Ekonomiky Beneluxu KEU 6
Historické ukotvení Nizozemí •
1568 – boj o nezávislost na Habsburcích
Belgie •
• •
•
•
•
•
Odbojné provincie Utrecht, Holland, Frísko a Zeland
Jižní provincie
•
Katolické vyznání
•
1648 – španělské Nizozemí
•
1830 –odtržení od Nizozemí
1648 – nezávislost
1815 – Spojené nizozemské království (s Belgií)
Pod vlivem Habsburků i po 1648
•
Evangelíci
Námořní a obchodní velmoc v 16. a 17.stol.
Od 1447 Habsburkové
Ekonomika Nizozemska •
výhodná geografická poloha – doprava, obchod
•
mimořádně otevřená ekonomika
•
kombinace liberální ekonomiky s poměrně vysokou úrovní přerozdělování
•
vysoce rozvinutá infrastruktura
•
Rotterdam, Scheveningen, Amsterdam, Vlisingen
•
Schiphol, Rotterdam, Maastricht
•
Dálniční koridory, železnice, telekomunikace, produktovody
Ekonomika Nizozemska •
•
•
Vybavenost nerostnými surovinami (těžba zemního plynu)
Vysoký podíl populace ovládá angličtinu –> komparativní výhoda Špička v obchodě s diamanty a jejich broušení
Politická organizace •
•
•
•
Správní členění: 12 provincií a 2 zámořská území (Antily, Aruba)
Forma vlády: konstituční monarchie, unitární stát Hlava státu: král Willelm-Alexandr (2013) Haag: Stálý mírový tribunál a Mezinárodní trestní tribunál
Historický vývoj po 1945 •
•
•
•
•
Před 1945: koloniální velmoc 1949: nezávislost Indonésie (obavy z hosp. dopadů) 50. a 60. léta: vysoká tempa růstu a plná zaměstnanost 50. léta – podpora emigrace 60. léta – obrat - pobídky pro imigraci (Itálie, Španělsko, Maroko, býv. kolonie)
Historický vývoj 60. léta •
•
•
•
•
1959 – objevení ložisek zemního plynu 60.léta – rozšíření sociálního systému → sociální i zdravotní pojištění 1963 - rekonstrukce středního školství, expanze vysokého školství
Důsledky – vyšší nákladnost systému 70.léta: krize a nárůst strukturální nezaměstnanosti – textil, metalurgie, stavba lodí
Dutch disease •
Způsobena prudkým přílivu zahraniční měny → zhodnocování měny, což sníží cenovou konkurenceschopnost na vývozním trhu → vyšší úroveň levných dovozů → deindustrializace díky outsourcingu, kdy jsou jisté průmyslové činnosti přesunuty do levnějších lokalit.
Historický vývoj 70. léta •
1973 – keynesiánské řešení dopadu šoků
•
Nárůst mezd
•
Daňové úlevy
•
Přesto nárůst nezaměstnanosti: 1979 – 600 tisíc lidí
•
1979 – druhá ropná krize
•
Neúčinnost keynesiánské hospodářské politiky
•
Nárůst deficitů
Historický vývoj po 1945 •
•
80. léta: Friedman – supply side economics 1982-1994: vláda křesťanských demokratů – premiér R. Lubbers •
•
•
•
1982: snaha o snižování rozpočtového deficitu (12 % HDP) Zkrácení pracovní doby
Úsporná politika v sociální oblasti, snížení podpory v nezaměstnanosti
1984 – hospodářské oživení, pokles nezaměstnanosti
Historický vývoj 80. léta •
•
•
1986: 2. Lubbersova vláda – pokračování trendu s cílem snížení nezaměstnanosti a daní
1990: 3. Lubbersova vláda – požadavky na ekologii W. Kok – ministr financí – reforma zákona o pracovní neschopnosti, zpřísnění podmínek
•
Počátek privatizace státních podniků
•
1994: výhra soc. demokracie, premiér W. Kok
•
90. léta: ekonomické reformy: přechod k tzv. new economics
•
Snížení vlivu státu v ekonomice
•
Vliv myšlenkových proudů thatcherismus a reagonomika
New economy •
•
Definována v roce 1983 časopisem Time Vysoká produktivita průmyslového sektoru „vytlačuje“ pracovní sílu do sektoru služeb
•
Přechod ke znalostní společnosti,
•
Vliv inovací, nárůst fúzí, vznik globálních firem,
•
Defragmentace produkčního řetězce
•
Nové možnosti díky technologiím a IT
Dopady new economy •
Snížení státních výdajů
•
Růst produktivity práce
•
Růst zaměstnanosti
•
Snížení nezaměstnanosti
•
Nárůst objemu FDI v ekonomice
•
Vyšší tempa ekonomického růstu
•
Liberalizační tendence v podnikovém sektoru
Rysy hospodářské politiky •
Tzv. Polder Model •
•
Vysoká zaměstnanost, vysoký růst, přebytky rozpočtu, nízká inflace, rozvinutý stát blahobytu
Rysy HP: •
•
vykazuje znaky liberální, přísná monetární disciplína x vysoká veřejná spotřeba (vyšší zdanění) Jistá forma indikativního plánování – propojení liberální politiky s intervencionismem na straně AD
Ekonomika Nizozemska •
•
•
Rozhodující sektor služeb: •
Obchod
•
Doprava, logistika
•
Bankovní služby
•
Služby veřejného sektoru
Zemědělství (75 % produkce export) •
Intenzivní, patří mezi nejvyspělejší na světě
•
Mléčné výrobky, sýry
•
Květiny
Průmysl (velmi diversifikovaná struktura) •
Chemický průmysl
•
Potravinářský a tabákový průmysl
•
Strojírenství
•
Elektrotechnika
•
Průmysl zpracování ropy
Ekonomika Nizozemska •
•
•
•
•
•
Nezaměstnanost jedna nejnižších v EU
Specifikum zaměstnanosti, 38 % částečný úvazek, zejména u žen Inflace: problematická v období recese v prvních letech nového století Fiskální oblast: dobrá pozice před krizí Nárůst dluhu v důsledku fiskálních stimulů mezi roky 2007-08/09 Patří nicméně mezi méně zadlužené státy eurozóny
Aktuální situace •
Pomalé oživení po roce 2008
•
Nárůst nezaměstnanosti na rekordní úroveň
•
2013 – snížení ratingu z AAA na AA+ (S&P)
•
Tzv. Nexit – diskuze o opuštění EU
•
•
Nárůst separatistických tendencí – parlamentní strana G. Wilderse Strana pro svobodu Snaha o omezení migrace i z EU
Makroekonomická situace Nizozemska (EUROSTAT) Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Tempo růstu HDP
1,9
-3,9
1,5
0,9
-1,2
-0,8
NA
Míra inflace
2,2
1,0
0,9
2,5
2,8
2,6
2,7
Míra nezaměstnanosti
3,1
3,7
4,3
4,7
6,3
7,0
6,9
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
0,5
-5,6
-5,1
-4,3
-4,1
-4,3
NA
Veřejný dluh (podíl na HDP)
58,2
60,8
63,4
65,7
71,3
73,5
NA
Obchodní výměna Nizozemí a ČR •
V mil. CZK
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nizozemsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr18967.html
Ekonomika Belgie
24.3.2015
Ekonomika Belgie •
•
• •
•
•
3 autonomní oblasti s 9 provinciemi (jazykově, etnicky, ekonomicky rozdílné) výhodná geografická poloha – doprava, obchod – mimořádně otevřená ekonomika (bývalá kolonie Kongo Diamantová burza v Antverpách Specifické postavení Bruselu – hl. centrum EU, instituce NATO, ZEU Typický stát blahobytu, vysoké daňové zatížení, vysoký podíl výdajů na sociální zabezpečení Vyspělá struktura eko. A 1,5 %; I 24,5 %; S 74 %
Ekonomika Belgie •
1977 - tzv. pakt z Egmontu
•
Rozdělení na vlámskou, valonskou část a Brusel
•
Německá menšina cca 80 tis. obyvatel
•
Tzv. princip tří společenství
•
Vlastní parlamenty a vlády, značné kompetence jednotlivých regionů
•
Problémy rozdělení již od 1970
•
Po 2000 sílící separatistické tendence
Hospodářský vývoj od 70. let • •
• •
•
•
Do 1975: převažovalo keynesiánství Hospodářský růst v 80.letech: průměrně 4 %, 2001-03 recese 1,1 %, V roce 2004 růst 2,2 %, dále průměrná tempa růstu v EU Fiskální nedisciplinovanost – největší veřejný dluh kumulován od 70. let 2011 – sestrojení vlády po více než roku bezvládí
Aktuální situace •
•
•
•
•
2011: Dopady finanční krize, především nutnost sanace bankovního sektoru Záchrana bank FORTIS, DEXIA, KBC a pojišťovny Ethias – finančně nákladné 2012: vítězství separatistů v místních volbách ve Valonsku 2012: Nejsou dostatečné vnitřní zdroje pro nastartování růstu Červen 2014: volby – vítězem federálních voleb pravicová nacionalistická strana Nová vlámská aliance N-VA
Ekonomika Belgie •
•
HDP: v posledních 15 letech pomalejší než v eurozóně, podprůměrný v rámci EU-15 i EU-25 Nezaměstnanost: dlouhodobě problém v současnosti 7-8 % v 90. letech okolo 10 % poměrně rigidní trh práce
Ekonomika Belgie •
•
Inflace: stabilní, nízká členství v eurozóně Fiskální oblast: nedisciplinovanost, vysoký veřejný dluh, kumulován již od 70. let, 1999-2008: snížení zadlužení o cca 30% -> důsledek –> nízká tempa růstu HDP „sněhová koule“ – díky vysokým úrokům vyplývající ze státního dluhu
Makroekonomická situace Belgie (EUROSTAT) Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Tempo růstu HDP
1,0
-2,8
2,3
0,8
-0,1
0,2
0,1
Míra inflace
4,5
0,0
2,3
3,4
2,6
1,2
0,5
Míra nezaměstnanosti
7,0
7,9
7,8
7,3
8,2
8,5
8,4
Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP
-1,3
-6,0
-4,1
-3,7
-4,0
-4,2
NA
Veřejný dluh (podíl na HDP)
89,3
95,9
95,7
98,0
99,8
101,5
NA
http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12760_en.htm?locale=en
Vzájemný obchod Belgie a ČR, mil. CZK •
Při srovnatelném počtu obyvatelstva dosahuje Belgie trojnásobného obratu zahraničního obchodu v porovnání s ČR
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/belgie-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr19327.html
Ekonomika Lucemburska
Finanční sektor •
Přední finanční centrum
•
70 % služeb, 25 % st. rozpočtu, pracuje v něm 10 % obyvatel
•
Cca 150 bank, 3 400 podílových a investičních fondů a 8 700 dalších poskytovatelů finančních služeb
•
Rozvinutá síť služeb pro podnikatele (pojišťovnictví, účetnictví,…)
•
3. místo na světě v zahraničních investicích/obyvatele
•
Daňový systém podobný německému
•
Největší zdroj daní: Daň PO, platy zaměstnanců, spotřební daň
Lucembursko a krize •
•
•
Zachování hospodářství nad průměrem Eurozóny Nejtěžší dopady – průmysl, finanční sektor, zahraniční obchod 2009 – 2. balíček opatření (tj. 3,24 % HDP) – stabilizace – růst od 1. pol. 2010
Lucembursko a krize •
•
•
•
Fiskální a monetární opatření (podpora kupní síly domácností, trh práce, investiční pobídky)
Potřebným reformám se brání silné odbory 2009, 2010 - posílit domácí spotřebu a zaměstnanost (daňové výhody a veřejné investice) Zachován systém sociálních dávek, příspěvky v nezaměstnanosti, dětské přídavky a úroveň DPH
Očekávaný vývoj •
•
Štědrý sociální systém – není možno dlouh. realizovat → reforma zdravotního a sociálního systému Diverzifikace hospodářství (biotechnologie, zdrav. technika, logistika, automobilový prům., informatika a komunikace)
•
Program stabilizace hospodářství (silný sociální stát)
•
Fiskální opatření, investiční rozvojové programy (školství)
•
Nové finanční nástroje (islámské bankovnictví, rozšíření aktivit poboček na Dálném východě, mikrofinancování)
Makroekonomické ukazatele 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Růst HDP (%)
0,3
-3,7
3,1
1,9
-0,2
2,1
2,7
Míra inflace (%)
2,1
0,4
2,1
3,7
2,9
1,7
1,5
Míra nezaměstnanosti (%)
4,8
6,0
6,1
5,1
5,7
6,9
7,2
Stát. dluh (% HDP)
13,7
14,8
19,5
18,7
21,7
23,0
25,2
Deficit rozpočtu (% HDP)
3,0
-0,9
-1,1
-0,8
0,1
-0,6
NA
Faktory růstu v posledních 20 letech
Finanční sektor, služby Výhodná legislativa v oblasti bankovnictví a investičních fondů (bankovním tajemství)
Centrální poloha v Evropě
Sociální dialog, stabilita
Nízká míra zdanění mezd (srovnání s okolními státy) + nárůst produktivity práce
Stabilní veřejné finance umožňující strukturální reformy
Kvalifikovaná pracovní síla (německý a francouzský jazyk)
