http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/N403011p.html
bak-01=1/1
Kalorie: 1 kcalth = 4.184 kJ (chemie), 1 kcalit = 4.1868 kJ (fyzika), 1 kcalIUNS = 4.182 kJ (potraviny) Tlak: 1 bar = 105 Pa, 1 atm = 101 325 Pa = 760 torr (standardní atmosféra), 1 at = 98 066.5 Pa (technická) 1˚ A= 10−10 m nrozpuštěnec Molalita m = mrozpouštědlo wi /Mi xi Mi , x = X ; 1 ppm = 10−6 , 1 ppb = 10−9 Molární ↔ hmotnostní zlomek: wi = X i xi Mi wi /Mi . Stavová rovnice ideálního plynu: pV = nRT , R = 8.314 J K−1 mol−1 Parciální tlak: pi = xi p X Střední molární hmotnost: M = xi Mi (pro směs: m = nM )
1000*3600 = 3.6e+06 J 1000*0.001 = 1 J 1000000*0.000001 = 1 J
(a) 3.6·106 J, (b) 1 J, (c) 1 J
1. Jednotky Převeďte následující jednotky na J: (a) kWh, (b) kPa dm3 , (c) MPa cm3 . a) b) c)
2. Jednotky tlaku Manometr na postarší expanzní nádrži ukazuje „tlak 1 atmosféraÿ. Atmosférický tlak je také jedna atmosféra. Jaký je tlak v nádrži? 1 atm + 1 at = 199391.5 Pa ≈ 200 kPa. (Manometr ukazuje přetlak !)
101325+98066.5 = 1.994e+05 Pa 3. Jednotky Inkjet tiskárna tryská kapičky o objemu 1 pL. Kolik se jich vyprodukuje z cartridge o objemu 18 in3 (1 in = 2.54 cm)?
2·109
L=1e-3 = 0.001 m3 pL=1e-12*L = 1e-15 m3 in=2.54e-2 = 0.0254 m V=1/8*in**3 = 2.048e-06 m3 N=V/pL = 2.048e+09 4. Výpočet složení v různých jednotkách Mosaz obsahuje 34 hm.% zinku, zbytek je měď. Jaký je molární zlomek zinku? Kolik atomů mědi připadá na jeden atom zinku? Molární hmotnosti jsou MZn = 65.4 g mol−1, MCu = 63.6 g mol−1. xZn = 0.334, Cu:Zn=2.00
wZn=0.34 = 0.34 wCu=1-wZn = 0.66 nZn=wZn/65.4 = 0.005199 nCu=wCu/63.6 = 0.01038 xZn=nZn/(nZn+nCu) = 0.3338 nCu/nZn = 1.996 5. Výpočet složení v různých jednotkách V 1 kg vody byl při teplotě 25 ◦ C rozpuštěn 1 mol chloridu sodného (MNaCl = 58,5 g mol−1). Hustota
bak-01=1/2
http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/N403011p.html vzniklého roztoku je ̺ = 1,05 g cm−3 . Vypočtěte: a) molalitu NaCl, b) látkovou koncentraci (molaritu) NaCl, Která veličina se změní při vzrůstu teploty na 50 ◦ C?
a) 1 mol kg−1 ; b) 0,9920 mol dm−3
rho=1.05 = 1.05 g cm−3 ]=[kg dm−3 n1=1 = 1 mol]NaC m2=1 = 1 kg]vod a) mm=n1/m2 = 1 mol kg−1 b) M=58.5 = 58.5 g mol−1 m=n1*M/1000+m2 = 1.058 kg V=m/rho = 1.008 dm3 c=n1/V = 0.992 mol dm−3 6. Přepočet objemových procent na váhové Obsah ethanolu v pivu se vyjadřuje v objemových procentech. Má-li pivo 4.3 obj.% ethanolu, určete obsah C2 H5 OH v hmotnostních procentech. Počítejte s hustotou ethanolu 0.79 g cm−3 a 1.00 g cm−3 u vody. Ostatní rozpuštěné látky zanedbejte. Určete rovněž, kolik molů ethanolu obsahuje jedno pivo. 3.4 hm.%; 0,37 mol
phi1=0.043 = 0.043 phi2=1-phi1 = 0.957 rho1=0.79 = 0.79 g cm−3 rho2=1 = 1 g cm−3 w1=phi1*rho1/(phi1*rho1+phi2*rho2)*100 = 3.428 % V=0.5 = 0.5 dm3 n1=phi1*V*rho1*1000/M(C2H5OH) = 0.3687 mol 7. Amagatův zákon Vypočtěte hustotu roztoku, který obsahuje 25 hm.% kyseliny sírové při 20 ◦ C. Při výpočtu aplikujte Amagatův zákon. Je-li skutečná hustota roztoku ̺ = 1,1783 g cm−3 , vypočítejte relativní chybu v procentech. Data: ̺•H2 O = 0,9982 g cm−3 , ̺•H2 SO4 = 1,8305 g cm−3 .
1,1262 g cm−3 , chyba=4,4 %
rho1=0.9982 = 0.9982 g cm−3 rho2=1.8305 = 1.831 g cm−3 w2=0.25 = 0.25 w1=1-w2 = 0.75 Vezmeme 1 g směsi. Pak V1=w1/rho1, V2=w2/rho2, V=V1+V2 rho=1/(w1/rho1+w2/rho2) = 1.126 g cm−3 rhoexp=1.1783 = 1.178 g cm−3 chyba=(rho-rhoexp)/rhoexp*100 = -4.42 %
bak-01=1/3
http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/N403011p.html
8. Stavová rovnice ideálního plynu V třílitrové bombě je uzavřeno 112 g dusíku. Jaké maximální teplotě smí být bomba vystavena, nemá-li tlak překročit hodnotu 50 bar? Předpokládejte ideální chování dusíku.
178 ◦ C
R=8.314 = 8.314 J K−1 mol−1 V=3e-3 = 0.003 dm3 m=112 = 112 g n=m/M(N2) = 3.998 mol p=50e5 = 5e+06 Pa T=p*V/n/R = 451.3 K t=T-273.15 = 178.1 ◦ C 9. Kvašení glukosy Jaký objem oxidu uhličitého (v dm3 za teploty 25 ◦ C a tlaku 101,3 kPa) vznikne při úplném zkvašení 1 kg glukosy na ethanol a CO2 ?
272 dm3
C6 H12 O6 → 2 CO2 + 2 C2 H5 OH T=25+273.15 = 298.1 K p=101.3 = 101.3 kPa n=2*1000/M(C6H12O6) = 11.1 mol V=n*R*T/p = 271.7 dm3 10. Stanovení molární hmotnosti Ve sklepě vytunelované továrny na okna byla nalezena nepopsaná tlaková láhev s neznámým plynem. Chceme rychle zjistit, o jaký plyn se jedná. Vzali jsme baňku o objemu 250 ml a zvážili ji otevřenou (včetně zátky), navážili jsme 111.10 g. Po naplnění plynem a zazátkování jsme navážili 112.30 g. Teplota ve sklepě je 16 ◦ C, atmosférický tlak 99 kPa. 146 g/mol = SF6
m=112.3-111.1 = 1.2 g T=16+273.15 = 289.1 K p=99 = 99 kPa V=0.25 = 0.25 dm3 n=p*V/R/T = 0.0103 mol M=m/n+29 = 145.6 g mol−1 M(SF6) = 146.1 g mol−1 M(C5H12) = 72.15 g mol−1 M(Xe) = 131.3 g mol−1 11. Tlak a přetlak Pan Novák nahustil v teplé garáži (20 ◦ C) pneumatiky na 200 kPa. Kolik ukáže manometr ráno, jestliže auto stálo přes noc na mraze (−10 ◦ C)? Atmosférický tlak je 100 kPa. 169 kPa (pokud vám vyšlo 179.5 kPa, zapomněli jste, že manometr ukazuje přetlak)
T1=20+273 = 293 K většinou stačí 273 místo přesného 273.15 pretlak=200 = 200 kPa T2=-10+273 = 263 K p=(pretlak+100)*(T2/T1)-100 = 169.3 kPa
http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/N403011p.html
bak-01=1/4
12. Parciální tlak Ve vzduchu je 390 ppm CO2 . Jaký je parciální tlak CO2 za normálního atmosférického tlaku? 39,5 Pa
pst=101325 = 1.013e+05 Pa pst*390e-6 = 39.52 Pa 13. Směs plynů Do prázdné (= obsahující vzduch) láhve na šlehačku o objemu 0.5 litru byly za teploty 25 ◦ C z bombičky vpuštěny 2 g N2 O. Atmosférický tlak byl 1 bar. a) Jaký byl tlak v láhvi po vyrovnání teplot? b) Jaký přetlak? c) Jaký je molární zlomek N2 O? a) 325 kPa, b) 225 kPa, c) 0.69
T=25+273.15 = 298.1 K V=0.5e-3 = 0.0005 m3 pat=100e3 = 1e+05 Pa nvz=pat*V/R/T = 0.02017 mol vzduchu nNO2=2/M(N2O) = 0.04544 mol N2 O pretlak=nNO2*R*T/V = 2.253e+05 Pa p=pretlak+pat = 3.253e+05 Pa xNO2=nNO2/(nNO2+nvz) = 0.6926 xNO2=pretlak/p = 0.6926 to samé (přetlak=parc.tlak)
bak-01=1/5
http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/N403011p.html
14. *Počasí Vypočtěte rozdíl (v % – základ je suchý vzduch) v hustotách suchého a vlhkého vzduchu při 35 ◦ C a atmosférickém tlaku. Vlhký vzduch má relativní vlhkost 50%. Tlak nasycených par vody při 35 ◦ C je 5.62 kPa. −1.05 % (tj. vlhký vzduch je lehčí)
ppara=5.62*0.5 = 2.81 Pa p=101.325 = 101.3 Pa x1=ppara/p = 0.02773 x2=1-x1 = 0.9723 M=29 = 29 g mol−1 M50=x1*M(H2O)+x2*M = 28.7 g mol−1 q=M50/M = 0.9895 q*100-100 = -1.05 % 15. Ideální plyn a Archimedův zákon Jaký objem musí mít za teploty 25 ◦ C balon plněný a) heliem b) horkým vzduchem o teplotě 100 ◦ C, aby unesl celkem 150 kg (1 osoba + balon)?
a) 147 m3 , b) 630 m3
a) T=25+273 = 298 K Mvz=29 = 29 g mol−1 m=150e3 = 1.5e+05 g n=m/(Mvz-M(He)) = 6001 mol p=101325 = 1.013e+05 Pa V=n*R*T/p = 146.7 m3 b) T=100+273 = 373 K V=m/(p*Mvz/R/T-p*Mvz/R/T2) = -378.5 m3 16. *Změna tlaku s teplotou Možná jste si všimli, že dvířka kvalitní (= dobře těsnící) mraznice nebo lednice se po uzavření „přicucnouÿ a nějakou dobu nejdou otevřít. Jev je způsoben rychlým ochlazením vzduchu. Pokuste se odhadnout sílu, kterou byste potřebovali na otevření dvířek o rozměru 30×50 cm, je-li teplota v mraznici −18 ◦ C a v místnosti 20 ◦ C. Předpokládejte, že otevřenými dvířky vnikne 50 % vzduchu o teplotě okolí. Madlo dvířek je po straně.
493 N
T1=20+273 = 293 K T2=-18+273 = 255 K p=101325 = 1.013e+05 Pa p2=p/2+p/2*T2/T1 = 9.475e+04 Pa dp=p2-p = -6571 Pa A=0.3*0.5 = 0.15 m2 plocha F=dp*A = -985.6 N síla na dvířka F/2 = -492.8 N síla na madlo