JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika

Babovřesky pro umění Bakalářská práce

Autor práce: Daniela Boková Vedoucí práce: PhDr. Pavel Aujezdský Oponent práce: prof. Mgr. Jan Gogola

Brno 2016

Bibliografický záznam BOKOVÁ, Daniela. Babovřesky pro umění [Babovřesky for the art]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, rok 2016. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Pavel Aujezdský.

Anotace V této práci se zaměřím na osobnost „krále české komedie“ Zdeňka Trošky a jeho poslední komediální trilogii Babovřesky. Filmy se vyznačují především rekordní návštěvností v kinech a odsuzováním kritikou. Tyto filmy budu analyzovat a následně porovnávat se staršími českými komediemi podobného typu. Účelem práce je najít základní prvky úspěchu těchto komedií a pokusit se je zobecnit.

Annotation In this work, I would like to focus on the personality of the "king of Czech comedy" Zdenek Troška and his latest comedy trilogy Babovresky. Films are characterized primarily by record attendance at cinemas and denouncing critics. These films will analyze and compare with older Czech comedies of this kind. The purpose of this work is to find the essential elements for the success of these comedies and try to generalize to.

Klíčová slova Troška, Babovřesky, lidový, vesnický, komedie, humor, umění

Keywords Troska, Babovresky, folk, country, comedy, humor, art

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům V Brně, dne 23.5.2016

Daniela Boková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především PhDr. Pavlu Aujezdskému, za jeho ochotu a trpělivost, při vedení mé práce, za skvělé a podnětné připomínky a inspiraci ke psaní. Také bych ráda poděkovala svým rodičům a příteli za podporu při psaní a velkou trpělivost. A v neposlední řadě i všem svým profesorům a profesorkám, kteří mě při studiu vedli a inspirovali.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 1 Formulace výzkumné otázky (VO) – co a proč bude zkoumáno .......................................... 1 Předmět zkoumání ........................................................................................................... 2 Kritéria výběru vzorku ...................................................................................................... 2 Vzorek............................................................................................................................... 3 1. Co je to vesnická/lidová komedie? ....................................................................................... 7 Definice slova „komedie“ ................................................................................................. 7 Definice slova „lidový“ ..................................................................................................... 7 Definice slova „vesnický“.................................................................................................. 7 2. Současná vesnická komedie – Babovřesky ........................................................................... 9 Babovřesky ....................................................................................................................... 9 Babovřesky 2 .................................................................................................................. 12 Babovřesky 3 .................................................................................................................. 14 Společné prvky filmů.......................................................................................................... 18 Vliv doby vzniku ................................................................................................................. 20 3. Jak vypadaly takové komedie dřív? .................................................................................... 21 Na tý louce zelený .......................................................................................................... 21 Tři chlapi v chalupě......................................................................................................... 23 Vesničko má, středisková ............................................................................................... 24 Společné prvky filmů.......................................................................................................... 26 Vliv doby vzniku ................................................................................................................. 27 Srovnání tehdejší doby se současností .............................................................................. 28 4. Osobnost Zdeňka Trošky .................................................................................................... 30 Životopis............................................................................................................................. 30 Troškova dřívější tvorba ..................................................................................................... 33 Způsob financování Troškových filmu a jeho vliv na kvalitu děl..................................... 34 Další faktory ovlivňující Troškovu tvorbu ....................................................................... 36 Přehled reakcí kritiky na Troškovy filmy ............................................................................. 38 Shrnutí postojů kritiky .................................................................................................... 45 Závěr....................................................................................................................................... 46 Přílohy ...................................................................................................................................... 1 Příloha č.1: Kulturní test k dotaci ze Státního fondu kinematografie................................... 1 Příloha č.2 – projekty s vyplacenou filmovou pobídkou (2010-2015) ................................. 5

Úvod Formulace výzkumné otázky (VO) – co a proč bude zkoumáno Je možné použít prvky Troškových komedií i ve filmovém díle pro náročnější diváky a tím přitáhnout širší publikum ke kvalitnějším filmům? Ve své bakalářské práci se budu zabývat osobností Zdeňka Trošky a jeho filmovou komediální tvorbou. Přesněji se zaměřím na jeho poslední komediální trilogii Babovřesky. Zdeněk Troška je označován jako „král české komedie“, a to především díky neuvěřitelné návštěvnosti jeho filmů. Všechny díly jeho poslední komediální trilogie se držely na první příčce v návštěvnosti a předehnaly tak u nás i všechny americké velkofilmy. Pro představu Babovřesky 1 navštívilo přes rekordních 600 000 diváků. Dle mého názoru není možné všechny jeho diváky označit jakýmkoli hanlivým výrazem znevažujícím jejich inteligenci, k čemuž se kritika při vysvětlování Troškova úspěchu často uchyluje. K hlubší úvaze nad důvody jeho úspěchu mě přiměl fakt, že se mezi diváky nacházejí mí přátelé i členové rodiny, kteří jsou často vysokoškolsky vzdělaní a bezesporu inteligentní. Proto vyvracejí základní předpoklad Troškových kritiků, že jeho filmy navštěvují jen hlupáci. Podrobím tedy všechny tři díly Babovřesek pečlivému rozboru a pokusím se na základě toho pojmenovat základní principy Troškovy současné tvorby. Ty by se dle mého daly označit za pilíře úspěšnosti u většinového diváka. Jelikož podobný typ komedie byl oblíbený i v minulosti, rozhodla jsem se pro srovnání a lepší pochopení obliby těchto principů analyzovat i starší české filmy s obdobnou tematikou (komedie z prostředí vesnice, za použití lidového humoru) a pokusit se určit pilíře tehdejší komiky. Pojmenuji také faktory ovlivňující Troškovy komedie, aby bylo možné lépe porozumět tomu, z čeho jeho humor vlastně vychází a čeho/koho

1

se dotýká. Dalším tématem, které ve své práci nemůžu opomenout, je doba vzniku filmů a její vliv na styl vyprávění a komiku daných filmových děl. Na základě analýz a recenzí filmů, se chci zamýšlet nad tím, zda a kam je možné tento druh filmů posunout. Zda je možné zachovat určité prvky těchto filmů, které mají na svědomí onen úspěch a zároveň pozvednout kvalitu filmů.

Předmět zkoumání Definice souboru zkoumaných filmů 1)Troškova stěžejní komediální trilogie Babovřesek, která mu v součastné době zajistila největší divácký úspěch. 2)Tři starší české lidové komedie z prostředí vesnice Na tý louce zelený, Tři chlapi v chalupě a Vesničko má, středisková

Kritéria výběru vzorku Definice kritérií; odůvodnění kritérií. 1) Tyto filmy jsem si vybrala primárně z toho důvodu, že se jimi Troška dostal do „národního povědomí“, může to znít nadneseně, ale ze zkušenosti vyvozuji, že skutečně nepotkáte člověka (i když zahrnu i úzkou skupinu lidí bez jakéhokoli zájmu o film obecně), který by jméno Zdeňka Trošky neznal. Dokonce téměř každý má na Trošku i svůj subjektivní názor, což značí, že pokud jeho filmy neviděl, minimálně o nich slyšel tolik, aby si vytvořil vlastní obrázek o jeho tvorbě. To se mi zdá fascinující především proto, že se z mého pohledu podobné „všeobecné známosti“ nepodařilo dosáhnout téměř žádnému jinému českému režisérovi. Samozřejmě je několik českých režisérů známých i ve světových měřítcích a téměř všichni režiséři mají u kritiky lepší jméno, ale Trošku lze v současné době považovat za něco jako prototyp úspěšného a oblíbeného českého režiséra, což je ohromující a na svědomí to mají nepochybně především jeho komedie. 2) Trojce českých filmů z rozmezí let 1936 – 1985, téměř náhodný vzorek 2

komedií z prostředí české vesnice, které využívají lidový humor a tím se dají (ač velmi vzdáleně) připodobnit k typu „troškovské komedie“.

Vzorek Soupis a popis zkoumaných filmů. Oficiální text k vybraným filmům.

Babovřesky „Letní komedie Zdeňka Trošky je úsměvnou komedií ze života současné jihočeské vesnice Babovřesky, která s nadhledem a komediální nadsázkou, tak trochu v duchu Slunce, seno, sleduje kupící se nedorozumění a souhry náhod, které pořádně zamotají hlavu její obyvatelům. V příběhu nechybí láska, žárlivost, závist, intriky a zejména vtipné okamžiky, v nichž se někteří i najdou. Slovy režiséra: "Je to prostě film tak 'trošku' ze života." Po smrti stoleté Trudy zůstanou na konci vesnice lukrativní pozemky se starým domem. To se hodí starostovi a jeho příbuznému, kteří mají na pozemky zálusk a chtějí zde vybudovat autobazar. Jenže pozůstalí Hálovi se synem Adamem, se rozhodnou, že se jim vila líbí a opraví ji, i když v ní prý straší. Podtitul "z dopisu venkovské drbny" naznačuje, že na scénu vstoupí i místní zbožné ženy v čele s "univerzální" klepnou Horáčkovou, která o všem ví, od všeho má klíče, všude byla dvakrát... a uzurpuje si právo do všeho zasahovat. A právě do této vesničky přichází nový farář. Zbožné ženy čekají váženého důstojného pána, ale z auta vyskočí mladý, sportovně vyhlížející asi třicetiletý mladík s dvojsmyslným jménem. Netuší, co tu na něj čeká, co všechno bude muset řešit a právě díky tomu se odehrává v Babovřeskách množství humorných situací.(oficiální text distributora)“1

Babovřesky 2 „Příběh začíná tam, kde první díl skončil: drbna Horáčková vybíhá z domu naproti mladým hokejistům, kteří přijeli navštívit svého dobrého kamaráda a spoluhráče na nedalekou chalupu, aby tu aspoň pár dní trénovali i odpočívali. Horáčkovou okamžitě napadne pozvat svou vnučku, šikovně ji narafičit FDb: Film Babovřesky [online]. © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. [3.5.2016]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/babovresky/90305 1

3

sportovcům do cesty – třeba se jí nějaký všimne a holka udělá terno. Nevydrží a pochlubí se svým nápadem ostatním babkám. Zápletka se dále točí okolo pomsty Horáčkové starostovi Stehlíkovi, kvůli kterému musela opustit místo tajemnice na místním úřadě..... do vesnice přichází kontrolor z „kraje" a netuší, co tu na něj čeká, co všechno bude muset řešit a právě díky tomu se odehrává spousta humorných situací... A nad tím vší bdí mladý farář s trochu netradičním a dvojsmyslným jménem... Zdroj: TZ Falcon“2

Babovřesky 3 „Příběh začíná tam, kde druhý díl skončil: Horáčková vybíhá z domu naproti mladé dámě, která přijela do Babovřesek. Místní drbny, které se sběhly na náves, v ní poznaly sestru Glorii. Ta se (po vzoru faráře Petra) rozhodla vystoupit z řádu a zůstat v Babovřeskách. Zápletka se točí okolo pomsty starosty Stehlíka a místních chasníků Horáčkové... do vesnice se vrací kontrolor Dodo. Není sám, přijíždí s ním jeho manželka, která Stehlíkovi zajistí dotaci, díky níž starosta může poslat všech sedm místních drben k moři... Akce „likvidace bab" začíná. A nad tím vší bdí nový farář, který přijel do vesnice nahradit páter Petra.... Zdroj: TZ Falcon“3

Na tý louce zelený „Alena Skalická se vrací po studiích na své panství, které zatím spravoval její strýc. Jeho pravou rukou je lesní inženýr Miloš Miláček. Alena s sebou přivezla docenta Bulfínka, který má statky zmodernizovat, a sňatkového podvodníka Gustava Horowitze, jenž se jí vlichotil a nechal se najmout do jejích služeb. Dívka stroze odbude slavnostní přivítání a projeví nedůvěru k dosavadnímu způsobu hospodaření, což jí později Miloš vyčte. Připomene jí také společné zážitky z dětství. Po nedorozumění opustí mladík spolu s propuštěným hajným své místo, jež převezme podnikavý Horowitz. Docent FDb: Film Babovřesky 2 [online]. © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. [3.5.2016]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/babovresky-2/108071 3 FDb: Film Babovřesky 3 [online]. © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. [3.5.2016]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/babovresky-3/113737 2

4

Bulfínek se zamiluje do Hanči, dcery hajného Štětivce. Alena, zmatená Horowitzovými plány i obletováním, se radí se strýcem, ale s Milošem se smířit nedokáže. Aby posílila jeho žárlivost, oznámí své zasnoubení s docentem, přestože on se uchází o jinou. Ale nakonec zamilovaní najdou k sobě cestu. [NFA.cz] Herec, scenárista a režisér Karel Lamač natočil v roce 1936 film podle stejnojmenné oblíbené operety Járy Beneše Na tý louce zelený. Její šlágry "Venoušku, Venoušku..." a "Já bych chtěl mít tvé foto" se hrály doslova po celé Praze. Režisér si zahrál také jednu z hlavních rolí, popletu Bulfínka, který se zamiloval do půvabné dcery hajného. oficiální text distributora“4

Tři chlapi v chalupě „Družstevníci Potůčkovi vedou sami bez ženské pomoci poněkud svéráznou domácnost v Ouplavicích. Děda Potůček je vdovec, jeho synovi utekla žena a vnuk je zatím svobodný. Kromě toho je syn předsedou JZD a vnuk předsedou ČSM. Děda sice není předsedou ničeho, ale zato má potřebu neustále oběma funkcionářům radit a pomáhat, což ve spojení s jeho schopností zamotat a pokazit vše, do čeho se pustí, značně komplikuje život zejména synovi, který odmítá dělat líbivou politiku a psát přikrášlená hlášení o úspěších při plnění úkolů. Jeho zatvrzelost se vůbec nelíbí družstevníkům, protože Ouplavice soutěží se sousední Piskoří a jednou z poněkud neférových zbraní jsou právě falešná hlášení o úspěších družstva, která nevadí ani družstevníkům ani těm nahoře, kteří se tak mohou zalíbit těm, kdo jsou ještě výš. Nelíbí se mu dokonce ani dědova snaha namluvit redaktorovi, který má napsat reportáž o kompostech, že všechny odpadky ve vesnici jsou komposty. Přestože se situace vyostřuje a začínají padat i ostrá slova, Potůček svůj postoj ubrání a nakonec se mu dostane zaslouženého zadostiučinění. Zdroj: Nova, oficiální text distributora“5

4

FDb: Film Na tý louc zelený [online]. © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. [10.5.2016]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/na-ty-louce-zeleny/popis-obsah/13397 5 FDb: Film Tři chlapi v chalupě [online]. © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. [3.5.2016]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/tri-chlapi-v-chalupe/21375#

5

Vesničko má, středisková „Mentálně opožděný družstevní závozník Otík Rákosník (J. Bán) způsobuje svému řidiči, panu Pávkovi (M. Labuda), jeden malér za druhým. Pávek je chápavý a trpělivý, ale jen do jisté snesitelné míry. A ta se naplní, když kvůli Otíkovi Pávek při couvání zbourá betonový sloupek jednoho pražského chalupáře. V té době zrovna Otík dostane nabídku, aby svou chalupu vyměnil za byt v Praze. Chudák chlapec netuší, že na jeho domek si brousí zuby vlivný pražský ředitel. Než by měl ale od Pávka přestoupit k cholerickému vzteklounovi Turkovi (P. Čepek), to se raději přestěhuje do velkoměsta… Komedie scenáristy Zdeňka Svěráka a režiséra Jiřího Menzela patří mezi nejúspěšnější české filmy osmdesátých let. S úspěchem se promítala v řadě evropských i zámořských zemí, získala na 10. mezinárodním filmovém festivalu v Montréalu Zvláštní cenu poroty a byla nominována na Oscara. oficiální text distributora“6

FDb: Vesničko má, středisková [online]. © 2003-2016, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). [3.5.2016]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/film/vesnicko-ma-strediskova/22449 6

6

1. Co je to vesnická/lidová komedie? Vymezení pojmů komedie, lidový a vesnický - jaké jsou její znaky a čím je tolik oblíbená? Ačkoli jsem v odborné literatuře toto slovní spojení nenašla (v souvislosti s filmem), zdá se mi příhodné takto Troškovy komedie označit, jelikož se vždy odehrávají na vesnici a komiku těží ze specifik vesnického života a z lidového humoru. Cituji tedy alespoň definici jednotlivých slov komedie, lidový a vesnický, pro lepší porozumění.

Definice slova „komedie“ „Druh dramatu, v němž se konflikt jednajících osob řeší způsobem žertovným, veselohra nebo také něco předstíraného, jen na oko, přetvářka, faleš.“7

Definice slova „lidový“ „Vzešlý z lidu, určený pro lid (lidová zábava) prostý“8 „Populární, lidu blízký, rozumějící“9

Definice slova „vesnický“ „Jsoucí z vesnice, umístění na vesnici, takový jako na vesnici, mají vesnické chování, po způsobu lidí z vesnice.“10 Z těchto definic plyne, že při označení filmu jako lidová/vesnická komedie, se

ČESKÁ KADEMIE VĚD AUMĚNÍ. Příruční slovník jazyka českého Díl II. K-M. Praha: Státní nakladatelství, 1938. Str.213-214 7

8

ČESKÁ KADEMIE VĚD AUMĚNÍ. Příruční slovník jazyka českého Díl II. K-M. Praha:

Státní nakladatelství, 1938. Str.584 ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, nakladatelství ČSAV, 1978. Str.204 9

ČESKÁ KADEMIE VĚD AUMĚNÍ. Příruční slovník jazyka českého Díl VI. T-Vůzek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1951-1953. Str.936 10

7

jedná o film vtipný, prostý, populární, určený pro lidi a těžící z prostředí vesnice. Film je zároveň obrazem života lidí na vesnici, jejich vztahů a sociálních vazeb. Často jsou zde použity i typy postav – vesnické drbny, opilci, hloupý starosta, krásná děvečka a postava, která přijede z města, je často přechytralá a nejprve okolím nepřijatá, až později zapadne a ocení krásy vesnického žití. Troškovy filmy stoprocentně splňují a přesně naplňují tuto definici.

8

2. Současná vesnická komedie – Babovřesky Jako zástupce dnešního tvůrce vesnické – lidové komedie jsem si vybrala Zdeňka Trošku, což byla volba velmi jednoduchá a racionální, učiněná na základě diváckého ohlasu jeho filmu. Konkrétně budu analyzovat jeho Babovřesky 1-3, jakožto současně nejúspěšnější českou komedii.

Babovřesky První díl úspěšné trilogie vznikl v roce 2013. Film začíná příjezdem nového faráře – Petra Šoustala. Kolem jeho jména se točí první vlna trapasů a vtipů. Hned tady divák vidí první zrychlovačku, babky – drbny běží zjistit, kdo to jede a jejich nedůstojnost Troška neváhá podpořit zrychlením pohybu i zvuku – šmoulí efekt. Mladý farář má krom vtipného jména i tetování a fotbalový míč, aby bylo jasné, jak moc alternativní je. Následují první přísprostlé scénky z rodiny pana starosty. Zanedlouho se také seznámíme s vrchní drbnou Horáčkovou, která vše hlídá z obecního úřadu. V prvních sedmi minutách se vyzradí téměř všechny zápletky, když starosta jeví enormní zájem o zdraví, respektive nezdraví stoleté Trůdy a rozplývá se nad jejími pozemky. Načež Trůda opravdu zemře, což ona sama doprovází komentářem „ty vole a je po mě“. Jako první to zjistí Horáčková a rovnou si nakrade, co jí padne pod ruku – první ukázka klasické české povahy. Postavení zdejších mužů se projeví hned při první konfrontaci „dědka s babkou“ – vládne tu matriarchát. Zrychlovačky jsou použity průměrně jednou až dvakrát za pět minut, což umocňuje pozvolna narůstající pocit trapnosti. Do vsi přijíždí cikánka Lucie Bilá domluvit se na křtu svého novorozeného chlapce – Tygra. Volbu jména obhajují tím, že se tak jmenoval „jeden rumunskej zpěvák, nějakej Tolstoj“ – to hodnotím jako první alespoň trochu povedený vtip, který se snaží i o nějaký intelektuální podtext – tím je 9

ale tento ambiciózní styl humoru až do konce vyčerpán. Při odchodu Lucie Bíla hází do kostelní kasičky dvoutisícovku vytaženou z podprsenky a ještě faráři nabízí půjčení peněz. Oblíbené české téma – Romové, kteří si rozením dětí a sociálními dávkami vydělávají závratné částky – zaručený způsob, jak se zalíbit většinovému divákovi. Dalším rušivým elementem ve vesnici je nově příchozí Ivanka - Lucie Vondráčková, která se uchází o místo sekretářky na obecním úřadě – místo, které zastává Horáčková, která svoji výměnu těžce nese. Ivanka starostu prosí o místo doslova na kolenou, což si Horáčková, vidíc scénu z nešťastného úhlu vyloží úplně jinak a tuto informaci zase těžce nese starostova manželka, které Horáčková neváhala okamžitě zavolat. Dál to jde nahlásit na faru a když se jí farář ptá na příspěvek na kostel, hodí do kasičky drobné, což potom komentuje slovy „Církvi tady cpou miliardy a on tady z chudáka bezmocné důchodkyně vytáhne poslední drobný.“ – další odraz Troškova postoje k církvi. Do toho se ukáže, že Ivanka přijela právě za panem farářem, je to jeho sestra, což si ale samozřejmě místní drbny nemyslí – zvlášť po tom, co je dalekohledem vidí v okně se objímat a fakt, že se na faru Ivanka nastěhuje jim jejich „sodoma gomora“ teorie jen potvrzuje. Navíc když se pan farář dozví, že to jeho sestra usilovala o pozici asistentky na obecním úřadě, rozjede se za starostou a před zraky jeho rozzuřené ženy mu dá pěstí. Jeho manželka to ještě završí kopancem do rozkroku. Rozruch kolem Ivanky je ještě dovršen tím, že jedna z drben nese faráři oběd a uvidí ji polonahou ve farářově košili. Oblíbený typ humoru je rozhodně ten sexuální, také se tu používá asi nejčastěji a Troška se nebojí ho vyhnat do extrému. Když starostova dcera přijde domů s kamarádkou a načapají otce na záchodě, jak si chladí nakopnuté přirození a samozřejmě si to vyloží jinak, což kamarádka dcery komentuje s velkým nadšením. Sama si nic moc explicitnějšího a trapnějšího těžko představím. Nic jako decentnost neb náznak se tu nepoužívá. Když jde starosta střílet vzduchovkou na holuba, který mu kálí na auto, kam jinam by se mohl trefit, než do farářova přirození? V tomto směru divák nemůže doufat v překvapení ani při nejlepší dobré vůli. Dalším typickým rysem této komedie je opakování každého vtipu, až z něj vyčpí i ten nejmenší náznak vtipnosti. Jednak se opakují stejně stále 10

vtipy a jednak je každá komická příhoda po proběhnutí ještě několikrát zopakována různými postavami. Jako dorovnání oblíbených zrychlovaček se objevuje i pár záběrů zpomalených. Například když po pohřbu Trůdy přijedou pozůstalí a jejich syn Adam poprvé vidí Ivanku přijíždět na kole – jasná láska na první pohled. Adam se rozhodne do vily nastěhovat a opravit ji, což se rozhodně nelíbí starostovi. Navíc v domě prý straší, což se hned o půlnoci potvrdí, když vypne proud a ze spodu se začnou ozývat strašidelné zvuky. Když dojde ke shledání faráře, jeho sestry Ivanky, starosty a jeho ženy,

farář

to

komentuje

slovy

„jste

svědkem

jednoho

velkého

nedorozumění“, což je poměrně dost trefná informace i pro diváka. Všechno už je tak uměle vyhrocené a nedorozumění tak neuvěřitelně vykonstruovaná, že z toho všeho plyne jen trapnost. Pro nastínění – starostova žena si myslí, že její muž má poměr se svojí sekretářkou, ale neví, že je to právě Ivanka – farářova sestra. Starosta omylem trefí faráře vzduchovkou do rozkroku a jeho žena za ním běží se mu omluvit, do toho mu vysvětluje, jak se v manželství snaží a že by si i nechala upravit poprsí, na to faráře přiměje, aby si na poprsí sáhl a zhodnotil ho. Do toho samozřejmě přichází starosta s Ivankou, která mu přišla otevřít. Na to se ukáže, že „ta coura sekretářka“ je zároveň Ivanka a už všichni čtyři leží na hromadě a perou se. Jediný způsob, jak rvačku ukončit je, že ctihodný farář zařve „už dost do prdele“. Při usmiřování se všichni náležitě objímají a pusinkují, což vidí jedna z drben a hned si to vyloží jako znesvěcení, sodomu gomoru a konec světa, což jde hned barvitě popsat ostatním drbnám a ty se rozhodnou napsat biskupovi stížnost. Do toho hrdinové neopomenou zmínit, že mají nejraději medovník (který byl předtím už alespoň v pěti záběrech) a všichni nadšeně výskají a jdou si ho společně sníst. To, že rodina starostových poslouchá jedině rádio Impuls a při každém telefonátu hlásí „halo, tady Impulsovi“ nad tím už se divák skoro ani nepozastaví. Další dějovou linkou je pátrání Adama a Ivanky po tajemství vily po Trudě, která v závěti nechala šifru. Zároveň se ti dva pochopitelně sbližují. Také se objasní strašení ve vile, když dva dědkové, kteří Adamovi ve vile pomáhají, chtějí vystrašit vesnické mladíky, kteří spolu se starostu mají na vilu zálusk. Bez Adamovy přítomnosti se všichni ve vile potkají, dědkové 11

použijí důmyslný „strašící aparát“ ve sklepě a pomocí masek mladíky, kteří sami chtěli Adama vystrašit a tím se ho zbavit, vystraší tak, že s křikem utečou. Sestra Gabriela si vezme na starost kostelní sbor, který obsadí především drbny. Vytkne jim, že zpívají falešně, protože nemají lásku v srdci a nemají rády faráře. Ona si ho evidentně oblíbila. Drbny si to vezmou k srdci a v rámci pokání donesou faráři odpustky. Vrcholným trapasem celého filmu je umělý dramatický konec – Adam s Ivankou při zapalování svíček ve vile vybouchnou. Potom i chvíli jedou titulky, do čehož se ozve Troška s tím „kterej kretén to tam dal“, ozve se výstřel, scéna se přetočí a jede se dál. Druhý falešný závěr směle konkuruje tomu prvnímu, co se neuvěřitelnosti a trapnosti týče. Ivanka s Adamem rozluští Trůdinu šifru a objeví trezor plný zlatých cihel. Okamžitě následuje svatba u dvojice, která se sotva políbila a navíc po tom, co Ivanka několikrát opakuje, že se zrovna rozvedla a dalšího chlapa nechce ani vidět. Proto tomu snad žádný divák nemůže věřit. Následuje tedy poslední závěr, kdy do vsi přijíždí parta hokejistů, což zaručuje, že ani tento závěr není tak úplně konečný a čekají nás ještě další dva díly.

Babovřesky 2 Druhý díl začíná přesně tam, kde první skončil – příjezdem hokejistů. Drbny začnou spřádat plány, jak jim vnučky a ostatní členky rodiny dohodí. Domluví jim brigádu v místní hospodě, aby se předvedly. Divák se ale nemůže výjimečně motivaci až tak divit. Partneři dívek jsou místní muži, jeden omezenější než druhý, vyjadřovací schopnosti na nule a v jednom případě i vyhulená hlava. Takže důvody se tentokrát nezdají až tak vykonstruované, jak je Troškovým zvykem. Zrychlovačky jsou tu opět a absurdity typu, že babka skočí na motorku a pekelnou rychlostí si to drandí po silnici pro vnučku, se tu vskutku nešetří. Scéna jízdy na motorce se natáhne cca na dvě minuty, kdy stihne vyprchat i poslední náznak komiky. 12

Už během prvních minut tu máme první reklamu – dobré pneu pěkně přímo na kameru. Další zápletka se točí kolem přijíždějící kontroly z ministerstva financí. Aby místní chlapi kontrolora zmátli, vymění všechny značky po cestě do Babovřesek. Novým oblíbeným komickým prvkem je komolení slov – babky drbny neumí vyslovit správně ani jedno cizí slovo, ani jméno a vlastně pořádně nic, zkomolí klidně polovinu slov ve větě a množstvím zase úměrně klesá komický efekt. Troška se klasicky opírá do církve, tentokrát pomocí instantního odpuštění – Horáčková se jde zpovídat, vezme to i za ostatní drbny pěkně dohromady a evidentně jen tak pro pořádek, pak stačí říct, že lituje, odříká otčenáš a všem je odpuštěno. Kontrola z ministerstva i přes všechny záludnosti po cestě nakonec dorazí, naštěstí pro nepořádného starostu se ale ukáže, že je to bývalá láska jeho ženy. Jejich seznámení však neprobíhá zrovna dobře, starosta se vrátí domů a hlásí, že „ten debil nepřijel, asi si na ministerstvu válí koule“, zatímco kontrolor – Dočistil, sedí u něj na pohovce s vínem a povolenou kravatou. Starosta ho považuje za milence jeho ženy nebo dcery, a tak to samozřejmě vyřeší pěstmi. Dál se vyvíjí i vztah Adama s Ivankou. I přes to, že se znají jen pár dní, Adam chce, aby se k němu Ivana nastěhovala. Láska se tu pomalu objevuje i mezi sestrou Glórií a farářem. To se až překvapivě zalíbí místním drbnám, které se rozhodnou napsat biskupovi svůj protest proti celibátu. Stačí i zhodnotit, že stejně všichni mají tajně děti a vztahy „žádnej farář nemá kuchaře“ – což je další Troškova narážka na poměry v církvi. V rámci zlepšení vztahů mezi kontrolorem a starostou starostovy dcery napečou koláčky s marihuanou. Pár jich taky ukradne jedna z drben, takže tu máme zhulenou babku i starostu s kontrolorem a všichni tři si spolu zaskáčou na trampolíně. Tady se Troška obuje na chvíli i do Zemana, kterého kontrolor paroduje (Ještě se objeví dvě narážky na prezidenta, když babka po koláčcích říká, že měl virózu, a když Horáčková mluví o amnestii.). Nakonec spolu oba pánové skončí v posteli na faře, kam dorazí nějaká paní 13

z biskupství, aby se o pana faráře starala. Zhrozí se ale nad muži v posteli, potom ji sestra Glórie vyhodí a nakonec ji naštvané drbny ženou k autobusu, což má na biskupství dohru. Zatím se sestra Glórie přizná starostově ženě, že faráře miluje. Všechno se donese biskupovi, který je Troškou vyobrazen jako tlustý plešatý muž s luxusním bazénem, který si v záběru jen plave a požitkářsky upíjí víno a jí dobroty okolo – další narážka. Padne návrh pana faráře vyměnit za faráře z Polska – což je nepochybně osobní pomsta polskému faráři, se kterým měl Troška problémy během natáčení. Z přítomnosti hokejistů nakonec nevzejde nic zajímavého, většinu času jen běhají kolem, holky se před nimi bez úspěchu natřásají a jejich partneři žárlí, což se mi zdá jako chabé opodstatnění jejich přítomnosti ve filmu. Kontrolor naneštěstí objeví chybu v účetnictví, chybí 51100Kč a starosta to shazuje na Horáčkovou. Nakonec se ukáže, že Horáčková fakturu schválně schovala a pak poslala na ministerstvo udání, aby starostovi oplatila, jak se k ní choval. Nakonec ještě jedna narážka na církev svatou – kdy farář jede na biskupství, na kobereček a pan vikář mu vyčítá, že farář se nemá líbit lidem, ale jen je neustále umravňovat a vést k církvi a že služba církvi je důležitější, než láska k lidem. Farář je nakonec za trest přeložen do Černého Brodu. Všichni to oplakávají, ale nakonec se farář raději vzdá svého místa a zůstane v Babovřeskách už jen jako Petr. Film končí stejně jako první díl – příjezdem auta. Film je neuvěřitelně natahovaný scénami, které nemají smysl ani při té nejlepší vůli – jako když Horáčková přehrává scénku z Babičky a nijak to nesouvisí

s dějem

ani

s konkrétní

situací

a

takových

násilných

neopodstatněných vsuvek je tam spousta, proto film, ačkoli se v něm téměř nic nestane, trvá nesnesitelných 110 minut.

Babovřesky 3 Film opět začíná přesně tam, kde skončil předchozí díl – příjezdem auta. Z toho vystoupí sestra Glórie, ovšem poprvé v civilu – jakožto velmi 14

elegantní dáma v šatech a velkém klobouku – vystoupila totiž také z řádu, aby mohla rozvíjet vztah s bývalým farářem Petrem. Dalším zvratem hned na začátku je, že všechny místní slečny, které se v minulém díle dvořily hokejistům, jsou těhotné se svými místními muži. Babky drbny jsou náležitě rozzuřené. „Dvě války jsem přežila, tři revoluce, deset prezidentů, ale tohle už nepřežiju, přivedete mě do hrobu, ale počkej, budu tě v noci strašit a nahatá.“ – říká jedna z nich, Horáčková zas vyhrožuje, že vnučku vydědí, pokud si to nenechá vzít nebo to nenarafičí na nějakého z hokejistů. Dalším překvapením je stará opravená hasičská stříkačka pro starostu. Ten se na ten popud rozhodne uspořádat slavnost a přijmout nové členy do hasičského sboru – Adama a Petra. Na tuto příležitost pozvou i návštěvu z ministerstva – kontrolora z minulého dílu i s manželkou. Budoucí otcové jsou rozzuření kvůli tomu, jak proti nim drbny zbrojí a chtějí se jim se pomstít, což jde starostovi právě vhod. Paní starostová ale vymyslí jinou strategii – být jako mílius a na hasičské slavnosti jim poděkovat a něčím obdarovat. Sestra Glórie neboli Gábina si maluje, jak si s Petrem zařídí moderní byt, ale babky jim donesou spoustu svého starého harampádí a oni dva jako staré dobré duše to nedokážou odmítnout a jsou nešťastní. Ivanka starostovi oznámí, že na obecním úřadě končí, protože musí vést Adamovu firmu z Babovřesek – starosta si v neštěstí před Ivanku klekne, do čehož nečekaně přijde Horáčková a opakuje se scéna z prvního dílu, jen opačně. Ivanka nakonec souhlasí, že bude dělat obě práce a aby to zůstalo v rodině, Adamovým společníkem ve firmě se stane její bratr Petr. Do Babovřesek taky dorazí nový páter, polský farář, který mluví příšernou polskou češtinou a přijíždí, aby babky napravil a navrátil k církvi. Ty mu ale hned z kraje řeknou, že s církví skončily, když jim vyhnali jejich pana faráře Petra. Nový farář protestuje a už se projevuje jako fanatický vůl. V dalších scénách se vždycky bláznivě ohání plácačkou na mouchy, bojí se veškerého hmyzu a pořád něco pokřikuje a ptá se, kde jsou všichni věřící. Pak se ptá jedné z drben, kde je varhaník a kdo dneska hraje – na což odpovídá „naši s Kanadou“. Tady Troška už ve výsměchu církvi přitvrdil. Opět je tu neuvěřitelné množství zbytečných natahovacích scén, jako 15

když se u Trůdiny vily sejde Ivanka s Petrem, Gábinou, starostou a jeho ženou a chtějí se spolu fotit, ale nejdřív si nevšimnou, že je nikdo nefotí a pak když jde fotit Gábina, tak zjistí, že nemají foťák, a tak se na to vykašlou. Něco tak zbytečného, nic neříkajícího a bez vtipu se musí těžko i vymýšlet. Nejhloupější ze všech budoucích otců vymyslí, že se jeho syn bude jmenovat Motor. Troška to ještě pozvedne tím, že jeho příjmení je Spálený. Samozřejmě se tu opět nešetří reklamami – všichni jí medovník, opět, na pikniku, doma, na slavnosti, všude. Troška zde používá nový styl humoru – přiznává v záběru natáčecí štáb spolu se sebou v čele, nebo na narážku, že v Babovřeskách dávají lišky dobrou noc, vloží skoro trierovský záběr s mluvící liškou. Babky zkušeně komentují sexuální život dnešních mladých a diví se, co na tom vidí, když „všichni chlapi chvíli funí, pak párkrát heknou a je konec a to je celej sex“ – pak se divák nemůže divit, že jsou babky vůči mužům tak zatvrzele přísné. Troškův pohled na ženy se také pěkně ukazuje ve vztahu kontrolora a jeho ženy. Kontrolor si stěžuje, že jeho žena mu řekne jen tak tři, čtyři povely denně a navíc má kachní nemoc „tuhle jsem na ni sáhnul a ona nech mě“ – což starosta vtipně komentuje, že jeho žena ji má taky. Popovídá starostovým, že jeho tchýně zemřela na Sahaře, protože chtěla zažít tropické noci, ale její srdce už to nevydrželo a to jim vnukne nápad, zaplatit místním drbnám dovolenou a tím je nenápadně odrovnat. Za novým farářem se přiřítí Lucie Bílá s celou bandou cikánských žen a malým synem – Tygrem. Farář hledá potřebné dokumenty a hezky polsky říká „šukám, šukám, ale nemůžu to najít“ na což rozjívené cikánky „jeden šukal, druhej Šoustal, to je organizace. K romské tématice se dál Troška vyjadřuje

vysvětlením,

že

manželé

cikánek

nemají

čas,

protože

v Budějovicích dělají revoluci proti gádžům, za romská práva. Starosta mění strategii v boji proti drbnám, koupí jim lahve vína a zajímá se, jestli je u nich vše v pořádku. Potom jede domů a oblečen náležitě po domácku – v trenkách, tílku a vysokých ponožkách, drhne podlahu. A přesně při této činnosti se seznámí s paní kontrolorovou – „docentem, profesorem Dobromilou Dočistilovou, doktorem filozofie a kandidátem věd, ministerstvo zahraničí“ (ano, takto se ona dáma představuje) a pro 16

prohloubení komického efektu to zopakuje ještě asi ve čtyřech scénách. Dobromila má krom spousty titulů i vadu řeči a obličejové tiky, což je u takto úspěšné ženy samozřejmě k popukání. Starosta hned poukazuje na aktivitu místních drben, ale v rámci nové taktiky o nich mluví lichotivě. „U vás se tomu říká univerzita třetího věku a tady volná zájmová činnost, kdo, kde, s kým, jak a proč. Proč jim taky nedopřát trochu toho rozptýlení, že ano. Bystří si mozek úvahou, nohy pohybem, zajímají se o dění v obci přenosem informací, takovej místní internet, rychlej a spolehlivej.“ Svým citlivým přístupem se paní Dobromile starosta velmi zalíbí, od začátku se k němu až nápadně má a slibuje mu, že o něm bude referovat tam nahoře. Toto shledání je stvrzeno jak jinak, než řádným opíjením se, což vezme velmi zodpovědně především paní Dobromila, která potom svoji vášeň vůči starostovi nemůže udržet na uzdě. Troška tedy evidentně nezesměšňuje jen obyvatele vesnice, ale i vysoce postavené vzdělance, protože po kapce alkoholu jsou všichni stejně hloupí. Pan kontrolor se vůči Dobromile vyjadřuje „už jí nenalejvej, začne u aury a transcendence a skončí u pinďoura, od Platona k Freudovi to má zmáklý“. Takže je vlastně jedno, jestli máte základní nebo vysokoškolské vzdělání, pro Trošku jsou všichni stejní hlupáci. Což se v tomto filmu nemilosrdně potvrzuje, když Dobromila tančí a zpívá „like a virgin“. Doma se vrhá na starostu, rozepíná si košili, ale divák už se nedozví, kam večer dospěje, už je tu ráno a velkolepá hasičská slavnost. Trumpeta netroubí a po zažehnutí slavnostní brány ani hadice nestříká. Troška použije i klasický vtip s hadicí, kdy hasič kouká do útrob hadice a voda zrovna vystříkne. To pravé drama začíná, když jde Horáčková do kadibudky, která v zápětí od neuhasitelné brány chytne. Vnučka ji běží zachránit, ale hasiči ji dramaticky zadrží a z plamenů ji vynese její budoucí zeť, ta ale svého zachránce odstrčí. Vloží se do toho i starosta, který si takovou příležitost nemůže nechat ujít a konečně Horáčkovou zkropí hasicím přístrojem. Babky dostanou zájezd do Turecka, který financuje paní Dobromila z fondů EU a starosta tajně doufá, že už se nevrátí. Všechny tři budoucí matky se naštvou na budoucí otce a dají jim ultimátum. Budou jim odevzdávat všechny peníze na zajištění rodiny a budou dostávat denní příděl na jídlo – už bůhví kolikátá narážka na despocii žen a 17

utlačované muže, kterým by snad samotným bylo lépe. Babky si s sebou na dovolenou plánují vzít – hezky po česku, spoustu lančmítů a paštik. Ivanka je ale ubezpečí, že o ně bude dobře postaráno v hotelu. Ještě před odjezdem se ale jedna z drben dostane do křížku s farářem, když po něm chce pohřeb a zádušní mši pro svého zesnulého psa Bobeše. Farář protestuje ve svém klasickém duchu – dramaticky vzpíná ruce a odvolává se na svátost církve. Pošle babku do Budějovic k nějaké sektě, ale když se ho zeptá, zda si myslí, že by jim mohlo stačit tak patnáct tisíc, farář obrátí a ochotně jí vše zařídí. – Narážka na úplatnost církve. Po odjezdu babek se celá vesnice raduje z nastalého klidu. Starosta si mne ruce, že se babky neozývají a že v Turecku hlásí až 50°C. Babky si dovolenou ale náležitě užívají, pijí koktejly, hrají pin pong, kouří vodní dýmku, jezdí na vodních atrakcích, vyhrají místní taneční soutěž a jsou za hvězdy – vytančí si potápěčský kurz. Z mně neznámých důvodů je po babkách vyhlášeno pátrání – hledají je už pátý den, nikomu se neozvaly, starosta se raduje, ostatní se strachují a babky si zatím pochodují po mořském dně – samozřejmě za použití greenscreenu, takže v klidu mluví pod vodou, přeperou žraloka a podobně. V ději se najednou dostáváme o 9 měsíců dál, tři čerstvé maminky vozí děti v kočárku, stihla porodit dokonce i Ivanka, která před tím o dítěti jen mluvila. Gábina je také těhotná a všechny mladé dámy vystřídají babky v drbání na návsi – koloběh se tedy uzavřel a vše pokračuje ve starých kolejích. Troška se nenamáhá s žádným vysvětlováním osudu babek, nechá je se ve skafandrech vynořit v místním rybníce se slovy „zaplať pán bůh, zase doma“. Touto absurdní tečkou se s námi tedy Babovřesky loučí.

Společné prvky filmů Určení typu humoru a pilířů, o které se Troškovy filmy opírají. Na všechny tři díly se dá pohlížet jako na jeden dlouhý film, jelikož na sebe přesně navazují a děj samostatných dílů je beztak tak nekonzistentní, že rozdělení na díly jej nijak víc nenaruší. Budu je tedy hodnotit dohromady. 18

Babovřesky se vyznačují především sprostými vtipy – téměř vše se točí okolo sexu. V každé scéně, která by měla být vtipná, se ukazuje nějaká intimní část těla (nejčastěji pozadí), nebo je v ní někdo zraněn (nejčastěji mužské přirození, nebo se na ně jinak sahá (poprsí, pozadí) nebo se o ní alespoň mluví. Často se jedná o scény a narážky dost explicitní, náznak se zde příliš nepoužívá, nebo je tak dlouho vysvětlován, že přestává být náznakem. Tvůrci si dávají pozor, aby žádného diváka nenechali na pochybách. Další komické situace jsou těženy ze špatné výslovnosti cizích či složitých slov a jmen. Občas i slov a jmen úplně obyčejných. Především postavy drben a místních mladíků všechno komolí a neustále se přeříkají, což výrazně znevažuje jejich možnou inteligenci. Typické je také opakování každého vtipu. Jakákoli komická situace nastane, je potom pro jistotu několikrát převyprávěna postavami. Všichni herci i neherci se výrazně pitvoří a dramaticky přehrávají – obyčejné, nehysterické reakce tu k vidění nejsou – všichni stále křičí, brečí, skučí, smějí se, pobíhají, padají a vše dělají náležitě křečovitě. Základním

pilířem

Troškových

filmů

jsou

nedorozumění

a

překvapení. Dějí se zde věci naprosto nepravděpodobné, postavy zásadně nejednají racionálně a všichni se vždy špatně pochopí. To zejména proto, že nikdo neoplývá ani základními vyjadřovacími schopnostmi a už vůbec ne v krizových situacích – to všechny postavy vesměs jen bekotají a ani se nesnaží situaci klidně a rozumně vysvětlit. Místo argumentů se vždy uchylují k násilí a to nejen „obyčejní lidé“ ale i výše postavení lidé – starosta, farář i ministr. Pro Troškovy Babovřesky je také typická absence hlavní postavy. Chvíli to vypadá, že by jí mohl být farář, pak Horáčková nebo starosta nebo třeba Ivanka. Všichni ale nakonec dostanou stejně málo prostoru a tím se všechny postavy stanou méně výraznými. To má za následek, že se divák s žádnou postavou neztotožní, žádné nefandí. Divák je spíše v roli škodolibého pozorovatele, který sleduje všechny ty nepravděpodobné malé příhody, ale na žádné postavě ani dějové lince mu víc nezáleží.

19

Vliv doby vzniku Jak současná doba ovlivňuje film a jak se do něj promítá. Doba je v těchto komediích intenzivně reflektovaná a často se zde vyskytují aktuální společenská i politická témata – například Romové, drogy, evropské fondy, úplatky v politice i v církvi, neúcta k rodičům, mezigenerační a genderové rozdíly. I jazyk postav je dobový – v případě důchodkyň až nepřirozeně. Všichni mluví sprostě, jsou k sobě hrubí, vyjadřují se dvojsmyslně a používají cizí slova, která vyslovují špatně a často i ve špatném kontextu. Časté jsou také zkomolené anglické výrazy.

20

3. Jak vypadaly takové komedie dřív? Aby bylo možné doopravdy porozumět tomu, proč jsou Troškovy filmy tak oblíbené, je třeba analyzovat i filmy starší s podobnou tematikou. Z toho je posléze možné usuzovat, jaké principy komedie Troška „převzal“ a použil dál ve svých filmech. Jednalo by se tedy o obecně platné a oblíbené postupy, minimálně v prostředí české komedie. První českou komedií, kterou jsem se rozhodla analyzovat je:

Na tý louce zelený Hudební komedie v režii Karla Lamače vznikla v roce 1936 podle stejnojmenné oblíbené operety Járy Beneše. Obsah: Rozmazlená městská slečna Alice Skalická se po studiích vrací na své panství – Krásná skála. Panství do teď vedl její strýc spolu s Inženýrem Milošem Miláčkem – mladíkem, se kterým si Alice v dětství hrávala. Již v úvodu – v salonu krásy, se Alice svěří s tím, že hospodaření vůbec nerozumí, proto si najme docenta Bufílka, který by měl celé panství modernizovat a nechá se přesvědčit vemlouvavým panem Horowitzem – sňatkovým podvodníkem, aby ho najala do svých služeb jakožto poradce. Před příjezdem se chystá velká uvítací slavnost, kterou na radu pana Horowitze Alice odbude a hned se pustí do kritiky panství – lesy jsou neuspořádané, buk roste vedle borovice a borovice vedle smrku – to je potřeba dát do pořádku. Také hned vyžaduje přesný počet zajíců vyskytujících se na pozemcích panství. Všichni jsou Alicí roztrpčení, včetně jejího strýce, který její chování vnímá jako projev nedůvěry. Jediný, kdo se ji snaží už od začátku mírnit, je inženýr Miláček, který odmítá přistoupit na její pravidla. Je drzý a zároveň netají svůj zájem o Alici. Vezme ji na vyjížďku po panství, během níž se nevybíravě zbaví Horowitze (řídí kočár tak prudce, že Horowitz vypadne ven) a poté, co se rozprší a on se s Alicí běží schovat, ji 21

políbí. Nejprve to vypadá, že Alice jeho zájem opětuje, následně se ale probere a dá mu facku. Mezitím přijíždí docent Bufílek, který po cestě uslyší výstřel a najde mrtvého zajíce a pušku, obojí vezme s sebou a jde se před deštěm schovat k hajnému Štětivcovi, který ho považuje za pytláka a zavře ho v kozím chlívku. Naštěstí ho hned ráno najde a vysvobodí Štětivcova dcera Hančí a ti dva se do sebe zamilují. Jejich vztah se vyvíjí dobře, až než dojde na to, že se Bulfínek Hančí zeptá, zda by jejich psi spolu mohli mít štěňata – zeptá se ale tak nešikovně, že Hančí celou dobu očekává žádost o ruku a je poté zklamaná a uteče. Jde s celou záležitostí za Štětivcem, ale ten také očekává, že ho žádá o ruku dcery a vznikne z toho velké nedorozumění. Alena Štětivce vyhodí za jeho omyl s Bulfínkem a s ním naštvaný odejde i Miloš a strýc, který panství vedl před ní. Štětivec nakonec na přímluvu Bulfínka dostane funkci zpět a se strýcem se Alena usmíří, když ho žádá o radu o prodeji lesa, který zosnoval ziskuchtivý Horowitz. Miloš ale zůstává uražený, stejně tak se v právu cítí i Alena, která si nechce připustit, že ho má ráda. Dokonce se na truc zasnoubí s Horowitzem, který je ale odhalen jako sňatkový podvodník detektivem, který na panství přijede i se všemi ženami, které Horowitz podvedl. Jedna z nich ho donutí k zásnubám a oba spolu z panství utečou. Nedorozumění mezi Hančí a Bulfínkem se také vyjasní a ti dva se spolu zasnoubí, ovšem když jde požádat o její ruku otce, teď už doopravdy, nedorozumění se opakuje, ale naopak – Bulfínk mluví o Hanči a Štětivec o psu. Všechna nedorozumění se ale vyjasní a nakonec se i Alena zasnoubí s Milošem. Happy end je dovršen naprosto bizardní sekvencí záběrů k písni „Foto“, kterou zamilovaní hrdinové zpívají (fotky milovaných dam se objevují na kole, hrnečku, kuželkách, na fajfce, na slunci, měsíci i stromech) Film je dle mého názoru nadčasový a vtipný. Používá často jednoduchý, prvoplánový humor – např. když opilý hajný tropí hlouposti a dostává vyhubováno od ženy („ty bys byla hrozná slepice, jsi hrozně nesnášenlivá“, „čím míň má ženská zubů, tím je kousavější“), ale i přesto je to laskavý a pobaví i současného diváka. Komiku těží také především z řady nedorozumění, která jsou vykonstruovaná a často dost přehnaná, ale stále jsou jaksi uvěřitelnější než ty, 22

které se snaží do svých komedií nacpat Troška. Velká část filmu se točí kolem vztahů a lásky, což se může zdát jako klasický prvek komedií, ale v žádném z mých dalších zkoumaných filmů se nevyskytuje v takové míře. Možná právě to film jaksi zjemňuje a dělá ho roztomilejším a uvěřitelnějším, protože ve spojení se vztahy se i ty přehnané věci jeví pochopitelnější a divák ve své nostalgii odpouští víc.

Tři chlapi v chalupě Komedie Josefa Macha vznikla roku 1963 v Československu. Obsah: Ve vesničce Ouplavice žijí v chalupě tři generace svobodných mužů – vdovec děda Potůček, který všechno ví a do všeho se motá, jeho syn – předseda JZD, kterému žena utekla a vnuk, který je zase předsedou československého svazu mládeže. Jejich domácnost je sama o sobě dost svérázná už jen tím, že v ní viditelně chybí ženská ruka. Děj se točí především kolem soutěže v kompostování, kde proti sobě stojí Ouplavice a vedlejší vesnice – Piskoř. Do vesnice kvůli tomu přijede reportér, kterého odchytí děda Potůček a namluví mu, že všechny hromady odpadků a hnoje co kde vidí, jsou právě komposty. Čímž se vesnice dostane do vedení. S tím ale nesouhlasí čestný předseda JZD a tím se dostává do sporu se všemi družstevníky, kteří jsou přesvědčení, že by plán kompostování naplnili, jen o trochu později a tím pádem trocha podvádění nevadí. Děda Potůček se oběma „funkcionářům“ snaží neustále radit, většinou ale všechno jen zkomplikuje. Chce synovi udělat radost a udělat mu takovou menší oslavu – hold lidu, jako ocenění jeho práce, nakonec to ale shodou nešťastných náhod skončí fiaskem a vypadá to spíš jako posměch předsedovi. Všichni tři pánové se dostanou do bodu, kdy jsou nešťastní – dědu vystrnadí z kapely – udělají z něj dirigenta, aby jim nekazil muziku. To mu vnuk vmete do tváře, když je sám nešťastný, že se mu mladí smějí a neváží si ho. Sekne s vedením ČSM a ani tak se jeho postavení nezlepší a ostatní ho neocení – spíš naopak, smějí se mu, že se tak snadno urazí. A otec chce jako předseda také skončit, protože jsou na něj ostatní naštvaní, že kvůli jeho poctivosti prohráli komponovací soutěž, ačkoli nakonec plán naplnili. 23

Všechno se ještě dvakrát otočí, když přijedou z ministerstva poblahopřát do Ouplavic k výhře v soutěži, jelikož ve vedlejší vesnici odhalili podvod. Předseda je ale i přesto nespokojený s jednáním vrchních představitelů. Lidé si ho za to nakonec začnou vážit a v patetickém křečovitém závěru si s ním zatančí snad všechny ženy z vesnice. Děda se nakonec smíří s kapelou a uzná, že jeho mladý nástupce má lepší uši než on. A aby byl happy end kompletní, vnuk vezme zpět svoji funkci a usmíří se s dívkou, do které byl zamilovaný. Film v jeho podobě nejvýrazněji ovlivňuje doba. Celý film se točí kolem budování družstva, síly lidu a toho, že poctiví lidé jsou nakonec odměněni, což se tehdejšímu režimu nepochybně hodilo. Film je ale pro dnešního diváka nevěrohodný. Navíc fakt, že v době natáčení byli všichni tři mužští hrdinové téměř stejně staří, filmu na důvěryhodnosti příliš nepřidává. Především Lubomír Lipský v roli dědy se neuvěřitelně pitvoří. Podobně jako v Babovřeskách i tady se těží humor především z nedorozumění a ta jsou vystavěna i podobně uměle. Vtipy jsou bohužel víc křečovité, než vtipné. To ale z velké míry také připisuju na vrub době a tím, že propaganda zploštila jak charaktery, tak celé vyznění filmu. Občas je tu náznak i politické agitky – předseda kritizuje ministerstvo, že lidi učí, že se dá vše ošulit a vyšvindlovat, ale bohužel zůstane u náznaků. Další podobností s Troškou je ve „společenství žen“, které výrazně ovlivňují dění ve vesnici a i to, jak dědu Potůčka uhání paní Přibylová – on se před ní schovává stejně jako dědkové v Babovřeskách před svými ženami. Film v určitých částech – především ve druhé polovině, působí spíš smutně, což možná z části plyne z mé neschopnosti docenit jeho humor, ale i při vší snaze dívat se na film jako na komedii je atmosféra jaksi sklíčená.

Vesničko má, středisková Jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších českých komedií, která vznikla v roce 1985 v režii Jiřího Menzela, se může jevit jako úplný protipól ke komediím Zdeňka Trošky. Na druhou stranu se drží podobných principů jako Troška. Minimálně ve volbě místa, postav a využití lidového humoru. 24

Obsah: Celý příběh se točí hlavně kolem zaostalého závozníka Otíka, který jezdí v družstevním náklaďáku s panem Pávkem. Otík je jednoduchý, ale rozhodně dobrosrdečný a citlivý muž, bohužel svojí neopatrností čím dál víc rozčiluje svého nadřízeného Pávka. Poslední kapkou pro něj je, když mu Otík ukazuje, kam má couvat, zahledí se na pozadí jisté slečny a Pávek zbourá sloupek k bráně. Řekne v družstvu, že s ním po žních končí, což se mu snaží všichni vymluvit, jelikož není nikdo jiný, kdo by na Otíka měl dostatek trpělivosti. Pávek se ale už nedá obměkčit. Všichni jsou překvapení, když jim z Prahy přijde dopis, že by potřebovali zkušeného závozníka a že si vybrali právě Otíka. Ten s nabídkou souhlasí, jelikož bez pana Pávka ve vesničce nemá co dělat. Všichni jsou z toho nejen rozpačití, ale i smutní. Navíc se to zdá celé velice podezřelé a později vyjde najevo, že ředitel podniku v Praze má zájem o Otíkovu chalupu. Předseda nic nenamítá, protože poté od ředitele bude mít jisté výhody, nehodí se to ale zootechnikovi Kašparovi – jeho sousedovi, jelikož Otíkovi pravidelně kupuje lístky do kina a zatím se v jeho domě schází se svojí milenkou Janou, ženou druhého řidiče náklaďáku, velmi výbušného a žárlivého Turka. Nakonec ani Pávka to nenechává chladným, jelikož je mu stejně jako všem ve vesnici jasné, že ve velké, anonymní Praze bude Otík nešťastný a ztracený. Krom Otíka s Pávkem a milostného trojúhelníku Kašpar – Jana – Turek, se rozvíjí i další malý příběh o Pávkově synovi - Jardovi, který se nešťastně zamiluje do učitelky svojí mladší sestry. Aby učitelce byl nablízku, chodí místo rodičů na rodičovské schůzky, učí se se sestrou a potom za učitelkou chodí, jestli se zlepšila a snaží se ji všelijak přesvědčit. Do vesnice ale přijede akademický malíř a zdá se, že učitelka jeví více zájmu o něj. V neštěstí se Jarda předávkuje léky, ale naštěstí v čas zasáhne další výrazná postava – doktor Skružný a Jarda přežije. Doktor Skružný je typický tím, že vše bere s lehkostí, včetně nemocí svých pacientů. Neustále se kochá a zpívá si, nejraději při řízení, což má na svědomí, že často bourá – ani to ho však nijak evidentně neznepokojuje. Příběh končí happy endem, kdy se pan Pávek přece jen smiluje, Otíka si 25

vyzvedne v Praze a odveze ho zpět k jeho milované práci. I na tomto díle se podepsala doba vzniku, každopádně v úplně jiné míře, než na předchozím filmu. Projevuje se zde hlavně na určitých reáliích – jako družstvo atd., jinak jsou ale děj, humor i charaktery až překvapivě nadčasové. Komické situace se točí převážně kolem zaostalého Otíka a jeho nešikovnosti, což se nabízí a je poměrně prvoplánové, ale ani přes to film není křečovitý a zatížený neuvěřitelnými konstrukty. Děj celkově působí velmi přirozeně, netlačí na pilu a nepotřebuje žádné neočekávané zvraty, což je v těchto vesnických komediích vcelku vzácnost. Dle mého názoru se tvůrcům často zbytečně zdá, že vesnický život je příliš jednoduchý a plynulý a mají tendenci do něj zasahovat až nepředstavitelnými, těžko uvěřitelnými zvraty. Tady se tomu vyhnuli a film tím rozhodně nepřišel o tempo ani o vtip. Možná i tím úplně nezapadá mezi klasické české řachandy, ale divácky byl a stále je velmi úspěšný, což hodnotím vůči většinovému divákovi jako lichotivé. Dokazuje to, že ani cílová skupina „obyčejných lidí“ nepotřebuje nutně vtipy za každou cenu a nechá se okouzlit i něčím, co se na první pohled může jevit jako obyčejný příběh ze života. (Což je mimochodem fráze, kterou často používá Troška jako něco, co vystihuje jeho komedie, ale tady je myslím důkaz, že to jde i obyčejněji a lépe.)

Společné prvky filmů Určení společného typu humoru a pilířů, o které se vybrané filmy opírají. Všechny tři vybrané komedie – Na tý louce zelený, Tři chlapi v chalupě i Vesničko má středisková jsou komediemi z vesnického prostředí. Vychází tedy z poměrů lidí na vesnici, z jejich stylu života a z lidového humoru. Každodenní život je tu popisován poměrně normálně, jen ve filmu Na tý louce zelený je život obyčejných lidí poznamenán příjezdem někoho zvenčí a vše se točí kolem této události. V ostatních dvou filmech ale život plyne poměrně bez umělých vzruchů (krom výjimek, když např. ve filmu Vesničko má středisková přijíždí malíř – Z.Svěrák a to děj ovlivní, stále to ale není zásah viditelně umělý), každodenní rituály se opakují, každý má své zaměstnání, ve kterém se mu dějí příjemné i nepříjemné věci, nic ale nepůsobí tak neuvěřitelně a 26

vykonstruovaně jako v Troškových filmech. Humor je tu především daleko jemnější, postavy jsou stále kladné i záporné, chytré i hloupé, ale ačkoli se někteří nemají rádi, všichni jsou k sobě slušní, vulgární slova se samozřejmě téměř vůbec nepoužívají a sexuální narážky jsou minimální, nebo žádné. Pilířem všech tří filmů jsou, stejně jako u Trošky, nedorozumění. Jedná se ale většinou o nedorozumění lidská, poměrně obyčejná, uvěřitelná. Jediným filmem, kde se o uvěřitelnosti nedorozumění dá trochu polemizovat je Na tý louce zelený, tam už to zachází do tak groteskních situací, že se asi dá mluvit o konstruktu. Hodně komických situací je postaveno na opilosti, kde se kdo potácí, co plácá za nesmysly, co vyvede, s kým se popere. Filmy končí většinou velkým happy endem – zamilovaní skončí spolu, rozhádaní se usmíří, nedorozumění se vysvětlí, dobro jednoduše nakonec zvítězí.

Vliv doby vzniku Jak doba vzniku ovlivňuje film a jak se do něj promítá. Doba vzniku jednotlivých filmů i tady hraje velkou roli. Ve filmu Na tý louce zelený, který vznikl v roce 1936, je společnost ještě natavená úplně jinak. O sexuálních vtipech nemůže být ani řeč, protože mezi mužem a ženou je udržována striktní hranice. Sňatky se domlouvají ještě před prvním polibkem a všichni okolo sebe chodí (z našeho soudobého pohledu) jakoby po špičkách. Pánové se musí dámám dvořit, nesmí si toho příliš dovolit a jakékoli intimní scény jsou vyloučeny. Humor je také daleko laskavější. Na všechny lidské nešvary je pohlíženo jaksi shovívavě. A když si někdo z někoho dělá legraci, je většinou jasně ukázáno, že to ale nemyslí až tak zle. Další věc, která se tu nevyskytuje, je násilí. Můžou vás zavřít do chlívku, ale ránu pěstí tu neuvidíte. Velká část filmu je věnována lásce a vztahům obecně, všechny hlavní postavy se vlastně zamilují (Alena s Milošem a Bulfínek s Hančí), pan a paní Štětivcovi se, i po letech manželství a různých roztomilých strkanic, mají evidentně nadále moc rádi a sňatkového podvodníka si nakonec vezme ta nejzamilovanější a nejhorlivější 27

z jeho milenek. Celý film je laděn velmi hravě a optimisticky. Ve filmu Tři chlapi v chalupě je doba patrná snad nejvíc – rok vzniku 1963 je výrazně ovlivněna komunistickým režimem. Vše, co se hodí, se ukazuje v líbivých barvách, vyzdviženi jsou tu obyčejní poctiví pracující lidé. Humorné situace se opět točí kolem nedorozumění a dál hlavně kolem postavy dědy Potůčka, který má potřebu se do všeho plést. Je na něj ale také pohlíženo jako na dobráka a „trumpetu“. Stejně jako v předchozím filmu jsou k sobě všichni slušní, vulgarita ani násilí se tu neukazuje. Na mě byl film v porovnání s prvním laděn trochu depresivně. Jediný, kdo dokáže všechno hodit za hlavu a dívat se na svět optimisticky a lehce, je děda potůček. Zbylí dva chlapi se většinu filmu spíš trápí a jsou nepochopení. Až šťastný konec je jakýmsi zadostiučiněním i pro ně dva. Poslední

film,

Vesničko

má

středisková,

už

není

naštěstí

komunistickým režimem tolik ovlivněn (ideologický tlak nebyl už tak velký). Popisuje život na vesnici nejopravdověji, ve vší obyčejnosti, kde se vše točí kolem vztahů a malých nedorozumění mezi Otíkem a panem Pávkem. Objevuje se tu ale poprvé i násilí, znázorněno především v postavě agresivního a žárlivého pana Turka. Postavy už jsou i více vypočítavé, podvádí a dělají různé nepravosti sobě navzájem. Sexualita už tu také není tak potlačovaná a charakteristickým rysem vesnice už se stávají drby – všichni všechno ví. Postavy pro dnešního diváka působí realističtěji, nejsou tak jednostranně optimistické, jsou plastičtější než v předchozích dvou filmech.

Srovnání tehdejší doby se současností Jak se vyvíjela a jak ovlivnila filmy dané doby. Posun u tří starších filmů je pozvolnější a působí plynule, oproti skoku, který člověk vidí, při srovnání filmu Vesničko má, středisková a Babovřesek. Tam se charaktery i humor proměňují o sto osmdesát stupňů, jemnost a náznak jdou stranou a vše je vyjádřeno explicitně. Vše je sprostší a dá se asi říct, že přímo úměrné době, kde je sexualita zobrazována i v reklamách a vlastně všude okolo, kde k sobě lidé nejsou často milí a nemají vždy dobré úmysly. Do jisté míry se dá říct, že Babovřesky jen odrážejí svoji dobu, ale Troška si dal záležet, aby tuto dobu, často v mnoha ohledech vyhnanou do extrému, ještě posunul a udělal horší. Rozhodně je jedovatější a 28

dle mého názoru vzdálenější pojmu lidový – obyčejný, prostý. Troška se násilně snaží vše udělat tak vyhrocené, neobyčejné a nepravděpodobné, že v tom mnoho lidovosti nezůstává. Maximálně v té míře, do jaké „lidový“ znamená sprostý.

29

4. Osobnost Zdeňka Trošky Jeho životopis, dřívější tvorba a důvody přesměrování a úpadku jeho tvorby, vliv způsobu financování jeho filmů.

Životopis Životopis Zdeňka Trošky člověk najde poměrně snadno v mnoha variantách, těch obdivných i těch více objektivních, já si vybrala ten ze stránek jeho oficiálního fanklubu, který patří do té první kategorie a to proto, že to, jak se na něj dívají jeho fanoušci, je pro hodnocení úspěchu jeho tvorby naprosto zásadní. „Nejslavnější hoštický rodák se narodil 18.května 1953. Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu na Lycée Camot, kde také odmaturoval. Po návratu do Československa vystudoval v roce 1978 pražskou FAMU obor filmová a televizní režie. Po studiu se jako pomocný režisér podílel na filmu Krakonoš a lyžníci (1980) režisérky Věry Plívové-Šimkové, na komedii Zdeňka Podskalského Křtiny(1981) a filmu Revue na zakázku (1982). Jako druhý režisér se podílel roku 1980 na dětském filmu Muž přes palubu. Prvním samostatným debutem Zdeňka Trošky byl povídkový film Jak rodí chlap, který měl premiéru 1.8.1979. Do širšího podvědomí diváků se ovšem dostal velmi úspěšnou komedií z prostředí základní školy Bota jménem Melichar (1983) a trilogií bláznivých, letních komedií Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek(1989) a Slunce, seno, erotika (1991). V roce 1987 vytvořil první ze svých krásných pohádek O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Další nezapomenutelnou pohádkou byla Princezna ze mlejna (1994), která se zapsala do srdcí mnoha dětských i dospělých diváků. V roce 1999 Zdeněk Troška natočil další z krásných pohádek o lásce Z pekla štěstí. O rok později přichází do kin pokračování veleúspěšné pohádky Princezna ze mlejna 2. Na divácký úspěch v roce 2001 též navazuje

30

pohádka Z pekla štěstí 2. O rok později přichází romantický film Andělská tvář. V roce 2003 natáčí Zdeněk Troška první ze série komediálních filmů Kameňák, které byly inspirovány řadou českých kameňáckých vtipů a českým lidovým humorem. V únoru 2008 má premiéru další okouzlující příběh z pohádkové dílny Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. V pořadí již sedmá komedie režiséra Zdeňka Trošky je Doktor od jezera hrochů, podle stejnojmenné knihy Miroslava Švandrlíka, film měl premiéru 25.2. 2010. V roce 2011 měla premiéru pohádka Zdeňka Trošky Čertova nevěsta na motivy pohádky Boženy Němcové pracovně nazývaná ,,Černá nevěsta'', Po úspěchu pohádky Čertova nevěsta, Zdeněk Troška natočil po devíti letech novou filmovou komedii z venkovského prostředí na námět slovenského fanouška Ľuboše Draganovského, Babovřesky. Film se setkal s rekordní návštěvnosti

652 458 diváků. Babovřesky měli premiéru na svatého

Valentýna 14.2.2013. Dalším filmovým počinem Zdeňka Trošky je pokračování filmu Babovřesky 2, který má v kinech premiéru 20.2.2014. Na léto roku 2014 se připravuje třetí pokračování filmu Babovřesky 3, který bude mít premiéru na začátku roku 2015.Ve stejném roce 23.září padla první klapka natáčení nové rodinné komedie Strašidla. Film bude uveden v kinech od 18. srpna 2016.“11 Tento životopis nešetří superlativy a Troškovu osobnost ukazuje pouze z jedné stránky. Paradoxně ale úplně opomíjí ty aspekty jeho práce, které mi přijdou nejzajímavější a to v tom nejlepším smyslu slova. Životopis, který jeho tvorbu pojímá komplexněji, mi poskytl informace, které pro veřejnost nejsou až tak známé a mohou ho postavit do „lepšího světla“, než jen jako „krále komedií“. Netýkají se filmu, ale pro plný náhled na jeho osobu mi přijdou neopominutelné. „Zdeněk Troška je známý nejen jako scenárista a režisér úspěšných filmů. Pro televizi připravil několik hudebních snímků -

medailony sopranistky

Magdaleny Hajóssyové, Hudební písek, Dvořák a Sychrov nebo chopinovské Oficiální fanklub Zdeňka Trošky: Životopis [online]. © Oficiální fanklub Zdeňka Trošky 2009-2016. [28.4.2016]. Dostupné z: http://www.zdenektroska.cz/ 11

31

variace Hledání modrého tónu. Na scéně Národního divadla v Praze inscenoval Verdiho operu Don Carlos, ve Státní opeře Bizetovu Carmen a Dvořákovu Rusalku. V divadle Kalich se jako režisér podílel na úspěšném muzikále Janka Ledeckého Hamlet. Velkého úspěchu dosáhl inscenací Dvořákovy Rusalky na Křižíkově fontáně, kdy se tato opera stala nejúspěšnějším představením na pražském Výstavišti.“12 Tyto „mimofilmové“ úspěchy mě utvrzují v dojmu, že i jeho filmová tvorba stojí za hlubší prozkoumání, jelikož se nechce věřit, že by člověk s jistým talentem sklouznul k takovému balastu jen tak bez rozmyslu. Určité obecné odpovědi jsem získala i z jeho rozhovoru v pořadu Uvolněte se, prosím, kde byl dotazován právě na důvody své nynější tvorby a na svůj postoj ke kritice. „Dělám voloviny pro zasmání, dělám lidové taškařice ve stejném duchu, jako dělali Francouzi filmy s Louis de Funèsem Četníky ze Saint Tropez, Italové měli účetního Fantozziho, Angličani mají přece Mr. Beana, voloviny, voloviny. My jsme udělali to samí, jenže z českýho prostředí, z český vesnice, s českýma lidma a tak dále.“13 „Když se film povede a chodí na to diváci, je to byznys, když se nepovede, je to umění“ „Já dělám to, co mě baví a co vím, že pobaví i ty diváky, já netočím filmy pro kino osamělého diváka“ „Já jsem se těšil, že až vystuduju tu režii, že budu točit filmy jako pan režisér Václav Krška, nebo pan režisér Petr Vajgl, opery, balety, krásný životopisy, pic, první film, který jsem na točil byla komedie ze školního prostředí Bota jménem Melichar, druhý bylo Slunce seno jahody a už jsem dostal štempl Troška – komedie a od tý doby v tom jedu“14 Osobnosti: Zdeněk Troška [online]. © 1996–2016 Tiscali Media, a.s. [28.4.2016]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/zdenek-troska.php 13 Youtube: 1. Zdeněk Troška - Show Jana Krause 11. 02. 2015[online]. 11.2.2015 Show Jana Krause [29.4.2016]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=-1twPf0HqQE 12

Youtube: Co jste neviděli v Show Jana Krause 11.2.2015 [online]. 11.2.2015 Show Jana Krause [29.4.2016]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=DGRegVckaCA 14

32

Z tohoto rozhovoru pro mě bohužel vyplývá především to, že pan Troška postrádá sebereflexi a alibisticky se schovává za sledovanost svých filmů. Příliš se nepozastavuje nad tím, že v porovnáním jeho první komediální trilogie Slunce, seno… sledovanost výrazně klesá a stejně tak klesá s každým dalším filmem (druhý díl Babovřesek měl několikanásobně nižší sledovanost než první, stejně tak je to u následujícího třetího dílu). Tuto tendenci si vysvětluje pouze tím, že klesá návštěvnost kin, což by se snad dalo aplikovat na nepoměr mezi filmy Slunce, seno… a Babovřeskami, protože je od sebe dělí 30 let a za tuto dobu se návštěvnost jistě mnohokrát proměnila, méně to ovšem vysvětluje sledovanost ostatních dílů Babovřesek. Možnost, která se v takové situaci logicky nabízí - zklamání jeho diváků po zhlédnutí prvního dílu, nebere v potaz. Také absolutně neuznává možnost toho, že by i kvalitní film mohl být úspěšný (což dle mého subjektivního názoru vyplývá minimálně z úspěchu například filmu Vesničko má, středisková). Nebo nedej bože tu možnost, že by i úspěšný film mohl být považován za umění.

Troškova dřívější tvorba Zdeněk Troška se proslavil také svojí pohádkovou tvorbou. Mezi jeho nejslavnější pohádky patří O princezně Jasněnce a létajícím ševci – tato pohádka měla dokonce jako jediný jeho film i relativně pozitivní ohlas kritiky. Divácky velmi oblíbenou byla i pohádka Princezna ze mlejna 1, 2 a Z pekla štěstí 1, 2. V poslední době natočil ještě pohádky Nejkrásnější hádanka a Čertova nevěsta, které jsou ale divácky hodnoceny o něco hůře. Žádná z pohádek se z pohledu kritiky nevyrovnala Jasněnce. Dalším filmem z jeho tvorby, které dle mého stojí za povšimnutí je Poklad hraběte Chamaré – jeho první historické drama, které vyniká převážně zajímavou kamerou Jaroslava Brabce, tento film získal i ocenění na MFF v Montrealu. Dalším filmem obdobného žánru je Andělská tvář. Film se točil na Kanárských ostrovech a celkově je jeho produkce na české poměry dost megalomanská (včetně kostýmů). Hlavní roli jak ve filmu, tak v produkci si zahrál Jiří Pomeje, kterého film finančně úplně zruinoval. Film byl totiž i přes 33

velké ambice naprostým propadákem. Není mi ale úplně jasné proč. Film je samozřejmě dost pochybné kvality, herecké výkony jsou příšerné (především ty Jiřího Pomeje), ale to není u Troškových filmů nic výjimečného a u jeho komedií diváci tyto nedostatky ignorují. Musím se zmínit i o Troškových předchozích komediích, z jejichž úspěchu těží do dnes – tím mám na mysli trilogii Slunce, seno… Tyto komedie se odehrávají v jihočeské vesnici Hoštice (Troškovo rodiště) a v hlavní roli tady září Helena Růžičková. Její herecký výkon, výrazně vynikající nad ostatními herci, má nepochybně velký podíl na obrovském úspěchu těchto komedií. Další komediální trilogií byly Kameňáky 1-3, kde se Troška pokusil celý děj sestavit jen z vtipů tzv. kameňáků, což má na svědomí naprostou nekonzistentnost příběhu. Tyto komedie se odehrávají v malém městě, typově se ale jeho postavy a rodiny nijak výrazně neliší od těch v Babovřeskách. Typická česká rodina Novákových, otec policajt, matka učitelka, dcera studuje „zdravku“, mladší syn Pepíček je drzý a vše komentuje (stejně jako ve všech vtipech s postavou Pepíčka) – všichni členové rodiny jsou jednoduší až hloupí, stejně jako ostatní obyvatelé městečka. Zde už se humor dostává výhradně do roviny sexuální. Všichni používají dvojsmysly, sexuálních narážek je tu bezpočet a celý pofiderní děj se točí kolem hledání modrého erektivního pramene.

Způsob financování Troškových filmu a jeho vliv na kvalitu děl

Příznačné pro všechny Troškovy poslední filmy je obrovské množství reklam, které provází diváka během celého filmu. V trilogii Babovřesek se tato tendence výrazně stupňuje až do té míry, že ve třetím díle je možné pozorovat reklamu téměř v každém záběru – a už nejen vizuálně, ale také v ději – postavy o produktech mluví, nápadně často v rodině starosty hraje jedno konkrétní rádio, všichni stále jí jeden konkrétní dort a podobně, Troška už se ani nesnaží dělat to nenápadně. Kvůli tomu jde často stranou už tak dost pofiderní dějová linka, což je problém, který je zmíněn téměř v každé kritice. Dá se tedy určitě říct, že kvalita filmu je výrazně ovlivněna i 34

způsobem financování. Proslýchá se, že Troškovy filmy nejsou financovány ze Státního fondu kinematografie z důvodu nedostatečné kvality díla. I sám autor se v mnoha rozhovorech nechal slyšet, že na tuto podporu nemá nárok a často se proti tomuto faktu ohrazoval. Našla jsem ale zmínku o dotaci 4 miliony korun od Státního fondu kinematografie na Troškovu pohádku Čertova nevěsta a poté si všimla v titulcích Babovřesek zmínky o podpoře Státního fondu kinematografie. Přesněji – v titulcích prvního dílu Babovřesek se píše „film vznikl za přispění programu podpory filmového průmyslu“. Na stránkách programu podpory filmového průmyslu se píše: „Základem pro vyplacení dotace je schválení projektu Programovou Radou, která je poradním orgánem ministra kultury. Všechny filmy musí

v

souladu

s pravidly Komise

(ES)

projít kulturním testem, který garantuje, že podpořený film bude mít určité kvality se vztahem k evropské kultuře.“15 V druhém i třetím díle se v titulcích píše „Výroba filmu byla podpořena Českou republikou prostřednictvím Státního fondu kinematografie z programu filmových pobídek.“ Toto tvrzení je snadno dohledatelné na stránkách fondu kinematografie v tabulce vyplacených pobídek v letech 2010 – 2015, kde stojí: „2014 Babovřesky 2 Fénix Film s.r.o. 5 517 024 Kč 2015 Babovřesky 3 Fénix Film, s.r.o. 5 401 056 Kč“ – tabulka v příloze. V této tabulce je dohledatelná také dotace na film Kameňák 4, který už sice nevznikl pod Troškovou režií, ale navazuje na jeho předchozí tři díly. Starší projekty se mi bohužel nepodařilo dohledat, nedivila bych se ale, kdyby zde byly všechny Troškovy filmy. Na stránkách fondu kinematografie se k projektu filmových pobídek vyjadřují takto: „Pobídku lze poskytnout pouze takovému AVD, které vyhovuje kulturnímu testu (posuzuje se v registrační části pobídkového řízení – viz níže), je v souladu s právními předpisy ČR a není pornografické povahy, ani neschvaluje násilí nebo neuráží lidskou důstojnost.“16 Tyto informace jsem si i telefonicky ověřila a bylo mi sděleno, 15

Ppfp: program [online]. © 2016 eStránky.cz [15.5.2016]. Dostupné z: http://www.ppfp.cz/clanky/program.html 16 Fond kinematografie: Průvodce žadatele pobídky [online] © 2016 Státní fond kinematografie [15.5.2016]. Dostupné z: http://www.fondkinematografie.cz/assets/media/files/filmove%20pobidky/2015/pruvodce_zadatele_p

35

že tuto podporu dostane 99,9% žadatelů, pokud se nejedná a film pornografického zaměření a neporušuje celoevropské standarty. O tom, zda Troškovy filmy tato kritéria splňují, by se jistě dalo dlouze polemizovat, každopádně rozhodnutí v této otázce evidentně bylo učiněno a to s pro mě velmi nečekaným výsledkem. Troška ovšem nemá nárok na selektivní podporu filmu, která už rozlišuje i umělecké kvality filmu. Tvůrce tedy evidentně není odkázán pouze na investory, jak tvrdí, jejichž propagaci je ochoten přenechat ve filmu čím dál větší prostor. Proto mě, jakožto diváka, pobuřuje dvojnásob tak extrémní přítomnost reklam.

Další faktory ovlivňující Troškovu tvorbu Krom financování Troškových filmů zde hraje roli ještě pár neopominutelných faktů z Troškova života. Zcela očividně je výrazně ovlivněn prostředím, ve kterém vyrůstal – vesnicí. Toto prostředí je typické pro všechny jeho komedie. Zůstává pro mě otázkou, zda její prostředí popisuje na základě vlastních zkušeností, protože pokud ano, bylo by to vlastně dost smutné. Typická česká vesnice, jak ji popisuje on, je totiž plná hlupáků a intrikářů, kteří proti sobě neustále bojují a nic jako vesnická idyla, se tu rozhodně nekoná. Což zase vyvrací v několika rozhovorech, kde si vesnický život nemůže vynachválit. Druhá varianta je v mých očích taková, že se mu vesnický život sám o sobě zdá tak strašně nudný, že nejde než dost brutálně přitlačit na pilu a nasekat do děje jeden neuvěřitelnější zvrat než druhý a tím vesnici ukázat jako zábavnější místo k žití, než jakým ve skutečnosti je. (Jak už jsem zmiňovala, tvůrci filmu Vesničko má, středisková, tuto tendenci neměli a tím udělali komedii nesrovnatelně opravdovější a rozhodně i zajímavější.) Další fakt z Troškova života, který se ve filmu odráží, je jeho sexuální orientace.17 Jak vyplynulo i z mnoha jeho rozhovorů, má vůči něžnému pohlaví obrovské předsudky, a proto také jeho ženské postavy jsou vesměs naprosto nesnesitelné. Ano, muži z toho často nevyjdou o moc lépe, ale když obidky.pdf 17 iDNES.cz: Zpověď Zdeňka Trošky: těší mě, že jsem gay [online]. © 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. [21.5.2016]. Dostupné z: http://revue.idnes.cz/zpovedzdenka-trosky-tesi-me-ze-jsem-gay-fdi-/lidicky.aspx?c=A060326_204611_lidicky_lf

36

už se najde někdo, kdo se pozitivně vymyká ostatním postavám nebo s ním minimálně má divák sympatizovat, je to většinou muž. Všichni muži jsou také pod jasným ženským útlakem. Jsou zde znázornění vlastně jako to „jemnější, slabší pohlaví“, což podle mě s Troškovou homosexualitou úzce souvisí. S jeho filmy i jeho orientací souvisí i jeho vztah k instituci církve. To se

ukázalo

už

v trilogii

Slunce,

seno…

kde

církev

zesměšňuje

prostřednictvím karikaturní postavy faráře Otíka. Během natáčení Babovřesek měl s církví také značné problémy – viz. rozhovor. „Musím říct, že za celou svou profesní kariéru, za těch skoro čtyřicet let, a ani snad za totality, jsem nezažil tolik urážek a útlaku, jako za jeden den vloni při natáčení Babovřesků od církve. Nejdřív nás jáhen v Pištíně odmítl pustit do kostela. Přitom jsem chtěl bez kamer a beze všeho jen herečkám přehrát mariánskou píseň na varhanách. My tam v kostele točit nechtěli. Ovšem přišel zákaz – Trošku do kostela nepouštět za žádnou cenu. To jsem si už řekl, tak to není úplně podle učení církve svaté,“ říká režisér. A šok nastal, když interiéry kostela natáčel jeho štáb v kostele v Dřítni, který patří obci. Zdejší správce farnosti polský kněz se jménem Ján Němec se choval jako fanatik, který se přihnal na obecní úřad a na místostarostu začal vykřikovat, co si to dovoluje filmaře pouštět do kostela. „Křičel tam na toho pána, že Troška je debil, a že proklíná, proklíná tu mladou Vondráčkovou. No prosím vás, tak kde to jsme? Aby se představitel církve svaté, muž svaté čistoty, choval jako hulvát? Jsme opravdu v 21. století? Díky 'Bohu' mu pan místostarosta vysvětlil, že kostel nepatří církvi, ale obci, že máme řádné povolení a on tam má pouze sloužit mše. Dokonce se mi někteří kněží omlouvali, že by rádi pustili štáb do kostela, ale nesmí, protože nemají povolení od biskupa. Tohle tmářství, to jak se církev chová, jí rozhodně ovečky do kostela nepřivede. Naštěstí se našli dobří lidé, lidé, kteří nás všude vítali, nosili nám koláče, ovoce, jídlo a byli milí a opravdu jsme se všude setkali s vřelým přijetím,“ poznamenal Zdeněk Troška. 18

Parlamentnilisty.cz: Režisér Troška vzpomíná: Církev po mě šla víc, než kdysi komunisti [online]. © OUR MEDIA a.s. 2009-2016 [16.5.2016]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/jihocesky/Reziser-Troska-vzpomina-Cirkev-po-mne-sla-vic-nez18

37

Za tyto nepříjemnosti se Troška ve filmu pomstil na několika úrovních. V jedničce pojmenoval nového faráře nelichotivým jménem Šoustal a dál ve filmu kritizuje i financování - obohacování církve, především v otázce restitucí. Ve trojce je nový farář zase naprostý šílenec a fanatik, který neumí česky a je všem jen pro legraci a církvi samozřejmě pro ostudu.

Přehled reakcí kritiky na Troškovy filmy

Babovřesky 1 „V letní vesnické komedii, za niž se film navenek vydává, se předvádí komunální satira 70. let. Čistě figurkářská, zaplněná armádou karikatur, které spíše než smích vzbuzují útrpnost, s řídkým dějem i herectvím, s nulovou dramaturgií a neustálým vřeštěním, ječením, poštěkáváním a láteřením, což má být zřejmě rys bodré zemitosti, ale pouze z něj rozbolí hlava. „Ty vole“, praví stařenka. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" Nebo hrátky s nedoslýchavostí: "Božka? Nebožka." Či bábinky hartusící na muže mířící do hospody, že "ho... bereš a ještě to prochlastáš" - umělecký příspěvek k důchodové reformě. Nejde o hrubosti, jimiž se Babovřesky hemží, ale o způsob, jakým s nimi pracují. Snímek připomíná malé dítě, které právě ve školce pochytilo své první sprosté slovo a zálibně ho papouškuje, žvatlá a omílá po celé hodiny, aniž v objevitelském nadšení vůbec tuší, co znamená. Přesně tak film opakuje každý vtip nebo "vtip", lechtivé příjmení nového faráře či světácké yes poangličtělého Roma; několikrát až do úmoru, kdyby snad někdo zatápal. Rovněž klíčové nedorozumění, jež by vydalo sotva na bakalářskou povídku, se nejprve předvede a pak znovu vypráví; čas plyne, kohout kokrhá, drbny drbou, z rádia zní pamětnický pop a film nikde. kdysi-komunisti-261613

38

Deset procent si Babovřesky horko těžko vysloužily za výraz "jsem obecní věřící" a druhou desítku za mohutnější, ač zhola bezděčnou legraci, o niž se postaral product placement čili umísťování sponzorských výrobků. Děje se též opakovaně, doslovně, ve velkém, neobratně, humpolácky a protismyslně. Tudíž zapadlá starosvětská vesnička snídá kupovaný dort a čte metropolitní noviny. Legrace, ne? Autor:Mirka Spáčilová“19 „Zdeněk Troška už své filmové fanoušky několikrát zavedl do pekla pohádkového i diváckého, ale v jeho bohaté kariéře se mu snad nepodařilo pocit inferna vyvolat tak naléhavě jako v jeho posledním opusu Babovřesky. Troška také poukazuje na další rys krize morálky na české vsi: totální ztrátu duchovní autority církve. Tu ilustruje na postavě nového mladého faráře Petra (Lukáš Langmajer), potetovaného agresivního mladíka s mizivým vlivem na vymírající farní komunitu. Jeho příjmení Šoustal sice hezky koresponduje s promiskuitním a oplzlým chováním jeho potenciálních oveček (vulgarity a sexuální narážky jsou nejčastějším obsahem rozhovorů Troškových vykořeněných hrdinů), ale ani to libozvučné jméno mu jejich zájem nezajistí.“20 autor: Jan Gregor „To, co v několik desítek let starých komediích fungovalo, zde jaksi nefunguje. Roztomilé babky, které nenechají na člověku nit suchou, se proměnily v bandičku karikatur, které šišlají, přehrávají a nepřirozeně se pitvoří. Starosta se snaží hrát na velké zvíře, ale chová se jako hlupák, který je všem pro smích. Což není rozhodně myšleno jako pochvala. Když si při jeho jednání musíte ťukat s podivem do čela, nebude asi něco v pořádku. Jeho

19

IDNES/ZPRÁVY/KULTURA: Recenze filmu Babovřesky [online]. © 1999–2016MAFRA,

a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, APOD. [26.4.2016]. Dostupné z: http://kultura.zpravy.idnes.cz/recenze-filmu-babovresky-0hl/filmvideo.aspx?c=A130212_185420_literatura_jaz Aktuálně.cz: Recenze filmu Babovřesky od Zdeňka Trošky [online]. Centrum.cz | Atlas.cz 1999 – 2016 © Economia, a.s. [26.4.2016]. Dostupné z: magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenzebabovresky-jsou-krute-i-nablyskane-peklo/r~i:article:771777/ 20

39

ženu si zahrála Veronika Žilková, která popisuje svoji postavu takto: „Je to typ „paničky“, který ve vesnicích i městech také žije. Vzhledově Ivanka Trumpová z Babovřesk. Taková Lady Gaga ze vsi.“ Výsledek? Tele tele křížené s podivným cupitáním Peggy Bundové. Plejáda rádoby vtipných scének je navršena na sebe bez ladu a skladu, které by pohromadě neudrželo ani sebelepší lepidlo. Filmem se vlastně táhnou takové dvě hlavní zápletky. Velké nedorozumění a velká záhada s příměsí nenažranosti. První je vyřešena, dle nezávislého pozorování, takovou malou swingers party a druhá tak napůl, ale prakticky vám to bude skoro jedno.“21 „Nevím, jestli režisér vycházel z toho, jak vypadal život 
v jeho rodných Hošticích, pokud ano, pak ho lituji, ale spíš se zdá, že jen zbytečně přepálil karikaturu venkovské drbny. Je zřejmé, že se tvůrci snažili navázat na trilogii Slunce, seno… Jenže tam byly všechny ty vesnické babky vcelku uvěřitelné, své šmírácké postupy dávkovaly postupně a dokázaly působit vtipně. Tady už jen pobíhají od stavení ke stavení, přetahují se o dalekohled a hulákají na své muže. A aby to bylo opravdu k popukání, jedna 
z nich má pro jistotu vadu řeči. Zápletka filmu je známá od začátku natáčení – do Babovřesk přijede nový farář a budí pozdvižení. Nejen, že je mladý, ale především se jmenuje Petr Šoustal. Ano, vtip hodný tak páté třídy ZŠ. Zdeňku Troškovi ale vystačí na celý film. Nejprve zaměňuje Šoustala se Šukalem a pak natočí celou scénu 
o tom, jak se drbny dohadují, jestli se velebníček náhodou nejmenuje spíš Voprcálek nebo Pinďulík. Když je v závěru příjmení řečeno v kostele, jedna z bab dokonce vtipně omdlí a spadne z lavice. Autor: Andrea Zahradníková“22

Červený koberec: Babovřesky – recenze [online]. © Copyright 2009-2016 Červený koberec [26.4.2016]. Dostupné z: http://www.cervenykoberec.cz/20818/babovresky-recenze/ 22 Českobudějovický deník: Babovřesky mají jen faráře Šoustala a kopance do rozkroku. To je zábava? [online]. Copyright © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2005 – 2016 [26.4.2016]. Dostupné z: http://ceskobudejovicky.denik.cz/kultura_region/babovresky-maji-jen-farare-soustala-a-kopance-dorozkroku-to-je-zabava-20130202.html 21

40

Babovřesky 2 „Zdeněk Troška pokračuje v druhém dílu prosluněné komedie Babovřesky v intenzivní výpovědi o vesnici prodchnuté zlem. Čekání filmových fajnšmekrů nemělo dlouhého trvání. Jen rok a pár dnů poté, co Zdeněk Troška potěšil všechny cinefily neobvykle krutou obžalobou života na české vesnici, přichází do kin druhý díl Babovřesk. Intenzitou své originální výpovědi nezůstává prvnímu dílu nic dlužný. Excentrický solitér českého filmu Zdeněk Troška zavádí diváky opět do malebné jihočeské vsi. Nablýskané fasády domů a sluncem neustále zalitý trávník na návsi ovšem jen nedbale maskují, že tahle vesnice je prodchnutá zlem. Podvratná kontradikce mezi zdánlivou idylou a děsivou realitou je jedním z nejpůsobivějších stavebních kamenů Troškovy poetiky. Stejně jako v prvním dílu vládne uzavřené vesnické komunitě neformální „junta“ babek v tradičních venkovských zástěrách. I když to ve filmu nikde explicitně nezazní – Troška mistrně pracuje s uměním náznaku -, jde zcela jistě o skupinu čarodějnic posedlých ďáblem, což se projevuje nejen v jejich intrikách, ale také v nekoordinované motorice, schopnostech teleportace, podivných neartikulovaných výkřicích a sklonech ke koprolálii. Je to mistrovská metafora. Závistivé nemrtvé staré ženy bdící nade vším, co se ve vsi děje, symbolizují matriarchát přetrvávající v naší společnosti dodnes. Muži jsou v Troškově podání převážně trapní a submisivní slaboši, což je nejvíc vidět na postavě starosty Stehlíka (Pavel Kikinčuk) a na postavách tří lemplovských partnerů vnuček oněch zlopověstných bosorek (Radek Zima, Petr Polák a Jaroslav Čermák). Režisér jednoznačně ukazuje, že rozdíl mezi vidlákem z vesnice a dolarovým milionářem není co se chování týče nijak zvlášť velký. Autor: Jan Gregor“23 „Úplně nejhorší je napsat, že Babovřesky 2 jsou obyčejným filmem, který si na nic nehraje. Já tuhle frázi fakt nenávidím. Že si na nic nehraje? To rozhodně není pravda.Troška si hraje pořád na sérii Slunce, seno. V ní se Aktuálně: Recenze filmu Babovřesky 2 od Zdeňka Trošky [online]. Centrum.cz | Atlas.cz 1999 – 2016 © Economia, a.s. [11.5.2016]. Dostupné z: 23

41

zamotal a od té doby chce točit podobně zaměřené a humorem orientované filmy. Prý je to lidový humor. Tak pokud si my Češi mezi sebou vyprávíme nesmysly bez pointy, pak asi ano. Nemohu porovnávat první a druhé Babovřesky. Splývají mi v jednu bizarní hmotu. Oproti Kameňákům se film snaží přijít s nějakým příběhem, nejsou to tedy jen divné slepence scének. V ději jsem se ztrácel, neustále někdo někam pobíhal, docela dost se i mluvilo. Právě dialogy jsem nechápal ze všeho nejvíc. Vždycky mi trklo, že tady se jako máme smát a většina v sále se také chechtala. Tím prosím nechci říkat, že smějící jsou blbci a já tím pádem ne. Jen jsem se nenaladil na stejnou vlnu a ladit se prosím nechci. Babovřesky 2 jsou divnou komedií, v níž hraje strašlivá spoustu herců, z nichž mi utkvěl v hlavě jeden, co se jmenuje Kikinčuk a hrál v prvním díle Slunce seno a jahody. Ten byl docela zábavný. Troška zjevně vnímá Babovřesky jako návrat této zmiňované staré série. Chce, aby to byla lidová řachanda a bavil se u toho celý národ. Takže snímek přetéká neuvěřitelným množstvím blbých vtípků, gagů a skečů, v nichž se běžně žertovně naladěný divák ztrácí a dělá se mu z nich posléze i zle. autor: Vojtěch Karlík“24 „Celá koncepce téhle trilogie má jistě své cílové skupiny a jasný cíl, jenže to přeci neomlouvá její neuvěřitelné nedostatky v tolika směrech Například product placement sice bije do očí v každé druhé scéně, ale bohužel je tím nejmenším problémem. V podstatě od začátku chybí sebemenší motivace jakékoli postavy, když už se nějaký náznak po racionálním chování objeví, za pár vteřin zmizí a vystřídá ho další nesmyslná vsuvka, jen aby mohl příběh pokračovat k ještě nesmyslnějšímu zvratu hraničícímu s parodií, jako ostatně většina celého filmu. K hercům se nemá smysl vyjadřovat o výkonu, protože papírový základ převést do něčeho alespoň zajímavého by nezvládl nejspíš ani postavový chameleon Johnny Depp. autor: roman Kotvald“25

DOKINA.cz:recenze asi komedie od Zdeňka Trošky [online]. © 1996–2016 Tiscali Media, a.s. [26.4.2016]. Dostupné z: http://dokina.tiscali.cz/clanek/babovresky-2-recenze-asi-komedie-odzdenka-trosky-223978 24

42

Babovřesky 3 „Ani místní klepny, líní výrostci, jejich děvy, starostovic rodinka či farář. Hlavními hrdiny filmu Babovřesky 3 už jsou zcela nepokrytě sponzorské výrobky. Plíživý mor zvaný PP neboli product placement povystrčil růžky už u dávné teenagerské komedie, jejíž režisér musel přímo při natáčení rychle včlenit do děje jisté tyčinky. To ještě vypadalo nevinně. Ovšem způsob, jakým se sponzorské vzkazy množí v osadě Babovřesky, dává ve třetím dílu, který jde zítra do kin, ke zvážení otázku, jestli jde ještě vůbec o film. Nebo už jenom o sérii reklam, tu a tam proložených veselým skřekem. Drbny na návsi, následuje PP. Střih, následuje opět PP. „To je bomba,“ zazní na plátně, a už ji nesou; plynovou bombu, pěkně s logem značky přímo na kameru. Nezjeví se tu jen jednou a není sama. Naprostá většina výjevů se točí kolem zboží, zejména poživatin. Co to jíš, já mám radši tohle, ochutnej, zkus to moje. Jogurty, smetanové krémy, posilující nápoje všeho druhu, k tomu vyzrálý sýr, samozřejmě medovník, víno, whisky; kolem dokola. Že jim není zle, žasne divák, který si už nestačí za PP dělat čárky. Vrchol představují cestovní polštářky a totální vykřičník za ním reklama cestovní kanceláře, zahrnující i pobyt stařenek u moře s plnou nabídkou zábav. Jako by dokumentární Šmejdi vstoupili zadními vrátky do hraného filmu. Člověk vlastně musí obdivovat, jak tvůrci dokázali nekonečný seznam povinného zboží propojit aspoň zdáním děje – o příběhu se mluvit nedá. Penzistky vyhlásí boj mladým povalečům, kteří jejich vnučky přivedli do jiného stavu, a chasníci se starostou vymyslí odvetu převlečenou za luxusní výlet, který zaplatí evropské fondy prostřednictvím premiérové postavy, vášnivé ministerské úřednice. Tereza Bebarová to v její roli rozsvítí, přestože jí jako hlavní znak švandy předepisuje vadné sykavky, zato Tomáši Traplovi v úloze nového faráře polského původu jen kostrbatý přízvuk k legraci nepomůže.

Filmserver.cz: recenze: Babovřesky 2 nezachrání ani hokejisté [online]. ©2010-2016 IMEG s.r.o. [26.4.2016]. Dostupné z: http://filmserver.cz/clanek/7248/babovresky-2/ 25

43

Nadále, pouze v ještě vydatnější míře než minule a předminule, za Babovřesky hovoří mnohomluvnost a uječenost. Nač v jiné komedii stačí dvě věty s pointou, spotřebují tady pět minut bez pointy. Nežli při hasičských oslavách po nekonečné přípravě vzplane kadibudka, uplyne celé století – a následuje taškařice ve stylu Pokropeného kropiče, historicky vzato prvního hraného kousku, jejž v roce 1895 natočil Louis Lumiere. Tenkrát v němé podobě, po níž se uprostřed organizovaného vřískotu zasteskne. V neposlední řadě sbírku starých známých veselých kop doplňuje Lucie Bílá v čele tlupy snědých žen, které si samy zajely na křest, zatímco jejich muži – pozor, satira! – právě dělají na náměstí revoluci za romská práva. Emancipují se rovněž bílé budoucí matky, a to způsobem z estrádních anekdot, neboť své příští manžílky pravidelně a důkladně zbavují ulitých peněz. Autor: Mirka Spáčilová“ 26 „Platí všechno, co u předchozích dílů – herci se pitvoří, seč jim síly staří, neherci stydlivě pokukují do kamery, product placement dosahuje tragikomických rozměrů … jen je to celé takové unavenější. Předně Troška rezignoval na jakýkoliv smysluplný děj a už se vůbec nesnaží o humor. Problémem třetích Babovřesek tak není to, že by byly trapné, či nevtipné, prostě v nich nejsou vůbec žádné vtipy. Postavy jen zdlouhavě plácají o ničem, ať už jsou střízlivé, zhulené nebo opilé. Fyzická komika prakticky neexistuje. Celé je to jedna dlouhá reklama na mlékárenské výrobky. Nedokážu ani říct, o čem to celé bylo. O hasičské slavnosti, která se nepovede? Zabírá celkově pět minut a nic tím nevygraduje. Takže asi ne. Tak je to o tom, že drbny jedou na dovolenou k moři? Dobře, to už zabere závěrečnou čtvrthodinku, ale předchozí děj k tomu vůbec nesměřuje. Pak je tam dalších pět vedlejších zápletek, ale všechny (!) vyšumí do ztracena.“27

IDNES/ZPRÁVY/KULTURA: Recenze filmu Babovřesky 3 [online]. © 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, APOD. [26.4.2016]. Dostupné z: http://kultura.zpravy.idnes.cz/babovresky-3-recenze-0qy/filmvideo.aspx?c=A150121_121609_filmvideo_ts 27 MovieZone.cz: Babovřesky 3 [online]. © Copyright 2000 – 2016 [26.4.2016]. Dostupné z: http://film.moviezone.cz/babovresky-3/recenze/ 26

44

„Tentokrát je středobodem všeho těhotenství a likvidace. Snímek je neuvěřitelně rozvleklý a působí, jako by tvůrci rezignovali naprosto na cokoliv, na ucelený příběh, na smysluplnost, na humor… Občas se stane, že postava pronese omylem vtip, ale ten se většinou ztratí v množství pitvoření a přehrávání. Babovřesky 3 se tváří tak, jako by měly jediný účel. Tvůrci dostali několik desítek produktů, které museli zakomponovat do „děje“ i do scénáře a náležitě zpropagovat. To se ve výsledku odráží v tom, že se naťukne určitý problém, začne se vehementně řešit, ukáže se produkt/služba (plyn, sedací polštářek, cestovní kancelář či některý z mnoha mléčných výrobků) a konec. Úkol byl splněn, jedeme dál. Máme plný košík a pouhých 108 minut. Ale největší podivností je bezesporu konec filmu, jenž jako by pocházel z jiné planety.“28

Shrnutí postojů kritiky Není třeba rozlišovat jednotlivé díly, jelikož se kritiky dost podobají. Vesměs všichni kritikové poukazují na stejné problémy – viditelnou stupňující se reklamu, herecké pitvoření se, pokleslý humor, nekonzistentní děj… Zdá se tedy, že tato trilogie je jedním z těch mála počinů, kdy se kritika shodne, což o filmech často nevypovídá nic moc dobrého. Naznačuje to spíš, že kritici nenašli úhel pohledu, ze kterého by se dílo nejevilo jinak, než jako nekvalitní

Červený koberec: Babovřesky 3 – recenze [online]. © Copyright 2009-2016 Červený koberec [26.4.2016]. Dostupné z: http://www.cervenykoberec.cz/57442/babovresky-3-recenze/ 28

45

Závěr Ve své práci jsem se zabývala třemi díly nové Troškovy komedie, Babovřesky. K tomuto tématu mě dovedla debata s mojí vysokoškolsky vzdělanou sestřenicí, která všechny tři díly navštívila v kině. Hned po prvním díle se o filmu vyjadřovala kriticky, ale i přes všechny její výtky ji film pobavil natolik, že navštívila i další dva díly. Po každém z nich byla víc a víc zklamaná, ale její zájem o Troškovy filmy mi naboural představu o inteligenci jeho diváků. Proto jsem se rozhodla jeho komedie analyzovat a zjistit, z čeho vlastně těží a na čem svoji komiku zakládají. Navíc celkově nejoblíbenější a nejúspěšnější typ komedie současnosti v České republice je právě „troškovský typ“ – ten vychází z prostředí české vesnice a využívá lidový humor. Nejdříve jsem si vybrala tři starší české filmy, které jsem s Babovřeskami srovnávala, odehrávají se ve stejném prostředí - Na tý louce zelený, tři chlapy v chalupě a Vesničko má, středisková. Dále jsem si vymezila význam slov „komedie“, „vesnický“ a „lidový“, abych mohla určit obecný předpoklad toho, jak by takové filmy měly vypadat. Poté jsem určovala společné prvky Babovřesek i společné prvky starších filmů. Vliv doby vzniku filmů i ostatní vlivy ovlivňující Troškovu tvorbu. Konkrétně Babovřesky se vyznačují především sexuálním explicitním humorem a vulgárním jazykem. Děj je postaven na nedorozumění ve všech možných oblastech. Postavy nemají potřebné vyjadřovací schopnosti k tomu, aby vznikající nedorozumění vyřešily slovně. Tím se jejich jednání stává většinou afektované, neuvěřitelné a často je spojené s násilím. Celkově autenticita je v mých očích jedním z největších problémů Babovřesek – do děje násilně vstupují neustále nové postavy zvenčí a děj neplyne ani chvíli v klidu. Vesnice je tak popisována jako místo plné akce. Bohužel v Troškových filmech postavám naprosto chybí psychologie, proto se jejich chování nezdá racionální a uvěřitelné. Faktory, které nejvíce ovlivňují Troškovu tvorbu, jsou finance – sice dostává od Fondu kinematografie dotaci z filmových pobídek, ale většina nákladů je 46

hrazena přes sponzory, tím pádem je film plný reklam. Dále prostředí, kde vyrůstal - vesnice, jeho sexuální orientace a s tím spojený vztah k ženám a k církvi. Dříve si české komedie z vesnického prostředí vystačily s pravděpodobnějšími zápletkami a tím i uvěřitelnějším a přirozenějším chováním postav. Komické situace více souvisely s charakterovými vlastnostmi a psychologií postav. Filmy byly daleko jemnější, ačkoli postavené na podobných tématech. Běžné byly i hlavní postavy, se kterými měl divák možnost se sžít a zajímat se o to, co a jak prožívají. Spolu s dobou humor zvulgárněl, stal se vyhrocenějším, explicitnějším. Nemyslím si ale, že by to byl nutně klíč k úspěchu u dnešních diváků. Stejně tak si nemyslím, že divák potřebuje tak překombinovaný děj, který je na míle vzdálený přirozenému průběhu dění. Toto tvrzení podporuje i fakt, že starší vesnické komedie jsou stále velmi oblíbené. Troškovy komedie jsou sice oblíbené, ale takové by mohly být, i kdyby byly o něco inteligentnější, jemnější, lidštější a lidovější v tom lepším smyslu slova. Stačilo by, kdyby se postavy tolik nepitvořily a byly o něco bystřejší a děj nebyl tlačen do takových extrémů. Dál jsme ve své práci zkoumala osobnost režiséra Trošky – na základě jeho životopisů a rozhovorů. Z těch plyne, že krom těchto filmů dělá i mnoho zajímavých, kvalitnějších projektů. Nakonec práce jsem shromáždila několik recenzí všech dílů Babovřesek a zjistila, že se všichni recenzenti v názoru na filmy shodují. Zdá se, že Troška ztratil veškeré ambice na kvalitnější filmovou tvorbu a to je škoda. Protože nehledě na to, že dělá „řachandy“, což je typ komedie, který lidé vždycky vyhledávali, by je mohl dělat jednoduše lépe a tím i rozšířit své publikum. Jak totiž ukazuje návštěvnost jeho filmů, která s každým dílem Babovřesek klesala, lidem se už Troška přejídá.

47

1

Přílohy Příloha č.1: Kulturní test k dotaci ze Státního fondu kinematografie Příloha Programu č. 1 KULTURNÍ TEST Název projektu Číslo projektu (vyplní MK)

Část I – Kulturní kriteria počet bodů 1) příběh / scénář / ústřední téma filmu je založeno na události, která je součástí české nebo evropské kultury / historie / mytologie / náboženství - 2 body Odůvodnění:

2) film se zakládá na postavě / osobnosti patřící do české / evropské kultury / historie / společnosti / náboženství - 2 body Odůvodnění:

3) příběh filmu souvisí s evropským prostředím / místem / lokalitou / architektonickým nebo kulturním prostředím - 2 body Odůvodnění:

4) příběh / scénář / ústřední téma filmu je založeno na literárním díle nebo adaptaci dalších uměleckých odvětví (výtvarného umění, hudby apod.) s kulturní hodnotou - 2 body Odůvodnění:

1

5) příběh / scénář / ústřední téma filmu je zaměřeno na aktuální kulturní / sociologické / politické téma české nebo evropské společnosti - 2 body Odůvodnění:

6) film reflektuje významnou českou nebo evropskou hodnotu, jako je kulturní rozmanitost / solidarita / rovnost / ochrana menšin nebo lidských práv / tolerance / ochrana životního prostředí / respektování tradic kultury nebo rodiny - 2 body Odůvodnění:

7) film je zaměřen na českou / evropskou kulturu / identitu nebo české / evropské zvyky a tradice - 2 body Odůvodnění:

8) příběh / scénář / ústřední téma filmu je založeno na aktuálních nebo historických světových událostech s dopadem na evropskou / českou společnost - 2 body Odůvodnění:

Část II –Výrobní kriteria počet bodů 9) film je kinematografické dílo, které přispívá k rozvoji daného žánru Odůvodnění:

2

- 3 body

10) tvůrci filmu jsou čeští občané nebo občané států EHP:  režisér  producent / koproducent  hlavní kameraman  scenárista  herec / herečka v hlavní roli  herec / herečka ve vedlejší roli  autor původní hudby  architekt / výtvarník  kostýmní návrhář  střihač  umělecký maskér  vedoucí produkce  supervisor postprodukce nebo VFX  2. kameraman - 1/2 bodu za položku, maximum 7 bodů Odůvodnění:

11) finální verze filmu je v kterémkoliv jazyku EHP Odůvodnění:

- 4 body

12) nejméně 51% členů štábu (nezahrnutých v bodu 11) jsou občané zemí EHP - 4 body Odůvodnění:

13) natáčení na lokacích nebo ve studiích v ČR

- 4 body

Odůvodnění:

14) využití českých dodavatelských služeb na území ČR

- 4 body

Odůvodnění:

15) využití postprodukce v ČR (zahrnuje zvukovou a obrazovou postprodukci, laboratoře, nahrávku filmové hudby apod.) - 4 body

3

Odůvodnění:

Část III – Souhrn bodů minimální počet bodů/ celkový počet bodů29 CELKEM

skutečně dosažený počet bodů

23 / 46

.............................................. .............

datum, podpis

zdroj: Ppfp: program [online]. © 2016 eStránky.cz [15.5.2016]. Dostupné z: http://www.ppfp.cz/clanky/program.html

Projekt musí dosáhnout minimální počet (23) z celkového počtu bodů (46) a zároveň musí splnit nejméně dvě kulturní kritéria uvedená v části I. 29

4

Příloha č.2 – projekty s vyplacenou filmovou pobídkou (20102015)

Zdroj: Fond kinematografie: filmové pobídky – seznamy [online] © 2016 Státní fond kinematografie [15.5.2016]. Dostupné z: http://fondkinematografie.cz/assets/media/files/filmove%20pobidky/2016/aktualizovanesezn amy/Vyplacen%C3%A9%20pob%C3%ADdky%202010-2015%20total.pdf

5