Česká republiky v Evropské unii • • • • • •
30.11.2013 a 14.12.2013 Mgr. Lukáš Novotný, M.A., Ph.D. zkouška – test, 45m – rozepisování – aktuální dění!! nejspíš 10 otázek jedna ze státnicových otázek žádná literatura není dost aktuální „TEST“: duální cirkulace, obecné letopočtové reálie o přistupování ČR, osobnosti ČR v EU, priority českého předsednictví
Vztah ČR a EU • složitý vstup, trvalo to skoro 15 let, i po vstupu se na nás mnoho práv nevztahovalo • v ČR silný pocit volání „zpátky do Evropy“ • 2004 dosud největší rozšíření EU v dějinách, srovnatelné s rokem 1973 – co do počtu obyvatel, 73 jen chudé Irsko, 2004 více či méně problémové všechny země • původním plánem více menších rozšíření • následná frustrace z přistoupení post-‐soci států, které bude nutno vychovávat k demokracii • milníkem 1989 a pád kom. režimu • ER v Paříži (12) podzim 89, ES prohlásilo, že je připraveno přijmout „nové demokracie“ • 1991 rozpad SSSR, přibyly nové kandidátské země
Vztahy ES a RVHP • nulové vztahy obchodní vztahy mezi zeměmi RVHP a ES • 1969 – ES nabídlo zemím RVHP podepsání obchodních dohod -‐ snaha institucionalizovat vzájemné vztahy s členskými zeměmi RVHP, ne přímo s RVHP jako institucí (ES neuznávalo její existenci) -‐ intenzivní jednání 1974 – 1975 – smlouvy nepodepsány -‐ ES nechtělo akceptovat RVHP • uvolnění až s nástupem M. Gorbačova • 1978 – tzv. autolimitační sektorové ujednání pro obchod s hutnickými výrobky mezi ČSSR e ESUO (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) • 1982 – bilaterální textilní dohoda (spotřební textilní průmysl, žádný high fashion) mezi ČSSR a EH • 1988 – navázaly ES a ČSSR diplomatické vztahy (na minimální úrovni, pouze zastupitelské úřady)
Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj a PHARE • • • • •
nebylo jasné, kam se vývoj post-‐kom. zemí bude ubírat mimořádný summit 1989 v Paříži – navázání kontaktů ES – SVE European Bank for Reconstruction and Development 1989 PHARE – pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska ES si myslelo, že např. ČSSR na tom není tak špatně, v porovnání s Polskem a Maďarskem, přesto bylo v hospodářském rozpadu také -‐ bezprostřední vklad 300 mil. ECU
PHARE
• Poland and Hungary Aid for Restruction of the Economy • 17 aktivit s desítkami projektů (podpora vzdělávání, dopravy, veřejných institucí, energetiky, zemědělství, sociální a hospodářské soudržnosti, harmonizace s evropským právem) • měl fungovat do roku 2004, ale na některých úrovních funguje stále 3 programové celky -‐ národní program PHARE -‐ PHARE, CBC – programy přeshraniční spolupráce -‐ mezinárodní programy PHARE // v ČR 12 UNESCO památek // nejvíce jich má Itálie (49), Španělsko, Francie • financování -‐ škody z povodní -‐ posílení aktivní politiky zaměstnanosti a pro opatření -‐ integrace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením -‐ podpora průmyslových zón a podnikatelských inkubátorů (rekonstrukce budov pro podnikání) -‐ podpora konkurenceschopnosti malých a středním firem
Vývoj kontaktů • 1991 – podpis prvních asociačních smluv (i s ČSSR), v 1993 nová zvlášť, schválená až 1995-‐96, což nás trochu zbrzdilo • prohlubování kontaktů ES – SVE dostala na starosti Komise • summit Edinburgh 1992 – zavedení tzv. strukturovaného dialogu, vznikala zastoupení Komise při ČR, rozšiřuje se zastoupení ČSSR v Bruselu, ČSSR se stává skutečným asociovaným členem, výhody se však objevují až později, od 1996-‐7 možnost zahr. stáží v rámci Erasmu :))))
Předvstupní období
• cesta započata 1993 – podepsána mezi ČR a EU tzv. Evropská (asociační) dohoda -‐ zavést mezi ČR a EU zónu volného obchodu -‐ navázat politický dialog mezi oběma subjekty
Kodaňská kritéria • • • •
ER zasedla 1993 v Kodani např. ČR od 2002 „založila“ kraje problémy s údajnou „romskou zdí“ v Ústeckém kraji podmínky -‐ stabilní demokratický institucionální systém -‐ nadvláda práva -‐ ochrana lidských práv -‐ fungující tržní ekonomika -‐ cenová stabilita, udržitelné veřejné finance -‐ vynutitelnost práva -‐ začlenění legislativy EU (acquis communitaire) do národní legislativy
• ekonomická kritéria -‐ volná soutěž tržních sil -‐ plná liberalizace cen a obchodních toků -‐ existence rozvinutého finančního sektoru bez jakýchkoli překážek vstupu na trh (zakládání nových firem) i výstupu trhu (bankroty) -‐ vynutitelnost právního systému, včetně vlastních práv -‐ makroekonomická stability, včetně odpovídající stability cen, trvale udržitelných veřejných financí a finančních účtů se zahraničními -‐ existence široké shody v názorech na zásady hospodářské politiky -‐ rozvinutý finanční sektor schopný směrovat úspory do produktivních investic
1995 Madrid / 1997 Lucemburk • 1995 – doplněny podmínky Kodaňských kritérií • 1997 – nemá jít jen o začlenění legislativy EU do národní legislativy, má jít o její dodržování a aplikaci
Bílá kniha
• 1995 – přijata Komisí Bílá kniha – příprava zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie • průvodce v procesu přibližování se Unii • iniciativa se přesunula z Komise na státy • navrhované varianty – přijímat po vlnách podle stupně připravenosti
1996
• ČR podala žádost o členství • Rada EU rozdělila uchazeče do dvou skupin dle stupně připravenosti -‐ 1. skupina: ČR, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Slovinsko – jednání zahájeno 1998 (Lucemburská) -‐ 2. skupina: Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko, Slovensko – jednání zahájeno 1999 (Helsinská) // Slovensko bylo problém, hrubla pol. struktura, v čele Mečiar, uzavřel Slovensko do zvláštní izolace, ale o to rychleji se z toho dostala po nástupu Dzurindy – proto až v té druhé linii // Modra – listina základních prav a svobod, děleni ČSSR // Klaus podepsal skoro všechno týkající se EU, přístupovky i Lisabon – v podstatě nejvíce proevropský politik u nás :DD what a shame
1996 – 1998 • proces rozšiřování byl zahájen v Bruselu 30. března 1998 • přesně měsíc pred vstupem ČR, SR a Polska do NATO ( 50. výročí založení) • proběhlo 6 mezivládních konferencí (konference jednotlivých vlád i Komise)
1997 – Agenda 2000 • EK předložila program strategie rozšíření nazvaný Agenda 2000 • počítalo se, že 1. skupina by mohla přistoupit již 2000 • navržen způsob přijímání nových členů a zahrnula ČR do skupiny 5 zemí, které by ve střednědobém horizontu mohly být schopny plnit všechny podmínky členství a se kterými doporučila zahájit přístupová jednání • Zemanova menšinová vládou podpořená koaliční smlouvou ODS – vznikala první menší skupina Euroskeptiků, protože zvažovali, zda nás EU vůbec chce (neoprávněné euroskeptické křídlo ODS) – domněnka a hypotéza
Screening • hlavní část přístupových jednání představoval tzv. screening, analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem, které bylo zahájeno v dubnu 1998 • po předběžných technických jednáních začala v listopadu 1998 jednání o přistoupení ČR do EU na ministerské úrovni • EU si vše rozdělila do jednotlivých přístupových kapitol, které musely být následně všechny přijaty • každá kapitola 3 části – 1. část: změny proveditelné bez problémů, 2.část:změny vyžadující čas a peníze (2 části – zvládne sama x EU pomůže), 3.část: změny těžko přijatelné -‐-‐-‐jednání se vedou převážně o části 2B a 3 -‐-‐-‐ vznikají přechodná ujednání z prezentace: • pro potřeby screeningu bylo acquis rozděleno dle oblastí do 31 kapitol • o každé se jednalo odděleně • postupně se uzavíraly kapitoly • stanoviska ke všem 31 kapitolám vypracovala také každá z přistupujících zemí, kterou při vyjednávání zastupoval hlavní vyjednávač a jeho tým
Přístupové kapitoly
volný pohyb zboží volný pohyb osob volný pohyb služeb volny pohyb kapitálu právo společnosti hospodářská soutěž zemědělství rybolov doprava dane atd..
Pravidelné zprávy • vydávala Evropská komise • hodnotí přejímání legislativy EU • analyzovala plnění přístupových kritérií, sledovala pokrok učiněný od zveřejnění poslední zprávy a celkově se zabývala situací v ČR na její cestě do EU • první hodnotící zprávu na ČR po zahájení vyjednávání Komise zveřejnila 4.11. 1998, poslední 5.11.2003 – souhrnná monitorovací zpráva o přípravách ČR na vstup • v ČR dlouhodobá kritika -‐ reforma veřejné správy -‐ reforma justice zajišťující nezávislost, právní základ systému -‐ antikorupční opatření, vytvoření antikorupční strategie, zásady chování úředníků, schválení antikorupčních mezinárodních nástrojů • problémy v kapitolách -‐ 9. doprava -‐ 14. energetika -‐ 28. finanční kontrola • do čela českého vyjednávacího týmu byl v r. 1998 jmenován náměstek ministra zahraniční věcí Pavel Telička • hlavním vyjednavačem EK byl Klaus van der Pas, v čele vyjednávacího týmu příslušného pro ČR stál Michael Leigh a od roku 2000 Rutger Wissel
2002 – ukončení přistupování • proces předvstupních vyjednávání zakončen na zasedání Evropské rady 2002 v Kodani • uzavřeny všechny vyjednávací kapitoly včetně přechodných období zajištujících přistupujícím státům nutné přechodné uspořádání všech záležitostí tak, aby byly schopny se úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími z členství v EU • Evropská rada rozhodla o přijetí 10 nových členských států k 1.5.2004 // Irsko i Řecko přistoupili v rámci 8 let, obě na pozici nejchudších zemí. Irsko nyní 2. nejvyspělejší zemí, Řecko 2. nejchudší.. Česká republika byla při vstupu ve stejné situaci jako oni.
Důsledky členství v EU
Posílení mezinárodního postavení a bezpečnosti ČR • • • • • • • • •
ČR je vyspělý stát závislý na mezinárodním prostředí pozice malého státu – nevýhodné asymetrické postavení (z 27 států jich je 19 malých) srovnatelné zastoupení v institucích EU s Belgií nebo Portugalskem zajištění bezpečnosti – vytváření koalic, spojenectví i malé státy mohou být aktérem otevřená ekonomika – 70% vývoz a služeb, podíl na tvorbě HDP omezená surovinová základna závislost na mezinárodní spolupráci upevnění pozice vůči třetím zemím
Zastoupení v orgánech EU • • • •
• • • •
předseda vlády a prezident jsou členy Evropské rady občan je členem EU ministři vlády jsou členy Rady ministrů – bez souhlasu ČR nejsou přijímána rozhodnutí (Rad je 10) ČR má 22 europoslanců (9 ODS Zahradil, Tošenovský; 7 ČSSD Falbr, Rouček; 4 KSČM Ransdorf, Remek; 2 KDU-‐ČSL Roithová, Březina) – původně 22, kvůli neustálému přistupování není možno jejich počet neustále navyšovat a proto se počty regulovaly, minimální počet je 6 ČR má 1 komisaře (prvním Špidla (sociální politika), potřebovali ho uklidit, druhý Dubček:DD) – Štefan Füle (slabý komisař = slabý rezort – rozšiřování EU) ČR má 12 zástupců v Hospodářském a sociálním výboru ČR má 12 zástupců ve Výboru regionů ČR má zástupce v Radě guvernérů ECB – guvernér ČNB, patří tam i guvernéři nečlenů
Spolurozhodování o politice EU
Omezení rizik plynoucích z geopolitického postavení ČR
• pomáhá v řešení konfliktů se sousedy – evropeizace vztahů • „evropské Německo“ • dekrety (143, ½ přijímána exil. vládou v Londýně, ½ v ČR) – odpůrci sud. Němci – neuspěli • komise přispěla k uklidnění vztahů s Německem a Rakouskem – Sudety, Temelín // 5 sporných dekretů o postavení Němců a Maďarů v ČR, jenž se staly problémem. EK nechala vypracovat posudek a v roce 2001 došli k závěru, že tyto dekrety jsou právně „vyhaslé“
Účast na SZBP (Společná zahraniční a bezpečnostní politika) • • • • • • • • • •
členské státy se jednomyslně dohodnou na společném postupu výhody společného postupu – EU může působit silněji jako aktér kapacity ekonomické, politické, vojenské ČR se podílí na SBZP ČR podporuje návrh na utvoření společných vojenských sil EU – 1000 vojáků ČR podpořila posílení bezpečnostního pilíře EU do roku 2010 akceschopná bojová uskupení (dodnes neexistují, zbytečné, to je práce NATO) jedno z plánovaných uskupení bude tvořeno ČR a SR spolupráce s ostatními, hlavně sousedskými zeměmi posílení transatlantické vazby
Hospodářské přínosy • • • • • • •
urychlení růstu české ekonomiky značný objem ekonomické pomoci zvýšený příliv přímých zahraničních investic přístup ke zdrojům ECB otevření nových trhů solidární pomoc v případě přírodních katastrof otevřená cesta do Hospodářské a měnové unie
Začlenění ČR do hospodářského prostoru EU
• • • •
EU se podílí ¼ na světovém HDP a na 20% světového obchodu jednotný trh EU – patří k největším světovým trhům ČR je závislá na obchodu s ČR 70% zahraničního obchodu ČR směřuje do EU
Přechodná období • stav, kdy se členské státy dohodnou s kandidátskou zemí na dočasném neplnění některých podmínek • přechodná období požadovaly všechny kandidátské země • požadovala je i EU
Přechodná období vyjednaná ČR Daně Zemědělství • postupné zavádění přímých plateb EU zemědělcům : 25% v r. 2004, 30% v r. 2005 a 35% v r. 2006 • omezení nabývání zemědělské půdy a lesů cizozemci – občany EU (7let) a přechodné období pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení pro cizozemce – občany EU (5let) • přímé platby zemědělcům EIB • přechodné období v délce 5 let pro postupný náběh příspěvků do základního kapitálu a rezerv EIB; k první platbě došlo v 2. pol. 2005
Volný pohyb osob • omezení volného pohybu pracovních sil v délce až 7 let (ve formátu 2+3+2) -‐ maximálně do roku 2011, týká se již jen Německa a Rakouska -‐ možnost dohody na liberalizaci trhu
Nástroje procesu rozšiřování • Evropské dohody • Bílá kniha • PHARE -‐ ČR 1990-‐90: 476 mil. EUR • strukturovaný dialog
Dopady členství
Rozšíření 2004 • • • • • • • • •
EU se rozrostla z 382 674 000 na 456 814 obyvatel – nárůst o 74 141 000 obyvatel nárůst o 20% nárůst obyvatel nebyl kompenzován nárůstem hospodářského růstu HDP se zvýšil z 9 976 na 10 466 miliard euro nárůst o necelých 5% došlo k faktickému poklesu hodnoty produkce HDP / obyv. – původní EU – 15 25 914 eur HDP / obyv. – původní EU – 25 22 796 eur český HDP je na 79% průměru EU
Omezení v souvislosti s členstvím • • • • • •
omezení státní suverenity v některých oblastech ČR není členem všech struktur – dvourychlostní Evropa omezení volnosti formulování politik důsledky zesílené konkurence ukončení platnosti obchodních smluv ČR s třetími zeměmi změna cen některých výrobků
Omezení státní suverenity -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ • • • •
sdílená státní suverenita ochota států vzdát se suverenity, bez toho EU nemožná roste v závislosti mezi stát A. Giddens: ,,Silný stát byl ten, který byl dobře připraven na válku. Dnes to musí znamenat něco jiného: stát dostatečně sebevědomý, aby akceptoval nová omezení své suverenity.“ sdílení se projevuje zejména v hospodářství a SZBP Evropská rada – jednomyslnost mezivládní spolupráce
ČR není členem všech struktur jsme méně vyspělý stát – druhořadý člen ekonomika je pod průměrem EU není členem HMU, od 2007 členem Schengenu
Maastrichtská konvergenční kritéria
Cenová stability • průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace
Stabilita devizového kurzu
• měnový kurz musí být zafixován v rámci mezinárodních měnových kurzů alespoň 2 roky před vstupem do Unie
Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb • dlouhodobý nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability
Veřejné finance
Výše hrubého veřejného dluhu • podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60%
Deficit veřejného rozpočtu • podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3%
Omezení volnosti formulování politik
• ČR začleněna do společných politik EU – zemědělství a obchodní • společná zemědělská politika v plném rozsahu • společná obchodní politika -‐ společný celní sazebník -‐ preferenční obchodní dohody -‐ ochranná opatření EU
Zesílená konkurence • • • • • • • •
452 mil. spotřebitelů – bez vnitřních hranic urychlí restrukturalizaci a modernizace českého průmyslu negativní důsledky – nezaměstnanost, zánik některých podniků překonání problémů – strukturální fondy 2004 – nedošlo k očekávaným šokům ČR ekonomicky orientována na EU na trhy EU směřuje 70% českého vývozu (více než např. Dánsko) malí a střední podnikatelé -‐ větší konkurence -‐ přístup k rozvojovým programům EU a české vlády -‐ levné úvěry Evropské investiční banky
Ukončení platnosti obchodních smluv • • • • • •
převzetí legislativy EU – zásah do struktury vnějších obchodních vztahů nahrazení českého celního sazebníku sazebníkem unijním příjmy z vybraných cel přestaly být součástí státního rozpočtu, nyní jsou odváděny do rozpočtu EU ukončena platnost Evropské asociační dohody mezi ČR a ES ukončena platnost Smlouvy o celní unii se Slovenskem, CEFTA, atd. nevznikly nevýhody, nové smlouvy
Zdražování • • • • • •
spotřebiče pro domácnost – 99% průměru telekomunikační služby – 88% elektřina, plyn – 64% veřejná doprava – 45% hrubé nájemné – 35% vzdělávání – 29%
Česká republika a koordinace evropské agendy
Rezortní koordinační skupiny
• přijímání evropských norem – koordinátorem je MZV ČR -‐ rezortní koordinační skupiny, Výbor pro Evropskou unii • rezortní koordinační skupiny: odpovědné za formulaci českých pozic při tvorbě evropských předpisů, složené ze zástupců ministerstev • odpovědně za monitorování nových návrhů • vytváření rámcových pozic • zastupování ČR v institucích
Vláda ČR • • • • • •
rozhoduje o klíčových krocích schvaluje mandát českého zástupce na jednání Evropské rady klíčová role při zavádění acquis communitaire Úřad vlády koordinuje právní slaďování MZV – odpovědné za komunikace s ESD
další české instituce:
stálé zastoupení ČR v Bruselu – velvyslanec
Parlament – přijímá zákony, monitoruje normotvorný proces na úrovni EU
ministr pro evropské záležitosti
Předsednictví ČR • • • • •
1. pol. 2009 FR – ČR -‐ ŠV ne příliš úspěšné předsednictví pád vlády před i po nás prioritou Lisabon, naší prioritou Chorvatsko
// dříve se počítalo s Vysokým úřadem v podobě Shromáždění / parlament (Monet), né příliš četné setkávání, Radě se nepřikládal velký význam // Lisabon oslabil pravomoci předsedající země, protože posílila Komise // Francie řešila Gazu, Gruzii – problémy se nestihly dořešit, ale Sarkozy velké zásluhy, ČR slízla smetánku
Předsednictví • • • • • • • • • • •
význam Rady EU v Evropské rady – předsednictví institut předsednictví – mediální prezentace summity, zasedání Rady vrchol institucionální hierarchie EU mezivládní instituce, hájí zájmy států předsednictví – důležitý nástroj k prosazování zájmů střídání po 6 měsících svolává a řídí všechna zasedání Rady EU a pracovních výborů vyjednavač kompromisů napříč členskými státy jménem EU také jedná s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zastupuje Radu EU při kontaktech s ostatními institucemi EU, zejména s Evropským parlamentem a Evropskou komisí
Funkce předsednictví -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐ -‐
nejúčinnější nástroj pro národně podmíněné ovlivňování chodu celého Společenství umožnuje realizovat vlastní priority (předs. země prezentuje program před EP – od JEA) ovlivňovat chod Rady předs. stát si zpravidla určuje místo jednání, sestavuje priority programu summitu – neformální ministerské schůzky reprezentanti země moderují summit ovládá rozvětvenou strukturu Rady EU (COREPER, atd.) předsedá podřízeným orgánům fakticky kontroluje proces schvalování legislativy reprezentuje EU navenek – funguje spíše u větších zemí zastupuje ji v zahraničně-‐politických otázkách – Honest broker (čestný předseda), který zaujímá neutrální pozici, mediační role
Omezení agendy předsednictví -‐ -‐ -‐ -‐
část své agendy se „dědí“ po předchůdcích (tzv. program tří předsednictví) část je ovlivněna strategiemi EK (víceleté) přesto možnost iniciovat nová témata J. Tallberg: „Je pravda, že 80-‐90% obsahu předsednictví je určeno dopředu. Ale uvědomme si, že 10-‐20% je pořád dost.“
Priority předsednictví ČR
• energetika bezpečná a udržitelná – otázky energetické bezpečnosti, liberalizace vnitřního trhu s energetikou • revize rozpočtu a reforma Společné zemědělské politiky • 2009: publikování Bílé knihy o rozpočtu, diskuze o rozpočtu • přerozdělování pravidel v rámci hospodaření soudržnosti • kompenzace britské rozpočtové nerovnováhy (britský rabat) • transatlantické vztahy • západní Balkán, východní Evropa • další rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva • instituce a jejich reforma, volba předsedy Komise a vysokého představitele pro SZBP • motto českého předsednictví: „Evropa bez bariér“
Motto • vůle k odstraňování zbývajících překážek mezi členskými státy EU, zejména v oblasti vnitřního trhu – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu • „Tyto překážky totiž plně nedovolují využít potenciálu jednotlivých států, ani Evropské unie jako celku. Motto zároveň vyjadřuje otevřenost Evropy navenek, vůči celému světu. • v roce 2009 si také připomínáme dvacet let od pádu železné opony a pět let od historicky největšího rozšíření Evropské unie, proto má motto českého předsednictví také symbolický rozměr
Organizace českého předsednictví • kombinace domácích institucí a nových institucí • koordinace: Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti při Úřadu vlády – Alexandr Vondra • koordinační mechanismus -‐ vládní tajemník pro přípravu předsednictví -‐ centrální organizační skupina pro předsednictví -‐ reforma Výboru pro Evropskou unii
• • • • •
MZV + Stále zastoupení ČR při Evropské Unii premiér + Úřad vlády – v rámci Úřadu působí Vládní tajemník pro předsednictví sektorová ministerstva Parlament ČR Prezident ČR
Hlavní události předsednictví ČR
• setkání Evropské rady • z jednání vycházejí podněty pro další rozvoj EU • Evropská rada zasedá alespoň 4x ročně, minimálně 2x se setkává v Bruselu – 19.-‐20. března 2009 a 18.-‐19. června 2009 v Bruselu • neformální zasedání ministrů na území ČR -‐ 4 neformálních zasedání ministrů – Praha (9 zasedání), Brno, Luhačovice, Hluboká nad Vltavou, Mariánské lázně, Litoměřice • setkání EU s představiteli třetích zemí
3E
Ekonomiky
• • • • • •
koordinovaný postup proti finanční a hospodářské krizi obnovení důvěry a stability – investice a finanční záruky odmítnutí ochranářských opatření opatření pro zaměstnanost a ekonomický růst lepší regulace finančních trhů EU na mezinárodní scéně – summit G20
Energetiky
• • • • • • •
jednotný postup v krizi posilování energetické bezpečnosti EU summit Jižní koridor strategický energetický přezkum integrace a liberalizace trhu s energiemi zvyšování energetické účinnosti ochrana klimatu
Evropa ve světě
• • • • •
konflikt v Gaze východní partnerství rozšiřování transatlantická spolupráce summity s třetími zeměmi
Akce předsednictví
• v ČR, v Brusel, aj. ve světě přes 3000 akcí: zasedání Evropské rady a rad ministrů, pracovní jednání, zastupován Rady EU u mezinárodních organizací, v EP a na dalších jednáních, kulturní akce • z toho:
-‐ -‐ -‐
500 zasedání a konferencí v ČR 500 kulturních aktivit ve světě i v ČR význam akcí v ČR a jejích regionech – zpřístupnění EU české veřejnosti, zviditelnění ČR a propagace její produkce a služeb, zvýšení atraktivity pro kongresovou a obecnou turistiku
Stálé zastoupení ČR v EU
• ČR se účastní práce přibližně 200 pracovních skupin a výborů Rady EU, Výboru stálých zástupců a jednotlivých ministerských rad • kvalitní národní instrukce • systém institucionálního zajištění účasti a rozhodovacích struktur ČR v EU • usnesení vlády 2003 – základní parametry • 5/2005 vznik stálého zastoupení • zajištění účasti ČR na leg. procesu EU v rámci Rady EU • do procesu přípravy národních pozic vstupuje kromě moci výkonné také Parlament ČR, sociální partneři a širší občanská společnost • Milena Vicenová – velvyslankyně, stálá představitelka ve výboru COREPER II, vedoucí Stálého zastoupení v Bruselu • Jana Reinišová – velvyslankyně, stálá představitelka ve výboru COREPER I
Předsednictví ve Společenstvích
• instituce předsednictví již ve Smlouvě o ESUO, čl. 27: „Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady vždy po dobu tří měsíců podle abecedního pořádku členských států.“ • pravidlo prodlouženo Smlouvou o EHS, čl. 146 na 6 měsíců • půlrok potvrzen Slučovací smlouvou z r. 1965 • postupné posilování postavení předsedající země • Tindermansova zpráva – 1975 • Zpráva tří moudrých – 1979 • posílení předsedající země a předsedy – klíč k větší efektivitě jednání Evropské rady
Institut předsednictví v Jednotném evropském aktu 1986
• čl. 30: „ Předsedající země a Komise mají zvláštní odpovědnost za zajištění souladu evropské politické spolupráce.“ • „Předsedající země odpovídá za dávání podnětů ke krokům, koordinaci a předkládání stanovisek členských států týkajících se působení evropské politické spolupráce.“ • úprava vztahů mezi předsedající zemí a sekretariátem Rady
Smlouva o EU a systém „trojky“
• předsedající země se stala odpovědnou za „provádění společných akcí“ • vyjadřuje mezinárodně-‐politické postoje EU • potvrzení systému tzv. trojky – založeno Londýnskou zprávou (1981) – minulá, současná a budoucí předsedající země / cílem minimalizovat výkyvy ve vnější reprezentaci (např. při střídání velkých a malých zemích)
Trio předsednictví
Francie, ČR, Švédsko rok trvající přípravné akce program je formálně dokumentem Rady úkol: přinést jasný a objektivní přehled o tom, co se v Radě bude během předsednictví Tria dít, není tedy souhrnem priorit tří zemí, ale katalogem očekávaných prací Rady • 18ti měsíční program byl formálně přijat Radou pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na jejím zasedání v Lucemburku 6/2008, po drobných úpravách byl zveřejněn na stránkách francouzského předsednictví na počátku 7/2008 • • • •
Mechanismus rotace
• • • • • •
stanovení mechanismu rotace základní podmínka: zachování rovného přístupu k předsednictví, bez ohledu na velikost států abecední princip – stanoven Smlouvou o ESUO změna po rozšíření o P a S (1986) 7-‐12 měsíc – menší výkonnost přes letní měsíce země byly rozloženy do dvou skupin, státy se střídaly rovnoměrně v letním a zimním předsednictví
Mechanismus dnes
• • • • •
změněno po rozšíření 1995 změna motivována rozvojem SZBP střídání velkých a malých zemí, dnes i starých a nových členů tento systém nezaručuje dřívější pravidelnost a vyváženost kalkul velkých zemí
Předsednictví a Vysoký zmocněnec pro SZBP • • • • • •
alternativy k institutu předsednictví úpravy systému rotace nahrazení samotného principu předsednictví návrh na kolektivní předsednictví několika zemí volba předsedy Unie – 5ti leté období diskuze ustává Amsterodamskou smlouvou – vysoký komisař pro SZBP
Předsednictví a Lisabonská smlouva
• nová stálá funkce – předseda Evropské rady • další novou funkcí: vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Komise
Předseda Evropské rady • • • •
volen Evropskou radou na dobu 2,5 roku cílem lépe zajištěná kontinuita a stabilita činnosti Evropské rady zajištuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady a napomáhá dosažení konsensu předseda Evropské rady nebude smět zastávat žádnou státní funkci
// Jakl o důvodech českého euroskeptismu // je to na youtube, něco něco Jakl, ale taky OSN a Schengen // Miroslav Ševčík – Euru trvale nazdar!
Česká republika a EURO
• • • • • • • •
platidlo 17 z 27 států EU + 6 mimoevropských zemí 1.ledna 1999 bezhotovostně, v oběhu od 1.ledna 2002 měnová politika prováděna ECB Maastrichtská konvergenční kritéria od vstupu do ČR závazek přijetí jednotné evropské měny (od Amsterodamu) termín určí vláda, konečné rozhodnutí orgány EU splnění ekonomických a právních podmínek – Maastrichtská kritéria národní plán zavedení eura v ČR
Scéna jednorázového přechodu na euro
• vládou schválen tzv. Velký třesk • 5 časových fází
Národní plán zavedení eura v ČR
• • • • •
dokument pro všechny subjekty a ekonomické a společenské vytvořen Národní koordinační skupinou pro zavedení eura (koordinační a řídící orgán) technické, organizační a legislativní náležitosti pro přechod na euro doporučení pro jednotlivé sektory 3 hlavní části
I. část
• základní informace: -‐ scénář a časový harmonogram (až po nahrazení měny) -‐ přehled již uskutečněných kroků -‐ zásady zavedení eura (přepočítací koeficient)
II. část
• konkretizace úkolů v jednotlivých sektorech (navazuje na I. část, ale je konkrétní) • sektory: -‐ banky a ostatní subjekty finančního trhu -‐ veřejné finance, veřejná správa a samospráva -‐ nefinanční sektor a ochrana spotřebitele -‐ legislativní potřeby zavedení eura -‐ zdroje informací a komunikace -‐ informační a statistické systémy
III. část
• slovník základních pojmů -‐ vysvětluje pojmy jako ČNB, ECB, Velký třesk, HMU, duální cirkulace
Česká republika a Schengen
Tzv. Schengenský systém • • • • •
soubor mezivládních aktivit, které utvářejí mezi členskými státy prostor bez vnitřních hranic odstranění vnitřních hranic posílení ochrany hranic vnějších faktická závislost na ochraně hranic prováděné sousedící zemí významný prvek solidarity
Volný pohyb osob
• volný pohyb osob bez kontrol na společných hranicích – jeden ze základních principů evropské integrace • od počátku evropské integrace • předchůdcem tzv. Saarbrückenská dohoda 1984 -‐ mezi SRN a Francií, reakce na stávku dopravců -‐ dohoda předpokládala postupné zrušení kontrol na jejích společných hranicích a uplatnění principů volného pohybu zboží a osob
Historie Schengenu • • • •
1985 – podpis Schengenské dohody Francie, Německo, Benelux závazek k postupnému odstraňování hranic propojení vnitřní a vnější bezpečnosti
Krátkodobá opatření • • • •
zavedení „zrakové identifikace identity vozidel“ zelený kotouč umístěný na vozidle 1986 – sloučení protilehlých hraničních stanovišť uvolnění přechodu hranic pro osoby z pohraničí
Dlouhodobá opatření • • • • • •
harmonizace vízové politiky a policejní spolupráce předpisy pro vstup osob z třetích zemí osvobození od cla přeshraniční sledování osob extradice osob (vzájemné vydávání) boj proti distribuci drog
Prováděcí úmluva
• 1990 – Schengenská prováděcí úmluva • detaily opatření související se zrušením kontrol • 1995 – odstranění hraničních zábran
Rozšíření Schengenu • • • • • • • •
rozšířením nárůst politického významu schengenské spolupráce přesunutí z mezivládní úrovně v r. 1990 pod hlavičku EU prostřednictvím Amsterdamské smlouvy tzv. Schengenské acquis zahrnutí Schengenu do rámce EU schengenská spolupráce – jedna z podmínek členství od r. 1999 povinný pro každý nový stát EU 12/2007 – vstup ČR a dalších 8 nových členských států Eu zrušeny kontroly na pozemních hranicích ČR se sousedními státy (v případě mezinárodních letišť kontroly při letech v rámci Schengenu ukončeny 30. března 2008) 1995 zrušení kontrol pro Španělsko a Portugalsko 1998 Itálie a Rakousko 2000 Řecko Severské pasové unie Norsko a Island – dohoda o přidružení, rozšíření schengenského prostoru poprvé o nečleny 2001 odstranění kontrol se severskými státy
• • • • • • • 5/2004 rozšíření • kontroly osob zůstaly zachovány -‐ splnění příslušných podmínek -‐ akt o podmínkách přistoupení k EU výslovně nemluví o schengenském prostoru -‐ článek 3 – stanovena pravidla, za kterých příslušný stát mohl kontroly osob na vnitřních hranicích zrušit, tj. začít plně aplikovat všechna ustanovení tzv. schengenského acquis • část pravidel platná od 5/2004 – spolupráce v oblasti vízové politiky, policejní či justiční spolupráce • aplikace všech ustanovení schengenského acquis • s uvedením do praxe museli souhlasit ministři všech schengenských států zastoupených v Radě EU -‐ stalo se tak nejprve 8. listopadu 2007 -‐ ukončení schengenského hodnocení -‐ potvrzení připravenosti 9 států na Schengenu
Schengenský informační systém • • • • • •
zkratka SIS bezpečnostní databázový systém, který provozují členské státy cílem zabezpečení hranic základní prvek, bez kterého by nemohly být odstraněny vnitřní hranice SIS I – od r. 1995 plán SIS II – reakce na rozšíření => nebyl realizován, jen zmodernizován SIS I = SISone4all
SIS I – SISone4all • • • • • •
původní systém jména, další identifikační údaje osob překračujících hranice informace, za byly ozbrojeny, páchaly násilnosti, apod. přehled ztracených cestovních dokladů nebo zbraní SISone4all je názvem rozšířené verze SIS I v 9/2007 k němu přistoupilo 9 nových členů vč. ČR
SIS II
• • • •
II. verze systému měla by obsahovat i biometrické údaje osob (foto, otisk prstů, atp.) podrobnější informace o odcizených vozidlech celkem 18,5 mil. záznamů
Fungování SISu • centrála ve Štrasburku -‐ zajištuje distribuci záznamů do jednotlivých zemí -‐ sbírá od členských států zadávané údaje -‐ součástí SIS je výměna informací prostřednictvím národní centrály SIRENE (Supplementary Information Request at National Entry), která funguje nepřetržitě a je součástí Policejního prezidia
Národní systémy SISu
• • • • • •
zajištuje všechny druhy pátrání a výměnu informací systém rozšíří zatykač do všech zapojených zemí během 120 sekund každé 3 roky také probíhá kontrola všech záznamů právo na přístup do SIS má pouze omezený okruh lidí pracovníci státní správy ze 17 500 terminálů většinu spravuje policie, některá však využívá justice
Osoby
• osoby užívají práva Společenství na volný pohyb: -‐ občané ČR -‐ občané EU -‐ občané Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska -‐ rodinní příslušníci osob užívajících právo Společenství
ČR a Schengen – fáze I
• schengenská pravidla uváděna do praxe ve 2 fázích -‐ 2004 – většina pravidel Schengenu/EU v oblasti bezpečnosti a ochrany hranic -‐ překračování vnějších hranic -‐ povinnosti dopravců -‐ vzájemná spolupráce v trestních věcech -‐ pomoc mezi policejními orgány -‐ ochrana osobních údajů (v rámci uvedených oblastí)
Změny po Schengenu • • • •
migrace 2001 – při nelegálním překračování hranic ČR odhaleno 24 tis. osob 2006 4 tis. osob klesá i počet žadatelů o azyl, v r. 2001 18 tis. žádostí, v r. 2006 už jen 3 tis.
ČR a Schengen – fáze II
• vstup do Schengenu – proces přebírání dovršen • převzata zbývající část schengenských pravidel -‐ zrušení kontrol na vnitřních hranicích -‐ krátkodobá a dlouhodobá víza -‐ přeshraniční policejní spolupráce -‐ Schengenský informační systém (SIS) • od vstupu do EU měly tyto předpisy odloženou účinnost, provádění bylo spojeno s okamžikem zrušení kontrol na vnitřních hranicích
Možnost dočasného znovuzavedení kontrol • vláda může ve zcela výjimečných případech nařízením vlády stanovit zavedení prováděna opatření k ochraně hranic • v rozsahu a způsobem odpovídajícím dané situaci • respektovat pravidla a omezení stanovené státem, který dočasnou ochranu hranic zavedl
Evropeizace • • • • • • • • • •
nové procesy v Evropě konec studené války změna chápání státu – postmoderní stát globalizační trendy tekutá modernita tlak plynoucí z procesů evropské integrace střetávání mezivládního a nadstátního způsobu integrace nová úroveň evropské integrace je reakcí na destruktivní důsledky první a druhé světové války procesy amerikanizace západní Evropy a sovětizace východní Evropy dnes fenomén evropeizace
Dvě dimenze evropeizace • • • • • •
dimenze teritoriální dimenze lidská nutnost definovat znovu sebe sama po pádu bipolárního světa evropeizace „dovnitř“ = EU evropeizace vs. nation-‐making obě tyto snahy vyvolávají různé reakce
Roviny europeizace Historická • pronikán Evropanů do zámoří • koloniální expanze, snaha o kulturní asimilaci
Mezinárodní • • • •
nová definice Evropy v současném mezinárodním prostředí vymezení se vůči USA, Rusku, Blízkému Východu snaha o unifikace SZBP tendence EU identifikovat se jako Evropa
Osobní • reálné vytváření evropské identity, win and lose • doplnění stávajících identit o identitu evropskou
Mezinárodní systém • omezování role státu • nová úroveň rozhodování v institucích EU • plurinacionální demokracie
Tranzitologická rovina • institucionální inženýrství podle západoevropských vzorů • sbírání zahraničních zkušeností
Evropská unie • • • •
vytváření nového politického systému formování a posilování kompetencí Evropské unie mechanismy zastupování zájmů na evropské úrovni zvětšování rozsahu a dopadu politik EU
Členské státy • přizpůsobení se změnám, které diktuje EU • implementace evropských politik • nutnost adaptace na změny v procesu integrace
Legislativa • přejímání právních norem (acquis communitaire) • unifikace právního rámce
Ekonomika • • • •
harmonizace ekonomického prostředí společný vnitřní trh adaptace podniků, vznik jednotné evropské ekonomiky monetární politika většiny zemí, atd.
Historická dimenze evropeizace • • • •
Evropa není autonomním objektem její podoba se proměňovala Evropa se, vymezovala, její význam se měnil nejdůležitější jednotkou je národní stát (od konce 18. století) -‐ propojení etnické, jazykové komunity s konkrétním teritoriem
Evropeizace a globalizace • • • • •
Michael Keating – evropeizace jako varianta globalizace produkuje nový nacionalismus plurinacionální demokracie – víceúrovňová krize státu – není schopen plnit všechny historické role stát vs. mezinárodní organizace
Definice Robert Ladrech -‐ šířící se proces reorientace směru a podoby politiky -‐ politická a ekonomická dynamika ES se stává součástí organizační logiky národního politického života a tvorby domácích politik • tvořena procesy -‐ konstrukce -‐ rozptylování -‐ institucionalizace formálních a neformálních pravidel • sdílené přesvědčení a normy • konsolidace v politických procesech na úrovni EU • vtělení do logiky domácích politických struktur • proces utváření, difuze a institucionalizace pravidel, procedur a paradigmat • nejprve jsou definovány v rámci EU • poté inkorporovány do domácí politiky
Vymezení evropeizace • evropeizace není integrace • integrace – specifická forma spolupráce mezi členy integračního uskupení -‐ dosahování konsenzu – nadnárodní prvky -‐ přenášení kompetencí na společné orgány • prohlubován integrace – rozšiřování pravomocí EU • dopady integračních procesů na vnitřní prostředí států • rozšiřování pravomocí institucí EU, oslabování pravomocí národních institucí • povaha evropeizace se liší v závislosti na -‐ charakteru jednotlivých politik (společné, koordinované) -‐ průběhu rozhodovacího procesu (jednomyslnost, kvalifikovaná většina, atd.) -‐ institucionálního rámce (pravomoci jednotlivých orgánů, atd.)
Euromodely • společné evropské modely správy a řízení • předepisují státům úpravy stylu jednotlivých politik • přímý i nepřímý tlak -‐ nepřímo: fakt přenesení pravomocí, příslib států podrobit se rozhodnutím EU -‐ přímo: využití stimulů (příslib poskytnutí finanční pomoci, kontrola, donucení • explicitní a implicitní změny -‐ explicitní: mají cílený charakter, komunitární orgány EU je přímo vyžadují -‐ implicitní: jsou indukovány, přímo z rozhodnutí nevyplývají
Změny
• pozorovatelné v:
politikách -‐
vyvíjenými jednotlivými státními orgány (zahraniční, bezpečnostní, obchodní politika atd.)
politickém procesu -‐
formulace společných zájmů, jednání stran, veřejné mínění atd.)
politickém systému -‐
politické, ústavněprávní, administrativní struktury atd.
