Konkurence na telekomunikačním trhu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Konkurence na telekomunikačním trhu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Pavlína Balcarová

Eva Totková

Brno 2013

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat Mgr. Ing. Pavlíně Balcarové za vedení práce a velmi cenné rady pro vypracování. Dále Ing. Markovi Vašákovi a Bc. Anetě Zehnulové za poskytnutí dat.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Konkurence na telekomunikačním trhu vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Pavlíny Balcarové s použitím odborné literatury uvedené v seznamu. V Brně dne 5. ledna 2013

__________________

Abstract Totková, E. Competition in the telecommunication market. Bachelor thesis. Brno: Mendelu in Brno, 2013. The bachelor thesis deals with the competition in the telecommunication market. The aim of thesis is to evaluate the effects of competition in the telecommunications market on the level of provided services. First, competition and regulation are analyzed from a theoretical point of view. Subsequently is described the current situation on the fixed and mobile services and important changes in the regulation of the telecommunications market. This is followed by evaluation of the effects of competition in the telecommunications market from a consumer perspective based on Customer Satisfaction Index and other selected indicators. Keywords Competition, liberalisation, regulation, Customer Satisfaction Index, mobile services, fixed services

Abstrakt Totková, E. Konkurence na telekomunikačním trhu. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2013. Cílem práce je vyhodnotit dopady konkurence na telekomunikačním trhu na úroveň poskytovaných služeb. Nejdříve je konkurence a regulace rozebrána z teoretického pohledu. Následně je popsána současná situace na trhu fixních a mobilních služeb a zásadní změny týkající se regulace telekomunikačního trhu. Poté následuje zhodnocení vlivu konkurence na telekomunikačním trhu z hlediska spotřebitele na základě Indexu zákaznické spokojenosti a dalších zvolených ukazatelů. Klíčová slova Konkurence, liberalizace, regulace, Index zákaznické spokojenosti, mobilní služby, fixní služby

Obsah

6

Obsah 1

2

Úv a cíl práce 1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................ 11

Vymezení základních pojmů 2.1

4

6

Konkurence .............................................................................................. 12 Dokonalá konkurence ...................................................................... 12

2.1.2

Nedokonalá konkurence .................................................................. 12

Regulace trhu ........................................................................................... 14

Regulace v telekomunikacích

16

3.1

Věcná regulace ......................................................................................... 16

3.2

Cenová regulace ....................................................................................... 17

3.3

Univerzální služba ...................................................................................18

3.4

Český telekomunikační úřad .................................................................. 20

3.5

Regulace ze strany EU ............................................................................ 20

Historie telekomunikací na území ČR 4.1

5

12

2.1.1 2.2 3

10

22

Situace po roce 1989 ............................................................................... 23

Aktuální situace na telekomunikačním trhu v ČR

26

5.1

Poskytované služby ................................................................................. 26

5.2

Mobilní trh .............................................................................................. 29

5.3

Fixní trh .................................................................................................. 32

5.4

Události roku 2012.................................................................................. 34

5.4.1

Propojovací poplatky ...................................................................... 36

5.4.2

Roamingové služby ......................................................................... 38

Zhodnocení vlivu změn telekomunikačního trhu na koncové spotřebitele

41

6.1

Index zákaznické spokojenosti CSI ......................................................... 41

6.2

Metodika výpočtu CSI .............................................................................. 41

Obsah

7

6.3

Vývoj hodnoty indexu CSI a ceny vybraných služeb .............................. 42

6.3.1

Mobilní trh ...................................................................................... 42

6.3.2

Fixní trh........................................................................................... 49

7

Závěr

51

8

Literatura

53

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8

Tržní podíly operátorů k 31.12.2012 – mobilní služby .................................. 29 Počet aktivních SIM karet v tisících v letech 2007 - 2012 ............................. 30 Podíl počtu prepaid a postpaid zákazníků v letech 2007 - 2012 ..................... 31 Tržní podíly operátorů k 31.12.2011 – fixní služby ....................................... 32 Pevné telefonní linky v tisících v letech 1989 – 2011 .................................... 33 % domácností vybavených připojením k internetu......................................... 33 Měsíční celkové CSI mobilních služeb za roky 2010-2012 ........................... 45 Čtvrtletní CSI fixní služby za roky 2010-2012 ............................................... 49

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12

Počet aktivních SIM karet v tisících v letech 2007 - 2012 ............................. 30 Procentní vyjádření podílu prepaid a postpaid služeb v letech 2007 – 2012 .. 31 Ceny za mobilní terminační poplatky v ČR (Kč/min bez DPH) .................... 36 Ceny za terminaci v pevném místě v ČR (Kč/min bez DPH) ........................ 37 Ceny za originaci v pevném místě v ČR (Kč/min bez DPH) ......................... 37 Maximální roamingové poplatky v Eurech (bez DPH) .................................. 38 Ceny roamingu Volání bez hranic .................................................................. 39 Srovnání vybraných prepaid tarifů s BLESKmobile tarifem.......................... 44 Ceny postpaid tarifů S námi platné k 23.4.2012 ............................................. 46 Ceny postpaid tarifů Chytrý NEON platné k 11.6.2012 ................................. 47 Ceny postpaid tarifů Fér platné k 27.8.2012 ................................................... 48 Vybrané základní ukazatele o telekomunikační a internetové infrastruktuře v České republice ............................................................................................ 59 Tab. 13 Domácnosti vybavené připojením k internetu (% všech domácností, ve kterých žije alespoň jedna osoba ve věku 16–74 let)...................................... 60 Tab. 14 Měsíční celkové CSI mobilních služeb za roky 2010-2012 ........................... 61 Tab. 15 Čtvrtletní CSI fixní služby za roky 2010-2012 ............................................... 62

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Potřeba komunikace provází člověka již od prvopočátku jeho existence. V pravěku na ní záviselo přežití jedince. Probíhala osobně ve formě různých znamení a skřeků. Postupem času se vyvíjela až do dnešní podoby, kde převažuje elektronický přenos informací. Základní kámen dálkové komunikace byl položen roku 1838, kdy byla poprvé použita v praxi internacionální Morseova abeceda. (Vítek, 2012) Širší populaci ale oslovila až klasická pevná linka, internet, digitální televize a v 90. letech 20. století mobilní telefon. Od roku 1969, kdy Spojené státy americké během studené války zprovoznily první síť jménem ARPANET (Peterka, 1995), počet uživatelů internetu stále roste a šíří se jako virus z vyspělých zemí do rozvojových států. Podobně je na tom mobilní telefon. První mobilní telefony se používaly výhradně pro vojenské účely a nosily se jako batoh na zádech. Jejich velikost se stále zmenšovala a nyní se nám telefon vejde do kapsy nebo do kabelky. Přibývá také funkcí, které přístroj zvládá. Od základních jako ve volání, SMS a MMS se posouváme k aplikacím v chytrých telefonech, kde si uživatel stáhne téměř vše, na co si vzpomene. Dnes je lidstvo na elektronické komunikaci závislé. Připojení na internet je důležité pro profesní i osobní život. Usnadňuje hledání informací, známých na sociálních sítích, navazování vztahů s lidmi i z druhého konce planety nebo stahování dat. Pokud se někoho zeptáte, zda by dokázal existovat bez mobilního telefonu nebo internetu, odpoví vám s největší pravděpodobností, že ne. V České republice aktuálně nabízí služby elektronických komunikací čtyři hlavní poskytovatelé: Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (dále jen Telefónica O2), Vodafone Czech Republic a.s. (dále jen Vodafone), T-Mobile Czech Republic a.s. (dále jen T-Mobile) a UPC Česká republika, s.r.o. (dále jen UPS). V období vlády komunistického režimu existoval pouze jeden státní podnik: Správa pošt a telekomunikací Praha. Po sametové revoluci a otevření trhu se postupně přidávali další konkurenti. Z monopolního konkurenčního prostředí se stal oligopol. Důsledky nedokonalého trhu se projevují v chování a rozhodnutích jednotlivých subjektů, které jsou navíc v rámci zachování hospodářské soutěže usměrňovány ze strany regulační autority.

Úvod a cíl práce

11

1.2 Cíl práce a metodika Cílem práce je vyhodnotit dopady konkurence na telekomunikačním trhu na úroveň poskytovaných služeb. V teoretické části se zaměříme na definici modelů dokonalé a nedokonalé konkurence. Poté vymezíme pojem regulace trhu, její důvody a použitelné nástroje. Jeden oddíl věnujeme historii českých telekomunikací a procesu liberalizace. V praktické části nastíníme aktuální situaci na telekomunikačním trhu, postavení jednotlivých poskytovatelů a jejich tržní sílu. Nejdůležitějším úkolem bude na základě indexu zákaznické spokojenosti CSI zhodnotit vliv jednotlivých regulačních opatření a tržních změn na koncové zákazníky. Dalším hodnotícím kritériem bude cenová hladina u vybraných služeb, od které se také odvíjí spokojenost spotřebitelů.

Vymezení základních pojmů

12

2 Vymezení základních pojmů 2.1 Konkurence „Za konkurenci je považována taková soutěž, v níž prodejci, kteří si konkurují, předvádějí výrobky a služby za ceny, které určili a snaží se přimět nezávislé kupující k jejich kladnému posouzení a následnému nákupu.“ (Korytárová, 1995, str. 46) Existuje několik dělení konkurence. Například cenová, kdy je výška ceny nástrojem konkurenčního boje, nebo necenová konkurence snažící se zákazníka přilákat kvalitou, designem nebo diferenciací výrobku nezávisle na jeho peněžním ocenění. (Sojka, 2006) Pro naše účely se v následujících dvou subkapitolách budeme podrobněji věnovat dělení konkurence na dokonalou a nedokonalou dle postavení výrobce. (Fialová, 2007) 2.1.1

Dokonalá konkurence

Model dokonalé konkurence je založen na racionálním chování na straně nabídky i poptávky. Firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku. (Hořejší, 2010) Jedním z hlavních znaků je velký počet nakupujících i prodávajících. Žádný z nich nemá v porovnání s ostatními sílu ovlivnit cenu ani celkový objem produkce. (Heissler, 2010) Jak uvádí Smith (2001, str. 53): „Pokud množství zboží na trhu stačí uspokojit účinnou poptávku, je tržní cena přesně nebo téměř táž jako cena přirozená. Veškeré zboží, které je na trhu, se může prodat právě za tuto cenu, a ne za víc.“ Každá z firem je tedy příjemcem exogenně vytvořené ceny tzv. „price taker“. Pokud se firma rozhodne cenu zvýšit, zákazníci se přesunou ke konkurenci. Dalšími charakteristikami dokonalé konkurence jsou homogenní produkt a dokonalá informovanost o cenách a množstvích směňovaných na trhu. Předpokladem je i neexistence bariér na vstupu a výstupu odvětví. (Hořejší, 2010) V praxi se tato tržní struktura skoro nevyskytuje. Splnění všech podmínek je téměř nemožné. 2.1.2

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je porušen jeden nebo více předpokladů dokonalé konkurence. Na trhu tedy existuje malé množství prodávajících, produkt je heterogenní, existují bariéry na vstupu nebo výstupu z odvětví a informovanost subjektů není stoprocentní. (Holman, 2007) V dalším výkladu se podrobněji podíváme na tři základní tržní struktury nedokonalé konkurence: monopol, monopolistickou konkurenci a oligopol. (Musil, 2009)


13

Monopol Monopol je tržní situace, kdy jediná firma tvoří celou nabídku odvětví a vyrábí produkt, který nemá blízký substitut (Sojka, 2006). Příčinnou jsou vysoké bariéry na vstupu do odvětví. Dle jejich druhu rozlišujeme umělý (administrativní) nebo přirozený monopol (Holman, 2007). Umělé překážky vstupu do odvětví spočívají v nutnosti získat povolení nebo jiné kladné rozhodnutí regulačního úřadu čí jiného státního orgánu např. vládní licence, patentová ochrana nebo povolení k provozování veřejné franšízy (Ševela, 2011). Stát monopolizací odvětví sleduje vlastní zájem. Současně však provádí i cenovou regulaci. Přirozenou cestou vzniká monopol, pokud existuje výrobní zdroj ve výhradním vlastnictví jediného subjektu. Ve většině případů se jedná o přírodní zdroje například diamanty, proto bývá někdy tento typ označován jako přírodní monopol. Druhý typ přirozeného monopolu vzniká v situaci, kdy je ekonomicky výhodné, aby na trhu působila jediná firma. Má neustále klesající křivky průměrných i mezních nákladů, přičemž křivka mezních nákladů klesá rychleji než křivka průměrných (Heissler, 2010). Díky úsporám z rozsahu je pro ostatní konkurenty obtížné vstoupit do odvětví, protože na začátku vyrábí v malém objemu a s vyššími průměrnými náklady (Musil, 2009). Monopolistická konkurence „Zatímco dokonalá konkurence i monopol představují krajní případy tržních struktur trhu finální produkce, monopolistická konkurence představuje nejjemnější formu nedokonale konkurenčního prostředí“ (Musil, 2009, str. 176) Je pro ni charakteristický velký počet firem v odvětví vyrábějící diferencovaný produkt. Rozdíly mezi jednotlivými produkty jsou ale vzhledem k velkému počtu výrobců malé. Lze je považovat za blízké substituty. Každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá. (Hořejší, 2010) V rámci monopolistické konkurence čelí producenti klesající a vysoce elastické křivce poptávky. (Musil, 2009) Z uvedeného vyplývá, že pokud se firma rozhodne snížit cenu, přejde k ní část zákazníků od konkurence a naopak. Posledním rysem monopolistické konkurence je existence nízkých (nikoliv nulových) bariér na vstupu a výstupu z odvětví. O vstupující firmě se musí zákazník nějak dozvědět, aby kupoval její výrobky. Proto musí vynaložit určité náklady na tvorbu komunikačních strategií a podporu produktu především reklamou. (Heissler, 2010)


14

Oligopol Oligopol je taková tržní struktura, kdy se na trhu udržuje jen malý počet firem. Existence malého množství firem na trhu je příčinou toho, že se firmy nemohou rozhodovat nezávisle na sobě, existuje mezi nimi vzájemná závislost v rozhodování. Proto se na oligopolním trhu setkáváme se strategickým chováním. Než firma něco udělá, odhaduje, jak na to budou reagovat konkurenti. (Holman, 2007) V oligopolní tržní struktuře se firmy často uchylují k nezákonnému jednání tzv. kartelovým dohodám, kdy si předem určí množství produkce nebo cenu za účelem maximalizace zisku v odvětví. Některý z účastníků dohody ji ale může porušit za účelem dočasného získání většího tržního podílu. Firma řeší dilema, zda kooperovat nebo podvést a jak budou reagovat ostatní, tj. jestli dohodu dodrží nebo ne. Ke konečnému rozhodnutí lze dospět pomocí teorie her, která analyzuje všechny možnosti a jejich důsledky. (Heissler, 2010) Oligopolní firma může vyrábět jak homogenní tak heterogenní produkt. V případě homogenního hovoříme o čistém neboli homogenním oligopolu, například trh pohonných hmot. Heterogenní produkce je charakteristická pro diferencovaný oligopol, kde ale rozdíly mezi výrobky nejsou nijak markantní, například trh s pracími prášky. Cestou k odlišení může být reklama nebo image společnosti. (Hořejší, 2010) Posledním rysem oligopolu je existence relativně vysokých bariér vstupu a výstupu z odvětví. Jak uvádí Hořejší (2010) jedná se zejména o náklady na diferenciaci produktu, úspory z rozsahu nebo právní restrikce.

2.2 Regulace trhu Fialová (2007, str. 211) definuje regulaci trhu jako „vyloučení nebo omezení působnosti volných tržních sil.“ Neviditelná ruka trhu není v reálných podmínkách schopna udržovat optimální rovnováhu. Ekonomika je vystavována šokům, se kterými není schopna se sama vyrovnat, a nekalým soutěžním praktikám podnikatelských subjektů. Státní zásahy jsou tedy nutné z důvodu stabilizace výkonu ekonomiky a hospodářské soutěže. Obecně regulace představuje zavedení pravidel založených na sankcích, které mají za úkol změnit v soukromém sektoru ekonomické chování jednotlivců i firem. (Slaný, 2003)


15

Dle Slaného (2003) mají vládní regulace několik cílů na makroekonomické i mikroekonomické úrovni: • Poskytnout nezbytná pravidla, která dají výrobcům i spotřebitelům důvěru ve fungování trhů • Zajistit všem přístup k potřebným informacím • Podporovat soutěživost a konkurenci Fuchs (2003) dále uvádí, že intervenční zásahy státu ovlivňují: • Ekonomické procesy a jejich průběh • Prostředí, ve kterém dochází k rozhodování tržních subjektů • Očekávání tržních subjektů, neboť státní zásahy a jejich důsledky se stávají součástí očekávání Moderní pohled na regulaci se dělí na tradiční a novou vlnu regulací. Za tradiční považujeme cenovou, mzdovou a odvětvovou regulaci, dále regulaci veřejných statků a regulace související se stimulací hospodářského vývoje. Směrem k ochraně jednotlivých spotřebitelů i výrobců se obrací nová vlna regulací. Klade důraz na snižování entropie neboli míry nevědomosti ve společnosti pomocí šíření informací. Dále bere ohled na ochranu životního prostředí. (Slaný, 2003)


16

3 Regulace v telekomunikacích V evropských zemích v minulosti poskytoval telekomunikační služby vždy stát. Rychlý a spolehlivý přenos informací na národní i nadnárodní úrovni hrál důležitou roli například při válečných konfliktech nebo při politických jednáních, proto vznikaly administrativní monopoly. Postupně byly státní podniky privatizovány a trh se stával liberálnějším. Stát si ale stejně jako u dalších síťových odvětví (energetika, vodovodní hospodářství, atp.) ponechal možnost intervencí z důvodu existence tržních selhání a nekalých soutěžních praktik. V České republice zastává funkci státního regulačního orgánu Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zřízený jako samostatný orgán v roce 2000. Podobně vznikají regulační autority i v ostatních zemích a na nadnárodní úrovni v rámci Evropské unie. Náplní jejich činností je zajišťování řádného fungování hospodářské soutěže, jež provádějí prostřednictvím věcné a cenové regulace. Dále zaštiťují specifickou univerzální službu blížící se svým charakterem veřejnému statku. Jejím cílem je poskytnutí minimálního standardu telekomunikační služby za dotovanou cenu všem obyvatelům jako v jiných službách veřejné infrastruktury jako je zdravotnictví, doprava nebo školství. (Vítek, 2009)

3.1 Věcná regulace V současnosti dle Vítka (2009) český stát plní v rámci věcné regulace několik úkolů: • Zajišťuje minimální standard služeb poskytovaných sítěmi operátorů (licence) a jejich spolupráci po technické stránce (technická normalizace). • Vzhledem k silně konkurenčnímu vztahu mezi spolupracujícími operátory dochází mezi nimi k cenovým sporům, kde stát figuruje jako arbitr. • Budování a údržba telekomunikačních služeb jako hromadného systému obsluhy území zasahuje do vlastnického práva majitelů nemovitostí. Stát zde prosazuje oprávněné potřeby operátorů sítí ve veřejném zájmu. Dalším důvodem pro existenci regulační autority je omezený počet přírodních zdrojů, které je nutno spravedlivě rozdělovat. Může se zdát, že například telefonních čísel je velké množství za nulovou cenu. Není však nevyčerpatelné a je nutné je evidovat a přidělovat podle číslovacího plánu, neboť je chce každý využívat a vzniká tak převis poptávky nad nabídkou. Obdobný princip je uplatněn u frekvencí používaných pro provoz sítí.


17

3.2 Cenová regulace Cenová regulace určuje způsob, jakým stát nebo jeho organizační složky stanovují cenu. Obecně může stát provádět cenou regulaci prostřednictvím cenových stropů a minim, usměrňováním ceny nebo zavedením cenového moratoria v krizových situacích, kdy je striktně zakázáno v určitém časovém úseku zvyšovat ceny. (zákon č. 526/1990 Sb. o cenách, 1990) Regulace cen je v telekomunikacích hojně využívána. V následujícím textu se budeme zabývat rozdělením způsobů stanovení ceny dle Šťastného (2003). Rate-of-Return Regulation Konečná cena je stanovována podle celkových nákladů za minulé období (kalendářní rok). Regulovaná společnost vyčíslí své provozní a kapitálové náklady, které slouží společně s údaji o budoucí poptávce k určení výše povoleného zisku. Ve výpočtu je zohledňována i oprávněnost vynaložených nákladů a adekvátní míra návratnosti vloženého kapitálu. Cena by měla být stanovena tak, aby nedocházelo k diskriminaci spotřebitelů ani producentů. Metoda klade vysoké nároky na znalosti z oblasti ekonomiky telekomunikací. Regulační orgán musí posoudit, zda investiční akce operátorů byly nezbytné a zda jejich rozpočet nebyl nadhodnocen. V současnosti se již tento způsob nevyužívá. Price caps Tento způsob regulace je založen na stanovení cenových stropů jinak řečeno „cenových čepiček“. Nejčastěji používaná metoda výpočtu pochází z Velké Británie a byla zkonstruována původně k regulaci British Telecomu. K určení tržeb za produkci (v) je nutné od Retail Price Indexu neboli indexu odběratelských cen (RPI) odečíst faktor růstu účinnosti produkce (X). Hodnota X je určována regulační autoritou a zohledňuje postupné zvyšování ekonomické efektivnosti ve výrobním procesu díky technologickému pokroku. Celý vzorec tedy zní: v = RPI – X Výhodou systému je, že parametry vzorce jsou sjednány na delší dobu, obvykle na pět let. Regulovaná společnost může v mezidobí manipulovat s cenami dle svého uvážení. Průměrná cena zboží nebo služeb však nesmí přesáhnout daný strop. Díky fixaci firma neztrácí motivaci k tvorbě zisků. Nemá obavy, že by ji v následujícím období bylo nařízeno markantní snížení cen nebo že by její zisky byly dodatečně zdaněny. Spotřebitelé jsou zase zvýhodňování tím, že regulované ceny rostou pomaleji než RPI (jsou nižší než inflace).


18

Fully Allocated Costs (FAC) Tato metoda je podobně jako Rate-of-Return regulace založena na vyčíslení veškerých vynaložených nákladů. Není s nimi ale počítáno v celkovém objemu, jsou rozpočítány na jednotlivé služby. Princip nebere ale v úvahu efektivnost vynaložených investic, započítává je všechny. Neúčelně vynaložené náklady jsou rozmělněny do regulovaných cen a financují je zákazníci. Best Practice Princip Best Practice spočívá ve stanovení ceny podle nejefektivnějšího operátora na trhu. Obvykle se vyberou tři nejlepší hráči na trhu a ceny jejich služeb se zprůměrují. Výhodou metody je možnost její okamžité aplikace díky jednoduchosti výpočtu a abstrakci od oprávněných a neoprávněných nákladů. Nevýhodu nízkých cen lze spatřovat v malé motivaci operátorů pro investice na zlepšování stávající sítě a novou výstavbu. Long-Run Incremental Cost (LRIC) Metoda LRIC (regulace podle dlouhodobých mezních nákladů) používá terminologie neoklasické ekonomie, podle které se cena v dlouhém období rovná dlouhodobým mezním nákladům. Nesleduje tedy náklady spojené s fungováním poskytovatele jako takového, ale pouze inkrementální (dodatečné) náklady. Cena je tedy určena jako průnik křivky mezních nákladů a mezního užitku. „Záměrem regulátora je zde stanovit regulovanou cenu na úrovni nákladů nutných k poskytnutí dodatečné jednotky výstupu za předpokladu, že by výrobce byl schopen změněnému množství svého výstupu přizpůsobovat strukturu všech používaných výstupů.“ (Šťastný, 2003, str. 26)

3.3 Univerzální služba Univerzální služba představuje telekomunikační službu poskytovanou přes pevnou síť na celém území státu ve stanovené kvalitě a za dostupnou cenu. Stát určuje dominantnímu operátorovi povinnost provozovat univerzální službu za regulovanou cenu s ohledem na příjmy obyvatelstva. (Vítek, 2009) Zákon o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. definuje náplň univerzální služby jako: „a) připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti, b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,


19

c) pravidelné vydávání telefonních seznamů čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům, d) informační služba o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupná koncovým uživatelům, e) služby veřejných telefonních automatů, f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou: 1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné telefonní síti pro spotřebitele, 2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka, 3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro spotřebitele, 4. poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a 5. kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.“ (Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, 2005, § 38) Z uvedeného logicky vyplývá, že dominantnímu operátorovi zajišťujícímu univerzální službu plynou nemalé náklady. Může se dostat dokonce i do ztráty, neboť buduje a udržuje i nerentabilní části sítě, které využívá pouze malá část zákazníků s nevelkými telefonními účty. Do roku 2010 se uplatňoval princip, kdy každý držitel telefonní licence mající výnosy nad 10 miliónů korun musel povinně poměrnou částí platit příspěvek na provoz univerzální služby. Přeneseně tak každý zákazník využívající služeb pevné sítě platil v ceně služby i za provoz v nelukrativních lokalitách. (Vítek, 2009) Tento způsob řešení evokoval pravidelně spory mezi přispívajícími operátory a ČTÚ, jenž oznamoval výši částky k zaplacení. Příčinu lze hledat v netransparentnosti výpočtu prokazatelné ztráty z provozu univerzální služby. Dále ČTÚ nereflektoval na návrhy poskytovatelů rozšířit univerzální službu i do mobilní sítě, kde lze zajistit všeobecnou dostupnost jednodušeji a s menšími náklady. (Peterka, 2002)


20

Od 1. července 2010 proto platí náklady provozovateli univerzální služby stát prostřednictvím ČTÚ. Nová zátěž pro už tak dost napjatý státní rozpočet s sebou přinesla úsporná opatření. Regulovaná cena je nyní určena pouze pro zdravotně postižené, nikoliv pro všechny občany s nižším příjmem. (Sněmovní tisk 658/0, 2008)

3.4 Český telekomunikační úřad V České republice představuje samostatnou regulační autoritu Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zřízený zákonem o telekomunikacích č. 151/2000 Sb. Fakticky vznikl již v roce 1996, ale fungoval jako součást Ministerstva dopravy a spojů. Zásadní transformací prošel v roce 2005 po účinnosti zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, kdy je nově zřizován „jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.“ (zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, 2005, § 3) Mezi hlavní úkoly ČTÚ patří analýza dílčích trhů a rozhodování o míře regulace na základě získaných výsledků. „Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící články hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení dokonale konkurenčního prostředí.“ (ČTÚ, 2013) V souladu s principy věcné regulace zajišťuje efektivní rozdělování frekvencí a telefonních čísel a podporuje inovace spolu s investicemi do infrastruktury. Sleduje úroveň konkurence a má možnost ukládat pokuty za porušení hospodářské soutěže. Dále zajišťuje získání maximálních výhod pro všechny uživatele z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality. (ČTÚ, 2013)

3.5 Regulace ze strany EU Na nadnárodní úrovni aktuálně zajišťuje regulaci telekomunikací instituce Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) zřízená Evropským parlamentem a Radou nařízením (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009. Sestává z 27 zástupců členských regulačních orgánů a nahrazuje dřívější orgán Evropskou regulační skupinu pro elektronické komunikační sítě a služby (ERG) zřízenou jako poradní instituci pro Komisi. (BEREC, 2013)


21

Hlavními úkoly BEREC jsou kontrola implementace evropského regulačního rámce do legislativy členských států, šíření osvědčených postupů a zajištění kvalitní jednotné regulace trhů elektronických komunikací ku prospěchu celé Evropy včetně jejích občanů. Působí jako poradní instituce pro národní regulační orgány a Komisi. Dále může vydávat z vlastní iniciativy stanoviska k relevantním záležitostem projednávaných Radou a Evropským parlamentem. Na požádání pomáhá řešit národním regulačním orgánům, Komisi, Evropskému parlamentu či Radě spory a vztahy vůči třetím stranám. (BEREC, 2013)

Historie telekomunikací na území ČR

22

4 Historie telekomunikací na území ČR Následující oddíl čerpá z publikace Ekonomika telekomunikací Miroslava Vítka (2009). Dějiny českých telekomunikací se začaly psát již za Rakouska-Uherska. Roku 1846 na základě dekretu Dvorské komory počala výstavba telegrafních linek. Spojovaly nejdříve velká města jako je Brno, Praha nebo Vídeň, později byly rozšířeny na celé území monarchie. Investice do budování zajišťoval stát, neboť náklady na vybudování sítě byly velmi vysoké vzhledem k tomu, že se pokládaly měděné dráty s porcelánovými izolátory. Po čtyřech letech, kdy telegraf používala výhradně železnice a státní úřady, se rozšířil i na poštovní pobočky a byl zpřístupněn obyčejným lidem. Roku 1876 vynalezl Alexander Graham Bell telefonní přístroj, který si získal rychle oblibu. Jeho obsluha byla jednoduchá, nevyžadovala znalost Morseovy abecedy jako u telegrafu, a proto dokázal oslovit širší veřejnost. V RakouskuUhersku započala výstavba telefonní sítě během 80. let 19. století. Pro zajímavost roku 1883 v Brně byla spuštěna první státní telefonní síť. Po vzniku Československa po skončení první světové války roku 1918 převzalo starost o telekomunikace Ministerstvo pošt a telegrafů. Stejně jako se projevoval technický pokrok v průmyslových odvětvích, prožívaly telekomunikace také dynamický rozvoj. Místo manuálních ústředen s nutností lidské obsluhy byly zaváděny první automatizované ústředny. Dalším milníkem v dějinách naší republiky po druhé světové válce byl nástup komunismu roku 1948. Pro toto období je charakteristická centrálně plánovaná ekonomika. Hospodářský rozvoj nastartovaný po vzniku Československa a zdecimovaný obdobím okupace Německem se již bohužel nepodařilo obnovit. Oproti ostatním zemím, především západním, začínáme zaostávat, co se týče kvality služeb a rozšiřování vedení. Do odvětví nesměřuje dostatek investičních prostředků. Přesto se počet uživatelů veřejné sítě stále zvětšuje. Vlastnictví pevné linky se stává běžným standardem. Administrativně řídí provoz odvětví do roku 1984 ministerstvo dopravy, poté jej přebírá Federální ministerstvo spojů Praha, které zaštiťovalo Ústřední ředitelství spojů Praha a Ústredné riaditelstvo spojov Bratislava.


23

4.1 Situace po roce 1989 Po nastolení demokratického režimu vyvstalo v telekomunikačním odvětví hned několik problémů vyžadujících okamžité řešení. Díky nedostatečným investicím do infrastruktury v předcházejícím období byla výsledkem zastaralá telekomunikační síť s nepostačující kapacitou, která nedokázala uspokojovat stále se zvyšující poptávku po zřizování nových stanic. Přechod od těžkopádného administrativního monopolu k otevřenému trhu a udělení nových licencí však komplikoval přes 40 let starý telekomunikační zákon č. 110/1964 Sb. poplatný své době společně s komplikacemi při dělení Československé federativní republiky. Legislativní podmínky upravil nově až zákon č. 150/1992 Sb. Došlo k částečné demonopolizaci odvětví a zahájení liberalizačního procesu včetně postupné harmonizace legislativy s telekomunikační politikou Evropského společenství. (Peterka, 2001a) Jak uvádí Peterka (2001a): „Novela oddělila výkon provozních činností od státní správy, což vytvořilo předpoklady pro tržní chování a objektivní rozhodování o právech a povinnostech uživatelů telekomunikačních služeb.“ Důsledkem bylo, že ke dni vzniku České republiky se SPT Praha (původně Ústřední ředitelství spojů Praha) rozdělila na dva státní podniky Českou poštu a SPT Telecom, který se o rok později transformoval na akciovou společnost. Je nutno podotknout, že liberalizace byla negativně poznamenána roku 1990 udělením exkluzivní licence na poskytování datových služeb nově vznikající společnosti Eurotel Praha, s.r.o., která byla společným podnikem SPT Praha a amerických firem US West Inc. a Bell Atlantic Corporation. Stát chtěl podpořit rozvoj zaostalých datových služeb a usoudil, že jedině existence monopolu v tomto odvětví zajistí přísun potřebných investic. Situace trvala až do roku 1995, kdy byla udělena již neexkluzivní licence, když Eurotel prodal divizi datových sítí NexTel společnosti SPT Telecom. (Vítek, 2009) V roce 1994 byly přijaty v usnesení vlády č. 428 „Hlavní zásady telekomunikační politiky“. Dokument deklaroval volné tržní prostředí u všech telekomunikačních služeb vyjma služby telefonní. SPT Telecom na ni měl garantován monopol až do roku 2000. Hlavním důvodem byla trvající neuspokojená poptávka po telefonních linkách. (Peterka, 2001b) Vláda v duchu starých rozhodnutí usoudila, že trh sám nedokáže zajistit rovnováhu a je nutné, aby definovala předem určené cíle a kontrolovala jejich plnění, viz následující citace: „Základním střednědobým cílem je co nejrychlejší zvýšení nabídky, tj. zvýšení počtu hlavních telefonních stanic na více než dvojnásobek současného stavu do roku 2000 a zlepšení průchodnosti sítě. Zvýšení počtu stanic musí být dosaženo co nejrovnoměrněji, s co nejnižšími náklady, na dobré technické


24

úrovni a rovněž s využitím dodávek od českého telekomunikačního průmyslu.“ (Usnesení vlády č. 428, oddíl I.) V praxi to znamenalo navýšení počtu hlavních telefonních stanic (HTS) na 4 150 tisíc do konce roku 2000. V zájmu splnění ambiciózních cílů byl umožněn vstup zahraničního strategického partnera TelSource, a.s. do SPT Telecom. Ostatním službám nepovažovaným za důležité tj. veřejné datové služby a mobilní telefonie byl dán prostor pro liberalizaci. V konkurenčním prostředí se vyvíjely dynamičtěji a postupem času na sebe strhávaly stále větší část celkové poptávky po telekomunikačních službách. Fakticky střednědobého cíle 4150 tisíc HTS nebylo i přes dostatečnou kapacitu sítě dosaženo. Nebyl o ně již zájem. (Vítek, 2009) Posledním zásadním rozhodnutím usnesení č. 428 bylo určení dvou budoucích licencí pro provozování mobilní sítě. K Eurotelu provozujícímu od roku 1991 analogovou síť NMT (Nordic Mobile Telephony) se přidal Radiomobil. Boj o získání licence musel však absolvovat pouze Radiomobil. Eurotelu byla udělena přímo na základě předchozího příslibu. Společně od roku 1996 začali provozovat mobilní GSM síť. Existence druhého hráče na trhu se pozitivně projevila v nižších cenách služeb a zvýšení kvality. (Peterka, 2001c) Dalším krokem k celkové liberalizaci bylo zrušení monopolu SPT Telecomu na provoz hlasových služeb roku 1999 na základě dokumentu „Národní telekomunikační politika“. Od této chvíle je mohl po registraci provozovat kdokoliv. (Národní tel. politika ČR, 1999) Žádný nový subjekt se ale neobjevil, neboť počítali s uvolněním trhu až od 1. 1. 2001, jak bylo deklarováno v předchozí dohodě. Otevření trhu s sebou neslo nutnost přehodnotit cíle regulační politiky. Proto byl vydán nový telekomunikační zákon č. 151/2000 Sb. Transformoval Český telekomunikační úřad na samostatně rozhodujícího nezávislého regulátora, zatímco předtím byl součástí Ministerstva dopravy a spojů. Dále zákon kladl za úkol rozvíjet regulační mechanismy otevřeného telekomunikačního trhu. (Moos, 2007) „Zde šlo zejména o plánování a přidělování omezených přírodních zdrojů (kmitočtů, čísel), zjednodušení postupu udělování licencí (autorizací), stanovení propojovacích pravidel, zkvalitnění regulace cen, o zajištění nákladové orientace cen pro telekomunikační služby s regulovanými cenami, o vytvoření mechanismu transparentního financování univerzální služby a harmonizaci s mechanismy EU.“ (Peterka, 2001d) K celkové liberalizaci bohužel ani po účinnosti nového zákona nedošlo. Odložil totiž možnost zpřístupnění místních smyček, volby operátora a s ním spojenou přenositelnost čísla. Za plně otevřený můžeme prohlásit český trh až po roce 2003, kdy byly vyřešeny oba problémy. Zákazníci mohli volit operátora po vydání cenového rozhodnutí ČTÚ, které určilo způsob výpočtu cen za propojení (ČTÚ, 2002) a zároveň díky novelizaci telekomunikačního zákona z roku


25

2003 musel dominantní tržní subjekt zpřístupnit vedení i ostatním poskytovatelům telekomunikačních služeb (zákon č. 225/2003 Sb., 2003). Vzhledem k blížícímu se vstupu České republiky do Evropské unie musel náš stát včlenit legislativu z Nového regulačního rámce ES do národního právního řádu. Proto byl 22. 2. 2005 přijat zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. V reakci na technologický pokrok se zde objevil širší pojem „elektronické komunikace“ namísto „telekomunikací“. Nově zákon kromě základních pevných a mobilních služeb upravoval například služby kabelových televizí nebo šíření rozhlasového a televizního signálu. Zásadní změnou v regulační politice bylo uložení povinnosti regulačnímu orgánu provádět analýzy relevantních trhů. Na jejich základě se potom rozhoduje, zda je nutná intervence nebo zda je trh schopný dostatečně zjišťovat požadavky zákazníků ve volně konkurenčním prostředí. (Moos, 2007)


26

5 Aktuální situace na telekomunikačním trhu v ČR 5.1

Poskytované služby

Kritériem dělení poskytovaných služeb je, zda jsou poskytovány stabilně v jednom místě nebo zda je člověk může používat kdekoliv. Rozlišujeme tedy fixní a mobilní služby. Operátoři dělí zákazníky do čtyř základních segmentů, dle kterých se liší portfolio nabízených služeb: • Rezidentní zákazníci – nepodnikající fyzické osoby • Drobní podnikatelé – především osoby podnikající dle živnostenského oprávnění nebo podle zvláštních předpisů • Firmy – především kapitálové a osobní společnosti • Korporace a veřejná správa – korporace, státní správa, samospráva a jejich orgány (Oficiální stránky jednotlivých poskytovatelů, 2013) Různé segmenty mají různé potřeby. Jedná se vždy o skupinu zákazníků, kteří mají společnou jednu nebo více charakteristik. Pro zákazníky zařazené do jednoho segmentu je typická homogenita, tj. mají podobné potřeby. Liší se výší měsíční útraty a objemem poptávaných služeb. Operátoři dle měsíčního revenue (příjmu) stanovují míru individualizace přístupu k zákazníkovi. Rezidentní zákazníci a velká část drobných podnikatelů pasivně přijímají ceny poskytovatelů. Drobní podnikatelé s větší útratou a firmy mají možnost individuální nabídky. Dohodnou se s operátorem na úrovni měsíčního minimálního peněžního plnění a uzavřou rámcovou dohodu. Na oplátku dostanou slevy šité na míru pro jejich potřeby a možnost aktivace nadstavbových služeb, na které „obyčejní“ zákazníci nemají nárok. Poslední segment veřejné správy vzhledem ke své velikosti a specifickým nárokům vyžaduje zcela individuální přístup a speciální nabídky. (Telefónica O2, 2013)


27

Mobilní služby Mobilní služby jsou provozovány prostřednictvím GSM sítě (Global System for Mobile Communication), která informace transformuje do digitální podoby a umožní jejich přenos s následným dekódováním. Klasifikace mobilních služeb spočívá v dělení na prepaid a postpaid produkty. Jak už jejich název napovídá, buď dobíjíme kredit předem anebo platíme paušál. U obou typů rozlišujeme hlasovou službu, internet v mobilu a mobilní internet. U postpaid služeb je navíc i specifický produkt Car control. (Telefónica O2, 2013) • Hlasová služba – zajišťuje primární funkci telekomunikace. Slouží k uskutečňování hovorů, zasílání textových a multimediálních zpráv z mobilního přístroje. Operátoři nabízí různé tarify, které se liší v poplatcích za volání, zprávy a u postpaid tarifů v počtu volných minut. • Internet v mobilu – jedná se o nadstavbový produkt k hlasové službě. Na jedné SIM kartě probíhají datové i hlasové přenosy. Mobilní telefon slouží zároveň jako modem. V GSM síti používá technologií GPRS, EDGE, UMTS a HSDPA, které se liší nejvyšší dostupnou rychlostí. Zákazník si vybírá, jaký objem dat (FUP – Fair User Policy) nebo časový úsek zaplatí. Po vyčerpání FUP nebo limitu dat určenému pro časový úsek operátor výrazně sníží přenosovou rychlost. Brání se tak nadměrnému využívání kapacity datového toku ze strany uživatele. • Mobilní internet – jedná se o výhradně datovou SIM. Není možné z ní uskutečňovat hovory ani odesílat zprávy. Připojení vyžaduje speciální modem nebo síťovou kartu. Produkt je určen především pro přenosná komunikační zařízení, například notebook nebo tablet. Využívá stejných technologií i FUP jako internet v mobilu. • Car control – princip služby je založen na montáži speciálního zařízení s integrovanou technologií GPS a SIM karty do motorového vozidla. Zařízení sleduje aktuální polohu a SIM prostřednictvím mobilního internetu odesílá informace k vyhodnocení. Majitel dopravního prostředku tedy může sledovat pohyb vozidel a optimalizovat provozní náklady efektivnějším plánováním tras s kontrolou jejich dodržování. (Telefónica O2, 2013)


28

Fixní služby Každá stavba v České republice má přidělen jednoznačný číselný identifikátor ROP ID, na jehož základě je možno účastníkovi zřídit fixní přípojku. Dříve byla určena pouze pro hlasové služby. Díky rozvoji technologií slouží dnes i k provozu internetového připojení a digitální televize. Hlasovou službu můžeme dále dělit na stanice typu telefonní přípojka, digitální linka ISDN a VoIP linka. (Telefónica O2, 2013) • Telefonní přípojka – jedná se o klasickou pevnou linku, která poskytuje hlasovou komunikaci za použití veřejné telefonní sítě pomocí techniky přepojování okruhů • Digitální linka ISDN (Integrated Services Digital Network) – umožňuje přenos hlasových, datových a obrazových informací jednou sítí se standardizovanou rychlostí přenosu mezi účastníky v násobcích 64 kbit/s. Zákazník dostane jedno základní číslo ISDN a několik podřízených. Může si například zvolit jedno číslo na přijímání hovorů a další pro datové a faxové přenosy. Oproti analogové lince poskytuje pohodlnější telefonování a spolehlivější přenos dat i při větších objemech. Výhodou je i používání mezinárodní koncepce pro Evropu euroISDN, která zajišťuje kompatibilitu koncových zařízení a spolupráci ISDN sítí v mezinárodním měřítku. • VoIP linka (Voice over Internet Protocol) – poskytuje možnost telefonování přes internet. Vyžaduje existenci nosné datové služby, v níž převádí hlas na datové pakety a odesílá dalším uživatelům VoIP. • Internetové připojení – prostřednictvím pevné sítě zprostředkovává přístup k širokopásmovým službám internetové sítě včetně služeb obsahu, tj. umožní prohlížení webových stránek, stahování a odesílání dat. Provoz zajišťuje technologie xDSL (Digital Subscriber Line) ve dvou variantách, starší ADSL s menší přenosovou rychlostí a novější VDSL. Dále je možno využít technologií založených na přenosu pomocí optického vlákna nebo po kabelových televizních rozvodech. • Digitální televize IPTV (Internet Protocol TeleVision) – distribuuje televizního vysílání v digitální podobě přes fixní síť na bázi IP protokolu. Vyžaduje speciální koncové zařízení Set Top Box, které zpracovává digitální signál šířený po telefonním drátě a zobrazuje jej na obrazovce. (Telefónica O2, UPC, 2013)


29

5.2 Mobilní trh V oblasti mobilních služeb soupeří v tuto chvíli tři společnosti s významným tržním podílem Telefónica O2, Vodafone a T-mobile. Jednotlivé podíly lze nejlépe ilustrovat na počtu aktivních SIM karet. Jak můžeme vidět v následujícím grafu, operátorem s největší zákaznickou základnou k 31. 12. 2012 je T-mobile s počtem 5498 tisíc aktivních SIM. Následuje Telefónica s 5083 zákaznickými čísly. Nejméně SIM obsluhuje Vodafone s 3365 tisíci.

Obr. 1

Tržní podíly operátorů k 31.12.2012 – mobilní služby

Zdroj: Tiskové zprávy jednotlivých operátorů

Pokud všechny údaje sečteme, dojdeme k číslu 13946 tisíc. Počet obyvatel ČR je k 31. 12. 2012 dle Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2013b) 10 516 tisíc. Na každého obyvatele připadá průměrně 1,3 SIM. Z uvedeného vyplývá, že trh mobilních služeb je nasycen. Zjednodušeně se dá říci, že zákazníci nyní pouze přechází od jednoho poskytovatele k druhému. Je obecně známo, že náklady na udržení stávajícího zákazníka jsou nižší než na získání nového. V rámci optimalizace nákladů je proto velmi důležitá spokojenost klientů s poskytovanými službami, která je závislá na různých kritériích. Mezi nejdůležitějšími můžeme uvést cenu, zákaznický servis nebo kvalitu služeb. Na vývoj spokojenosti klientů telekomunikačních společností se blíže podíváme v kapitole 6. V meziročním srovnání počtu mobilních zákazníků za posledních šest let v Tab. 1 a na Obr. 2 lze sledovat několik trendů. Společnost T-mobile obsazuje pravidelně vedoucí pozici v počtu aktivních SIM karet. V prvních dvou letech sledovaného období ji těsně následovala Telefónica O2, která ovšem v roce 2009 zaznamenala výrazný pokles mobilních zákazníků. Změna ale nebyla způsobena výrazným odlivem klientů. Jak uvádí sama Telefónica ve zprávě o finančních výsledcích prvního čtvrtletí roku 2009, změnila metodologii pro výpočet množ-


30

ství svých mobilních zákazníků. Za aktivního považuje zákazníka, od kterého generuje během posledních tří měsíců výnos. (Telefónica O2, 2009) Tím pádem odpadla část prepaid zákazníků, kteří delší dobu SIM aktivně nevyužívali. V posledních letech zaznamenává Telefónica pomalý růst počtu zákazníků a opět se přibližuje k T-mobile. Společnost Vodafone zaznamenává výrazně nižší počet SIM než její dva konkurenti. Svou pozici na trhu si ale stále upevňuje. Má tendence rok od roku zvyšovat počet svých zákazníků. Ve sledovaném období se jí podařilo získat přes úctyhodných 1,3 milionu nových klientů. Tab. 1

Počet aktivních SIM karet v tisících v letech 2007 - 2012

T-mobile Telefónica O2 Vodafone

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 270

5 420

5 464

5 475

5 381

5 498

5 126

5 257

4 945

4 839

4 942

5 083

2 658

2 892

3 006

3 007

3 174

3 365

Zdroj: Tiskové a výroční zprávy jednotlivých operátorů

Obr. 2

Počet aktivních SIM karet v tisících v letech 2007 - 2012



31

Zajímavý je i pohled na poměr počtu postpaid SIM oproti prepaidu. Všichni operátoři postupně zvyšují procento tarifních zákazníků. Jak můžeme vidět v relativním vyjádření níže, nejvíce tarifních zákazníků obsluhuje Telefónica O2 od roku 2009, kdy předehnala Vodafone. T-mobilu a Vodafone se víceméně rovnoměrně také daří snižovat podíl předplacených karet. Za snahou o růst postpaid karet stojí předpoklad, že tarifní zákazník představuje jistotu měsíční útraty. Všichni operátoři nabízejí v současnosti především tarify se závazky. Mohou tedy po určitou dobu kalkulovat s mírou jistého zisku z nich plynoucí. U předplacené karty nelze zákaznická spotřeba odhadnout, proto se poskytovatelé mobilních služeb snaží o její eliminaci a marketingovou komunikaci přizpůsobují této strategii. Tab. 2

Procentní vyjádření podílu prepaid a postpaid služeb v letech 2007 – 2012

T-mobile – prepaid T-mobile – postpaid Telefónica O2 – prepaid Telefónica O2 – postpaid Vodafone – prepaid Vodafone – postpaid

2007 58 42 56 44 48 52

2008 54 46 43 48 49 51

2009 51 49 43 57 48 52

2010 49 51 41 59 47 53

2011 47 53 38 62 46 54

2012 44 56 37 63 45 55


Obr. 3

Podíl počtu prepaid a postpaid zákazníků v letech 2007 - 2012 Zdroj: Tiskové a výroční zprávy jednotlivých operátorů


32

5.3 Fixní trh Na fixním trhu telekomunikačních služeb budeme analyzovat dva hlavní konkurenty Telefónicu O2 a UPS. Fixní služby poskytuje také T-mobile a Vodafone. Od jejich vlivu ale abstrahujeme. Existuje také stále více lokálních poskytovatelů, kteří investují do rozvoje infrastruktury v lokalitách, kde výše uvedené společnosti nedosahují dobré kvality služeb. Výstavbou nových vysílačů pro WIFI připojení nebo pokládáním optických kabelů vyplňují mezery na trhu. Vzhledem k objemu zákaznické základny v porovnání s hlavními poskytovateli ale nedosahují výrazného tržního podílu. Jak můžeme vidět na grafu, největší tržní sílu má k 31. 12. 2011 stále Telefónica s 2590 tisíci účastnickými přípojkami, což představuje dvě třetiny trhu. Zatímco UPC jich vlastní pouze 1335 tisíc. Údaje za rok 2012 bohužel zatím nejsou za společnost UPC k dispozici.

Obr. 4

Tržní podíly operátorů k 31.12.2011 – fixní služby


Zajímavé je srovnání vývojových trendů ve spotřebě českých občanů. Jak bylo nastíněno již v subkapitole 4.1, poptávka po pevných telefonních linkách po roce 1989 nemohla být z kapacitních důvodů uspokojována. Vláda v dokumentu „Hlavní zásady telekomunikační politiky“ definovala cíl zřídit do roku 2000 4150 tisíc linek, jehož se nepodařilo dosáhnout. Lidé si již tento typ služby nechtěli pořizovat. Jak můžeme vidět na Obr. 5, právě v roce 2000 počet pevných telefonních přípojek kulminoval a od té doby se stále snižuje. Na trh vstupují nové technologie a zákazníci směřují spíše k internetové komunikaci. Od roku 1996 vstupují na trh mobilní operátoři, kteří poklesu také napomáhají. Věrni pevným linkám zůstávají především senioři, kteří nejsou adaptabilní k novým technologiím, a používají je ze zvyku. Své místo zde naleznou i linky


33

pro sluchově postižené s praktickou nebo úplnou hluchotou, kterým speciální koncové zařízení umožní telefonovat. Dále se pevných linek používá jako komponent v systému zabezpečování objektů. Díky nim se bezpečnostní orgány mohou dozvědět o narušení hlídaného prostoru.

Obr. 5

Pevné telefonní linky v tisících v letech 1989 – 2011

Zdroj: ČSÚ, Vybrané základní ukazatele o telekomunikační a internetové infrastruktuře v ČR

Opačnou tendenci oproti pevným linkám můžeme sledovat v oblasti internetové komunikace. Připojení k internetové síti se stalo nedílnou součástí našich denních činností. Emailová komunikace postupně nahrazuje posílání dopisů poštovními službami. Informační tok není závislý jen na tištěných médiích a internet jej úspěšně doplňuje. Procento domácností v České republice vybavených připojením k internetu rok od roku roste, viz Obr. 6. V současné době se blíží k hranici 70%.

Obr. 6

% domácností vybavených připojením k internetu

Zdroj: ČSÚ – domácnosti vybavené připojením k internetu


34

5.4 Události roku 2012 Odvětví telekomunikačních služeb se stále dynamicky vyvíjí. Rok 2012 byl bohatý na změny v nabízených produktech i regulace ze strany národní a nadnárodní autority. V oblasti elektronických komunikací došlo k vyhlášení zákona č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Byl přijat zákon č. 273/2012 Sb., kterým se taktéž mění zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, týkající se problematiky uchovávání provozních a lokalizačních údajů pro účely jejich poskytování bezpečnostním složkám (Telefónica O2 – výroční zpráva, 2012). Dále nabyla 1. 1. 2012 účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích 468/2011 Sb., která nově zavádí jako elementární elektronické vyúčtování. Tím dává možnost operátorům vybírat peníze za papírové vyúčtování. Nejrazantněji z mobilních operátorů k novele přistoupil Vodafone, který zavedl od srpna 2012 poplatek za tištěnou fakturu plošně ve výši 19 Kč. Telefónica O2 uplatňuje 10 Kč sazbu pouze pro služby nově zaktivované od 1. července 2012, stávajícím zákazníkům se nic nemění. T-mobile plošné zavedení poplatků neplánuje. Klienti si u něj připlatí 19 Kč za papírové vyúčtování pouze u vybraných služeb, jako jsou tarify S námi a Přátelé. Společnost UPC uplatnila možnost vybírat poplatek za tištěné vyúčtování již dříve než ostatní a to k 1. 2. 2012 ve výši 20 Kč u všech zákazníků. (Tiskové zprávy jednotlivých poskytovatelů, 2012) Zároveň byla dokončena integrace evropského regulačního rámce elektronických komunikací do našeho právního řádu. Česká legislativa implementovala několik směrnic a nařízení: •

•

Směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2009/136/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2009/140/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zaříze-


•

35

ním a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu, prostřednictvím zákona č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který nabyl účinnosti 1. ledna 2012. (Telefónica O2 – výroční zpráva, 2012)

Dále v červnu 2012 Český telekomunikační úřad vydal rozhodnutí o cenách, kterým závazně snižuje k 15. červenci 2012 cenový strop za službu ukončení volání ve veřejných mobilních sítích z 1,08 Kč/min na 0,55 Kč/min. U stávajících smluv byla nová cena uplatněna k 15. září 2012. (Tisková zpráva ČTÚ o snížení ceny za ukončení volání, 2012a) V tomto roce také ČTÚ společně s konzultantskou společností zpracoval nákladový model LRIC za terminaci (zpoplatněné ukončení hovoru v cizí síti) ve veřejných mobilních i pevných sítích, jehož princip je popsán v kapitole 3.2. V oblasti pevných sítí dospěl k určení maximálních cen terminace. Cenové rozhodnutí nebylo vydáno, protože si Evropská komise vyžádala delší období na zkoumání modelu. Oproti tomu v prosinci 2012 se terminační poplatek u veřejných mobilních sítí opětovně snížil na 0,41 Kč/min s účinností od 1. ledna 2013 a na 0,27 Kč/min s účinností od 1. července 2013. U stávajících smluv musí operátoři maximální cenu uplatnit nejpozději k 1. březnu 2013 (Tisková zpráva ČTÚ z jednání v 51. týdnu, 2012b). Vývoji terminačních poplatků se budeme dále věnovat v oddílu 5.4.1. V průběhu prvního pololetí roku 2012 schválil Evropský parlament a rada ministrů regulační opatření pro mezinárodní roaming, které determinuje ceny a služby v EU do roku 2022. V důsledku opatření byli operátoři nuceni od 1. července 2012 snížit cenu za roamingové hlasové služby včetně textových zpráv SMS. Nově se k tomuto datu rozšířila i regulace roamingových datových služeb (Nařízení EU č. 531/2012), která je blíže popsaná v subkapitole 5.4.2. Další významnou změnu představuje vstup prvního virtuálního operátora na český trh. Společnost Telefónica O2 uzavřela v říjnu smlouvu s vydavatelstvím Ringier Axel Springer CZ, na základě které začal na trhu od 1. listopadu 2012 působit BLESKmobil. (Telefónica O2 - výroční zpráva, 2012)


5.4.1

36

Propojovací poplatky

Propojovací poplatky jsou pro každého operátora zdrojem příjmu, ale zároveň i nákladem. Jedná se o částku, kterou musí uhradit konkurenčnímu operátorovi, pokud zákazník volá do cizí sítě. Tj. například pokud voláme ze sítě Vodafone do sítě Telefónicy O2. Vodafone dostane od zákazníka platbu za hovorné, ale zároveň zatíží infrastrukturu sítě Telefónicy. Aby dostala kompenzaci za své náklady, přísluší jí terminační poplatek (za ukončení hovoru). Operátoři si navzájem vyúčtovávají poplatky za celkový objem minut, které provolali konkurenční zákazníci do jejich sítě, tj. sítě, kde byl hovor ukončen a kde generuje neproplacené náklady. Proto je poplatek uváděn v korunách za minutu. Pro mobilní sítě je typické použití terminačního poplatku, jehož maximální výši určuje ČTÚ. Od roku 2001, kdy byla cena terminačního poplatku na úrovni 8 Kč, se stále pod tlakem Evropské unie snižuje. Za necelých 12 let klesla skoro o 7,50 Kč až na úroveň 0,27 Kč/min platnou k červenci 2013, což představuje pokles o neuvěřitelných 96,6 %. Tab. 3

Ceny za mobilní terminační poplatky v ČR (Kč/min bez DPH)

Datum říjen 2001 listopad 2001 březen 2005 květen 2006 únor 2009 červenec 2009 leden 2010 červenec 2010 leden 2011 červenec 2011 červenec 2012 leden 2013 červenec 2013

Terminační poplatek 8,00 3,66 3,11 2,99 2,65 2,31 1,96 1,66 1,37 1,08 0,55 0,41 0,27 Zdroj: Cenová rozhodnutí ČTÚ

Ač není tolik znám z médií, terminační poplatek je využíván i v pevných sítích, kde se navíc rozlišuje, zda byl hovor uskutečněn v době silného (7–19 hodin) nebo slabého provozu. Dále jeho výše závisí na vzdálenosti volajícího a propojovacího bodu (ústředny). Obecně platí, že pokud je použito pouze místní ústředny, poplatek je nižší. Při volání do vzdálenějších míst je nutno využít jedné či dvou tranzitních ústředen, což přináší vyšší náklady. Jak můžeme vidět v následující tabulce, úroveň terminačních poplatků za ukončení volání v pevné


37

síti byla dlouhodobě menší než u mobilních a udržovala se na vyrovnané úrovni. Výrazná změna měla nastat až v roce 2012. Návrh ze strany ČTÚ nebyl dosud schválen z důvodu zkoumání rozhodnutí Evropskou komisí. Snižování poplatku se proto odsouvá do budoucna. Tab. 4

Ceny za terminaci v pevném místě v ČR (Kč/min bez DPH)

Datum Propojení na ústředně Místní Poslední tranzitní

Doba Provozu Silný Slabý Silný Slabý

Červenec 2006 0,30 0,15 0,38 0,19

Leden 2009 0,30 0,15 0,36 0,19

Červenec 2010 0,30 0,15 0,34 0,17

Návrh z roku 2012 0,07 0,04 0,08 0,04

Zdroj: Cenová rozhodnutí ČTÚ

V pevných sítích se využívá kromě terminačního poplatku i poplatku za originaci (vznik) hovoru. V České republice vlastní většinu fixního metalického a optického vedení společnost Telefónica O2. Pokud by chtěl vstoupit na trh další operátor a provozovat například internetové VoIP linky, musel by si vybudovat svoji vlastní infrastrukturu s velkými počátečními investicemi nebo používat stávající. Pokud nový alternativní hráč zvolí druhou možnost, Telefónica O2 bude požadovat právě originační poplatek, neboť hovor vznikne a uskuteční se prostřednictvím její sítě. Hladina originačních poplatků je podobně jako u terminačních dlouhodobě vyrovnaná. V roce 2006 došlo k nepatrnému zlevnění v případě hovorů přes tranzitní ústřednu a v roce 2010 naopak k zdražení telefonního impulzu uskutečněného přes místní síť v řádech jednotek procent. Momentálně jsou originační poplatky mimo pole pozornosti české regulační autority a zůstávají na stejné úrovni. Tab. 5

Ceny za originaci v pevném místě v ČR (Kč/min bez DPH)

Datum Propojení na ústředně Místní Poslední tranzitní

Doba provozu Silný Slabý Silný Slabý

Červenec 2006 0,30 0,15 0,38 0,19

Leden 2009 0,30 0,15 0,36 0,18

Červen 2010 0,31 0,16 0,36 0,18

Zdroj: Cenová rozhodnutí ČTÚ


5.4.2

38

Roamingové služby

V dnešní globalizované společnosti lidé stále více cestují ať už z pracovních nebo rekreačních důvodů. V rámci Schengenského prostoru byly smazány vnitřní hranice mezi členskými státy EU a migrace obyvatel se ještě více usnadnila. I pokud jsou lidé mimo svou rodnou zem, potřebují komunikovat, k čemuž jim slouží roaming. Evropská unie tenduje ke kontinuálnímu snižování mobilních roamingových poplatků, viz Tab. 6. Pro tyto účely mají všichni operátoři členských států povinnost nabízet roamingový Eurotarif, u kterého Evropská unie určuje cenové stropy. Jak již bylo popsáno výše, k 1. červenci 2012 došlo k významnému snížení cen a to ve všech oblastech. Dokonce i u odchozích SMS, kde se cena držela tři roky na 11 centech. Nově stojí zaslání SMS pouze 9 centů. U příchozích SMS nenastává žádná změna, stále jsou zdarma. Novinkou je regulace datových přenosů. Uživatel nesmí za jeden stažený MB zaplatit více než 70 centů. Jak uvedla místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kriesová na webových stránkách Europa (MEMO/12/316, 2012): „Zavedením cenových stropů pro datové služby vytváříme roamingový trh pro generaci chytrých telefonů. Co více, učinili jsme přítrž nehoráznému předražování, jež zná každý, kdo někdy použil mobilní telefon při zahraničních cestách. Těší mě, že Evropská unie rok co rok vrací peníze zpět do kapes svých občanů.“ Do budoucna je plánováno ještě výraznější snižování poplatků. V přepočtu na české koruny v konečné ceně se sazbou DPH 20% platnou v roce 2012 za roamingové služby v rámci Eurotarifu utratí zákazníci maximálně 2,40 Kč za příchozí volání, 8,70 Kč za odchozí volání, 2,70 Kč za SMS zprávu a nově 21 Kč za 1 MB přenesených dat. Tab. 6

Maximální roamingové poplatky v Eurech (bez DPH)

Odchozí Hovor

Příchozí Hovor

Odchozí SMS

Příchozí SMS

Mobilní Internet

Léto 2009

43 centů

19 centů

11 centů

Zdarma

Neregulován

Léto 2010

39 centů

15 centů

11 centů

Zdarma

Neregulován

Léto 2011

35 centů

11 centů

11 centů

Zdarma

Neregulován

Léto 2012

29 centů

8 centů

9 centů

Zdarma

70 centů/MB

Zdroj: Europe´s Information Society, Roaming - Current regulation


39

V minulosti se stávalo, že se zákazníci omylem v zahraničí připojili na internet a poté na ně doma čekalo nepříjemné překvapení v podobě vysoké faktury. V extrémních případech částka vystoupala až do řádů miliónů. Dovolená nebo pracovní cesta se tak mohla hodně prodražit. Následné řešení s operátory bylo značně složité a generovalo velké množství reklamací. Od roku 2010 předchází Evropská unie těmto situacím prostřednictvím služby EU limit. Každé číslo s aktivním roamingem automaticky obsahuje datový limit. Pokud je vyčerpán, přenos se zastaví a uživatel dostane upozornění. Účet za data tak nemůže překročit hranici 50 Euro (Europe´s Information Society, 2012). Zákazníkům je ponechána možnost EU limit deaktivovat. Za celkovou útratu poté nesou plnou zodpovědnost. Operátoři mimo povinného Eurotarifu nabízejí i jiné roamingové tarify. V některých oblastech dobrovolně dokonce s nižší cenou, než je určena EU. V roce 2012 došlo u všech třech poskytovatelů mobilních služeb k vytvoření nových nabídek. Telefónica O2 od července 2012 začala propagovat produkt Volání bez hranic, ve kterém aplikuje jednotné ceny za volání a textové zprávy. Jak můžeme vidět v Tab. 7, rozdíl je pouze ve spojovacím poplatku za uskutečnění jednotlivého hovoru. Pokud zákazník vycestuje mimo EU + vybraných zemí, bude ve zbytku Evropy platit za spojení 50 Kč a v ostatních světových zemích 80 Kč. Ceny za SMS a příchozí hovor jsou vyšší než v případě Eurotarifu. Zákazník, který ze zahraničí převážně volá, může spatřovat výhodu v poloviční sazbě za odchozí hovor. Nevýhodou je, že Volání bez hranic mohli používat pouze postpaid zákazníci. Pro předplacené karty je dostupný až od roku 2013. Tab. 7

Ceny roamingu Volání bez hranic

Spojovací poplatek

Odchozí hovor

Příchozí hovor

Odchozí SMS

Příchozí SMS

1 - EU + Švýcarsko, Chorvatsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko

0,00 Kč

3,90 Kč/min

3,90 Kč/min

3,90 Kč

0,00 Kč

2 - Zbytek Evropy

50,00 Kč

3,90 Kč/min

3,90 Kč/min

3,90 Kč

0,00 Kč

3 – Svět

80,00 Kč

3,90 Kč/min

3,90 Kč/min

3,90 Kč

0,00 Kč

Zóna

Zdroj: Oficiální stránky O2, roaming a mezinárodní volání


40

Vodafone představil před loňskými prázdninami službu Vodafone roaming na den. Platí převážně pro evropské země. Zákazníci využívající Tarify na míru mohli požádat o její aktivaci od 28. května 2012. Princip je založen na čerpání volných jednotek v zahraničí tak, jako by byl klient doma. Za denní poplatek 99 Kč může uskutečňovat odchozí hovory, psát zprávy a datovat za stejných podmínek jako v České republice. Příchozí hovory a SMS jsou zdarma. Poplatek se začne účtovat až při uskutečnění hovoru, odeslání textové zprávy nebo zahájení přenosu dat. Přijatá SMS jej nezaktivuje. (Vodafone, 2012) Nevýhodou Vodafone roamingu na den je, že platí od půlnoci do půlnoci, nikoliv 24 hodin od zaúčtování poplatku. Pokud zákazník zahájí provoz až v pozdních odpoledních hodinách, podmínek roamingu využívá pouze několik hodin, než nastane půlnoc. Výhodný je proto pro uživatele, kteří intenzivněji volají a píší v průběhu celého dne. Poslední operátor T-mobile zavádí od 1. června 2012 zvýhodněnou cenu za týdenní roamingový balíček Travel&Surf. Obsahuje 50 MB dat s 50% slevou za 270 Kč (T-mobile, 2012). Umožní zákazníkovi využívat internetové připojení v zahraničí a díky předem danému limitu eliminuje nebezpečí nedobrovolné vysoké útraty. Po vyčerpání dostane uživatel upozornění a může si vybrat, zda chce doaktivovat další balíček nebo platit za data standartní cenu. T-mobile v rámci Travel&Surf nabízí také alternativní balíčky, měsíční s limitem 200 MB za 690 Kč a denní s limitem 3 MB za 29 Kč (T-mobile, 2012). Oproti Telefónice a Vodafone mohou služby využít jak tarifní, tak předplacené SIM a denní balíček platí 24 hodin od zaúčtování poplatku.


41

6 Zhodnocení vlivu změn telekomunikačního trhu na koncové spotřebitele 6.1 Index zákaznické spokojenosti CSI Měření zákazníkovy spokojenosti je důležité pro všechny společnosti. Customer Satisfaction Index (CSI) umožňuje měření a monitorování zákaznické spokojenosti napříč zákaznickými segmenty, včetně rozlišení zákazníků fixních, mobilních a zjištění celkové spokojenosti zákazníků s integrovanými telekomunikačními společnostmi. Pomocí tohoto indexu je možné sledovat vývoj časových trendů a srovnávat je v rámci společností mezi jednotlivými segmenty, vůči konkurenci a popřípadě vůči ostatním zahraničním trhům, kde operátoři působí. Poskytuje komplexní pohled na spokojenost klientů, umožňuje pochopit vliv interních i externích faktorů a pomáhá stanovit priority pro její zlepšování. Spokojenost má nesporně vliv na celkové chování zákazníka, například na jeho loajalitu ke značce nebo ochotu doporučit známým nabízené produkty, a tím i na ziskovost. Pravidelné a systematické přezkoumávání informací týkajících se zkušeností a vnímání zákazníka je podkladem pro kontinuální zlepšování procesů a vztahů se zákazníky.

6.2 Metodika výpočtu CSI Index odráží míru spokojenosti zákazníka se společností a je složen z celkové spokojenosti, naplnění očekávání a blízkosti k ideálu. Počítá se jako průměr z odpovědí na následující tři jednoduché otázky: • Když vezmete v úvahu všechny Vaše dosavadní zkušenosti s poskytovatelem, jste s ním či nejste celkově spokojen(a)? • Do jaké míry plní společnost Vaše očekávání? • Představte si ideální telekomunikační společnost. Nakolik Váš aktuální poskytovatel odpovídá této představě? Respondenti jsou oslovováni formou elektronického nebo telefonického dotazování. Jednotlivé otázky bodují na škále od 1 do 10, kde 1 znamená nejhorší hodnocení a 10 nejlepší. Poté jsou odpovědi přepočítány na stupnici 0-100 a jejich zprůměrováním vznikne výsledný index. Čím vyšších hodnot nabývá, tím je zákazník spokojenější. (Telefónica O2, 2013)


42

6.3 Vývoj hodnoty indexu CSI a ceny vybraných služeb 6.3.1

Mobilní trh

Na spokojenost zákazníka mají vliv různé aspekty. Zcela určitě ji ovlivňovaly i změny v telekomunikačním odvětví z roku 2012 popsané v oddílu 5.4. V následující části se podíváme na vývoj indexu CSI, který slouží ke kvantifikaci nehmotné spokojenosti. Na Obr. 7 můžeme vidět celkové hodnoty za mobilní služby. Jedničkou na trhu je dlouhodobě společnost Vodafone. Svou pozici si drží až na přelom roku 2011 a 2012, kdy ji na 3 měsíce předstihl T-mobile. O druhou pozici se střídavě dělí T-mobile a Telefónica O2. U všech třech mobilních operátorů lze za časové období od počátku roku 2010 do konce roku 2012 sledovat klesající trend zákaznické spokojenosti. Za hlavní příčinu lze považovat fakt, že ceny služeb v České republice jsou v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie trvale na vyšší úrovni. Čeští spotřebitelé očekávají výraznější zlevnění poplatků za telekomunikační služby. Operátoři jejich očekávání ale v nedokonale konkurenčním prostředí dlouhodobě neplní. Zákazníci musí pasivně přijímat ceny dané operátory. Obrat lze očekávat, pokud na našem trhu bude působit více poskytovatelů. Vzhledem k vysokým vstupním nákladům na vybudování infrastruktury nelze předpokládat, že by na náš trh vstoupil další operátor typu Vodafone, T-mobile či Telefónica O2. Větší konkurenci mohou zajistit virtuální operátoři, kteří budou fungovat ve stávajících sítích. Většina významných změn legislativního a regulačního charakteru roku 2012 byla koncentrována do měsíců června, července a srpna. Rozhodnutí o snížení mobilních terminačních poplatků ČTÚ vydané v červnu následovalo vyhlášení regulované ceny roamingového Eurotarifu a srpnové zavedení poplatků za papírové vyúčtování. Na listopad poté připadl vstup prvního virtuálního operátora na mobilní trh. Vyvstává otázka, který aspekt měl největší váhu na spokojenost zákazníků. ČTÚ snižuje terminační poplatky pravidelně od roku 2009 v půlročních intervalech. Snaží se motivovat operátory ke zlevňování služeb. Tato snaha se však nesetkává s velkou odezvou, protože snížení terminačních poplatků s sebou nenese povinnost snížit cenu služeb. Operátoři argumentují tím, že poplatky snižují průběžně a proto na snížení terminačních poplatků ihned nereflektují, viz následující stanoviska jednotlivých tiskových mluvčí k rozhodnutí ČTÚ z června 2012: Telefónica O2, Hany Farghali: „Přímé změny ceníku v důsledku rozhodnutí ČTÚ nechystáme. Ceny upravujeme průběžně, za poslední čtyři roky jsme je snížili o 40 procent. O této strategii svědčí i poslední změna chytrých tarifů v polovině června.“


43

T-Mobile, Jiří Janeček: „Terminační poplatky se snižují kontinuálně a s tímto faktem operátoři při cenotvorbě dlouhodobě pracují. Bez ohledu na to, zda je právě terminace snížena či nikoli, průměrné ceny minuty meziročně klesají až o 10 procent. Navíc je třeba zdůraznit, že v dnešní době je vliv tohoto poplatku na výslednou cenu mizivý.“ Vodafone, Miroslav Čepický: „Snížení terminačních poplatků se firma bude snažit využít ve prospěch zákazníků.“ (E15, 2012) Jediný Vodafone reaguje vstřícně a slibuje alespoň snahu o implementaci rozhodnutí. Nicméně nespecifikuje, jakým způsobem ovlivní koncovou cenu. V podobném duchu probíhaly reakce na rozhodnutí o snížení terminačních poplatků i v minulosti. Zákazníci proto berou informace s rezervou nebo jim nevěnují pozornost. Z uvedeného vyplývá, že v indexu CSI se červnová změna výrazně neprojevila. Oproti tomu regulace ceny roamingu a nové nabídky operátorů index zákaznické spokojenosti ovlivnily pozitivně. V době otevřených hranic mnoho občanů České republiky cestuje do ciziny. Proto jim není jedno, jaké sazby za hlasové a datové služby uskutečněné v cizí zemi zaplatí. Roamingové sazby jsou sledovány obzvlášť ostře před letními prázdninami. Proto lze sledovat i v jinak převážně klesající hodnotě spokojenosti lehký zvrat díky červencové optimalizaci roamingových cen. Na zavedení platby za papírové vyúčtování se lze dívat ze dvou pohledů. V dnešní moderní společnosti, zahrnující čím dál více internetovou komunikaci, určité části zákazníků nevadí elektronická forma vyúčtování. Poskytovatel ušetří náklady na poštovné a tisk. Získané prostředky může investovat v jiných oblastech. Český národ je ale spíše konzervativní a převažuje u něj nízká tolerance ke změnám. Proto poplatek za zaslání faktury poštou strhává index CSI do nižších hodnot. Listopadový vstup nového virtuálního operátora BLESKmobilu zahýbal konkurenčním prostředím. Oproti stávajícím operátorům přišel s revolučními sazbami za volání pro předplacené SIM karty. Nejdříve je nutno podotknout, že společnost Ringier Axel Springer CZ vstoupila do smluvního vztahu s Telefónicou O2 jako brand reseller. To znamená, že poskytovatelem služeb zůstává Telefónica O2 a Ringier Axel Springer CZ přeprodává pod značkou BLESKmobil služby koncovým zákazníkům a zajišťuje marketing. Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že společnost Ringier neohlásila dle § 13 zákona č. 127/2005 Sb. zahájení podnikání v oblasti elektronických komunikací. Pokud by byla samostatným poskytovatelem, ohlášení by bylo její povinností. V uvedených souvislostech reagovali na změnu pouze Vodafone a T-mobile. Oba dva operátoři poskytli u předplacených karet brzy totožnou sazbu za volání


44

jako BLESKmobil, ale pouze na omezenou dobu. Garantovali sazbu 2,50 za minutu s platností do 31. 1. 2013. T-mobile nabídku prodloužil a jeho zákazníci mohou stále volat za zvýhodněnou cenu. U Vodafone dočasná akce skončila k uvedenému datu a nově za minutu volání zákazníci zaplatí 3,50 Kč. BLESKmobile oproti konkurenci garantuje cenu 2,50 Kč na neomezenou dobu a dále poskytuje oproti srovnatelným konkurenčním tarifům Twist Našim a Vodafone kartě bez limitu nejnižší cenu za SMS zprávu. Sazby za MMS jsou u všech třech analyzovaných operátorů srovnatelné a pohybují se v rozmezí 4,50–5,00 Kč. Tab. 8

Srovnání vybraných prepaid tarifů s BLESKmobile tarifem

Operátor

Tarif

Volání do SMS do všech sítí všech sítí (Kč/min) (Kč)

MMS do všech sítí (Kč)

Platnost do

BLESKmobil BLESKmobile tarif

2,50

1,50

Neomeze5,00 ná

T-mobile

Twist Našim

2,50

1,90

4,90

31. 1. 2013

Vodafone

Vodafone karta bez limitu

2,50

2,40

4,50

31. 1. 2013

Zdroj: Oficiální stránky jednotlivých operátorů

Díky novému virtuálnímu operátorovi se po dlouhé době na trhu objevila nabídka, která dokázala rozhýbat konkurenční ceny ve prospěch zákazníků, byť v případě Vodafone pouze krátkodobě. V dnešní materiálně orientované době je cena jedním z rozhodujících kritérií, které dokáží klienty motivovat k pořízení služby. BLESKmobil má potenciál s nejlevnější tržní nabídkou oslovit určitou sortu lidí. Průměrně 42 % uživatelů mobilních služeb využívá právě dobíjecí karty, což představuje přibližně 5857 tisíc potenciálních klientů. Možný odchod části zákaznické základny přinutil Vodafone a T-mobile k optimalizaci cen, neboť stávající klient generuje operátorovi menší náklady než získání nového. Pouze Telefónica O2 portfolio nabízených služeb neměnila. Pokud se zákazník rozhodne přejít k BLESKmobile, stále je i jejím zákazníkem, neboť poskytovatelem služeb zůstává Telefónica O2. Vzhledem k pozitivnímu cenovému vývoji by se spokojenost zákazníků měla ke konci roku 2012 zvyšovat. Tomuto předpokladu odpovídá vývoj u společnosti T-mobile i Telefónicy O2, která byť ceny neměnila, umožnila vstup virtuálního operátora a odstartovala celý proces. Jedinému Vodafonu index CSI nevzrostl, ale alespoň zpomalil svůj pokles.


Obr. 7

Měsíční celkové CSI mobilních služeb za roky 2010-2012

45

Zdroj: Telefónica O2


46

V oblasti postpaid služeb všichni tři operátoři provedli změnu ve svém portfoliu. Jako první představil v dubnu 2012 novou tarifní řadu pod názvem S námi T-mobile (T-mobile, 2012). Zákazníky se snaží zaujmout především neomezeným voláním a SMS ve vlastní síti. Tato výhoda je u tarifů S námi 390, 590 a 790 omezena pouze na hodiny mimo špičku (19:00 – 7:00). Tarif S námi 3290 naopak rozšiřuje volání a SMS na všechny sítě. Volné SMS, minuty i ceny po vyčerpání volných jednotek jsou odstupňovány dle celkové ceny tarifu. T-mobile navíc rozlišuje počet volných minut podle toho, zda si zákazník vezme dotovaný telefon (HW závazek) nebo pouze samostatný tarif (tarifní závazek). Poplatek za MMS zprávu je konstantní u všech variant. Součástí každé nabídky je i datový balíček, který se liší objemem dat (FUP), která mohou být stažena při plné rychlosti. Tarifikace provolaných minut je nastavena na 60+30, tj. zákazníkovi je po první provolané minutě hovor účtován po 30 vteřinách. Pokud například hovor trvá 1 minutu a 32 vteřin, počítají se mu 2 minuty. Tab. 9

Ceny postpaid tarifů S námi platné k 23. 4. 2012

T-mobile Tarif

S námi 390

S námi 590

S námi 790

S námi 990

S námi 1490

S námi 3290

Kč / měsíc

390

590

790

990

1490

3290

volání a SMS v síti zdarma a nonstop

volání a SMS do všech síti zdarma a nonstop

Výhoda

volání volání volání a SMS a SMS v síti a SMS v síti volání a SMS v síti od od 19:00 do od 19:00 v síti zdarma 7:00 zdarma 19:00 do do 7:00 a nonstop 7:00 zdarma včetně zdarma víkendu

Tarifikace

60+30

60+30

60+30

60+30

60+30

60+30

Volné minuty HW závazek

30

100

150

0

300

bez limitu

Volné minuty tarifní závazek

36

120

180

0

360

bez limitu

Volné SMS

30

100

150

0

300

bez limitu

FUP Kč / 1 minuta Kč / SMS Kč / MMS

20 MB 5,50 1,50 4,90

300 MB 5,00 1,20 4,90

300 MB 4,50 1,20 4,90

600 MB 3,50 1,20 4,90

1 GB 3,00 1,20 4,90

1 GB 4,90

Zdroj: Oficiální stránky T-mobile

Podobný koncept jako T-mobile představila v červnu 2012 i Telefónica O2, když začala zákazníkům nabízet novou tarifní řadu Chytrých Neonů (Telefónica O2,


47

2012). Každý z tarifů obsahuje zvýhodněné volání ve vlastní síti. Varianta Chytrý Neon M navíc poskytuje možnost posílat o víkendu zdarma MMS zprávy. Chytrý Neon XXL s nejvyšším měsíčním poplatkem opět obsahuje neomezené volání do všech sítí. SMS v rámci vlastní sítě jsou u všech tarifů zdarma. Volné minuty a ceny po vyčerpání volných jednotek jsou odstupňovány dle celkové ceny tarifu. Stejně jako T-mobile rozlišuje Telefónica O2 počet volných minut dle tarifního nebo hardwarového závazku. Poplatky za SMS a MMS zprávy jsou konstantní u všech variant. Součástí každé nabídky je i datový balíček, který se liší objemem dat (FUP), která mohou být stažena při plné rychlosti. Tarifikace provolaných minut je nastavena na 60+60, tj. celý hovor je zákazníkovi účtován po minutách. Pokud například hovor trvá 1 minutu a 3 vteřiny, počítají se mu 2 minuty. Tab. 10

Ceny postpaid tarifů Chytrý NEON platné k 11. 6. 2012

Telefónica O2 Neon S 450

Neon M 600

Neon L 800

Neon L+ 1100

Neon L+ 1250

Neon XL 2300

Neon XXL 4200

Výhoda

volání zdarma v síti o víkendu

Volání a MMS zdarma v síti o víkendu

volání zdarma v síti mimo špičku a o víkendu



volání zdarma v síti bez limitu

volání zdarma do všech sítí bez limitu

Tarifikace

60+60

60+60

60+60

60+60

60+60

60+60

60+60

Volné minuty HW závazek

40

80

120

300

300

600

bez limitu

Volné minuty tarifní závazek

60

120

180

450

450

900

bez limitu

Volné SMS

v rámci sítě

v rámci sítě

v rámci sítě

v rámci sítě

v rámci sítě

v rámci sítě

v rámci sítě

Tarif Kč / měsíc

FUP

150 MB

150 MB

150 MB

150 MB

500 MB

500 MB

500 MB

Kč / 1 min. Kč / SMS

5,60 1,60

5,00 1,60

5,00 1,60

4,00 1,60

4,00 1,60

3,00 1,60

1,60

Kč / MMS

5,90

5,90

5,90

5,90

5,90

5,90

5,90

Zdroj: Oficiální stránky Telefónicy O2


48

Vodafone zvolil oproti svým dvěma konkurentům jinou taktiku. V srpnu 2012 vytvořil řadu Férových tarifů. Nesoustředí se na volání v rámci vlastní sítě, ale poskytuje zákazníkům možnost využít volné minuty na volání do zahraničí do zemí EU a dále například do Ruska, Vietnamu, Číny, Kanady nebo USA. (Vodafone, 2012) Varianta Fér 3299 dokonce zavádí volání do zahraničí zdarma s měsíčním limitem 1000 minut. Dále všechny tarify kromě nejnižšího Fér 399 obsahují neomezené SMS zprávy do všech sítí v České republice. Vodafone jako jediný požaduje závazek pouze při koupi dotovaného telefonu. Samostatný tarif Fér může zákazník kdykoli vypovědět. Volné minuty jsou odstupňovány dle celkové ceny tarifu a jejich počet je stejný pro tarify se závazkem i bez něj. Poplatky za MMS zprávy a cena volání do ČR i zahraničí po vyčerpání volných minut jsou konstantní u všech variant. Součástí každé nabídky je stejně jako u konkurentů datový balíček, který se liší objemem dat (FUP), která mohou být stažena při plné rychlosti. Tarifikace provolaných minut je nastavena na 1+1, tj. celý hovor je zákazníkovi účtován po vteřinách. Pokud například hovor trvá 30 vteřin, počítá se mu reálně provolaných 30 vteřin. Tab. 11

Ceny postpaid tarifů Fér platné k 27. 8. 2012

Vodafone Tarif

Fér 399

Fér 599

Fér 799

Fér 999

Fér 1499

Fér 3299

Kč / měsíc

399 čerpání volných minut na volání do zahraničí





3299 Volání zdarma do zahraničí (limit 1000 minut)

Tarifikace

1+1

1+1

1+1

1+1

1+1

1+1

Volné minuty

50

100

200

300

600

bez limitu

Volné SMS FUP Kč / 1 minuta Česká rep. Kč/ 1 minuta zahraničí Kč / SMS Kč / MMS

v rámci sítě 150 MB

bez limitu 300 MB

bez limitu 300 MB

bez limitu 600 MB

bez limitu 1,2 GB

bez limitu 1,2 GB

4,99

4,99

4,99

4,99

4,99

-

11,40 1,50 4,50

11,40 4,50

11,40 4,50

11,40 4,50

11,40 4,50

11,40 4,50

Výhoda

Zdroj: Oficiální stránky Vodafone


49

Ze srovnání nových nabídek všech mobilních operátorů lze říci, že cenová hladina jednotlivých tarifů je na podobné úrovni. Všichni tři operátoři integrovali do nabízených balíčků internet v mobilu, neboť stále více zákazníků používajících chytré telefony jej považuje za nutnost. T-mobile a Telefónica zvolili zvýhodněné volání a SMS zprávy ve vlastní síti. Vodafone přišel s novinkou čerpání volných minut na volání do zahraničí, což může být atraktivní pro cizince žijící na našem území. Zavedl též tarifikaci 1+1 výhodnou pro zákazníky, kteří zaplatí skutečně pouze reálně provolaný čas. Telefónica O2 zůstala v roce 2012 u tarifikace 60+60 a T-mobile 60+30. 6.3.2

Fixní trh

V oblasti fixních služeb v roce 2012 mělo dojít stejně jako u mobilních služeb ke snížení terminačních poplatků. Jak je již zmíněno v kapitole 5.4 návrh Českého telekomunikačního úřadu bohužel nebyl schválen a rozhodnutí se posouvá do doby, než Evropská komise provede jeho prozkoumání. Z analyzovaných změn na telekomunikačním trhu v roce 2012 nám zbývá pouze posoudit vliv zavedení poplatků za papírové vyúčtování. Společnost UPC využila možnosti dané novelou 468/2011 Sb. již v únoru oproti Telefónice O2, která začala účtovat poplatek za tištěnou fakturu až od srpna. V obou jmenovaných měsících lze stejně jako u mobilních služeb sledovat pokles zákaznické spokojenosti, viz Obr. 8.

Obr. 8

Čtvrtletní CSI fixní služby za roky 2010-2012



50

Z vývoje hodnot indexu CSI za fixní služby za období od roku 2010 do roku 2012 lze konstatovat, že Telefónica O2 kolísá dlouhodobě kolem hodnoty indexu 72 bodů. Zajímavý je prudký pokles spokojenosti zákazníků o více než 10 bodů od ledna 2011 do konce roku 2012 u společnosti UPC. Příčinu lze hledat v medializované kauze vymáhání poplatků u zákazníků, kteří nevrátili koncová zařízení (modem a Set Top Box) po vypovězení služeb. Společnost ve svých všeobecných podmínkách deklaruje, že koncové zařízení musí být vráceno do 7 dnů od ukončení poskytování služeb, což samo o sobě nepředstavuje žádný problém. Pokud jej zákazník nevrátí včas, má společnost nárok na smluvní pokutu. Začátkem roku 2011 začalo UPC předávat pohledávky za včas nedodaná koncová zařízení k vymáhání České kapitálové společnosti, která si k smluvní pokutě a úrokům z prodlení přičítá ještě náklady právního zastoupení. Bohužel se začalo stávat, že UPC předalo k vymáhání smluvní pokutu neoprávněně. Koncová zařízení vyzvedává standardně u zákazníka technik, který ale zákazníkovi nedává žádný doklad o převzetí. Vzniká proto prostor k lidským chybám, kdy byl fyzicky modem či Set Top Box vrácen, ale u společnosti UPC o jeho vrácení neexistuje žádný záznam. Po zákazníkovi může tedy smluvní pokuta být vymáhána neoprávněně (Freiwaldová, 2011). Negativní publicita ovlivnila i celkovou spokojenost a loajalitu stávajících zákazníků. Vzhledem k tomu, že stejná situace přetrvávala i v roce 2012, spokojenost dále klesala.

Závěr

51

7 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala konkurencí na telekomunikačním trhu v České republice. Cílem práce bylo vyhodnotit dopady konkurence na telekomunikačním trhu na úroveň poskytovaných služeb. Nejprve byly definovány druhy poskytovaných služeb. Následně byla popsána současná situace na trhu fixních a mobilních služeb. Na mobilním trhu působí tři operátoři s významným tržním podílem, Vodafone, T-mobile a Telefónica O2. Aktuálně je na vedoucí pozici T-mobile s 39,5% všech zákazníků. Druhého největšího konkurenta představuje Telefónica O2 s 36,5% tržním podílem. Oba podniky jsou na vyrovnané hladině. Dělí je pouze zanedbatelný tříprocentní rozdíl. Na poslední příčce figuruje společnost Vodafone s podílem 24%, u které se ale v posledních letech projevují neustálé tendence k růstu a získávání nových klientů. V dlouhodobém časovém horizontu má tedy potenciál vyrovnat se ostatním operátorům. Na trhu fixních služeb dominuje jednoznačně společnost Telefónica O2 s dvěma třetinami tržního podílu. Zbytek obsluhuje především společnost UPC a lokální poskytovatelé služeb elektronické komunikace, kteří ale nemají vzhledem ke své velikosti a roztroušenosti významnou tržní sílu. Zkoumání aktuální situace vyžadovalo definování zásadních změn týkajících se regulace telekomunikačního trhu a změn v nabízených službách. V roce 2012 došlo k několika důležitým událostem. Díky novele zákona o elektronických komunikacích přestalo být písemné vyúčtování základním garantovaným dokumentem pro zákazníka. Poskytovatelé mobilních i fixních služeb tak dostali možnost papírové vyúčtování zpoplatnit. Neméně důležitou změnu představovalo snížení regulovaných cen terminačních poplatků v mobilní síti a roamingových cen včetně datového roamingu. Poslední významnou událostí byl vstup prvního virtuálního operátora BLESKmobile do oligopolní telekomunikační tržní struktury, který dokázal rozhýbat ceny za služby ve prospěch zákazníka. K vyhodnocení míry vlivu výše uvedených změn nám posloužil Index zákaznické spokojenosti CSI. Z jeho hodnot lze konstatovat, že snížení roamingových poplatků vyvolalo jednoznačně pozitivní reakci klientů využívajících mobilní služby, kdežto snížení mobilních terminačních poplatků nezaznamenalo u zákazníků žádný úspěch. Optimalizaci terminačních poplatků v pevné síti neměli bohužel zákazníci možnost posoudit. Z důvodů průtahu Evropské komise se zpozdila její aplikace v praxi. Češi jako konzervativní národ vnímali negativně zpoplatnění papírového vyúčtování a to jak u mobilních, tak fixních služeb. Poslední markantní změna v českém telekomunikačním konkurenčním prostředí

Závěr

52

v podobě nového virtuálního operátora měla na spokojenost zákazníků z větší části pozitivní vliv. Nový hráč na našem jinak rigidním trhu dokázal oslovit občany s lukrativní nabídkou, které se museli ihned ostatní konkurenti přizpůsobit. V průběhu následujících let lze očekávat vstup dalších a dalších virtuálních operátorů, kteří díky odlišné strategii budou vyvíjet stále větší tlak na snížení cen u hlavních poskytovatelů telekomunikačních služeb. Do budoucna lze vlivem zvyšující se konkurence očekávat kontinuální zlevňování služeb elektronických komunikací nebo alespoň dodání vyšší hodnoty pro zákazníka za stejnou cenu.

Literatura

53

8 Literatura BOONE, J., IONAŞCU, D., ŽIGIĆ, K. Trade policy, market leaders and endogenous competition intensity. Prague: CERGE-EI, 2006, 25 s. ISBN 80-7343-107-6. BURIANOVÁ, J. Učební texty z mikroekonomie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2004, 190 s. ISBN 80-213-1210-6. FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník. vyd. 8., Praha: A plus, 2007, 208 s. ISBN 978-80-903804-0-0. FRANK, R. H. Microeconomics and behavior. 5. vyd. New York: McGraw-Hill, 1991. 696 s. ISBN 0-07-297745-0. HEISSLER, H., VALENČÍK, R., WAWROSZ, P. Mikroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 300 s. ISBN 978-80-7408039-5. HOLMAN, R. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2007, xvi, 592 s. ISBN 978-80-7179-862-0. HOŘEJŠÍ, B. Mikroekonomie. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 574 s. ISBN 978-80-7261-218-5. JOSKOW, P. L. Economic regulation. Cheltenham: Edward Elgar, 2000. 709 s. ISBN 1858989477. KORYTÁROVÁ, J., SÁDLÍK, J., SCHUSTEROVÁ, L. Základy ekonomie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1995, 194 s. ISBN 80-214-0607-0. MOOS, P., ZELINKA, T., MALINOVSKÝ, V. Telekomunikační služby. Vyd. 1. V Praze: Nakladatelství ČVUT, 2007, 176 s. ISBN 978-80-01-03598-6. MUSIL, P. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 301 s. ISBN 978-80-7380-207-3. PAULÍK, T. Hospodářská politika. Opava: Slezská univerzita, 2002, 449 s. ISBN 80-7248-148-7. RICHARDSON, J. European Union: power and policy-making. 2nd ed. London: Routledge, 2001, xvi, 388 s. ISBN 0-415-22165-x. SCHELLEOVÁ, A., SCHELLE, K. Competition law in the Czech Republic: (history and present). 1. Aufl. München: Dr. Hut, 2010, 58 s. ISBN 978-3-86853648-5. SLANÝ, A. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xiii, 375 s. ISBN 80-7179-738-3.

Literatura

54

SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Nové přeprac. vyd. opatřené margináliemi. Praha: Liberální institut, 2001, 986 s. ISBN 8086389-15-4. SOJKA, M., KONEČNÝ, B. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6., aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2006, 279 s. ISBN 80-7277-328-3. ŠEVELA, M. Mikroekonomie I: (úvodní kurz). Vyd. 1. V Brně: Mendelova univerzita, 2011, 154 s. ISBN 978-80-7375-494-5. VÍTEK, M. Ekonomika telekomunikací. Vyd. 2. V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 209 s. ISBN 978-80-01-04424-7. Online zdroje: BEREC: About BEREC. [online]. [cit. 2013-05-01]. http://berec.europa.eu/eng/about_berec/what_is_berec/

Dostupné

z:

ČSÚ: Domácnosti vybavené připojením k internetu. [online]. 2013a [cit. 201303-06]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tin00088 ČSÚ: Statistiky - obyvatelstvo. [online]. 2013b [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide ČSÚ: Vybrané základní ukazatele o telekomunikační a internetové infrastruktuře v České republice. [online]. 2013c [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0802.xls ČTÚ: Cenové rozhodnutí č. 01/PROP/2002, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí pro službu koncového volání do veřejných pevných telekomunikačních sítí. [online]. 2002 [cit. cit. 2013-03-5]. Dostupné z :http://www.ctu.cz/cs/download/cenovarozhodnuti-archiv/cenove-rozhodnuti-c01PROP2002-1114087962.pdf ČTÚ: Regulace e-komunikací. [online]. 2013 [cit. 2013-4-30]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/regulace-e-komunikaci.html ČTÚ: Tisková zpráva o snížení velkoobchodní ceny za ukončení volání v mobilních sítích. [online]. 2012a [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskove-zpravy.html?action=detail&ArticleId=9355

ČTÚ: Tisková zpráva ze zasedání Rady Českého telekomunikačního úřadu v 51. týdnu 2012. [online]. 2012b [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskove-zpravy.html?action=detail&ArticleId=9355

E15: ČTÚ snížil poplatek za hovory mezi sítěmi, volání však nezlevní. [online]. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-asluzby/ctu-snizil-poplatek-za-hovory-mezi-sitemi-volani-vsak-nezlevni830840

Literatura

55

Europa MEMO/12/316: Digital Agenda: New price caps for mobile data roaming expected to save families over €200 each year and business travellers over €1000. [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-316_en.htm Europe´s Information Society: Roaming - Current regulation. [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/regulation/ar chives/current_rules/index_en.htm FREIWALDOVÁ, P. Česká televize: UPC posílá vymahače na bývalé klienty, jak se bránit?. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/121728-upc-posilavymahace-na-byvale-klienty-jak-se-branit/ Národní telekomunikační politika ČR [online]. 1999 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.itpoint.cz/zprava-1999/?i=narodni-telekomunikacnipolitika-cr-16 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:172:0010:0035:C S:PDF Obchodní rejstřík a sbírka listin: UPC - výroční zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a222005&klic=5dn2mb PETERKA, J. Na počátku byl ARPANET .... [online]. 1995 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a95/a504c502.php3 PETERKA, J. Historie naší liberalizace – I. [online]. 2001a [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b01/b1008002.php3 PETERKA, J. Liberalizace našich telekomunikací, díl IV: Hlavní zásady telekomunikační politiky z roku 1994. [online]. 2001b [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b01/b1030001.php3 PETERKA, J. Historie naší liberalizace, díl VI: Kauza internetové telefonie. [online]. 2001c [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b01/b1113001.php3 PETERKA, J. Historie naší liberalizace, díl IX: Národní telekomunikační politika z roku 1999 [online]. 2001d [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b01/b1219001.php3 PETERKA, J. Spor o univerzální službu [online]. 2002 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b02/b1108001.php3

Literatura

56

Sněmovní tisk 658/0, část č. 1/3 Novela z. o elektronických komunikacích. [online]. 2008 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=658&CT1=0#prilohy T-mobile: O společnosti T-Mobile - výroční zprávy a účetní závěrky. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.tmobile.cz/web/cz/osobni/o-t-mobile/o-spolecnosti-t-mobile/vyrocnizpravy-a-ucetni-zaverky T-mobile: Roamingové novinky od T-Mobile. [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://t-press.cz/tiskove_zpravy/2012/1345/ T-mobile: Tiskové centrum - tiskové zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://t-press.cz/tiskove_zpravy/ Telefónica O2 - Finanční výsledky za první čtvrtletí 2009. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/132194Telefonica_O2_Czech_Republic_Financni_vysledky_za_prvni_ctvrtleti_2009.html Telefónica O2: Roaming a mezinárodní volání. [online]. 2012 [cit. 2013-0504]. Dostupné z: http://www.o2.cz/osobni/roaming/294812volani_bez_hranic_roaming.html Telefónica O2: Tiskové centrum - tiskové zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-0501]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/tiskove-centrum/ Telefónica O2: Tiskové centrum - výroční a pololetní zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/vyrocni-apololetni-zpravy/ Telefónica O2 - výroční zpráva 2012. [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/file_conver/306598/TELEFONICA_VZ12_CZ.pdf UPC: O UPC - pro novináře. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.upc.cz/o-upc/pro-novinare/ Usnesení vlády ČR ze dne 10. srpna 1994 č. 428 + P, O hlavních zásadách státní telekomunikační politiky. [online]. 1994 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/B8A77BB73567A798C1 2571B6006CBD01 Vodafone: Vodafone Roaming na den. [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/roamingnaden/ Vodafone: O společnosti - tiskové zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/o-vodafonu/o-spolecnosti/promedia/tiskove-zpravy/page:1/

Literatura

57

Vodafone: O společnosti - výroční zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/o-vodafonu/o-spolecnosti/historie-afakta/vyrocni-zpravy/ Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. [online]. 2005 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=59921&n r=127~2F2005&rpp=15#local-content Zákon č. 526/1990 Sb. o cenách. [online]. 1990 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/cenova_politika_19240.html Zákon 225/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb. [online]. 2003 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=225&r=

Přílohy

58

Přílohy

Přílohy

Tab. 12

59

Vybrané základní ukazatele o telekomunikační a internetové infrastruktuře v České republice

Měřicí jednotka Pevná telefonní linka celkem

tis. linek

1989

1990

1991

1 557,5 1 623,6

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

1 705,8

1 814,3

1 947,3

2 147,7

2 395,1

2 817,0

3 279,8

3 744,8

3 806,1 3 871,7

Pevné telefonní linky na 100 obyvatel

počet na 100 obyv

15,0

15,7

16,5

17,6

18,8

20,8

23,2

27,3

31,8

36,4

Mobilní telefon (aktivní SIM karty) celkem

tis. SIM karet

.

.

.

.

.

.

45,8

200,4

527,2

960,5

.

.

.

.

.

.

0,5

1,9

5,1

9,4

Mobilní telefony na 100 obyvatel

Pevná telefonní linka celkem

počet na 100 obyv Měřicí jednotka tis. linek

2001

2002

2003

3 860,8 3 675,5 3 626,3

37,0

18,9

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 427,7

3 217,3

2 854,8

2 402,8

2 264,4

2 069,8

1 889,0

1 711,0

33,6

31,4

27,8

23,1

21,6

19,7

17,9

16,3

Pevné telefonní linky na 100 obyvatel Mobilní telefon (aktivní SIM karty) celkem

tis. SIM karet 6 946,8 8 581,4 9 708,9 10 584,0 11 450,0 12 326,0 13 055,0 13 780,2 14 217,2 14 359,0 14 215,0

Mobilní telefony na 100 obyvatel

počet na 100 obyv

68,1

84,4

95,1

103,6

111,7

119,8

125,8

131,6

135,3

136,3

135,3

Vysokorychlostní přípojky k internetu (broadband), celkem

tis. přípojek

.

.

.

.

625,9

1 230,0

1 720,9

2 036,3

2 375,6

2 783,0

3 086,0

Počet vysokorychlostních přípojek k internetu na 100 obyvatel

počet na 100 obyv.

.

.

.

.

6,1

12,0

16,6

19,5

22,6

26,4

29,4

36,0

35,5

37,7

1 944,5 4 338,1

počet na 100 obyv

37,8

2000

42,3

Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0802.xls

Přílohy

60

Tab. 13 Domácnosti vybavené připojením k internetu (% všech domácností, ve kterých žije alespoň jedna osoba ve věku 16–74 let) Země / Období

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

EU (27 zemí) Eurozóna Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království Island Norsko Švýcarsko Černá Hora Chorvatsko Makedonie Turecko Kanada Spojené státy Japonsko

:

: 36

: : :

: :

:

: : : : : : : : : : :

10 : 19 69 60 31 40 17 34 34 : 34 53 15 12 59 14

: 12

: :

: 15 64 54

56 46 : :

41 44

40

23 34 24 3 : 4 40 : : 58 33 11 15 : : : 44 : 50 :

36 16 28 31 32 29 6 45 : 61 37 14 22

65 45 26 26 6 : 47 23 51

47 : 55

56 81 60

60 : : : : : 51

: 49

: : :

55 55 : 54

: : : 11 : 7 60 : 56

48 50 50

49 51 54 17 29 79 67 46 50 23 39 41 40 37 42 35 70 32 53 80 52 36 35 14 54 27 65 77 63 83 69

19 75 62 39 47 22 36 39 32 31 16 65 22 41 78 47 30 31 48 23 54 73 60 84 64 : : :

55 57 60 19 35 78 71 53 57 25 45 55 43 39 51 44 75 38 54 83 60 41 40 22 58 46 69 79 67 84 78 : :

60 62 64 25 46 82 75 58 63 31 51 62 47 43 53 51 80 48 59 86 69 48 46 30 59 58 72 84 71 88 84 : :

41

8 : 61 : : 57 :

20 : : :

: : :

2011

2012

70 71 73 33 61 86 82 68 72 46 59 74 59 54 60 61 90 60 70 91 73 63 54 42 68 67 81 88 80 92 90

73 74 77 45 67 90 83 71 78 50 64 76 62 57 64 62 91 65 75 94 75 67 58 47 73 71 84 91 83 93 92

76 76 78 51 65 92 85 75 81 54 68 80 63 62 69 62 93 69 77 94 79 70 61 54 74 75 87 92 87 95 93

66 67 67 30 54 83 79 63 67 38 54 69 53 53 58 60 87 55 64 90 70 59 48 38 64 62 78 86 77 90 86 : :

45 29 25

14 :

2010

: :

: :

: : :

56 46 : 42 : : : :

50 42 30 : : :

: : 61

66 : : : : :

Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tin00088

Přílohy Tab. 14

2012

2011

2010

Rok

61 Měsíční celkové CSI mobilních služeb za roky 2010-2012 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

T-mobile 80,9 80,6 79,1 79,2 78,7 78,9 78,5 78,7 78,2 78,4 77,7 78,5 78,4 78,6 78,6 78,6 79,0 78,1 77,1 76,1 76,4 76,6 77,2 77,1 77,7 77,3 77,0 76,2 75,9 75,4 75,9 74,7 74,6 73,9 74,5 74,7

Operátor Telefónica O2 76,7 76,5 77,6 77,6 77,6 77,0 77,7 77,9 78,2 78,6 78,5 78,2 77,3 77,3 78,0 77,8 77,8 77,1 76,9 76,5 76,4 75,8 75,3 75,5 76,0 76,7 76,4 76,1 76,1 76,5 76,7 75,9 75,8 75,5 74,7 74,8

Vodafone 83,0 82,2 81,7 81,4 81,8 81,4 81,2 81,7 81,8 82,1 81,8 83,0 82,0 82,2 80,3 81,0 79,4 79,4 78,5 78,6 79,0 78,3 77,5 76,5 76,6 78,2 78,1 77,9 77,3 77,1 77,5 77,1 77,7 77,5 76,8 75,8 Zdroj: Telefónica O2

Přílohy

62

Tab. 15

Čtvrtletní CSI fixní služby za roky 2010-2012 Operátor Telefónica O2

UPC

Q1

73

-

Q2

73

-

Q3

73

71

Q4

75

73

Q1

73

76

Q2

73

76

Q3

73

75

Q4

72

73

leden

72

73

únor

69

72

čtvrtletí/měsíc

2012

2011

2010

Rok

březen

72

74

duben

73

74

květen

71

73

červen

75

72

červenec

72

69

srpen

71

66

září

71

65

říjen

74

65

listopad

71

66

prosinec

71

65


Konkurence na telekomunikačním trhu

Recommend Documents