRO ŠKOLNÍ VYUŢITÍ/UKÁZKA VELMI MALÉHO DATAPROJEKTORU VHODNÉHO NA PŘEMISŤOVÁNÍ V RÁMCI ŠKOLY ........................... 27 OBRÁZEK 8: UKÁZKA Z VÝUKOVÉHO PROGRAMU ZAMĚŘENÉHO NA INTERAKTIVNÍ TABULE .................................................................................................................................. 28 OBRÁZEK 9: VYUŢITÍ INTERAKTIVNÍ TABULE VE VÝUCE CIZÍHO JAZYKA (AUDIOVIZUÁLNÍ TECHNIKA) ................................................................................................................ 31 OBRÁZEK 10: VIDEOKAMERA UMOŢŇUJE ZACHYCENÍ VÝUKY ODBORNÉHO PŘEDMĚTU.... 33 OBRÁZEK 11: ZÁKLADNÍ SESTAVA PC PRO VÝUKU ........................................................... 35 OBRÁZEK 12: OTÁZKA Č. 1 ............................................................................................... 43 OBRÁZEK 13: OTÁZKA Č. 2 ............................................................................................... 44 OBRÁZEK 14: OTÁZKA Č. 6 ............................................................................................... 48 OBRÁZEK 15: OTÁZKA Č. 7 ............................................................................................... 49 OBRÁZEK 16: OTÁZKA Č. 8 ............................................................................................... 50 OBRÁZEK 17: OTÁZKA Č. 10 ............................................................................................. 51 OBRÁZEK 18: OTÁZKA Č. 11 ............................................................................................. 52 OBRÁZEK 19: OTÁZKA Č. 12 ............................................................................................. 54
59
Seznam použité literatury
BUDIŠ, J. Video ve škole: některé zkušenosti s využíváním videotechniky ve výuce. Brno: MU, 1991. ISBN 80-210-0382-0;
ČADÍLEK, M.; LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003;
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-80-7178-681-0;
GESCHWINDER, J.; RŦŢIČKA, E.; RŦŢIČKOVÁ, B.: Technické prostředky ve výuce. Olomouc: UP, 1995. ISBN 80-706-7584-5;
LOKŠOVÁ, I.; LOKŠA, J. Tvořivé vyučování. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247- 0374-2;
JANIŠ, K. Slovník pojmů z obecné didaktiky. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2006. ISBN 80-7248-352-8;
KALHOUS, Z.; OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178253-X;
DLUHOŠ, J.; VANÍČEK, K. Kapitoly z metodiky využití pomůcek a didaktické techniky ve výuce. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostrava, 1976;
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, 2003. ISBN 80-210-3123-9;
PRŦCHA, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-029-4;
RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-7066-227-1;
STOJAN, M. Základní pedagogické kategorie. Brno: MU, 1998. ISBN 80-2101964-6;
SVOBODOVÁ, M. Analýza využívání didaktických prostředků a médií ve výuce anglického jazyka: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita 2008;
STIXOVÁ, L. Možnosti využití učebních pomůcek a didaktické techniky ve výuce praktického vyučování: Bakalářská práce. Brno 2009;
ŠIMONÍK, O. Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005. ISBN 8086633-33-0;
PECINA, P.; ZORMANOVÁ L. Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi. Brno: MU, 2009. ISBN978-80-210-4834-8;
60
STRACH, J. Využití počítačů ve výuce. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996. ISBN 80-210-1308-7
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno 2000. ISBN 80-85-93179-6;
VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha: České vysoké učení technické, 2008. ISBN 978-80-01-04087-4.
Zdroje z internetu:
HLAĎO, P. Moţnosti vyuţití nových technologií ve vyučování tematického okruhu Svět práce [online]. c2007, poslední revize 12.8.2010 [cit.2010-12-08]. Dostupné z: http://vzdelavani.unas.cz/newtechnology.pdf;
ONfinity [online]. c2008, poslední revize 1.3.2011 [cit.2011-03-01]. Dostupné z: http://www.ppc-online.cz/index.php?object=General&articleId=54&menuId=7;
MLADENKA, J. Typy počítačŧ: Počítače standardu IBM - PC (Personal Computer) [online]. c2008, poslední revize 1.3.2010 [cit.2011-03-05]. Dostupné z: http://ivt-vyuka.ic.cz/index.php?articleread=17;
TRNKOVÁ, K. Materiální didaktické prostředky [online]. c2006, poslední revize
22.3.2006
[cit.2011-03-15].
Dostupné
z:
https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2007/DPS003/um/1366181/materialni_didakt icke_prostredky.pdf;
HDR-FX1 [online]. c2011, poslední revize 8.3.2011 [cit.2011-03-05]. Dostupné z: http://www.sony.cz/product/hdd-hdv/hdr-fx1;
INTERAKTIVNÍ UČEBNA [online]. c2011, poslední revize 28.3.2011 [cit.2011-04-09].
Dostupné
z:
http://www.zspraskacka.ic.cz/skolniprojekty/skolniprojekty.htm;
VIZUALIZÉR [online]. c2007, poslední revize 5.3.2011 [cit.2011-04-09]. dostupné z: http://www.uspesnaprezentace.cz/pomucky-a-technika/vizualizer/;
PROJECTORS [online]. c2011, poslední revize 15.2.2011 [cit.2011-04-09]. Dostupné
z:
http://shop.benq.co.uk/store/benqeu/en_GB/list/categoryID.27956100.
61
Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na výzkum vybavenosti respondujících SOŠ a SOU moderní didaktickou technikou. Teoretická část práce sestává z deskripce a rozdělení klíčových pojmŧ v oblasti didaktické techniky, které se dále objevují v empirické části. Klíčovými pojmy, o které se výzkum opírá, jsou např.: moderní didaktická technika, práce s moderní didaktickou technikou, vnímání didaktické techniky jako prostředku realizace výuky. Empirická část sestává z popisu výzkumu a jeho realizace. Součástí je také vzorový dotazník. Informace získané zpětnou vazbou respondujících nalezneme v další podkapitole, která obsahuje grafické znázornění získaných výstupŧ výzkumu. Závěr zhodnocuje celý výzkum a získané informace.
Abstract This thesis is focused on research about modern teaching techniques at secondary practical school and secondary vocational schools. The theoretical part consists of a description and breakdown of key concepts in the field of Educational Technology, which also appear in the empirical part. The key concepts on which the research is based are: modern technical facilities, working with modern teaching techniques, the perception of educational technology as a tool of teaching. The empirical part consists of a description of research and its implementation. Also included is a sample questionnaire. Information received from respondents is included in the next subsection, which provides a graphical representation of the acquired research outputs. Conclusion evaluates the research and obtained information.
62
Klíčová slova Moderní didaktická technika, interaktivní tabule, dataprojektor, vizualizér, audiovizuální technika, bílá tabule, zpětný projektor, odborný předmět, vyuţívání moderní didaktické techniky ve výuce.
Keywords Modern education technology, interactive whiteboard, dataprojector, visualiser, audiovisual equipment, whiteboard, overhead projector, a vocational subject, use of modern teaching techniques in teaching.
63
Bibliografický záznam: Nosková, L. Využívání didaktické techniky ve výuce odborných předmětů na SOŠ: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií, 2011.
64
Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam SOŠ a SOU, které byly osloveny ke spolupráci na výzkumu. Přílohy: Příloha č. 1: Seznam SOŠ a SOU, které byly osloveny ke spolupráci na výzkumu:
Střední prŧmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1, Brno;
Střední škola pro knihkupce a nakladatelské pracovníky, Bzenecká 4226/23, Brno;
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a elektrotechnické Brno, Trnkova 113, Brno;
Střední škola informatiky a spojŧ Brno, Čichnova 982/23, Brno;
Střední škola potravinářská a sluţeb Brno, Charbulova 1072/106, Brno;
Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská 190/7, Brno;
Integrovaná střední škola automobilní Brno, Křiţíkova 106/15, Brno;
Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy Brno, Olomoucká 1140/61, Brno;
Střední prŧmyslová škola elektrotechnická Brno, Kounicova 684/16, Brno;
Střední zdravotnická škola Evangelické akademie Brno, Šimáčkova 235/1, Brno;
Střední škola informačních technologií a sociální péče Brno, Purkyňova 2832/97, Brno;
Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno, Lerchova 343/63, Brno;
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní Brno, Jánská 463/22, Brno;
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Brno, Merhautova Brno, Merhautova 590/15, Brno;
Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola restaurátorská Brno, Husova 537/10, Brno;
65
Střední škola pro sluchově postiţené a Odborné učiliště Brno, Gellnerova 66/1, Brno;
Střední odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad, Lány 161/34, Brno;
Vyšší
odborná
škola
oděvního
designu
a
managementu
uměleckoprŧmyslová škola textilní, Francouzská 427/101, Brno.
66
a
Střední