Vys oká kola ekonomická v Praze Fakulta mezinár odních vztah
Rozhodovací procesy a lobbing v Evropské unii (Seminární práce) 2pl420
Letní semestr 2007/2008
Michal Nejedlý
Obsah Seznam zkratek ................................................................................................................... ii Seznam schémat................................................................................................................... ii Úvod ......................................................................................................................................1 1
Vymezení pojm ...........................................................................................................2
2
Rozhodovací procedury ................................................................................................2
3
4
2.1
Procedura konzultace ..............................................................................................3
2.2
Procedura spolupráce ..............................................................................................3
2.3
Procedura spolurozhodování ...................................................................................4
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu ................................................................5 3.1
Evropská komise.....................................................................................................5
3.2
Rada EU .................................................................................................................6
3.3
Komitologie ............................................................................................................8
3.4
Evropský parlament ................................................................................................8
3.5
Ostatní instituce ....................................................................................................10
Záv r ...........................................................................................................................11
Seznam pou ité literatury a zdroj ....................................................................................12
i
Seznam zkratek a schémat
Seznam zkratek EU
Evropská unie
EU/ES
Evropská unie/Evropská spole enství
ES
Evropská spole enství
EK
Evropská komise
EP
Evropský parlament
ESD
Evropský soudní dv r
EHSV
Evropský hospodá ský a sociální výbor
VR
Výbor region
SES
Smlouva o zalo ení Evropského spole enství
COREPER
Výbor stálých zástupc
Seznam schémat Schéma . 1
Procedura koordinace (vlastní schéma) ............................................................3
Schéma . 2
Procedura spolupráce – zjednodu eno (vlastní schéma) ..................................4
Schéma . 2
Procedura spolupráce – zjednodu eno (vlastní schéma) ...................................4
ii
Úvod
Úvod Lidskou spole nost lze p i jistém zjednodu ení roz lenit na „ovládající“ a „ovládané“. Pokud bychom toto Moscovo len ní aplikovali na sou asnou spole nost, hovo ili bychom spí e o vládnoucích elitách a t ch, kte í nemají p ímý podíl na moci. Tato druhá skupina v ak vytvá í velmi slo itý systém vztah , který je mo no ozna it na ob anskou spole nost a který disponuje adou mechanism , prost ednictvím nich lze vládnoucí slo ky ur itým zp sobem ovliv ovat. Mezi tyto etné nástroje prosazení vlivu jednotlivých slo ek ob anské spole nosti pat í, krom participace p i obsazování mocenských post prost ednictvím voleb, také tzv. lobbing. Prosazování zájm
pomocí technik lobbingu je legální a ve vysp lých demokraciích i
legitimní zp sob, jakým lze dosáhnout stanovených cíl , ani by do lo k p ímé ú asti v rámci mocenských rozhodovacích struktur. Tato seminární práce nebude v nována obecné podstat lobbingu, ale pouze jedné její podstatné sou ásti, a to výb ru nejvhodn
ího místa k prosazování zájm jednotlivých skupin
v rámci rozhodovacích proces . Jinými slovy, cílem práce je zodpov zení otázky „Kde lobbovat, aby bylo maximáln efektivn dosa eno po adovaných cíl ?“. Z hlediska geografického vymezení bude práce pojednávat o lobbingu v Evropské unii, tj. na úrovni regionálního integra ního uskupení, které se z hlediska charakteru rozhodovacích proces zásadn li í od prost edí v jeho jednotlivých lenských státech. Tato komplikovanost vyplývá nejen ze zvlá tností rozhodovacích proces , ale rovn
z velkého mno ství
sobících aktér . V práci budou pou ity metody analýzy a syntézy. První ást bude v novaná teoretickému vymezení pojm , se kterými bude operováno v dal ích ástech práce. V druhé kapitole budou schematicky nastín ny základní rozhodovací procesy, které jsou v Evropské unii pou ívány p edev ím v rámci prvního (integra ního) pilí e. Na tuto kapitolu navá e rozbor jednotlivých prvk rozhodovacích proces , tj. institucí Evropské unie, které budou zasazeny do kontextu mo ností p sobení lobbistických uskupení. V poslední ásti práce budou shrnuty výsledky analýz z p edchozích kapitol.
1
Vymezení pojm
1
Vymezení pojm Pojem lobbing spadá mezi pojmy, u kterých neexistuje jednotná, jasn vymezující
definice. Z toho plyne ur itá volnost p i posuzování toho, co lobbing je a co u není. Obecn lze termín lobbing chápat ze dvou základních úhl pohledu. První, u í chápe lobbing jako ur itou profesionální innost osob, které jsou najaté za úplatu t etími subjekty za ú elem prosazení p edem stanovených partikulárních zájm daného subjektu, p
em jsou vyu ívány znalosti a kontakty daného lobbistického uskupení.1
Druhým, podstatn
ir ím vymezením lobbingu je definice italského sociologa Lugiho
Graziana: „Lobbing je specializovanou a odbornou reprezentací prost ednictvím iroké kály prost edk , které v zásad vylu ují korup ní vým nu slu eb, ve své povaze velmi odli ná od obecné nespecializované reprezentace, kterou zaji ují volení zástupci. Jako reprezentant partikulárních zájm lobbista dodává informace a technicko-odborné expertízy, které mohou být u ite né a n kdy rozhodující p i definování legislativní a správní regulace.“.2 Takto bude chápán lobbing v dal ím textu této práce. Rozhodovací proces v Evropské unii je vzájemná interakce hlavních institucí EU p i tvorb
legislativního aktu EU zahrnující iniciaci, p ípravu návrhu, vlastní projednávání
a schvalování legislativní normy a její následnou implementaci. Mezi hlavní (rozhodovací) instituce EU/ES lze adit Evropskou komisi (EK), Evropský parlament
(EP) a Radu EU. K ostatním institucím pat í Evropská rada, Evropský
hospodá ský a sociální výbor (EHSV), Výbor region (VR), pop . Evropský soudní dv r (ESD) (resp. Soudní dv r první instance). V této práci budou uva ovány pouze nejvýznamn
í legislativní procedury ES,
tj. procedura konzulta ní, kooperace (spolupráce) a p edev ím spolurozhodování.
2
Rozhodovací procedury Z pohledu cíl a technik zájmových skupin v evropském m ítku je nutné porozum t
alespo t m nejfrekventovan
ím rozhodovacím procedurám a um t identifikovat postavení
a role jednotlivých institucí v t chto procesech. Specifickým rysem v Evropské unie je, oproti národním stát m, její pom rn velká dynami nost a asová prom nlivost. 1
Cihelková, E., Jak J. a kol., Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Nakladatelství Oeconomica. První vydání. 2004, ISBN 80-245-0854-0, str. 48 2 Gajdo , M., Lobbing v Evropské unii. in Lobbyismus versus korupce. IPEK, str. 33 http://www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html [6.4.2008]
2
Rozhodovací procedury
2.1 Procedura konzultace3 Do poloviny 80. let hrála dominantní roli Rada ministr jako mezivládní orgán, kde ijetí usnesení p edpokládalo jednomyslnost. Aktivity lobbist se v této dob krom EK soust
ovaly práv
p edev ím na tuto instituci. Z logiky jednomyslného rozhodování
vyplývá, e zejména cíl zabrán ní p ijetí ur itého aktu nemusel být velkým problémem, proto e sta ilo p esv
it jeden stát, díky jeho vetu nebyl daný akt p ijat. EP zastával
okrajovou úlohu v podob zastávání stanovisek, které v ak nem ly ádnou formální váhu, a tudí i lobbisté nespat ovali v EP klí ového „partnera“.
návrh EK
Rada nezávazné stanovisko
EP
sobení lobbistických skupin
Schéma . 1
Procedura koordinace (vlastní schéma)
2.2 Procedura spolupráce4 V souvislosti s p ijetím Jednotného evropského aktu a zavedením procedury spolupráce posílil svoji roli v rozhodovacím procesu Evropský parlament. Zárove
tak do lo
k p eskupení zájmových aktivit lobbist práv k této instituci. Touto procedurou získal EP, a potenciáln i lobbistická uskupení, mo nost nejen oddálit kone né rozhodnutí Rady, ale dokonce v ur itých p ípadech mohl EP dosáhnout prosazení svých pozm ovacích návrh , proto e tyto pozm ovací návrhy musely být schváleny Radou jednomysln . V p ípad
nejednotného postupu Rady musel být p ijat návrh Evropského
parlamentu.
3
Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 304-305 4 Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 306-309
3
Rozhodovací procedury
návrh EK
Rada pozm ovací návrhy
EP
sobení lobbistických skupin
Schéma . 2
Procedura spolupráce – zjednodu eno (vlastní schéma)
2.3 Procedura spolurozhodování5 Dal í zm nu v legislativním procesu EU/ES p inesla Amsterdamská smlouva na konci 90. let minulého století. Zavedena byla tzv. procedura spolurozhodování, ve které do lo ke zrovnoprávn ní postavení EP s postavením Rady v rámci rozhodovacího procesu. Evropský parlament získal touto procedurou významnou páku nejen jak oddálit p ijetí návrhu i pozm nit jeho zn ní, ale dokonce mu byla p id lena mo nost, p i soub hu dal ích okolností, zablokovat daný návrh. K zablokování dochází, pokud po prvním tení dojde k zamítnutí návrhu ve zn ní Rady nebo v p ípad , e nedojde ke slad ní postoj Rady a EP v tzv. dohodovacím výboru, který je ustaven poté, co návrh nebyl schválen Radou po druhém tení v EP. Tato procedura p edpokládá velmi úzkou koordinaci v ech 3 hlavních institucí.
návrh EK
Rada pozm ovací návrhy Dohodovací výbor
EP
sobení lobbistických skupin
Schéma . 2
Procedura spolupráce – zjednodu eno (vlastní schéma)
5
Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 309-310
4
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu
3
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu
3.1 Evropská komise Evropská komise p edstavuje instituci, která na první pohled nedisponuje rozsáhlými rozhodovacími pravomocemi. P esto z hlediska lobbingu pat í mezi nejd le it
í instituce,
kde je mo no uplatnit soukromé i ve ejné zájmy. Vý e uvedené tvrzení plyne p edev ím ze jejích samotných funkcí. Patrn ta nejd le it
í spo ívá ve skute nosti, e EK stojí na
po átku celého rozhodovacího procesu, tzn. dochází zde k iniciaci upravovaných témat a ke tvorb legislativních návrh , o kterých následn rozhodují EP a Rada. Dal í podstatnou úlohu hraje Komise v tvorb návrhu rozpo tu, ve kterém ur uje strukturu vydávaných finan ních prost edk do jednotlivých politik a tím míru redistribuce. Mimo to disponuje EK i n kterými ryze exekutivními pravomocemi, ke kterým nále í rozhodování v oblasti ve ejných zakázek, podpor i hospodá ské sout e, tj. v oblastech, které se bezprost edn dotýkají soukromého podnikatelského sektoru a jeho zájm .6 Dal ím faktorem podporujícím lobbing u EK je skute nost plynoucí z monopolu na edkládání legislativy. EK je vzhledem ke svému irokému záb ru relativn malá instituce, která disponuje omezeným mno stvím odborník a finan ních prost edk 7. Zárove je její náplní tvorba legislativních návrh . Výsledkem je informa ní nouze zam stnanc Komise. S tím souvisí relativní otev enost této instituce ve vztahu k zájmovým skupinám, kdy se experti zájmových skupin stávají cenným zdrojem odborných informací.8 Z hlediska efektivního lobbování v EK je d le ité zacílení na konkrétní slo ky v rámci struktury Komise, které mají potenciál pro vlastní tvorbu i zm nu návrh . T mito slo kami nejsou p ímo samotní komisa i, ale p edev ím ni í ú edníci kategorie A, kte í jednak zpracovávají vlastní návrhy, ale i ídí poradní a expertní skupiny. 9 EK rozli uje r zné druhy skupin, ve kterých se setkávají ú edníci Komise se zástupci soukromého sektoru i ve ejného sektoru (nap . v dci, zástupci zam stnanc , zam stnavatel ,
6
Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 258 7 V EK je zam stnáno cca 32 tis. pracovník (http://ec.europa.eu/civil_service/about/figures/index_en.htm), em cca 69% tvo í ú edníci nejr zn ích úrovní - skupiny A1-A8 a C1-C5 (Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 245) 8 Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6, str. 56 9 dtto, str. 58
5
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu soukromé spole nosti, neziskové organizace, zástupci r zných pr myslových sektor apod.):10 §
Expertní skupiny. Konzultativní jednotky, které zahrnují národní experty a/nebo odborníky ze soukromé sféry. Jejich úkolem je pomoc s p ípravou legislativních návrh Komise atd. EK je lení na stálé a do asné.
§
Komitologie. Speciální výbory mezi Radou a Komisí, které slou í k omezení exekutivních pravomocí Komise. Viz kapitola 3.3. Komitologie.
§
Nezávislí odborníci. Slou í jako pomocné síly p i implementaci rámcových program výzkumu a vývoje.11
§
Výbory sociálního dialogu.12
§
Spole né výbory. Existence t chto výbor vyplývá z mezinárodních dohod.13 Vztah EK a zájmových skupin je oboustrann výhodný. Zájmové skupiny mohou
prost ednictvím interakce s ú edníky Komise prosazovat své zájmy. Zárove získávají nové informace o d ní v Evropské unii. EK si touto spoluprací roz uje své informace o dané problematice, kterou vyu ívá následn k tvorb legislativních p edloh.
3.2 Rada EU Rada Evropské unie p edstavuje dal í instituci, která se v rámci rozhodovacího procesu podílí na utvá ení legislativy EU. Z hlediska jejího funk ního za azení sdílí, dnes ji ve in p ípad , spole
s EP úlohu hlavního rozhodovacího subjektu.
Z pohledu uplatn ní lobbingu je nutné tento vrcholný exekutivní orgán dále vertikáln roz lenit na ur ité úrovn , proto e v zásad platí, e ím vý e se pohybujeme, tím je men í prostor pro uplat ování partikulárních zájm , a tím men í je míra informovanosti rozhodovacích subjekt o dané problematice. Z toho plyne, e zájmová uskupení se orientují evá
na ni í slo ky v rámci struktur Rady EU. Rada nep edstavuje jednotný orgán ani
z hlediska horizontálního
len ní. Vlastní jednání probíhají odd len
podle sektorového
(tematického) klí e. Abstrahujeme-li od horizontálního len ní, stojí na po átku Generální sekretariát Rady, který nejen koordinuje spolupráci mezi jednotlivými orgány EU, ale zárove 10
Evropská komise. http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/faq/faq.cfm?aide=2 [6.4.2008] Evropská komise. http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/faq/faq.cfm?aide=1 [6.4.2008] 12 dtto 13 dtto 11
6
organizuje
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu konkrétní jednání výbor , skupin i rad, kterým p ipravuje podklady. Lze se tedy domnívat, e tento lánek m e ovlivnit informa ní zázemí konkrétních jednání. Nejni ím lánkem jsou pracovní skupiny. Z hlediska uplatn ní lobbingu se jedná o nejd le it
í úrove .
lenové pracovních skupin by m li být oficiální zástupci dané lenské zem , tj. pracovníci ministerstev
i stálí zástupci. V praxi se
asto jedná o osoby spojené se soukromými
zájmovými skupinami nebo regionálními vládami. 14 Tito zástupci projednávají daný návrh EK v nejvy í mí e podrobnosti a sv j postoj odesílají na jednání specializovaných výbor
i
ímo Výboru stálých zástupc (COREPER), který tvo í dal í, vy í úrove rozhodování v Rad . Cílem jednání COREPERu je posouzení daného legislativního návrhu z hlediska zájm daného lenského státu. P i rozhodování je vyu íván tzv. A-bodový princip15, tzn. polo ky, u kterých panuje shoda, jsou ozna eny A, co p edur uje jen následné formální odsouhlasení na úrovni konkrétní Rady ministr . V p ípad ozna ení B nebylo na úrovni COREPERu dosa eno shody a návrh je rozhodován v p íslu né Rad ministr . Zárove se potvrzuje le itost nejni ích úrovní Rady, tj. pracovních skupin, z toho d vodu, e v
ina A-návrh
jsou tzv. I-Zprávy pracovních skupin, tj. takové zprávy, u kterých byla dosa ena shoda ji na úrovni pracovních skupin. 16 Z vý e uvedeného je patrné, e zájmové skupiny nemají d vod uplat ovat sv j vliv na nejvy í úrovni, tj. na úrovni samotných ministr , proto e tato kolegia nedisponují reálnou rozhodovací autoritou. V
ina legislativních p edloh je tak ji
rozhodnuta na ni ích
úrovních17, do kterých mají tato zájmová uskupení, zejména v p ípad pracovních skupin, dobrý p ístup. Dal ím d sledkem charakteru Rady je skute nost, e vliv lze uplat ovat nejen na evropské úrovni (COREPER) prost ednictvím agregovaných lobbistických uskupení, ale rovn
na úrovni národních ministerstev (p íslu ní vy í ú edníci, kte í se ú astní jednání
Rady) prost ednictvím sektorových i regionálních zájmových uskupení.
14
Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6, str. 69 15 Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 202 16 Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6, str. 68-69 17 A 90% návrh je rozhodnuto na úrovni ni í ne ministerské. viz. Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2, str. 202
7
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu
3.3 Komitologie Komitologie je b
u ívané ozna ení pro komplikovaný systém výbor , jejich
základním cílem je kontrola Komise p i vykonávání delegovaných exekutivních pravomocí. Tyto pravomoci m e Rada na EK delegovat na základn
l. 202 SES.18 Ve v
in p ípad je
EK zmocn na tímto zp sobem k vydávání provád cích opat ení k sekundárním právním akt m, které úsp
pro ly p íslu nou schvalovací procedurou.
Charakter proces komitologie nahrává úsp nému prosazování zájm . V prvé ad se jedná o velkou slo itost a nep ehlednost systému.19 To pravd podobn vyhovuje zájmovým uskupením, které jsou organizovány na profesionální úrovni a disponují rozsáhlými znalostmi o probíhajících procesech. Na druhou stranu je v ak d le ité uvést, e jednání p íslu ných výbor probíhá za ú asti zástupc EK a reprezentant
lenských stát , asto na relativn
vysoké úrovni.20 Tato skute nost m e zásadn ovlivnit charakter lobbingu, kdy se jeho aktivity p ená ejí z ovliv ování na evropské úrovni spí e k ovliv ování na úrovni národních ministerstev. innost prosazování zájm prost ednictvím komitologických výbor je závislá na ad faktor . P edev ím charakter projednávaného tématu má zásadní vliv na to, v jakém typu výboru v rámci komitologie bude tato konzultace probíhat. Od toho se rovn
odvíjí význam
a síla daného výboru ovlivnit kone ný výsledek. Pro ilustraci je mo no uvést, e EK rozli uje 4 skupiny výbor (proces )21, které se li í podle závaznosti výsledku jednání pro EK, resp. dal ími procesy p i p ijímání kone ného výsledku v rámci zapojení Rady a EP.
3.4 Evropský parlament Poslední „hlavní“ institucí v EU je Evropský parlament. A koliv historicky nepat ila tato instituce mezi orgány, které by stály v centru pozornosti skupin usilujících o prosazení svých zájm , její pozice se od poloviny 80. let zásadn prom nila. EP nabyl d le itosti jak v rozhodovacím procesu, kdy nyní m e zablokovat p ijetí legislativního návrhu, tak i u nejr zn pat
ích zájmových skupin, které rozpoznaly posílení vlivu této instituce a sna í se toho vyu ít. Podobn jako u p edchozích institucí má lobbování v EP svá specifika.
18
Smlouva o zalo ení Evropského spole enství. Konsolidované verze ve zn ní smlouvy z Nice. http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf [6.4.2008] 19 Po et komitologických výbor inil k únoru roku 2008 247 výbor . viz Evropská komise: http://ec.europa.eu/transparency/regcomitology/include/comitology_committees_EN.pdf [12.4.2008] 20 Zástupci z p íslu ných ministerstev, pop . stálí zástupci (COREPER). 21 Poradní (advisory committees), ídící (management com.), regula ní (regulatory com.) a regula ní s p ezkumem (regulatory committees with scrutiny). viz Evropská komise: http://europa.eu/scadplus/glossary/comitology_en.htm [12.4.2008]
8
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu EP se skládá z 785 poslanc
z 27 lenských zemí. Názorová i regionální pluralita
edur uje charakter lobbingu. Zájmové skupiny se nemohou soust
ovat na ka dého
poslance, proto e samotný poslanec není sám o sob schopný ovlivnit rozhodnutí EP. Cílení neprobíhá ani na tzv. frakce, ve kterých jsou poslanci seskupeni. D vodem je skute nost, e p íslu nost ke frakci není p edpokladem k tomu,
e daná skupina bude názorov
konsistentní. Klí ové postavení ve vztahu k lobbingu mají spí e neformální uskupení poslanc , tzv. meziskupiny (intergroups).22 le itý pro hodnocení meziskupin je fakt, e seskupují poslance, kte í mají stejné i velmi podobné zájmy. Pokud se tedy poda í dané zájmové skupin prosadit ur itý pohled na c, dojde k ovlivn ní v
ího mno ství zástupc a zvy ují se tak ance na výsledek, který je
v souladu se zájmy daného lobbistického uskupení, ne v p ípad ovliv ování jednotlivých poslanc samostatn .
leny meziskupin se mohou stát i osoby zastupující zájmové skupiny
vn EP.23 V sou asné dob v EP p sobí cca 40 meziskupin, p
em 23 z nich je oficiáln
registrováno.24 Z formálních struktur EP jsou pro efektivní lobbing d le ité p edev ím parlamentní výbory, kterých v sou asné dob existuje 20 (stálé výbory). 25 Ka dý legislativní návrh je spojen s osobou tzv. zpravodaje, který hraje klí ovou úlohu zejména v souvislosti s vypracováním daného návrhu usnesení a následn se získáváním podpory nap
frakcemi
ve výboru i v plénu. 26 Z vý e uvedeného d le itého postavení zpravodaje plynou rozsáhlé výhody jeho ovlivn ní. Dojde-li ji
p i sestavování návrhu usnesení k posunu názor
zpravodaje ve sm ru p sobení zájmové skupiny a je-li zpravodaj úsp ný p i získávání podpory, m e dojít k úplnému prosazení zájm lobbistické skupiny. Na záv r analýzy uplatn ní technik lobbingu v Evropském parlamentu je t eba zd raznit, e postavení této instituce se velmi li í podle uplat ované legislativní procedury. Na druhou stranu je v ak v
ina sekundární legislativy Evropské unie p ijímána procedurou
spolurozhodování, která p edpokládá významné pravomoci EP. 22
The National Council for Voluntary Organisations: http://www.ncvo-vol.org.uk/askncvo/campaigning/?id=61 [12.4.2008] 23 Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6, str. 63 24 Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IMPRESS+20070314STO04219+0+DOC+XML+V0//CS [12.4.2008] 25 Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticDisplay.do?id=45&pageRank=5&language=CS [12.4.2008] 26 Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6, str. 63
9
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu
3.5 Ostatní instituce Poslední ást této práce bude v nována ostatním institucím EU, tj. takovým orgán m, které sice nedisponují hlavními rozhodovacími pravomocemi, ale slou í ve vztahu k hlavním orgán m jako poradní instituce. Tato vedlej í úloha nevylu uje snahu zájmových skupin o prosazování svého vlivu. V této kategorii institucí bude stru
pojednáno o Evropském
hospodá ském a sociálním výboru a Výboru region . EHSV se podle svých slov sna í být „mostem mezi institucemi EU a organizovanou ob anskou spole ností“. 27 Díky tomu by se dal p i tro e zjednodu ení EHSV pova ovat za ur itý typ instituce, ve které dochází ke st etávání zájm jednotlivých lobbujících slo ek z lenských stát , které svými spole nými stanovisky „lobbují“ u hlavních rozhodovacích institucí s cílem prosazení svých zájm
v podob
zm ny
i nastartování legislativního
procesu. Do ur ité míry tak EHSV napl uje definici lobbingu ve své ir í podob . EHSV slou í jako diskusní fórum r zných slo ek ob anské spole nosti z ad zam stnavatel , zam stnanc
a ostatních (spot ebitelé, emeslníci apod.). Významnou pravomocí mimo
povinných a fakultativních konzultací je právo vlastní iniciativy.28 Negativem je problematické dosahování konsensu a velká obecnost p ijatých stanovisek.29 Výbor region je dal ím poradním orgánem EU, který je svým charakterem velmi podobný EHSV. Rozdílem je, e nezastupuje zájmy r zných soukromých sektor , ale zájmy region a municipalit.30 Instituci, kterou lze v souvislosti s prosazováním zájm
zmínit je rovn
soudní dv r. V p ípad tohoto orgánu v ak dochází k zásadní zm zde mo né pou ít techniky p esv
Evropský
technik lobbingu. Není
ování, vyjednávání apod., ale své zájmy m e daný
subjekt prosadit pouze p esn stanovenými formálními instrumenty, nap . podáním aloby.
27
Evropský hospodá ský a sociální výbor: http://www.eesc.europa.eu/index_cs.asp [12.4.2008] Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek J., Král, R., Evropské právo. Praha: C.H.Beck. 3. vydání, 2006, ISBN 80-7179-430-9, str. 192 29 Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6, str. 63 30 Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek J., Král, R., Evropské právo. Praha: C.H.Beck. 3. vydání, 2006, ISBN 80-7179-430-9, str. 193 28
10
Rozhodovací instituce a uplatn ní lobbingu
4
Záv r Evropská unie p edstavuje velmi slo itý „organismus“, ve kterém se st etávají
nejr zn
í zájmy. Formáln , institucionalizovan
volených i jmenovaných zástupc
dochází k prosazování zájm
pomocí
v jednotlivých orgánech Evropské unie. Existují v ak
rozli né kanály i mimo tyto institucionalizované cesty. Základním p edpokladem pro uplatn ní lobbingu v prost edí EU je rozpoznání základních rozhodovacích proces , které se bezprost edn tj. identifikace hlavních rozhodovacích hrá
týkají daného subjektu,
– institucí EU a jejich váhy v dané rozhodovací
procedu e. Tuto analýzu nelze provést obecn pro v echny mo né situace, ale jen pro daný konkrétní zájem. Podstatnou roli hraje i povaha lobbujícího subjektu, tj. zda-li se jedná o uskupení na národní i evropské úrovni, pop . uskupení zohled ující zájmy soukromé i ve ejné. evá ná v
ina p ijímané legislativy je schvalována pomocí spolurozhodovací
procedury, která p edpokládá vyvá ené postavení v ech t í klí ových hrá Lobbování u EK p edstavuje základní
ást strategie prosazení zájm
– EK, EP a Rady. nejen z d vod
legislativn -inicia ního monopolu EK, ale i z hlediska oboustranné výhodnosti. V rámci samotného rozhodování zaujímají rovnocenné postavení EP a Rada, p
em EP je lobbování
více otev ená instituce. Problémem je nutnost ovlivn ní velkého mno ství poslanc . Rada, zejména její ni í úrovn , umo ují efektivní lobbing díky p sobení na omezené mno ství expert národních ministerstev i Stálých zástupc . Vzhledem k vyvá enému postavení EP a Rady není dle mého názoru vhodné spoléhat na ovliv ování pouze jedné z t chto dvou rozhodovacích slo ek, naopak je d le ité rozvrhnout lobbistické aktivity rovnom rn na ob slo ky. Ve fázi implementace legislativy, pop . vydávání provád cích opat ení sekundární legislativy, jsou centrem pozornosti lobbistických skupin výbory mezi Radou a Komisí, tzv. komitologie. Vedle t chto hlavních institucí se na rozhodovacím procesu mohou podílet i n které poradní orgány – Evropský hospodá ský a sociální výbor a Výbor region , na které lze nahlí et jako na institucionalizované vzájemné setkávání lobbujících subjekt . Jejich vliv na ijímání sekundární evropské legislativy je v ak vzhledem k rozdílnosti zastoupených zájm pom rn malý.
11
Seznam pou ité literatury a zdroj
Seznam pou ité literatury a zdroj [1.]
Cihelková, E., Jak J. a kol., Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Nakladatelství Oeconomica. První vydání. 2004, ISBN 80-245-0854-0, str. 48
[2.]
Gajdo , M., Lobbing v Evropské unii. in Lobbyismus versus korupce. IPEK, str. 33 http://www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html [6.4.2008]
[3.]
Fiala, P., Pitrová, M., Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vydání, 2003, ISBN 80-7325-015-2
[4.]
Schendelen, R., Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií, 1. vydání, 2004, ISBN 80-86598-75-6
[5.]
Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek J., Král, R., Evropské právo. Praha: C.H.Beck. 3. vydání, 2006, ISBN 80-7179-430-9
[6.]
Smlouva o zalo ení Evropského spole enství. Konsolidovaná verze ve zn ní smlouvy z Nice. http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7. pdf
[7.]
The National Council for Voluntary Organisations http://www.ncvo-vol.org.uk/askncvo/campaigning/?id=61
[8.]
Evropský parlament http://www.europarl.europa.eu/
[9.]
Evropský hospodá ský a sociální výbor http://www.eesc.europa.eu/index_cs.asp
[10.]
Evropská komise http://ec.europa.eu
12
