Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Komparace varšavské a londýnské burzy cenných papírů Bakalářská práce
Aut or:
Š tefan Su lák
Vedou cí p ráce:
In g. Pet r Mu si l, Ph. D.
Prah a
2016
P ro hlášení: P ro hlašuji, že jse m závěr ečnou pr áci zpraco val samo st at ně a v seznamu uvedl veškerou použit ou lit er at ur u. S vým po dpise m st vr zuji,
že o devzdaná elekt ro nická po do ba pr áce je
ident ická s je jí t išt ěnou ver zí, a jse m se zná men se skut ečno st í, že se pr áce bude ar chivo vat v kniho vně BI VŠ a dále bude zpř íst upněna t řet ím o so bám prost ř ednict vím int er ní dat abáze elekt ro nick ýc h vyso ko ško lsk ých pr ací.
V Pr aze, dne 18. 5. 2016
Št efan Sulák
Po děko vání
Tout o cest ou chci poděko vat vedoucímu mé bakalář ské pr áce I ng. P et ru Musilo vi P h. D., za t r pělivé a pro fes io nální vedení př i zpr aco vání t ét o pr áce.
V Pr aze, dne
Anotace
T at o pr áce se zabývá ko mpar ací hist or ie a současno st i dvou pr est ižních evro pských bur z. Jedna se o po lskou bur zu cenných papír ů ve Var šavě ( Gie łda P apieró w Wart ościo wych w War szawie ) a bur zu cenných papír ů v Lo ndýně ( Lo ndo n St ock E xchange) . Dále pak nast iňu je předpokládaný budo ucí vývo j o bou bur z.
Klíčo vá slo va: LSE, GP W, Bur za cennýc h papír ů v Lo ndýně, Var šavská bur za cennýc h papír ů, Bur za cenných papír ů, ko mparace
Anot at io n
T his bache lo r t hesis fo cuses o n co mpar is o n o f t wo pr est ige european st ock exchanges in t er ms o f it s hist or y and present . Co mpared ar e Lo ndo n St ock E xc hange ( LSE) and War saw St ock E xchange ( GP W). It out lines po ssible fut ur e o f bot h st ock exchanges.
Ke y wo rds: LSE, GP W, co mpar iso n , St ock E xchange, Equit y, Lo ndo n
Obsah 1
Po je m bu r za c enný ch pap ír ů ................................................................................. 8 1.1
Obecná definice ....................................................................................................... 8
1.2
Historie burz ............................................................................................................ 9
1.2.1
Počátky burzovnictví ......................................................................................... 9
1.2.2
Zmezinárodnění burz a zrychlování komunikace .............................................. 9
1.3
Obchodované instrumenty ..................................................................................... 10
1.3.1
Akcie............................................................................................................... 10
1.3.2
Dělení akcií ..................................................................................................... 11
1.4
Dluhopisy ............................................................................................................... 12
1.4.1
Obecná definice .............................................................................................. 12
1.4.2
Dělení dluhopisů ............................................................................................. 13
1.5
Finanční fond jako investiční instrument ................................................................ 14
1.5.1 2
Giełda Papierów Wartościowych w Warszawie (GPW) ................................................. 15 2.1
Historie GPW ......................................................................................................... 15
2.1.1
1817 ............................................................................................................... 15
2.1.2
Meziválečné období polské burzy ................................................................... 15
2.1.3
1991 – vznik Giełda Papierów Wartościowych w Warszawie .......................... 16
2.1.4
21. století GPW .............................................................................................. 16
2.2
Polská právní úprava ............................................................................................. 17
2.2.1 2.3
3
Podílové fondy ................................................................................................ 14
Přehled právních předpisů .............................................................................. 17
Organizační struktura............................................................................................. 18
2.3.1
Radą Giełdy (dozorčí rada burzy) ................................................................... 19
2.3.2
Zarząd Giełdy (správní rada burzy) ................................................................. 20
2.3.3
Walne Zgromadzenie (valná hromada) ........................................................... 20
2.4
Obchodní systém a typy obchodů .......................................................................... 20
2.5
Tržní segmenty ...................................................................................................... 21
London Stock Exchange (LSE) ..................................................................................... 23 3.1
Historie .................................................................................................................. 23
3.1.1
Počátky obchodnictví ...................................................................................... 23
3.1.2
20. století ........................................................................................................ 23
3.1.3
Od roku 2000 .................................................................................................. 24
3.2
Organizační struktura............................................................................................. 24
3.3
Rozdělení trhů a objem obchodů ........................................................................... 24
5
Úvod Organizo vaný kapit álo vý t r h může exist o vat pouze ve dvou for mách. P r vní fo r ma je fo r ma bur zo vního t r hu a dr uhá fo r ma je t r h mimo bur zo vní. M y se v t ét o pr áci budeme zabývat př edevším bur zo vním t r hem. Bur za př edst avuje sekundár ní or ganizo vaný t r h, kde se o bc hodují invest ičn í inst rument y ( akcie, dluhopis y, indexy, fut ur es, at d.). T émat em
t ét o
bakalář ské
pr áce
je
ko mpar at ivní
ana lýza
bur z
s odliš no u hist or ií. Jedna z burz je velice t r adiční a po kládala základ y celé mu bur zo vnímu svět u. Jedná se o bur zu cennýc h papír ů v Lo ndýně ( Lo ndo n
St ock
E xchange).
Lo ndýns ká
bur za
cenných
papír ů
pat ř í
k největ ším na s vět ě. Ko nkuruje bur zám jako je New Yor kská bur za ( NYSE), Tokijská bur za (To kyo St ock E xchange) a bo juje o evropské pr venst ví ve ve liko st i t ržní kapit alizace s bu r zo vním seskupením E uro next . T at o bur za bude ko mparo vána s bur zou, je jíž his t or ie se muse la pot ýkat s daleko vět šími kr ize mi, než bur za cenných papír ů v Lo ndýně. P ř est o v po sledníc h let ech do káže ko nkuro vat nejlepš ím evr opským bur zám a podávat kvalit n í ser vis invest or ům po celé m svět ě. Var šavská bur za pro chází zlat ými čas y. Největ ší po lská bur za se může pyš nit
vyso kým
nár ůst em
po čt u
emit o vaných
akc ií
a
r ůst em
t r žní
kapit alizace. V práci se dále bude me zabývat základními po jmy bur z cennýc h papír ů. V t ét o kapit o le se po dívá me na základní znak y bur zy a na zák ladn í t ř ídění bur z. V dalš í, druhé kapit o le, se zaměř íme na hist or ii a po čát ky buzo vnict ví. S amo zř ejmě po píšeme t aké vznik Var šavské a Lo ndýnské bur zy. Tř et í a čt vrt á kapit o la bude popiso vat jednot livé bur zy a zabývat se pro ble mat ikou pr ávní úpr avy, or ganizační st rukt urou, ro zdělením t r hů, o bje me m o bcho dů, t ržní kapit alizac í a vypoř ádáním. T aké se pokusíme vyvr át it
nebo
potvr dit
hypot ézu,
na základě
t eor et ických zna lo st í, kt er é budou vyp lývat z adekvát ních zdro jů, užit ýc h pro vyhot o vení t ét o pr áce. Hypot éza byla st ano vena t akt o: „Lo ndýnská bur za 6
má vět ší o bje m o bchodů a t r žní kap it alizac i. H ist or ick y je Lo ndo n St ock E xchange st ar ší. “ A t aké se po kusíme o po vědět na ot ázku: „Zda GP W do káže ko nkuro vat lo ndýnské bur ze mno žst vím I PO?“. Cíle m t ét o bakalář ské pr áce je po ro vnat jedny z největ ších a hist or ick y ne jzakoř enějš ích bur z E vropy – Lo ndýns ké a Var šavské. Kro mě t o ho, že je cíle m po psat jejich spo lečné pr vky, ukážeme s i t aké je jich o dlišno st i. V závěru se t aké pokusíme vyho dnot it mo žný budo ucí vývo j o bo u t ěcht o bu r z.
7
1 Pojem burza cenných papírů 1.1
Obecná definice
Definice
bur z
samo st at no st kapit álo vém
cenných
or ganizačních t r hu.
Bur za
papír ů a
se
opír á
t echnick ýc h
cenných
o
r elat ivní
s yst émů
papír ů
eko no micko u
půso bíc ích
př edst avuje
na
organizo van ý
sekundár ní t r h, kde se o bchodují již dř íve vydané cenné papír y. Je jic h speciá lní funkce vyt vář ejíc í kur zy, na nichž jso u zpravid la závis lé ne je n všechny o st at ní sekundár ní t r hy, ale i pr imár ní. Čím jso u jednot livé bu r zy výz na mně jš í, t ím se t aké na nic h o bcho duj í kvalit ně jš í a všeo becně uznávaně jš í e mis e cennýc h papír ů, čemuž o dpo vídá i ve liko st o bje mů uzavír anýc h o bcho dů. To následně př isp ívá ke zvyšo vání likvid it y zde kót o vaných cennýc h papír ů, co ž zvyšu je pr est iž je jic h e mit ent ů a současně zpět ně př íznivě půso bí na vývo j je jic h t ržních cen ( v dané m př ípadě
kur zů).
ne jvýzna mně jš í
Obecně bur zy
se
má
do sahují
za
t o,
ne jen
že
z mez inár o dního
ne jvět ších
o bje mů
po hledu
uzavír anýc h
o bcho dů, ale co je ješt ě výz na mně jš í, že s e zde mimo t uzemsk ých cennýc h papír ů o bcho dují
ve
ve lk ých o bje me ch
i
ne jkva lit ně jš í
cenné
pap ír y
pr est ižníc h zahr anič ních fir e m. T akt o výz na mnýc h bur z o všem exist uje na svět ě po uze něko lik. 1 Vedle nic h však pr akt icky ve všech pr ůmys lo vě ro zvinut ých ze míc h exist ují „bur zy nár odní“, již jso u ješt ě v někt er ých, zejmé na
vět ších
st át ech
do plněny
„bur zami
r egio nálními“
nebo l i
„lo kálním i“. 2
1
Tento celosvětový charakter je obecně přisuzován především New York Stock Exchange, International Stock Exchange, Tokyo Stock Exchange, případně ještě několika dalším burzám.
8
1.2
Historie burz
1.2.1
Počátky burzovnictví
Lat inské s lo vo „bur sa“ zna me ná v př ekladu „kožený měšec“. Ko žený měšec byl čast o znak pro ho st ince, kde se sjížděli o bcho dníc i, aby uzavír al i o bcho dy. Belg ická o bcho dní r odina „Van der Buer se“ začala používat měšec r esp.
3
měšce
jako
so učást
znaku
ve
své m
r odinné m er bu.
Ro dina
pro vozo vala ho st inec, kde se mo hli lidé ne jen př ijít ba vit , ale t aké i př espat . Ve čt r náct ém st o let í ho st inec rodiny „Van der Buer se“ byl hlavně po užívá n ke smlo uvání o bchodů mez i o bcho dník y z celé E vro py. Jezdili se m ze jména o bcho dníc i z It álie. Míst ům ko le m ho st ince, kde se o bcho do valo, se začalo ř íkat „bur zy“. Název se t ímt o pak přenes l na inst it uci, kt er á po -t é byla vyst avena v Ant ver pách v 15. st o let í. I nst it uce se jme no vala „Beur s“. T ímt o vznik la pr vní bur za na svět ě, kde se začali o bcho do vat zlat é a st ř íbr né mince, směnk y. Dalš ím milníke m v hist or ii bur z cennýc h papír ů byl ro k 1602, kdy se zalo žila spo lečno st , kt er á nesla název „Verenigde Oost ind ische Co mpagnie “ ( v př ekladu Nizo zemská výc ho do - ind ická spo lečno st . Vznik la t ak po uvedení pr vníc h e mis í akc ií na z bo žo vé bur ze v Amst erodamu. T ím se Amst er dam st al evr o pským ce nt r em všech o bchodníku. O 29 let po zději ( 1731) byla vyst avena pr vní bur za cenných pap ír ů, kde bur za již mě la s vá pr avid la a ot evír ací ho diny k o bcho do vání. T at o bur za vznik la v Amst erodamu. To byl hlavní st avební ká men k rozvo ji o bcho du s cennými pap ír y. Po st upem času začaly vznikat dalš í bur zy. A t o následovně Ber lín ( 1739), Lo ndýn ( 1745) a New York (1792). V 19. st o let í bur zy zapř íč inily ve lik ý r ozkvět ko munikačním zař ízení m jako je např íklad t ele fo n, t elegr af či pot rubní po št a.
1.2.2
Zmezinárodnění burz a zrychlování komunikace
Největ ší rozkvět bur z cenných papír ů se st al na začát ku dvacát ého st o let í, kdy bur zy začali být mez inár odní. Největ ší bur zy t ěcht o let byl y bur zy v New Yor ku a Lo ndýně. Do t ěcht o bur z vst upo vali svět o vé 9
spo lečno st i,
emit o vali
se
n o vé
akcie
spo lečno st í
po
fúzíc h
at d.
To
zapř íč inilo neuvěř it elný r ůst akcií do roku 1929. V t ent o rok se zhro ut ila svět o vá bur za v New Yorku. Celým s vět em ot řásla t at o událo st a svět procházel ho spo dář sko u kr izí. Kr ize za př íč inila ve liké mno žst ví kr achů a ne ma lo u nezaměst nano st . Vývo j info r mačních t echno logií zapř íč inil no vý boo m s cennými papír y a bur zy pro žili o žive ní. Začali se po užíva t elekt ro nické s yst émy a pr ogr amy, kt er é zapř íč inili r yc hle jš í př eno s ko munikace a info r mac í. V t ěcht o let ech se t aké zavedl da lš í dr uh t r hu, kt er ý se do té do by po užíva l po uze nefor má lně a ve lice neo rganizo vaně. I př est o, že byly zavedeny no vé t echno lo gie, t r h byl st ále
nest abilní.
P rot o
se
v t ěcht o
let ech
vyt voř ily
da lš í
o bcho dní
inst rument y. T yt o inst rument y se naz ývají d er ivát y a u mo žňují za jišťo vat prot i r iziku. Rozvo j
výpo čet ních
t echno lo gií
po kr ačo val
v 90.
let ech.
90.
lét a
nezna mena ly r ozvo j pouze pro výpo čet ní t echno lo gii, ale t aké rozvo j pro ro zšiřo vání o bchodů cenných papír ů po celé m svět ě. T at o glo balizace př ived la st o vky no vých invest or ů a emit ent ů. I nt er net v t é do bě př idal ke vzniku o bcho do vání o nline a po čet o bchodů za den se t ak nevídaně zvýš il. Vznik la t ak „bublina “, kt er á mě la za následek depr esi v ro ce 2000.
1.3
Obchodované instrumenty
Každá bur za má své o bcho d o vané inst rume nt y.
V t ét o kapit o le budeme
defino vat jednot livé inst rument y o bchodujíc í na bur zách cenných papír ů . P ř iblíž íme s i jaké inst r ument y se v jakém mno žst ví na bur zách o bcho dují. P ro širo kou ro zsáhlo st budeme uvádět po uze inst rument y, kt eré spr avu jí t out o prací poro vnávané bur zy.
1.3.1
Akcie
Akc ie je cenný papír , kt er ý pot vr zuje, že ma jit e l vlo žil ur čit ý ma jet ko vý po díl do akcio vé spo lečno st i. Akcie pat ř í mez i ne jvíce o bchodo vané cenné papír y na s vět ě. Dají se o bcho do vat veřejně č i so ukro mě. Veř ejné akc ie se
10
o bcho dují na t zv. burzách cenných papír ů. Na t ěcht o bur zách se ur čuje je jic h cena a t u ur čuje př edevším nabídka a popt ávka. ● Akc io nář i jakožt o dr žit elé akcií ma jí svá pr áva. ● Jsou oprávněni se podílet na zisku ve formě dividend. ● Mo hou hlaso vat na valné hr o madě. V př ípadě likvidace se mo hou po dílet na lik vidačním zůst at ku. Po měr hlaso vání zálež í pr akt iky na po měr u dr žení po dílu ve spo lečno st i. To znamená, že např íklad na každých 15€ jeden hlas. ● Neručí za závazky spo lečno st i.
1.3.2
Dělení akcií
Dělení akcií je ko mpliko vané a dá se ur čo vat podle něko lika hled isek. Ukážeme si, jak se t yt o akcie dělí, a ř ekne me s i, kt eré akcie jso u používán y poro vnávanými bur zami. ● Z hled iska podo by o Zakniho vané akcie – Jsou zapsané v evidenc i. o L ist inné akcie – Akcie, kt er é jso u fyz ické list iny. ● Z hled iska fo r my o Akc ie na dor učit ele – Nebo - li akc ie na ma jit ele pot vr zují, že akcio nář vlo žil svů j ma jet ko vý po díl ve prospěch akcio vé spo lečno st i. o Akc ie na jméno – Jak ná m napo vídá název, je t at o for ma akci í psaná na jmé no určit é oso by. Oso ba může být fyz ická, ale i pr ávnická. Jest li je fo r ma t ét o akcie list inná př evádí se fyz ick y 3
t radic í a převo d je pro veden 4indo sament em.
Zde bych cht ěl po ukázat na rozdíl, o hledně využ ívá ní list innýc h akc ií na ma jit e le, mez i poro vnávanými bur zami LS E a GP W. Bur za cenných papír ů ve Var šavě ( Giełda P apier ó w Wart ościowyc h w War szawie) st ále využ ívá
3
Tradice v právu znamená převzetí movité věci do držení někoho jiného. Indosament, také známý jako rubopis nebo žiro je potřeba k převodu cenných papírů nebo směnky. Je to písemné prohlášení o převedení listiny na někoho jiného. 4
11
t ěcht o t ypů akcií. Oprot i t o mu je ne jvět ší lo nd ýnská bur za zr ušila 26. květ na roku 2015 5. o Hro madné akcie - Nebo - li náso bko vé akcie jso u vydává ny list ině po více než jedno m kusu. Vět šino u se vydávají v náso bkách 10, 50, 100 a více kusech. Ale ve lká část akcio výc h spo lečno st í vydává akcio nář i př esný po čet akcií ( např. 1654). ● Z hled iska dr uhu o Zakladat elské akcie – P ř i zakládání ak cio vé spo lečno st i se emit ují zakladat elské akcie a t akt o musí být o značeny. Záro veň jso u označeny jako akcie k meno vé. To však neplat í u dalš íc h emis í
akc ií.
Každé
dalš í
e mit o vané
akcie
jso u
už
pouze
kmeno vé. o Kme no vé akcie – Držit elé kme no vých akcií ma jí pr ávo na dividendu, právo hlaso vat na valné hr omadě a pr ávo se po dílet na lik vidačním zůst at ku. o P r ior it ní akc ie – př ináš í s vá pro a prot i. Akcio nář i s t ěmit o akcie mi ma jí př edno st u vyp lácení d ivid end, ale ma jí o mezené pr ávo hlaso vat na valné hro madě. Všechny t yt o t yp y akc ií jso u využ ívá ny na o bou bur zách kro mě zmiňo vanýc h list innýc h akcií na doručit ele.
1.4
Dluhopisy
Dluho pis y st ejně jako akcie jso u velice r ozšíř eným cenným pap ír em. S vé do by t voř ili až 90% o bchodů.
V t ét o kapit o le si o becně definu je me
dluho pis y a je jic h dělení.
1.4.1
Obecná definice
Dluho pis je cenný papír nebo zakniho vaný cenný papír vydaný po dle českého pr áva, s nímž je spo jeno pr ávo na splacení ur č it é dlužné část ky odpo vídajíc í
5
jme no vit é
hodnot ě
jeho
emit ent em,
a to
najedno u
http://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=a8e97ede-6a00-4191-b844-2bcf5ae90e9d
12
nebo
po st upně k ur čit ému okamž iku, a popř ípadě i dalš í pr áva plyno ucí ze záko na nebo z emis níc h podmínek dluho pisu ( dále jen „e mis ní podmínk y“) . 6
1.4.2
Dělení dluhopisů
Jedná se o něko lik dr uhů dělení d luho pis ů a t ak je t aké budeme dělit . Po dle do by splat no st i -
Kr át kodo bé dluho pis y – P at ř í mez i ně např íklad depozit ní
cert ifikát y,
po kladniční
poukázky.
ko mer ční Do ba
papír y
splat nost i
nebo je
do
jedno ho ro ku. -
St ř ednědo bé dluho pis y – Ro zmezí do by s plat no st i je od jedno ho roku do deset i let .
-
Dlo uho do bé dluho pis y – Do ba splat no st i př ekr aču je deset ilet í.
Po dle úroků -
Dluho pis y s pevným kupó nem – Můžeme t aké ř íc i s pevným úro čením. Kupó n, kt er ý je sjedná n př i emis i se po celou do bu život no st i dluho pisu ne mění. Můžeme s i t edy ve lice jedno duše spočít at zisk. P ro blém však nast ává př i výk yvech ek o no mik y, kdy nast ává špat ná rent abilno st .
-
Dluho pis y
s var iabilní m
kupó nem
–
Kupó n
je
závis lý na r efer enční sazbě. Vět šino u se jedná o mez ibanko vní
sazbu
LI BOR,E URI BOR.
T aké
v ur čit é
výš i,
jež
t ypu se
P RI BOR,
př ipo čít ává
ko mpenzuje
vyšš í
př ir ážka
r iz iko
ku
mez ibanko vnímu t r hu. -
Zero Bo ndy – Dlu ho pis y s nu lo vým zúročením. Věř it el kupuje d luho pis s disko nt em pod no miná l
6
Cit. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, v platném znění
13
cenného papír u. Zisk plyne z ho dnot y, kt ero u mus í dlužník splat it . -
I ndexo vané dluho pis y – Dluho piso vé úroko vé plat by se váží na vývo j indexů, měn, cen ko mo dit at d.
-
Ko nvert ibilní d luho pis y – S po lečně s klasick ým i pr ávy dlu ho pisů
má
věř it el
pr ávo
na
ko nverzi
dluho pisu v akcii. -
P r ior it ní d luho pis y – Ma jit el pr io r it ního dluho pisu má pr ávo na př edno st ní úpis akcií t éže spo lečno st i.
-
Po dř ízené dluho pis y – Věř it el vlast níc í po dř ízené dluho pis y má ur čit ou nevýho du. Po hledávk y t ohot o věř it ele jso u př i kr achu spo lečno st i uspoko jo vány až jako po slední.
-
S vo lat elné d luho pis y – T ent o dluho pis je mo žné př edčasně
splat it
nebo
požado vat
předčasné
splacení, za ur č it ých po dmínek.
1.5
Finanční fond jako investiční instrument
1.5.1
Podílové fondy
Dalš ím o blíbe ným nást ro je m pro invest o vání jso u po dílo vé fo nd y a jako t ako vé jsou nást ro jem ko lekt ivního invest o vání. P ř ináše jí t ak mo žno st i ma lým invest or ům vzá je mně spo lupr acovat a podělit se na zisku. Fo ndy se char akt er izují r ůznou st r at egií, co se t ýče po měr u r iz ika a výno sno st i, účelu, at d. Kat egor izo vat finanč ní fo ndy může me po dle t ypu, a t o: -
Po dílo vý fo nd
-
I nvest iční fo nd
-
Hedgeo vý fo nd
14
2 Giełda Papierów Wartościowych w Warszawie (GPW) 2.1
Historie GPW
Var šavská
bur za
cennýc h
papír ů
se
st ala
v pr ůběhu
let
jedn í m
z nejvýzna mně jš ích subjekt ů na kapit álo vém t r hu ve st ř ední a výcho dní E vropě. Pro šla s i ve lice špat nými s it uacemi, kt er é zapř íč inili zpo ma len í vývo je kapit álo vého t r hu v Po lsku. Nebylo t o mu t ak poř ád. V t ét o kapit o le s i ukážeme rozkvět t ét o bur zy o d je jího začát ku.
2.1.1
1817
Rok 1817 byl hla vním mezníke m pr o vznik pr vní po lské bur zy. Bur za nes la
název
„G ie łda
kupiecka
w
War szawie“.
Akc ie
nebyl y
zda leka
ne jo bchodo vat elně jš ím i nst rument em. Obcho do vali se zejména s mě nk y a dluho pis y. Bur za začína la v 12:00 a ko nčila v 13: 00.
2.1.2
Meziválečné období polské burzy
P r vní a dr uhá svět o vá válka mě la za nás ledek rozt ř íšt ění po lského bur zo vnict ví. Obcho do valo se jak ve Var šavě, t ak v Kat o vic íc h, Poznani, Vilnu, Kr ako vě, Lodži a Lvo vu. S amo zřejmě pr imár ním t r hem byl bur zo vní t r h v hla vním měst ě Var šavě, kde se o bcho do valo až 90% o bchodů. Var šava s i t ímt o vydo byla své zásadní po st avení. P ř ed druhou svět o vo u válko u se o bcho do valy
př edevším
vládní,
ko munální
ce nné
papír y,
banko vn í
dluho pis y, hypot eční zást avní list y a akcie. Těcht o cenných pap ír ů bylo zhr uba 130. Po př ícho du dr uhé svět o vé vá lk y byly všechny t r hy uzavř eny. Po sko nčení dr uhé svět o vé válk y byla zno vu ot evř ena už pouze jedna bur za a pr á vě t a ve Var šavě 7.
7
GPW.historia [online] ©2010 [cit.2015-01-03] http://www.gpw.pl/historia
15
2.1.3
1991 – vznik Giełda Papierów Wartościowych w Warszawie
Po ro ce 1945 pro běhly po kusy o zno vuo bno vení Var šavské burzy cennýc h papír ů. Avšak prot i st ála cent r álně p láno vaná eko no mika. Když se po lská eko no mika vr acela k t r žnímu ho spo dář st ví po roce 1989, rozmo hl s e t ím i kapit álo vý t r h. Začát kem devadesát ých let byla podepsána do hoda o spo lupr áci mez i P o lskem a Fr anc ií. D le t ét o do ho dy byla P o lsku po skyt nut a fina nční po mo c spo lečně se zkušeno st mi s kapit álo vým t r hem. Aby vznik la bur za, muse l být vypr aco ván návr h zá ko na. Bř ezen ro ku 1990 znamena l př ijet í záko nu o veř ejné m o bcho do vání s cennými pap ír y a o invest ič níc h fo ndech. Bur za vznik la jako akcio vá spo lečno st 12 . 4. 1991, kdy už nes la svů j so učasný název „G ie łda P apierów Wart o ścio wych w War szawie “ ( Var šavská Bur za, GP W nebo War saw St ock E xchange). Pr vní o bcho dy se začali uzavír at o pár dní po zději. Obcho do valo se pro st řednict vím sed m i o bcho dníků
s cennými
papír y
a
o bcho do vali
se
akcie
po uhých
pět i
spo lečno st í. T yt o spo lečno st i na ko nci ro ku 1990 byly zpr ivat izo vány
8
.
V po čát cích GP W se o bcho do valo pouze jeden den v t ýdnu a t o v pouhých ř ádech t is íců US D. Velký zá je m zapř íč inil vyšš í fr ekvenc i o bcho do vání. Už v roce 1993 se zvýš ily o bcho do vací dny. Obcho do valo se 3 dny v t ýdnu. Dalš ím r okem a t o rokem 1994 bylo zavedeno o bchodo vání ve všech pět i všedních dnech. Var šavská burza si o bchodní s yst ém „zapůjč ila“ o d burzy ve Fr ancii. Od roku 1992 byl zá je m o účast na GP W čím dál vět ší. T ím pádem ro st l
i
po čet
kóto vaných
spo lečno st í.
Rok
1993
zazname na l
již
24
o bcho do vaných spo lečno st í a v roce 1994 se ke S vět o vé feder aci bur z ( WFE ) př ipo jila GP W. V t é do bě t o byla jed iná bur za ve st řední a výc ho dní E vr opě, kt er á pat ř ila k WFE . Ro k 1998 byl ro kem, kdy se na var šavské bur ze začaly o bcho do vat warr ant y a fut ur es.
2.1.4
21. století GPW
GP W na počát ku milénia př ija la o bchodní s yst ém WARS ET ( War saw St ock E xchange T r ading S yst ém) a t aké začala po pr vé o bcho do vat invest ičn í 8
Jednalo se o společnosti: Exbud (stavebnictví), Tonsil (výrobce spotřební elektroniky), Krosno (sklářský průmysl), Slaska Fabrryka Kabli (ocelová lana), Prochnik (odevní průmysl) – zdroj: GORDON, B., RITTENBERG, L. The Warsaw Stock Exchange: A Test of Market Efficiency. 1995, Comparative Economic Studies 37, 1-27, s. 2
16
cert ifikát y. Ro k 2003 byl da lš ím výz na mným r o kem, kdy GP W začala o bcho do vat s indexo vými o pcemi a kót ovat zahr aniční spo lečno st i. Akcio vé opce se na t ét o bur ze o bjevil i 2005. Rok 2007 se po jí se spušt ěním t r hu NewCo nnect (alt er nat ivní t r h). GP W ja ko akcio v á spo lečno st začala být kót o vána na bur ze ke dni 9. list opadu 2010. 15. květ na GP W zno vu změnil a s yst ém a př ešla na UT P ( Univer sal T r ading P lat for m) 9. To bylo dat um, kdy GP W se st ala glo bální.
2.2
Polská právní úprava
2.2.1
Přehled právních předpisů
Výz na mným d ne m na po lském kap it álo vém t r hu je 29. čer venec 2005, kdy vz nik ly t ř i ne jvýz na mně jš í záko ny. Všechny upr avují jist ou část t ěcht o pr ávníc h př edpisů. fina nčníc h
Záko n o
inst r ument ů
veř ejnýc h
k or ganizo vanému
nabídkách,
po dmínkách př ijet í
o bcho do vání
a
o
veř ejnýc h
10
spo lečno st ech popisu je o perace na pr imár ním t r hu . Z majo r it ní část i je sekundár ní t r h upr avo ván ze záko na o o bchodo vání s finanč ními nást ro ji ( Ust awa z dnia 29 lipca 2005 r. o o brocie inst r ument ami fina nso wymi, z pó zn. zm. - dále t aké „UOI F“) 11. T ř et í a po slední z význa mnýc h záko nů je záko n o do hledu nad kapit álo vým t r hem ( Ust awa z dnia 29 lipca 2005 r. o nadzo rze nad r ynk ie m kapit ało wym, z pózn. zm. - dále „UNRK“) 12. P ředpis y „záko n o o bchodo vání s finanč ními nást ro ji“ a „záko n o do hledu nad kapit álo vým t r hem“ se dají po užívat právě na var šavsko u bur zu cennýc h papír ů, kt ero u zkoumá me. 13
9
GPW, Trading System UTP, http://www.gpw.pl/trading_system_utp Ustawa z dnia 29 lipca 2005 r. o ofercie publicznej i warunkach wprowadzania instrumentów finansowych do zorganizowanego systemu obrotu oraz o spółkach publicznych, z pózn. zm. (Act on Public Offering, Conditions Governing the Introduction of Financial Instruments to Organised Trading, and on Public Companies) - INTERNETOWY SYSTEM AKTÓW PRAWNYCH (dále jen „ISAP“) [online]. © 2009-2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20051841539&type=3 11 Act on Trading in Financial Instruments- ISAP [online]. © 2009-2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20051831538&type=3 12 Act on Capital Market Supervision - ISAP [online]. © 2009-2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20051831537&type=3 Znění zákonů viz pozn. 21-23 v angličtině: POLISH FINANCIAL SUPERVISION AUTHORITY. Regulations: Capital market [online]. Dostupné z: http://www.knf.gov.pl/en/regulations/Capital_Market/index.html 13 26 Commercial Companies Code -ISAP [online]. © 2009-2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20000941037&type=3 10
17
Regulo vaný t r h se skládá ze dvo u slo žek. Tr h bur zo vní – „r ynek gie łdo wy“ ( anglic ky „st o ck exchange mar ket “) Tr h mimo bur zo vní - „r ynek po zagiełdowy“ ( ang lick y „o ff - excha nge r egulat ed mar ket “) .
2.3
Organizační struktura
Ofic iá lní název fir my, kt er á má o pr ávnění pr o vo zo vat bur zo vní t r h je „GI EŁ DA Akc yjna“.
P AP IE RÓW Můžeme
WART OŚ CIOWYCH se
t aké
set kat
w
WARS ZAWI E
s názvem
„G ie łda
S pó łka P apierów
Wart o ściowych w War szawie S. A. “ 4 1 972 000 Var šavské
po lsk ých
bur zy.
Tent o
z lot ých základní
je
st ano veno
kapit ál
je
jako ro zdělen
základní do
kapit ál
41 972 000
po dílo výc h akcií. T edy po uhý jeden P LN se ro vná jedné akc ii. V následujc í t abulce uvid íme, že akcie ma jí r ůzná hlas o vací pr áva.
P r ior it ní akc ie dr žíc í st át ní po kladnou (St at e Tr easur y) ma jí vět ší hlaso vací pr ávo oprot i akciím dr žíc í ji nými inst it ucemi jako invest ičním i fir ma mi a banka mi. T edy akcie GP W ma jí r o zdílná hlaso vací pr áva na valné hro madě. Akc ie pr ior it ní dr žíc í st át ní po kla dnou ma jí 35% procent ní po díl na kapit alizaci GP W jako subjekt u na bur ze, ale t ěcht o 35% má dvo jnáso bno u hlaso vací ho dnot u na valné hr o madě. Každá z pr io r it ních akc ií váž í dva hlas y. Velká vět šina je v rukou Minist erst va po lské st át ní po kladny ( S kar bu
18
P ańst wa 14). Dalš í pr io r it ní akc ie t voř í o st at ní subjekt y, kt eré dr ží 0, 22%. Zbylé t zv. akcie na dor učit ele dr ží bank y invest iční spo lečno st i a dalš í banko vní subjekt y v celko vém po čt u 64, 79 % 15. Jako zajíma vo st byc ho m mo hli uváž it IP O (po známka po d čarou) var ša vské bur zy 9. list opady 2010, kdy GP W upsala 320 000 ind ividuá lníc h akcií a st ala se kót o vanou spo lečno st í na bur ze. T yt o akcie byli př erozdělen i ind ividuá lním invest o rům i invest or ům inst it ucio nálních. Následujíc í gr af zo br azuje vývo j t r žní ceny akcií GP W . GRAF – vývo j t r žní ceny akcií P řesuňme se t ímt o k organizačnímu hle disku var šavské bur zy. Budeme vyc házet z pr amene S t ano v spo lečno st i, kde jso u or gány GP W. T yt o orgány jso u celkem t ř i a sice va lná do zorčí r ady bur zy ( Rada Gie łd y) , spr ávní r ada ( Zar ząd Gie łd y) a valno u hro madu ( Walne Zgro madzenie) 16.
2.3.1
Radą Giełdy (dozorčí rada burzy)
E xist ence ko nt ro lního or gánu ( dozor čí rada 17) je vyžado vána po lským pr ávním ř ádem, co se akcio vé spo lečno st i t ýče. Po čet členů je ur čen do ro zmezí pět i až sed mi o so b. Na je jich sa mot né jme no vání, po př ípadě odvo lání, má pr ávo valná hro mada. Členo vé dozorčí r ady jso u jmeno váni na funkc i po do bu t ř í let . Mezi členy pat ř í t aje mník, př edseda a míst opředseda. Do zor čí r ada jako t ako vá exist uje za účele m z ískání zpět né vazb y k činno st i bur zy. Ko nt ro luje bur zu, jest li je vše vyko náváno s pravid l y plat nýc h pr ávníc h př edpisů a St ano vami bur zy. S t out o souvis lo st í do zorčí r ada posoudí účet ní výkaz y, zpr ávu o fungo vání bur zy. T aké klas ifiku je zisko vé ro zdělení nebo uhr azo vání zt rát . T yt o výs l edk y př edává valné hro madě.
14
„State Treasury“, MINISTERSTWO SKARBU PAŃSTWA [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.msp.gov.pl/portal/pl - mezi kompetence tohoto ministerstva spadá organizování a následný dohled nad privatizačními procesy v Polsku, přičemž má také majetkové podíly v některých státních podnicích 15 GPW. Akcjonariat [online]. © 2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.gpw.pl/akcjonariat 16 The General Meeting , The Exchange´s Management Board, The Exchange´s Supervisory Board 17 Rada nadzorcza – čl. 382 § 1 Kodeks spółek handlowych
19
2.3.2
Zarząd Giełdy (správní rada burzy)
2.3.3
Walne Zgromadzenie (valná hromada)
2.4
Obchodní systém a typy obchodů
V následujíc í kapit o le s i př iblíž íme za lo žení o bcho do vání na var šavské bur ze,
jak ý
o bcho dní
s yst ém
bur za
využ ívá.
V ro ce
2000
do šlo
k imp le ment aci o bchodního syst ému WARS ET ve zkr at ce War saw St ock E xchange Tr ading S yst ém. Je t o plně aut o mat izo vaná aplikace, kt erá zast ř ešuje
zadávání
nákupních
o bcho dů.
Jeden
kus
jednot ka.
Pr e-opening,
finančního
i
pr odejníc h nást ro je
pr e- clo sing
a
je
o bjednávek, základní
vyr o vnávac í
vypoř ádání
o bcho do vat elná
fáze
je
so učást í
uveř ejňo vání t akzvané ind ikat ivní ot evír ací ceny ( I OP 18) v o bcho dním s yst ému WARS E T. Jde o cenu invest ičního nást ro je vypo čít ávaná v ur čit ém časo vém o kamž iku. P r vní o bcho dy př i ot evír ání t r hu jso u ceny podle po slední u veř ejně né I OP. Každý časo vý úsek t edy zná s vo u cenu pro jednot livý o bcho do vat elný inst r ument . Zajišťo vání lik vid it y pro bíhá po mo cí part nerů ( int er ní či ext er ní subjekt y GP W), kt eř í ma jí s GP W speciá ln í s mlo uvu, dle kt er é o bchodují na vlast ní účet a po dpor ují t ak likvid it u o bcho do vaných fina nčníc h inst r ument ů 19. T it o part neř i se t aké nazýva jí mar ket maker s, je liko ž svým způso bem t voř í t r h a způso bují ko lísavo st fina nčníc h inst rument ů. Základní kr it ér ia pro st ano vo ván í cen s ys t ému WARS E T je ma xima lizace o bje mu
o bcho dů,
minima lizace
rozdílu
mez i
kumu lo vaným
po čt em
nabíze ných a po pt ávaných cennýc h papír ů a dále pak do cílit nejmenš ího st ano veno u ceno u WARS ET u a refer enční cenou. T yp y bur zo vních o bcho dů se na GP W dělí na b lo ko vé o bchody, syst é m jedné ceno vé aukce a především na ko nt inuální o bchodní s yst ém. Blo ko vé o bchody
18 19
Indicative Opening Price § 81 odst. 1 Regulamin Giełdy
20
Blo ko vé o bcho dy st o jí zcela mimo nás ledu jíc í dva o bchodní s yst émy P ředmět em ne jčast ěji býva jí ve lké o bje my cennýc h papír ů, kt eř í uzavír a j í př edevším ve lc í invest oř i. Obcho dní part neř i mez i sebo u do mluví ce nu a dat um vypo ř ádání o bcho du. Ur čit á krit ér ia st ano vuje bur za, kt er á bez výji mk y mus í t yt o blo ko vé o bcho dy uskut ečňo vat . S yst ém jednot né ceno vé aukce Jak nám název napo vídá t yp t o hot o obchodu, je s yst ém jednot né ceno vé aukce zakládaný na r ežimu aukčním zahr nu jíc í dvě aukce. T yt o dvě aukce se vyhlašu jí v př esně daném čase a sice v 11: 00 a 15: 00.
2.5
Tržní segmenty
V kapit o le t ržníc h segme nt ů se zaměříme na segme nt aci cennýc h papír ů na o bou poro vnávaných bur z ách. Kva lit a a lik vid it a cennýc h papír ů o bcho do vaných na bur zo vníc h t rzích se mus í pro jevit na požadavcích. Požadavky jso u samo zř ejmě kladen y na o bo u ko mparo vanýc h bur zách. Způsob o bchodo vání bývá čast o o vlivněn. Z t ěcht o důvo dů t ř ídíme daný t r h do jedno t livýc h t r žních seg ment ů. Cíle m t ét o kapit o ly bude ident ifiko vat segment y, jak var šavské t ak lo ndýnské bur zy cennýc h papír ů, zo brazit základní char akt er ist ik y spo lečně s jejic h pr avid ly pr o př ijmut í cennýc h papír ů k obcho do vání a vzá je mně ko mparo vat v závěru. Akc ie všech r egist ro vaných spo lečno st í na r egulo vaném t r hu jso u klas ifiko vány po dle nás ledujíc ích čt yř segment ů: MI NUS 5, 5 P LUS, 50 P LUS a 250 P LUS. Spo lečno st i jso u do t ěcht o segment ů rozděleny po dle je jic h kapit alizace: segment MINUS 5 - zahr nuje ak cie společ no st í s kapit alizac í po d 5 mil io nů € segment 5 P LUS - zahr nuje akcie spo lečno st í s kapit alizac í nad 5 mil io nů € segment 50 P LUS - zahr nuje akcie spo lečno st í s kapit alizac í nad 50 mil io nů € 21
segment 250 P LUS - zahr nuje akcie spo lečno st í s kapit aliz ac í nad 250 mil io nů € – Někt er é akcie spo lečno st í, kt er é ma jí vyso kou vo lat ilit u nebo jso u v inso lve nc i, mo ho u být klas ifiko vány v segment u ALE RT LI ST. T yt o akcie jso u, po -t é př emíst ěny do část i bur zy, kde se vede aukční ř ízení.
22
3 London Stock Exchange (LSE) 3.1
Historie
P řes 300 let př ináš í bur za cennýc h papír ů v Lo ndýně t r žní info r mace o o bcho do vaných spo lečno st ech a invest orů. T echno logická ino vace př eměnila cho d info r mací z dvakrát t ýdně v no viná ch na e lekt ro nický pr oud info r mac í o finanč ních t r zích př es celý svět 20.
3.1.1
Počátky obchodnictví
„T he Ro yal E xcha nge“, jako žt o míst o, kde se v Lo ndýně začína lo o bcho do vat ,
bylo
vyst aveno
po dle
modelu
z belg ick ýc h
Ant ver p.
Tut o
po čína jíc í „bur zu“ nechal vyst avit anglic ký fina nčník „T ho mas Gresham“. Bur za jako inst it uce se v Lo ndýně o bjevila v roce 1749. Pr vně byla organizačně r egulo vána roku 1801. Rok 1830 př ines l ve lk ý z lo m v lo ndýns kém bur zo vnict ví, je liko ž se na bur ze začal používat elekt r ický t elegr af. Do kázal ur ychlit info r maci o ceně, co ž mě lo za následek mas ivní zvýšení t oku info r mac í. V t ěcht o let ech se t aké po pr vé o bjevilo veř ejné o znamo vání infor mac í o fir mách.
3.1.2
20. století
„E nunc iat or “ (elekt ro nický o znamo vač) byl ve lk ým kro kem dopředu. Byl vyna lezen ro ku 1960 a nahr adil nást ěnky v o bchodo vací míst no st i. Byl t o klíčo vý o znamo vací nást ro j pro S E30 (dnes FTSE 100). S po lečno st i začali být pro jekt o vané na o br azo vku „enunciat or a“. Rok 1986 byl nazva ný „B ig Bang “ ( ve lk ý t ř esk) a nebylo t o mu je n t ak. Do šlo k der egulaci pr ůmys lu cenných papír ů. Obcho do vání př est alo být t zv. z očí do očí“ a začalo se vše o bchodovat po t ele fo nu, za užit í po čít ačo vé soust avy. Tat o no vá met oda si vyžádala svo je míst o na kapit álo vém t r hu. A t ak mo hli všechny subjekt y na bur ze vid ět t ext o vé oznámení v syst ému CNS 20
LSE, Our History, [online] 6. 1. 2016 http://www.londonstockexchange.com/products-andservices/rns/history/history.htm
23
( Cent r al N ews S er vice, cent r ální s yst ém zpr áv) a shr nut í na syst ému ET NS (E dit ed T ext News S er vice, edit o vaný t ext o vý syst ém zpr áv).
3.1.3 B yl
Od roku 2000
spušt ěn
no vý
s yst ém
RNS
( Regulat or y
New
Ser vice)
jako
int er net o vý syst ém pro korpor át ní ko munikaci př es web. T ent o syst ém byl upr aven roku 2008 t ak, aby př enášel vše chna dat a z t r hu ve fo r mát u XHT ML. V roce 2010 byl z jedno dušen, aby ko nvert o val oznámení fir e m na t r hu. V současno st i je RNS př ední s yst ém, kt er ý dor učuje info r mace pro celo u Velko u Br it ánii. Do dává sílu a ne jr yc hle jš í ko munikac i na mez inár o dní m měř ít ku a uspoko juje pot řeby t ěch nejnáro čnějš íc h invest or ů, ať už jso u kdeko liv na svět ě. K t o mut o propo jení st ačí po uhý jeden syst ém a t o RNS 21.
3.2
Organizační struktura
T at o kapit o la se bude zabývat sro vnáním var šavs ké a lo nd ýnské bur z y z organizačního hled iska. Uvedeme s i ne jdř ív, jaká budou klíčo vá kr it ér ia. Za pr vé se budeme zabývat výš í zák ladního kapit álu burzy, dále pak právní fo r ma bur zy, st r učný po pis st rukt ur y veř ejné spo lečno st i. Náš záje m se bude ubír at smě r em sezná mit jednot livé orgány bur zy a poro vnat spo lečné po př ípadě o dlišné c har akt er ist ik y. Jako zdro j ná m po slo uží př edevš ím st ano vy o bou poro vnávaných bur z 22 ( dále už je n „S t ano vy GP W“ a „S t ano vy LSE “) .
3.3
Rozdělení trhů a objem obchodů
V následujíc í a po slední kapit o le t ét o závěr ečné pr áce bakalář ského st udia s i př iblíž íme poro vnání bur z jako t ako vých. P ř iblíž íme s i jaká bur za má své t r hy a ko lik. Jaký je o bje m o bcho dů na jednot livých bur zách a na 21
LSE, Our History, [online] 7.1.2015 http://www.londonstockexchange.com/products-andservices/rns/history/history.htm 22 GPW. Statut Giełdy Papierów Wartościowych w Warszawie S.A. [online]. © 2015 [cit. 2015-08-01]. Dostupné z: http://www.gpw.pl/pub/files/PDF/regulacje/rules-wse.pdf LSE. Rules and Regulations. [online]. © 2015 [cit. 2015-08-01]. http://www.londonstockexchange.com/traders-and-brokers/rules-regulations/rules-regulations.htm
24
je jic h
jednot livýc h
t r zích.
S po lečně
si
to
poro vnáme
a
zho dnot íme
ko mpar aci. LS E se dělí na 4 t r hy: ● Main Mar ket – Hlavní t r h, kde se o bcho duje př evážná vět šina emit ent ů. ● AI M – Alt er nat ive invest ment mar ket ( alt er nat ivní invest iční t r h) ● P S M – Pro fessio nal S ecur it ies Mar ket ( pro fesio ná lní t r h s cenným i papír y) ● S FM – S pecia list Fund Mar ket ( speciá lní t r h s fo ndy) Níže
může me
vidět
gr af,
kt er ý zo brazuje
ce lko vý po díl
jednot livého t r hu na Bur ze cenných papír ů v Lo ndýně.
25
e mit ent ů
Závěr V práci „Ko mpar ace var šavské a lo ndýns ké bur zy cennýc h pap ír ů js m e s i o becně př edst avili po je m „bur za cennýc h papír ů“, hist or ii bur zo vnict ví a jednot livýc h poro vnávanýc h bur z a podro bně př edst avili základní r ys y o bou bur z. Po zko umání hist or ie bur z js me do spěli k závěru vět ší hist or ie a t radično st i
lo ndýnské
bur zy.
Lo n dýnská
bur za
pokládala
zák lad y
celo svět o vému bur zo vnict ví. Dnes st ále pat ř í mez i ne jvět ší bur zy cennýc h papír ů na svět ě. Dokáže se ro vnat největ ším s vět o vým bur zám jako je NYS E, T SE nebo Nasdaq. Oprot i t o mu Var šavs ká burza př edst avuje mno ho no výc h mo žno st í pro invest or y
z celého
svět a.
Její
o bchodní
fr anco uzské bur ze dokáže nabízet
servis
s yst ém
př evzat ý
po
největ ší
invest orům po celé m svět ě.
V poro vnání mno žst ví no výc h úpisů akc ií s o st at ními bur zami ve svět ě pat ř í var šavská bur za mez i ne jvět ší.
26
Bibliografie 1) PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. Praha : Grada, 1993, 389 s. ISBN 80-85424-90-8 2) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha : ASPI a.s., 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6
3) MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. 459 s. ISBN 8056119-55-6
Internetové zdroje Ofic iá lní webo vé st r ánky Lo ndo n St ock Exchange. 2016 (o nline) Do st upný z WWW: ht t p: // www. lo ndo nst ockexchange. co m Ofic iá lní webo vé st r ánky Gie łda Papierów Wart ościo wych w War szawie . 2016 (o nline) Dost upný z WWW: ht t p:/ /www. lo ndo nst ockexchange. co m
27
