manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy — Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Sekce detailu města Kancelář veřejného prostoru
Komentáře
Požádali jsme 20 odborníků z oblasti architektury a urbanismu, a to jak teoretiků, tak praktikujících architektů se zkušenostmi s tvorbou veřejných prostranství, kteří působí v Čechách i zahraničí, aby vypracovali k dokumentům Manuál tvorby veřejných prostranství a návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství odborné komentáře. Cílem komentářů je doplnit teze a pravidla o cennou zkušenost těchto odborníků, vyjádřit se k principům a pravidlům, pokud mají odlišné zkušenosti, a také získat náměty pro doplnění chybějících témat, které by manuál měl řešit, či náměty na doplnění, popřípadě úpravu celkové struktury dokumentu. Součástí odborných posudků byla také anketa spočívající v zodpovězení čtyřech otázek ve shrnující obecné rovině definujících problémy veřejných prostranství Prahy, možnosti jejich řešení a role manuálu v nich.
V čem podle Vás spočívá hlavní cílová kvalita veřejných prostranství (Prahy)? Nejdůležitějším činitelem určujícím kvalitu veřejného prostoru je architektura sama. Úprava a návrh prostoru tvořeného prvotně architekturou je vždy něčím druhotným a nemůže odstranit deficity, které špatná nebo nevhodná architektura způsobila. Toto skoro banální poznání musí být premisou jakéhokoli manuálu tvorby veřejných prostorů především z politických důvodů. prof. Dipl.–Ing. Ivan Reimann
Cílovou kvalitou by mělo být obytné, tj. funkční, esteticky přitažlivé a bezpečné prostředí ve městě. MgA. Jana Tichá
Hlavní cílová kvalita veřejných prostranství Prahy spočívá v: udržení města pro pěší, udržení charakteru města a jeho stávajících kvalit. V potlačení přílišné komercializace a turizmu: vrácení města jeho obyvatelům. PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
Kvalita veřejných prostranství by měla mířit k jejich obyvatelnosti. Měla by přiblížit a vrátit tato prostranství lidem. Upozadit zduřelou individuální automobilovou dopravu a preferovat rozvoj veřejné městské hromadné dopravy důsledně propojující všechny své složky se systémem železniční dopravy. Ing. arch. Jaroslav Zima
Svobodný pohyb svéprávných lidí, užívání veřejných prostranství obyvateli i návštěvníky jako „salonu“ města, sváteční, povznášející radost z pobytu jak na kamenných náměstích, rušných ulicích, rozlehlých nábřežích, tak ve stinných zelených parcích či v malých dvorech a pasážích. Ing. arch. Petr Malinský
Karel Čapek kdysi v cestopise Anglické listy přirovnával veřejné prostory českých měst k jižanské oblibě života na ulici, kterou Čapek — obdobně jako jiní autoři — porovnával s anglickou (a obecně severskou) inklinací k vychutnávání kouzla vlastního příbytku. Patrně jsme se v důsledku nehostinnosti našich veřejných prostorů později přiblížili k onomu modelu severskému. Cílem by mělo být opět z veřejného prostoru Prahy učinit místo, které vybízí vyjít ven, protože jen tak se můžeme setkat s jinými lidmi a překonávat izolaci a mezilidské bariéry. Ing. arch. Petr Kratochvíl
Kromě zřejmých kvalit historicky vzniklého bohatství a rozmanitosti je důležitým aspektem pražských veřejných prostranství jejich vázanost na specifickou krajinnou konfiguraci a s ní související průnik krajinných motivů až do samotného centra města. Určité krajinné pásy či klíny částečně sledující vodoteče, částečně strmá úbočí kopců pronikají hluboko do městské struktury. Vždyť v kterém evropském městě lze pozorovat z intelektuální kavárny v samém středu města (Slávie) kombajny na poli při podzimní sklizni (na Dívčích hradech), jak o tom hovoří David Vávra v jednom ze svých rozhovorů. doc. Ing. arch. Michal Kohout
Komentáře
Veřejný prostor je mnohovrstevnatá nosná struktura života města, která umožňuje setkávání, šíření informací, vyvolává emoce a potěšení z krásy, inspiruje, dráždí smysly, nabízí historické i aktuální reflexe společnosti. V tomto smyslu jde o kulturní prostor srovnatelný s divadlem, muzeem, koncertním sálem nebo imaginativním světem románu či filmu. Veřejný prostor je samozřejmě reálný, ale neexistují argumenty, pro které by měl být umísťován mimo kulturní sféru. Odmyslíme–li si čistě funkční aspekty, jde beze sporu o médium, které silně ovlivňuje a dotváří kulturní profil člověka a společnosti. To by se mělo odrazit v tvorbě veřejného prostoru Prahy. Veřejný prostor je prostor třídimenzionální. To znamená, že neméně důležitá, jako je kvalita horizontální „podlahy“, je i kvalita jeho vertikálních části — „stěn“ (architektury). Jinými slovy, veřejné (nebo veřejně přístupné) prostranství je definováno oběma prvky a jejich kvalita je neodlučitelná. Je možná škoda, pokud jsou tyto dva prvky od sebe odtrženy, a to i administrativně. Ing. arch. Jiří Klokočka
Cílová kvalita veřejných prostranství je ve své podstatě vůle v něm pobývat, trvale se do něho vracet. Cílem pak není „krása o sobě“, ale pouze komplex krásy ve smyslu procesu ji vnímat a užívat k pobývání za účelem bydlení, vzdělávání, práce a volnočasových aktivit. Vše ve spojení sociální interakce, aktivní a neaktivní, přímé a nepřímé komunikace a smyslového vnímání prostředí a následně jeho duchovně– intelektuálního prožívání, jak je uvedeno v manuálu. doc. Ing. arch. Miroslav Cikán
Praha je v celém světě vnímána jako jedno z nejkrásnějších měst. Jde o to, aby se na veřejných prostranstvích lidé — ať už turisté nebo obyvatelé — cítili bezpečně, aby měli pocit, že je obklopuje design sice nenápadný, ale soudobý, funkční a vysoce kvalitní, tak, jak jsou tomu zvyklí z jiných — a často s Prahou co se týče půvabu nesrovnatelných — měst. To by mělo být cílem celého procesu, který začíná sice pozdě, ale je snad šance ho dotáhnout. Ing. arch. Zdeněk Lukeš
S výchozím předpokladem, že město a veřejný prostor jsou skutečně pro všechny, je třeba pracovat s hierarchickou strukturou těchto prostorů. Nedostatek této posloupnosti je zároveň největší slabinou dnešního stavu. Charakter jednotlivých prostorů je v zásadě nivelizován. V prostorech se zcela odlišným charakterem jsou používány internacionální či globalizované prvky atd. Město vyžaduje své foyer, výkladní skříně, obývací pokoje, chodby, zázemí apod. Míra této vzájemné posloupnosti je úměrná institucionálnímu charakteru prostoru. Na rampě Pražského hradu, která jistě dokonale plní svou roli foyer města, neočekáváme piknik skautů z Dobříše nebo Tel Avivu, zároveň chápeme významnou míru administrativního omezení při používání tohoto prostoru. Na druhé straně spektra mají ležet prostory s minimální mírou tzv. oficiální či institucionalizované architektury, ale zároveň s malou mírou administrativního omezení neboli maximální mírou svobody využití. Tyto prostory by neměly být pouze doménou periferie, byť samozřejmě míra jejich četnosti roste se vzdáleností od centra. Ing. arch. Petr Hlaváček
Naprosto chybí diskuse o nejzásadnějších zásazích do fungování města — do plánování dopravy. Tento fenomén výborně popsal bývalý starosta Bogoty Enrique Peñalosa: “Nemá smysl mluvit o městské dopravě, dokud nevíme, jaké město chceme mít. Chceme vytvářet města pro auta, nebo města pro lidi? Hlavní otázka není o infrastruktuře, ale o tom, jak chceme žít.” A Peñalosa podruhé: „Dobré město se nepozná podle toho, že i chudí jezdí automobilem, ale podle toho, že i majetní jezdí veřejnou dopravou.“ Ing. arch. Jakub Cígler
Hlavní cílová kvalita veřejných prostranství spočívá v jejich obyvatelnosti. Kvalitní veřejná prostranství vybízejí obyvatele k jejich častému přirozenému užívání, a to nejen pro nutné záležitosti, ale zejména pro volný čas a společenský život, navíc do značné míry v dostupné vzdálenosti na území vlastní čtvrti. Ing. arch. Robert Sedlák
Veřejný Prostor bychom definovali jako Soukromé Vlastnictví Veřejnosti, protože při jeho užívání by každý k tomuto prostoru měl přistupovat jako k vlastnímu. Ing. arch. Jakub Cígler
Komentáře
Kde a v čem spatřujete hlavní roli a využití Manuálu tvorby veřejných prostranství? Manuál přináší v tomto momentu maximum současných poznatků o kvalitní tvorbě veřejných prostranství ve městech. Zasazením do celkového kontextu plánování města, návodností i mírou prakticky aplikovatelného detailu je v našem prostředí zcela přelomovým dokumentem, který má potenciál vystřelit Prahu mezi světové metropole nejpříjemnější životu. Tento manuál (v různých formách a úrovních zpracování) by měl být povinnou četbou všech účastníků tvorby veřejných prostranství (nejen) v Praze (politiků, úředníků, plánovačů a architektů počínaje), tedy všech Pražanů i návštěvníků a uživatelů města. Porozumění městu jako sdílenému prostoru k životu by mělo být základní znalostní výbavou každého jeho obyvatele. Publikace by mohla být po úpravách vydána i jako učebnice, široce zpřístupněna jako veřejný dokument ke stažení z internetu a specializovaná webová stránka. Ing. arch. MgA. Osamu Okamura
Je důležité, aby nedošlo pouze k formálnímu odsouhlasení, ale aby byl dokument implementován jak na úrovni MHMP, tak i městských částí. Nezastupitelnou roli by měl hrát v procesu zadávání veřejných zakázek. Dále by měl účinkovat jako pobídka správců sítí technického vybavení a správců městských infrastruktur (správa zeleně, komunikace) k užší spolupráci; v neposlední řadě jako příručka pro každodenní rozhodování stavebních úřadů. Ing. arch. Petr Hlaváček
Pojmy jako vizuální a funkční kvalita se vztahují k vnímání a fungování prostoru. Zatímco fungování prostoru je aspekt poměrně objektivně hodnotitelný, je vizuální kvalita pojem daleko více subjektivní. Je závislý na vnímání pozorovatelů. Každý z nich by vizuální kvalitu popsal jinak. Přesto je možné nalézt určitou intersubjektivitu, společného jmenovatele. Nalézt tohoto společného jmenovatele je základem tvorby podobných nástrojů, jako je manuál. Ačkoliv objektivně kvalitní design neexistuje, snaží se manuál poskytnout spektrum konceptů, které mají nadčasový charakter, který by se dal popsat jako „pragmaticky minimalismus“ (less is more), což považuji za velmi správné. Ing. arch. Jiří Klokočka
Manuál by měl být podstatnou pomůckou zastupitelům, úředníkům magistrátu i úřadů městských částí, ale i různým občanským sdružením a spolkům a vlastně i všem obyvatelům města, kterým není problém veřejných prostranství lhostejný. Ing. arch. Zdeněk Lukeš
Komentáře
Manuál tvorby veřejných prostranství je v první řadě uznáním významu veřejného prostoru města. Dále je návrhem a doporučením, jak k veřejným prostranstvím přistupovat a systematicky dosahovat kvality. V neposlední řadě má manuál osvětový a vzdělávací význam, směřující jak k integraci jednotlivých složek utvářejících veřejný prostor, tak i k veřejnosti a veřejné správě jako objednatelům a uživatelům veřejného prostoru. Ing. arch. Robert Sedlák
Manuál je pro mne činem s velkým Č. Do jednoho materiálu zde byly širokým týmem vedeným Pavlou Melkovou shromážděny informace o pozitivních tendrech, o změnách, kterými procházejí města v Evropě a které snad již klepou i na naše dveře. Osobně se domnívám, že činný architekt by měl spoustu informací, které jsou v manuálu prezentovány, víceméně znát či alespoň tušit. Jaksi automaticky by se měl ve své činnosti snažit tyto postuláty naplňovat. Mnohem důležitější úlohu však vidím v tom, že se manuál může dostat do rukou státní správy, samosprávy a občanů. Může napomoci chápání společné věci, kterou tvorba veřejného prostranství samozřejmě je. Možnost, že by manuál byl přijat Radou hl. m. Prahy jako závazný dokument, by výrazně přiblížila šanci s Prahou konečně něco udělat. Úředníci by dostali úhlednou a přehlednou kuchařku, do které by mohli společně s architekty, s kterými vedou diskuzi o řešení veřejného prostoru, nahlédnout. Občané, kteří se zajímají o své město a své okolí, by měli návod, co mohou po svých úřednících chtít a čemu se mohou bránit. Ing. arch. Jaroslav Zima
Komplexnost předloženého materiálu je základem pro významnou obecně sdílenou společenskou dohodu o podobě a užívání veřejného prostoru. Cílem by mělo být ukotvení v legislativním procesu povolování a realizace úprav a tvorby veřejného prostoru, aby se jednotlivé zásady a postupy staly závazné. Ing. arch. Boris Redčenkov
Manuál, orientovaný na tvorbu prostranství, by měl být doplněn komplexní studií využitelnosti veřejných prostranství, která by mohla ukázat možnosti užívání veřejného prostoru. Otevírá se zde prostor pro nejširší diskuzi: politiků, veřejnosti, odborníků — urbanistů, ekonomů, sociologů, antropologů apod. Ing. arch. Petr Hlaváček
Je to dokument doslova iniciační, který může výrazně napomoci proměnit obecné chápání a užívání města — pokud se jej podaří trpělivě a důsledně vysvětlovat (a zároveň pozorně naslouchat reakcím, které budou přicházet). PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
Manuál může obrátit pozornost klíčových aktérů k důležité stránce města a iniciovat lepší koordinaci různých zásahů do veřejného prostoru. Být inspirací ke kvalitnějším návrhům do veřejného prostoru nebo alespoň varováním před nejhoršími prohřešky. Ta zásadní podmiňující rozhodnutí však leží v obecnější rovině řízení a plánovaní města, neboť do podoby a fungování veřejných prostorů se promítají celoměstské vztahy a procesy — od řešení celoměstského systému dopravy po distribuci funkcí (bydlení, služeb, pracovišť) v teritoriu celého města. To samozřejmě nemůže vyřešit manuál, ale rozumná strategie rozvoje města. Ing. arch. Petr Kratochvíl
Obsah
A Úvod
9
A.1 Účel a použití manuálu
11
a jejich vztah k manuálu
A.1.2 Pojmy veřejné prostranství a veřejný prostor
A.2 Navigace dokumentem A.3 Kvalita veřejných prostranství je základem kvality života ve městě
B.1 Tradiční typy veřejných prostranství
25
C Uspořádání
57
33
C.1 Uspořádání uličních profilů
63
B.1.1 Ulice
33
C.1.1 Sdílený prostor
66
14
B.1.2 Náměstí
36
C.1.2 Klidné a zklidněné ulice
70
16
B.1.3 Nábřeží
37
C.1.3 Významné ulice se zklidněným provozem
72
19
B.1.4 Park
40
C.1.4 Ulice zatížené motorovou dopravou
74
A.1.1 Implementace manuálu, základní aktéři
B Typologie
B.2 Specifické a doplňkové formy veřejných prostranství 23
43
C.2 Části veřejných prostranství
77
B.2.1 Pasáže a průchody
43
C.2.1 Pěší prostor
77
B.2.2 Prostranství ve vyšších úrovních města
45
C.2.2 Vozovka a jízdní pruhy
83
B.2.3 Veřejně přístupné vnitrobloky
46
C.2.3 Křižovatky a křížení
88
B.2.4 Veřejná prostranství okolo solitérních budov
48
C.2.4 Zastávky tramvají a autobusů
B.2.5 Veřejná prostranství veřejných budov
49
C.2.5 Cyklistická opatření
101
B.2.6 Vyhrazená prostranství — areály
50
C.2.6 Parkování
107
B.2.7 Veřejná prostranství sídlišť
51
C.2.7 Hřiště
112
B.2.8 Veřejná prostranství dopravní infrastruktury
54
C.2.8 Hospodaření s dešťovou vodou
116
93
Obsah
D Prvky
119
D.1 Materiály a povrchy D.1.1 Podlaha veřejných prostranství
E Přílohy
125 127
D.5.5 Vodní prvky
222
D.1.1.1 Pochozí a sdílené povrchy
132
D.5.6 Orientační a informační prvky
224
D.1.1.2 Pojížděné povrchy
137
D.5.6.1 Identifikační prvky
227
D.1.1.3 Povrchy tramvajových těles
142
D.5.6.2 Pouliční hodiny
230
D.1.1.4 Hrany a rozhraní povrchů
145
D.1.2 Materiály a povrchy prvků D.1.3 Příklady povrchů a jejich užívání
D.5.7 Zábrany a bariéry
231
147
D.5.7.1 Zábradlí
233
150
D.5.7.2 Patníky a sloupky
236
D.2 Stromy a vegetace
157
D.5.7.3 Oplocení
238
D.2.1 Stromy
158
D.5.8 Ohrazení staveniště
242
D.2.2 Stromořadí, aleje a skupiny stromů
165
D.5.9 Protihlukové stěny
244
D.2.3 Keřové a bylinné porosty a biotopy
170
D.6 Objekty a zařízení pro služby
247
D.2.4 Pobytové louky a trávníky
174
D.6.1 Kiosky
248
179
D.6.2 Veřejné toalety
250
D.3.1 Podzemní vedení sítí
180
D.6.3 Tržiště a trhové stánky
252
D.3.2 Nadzemní prvky
183
D.6.4 Čerpací stanice
254
D.3 Dopravní prvky a technická infrastruktura
D.3.2.1 Světelná signalizační zařízení
187
D.7 Objekty k usnadnění pohybu a přístupu
257
D.3.3 Dopravní prvky a značení
190
D.7.1 Schodiště, lávky a vstupy do podzemí
257
D.3.4 Dočasná dopravní zařízení
193
D.7.2 Vjezdy do podzemních garáží
260
D.3.5 Silniční záchytné a ochranné prvky
D.4 Venkovní osvětlení D.4.1 Veřejné osvětlení D.4.2 Architekturní osvětlení
D.5 Mobiliář D.5.1 Mobiliář k sezení
195
D.8 Venkovní reklama
263
197
D.8.1 Velkoplošná reklama
264
198
D.8.2 Reklama na městském mobiliáři
266
203
D.8.3 Kulturní reklama
269
207
D.8.4 Označení provozovny
209
D.5.2 Stojany na kola
212
D.5.3 Nádoby na odpad
214
D.5.3.1 Odpadkové koše
214
D.5.3.2 Kontejnery na odpad
216
D.5.4 Zastávky veřejné dopravy
219
D.5.4.1 Přístřešek
219
D.5.4.2 Označník a informační displej
221
D.9 Umění na veřejných prostranstvích
270
273
E.1 Bibliografie E.2 Autoři
279 281 287
