ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ
Bc. Milan POSLT
Vedoucí práce: Ing. Romana Nývltová, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocení finanční situace podniku a návrhy na zlepšení“ vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce a konzultanta.
V Mladé Boleslavi, dne 22. května 2008
-4-
Poděkování: Rád bych zde poděkoval Ing. Romaně Nývltové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce a připomínky k ní.
-5-
Identifikační záznam Bc. Milan Poslt. Zhodnocení finanční situace podniku a návrhy na zlepšení. Mladá Boleslav, 2008. 95 stran., 8 str. příloh. Diplomová práce. Vysoká škola Škoda Auto, Globální podnikání a finanční řízení. Vedoucí diplomové práce Ing. Nývltová, Ph.D.
Klíčová slova Finanční analýza Poměrové ukazatele Horizontální analýza Vertikální analýza Finanční zdraví společnosti Kapitálová struktura Riziko
Key words Financial analysis Ratios Horizontal analysis Vertical analysis Financial health of the company Capital structure Risk
-6-
Obsah Resumé........................................................................................... - 9 SEZNAM ZKRATEK .................................................................... - 10 1
ÚVOD ...................................................................................... - 11 -
2
Finanční analýza.................................................................... - 13 2.1
Úvod do finanční analýzy ................................................................... - 13 -
2.2
Uživatelé finanční analýzy.................................................................. - 14 -
2.2.1 2.2.2
2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4
2.4 2.4.1
2.5 2.5.1 2.5.2
2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4
2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3
3
Zdroje finanční analýzy ...................................................................... - 16 Rozvaha..................................................................................................................- 17 Výsledovka .............................................................................................................- 19 Výkaz o cash flow ...................................................................................................- 20 Přílohy účetní závěrky ............................................................................................- 21 -
Metody finanční analýzy..................................................................... - 22 Bilanční pravidla .....................................................................................................- 23 -
Analýza extenzivních ukazatelů ......................................................... - 24 Horizontální analýza ...............................................................................................- 24 Vertikální analýza ...................................................................................................- 25 -
Analýza poměrovými ukazateli........................................................... - 25 Ukazatele rentability ...............................................................................................- 25 Ukazatele likvidity ...................................................................................................- 28 Ukazatele aktivity....................................................................................................- 29 Ukazatele zadluženosti...........................................................................................- 31 -
Souhrnné indexy hodnocení .............................................................. - 33 Pyramidové soustavy ukazatelů .............................................................................- 34 Bonitní modely ........................................................................................................- 34 Bankrotní modely....................................................................................................- 41 -
Představení společnosti Eurest s.r.o. ................................. - 45 3.1
Historie společnosti ............................................................................ - 45 -
3.2
Organizační struktura......................................................................... - 46 -
3.3
Historie a budoucnost na cateringovém trhu...................................... - 47 -
3.3.1
4
Interní uživatelé ......................................................................................................- 14 Externí uživatelé .....................................................................................................- 15 -
Způsoby financování závodního stravování ...........................................................- 49 -
Finanční analýza společnosti Eurest s.r.o. ......................... - 52 4.1 4.1.1 4.1.2
4.2 4.2.1 4.2.2
Analýza extenzivních ukazatelů (analýza trendů) .............................. - 52 Horizontální analýza rozvahy .................................................................................- 52 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty.............................................................- 57 -
Vertikální analýza............................................................................... - 59 Vertikální analýza rozvahy......................................................................................- 60 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty .................................................................- 66 -
-7-
4.3
Analýza přehledu o peněžních tocích ................................................ - 67 -
4.4
Analýza poměrových ukazatelů ......................................................... - 68 -
4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6 4.4.7
Ukazatele rentability ...............................................................................................- 68 Ukazatele aktivity....................................................................................................- 69 Ukazatele zadluženosti...........................................................................................- 71 Ukazatele likvidity ...................................................................................................- 71 Ukazatele produktivity práce ..................................................................................- 72 Hodnotové ukazatele výkonnosti............................................................................- 73 Analýza pracovního kapitálu...................................................................................- 74 -
4.5
Pyramidové soustavy ukazatelů......................................................... - 75 -
4.6
Souhrnné index hodnocení ................................................................ - 77 -
4.6.1 4.6.2
Bonitní modely ........................................................................................................- 77 Bankrotní modely....................................................................................................- 80 -
5
Návrh finančního plánu rozvoje společnosti Eurest s.r.o. - 84 -
6
Závěr ....................................................................................... - 91 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................. - 93 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................... - 95 -
-8-
Resumé Diplomová práce se zabývá finanční analýzou společnosti Eurest s.r.o., jedné z největších cateringových firem na světě. Finanční analýza poskytuje podklady managementu pro správná finanční rozhodnutí, která musí činit při svém rozhodování ve finančním řízení podniku. Analýza čerpá podklady převážně z účetní závěrky společnosti, tj. finančních výkazů, a dále využívá dodatečných informací získaných z vnějšího i vnitřního okolí analyzované společnosti. Cílem této analýzy je aplikovat poznatky získané v průběhu studia, a za pomoci exaktních metod finanční analýzy, posoudit zdraví společnosti Eurest s.r.o. Práce by měla poukázat na výtečnou finanční kondici firmy, případně pak identifikovat nedostatky vyplývající z finančních výkazů. Závěrem, by měla práce odpovědět na otázku, zda je společnost připravena na rozšíření portfolia svých aktivit v oblasti zdravotnických zařízení, případně zda by tento záměr neznamenal hrozbu pro ekonomiku společnosti.
This diploma thesis concerned with financial analysis of the company Eurest s.r.o., one of the biggest catering firms all over the world. Financial analysis provides background data to the management of the firm to ensure right financial decisions, which must be taken while financial management of the company. The analysis gathers information mainly from statement of balances of the company, e.g. financial statements, and furthermore uses also additional information from outer and inner environment of analyzed company. The purpose of this thesis is application of the knowledge gained during studies and by means of exact methods of financial analysis, passes judgment on the financial health of the company Eurest s.r.o. This thesis should point out to the very good financial condition of the firm, eventually identify deficiencies resulting from financial statements. At the end, this thesis should answer the question, if the company is ready for enlarging its portfolio of its activities in the market area of healthcare institutes, and furthermore if this intention would not represent threat for the economics of the company.
-9-
SEZNAM ZKRATEK aj.
a jiné
atd.
a tak dále
apod.
a podobně
cca.
přibližně
č.
číslo
ČR
Česká republika
např.
například
obr.
obrázek
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
str.
strana
tab.
tabulka
tj.
to je
tzn.
to znamená
tzv.
tak zvaný
vz.
vzorec
- 10 -
1 ÚVOD Finanční analýza poskytuje podklady managementu pro správná finanční rozhodnutí, která musí činit při svém rozhodování ve finančním řízení podniku. K řešení různých problémů se používá ve finanční analýze různých nástrojů, jež musí být voleny dle požadovaných výstupů. Analýza čerpá podklady převážně z účetní závěrky společnosti, tj. finančních výkazů, a dále využívá dodatečných informací získaných z vnějšího i vnitřního okolí analyzované společnosti. Skutečnost, že společnost Eurest s.r.o. je jednou z nejvýznamnějších společností na českém trhu, bývá pravidelně vyhlašovaná na předních místech Top 100 firem, podnítila můj zájem nahlédnout do finančního řízení a ekonomického zdraví tohoto podniku. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl vypracovat jako svou diplomovou práci finanční analýzu společnost Eurest s.r.o. a vyhodnotit její finanční vývoj za poslední období její existence. Mezi aktuální témata na mediálním a politickém poli dnes bezesporu patří privatizace zdravotnických zařízení. Je velice zajímavé analyzovat potenciál a připravenost firmy k expanzi na takovýto specifický trh, obzvláště pokud je to součástí strategického plánu společnosti. Cílem této analýzy je aplikovat poznatky získané během studia, a za pomoci exaktních metod finanční analýzy, posoudit zdraví společnosti Eurest s.r.o. Práce by měla poukázat na výtečnou finanční kondici firmy, případně pak identifikovat nedostatky vyplývající z finančních výkazů. Závěrem by měla práce odpovědět na otázku, zda je společnost připravena na rozšíření portfolia svých aktivit v oblasti zdravotnických zařízení, případně zda by tento záměr neznamenal hrozbu pro ekonomiku společnosti. Diplomová práce je rozdělena na část informační, teoretickou a praktickou. Informační část přináší informace o analyzované společnosti, její postavení na trhu České republiky i ve světě a v neposlední řadě obsahuje informace o způsobech financování závodního stravování, které je společností využíváno. Teoretická část vysvětluje a přináší objasnění cílů finanční analýzy a její poznatky jsou podkladem pro stěžejní část této práce. V praktické části se věnuji jednotlivým metodám finanční analýzy. Výsledky těchto metod jsou interpretovány
- 11 -
vždy v určitém kontextu, tak, aby byly přínosné pro analyzování případných možností ke zlepšení již tak dobrého finančního zdraví firmy. Shrnutí se nachází v poslední části diplomové práce spolu s doporučeními, která z analýzy vyplývají. Data potřebná k vypracování jsem čerpal z finančních výkazů společnosti, interních materiálů a volně dostupných informací na internetových stránkách. Výsledky finanční analýzy nejsou určeny pouze managementu firmy, ale také akcionářům, dalším podnikům ve skupině a jiným externím uživatelům, kterými mohou být banky, dodavatelé, zaměstnanci a jiní partneři. Diplomová práce, učiněné závěry a použité metody jsou v souladu se strategií společnosti a byly konzultovány s managementem společnosti.
- 12 -
2 Finanční analýza Pokud bychom hledali historické kořeny finanční analýzy, došli bychom nejspíše k poznání, že finanční analýza je tak stará, jak jsou staré samotné peníze. Je pochopitelné, že její metody a techniky byly poplatné době, ve které fungovaly. Nelze srovnávat rozbory středověkých obchodníků prováděné bez jakýchkoli technických pomůcek s analýzami sestavovanými za pomoci výkonných počítačů. Postupem času došlo ke změně struktur a úrovně prováděných finančních analýz, jejich principy a důvody sestavování však zůstaly stále stejné nebo velmi podobné.1 2.1
Úvod do finanční analýzy
Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Je zřejmé, že existuje velmi úzká spojitost mezi účetnictví a rozhodováním o podniku. Účetnictví předkládá z pohledu finanční analýzy do určité míry přesné hodnoty peněžních údajů, které se však vztahují pouze k jednomu časovému okamžiku a tyto údaje jsou více méně izolované. Aby mohla být tato data využita pro hodnocení finančního zdraví podniku musí být podrobena finanční analýze.2 Kolébkou moderních metod finanční analýzy jsou Spojené státy, kde bylo také napsáno nejvíce teoretických prací k tomuto tématu a kde došla nejdál i praktická aplikace jednotlivých metod. Ve Spojených státech byly rovněž poprvé na základě informací z účetních výkazů sestaveny odvětvové přehledy sloužící jako měřítko pro porovnání jednotlivých podniků. Dá se říci, že většina dostupných publikací na našem trhu pokud se nejedná přímo o překlady příslušných prací je výrazně ovlivněna názory prezentovanými autory z anglosaské oblasti.3 V oblasti teorie i praxe se vyskytuje velké množství definic finanční analýzy. Lze ji chápat jako soubor činností, jejichž cíle je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Finanční analýzu zpracovává ekonomický úsek v podniku. Dříve než jsou přijímána jakákoliv investiční a finanční rozhodnutí v podniku, musí být 1
[6], str. 13 [5], str. 9 3 [6], str. 13 2
- 13 -
známa „Finanční kondice“, finanční zdraví firmy. Nejde jen o momentální stav, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu, resp. volatilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo porovnání s konkurencí.4 Finanční analýza je specifickým typem analýzy, jejíž smyslem je provést zhodnocení finančního hospodaření. Finanční analýza patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení. Analýza je užitečná pro prověření dat z minulosti, doplnění vypočítané hodnoty podniku při koupi takovéhoto podniku, je východiskem pro sestavování finančního plánu. Existují různé cílové skupiny uživatelů finanční analýzy. Nejběžněji využívají analýzu management, věřitelé a investoři. Podle cílové skupiny a podle účelu finanční analýzy je možno využívat různé zdroje informací. Finanční analýza vychází nejčastěji z těchto nejdůležitější informací, které jsou účetního charakteru: Rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o peněžních tocích.5 2.2
Uživatelé finanční analýzy
Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících tak, či onak do kontaktu s daným podnikem. Uživatelé finančních analýz jsou jedna externí a jednak interní.6 2.2.1 Interní uživatelé K interním uživatelům patří manažeři, odbory, zaměstnanci. • Manažeři využívají výstupy finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Z hlediska přístupu k informacím mají ty nejlepší předpoklady pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují i těmi informacemi, které nejsou veřejně dostupné externím zájemcům (investorům, bankám atd.). Manažeři znají pravdivý obraz finanční situace a zpravidla jej využívají ke své
4
[3], str. 21 [8], str. 19 6 [3], str. 22 5
- 14 -
každodenní práci. Jedná se o to, aby veškerá činnost byla podřizována základnímu cíli podniku.7 • Zaměstnanci podniku mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Jde o perspektivu a jistotu zaměstnání, o možnosti
v oblasti
mzdové
a
sociální,
popř.
další
výhody
poskytované
zaměstnavatelem.8 • Odbory zastupující zaměstnance mají také zájem na finančním zdraví podniku. Dle jeho vývoje mohou požadovat odpovídající odměnu pro své členy, ale i vyjednat odpovídající podmínky zaměstnancům společnosti. Napomáhají tak udržovat stabilitu chodu a výkonnosti podniku. 2.2.2 Externí uživatelé Mezi externí uživatele se řadí investoři, banky, stát a jeho orgány, obchodní partneři, konkurence, dodavatelé, atd. • Investoři (např. akcionáři) investují do podniku svůj kapitál a proto se zajímají o výnosnost a stabilitu podniku. Tyto informace jim kromě výročních zpráv firmy podává finanční analýza. Tito uživatelé se zajímají zpravidla o dva výstupy analýzy. Prvním je rozsah potřebného kapitálu k proinvestování činnosti podniku, případně jeho dalšího rozvoje, druhým je informace o míře rizika kterou investor podstupuje. Obzvláště v akciových společnostech, kde je oddělené vlastnictví od řízení společnosti, je tento druh výstupu finanční analýzy důležitý. • Stát zaměřuje pozornost na kontrolu správnosti vykázaných daní. Státní orgány využívají informace o podnicích i pro různá statistická šetření, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finančních výpomocí (dotace, subvence, garance úvěrů apod.) a získávání přehledu o finančním stavu podniků, kterým byly v rámci veřejné soutěže svěřeny státní zakázky.9 • Věřitelé využívají informací finanční analýzy především pro závěry o finančním stavu potenciálního nebo již existujícího dlužníka, věřitel se rozhoduje, 7
[3], str. 23 [3], str. 24 9 [3], str. 23 8
- 15 -
zda poskytne nebo neposkytne úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Pravidelný reporting podniku bance o vývoji finanční situace tvoří integrální součást úvěrových smluv.10 • Dodavatelé a jiní obchodní partneři podniku získávají z analýzy finančního zdraví podniku podklady pro rozhodování o formě a intenzitě spolupráce s podnikem. Podle toho také uzavírají smluvní vztahy a to tak aby neohrozili činnost svého podnikání, ale zajistili bezchybný chod (výrobu, poskytování služeb) druhé společnosti. 2.3
Zdroje finanční analýzy
Základním
zdrojem
informací
pro
finanční
analýzu
je
účetní
závěrka.
V České republice upravuje tuto oblast především zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, a dále od 1. 1. 2003 soubor opatření, kterými se stanoví účetní osnova a postupy účtování.11 . Je nutné zmínit novelizaci tohoto zákona k datu 1. 1. 2004 z důvodu harmonizace účetnictví s předpisy EU. Dle platných předpisů rozeznáváme 3 typy účetní závěrky. Jsou jimi
řádná,
mimořádná a mezitímní účetní závěrka. V praxi je známa ještě tzv. konsolidovaná účetní závěrka, která se sestavuje za podniky kapitálově propojené. Pravděpodobně nejčastějším typem účetní závěrky je řádná účetní závěrka. Je zpracovávána k poslednímu dni běžného období, k tomuto časovému okamžiku jsou uzavírány účetní knihy. Slouží jako základ pro výpočet daně z příjmu za příslušný rok, jedná se o tzv. Konečnou účetní závěrku. Mimořádná účetní závěrka, která je rovněž konečnou účetní závěrkou, je sestavována v případech, kdy to vyžadují okolnosti, např. vstup společnosti do likvidace nebo do konkurzu. Mezitímní účetní závěrka je závěrkou sestavovanou v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne. Jde o sestavení závěrky např. v souvislosti s přeměnou společnosti.12 Součástí účetních závěrek je rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o cash flow a v poslední řadě příloha účetní závěrky. Významným zdrojem informací je také výroční zpráva, kterou dle zákona o účetnictví sestavují společnosti podléhající 10
[3], str. 23 [3], str. 24 12 [3], str. 25 11
- 16 -
auditu. V případech kdy mají společnosti akcie, dluhopisy nebo podílové listy obchodovány na burze cenných papírů, je součástí jejich výroční zprávy i prospekt těchto cenných papírů, který je rovněž důležitým informačním zdrojem finančního analytika.
2.3.1 Rozvaha Rozvaha je účetní výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu. Rozvaha se zpravidla sestavuje k poslednímu dni každého roku, respektive kratších období. Představuje základní přehled o majetku podniku ve statické podobě (v okamžiku účetní závěrky). Jde nám tedy o získání věrného obrazu ve třech základních oblastech majetkové situaci podniku. Zdrojích financování a finanční situaci podniku. První oblastí je majetková situace podniku, v rámci níž zjišťujeme, v jakých konkrétních druzích je majetek vázán a jak je oceněn, nakolik je opotřeben, jak rychle se obrací, optimálnost složení majetku atd. Druhou oblastí jsou zdroje financování, z nichž byl majetek pořízen, přičemž se primárně zajímáme o výši vlastních a cizích zdrojů financování a jejich strukturu. Poslední (i když ne co do významu) jsou informace o finanční situaci podniku, kde figurují informace, jakého zisku podnik dosáhl, jak jej rozdělil, či zprostředkovaná informace, zda je podnik schopen dostát svým závazkům.13 Při analýze rozvahy se tedy primárně zaměřujeme na sledování stavu a vývoje bilanční sumy, strukturu aktiv a pasiv, jejich vývoj v čase, ale také o relace mezi jednotlivými složkami. 2.3.1.1 Strana aktiv Aktiva (assets) jsou vložené prostředky, které jsou výsledkem minulých událostí a u nichž se očekává, že podniku přinesou budoucí ekonomický prospěch, budoucí užitek (očekávají se „přítoky“ do podniku).14 V rozvaze dělíme aktiva na dlouhodobá a krátkodobá (resp. oběžná). Dlouhodobá aktiva zahrnují dlouhodobá hmotná a nehmotná aktiva, krátkodobá jsou tvořena 13 14
[8], str. 22 [5], str. 47 - 17 -
zásobami, výrobky, nedokončenou výrobou, hotovými výrobky, krátkodobými pohledávkami a peněžními prostředky. Dlouhodobý hmotný majetek je součástí produkční kapacity podniku a poskytuje budoucí prospěch, který lze spolehlivě změřit. Zahrnuje takový majetek jako je půda, stavby (továrny, obchodní domy, kanceláře) a zařízení (stroje, nábytek, nástroje).15 Dlouhodobý nehmotný majetek naproti tomu nemá fyzickou podstatu, převážně jsou jimi práva, patenty nebo autorská práva, koncese a licence či ochranná známka, ze kterých plyne podniku ekonomický prospěch. Podnik jej drží se záměrem používat jej při výrobě, při zásobování zbožím, při poskytování služeb, pro pronájem jiným osobám či pro administrativní účely. Měl by být klasifikován podle své povahy (aby byly jednotlivé položky tohoto majetku vzájemně odlišitelné a podle způsobu nabytí (zda byl nakoupen, vytvořen vlastní činností, pořízen jako část podnikové kombinace, získán prostřednictvím státní dotace či směnou za odlišné aktivum apod.).16 2.3.1.2 Strana pasiv Strana pasiv zahrnuje Vlastní a Cizí kapitál(dluhy). Vlastní kapitál(equity) neboli čistá aktiva (net assets) je reziduální (zbytková) část vyplývající z rozdílu mezi aktivy a dluhy.17 Struktura vlastního kapitálu není u všech podnikatelských subjektů táž. Některým typům podnikání ukládají zákony dané země vložit do zakládané společnosti základní kapitál (odtud i název: kapitálové společnosti), jiným nikoli. Navíc různé typy kapitálových společností si obstarávají základní kapitál potřebný k založení společnosti odlišnými způsoby. To vše se samozřejmě projevuje ve skladbě vlastního kapitálu, a to zejména v té jeho části, která vypovídá o založení společnosti.18
15
[5], str. 124 [5], str. 136 17 [5], str. 47 18 [5], str. 258 16
- 18 -
Dluhy (liabilities) jsou současné závazky podniku, které pocházejí z minulých událostí a u kterých se očekává, že jejich vyrovnání vyústí do snížení prostředků ztělesňujících ekonomický prospěch.19 Cizí kapitál představují zdroje, které podnik získal od jiných právnických nebo fyzických osob a jež mu byly zapůjčeny na určitou dobu, obvykle podnik platí za zapůjčení cenu, která se nazývá úrok. Z pohledu podniku jsou úroky náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s užitím kapitálu věřitelů.20 Základní členění cizích zdrojů potom tvoří rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a finanční výpomoci a v poslední řadě časová rozlišení. Z hlediska financování podniku obecně platí, že cizí kapitál představuje složku, jež má ve srovnání s vlastním kapitálem významnou přednost, kterou je zahrnování ceny těchto zdrojů financování podniku, tj. nákladových úroků, do nákladových položek konkrétně do finančních nákladů.21 2.3.2 Výsledovka Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Zachycuje tedy pohyb výnosů a nákladů! Nikoliv pohyb příjmů a výdajů! I u tohoto finančního výkazu budeme při finanční analýze podniku sledovat strukturu výkazu, jeho dynamiku, respektive dynamiku jednotlivých položek. I tento účetní výkaz se sestavuje pravidelně v ročních či kratších intervalech.22 Ve finanční analýze potom zjišťujeme jak jednotlivé položky ovlivnily výsledek hospodaření, sledujeme tedy ziskovost firmy. Výsledek hospodaření je možné rozdělit do několika jeho stupňů. Rozlišujeme hospodářský výsledek z běžné a mimořádné činnosti, z provozních a finančních operací, dle pohledu daní před zdaněním nebo po zdanění.
19
[5], str. 47 [3], str. 33 21 [3], str. 33 22 [7], str. 31, 32 20
- 19 -
2.3.2.1 Výnosy Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jedna ve formě zvýšení aktiv, jednak ve formě určitých případů snížení závazků.23 Rozdělit je můžeme na výnosy provozní, finanční a mimořádné. Dle daňové uznatelnosti dále rozlišujeme daňově uznatelné a neuznatelné. 2.3.2.2 Náklady Jsou snížením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě snížení (úbytku, spotřeby) aktiv, jednak ve formě zvýšení dluhů, obojí ústí v konečném důsledku (snížením zisku běžného období) do snížení vlastního kapitálu.24 Členění je podobné jako v případě výnosů na náklady provozní, finanční a mimořádné. Dle daňového hlediska je dále rozlišujeme na daňově uznatelné a neuznatelné.
Daňově
neuznatelné
náklady
se
nezahrnují
do
výpočtu
hospodářského výpočtu pro účel výpočtu daně. 2.3.3 Výkaz o cash flow Součástí přílohy k účetní závěrce je přehled o peněžních tocích nazývaný výkaz cash flow. Jestliže ve výkazu zisků a ztrát jsou podchyceny výnosy a náklady, pak ve výkazu cash flow jsou to příjmy a výdaje. Posláním tohoto výkazu je zachytit, kde peněžní prostředky vznikly a jak byly podnikem použity. Konkrétně to znamená,k že se orientujeme na určení zdrojů a užití peněžních prostředků, příp. jejich ekvivalentů za určité období, znázorňuje pomocí toku finančních prostředků jako důsledku realizace investičních a rozhodovacích procesů v podniku. Účelem výkazu cash flow je tedy jednak popsat vývoj finanční situace za sledované období, jednak identifikovat příčiny změn ve finanční pozici podniku.25 K sestavení cash flow se používají 2 metody, přímá a nepřímá. Přímá metoda měří peněžní tok za pomocí sledování jednotlivých příjmů a výdajů v daném období. Nepřímou metodou se vykazuje peněžní tok transformací zisku do pohybu peněžních prostředků. 23
[5], str. 55 [5], str. 55 25 [3], str. 61, 62 24
- 20 -
Výkaz slouží hlavně pro posouzení likvidity a lze jej rozdělit do 3 částí, kterými jsou výkaz o cash flow za provozní činnost, investiční činnost a finanční činnost. Provoní část tvoří peněžní toky, které vycházejí ze zisku z běžné činnosti před zdaněním. Tento zisk je dále upraven o nepeněžní operace (odpisy stálých aktiv, opravné položky, výplata dividend a výnosové úroky), na takto stanovený peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním navazuje část, která sleduje změny v pracovním
kapitálu,
tj.
změnu
stavu
pohledávek
z provozní
činnosti,
krátkodobých závazků z provozní činnosti a změnu stavu zásob.26 Peněžní toky z investiční činnosti tvoří především výdaje spojené s pořízením stálých aktiva půjčky a úvěry spřízněným osobám. Třetí část pak tvoří peněžní toky z finanční činnosti. 2.3.4 Přílohy účetní závěrky Účelem přílohy je podat doplňující a vysvětlující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Základním požadavkem je spolehlivost, neutralita a srozumitelnost vedení účetních záznamů. Její klíčový význam spočívá především v poskytnutí obrazu o majetku, závazcích a vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. Příloha k účetní závěrce vychází ze zásady významnosti a užitečnosti údajů zejména pro externí uživatele. Jde o doplnění informací dávajících předpoklad že umožní srovnávat výkonnost podniku v čase.27 Základním obsahem přílohy jsou obecné údaje, údaje o použitých účetních metodách, způsobech oceňování, dále doplňující informace k rozvaze a přehled o peněžních tocích. Finanční analytik získává ovšem potřebné informace také z jiných zdrojů. Jsou jimi makroekonomické predikce, vývoj hospodářství jako celku, zprávy manažerů a vedoucích pracovníků, interní směrnice podniku, podnikové ale i nepodnikové statistiky apod.
26 27
[3], str. 61, 62 [3], str. 50 - 21 -
2.4
Metody finanční analýzy
V ekonomii se obvykle rozlišují dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů. Jsou jimi: Fundamentální analýza a analýza technická. Fundamentální analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Opírá se o značné množství informací a odvozuje závěry zpravidla bez algoritmizovaných postupů. Naproti tomu technická analýza využívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu
zpracování
dat
a
následnému
posouzení
výsledků
z ekonomického hlediska. Je však zřejmé, že oba přístupy jsou si poměrně blízké, protože hodnocení výsledků technické analýzy by bylo velmi obtížné bez „fundamentálních“ znalostí ekonomických procesů. Je proto zpravidla nezbytné, aby se oba typy analýz vzájemně kombinovaly.28 Ve finanční analýze jsou zpravidla aplikovány dvě rozborové techniky, a to tzv. procentní rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou technik jsou absolutní ukazatele, tj. jak stavové, tak tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů popsaných výše.29 Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální(tj. procentní rozbor) a horizontální (tj. výpočet rozdílů a indexů) struktury účetních výkazů. Na rozbor absolutních veličin navazuje další postupový krok, kterým je vytvoření soustavy ukazatelů.30 Soustavy ukazatelů potom rozlišujeme dvojího druhu. Soustavy paralelní, představují pro podnik informace které jsou na stejné úrovni, mají všechny stejnou váhu. Sleduje se jimi likvidita, zadluženost, atd. Soustavy pyramidové, které můžeme považovat za klíčový ukazatel analýz, je možné rozložit na jednotlivé činitele. Z takového rozkladu jsme schopni určit podíl a míru intenzity působení jednotlivých činitelů na ukazatel stojící na vrcholu pyramidové soustavy. Pro potřeby finanční analýzy je třeba zmínit typy ukazatelů. Jedná se o ukazatele intenzivní (relativní) a extenzivní (objemové). Intenzivní ukazatelé, které určují s jakou mírou jsou zdroje využity, se dále člení na stejnorodé a různorodé. Mezi 28
[8], str 41 [3], str. 52 30 [3], str. 53 29
- 22 -
stejnorodé intenzivní ukazatele, které jsou poměrem dvou extenzivních ukazatelů ve stejných jednotkách, se zahrnují procentní a vztahové ukazatele. Nestejnorodé intenzivní ukazatele jsou potom poměrem dvou ukazatelů vyjádřených v různých jednotkách (např. obratové, rychlostní ukazatele). Tyto ukazatele dávají informaci o vývoji v čase. Extenzivní ukazatele informují o objemu nebo rozsahu, představují kvantitu, a to v přirozených jednotkách. Rozlišujeme stavové a tokové ukazatele a rozdílové a nefinanční ukazatele. Stavové veličiny odrážejí stav v určitém okamžiku, tokové zobrazují pohyb těchto veličin v čase. Rozdílové ukazatele představují rozdíl určitých skupin složek účetních výkazů vztažených k jednomu okamžiku. 2.4.1 Bilanční pravidla Bilanční pravidla by měl management podniku dodržovat pro dlouhodobou finanční rovnováhu a stabilitu firmy. Rozumí se jimi principy ve financování firmy a lze je rozdělit do 4 základních bilančních pravidel. 1. Zlaté bilanční pravidlo financování Toto pravidlo říká, že je nezbytné „slaďovat“ časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých je financování. Zde platí, že dlouhodobý majetek financujeme především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobé složky majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů.31 2. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika Sleduje vztahy na straně pasiv a říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat cizí zdroje, v krajním případě se mají rovnat.32 3. Zlaté pravidlo pari Jde o vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Má se zato, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdrojů, a proto se tyto dvě položky rovnají jen v krajním případě.33
31
[3], str 66 [3], str 67 33 [3], str. 67 32
- 23 -
4. Zlaté poměrové pravidlo Tempo růstu investic by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu předstihovat tempo růstu tržeb.34 2.5
Analýza extenzivních ukazatelů
Do analýzy extenzivních ukazatelů se zahrnuje horizontální(analýza trendů) a vertikální(procentuální analýza) analýza. 2.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza (analýza „po řádcích“) se zabývá porovnáváním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Přitom lze z těchto změn odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Zde je však nutno postupovat s velkou opatrností: záleží totiž na tom, zda se podnik v budoucnu bude chovat stejně jako v minulosti. Pro relevanci této analýzy je třeba dodržet několik následujících postupů. Datová základna by měla být očištěna pokud možno o všechny náhodné veličiny, při odhadech budoucího vývoje je třeba zahrnout objektivní předpokládané změny (zde se nejvíce může projevit riziko relevance), pro posouzení je nutné čerpat z dostatečně dlouhé časové řady údajů a naposledy je třeba zajistit srovnatelnost s jinými podniky. Výstupy analýzy je samozřejmě možné vyjádřit také bazickými nebo řetězovými indexy. Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je vzato za základní srovnání. Řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.35
34 35
[3], str. 67 [6], str 55 - 24 -
2.5.2 Vertikální analýza Vertikální analýza (procentní rozbor) se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů, někdy se nazývá také jako analýza komponent. Jde vlastně o souměření jednotlivých položek základních účetních výkazů k celkové sumě aktiv či pasiv. Aplikace této metody usnadňuje srovnatelnost účetních výkazů s předchozím
obdobím
a
ve
své
podstatě
také
usnadňuje
komparaci
analyzovaného podniku s jinými firmami v tomtéž oboru podnikání. Posuzujeme při něm jak strukturu aktiv, tak strukturu pasiv.36 Cílem této analýzy je např. jak se podílely jednotlivé majetkové části na celkové bilanční sumě, apod. K realizaci je zapotřebí alespoň dvou nebo více časových období a nesmíme zapomenout na srovnání v odvětví s ostatními podniky. 2.6
Analýza poměrovými ukazateli
Poměrové ukazatele jsou dalším krokem ve finanční analýze a svým charakterem pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Jejich druh a intenzitu rozpracování volí finanční analytik dle charakteru podniku, trhu, ale i komu je analýza určena (interní či externí uživatelé). 2.6.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability někdy označované jako ukazatele výnosnosti, návratnosti, profitability ratio, jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu), která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají,
36 37
kolik
Kč
zisku
připadá
[8], str. 44 [3], str 73 - 25 -
na
1
Kč
jmenovatele.37
Rentabilita investovaného kapitálu (výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu, tj. ROCE) měří kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované jak akcionáři, tak i věřiteli. Jedná se tedy o zpoplatněný kapitál. ROCE =
EBIT VK + Re zervy + Dl . závazky + Bank . úvěvě dlouhodobé Vz. 1
Rentabilita aktiv (produkční síla, tj. ROA) patří mezi hlavní ukazatele rentability, který lze vyobrazit několika způsoby. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to , zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Klíčovým je zde tedy pohled přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít.38
ROA =
EBIT EBIT * (1 - t) EAT ; ; Aktiva Aktiva Aktiva Vz. 2
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) měří výnosnost vlastního jmění, tedy vloženého majetku. Tento ukazatel je jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro akcionáře a vlastníky firem. ROE =
Čistý zisk Vlastní Kapitál Vz. 3
Rentabilita tržeb a zisková marže tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že analytik zjistí problémy u tohoto ukazatele, lze se domnívat, že budou ve všech dalších oblastech. Praxe opět pracuje nejméně se dvěma základními variantami konstrukce lišícími se v čitateli, lze počítat buď s čistým ziskem, nebo s hodnotou EBITu.39
38 39
[3], str 72 [3], str. 74 - 26 -
Pokud použijeme v čitateli zisk po zdanění, jedná se o vyjádření tzv. ziskové marže (Profit Margin).40 Tento ukazatel je třeba vždy porovnávat s ukazatelem obratu aktiv, většinou působí protichůdně.
ROS =
EBIT /EAT/ Tržby z prodeje vl.výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží Vz. 4
Ukazatele rentability by měla ukončovat tzv. Du Pontova analýza sloužící k rozboru a vyhledání základních činitelů efektivity podniku. Lze se setkat s konstrukcí za pomocí rozboru ukazatele ROE nebo ROA. ROE =
Aktiva Čistý Zisk Tržby * * = Rent. Tržeb * Obrat Aktiv * Fin.páka Aktiva Vl . Kapitál Tržby Vz. 5
nebo za pomocí rozkladu ROA,
ROA = ROS * Obrat Aktiv Vz. 6
Lze také použít alternativní rozklad ukazatele ROE za pomocí tzv. multiplikátoru kapitálu akcionářů značeného EQM (Equity Multiplier).
EQM =
Celk.Aktiva ; potom můžeme psát ROE = ROA * EQM Vlastní kapitál Vz. 7
Do dalších metod rozkladu ROE patří i logaritmická metoda rozkladu ROE, která se považuje za nejpřesnější. Její princip spočívá v tom, že ať již vyjádříme vliv jednotlivých komponent absolutně či relativně, musí být podíl jejich vlivu na celkové změny stejný. Samotný logaritmický rozklad ROE s výpočty je uveden v praktické části této práce.
40
[3], str. 74 - 27 -
2.6.2 Ukazatele likvidity Poměrové ukazatele krátkodobé likvidity, které analytici považují za jedny z rozhodujících indikátorů platební schopnosti podniků, odvozují solventnost (likviditu) podniku od poměru nejlikvidnější skupiny podnikových aktiv, ke krátkodobým závazkům splatným do jednoho roku.41 Solventností se rozumí schopnost podniku hradit v určitém místě, včas a požadované výši všechny splatné závazky. Likvidnost potom určuje schopnost majetku jeho transformace do hotovostní formy. Likvidita je vyjádřením schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky
těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě
všechny splatné závazky.42 Likvidita je určena dlouhodobým směrem vývoje podniku a jeho strategií. Nelze jednoznačně usoudit jaká hodnota je pro podnik správná a která špatná, protože vždy závisí na okolnostech ve kterých se podnik nachází. Jde tedy říci že se jedná o určitý kompromis o udržení co nejnižší úrovně hotovostních prostředků při neohrožení existence společnosti. Běžná likvidita (Current Ratio) měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost, jedná se proto o ukazatel, který je v centru pozornosti věřitelů.43
Current Ratio =
Ob. Aktiva Krátkodobé Závazky Vz. 8
Průměrně se má pohybovat hodnota této likvidity v rozmezí 1,6 až 2,5, to však záleží na strategii společnosti. Pohotová likvidita je přesnějším vyjádřením schopnosti podniku dostát krátkodobým závazkům, a to proto, že v čitateli jsou odečteny právě položky zásob, zůstává však ještě položka pohledávek. Je otázkou, jak kvalitní je, tzn. Jaká je pravděpodobnost inkasa. Totéž se týká krátkodobých cenných papírů, zda 41
[6], str. 75 [3], str. 77 43 [3], str. 78 42
- 28 -
jsou správně oceněny, tj. zda k těmto položkám byly vytvořeny opravné položky. Pouze v tom případě lze hovořit o vyšší vypovídací schopnosti ukazatele.44 Doporučuje se aby nabývala hodnoty 0,7-1, u konzervativní strategie 1,1 - 1,5 a opačně u agresivní strategie 0,4 -0,7.
Pohotová Likvidita =
Ob. Aktiva - Zásoby Krátkodobé Závazky Vz. 9
Poslední likviditou je hotovostní likvidita, neboli okamžitá likvidita a její doporučená hodnota je 0,2. Tato likvidita měří schopnost podniku uhradit krátkodobé závazky právě v určitý okamžik.
Okamžitá Likvidita =
Peníze Krátkodobé Závazky Vz. 10
Jelikož jsou tyto tři typy likvidity ne-úplně dokonalé (vyznačují se statickým a historickým pohledem), doporučuje se rozšířit tento typ ukazatelů o ukazatel pracovního kapitálu. Tento ukazatel má velmi těsnou návaznost na ukazatel běžné likvidity a lze jej chápat jako finanční polštář v podmínkách nouze. Zde vystačíme s konstatováním, že pracovní kapitál chápeme jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Je to absolutní ukazatel, o němž lze velmi obecně říci, že čím větší pracovní kapitál má podnik k dispozici, tím lépe. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že ho nelze použít pro mezipodnikové srovnávání, neboť jde o absolutní ukazatel.45 2.6.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu – což je reciproká hodnota k počtu obrátek. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme
44 45
[4], str. 75 [3], str. 80 - 29 -
s aktivy, jejich jednotlivými složkami a také jaký má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu.46 Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových aktiv. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok.47 Tento ukazatel by se měl pohybovat kolem hodnoty 1, je zde (ale i všude jinde ve finanční analýze) však třeba odvětvového srovnání.
Tržby Aktiva
Obrat Aktiv =
Vz. 11
Ukazatel obratu zásob (Inventory Turnover)
Obrat Zásob =
Tržby Zásoby Vz. 12
Ukazatel udává počet obrátek příslušného aktiva za sledované období, kterým je nejčastěji jeden rok, jinými slovy – kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a opětovný nákup zásob. Podobně jako u ukazatelů rentability se doporučuje používat k výpočtu místo statické veličiny stavu zásob v rozvaze průměrného stavu zásob za období.48 Doba obratu zásob (Inventory Turnover) udává jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Z jistého pohledu je možno tento ukazatel považovat za součást ukazatelů likvidity, protože také udává počet dní, za který je podnik schopen zpeněžit své zásoby. Doba Obratu Zásob =
Zásoby Tržby 360 Vz. 13
46
[8], str. 60 [3], str. 82 48 [6], str. 95 47
- 30 -
Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period, DSO – Day´s Sales Outstanding) měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách.49 Spolu s následujícím ukazatelem je úzce závislé na velikosti dané společnosti a jejího postavení na trhu. Doba splatnosti pohledávek =
Pohledávky Tržby 360 Vz. 14
Doba splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period), ve jmenovateli jsou uvedeny denní tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a z prodeje zboží jako zdroj pro splácení krátkodobých závazků.50 Doba splatnosti kratk. závazků =
Krátkodobé závazky Tržby 360 Vz. 15
Tento ukazatel udává dobu, po kterou podnik využívá bezplatný dodavatelský úvěr než je povinen tyto závazky uhradit svým obchodním partnerům. Rozdíl ukazatele doby splatnosti krátkodobých závazků a doby splatnosti pohledávek vyjadřuje počet dnů, které je třeba profinancovat. 2.6.4 Ukazatele zadluženosti Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje. Používáním cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. Dnes je prakticky u velkých podniků nemyslitelné, aby podnik financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo naopak jen z kapitálu cizího.51 Ukazatele zadluženosti tak charakterizují zadluženost vlastního kapitálu, a poměr rozvržení celkového kapitálu na vlastní a cizí. Patří mezi ně ukazatele finančního rizika, věřitelského rizika a ukazatel úrokového krytí apod.
49
[3], str. 83 [3], str. 84 51 [3], str .85 50
- 31 -
Základním ukazatelem, kterým se zpravidla vyjadřuje celková zadluženost, je poměr celkových závazků k celkovým aktivům, který se nazývá také ukazatel věřitelského rizika (debt ratio).52
Ukazatel veritelského rizika =
Celkové Cizí Zdroje Celková aktiva Vz. 16
Jako optimální hodnota ukazatele se uvádí 1:1, ale i zde je potřeba provést odvětvovou analýzu. K měření zadluženosti se dále používá poměru vlastního kapitálu k celkovým aktivům – koeficient samofinancování (equity ratio), což je doplňkový ukazatel k ukazateli věřitelského rizika a jejich součet by měl dát přibližně 1 (rozdíl může být způsoben nezapočtením ostatních pasiv do jednoho z ukazatelů.53
Koef. samofinancování =
Vlastní Kapitál Celková aktiva Vz. 17
Pro zjištění únosnosti zadlužení slouží ukazatel úrokového krytí, který se vypočítá následovně:
Úrokové krytí =
EBIT Celk. nákladový úrok Vz. 18
Ukazatel úrokového krytí nám udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Úrokové krytí ukazuje, jak velký je bezpečnostní polštář pro věřitele.54 Optimální výše se uvádí ve výši trojnásobku, protože při zaplacení úroků za cizí kapitál, by měla zůstat určitá část jako efekt pro akcionáře (vlastníky). Ukazatel finančního rizika (Debt to Equity Ratio) je klíčovým ukazatelem zadlužení, protože tato proporce přímo ovlivňuje míru rizika, která je spojena s podnikatelskou činností.
D to E ratio =
Cizí zdroje Vlastní Kapitál Vz. 19
52
[8], str. 58 [8], str 58 54 [8], str. 59 53
- 32 -
Nastavení kapitálové struktury úzce souvisí s její tzv. optimalizací, tj. podnik hledá takovou strukturu, při níž jsou náklady na kapitál poskytovaný akcionáři a věřiteli nejnižší.55 Cena kapitálu je však jen jedním z kritérií při posuzování kapitálové struktury. Při jejím vytváření hrají důležitou úlohu i faktory daňové, hledisko uplatňování kontroly nad společností, dlouhodobá finanční rovnováha, riziko apod.56 Cenu kapitálu vypočteme dle vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC).
WACC = rd × (1 − t )
D E + re × C C Vz. 20
kde WACC jsou průměrné náklady kapitálu, rd
- náklady na cizí kapitál,
t
- sazba daně z příjmů,
D/C
- podíl cizích zdrojů na celkových pasivech,
re
- náklady na akciový kapitál,
E/C
- podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech.
Zkušenosti ukazují, že podniky v praxi málokdy dodržují „zlaté“ pravidlo jedna ku jedné nebo se neřídí požadavkem na vyšší podíl vlastních zdrojů na celkovém financování. Existují však značné rozdíly mezi praxí v jednotlivých zemích i mezi různými obory a odvětvími podnikání. Vysokým podílem dluhového financování ve finanční struktuře se např. vyznačují japonské firmy, zatímco evropský kontinent je v tomto směru tradičně konzervativnější.57 2.7
Souhrnné indexy hodnocení
„Klasická“ finanční analýza pomocí jednotlivých poměrových ukazatelů nebo jejich skupin není v tomto případě příliš vhodným přístupem: jednotlivé skupiny ukazatelů monitorují pouze dílčí aspekty finančního zdraví podniku a velké množství použitých ukazatelů celkové hodnocení spíše zamlžuje a komplikuje. Proto byla provedena již celá řada studií se snahou nalézt jediný syntetický ukazatel, v němž by se soustředily všechny silné a slabé stránky finančního zdraví 55
[4], str. 74 [4], str. 74 57 [6], str. 87 56
- 33 -
podniku a jehož výše by jednoznačně signalizovala schopnost nebo neschopnost podniku zabránit úpadku.58 Souhrnné indexy hodnocení mají tedy za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finančně ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla. Jejich vypovídací schopnost je však nižší a jsou vhodné pouze pro rychlé a globální srovnání řady podniků a mohou sloužit jako orientační podklad pro další hodnocení.59 Existující modely je možné rozdělit do dvou skupin. Bonitní modely, odpovídající na otázku zda je podnik dobrý nebo špatný, nebo bankrotní modely, indikující eventuelní bankrot podniku v určitém časovém horizontu. 2.7.1 Pyramidové soustavy ukazatelů 2.7.2 Bonitní modely
Jelikož bonitní modely ukazují možný budoucí vývoj, jsou zčásti založeny na teoretických poznatcích a pragmatických skutečností získaných zobecněním dílčích dat. Tyto modely jsou závislé na validitě a kvalitě informací o výsledcích daného oboru. 2.7.2.1 Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy
Jde o soustavu ukazatelů koncipovanou tak, aby bylo možné tuto analýzu využít v jakémkoliv podniku bez ohledu na jeho velikost. Dává možnost velmi jednoduchým způsobem ověřit rychlým testem fungování podniku. Tato soustava byla vytvořena v podmínkách České republiky, takže je možné říct, že bude bez zkreslení jiným ekonomickým prostředím poskytovat spolehlivé výsledky.60 2.7.2.2 Bilanční analýza I.
Tato analýza se skládá ze čtyř základních ukazatelů a jednoho celkového, který je totožný s celkovým ukazatelem pro Bilanční analýzu II. Bilanční analýza I. představuje pouze orientační pohled n situaci podniku. 58
[6], str. 145 [8], str. 71 60 [8], str 75 59
- 34 -
Ukazatel Stability S =
Vlastní Kapitál Stálá Aktiva Vz. 21
Ukazatel Likvidity L =
(Fin. majetek + Pohledávky) 2,17 × Krátkodobé Dluhy Vz. 22
Ukazatel Aktivity A =
Výkony 2 × Pasiva Celkem Vz. 23
Ukazatel Rentability R =
8 × EAT Vlastní Kapitál Vz. 24
Celk. ukazatel C =
(2 * S + 4 * L + 1 * A + 5 * R) 12 Vz. 25
Pod pojmem Krátkodobé Dluhy se v soustavách bilančních analýz podle Rudolfa Douchy rozumí součet krátkodobých závazků, krátkodobých finančních výpomocí a běžných bankovních úvěrů. Dosahuje-li Celkový ukazatel hodnoty 1 je systém považován za dobrý, hodnoty mezi 0,5 a 1 jsou považovány za únosné a hodnoty pod 0,5 jsou považovány za špatné.
2.7.2.3 Bilanční analýza II.
Bilanční analýza II. je soustava 17 ukazatelů, čtyř dílčích ukazatelů a jednoho ukazatele celkového, jde o soustavu ukazatelů hodnotících podnik ve čtyřech základních směrech, v každém okruhu je 3 – 5 ukazatelů, jež jsou konstruovány tak, že jejich zvyšující se hodnota znamená zlepšující se stav v podniku. Většina koeficientů je opatřena přepočtovým násobitelem, který zajistí, že za výchozí stav je považována 1.61
61
[8], str. 76 - 35 -
Ukazatele stability: S1 =
Vlastní Kapitál Stálá Aktiva Vz. 26
S2 =
Vlastní Kapitál ×2 Stálá Aktiva Vz. 27
S3 =
Vlastní Kapitál Cizí Zdroje Vz. 28
S4 =
Celková Aktiva Krátkodobé Dluhy × 5 Vz. 29
S5 =
Celková Aktiva Zásoby ×15 Vz. 30
Celkový ukazatel stability je váženým průměrem ukazatelů S1 až S5. S=
(2 × S1 + S2 + S3 + 2 × S5) 7 Vz. 31
Ukazatele likvidity:
L1 =
2 × Finan. Majetek Krátkodobé Dluhy Vz. 32
L2 =
Finanč majetek + Pohledávky Krátkodobé Dluhy Vz. 33
L3 =
Obezná Aktiva Krátkodobé Dluhy Vz. 34
- 36 -
L4 =
Pracovní Kapitál × 3,33 Pasiva celkem Vz. 35
Celkový ukazatel skupiny měření likvidity má potom vzorec:
L=
(5 × L1 + 8 × L2 + 2 × L3 + L4) 16 Vz. 36
Ukazatele aktivity:
Tržby celkem A1 =
4 Pasiva Celkem Vz. 37
Trzby celkem A2 =
4 Vlastní Kapitál Vz. 38
A3 =
Pridaná Hodnota × 4 Tržby Celkem Vz. 39
Celkový ukazatel oblasti aktivity je váženým průměrem ukazatelů A1,A2 a A3.
(A1 + A2 + A3) 3
A=
Vz. 40
Ukazatele rentability:
R1 =
10 × EAT Pridaná hodnota Vz. 41
R2 =
8 × EAT Vlastní Kapitál Vz. 42
R3 =
20 × EAT Pasiva Celkem Vz. 43
- 37 -
R4 =
40 × EAT (Tržby + Výkony) Vz. 44
R5 =
1,33 × Provozní Zisk (Provozní VH + Finacni VH + Mimoradny VH) Vz. 45
Celkový ukazatel R pro oblast rentability opět vypočteme jako vážený průměr.
R=
(3 × R1 + 7 × R2 + 4 × R3 + 2 × R4 + R5) 17 Vz. 46
Finanční situaci firmy stanovíme identicky jako v Bilanční analýze I. pomocí celkového ukazatele za všechny oblasti.
celkový ukazatel C =
(2 × S + 4 × L + 1 × A + 5 × R) 12 Vz. 47
Stejně jako v předchozí analýze, při dosažení hodnoty celkového ukazatele nad 1 jedná se o bonitní firmu, hodnoty v intervalu od 0,5 do 1 se nachází v šedé zóně, u těchto hodnot nelze přesně určit budoucí vývoj firmy, pokud dosahuje hodnota méně než 1, jedná se o firmu s finančními problémy. Zvláště kritickou hodnotou je hodnota menší než 0, lze tento stav interpretovat, tak že firma není schopna zhodnocovat svěřené finanční prostředky a pravděpodobně je odsouzena k zániku. 2.7.2.4 Bilanční analýza III.
Jedná se o „nadstavbu“ Bilanční analýzy II. a i u této analýzy se doporučuje sledovat její vývoj po dobu nejméně 2 let.
- 38 -
Vzhledem k tomu že obsahuje větší množství ukazatelů je podrobnější, přesnější a měla by poskytovat objektivnější výsledky nahlížení na finanční zdraví firmy. Oproti Bilanční analýze II. Dochází k úpravě některých ukazatelů na základě předem stanovených parametrů a navíc Bilanční analýza III. V sobě zahrnuje výkaz
cash
flow,
takže
částečně
umožňuje
sledovat
pohyb
finančních
62
prostředků.
2.7.2.5 Kralickův Quicktest
I tento model patří do skupiny bonitních modelů a je znám v různých modifikovaných podobách.63 Skládá se ze čtyř rovnic, z nichž první dvě hodnotí finanční stabilitu firmy a druhé dvě výnosovou situaci. Výsledkům se přiřadí bodové ohodnocení dle tabulky č. …, dále se nejprve zhodnotí finanční stabilita (podle hodnoty R1 a R2), poté výnosová situace (dle hodnoty R3 a R4), nakonec se zhodnotí situace podniku z celkového pohledu. Pokud podnik dosáhne bodové hranice 3 a více, nachází se v zóně dobrého podniku. Při dosažení hodnocení bodové hranice 1 a méně lze říci že se podnik nachází ve špatné finanční situaci, mezi hodnotami 1 a 3 se nachází šedá zóna, kde nelze přesně určit budoucí vývoj firmy. Kralickův Quicktest má následující formu výpočtu:
R1 =
Vlastní Kapitál Aktiva Celkem Vz. 48
R2 =
Cizí Zdroje − Peníze - Banka Provozní CashFlow Vz. 49
R3 =
EBIT Aktiva Celkem Vz. 50
62 63
[8], str. 79 [6], str. 153 - 39 -
R4 =
Provozní CashFlow Provozní Výnosy Vz. 51
2.7.2.6 Tamariho model
Z pohledu modelů pro komplexní hodnocení finančního zdraví je důležité ještě zmínit TAMARIHO index rizika [40]. Tento index, podobně jako výše uvedené modely, se opírá o soustavu sedmi ukazatelů, které bodově ohodnocuje výsledný výrok ve vztahu ke „zdraví podniku“ se opírá o celkově dosažený počet bodů.64
T1 =
Vlastní Kapitál Cizí Kapitál Vz. 52
EAT T2 = Celková Aktiva Vz. 53
Obezná Aktiva Krátkodobé Dluhy
T3 =
Vz. 54
T4 =
Výrobní Spotreba Φ stav nedokoncen e vyroby Vz. 55
T5 =
Tržby Φ stav pohledávek Vz. 56
T6 =
Výrobní spotreba Pracovní kapitál Vz. 57
V Tamariho modelu je bonita podniku hodnocena bodovým součtem výsledků ze soustavy rovnic. Jednotlivé rovnice hodnotí finanční samostatnost (T1), vázanost vlastního kapitálu a VH (T2), běžnou likviditu (T3) a tři další rovnice zabývající se provozní činností.65
64 65
[4], str. 84 [8], str 80 - 40 -
Všem výsledkům výpočtu jsou přiřazeny následně bodové hodnoty, kdy index může dosáhnout maxima bodů, kterým je 100. S vyšším počtem bodů roste také bonita dané firmy. Se součtem bodů převyšujícím 60 se jedná o společnost s malou pravděpodobností bankrotu, při součtu dosahujícího 30 bodů je podnik v reálném ohrožení bankrotu. 2.7.3 Bankrotní modely
Specifikou bankrotních modelů je, že vychází ze skutečných údajů oproti modelům bonitním. Tyto modely vychází ze skutečnosti, že firma, která je v ohrožení bankrotu, vykazuje symptomy úpadku již mnohem dříve. 2.7.3.1 Altmanův model
Typickým příkladem souhrnného indexu hodnocení je „Altmanův index finančního zdraví podniku“ nebo také „Altmanův model“. Vychází z propočtu globálních indexů, respektive indexů celkového hodnocení.66 Existují dvě podoby výpočtu pro tento model, jeden je určen pro společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry a druhý je určen uzavřené společnosti neobchodované na kapitálovém trhu. Jelikož se tato diplomová práce týká společnosti s.r.o. rozebereme jen ten druhý případ. EBIT Tržby Tržní hodnota vlastního kapitálu × 3,107 + × 0,998 + × Aktiva Aktiva Úcetní hodnota dluhu
Z=
0,42 +
Zadržené výdaje WC × 0,847 + × 0,998 Aktiva Aktiva Vz. 58
Interval
hodnocení
pro
společnosti
jejich
cenné
papíry
nejsou
veřejně
obchodovatelné se mírně liší od ostatních společností jež obchodovány na burzách jsou. Pro společnost dosahující uspokojivého finančního zdraví platí, že Z faktor je vyšší než 2,90, pokud se firma pohybuje v intervalu <1,21 – 2,89> jedná se o tzv. „šedou zónu“ a při hodnotě menší než 1,2 předznamenává ukazatel bankrot.
66
[8], str. 73 - 41 -
Altmanova analýza představuje jednu z možností, jak vyhodnotit souhrnně zdraví podniku prostřednictvím jednoho jediného čísla. Altmanův Z faktor v sob zahrnuje všechny podstatné složky finanční analýzy, tj. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Navíc je jednotlivým parametrům přiřazena autorem váha, která je odrazem jeho významnosti pro finanční zdraví podniku. Váhy pro jednotlivé ukazatele i výběr ukazatelů se opírá o zobecnění velmi rozsáhlého empirického průzkumu v USA.67 2.7.3.2 Model „IN“ Index důvěryhodnosti
Z důvodu neúplné rozvinutosti kapitálového trhu v České republice představuje tato analýza určitá úskalí, proto byl sestaven podobný index odpovídající českému hospodářskému prostředí. Tímto upraveným ukazatelem je IN index. aktiva EBIT EBIT trzby + 0,11 * + 12,57 * + 0,88 * + cizi zdroje nakl.uroky AKT AKT obezna aktiva zavazky po dobe splatnosti + 0,1 * − 15,97 * kr.zavazky + kr.bank.uv ery trzby
IN = 0,35 *
Vz. 59
Autory byly dále přiřazeny tyto váhy: V1=0,15 V2=0,11 V3=4,61 V4=0,72 V5=0,10 V6=55,89
Při vyhodnocování IN indexu je možné říci že v situaci kdy index je větší než 2, podnik se nachází ve výborném finančním zdraví, pokud dosahuje hodnot v intervalu <1,2> stanovisko je bez prognózy. Na pokraji bankrotu je společnost s hodnotou tohoto indexu menší než 1.
67
[4], str. 83 - 42 -
2.7.3.3 Tafflerův model
Taffler zakládá svůj model na ukazatelích, které odrážejí klíčové charakteristiky platební schopnosti společnosti, jakými jsou ziskovost, přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko a likvidita. Podle jeho názoru jsou pro různá odvětví zapotřebí odlišné kombinace poměrových ukazatelů a koeficientů, ačkoli základní principy jsou totožné. 68 Původní model zpracovaný pro Velkou Británii vycházel z analýzy více než 80 poměrových
ukazatelů
vypočítaných
z finančních
výkazů
velkých
vzorků
prosperujících a bankrotujících společností. Podobně jako v případě Altmanova modelu byla dále využita postupná lineární diskriminační analýza pro stanovení nejlepšího souboru ukazatelů, které ve svém souhrnu a při aplikaci příslušných vah optimálně rozlišují mezi oběma vzorky společností.69
Zt = 0,53 * z1 + 0,13 * z 2 + 0,18 * z 3 + 0,16 * z 4 Vz. 60
kde
z1 =
kratkodobe zavazky EBT obezna aktiva , z2 = , z3 = , kratkodobe zavazky cizi zdroje celkova aktiva z4 =
financni majetek - kratkodobe zavaky provozni naklady Vz. 61
Jednotlivé ukazatele měří různé oblasti. Ukazatel x1 měří ziskovost, ukazatel x2 pozici pracovního kapitálu, x3 finanční riziko a x4 likviditu. Pokud dosahuje souhrnný ukazatel Zt hodnot větších než 0, potom je platebně schopný a nepředpokládá se u něj v následujícím roce úpadek. Oproti tomu se při hodnotě indexu Zt menší než 0 nachází podnik v krizové situaci a je svým stavem podobný podnikům, které se dostaly do úpadku. Přestože jsou doposud uvedené modely založené na lineární kombinaci ukazatelů a jejich vahách zjištěných povětšinou diskriminační analýzou kritizovány za své nedostatky, jsou zejména v zahraničí široce používány. Těmto modelům se často vytýká nedostatek, že nejsou založeny na teoretické ale empirické bázi, jednotlivé 68 69
[6], str. 150 [6], str. 150 - 43 -
ukazatele mohou mít v jednotlivých entitách různý obsah, což znesnadňuje srovnání apod.70
70
[6], str. 151 - 44 -
3 Představení společnosti Eurest s.r.o. Za to, že si skoro každé jídlo, včetně svíčkové, zvěřiny, drůbeže a ryb, můžeme kuchyňsky upravit, jak se říká, stokrát jinak, mohou také křížové výpravy a zejména objevné cesty mořeplavců v 16. století. Díky jim si mohli již renesanční jedlíci pochvalovat zajímavé šalše, houštěky a jíchy. Před zmíněnými výpravami se musel kuchař na našem teritoriu spokojit s domácími bylinkami – šalvějí, šťovíkem, řeřichou a podobnými pochutinami ze zdejších luhů a hájů.71 3.1
Historie společnosti
Je možná trochu symbolické, že historie nejúspěšnější stravovací společnosti v České republice vlastně začala v roce 1970 v zemi vyhlášených gurmetů i gurmánů, ve Francii.72 Eurest je součástí největší stravovací společnosti Compass Group na světě, která zaměstnává 460 000 lidí ve 100 zemích světa. Compass Group je tak největším zaměstnavatelem v Evropě a to, že se na řízení této společnosti spolupodílejí čeští manageři, hovoří za mnohé.73 Obchodní jméno společnosti je EUREST, spol. s r.o., založena byla dne 4. 12. 1990 a zapsaná do Obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze v oddíle C., vložce 694 dne 27. 12. 1990. Sídlo společnosti je v Praze 7, U Pergamenky č.p. 1145/12, identifikační číslo 00642215.74 Předmět podnikání: je zapsán v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze v odd.C vl. 694 a z 90 % tvoří hostinskou činnost – poskytování stravovacích služeb a projektová činnost v investiční výstavbě – oblast gastronomie.75 Základní kapitál společnosti činí 52 000 tis. Kč dle vkladu jediného společníka, kterým byla do 29.9.2006 zahraniční osoba, Compass Group International B.V. v Holandsku, po tomto datu dle Smlouvy o převodu 100% obchodního podílu 71
[7], str. 18 [7[, str. 8 73 [7], str. 11 74 [14] 75 [10] 72
- 45 -
Compass Group International Finance 1 B.V. Společnost je dále součástí nadnárodní skupiny společností Compass Group PLC se sídlem ve Velké Britanii. Tento základní kapitál byl již dvakrát zvýšen, poslední zvýšení bylo provedeno v prosinci 2000 o 30 000 tis. Kč. Zápis do OR byl proveden 6.2.2004.76 Hlavní činností společnosti bylo a je poskytování služeb závodního, školního a nemocničního stravování, dále prodej zboží, poskytování software a projektová činnost v investiční výstavbě v oblasti gastronomie. Vedle této základní činnosti poskytuje společnost stravovací služby v oblasti Party servisu, při banketech, rautech, pracovních jednáních a obědech, etážový servis a další občerstvení, prodej zboží v závodních kantýnách a bufetech, zajišťuje provoz automatů.77 Eurest s.r.o. vlastní 75% dceřinné společnosti Eurest – Zařízení školního stravování spol s.r.o. se základním kapitálem ve výši 200 tis. Kč. (z toho 150 tis. vložila společnost Eurest s.r.o. a 50 tis. Kč mateřská společnosti Compass Group. Tato společnost působí ve stejné oblasti jako Eurest s.r.o. s tím rozdílem, že služby poskytuje pouze školám. Důvodem pro založení této společnosti byla možnost obdržení grantů od různých ministerstev České republiky.78 3.2
Organizační struktura
V Praze se z hlediska místního uspořádání společností nachází centrála, druhá významná část, pobočka, je umístěna ve Zlíně. Závody, kterých má společnost kolem 300, jsou potom rozptýleny po celém území České republiky, nejvíce však v Praze, Zlíně a Ostravě. Vedení společnosti tvoří tým šesti odborných ředitelů v čele s výkonným ředitelem. Výkonný ředitel podléhá generálnímu řediteli – jednateli. Společnost zaměstnává celkem v průměrném přepočteném počtu 3 895 zaměstnanců.79 Tým šesti odborných ředitelů tvoří obchodní ředitel, finanční ředitel, provozní ředitel, ředitel centrálního nákupu, ředitel pro strategii a rozvoj produktů a v poslední řadě ředitel útvaru pro osobnosti a týmy. 76
[10] [10] 78 [11] 79 [10] 77
- 46 -
Zónovým ředitelem pro střední a východní Evropu byl jmenován dosavadní generální ředitel Eurestu v České republice Miroslav Šole, do čela Eurestu Česká republika nastoupil Jan Jiran, který je spolu s Bohumírem Topinkou podepisovat za podnik dokumentů na základě jim udělené prokury. Jednat za společnost je oprávněn samozřejmě samotný jednatel společnosti. Všichni z výše uvedených smí jednat za společnost každý samostatně. 3.3
Historie a budoucnost na cateringovém trhu
Ve světovém měřítku je největším hráčem na trhu cateringových služeb společnost Compass Group, nevětší stravovací společnost na světě, která je mateřskou společností Eurest. Tato mateřská společnost působí ve 100 zemích světa, sídlo má ve Velké Britániii a její průměrný obrat činí 12,700,000,000 GBP ročně.
Podíl na trhu společnosti Compass Grou ve světě
Aramark 19%
Elior 6%
Compass Compass 47%
Sode xho 28%
Sodexho Aramark Elior
Obr. 1 „Podíl na trhu společnosti Compass Group ve světě“ Zdroj: vlastní zpracování
Předchozí obrázek přehledně informuje o podílu na světovém trhu, zdrojem pro jeho vypracování byla data umístěna na internetových stránkách společnosti.
- 47 -
Podíl na trhu společnosti Eurest v České republice Aramark 10%
GTH PEDUS 2% 6%
Sodexho 19% Eurest 63%
Eurest Sodexho Aramark GTH PEDUS
Obr. 2 „Podíl na trhu společnosti Eurest v České republice“ Zdroj: vlastní zpracování
Společnost EUREST s.r.o. jejíž data jsou analyzována v této práci, je jednou z vedoucích společností v oblasti společného stravování v Evropě. Po celé Evropě a stále více i mimo Evropu stravuje EUREST se svými zhruba 50 tisíci spolupracovníky více než 2 miliony strávníků denně a denně rovněž otevírá minimálně 2 nová stravovací zařízení. Společnost zajišťuje cca 62 % trhu stravovacích služeb v České republice a je lídrem tohoto trhu před svými konkurenty, jako je Sodexho, GTH, Aramark a Pedus.80 Jak také zobrazuje předchozí graf. V souladu se stávající obchodní činností a záměrem budoucí strategie bude společnost dále rozvíjet stravovací služby v segmentech školství, zdravotnictví a sociálních služeb formou organického růstu. V souladu s nejnovějšími trendy a spoluprací s odbornými institucemi se společnost soustředí na poskytování racionální a zdraví prospěšné stravy při respektování českých tradic a přání klientů. Prosazováním základních hodnot a přidaných služeb prostřednictvím vrcholně vyškoleného personálu poskytuje společnost ty nejlepší služby s výbornými hospodářskými výsledky.81
80 81
[10] [10] - 48 -
Společnost se připravuje na certifikaci normou ISO 14000 (součást integrovaného systému řízení, který je součásti programu Corporate Social Responsibility společnosti Compass Group).82 V závěru kalendářního roku 2006 se společnost umístila v projektu CZECH TOP 100 na 8. místě a na 1. místě v odvětví Pohostinství a ubytování. Zároveň získala firma ocenění Podnik Fair Play, kterou vyhlašuje Etické fórum České republiky.83 V současné době se otevírá cateringovým společnostem na českém trhu významná příležitost k růstu v podobě vstupu těchto společností na trh stravování pro zdravotnická a školní zařízení. Dříve měl podle Zákoníků práce zaměstnavatel povinnost zajistit svým zaměstnancům závodní stravování. Pole novely Zákoníku práce jsou v současné době zaměstnavatelé povinni pouze umožnit zaměstnancům stravování, tj. stanovit přestávku pro stravování. Zajištění závodního stravování je dnes tedy pouhou součástí sociální politiky a kultury každé firmy. Bližší vymezení okruhu zaměstnanců organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem je součástí případné kolektivní smlouvy.84 Tímto se dostáváme k podstatné otázce cateringu, kterou je způsob financování této služby firmami. 3.3.1 Způsoby financování závodního stravování
Cateringová firma poskytující stravování musí vhodně zvolit způsob financování, protože to ovlivní její hlavní část příjmů do vlastního rozpočtu. Společnost
Eurest s.r.o. využívá 3 způsobů financování
poskytovaného
stravování. •
Prvním z nich je tzv. „Management Fee“. V tomto případě cateringová společnost na základě uzavřené mandátní smlouvy obdrží za poskytované služby pro svého zákazníka manažerský poplatek. Jedná se o určité, ve
82
[10] [10] 84 [11] 83
- 49 -
smlouvě pevně zakotvené procento z obratu za určité období, většinou probíhající na bázi měsíční fakturace. Management fee obsahuje odměnu za vedení provozu a také náklady na služby jako jsou personální administrativa, nákup, správa, školení, pojištění, veškeré náklady na software pokladen, vedení účetnictví, sestavování rozpočtu aj.85 V současné době je tento poplatek, jde-li o akci pro smluvního partnera, pak se z položek navýšených osobních a provozních nákladů účtuje 12 % manažerského poplatku, spotřebované suroviny jsou započteny do celkové výše spotřeby surovin v daném měsíci a honorář tak činí rovněž 12 %. Jedná-li se případ cizího objednatele a strávníci nejsou např. zaměstnanci zákazníka
společnosti
Eurest
s.r.o.,
pak
vedoucí
dohodne
vyšší
manažerský honorář oproti obvyklým 12 %, minimálně však 20 %. •
V druhém případě se jedná o „Systém pevné ceny paušálu“. Tato forma spočívá v tom, že cateringová firma dohodne s hlavním zákazníkem paušální cenu za menu a hlavní zákazník od caterera za tuto cenu menu kupuje. Součástí této ceny jsou veškeré náklady spojené s provozem závodního stravování kalkulované na jedno menu a samozřejmě i zisk cateringové firmy. Tento systém je využíván především ve výdejnách malých závodů, ve školách, při stravování externích firem v prostorách hlavního zákazníka atd.
•
Třetím způsobem je „Samofinancování“, které lze použít zcela vyjímečně a to především u závodů, kde lze ztrátu ze závodního stravování kompenzovat jinými výnosy, např. prodejem širokého doplňkového sortimentu
nebo
spojením
s odbytovým
střediskem
založeném
na
komerčním principu (kiosek, snack bar). I tak je ekonomická soběstačnost velmi riziková a společnost Eurest s.r.o. tento typ provozuje víceméně pouze za účelem tvorby image, např. závodní stravování Kanceláře prezidenta republiky.86
85 86
[11] [11] - 50 -
Tyto zmíněné způsoby financování provozu společnosti jsou základními zdroji výnosů, kromě toho mají vysokou vypovídací schopnost o nákladech, které jsou s výnosy velice těsně spojeny. Společnost Eurest s.r.o. zopakovala svůj úspěch z roku 2006 a i v roce 2007 se probojovala nejen do stovky nejlepších podniků v České republice, ale dosáhla dokonce první desítky, kdy se umístila na prestižním 8. místě. Jde tedy o společnost, která v průběhu několika málo let působení na českém trhu dosáhla významných úspěchů. Také proto je velice zajímavé zhodnotit za pomocí metodik a postupů finanční analýzy vývoj této podnikatelské entity a případně identifikovat její další růstový potenciál.
- 51 -
4 Finanční analýza společnosti Eurest s.r.o. V této „praktické části“ je zhodnocena situace dle finanční analýzy dat podniku. Strukturu kapitoly definuje teoretická část finanční analýzy uvedená v kapitole č. 2. Při hodnocení stavu společnosti je vycházeno ze 4 minulých fiskálních období, která má firma Eurest nastaveny od 1. října do 30. září každého roku. Účetní výkazy v plném znění, tzn. rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o cash flow, včetně horizontální a vertikální analýzy, jsou součástí přílohy diplomové práce. V následující části práce jsou uvedeny pouze ty části, které jsou významné pro závěry analýzy.
4.1
Analýza extenzivních ukazatelů (analýza trendů)
Analýza trendů je první subkapitolou této části. Její podstatou je odpověď na otázky: O kolik se změnily jednotlivé položky finančních výkazů v čase, a nebo o kolik procent se změnily jednotlivé položky v čase. 4.1.1 Horizontální analýza rozvahy ROZVAHA v plném rozsahu v tis.
AKTIVA CELKEM A. B. I. II. III. C. II. III. IV. D. I.
Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy III. ze zisku IV. Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období V. (+ - ) B. Cizí zdroje I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. I. Časové rozlišení
30.9.2003 753 565
30.9.2004 859 128
30.9.2005 855 694
30.9.2006 30.9.2007 937 814 776 294
132 022 4 659 117 261 10 102 575 025 6 893 358 276 153 214 46 518 753 565 219 902 52 000 344
120 095 3 787 105 084 11 224 700 503 6 707 422 432 215 694 38 530 859 128 239 450 52 000 344
100 012 3 741 93 723 2 548 742 858 5 190 566 220 128 936 12 824 855 694 271 381 52 000 344
86 257 2 723 83 002 532 831 503 4 646 662 610 118 712 20 054 937 814 412 221 52 000 344
84 667 2 296 78 847 3 524 674 536 2 778 527 302 97 321 17 091 776 294 342 278 52 000 344
5 200 73 100
5 200 82 358
5 200 92 906
5 200 213 843
5 200 119 595
89 258 526 891
99 548 607 362
120 931 569 732
140 834 507 866
165 139 429 368
91 326 435 565
83 578 523 784
76 309 493 423
70 739 437 127
64 355 365 013
6 772
12 316
14 581
17 727
4 648
Tab. 1 „Rozvaha podniku v letech“ Zdroj: vlastní zpracování
- 52 -
Zatímco v roce 2003 až 2006 je možné zaznamenat kolísavý růst celkové bilanční sumy, v roce 2007 již o tomto nemůže být ani řeč, protože je zde patrný pokles celkových aktiv o cca 161 mil. Kč což představuje 17% změnu oproti roku 2006. V tomto roce pokračoval mírný pokles dlouhodobého majetku (ve srovnání s ostatními roky se jedná o minimální pokles), z toho dlouhodobý nehmotný majetek klesl nadále o 1,59 mil. Kč, což odpovídá 2% poklesu, dlouhodobý hmotný majetek poklesl 5%, což představuje asi 4,2 mil. Kč. Dlouhodobý finanční majetek zaznamenal významný růst o téměř 3 mil. Kč, představovaný marginálně vzestupem objemu jiného dlouhodobého finančního majetku. Důvodem tohoto poklesu majetku byl především vývoj odpisů, mající vliv jak na nehmotný majetek, tak na samostatné movité věci a soubory movitých věcí. U oběžných aktiv byl zaznamenán také výraznější pokles představující 19% oběžných aktiv, tj. 156 mil. Kč. Tento trend je tvořen poklesem téměř všech složek oběžných aktiv, kromě zásob, které ve svém kolísavém vývoji zaznamenaly 1,04% růst, tj. přibližně 1,6 mil. Kč. Významný pokles této složky tvoří jak složka dlouhodobých pohledávek, kde se společnosti podařilo snížit velice významně pohledávky z obchodních vztahů, tak složka krátkodobých pohledávek (20% pokles, tj. přibližně 135 mil. Kč). Tento trend krátkodobých pohledávek lze přisoudit výraznému poklesu pohledávek za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení, který činil 163 mil. Kč, tj. 58%, při kolísavém výsledku všech ostatních složek majících spíše mírný stoupavý trend. Vývoj položky pohledávek za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení představuje každoroční výši půjčky mateřské společnosti Compass Group, která v tomto roce má oproti roku loňskému negativní trend avšak oproti letům 2003 a 2004 zaznamenala velmi dynamický, několikanásobný růst. Eurest po dohodě se svými dodavateli pozastavil platby 20 dní před koncem svého účetního období, což mu umožnilo poskytnutí významné peněžní částky své mateřské společnosti, vratné v říjnu počátkem nového fiskálního období. Krátkodobý finanční majetek poklesl celkově o 18%, tj. 21,4 mil. Kč, představovaný poklesem peněz na bankovních účtech o 20%, tj. 22,8 mil. Kč, doprovázený mírným vzestupem hotovostních peněz o 1,5 mil. Kč. Vývoj této části aktiv zaznamenal v minulých letech enormní nárůst složky účty u bank, konkrétně
- 53 -
nárůst v minulém roce o 93,5 mil. Kč, jejímž důvodem je již výše zmiňovaná půjčka mateřské společnosti. V roce 2006 je možné zaznamenat zásadní změnu položky krátkodobé cenné papíry a podíly ze 104 mil. Kč na 0, která představuje očistění
společnosti
od
veškerých
další
okolních
aktivit
a
soustředění
podnikatelské jednotky na hlavní předmět podnikání. Pokles ve složce časová rozlišení byl tvořen náklady příštích období ve výši 15% což představuje změnu o téměř 3 mil. Kč. Význam ve finanční analýze byl již vysvětlen výše. Graf uvedený níže znázorňuje vývoj jednotlivých složek aktiv za sledované období. Zobrazuje stálá aktiva, která se v čase příliš nemění, oproti oběžným aktivům, u kterých lze zaznamenat, kromě posledního období, poměrně progresivní růst (z hodnoty 575 mil. Kč na 831 mil. Kč). 900 000 800 000 700 000 600 000 Stálá aktiva
500 000
Oběžná aktiva Ostatní aktiva
400 000 300 000 200 000 100 000
2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 3 „Vybrané položky horizontální analýzy aktiv“ Zdroj: vlastní zpracování
Následující tabulka zobrazuje horizontální analýzu podstatných částí aktiv, kde úplná analýza je přílohou této práce.
- 54 -
ROZVAHA v plném rozsahu v tis.
relativní změna
AKTIVA CELKEM A. B. I. II. III. C. II. III. IV. D. I.
Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
1,14 1,00 1,10 n/a n/a n/a n/a 0,91 0,83 0,86 0,81 0,99 0,73 0,90 0,89 0,89 1,11 0,23 0,21 1,22 1,06 1,12 0,97 0,77 0,90 1,18 1,34 1,17 1,41 0,60 0,92 0,83 0,33 1,56
absolutní změna 0,83
105 563
-3 434
82 120
-161 520
0,98 0,84 0,95 6,62 0,81 0,60 0,80 0,82 0,85
-11 927 -872 -12 177 1 122 125 478 -186 64 156 62 480 -7 988
-20 083 -46 -11 361 -8 676 42 355 -1 517 143 788 -86 758 -25 706
-13 755 -1 018 -10 721 -2 016 88 645 -544 96 390 -10 224 7 230
-1 590 -427 -4 155 2 992 -156 967 -1 868 -135 308 -21 391 -2 963
Tab. 2 „Horizontální analýza aktiv“ Zdroj: vlastní zpracování
Platí, že tempo růstu výnosů by mělo v ideálním případě být rychlejší než tempo růstu aktiv. Jelikož zaznamenala aktiva mírný pokles a výnosy stabilní růst, můžeme říci, že v tomto případě je ideální podmínka dodržena. Nyní následuje analýza strany pasiv. V absolutním vyjádření došlo oproti minulému roku k poklesu celkových pasiv o 94,2 mil. Kč, při nezměněném vlastním kapitálu kde je možno zaznamenat pohyb jen v položkách výsledku hospodaření běžného období (vzrostl o 24,3 mil. Kč tj. o 17%) a výsledek hospodaření minulých let (pokles o 94,248 mil. Kč, tj. o 44%). V době účetní závěrky nebylo konáno zasedání valné hromady a zisk nebyl rozdělen, z výroční zprávy je však zřejmé, že 90% bude poskytnuto k výplatě a 10% k dalšímu rozvoji společnosti. Výsledek hospodaření za běžné účetní období stále roste (v roce 2007 oproti roku 2006 o 17%, v absolutním vyjádření o 24,305 mil. Kč). Zároveň došlo k poklesu cizího kapitálu a to o 15% (78 mil. Kč.). Dlouhodobé závazky se v letech téměř nemění, avšak trend je neustále klesající a jejich jedinou hodnotu tvoří dlouhodobé přijaté zálohy. Krátkodobé závazky poklesly o 16% (72 mil. Kč), z čehož největší pokles činily tyto účty – závazky z obchodních vztahů a jiné závazky. Změnu na účtu závazků z obchodních vztahů musíme uvažovat v souvislosti s dohadnými účty pasivními, jejichž nárůst je způsoben především tím, že vždy na konci účetního období společnost Eurest s.r.o. poskytuje volné finanční prostředky své mateřské společnosti, proto na základě domluvy se svými obchodními partnery pozastaví před koncem svého účetního období platby svým dodavatelům. Můžeme tak vidět nárůst pohledávek v oblasti
- 55 -
aktiv mateřské společnosti. V letošním roce půjčka mateřské společnosti nedosahovala výše v roce 2006 a proto tento jev není tak dramatický jako tomu bylo v roce předcházejícím. Účet závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení poklesl a na nulu, což je způsobeno výplatou dividend za rok 2006 a jejich přerozdělení v roce 2007. Následující graf nám zachycuje pohyb dle jednotlivých částí pasiv. Vlastní kapitál ve sledovaném období pěti let vykazuje rostoucí trend, s mírným poklesem v roce letošním způsobeném již zmiňovaným poklesem na účtu nerozdělený zisk z minulých let, avšak zmírněný růstem hospodářského výsledku ve stejném roce. 700 000
600 000
500 000 Vlastní kapitál
400 000
Cizí zdroje Ostatní pasiva
300 000
200 000
100 000
Obr. 4 „Vývoj položek strany pasiv společnosti Eurest s.r.o.“ Zdroj: vlastní zpracování
Cizí zdroje vykazují nerovnoměrný, avšak stále klesající trend. Ostatní pasiva tvoří zanedbatelnou část celkových pasiv, bez výrazného kolísání jejich výše. Následující tabulka horizontální analýzy pasiv je ve zkrácené podobě. Celková analýza pasiv je součástí přílohy k této diplomové práci.
- 56 -
ROZVAHA v plném rozsahu v tis.
relativní změna
absolutní změna
PASIVA CELKEM
1,14
1,00
1,10
0,83
105 563
-3 434
82 119
-161 520
Vlastní kapitál
1,09
1,13
1,52
0,83
19 548
31 931
140 839
-69 943
I.
Základní kapitál
1,00
1,00
1,00
1,00
II.
Kapitálové fondy
1,00
1,00
1,00
1,00
III.
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
1,00
1,00
1,00
1,00
IV.
Výsledek hospodaření minulých let
1,13
1,13
2,30
0,56
9 258
10 548
120 937
-94 248
V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - )
1,12
1,21
1,16
1,17
10 290
21 383
19 902
24 305
Cizí zdroje
1,15
0,94
0,89
0,85
80 471
-37 630
-61 866
-78 498
A.
B. I.
Rezervy
n/a
n/a
n/a
n/a
II.
Dlouhodobé závazky
0,92
0,91
0,93
0,91
-7 748
-7 269
-5 570
-6 384
III.
Krátkodobé závazky
1,20
0,94
0,89
0,84
88 219
-30 361
-56 296
-72 114
IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
n/a
n/a
n/a
n/a
Časové rozlišení
1,82
1,18
1,22
0,26
5 544
2 265
3 146
-13 079
C. I.
Tab. 3 „Horizontální analýza pasiv“ Zdroj: vlastní zpracování
4.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty je opět před vlastní analýzou vhodné začít zkoumat podle jeho jednotlivých úrovní – výsledek hospodaření za účetní období, mimořádný, finanční a provozní. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v druhovém členění v tis. + * * * ***
Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
30.9.2003 30.9.2004 30.9.2005 984 606 1 005 075 1 034 918 133 652 146 416 169 658 -3 578 -3 752 -3 679 89 258
99 849
120 931
30.9.2006 1 075 107 185 732 -2 083
30.9.2007 1 090 206 218 957 291
140 834
165 139
Tab. 4 „Výkaz zisku a ztráty v absolutním vyjádření“ Zdroj: vlastní zpracování
Výsledek hospodaření za sledované období rostl (o 17% v roce 2007 a o 16% v roce 2006). Pří pohledu na růst výsledku hospodaření po zdanění oproti dalším zkoumaným veličinám, je možno konstatovat, že velká část tohoto růstu v letech byla způsobena poklesem efektivní daňové sazby v České republice z 31% v roce 2003 na 24% v roce 2007. V dalším kroku následuje analýza části výsledku hospodaření, ze které společnost generuje největší zisky a to na provozní výsledek hospodaření.
- 57 -
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v druhovém členění v tis. I. A. + II. B. + C. D. E. III. F. G. IV. H. V. *
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Provozní výsledek hospodaření
relativní změna 1,15 1,05 1,00 1,14 1,05 1,04 1,19 1,02 0,86 0,99 0,93 0,95 1,00 0,88 0,87 1,02 1,03 1,04 1,03 1,01 1,03 0,32 1,05 3,75 0,93 1,02 0,93 1,17 3,94 0,30 1,79 5,13 0,15 -1,90 -0,40 1,34 1,19 0,93 0,54 n/a n/a 1,10 1,16
0,98 0,97 1,04 1,00 1,00 1,01 0,99 0,18 0,92 0,58 0,59
114 953 85 009 29 944 -12 492 -3 017 20 469 21 630 -1 561 -2 706 422 836
1,36 -3,54 1,06 1,55 0,86 2,17 n/a n/a 1,09 1,18
-5 693 3 199 -1 180 0 12 764
absolutní změna 39 053 3 242 36 008 30 389 3 045 -27 147 -143 443 -94 177 -170 241 -161 513 29 843 40 189 11 179 26 155 35 2 104 627 -2 567 8 722 -8 231 7 795 -8 184 5 221 2 377 -7 157 0 23 242
536 963 -1 197 0 16 074
-13 754 -20 672 6 918 9 370 1 189 15 099 -4 720 -2 366 -2 511 -1 444 -610 -9 207 8 732 8 576 0 33 225
Tab. 5 „Horizontální analýza provozního výsledku hospodaření v letech“ Zdroj: vlastní zpracování
Přidaná hodnota je jednou z nejdůležitějších částí výsledovky, neboť ukazuje, kolik byl schopen podnik vydělat pouze ve vztahu tržby a nejúžeji související náklady bez vlivu dalších nákladových položek. Z tabulky je zřejmé, že přidaná hodnota má pomalu rostoucí tendenci a oproti loňskému období vzrostla o pouhé 1% (v absolutním vyjádření 15 mil Kč, což je o 3% méně než v roce předcházejícím). Z výkazů je zřejmé, že celková výkonnost podniku, měřená prostřednictvím výkonů, v letošním roce se v porovnání s rokem loňským téměř nezměnila. Paralelně k tomu náklady, tj. výkonová spotřeba zůstala na téměř stejné úrovni, což v konečném důsledku vedlo k mírnému růstu přidané hodnoty. Nyní se podrobněji podíváme na to, co ovlivnilo konečnou hodnotu provozního výsledku hospodaření. Z analýzy je zřejmé, že osobní náklady poklesly, avšak pouze o 1%, což je v absolutním vyjádření téměř zanedbatelné. Nejvýraznější změnou v procentuálním vyjádření představuje položka daně a poplatky, které poklesly o 82% a dosahují průměrné výše let 2004 a 2005. Další klesající položku představují odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, což souvisí s faktem, že v současné době převažujícím způsobem financování jsou mandátní smlouvy, kdy společnost Eurest s.r.o. nevlastní stroje a zařízení, na kterých vaří, a stará nejsou obnovována. Výraznou změnu oproti minulému období zaznamenala položka změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období, která poklesla o 254%, v absolutním vyjádření o 9 mil. Kč, což bylo - 58 -
způsobeno investicí do školícího střediska společnosti v místě sídla společnosti Eurest s.r.o. Položka ostatní provozní výnosy vzrostly o 55%, 8 mil. Kč. spolu s růstem ostatních provozních nákladů 117% avšak také v absolutní výši 8 mil. Kč., což souvisí se spoluprácí se sesterskou společností Selekta automaty s.r.o., která v místech provozoven restaurací Eurest s.r.o. poskytuje své služby. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v druhovém členění v tis. VI. J. VII. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. *
relativní změna n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a 1,19 0,88 0,16 1,98 1,11 0,84 0,43 0,07 n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a 1,40 1,18 1,59 1,20 n/a 2 0,16 3,05 0,72 3,86 1,36 0,33 1,06 1,40 1,04 0,52 n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a 1,05 0,98 0,57 -0,14
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření
absolutní změna 0 0 0 0 -81 -482 -25 -75 0 0 0 0 0 0 0 0 307 1 197 1 -2 2 791 1 369 2 918 415 0 0 0 0 73 1 596
0 0 104 15 0 0 0 0 494 1 -375 411 0 0 -174
0 0 90 -52 0 0 0 0 651 1 -3 439 -5 125 0 0 2 374
Tab. 6 „Finanční výsledek hospodaření“ Zdroj: vlastní zpracování
Další významnou částí výkazu zisku a ztráty je oblast finanční. Finanční výsledek hospodaření je v našem případě téměř zanedbatelný a dosahuje minimálního výsledku. Důsledkem je rozhodnutí managementu firmy o vyloučení všech vedlejších činností společností a soustředění se na hlavní předmět podnikání, což mělo za následek minimalizaci finančního majetku. Poklesly jak výnosy z krátkodobého finančního majetku, tak i ostatní finanční výnosy i náklady. Rostoucí tendenci zaznamenaly jen výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku (vzrůst o 90 tis. Kč. tj. téměř jednou tolik). Mimořádný výsledek hospodaření z důvodu nulových hodnot není třeba nijak důkladně analyzovat.
4.2
Vertikální analýza
Pro rozbor rozvahy je jako základ zvolena výše aktiv či pasiv celkem, pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkového obratu., tj. výnosy celkem.
- 59 -
4.2.1 Vertikální analýza rozvahy
Následující vertikální analýza rozvahy zkoumá podíl jednotlivých položek na celkové sumě aktiv/pasiv. Jak je patrné z vývoje za poslední 3 roky, podíl dlouhodobého majetku a účtů časového rozlišení kolísal v minimálním intervalu. Na celkové bilanční sumě se nejvíce podílí položka oběžných aktiv 87%, z čehož 68% tvoří krátkodobé pohledávky a 13% (stejně jako v minulém roce) krátkodobý finanční majetek. Tento stav byl již identifikován v předchozí části horizontální analýzy. ROZVAHA v tis. /podíl k bilanční sumě/
A. B. I. II. III. C. I. II. III. IV. D. I.
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
30.9.2003 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2006 30.9.2007 100% 100% 100% 100% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 18% 14% 12% 9% 11% 1% 0% 0% 0% 0% 16% 12% 11% 9% 10% 1% 1% 0% 0% 0% 76% 82% 87% 89% 87% 8% 6% 5% 5% 6% 1% 1% 1% 0% 0% 48% 49% 66% 71% 68% 20% 25% 15% 13% 13% 6% 4% 1% 2% 2%
Tab. 7 „Vertikální analýza aktiv“ Zdroj: vlastní zpracování
Z důvodu majoritního dopadu na bilanční sumu oběžnými aktivy, je třeba důkladně analyzovat strukturu právě této části a to především krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Vysoký podíl oběžného majetku je konsekvencí druhu podnikání a odvětví ve kterém společnost podniká. Největší podíl z oběžných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky s podílem 71% na celkové bilanční sumě, z toho největší podíl tvoří pohledávky z obchodních vztahů (50% celkové bilanční sumy). Menší část reprezentuje položka pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení (15%), poslední vlivnou složkou je účet „účty v bankách“. Oproti minulým letům došlo k výraznému poklesu krátkodobých cenných papírů a podílů, který je již zmíněn výše.
- 60 -
C. I. 1. 5. II. 1. 7. III. 1. 4. 7. 8. 9. IV. 1. 2. 3.
AKTIVA CELKEM Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly
30.9.2003 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2006 30.9.2007 100% 100% 100% 100% 100% 76% 82% 87% 89% 87% 8% 6% 5% 5% 6% 4% 4% 2% 2% 3% 3% 3% 3% 2% 3% 1% 1% 1% 0% 0% 1% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 48% 49% 66% 71% 68% 42% 43% 43% 39% 50% 3% 1% 1% 1% 20% 1% 4% 16%
4% 1% 0% 1% 25% 1% 3% 21%
17% 1% 0% 5% 15% 1% 2% 12%
30% 1% 0% 1% 13% 1% 12% 0%
15% 1% 1% 0% 13% 1% 12% 0%
Tab. 8 „Podrobná vertikální analýza oběžných aktiv“ Zdroj: vlastní zpracování
Při podrobné analýze oběžných aktiv bylo učiněno několik závěrů. Mimo jiné stoupla položka dohadných účtů aktivních jež byla ovlivněna vývojem kurzového zajištění půjčky mateřské společnosti. U složky pohledávky společníků, členů družstva a sdružení nedošlo k výraznému pohybu, stav byl podoben roku 2005, přesto činila půjčka za společníky pro Compass Group 120 mil. Kč poskytnuta v Eurech. Tabulka podrobně ukazuje stav půjček mateřské společnosti v jednotlivých letech.
Compass Group International Finance 1 B.V.
Stav k 30.9.2007 Stav k 30.9.2006 Stav k 30.9.2005 Stav k 30.9.2004 120 000 000 283 305 000 147 775 000 31 756 000
Tab. 9 „Půjčka za společníky pro Compass Group“ Zdroj: interní materiály
Protože je oblast pohledávek velice důležitou částí finanční analýzy, je třeba zdůraznit jejich věkovou strukturu, podle které je dále možné posoudit např. likviditu firmy. Věková struktura pohledávek viz. následující tabulka v tis. Kč.
- 61 -
Rok Kategorie Krátkodobé 2007 Opr. položky Netto Krátkodobé 2006 Opr. položky Netto
Do splatnosti 469 615 0 469 615 621 940 0 621 940
Po splatnosti 0 - 180 dní 180 dní - 1 rok 1 - 2 roky 2 - 3 roky Více než 3 roky 52 599 5 441 2 698 3 104 9 278 0 -353 -2 698 -3 104 -9 278 52 599 5 088 0 0 0 34 376 12 012 5 555 1 057 11 367 0 -7 673 -3 151 -424 -11 367 34 376 4 339 2 404 633 0
Celkem 542 735 -15 433 527 302 686 307 -22 615 663 692
Tab. 10 „Věková struktura pohledávek“ Zdroj: interní materiály
Další skupinou, která se v letech výrazně změnila, byla skupina krátkodobého finančního majetku. Z 12% podílu na celkové bilanční sumě v roce 2005 její podíl klesl na 0%, do tohoto účtu patřily depozitní směnky, které společnost již v roce 2006 nevydala ani nedržela, a proto došlo k jejich absolutnímu propadu. Položka časových rozlišení nezaznamenala změnu od minulého roku a zůstala na svých 2% bilanční sumy. Následuje analýza struktury pasiv a výsledků vertikální analýzy aktiv vztažených k celkovým pasivům společnosti. ROZVAHA v tis. /podíl k bilanční sumě/
A. I. II. III. IV. V. B. I. II. III. IV. C. I.
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - ) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
30.9.2003 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2006 30.9.2007 100% 100% 100% 100% 100% 29% 28% 32% 44% 44% 7% 6% 6% 6% 7% 0% 0% 0% 0% 0% 1% 1% 1% 1% 1% 10% 10% 11% 23% 15% 12% 12% 14% 15% 21% 70% 71% 67% 54% 55% 0% 0% 0% 0% 0% 12% 10% 9% 8% 8% 58% 61% 58% 47% 47% 0% 0% 0% 0% 0% 1% 1% 2% 2% 1%
Tab. 11 „Vertikální struktura pasiv“ Zdroj: vlastní zpracování
Z vertikální analýzy pasiv vidíme opačný trend ve smyslu stálého růstu, resp. stagnaci podílu vlastního kapitálu a poklesu, resp. stagnaci kapitálu cizího. Největší položku na celkové bilanční sumě představují krátkodobé závazky, na kterým bude věnována v práci další pozornost.
- 62 -
Nyní se blíže podíváme na vertikální analýzu krátkodobých závazků, které tvoří dominantní část cizích zdrojů na celkových pasivech firmy. Největší podíl tvoří běžné závazky z obchodního styku.
B. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
PASIVA CELKEM Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky
30.9.2003 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2006 30.9.2007 100% 100% 100% 100% 100% 70% 71% 67% 54% 55% 58% 61% 58% 47% 47% 26% 29% 28% 21% 17% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 13% 6% 3% 2% 2% 0% 5% 1%
14% 5% 3% 4% 0% 0% 6% 1%
10% 5% 3% 4% 1% 0% 5% 2%
0% 5% 2% 3% 1% 0% 13% 1%
0% 6% 3% 5% 1% 0% 16% 0%
Tab. 12 „Vertikální analýza krátkodobých závazků“ Zdroj: vlastní zpracování
Již v roce 2006 došlo k výrazné změně ve smyslu nárůstu na dohadných účtech pasivních, které v roce 2007 dosahovaly přibližně stejné úrovně. Hlavním důvodem je přechod na měsíční fakturaci ze strany několika významných dodavatelů materiálu a zboží. Jejich dodávky tvoří cca. 80% všech dodávek do společnosti.
Dodavatel
vystavuje
faktury
za
dodávku
zboží
příslušného
kalendářního měsíce 5. až 10. den měsíce následujícího, tedy po uzavření daného měsíce společnosti. Další důležitý moment ve změnách dohadných účtů pasivních byl již vysvětlen v části horizontální analýzy rozvahy. Součástí této analýzy je i prozkoumání platnosti 3 základních bilančních pravidel, která jsou uvedena v následujícím textu: ¾ Zlaté bilanční pravidlo financování, které hovoří o krytí aktiv dlouhodobými
zdroji. Toto pravidlo vyhází z potřeby sladit používání aktiv v podniku s časovým horizontem zdrojů, pasiv, kterými je financován. V praxi jde o to, aby
podnik
zajistil
financování
svého
dlouhodobého
majetku
prostřednictvím vlastního kapitálu a (nebo) dlouhodobých cizích zdrojů. V úvahu musí samozřejmě vzít cenu dlouhodobých cizích zdrojů, riziko jednotlivých zdrojů, tedy své vlastní vyhlídky do budoucna. Naopak oběžná
- 63 -
aktiva by měl podnik financovat ze svých krátkodobých zdrojů.87 V našem případě dochází ke krytí majetku dlouhodobými zdroji, což by mohlo vést k plýtvání. 600 000
500 000
400 000
Dlouhodobý majetek
300 000
Dlouhodobý kapitál
200 000
100 000
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 5 „Zlaté bilanční pravidlo“ Zdroj: vlastní zpracování
¾ Pravidlo vyrovnání rizika se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu, tj.
zdroji, se kterými podnik hospodaří. Doporučuje se maximální poměr 1:1 s konstatováním, že záleží na oboru, v němž firma podniká. Poměr vlastního a cizího kapitálu 1:1 vyjadřuje filosofii, že vklad majitelů firmy do jejich podniku by měl být alespoň stejně velký jako vklad věřitelů. Jedná se tedy o stupeň zadlužení firmy.88 V našem případě vidíme, že velká disproporce mezi cizím a vlastním kapitálem z minulých let se začíná měnit a poměr cizího k vlastnímu kapitálu se začíná pohybovat cca 50:50.
87 88
[3], str. 339 [3], str. 339 - 64 -
700 000
600 000
500 000
400 000 Vlastní kapitál Cizí kapitál 300 000
200 000
100 000
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 6 „Bilanční pravidlo vyrovnání rizika“ Zdroj: vlastní zpracování
¾ Pari pravidlo požaduje krytí dlouhodobého majetku výhradně vlastním
kapitálem firmy; vyjadřuje tedy v moderním pojetí financování podniku poměrně značně konzervativní a opatrný přístup. V praxi není příliš dodržováno. Neumožňuje využít výhod financování dlouhodobým cizím kapitálem. V našem případě hodnota dlouhodobého majetku je v poměru k hodnotě vlastního kapitálu velice malá, což však souvisí s podstatou podnikání této cateringové společnosti s nízkým poměrem dlouhodobého majetku k celkovým aktivům společnosti. 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000
Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek
200 000 150 000 100 000 50 000 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 7 „Pari pravidlo“ Zdroj: vlastní zpracování
- 65 -
4.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty není na rozdíl od rozvahy zcela jednoznační, pokud jde o vztažnou veličinu, kterou je v případě rozvahy bilanční suma. Pro náš příklad je uvažována jako vztažná veličina tržby z provozu, tj. tržby za prodej zboží + výkony. Následující tabulka předpokládá výsledky vertikální analýzy, přičemž zobrazuje pouze nenulové řádky. Kompletní vertikální analýza je taktéž součástí přílohy k diplomové práci. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v druhovém členění 30.9.2003 I. A. + II. B. + C. D. E. III. F. G. IV. H. * VII. VIII. X. N. XI. O. * Q. ** S. * ***
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a mat Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
30.9.2004
30.9.2005
30.9.2006
30.9.2007
25% 20% 5% 75% 47% 33% 27% 0%
29% 23% 6% 74% 46% 34% 28% 0%
31% 24% 6% 69% 41% 35% 28% 0%
31% 25% 6% 66% 35% 37% 29% 0%
30% 24% 6% 66% 35% 37% 29% 0%
1% 0% 0%
1% 0% 0%
1% 0% 0%
1% 0% 0%
1% 0% 0%
0% 0% 1% 5% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1% 3% 0% 0% 3%
0% 0% 1% 5% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1% 3% 0% 0% 3%
0% 1% 0% 6% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 2% 4% 0% 0% 4%
0% 1% 0% 6% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1% 5% 0% 0% 5%
0% 1% 1% 7% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 2% 6% 0% 0% 6%
Tab. 13 „Vertikální analýza výsledovky“ Zdroj: vlastní zpracování
Z přehledu jasně vyplývá, že největší položku tvořící tržby představují tržby za prodej zboží (30%) a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, což bylo vzhledem k povaze podnikání předvídatelné. Největší nákladovou položku tvoří náklady vynaložené na prodané zboží, výkonová spotřeba a osobní náklady. Současně je možné vidět, že zatímco položka tržby za prodej zboží má rostoucí trend, položka tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mírně klesá.
- 66 -
Z celkové analýzy však vyplývá, že rentabilita tržeb, ať již měřená provozním výsledkem hospodaření, či výsledkem hospodaření za běžnou činnost, či po zdanění, roste. 4.3
Analýza přehledu o peněžních tocích
Přehled o finančních tocích je dalším z výkazů, které vyžaduje výroční zpráva. Účetní postupy rozlišují 3 základní úrovně: ¾ Provozní cash flow – odráží generování peněz v rámci standardního
provozu, ¾ Investiční cash flow – reflektuje změny peněz v souvislosti s investováním, ¾ Finanční cash flow – zahrnuje dopad způsobu financování společnosti.
Jelikož se ve výkazu běžně objevují jak kladná, tak záporná čísla, nemá kompletní vertikální či horizontální analýza smysl. Spíše je vhodné soustředit se na nejvýznamnější položky a ty potom sledovat. relativní změna
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku P. účetního období Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami A.* pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a A.** mimořádnými položkami A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci R. období
absolutní změna
1,09 0,84
1,67 0,90
0,71 0,86
0,67 0,91
10 224 -35 599
86 758 -62 480 -50 648 -17 669 -23 315 -12 590
0,90
0,93
0,90
0,95
-24 097
-14 459 -19 051
1,24 3,41 2,37 10,68 0,77 2,35 -11712,84 0,77 8,49 -0,72
0,97 1,05 2,40 0,68 0,81
-233 799 -233 357 10 520 234 005 11 167
11 772 8 696 3 778 -89 008 -76 534
146 814 -6 254 145 609 8 050 -17 273 -41 954 20 902 22 072 149 238 -11 832
0,71
21 391
10 224
86 758 -62 480
0,17 0,03 0,61 0,00 0,48 1,22
1,09
1,67
-9 120
Tab. 14 „Horizontální analýza Cash Flow“ Zdroj: vlastní zpracování
Nejvýznamnější položkou je v tomto případě položka Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/-), pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtu pasiv, která se nejvýrazněji podílí na čistém peněžním toku z provozní činnosti. Protože se ve výkazech v tomto případě střídají kladná znaménka se zápornými, nemá horizontální analýza výkazu cash flow velkou vypovídací schopnost, a proto bude pozornost zaměřena na analýzu poměrových ukazatelů.
- 67 -
4.4
Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele jsou nečastěji používaným rozborovým postupem k účetním výkazům z hlediska využitelnosti i z hlediska jiných úrovní analýz. Využívá veřejně dostupné informace, ke kterým má přístup i externí analytik. 4.4.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům vzhledem k tomu, že informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Jednotlivé ukazatele rentability a jejich hodnoty, pro námi analyzovanou společnost jsou shrnuty následující tabulkou. Ukazatele rentability (výnosnosti) 1
ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT) Rentabilita tržeb (EBIT/T) Obrat celk. aktiv (T/AKT)
2003
2004
2005
2006
2007
11,84%
11,62%
14,13%
15,02%
21,27%
3,03%
3,28%
4,11%
4,94%
5,80%
3,91
3,55
3,44
3,04
3,67
2
ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VK+Dl.K))
28,68%
30,91%
34,78%
29,16%
40,61%
3
ROE - Rentabilita vl. kapitálu (ČZ / VK)
40,59%
41,70%
44,56%
34,16%
48,25%
3,03%
3,28%
4,11%
4,94%
5,80%
Rentabilita tržeb (ČZ/T) Obrat celk. aktiv (T/AKT)
3,91
3,55
3,44
3,04
3,67
Finanční páka (AKT/VK)
3,43
3,59
3,15
2,28
2,27
4
ROS - Rentabilita tržeb (ČZ / T)
5
Mzdová náročnost tržeb
3,03%
3,28%
4,11%
4,94%
5,80%
20,21%
19,98%
20,87%
22,44%
22,25%
Tab. 15 „Ukazatele rentability“ Zdroj: vlastní zpracování
60,00% 50,00% 40,00%
ROA ROCE
30,00%
ROE ROS
20,00% 10,00% 0,00% 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 8 „Ukazatele rentability“ Zdroj: vlastní zpracování
- 68 -
Prvním z ukazatelů je rentabilita celkových aktiv. Vidíme, že ROA ve sledovaném období neustále roste. Tento pozitivní trend je zapříčiněn zvyšující se rentabilitou tržeb. Rentabilita dlouhodobého kapitálu, ROCE, od roku 2003 stále rostla s menším výkyvem roku 2006, kde byla silně ovlivněna nerozdělením zisku běžného roku z důvodu konání valné hromady až v následujícím fiskálním roce. Podobný jev je možné zaznamenat u ukazatele rentabilita vlastního kapitálu, který zaznamenal pokles v roce 2006 ze stejných důvodu jako ukazatel ROCE. V letošním fiskálním roce přes pokles finanční páky došlo k návratu rostoucího trendu u ukazatele ROE (činil 48,25%). Obě složky finanční páky klesaly, vyrovnán však byl tento pokles růstem obratu celkových aktiv a rentabilitou tržeb. Rentabilita tržeb pokračuje pozitivním trendem, mzdová náročnost v letech také roste, kdy v posledním roce mírně klesá. Tento stav mzdové náročnosti je dán nárůstem mzdových nákladů ve sledovaném období. 4.4.2 Ukazatele aktivity
Jednotlivé hodnoty ukazatelů aktivity, měřící schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a vázanost jednotlivých složek kapitálu, nám zobrazuje následující tabulka a graf:
Ukazatele aktivity (doby obratu)
2003
2004
2005
2006
2007
1
Obrat aktiv (T / AKT)
3,91
3,55
3,44
3,04
3,67
2
Obrat zásob (T / zásoby)
51,98
54,73
69,21
62,62
60,40
3
Doba obratu aktiv (AKT / (T/360))
92,14
101,52
104,70
118,41
98,16
4
Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360))
6,93
6,58
5,20
5,75
5,96
5
Doba inkasa pohledávek (POHL / (T/360))
44,65
50,71
69,92
84,25
67,03
6
Doba splatnosti krátk. závazků (KZ / (T/360))
53,26
61,89
60,37
55,19
46,16
Tab. 16 „Ukazatele aktivity“ Zdroj: vlastní zpracování
- 69 -
doba obratu zásob
90,00
doba inkasa pohledávek
80,00
doba splatnosti krátk.závazků
70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 9 „Ukazatele aktivity“ Zdroj: vlastní zpracování
Jak již bylo v souvislosti s ukazateli rentability konstatováno, poklesla doba obratu celkových aktiv v roce 2006, která však v roce 2007 byla dorovnána na úroveň srovnatelnou v prvních obdobích. Mírné zvýšení zásob naopak vedlo ve srovnání s minulým rokem k mírnému poklesu jejich obrátkovosti. Ukazatele 3 a 6 jsou vyjádřeny jak doba obratu ve dnech. Je jasné, že pokud se zvyšovala obrátkovost aktiv, musí se adekvátně snižovat počet dní, po který jedna obrátka trvala (ze 118 dní v r. 2006 na cca 98 dní v r. 2007) což znovu představovalo přiblížení hodnot k počátku sledovaného časového intervalu. Vzhledem k tomu, že zásoby jsou v rámci bilance méně významnou položkou, vychází doba obratu vzhledem k celkovému objemu tržeb na cca. 6 dnů. Smyslem ukazatele doby obratu pohledávek je stanovit průměrný počet dní, po který jsou nám naši odběratelé dlužni, tj. dobu mezi prodejem produktu a inkasem peněz. Po mírném růstu roku 2006 opět klesla průměrná hodnota dní inkasa z 84 na 67 dní. Obrat závazků za sledované období osciluje v průměru okolo 46 dní. Vzhledem k tomu, že se doba obratu pohledávek a závazků počítá obdobně, je doba splácení krátkodobých závazků téměř o 1/3 kratší než doba inkasa pohledávek.
- 70 -
4.4.3 Ukazatele zadluženosti
Zadluženost, byť veliká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. Použití výhradně vlastního kapitálu s sebou přináší snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Podstatou analýzy zadluženosti je hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem, tedy optimalizace kapitálové struktury. Tabulka uvedená níže vyjadřuje jednotlivé ukazatele a jejich hodnoty pro společnost Eurest, s.r.o. Ukazatele zadluženosti
2003
2004
2005
2006
2007
1
Equity Ratio (VK / AKT)
29,18%
27,87%
31,71%
43,96%
44,09%
2
Debt Ratio I.
69,92%
70,70%
66,58%
54,15%
55,31%
3
Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT)
70,82%
72,13%
68,29%
56,04%
55,91%
4
Debt Equity Ratio (CZ / VK)
5
Úrokové krytí I.
6
Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)
7
Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360)
(CZ / AKT)
2,40
(EBIT / nákl. úroky)
n/a n/a 86,25
2,54
2,10
1,23
1,25
99850,00
60466,70
429451,73
165140,00
134115,00
77912,70
528021,59
194954,00
79,49
98,46
122,74
163,46
Tab. 17 „Ukazatele zadluženosti“ Zdroj: vlastní zpracování
Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech činí cca. 44%, zatímco podíl cizího kapitálu je 55%. Z bilance však vidíme, že se nejedná o bankovní úvěry, ani o emitované dluhopisy či jiný cizí majetek, který je úročený. Cizí zdroje jsou převážně tvořeny krátkodobými závazky a dále pak dlouhodobými závazky, které tvoří především dlouhodobé přijaté zálohy. Ukazatel v bodu 5 – úrokové krytí, které je definováno pro zdravý podnik ve výši 3, v tomto případě mnohonásobně převyšuje. Souvisí to již se zmíněnou skutečností, že společnost nevyužívá žádných bankovních úvěrů či emisi dluhopisů. 4.4.4 Ukazatele likvidity
Nedostatek likvidity může vést k situaci, že podnik není schopný využít ziskových příležitostí, které se objeví a nebo není schopen uhradit své běžné závazky, což může vyústit v platební neschopnost.
- 71 -
Následující tabulka znázorňuje jednotlivé stupně likvidity a další ukazatele platební schopnosti. Ukazatele platební schopnosti (likvidity)
2003
2004
2005
2006
2007
1
Pracovní kapitál, Working Capital (OAKT - KD)
132 567
170 012
244 245
389 730
306 745
2
Pracovní kapitál na aktiva ((OAKT-KD) / AKT)
18,51%
20,57%
29,15%
42,05%
39,87%
3
Ukazatel kapitalizace (DM / Dl.K)
0,42
0,37
0,29
0,18
0,21
4
Celková likvidita (OAKT / KD)
1,32
1,34
1,51
1,90
1,85
5
Běžná likvidita ((KrP+FM) / KD)
1,17
1,22
1,41
1,79
1,71
6
Peněžní likvidita (FM / KD)
0,35
0,41
0,26
0,27
0,27
7
Doba splatnosti krátk. závazků (KZ / (T/360))
53,26
61,89
60,37
55,19
46,16
Tab. 18 „Ukazatele likvidity“ Zdroj: vlastní zpracování
Klasické ukazatele likvidity (body 4 až 6) mají ve sledovaném období rostoucí trend, v posledním roce následoval mírný pokles, nedosahují však vysokých hodnot což je pozitivním kriteriem pro hodnocení platební schopnosti společnosti. Ukazatel
kapitalizace,
poměřující
celková
dlouhodobá
aktiva
k celkovým
dlouhodobým zdrojům, v čase spíše klesá, až v posledním roce mírně roste, nedosahuje však vyšších čísel jak 1, což znamená, že je dlouhodobý majetek plně kryt dlouhodobými zdroji. Ukazatel doby splatnosti krátkodobých závazků je zčásti zkreslen již zmíněnou skutečností uvedenou v horizontální analýze rozvahy. 4.4.5 Ukazatele produktivity práce
Tato poměrně nově sledovaná skupina ukazatelů zachycuje výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Ukazatele produktivity práce
2003
2004
2005
2006
2007
1
Osobní náklady ku přidané hodnotě
0,82
0,82
0,81
0,80
0,79
2
Produktivita práce z přidané hodnoty
237 828
232 980
246 468
270 535
285 619
3
Produktivita práce z tržeb
711 154
706 222
700 703
717 492
745 856
4
Průměrná mzda - roční
143 729
141 121
146 269
161 039
165 930
11 977
11 760
12 189
13 420
13 828
5
- měsíční
Tab. 19 „Ukazatele produktivity práce“ Zdroj: vlastní zpracování
Přidaná hodnota na jednoho zaměstnance v čase roste, což platí i v případě, kdy sledujeme poměr tržeb k celkovému počtu pracovníků. Z horizontální analýzy je zřejmé, že došlo k mírnému poklesu osobních nákladů a k současně k nárůstu přidané hodnoty, což způsobilo pokles nákladovosti přidané hodnoty o 1 % bod.
- 72 -
Z posledních bodů tabulky je zřejmé, že průměrná roční i měsíční mzda ve sledovaném období rostla, přesto je možné konstatovat, že se pohybuje ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice silně pod průměrem. 4.4.6 Hodnotové ukazatele výkonnosti
Podíváme-li se do výkazu zisku a ztráty a zjistíme- li, že společnost vyprodukovala kladný výsledek hospodaření, ještě to nemusí znamenat, že společnost dosahuje i kladného ekonomického zisku. Ve výkazu zisku a ztráty jsou totiž zahrnuty pouze explicitní náklady, které se týkají účetně zachycených nákladů. Oportunitní a implicitní náklady zobrazuje ve výsledku hospodaření ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA (economic value added). EVA EBIT t (1-t) NOPAT c D E nákladové úroky re c*WACC
EVA
2003
2004
2005
2006
2007
89 258 28% 0,72 64 266 311 228 91 326 219 902 0 12% 26 300
99 850 26% 0,72 71 892 323 028 83 578 239 450 1 12% 28 639
120 933 24% 0,76 91 909 347 690 76 309 271 381 2 12% 32 459
140 834 24% 0,76 107 034 482 960 70 739 412 221 0 12% 49 302
165 140 24% 0,76 125 506 406 633 64 355 342 278 1 12% 40 937
37 965
43 253
59 451
57 732
84 569
Tab. 20 „Ukazatel EVA v letech“ Zdroj: vlastní zpracování
Pro výpočet nákladů vlastního kapitálu (re), které vyjadřují požadovanou výnosnost investora, byl použit model CAMP. Z hodnot uvedených v tabulce je evidentní, že společnost Eurest s.r.o. tvoří ekonomickou přidanou hodnotu, protože dosahuje kladných hodnost a tato hodnota v letech stabilně roste, což nadále zvyšuje hodnotu podniku.
- 73 -
4.4.7 Analýza pracovního kapitálu
Pro finanční řízení podniku je nejzajímavější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál, který vytváří jakýsi „polštář pro případné finanční výkyvy společnosti. Položka Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Dohadné účty aktivní Příjmy příštích období
30.9.2003 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2006 30.9.2007 56 642 55 670 42 512 45 535 47 135 358 276 422 432 566 220 662 610 527 302 153 214 215 694 128 936 118 712 97 321 5 300 531 702 421 8 015 63 0 0 0 0
Krátkodobé závazky Odložený daňový závazek Dohadné účty pasivní Výdaje příštích období
435 565 0 41 271 6 325
523 784 0 47 412 12 227
493 423 0 45 072 14 581
437 127 0 123 452 4 054
365 013 0 124 611 4 162
PRACOVNÍ KAPITÁL I. PRACOVNÍ KAPITÁL II. PRACOVNÍ KAPITÁL III.
132 567 96 596 90 334
170 012 123 131 110 904
244 245 199 875 185 294
389 730 266 699 262 645
306 745 190 149 185 987
Tab. 21 „Analýza pracovního kapitálu“ Zdroj: vlastní zpracování
Jak je zřejmé z tabulky, dosahuje společnost za sledované období kladných hodnot čistého pracovního kapitálu, čímž se v čase jeho hodnota zvyšuje, jehož znázornění obsahuje obrázek pod textem. V roce 2007 je možno zaznamenat pokles oproti roku 2006, který však v tomto ohledu zaznamenal prudký růst z důvodu již zmíněné vysoké položky pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení (již dříve zmíněná vysoká půjčka mateřské společnosti v minulém roce). V roce 2007 se výše pracovního kapitálu vrací do původního trendu.
- 74 -
Analýza pracovního kapitálu 450 000 400 000 350 000 300 000 WC I.
250 000
WC II.
200 000
WC III.
150 000 100 000 50 000 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 10 „Pracovní kapitál dle likvidity v letech“ Zdroj: vlastní zpracování
Skutečnost kladné hodnoty pracovního kapitálu bylo možné identifikovat již z poměru krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům na celkové bilanční sumě. 4.5
Pyramidové soustavy ukazatelů
Pyramidové struktury poměrových ukazatelů jsou oblíbenou metodou použití finanční
analýzy.
Nejznámější
metodou
použití
poměrových
ukazatelů
v pyramidové podobě je tzv. Du Pont diagram. Samotný logaritmický rozklad ROE, jež je jednou z metod této soustavy ukazatelů, je umístěn v tabulce č. 22 a na obrázku č. 11 níže.
daňové břemeno
2003
2004
2005
2006
40,59%
41,70%
44,56%
34,16%
48,25%
2007 diference
14,08%
2007/2006
141,22%
14,08%
0,69
0,70
0,73
0,77
0,75
-0,01
0,98
-0,73%
0,69
0,70
0,73
0,77
0,75
-0,01
0,98
pákový rozklad
4,99
5,13
4,33
2,97
3,01
0,044
1,01
zisk před zdaněním/EBIT
1,46
1,43
1,37
1,30
1,33
0,02
1,02
ROE
pákový rozklad
0,61%
rozklad ROA
0,044 0,054
3,43
3,59
3,15
2,28
2,27
-0,01
1,00
11,84%
11,62%
14,13%
15,02%
21,27%
6,26%
1,417
EBIT/tržby
0,03
0,03
0,04
0,05
0,06
0,01
1,17
0,029
tržby/aktiva
3,91
3,55
3,44
3,04
3,67
0,63
1,21
0,034
aktiva/vlastní kapitál
ROA
-0,009 14,21%
6,26%
Tab. 22 „Logaritmický výpočet ROE“ Zdroj: vlastní zpracování
- 75 -
ROE
Hodnota v roce 2007
2007 48,25%
48,25 % - 34,16 % =
diference 14,08%
daňové břemeno -0,73% 2007 75,32% diference -1,37%
2006 76,69% index 98,22%
zisková marže 2,89% 2007 5,80% diference 0,86%
Kontrola:
×
48,25 % / 34,16 % Vliv ukazatele na celkovou diferenci
rentabilita aktiv 14,21%
×
2007 15,02% diference 6,26%
2006 21,27% index 141,66%
obrat aktiv 3,37% 2006 4,94% index 117,44%
Hodnota v roce 2006
2006 34,16% index 141,22%
2007 3,67 diference 0,63
fin. páka celkem 0,61%
×
2007 3,01 diference 0,04
Kontrola: -0,73%
2006 2,97 index 101,50%
+ 14,21% + 0,61% = 14,08%
úrokové břemeno 0,054
2006 3,04 index 120,62%
2007 132,76% diference 2,36%
2,89% 3,37% 6,26%
2006 130,40% index 101,81% Kontrola:
pákový ukazatel -0,009 2007 2,27 diference -0,01
×
2006 2,28 index 99,69%
0,054 -0,009 0,04
Obr. 11 „Logaritmický rozklad ukazatele rentability Eurest s.r.o.“ Zdroj: vlastní zpracování
Z výpočtů vidíme, že ukazatel ROE meziročně vzrostl o cca 14 procentních bodů, což v relativním vyjádření obnáší růst o cca 41%. Na celkové změně ukazatele ROE se podílí především rentabilita aktiv (14,21%), která působila na tento růst. Obě části rentability aktiv, tzn. zisková marže a obrat aktiv mají pozitivní trend. Finanční páka dosahuje jen velmi malých pozitivních hodnot, pákový ukazatel je mírně negativní, naproti tomu úrokové břemeno mírně pozitivní. Pro analyzované období je vzhledem k poklesu podílu vlastního kapitálu zřejmé, že finanční páka v posledním sledovaném období mírně roste (oproti minulému období) a při skutečnosti zvýšení rentability aktiv dosahuje ukazatel ROE pozitivních výsledků. Pro přesnější představu o vývoji tohoto ukazatele by bylo potřeba porovnání s konkurencí, které by v tomto případě analýzy dominantní firmy na trhu, nemělo velkou vypovídací hodnotu, a proto vystačí samotná vypovídací schopnost ukazatele pro účely této práce.
- 76 -
4.6
Souhrnné index hodnocení
Od finanční analýzy se očekává nejen analýza minulosti, ale i předpověď budoucnosti podniku, zejména co do schopnosti podniku přežít. K tomu slouží tzv. systémy včasného varování nebo predikční modely. Tyto bankrotní a bonitní modely vycházejí ze stejného předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým odlišnostem ve vývoji, charakteristickým právě pro podniky ohrožené úpadkem. Základní rozdíl bonitních a bankrotních modelů spočívá v tom, že bankrotní modely vychází ze skutečných údajů, kdežto bonitní jsou založeny zčásti na teoretických a pragmatických poznatcích získaných zobecněním dílčích údajů. 4.6.1 Bonitní modely
Bonitní modely jsou velmi závislé na množství informací o výsledcích v daném oboru, tzn. na údajích, které se označují jako „oborové hodnoty“. 4.6.1.1 Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy
Tato soustava odpovídá podmínkám České republiky, takže je možné říci, že bude bez zkreslení jiným ekonomickým prostředím poskytovat uspokojivé výsledky. Bilanční analýza I. Konkrétní výpočet analyzovaného podniku je zobrazen v následující tabulce.
2003 2004 2005 2006 2007
S L A R
VK/DL.AKT (Fin.maj + pohl)/ 2,17*kr.dluhy vykony / 2*PAS 8*EAT / VK
2 4 1 5 12
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem
Celkem
Celkem
Celkem
Celkem
1,67
1,99
2,71
4,78
4,04
3,33
3,99
5,43
9,56
8,09
0,55
0,57
0,65
0,82
0,79
2,21
2,29
2,61
3,30
3,17
1,46
1,27
1,19
1,04
1,26
1,46
1,27
1,19
1,04
1,26
4,73
4,77
4,89
3,56
5,12
23,66
23,83
24,46
17,82
25,62
2,55
2,61
2,81
2,64
3,18
Tab. 23 „Bilanční analýza I.“ Zdroj: vlastní zpracování
Jak je možno z tabulky vidět, výsledky dosahují hodnot nad 1, což se považuje za velmi pozitivní v celé analyzované historii finančního řízení. Bilanční analýza II. Z výsledků této analýzy je evidentní (uvedeno v tabulce níže), že hodnotě opět převyšují hranici C = 1, na základě čehož lze konstatovat, že se jedná o bonitní firmu, tzn. společnost s dobrým finančním zdravím.
- 77 -
2003 2004 2005 2006 2007
S1 S2 S3 S4 S5 S L1 L2 L3 L4 L A1 A2 A3 A R1 R2 R3 R4 R5 R
VK/ST.AKTIVA VK/ST.AKTIVA*2 VK/Cizi zdroje CA/Kratkodobe dluhy*5 CA/Zasoby*15
1,67
1,99
2,71
4,78
4,04
0,83
1,00
1,36
2,39
2,02
0,42
0,39
0,48
0,81
0,80
0,35
0,33
0,35
0,43
0,43
0,89
1,03
1,34
1,37
1,10
0,40
0,45
0,27
0,27
0,29
1,67
1,63
2,30
3,03
2,90
1,32
1,34
1,51
1,90
1,85
0,59
0,66
0,95
1,38
1,32
1,95
1,77
1,72
1,52
1,83
3,35
3,18
2,71
1,73
2,08
1,34
1,32
1,41
1,51
1,53
1,32
1,42
1,60
1,71
2,01
4,73
4,77
4,89
3,56
5,12
3,45
3,32
3,88
3,92
5,65
1,77
1,87
2,26
2,58
3,08
1,37
1,36
1,36
1,35
1,33
1/6 2*fin.majetek/kr.zavazky fin maj + pohledavky / kr.zavazky OA/Kr.dluhy WC/PAS*3,33 1/3 Trzby/2/PAS Trzby/4/VK pridana hodnota*4/Trzby 1/12 10*EAT/pridana hodnota 8*EAT/VK 20*EAT/PASIVA 40*EAT/(trzby+vykony) 1.33*provozni VH/VH 5/12
CELKOVY UKAZATEL
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem
Celkem
Celkem
Celkem
Celkem
0,908
1,062
1,421
2,215
1,871
1,160
1,168
1,483
1,926
1,852
2,213
2,091
1,946
1,586
1,815
3,282
3,295
3,556
3,073
4,235
2,09
2,11
2,37
2,42
2,84
Tab. 24 „Bilanční analýza II.“ Zdroj: vlastní zpracování
Bilanční analýza III. Bilanční analýza III. tvoří nadstavbu bilanční analýzy II. Oproti této analýze dochází k úpravě některých ukazatelů na základě předem stanovených parametrů, navíc v sobě zahrnuje výkaz cash flow, takže částečně umožňuje sledovat pohyb finančních prostředků. 4.6.1.2 Kralickův Qucktest
Na základě dosažených hodnot za jednotlivé ukazatele se firmě v tomto modelu přidělují body a výsledná známka se stanoví jako prostý aritmetický průměr bodů za ukazatele jednotlivě, jak je možné vidět v tabulce č. 26 níže.
uk azatel kvóta vlastního kapitálu doba splácení dluhu z CF cash flow v tržbách ROA
výborně
velmi dobře
dobře
špatně
ohrožení
1
2
3
4
5
>30% < 3 roky > 10% > 15%
>20% < 5 let > 8% > 12%
>10% < 12 let > 5% > 8%
>0% > 12 let > 0% > 0%
negativní > 30 let negativní negativní
Tab. 25 „Kralickův test – stupnice hodnocení ukazatelů“
- 78 -
Následující tabulka obsahuje data hodnocená Kralickovým testem bonity. kvóta vlastního kapitálu
2003
2004
2005
2006
2007
29%
28%
32%
44%
44%
3,12
3,51
2,82
2,33
1,78
173 198
202 361
218 000
241 881
6%
6%
7%
8%
8%
12%
12%
14%
15%
21%
vlastní kapitál/aktiva
doba splácení dluhu z CF
(krátkodobé + dlouhodobé závazky)/cash flow
169 007
cash flow =
výsledek hospodaření + odpisy + změna stavu rezerv
cash flow v tržbách cash flow /tržby
ROA (HV po zdanění + úroky(1 - t))/A
Tab. 26 „Výpočet Kralickou Quicktestu“ Zdroj: vlastní zpracování
Hodnocení firmy 2003 kvóta vlastního kapitálu doba splácení dluhu z CF cash flow v tržbách ROA průměr
2004
2 2 4 3 2,75
2 2 3 3 2,50
2005 1 1 3 2 1,75
2006 1 1 3 2 1,75
2007 1 1 3 1 1,50
Tab. 27 „Interpretace výsledků Kralickova Quicktestu“ Zdroj: vlastní zpracování
Z výsledků je možno konstatovat, že si společnost znovu stojí velmi dobře. Obdržela velmi dobré známky a její dobrý stav je ovlivněn v posledním analyzovaném roce výbornou známkou hned ve třech oblastech, tj. za celou oblast finanční stability tak hodnotou rentability aktiv. V horších hodnotách se nachází společnost často na pomezí s tendencí k lepší hranici výsledku. Z tohoto lze usuzovat na velmi bonitní stav a dlouhodobý, neustále se zlepšující vývoj analyzované společnosti. 4.6.1.3 Ostatní modely
Mezi ostatní modely lze označit Tamariho model, který vychází z bankovní praxe hodnocení firem. Jelikož se jedná o model převzatý ze zahraničí, nelze jeho aplikací docílit uspokojivý pohled na finanční pozici českého podniku, kvůli čemuž nebude v této analýze použit.
- 79 -
4.6.2 Bankrotní modely
Bankrotní modely oproti bonitním modelům informují uživatele o eventuelním ohrožení společnosti v dohledné době. Přes dobré výsledky v případu bonitních modelů následuje analýza výsledků společnosti Eurest s.r.o. za použití jednotlivých bankrotních modelů. 4.6.2.1 Altmanův model
Altmanův index finančního zdraví podniku vychází z propočtu globálních indexů, resp. indexů celkového hodnocení. 2003
Váha 2003 3,107 0,12
Ukazatel X1 EBIT/AKT X2 Tržby/AKT X3 Tržní hodnota VK/Cizí zdroje X4 Zadržený zisk/AKT X5 WC/AKT
2004 2005 2006 2007 Celkem 0,12 0,14 0,15 0,21 0,37
2004
2005
2006
2007
% Celkem 8% 0,36
% Celkem 8% 0,44
% Celkem 10% 0,47
% Celkem 10% 0,66
% 13% 70%
0,998
3,91
3,55
3,44
3,04 3,67
3,90
82%
3,54
81%
3,43
76%
3,03
68%
3,66
0,420
0,42
0,39
0,48
0,81 0,80
0,18
4%
0,17
4%
0,20
4%
0,34
8%
0,33
6%
0,847
0,22
0,21
0,25
0,38 0,37
0,18
4%
0,18
4%
0,21
5%
0,32
7%
0,31
6%
0,717
0,18
0,20
0,29
0,42 0,40
0,13
3%
0,14
3%
0,20
5%
0,30
7%
0,28
5%
4,75 100%
4,39
100%
4,49
100%
4,46
100%
5,25
100%
Z FAKTOR
Tab. 28 „Altmanův model“ Zdroj: vlastní zpracování
Index dosahuje hodnot vyšších jak 2,9, tzn. hodnot pro pásmo prosperity, což je z hlediska finančního posouzení firmy pozitivní. Jeho použití je však v podmínkách České republiky rozporuplné, protože základní parametry se zásadně liší od USA, čímž se jeho vypovídací schopnost rapidně snižuje. 4.6.2.2 Altmanovo Z-skóre
Pro rozvojové trhy, mezi něž se Česká republika řadí, byla vytvořena modifikace základního Altmanova indexu do podoby Z-skóre. Ukazatel X1 NWC/AKT X2 Zadrzeny zisk/AKT X3 EBIT/AKT X4 VK/ZAVAZKY
Váha 2003 6,560 0,12
2003 2004 2005 2006 2007 2004 2005 2006 2007 Celkem % Celkem % % Celkem % Celkem % Celkem 0,13 0,22 0,28 0,24 0,79 29% 0,85 31% 1,42 39% 1,84 37% 1,57 31%
3,260
0,22
0,21
0,25
0,38 0,37
0,70
26%
0,69
25%
0,81
22%
1,23
25%
1,20
6,720
0,12
0,12
0,14
0,15 0,21
0,80
29%
0,78
29%
0,95
26%
1,01
20%
1,43
28%
1,050
0,42
0,39
0,48
0,81 0,80
0,44
16%
0,41
15%
0,50
14%
0,85
17%
0,84
17%
2,72 100%
2,73
100%
3,69
100%
4,93
100%
5,03
100%
Z FAKTOR
24%
Tab. 29 „Altmanovo Z-skóre“ Zdroj: vlastní zpracování
Dle interpretace výsledků tohoto indexu, kdy výsledná hodnota dosahuje výše nad 2,6, je možno konstatovat uspokojivou finanční situaci, která se v čase velmi dynamicky pozitivně zlepšuje.
- 80 -
4.6.2.3 Model „IN“ Index důvěryhodnosti
Tento model zpracovaný pro vyhodnocování finančního zdraví českých firem v tuzemském prostředí skýtá velice přesné informace o podniku. V tomto případě dosazené hodnoty vah jsou platné pro odvětví ekonomiky H (dle řazení OKEČ), která se týká oblasti pohostinství. 2003 Ukazatel
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem
2004 %
Celkem
2005 %
Celkem
2006 %
Celkem
2007 %
Celkem
%
X1 AKT/Cizí zdroje
1,43
1,41
1,50
1,85
X2 EBIT/nakl.uroky X3 EBIT/AKT
n/a
99850
60467
429452
0,12
0,12
0,14
0,15
0,21
1,49
22%
1,46
0%
1,78
0%
1,89
0%
2,67
X4 TRŽ/AKT
3,91
3,55
3,44
3,04
3,67
3,44
51%
3,12
0%
3,03
0%
2,68
0%
3,23
0%
X5 OA/(Kr.zavazky+kr.bank.uvery)
1,32
1,34
1,51
1,90
1,85
1,32
20%
1,34
0%
1,51
0%
1,90
0%
1,85
0%
X6 zavazky po době splatnosti/trzby
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,81
0,50
165140 n/a
7% n/a
0,50
0%
10984 100%
0,00
IN FAKTOR
6,75 100%
IN FAKTOR bez X2 a X6
6,75
6,41
0%
6651 100%
0,00
10990 100%
1,00
0,53
0,00
0,65
0%
47240 100%
0,00
6658 100% 6,83
0,00
0,63
0%
18165 100% 0%
0,00
47247 100% 7,11
0,00
18174 100% 8,38 100%
Tab. 30 „IN index důvěryhodnosti“ Zdroj: vlastní zpracování
V případě těchto výsledků IN faktoru jsou data zkreslena. V první řadě hodnota druhého ukazatele (podíl EBIT a nákladových úroků) se jeví v minulém roce nadprůměrně vysoká, protože tato firma dle interních předpisů nevyužívá ke svému financování bankovních úvěrů, dále hodnota posledního (šestého) ukazatele je velmi obtížně identifikovatelná. Je to z důvodu absence informace účetní závěrky společnosti o hodnotě závazků po lhůtě splatnosti. Při předpokladu, na základě dobré znalosti společnosti, nulové výše těchto závazků by nabyla hodnota tohoto ukazatele hodnoty nula. Pokud neuvažujeme tyto dvě komplikace interpretace modelu, dosahuje společnost opět nadprůměrně dobrých výsledků, daleko přesahuje se svou hodnotou IN=8,38 běžnou, finančně zdravou společnost. 4.6.2.4 Tafflerův model
Tafflerův model představuje určitou variantu Altmanova modelu, vyvinutou původně pro analýzu britských společností. 2003
x1 x2 x3 x4
EBT/kratkodobe dluhy OA/Cizi zdroje Kratkodobe dluhy/celk.aktiva (fin.majetek - kr.dluhy) / provozni N.
z 2003 2004 2005 0,53 0,30 0,27 0,34 0,13 1,09 1,15 1,30 0,18 0,58 0,61 0,58 0,16 3,91 3,55 3,44
2006
2007
Celkem
2004 %
2005
Celkem
%
Celkem
2006 %
Celkem
2007 %
Celkem
%
0,42
0,60
0,16
15%
0,14
15%
0,18
18%
0,22
22%
0,32
27%
1,64
1,57
0,14
14%
0,15
15%
0,17
17%
0,21
21%
0,20
17%
0,47
0,47
0,10
10%
0,11
11%
0,10
10%
0,08
8%
0,08
7%
3,04
3,67
0,63
61%
0,57
58%
0,55
55%
0,49
48%
0,59
49%
1,03 100%
0,97
100%
1,01 100%
1,19
100%
1,00 100%
Tab. 31 „Tafflerův model v letech 2003 – 2007“ Zdroj: vlastní zpracování
- 81 -
Pro rok 2007 dosahuje hodnota indexu Tafflerova modelu Z=1,19, což dalece přesahuje hodnotu nula, lze konstatovat, že pro společnost představuje výsledek malou pravděpodobnost finančních problémů, tj. bankrotu. 4.6.2.5 Ostatní modely
Za zmínku v tomto případě stojí tzv. Aspekt Global Rating. Jedná se o produkt společnosti Aspekt, která vydává stejnojmenný časopis zaměřený na odvětvové analýzy. Obdobně jako index důvěryhodnosti je i tento model zkonstruován pro české prostředí. Index zařazuje hodnocený subjekt do devíti bodové stupnice, která se svojí podobou neliší od ratingových stupňů používaných v zahraničí. Viz následující obrázek. Rating AAA AA A BBB BB B CCC CC C
Pro hodnotu indexu ≥ 8,5 7 5,75 4,75 4 3,25 2,5 1,5 < 1,5
Komentář k ratingu Optimálně hospodařící subjekt blížící se ideálnímu podniku Velmi dobře hospodařící subjekt se silným finančním zdravím Stabilní a zdravý subjekt s minimálními rezervami v rentabilitě či likviditě Stabilní průměrně hospodařící subjekt Průměrně hospodařící subjekt, jehož finanční zdraví má poměrně jasné rezervy Subjekt s jasnými rezervami a problémy, které je třeba velmi dobře sledovat Podprůměrně hospodařící subjekt, jehož rentabilita i likvidita si vyžadují ozdravení Představitel nezdravě hospodařícího subjektu s krátkodobými i dlouhodobými problémy Subjekt na pokraji bankrotu se značnými riziky a častými krizemi
Tab. 32 „Ratingové stupně a jejich hodnocení“ Zdroj: vlastní zpracování
Index se skládá ze součtu celkem sedmi ukazatelů, jejichž výpočet ukazuje níže uvedená tabulka. Ukazatel
Výpočet
1 ukazatel provozní marže
(provozní HV + odpisy)/(tržby za prodej výrobků a zboží)
2 ukazatel běžného ROE
(HV za běžné období)/ VK
3 ukazatel krytí odpisů 4 ukazatel krátkodobé likvidity
(provozní HV + odpisy)/odpisy závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci
5 ukazatel vlastního financování
VK / pasiva celkem
6 ukazatel provozní rentability aktiv 7 ukazatel využití aktiv
(provozní HV + odpisy) / aktiva celkem (tržby za prodej vlastních výrobků a zboží) / aktiva celkem
Tab. 33 „Výpočet indexu“ Zdroj: vlastní zpracování
- 82 -
2003
2004
2005
2006
2007
1 ukazatel provozní marže
Ukazatel
0,0776
0,0827
0,1002
0,1119
0,1271
2 ukazatel běžného ROE
0,4059
0,4170
0,4456
0,3416
0,4825
3 ukazatel krytí odpisů 4 ukazatel krátkodobé likvidity
4,6150 0,9275
5,2730 0,9763
5,8624 1,0646
6,7458 1,3327
8,3441 1,2779
5 ukazatel vlastního financování
0,2918
0,2787
0,3171
0,4396
0,4409
6 ukazatel provozní rentability aktiv 7 ukazatel využití aktiv
0,2264 3,9070 10,45
0,2103 3,5462 10,78
0,2390 3,4384 11,47
0,2325 3,0404 12,24
0,3205 3,6673 14,66
Tab. 34 „Výsledky Aspekt Global Ratingu“ Zdroj: vlastní zpracování
Z výsledku tohoto indexu, kdy dosahuje hodnot nad 8,5 je evidentní, že se jedná o podnik optimálně hospodařící, blížící se ideálnímu podniku.
- 83 -
5 Návrh finančního plánu rozvoje společnosti Eurest s.r.o. Z výsledků provedeného šetření a analýzy je zřejmé, že společnost Eurest s.r.o. naplňuje
základní
předpoklady
úspěšného
podnikání.
Je
součástí
velké
nadnárodní firmy integrující do sebe stále větší množství příbuzných či podpůrných podniků z odvětví. Jedná se o léta prověřené řízení stravování obyvatelstva se zkušenostmi ze zahraničních trhů. Díky svému patentu hlubokého zamrazování dosahuje významné konkurenční výhody vůči konkurenci a představuje tak stále oblast velkého potenciálu rozvoje. Na základě finanční analýzy lze usuzovat, že podnik Eurest s.r.o. si vede velmi dobře, jak z hlediska finančního zdraví podniku, tak z hlediska růstového potenciálu na trhu. Naplňuje hlavní předpoklady zdravého podniku, který je tvůrcem hodnoty a jehož tržní hodnota se proto v čase zvyšuje. Protože v souladu se strategickými záměry top managementu firmy je i rozšíření tržního segmentu o segment nemocnic, resp. zdravotnických zařízení, je náplní této kapitoly návrh finančního plánu a zhodnocení jeho dopadů na finanční zdraví podniku v případě, že při této expanzi bude k financování využito cizího (dluhového) kapitálu. Expanze, kterou hodlá společnost Eurest s.r.o. uskutečnit, s sebou nese v podnikatelském prostředí vždy určitá rizika. Jedná se o riziko nezvládnutí řízení rozvoje managementem, riziko odchýlení plánů od skutečností, riziko finanční nákladovosti apod. Expanze na trhu s sebou přináší rozhodnutí o strategii a zdrojích financování. Společnost dosud nevyužívala ke svému financování dlouhodobý cizí kapitál v podobě úvěru či emitovaných dluhopisů. Kapitálové potřeby byly dosud řešeny reinvesticí zisku nebo prostřednictvím mateřské společnosti. Je však otázkou, zda je toto řešení zcela optimální. Jako reálný se jeví předpoklad, že od této strategie bude muset společnost ustoupit a dát prostor využití cizího (dluhového) kapitálu. Použití dluhu ve struktuře kapitálu s sebou přináší riziko způsobené určitým mezním rozptylem zisků vyvolaných dluhovým financováním. V takové situaci můžou firmě nastat různé, např. platební potíže, které v maximálním účinku mohou vést k úpadku podniku. V této souvislosti se hovoří o finančním riziku cizího kapitálu pro podnik. - 84 -
Na druhé straně použití cizího kapitálu vede (vzhledem k jeho nižší ceně ve srovnání s kapitálem vlastním a existenci úrokového daňového štítu) k růstu rentability vlastního kapitálu, což má bezprostřední dopad na hodnotu podniku. To je příčinou vzniku problematiky optimalizace struktury financování podniku, při které by bylo dosaženo maximalizace tržní hodnoty při minimu nákladů kapitálu a finančního rizika. Mezi faktory ovlivňující poměr vlastního kapitálu zde vstupuje odvětví, ve kterém společnost podniká, struktura majetku, preference vlastníků a manažerů a jejich postoj k riziku, situace na bankovním úvěrovém trhu i trhu cenných papírů, politika podniku, jeho výnosnost, ale i stabilita tržeb a zisku. Návrh finančního plánu vychází z tržního podílu společnosti na českém trhu a jeho dosavadního vývoje, dle kterého je činěn také odhad jak konstantního tak progresivního růstu. Tabulka uvedená níže ukazuje počet provozoven vlastnících společností Eurest s.r.o. v průběhu minulých let s jejich procentuelním vývojem v jednotlivých obdobích. Ve výpočtu je abstrahováno od vysokých temp růstu 90.let. 350
100,00% 90,00%
300
80,00% 250
70,00% 60,00%
200
50,00% 150
Počet provozoven %nárůst v letech
40,00% 30,00%
100
20,00% 50
10,00% 0,00%
19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07
0
Obr. 12 „Počet provozoven Eurest s.r.o. a jejich % nárůst v letech“ Zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů Eurest s.r.o.
Jak je vidět z obrázku z obrázku procentní nárůst provozoven společnosti Eurest s.r.o. v čase klesá. Pokles tempa růstu je zčásti způsoben přibližováním se k maximálním možnostem (stoprocentnímu tržnímu podílu), které skýtá trh
- 85 -
cateringových služeb, zčásti ztrátou některých nepříliš strategických provozoven společnosti z důvodu rozhodnutí managementu. Stále však pokračuje spolupráce s významnými společnostmi, jako je např. Škoda Auto a.s., ČEZ a.s., Nestlé ČR s.r.o., Česká spořitelna a.s., Siemens a.s., Microsoft a.s. Tito významní klienti generují velkou část zisků společnosti. Z důvodů orientace na zdravotní sektor by bylo zajímavé prognózovat nárůst provozoven z hlediska stálého neměnného vývoje
a
v případě
investice
do
rozvoje
cateringových
služeb
v oblasti
zdravotnických zařízení. Dle Institutu zdravotnických informací a statistiky v ČR a jeho registru bylo zjištěno, že k 31.12.2007 existuje v České republice celkem 165 odborných léčebných ústavů, 191 nemocnic vč. ambulantních částí a 83 lázeňských léčeben, což celkem představuje 439 zdravotnických zařízení. V roce 2006 již společnost navázala spolupráci se třemi zdravotnickými zařízeními, v čemž by chtěla nadále pokračovat v progresivním tempu. Pomocí váženého aritmetického průměru s vyloučením 90. let lze zjistit, že nárůst provozoven společnosti Eurest, s.r.o. činil v průměru 10,51 % ročně. S předpokladem pokračujícího stabilního tempa růstu by dosahoval počet provozoven v jednotlivých letech hodnot, které uvádí následující tabulka 36. Rok Počet provozoven
2008 349
2009 386
2010 426
2011 471
2012 521
Tab. 35 „Předpokládaný počet provozoven společnosti Eurest s.r.o. v letech“ – předpoklad stabilního růstu Zdroj: vlastní zpracování dle dat Eurest s.r.o.
Z toho nárůst provozoven ve zdravotnických zařízeních by se pohyboval okolo 5-ti provozoven ročně. Jiná
situace
ovšem
nastane
při
vyšších
procentuelních
očekáváních
managementem podniku, tj. při vstupu na segment zdravotnických zařízení za použití dluhového financování jak znázorňuje následující tabulka.
- 86 -
Počet nemocnic Cíl (oproti roku 2007) Počet provozoven ve zdravotnictví Celkový počet provozoven Nárůst v letech
2008 5%
2009 10%
2010 15%
2011 20%
2012 25%
22 44 66 88 110 349 393 452 514 581 10,51% 12,99% 17,24% 19,61% 20,49%
Tab. 36 „Nárůst počtu provozoven společnosti Eurest s.r.o. v letech“ – v případě etablování v segmentu zdravotnických zařízení Zdroj: vlastní zpracování
Jedním z nejdůležitějších aspektů plánování rozvoje společnosti Eurest s.r.o. je určení dodatečných zdrojů potřebných k financování navýšení počtu provozoven. Pro takovou úvahu lze velice zjednodušeně vycházet z poměru aktiv/pasiv na celkových tržbách z provozu, který ve sledovaných letech tvořil cca. následující poměr: 1 jednotka tržeb z provozu = 0,27 jednotek zdrojů
Výkazy zisku a ztráty v příloze č. 8 srovnávají 2 varianty. První variantou je stabilní růst počtu provozoven, který dle interních informací je schopna firma profinancovat z vlastních zdrojů. Druhá (optimistická) varianta v sobě obsahuje významnější navýšení objemu tržeb. Jejich rozdílem se zjistí částka, kterou by firma potřebovala k profinancování takovéhoto prognózovaného růstu v následujících po sobě následujících pěti obdobích. Z tabulky v příloze č. 8 lze vyčíst vypočítaná potřeba zdrojů financování ve výši 315 834 tis. Kč. Další kalkulace vychází z předpokladu, že celá prognózovaná potřeba zdrojů financování bude pokryta cizím kapitálem. Ke stanovení nákladových úroků byla využita úroková míra ve výši 9 %, která vychází z hrubého průměru úrokových měr na dlouhodobé bankovní úvěry poskytované podnikatelským subjektům.89 Dopad použití dlouhodobého cizího kapitálu na celkové finanční zdraví podniku, lze zjistit za pomocí kritérií pro volbu optimální kapitálové struktury.
89
[16] - 87 -
Průměrné náklady kapitálu WACC
Průměrné náklady kapitálu WACC představují zdaněné náklady v jejich aktuální procentní výši, které jsou spojené se zapojováním dlouhodobých vlastních a cizích zdrojů do financování podniku. Pro výpočet průměrných nákladů kapitálu je nutné znát výši nákladů na cizí kapitál, výši nákladů na vlastní kapitál, podíl vlastních a cizích zdrojů na celkovém kapitálu podniku v jeho tržním vyjádření včetně míry zdanění (efektivní daňové sazby). Náklady vlastního kapitálu (re) představují výnosnost požadovanou investorem v pozici vlastníka. Podnik za kapitál poskytnutý investorem vyplácí dividendu, případně vytvořený zisk reinvestuje a výnosnost pak spočívá v růstu tržní hodnoty podniku
v
budoucnosti.
Pro
stanovení
nákladů
vlastního
kapitálu
je
nejpoužívanější metodou model CAPM kde,
re = rf + β * (rm - rf) Vz. 62
V tomto modelu představuje rf bezrizikovou výnosovou míru, β specifické tržní riziko vyjadřující citlivost akcie na změny tržního portfolia a (rm-rf) prémii za systematické tržní riziko. Náklady cizího kapitálu (rd) vyjadřují úrok, který musí podnik zaplatit na trhu za vypůjčený dlouhodobý cizí kapitál. Náklady cizího kapitálu jsou nižší než úrok, protože úroky tvoří daňově uznatelný náklad a umožňují tak působení tzv. daňového štítu. Lze je vyjádřit jako průměrnou úrokovou míru z jednotlivých úvěrů nebo jako vnitřní výnosové procento obligace. Následující vzorec uvádí metodu výpočtu (WACC) průměrných nákladů kapitálu. WACC = rd × (1 − t )
D E + re × C C Vz. 63
kde WACC jsou průměrné náklady kapitálu, rd
- náklady na cizí kapitál,
t
- sazba daně z příjmů,
D/C
- podíl cizích zdrojů na celkových pasivech,
re
- náklady na vlastní kapitál,
E/C
- podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech,
E
- vlastní kapitál
- 88 -
D
- cizí kapitál
C
- celkový kapitál
Optimálně rozvrženou kapitálovou strukturu představuje dle teorie U křivky takový poměr vlastních a cizích zdrojů financování, při kterém je dosaženo minimum WACC. Se zvyšujícím se D/K mají WACC tendenci klesat. Ovšem od určitého okamžiku začínají WACC růst. S růstem zadluženosti totiž dochází k růstu jak nákladů cizího kapitálu, tak nákladů vlastního kapitálu – věřitelé i vlastníci se obávají zvýšeného finančního rizika v důsledku růstu zadlužení a požadují tak vyšší kompenzaci za poskytnutý resp. vložený kapitál. Tento předpoklad vychází z teorie vztahu mezi výnosem a rizikem ve financích. Platí totiž, že s růstem rizika roste i požadovaná výnosnost. re E K rd t (1-t) D (půjčka) D (ostatní cizí zdroje) re*E/K rd*(1-t)*D/K WACC
2007 12% 342 278 776 294 0 24% 0,76
0 429 368 0,0527 0,0000 0,0527
2008
2009
2010
2011
2012
12% 161 706 842 504 9% 24% 0,76 315 834 364 963 0,0230 0,0242 0,0472
12% 354 095 975 375 9% 19% 0,81 252 667 368 612 0,0436 0,0178 0,0614
12% 612 889 1 174 688 9% 19% 0,81 189 501 372 299 0,0626 0,0111 0,0737
12% 904 592 1 440 454 9% 19% 0,81 126 334 409 528 0,0754 0,0060 0,0814
12% 1 177 040 1 772 594 9% 19% 0,81 63 167 532 387 0,0797 0,0025 0,0821
Tab. 37 „WACC v letech“ Zdroj: vlastní zpracování
Pro výpočet diskontní míry cizího kapitálu byl použit výpočet dle průměrných úrokových sazeb bank na českém trhu. Z tabulky vidíme, že v případě použití cizího kapitálu WACC rostou. Tento nárůst však není způsoben vyššími náklady na cizí kapitál, ale kumulací vlastního kapitálu. Ten je způsoben zachováním stávajícího výplatního poměru společnosti pohybujícího se kolem 45%. V případě ponechání nerozděleného zisku ve firmě, by se WACC zvyšovaly a tím se prodražovala cena kapitálu. Proto by společnost měla v případě dodatečného financování cizím kapitálem uvažovat o alternativním zhodnocení zisku nebo o jeho rozdělení společníkům, kteří jej mohou investovat do dalších podnikatelských nápadů.
- 89 -
V případě přílišné kumulace kapitálu ve společnosti bez dalšího využití by byl zaznamenán negativní trend. Čím vyšší je perspektiva zisku, tím vyšší podíl cizího kapitálu si podnik může dovolit. Úměrným zadlužením může podnik pozitivně ovlivnit rentabilitu vlastního kapitálu (ROE), čímž využívá kladného efektu finanční páky. Z důvodu stability ziskovosti společnosti v minulých obdobích a z důvodu nevyužívání dlouhodobého cizího kapitálu, může podnik bez jakýchkoli problémů financování cizími zdroji využít. Tento trend využívání cizích zdrojů je uplatňován všemi podniky ve skupině, management tak preferuje nižší míru rizika a konzervativní přístup k financování podnikatelské činnosti. Výsledky finanční analýzy jsou velice pozitivní a v tomto smyslu lze doporučit použití cizího kapitálu jako nástroje k rozšíření tržního potenciálu v rámci zdravotnických zařízení. V podmínkách neustále se měnícího trhu, by management společnosti měl být neustále připraven na rychlé reakce na tyto změny a nové požadavky klientů, které se jistě v budoucnu budou vyvíjet. K udržení takové pozice firmy lze, jak je v diplomové práci vidět, použít dlouhodobých cizích zdrojů. Jakým způsobem však již překračuje meze této diplomové práce. Společnost Eurest s.r.o. má zázemí v silné mezinárodní mateřské společnosti s dlouholetými zkušenostmi a ověřenou technologií, jak již bylo zmíněno výše. Pro udržení takového stavu lze dále doporučit •
udržení a neustálé zvyšování spokojenosti zákazníků,
•
rozšíření portfolia služeb na trhu stravování ať už formou založení dalších dceřiných společností nebo rozšíření stávající společnosti Eurest s.r.o.,
•
upevnění vztahů s klíčovými klienty,
•
předvídat a být vždy co nejlépe připraven na nadcházející změny na trhu
•
a potvrdit jako správné rozhodnutí pokus o proniknutí do dalších segmentů tohoto malého trhu, tj. segment zdravotnických zařízení.
- 90 -
6 Závěr Tato diplomová práce hodnotí zdraví společnosti Eurest s.r.o., jedné z největších cateringových firem na českém trhu a dle použitých metod finanční analýzy poukazuje na výborné postavení podniku a ústí v návrh potenciálního rozvoje společnosti na specifický trh zdravotnických zařízení. V první části seznamuje čtenáře s tématem práce, nastiňuje její vývoj a dává si cíl, který by se měl stát přínosem jak managementu firmy, tak i široké veřejnosti a potenciálním čtenářům. Další část čerpá z různých knižních, internetových a dalších zdrojů finanční analýzy, a poskytuje tak teoretický základ pro finanční analýzu samotnou. Uvádí jednotlivé metody a způsoby hodnocení efektivnosti podniků, aby je v dalších částech následně využila k vlastním hodnocením a závěrům. Třetí kapitola popisuje analyzovanou společnost, informuje o jejím postavení na trhu, propojenosti s majitelem a hovoří o základních principech financování cateringového odvětví. Dává tak čtenáři představu o analyzovaném subjektu, jeho činnostech, tak aby si dokázal utvořit obrázek o této společnosti. Praktická část je rozvržena do dvou kapitol. Kapitola číslo čtyři obsahuje finanční analýzu již s konkrétními daty, skládající se z jejích závěrů a odpovídajícím způsobem spolu s kontextem interních informací se tato data snaží interpretovat. Druhá praktická část, pátá kapitola, navrhuje progresi společnosti do velmi specifického segmentu trhu zdravotnických zařízení, ve které vidí management společnosti další možný potenciál a uvádí jednu z možných variant tohoto finančního rozvoje. Závěrem je již jen uvedena rekapitulace skutečností uvedených v diplomové práci, která představuje logické vyústění této práce. Rád bych na závěr zmínil, že jsem velice rád nahlédl pod „pokličku“ jednoho z nejúspěšnějších podniků v ČR, nejen ve srovnání s cateringovým trhem. Obzvláště pro takto malý segment trhu, mezi které se Česká Republika řadí, je důležité správné použití dobré technologie v jakémkoliv odvětví, protože jen tak se
- 91 -
naučí občané ČR zůstat konkurenceschopní v rámci Evropy i celého světa a budou moci předat své schopnosti a znalosti dále.
- 92 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
BREALEY, R.A., MYERS, S.C. Principles Of Corporate Finance. 7.vyd.: McGraw-Hill/Irwin, 2003. ISBN 978-0072940435-13.
[2]
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3.
[3]
KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.
[4]
KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-529-1.
[5]
KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví Světový koncept. 3. vyd. Praha: Bova Polygon, 2002. ISBN 80-7273-062-2.
[6]
MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2.vyd. Praha: Aspi, 2006. ISBN 80-7357-219-2.\
[7]
NOVOTNÝ, F. Ztratil jsem hlad, dostal chuť. 1.vyd. Praha. Eurest. 2006.
[8]
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1386-1.
[9]
SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-247-9069-6.
[10]
Eurest Výroční zpráva. 2007. 1.vyd. Praha
[11]
Interní materiály Eurest s.r.o.
[12]
Eurest [online]. Dostupné z: http://www.eurest.cz
[13]
Compass Group [online]. Dostupné z:
[14]
Obchodní rejstřík [online]. Dostupné z:
[15]
ÚZIS [online]. Dostupné z http://www.uzis.cz
- 93 -
[16]
ČNB [online]. Dostupné z http://www.cnb.cz
- 94 -
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Rozvaha k 30.9.2007
počet stran: 2
Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění
počet stran: 1
Příloha č. 3 Výkaz cash flow
počet stran: 1
Příloha č. 4 Vertikální analýza rozvahy
počet stran: 2
Příloha č. 5 Horizontální analýza rozvahy
počet stran: 2
Příloha č. 6 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
počet stran: 1
Příloha č. 7 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
počet stran: 1
Příloha č. 8 Finanční plán
počet stran: 1
- 95 -