Lobbing v Evropské unii Šárka Laboutková Technická univerzita v Liberci
[email protected]
Lobby – výklad pojmu Původ slova : z latiny LABIUM vstupní hala Pojem přichází z USA Lobby – hala, vestibul, předsálí Lobby – nátlaková skupina
Lobby – cizí slovo
neustálenost české ortografické podoby; krátká „historie“ Lobby – podstatné jméno ženského rodu, v češtině nesklonné Odvozená slova zachovávají v základu dvě „bb“ Píšeme tedy lobbování, lobbovat Přípony - ista a - ismus se nepřipojují mechanicky,ale ze dvou samohlásek (y a i) zůstává jen „i“ Píšeme tedy lobbista, lobbing, lobbismus
Definice lobbingu
neexistuje jedna jasná definice problém negativního vnímání samotného slova lobby mnoho praktiků lobby není spokojena s označením lobbista – výhoda používání termínu lobby – je mu obecně rozuměno
Co chceme od definice Definice lobbingu by měla postihnout:
Vymezení cílů lobbingu; Definování lobbingu jako zdroje informací; Transparentnost aktérů lobbingu, Řešení vztahu lobbingu vůči korupci.
lobbování versus korupce Americký senátor Mc Cain, odpověděl na otázku jaký je rozdíl mezi lobbováním a korupcí následovně:
„To co dělám já, je lobbování, to co dělají mí protivníci, to je KORUPCE.“
Lobbování – definice http://www.britannica.com Lobbing je v určité formě nepostradatelnou součástí jakéhokoliv politického systému.“
Luigi Graziano, „Lobbying and the Public Interest“ Lobbing je specializovaná a odborná reprezentace prostřednictvím široké škály prostředků, které v zásadě vylučují korupční výměnu služeb; ve své povaze velmi odlišná od obecné nespecializované reprezentace, kterou zajišťují volení zástupci. Jako reprezentant partikulárních zájmů lobbista dodává informace a technicko-odborné expertízy, které mohou být užitečné a někdy rozhodující při definování legislativní a správní regulace.
Lobbování v EU– definice „Za činnost spočívající v ovlivňování je
obecně považována typická činnost zájmových skupin, která má za cíl ovlivňovat legislativní a rozhodovací proces EU z pohledu prosazení jejich zájmů, které jsou hypoteticky považovány za odlišné od obecnějších komunitárních zájmů.“ Schuter O.: Brusel 1995.
LOBBOVÁNÍ LOBBISTICKÉ TAKTIKY Přímé lobbování (direct lobbying) Přímý kontakt a informace Veřejné svědectví (výbor, soud) Publikování expertíz Celoplošné lobbování Vzdělávací kampaně Dopisní kampaně Informační kampaň („gong public“) Placené kampaně (PRA) Občanská neposlušnost Koalice ZS
Taktiky evropského lobbování Taktiky evropského lobování jsou shrnuty van Sheldenem do tzv. metahry tří P . Person – zajistit si kontakty na nejvlivnější osoby Position – osoby v co nejvyšších funkcích Procedures – volba optimálních postupů
K tomu je možno přidat ještě zásadu dobrého načasování
TIMING IS EVERYTHING
Efektivita lobbování Lobbisté mohou zaměřit svoji činnost na Evropskou radu Parlament Komisi
Evropská rada
nejdůležitější institucí Společenství pro lobbisty je však téměř nedobytnou pevností schází se v tematických orgánech (Rada pro všeobecné záležitosti (ministři zahraničí), pro zemědělství a ECOFIN (hospodářství a finance)
význam lobbování na národní úrovni možnost ovlivňování - pracovní skupiny Rady ministrů (cca 300 – rozhodují asi v 80% případů)
Evropský parlament
legislativní pravomoc v určitých oblastech –tzv.procedura spolurozhodování (90.léta) význam osobních kontaktů - intergroups – meziskupiny nízký počet asistentů - lobbisté se tudíž stávají žádanými dodavateli externích expertíz strategickým terčem je: zpravodaj, předseda příslušného parlamentního výboru a administrativní struktury Parlamentu
Evropská komise
srdce institucionální struktury EU navrhuje zákony Radě a Parlamentu, spravuje a zavádí do praxe politiku EU a provádí dozor a ve spolupráci se Soudním dvorem vymáhá evropské zákony národnostní princip výběru komisařů velká koalice širokého spektra zájmů informační izolace – prostor pro ZS
Lobby a EK
Poskytování analýz a informačního monitoringu daného sektoru úloha zpětné vazby jako zásadní subjekt kontroly plnění evropské legislativy možnost ovlivnit samotný začátek procesu vytváření legislativy otevřená politika je tak oboustranně výhodným přístupem Problémy: - nejasná definice výběru konzultatnů do expertních skupin (cca 1200) - otevřenost neznamená transparentnost
Empirická data
Podle výzkumů agentury Donath-BursonMarsteller z roku 2001, 2003 a 2005, které jsou zaměřeny na efektivitu lobbování v EU, vede přímý lobbing. Nejkomplexněji je pojatý výzkum z roku 2005, který hodnotí účinnost lobbování z pohledu Evropského parlamentu, Evropské komise i Rady ministrů
Efektivita lobbování
zdroj D-B-M
Efektivita lobbyingu
4,6
vlády třetích zemí
NGOs
5,6
průmysl
5,6
6,8
ostatní instituce EU
7,0
vlády členských států 0,0
1,0
2,0
Zcela neefektivní
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
8,0
9,0
10,0
Maximálně efektivní
Nejčetnější druhy špatného NGO lobbingu zdroj D-B-M
často
7 6
5,9 5,4
5,4
5
5,1
5,1
4,6
4,9
4,6
4,3
4 3
2,1
2 1 vůbec
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
pozn.: 1 - špatné načasování; 2 - nedostatečné podklady k jednání; 3 - zdůrazňování národního zájmu; 4 - neporozumění EU rozhodování a procedury; 5 - výběr špatné osoby; 6 - emotivní pohnutky na úkor faktů; 7 - nedostatečná transparentnost; 8 - mediální lobbování; 9 - agresivita; 10 - nabízení neetických stimulů.
Nejčetnější druhy špatného průmyslového lobbingu
zdroj DD-B-M
často
7 6
5,7
5,7
5,5
5,4
5,3
4,9
4,8 4,6
5
4,3
4 3
2,1
2 1 vůbec
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
pozn.: 1 - špatné načasování; 2 - nedostatečné podklady k jednání; 3 - zdůrazňování národního zájmu; 4 - neporozumění EU rozhodování a procedury; 5 - výběr špatné osoby; 6 - emotivní pohnutky na úkor faktů; 7 - nedostatečná transparentnost; 8 - mediální lobbování; 9 - agresivita; 10 - nabízení neetických stimulů.
Zásady vysoké efektivnosti lobbování
oslovit ty správné úředníky (poslance, komisaře a ministry) udržovat funkční a aktivní vztah s příslušným poslancem komisařem či ministrem a jejich úředníky dobré načasování (timing is everything) poskytovat konzistentní, cílené a relevantní informace být objektivní - poskytovat nezkreslené, vyvážené informace bez emocí
Pravidla lobbingu v Brusselu
více jak 13 000 profesionálních lobbistů; je druhým největším centrem lobbistů – prvenství má Washington D.C. ( cca 25 000) 3 000 zájmových skupin (v 60. letech to bylo asi 10krát méně): - přes 500 evropských a mezinárodních federací - cca. 250 zastoupení regionů - přes 200 firemních zastoupení - cca. 100 poradenských firem v oblasti managementu a práce s veřejností + 100 právnických firem zaměřených na evropskou legislativu
Negativní jevy působení lobby
poskytování zkreslených informací orgánům EU moderní komunikační technologie (internet a email) usnadňuje organizovat masové kampaně pro či proti určité záležitosti, aniž by bylo možné kvanitifkovat, kolik má tato kampaň reálných příznivců otázka legitimity zájmů reprezentovaných NNO (NGOs) na druhé straně, podle mnoha NNO zde neexistují rovné podmínky v obecné rovině je kritizován nedostatek informací o lobbistech, kteří ovlivňují rozhodovací procesy EU, včetně jejich finančních zdrojů
Parlament
zájmové skupiny a lobby jsou legitimní součástí rozhodovacího procesu EU nutná podmínka je transparentnost povinný akreditační systém zápis do veřejného rejstříku kodex chování prohlášení poslanců EP o finančních zájmech seznamy registrovaných asistentů
Z celkového počtu lobbistů je asi 40% (cca 5000) akreditovaných při Evropském Parlamentu, to je asi 8 lobbistů na jednoho poslance. Německo cca 640 Britové cca 350 akreditovaných lobbistů Francouzi a Italové asi 290 Španělé 170 Nové členské státy jich mají dohromady pouze 60
Evropská komise
první adresář (1993) elektronická verze Databáze CONECCS – Konzultace mezi Evropskou komisí a občanskou společností Consultation, the European commission and Civil Society (2001) - princip doborovolnosti - nejasná definice občanské společnosti - oboustranné proudění informací Rejstřík zástupců zájmových skupin – Evropská iniciativa pro transparentnost a zelená kniha (2008)
Evropská iniciativa pro transparentnost (2005)
cílem je zlepšit průhlednost a předvídatelnost práce Komise a procesu jejího rozhodování …. role lobby a nevládních organizací v rozhodovacím procesu evropských institucí
Nový rámec pro lobbování
Dobrovolný registračním systém Společný kodexu chování Systém monitorování a sankcí
Rejstřík zástupců zájmových skupin
oficiálně otevřen v červnu minulého roku organizace, které ze zapíší do registru, musí identifikovat: kdo jsou co je jejich předmětem činnosti jaký sledují cíl o jaké oblasti politiky se především zajímají spolu s registrem musí podepsat sedmibodový Etický kodex.
Kritické momenty registrace
Registr požaduje různé informace o finančních záležitostech od různých aktérů. K registraci jsou vyzvány pouze organizace, nikoliv individuální lobbisté, kteří pro ně pracují. Seznam lobbistických skupin vytvořený Komisí, nezahrnuje další kategorie zájmových skupin, které mají v Bruselu důležité postavení – regionální zastoupení, obchodní komory a účetní firmy, které nabízejí kompletní servis zahrnující lobbistické aktivity. Právní firmy jsou očekávány se zaregistrovat, jestliže jejich cílem je spíše ovlivňovat politiku než precedenční právo. Z požadavku registrace by měly být vyjmuty jen v tom případě, kde je nezbytné ochránit práva klienta.
Shrnutí lobbování Lobbisté jsou placenými členy zájmových skupin, kteří reprezentují tuto skupinu před vládou. Jsou vybaveni přesnými, cíleně zaměřenými informacemi k určité (a pro zájmovou skupinu důležité) problematice ⇒ přímé
lobbování.
Potřeba legislativní úpravy lobbování - zásady:
nutnost registrace zájmové organizace, identifikace, veřejná prezentace cílů, přehledné hospodaření s prostředky.
Děkuji za pozornost
