Stavební veletrhy v Evropské unii

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Stavební veletrhy v Evropské unii Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Tomáš Němčík Brno 2011

Děkuji vedoucímu bakalářské práce, prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc, za poskytnuté odborné konzultace, podněty, rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat společnosti IP Systém, a.s. za předání všech potřebných údajů k vypracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Stavební veletrhy v Evropské unii vypracoval sám, za použití literatury a podkladů, které jsou v mé práci uvedeny.

V Brně dne ...............

Podpis: ..............

Abstract NĚMČÍK, T. Building fairs in the European Union. Bachelor thesis. Brno: MENDELU PEF, 2011. The thesis deals with the exhibition industry and evaluates chosen building fairs in the European Union. It characterizes fair terms and specific of the building industry, locates and describes the most important of them. It also characterizes the exhibition centers where chosen fairs take place. The thesis deals with concrete building fairs in the European Union and the participation of the company IP System at the IBF fairs 2009 and 2011. Keywords Fair, exhibition center, building industry, building fairs, the European Union

Abstrakt NĚMČÍK, T. Stavební veletrhy v Evropské unii. Bakalářská práce. Brno: MENDELU PEF, 2011. Bakalářská práce se zabývá veletržním průmyslem a hodnotí vybrané stavební veletrhy na území Evropské unie. Charakterizuje veletržní pojmy a specifika stavebních veletrhů, lokalizuje a popisuje nejvýznamnější z nich. Charakterizuje také veletržní areály, ve kterých se vybrané stavební veletrhy konají. Práce se věnuje konkrétním stavebním veletrhům v Evropské unii a účasti firmy IP Systém, a.s. na veletrzích IBF 2009 a 2011. Klíčová slova Veletrh, veletržní areál, stavebnictví, stavební veletrhy, Evropská unie.

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

9 10

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 10

2.2

Metodika .................................................................................................. 10

Literární přehled aneb dosavadní stav poznání 3.1

11

Veletrhy a výstavy – základní informace ................................................. 11

Význam slova veletrh: .................................................................................... 11 Historický vývoj výstavnictví: ........................................................................ 11 Základní fakta o výstavách a veletrzích: ....................................................... 12 Dělení veletržních akcí: ................................................................................. 12 Geografické členění veletrhů: ....................................................................... 13 Virtuální veletrhy .......................................................................................... 13 Oborové členění veletrhů: ............................................................................. 13 3.2

Subjekty veletržního průmyslu ............................................................... 14

Veletržní organizace ...................................................................................... 14 Vystavovatelé ................................................................................................ 14 Návštěvníci .................................................................................................... 15 Média............... .............................................................................................. 15 3.3

Nomenklatura veletrhu ........................................................................... 15

3.4

Realizační možnosti veletržní expozice .................................................. 15

Zvolené místo expozice ................................................................................. 16 Typy expozic .................................................................................................. 16 3.5

Doprovodný program .............................................................................. 17

Typy doprovodných programů: .................................................................... 18

4

3.6

Závěrečná zpráva ..................................................................................... 18

3.7

Zdroje financování veletržních akcí ........................................................ 18

3.8

Veletržní audit ......................................................................................... 19

3.9

Hodnocení efektivnosti veletržní akce .................................................... 19

Vlastní práce

20

4.1

Stav evropského výstavnictví v roce 2009 ..............................................20

4.2

Charakteristika stavebních veletrhů .......................................................20

4.3

Kartografické znázornění veletržních měst v Evropě ............................. 21

4.4

Stavební veletrhy v Evropské unii........................................................... 21

4.4.1 Polsko ...................................................................................................... 22 4.4.2 Německo ................................................................................................. 25 4.4.3 Itálie ........................................................................................................ 30 4.4.4 Španělsko ................................................................................................ 35 4.4.5 Francie .................................................................................................... 38 4.4.6 Rakousko................................................................................................. 40 4.4.7 Česká republika ....................................................................................... 44 Souhrnná data o vybraných veletrzích: ........................................................... 49 4.5

Firma IP Systém, a.s. a její účast na veletrhu IBF 2009 ......................... 51

4.5.1 Charakteristika firmy IP Systém, a.s. ...................................................... 51 4.5.2 Charakteristika veletrhu IBF 2009 ......................................................... 51 4.5.3 Účast firmy IP Systém, a.s. na veletrhu IBF 2009 ................................. 52 Konkrétní informace o účasti firmy na veletrhu IBF 2009: ............................ 52 Náklady účasti na veletrhu IBF 2009: ............................................................. 53 4.5.4 Zhodnocení přínosu účasti na veletrhu IBF 2009 ................................. 54 4.5.5 Levnější alternativa účasti na veletrhu IBF 2011 ................................... 55 5

Závěr

58

6

Literatura

59

Knižní zdroje .................................................................................................... 59 Internetové zdroje ............................................................................................ 59 7

Přílohy

62

9

1 Úvod Stavebnictví bylo, je a vždy bude nedílnou součástí společnosti. Již od pravěku se lidé snažili ochránit před rozmary počasí, před zimou či přímým slunečním svitem. Jakkoliv je vývoj společnosti rozdílný v různých částech světa, právě tato oblast je společná pro veškerou civilizaci. Stavebnictví prošlo svým vývojem stejně tak, jako jím prošlo lidstvo. Z jeskyní se přesunulo do primitivních přístřešků, z nich do různých chýší, domků z hlíny a postupně přes pyramidy, hrady a zámky k vrcholu současné společnosti – mrakodrapům a jiným stavebním vymoženostem. S rozvojem společnosti tudíž souvisí i rozvoj stavebnictví. Současná doba je dobou informací, které se dají více či méně lehce sehnat. Firmy, které svou činnost soustřeďují na oblast stavebnictví, zapojují do svého marketingového mixu i prezentaci na veletrzích. Stavební veletrhy v Evropské unii mají významnou historii. V následující práci, kterou rozdělím na několik částí, se budeme v první části nazvané „literární přehled“ věnovat pojmům z oblasti veletrhů a výstav, které se budou vyskytovat v další části textu. Sjednotíme si pojmy z různých literárních podkladů a předvedeme znalosti, které jsme doposud nabyli v této oblasti. Další část, s podtitulem „vlastní práce“, bude rozdělena do dvou podkapitol – přehled veletrhů a výstav na území Evropské unie a popis prezentace firmy IP Systém a.s. na veletrhu IBF 2009 s následným propočtením levnější varianty účasti na veletrhu IBF 2011. Již na úvod bych rád zdůraznil, že se nebudu zabývat všemi státy Evropské unie, vyberu pouze ty státy, ve kterých se konají nejvýznamnější stavební veletrhy, a ty budu charakterizovat. Součástí práce bude i kartografické znázornění lokalit, kde se tyto významné veletrhy konají, přehled počtu vystavovatelů a návštěvníků a jiné statisticky významné údaje.

10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je jak obecně, tak následně podrobně shrnout poznatky z oblasti stavebních veletrhů pomocí přehledu jednotlivých z nich. Z teoretického pohledu práce charakterizuje vývoj tohoto odvětví a obecné veletržní pojmy. V praktické části jsou popsány veletržní areály, které pořádají stavební veletrhy. Na základě výstupu z portálu společnosti AUMA vyberu ty státy EU, které pořádají největší počet stavebních veletrhů a z nich ty nejvýznamnější. V práci popíši současnou situaci na poli stavebních veletrhů Evropské unie. Jako dílčí cíl práce jsem zvolil hodnocení prezentace firmy IP Systém a.s. na stavebním veletrhu IBF 2009 konaném v Brně, jak z marketingového, tak finančního hlediska. Účast na IBF 2010 byla firmou vyhodnocena jako neakceptovatelná, hlavně kvůli nákladům a zisků z účasti plynoucí. Proto jako další dílčí cíl propočítám levnější variantu účasti na veletrhu IBF 2011.

2.2 Metodika Na základě všech dostupných materiálů a zdrojů – hlavně z databází organizací, které se výstavnictvím zabývají, internetových stránek a závěrečných zpráv veletrhů, vytvořím přehled veletržních areálů v Evropské unii, které pořádají stavební veletrhy. Zpracuji kartografické znázornění veletržních areálů jednotlivých států, které poskytne lepší zpřehlednění celé problematiky stavebních veletrhů. Díky stanovení parametrů, které získám z dostupných internetových zdrojů, vytvořím přehled významných veletržních areálů, které pořádají veletrhy se stavební tematikou. Výstupem budou tabulky seřazeny dle sledovaných parametrů – výstavní plocha vnitřní, venkovní, plocha celkem, počet návštěvníků a vystavovatelů. V práci využiji data získaná převážně z webových stránek organizací, které se zabývají sledováním veletržního průmyslu jako celku či pouze okrajových částí. V České republice mezi tyto organizace patří bezesporu SOVA – Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR, AMASIA EXPO – Agentura pro výzkum efektivnosti veletrhů a výstav a v neposlední řadě ČSÚ – Český statistický úřad a MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Data k veletrhům mimo ČR budu čerpat z organizace UFI – The Global Association of the Exhibition Industry (Unie mezinárodních veletrhů), dále pak CENTREX – The Exhibition Knowledge Provider (Mezinárodní unie pro veletržní statistiku), AUMA – Ausstellungs- und Messe-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft e.V. (Výstavní a veletržní výbor německého hospodářství) a data ohledně polských stavebních veletrhů získám z PIPT - Polska Izba Przemysłu (Polská komora výstavnictví). Práce je zaměřena na veletrhy konané pouze na území Evropské unie v letech 2009 a 2010. Letošní veletrhy (konané v roce 2011) v práci uvedeny nebudou, jelikož se řada z nich do „uzávěrky“ této práce neuskuteční.

11

3 Literární přehled aneb dosavadní stav poznání 3.1 Veletrhy a výstavy – základní informace Význam slova veletrh: Pro definici slova veletrh musíme využít znalost anglického jazyka, kde se slovo veletrh řekne fair. Právě tento termín pochází z latinského slova feriae – feria, což znamená v dřívější době sváteční den, dnes již den všední. Vybrat jednu univerzální definici je velmi obtížné. Výstavnictví můžeme charakterizovat jako obor, který je úzce spojen s rozvojem společnosti, vědecko – technickým pokrokem. Zároveň se jedná o specifický obor, který je součástí prezentace firmy či jednotlivce a jeho historie sahá hluboko do minulosti. (Vysekalová a kol., 2004) Mně osobně se zdá nejvýstižnější pojem veletrh charakterizovat takto: „Výstava produktů nebo služeb firem návštěvníkům s cílem přesvědčit je o konkurenční výhodě právě onoho produktu či služby.“

Historický vývoj výstavnictví: První výstavy/veletrhy se konaly při příležitosti nejrůznějších křesťanských svátků či společenských událostí v místech, kde se křížily obchodní cesty. Nemůžeme si ovšem představovat tehdejší veletrh tak, jak jej známe dnes. Jakákoliv mediální podpora neexistovala, takže se výstava konala na tržišti bez nějakých zásadních úprav. Až od 15. a 16. století si šlechta vynalezla určitý způsob masovější komunikace prostřednictvím psaných zpráv, psaného zpravodajství. Zásadním rozvojem propagace výstav se v 16. století stalo zavedení a postupné rozšiřování poštovních služeb, které sloužily jako systematický tok informací. Od primitivních výstav se postupně díky rozvoji společnosti upouštělo a výstavy se stávaly více komplexními, i co se informačního hlediska týče. (Vysekalová, 2004, str. 16) Členění vývoje výstavnictví takto:  První generace výstav je datována v období 13. až 16. století, kdy se jedná o primitivní formu předvádění produktů a výrobků. Její dopad je omezen a účinnost je limitována prostorem a časem.  Druhá generace je typická rozvojem společnosti a vědy. Spadá přibližně do 17. -18. století. V této době, kdy se společnost seznamovala s poznáním přírodních jevů, zdokonalovala výrobní síly a nástroje, umožnil přechod k manufakturní výrobě přinášet na trh vzorky. Prezentace vzorku je tím, co je charakteristické pro toto období, ve kterém je možné vypozorovat jednotlivou profilaci trhu na určitý sortiment, jako jsou například látky, potraviny a sklo.  Třetí generace, které se datuje až do 19. století, je charakteristické dalším rozvojem výroby a tedy i stále větším množstvím exponátů. To samozřejmě vedlo k prvotním formám šíření informací o exponátech a také se zde objevují první formy doprovodných programů. Dochází k vytváření monotematických výstav a veletrhů.

12



Čtvrtá generace je charakteristická vystavením jenom těch částí produktů, nebo části výroby, ve kterých je obsažen nejvyšší stupeň aplikace vědy a techniky. Zbytek exponátů je nahrazen jinými formami, jako jsou například fotografie, videozáznamy, internet apod. Čtvrtá generace se postupně vyvíjí a nabývá dalších specifických charakteristik. Pavlů (1992, str. 30-53)

Základní fakta o výstavách a veletrzích: Výstavnictví představuje komplexní prezentaci výsledků práce subjektů nejrůznějších oborů. Výstavní akce mohou mít podle způsobu provedení řadu podob, a tím i označení. Hlavním odlišovacím znakem je jak obor, ze kterého daný výrobek (produkt) pochází, tak i geografický dosah akce a obchodní charakter. Na úvod je důležité zmínit, že jednotná klasifikace pojmu veletrhy a výstavy neexistuje, ovšem veletrh je většinou definován jako ekonomicky zaměřená akce, kde předmětem vystavování jsou především exponáty. Výstavní akce jsou zaměřeny na propagaci myšlenek a záměrů různých subjektů společenského života. Pojmem výstava se ale označují i některé akce, které mají ekonomický charakter. V této práci budou tyto pojmy představovat vždy akci ekonomického charakteru. (Vysekalová a kol., 2004, str. 22)

Dělení veletržních akcí: Obchodní pohled akce:  Komerční – prezentační akce produktů, služeb a poznatků firem a sdružení prezentovaných oborů, která může být ryze prodejní, kontraktační či kombinací těchto dvou charakterů;  nekomerční – akce převážně uměleckého, sběratelského a informačního typu většinou dlouhodobého či putovního charakteru pořádané státními institucemi, společenskými hnutími nebo zájmovými společenstvími. V další části textu se budeme zabývat pouze komerčními akcemi, jelikož stavební veletrhy jsou výhradně komerčního typu. Rozdělení komerčních akcí dle předchozí trojice autorek je následující:  Prodejní výstavy: primárním úkolem vystavovatelů je prodej produktů firem. Ceny za tyto produkty se pohybují maximálně do výše několika tisíc korun, a to z důvodu platby v hotovosti a snížení časových nároků na manipulaci s ní. Návštěvníky tvoří především koncoví zákazníci – široká veřejnost. Mezi typické zástupce prodejní výstavy patří Vánoční trhy (Brno, Praha). Současně se mezi tyto prodejní akce řadí většina lokálních výstav (viz níže).  Kontraktační veletrhy: zásadním úkolem těchto akcí, jak již název napovídá, je vytvoření prostředí, jež napomůže uzavření kontraktů (obchodních smluv a partnerství). Tyto akce mají zásadní vliv na vývoji odvětví jako celku. Mezi návštěvníky řadíme zástupce firem management a nákupčí. Typickými zástupci na území České republiky jsou For Arch Praha, Stavební veletrhy Brno, veletrhy Autotec a Autosalon v Brně.

13



Kombinované kontraktačně – prodejní akce: mezi tyto akce se řadí většina výstavních akcí pořádaných po celém světě. Kombinuje oba předchozí typy. Jako příklad můžeme uvést Autosalon Brno 2003, kde v hlavních halách byla situována kontraktační část, a ve výstavní hale C byl situován prodej tuningových doplňků. (Vysekalová, 2004, str. 23)

Geografické členění veletrhů:     

Lokální – prezentace je určena pouze vystavovatelům a návštěvníkům z dané lokality, např. jednoho města či čtvrti; regionální – dosah zahrnuje kromě místa konání i jeho blízké okolí, v dojezdové vzdálenosti 10-50 km; národní – prezentace firem s působením v daném státu a zacílením na obyvatele onoho státu; kontinentální – prezentace subjektů z několika států jednoho kontinentu; mezinárodní – dle kritérií UFI musí splňovat tyto parametry: mít minimálně 20 % podílu výstavní plochy obsazené zahraničními vystavovateli, nebo mít minimálně 20 % zahraničních vystavovatelů, nebo mít min 4 % návštěvníků ze zahraničí. (Foret a kol., 2002)

Virtuální veletrhy Zvláštním typem výstav jsou virtuální veletrhy, takzvané e-veletrhy. Tento pojem započal díky rozšíření internetu. Příznivci této formy prezentace se snažili prosadit názor, že virtuální veletrhy jednou nahradí jejich předchůdce – „kamenné“ veletrhy. Velmi se ovšem mýlili, virtuální veletrhy sice ve výstavnictví mají své místo, ovšem zdaleka ne tak významné, jak si příznivci přáli. V České republice jsou známy dva veletrhy, které lze označit jako virtuální. Jsou jimi http://veletrh.info a dále http://www.e-veletrh.cz. Ve světě jsou to http://www.virtualfair.co.uk/ a například http://demo.imaste-ips.com/. (Vysekalová, 2004, str. 25) Důvod neúspěchu charakterizuje Zumrová (2002) takto: „Na internetu zboží není vidět ze všech stran v potřebné perspektivě, nemůžeme ho osahat, očichat, získat k němu informace z první ruky. Veletrh umožňuje nenahraditelný kontakt mezi výrobcem – vystavovatelem a návštěvníkem – spotřebitelem a mezi konkurenčními subjekty.“ Pokud bychom dokázali zmíněnou překážku nehmatatelnosti obejít, například velmi propracovanou prezentací, náklady právě na tuto prezentaci se vyrovnají nákladům na účast na klasickém, „kamenném“ veletrhu. Výhodou internetu je ovšem jeho rozmanitost, co se týče masové komunikace. Veletrhy, které nemají své vlastní internetové stránky, jako by neexistovaly. Internet se tudíž stal pravou rukou organizátorů jako podpůrný komunikační nástroj v marketingovém mixu.

Oborové členění veletrhů: 

Všeobecný veletrh – mezi tyto typy veletrhů lze zařadit například již zmiňované Vánoční trhy. Periodicita (= jak často se akce koná) je

14





pravidelná, obvykle 1x ročně. Veletrhy tohoto typu nemají pevnou nomenklaturu. Víceoborový veletrh – jedná se o veletrhy, které sdružují více, dříve samostatných, projektů pod společným názvem a místem konání. Pro představu Stavební veletrhy Brno zahrnují, v minulosti jednotlivě pořádané, IBF, URBIS, SHK a nově i EDEN, ELEKTRO, ENVIBRNO. Jednooborový veletrh – úzce specializovaný typ veletrhu, jehož periodicita je pravidelná, ovšem méně častá, než u prvních dvou zmíněných typů. Tyto akce se konají přibližně jednou za dva roky. Mezi typické české jednooborové veletrhy můžeme zařadit Pragodent nebo Motocykl v Praze či Výstavu betlémů v Ostravě. (Vysekalová, 2004, str. 26)

3.2 Subjekty veletržního průmyslu Mezi typické subjekty, působící na poli výstavnictví, patří veletržní organizace, které zajišťují vše ohledně veletrhu, vystavovatelé, návštěvníci a média. Specifickou skupinou jsou poté různá sdružení a spolky, slučující jednotlivé subjekty do vyšších celků.

Veletržní organizace Pojem veletržní organizace lze definovat takto: „Veletržní organizace je podnikatelským subjektem, obchodní společností, která existuje v sociálním prostředí, s nímž je např. v interakci ekonomické, komunikační, sociální, byrokratické a mnoha dalších. Vstupuje zde do konkurenčních tržních vztahů s jinými veletržními organizátory a s jinými médii, zejména masovými. Je tedy zřejmé, že veletržní organizace se ve společenském prostoru pohybuje jako aktivní, převážně ekonomické cíle sledující obchodní organizace, subjekt, jehož prioritním cílem je dosahování zisku.“ Pavlů (2009, str. 87) Organizátora veletrhu lze označil takto: „Veletržní organizátor, jako aktivní společenský subjekt, zastřešuje zásadním způsobem celou tvůrčí, výrobní, realizační, provozní, komunikační, propagační, programovou a likvidační stránku akce.“ Pavlů (2009, str. 92) S trochou nadsázky práce organizátora spočívá od výběru místa konání akce až po doplňování toaletního papíru na místech tomu určených. Role organizátora akce nespočívá pouze v organizaci veletržní akce. Důležitou roli zastupuje i na poli sociálním – stává se společenskou institucí, která prezentuje trendy vývoje (věda a technika, design, trávení volného času, módy aj.) Pavlů (2009, str. 93)

Vystavovatelé Definici tohoto pojmu jsem si vypůjčil přímo ze stránek Veletrhů Brno pod titulkem Slovníček terminologie výstavnictví. Jako vystavovatele tento slovníček uvádí:  Právnická, fyzická osoba nebo organizace, která si zpravidla pronajme na veletrhu plochu, má na stánku vlastní personál, nabízí zboží

15



nebo služby svým vlastním jménem nebo za někoho jiného. Organizátor výstavní akce musí na pronajatou plochu vystavit fakturu. b) Právnická, fyzická osoba nebo organizace, jejíž účast zajišťuje realizátor kolektivního (společného) stánku a která vystavuje na společné ploše s jinými vystavovateli, pokud má své vlastní zboží a zaměstnává na stánku vlastní personál. Organizátor veletrhu vystavuje fakturu na realizátora společného stánku. Identita každého vystavovatele je zřejmá z přihlášky.

Návštěvníci Jako návštěvníka můžeme označit osobu, která se aktivně účastní veletrhu a má určitý osobní či firemní cíl. Podmínkou je, že se musí prokázat platnou vstupenkou, registrační kartou či firemní pozvánkou, kterou si na pokladně vymění za vstupenku. Dělení návštěvníků lze provést právě podle cíle návštěvy veletrhu, a to buď na B2B (business to business), nebo B2C (business to customers). Neodborní návštěvníci (B2C) mají cíl jasný – na veletržní akci jdou ze zvědavosti, zjistit nové informace v daném oboru a snad i „pokochat se“ krásou vystavených exponátů. Naopak odborní návštěvníci (B2B) veletrh navštíví zajisté se stejnými úmysly, jako laici, ale hlavním cílem je zjistit informace o potenciálních partnerech či dokonce uzavřít nějaký obchod. Důležité je zmínit ještě jeden pojem, související s B2B návštěvníky, a to tzv. odborný den. Tento den je vyhrazen pouze pro odbornou veřejnost. Většinou je odlišen cenou vstupenky, případně se ani neuvádí do kalendáře veletržních akcí. Vstup do areálu v tento den je většinou pouze po předložení firemní pozvánky.

Média Pod tento poslední subjekt veletržních akcí spadají hlavně novináři. Tyto akce navštěvují z jednoho prostého důvodu – zjistit pro svého zaměstnavatele novinky z oboru a ty poté sdělit čtenářům.

3.3 Nomenklatura veletrhu Pod tímto spojením si můžeme představit „podrobné oborové členění veletrhu, každý vystavovatel je povinen uvést v přihláškové dokumentaci alespoň jednu položku nomenklatury z důvodu třídění vystavovatelů dle oborů na jednotlivé plochy.“ (BVV slovníček pojmů)

3.4 Realizační možnosti veletržní expozice Pro vystavovatele je tato část velmi důležitá. Podle typu expozice se návštěvník rozhodne, zda k vystavovateli zavítá a poctí ho svou návštěvou, nebo expozici mine a projde kolem ní k expozici barevnější, větší, s více vystavenými exponáty, zkrátka k expozici, která ho více zaujme. Již v přihlášce na veletržní akci návštěvník sdělí, jaký typ expozice si přeje, kolik m2 výstavní plochy si přeje pronajmout, či zda si přeje na své expozici při-

16

pojení k internetu. V následujícím textu podrobně popíši možnosti realizace těchto expozic.

Zvolené místo expozice Na výběr má vystavovatel ze dvou možností – buď zvolit venkovní plochu, nebo využít komfortu výstavních hal. Obě tyto varianty mají své pro a proti. Rozhodující pro výběr je charakter výstavní akce, těžko si dokážeme představit prezentaci nejnovějšího jeřábu ve výstavní hale. Není ovšem vyloučené výstavní plochy kombinovat – stánek umístit do výstavní haly a prezentovaný výrobek větších rozměrů umístit ven.

Typy expozic 







Klasická řadová expozice – často nabízena veletržními organizacemi jako typová. Dodávána bývá v určité modulové velikosti, obvykle v násobku 3 m (2x3, 3x3, 4x3, 5x3 atd.). Jedná se o nejjednodušší expozici, často využívanou menšími firmami či firmami, které se veletrhu účastní prvně a nevědí, zda se jim tato účast vyplatí. Nabízena bývá pouze ve stavbě – ohraničena třemi stěnami. Výhodou tohoto dispozičního řešení expozice je poměrně dobrý kontakt návštěvníků s informátory vystavovatele. Komunikace se většinou odehrává nad pultem, který slouží k distribuci propagačních materiálů. Pokud má vystavovatel zájem, není problém expozici dovybavit prvky CI (corporate identity), konkrétně se jedná o logo firmy a název firmy umístěný na límci expozice. Na přání vystavovatele je možné expozici rozšířit o zázemí – kuchyňku, šatnu či sklad propagačních materiálů. Tento typ expozic je na veletržních akcích zastoupen nejčastěji. Rohová (čelní) expozice – typ, který je velmi výhodný pro komunikaci s návštěvníky díky jeho dvěma otevřeným rohům. Nevýhodou jsou poměrně vysoké nároky na vystavovatele, co se týče informačního hlediska. Dispozice umožňuje vytvořit dostatečné zázemí pro kvalitní prezentaci, a pokud má vystavovatel nějaké exponáty k vystavení, není problém je díky otevřenosti expozice umístit kamkoliv do prostoru. Využít lze vyvýšeného podstavce či prosklené vitríny. Jednací část bývá oddělena nábytkem a nabízí tak relativně dostatek klidu pro obchodní jednání. Ve srovnání s řadovou expozicí je poměrně dražší, ovšem pokud je například umístěna přímo u vstupu do haly, investice se vyplatí, neboť toto umístění nabízí vysoký komunikační potenciál. Rohová expozice – varianta, která bývá taktéž nabízena jako typová. Jedná se o klasickou expozici, umístěnou na konci řady, tudíž nabízí dvě otevřené stěny. Pokud je expozice umístěna u hlavní „tepny“ výstavní haly, dává možnost být první v pořadí. Otevřenost prostoru taktéž klade stejné nároky jako expozice čelní, ale tyto problémy vyvažuje bezprostřední kontakt s návštěvníky. Co se týče ceny, tato expozice je dražší, protože je pohledově významnější než klasická řadová. Ostrovní expozice – často označovaná též jako solitér, solitérní. Dalo by se říct, že tato expozice je ve všech parametrech nejnáročnější. Na

17







její návrh, realizaci a provoz musí firmy investovat nemalé finanční prostředky. Právě z těchto důvodů si tento typ vybírají hlavní vystavovatelé veletržní akce, kteří si takový zásah do rozpočtu mohou dovolit. Na druhou stranu, tento typ z komunikačního hlediska, poskytuje nejlepší možnou prezentaci díky otevřenosti ze všech stran. Veletržní organizace zajišťující realizaci, doporučují větší plochu expozice (30-100 m2), jejíž mohutný dojem ještě posílí kombinace umě použitých světel a grafiky. Patrová expozice – nároky na objem proinvestovaných prostředků, tvůrčí tým a provoz jsou nejvyšší ze všech typů. Realizace tohoto typu je kombinace ostrovní expozice s dostavěným patrem, které často slouží jako jednací prostor. Náklady na tuto realizaci jsou nejvyšší ze všech expozic. Patrová expozice je tak obvykle nejen výrazem ekonomických a komunikačních zájmů, prezentovaných na veletržní akci, ale také zdravého sebevědomí. Venkovní expozice – plocha expozice je umístěna vně výstavních hal. Obvykle slouží k vystavení velkých strojů, výrobků, které je nezbytné ukázat v provozu v podmínkách, ve kterých budou svou činnost dle určení vykonávat. Trendem poslední doby ze strany vystavovatelů je objednání pouze venkovní výstavní plochy, kam poté přijedou tahačem, který slouží jako plnohodnotný stánek. Jediné, co je potřeba zajistit, je připojení do elektrické sítě. Veletrhy pod širým nebem – tento typ je raritou, nejedná se ani tak o expozici, jako volně přístupné výrobky (stroje), které jsou umístěny v pro ně typických podmínkách. Příkladem veletrhů pod širým nebem může být RAIL DAYS, veletrh věnovaný kolejové dopravě v Ostravě. (Pavlů, 2009, str. 205-207)

3.5 Doprovodný program Historie doprovodných programů spadá do třetí generace vývoje výstavnictví. Organizátoři si byli vědomi omezeného množství informací o vystavovatelích, exponátech atd. Od doprovodných programů si slibovali navýšení zájmu ze strany návštěvníků. “Pohled do historie světových výstav prokazuje, že doprovodné programové aktivity byly jejich nedílnou součástí již od roku 1851, kdy se ve dnech 1. 5. – 11. 10. 1851 v Londýně konala první světová výstava Great Exhibition od the Works od Industry of all Nations. Za 140 dnů se s jejími exponáty setkalo dnes již neuvěřitelných 6 039 195 návštěvníků.“ (Pavlů, 2009, str. 225-227) Doprovodné programy jsou nedílnou součástí veletrhů a výstav a souvisejí s informační funkcí. Hlavním cílem doprovodných programů je vzbudit pozornost určitých cílových skupin, na které navazují jednotlivé typy doprovodných programů:  pro novináře – tiskové konference, párty, vědomostní soutěže;  pro širokou veřejnost – videoprojekce, soutěže, ankety, taneční a hudební vystoupení atd.;  pro obchodní partnery a VIP hosty – společenské večírky, koktejl party, tomboly;

18



pro odbornou veřejnost – tematické konference, odborné semináře, kontraktační burzy. „Doprovodný program by měl být nedílnou součástí přípravy veletrhu a jeho celkové koncepce, a to jak u veletrhů „zaběhnutých“, které mají svoje pevné místo na veletržní scéně, tak u nově připravovaných projektů.“ (Vysekalová, 2004, str. 92-93)

Typy doprovodných programů: 1. Odborný doprovodný program, ke kterému patří:  kongresy, konference a sympózia s mezinárodní účastí, odborné semináře a dny se specifickým tématem, firemní prezentace a prezentace technologických novinek, kontraktační burzy, burzy pracovních příležitostí, poradenská a bussines centra, praktické ukázky výroby a tvorby, ocenění realizované odbornými asociacemi a výsledky hodnocení odbornými porotami. 2. Jiné akce doprovodného programu:  soutěže organizované vystavovatelem, pořadatelem, doprovodné soutěže z příslušného oboru, prezentační místa s předváděním a videoprojekcí, jiné formy předvádění výrobků a exponátů (ochutnávky, trial show), poradenské a konzultační služby, zábavné programy a společenské aktivity, mezi něž patří např.: soutěže, vědomostní kvízy apod., hudební a taneční show, programy pro děti, autogramiády a rozhovory s osobnostmi z oboru, kultury, sportu atd., společenské večírky a party, módní přehlídky, sportovní exhibice, testování produktů na místě (předváděcí jízdy, ochutnávky apod.), internetové kavárny, vystoupení barmanů a další. (Vysekalová, 2004, str. 96)

3.6 Závěrečná zpráva Oficiální publikace, kterou vydává veletržní organizace, která veletržní akci pořádá. Jsou v ní obsaženy základní statistické údaje, jako je počet vystavovatelů, návštěvníků, zahraniční účasti a čisté pronajaté výstavní ploše. Závěrečná zpráva je volně přístupná na internetových stránkách organizace nebo v tištěné verzi. Ve své práci budu většinu informací o proběhlých stavebních veletrzích čerpat právě ze závěrečných zpráv.

3.7 Zdroje financování veletržních akcí Většina příjmů veletržních organizací plyne z pronájmu výstavní plochy – hlavní činnost a z doplňkových činností – vedlejší činnost. Mezi doplňkové činnosti patří návrh expozice a její případná montáž a demontáž, ostraha expozice a vystavených exponátů, hostesing, catering, propagace v oficiálních publikacích. Další příjmy plynou samozřejmě ze vstupného a poplatků za nadstandardní individuální služby. Nemalými příjmy jsou zajisté dotace pro udržitelný roz-

19

voj odvětví, o něž mají instituce zájem, např. MPO České republiky. (Pavlů 2009)

3.8 Veletržní audit Na základně jednoznačné formulace UFI (= The Global Association of the Exhibition Industry) mají data, která veletržní organizace nabídne nezávislé auditorské firmě, jednotnou podobu a strukturu na celém světě. V České republice byla tato kontrola veletržních údajů zavedena v roce 1996, díky angažování společností SOVA ČR a Veletrhy Brno. Firma, pověřená touto činností – AMASIA EXPO, provádí většinu auditů veletržních akcí na území ČR. V současnosti je přes 50 % pořádaných veletrhů auditováno. Audit nabízí objektivní informace pro všechny zájmové skupiny, takže je možné porovnat jakékoliv veletrhy, které spadají pod organizaci UFI a řídí se jejími předpisy auditu.

3.9 Hodnocení efektivnosti veletržní akce Nejdůležitější částí hodnocení efektivnosti veletržní akce je správně definování cílů. Jak jistě víme ze základů marketingu, cíle musí splňovat požadavky teorie SMART – musí být přesné (= Specific), měřitelné (= Measurable), akceptovatelné (= Acceptable), reálné (= Realistic) a časově ohraničené (= Timed). Pokud cíle tyto požadavky splňují, jsou správně nadefinované, je důležité rozhodnout, kdo ono hodnocení naplnění cílů realizuje. Dvě možnosti provádění výzkumů:  výzkumy, které zadávají či realizují veletržní správy o výzkumy návštěvníků (např. struktura návštěvníků, důvody návštěvy, známost veletrhu atd.); o výzkumy vystavovatelů (např. důvody účasti, spokojenost s účastí a důvody spokojenosti či nespokojenosti atd.); o výzkumy zaměřené na analýzu veletrhu jako značky nebo konkrétních veletržních akcí (např. image akce, zavedení nového „produktu“, tj. nového veletrhu, testování loga, informačních materiálů atd.); o výzkumy veřejného mínění (u nenávštěvnické veřejnosti, jako např. informovanost o veletrhu, jeho známost, důvody neúčasti apod.);  výzkumy, realizované nebo zadávané vystavovateli, které slouží k vyhodnocení účasti na veletrhu. (Vysekalová, 2004, str. 110)

20

4 Vlastní práce Tato část práce bude rozdělena do dvou celků: první - hodnotící státy Evropské unie, disponující veletržními organizacemi, které pořádají stavební veletrhy a část druhou – hodnocení prezentace firmy IP Systém a.s. na veletrhu IBF 2009 v Brně, s následným propočítáním levnější alternativy účasti v roce 2011. Charakterizovat všechny veletržní akce, které mají spojitost se stavebním průmyslem, to by byla činnost vyžadující mnoho času a rozsah práce by byl o několik desítek stran větší. Z tohoto důvodu si vyberu pouze určitý počet členských států, dle jejich pozice ve stavebním veletržním průmyslu, a v nich popíši významné stavební veletrhy.

4.1 Stav evropského výstavnictví v roce 2009 Na základě emailové komunikace s organizací UFI jsem zjistil následující fakta pro rok 2009:  uspořádáno 2092 veletrhů a výstav ve 20 zemí Evropy;  450 organizátorů;  578 778 vystavovatelů a 50,8 milionu návštěvníků;  20,9 milionu m2 pronajaté výstavní plochy;  z celkového počtu veletrhů bylo 40 % z nich určeno odborníkům, 37 % široké veřejnosti a 23 % oběma cílovým skupinám. Rozdělení těchto veletrhů do sektorů podle UFI je znázorněno v tabulce v příloze s názvem Rozdělení evropských veletrhů v roce 2009 dle sektoru průmyslu.

4.2 Charakteristika stavebních veletrhů Firmy, prezentující své produkty na stavebních veletrzích, se neliší od jiných firem na jiných typech veletrhů. Všichni sledují jeden jediný cíl – zaujmout. Pokud mají jako cílovou skupinu zvoleny potenciální obchodní partnery (B2B) či se snaží zaujmout koncové spotřebitele (B2C), pokaždé volí určitou strategii. Tudíž pokud bychom měli hodnotit stavební veletrhy jako čisté specifikum, nejspíš bychom narazili. Jedná se o klasický typ veletrhu - prezentace organizací, které sledují určitý zájem na trhu, který je na veletržní akci zastoupen. Ovšem pokud se podíváme na danou problematiku z jiného úhlu pohledu, méně obecného, zjistíme, že přece jen nějaké drobné nuance bychom našli. Specifika stavebních veletrhů jsou následující:  vyšší nároky na nosnost podlah hal: firma prezentující řekněme bagr, bude mít zajisté jiné nároky na nosnost podlah než firma, jejímž produktem je zubní kartáček;  více požadavků na venkovní nekrytou plochu: stavební firmy často volí prezentaci svých výrobků v akci, takže specifikum stavebních veletrhů vidím i v tom, že více vystavovatelů bude požadovat prostor (nejspíše venkovní) k předvedení produktu;  vyšší složitost při organizaci veletrhu: už jen při porovnání přípravy např. mezinárodní výstavy papoušků a mezinárodního stavebního

21

veletrhu se nám naskýtá jasný obraz o tom, která akce bude náročnější. Zajisté všechny organizace veletrhy pořádající se snaží, aby jejich veletrh byl tím nejlepším. Ovšem dle mého názoru ve stavebnictví je na organizace vyvíjen vyšší tlak, přece jen se jedná o sektor, kterým ročně „proteče“ několik set miliard eur a je tudíž nutné, aby i prezentace stavebnictví, jako pojmu takového, byla na nejvyšší úrovni kvality.

4.3 Kartografické znázornění veletržních měst v Evropě Následující mapa znázorňuje veletržní města, která jsem do své práce vybral z důvodu konání významného stavebního veletrhu v roce 2009, případně 2010.

Obr. 1

Mapa vybraných stavebních veletržních měst v roce 2009 a 2010

Zdroj:

Vlastní práce autora

4.4 Stavební veletrhy v Evropské unii Evropská unie má v současné době 27 členských států. Dovolím si tvrdit, že v každém z nich se koná alespoň místní, lokální výstava se zaměřením na stavební průmysl. Popisovat tudíž všechny stavební veletrhy ve všech státech EU by bylo téměř nemožné. Rozhodl jsem se tedy vybrat ty státy, které ročně pořádají nejvíce veletrhů a výstav se stavební tematikou a z nich ty nejdůležitější ze světového pohledu. Informace čerpaná přímo ze stránek Evropské unie (dále také EU): „Odvětví stavebnictví má pro Evropu strategický význam, jelikož zajišťuje stavby a infrastrukturu, na kterých závisejí všechna odvětví ekonomiky. Je největším

22

odvětvovým zaměstnavatelem a významně přispívá k hrubým kapitálovým investicím v Evropě.“ Jak lze vidět z tabulky s názvem Počet stavebních veletrhů v EU v letech 2009 a 2010 v jednotlivých státech EU – mezi hlavní státy, ve kterých se konají veletržní akce stavebního charakteru, se řadí Polsko, Německo, Itálie, Španělsko, Francie, Rakousko a Česká republika. Velkou Británii jsem z důvodu nerelevantních údajů z přehledu vyřadil. Tab. 1

Počet stavebních veletrhů v EU v letech 2009 a 2010 v jednotlivých státech EU

Belgie

1

2

Součet let 2009 a 2010 3

Bulharsko

2

2

4

ČR

6

7

13

Dánsko

2

0

2

Estonsko

1

1

2

Finsko

5

4

9

Francie

7

5

12

Irsko

2

2

4

Itálie

13

13

26

Litva

2

1

3

Lotyšsko

1

2

3

Maďarsko

2

2

4

Německo

16

15

31

Nizozemsko

2

6

8

18

18

36

Portugalsko

2

2

4

Rakousko

6

8

14

Rumunsko

3

3

6

Řecko

3

2

5

Slovensko

1

2

3

Slovinsko

1

1

2

Španělsko

4

10

14

Švédsko

2

1

3

Velká Británie

6

6

12

Stát / Rok

Polsko

2009 2010

Zdroj: Vlastní práce autora, data dostupná z portálu AUMA

4.4.1 Polsko Polsko organizuje mnoho renomovaných veletržních akcí. Nejdůležitějšími veletržními středisky jsou Poznaň, Kielce a Varšava, které přitahují nejvíce návštěvníků.

23

Poznaňské veletržní centrum je nejznámějším polským veletržním střediskem a třetím největším organizátorem veletrhů ve střední a východní Evropě. Ve světovém žebříčku veletržních měst zaujímá 33. místo (údaj: AUMA 2008). Akce organizované v Poznani mají velmi často mezinárodní charakter a světovou pověst. Každý rok se více než 60 veletržních událostí v areálu poznaňského veletrhu účastní přes 12 tisíc vystavovatelů, z čehož jsou zde 3 tisíce zahraniční firmy z 60 zemí světa. Během minulého roku veletržní akce navštívilo 340 tisíc návštěvníků, včetně zahraničních hostů. Kielce jsou druhým veletržním střediskem v Polsku z pohledu velikosti a důležitosti. Varšava – jako hlavní město je důležitým veletržním střediskem. Kromě každoročních veletrhů se zde koná také většina mezinárodních kongresů a odborných setkání.

Poznaň Mezinárodní Poznaňský veletrh (MTP – Międzynarodowe Targi Poznańskie) je již dlouhou dobou hlavním pořadatelem Polských veletrhů. V centrálněvýchodní Evropě mu patří stříbrná pozice, na světovém žebříčku 33. místo (AUMA 2009). Pokud zabrousíme do historie, první výstavní akcí pořádanou MTP byla domácí výstava konaná v termínu 28. května až 5. června 1921. V roce 1927 se MTP přidalo k organizaci UFI. Během 90 let své historie se MTP stalo nejvýznamnějším pořadatelem veletrhů a výstav v Polsku. Každoročně se na veletrhu v Poznani prezentuje více než 13 200 vystavovatelů, z nichž je okolo 3 000 ze zahraničí, přibližně ze 70 států. V roce 2010 výstavy a veletrhy navštívilo 310 000 návštěvníků. V součtu se všemi kulturními a hlavně obchodními akcemi pořádanými na půdě MTP, dosahuje počet návštěvníků čísla 780 000, což dělá z MTP hlavní centrum obchodního cestovního ruchu.

24

Obr. 2

Schéma veletržního areálu v Poznani

Zdroj:

Webové stránky MTP

Poznaňský areál je největším výstavním areálem v Polsku. Disponuje šestnácti vysoce komfortními klimatizovanými halami s výstavní plochou přes 110 000 m2 a venkovním prostranstvím s rozlohou 35 000 m2. MTP dále může nabídnout 81 konferenčních místností, s možností konání nejrůznějších školících či obchodních akcí. Z 60 % je MTP vlastněno státní pokladnou a zbylých 40 % městem Poznań.

 Budma Tento stavební veletrh, jehož 19. ročník se konal ve dnech 19. - 22. ledna 2010, potvrdil velký zájem laické i odborné veřejnosti o tuto sféru průmyslu plus fakt, že se jedná o největší veletrh se zaměřením na konstrukce ve stavebním průmyslu ve středo-východní Evropě. Prezentace 1350 společností byly rozmístěny v 15 výstavních halách s plochou 60 000 m2. Počet návštěvníků dle webových stránek tohoto veletrhu byl 55 000. Počet novinářů, kteří se akreditovali v MTP tiskovém centru, dosáhl 450. Gazeta Wyborcza, jako jeden z nejvýznamnějších polských deníků, věnoval této akci dokonce speciální vydání. Hlavními vystavovanými prvky byly stavební činnosti, týkající se obytných domů, průmyslových budov a dopravních komunikací. Celý veletrh se pořádal pod záštitou polských ministrů hospodářství a infrastruktury a prezidentem polské obchodní komory.

25

Lodž Další z předních polských stavebních veletrhů se koná právě v tomto městě s bezmála třičtvrtě milionem obyvatel. Hlavním oborem města je textilní průmysl, který se zde rozvinul v průběhu 19. století. V poslední době se ovšem z tohoto kulturního centra stává centrum ekonomické, o čemž svědčí právě pořádání veletržních akcí, např. veletrh skla, keramiky, telekomunikací a právě stavebnictví. Lodž patří mezi nejvíce se rozvíjející města v Polsku a právem se uchází o titul Evropského hlavního města kultury 2016. Pořadatelem veletrhu Interbud je Interservis, společnost s osmnáctiletou tradicí a řadící se mezi desítku největších pořadatelů výstav a veletrhů v Polsku.

 Interbud Stavební veletrh, který podporuje nejmodernější technologie, materiály a architektonické řešení. Jedná se o jednu z největších stavebních výstav v Polsku a právě díky této výstavní akci získal její pořadatel, již zmiňovaný Interservis, Zlatý odznak za zásluhy pro výstavbu. Z dostupných internetových stránek (dle mého názoru velmi jednoduchých) jsem získal informace pouze o připravovaném 19. ročníku, ovšem o minulých nic. Vyjdu tudíž přímo z databáze organizace AUMA, která poskytuje alespoň základní údaje. Celkový počet návštěvníků veletrhu Interbud 2009 byl 18 086, počet vystavovatelů 346, z nichž 343 bylo domácích a pouze 3 ze zahraničí. Z tohoto faktu lze vyvodit závěr, že Interbud je národního charakteru. Co se týče výstavní plochy, v porovnání s veletrhem Budma je opravdu zanedbatelná, pouze 5 543 m2. Pozn.: informace o roce 2010 nebyly k nalezení ani na webu AUMA, byť periodicita veletrhu je jednoletá.

4.4.2 Německo Nesmírnou devízou našeho západního souseda je geografická poloha uprostřed EU doplněna výbornou infrastrukturou. Čtyři z pěti největších výstavišť z celého světa, dvě třetiny celosvětově nejvýznamnějších veletrhů z různých odvětví, to jsou nesporné důkazy, proč je Německo právem označováno jako celosvětová jednička v pořádání mezinárodních veletrhů. Na 23 výstavištích o celkové výstavní ploše 2,76 milionu čtverečních metrů se ročně uskuteční cca 150 mezinárodních veletrhů a výstav. Celkový počet vystavovatelů na těchto akcích je více než 160 000 a návštěvníků 9 až 10 milionů. Hlavní předností německých veletrhů je jejich mezinárodní zaměření, více než polovina vystavovatelů je zahraničních. Jedna pětina všech a 30 % odbor-

26

ných návštěvníků na veletrhy přicestuje ze zahraničí. Široké spektrum mezinárodních veletrhů je doplněno o regionální odborné a spotřebitelské výstavy. Mezi hlavní vystavovatelské areály patří areály v Hannoveru, Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně, Düsseldorfu, Mnichově a Berlíně. Charakteristiky zmíněných areálů popisuje tabulka. Tab. 2

Charakteristiky německých veletržních areálů

Areál

výstavní plocha [m2]

vnitřní [m2]

venkovní [m2]

počet hal

553 335

495 265

58 070

27

Hannover Frankfurt nad Mohanem Kolín

417 832

321 754

96 078

13

384 000

284 000

100 000

11

Düsseldorf

306 000

262 700

43 300

17

Mnichov

540 000

180 000

360 000

17

Berlín

260 000

160 000

100 000

26

Zdroj:

Vlastní práce autora, data dostupná ze stránek jednotlivých veletržních organizací

Stavební veletrhy, které jsem vybral do své práce, se konají ve městech Mnichov a Norimberk. V následujícím textu se podrobně zaměřím na jednotlivé z nich.

Mnichov Messe München International (MMI), jak se tento organizátor v originále nazývá, je jedním z předních světových organizátorů veletrhů. Pořádá kolem 40 veletržních akcí ročně a zaměřuje se zejména na kapitálové a spotřební zboží a nové technologie. Organizuje odborné veletrhy z těchto sektorů – stavebnictví, environmentální technologie, doprava a logistika aj. Ročně se může pochlubit cca 30 tisíci vystavovateli z více než 100 zemí světa a přes 2 miliony návštěvníky z dvou set zemí. K těmto faktům je vhodné doplnit, že MMI pořádá veletržní akce v Asii, Africe, Rusku a na Středním východě. Se šesti dceřinými společnostmi v Evropě a 66 zahraničními zastoupeními MMI pokrývá 89 států.

27

Obr. 3

Schéma veletržního areálu v Mnichově

Zdroj:

Webové stránky MMI

Mimo organizování mezinárodních veletrhů MMI může hostit i přední světové konference v New Munich Trade Fair Centre sousedícím s Mezinárodním kongresovým centrem Mnichov (ICM). Hlavní vizí MMI je rozšíření stávajícího portfolia konaných akcí.

 BAU Pohledem do historie, veletrh s názvem BAU a podtitulem architektura, materiály, systémy, byl založen v roce 1964. Od té doby se stal nejdůležitějším veletrhem v oboru. Veletrh s dvouroční periodicitou se v roce 2009 konal v termínu 12. 17. ledna. Svou velkolepostí přilákal rekordních 212 035 návštěvníků. Kdekdo by si mohl myslet, že ve výstavních halách byla cítit „pachuť“ finanční a hospodářské krize, opak byl ovšem pravdou. „Nikdo si nestěžuje, všichni hledí vstříc lepším zítřkům.“ Tuto megalomanskou akci navštívili lidé ze 151 zemí mimo Německo, konkrétně 37 201 návštěvníků. Především čtvrtý a pátý den veletrhu byl velmi úspěšný. Výstavní haly „praskaly ve švech“, v uličkách mezi expozicemi se hromadily masy informací chtivých návštěvníků a u expozic samotných se tvořily fronty. Ročník 2009 se ukázal zatím jako nejúspěšnější v čtyřicetileté historii. 1 920 vystavovatelů ze 43 zemí se zúčastnilo této šestidenní akce, která je v Evropě považována za nejdůležitější veletrh pro architekturu, materiály a systémy. Rok před konáním akce bylo 180 000 m2 výstavní plochy obsazeno. Vystavovatele neodradila ani nálada v odvětví a odměnou jim byly davy proudí-

28

cích návštěvníků právě k jejich expozicím. Návštěvníci přijeli ze všech oblastí stavebnictví – plánování, projektování, projekce. Ročník 2009 se také pyšnil nadprůměrnou účastí návštěvníků mimo Evropu, konkrétně např. z Japonska, Číny, Ruska atd., což svědčí o stále se zvyšující prestiži veletrhu BAU ve světě. Plné výstavní haly, pozitivní atmosféra, nálada důvěry a intenzivní obchodní jednání na skvěle designově ztvárněných stáncích, to byl obraz celého výstaviště. O současném stavu se ve velmi pozitivním duchu vyjádřil Dr. Reinhard Pfeiffer, generální ředitel společnosti Messe München GmbH: „Veletrh překonal i naše vysoká očekávání. Obrovské úsilí, které mnoho vystavovatelů do svých prezentací vložilo, velmi jasně ukazuje, že BAU je považován za absolutní číslo jedna v odvětví, a to nejen v Německu, ale v celé Evropě i mimo ni. Vzhledem k hospodářským prognózám nebylo vůbec jisté, zda dosáhneme rekordu v počtu návštěvníků, a právě kvůli této „pochmurné“ prognóze bude výsledek dosažený v roce 2009 vysoce hodnocen.“ Pokud bych měl veletrh hodnotit pomocí čísel, využil bych průzkumu, který provedla společnost TNS Infratest. Z jejich výsledků vyplývá, že 89 % vystavovatelů považuje veletrh BAU za největší veletrh v oboru, 80 % položilo reálný základ pro budoucí obchod, z čehož vyplývá, že 96 % z nich se zúčastní i následujícího ročníku. O veletrhu BAU by se dala s trochou nadsázky napsat další bakalářská práce. Snažil jsem se tedy vybrat, dle mého názoru, ty nejdůležitější informace doplněné o zajímavosti.

 bauma Další z mnichovských veletržních akcí, obsahující v názvu předchozí veletrh BAU, je veletrh bauma (malé písmeno „b“ je v oficiálním názvu, tudíž ho budu používat i v této práci). Specializuje se na stavební a důlní stroje, stroje pro výrobu stavebních materiálů a přístroje, nástroje a nářadí, která se používají při výstavbě, těžebních a zemních pracích atd. Jedná se o jedinečnou přehlídku nejrůznější stavební techniky a souvisejících služeb. 29. ročník, konaný v termínu 19. - 25. 4. 2010, nepokořil rekordní počet návštěvníků z roku 2007 (501 523), ovšem i číslo 420 170 budí respekt. Celkový počet zemí, ze kterých přicestovali tito návštěvníci, byl rovných 200, a to i přes problémy v letecké dopravě způsobené výbuchem islandské sopky Eyjafjallajökull a následným výskytem sopečného popelu ve vzduchu. Poměr domácích a zahraničních návštěvníků byl 65 : 35, což z veletrhu bauma činí dle požadovaných parametrů bezpochyby veletrh mezinárodního formátu (kritérium minimálně 4 % zahraničních návštěvníků). Celkový počet vystavovatelů se vyšplhal k hodnotě 3 256, 1 928 z nich pocházelo ze zemí mimo Německo. O mezinárodním měřítku akce se vyjádřil Cüneyt Divris, ředitel společnosti Imder a předseda Asociace tureckých distributorů stavebních zařízení: „bauma je Mekkou pro stavební stroje a zařízení a s ohledem na problémy se sopkou je fascinující vidět tolik návštěvníků z celého světa.“ Veletrh bauma opět dostál své pověsti přední světové veletržní akce pro odvětví, které nabízí množství inovací.

29

Norimberk Pořadatel veletržních akcí z tohoto půl milionového bavorského města – NürnbergMesse nepatří mezi špičku německých pořadatelů (uvedenou v tabulce s názvem Charakteristiky německých veletržních areálů), ovšem z pohledu stavebních veletrhů je vhodné jej zmínit. NürnbergMesse je dnes jednou z nejrychleji rostoucí společností v oblasti výstavnictví. Výstavní centrum patří mezi prvních 20 ve světě. Portfolio NürnbergMesse zahrnuje asi 120 mezinárodních výstav a kongresů v Norimberku a celém světě. Dceřiné společnosti působí v Brazílii, Číně, Severní Americe, Itálii a mají za úkol zvládnout rozvíjející se výstavní trh právě v těchto částech světa. Každý rok se na mezinárodním věhlasu NürnbergMesse podílí kolem 29 tisíc vystavovatelů (mezinárodní podíl: 36 %), 955 tisíc odborných a 511 tisíc spotřebitelsky orientovaných návštěvníků (mezinárodní podíl: 21 %). Tajemství úspěchu NürnbergMesse zní takto: „Přesně definované pojmy a spravedlivé jednání směrem k našim zákazníkům a mezi námi.“

Obr. 4

Schéma veletržního areálu v Norimberku

Zdroj:

Webové stránky NürnbergMesse

Výstavní areál NürnbergMesse je poměrně nový. Od svého otevření v roce 1974 byl krok za krokem rozšiřován a z původních 60 000 m² výstavní plochy dnes disponuje 160 000 m² v jedenácti výstavních halách a jednom víceúčelovém sálu seskupených kolem centrálního parku. Celý areál byl koncipován s ohledem na bezproblémové logistické řešení veletržních akcí, což zaručuje plynulý provoz před a v průběhu veletrhu.

30

 HOLZ-HANDWERK  fensterbau / frontale Veletrhy HOLZ-HANDWERK a fensterbau / frontale se již po několik let konají společně, tudíž budu hodnotit oba dohromady. Evropský veletrh HOLZHANDWERK je zaměřen především na obráběcí techniky, vybavení a doplňky pro dřevozpracující průmysl, kdežto mezinárodní veletrh fensterbau/frontale (opět v oficiálním názvu malá první písmena) se specializuje na okna, dveře a fasády. Periodicita tohoto veletržního dua je dvouletá a každý ročník potvrzuje, že se jedná o veletržní špičku v těchto oborech. Dohromady celkem 1 273 vystavovatelů z celého světa se na norimberském výstavišti dělilo o přízeň 103 974 návštěvníků v termínu od 24. do 27. 5. 2010. Zejména ve čtvrtek a pátek veletrh navštívilo průměrně 30 000 návštěvníků denně, což zajisté představuje nápor na vystavovatele. Devět z deseti vystavovatelů bylo spokojeno s návštěvníky a dvě třetiny z nich dokonce veletrh hodnotilo jako velmi dobrý. 97 % firem uvedlo, že jejich cílovou skupinu mělo šanci zkontaktovat a více než 90 % vystavovatelů navázalo nové obchodní vztahy. 43 % vystavovatelů na fensterbau / frontale a 59 % na HOLZ-HANDWERK uvedlo, že docílili přímého prodeje svých prezentovaných produktů a 9 z 10 vystavovatelů očekává rozvinutí spolupráce s partnery, které potkali na těchto veletrzích.

4.4.3 Itálie Dohledat jakékoliv obecné informace o italském veletržním průmyslu je velmi obtížné. Dostupnost informací, např. v porovnání s Německem, je opravdu tristní. Jediné dostupné informace, které jsem sehnal, jsou z portálu organizace UFI ze souboru s názvem Statistiky evropského výstavnictví pro rok 2009. Zde je možné zjistit, že v Itálii bylo uspořádáno 196 veletrhů. Údaje o počtu vystavovatelů, návštěvníků aj. jsou opravdu záhadou, Italové asi nemají potřebu tyto statisticky významné informace v souhrnu sdělovat.

Boloňa BolognaFiere je jedním z předních evropských organizátorů veletrhů a výstav a jedním z nejvyspělejších center na celém světě. Spravuje tři výstavní centra – Bologna, Modena, Ferrara a díky jejím aktivitám se ročně uskuteční přibližně 75 veletrhů a výstav nejen v Itálii, ale i po celém světě.

31

Historie této veletržní organizace sahá až do roku 1888, kdy se konala první výstava s názvem la Grande Esposizione Emiliana v parku Giardini Margherita, který byl vůbec poprvé v historii osvětlen. Veletržní činnost jako takovou ovšem BolognaFiere zahájila až v roce 1927 výstavbou Littorale – nejmodernější stavbou ve městě.

Obr. 5

Schéma veletržního areálu v Boloni

Zdroj:

Webové stránky BolognaFiere

Výstavní areál se rozkládá na 375 000 m2 kryté a venkovní plochy. Krytou plochu nabízí 18 výstavních hal, které jsou plně vybaveny všemi potřebnými systémy a umožňují konání více akcí zároveň díky pěti samostatným vchodům. Zaparkovat dopravní prostředek je možné na jednom z 14 500 krytých parkovacích míst, které lze rezervovat předem. Velkou devízou BolognaFiere je přímý exit z dálnice, tudíž se při příjezdu na veletržní akci netvoří kolony. Pokud by někdo měl zájem se na výstaviště dopravit helikoptérou, přistávací plocha (heliport) je na střeše haly 16-18. BolognaFiere v číslech: 375 000 m2 výstavní plochy, 14 500 parkovacích míst, průměrně 27 veletržních akcí ročně, 13 639 vystavovatelů a 1 267 093 návštěvníci v roce 2009.

 SAIE 46. mezinárodní stavební veletrh se uskutečnil v termínu od 27. do 30. října 2010. Svými kvalitami přilákal 1 484 vystavovatele, z nichž 302 přijeli ze zahraničí. Roční návštěvy se pohybují kolem 170 tisíc, přesný údaj pro rok 2010 nebyl k dohledání ani na oficiálních stránkách veletrhu. Hlavním cílem pořada-

32

telů veletrhu SAIE je umožnit setkání různých subjektů s cílem nabízet integrovaná řešení pro stále se měnící odvětví stavebnictví. 46. ročník byl rozdělen do tří tematických oblastí – udržitelnost vývoje, výroba a stavby.

 CERSAIE Veletrh s jednoletou periodicitou byl založen roku 1983. Hlavními prezentovanými produkty jsou keramické dlaždice a vybavení do koupelen. V roce 2010 se konal na 176 000 m2 výstavní plochy, poskytl možnost prezentace svých produktů 1 016 vystavovatelům (264 zahraničních z 33 zemí světa) a navštívilo jej 82 548 návštěvníků (24 684 ze 144 různých zemí). Na veletrhu CERSAIE bylo akreditováno 462 italských a 276 zahraničních novinářů.

Milán Fiera Milano SpA je předním organizátorem veletrhů v Itálii a jedním z největších na světě. Mezi hlavní činnosti patří:  organizování veletržních akcí a poskytování základních služeb s touto činností spojenými;  poskytování dalších služeb s přidanou hodnotou;  organizování veletrhů a konferencí. Veletržní organizátor na milánském výstavišti se může pochlubit portfoliem, které dokazuje jeho kvalitu. Hostí asi sedmdesát akcí (třetinu z nich sám organizuje) a na 30 000 vystavovatelů ročně.

33 Obr. 6

Schéma veletržního areálu v Miláně

Zdroj:

Webové stránky Fiera Milano SpA

Investicí ve výši 755 milionů €, z pokladny nadace Fiera Milano, byl postaven nový výstavní areál. Především kvalitou, prostorem a logistickým řešením je právem označován jako jedno z předních světových výstavních center na světě. Nabízí krytou výstavní plochu o velikosti 340 000 m2 doplněnou o 60 000 m2 venkovní plochy. Nový komplex souběžně funguje vedle tradičního výstaviště Fieramilanocity. Třetí velké plus pro Fiera Milano je Milano Convention Centre (MCC), v současné době největší kongresové centrum v Itálii a které se po dokončení rozšiřovacích prací stane největším kongresovým centrem v Evropě, co se týče kapacity (možno hostit až 18 000 účastníků) a nabídne velkou flexibilitu v kongresových prostorech.

 MADE expo Nejvíce navštěvovaný veletrh architektury a stavebnictví v Itálii. Tak alespoň zní oficiální podtitul tohoto veletrhu. Pokud bychom chtěli toto odvážné tvrzení dokázat, stačí se podívat na data roku 2010:  242 152 návštěvníků;  přes 1 700 vystavovatelů (254 zahraničních);  více než 90 000 m2 výstavní plochy;  187 odborných konferencí,  401 článků v tisku (o 20 % více než v roce 2009). Veletrh se konal v termínu od 3. do 6. 2. 2010 a díky roční periodicitě se další bude konat letos v říjnu.

Verona Výstaviště ve Veroně se stalo mezinárodním výstavním centrem roku 1977, ovšem jeho původ je spojován již s výstavou zemědělství a koní v roce 1898. V dnešní době se Veronafiere zaměřuje především na sektor B2B. Veronafiere (2009) by se čísly dalo charakterizovat takto:  obrat € 83,1 milionů;  organizování 42 akcí přímo na veronském výstavišti a 18 v zahraničí;  15 000 vystavovatelů (26,53 % zahraničních);  1 123 000 návštěvníků (28,89 % mezinárodních).

34

Obr. 7

Schéma veletržního areálu ve Veroně

Zdroj:

Webové stránky Veronafiere

Výstaviště Veronafiere má následující parametry:  krytá výstavní plocha 143 000 m2;  venkovní výstavní plocha 157 000 m2;  13 výstavních hal. Tato fakta dokazují, že Veronafiere patří mezi hnací síly veletržního průmyslu nejen v oblasti kolem Verony, ale i v celé Itálii.

 MARMOMACC Mezinárodní výstava, která se koná každoročně ve Veroně, je přehlídkou využití technologií zpracování mramoru, přírodního kamene a jejich využití ve stavebnictví a bytovém designu. V roce 2010, kdy se veletrh konal od 29. září do 2. října, se akce zúčastnilo více než 1 462 vystavovatelů z 56 zemí a navštívilo jej 52 262 návštěvníků ze 130 zemí. Čerpáno z oficiální publikace, dostupné z ne příliš přehledných internetových stránek veletrhu: „MARMOMACC je ideální místo k vidění posledních vymožeností ke zpracování a využití kamene a technologií souvisejících s touto surovinou.“ Každý rok je veletrh doplněn o řadu výstav a konferencí právě na téma využití kamene jako designového prvku.

35

4.4.4 Španělsko Španělsko na tom je, co se týče dostupnosti obecných informací, stejně jako Itálie. Ze stejného zdroje jako u Itálie jsem dohledal, že v roce 2009 se ve Španělsku uskutečnilo 377 veletrhů a výstav. Ostatní data, jako roční počty organizací, které pořádají veletrhy či počty vystavovatelů a návštěvníků nejsou k dohledání. Možná se dočkáme časem, ovšem se španělským pohledem na povinnosti a pro ně typickým prohlášením maňána, spíše ne. Stavební veletrhy, které jsem vybral, rozhodně nepatří mezi špičku stavebních veletrhů v EU, ovšem patří mezi ty, které je třeba u tohoto státu zmínit.

Valencie Feria Valencia je považováno za hlavní španělské výstaviště, které se vyskytuje na špici evropských výstavišť a je známo svými charakteristickými znaky – dynamikou, inovací a podnikatelským duchem. Pyšní se výstavní plochou o rozloze 231 000 m2, což jej řadí do první desítky světových výstavišť dle výstavní plochy. Ročně se v areálu Feria Valencia vystřídá více než 12 000 prezentujících firem, které navštíví přes 1,3 milionu návštěvníků ze 130 zemí. V současné době organizuje více než 40 veletržních akcí ročně, ze kterých je polovina mezinárodního formátu.

36 Obr. 8

Schéma veletržního areálu ve Valencii

Zdroj:

Webové stránky Feria Valencia

Veletržní areál se nachází pouhých 7 km od centra města a dopravní dostupnost je na vysoké úrovni, především díky přímému napojení na dálniční obchvat Valencie. Výhodou areálu je silniční spojení s přístavem, jedním z nejrušnějších ve Středozemním moři, a letištěm, které se nachází necelých 8 km daleko.

 CEVISAMA Mezinárodní výstava architektury, keramiky, koupelen, kuchyňského vybavení, surovin, skla a strojních zařízení. Tento předlouhý název vystihuje rozmanitost této veletržní akce. 29. ročník lze vystihnout jako zklamání, alespoň propad počtu vystavovatelů a návštěvníků tomu nasvědčuje. „Pouze“ 44 302 návštěvníci zavítali do veletržního areálu v termínu od 9. do 12. února 2010, oproti předchozím dvěma ročníkům lehce přes polovinu. Počet vystavovatelů taktéž vypovídá o poklesu – 433 vystavovatelů oproti 774, resp. 700 v minulých letech. Z jakého důvodu se tak dělo, na webových stránkách bohužel společnost neuvádí.

Madrid Feria de Madrid hostí každoročně více než 80 vysoce odborných akcí, které mají své pevné místo v kalendáři mezinárodních veletrhů. Výstavní plocha, obsazená na všech výstavách a veletrzích, činí 1,4 milionu metrů čtverečních. Na této ploše ročně vystavuje 42 000 firem a kolem expozic proudí 4,5 milionu návštěvníků.

37

Obr. 9

Schéma veletržního areálu v Madridu

Zdroj:

Webové stránky Feria de Madrid

Feria de Madrid disponuje 200 000 m2 výstavní plochy, 12 halami a třemi kongresovými centry. Výstaviště se prezentuje i jako místo nabízející kvalitní prostory pro nejrůznější kongresy a semináře. Toto tvrzení podtrhuje 100 plně vybavených zasedacích místností, 14 tisíc parkovacích míst a dokonce pro pracovně vytížené rodiče z řad obchodníků či návštěvníků – dětský koutek.

 VETECO Španělské odvětví se zaměřením na skla a okna, patří mezi jedno z nejvíce konkurence schopných odvětví na celém evropském kontinentu. Veletrh VETECO se právem hlásí o mezinárodní věhlas – poslední ročník, konaný v roce 2010, navštívili 34 252 návštěvníci, kterým své produkty prezentovali 353 vystavovatelé. Zároveň vysoký zájem návštěvníků zdůraznil současné příznivé klima v tomto odvětví, které jako svou klíčovou strategii zvolilo kvalitu výrobků. Ovšem i organizátor tohoto veletrhu potvrdil španělský pohled na aktuálnost dat – na svých stránkách, téměř rok po skončení veletrhu, poskytuje informace pouze k předminulému ročníku.

38

4.4.5 Francie Francie má více než dvěstěletou tradici výstavnictví a veletrhů a tudíž se jedná o stát, ve kterém nejen stavební veletrhy mají své pevné postavení. K největším veletrhům patří BATIMAT (stavebnictví), MIDEST (průmyslové subdodávky). Známý je dále Salon Mondial du Tourisme, veletrh životního prostředí v průmyslu POLLUTEC, salon pozemního vojska Eurostatory, letecký salon S.I.A.E., potravinářský SIAL a zemědělská SIMA. Ve Francii se v letech 2009 a 2010 konalo 12 stavebních veletrhů, v následujícím textu popíši dva nejvýznamnější – INTERMAT a BATIMAT, které se konají v Paříži.

Paříž Za posledních 20 let, Paris-Nord Villepinte Center, výstavní a konferenční centrum, získalo jedinečnou mezinárodní pověst na poli mezinárodních veletržních areálů. Jedinečná poloha, pět minut od letiště Roissy-Charles de Gaulle a stanice TGV, pár minut jízdy od Paříže, dělá z tohoto výstavního areálu jedno z nejvýznamnějších míst k organizování mezinárodních veletrhů či konferencí. Paris-Nord Villepinte Center poskytuje všem zúčastněným subjektům luxus v podobě bezkonkurenčně kvalitního veletržního areálu, který se každým rokem modernizuje. Svým uživatelům nabízí nejnovější technologie a krásu moderní architektury.

39

Obr. 10

Schéma veletržního areálu v Paříži

Zdroj:

Webové stránky Paris-Nord Villepinte Center

Paris-Nord Villepinte Center rozvíjí svůj potenciál k vidině moderního centra, s možností pořádat významné mezinárodní projekty, kromě veletrhů a konferencí, například kolokvia, gala večery, valné hromady aj. Výstavní plocha na výstavišti Paris-Nord činí 191.000 m2.

 INTERMAT Volným překladem Mezinárodní výstava vybavení, strojů a technologií pro konstrukci a materiální průmysl. Periodicita veletrhu je tříletá, první veletrh se konal v roce 1990, ovšem založen byl již roku 1988. Veletrh disponuje výstavní plochou 355 tisíc m2 a v roce 2009 se mohl chlubit 134 517 návštěvníky ze 168 zemí světa. Na veletrhu participovalo 1 252 vystavovatelů, z nichž 67 % bylo ze zahraničí, účastnilo se jej více než 500 novinářů (60 % reprezentovalo mezinárodní tisk). Zajímavostí je, že akci navštívilo 21 oficiálních návštěv v čele s ministry, ambasadory a delegáty. Pro rok 2012 se očekává překonání hranice 200 000 návštěvníků.

 BATIMAT Pod názvem BATIMAT se skrývá Mezinárodní výstava stavebnictví. Zároveň je veletrh BATIMAT hlavním místem, kde se setkává francouzské a mezinárodní

40

stavebnictví. V roce 2009 se veletrh s dvouletou periodicitou konal v termínu od 2. do 7. listopadu. Nabídl prezentace 2 377 vystavovatelů, navštívilo jej 228 829 návštěvníků, z nichž 35 529 bylo ze zahraničí (auditované údaje organizací OJS). Počet návštěvníků každým ročníkem klesá (rok 2005: 356 626, rok 2007: 284 442), ovšem dle webových stránek veletrhu pořadatelé očekávají zvýšení počtu návštěvníků, a to přes 380 000. Další ročník se koná tradičně v listopadu, takže můžeme jen tipovat, zda se jim podaří přilákat o 100 tisíc návštěvníků více. Přehledností webových stránek určitě ne.

4.4.6 Rakousko Celkově se, dle databáze UFI, v Rakousku v roce 2009 uskutečnilo pouze 28 veletrhů a výstav (celkový počet pro připomenutí 2 092). Aktuální obecné informace o veletržním průmyslu v tomto státě opět není možné dohledat. Alespoň tedy zmíním, že mezi hlavní veletržní města patří Graz, Innsbruck, Klagenfurt, Ried, Salzburg, Weis a samozřejmě hlavní město Vídeň. Významné stavební veletrhy, které jsem vybral do své práce, pořádají organizace ve veletržních areálech v Grazu, Salzburgu a Vídni.

Graz Pořadatel veletrhů v tomto druhém největším rakouském městě, se moc nenamáhá přeložit své webové stránky do anglického jazyka. Po dlouhém hledání jsem nenašel ani základní informace o výstavním areálu, počtu pořádaných akcí atd. Vycházet tedy budu pouze z informací z portálu AUMA, který poskytl auditované údaje o stavebním veletrhu konaném v tomto městě.

41

Obr. 11

Schéma veletržního areálu v Grazu

Zdroj:

Webové stránky MCG Graz

 HÄUSLBAUER Největší stavební veletrh v jižním Rakousku se v roce 2010 konal v termínu od 4. do 7. února. Veletrh má jednoletou periodicitu a první ročník se konal v roce 1987. Navštívilo jej 35 521 návštěvníků (z nich bylo pouze 142 ze zahraničí), kterým své produkty prezentovalo 390 vystavovatelů (opět pouze 33 zahraničních).

Salzburg a Vídeň Reed Exhibition, hlavní pořadatel rakouských veletrhů, organizuje i poslední dva veletrhy v Rakousku, které jsem do své práce vybral. Proto jsem spojil Salzburg a Vídeň do jednoho pořadatele, byť tato města dělí necelých 300 km.

42

Obr. 12

Schéma veletržního areálu v Salzburgu

Zdroj:

Webové stránky Reed Exhibition Salzburg

Obr. 13

Schéma veletržního areálu ve Vídni

Zdroj:

Webové stránky Paris-Nord Villepinte Center

Reed Exhibition pořádá veletržní akce po celém světě, v Rakousku pak v městech Salzburg, Vídeň a Linz. V roce 2010 veletrhy pořádané Reed Exhibition (144) navštívilo téměř 915 000 návštěvníků a 10 333 vystavovatelů mělo možnost těmto návštěvníkům dokázat, že právě jejich produkt je to, co chtějí či potřebují. Reed Exhibition, oficiální zkratkou RX, sídlí v Londýně a jeho dceřinými společnostmi jsou Reed Exhibition Messe Salzburg a Reed Exhibition Messe

43

Wien. Patří mezi jedničku v pořádání obchodně-komerčních akcí. Své zastoupení má v 93 zemích světa, což RX umožňuje zůstat v centru dění jednotlivých států. V roce 2009 se akcí pořádaných RX (nejen výstavního charakteru) účastnilo na 6 milionů účastníků. V současné době, Reed Exhibition organizuje více než 440 událostí v 36 zemí světa se zastoupením 44 tržních sektorů.

 Bauen & Wohnen Salzburg Tento mezinárodní veletrh stavebního interiéru, designu a úspory energie byl dříve známý pod pojmem AUSTROBAU. Založen byl roku 1978 a od té doby se koná každým rokem. Statistické údaje pro rok 2010, auditované společností FKM-A, jsou následující:  31 158 návštěvníků;  471 vystavovatelů (94 zahraničních);  termín: 11 - 14. 2. 2010;  celková plocha veletrhu: 37 654 m2, čistá plocha veletrhu: 18 084 m2. Veletrh se každý rok pyšní atraktivním programem, plným doprovodných akcí, rozhovorů s odborníky plus výbornými doporučeními obchodních partnerů. To vše dělá z Bauen & Wohnen Salzburg jeden z nejzajímavějších stavebních veletrhů v Rakousku.

 Bauen & Energie Wien Tento environmentálně zaměřený veletrh, jehož podtitul zní Konstrukce&Energie – Vše o zdravém stavebnictví, renovacích, financování, úspoře energie a ochraně životního prostředí, se každoročně koná v Rakouském hlavním městě – Vídni. V roce 2010 se veletrh konal v únoru ve dnech od 18. do 21. a prezentoval se jako nejvýznamnější akce tohoto zaměření ve východním Rakousku. Navštívilo jej dle agentury FKM-A 38 184 návštěvníků (údaje o zahraničních návštěvnících nejsou dostupné) a účastnilo se jej 505 domácích a 66 zahraničních vystavovatelů. Zajímavostí, kterou se tento veletrh může „pochlubit“, je aktuálnost jeho webových stránek – láká totiž k navštívení letošního ročníku, konaného tradičně v únoru tohoto roku. Všechny tři vybrané rakouské stavební veletrhy jsou v evropském měřítku poměrně bezvýznamné. S cca 30 tisíci návštěvníků se rozhodně neřadí mezi TOP stavební veletrhy, ovšem v Rakousku mezi onu špičku patří.

44

4.4.7 Česká republika Česká republika patří díky svému geografickému umístění mezi hlavní veletržní státy střední Evropy. Z dostupných analýz společnosti SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí) pro rok 2009 je patrné, že na českém veletržním trhu participuje pět hlavních společností. Z auditovaných dat pro rok 2009 (47,2 %) právě tato „pětka“ pořádala 91 % všech veletržních akcí, z neauditovaných více než polovinu. V tabulkách níže lze vidět vývoj těchto organizátorů seřazený dle výstavní plochy, počtu vystavovatelů a návštěvníků, a to v letech 2007 – 2009. Tab. 3

Organizátor podle výstavní plochy

Organizátor podle plochy 2009 Veletrhy Brno

Plocha celkem 2007 460 391



Výstaviště České Budějovice

96 526

102 745

90 746

Incheba Expo Praha

94 030

87 132

69 644

Výstavy Litoměřice

-

17 336

18 009

Ostravské výstavy

15 252

18 119

16 541

Vystavovatelé celkem 2007 9 631



Incheba Expo Praha

3 733

3 615

2 924


1 741

1 638

1 723

Výstaviště Flora Olomouc

997

1 063

1 112

-

857

915

Zdroj:

SOVA (2009)

Tab. 4

Organizátor podle počtu vystavovatelů

Organizátor podle počtu vystavovatelů 2009 Veletrhy Brno

Výstavy Litoměřice Zdroj:

SOVA (2009)

45

Tab. 5

Organizátor podle počtu návštěvníků

Organizátor podle počtu návštěvníků 2009 Veletrhy Brno

Návštěvníci celkem 2007 940 035




307 566

260 023

275 579

Incheba Expo Praha

339 618

250 935

229 922

Výstavy Litoměřice

-

160 382

155 317

Ostravské výstavy

135 344

151 860

133 460

Zdroj:

SOVA (2009)

Pozn.: symbol – znamená, že organizátor v daném roce statistické údaje neauditoval.

Stavební veletrhy, které jsem do své práce vybral, pořádají organizátoři v Brně a Praze. Nyní se tedy podrobně zaměříme na jednotlivé z nich.

Brno Veletrhy Brno, a.s., jsou nejvýznamnější veletržní správou ve střední Evropě. Mezi hlavní činnosti samozřejmě patří pořádaní veletrhů a výstav, ovšem specializují se i na výstavbu veletržních expozic, pronájem prostor brněnského výstaviště, pořádání doprovodných programů k veletrhům a zajištění kompletního servisu, které s realizací veletržní akce souvisí. Historie společnosti Veletrhy Brno sahá až do roku 1928, kdy se v tomto areálu uskutečnila Výstava soudobé kultury v Československu. Za více než 80 let se z brněnského výstaviště stalo středoevropské veletržní centrum s opravdu světovými parametry. Mezi hlavní činnosti patří pořádání veletrhů a výstav s kompletním servisem, ovšem Veletrhy Brno hostí i řadu významných akcí, např. kongresy, sportovní akce (domácí zápasy ženského tenisového turnaje FED Cup), koncerty (např. v roce 2007 Rolling Stones) a mnoho akcí jiného než veletržního zaměření.

46

Obr. 14

Schéma veletržního areálu v Brně

Zdroj:

Webové stránky Veletrhy Brno

Na brněnském výstavišti se ročně uskuteční zhruba 50 veletrhů s účastí přes 1 milion návštěvníků. Mezi nejznámější veletrhy patří Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV), který v roce 2008 oslavil 50. výročí. V současnosti je hlavním akcionářem společnosti Veletrhy Brno Messe Düsseldorf, která vlastní 61 %. Město Brno drží 34 % a zbytek si dělí drobní akcionáři. Partnerství se společností Messe Düsseldorf dává společnosti Veletrhy Brno jedinečnou možnost k využití jejího know–how, což umožňuje rozvoj nejen výstaviště, ale celého regionu.

 Stavební veletrhy Brno Pro tuto práci je důležitý veletrh IBF, který se každoročně koná, společně s veletrhy SHK Brno, Stavební centrum EDEN a Mobitex, pod hlavičkou Stavebních veletrhů Brno. 15. ročník v pořadí, se konal v termínu od 13. do 17. dubna 2010 a potvrdil pozici české veletržní jedničky v tomto oboru i evropský formát. Stavební veletrhy Brno celkově navštívilo 80 541 návštěvníků z 36 zemí světa. S návštěvou bylo spokojeno 81 % návštěvníků a 83 % z celkového počtu se zajímalo o téma úspor energie, především v oborech oken, dveří, izolací a vytápění. Údaje o vystavovatelích budou rozděleny v tabulce dle jednotlivých, výše zmíněných, veletrhů.

47 Tab. 6

Vystavovatelé na jednotlivých veletrzích Stavebních veletrhů Brno

Veletrh / vystavovatelé

vystavovatelé

počet zemí

celkem

ČR

zahraničí

IBF

550

441

109

18

SHK Brno

172

149

23

8

Stavební centrum EDEN

224

225

0

1

Mobitex

105

93

12

8

Celkem

1 051

907

144

18

Zdroj: Veletrhy Brno

Celkem se tedy 15. ročníku účastnilo 1051 vystavovatelů z 19 zemí světa. Většina vystavovatelů potvrdila, že účast na stavebních veletrzích patří mezi čtyři nejdůležitější marketingové nástroje pro rozvoj firmy. Pouhých 48 % vystavovatelů bylo spokojeno s navázáním obchodních kontaktů. Ti, kteří byli nespokojeni, tento fakt připisují dopadu ekonomické krize. Z tohoto údaje vyplývá i to, že pouze 20,7 % z nich se určitě zúčastní dalšího ročníku a 40,4 % se spíše zúčastní. O vysoké úrovni organizace tohoto veletrhu vypovídá i fakt, že 79 % vystavovatelů bylo spokojeno se službami společnosti Veletrhy Brno.

Praha Společnost ABF, a.s. patří mezi nejvýznamnější organizátory veletrhů a výstav v České republice. Svou činnost započala počátkem 90. let a v současné době představuje prostředí, ve kterém je možno prezentovat nejnovější výrobky, technologie a služby. Mezi nejvýznamnější veletrhy patří FOR ARCH (mezinárodní stavební veletrh), FOR HABITAT (veletrhy bydlení, nábytku a vybavení interiérů) a FOR INDUSTRY (mezinárodní veletrh strojírenských technologií). ABF, a.s. kromě pořádání veletržních akcí, pořádá řadu konferencí z různých sfér (IT, doprava, architektura, aj.).

48

Obr. 15

Schéma veletržního areálu v Praze

Zdroj:

Webové stránky ABF

Během uplynulých 10 let společnost vybudovala největší výstavní areál v Praze – PVA Letňany. Výstavní areál má rozlohu 105 000 m2, sedm ocelových moderních hal nabízí krytou plochu o rozloze 33 910 m2. K dispozici je navíc 6 000 m2 zpevněných venkovních výstavních ploch. Mezi hlavní přednosti PVA Letňany patří výborná dopravní dostupnost – přímo v areálu je nově vybudovaná stanice metra a velkokapacitní parkoviště přímo napojené na hlavní okruh hlavního města České republiky. V areálu se nachází i VIP prostory pro obchodní jednání, doplněné o odpočinkové zóny pro vystavovatele a návštěvníky.

 FOR ARCH Veletrh, který sám sebe charakterizuje jako největší stavební veletrh v Čechách, patří mezi hlavní veletrhy v tomto oboru na území České republiky. Velikostí akce nedosahuje formátu Stavebních veletrhů Brno, ovšem v kalendáři veletrhů je o pár let více. Samozřejmostí je prezentace všech oblastí stavebnictví, praktické ukázky stavebních řemesel či doprovodný program s celostátními soutěžemi. Společně s veletrhem FOR ARCH současně probíhají veletrhy FOR WOOD, FOR ELEKTRO, FOR THERM a SPORT TECH. 21. ročník veletrhu FOR ARCH se konal ve výstavním areálu PVA Letňany od 21. do 25. září 2010 a potvrdil, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších středoevropských událostí s tématem stavebnictví a architektury. Vystavovalo zde 812 vystavovatelů, 604 přímo na veletrhu FOR ARCH, ostatní na přidružených veletrzích. Tito vystavovatelé přicestovali z 20 států

49

a „zabrali“ výstavní plochu o rozloze 18 768 m2. Návštěvnost veletrhu bylo 75 218 návštěvníků. Hlavní zásluhu na takto vysokém počtu návštěvníků měla mediální kampaň společnosti ABF, která vsadila na výraznou marketingovou kampaň. Mezi tradiční komunikační kanály patřil print, outdoor či elektronická média. V médiích byla realizována dlouhodobá PR kampaň, která se soustředila na komunikaci klíčových informací o veletrhu, především o doprovodném programu. Internetová kampaň probíhala zejména na nejvíce navštěvovaných portálech – idnes.cz, centrum.cz, seznam.cz a dalších. Televizní kampaň byla realizována na televizi Z1, printová kampaň zasáhla např. Hospodářské noviny, MF Dnes, Týden, Reflex, atd. Důraz kladený na venkovní reklamu vyústil v řadu billboardových poutačů, hypercube a streetpromotion na strategických místech u hlavních tahů, resp. v Praze a okolí.

Souhrnná data o vybraných veletrzích: Do své práce jsem vybral 18 stavebních veletrhů ze sedmi zemí Evropské unie. V následující tabulce jsou všechny seřazeny dle počtu návštěvníků. Dále jsou doplněny údaje o počtu vystavovatelů, město, ve kterém se konají a rozměry výstavní plochy. Celkově se mnou vybraných veletrhů účastnilo 21 517 vystavovatelů a navštívili jej 2 028 534 návštěvníci. Jako TOP stavební veletrh můžeme bez problémů označit německý veletrh bauma, který dominuje ve všech parametrech.

50

Tab. 7

Souhrnná data o vybraných stavebních veletrzích

Název veletrhu bauma

Město

Návštěvníci

Vystavovatelé

Mnichov

420 170

3 256

Výstavní plocha [m2] 555 000

MADE expo

Milán

242 152

1 700

90 000

BATIMAT

Paříž

228 829

2 377

109 514

Mnichov

212 035

1 920

180 000

Paříž

134 517

1 252

168 635

Boloňa

129 550

1 484

84 088

Norimberk

103 974

1 273

144 300

Boloňa

82 548

1 016

176 000

Brno

80 541

1 051

20 200

BAU INTERMAT SAIE Holz - Handwerk, fensterbau/frontale CERSAIE SV Brno For Arch

Praha

75 218

812

18 768

MARMOMACC

Verona

56 000

1 462

201 200

Budma

Poznań

55 000

1 350

60 000

CEVISAMA Bauen & Energie Wien Bauen & Wohnen Salzburg HÄUSLBAUER

Valencie

44 302

433

53 650

Vídeň

38 185

571

51 785

Salzburg

37 654

471

37 646

Graz

35 521

390

32 799

VETECO

Madrid

34 252

353

26 928

Interbud

Lodž

18 086

346

55 543

Celkem

–

2 028 534

21 517

2 066 056

Zdroj: Vlastní práce autora, data dostupná na webových stránkách jednotlivých veletrhů a portálu AUMA

51

4.5 Firma IP Systém, a.s. a její účast na veletrzích IBF 2009 a 2011 4.5.1 Charakteristika firmy IP Systém, a.s. Společnost IP je jedna z mála společností v České republice, které jsou schopny zajistit kompletní realizaci železobetonových montovaných konstrukcí vlastními prostředky bez subdodavatelské činnosti. Během zhruba 20 let své existence se stala stoprocentně soběstačnou společností v oblasti vývoje, projekce, výroby, dopravy a montáže prefabrikovaných konstrukcí (prefabrikát = průmyslově vyráběný dílec, obvykle stavební). Počet stálých pracovníků firmy za poslední tři roky neklesl pod 200 zaměstnanců, technologické vybavení je neustále modernizováno. Mezi portfolio společnosti patří realizace průmyslových staveb, výrobních a skladovacích objektů, nákupních a multifunkčních center, logistických areálů a staveb občanské a bytové vybavenosti. Kvality společnosti dokazuje řada již zrealizovaných staveb po celé republice i v zahraničí (Slovensko, Polsko), například severní a jižní tribuna Androva stadionu v Olomouci, Avion Shopping Park v Bratislavě, centrální sklad Kauflandu v Praze a Olomouci či 20 prodejen společnosti Billa a jiné. Jediným akcionářem společnosti je její zakladatel Ing. Tomáš Petrle, který vlastní 4 ks kmenových akcií, každou ve jmenovité hodnotě 500 000 Kč v listinné podobě.

4.5.2 Charakteristika veletrhu IBF 2009 14. mezinárodní stavební veletrh se konal od 21. do 25. dubna 2009 a právě na tomto veletrhu se firma IP Systém, a.s. rozhodla prezentovat své „umění“. Již před uskutečněním tohoto ročníku u vedení veletrhu panovaly obavy o počty jak vystavovatelů, tak i návštěvníků. Přece jen v roce 2009 vrcholila hospodářská krize, která po automobilovém průmyslu tvrdě dopadla i na obor stavebnictví. Obavy rychle rozehnaly počty přihlášek na tento veletrh. Pokud bychom porovnali úspěšný rok 2007, tak zjistíme, že počet vystavovatelů klesl pouze o 6 %, což si nelze vysvětlovat jinak, že firmy berou prezentaci na veletrhu jako silný nástroj marketingu. I když nemají často dostatek zakázek a s tím plynoucí dostatek finančních prostředků, účast na Stavebních veletrzích Brno berou jako možnost, se od tohoto stavu odrazit k lepším zítřkům. Veletrh každým rokem nabízí něco nového, v roce 2009 to bylo zaměření na energeticky úsporné stavění. Tomuto „boomu“ zajisté dopomohl program Zelená úsporám, který je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu je podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízko-emisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu.

52

Údaje o Stavebních veletrzích Brno 2009:  80 548 návštěvníků ze 44 zemí;  1 301 vystavovatelů z 23 zemí;  50 080 m2 výstavní plochy. Na těchto číslech se podílí čtyři veletrhy, které spadají pod hlavičku Stavebních veletrhů Brno. Jsou jimi IBF, SHK Brno, URBIS INVEST, Stavební centrum EDEN. Firma IP Systém, a.s. spadá svým zaměřením pod klasickou stavební firmu, tudíž se prezentovala na veletrhu IBF. Údaje k tomuto veletrhu jsou následující:  676 vystavovatelů z 16 zemí;  26 966 m2 výstavní plochy, ze které je 18 080 m2 v halách a zbytek na venkovním prostranství. Jak lze vidět, veletrh IBF se na Stavebních veletrzích Brno podílí nadpolovičním počtem jak vystavovatelů, tak i pronajatou výstavní plochou. Zajímavým údajem je, že 68 % návštěvníků Stavebních veletrhů Brno nenavštěvuje jiný stavební veletrh v ČR nebo zahraničí.

4.5.3 Účast firmy IP Systém, a.s. na veletrhu IBF 2009 O účasti na 14. ročníku tohoto mezinárodního veletrhu, největšího ve střední a východní Evropě, bylo rozhodnuto již dávno před konáním akce. Jelikož se firma IP Systém, a.s. účastnila všech tří předchozích (na prvním veletrhu IBF byla v roce 2006), účast na dalším ročníku byla samozřejmostí. Díky prestiži tohoto veletrhu firma viděla jistou šanci zaujmout své klienty, ovšem již sama moc dobře věděla, že v času vrcholící hospodářské krize to bude akce spíš kulturního než obchodního charakteru. Účast na jakémkoliv veletrhu je zajisté zásah do rozpočtu firmy, v době hospodářské krize a s tou spojeným nedostatek zakázek, dvojnásob. I přes tento fakt se vedení společnosti rozhodlo na veletrh vyjet a dát tak najevo svým potenciálním zákazníkům či konkurentům své pevné postavení na poli stavebních firem. Celkový přínos akce, v porovnání s náklady, na čísla převést nelze. Opravdu není možné vyčíslit utužení partnerských vztahů se zákazníky, kteří již se společností IP Systém, a.s. spolupracovali a díky její „viditelnosti“ na veletrhu mohou i nadále uvažovat o případné další spolupráci. Abych byl schopen hodnotit náklady, které byly firmou vynaloženy k zrealizování účasti na veletrhu IBF, musel jsem požádat vedení o poskytnutí informací, které mi byly bez problémů sděleny, a touto cestou bych jim chtěl poděkovat.

Konkrétní informace o účasti firmy na veletrhu IBF 2009: O zastoupení firmy IP Systém, a.s. se na veletrhu IBF 2009 v celém průběhu akce starali tito pánové inženýři: Tomáš Petrle, Zbyněk Slamenec, Věkoslav Němčík, Miloš Sléška, Petr Pospíšil a Jaroslav Fládr. Kromě Ing. Petrleho, který je majitel, jsou všichni zaměstnanci firmy. Tuto šestici „vyvolených“ doplnila po celou dobu najatá sympatická hosteska, slečna Šárka.

53

Hlavním „vyjednavačem“ společnosti IP Systém, a.s. se společností Veletrhy Brno byl Ing. Zbyněk Slamenec (jednatel společnosti), „protivníkem“ mu byl pan Filip Mann (poradce pro vystavovatele). Závazná přihláška k účasti na veletrhu byla vyplněna 27. 10. 2008 a ještě téhož dne odeslána. Společnost Veletrhy Brno ji přijala o dva dny později.

Náklady účasti na veletrhu IBF 2009: Mezi náklady, které musela firma IP Systém, a.s. vynaložit na účast na veletrhu IBF 2009, patří náklady na expozici, ubytování zaměstnanců, občerstvení na stánku, hosteska, dopravné a parkovné, stravné, úklid a energie na stánku a vytištění katalogů. V následujícím textu budou jednotlivé položky podrobněji charakterizovány. 

Expozice: firma IP Systém, a.s. prezentovala své služby v pavilonu B brněnského výstaviště na stánku č. 33 o rozloze 36 m2 (9 x 4 m). Jednalo se o rohovou atypickou expozici na začátku jedné z dvou hlavních „cest“ pavilonu. Náklady na pronájem výstavní plochy činí 127 717 Kč (vč. DPH) a realizace expozice společností Board Vision, s.r.o. stála 126 128 Kč (vč. DPH). Celkově tedy 253 845 Kč (vč. DPH).



Ubytování: prezentující zaměstnanci měli zajištěno ubytování ve 4 * hotelu Voroněž I. na ulici Křižkovského 47, Brno. Jednalo se o dva dvoulůžkové pokoje, kdy cena za pokoj a noc včetně snídaně dělala 5 340 Kč (vč. DPH). Celkové náklady na ubytování zaměstnanců po dobu veletrhu ve dvou dvoulůžkových pokojích tedy činí 42 090 Kč (vč. DPH).



Občerstvení: mezi nabízené občerstvení návštěvníkům stánku, zejména z řad obchodních partnerů, patřilo ovoce, sýry, obložené chlebíčky, klobásy atd. Alkoholické a nealkoholické nápoje stály 2850 Kč (vč. DPH). Celková cena za občerstvení a nápoje byla ve výši 8 964 Kč (vč. DPH).



Hosteska: slečnu Šárku si společnost IP Systém, a.s. vybrala ze společnosti ARIANA (ariana.cz), která se zabývá zprostředkováním hostesek a promotérů na akce nejrůznějšího charakteru. Cena za den byla ve výši 1 500 Kč, celkem tedy za 5 dní veletrhu 7 500 Kč (vč. DPH).



Dopravné a parkovné: parkovné na veletrhu IBF stálo 150 Kč za den, tudíž celkem 750 Kč (vč. DPH). Dopravné bylo rozpočítáno mezi 2 automobily – nákladní automobil AVIA a dodávku Volkswagen, oba z vozového parku firmy. Výpočet dopravného činil pro AVII 86 x 2 x 5 = 860 km. Cena za 1 km je 2,18. Celkově tedy po zaokrouhlení 1880 Kč. Pro dodávku je výpočet obdobný, ovšem trasu Olomouc – Brno jela pouze dvakrát, tudíž celkem najela pouze 344 km. Cena se také nepatrně liší – 2,74 Kč/km. Celková cena za dopravné a parkovné činí po zaokrouhlení na desítky nahoru 3 580 Kč (vč. DPH).



Stravné: veletrhu se účastnilo již zmíněných 5 zaměstnanců, ovšem nebyli přítomni všichni po celou dobu. Čtyři dny tam byli tři zaměstnanci,

54

poslední den pouze dva. Stravné na jednu osobu a den činí 168 Kč, tudíž 14 x 168 = 2 352 Kč. 

Úklid: náklady na úklid na stánku i následný úklid po skončení veletrhu firma vyčíslila na 1 296 Kč (vč. DPH).



Energie: 21 520 Kč (vč. DPH).



Náklady na prezentaci: firma IP Systém, a.s. si nechala speciálně pro tuto příležitost vytisknout tisíc kusů katalogu, ve kterém jsou informace o této společnosti, její referenční stavby apod. Cena za jeden kus byla 32,50 Kč bez DPH, celkově 35 750 Kč (vč. DPH).

V následující tabulce jsou zmíněné náklady přehledně uspořádány a je dopočtena celková suma nákladů na realizaci účasti na veletrhu. Tab. 8

Přehled nákladů firmy IP Systém, a.s. na účast na veletrhu IBF 2009 Položka nákladů

253 845

ubytování

42 090

občerstvení

8 964

hosteska

7 500

dopravné a parkovné

3 580

stravné

2 352

úklid

1 296

energie

21 520

náklady na prezentaci celkem Zdroj:

[Kč vč. DPH]

expozice

35 750 376 897

vlastní práce autora, data poskytnutí firmou IP Systém, a.s.

4.5.4 Zhodnocení přínosu účasti na veletrhu IBF 2009 Celkové náklady na realizaci účasti se zastavily na 376 897 Kč vč. DPH. Tyto údaje mi poskytla přímo firma IP Systém, a.s. Jelikož se firma veletrhu v roce 2010 neúčastnila (vyhodnotila tuto účast jako neefektivní), je třeba zjistit, co je k takovému rozhodnutí vedlo. V roce 2009 byla ze sedmi konkrétních nabídek (realizovaných na základě požadavků návštěvníků veletrhu), uskutečněna pouze jedna – přístavba objektů společnosti Guvex v Lanškrouně (číslo zakázky IP 074/09). Smlouva byla sepsána zástupci obou společností 31. srpna 2009 a objekty předány 15. října téhož roku. Celková cena této zakázky byla 3 300 000 a firma IP Systém, a.s. inkasovala zisk ve výši 6 %, konkrétně tedy 198 250 Kč. Jasným porovnáním nákladů na prezentaci na veletrhu a přímých zisků z ní plynoucích je vidět, že náklady převyšují zisky. Účast na 14. ročníku byla pro firmu zklamáním, na minulých ročnících bylo domluveno zhotovení průměrně 20 nabídek a z nich následně uskutečněno šest.

55

Co vedlo společnost IP Systém, a.s. k rozhodnutí o neúčasti na veletrhu IBF 2010, je patrné.

4.5.5 Levnější alternativa účasti na veletrhu IBF 2011 Myslím si, že firma takového formátu jako IP Systém, a.s. by na veletrhu rozhodně neměla chybět. Již v zadání této práce jsem se rozhodl propočítat levnější variantu účasti na veletrhu. Jestliže se veletrhu 2009 účastnilo pět zaměstnanců a majitel společnosti, pro 16. ročník veletrhu bych tento počet snížil na tři zaměstnance (dva muže a jednu ženu) a majitele firmy. Díky personálnímu snížení dojde i ke snížení nákladů převážně na ubytování. V následujícím textu budu vycházet ze stejných položek nákladů, které firma musela vynaložit v roce 2009, a tyto náklady se pokusím snížit na přijatelné minimum.  Expozice: v této položce nákladů vidím zásadní možnost úspory prostředků. Na jednu stranu si firma IP Systém nemůže dovolit „skok“ z atypické rohové expozice o rozměrech 36 m2 na základní řadovou o čtvrtinových rozměrech. Ovšem přes čtvrt milionu Kč utratit za expozici opravdu nelze. Tudíž jsem pro levnější variantu zvolil typovou expozici Economy – TYP G-ROH o rozměrech 5 x 4 m, celková cena 120 034 Kč bez DPH. Tuto expozici nabízí společnost Veletrhy Brno. V ceně je zahrnut pronájem výstavní plochy 20 m2, realizace expozice, registrační a technický poplatek, vybavení expozice, denní úklid a uvedení základních údajů ve veletržním katalogu a informačním systému ELIS. Vybráním této varianty expozice se náklady na účast na veletrhu IBF 2011 rázem sníží zhruba o 100 tisíc Kč.

Obr. 16

Typová expozice, TYP G-ROH

Zdroj:

Webové stránky Veletrhy Brno

 Ubytování: zde platí podobný názor na změnu kvality ubytování, jako na změnu expozice. Zaměstnanci společnosti jsou zvyklí na určitou úroveň ubytování, tudíž je nemohu ubytovat v ubytovně, kde by pokoj sdíleli s dalšími sedmi cizími hosty. Z nabídky ubytování, dostupné přímo v záložce pro vystavovatele na stránkách bvv.cz, jsem vybral stejný hotel, v jakém byli zástupci firmy ubytovaní při poslední účasti. Dovolit jsem si

56

to mohl z důvodu slevy na ubytování při objednávce do 31. března 2011. Cena za dvoulůžkový pokoj v hotelu Voroněž I. je během konání veletrhu 3 650 Kč za noc. Pro 3 zaměstnance a majitele firmy tudíž budou vyhovující dva dvoulůžkové pokoje. Náklady na ubytování ve dvou dvoulůžkových pokojích po dobu konání veletrhu budou ve výši 36 500 Kč (vč. DPH).  Občerstvení: na této položce opravdu není možné ušetřit. Jelikož se jedná o občerstvení pro návštěvníky expozice, úspora bude nulová. Cena za občerstvení by ovšem výraznou úsporu v celkových nákladech rozhodně nepředstavovala.  Hosteska: jelikož se veletrhu bude účastnit zaměstnankyně firmy, může převzít roli hostesky a firma tímto ušetří náklady na externí zastoupení krásy. Zaměstnankyně firmy se svým půvabem hosteskám vyrovnají, znalostmi údajů o firmě je předčí a firma ušetří 7 500 Kč.  Dopravné a parkovné: na této položce také nebude úspora nákladů možná. Nákladní automobil AVIA, dovážející a odvážející prvky na prezentaci firmy (ukázky panelů apod.), bude muset také tento rok dvakrát podniknout cestu Olomouc – Brno a zpět. Doprava prezentujících zaměstnanců a majitele bude možná automobilem majitele firmy, kdy náklady na dopravu automobilem budou srovnatelné dopravným u dodávky Volkswagen. Parkovné bude stejné jako v roce 2009 – jedno zaparkované auto po celou dobu konání veletrhu.  Stravné: 3 zaměstnanci firmy, 5 dnů konání akce, stravné ve výši 168 Kč za den. Z tohoto výpočtu vyplývají celkové náklady na stravné 2 520 Kč. Zde úspora nákladů není, naopak se nepatrně zvýšily, a to kvůli stálému počtu zaměstnanců po celou dobu veletrhu.  Úklid: tato položka je již zahrnuta v nákladech na expozici, úspora je tudíž vyšší o 1 296 Kč.  Energie: snížení o konkrétní částku není možné, přímou úměrou velikost výstavní plochy – náklady tento výpočet provést nelze. Jediná možná úspora je v osvětlení expozice, logická úvaha méně osvětlené plochy – nižší náklady na energii by byla možná, ovšem konkrétní snížení není možné. Proto tuto položku nechávám beze změny.  Náklady na prezentaci: pro levnější alternativu prezentace bude stačit vytisknutí poloviny katalogů, tudíž i náklady na prezentaci pomocí tohoto marketingového nástroje se sníží na polovinu.

57

Tabulka níže znázorňuje náklady na alternativní účast na veletrhu IBF 2011. Tab. 9

Přehled nákladů firmy IP Systém, a.s. na účast na veletrhu IBF 2009 Položka nákladů

[Kč vč. DPH]

expozice

144 041

ubytování

36 500

občerstvení

8 964

hosteska

0


3 580

stravné

2 520

úklid

0

energie

21 520

náklady na prezentaci

17 875

celkem

235 000

Zdroj: Vlastní práce autora, data poskytnutí firmou IP Systém, a.s. či dohledána na webových stránkách společností

Následující tabulka znázorňuje úsporu nákladů mezi účastí v roce 2009 a doporučenou levnější variantou v roce 2011. Tab. 10

Úspora nákladů mezi roky 2009 a 2011 Rok 2009 [Kč vč. DPH]

Rok 2011 [Kč vč. DPH]

Úspora [Kč vč. DPH]

expozice

253 845

144 041

109 804

ubytování

42 090

36 500

5 590

občerstvení

8 964

8 964

0

hosteska

7 500

0

7 500


3 580

3 580

0

stravné

2 352

2 520

-168

úklid

1 296

0

1 296

energie

21 520

21 520

0

náklady na prezentaci

35 750

17 875

17 875

376 897

235 000

141 897

Položka nákladů

celkem

Zdroj: Vlastní práce autora, data poskytnutí firmou IP Systém, a.s. či dohledána na webových stránkách společností

V porovnání s účastí firmy na veletrhu IBF 2009 jsem snížil především náklady na realizaci expozice, najmutí hostesky a náklady na prezentaci ve formě katalogů. Jak je patrné, mnou dopočtená alternativní varianta účasti firmy IP Systém, a.s. na veletrhu IBF 2011 je levnější o 141 897 Kč (vč. DPH) a právě z tohoto důvodu bych firmě účast na veletrhu IBF 2011 doporučil.

58

5 Závěr Stavební veletrhy v Evropské unii mají své pevné a neotřesitelné místo, a to i přes silný dopad hospodářské krize na sektor stavebnictví. Všechny firmy, prezentující své služby či produkty na tomto typu veletrhů vidí ve veletržní účasti možnost posílit svou pozici na trhu. Spojení Evropská unie a stavebnictví je nerozlučitelným pojmem. Díky financím, plynoucím z pokladny EU, je možné realizovat stavby po celé Evropě. Proto si myslím, že stavebnictví v Evropě se lehce otřese z důsledků krize a potvrdí rozmach, který před touto „ranou“ vykazoval. Vlivem přírodních podmínek, vln módy a preferencí koncových spotřebitelů stavebního průmyslu – nás všech, se stavět bude i nadále. Dle mého názoru, stavební firmy, které zasáhla krize, budou v prezentaci na stavebních veletrzích spatřovat možnost zviditelnění se na trhu a získání nových potenciálních zákazníků. Mnou hodnocené veletrhy vykazovaly, až na výjimky, přesně tento trend. Kdekdo by si mohl pomyslet, že firmy budou v první řadě šetřit na marketingových aktivitách, ovšem to by spíše vedlo k velmi rychlému zániku těchto firem. Veletrhy jako takové si drží pevné místo v marketingových aktivitách stavebních společností. Většina prohlášení z úst zástupců organizátorů veletrhů, návštěvníků a vystavovatelů po ukončení veletrhů v roce 2009 či 2010, podporovala tento fakt. Stavební veletrhy jsou i přes dopady krize přesně tam, kde mají být – mezi jedním z marketingových nástrojů stavebních firem. Stavební veletrhy na území Evropské unie se pyšní velkým zájmem, jak ze strany vystavovatelů, tak i návštěvníků. Mnou vybraných 18 stavebních veletrhů ze sedmi zemí Evropské unie navštívilo 2 028 534 návštěvníci, v průměru téměř 113 tisíc návštěvníků na jeden veletrh. Veletržním číslem jedna na poli stavebních veletrhů je německý veletrh bauma, který nabízí prezentaci především strojů a strojních zařízení a v roce 2010 jej navštívilo přes 420 tisíc návštěvníků. Propočtením levnější varianty účasti firmy IP Systém, a.s. na veletrhu IBF 2011 jsem zjistil, že se dá důstojně účastnit veletržní akce i s náklady o přibližně 140 tisíc nižšími. Účast na stavebním veletrhu je pro firmu důležitá, neměla by ovšem být ztrátová. Proto firmě doporučuji, aby se nadále účastnila stavebních veletrhů, ovšem s nižšími náklady. Současný stav stavebnictví rozhodně není pro stavební firmy přínosem, ovšem zájem o účast na veletrzích je signálem, že firmy vidí svou budoucnost pozitivně a touto cestou smýšlejí i o budoucím působení na trhu stavitelství. Krize pouze stavebnictví zpomalila, rozhodně ale tento sektor nezasáhla tak, aby se přestalo stavět. Lidé budou mít neustále potřebu střechy nad hlavou a kvalitních cest pod koly svých aut. A proto si myslím, že stavebnictví a s ním související stavební veletrhy se budou ještě hodně dlouho pyšnit velkým zájmem jak ze strany odborníků, tak i laické veřejnosti.

59

6 Literatura Knižní zdroje 1. CLOW, K. E. BAACK, D. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Z angličtiny přeložil Vladimir Pauliny. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 504 s. ISBN 978-80-251-1769-9. 2. PAVLŮ, D. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. 1. vydani. Praha: Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2. 3. POSPÍŠIL, P. Efektivní Public Relations a Media Relations. 1. vydani. Praha: Computer Press, 2002. 147 s. ISBN 80–7226-823-6. 4. SVOBODA, V. FORET, M. KOLÁŘOVÁ, K. ZUMROVÁ, L. Vystavujeme na veletrhu. Praha: Computer Press, 2002. 110 s. ISBN 807226-645-4. 5. VYSEKALOVÁ, J., HRUBALOVÁ, M., GIRGAŠOVÁ, J. Veletrhy a výstavy, Efektivní prezentace pro úspěšný prodej. 1. vydani. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 160 s. ISBN 80-274-0894-9.

Internetové zdroje 1. ABF, a.s. - veletrhy, výstavy [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 2. AUMA : Association of the German Trade Fair Industry [online]. 2011-05-08 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 3. BATIMAT [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: . 4. BAU : World's leading Trade Fair for Architecture, Materials, Systems [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 5. Bauen+Energie Wien [online]. 2009 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 6. Bauen+Wohen Salzburg [online]. 2010 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 7. Bauma [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. .

Dostupné

z WWW:

60

8. BolognaFiere [online]. 2009 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . 9. BUDMA [online]. 2009 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . 10. CERSAIE [online]. 2009 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . 11. CEVISAMA [online]. 2010 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: . 12. Česko-německá průmyslová a obchodní komora [online]. 2009 [cit. 2011-03-22]. Německo - centrum veletržnictví. Dostupné z WWW: . 13. Fensterbau / frontale [online]. 2010 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: . 14. Feria Valencia [online]. 2010 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: . 15. Fiera Milano [online]. 2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . 16. FOR ARCH [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 17. HOLZ-HANDWERK [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . 18. IFEMA : Feria de Madrid [online]. 2011 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: . 19. INTERMAT : International Exhibiton for equipment and techniques for construction and material industries[online]. 2011 [cit. 2011-0327]. Dostupné z WWW: . 20. INTERSERVIS [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 21. IP Systém, a.s. : Halové a vícepodlažní stavby [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . 22. MADE expo : Milano Architettura Design Edilizia [online]. 2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: .

61

23. Marmomacc [online]. 2010 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: . 24. Mcg|graz : Messe Congress Graz [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 25. Messe München International [online]. 2011-05-06 [cit. 2011-0322]. Dostupné z WWW: . 26. NürnbergMesse [online]. 2011-04-01 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 27. Poznan International Fair [online]. 2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . 28. Reed Exhibiton [online]. 2010 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 29. SAIE : International Building Exhibition [online]. 2009 [cit. 201104-10]. Dostupné z WWW: . 30. SOVA ČR : Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí [online]. 2004 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 31. Stavební veletrhy Brno [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 32. StayPoland.com [online]. 2011 [cit. 2011-04-10]. Veletrhy v Polsku. Dostupné z WWW: . 33. UFI : The Global Association of the Exhibition Industry [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . 34. Veletrhy Brno [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 35. Velvyslanectví České republiky v Paříži [online]. 2011 [cit. 2011-0327]. Výstavy a veletrhy ve Francii. Dostupné z WWW: . 36. Veronafiere [online]. 2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . 37. VETECO : International Window, Curtain Walls and Structural Glass Trade Show [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

62

7 Přílohy Tab. 11

Rozdělení evropských veletrhů v roce 2009 dle sektoru průmyslu. Sektor průmyslu

Pronajatá plocha

Počet veletrhů

m2

%

počet

%

Obecné

1 661 140

17

93

10

Volný čas, hobby, zábava

1 437 236

15

176

19

Textil, oblečení, móda

984 385

10

34

10

Stavebnictví, infrastruktura

942 436

10

34

4

Zemědělství, lesnictví, rybolov

813 263

8

42

5

Nábytek, design interiéru

721 977

7

76

8

Doprava, logistika, námořní

562 020

6

32

3

Potraviny a nápoje, pohostinství

479 881

5

85

9

Technické, průmyslové, výrobní stroje a nástroje

436 676

5

46

5

Auta, motocykly

207 457

2

9

1

Nemovitosti

191 943

2

29

3

Zdraví, zdravotnické zařízení

139 819

1

32

3

Vzdělávání

139 722

1

51

5

několik odvětví dohromady

123 678

1

25

3

Krása, kosmetika

111 330

1

8

1

Domácnosti, dárky, hračky

90 864

1

7

1

Cestování

84 868

1

4

<1

IT a telekomunikace

80 561

1

18

2

Tisk, balení

77 488

1

12

1

Elektronika, komponenty

68 100

1

6

1

Obchodní služby, maloobchod

65 907

1

23

2

Chemie

59 714

1

1

<1

Optika

47 480

<1

1

<1

Zabezpečení, požární bezpečnosti, obrana

39 544

<1

4

<1

Ochrana životního prostředí

38 152

<1

2

<1

Energie, ropa, plyn

33 601

<1

9

1

Šperky, hodinky a příslušenství

32 615

<1

12

1

867

<1

1

<1

9 672 724

100%

933

100%

Letectví, vzdušný prostor Celkem (veletrhy s ukazatelem průmyslu) Zdroj:

analýza společnosti UFI 2009

Pozn.: pro rok 2010 zatím nebyla vydána oficiální publikace.

63

Obr. 17

Prezentace společnosti LEIBHERR na německém veletrhu bauma 2010

Zdroj:

Constructionweekonline.in

Obr. 18

Prezentace strojů značky CATERPILLAR na veletrhu bauma 2010

Zdroj:

Eltrakbulgaria.com

64

Obr. 19

Veletržní expozice firmy IP Systém, a.s. na veletrhu IBF 2011

Zdroj:

vlastní práce autora

Obr. 20

Katalogy pro prezentaci firmy IP Systém, a.s. na veletrhu IBF 2011

Zdroj:

vlastní práce autora

Stavební veletrhy v Evropské unii

Recommend Documents