WELFARE BROJLERÙ v Evropské unii

Compassion in World Farming Trust

WELFARE BROJLERÙ v Evropské unii

Compassion in World Farming Trust 2005 Spoleènost pro zvíøata pøeklad 2006

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

WELFARE BROJLERÙ v Evropské unii

2005 napsali: Dr Jacky Turner, Leah Garcés a Wendy Smith vèlenìný materiál: Peter Stevenson Compassion in World Farming Trust, 5a Charles Street, Petersfield, Hampshire, GU32 3EH. UK Tel: +44 (0)1730 268070 Fax: +44 (0)1730 260791 Email: [email protected] Website: www.ciwf.org Registered Charity number, 1095050, a company limited by guarantee, Registered Number 4590804 © Compassion in World Farming Trust ISBN 1 900156 35 0

Spoleènost pro zvíøata – z. o. ÈSOP, o. s. Lublaòská 18, 120 00 Praha [email protected], www.spolecnostprozvirata.cz, www.alternativeducation.org 2006

2

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

OBSAH 1.0 ÚVOD: ŽIVOTNÍ POHODA (WELFARE) ZVÍØAT V PRÙMYSLOVÉM CHOVU BROJLERÙ

5.0 ODCHYT 4

2.0 HLAVNÍ RYSY INTENZIVNÍHO CHOVU BROJLERÙ 6 2.1 Rychlý rùst

6

2.2 Hustota osazení

6

2.3 Odchyt, pøeprava a porážka

7

3.0 SELEKTIVNÍ ŠLECHTÌNÍ A RYCHLÝ RÙST

20

5.1 Ruèní a mechanický odchyt

20

5.2 Probírka

21

5.3 Úhyn po pøíjezdu

21

6.0 TRANSPORT

22

8

6.1 Pøeplnìní nákladního prostoru a teplotní stres

22

3.1 Úloha šlechtitelských spoleèností

8

6.2 Potøeba regulace

22

3.2 Problémy konèetin a zchromnutí

9

3.2.1 Vysoký výskyt zchromnutí

7.0 POHODA BROJLERÙ NA JATKÁCH

9

23

7.1 Vyložení a fixace

23

7.2 Nedostateèné omráèení

23

3.2.2 Bolest a dehydratace

10

3.2.3 Pøíèiny zchromnutí

10

8.0 ALTERNATIVY: CHOV BROJLERÙ V LEPŠÍCH PODMÍNKÁCH

25

3.2.4 Zchromnutí a selektivní šlechtìní

11

9.0 ZÁVÌR: Potøeby welfare u výkrmových kuøat - brojlerù

27

3.3 Srdeèní selhání

12

ODKAZY

29

3.4 Náchylnost k onemocnìní

13

3.5 Neèinnost

13

3.6 Omezování krmení a welfare chovných brojlerù

14

4.0 HUSTOTA HEJNA V CHOVNÝCH HALÁCH

16

4.1 Zaplnìní a omezení pøirozeného chování brojlerù

16

4.2 Kvalita podestýlky, otlaky kùže a nohou

17

4.3 Zneèištìní vzduchu

17

4.4 Zaplnìní hal a kontrola teploty

18

4.5 Hustota hejna a pohoda zvíøat

18

3

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

1.0 ÚVOD: ŽIVOTNÍ POHODA (WELFARE) ZVÍØAT V PRÙMYSLOVÉM CHOVU BROJLERÙ Brojleøí kuøata (èasto nazývaná „brojleøi“) jsou specializovaným typem kuøete chovaným a konzumovaným pro maso. Roènì je v Evropské unii na jídlo vyprodukováno okolo 5,9 miliardy kuøat (EU25). Hromadná produkce kuøecího masa pøedstavuje globální prùmysl a pouhé dvì nebo tøi chovatelské spoleènosti dodávají na trh kolem 90 % celosvìtového množství chovných kuøat. Celkový poèet masných kuøat vyprodukovaných ve svìtì v roce 2004 byl podle FAO témìø 47 miliard; z tohoto množství bylo pøibližnì 19 % vyprodukováno v USA, 15 % v Èínì, 13 % v EU25 a 11 % v Brazílii (FAO, 2004). Kuøecí maso je levnìjší než ostatní druhy masa a tento fakt výraznì navýšil jeho podíl na trhu. V roce 2004 byl v Evropské unii (EU25) poèet

Životní pohoda kuøat v Evropì a ve svìtì je pøed-

kuøat chovaných pro maso nejvyšší ve Francii,

mìtem velkého zájmu již alespoò po deset let.

dále ve Španìlsku, Velké Británii, Holandsku,

Kuøecí brojleøi jsou pro maso poráženi typicky ve

Nìmecku, Polsku a Itálii. Konzumace kuøecího

stáøí šesti týdnù, ale už pøed porážkou trpí znaènì

masa v Maïarsku, Èeské republice, Slovinsku

bolestivým zchromnutím. To je zpùsobeno pøede-

a Slovensku se v roce 2002 rovnìž øadila mezi

vším selektivním šlechtìním, kdy kuøata rostou

nejvyšší v Evropì. V porovnání s ostatním masem

tak rychle, že jejich konèetiny nemohou unést

konzumace kuøat v Evropì vzrostla; mezi léty

rapidnì pøibývající tìlesnou hmotnost.

1985 a 2003 se produkce kuøecího masa v ze-

U brojlerù se také èasto vyskytují srdeèní one-

mích evropské patnáctky (EU15) zvýšila o 42 %,

mocnìní (opìt protože rostou tak rychle). Kuøa-

zatímco produkce ostatních druhù masa jen

ta jsou bìžnì chována v pøeplnìných halách,

o 16 % (FAO, 2004). V prùbìhu devadesátých let

v nichž dochází k ujmì na jejich zdraví a nezøídka

minulého století vzrostla konzumace kuøecího

se u nich objevují poranìní na kùži. Vìdecký

masa v Evropì o zhruba 2,6 % za rok a v rámci

prùzkum Bristolské univerzity z poèátku devade-

konzumace všech druhù masa v EU dosáhla 17%

sátých let minulého století zjistil, že témìø 26 %

podílu (SCAHAW, 2000, èást 5 a 10). Aby bylo

kuøecích brojlerù pravdìpodobnì trpìlo v po-

možné takovouto poptávku uspokojit, pøedpoklá-

sledních týdnech svého života chronickou bolestí

dá se, že EU zvýší jak vlastní produkci, tak dovoz

a nepohodlím zpùsobenými zchromnutím (Kestin

kuøecího masa (FAS USDA, 2001). Dovoz kuøat

et al., 1992). V roce 1992 prohlásila pracovní

ze zemí mimo EU, zejména z Brazílie a Thajska,

skupina Rady pro welfare hospodáøských zvíøat ve

narùstá a soupeøí tak s vlastní produkcí EU. Stan-

Velké Británii, která se zabývá se welfare brojle-

dardy welfare (životní pohody) kuøat v nìkterých

øích kuøat, že témìø na každé sledované farmì,

zemích mimo EU jsou pravdìpodobnì ještì nižší

byly zjištìny problémy konèetin rùzného stupnì

než standardy platné v EU.

závažnosti a že nejvíce postižení ptáci se pohybo4

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

vali pouze s velkými potížemi – za použití køídel

V roce 1997 byl k Evropské smlouvì, základní

k udržení rovnováhy (FAWC, 1992).

èásti práva EU, pøipojen legálnì závazný Protokol, který zvíøata oznaèuje za vnímající bytosti, tedy

Na základì vìdeckých dùkazù se potvrdilo, že od

živá stvoøení schopná pociovat bolest a utrpení.

roku 1990 nedošlo v EU k žádnému pøevratnému

Protokol také uvádí, že by „Spoleèenství a èlen-

zlepšení welfare brojleøích kuøat – v nìkterých

ské státy mìly brát v úvahu požadavky na zdraví

ohledech se jejich životní pohoda v souvislosti se

a dobré životní podmínky zvíøat“ (Amsterdamská

zvýšením produkce dokonce zhoršila. V bøeznu

smlouva, 1997). Compassion in World Farming

2000 vydala SCAHAW 150stránkový dokument

Trust vìøí, že v rámci chovu brojlerù je potøeba

o zdravotním stavu brojlerù, uvádìjící pøes 500

provést neodkladné reformy chovatelské praxe,

odkazù. Tento dokument poukazuje na øadu

které by koneènì uznaly a braly v potaz vnímavost

nedostatkù v souèasné situaci welfare a na neu-

brojlerù.

spokojivou snahu prùmyslu vypoøádat se s dobøe zdokumentovanými problémy v rámci životní

Compassion in World Farming Trust je toho ná-

pohody brojlerù. Dokument upozoròuje pøede-

zoru, že EU by se mìla øídit studií vydanou SCA-

vším na zdravotní a welfare problémy zpùsobené

HAW a na základì jejich doporuèení dosáhnout

selektivním šlechtìním pro rychlý rùst a uvádí, že

rychlého zlepšení zdraví a životní pohody brojle-

z toho vyplývající metabolické poruchy vedoucí

øích kuøat. Drùbežáøský prùmysl musí pøekonat

k problémùm konèetin a selháním srdce zname-

vytrvalé, nìkolik desetiletí realizované zamìøení

nají „hlavní problém pro welfare zvíøat“ (SCAHAW,

na intenzifikaci – pøinejmenším by mìl význam-

2000, Závìry 4).

nì snížit rychlost rùstu brojlerù a redukovat hustotu osazení v chovných halách.

Komise SCAHAW požaduje výrazné zmìny ve zpùsobu a vedení chovu a nepøetržité objektivní sledování vývoje (SCAHAW 2000, Doporuèení).

5

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

2.0

HLAVNÍ RYSY INTENZIVNÍHO CHOVU BROJLERÙ

2.1 Rychlý rùst Standardní, intenzivnì chovaní brojleøi jsou do jateèné hmotnosti (bìžnì okolo 2 kg, nìkdy 3 kg) vykrmeni velmi rychle. Zatímco dospìlosti by nedosáhli døíve než okolo pìti nebo šesti mìsícù, do jateèné hmotnosti 2 kg dorostou bìhem 40 dní od vylíhnutí. Díky selektivnímu šlechtìní byla délka èasu, kterou brojler potøebuje k dosažení 2 kg, zkrácena bìhem posledních 30 let o polovinu – v letech 1976 – 2007 byla tato doba pravdìpodobnì zkracována každý rok o jeden den, pøièemž množství krmiva potøebné k dosažení takové hmotnosti

2.2 Hustota osazení

bylo od roku 1976 zredukováno o témìø 40 %. Selektivní šlechtìní pro zvìtšení prsního svalu brojlerù posunulo jeho tìžištì dopøedu a hruï se

V EU jsou intenzivnì chovaní brojleøi umístìni ve

v porovnání s pøedchùdci rozšíøila. Tato zmìna

velkých halách obsahujících tisíce nebo desetiti-

ovlivòuje zpùsob chùze a zvyšuje tlak na boky

síce ptákù. Haly jsou èasto bez oken a s umìlou

a nohy (SCAHAW, 2000, èást 4.2). Brojleøi se tak

ventilací (za úèelem kontroly teploty) a kromì

stali velmi neaktivními. Ve stáøí pouhých 6 týdnù

podestýlkového materiálu (hobliny, sláma apod.)

tráví 76–86 % svého èasu ležením (Weeks et al.,

na podlaze a øad krmítek a napájeèek jsou holé.

2000). Jejich úhyn je sedmkrát vyšší než u mla-

Když kuøata dosáhnou maximální hmotnosti pøed

dých nosnic stejného vìku (SCAHAW, 2000, èást

porážkou, jsou haly vìtšinou pøeplnìné a podle

5.4).

studie vydané SCAHAW mùže takováto situace vést k omezování pohybu a zvýšenému výskytu onemocnìní. Bolestivé ochrnutí pøedstavuje hlavní problém životní pohody brojlerù. Typická hustota osazení hal v Evropì se pohybuje mezi 6

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

22 a 42 kg/m2 nebo mezi 11 a 25 ptáky na 1 m2

hustota osazení èasto vyšší. Napøíklad program

(SCAHAW, 2000, èást 5.1).

„Assured Chicken Production“ vytvoøený ve Spojeném království povoluje hustotu osazení až

Aèkoliv (v roce 2005) mají nìkteré zemì EU legál-

38 kg/m2, což je podstatnì vyšší než doporuèení

ní nebo doporuèené limity na hustotu osazení hal,

britské vlády: 34 kg/m2 (Assured Chicken Produc-

v praxi bývá kuøatùm poskytován jen malý prostor.

tion, 2005).

Napøíklad nìmecká federální vláda doporuèuje

2.3 Odchyt, pøeprava a porážka

limity 30 a 37 kg/m2, v závislosti na podmínkách managementu. Švédsko má limit 20 kg/m , který 2

se zvyšuje na 36 kg/m2, pokud farma splòuje

Na konci svého života, obvykle v 6. až 7. týdnu,

bodový systém welfare (Bessei, 2004). Dánská

jsou brojleøi pochytáni a zaživa napìchováni do

legislativa platná od ledna roku 2002 ukládá

pøepravek urèených k transportu na jatka. Pøed

snížení maximální hustoty osazení ze 44 kg/m

odchytem a až do porážky nedostávají po nìkolik

2

(v roce 2002) na 40 kg/m do zaèátku roku 2006

hodin vodu a krmivo. Prùbìh odchytu, nakládání,

(Ministerstvo spravedlnosti Dánska, 2001). Tam,

pøepravy a vykládání je u mnoha brojlerù pøíèinou

kde jsou pouze doporuèené limity, bývá aktuální

vážných poranìní a nezøídka i úhynu. Pøed poráž-

2

kou jsou ptáci za plného vìdomí povìšeni hlavou dolù, pak omráèeni elektrickým proudem ve vodní lázni a poté podøíznuti.

7

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

3.0

SELEKTIVNÍ ŠLECHTÌNÍ A RYCHLÝ RÙST

V závìru zprávy o zdravotních dopadech selektivního šlechtìní hospodáøských zvíøat z roku 1998 se uvádí: Zvíøata z populace, jenž byla geneticky vyšlechtìna na vysokou produktivní výkonnost, se zdají být více ohrožena behaviorálními, fyziologickými a imunologickými problémy (Rauw et al., 1998). Podle SCAHAW je zøejmé, že nejzávažnìjšími problémy životní pohody brojlerù jsou ty, které mohou být považovány za vedlejší úèinky šlechtìní. Hlavním cílem selektivního šlechtìní je zrychlit rùst a snížit množství potravy k takovému tempu rùstu

nì) s pomaleji rostoucími brojlery (0,25 % týdnì) a s mladými nosnicemi (0,14 % týdnì) (SCAHAW, 2000, èást 5.4).

potøebné (vìtšinou uvádìné jako pomìr konverze krmiva). SCAHAW to formuluje následovnì: Problémy welfare, které specificky souvisejí s komerèní produkcí brojlerù, jsou vìtšinou pøímým dùsledkem genetického šlechtìní na rychlejší a úèinnìjší produkci kuøecího masa a s tím spojenými zmìnami v biologii a chování brojlerù (SCAHAW, 2000, Závìry 2). Z toho vyplývá, že spíše než do vyváženého rùstu a tvorby rezerv, vkládá tìlo vyšlechtìných brojlerù všechny zásoby energie do dvou složek – rùstu a konverze krmiva. SCAHAW uzavírá: Je evidentní, že rychlý rùst zpùsobený genetickým šlechtìním, intenzivním krmením a intenzivními hospodáøskými systémy je hlavní pøíèinou kosterních poruch a metabolických onemocnìní, které se staly hlavními pøíèinami úmrtnosti brojlerù (SCAHAW, 2000, 6.1.3). Selektivnì šlechtìní brojleøi èasto trpí bolestivým zchromnutím, jsou náchylní k rùzným formám srdeèních onemocnìní a mají mnohem vyšší stupeò úmrtnosti než pomalu rostoucí plemena drùbeže. SCAHAW uvádí, že „dobrou ilustrací“ úèinkù selektivního šlechtìní na rychlý rùst je porovnání obvyklé mortality u standardních brojlerù (1 % týd-

jedni byli natolik chromí, že nebyli schopni stát, a u druhých se vyvinul syndrom srdeèního selhání (Savory, Maros a Rutter, 1993). Odborná zpráva z roku 2003 uvádí: Od poèátku padesátých let minulého století byl chov drùbeže zamìøen na zvyšování ziskovosti, jen s malým ohledem na dopad, který tento trend bude mít na kosterní, dýchací a kardiovaskulární systémy nebo welfare samotných ptákù (Whitehead et al., 2003).

Ptáci vyšlechtìní na velký pøíjem krmiva (mají velkou potøebu žrát ) a rychlý rùst stìží pøežívají do dospìlého vìku. Pokus zabývající se pøíjmem krmiva brojlerù provedený v roslinském institutu ve Velké Británii ukázal, že pøekvapivì 20 % ptákù, kterým bylo povoleno neomezenì pøijímat potravu, buï uhynulo, nebo muselo být kvùli závažným onemocnìním zabito mezi 11. a 20. týdnem stáøí:

3.1 Úloha šlechtitelských spoleèností Otázka vyvstává ohlednì odpovìdnosti šlechtitelských spoleèností za zdraví a welfare brojlerù. Kritéria, která drùbežáøské spoleènosti využívají ve svých šlechtitelských procesech, nejsou „veøejnì známᓠ(SCAHAW, 2000, èást 5.4). Vše ale svìdèí o tom, že se spíše než ohledy na životní pohodu kuøat øídí požadavkem dosáhnout „užitkovìjší“ kuøata. Zpráva o chovu brojlerù z roku 1996 ukazuje, že z 12 faktorù, kterými se šlechtitelské spoleènosti zabývaly, byly potíže konèetin až na devátém místì, zatímco na prvním a druhém byl

8

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

rychlejší rùst a úèinná konverze krmiva (Hardiman, 1996). Komise SCAHAW je pøesvìdèena, že chovatelské spoleènosti doposud nekladly dostateèný dùraz na životní pohodu brojlerù a dospívá k závìru: Brojleøí kuøata jsou ponejvíce šlechtìna na rychlý rùst a pomìr konverze krmiva. Jiné vlastnosti, jako napø. nízký výskyt onemocnìní nohou nebo odolnost vùèi patogenùm jsou v seznamu vìtšiny šlechtitelù pravdìpodobnì rovnìž zahrnuty, ale význam pøikládaný tìmto vlastnostem bývá vìtšinou malý a doposud nedošlo k výraznému zlepšení welfare (SCAHAW, 2000, Závìry 3).

3.2 Problémy konèetin a zchromnutí 3.2.1 Vysoký výskyt zchromnutí Na poèátku devadesátých let minulého století vyvinuli vìdci Veterinární fakulty Bristolské univerzity metodu „hodnocení chùze“ (gait score/GS), sloužící k mìøení schopnosti chùze a stupnì zchromnutí komerèních brojlerù. Hodnocení GS 0 pøedstavuje normální schopnost chùze, GS 3 znaèí oèividné abnormality ovlivòující schopnost ptáka pohybovat se a hodnocení GS 5 oznaèuje ptáka, který není schopen chodit vùbec. Ptáci zaøazení do kategorie GS 5 se pøi chùzi pokoušeli podporovat køídly nebo se plazili po holeních. Témìø 26 % testovaných ptákù bylo oklasifikováno hodnocením GS 3 nebo výše a trpìlo pravdìpodobnì bolestivým zchromnutím (Kestin et al., 1992). Komise SCAHAW v roce 2000 uvedla: Poruchy konèetin jsou hlavní pøíèinou špatné životní pohody brojlerù. Prùzkumy hodnocení chùze ukázaly, že velké množství brojlerù má narušenou schopnost chùze a existují dùkazy, že ptáci klasifikovaní stupnìm 3 nebo výše prožívají bolest nebo nepohodlí (SCAHAW, 2000, Závìry 6). Existují dùkazy, že ani zdaleka nedochází ke zlepšování, ale že problémy nohou, které se vyskytují u brojlerù, se bìhem devadesátých let minulého století naopak zhoršují. Rozsáhlé a názorné prùzkumy hejn komerèních brojlerù v Dánsku (1999) a Švédsku

Vìdecká komise prohlašuje, že jejím „nejdùležitìjším doporuèením“ šlechtitelským spoleènostem je doporuèení, aby odstranily vedlejší škodlivé úèinky šlechtìní na rùst a konverzi krmiva. Komise doporuèuje, aby šlechtitelé dokázali, že standardy welfare jimi produkovaných kuøat jsou pøijatelné, a aby byl zakázán chov zpùsobující velmi špatnou životní pohodu (SCAHAW, 2000, Doporuèení). Pøední odborník Veterinární fakulty Bristolské univerzity k tomuto problému øekl: Jelikož je mezinárodní prùmyslový chov brojlerù ovládán ménì než pìti šlechtitelskými spoleènostmi…, nebylo by v praxi složité dosáhnout celkového zlepšení životní pohody brojlerù prostøednictvím zákazu hromadné komerèní produkce jakéhokoli typu ptáka, jenž by neodpovídal definovaným standardùm, pokud jde o velmi rozšíøený výskyt poruch konèetin èi srdeèních selhání (Webster, 2005).

(2002) zjistily, že v Dánsku se u 75 % kuøat pøi chùzi objevovaly abnormality a 30,1 % kuøat bylo zchromlých (hodnocení chùze vyšší než 2). Ve Švédsku mìlo rùzné abnormality chùze pøes 72 % kuøat a okolo 20 % bylo velmi zchromlých. 36,9 % kuøat posuzovaných v Dánsku a okolo poloviny (46,6 % a 52,6 % – podle druhu) kuøat zkoumaných ve Švédsku mìlo deformované nohy (varózita/valgozita). U 57 % kuøat v Dánsku a okolo poloviny kuøat ve Švédsku se projevovaly rùzné známky výskytu holenní dyschondroplazie (Sanotra, Berg a Lund, 2003). 9

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

3.2.2 Bolest a dehydratace

3.2.3 Pøíèiny zchromnutí

Skuteènost, že zchromlí brojleøi trpí bolestí, je doložena pokusy uveøejnìnými v èasopise Veterinary Record v letech 1999 a 2000, pøi kterých byli brojleøi ošetøování analgetikem carprofenem. V jednom pokusu trvalo zdravým ptákùm dokonèení pøekážkové dráhy 11 vteøin, zatímco chromým 34 vteøin. Když byl ptákùm podán carprofen, nebyla rychlost zdravých ptákù ovlivnìna, ale chromým se èas vylepšil na pouhých 18 vteøin. Z toho lze usoudit, že bolest z ochromení byla zmírnìna lékem (Mc Geown et al., 1999). V druhém experimentu si kuøata mohla vybrat mezi krmením obsahujícím carprofen a krmením normálním. Chromí ptáci si vybrali více krmiva obsahujícího carprofen. Autoøi svùj výzkum uzavøeli s tím, že výsledky podporují toto stanovisko: chromí brojleøi trpí bolestí, které jim zpùsobuje utrpení, jemuž se snaží uniknout (Danbury et al., 2000). Dokonce i ptáci, jejichž chùze byla ohodnocena GS 1 (nejménì zøejmé ochromení), si vybrali krmení s carprofenem, takže patrnì zažívali bolest, i když evidentnì nebyli pøíliš zchromlí (Webster, 2005). Jsou-li brojleøi zchromlí tak, že nemohou vzpøímenì stát, nedosáhnou do napájeèek s vodou a trpí dehydratací. Studie z Velké Británie zamìøená na brojlery, kteøí byli chováni až do vìku 84 dnù (intenzivnì chovaní brojleøi bývají normálnì poráženi ve stáøí 42 dnù), zjistila: Ukázalo se, že mnoho zchromlých ptákù nebylo schopno dosáhnout do napájeèek (ve výšce 400 mm od podestýlky) a dychtivì pilo, když byly napájeèky sníženy (Butterworth et al., 2002). Analýza stavu dehydratace brojlerù naznaèila, že mnoho ptákù postižených velmi vážným zchromnutím nemìlo možnost se napít po dobu více než 100 hodin (Butterworth et al., 2002).

Brojleøi trpí tøemi hlavními typy ochromení: zchromnutím spojeným s abnormálním vývinem kostí, kostními a kloubními onemocnìními spojenými s infekcemi a zchromnutím zpùsobeným degenerativními nemocemi (Butterworth, 1999). Abnormální vývin kostí Onemocnìní zpùsobená abnormálním vývinem kostí nohou jsou všeobecnì pøisuzována rychlému rùstu, což znamená, že se brojleøi stávají pøíliš tìžkými pro svoje nohy. Kosti nohou jsou pak ohnuté buï smìrem dovnitø nebo ven, nebo jsou úplnì køivé. Nejèastìjším problémem kostí dolních konèetin u brojlerù je holenní dyschondroplazie, jež má za následek chybný vývoj chrupavky, takže vápenatìní kosti neprobíhá tak, jak by mìlo. Tato nemoc je mnohem èastìjší u tìžkých plemen kuøat. Bylo zjištìno, že postihuje pøes 47 % ptákù jednoho komerèního typu brojlerù (SCAHAW, 2000, èást 5.5.3). Jak již bylo uvedeno výše (èást 3.2.1), vývoj holenní dyschondroplazie byl zjištìn u 45 až 57 % brojlerù pozorovaných v Dánsku a Švédsku (Sanotra, Berg a Lund, 2003). Infekèní onemocnìní Podle SCAHAW bývají brojleøi pøed koncem období rùstu nezøídka postiženi bakteriální nekrózou hlavice stehenní kosti. Nemoc je zpùsobena bakteriální infekcí a mùže vést k rozpadu horní èásti kosti nohou. Pták je kriticky zchromlý a bez podpory køídel není schopen vstát. Dalšími bakteriálními nebo virovými onemocnìními kloubù a šlach jsou artritida nebo synovitida. Ptáci trpí vážným zchromnutím, jejich klouby a/nebo šlachy jsou horké a nateklé (Butterworth, 1999; SCAHAW, 2000, èást 6.2).

10

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

Degenerativní onemocnìní Degenerativní onemocnìní, jako je napø. ztráta chrupavky nebo osteoporóza kyèelních kloubù a natržení šlach a vazù, jsou èastìjší u chovných brojlerù, kteøí se dožijí dospìlosti. Tyto problémy mohou být dùsledkem rychlého rùstu ptákù pøed dosažením dospìlosti (SCAHAW, 2000, èást 5.5).

Podporujeme hypotézu, že zchromnutí, jež se vyvíjí u moderních genotypù brojlerù, je výsledkem jejich šlechtìní na vysokou živou hmotnost a rychlý rùst, které abnormálnì zatìžují relativnì nevyvinuté kosti a klouby (Kestin et al., 2001). Aèkoliv se všeobecnì uznává, že mnoho problémù s konèetinami nových genotypù brojlerù je zpùsobeno jejich rychlým rùstem, existují podstatné rozdíly mezi jednotlivými, rychle rostoucími typy. Zpráva v èasopise Poultry Science z roku 1999 porovnává hodnocení chùze ètyø typù komerèních brojlerù, z nichž je vìtšina bìžnì využívána v EU a je k dostání po celém svìtì. Vìd-

3.2.4 Zchromnutí a selektivní šlechtìní Problémy konèetin u brojlerù jsou zpùsobeny pøevážnì selektivním šlechtìním a mohly by se chovatelským spoleènostem vymstít. Pomaleji rostoucí kuøata vykazují výskyt zchromnutí nižší než druhy, které hmotnost nabírají rychle. Studie Veterinární fakulty univerzity v Bristolu uveøejnìná v roce 2001 v èasopise Veterinary Record, referuje o výskytu zchromnutí u 13 brojleøích typù, vèetnì rychle rostoucích hybridù, pomaleji rostoucích hybridù vhodných pro volné systémy chovu a „tradièních“ plemen. Výsledky studie ukazují, že pøekotný rùst byl nejèastìjší pøíèinou zchromnutí a že moderní genotypy brojlerù jsou ménì schopné chùze než pomaleji rostoucí ptáci (Kestin et al., 2001). Vìdci svou studii uzavøeli:

ci zjistili, že mezi dvìma druhy brojlerù byl rozdíl více než 0,5 jednotek GS, i když hmotnost ptákù byla stejná. Tento pomìrnì znaèný rozdíl mìla na svìdomí genetika a zmìny ve zpùsobu chovu a managementu nepøinášely nijak podstatná zlepšení (Kestin, Su a Sørensen, 1999). Podle studie SCAHAW by spoleènosti chovající brojlery nepochybnì mohly zlepšit životní pohodu brojlerù, pokud by se zamìøily na posílení nohou a chùze a odvrátily by se od trendu rychlého rùstu. Existuje øada vìdeckých dùkazù z EU, že pomaleji rostoucí kuøata trpí zchromnutím ménì a jsou více aktivní. Studie Bristolské univerzity ukázala, že kuøata tradièních plemen mìla hodnocení chùze o 2,6 jednotek lepší než rychle rostoucí hybridi a pomaleji rostoucí komerèní hybridi získali hodnocení lepší o 1,1 jednotky (Kestin et al., 2001). Výzkum z Univerzity ve Wageningen rovnìž zjistil statisticky významné rozdíly mezi chováním pomalu a rychle rostoucích masných kuøat ve vìku až 12 týdnù. Aktivity jako chùze, klování, stání, høadování a hrabání lze podstatnì èastìji pozorovat u ptákù pomaleji rostoucích plemen (Bokkers a Koene, 2003). Nìkteré evropské státy, obzvláštì Francie, kde je dobøe zaveden 11

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

systém „Label Rouge“ mají již znaèné zkušenosti s pomalu rostoucími plemeny, která jsou nyní na trhu (Harn a Middelkoop, 2001). Bohužel šlechtitelské spoleènosti i nadále usilují o stále se zvyšující rychlost rùstu (Hardiman, 1996). Vìdci z jedné významné chovné spoleènosti pøišli s vizí, že do roku 2007 budou jejich brojleøi ve vìku 42 dnù vážit 3,0 kg (namísto okolo 2,6 kg v roce 1999) a že hmotnosti 2,0 kg dosáhnou bìhem pouhých 33 dnù (McKay et al., 2000). Compassion in World Farming Trust je velmi znepokojeno možností, že by selektivní šlechtìní v budoucnu ještì více zhoršilo problémy nohou, kterými dnes brojleøi trpí. Podle vìdcù z Bristolské

Pøekotný rùst a z toho vyplývající zvýšená spotøeba kyslíku, která u brojlerù stupòuje aktivitu kardiopulmonárního systému, zvyšuje riziko výskytu ascitu a SNS (SCAHAW, 2000, Závìry 10). Ascites postihuje rychle rostoucí kuøata, když se pravá strana srdce v reakci na zvýšenou zátìž zvìtší. Toto zvìtšení vyvolá srdeèní selhání a zmìny ve funkci jater, které mají za následek nahromadìní tekutiny v bøišní dutinì. Kùže na bøiše mùže zèervenat a bøicho se naplní tekutinou. Pták musí prudèeji dýchat a jeho plíce se pøekrví (Julian, 1990). Podle prùzkumu z roku 1996 touto

univerzity by pøedpovìzený nárùst o více než pùl kilogramu do vìku 40 dnù znamenal zhoršení schopnosti chodit o 1,1 jednotky GS (Kestin, SU a Sørensen, 1999), což pøedstavuje obrovský nárùst výskytu bolestivého zchromnutí. Tato skuteènost zdùrazòuje nutnost opatøení, která by takový trend zamezila.

chorobou trpí témìø 5 % brojlerù, a øadí se tak mezi hlavní pøíèiny jejich úhynu (SCAHAW, 2000, èást 6.5.1). Britští chovatelé brojlerù nahlásili 1,4 % úmrtnosti na ascites v roce 1993 (Maxwell a Robertson, 1998). Podle SCAHAW se výskyt ascitu v posledních letech ve skuteènosti zvýšil (SCAHAW, 2000, Závìry 9) a ascites je považován za jednu z nejhlavnìjších pøíèin úhynu v hejnech nových druhù nebo genotypù brojlerù po celém svìtì (Olkowski et al., 2001). SNS v Evropì dosahuje 0,1 až 3 % úmrtnosti (SCAHAW, 2000, èást 6.5.2). Britští producenti brojlerù hlásili v roce 1993 0,8% výskyt (Maxwell a Robertson, 1998). SNS jako nemoc akutního selhání srdce postihuje zejména rychle rostoucí kuøata samèího pohlaví, i když se zdají být v dobré kondici. Ptáci náhle zaènou mávat køídly, ztratí rovnováhu, nìkdy vydají bolestivý zvuk a poté spadnou na záda nebo na bok a obvykle bìhem jedné minuty pojdou. SCAHAW uvádí: I když je jasné, že doba od poèátku syndromu do samotné smrti je záležitostí pouhých minut, má pravdìpodobnì na welfare kuøete dùležitý vliv (SCAHAW, 2000, Závìry 10).

3.3 Srdeèní selhání Rychle rostoucí brojleøi trpí dvìma formami srdeèního selhání, známými jako ascites (nahromadìní tekutin v dutinì bøišní) a syndrom náhlé smrti (SNS). Tyto potíže jsou pomìrnì obvyklé a pravdìpodobnì jsou zpùsobené tím, že rychlý rùst brojlerù vyžaduje velké množství kyslíku na pokrytí požadavkù metabolismu. Všechna jejich energie je vynaložena na rùst a úèinnou pøemìnu potravy, a nemají tedy dostatek kyslíku na ostatní tìlesné potøeby, takže jejich srdce musí pracovat mnohem intenzivnìji. Podle výzkumu citovaném komisí SCAHAW má brojler selektivnì vyšlechtìný a chovaný na velmi rychlý rùst geneticky podmínìný nesoulad mezi orgány dodávajícími energii a orgány energii konzumujícími (SCAHAW, 2000, èást 4.2). SCAHAW uvádí: 12

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

brojlerù uhynulo, když bylo infikováno bakterií Escherichia coli. Vìdci k tomuto problému poznamenali: Tyto výsledky ukazují, že vysoká rychlost rùstu podstatnì snižuje životnost brojlerù (Yunis et al., 2002). Rychlý rùst také pravdìpodobnì souvisí s vysokým výskytem celulitidy na moderních brojleøích farmách. Celulitida (cellulitis) je nemoc zpùsobená bakteriemi, jako E. coli, a projevuje se infikovanými škrábanci na povrchu kùže. Kromì toho bylo zjištìno, že brojleøi šlechtìní pro rychlý rùst jsou více náchylní k rùzným neinfekèním onemocnìním (Boersma, 2001).

Jak ascites, tak SNS jsou pøíklady srdeèního selhání vyskytujícího se u ptákù starých pouhých pár týdnù. Plíce a srdce nemohou udržet krok s rychlým rùstem tìlesného svalstva. Tìmto nemocem je možné do znaèné míry pøedcházet, nebo jsou zpùsobeny šlechtìním a chovem brojlerù na velmi rychlý rùst a pøemìnu potravy za cenu jejich celkového zdraví. Nedávný nizozemský prùzkum zamìøený na budoucnost prùmyslového chovu brojlerù doporuèil vývoj smìrem k brojlerùm: ... kteøí jsou ménì šlechtìni na rychlý rùst a… pøemìnu potravy, a právì proto jsou pravdìpodobnì ménì náchylní k srdeèním a cévním problémùm (Harn a Middlekoop, 2001).

3.5 Neèinnost Intenzivnì chovaní brojleøi jsou vysoce neaktivní. Èásteènou pøíèinou je pravdìpodobnì selektivní šlechtìní na rychlý rùst a úèinnou pøemìnu potravy, následkem èehož nemají dostatek energie pro pohyb. Dalším dùvodem mohou také být pøeplnìné haly, kde ptáci nemají pøijatelný prostor pro snadný pohyb. Ale a už je dùvod jakýkoli, rozdíl mezi úrovní aktivity standardních a ostatních brojlerù je velmi výrazný. Øada studií ukázala, že brojleøi chodí/bìhají nebo klovou/hrabají ménì než nosnice a že více èasu sedí èi odpoèívají. Na rozdíl od nosnic se velmi zøídka popelí a málo protahují svá køídla nebo jimi mávají. Bìhem svého krátkého života brojleøi více než 75 % èasu sedí nebo odpoèívají. Pøitom nosnice ve stejném vìku tráví sezením ménì než 30 % èasu. Nedostatek pohybu mùže zvýšit riziko problémù pohybového aparátu a navíc popáleniny kolen èi puchýøe na hrudi od dlouhého sezení èi ležení na podestýlce (SCAHAW, 2000, èást 4.2). Fakulta veterinárních vìd Bristolské univerzity nedávno uveøejnila výsledky dvouletého pozorování aktivit šesti skupin stovky komerènì chovaných

3.4 Náchylnost k onemocnìní Existují dùkazy, že šlechtìním brojlerù na rychlý rùst a úèinnou pøemìnu potravy se snížila jejich odolnost vùèi nemocem. Podle zprávy z roku 1998 bylo u brojlerù šlechtìných na rychlý rùst pøi vystavení infekci zjištìno ménì reakcí protilátek (Rauw et al., 1998). Pokus zamìøený na imunitní reakce rùzných druhù brojlerù z Izraele zjistil, že v porovnání s 8–20% úmrtností pomaleji rostoucích plemen 40 % rychle rostoucích, t잚ích 13

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

brojlerù pocházejících z rùzných farem (Weeks et al., 2000). Zchromlí brojleøi, staøí 5 1⁄2 až 7 týdnù, trávili 86 % svého èasu ležením (v porovnání se 76 % u nezchromlých brojlerù). Nejvíce postižení brojleøi strávili pouze 1,5 % svého èasu chùzí, za potravou a vodou se vydávali ménì èasto, a pøi vlastním krmení dokonce leželi. Závìrem výzkumu vìdci uvedli, že následkem selektivního šlechtìní na úèinnou pøemìnu potravy se brojleøi stali „extrémnì neaktivními“ a že tato vlastnost je škodlivá pro jejich životní pohodu (Weeks et al., 2000). Prùzkumy v Dánsku, Francii a Nizozemí pøinesly podobné dùkazy. V dánské studii bylo zjištìno,

3.6 Omezování krmení a welfare chovných brojlerù Chovní brojleøi jsou brojleøí kuøata, která se z dùvodu rozmnožování a produkce kuøat chovaných pro maso dožívají dospìlosti. Obvykle jsou chována ve specializovaných chovech. Chovné slepièky zaèínají snášet vejce ve stáøí asi 5 mìsícù a bìhem svého produktivního života, který trvá pøibližnì 10 mìsícù, snesou až 140 vajec, ze kterých se vylíhnou kuøata, takže pøivedou na svìt až 140 kuøat. Poté jsou poslány na jatka. Na každých 7–10 slepièek bývá obyèejnì chován 1 kohout. U chovných brojlerù se rovnìž vyskytují závažné problémy welfare, zpùsobené šlechtìním na rychlý rùst a úèinnou pøemìnu potravy. Bìhem dospívání bývá chovným brojlerùm pøísnì omezen pøísun potravy, což zpùsobuje chronické hladovìní. Toto omezení je provádìno jako prevence rychlého rùstu, k jakému dochází u brojlerù chovaných pro maso, protože chovní brojleøi se musejí dožít dospìlosti ve zdraví. Podle zprávy z roku 2002, uveøejnìné v èasopise World’s Poultry Science, jsou chovní brojleøi krmeni asi jednou pìtinou množství potravy, které by jinak zkonzumovali, a až 50% omezení pøísunu potravy mùže pokraèovat i v dospìlosti. Èlánek uvádí: U plemenných brojlerù se vedle výskytu abnormálního chování a chronického hladu objevují znaky fyziologického stresu (Mench, 2002). Brojleøi jsou selektivnì šlechtìni na velkou chu k pøijímání potravy a dosažení hmotnosti okolo 2 kg bìhem ménì než 6 týdnù. Jsou poráženi daleko døíve pøed dosažením dospìlosti. U plemenných ptákù je však vyžadováno, aby podobné váhy (2,8 kg pro samièky a 3,7 pro sameèky) dosáhli až ve vìku sexuální dospìlosti, tedy okolo 24 týdnù (6 mìs.). Pokud by kuøice mohly žrát neomezenì, bìhem 24 týdnù by dosáhly hmotnosti pøes 6 kg, byly by tlusté, mnoho z nich by bylo

že holenní dyschondroplazie a zchromnutí snížily aktivitu popelení a zvýšily množství èasu, kdy jsou brojleøi nehybní. Jak ptáci stárli a tìžkli a zaèaly se objevovat problémy s konèetinami, zùstávali delší dobu bez hnutí (Vestergaard a Santora, 1999). Francouzská studie zjistila, že kuøata pocházející z pomalu rostoucího plemene „Label Rouge“se procházela mnohem èastìji než kuøata rychle rostoucích plemen. Pomalu rostoucí kuøata zkoumala podestýlku tøikrát déle než rychle rostoucí kuøata. Èím více se blížila doba porážky, tím více èasu trávila rychle rostoucí kuøata odpoèíváním a sezením. Toto snížení aktivity je pravdìpodobnì pøímo úmìrné stupni zchromnutí (Bizarey, 2000). Dále bylo zjištìno, že pomalu rostoucí typy brojlerù využívají více høady, pokud jsou k dispozici, a jsou hbitìjší nìž rychle rostoucí brojleøi (Wiers et al., 2001). K neèinnosti kuøat rovnìž pøispívá prázdné prostøedí komerèních brojleøích hal. Studie z Oxfordské univerzity ve Velké Británii prokázala, že pokud jsou brojlerùm pro zpestøení poskytnuty balíky slámy, výraznì se zvýší doba, pøi které brojleøi stojí, chodí nebo bìhají a sníží se èas trávený sezením a odpoèíváním (Kells et al., 2001). 14

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

zchromlých a úmrtnost na následky kosterních problémù a srdeèních onemocnìní by dosahovala nepøijatelných rozmìrù. Pøísné omezení pøíjmu potravy snižuje zdravotní problémy zpùsobené pøíliš rychlým rùstem. Dále se minimalizují výdaje za krmivo a zvyšuje se plodnost (SCAHAW, 2000, èást 9.1). Jak podotýká SCAHAW, chovný prùmysl vytvoøil kritické dilema – brojleøi byli vyšlechtìni pro pøijímaní velkého množství potravy, aby na druhé stranì ve velmi nízkém vìku podléhali obezitì, kosterním problémùm a srdeèním selháním. Není pochyb, že díky omezenému pøísunu potravy trpí plemenní brojleøi velkým hladem. Pokus

Podle SCAHAW jsou tito brojleøi „vysoce motivovaní nepøetržitým nutkáním žrát“. Bylo zjištìno, že se stejnì úzkostlivì snažili žrát jak hodinu po podání, tak hodinu pøed podáním denní dávky krmení. Brojleøi s omezeným pøísunem potravy se pøed dobou krmení více pohybují, vykazují více stereotypního klování a více pijí než plnì krmení brojleøi. Toto chování je „charakteristické pro frustraci zpùsobenou pudem pøijímat potravu“ (SCAHAW, 2000, èást 9.1). SCAHAW závìrem uvádí: Podle podstatných dùkazù jsou dospívající ptáci velmi hladoví (SCAHAW, 2000, èást 9, Závìry). SCAHAW naznaèuje, že prùmyslový chov brojlerù využívá omezeného pøísunu potravy spíše ke sní-

provedený v roslinském institutu ve Velké Británii zjistil, že v porovnání s brojlery, kteøí mohli pøijímat potravu neomezenì, se pøíjem potravy restriktivnì krmených brojlerù (podle doporuèení hlavní šlechtitelské spoleènosti) v období rùstu rovnal pouhé ètvrtinì až polovinì. Jejich nutkání žrát bylo témìø ètyøikrát silnìjší než u brojlerù krmených neomezenì, kteøí navíc pøed motivaèními testy 72 hodin hladovìli. Vìdci dospìli k závìru, že: restriktivnì krmení plemenní brojleøi jsou chronicky hladoví, frustrovaní a stresovaní (Savory, Maros a Rutter, 1993).

žení nákladù než k zefektivnìní produkce, a vydává následující doporuèení: Životní pohoda plemenných brojlerù musí být zlepšena. Pøísná omezení pøísunu potravy potøebná pro optimalizaci produktivity jsou nepøijatelná… V rámci odchovu a managementu chovù rodièovských brojlerù je nutné zaujmout nové pøístupy, pøi kterých bude možné významnì snížit dobu trvání omezeného krmení a jeho intenzitu, a to bez dalších nepøíznivých dopadù na životní pohodu brojlerù (SCAHAW, 2000, Doporuèení).

15

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

4.0 HUSTOTA HEJNA V CHOVNÝCH HALÁCH Hustota hejna pøímo ovlivòuje velikost prostoru pro pohyb ptákù, a nepøímo také faktory, jako je teplota, vlhkost, kvalita podestýlky a vzduchu. SCAHAW uvádí, že pohoda zvíøat je tím horší, èím vyšší je hustota hejna. Vìtšinì hlavních problémù týkajících se pohody zvíøat lze pøedejít pouze v pøípadì, nepøekroèí-li hustota hejna 25 kg/m2 (12,5 kusù na m2) (SCAHAW, 2000, èást 7.5.6). To je o poznání ménì než hustoty hejn doporuèované mnoha evropskými zemìmi. Napøíklad britská vláda doporuèila (2005) 34 kg/m2 a dánská legislativa povolila v roce 2003 maximum až 43 kg/

4.1 Zaplnìní a omezení pøirozeného chování brojlerù SCAHAW se domnívá, že vysoká hustota hejna mùže kuøata omezovat v projevech pøirozeného chování. Studie chování brojlerù v rùzných hustotách hejn prokázaly, že jakmile se haly pøeplní, vykonají ptáci za hodinu ménì pohybu, pøi odpoèinku jsou mnohem èastìji rušeni ostatními, ménì se shlukují, ménì hrabou v podestýlce, ménì chodí a probírají si peøí (SCAHAW, 2000, èást 6.9).

m2, což by mìlo být zredukováno na 40 kg/m2 do roku 2006 (dánské ministerstvo spravedlnosti, 2001). Nicménì britský drùbežáøský prùmysl odhaduje, že znaèné procento drùbežích farem dosahuje hustoty kolem 38 kg/m2 a asi 16 % farem tuto hustotu pøesahuje (Randall, 2005).

Obrázek: Haly jsou èasto pøeplnìny, což má za následek omezení pohybu, vyšší vlhkost podestýlky, vìtší zneèištìní vzduchu amoniakem a prachovými èásticemi a špatnou kontrolu teploty a vlhkosti.

16

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

votní problémy, stráví více èasu sezením, a pokud je podestýlka vlhká a zneèištìná výkaly, onemocnìní se ještì zhoršuje. Otlaky chodidel a hlezna omezují pohybovou aktivitu, protože chùze je bolestivá (Su, Sorensen a Kestin, 2000). SCAHAW došel k závìru, že kontaktní zánìt kùže je relativnì široce rozšíøené onemocnìní, které mùže postihnout mnoho ptákù v nìkterých hejnech, a že souvisí se zaplnìním hal, omezeným pohybem, slabostí konèetin a špatnou kvalitou podestýlky (SCAHAW, 2000, èást 6.4. a Conclusions 14).

4.2 Kvalita podestýlky, otlaky kùže a nohou Vysoká hustota hejna znamená také vìtší zneèištìní podestýlky. Neaktivní ptáci jsou svými bìháky nebo hrudí vìtšinu èasu v kontaktu s podestýlkou, a pokud je vlhká, mùže zpùsobit otlaky nebo popáleniny kùže èpavkem, známé jako prsní blistry, hleznové popáleniny a zánìty kùže prstních polštáøkù. Tyto rùzné formy kontaktních zánìtù kùže jsou velmi èasté a za posledních tøicet let se ze všech zdravotních problémù brojlerù rozšíøily vùbec nejvíce, i dle SCAHAW (1998) postihují pøes tøetinu brojlerù. Otlaky se nejprve projeví zmì-

4.3 Zneèištìní vzduchu

nou zbarvení kùže, ale mohou se z nich vyvinout vøedy, které hnisají a jsou zneèištìné podestýlkou a výkaly. Otlaky mohou být vstupní branou pro bakterie, které se krevním øeèištìm rozšíøí po tìle a mohou zpùsobovat zánìty kloubù. Dalším onemocnìním, které mùže postihnout až pìt procent kuøat, je hluboký zánìt kùže, bakteriální infekce, pøi níž se vyskytuje otok, zanícení a žluté zabarvení okolí ocasního konce, stehenní svaloviny a kloaky. Studie ve Francii, Dánsku a Švédsku ukázaly, že zánìty kùže bìhákù jsou velmi èasté. Prùzkum padesáti hejn kuøat na patnácti farmách ve Francii v období od kvìtna do øíjna 2000 zjistil, že pouze u 10 % hejn byla èetnost výskytu zánìtù kùže bìhákù pod 20 % (Martrechar et al., 2002). Pozorování 23 komerèních hejn v Dánsku vysledovala, že 41,6 % kuøat mìlo zánìty kùže bìhákù, a podobná studie 33 hejn ve Švédsku toto onemocnìní prokázala v 48,5 % nebo 21,6 % (v závislosti na kmeni) pøípadù (Sanotra, Berg a Lund, 2003). Ve Velké Británii povolují tzv. ovìøené standardy produkce kuøat 15 % výskytu hleznových popálenin (Assured Chicken Production, 2005). Otlaky nohou a hleznové popáleniny souvisejí s nemocemi konèetin. Ptáci, kteøí mají tyto zdra-

Vysoká koncentrace èpavku nebo prachu v chovných halách má poškozuje zdraví a pohodu ptákù. Èpavek vzniká rozkladem kyseliny moèové z výkalù a prach stoupá z materiálu podestýlky, z krmiva, kùže a peøí. Stupeò zneèištìní vzduchu v halách záleží na hustotì jejich zaplnìní, kvalitì podestýlky a také na úèinnosti ventilace. Kuøata jsou tomuto zneèištìní, jehož škodlivé úèinky jsou dobøe známé, permanentnì vystavena. Vysoké koncentraci èpavku se pøipisuje vznik ascites (nahromadìní tekutiny v bøišní dutinì) s rozvojem respiraèního onemocnìní, zánìtem prùdušnice a oèí. Velká prašnost dráždí dýchací ústrojí kuøat a snižuje tak jejich obranyschopnost proti infekcím a napomáhá jejich šíøení. SCAHAW poznamenává, že: v nìkterých provozech se mùžeme setkat s koncentracemi amoniaku majícími škodlivý úèinek na pohodu brojlerù (SCAHAW, 2000, Conclusions 18). Studie ve Velké Británii publikovaná v British poultry science v roce 1997 objevila, že prùmìrné koncentrace èpavku pøekraèovaly expozièní limitní hodnoty urèené pro zachování zdraví a že koncentrace vdechovaného prachu výraznì pøesahovaly závazný limit pro zvíøata (Wathes et al., 1997). 17

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

Výzkum na veterinárním oddìlení univerzity v Bristolu, zaznamenaný roku 2005, ukázal, že se kuøata pokoušela vyhnout atmosféøe s amoniakem, když byla testována v místech s koncentrací 4, 11, 21 a 37 ppm (parts per million) amoniakálního plynu. Kuøata dávala pøednost pobytu v nejnižší možné koncentraci amoniaku. Vìtšina ptákù se nejvyšší koncentraci vyhnula úplnì. Vìdci z tohoto chování vyvodili, že: brojleøi se vyhýbali již koncentracím bìžnì se vyskytujícím v halách…. odhadem kolem 10 ppm (Jones et al., 2005).

než 40 kg/m2 v porovnání s pøíznivìjší hustotou 19 kg/m2. Pøi hustotì 40 kg/m2 byla teplota vzduchu mezi ptáky 29 °C, což je vysoko nad doporuèenou hranicí 19–21 °C pro pìti týdenní brojlery (SCAHAW, 2000, èást 6.8 a 7.3). Studie publikovaná v Animal Welfare roku 2002 dokazovala, že nejèastìji se ztížené dýchání u brojlerù vyskytovalo v posledních dvou týdnech jejich života, kdy hustota hejna byla nejvyšší. Hluboké ztížené dýchání znamená tepelnou i celkovou nepohodu. Brojleøi lépe dýchali pøi nižších hustotách hejn v halách, a vìdci proto doporuèují: Skuteènost, že množství èasu stráveného v šestém týdnu namáhavým hlubokým dýchá-

4.4 Zaplnìní hal a kontrola teploty

ním bylo o poznání nižší pøi hustotì 28 kg/m2 než pøi 34 a 40 kg/m2, naznaèuje, že teplotní komfort mùže být v tomto vìku zlepšen pouze pøi hustotách nižších než 34 kg/m2 (McLean et al., 2002).

Brojleøi chovaní v halách jsou závislí na kvalitní ventilaci, která udržuje teplotu a vlhkost na zdravém a bezpeèném stupni. Pokud dojde k selhání ventilace, mohou kuøata uhynout na selhání srdce. Když brojleøi dosáhnou porážkové hmotnosti, produkují již velké množství tepla, každý pták kolem 15 wattù, tedy pøi poètu 30 tisíc ptákù v hale 450 kilowattù (SCAHAW, 2000, èást 6.8). Výše zmiòovaný výzkum kvality vzduchu ve ètyøech typických halách z roku 1997 ve Velké Británii zjistil, že ventilaèní systémy byly schopny kontrolovat teplotu v halách pouze v zimním období, když venkovní teplota byla pod 18 °C (Wathes et al., 1997). Pøeplnìné haly a vlhká podestýlka zvyšují riziko pøehøátí a pøíliš vysoké vlhkosti. Studie zkoumající efekt hustoty hejna mezi 28 a 40 kg/m2 na pohodu brojlerù prokázaly, že brojleøi zaèali zrychlenì a namáhavìji dýchat pravidelnì od 3. nebo 4. týdne života a doba, kdy takto ztíženì dýchali, se postupnì prodlužovala. Namáhavé dýchání se stupòovalo s rostoucí hustotou hejna, nebo byla snížena cirkulace vzduchu. Mìøení teploty vzduchu mezi ptáky, povrchu podestýlky a uvnitø podestýlky ukazují, že teploty jsou významnì vyšší, pokud je hustota hejna vìtší

4.5 Hustota hejna a pohoda zvíøat Na základì výzkumu došla komise SCAHAW k tomuto závìru: Patologické stavy (prsní blistry, chronické zánìty kùže a nemoci nohou) jsou následky vysoké hustoty hejna. Infekèní agens a popáleniny hlezen byly èastìjší pøi 30 kg/m2 než pøi 24 kg/m2 (tyto hustoty odpovídají asi 15–20 ptákùm pøi hmotnosti 2 kg na m2 ve srovnání s 12 ptáky na m2). Pøi vysoké hustotì je rovnìž vážnì poškozena schopnost chùze a je horší pøi 32 kg/m2 než pøi 25 kg/m2. Chùze a další prvky chování jsou omezeny a je také narušena možnost odpoèinku. Obecnì jsou všechny nálezy indikátorem nedostateèné pohody zvíøat pøi vysokých hustotách osazení v halách (SCAHAW, 2000, èást 7.5, Conclusions).

18

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

Závìr komise: Z chování a ze studií onemocnìní nohou je evidentní, že hustota hejna musí být 25 kg/m2 nebo nižší, aby se pøedešlo narušení pohody zvíøat. Hustota nad 30 kg/m2, dokonce i v systémech s velmi kvalitní kontrolou prostøedí, prudce zvyšuje frekvenci závažných zdravotních problémù (SCAHAW, 2000, èást 7.5.6). Pokusy na oddìlení zoologie univerzity v Oxfordu, za komerèních podmínek, naznaèily, že pohoda zvíøat je nepøíznivì ovlivnìna vyšší hustotou ptákù hned nìkolika zpùsoby. Pøi vyšších hustotách (okolo 38–40 kg/m2) byl denní úhyn bìhem chovu výraznì vyšší, zejména po ètvrtém týdnu stáøí

hustota hejna mùže brojlerùm omezit pøístup ke krmivu v posledním týdnu jejich života (kdy jsou v halách nejvíce namaèkáni). Podle této studie se snížil pøíjem krmiva zároveò s tím, jak se zvyšovala hustota hejn v halách. Vìdci tento jev vysvìtlují následovnì: Schopnost ptákù volnì se pohybovat a dosáhnout takto pøístupu ke krmítkùm se mùže výraznì omezit, protože dostupný prostor pro pohyb se zmenšuje s tím, jak ptáci rostou. Tento jev je výraznìjší pøi chovech o vyšší hustotì (McLean et al., 2002). SCAHAW doporuèuje, aby žádná hala nebyla provozována s hustotou hejna vyšší než 30 kg/m2

kuøat. Problémy s nohama, otlaky kùže a podlitiny se vyskytovaly èastìji, chování pøi odpoèívání ptákù bylo narušeno, chùze a klování ze zemì se omezilo. Vzorek mrtvých ptákù stáøí pìti týdnù odhalil, že hlavní pøíèinou smrti byl syndrom náhlého úhynu (Hall, 2001). Dodateèné hlubší studie (2,7 milionu ptákù) zjistily, že u menšího poètu ptákù nebyla narušena chùze, i když hustota hejna byla vysoká (42 kg/m2) a kuøata do sebe mnohem více narážela (Dawkins, Donnelly a Jones, 2004). Studie skotské Zemìdìlské koleje uvedla, že vysoká

(15 ptákù o hmotnosti 2 kg na m2) ani za použití nejlepší kontroly klimatu, protože pohoda zvíøat se zaèíná i pøes to zhoršovat s hustotou nad 25 kg/m2. Haly s ménì výkonnou ventilací a managementem by mìly být provozovány pouze s nižší hustotou hejn, dokud producent neprokáže, že kvalita vzduchu a podestýlky odpovídá stanoveným standardùm (SCAHAW, 2000, Doporuèení).

19

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

5.0 ODCHYT Je evidováno mnoho pøípadù, kdy pøi odchytu dochází ke zranìní ptákù, hlavnì pokud je odchytáváno vìtší množství ptákù najednou. Britský odborník na hygienu masa v roce 1998 poznamenal: V prùbìhu odchytu, pøenosu a nakládání dochází k pøípadùm dislokací kyèelních kloubù. Ptáci jsou zcela bìžnì drženi jako trs v každé ruce za jednu nohu. Pokud jeden nebo více ptákù zaène mávat køídly, vykloubí si kyèle, stehenní kost se uvolní a vznikne podkožní krvácení, které ptáka zabije… Mrtví ptáci s vykloubenými kyèlemi mají èasto v dutinì ústní krev – tato krev byla vykašlána z dýchacích cest. Nìkdy je takové poškození zpùsobeno pøílišným spìchem chytaèù (Gregory, 1998).

Když brojleøi dosáhnou požadované hmotnosti, jsou odchyceni a naloženi do kontejnerù urèených pro transport na jatka. Pøed odchytem se jim omezují dávky krmiva a vody, aby se pøed porážkou snížilo množství støevního obsahu (vìtšinou 1 hodina bez vody a 6–9 hodin bez krmiva). Pokud seèteme dobu potøebnou na odchyt, transport a èekání na jatkách, mohou být ptáci bez krmiva a bez vody i dvanáct hodin a více, než jsou poraženi. Bìhem odchytu trpí brojleøi stresem, strachem a èasto dojde k poranìní v dùsledku paniky mezi ptáky a hrubého zacházení. Podle komise SCAHAW: Poèet podlitin nalezených na mrtvých tìlech brojlerù výraznì stoupá bìhem odchytu a nakládání ptákù k transportu na jatka (SCAHAW, 2000, èást 7.8.3).

Je doloženo, že znaèné množství z 5,9 miliardy brojlerù poražených v EU mùže trpìt bolestivými onemocnìními nohou. Je více než pravdìpodobné, že pøenášení pøi držení ptákù za jednu nohu a v poloze hlavou dolù mu zpùsobuje bolest. Studie z roku 1990 o brojlerech, kteøí již byli po pøíjezdu na jatka mrtví, zjistila že 4,5 % brojlerù mìlo vykloubené kyèle (Gregory a Wilkins, 1990). Další studie z roku 1992 popisuje, že ve tøetinì pøípadù byla stehenní kost dokonce vtlaèena do dutiny bøišní. Ptáci mohou být hrubì natlaèeni do klecí nebo zásuvek, což je pøíèinou poranìní lebeèních kostí (Gregory a Austin, 1992) nebo køídel. Napøíklad ve Švédsku se s brojlery zachází citlivìji, ptáci jsou odchytáváni a pøenášeni za použití obou rukou a drženi s obìma køídly u tìla. Tato metoda snižuje riziko vzniku poranìní (Ekstrand, 1997). Mechanický odchyt brojlerù má za cíl snížit náklady na ruèní práci a minimalizovat stres a zranìní (napø. omezením kontaktu s lidmi bìhem odchy-

5.1 Ruèní a mechanický odchyt V Evropì je nejobvyklejší metodou ruèní odchyt. Po odchytu jsou ptáci a naloženi do pøepravních klecí nebo zásuvek, které se naskládají do nákladního auta. Podle britských vládních smìrnic: Nesmí žádný z chytaèù pøenášet v každé ruce více než tøi kuøata (nebo dva dospìlé chovné ptáky) a pøi odchytu i pøenášeni musí být brojleøi drženi za obì nohy (DEFRA 2002). Ale dle názorù britských vìdcù mohou být tyto smìrnice v praxi ignorovány. V jedné ze studií èteme: Ptáky ruènì odchytával tým pìti mužù. Každý pak pøenášel v jedné ruce 6–8 ptákù a držel je za jednu nohu (Hall, 2001).

20

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

tu). Nìkteøí odborníci vìøí, že mechanický odchyt pøi rychlosti pomalé je vhodnìjší z hlediska pohody zvíøat. V nìkterých pøípadech se ukázalo, že mechanický odchyt opravdu redukuje stres (Elkom, 2000), ale další studie prokázaly, že podlitiny, zlomeniny a pøedporážkové úhyny nebyly omezeny, dokonce jejich výskyt spíše vzrostl.

zbyteèný stres a mohou neúmìrnì zvyšovat hustotu hejna“ (DEFRA, 2002, § 64). Druhou metodou probírky je chov samèích a samièích kuøat ve stejné, ale pøepažené hale. Menší kuøice jsou odchyceny a poraženy døíve, okolo 40. dne stáøí, a kohoutci jsou potom vypuštìni do celého prostoru haly a vykrmováni ještì do vìku 50–58 dnù, kdy již dosahují velké hmotnosti (3,0 kg a více). Tento zpùsob chovu je také závažným dùvodem k zamyšlení, protože tìžcí kohoutci jsou mnohem více predisponováni k bolestivým onemocnìním nohou bìhem prodloužení doby jejich rùstu.

Foto: Ptáci jsou bìžnì nošeni v každé ruce v trsu za jednu nohu.

5.3 Úhyn po pøíjezdu Výsledky prùzkumù tìl brojlerù, kteøí uhynuli bìhem pøevozu na jatka, ukazují, že mortalita mezi 0,1 % a 0,6 % je bìžná (Ekstrand, 1997). Na celou EU pøipadá 18 až 35 milionù ptákù umírajících každoroènì bìhem odchytu, transportu a pøed porážkou. Výzkum ve Velké Británii, publikovaný v roce 1992, zjistil, že 51 % úhynù po pøíjezdu je zpùsobeno selháním srdce: „S nejvìtší pravdìpodobností je to fyziologická odpovìï organismu na stres zpùsobený odchytem, nakládáním a transportem ptákù, což je pøílišná zátìž pro obìhový systém“ (Gregory a Austin, 1992).

5.2 Probírka Probírka je v drùbežáøském prùmyslu bìžnì praktikována. Brojleøi se odchytávají, jak postupnì rostou, a zamezuje se tak pøíliš vysoká hustota hejna. Ve Francii je celkem bìžné odebrat ptáky kolem 32. dne stáøí (váha asi 1,2 kg) na export, zatímco zbytek je ponechán do 40. dne (2 kg) pro domácí trh (Martrechar et al., 2001). V Anglii se probírka mùže konat bìhem rùstové periody i nìkolikrát, odebráním 10–20 % ptákù pøi každé pøíležitosti. Tato praxe musí nepochybnì vyvolávat opakované epizody stresu a zpùsobovat poranìní ptákù v hale. Producentovi to rovnìž umožòuje zahájit chov s vysokou hustotou kuøat v hale, pøestože podle britských vládních smìrnic „by mìly být úmy-

Další vážná traumatická poranìní bìhem odchytu nebo nakládání byly zlomeniny stehenních kostí, ruptury jater, poranìné hlavy a dislokace krku (Gregory a Austin, 1992).

slné umístìní vysokého poètu kuøat a rutinní probírka omezeny, protože zpùsobují ptákùm 21

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

6.0 TRANSPORT Podle Evropského úøadu pro bezpeènost potravin jsou ze všech druhù zvíøat nejvíce transportována kuøata. Proto se problém pohody zvíøat týká vždy velkého poètu zvíøat (EFSA, 2004). Moderní pøevoz drùbeže znamená transport asi 6 tisíc ptákù najednou pøi hustotì 170 až 200 kg/m3 (Weeks, 2001; Mitchell a Kettlewell, 1998). Transport vìtšinou trvá 3 až 8 hodin, ale pøíležitostnì v nìm mohou být ptáci uvìznìni až 12 hodin. Hlavním problémem pohody zvíøat pøi transportu je stres zpùsobený tím, že jsou zvíøata namaèkána na sobì, je jim horko a trpí vibrací vozidla. Brojleøi mají silnou

Tito ptáci se mohou pøehøát a ztratit tekutiny vypaøováním ve snaze udržet si tìlesnou teplotu. Mohou zaèít zrychlenì dýchat, a pokud se jim nedostane vody, jsou dehydratováni. Pomìrnì èasto se také vyskytuje stres zpùsobený chladem a nìkteøí brojleøi umírají na podchlazení bìhem transportu (Weeks, 2001).

averzi vùèi vibracím bìhem pøevozu (Abeyesinghe et al., 2001), což už je samo o sobì dosti závažné a mùže stejnì pùsobit i na lidi (Mitchell a Kettlewell, 1998). Stres a navozené svalové napìtí mohou pøispìt ke zvýšení tìlesné teploty.

6.1 Pøeplnìní nákladního prostoru a teplotní stres Kolem 40 % brojlerù ve Velké Británii, kteøí se dostanou na jatka už mrtví, mohlo uhynout teplotním stresem nebo udušením (Weeks, 2001), èasto je to následek pøeplnìného vozidla. Odborníci ve Velké Británii komentovali pøepravní systém takto: „Vzhledem k nahusto poskládaným pøepravkám je celý transportní blok špatnì vìtratelný, zejména pøi zastavení vozu pøed odjezdem z farmy nebo po pøíjezdu na jatka, kde je vìtšinou èasová prodleva pøed vlastní porážkou. Bloky pøepravních zásuvek nebo klecí mohou být vyloženy a naskládány do stájí.“ Autoøi zaznamenali dobu ustájení pøesahující i sedm hodin… 92 % doruèených ptákù bylo drženo v pøepravkách kolem ètyø hodin, než byli nasazeni na linku a zpracováni (Warriss et al., 1999).

6.2 Potøeba regulace Je známo, že úmrtnost kuøat se zvyšuje s délkou transportu (EFSA, 2004). Výzkumy ukázaly, že mortalita brojlerù dramaticky roste bìhem pøepravy, trvá-li transport déle než ètyøi hodiny (Weeks, 2001). CIWF Trust pøedpokládá, že v souladu s doporuèeními Animal Welfare Science, Ethics & Law Veterinary Association (AWSELVA) by nakládání, pøevoz a vyložení kuøat mìlo trvat dohromady ménì než dvì hodiny a nemìlo by pøesáhnout ètyøi hodiny. Hustota hejna pøi transportu musí být snížena. Pozornì musí být sledována teplota vzduchu a zajištìna jeho adekvátní cirkulace.

22

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

7.0 POHODA BROJLERÙ NA JATKÁCH Prùmìrnì je kvùli masu v EU poraženo okolo 85 milionù brojlerù týdnì. Moderní porážka brojlerù je vysoce výkonný a rychlý proces: bìhem minuty je poraženo asi 200 kusù ptákù (Kessel et al., 2001). Pøed deseti lety vyvolala vážný zájem o porážecí proces zpráva CIWF Trust: „Pohoda brojlerových kuøat na jatkách“ (Stevenson, 1993). Tento zájem je stejnì významný i dnes.

7.1 Vyložení a fixace Bìhem vykládání transportu na jatkách mohou

Foto: Brojleøi trpí zavìšením za držáky

být ptáci poranìni. Napø. podle zjištìní britského vìdce: „Nìkteøí ptáci (asi 3 %) mají stržené drápy nebo i prsty od toho, jak jsou pøepravky pøebírány z modulù. Jejich prsty se dostanou do otvorù v dìrovaném dnu pøepravky a jsou pak strženy ostrým okrajem modulu“ (Gregory, 1998).

7.2 Nedostateèné omráèení Po zavìšení jsou ptáci posouváni do elektricky nabité vodní láznì, skrze kterou projdou horní polovinou tìla, tzn. hlavou, krkem a horní èástí hrudníku. Proud vede z elektricky nabité vody skrz tìlo ptáka až k uzemnìným závìsným držákùm. Tento proces by mìl ptáky omráèit neboli zpùsobit stav bezvìdomí a znecitlivìt je k vnímání bolesti. Bìžící závìsná linka je pak dále posunuje k automatickým podøezávaèùm krku. Cílem je, aby ptáci byli vykrveni a usmrceni (Stevenson, 2000).

Po vykládce jsou ptáci, a to pøi plném vìdomí, zavìšeni za nohy hlavou dolù na držáky pohyblivé linky. Hrubé zacházení je zde v podstatì bìžné. Odpor (hlavnì mávání køídly) fixovaných ptákù je èastý. 90 % brojlerù fixací trpí (Jones et al., 1998). Ptáci mohou mít podlitiny a jejich maso je pak uznáno za nevhodné pro výživu lidí nebo za ménì hodnotné (Saterlee et al., 2000). Zápas ptákù nejpravdìpodobnìji signalizuje bolest a nepohodlí. Mnoho brojlerù zpravidla trpí nìjakým onemocnìním nohou, takže zavìšením za nì je jim vahou jejich tìla zpùsobována ještì vìtší bolest. Èím t잚í ptáci, tím bolestivìjší je tato manipulace. A navíc mùže být bolest zpùsobena závìsnými držáky, zvláštì pokud jsou pøíliš úzké a deformují nohu ptáka (Saterlee et al., 2000). Dle zákona EU smìjí být kuøata do omráèení zavìšena tøi minuty.

Po protnutí krku pokraèují ptáci do paøící láznì (teplota vody okolo 52 °C, aby se usnadnilo škubání peøí). Do paøící láznì by se mìli dostat pouze usmrcení ptáci. Vìdci souhlasí, že pro zmírnìní utrpení kuøat na jatkách jsou nejdùležitìjší dva faktory: musí být používán dostaèující a vhodný elektrický proud, aby zabil vìtšinu ptákù v omraèovacím zaøízení, vyvoláním srdeèní zástavy (SVC 1996). A za druhé by mìly být dùslednì pøerušeny obì karotidy,

23

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

aby nastala rychlá smrt ztrátou krve (Stevenson, 2000).

omráèení bylo neefektivní nebo že ptáci vùbec neprošli omraèovací lázní, pravdìpodobnì proto, že nadzvedli hlavu nad hladinu vody. Dùvodem mùže také být menší velikost ptáka (Gregory, 1998). V pøípadì „McLibel“ objevil soudce v dokumentaci, že okolo devíti ptákù z každého tisíce se vyhnulo omraèovací lázni a byl jim podøíznut krk za plného vìdomí (Stevenson, 2000). Podle toho by v EU byl více než 50 milionùm kuøatùm roènì podøíznut krk za plného vìdomí.

Ještì na zaèátku 90. let 20. století vìtšina jatek tyto základní požadavky pravdìpodobnì ignorovala a nìkde tato praxe mùže stále pøetrvávat. Nejsou-li uvedené požadavky splnìny, hrozí nebezpeèí, že ptáci zùstanou pøi vìdomí i po podøíznutí. Nìkteøí mohou být naživu dokonce i pøi ponoøení do paøící láznì. Soudní pøípad „McLibel“ z roku 1997 vyjevil, že množství brojlerù bylo ještì pøi vìdomí, když jim byl podøezáván krk. Lze to vysvìtlit tím, že

Foto: Miliony brojlerù v EU nejsou øádnì omráèeny bìhem porážky

24

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

8.0 ALTERNATIVY: CHOV BROJLERÙ V LEPŠÍCH PODMÍNKÁCH chov a „Free Range Total Freedom“ – volný chov s celkovou volností. V tìchto systémech se chovají specifické pomalu rostoucí typy brojlerù pøi minimálním porážkovém vìku 81 dní (SCAHAW, 2000, èást 5.1). Podle Institut technique de l´aviculture (Caldier, 2004) tvoøila ve Francii v roce 2002 jakost „Label“ a ekologicky chovaná drùbež dohromady 33 % trhu. Jeden z nejvìtších øetìzcù supermarketù ve Velké Británii tvrdí, že 30 % prodaného drùbežího masa je z volných chovù.

Tato zpráva se zabývá standardy rychle rostoucích brojlerù chovaných ve vnitøních chovech. Vedeni zájmem o welfare brojlerù žádají zákazníci zvyšování nabídky drùbežích brojlerù z volných chovù, kde mají ptáci pøístup na èerstvý vzduch a denní svìtlo, pøírodní stimulaci a možnost pobývat bìhem svého krátkého života venku. Pøíkladem systému produkce brojlerù z volných chovù, které existují v Evropì, jsou „Label Rouge“, „Traditional Free Range“ – tradièní volný

25

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

Existuje minimálnì 5 doplòujících indikátorù chovu brojlerù, které berou ohledy na jejich welfare: 1. Pomalu rostoucí plemena (typy): Jak dokládá tato zpráva, jednou z nejhorších charakteristik intenzivního chovu brojlerù je chov rychle rostoucích typù a plemen. Pomalu rostoucí plemena jsou ménì náchylná k bolestivým onemocnìním konèetin a srdeèním chorobám. Taková plemena a typy jsou již bìžné v Evropì, vèetnì typù Hubbard ISA, které jsou chovány v tradièních volných chovech, dále v chovech „Label Rouge“, Sussex a v chovech tradièních. Tato plemena èi typy jsou poráženy ve dvojnásobnì vyšším vìku než rychle rostoucí brojleøi. 2. Pøístup ven: Pøístup ven znamená, že brojleøi nemusí stále trávit svùj život na špinavé podestýlce a dýchat èpavkové výpary uvnitø hal. Podle jejich vìku jim venkovní výbìh poskytuje možnost pohybu a prùzkumu.

kroèí pøibližnì 30 kg/m², problémy welfare brojlerù se zvýší bez ohledu na možnost kontroly vnitøního mikroklima (SCAHAW, 2000, Recommendations – doporuèení).

3. Obohacené prostøedí: Obohacené životní prostøedí je pro dobré welfare brojlerù nezbytné. „Míè“ ze slámy, bidýlka a nízké pøekážky zvyšují aktivitu a welfare v halách. Brukev v míèích je také výborná. Ukázalo se rovnìž, že volné prostranství, stromy, keøe a místa pro popelení jsou nezbytné pro povzbuzení pohybu kuøat. Brojleøi se pøirozenì otevøeným prostranstvím vyhýbají ze strachu z predátorù, a tak nemusí otevøený prostor moc využívat.

5. Kratší doba pøepravy a èekání pøed porážkou: Doba pøepravy by mìla být zkrácena na dvì hodiny a nikdy by nemìla pøekroèit ètyøi hodiny, pak se dramaticky zvyšuje mortalita. Brojleøi by mìli být poraženi bez èekání hned po pøíjezdu. Každé èekání v pøepravních klecích èi kontejnerech mùže zpùsobit výrazný stres.

4. Nízké hustoty osazení: Zpráva komise SCAHAW uvádí, že hustota osazení by nemìla být vyšší než 25 kg/m², aby se zabránilo nejvìtším problémùm welfare kuøat. Dále zpráva upozoròuje, že pokud hustota pøe26

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

9.0 ZÁVÌR: POTØEBY WELFARE U VÝKRMOVÝCH KUØAT - BROJLERÙ V EU je každoroènì vykrmeno okolo 5,9 miliardy brojlerù. Naprostá vìtšina z nich je chována intenzivnì v holém prostøedí bezokenních pøeplnìných hal. Zde jich mohou být pohromadì desítky tisíc po celou dobu jejich krátkého života: 6–7 týdnù. Doposud neexistuje žádný specifický pøedpis EU, který by tato brojlerová kuøata chránil. Zpráva komise SCAHAW z bøezna 2000 potvrzuje závažné kritiky prùmyslového chovu brojlerù ze strany Compassion in world Farming Trust, které tato organizace vyjadøuje po mnoho let.

Výsledkem selektivního šlechtìní brojlerových kuøat je, že jejich srdce a plíce èasto nedokáží zvládnout nápor rychle rostoucích tìl. A tak, ve stáøí nìkolika týdnù, dochází èasto k srdeèním selháním. Vysoké hustoty osazení chovných hal omezují potøebu pøirozeného zpùsobu chování brojlerù a zpùsobují zdravotní potíže. Vysoké hustoty mají za následek èaastìjší onemocnìní dolních konèetin, hrudní puchýøe, chronické zánìty kùže, popáleniny konèetin (hock burns) a infekce. V pøeplnìných halách je vlhká podestýlka, vyšší zneèištìní vzduchu amoniakem a prachem a neefektivní regulace teploty a vlhkosti. To vše škodí zdraví a welfare brojlerù. Hustoty osazení nesmí být vyšší než 25 kg/m2 (pøibližnì 12,5 kuøete na m2), aby se pøedešlo vážným problémùm welfare. Pøi hustotì nad 30 kg/m2 (pøibližnì 15 kuøat na m2) se prudce zvyšuje výskyt vážných problémù. Brojlerùm urèeným na chov je omezováno množství krmiva a to o ètvrtinu až o polovinu bìžné dávky. Tito brojleøi se zdají být neustále hladoví, frustrovaní a ve stresu. Komise SCAHAW uvádí, že tito chovní ptáci jsou velmi hladoví, což se projevuje nepøijatelnými problémy jejich welfare, a dále uvádí, že jejich welfare musí být zlepšeno (SCAHAW, 2000, Závìry a Doporuèení). Prùbìh odchytu kuøat k transportu na jatka jim mùže pùsobit nepøijatelnì vysokou úroveò stresu, zlomeniny a další traumatická zranìní

Vìdecké dùkazy, které jsou ve zprávì citovány, dokládají, že: Selektivní zpùsoby chovu pro stále rychlejší rùst a úèinnìjší pøemìnu krmiva zpùsobují vìtšinu problémù welfare, kterými brojleøi trpí. Mortalita brojlerových kuøat je 1 % za týden, což je 7x více nìž mortalita nosnic stejného stáøí. Miliony a možná desítky milionù brojlerù roènì trpí kvùli pøíliš rychlému rùstu bolestivým zchromnutím dolních konèetin. To vzniklo následkem abnormálního kosterního vývoje nebo onemocnìním kostí. Mnoho brojlerù má pak potíže s chùzí èi dokonce se stáním. Komise SCAHAW uvádí, že potíže dolních konèetin jsou nejvážnìjším dùvodem, proè je welfare brojlerù na tak nízké úrovni. Šlechtitelské spoleènosti nepøikládají snižování onemocnìní dolních konèetin ve svých šlechtitelských programech patøièný význam. Komise SCAHAW uzavírá, že pokud vùbec existovaly pokusy chovatelských spoleèností o snížení poruch dolních konèetin, welfare nezlepšily (SCAHAW, 2000, Závìr 6).

(SCAHAW, 2000, èást 7.8, Závìry). Legislativa pro ochranu brojlerù bìhem pøepravy a pøi pøepravì je nedostateèná. Bìhem 27

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

Vìdecké výzkumy dokládají, že intenzivní zpùsob chovu brojlerù zpùsobuje tìmto zvíøatùm vážné zdravotní a welfare problémy. Šlechtìní ke stále rychlejšímu rùstu má za následek bolestivé choroby dolních konèetin, selhání srdce vykrmovaných ptákù, omezování pøisunu krmiva a tím hladovìní u ptákù chovných. Kromì toho jsou brojleøi chováni v halách, které jsou pøíliš pøeplnìné, což celkovì zhoršuje zdravotní stav brojlerù, zpùsobuje boláky, vysoké zneèistìní vzduchu a vysokou teplotu. Compassion in World Farming Trust se domnívá, že EU by mìlo o tìchto problémech jednat a pojmenovat vážné zdravotní a welfare

odchytu a pøepravy na jatka v rámci celé EU pravdìpodobnì hyne 18–35 milionù brojlerù. Proces porážky, kdy jsou brojleøi zavìšováni na držáky hlavou dolù a omraèováni ponoøením do elektrické vodní láznì, je také dùvodem k znepokojení. Brojleøi zažívají èasto bolest a zápasí zavìšeni na držácích a mohou trpìt v prùbìhu celého procesu porážky. Až 50 milionù brojlerù mùže být v EU poráženo, když ještì nejsou zcela v bezvìdomí. Je nutné, aby byl používán dostateènì silný proud a byly pøetnuty obì tepny krkavice, aby se omezilo riziko nabytí vìdomí bìhem vykrvování.

problémy intenzivnì chovaných brojlerových kuøat.

28

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

ODKAZY

FAS USDA. Poultry Meat and Poultry Products. 14 March 2001.

S M Abeyesinghe, C M Wathes, C J Nicol, J M Randall, 2001. The

N G Gregory and L J Wilkins, 1990. Broken bones in chickens: effect

aversion of broiler chickens to concurrent virational and thermal

of stunning and processing in broilers. British Poultry Science 31:

stressors. Applied Animal Behaviour Science 73: 199-215.

33-38.

Assured Chicken Production, 2005. Poultry standards 2004-5.

N G Gregory and S D Austin, 1992. Causes of trauma in broilers

Issued April 2005.

arriving dead at poultry processing plants. Veterinary Record 131:

W Bessei, 2004. Stocking density. In Measuring and Auditing Broiler

501-503.

Welfare, ed C Weeks and A Butterworth, CABI Publishing: 133-143.

N G Gregory, 1998. Animal Welfare and Meat Science. CABI

D Bizeray, C Laterrier, P Constantin, M Picard, and JM Faure, 2000.

Publishing, Ch. 10: 183-194.

Early locomotor behaviour in genetic stocks of chickens with diffe-

A L Hall, 2001. The effect of stocking density on the welfare and

rent growth rates. Applied Animal Behaviour Science 68: 231-242.

behaviour of broiler chickens reared commercially. Animal Welfare

S Boersma, 2001. Managing rapid growth rate in broilers. World

10: 23-40.

Poultry 17 (8): 28-29.

J W Hardiman, 1996. Broiler breeding by the year 2006.

E A M Bokkers and P Koene, 2003. Behaviour of fast- and slow

Proceedings of the XX World’s Poultry Congress, Vol. 1: 461-467,

growing broilers to 12 weeks of age and the physical consequences.

New Delhi.

Applied Animal Behaviour Science 81:59-72.

J van Harn and K van Middelkoop, 2001. Is there a future for slow

A Butterworth, 1999. Infectious components of broiler lameness: a

growing broilers? World Poultry 17 (8): 28-29.

review. World’s Poultry Science Journal 55: 327-352.

E K M Jones, C M Wathes, A J F Webster, 2005. Avoidance of

A Butterworth, C A Weeks, P R Crea and S C Kestin, 2002. Short

atmospheric ammonia by domestic fowl and the effect of early

Communications. Dehydration and Lameness in a Broiler Flock.

experience. Applied Animal Behaviour Science 90(3/4): 293-308.

Animal Welfare 11: 89-94.

R B Jones, N G Satterlee, and G G Cadd, 1998. Struggling responses

P Caldier, 2004. French poultry production: concentration on more

of broiler chickens shackled in groups on a moving line: effects of

niches and segmentation. World Poultry 20(7): 10-12.

light intensity, hoods and ‘curtains.’ Applied Animal Behaviour

T C Danbury, C A Weeks, J P Chambers, A E Waterman-Pearson and

Science 58: 341-352.

S C Kestin, 2000. Self selection of the analgesic drug carprofen by

R J Julian, 1990. Cardiovascular Disease, in Poultry Diseases, ed. F

lame broiler chickens. Veterinary Record 146: 307-311.

T W Jordan, 3rd edition, Bailliere Tindall: 330-353.

Danish Ministry of Justice 2001. Executive Order 1069, 17 De-

A Kells, M S Dawkins and M Cortina Borja, 2001. The effect of a

cember 2001, Relating to the Keeping of Broilers and Brood Egg

‘freedom food’ enrichment on the behaviour of broilers on

Production (English translation).

commercial farms. Animal Welfare 10: 347 - 356.

M S Dawkins, C A Donnelly and T A Jones, 2004. Chicken welfare is

A S Kessel, I A Gillespie, S J O’Brien, G K Adak, T J Humphrey and L R

influenced more by housing conditions than by stocking density.

Ward, 2001. General outbreaks of Infectious Intestinal Disease

Nature 427: 342-344.

linked with poultry, England and Wales 1992-1999. PHLS CDSC.

Department of Environment, Food and Rural Affairs (DEFRA), July

Commun Dis Public Health 3: 171-7.

2002. Meat chickens and breeding chickens. Code of

S C Kestin, S Gordon, G Su , P Sørensen, 2001. Relationships in

recommendations for the welfare of livestock.

broiler chickens between lameness, liveweight, growth rate and age.

EFSA, 2004. Opinion of the Scientific Panel on Animal Health and

Veterinary Record 148: 195-197.

Welfare on a request from the Commission related to the welfare of

S C Kestin, T G Knowles, A E Tinch and N G Gregory, 1992.

animals during transport. Question no EFSA-Q-2003-094). EFSA

Prevalence of leg weakness in broiler chickens and its relationship

Journal 44:1-36, The welfare of animals during transport, March

with genotype. Veterinary Record 131: 190-194.

2004.

S C Kestin, G Su and P Sørensen, 1999. Different commercial broiler

C Ekstrand, 1997. An observational cohort study of the effects of

crosses have different susceptibilities to leg weakness. Poultry

catching method on carcase rejection rates in broilers. Animal

Science 78: 1085-1090.

Welfare 7 (1): 87-96.

A Martrechar, E Boilletot, D Huonnic and F Pol, 2002. Risk factors for

K Elrom, 2000. Handling and Transportation of Broilers. Welfare,

foot-pad dermatitis in chicken and turkey broilers in France.

Stress, Fear and Meat Quality. Part IV: Handling of Broilers. Israel

Preventive Veterinary Medicine 52: 213-226.

Journal of Veterinary Medicine 55 (4)

M H Maxwell and G W Robertson, 1998. UK survey of broiler ascites

http://www.isrvma.org/article/55_4_1.htm.

and sudden death syndrome in 1993. British Poultry Science 39:

FAO, 2004, FAOSTAT agricultural and nutritional database.

203-215.

www.fas.usda.gov/dlp/circular/2001/01-03LP/pltry1.html.

Farm Animal Welfare Council (FAWC), 1992. Report on the Welfare of Broiler Chickens, MAFF, April 1992. PB0910. 29

WELFARE BROJLERÙ V EVROPSKÉ UNII

D Mc Geown, T C Danbury, A E Waterman-Pearson and S C Kestin,

P Stevenson, 2000. Animal Welfare Problems in UK

1999. Effect of carprofen on lameness in broiler chickens. Veterinary

Slaughterhouses. Compassion in World Farming Trust.

Record 144: 668-671.

G Su, P Sørensen, and S C Kestin. 2000. Research Notes. A Note on

J C McKay, N F Barton, A N M Koerhuis and J McAdam, 2000. The

the Effects of Perches and Litter Substrate on Leg Weakness in

challenge of genetic change in the broiler chicken. Proceedings of

Broiler Chickens. Poultry Science 79: 1259 -1263.

the BSAS conference, The challenge of genetic change in animal

SVC, 1996. Report on the slaughter and killing of animals. Report of

production, 1999, British Society of Animal Science.

the Scientific Veterinary Committee, Animal Welfare Section, Brus-

J A McLean, C J Savory and N H C Sparks, 2002. Welfare of Male

sels. 30 October 1996.

and Female Broiler Chickens in Relation to Stocking Density, as

Treaty of Amsterdam 1997. Protocol on Improved Protection and

Indicated by Performance, Health and Behaviour. Animal Welfare 11:

Respect for the Welfare of Animals.

55-73.

K S Vestergaard and G S Sanotra, 1999. Relationships between leg

J A Mench, 2002. Broiler breeders: feed restriction and welfare.

disorders and changes in the behaviour of broiler chickens. The

World’s Poultry Science Journal 58 (1): 23-29.

Veterinary Record 144: 205 -209.

M A Mitchell and P J Kettlewell, 1998. Physiological Stress and

P D Warriss, T G Knowles, S N Brown, J E Edwards, P J Kettlewell, M

Welfare of Broiler Chickens in Transit: Solutions Not Problems!

A Mitchell, and C A Baxter, 1999. Effects of lairage time on body

Poultry Science 77: 1803 -1814.

temperature and glycogen reserves of broiler chickens held in

A A Olkowski, B M Rathgeber, G Sawicki and H L Classen, 2001.

transport modules. Veterinary Record 145: 218 - 222.

Ultrastructural and Molecular Changes in the Left and Right

C M Wathes, M R Holden, R W Sneath, R P White and V R Phillips,

Ventricular Myocardium Associated with Ascites Syndrome in Broiler

1997. Concentrations and emission rates of aerial ammonia, nitrous

Chickens Raised at Low Altitude. Journal of Veterinary Medicine 48:

oxide, methane, carbon dioxide and endotoxin in UK broiler and

1-14.

layer houses. British Poultry Science 38: 14-28.

K Randall, 2005. New rules could cost chicken sector £20m. Poultry

J Webster, 2005. Animal Welfare: Limping Towards Eden. Blackwell

World, August: 13.

Publishing.

W M Rauw, E Kanis, E N Noordhuizen-Stassen, F J Grommers, 1998.

C A Weeks, T D Danbury, H C Davies, P Hunt and S C Kestin, 2000.

Undesirable side effects of selection for high production efficiency in

The behaviour of broiler chickens and its modification by lameness.

farm animals: a review. Livestock Production Science 56: 15- 33.

Applied Animal Behaviour Science 67: 111-125.

G S Sanotra, 1999. Registrering af aktuel benstyrke hos

C A Weeks, 2001. Temperature Stress in Poultry During Transport:

slagtekyllinger. (Velfaerdsmoniteringsprojeckt). Dyrenes Beskyttelse

Welfare issues and Solutions. AWSELVA Newsletter Volume 5 No. 1

(summary in English).

Summer 2001.

G S Sanotra and C Berg, 2003. Investigation of Lameness in the

C C Whitehead, R H Fleming, R J Julian and P Sørensen, 2003.

Commercial Production of Broiler Chickens in Sweden. Swedish

Skeletal problems associated with selection for increased produc-

University of Agricultural Sciences, Faculty of Veterinary Medicine.

tion. Poultry Genetics, Breeding and Biotechnology, eds. W M Muir

Specialarbete 22.

and S E Aggrey, CAB International, 29-52.

G S Sanotra, C Berg and J D Lund, 2003. A comparison between leg

W J Wiers, M Kiezenbrink and K van Middelkoop, 2001. Slower

problems in Danish and Swedish broiler production. Animal Welfare

growers are more active. World Poultry. 17 (8): 28-29.

12: 677-683.

R Yunis, A Ben-David, E D Heller and A Cahaner, 2002. Antibody

D G Satterlee, L H Parker, S A Castille, G G Cadd and R B Jones,

responses and morbidity following infection with infectious bron-

2000.

chitis virus and challenge with Escherichia coli, in lines divergently

Struggling Behaviour in Shackled Male and Female Broiler Chickens.

selected on antibody response. Poultry Science 81: 149-159.

Poultry Science 79: 652-655. C J Savory, K Maros and S M Rutter, 1993. Assessment of hunger in growing broiler breeders in relation to a commercial restricted feeding programme. Animal Welfare 2: 131-152. Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare (SCAHAW), 2000. The Welfare of Chickens Kept for Meat Production (Broilers). European Commission, Health and Consumer Protection Directorate-General, March 2000. P Stevenson, 1993. The Welfare at Slaughter of Broiler Chickens. Compassion in World Farming Trust.

30