Dopady uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Bc. Pavel Novotný

Brno 2014

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při tvorbě práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Dopady uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. května 2014

_______________________________

Abstract Novotný, P. Impacts of the application of value added tax by municipalities. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. This diploma thesis deals with impacts of the application of value added tax by municipalities. It explains the basic concepts of value added tax in the context with activities of municipalities. Municipalities have more difficult position with applying value added tax. Municipalities must distinguish between economic activity and public administration. Thesis focuses to taxpayer and non-taxpayer. For taxpayers is their current situation evaluated and possible changes are proposed. In case of non-taxpayer is possibility of voluntary registration to value added tax considered and the impact of registration to municipal budget. In thesis are proposed possible changes of current value added tax legislation. Keywords Value added tax, VAT, tax burden, municipality, municipal budget.

Abstrakt Novotný, P. Dopady uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato diplomová práce se zabývá dopady uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí. Vysvětluje základní pojmy u daně z přidané hodnoty v souvislosti s činnostmi obcí. Obce mají složitější pozici s uplatňování daně z přidané hodnoty. Obce musí při uplatňování daně z přidané hodnoty rozlišovat ekonomickou činnost a veřejnou správu. Práce se zaměřuje na plátce daně i neplátce daně. U plátců daně je provedeno hodnocení jejich současného stavu a navržení možných změn. V případě neplátce daně je uvažována možnost dobrovolné registrace a její dopady na rozpočet obce. V práci jsou také navrženy možné změny nynější legislativy pro uplatňování daně z přidané hodnoty. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, DPH, daňové břemeno, obec, obecní rozpočet.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

10

1.1

Úvod....................................................................................................................................... 10

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 11

2

Metodika

12

3

Literární rešerše

13

3.1

Obce v českém právním řádu ...................................................................................... 13

3.2

Ekonomická činnost obce ............................................................................................. 14

3.2.1

Ekonomická činnost z pohledu DPH ............................................................... 15

3.2.2

Výkon veřejné správy ........................................................................................... 16

3.2.3

Důležité pojmy ze zákona o DPH...................................................................... 17

3.3

Obrat a registrační povinnost ...................................................................................... 18

3.3.1

Příjmy zahrnované do obratu u obcí .............................................................. 21

3.3.2

Příjmy nezahrnované do obratu u obcí ......................................................... 22

3.3.3

Obrat u příspěvkových organizací ................................................................... 23

3.3.4

Nesplnění registrační povinnosti ..................................................................... 25

3.3.5

Zrušení registrace .................................................................................................. 25

3.4

Předmět daně ..................................................................................................................... 27

3.4.1

Plnění, která nejsou předmětem daně ........................................................... 27

3.4.2

Plnění, která jsou předmětem daně ................................................................ 31

3.4.3

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně .................................... 32

3.4.4

Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně ..................................... 38

3.4.5

Bezúplatná plnění .................................................................................................. 38

3.4.6

Místo plnění .............................................................................................................. 39

3.5

Základ daně a výpočet daně ......................................................................................... 41

3.6

Nárok na odpočet daně .................................................................................................. 42

3.6.1

Uplatňování nároku u veřejnoprávních subjektů ...................................... 43

3.6.2

Plný nárok na odpočet.......................................................................................... 44

3.6.3

Odpočet v poměrné výši podle § 75 ................................................................ 44

Obsah

4

6

3.6.4

Odpočet v krácené výši podle § 76 .................................................................. 46

3.6.5

Změna odpočtu daně............................................................................................. 46

3.6.6

Nárok na odpočet při registraci a zrušení registrace ............................... 47

Vlastní práce 4.1

49

Obec Velešovice................................................................................................................. 49

4.1.1

Dopady v roce 2012 .............................................................................................. 49

4.1.2

Nárok na odpočet daně v roce 2012 ............................................................... 54

4.1.3

Dopad stanovených cen na rozpočet obce ................................................... 55

4.1.4

Dopady v roce 2013 .............................................................................................. 58

4.1.5


4.1.6

Dopad stanovených cen na rozpočet obce ................................................... 64

4.2

Obec Komořany ................................................................................................................. 67

4.2.1

Dopady v roce 2012 .............................................................................................. 68

4.2.2

Zkušenosti obce od data registrace ................................................................. 75

4.2.3


4.3

Městys Švábenice ............................................................................................................. 78

4.3.1

Analýza roku 2012 ................................................................................................. 78

4.4

Dopad daně z přidané hodnoty ................................................................................... 86

4.5

Obec plátcem daně z přidané hodnoty..................................................................... 89

4.5.1

Náklady na zaměstnance ..................................................................................... 89

4.5.2

Náklady na účetní software ................................................................................ 90

4.5.3

Náklady na daňové a právní poradenství ..................................................... 90

4.5.4

Dopad režimu přenesené daňové povinnosti ............................................. 90

4.6

Zřízení příspěvkových organizací a právnických osob...................................... 91

4.6.1

Příspěvková organizace ....................................................................................... 91

4.6.2

Obchodní korporace .............................................................................................. 92

5

Diskuse

94

6

Závěr

97

7

Literatura

99

A

Přílohy

102

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Schéma rozdělení plnění Zdroj: Práce autora.

27

Obr. 2

Přiřazovací způsob Zdroj: Šobáň, 2013, s. 122.

44

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Sledování obratu (v Kč)

20

Tab. 2

Rozdělení výnosů obce v roce 2012 (v tisících Kč)

50

Tab. 3

Rozdělení výnosů z veřejné správy v roce 2012 (v tisících Kč)

50

Tab. 4

Výpočet daňové povinnosti za 1. čtvrtletí 2012 (v Kč)

51

Tab. 5


53

Tab. 6

Rozdělení nároků na odpočet v roce 2012 (v Kč)

54

Tab. 7

Rozdělení nároků uplatněných v roce 2012 (v Kč)

55

Tab. 8

DPH na výstupu podle skutečnosti (v Kč)

56

Tab. 9

DPH na výstupu, varianty 1 a 2 (v Kč)

57

Tab. 10

Dopad registrace na rozpočet v roce 2012 (v Kč)

58

Tab. 11


58

Tab. 12


59

Tab. 13


60

Tab. 14


61

Tab. 15


63

Tab. 16


64

Tab. 17


65

Tab. 18


66

Tab. 19

Dopad registrace na rozpočet v roce 2013 (v Kč)

67

Tab. 20

Obrat obce splňující limit (v Kč)

68

Tab. 21


68

Seznam tabulek

9

Tab. 22


69

Tab. 23


69

Rozdělení výnosů z ekonomické činnosti v roce 2012 (v tisících Kč)

70

Rozdělení nákladů z ekonomické činnosti v roce 2012 (v tisících Kč)

71

Tab. 26

Nárok na odpočet (v tisících Kč)

72

Tab. 27

DPH na výstupu, varianty 1 a 2 (v tisících Kč)

73

Tab. 28


73

Tab. 29

Dopad registrace na rozpočet obec (v tisících Kč)

74

Tab. 30

Neuplatněný odpočet z výstavby kanalizace (v tisících Kč)

75

Tab. 31

Výpočet daňové povinnosti za rok 2013

76

Tab. 32

Rozdělení nároků na odpočet 06/2013 až 12/2013 (v Kč)

77

Tab. 33

Rozdělení výnosů městyse v roce 2012 (v tisících Kč)

78

Tab. 34


79

Rozdělení výnosů z ekonomické činnosti v roce 2012 (v tisících Kč)

79


80

Tab. 37

Nárok na odpočet v poměrné výši (v Kč)

82

Tab. 38


83

Tab. 39


84

Tab. 40

Dopad registrace na rozpočet obec (v tisících Kč)

84

Tab. 41

Daňová povinnost při sledovaných variantách (v tisících Kč)

85

Tab. 24 Tab. 25

Tab. 35 Tab. 36

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Daň z přidané hodnoty a obce. Daň z přidané hodnoty, jež je jednou z částí národní daňové soustavy a také prostředek, jehož výběrem do státní poklady přitékají peníze k financování potřeb státu. Obce jsou též významnou součástí státní aparatury, pro nejvyšší postavené orgány státu, jakými jsou vláda a ministerstva, fungují obce jako určitá prodloužená ruka. Obce na těch nejnižších úrovních suplují výkon státní správy, čímž jednak umožňují, aby byla státní správa vykonávána blíže k občanům, a navíc mohou získávat přesnější zpětnou vazbu od občanů. Obce si navíc mohou vykonávat i činnosti související s místní samosprávou a reagovat tak na požadavky občanů své obce. Na výkon státní správy, ale i výkon své vlastní samosprávy obce dostávají i peníze ze státního rozpočtu. Jedna z položek, ze které do rozpočtu obce přitékají peníze z výnosu státu, je i z vybrané daně z přidané hodnoty. Což byl dříve i jediný případ, kdy se obce s daní z přidané hodnoty setkaly. Pohled na daň z přidané hodnoty změnila novelizace zákona o dani z přidané hodnoty, která začala platit v roce 2009. Novelizace byla implementována do národního daňového práva jako důsledek neustále probíhající harmonizace daňové oblasti v zemích Evropské unie, z nichž daň z přidané hodnoty je nejvíce harmonizovanou daní a sledování problematiky daně z přidané hodnoty je jedním z důsledků harmonizace vyplývající ze směrnice Rady Evropského společenství. Obce musely sledovat obrat již i před rokem 2009. Zmíněná novelizace zákona změnila a zpřesnila položky, které se do obratu počítají. Při překročení obratu musely obce řešit registraci k dani z přidané hodnoty a posléze i její uplatňování v jejich každodenním režimu. Obce byly a stále jsou nuceny řešit otázky, které před ně stanuly. Obce se tak zabývají tím, jestli je pro ně výhodná dobrovolná registrace, jestli existuje nějaká cesta, jak se vyhnout případné registraci, jestli bude možné uplatňovat nárok v celé výši a jiné podobné otázky. S podobnými otázkami se musí zabývat i podnikatelské subjekty, u jejich činnosti se však jedná výhradně o činnost ekonomickou, pro kterou byly tyto subjekty primárně založeny. Primárním posláním obcí, ale není ekonomická činnost, nýbrž veřejnoprávní činnost, v jejímž rámci obec vykonává místní samosprávu a částečně se podílí při výkonu státní správy, při výkonu těchto činností není obec považována za osobu povinnou k dani. To se zdá být hlavní svízel uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí, neboť ekonomická činnost tvoří pouze zlomek veškeré činnosti obcí. Po letech jistého klidu, který nastal po první vlně obcí, jež se staly plátci daně z přidané hodnoty, lze očekávat od 1. ledna 2015 další vlnu vynucených registrací obcí k dani z přidané hodnoty, pokud nabyde účinnosti novelizace zákona, která snižuje hodnotu obratu pro povinnou registraci z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč.

Úvod a cíl práce

11

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je vyhodnotit, jaké jsou finanční a administrativní dopady na obce v důsledku uplatňování daně z přidané hodnoty. U obcí, které jsou plátci daně, bude vyhodnoceno, jaké dopady na rozpočet obce má uplatňování daně z přidané hodnoty. Dále je cílem diplomové práce zjistit, jaké jsou důvody těchto dopadů. Na příkladu obce, která není plátcem daně z přidané hodnoty, bude vyhodnocen eventuální dopad uplatňování daně z přidané hodnoty, pokud by se obec rozhodla registrovat k dani z přidané hodnoty dobrovolně. Po vyhodnocení dopadů uplatňování daně z přidané hodnoty budou navržena doporučení, která by měla obcím přinést další pozitivní dopady z uplatňování daně z přidané hodnoty. Obcím budou nastíněny různé varianty, které mohou nastat a více či méně ovlivnit jejich rozpočet. Dílčím cílem práce je vyhodnocení nynější právní úpravy pro uplatňování daně z přidané hodnoty a současně navržení doporučení pro její změnu.

Metodika

12

2 Metodika Diplomová práce je členěna na dvě části, tou první je literární rešerše, druhou vlastní práce. V literární rešerši se nachází základní přehled řešené problematiky. V této části je použita metoda deskripce. Metodou deskripce je popsána problematika vymezení obcí v právních předpisech České republiky a dále i daně z přidané hodnoty, která se z velké většiny zaměřuje na oblast obcí. Literární rešerše je zpracována na základě odborné literatury, právních předpisů a internetových zdrojů. Významným zdrojem je zákon o dani z přidané hodnoty, v platném znění a směrnice Rady Evropského společenství. Z odborné literatury jsou využity převážně odborné knihy a odborné časopisy, které se problematikou daní a účetnictvím u veřejnoprávních subjektů zabývají blíže. Všechny použité zdroje jsou uvedeny na konci diplomové práce. Ve vlastní práci bylo využito metod analýzy, komparace a deskripce. Metoda deskripce byla využita při popisu informací o jednotlivých obcích a současného stavu v souvislosti s problematikou daně z přidané hodnoty. Pro vlastní práci byly vybrány tři obce, z nichž dvě jsou plátci daně z přidané hodnoty, jedná se o obce Velešovice a Komořany. Obcí, která není plátcem daně z přidané hodnoty, je městys Švábenice. Při zpracovávání této části mi poslouží zejména podklady získané od jednotlivých obcí, jedná se převážně o účetní doklady, výkazy zisků a ztráty, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávních celků, daňová přiznání a v neposlední řadě také osobní konzultace se zaměstnanci jednotlivých obecních úřadů. V práci je využito různých možností přenesení daňového břemene na koncového spotřebitele, k nimž mohou mít obce tendenci se přiklonit. V některých případech je nutné stanovit zjednodušující předpoklady, které umožnily práci zpřehlednit. U první obce, která je plátcem daně, je problematika zpracována za dva kalendářní roky a stanoven dopad uplatňování daně z přidané hodnoty v těchto letech na rozpočet obce. U další obce, jež je také plátcem daně, je stanoven dopad na rozpočet v roce předcházejícím registraci k dani z přidané hodnoty a porovnání těchto dopadů se skutečnou situací. V případě obce, neplátce daně z přidané hodnoty, jsou uvažovány varianty, které mohou obec postihnout a na základě jejich vyhodnocení navržena ideální varianta. V této části bylo využito metody komparace, která mi umožnila porovnání jednotlivých výsledků a jejich následné vyhodnocení pomocí metody analýzy. Tato část je doplněna výsledky, jež jsou uvedeny v tabulkách. K výpočtům bylo využito programu Microsoft Excel. Aby bylo možné vyvození dílčích závěrů práce, a to včetně kapitoly Závěr, je nutné využít metody syntéza. Což mi umožní shrnout poznatky celé diplomové práce. Tato metoda mi umožní spojit více částí do jednoho celku. Dále bude využita metoda dedukce, pomocí níž mohu usuzovat od obecných zjištění k zjištěním jednotlivým. Tato metoda mi poslouží vyvodit vlastní závěry a úsudky v diplomové práci.


13

3 Literární rešerše 3.1 Obce v českém právním řádu Právní ukotvení obcí je v českém právním řádu dáno zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění (dále jen „Ústava“). Územní samosprávě se věnuje konkrétně hlava sedmá, články 99 až 105. Další právní ukotvení obcí se nachází v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Ústava definuje v článku 100 obec jako součást vyššího územně samosprávního celku kraje. Přičemž územní samosprávní celek je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. V článku 101 je územně samosprávní celek vymezen jako veřejnoprávní korporace, jež může vlastnit majetek, hospodaří na základě vlastního rozpočtu a je spravována zastupitelstvem. Zákon o obcích v § 2 doplňuje článek 101 Ústavy vymezením obce jako veřejnoprávního subjektu, který v právních vztazích vystupuje vlastním jménem a v těchto vztazích nese odpovědnost. Zákon mimo jiné rozlišuje mezi samostatnou působností obce a přenesenou působností obce. Samostatnou působností obce se rozumí činnosti, které obec vykonává ve svém vlastním zájmu a v zájmu jejích občanů. Tyto činnosti navíc nejsou svěřeny krajům, ani nejsou vykonávány v rámci přenesené působnosti. Vymezení činností v rámci samostatné působnosti je dána ustanovením zákona o obcích, a to v § 84, 85 a 102. Pro samostatnou působnost obce jsou vymezeny i další ustanovení, která umožňují obci zřizovat obecní policii, vydávat obecní vyhlášky, zřizovat a zakládat příspěvkové organizace a jiné právnické osoby. Stejně tak musí obce každoročně schvalovat a sestavovat rozpočet a závěrečný účet obce. Obec v neposlední řadě hospodaří i s majetkem, který musí využívat účelně a hospodárně, majetek musí chránit před zničením, odcizením. Důležitou zmínkou je také skutečnost, že v rámci samostatné působnosti jsou si obce rovny a je jedno, zdali má obec 100 anebo 50 000 obyvatel. Odlišná situace panuje v případě přenesené působnosti obce. Zde záleží na rozsahu úkolů a funkcí přenesených státem na obec. Povinnost vykonávat státní správu a rozsah výkonu státní správy, jež stát svěřil obci, je dána zákonem. Vzhledem k charakteru výkonu státní správy je zde uplatněn způsob „něco za něco“, tudíž náklady na výkon státní správy leží na bedrech státu, který tyto náklady uhrazuje formou příspěvků ze státního rozpočtu. Zatímco u samostatné působnosti je uplatněn princip rovnosti mezi obcemi, přenesená působnost je dána nadřazeností vztahu mezi obcemi, podle tohoto kritéria se podle zákona o obcích s doplněním Portálu územních plánování dělí na: • obce se základním rozsahem výkonu státní správy (obce I. typu), kam se řadí všechny obce na území České republiky, přičemž tyto obce vykonávají státní správu pouze v základních oblastech,


14

• obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu) mají širší rozsah působnosti v oblasti státní správy, v níž vykonávají činnosti související s matrikou nebo stavebním úřadem, • obce s rozšířenou působností (obce III. typu) vykonávají nejrozsáhlejší výkony státní správy, kromě státní správy vykonávané obcemi II. typu, vykonávají činnosti v oblasti živnostenských oprávnění, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských dokladů, ale i v oblasti životního prostředí, školství a kultury.

3.2 Ekonomická činnost obce Právní řád České republiky, respektive zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve svém druhém paragrafu do konce roku 2013 charakterizoval podnikání jako soustavnou činnost, která je vykonávána podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Nově je podnikatel právně ukotven v § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“). Dalším právním podkladem soukromoprávní úpravy byl v minulosti zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2014 byl tento zákon nahrazen novým občanským zákoníkem. Pro činnost územně samosprávných celků jsou právními podklady veřejnoprávní předpisy. Mezi tyto přepisy patří především již zmíněný zákon o obcích, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). Činnost krajů je upravena zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů umožňuje územně samosprávným celkům k plnění svých úkolů, tj. k hospodářskému využívání majetku a k zabezpečení prospěšných činností: • zřizovat vlastní organizační složky, • zřizovat příspěvkové organizace, • zakládat obchodní korporace, • zakládat obecné prospěšné společnosti, • zřizovat školské právnické osoby, • zřizovat veřejné výzkumné instituce. Jak uvádí Šobáň (2013, s. 11-12), nejčastěji je k hospodářské činnosti využíváno prvních tří možností z výše uvedeného výčtu. Provozování podnikatelské činnosti prostřednictvím vlastní organizační složky se využívá u jednodušších činností, zpravidla menšího rozsahu, které nevyžadují stálý dozor či stálé vedení pracovníky obce. Využívá se také u menších obcí. Mezi činnosti, které mohou být svěřeny vlastní organizační složce, můžeme zařadit pro-


15

nájem obecních nemovitých věcí, a to jak dlouhodobý, tak krátkodobý, může se jednat také o prodej upomínkových předmětů nebo i provoz obecní kanalizace a čistírny odpadních vod. Příspěvkové organizace jsou zřizovány za účelem podnikatelské činnosti, ovšem bez předpokladu dosažení zisku a ekonomické samostatnosti. Činnost těchto organizací je zpravidla částečně kryta z příspěvků zřizovatele. Jedná se především o provoz obecní knihovny, muzea, divadla či kina. Poslední možností jak provozovat podnikatelskou činnost, je prostřednictvím obchodních korporací, a to akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Takto založený subjekt je direktivně určen k provozování podnikatelské činnosti, navíc s předpokladem ekonomické samostatnosti. Obce zakládají podnikatelské subjekty zejména pro oblasti městské hromadné dopravy, správy nemovitých věcí, vodovodů a kanalizací, technických služeb, provozu městských sportovišť. Obce a ostatní veřejnoprávní subjekty musí taktéž věnovat pozornost daňovým předpisům. Jde především o zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z příjmů“), zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). 3.2.1

Ekonomická činnost z pohledu DPH

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 5 odst. 2 definuje ekonomickou činnost jako soustavnou činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a soustavnou činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. Za ekonomickou činnost se také považuje používání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, jestliže jde o soustavnou činnost. O ekonomickou činnost se však nejedná v případě zaměstnávání zaměstnanců a jiných osob na základě pracovněprávního vztahu. Pokud právnická osoba vykovává ekonomickou činnost, přestože nebyla založena či zřízena za účelem podnikání, je považována za osobu povinnou k dani. Odstavec třetí téhož paragrafu nepovažuje územně samosprávné celky, jejich organizační složky a ani jejich právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem, za osoby povinné k dani, jestliže jde o výkon veřejné správy a za tuto činnost vybírají úplatu. Pitner a Benda (2013, s. 41-42) uvádí jako příklad vybírání poplatku za vystavení potvrzení nebo vystavení opisu úředních dokladů. Činnosti, kdy zákon tyto subjekty považuje za osoby povinné k dani, jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto zákona. Směrnice Evropského společenství o dani z přidané hodnoty umožňuje, aby tyto činnosti, pokud jsou prováděny v zanedbatelné míře, nebyly předmětem daně. Jak uvádí Berger, Kindlová a Wakounig (2010, s. 161), začlenění do národního daňového práva je pouze na rozhodnutí Ministerstva financí, které by mělo zároveň stanovit, co se rozumí kritériem v zanedbatelné míře. Jde především o:


16

• dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny, • dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje, • služby telekomunikační, • doprava osobní a nákladní, • skladování, přístavní a letištní služby, • služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, • služby reklamních agentur, • služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů, • služby prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen, • služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání jiné než osvobozené od daně podle § 53, • plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu. 3.2.2

Výkon veřejné správy

Obec, osoba povinná k dani, v rámci své činnosti působí jako subjekt vykonávající veřejnou správu a také ekonomickou činnost. Jak uvádí Šobáň (2013, s. 16), z tohoto pohledu se na obec pohlíží i podle zákona o dani z přidané hodnoty, který nerozlišuje mezi hlavní a vedlejší činností. Zatímco ekonomická činnost je definována zákonem o dani z přidané hodnoty, definice veřejné správy není nikde v právních pramenech popsána. Příjmy z ekonomické činnosti jsou předmětem daně, příjmy z výkonu veřejné správy předmětem daně nejsou. Jak bylo zmíněno, pojem veřejná správa není nikde v pramenech práva popsán. Problematikou vymezení veřejné správy se zabýval Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudky Soudního dvoru Evropské unie považují za výkon veřejné správy činnosti, které jsou vykonávané veřejnoprávními subjekty ze předpokladu, že jednají jako orgány moci veřejné, na základě zvláštního právního předpisu a podmínek odlišných, které platí pro soukromoprávní subjekty. Přičemž se připouští, že za výkon veřejné správy veřejnoprávní subjekty inkasují místní a správní poplatky, které připouští platná legislativa. V praxi se často stává, že obec nebo veřejnoprávní subjekt přenese výkon veřejné správy na své příspěvkové organizace a obchodní společnosti. Jestliže tyto subjekty výkon veřejné správy provádí jménem obce a na jeho účet, nejsou tyto subjekty považovány za osoby povinné k dani a příjmy z výkonu veřejné správy nejsou předmětem daně. Tyto příjmy by byly předmětem daně, jestliže by tyto subjekty jednaly na svůj vlastní účet a svým vlastním jménem. Příjmy z výkonu veřejné činnosti jsou také předmětem daně, pokud by výkon veřejné správy vykonávaly podnikatelské subjekty třetích osob na základě smlouvy mezi obcí a tímto podnikatelským subjektem.


3.2.3

17

Důležité pojmy ze zákona o DPH

Zákon o dani z přidané hodnoty rozeznává několik druhů osob a zároveň uvádí jejich definice. V § 5 je odst. 1 definována osoba povinná k dani, a to jako fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou činnost. To se týká i právnické osoby, která není založena či zřízena za účelem podnikání, avšak za úplatu dodává zboží či poskytuje služby. V případě neziskových organizací nemá vliv ani rozdělení na hlavní a vedlejší činnost, jak zmiňuje Pitner a Benda (2013, s. 40). Zákon připouští i existenci identifikované osoby. Tato osoba je vymezena jako osoba povinná k dani, aniž by byla plátcem daně a jako právnická osoba, nepovinná k dani, pokud pořizuje zboží z jiného členského státu. Tyto osoby mají přiděleno DIČ pro účely daně z přidané hodnoty, oproti plátci mají omezené povinnosti. Do konce roku 2012 podle zákona o dani z přidané hodnoty se plátcem stala osoba povinná k dani, která byla neplátcem, při pořízení zboží a služby z Evropské unie a při poskytnutí služby do jiného členského státu, pokud tam není poskytnutí takové služby osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2013 se stává identifikovanou osobou. Tato identifikovaná osoba přiznává daň při přijatých plněních stanovených zákonem z jiného členského státu a uskutečňovaném plnění při poskytnutí služby do jiného členského státu. Tato plnění vykazuje v daňovém přiznání a současně v souhrnném hlášení. Z tuzemských uskutečněných plnění daň nepřiznávají a ani nemají nárok na odpočet daně. Mimo rozdělení osob zákon vymezuje další pojmy, které slouží k lepší orientaci v zákoně o dani z přidané hodnoty. Aby nedocházelo k různým interpretacím slova obrat, je jeho právní definice vymezena v § 4a. Obrat je zde vymezen jako souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně za uskutečnitelná plnění, tj. za dodání zboží, poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku. Jde o úplaty za: • zdanitelná plnění, • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet, • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet, podle § 54 až 56, pokud se nejedná o doplňkovou činnost, která je prováděna pouze příležitostně. Naopak úplata z prodeje dlouhodobého majetku se do obratu nezahrnuje. Definici dlouhodobého majetku zákon přímo nenabízí, Šobáň (2013, s. 21) však odkazuje na zákon o dani z příjmů. Ten dlouhodobý majetek definuje jako majetek, jehož pořizovací hodnota je vyšší než 40 000 Kč, v případě hmotného majetku a 60 000 Kč u majetku nehmotného, a s dobou použitelnosti, delší než 1 rok. Úplatou zákon rozumí částku vyjádřenou v penězích, platebních prostředích nahrazující peníze, ale i hodnotu poskytnutého nepeněžního plnění. Ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty stanovuje právní vymezení pojmů dodání zboží a poskytnutí služby pro účely tohoto zákona. Dodáním zboží rozumí § 13 odst. 1 situaci, kdy jsou na vlastníka převedena práva nakládat se zbožím, tj. zboží může prodávat nebo spotřebovávat. Do konce roku 2013 stejný odstavec zmiňuje i převod nemovitých věcí, při němž dochází


18

k převedení vlastnického práva k dotčené nemovité věci nebo příslušnosti k hospodaření s nemovitou věcí. Od roku 2014, v důsledku vydání nového občanského zákoníku, je nemovitá věc považována za zboží1 a není tedy blíže poukazováno na převod nemovité věci. Za dodání zboží se považuje i uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do užívání, je-li použitý pro účely, z nichž má nárok na odpočet daně. V určitém případě lze na dodání zboží nebo převod nemovité věci podle zákona o dani z přidané hodnoty pohlížet jako na výkon veřejné správy. Jak uvádí Musilová a Fitříková (2010a, s. 27-28), jedná se o případ, kdy obec zřizuje příspěvkové organizace a zakládá právnické osoby, kterým svěřuje práva nakládat s majetkem nebo hospodařit s nemovitou věcí, aby jménem a na účet svého zřizovatele či zakladatele vykonávaly činnosti veřejné správy. Pokud se nejedná o dodání zboží, považuje zákon v § 14 odst. 1 toto plnění za poskytnutí služby, stejně jako pozbytí nehmotné věci, přenechání zboží k užití jinému, vznik a zánik věcného břemene nebo k zavázání se zdržet určitého jednání nebo takové jednání strpět. Službou podle zákona není pozbytí obchodního závodu, ale ani postoupení vlastní pohledávky. V § 4a odst. 1 písm. c je zmíněn pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně, která se vztahuje k činnostem uvedeným v § 54 až 56, tj. finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací služby, dodání nemovitých věcí, čímž zákon rozumí dodání pozemků, práva stavby, staveb, podzemních staveb se samostatným účelovým určením, inženýrských sítí a jednotek. K upřesnění příležitostné činnosti vydalo dne 22. prosince 2008 Ministerstvo financí ČR doplňující informace k uplatňování DPH pro územně samosprávné celky. Ty uvádí, že pokud není činnost vykonávána pravidelně, neexistuje předpoklad její soustavnosti, nejsou vyčleněny pracovní síly k těmto činnostem a náklady a přijaté úplaty jsou pouze zanedbatelné vůči celkovým nákladům a obratu, lze takovou činnost považovat za příležitostnou.

3.3 Obrat a registrační povinnost Osoba povinná k dani musí sledovat svůj obrat za bezprostředně přecházejících 12 kalendářních měsíců. Jestliže tento obrat přesáhne 1 000 000 Kč2 je tato osoba povinna podat přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty. Toto podání musí dle zákona o dani z přidané hodnoty proběhnout do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém obrat převýšil danou hodnotu. Plátcem se takový subjekt stává až od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl překročen obrat. Výjimku tvoří situace uvedené v § 6a až 6e, v těchto situacích zákon nařizuje podat přihlášku do 15 dnů ode dne, ve kterém nastala skutečnost uvedená v těchto para-

Zákon o dani z přidané hodnoty od roku 2014 vymezuje zboží jako hmotnou věc, s výjimkou peněz a cenných papírů, dále jako právo stavby, živé zvíře, lidské tělo nebo jeho část a plyn, elektřina, teplo a chlad. 2 Novelizace zákona o dani z přidané hodnoty předpokládá, že se od 1. ledna 2015 sníží limit obratu pro povinnou registraci na 750 000 Kč. 1


19

grafech. Osoba, která nesplní výše uvedený obrat, je od registrace k dani z přidané hodnoty osvobozena. Mimo povinnou registraci k dani z přidané hodnoty umožňuje zákon i dobrovolnou registraci. Dobrovolnou registraci může provést osoba povinná k dani, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a uskutečňuje, případně bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně. Možnost dobrovolné registrace mají subjekty, které zde nemají sídlo ani provozovnu, ale budou uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet. Od 1. ledna 2014 nabývá účinnosti novelizace, která zakládá povinnost provádět registraci k dani z přidané hodnoty elektronickou formou na elektronickou adresu podatelny, jež je zveřejněna správcem daně. Tato povinnost neplatí pro fyzické osoby, jejichž obrat za posledních 12 nepřesáhl hodnotu 6 000 000 Kč. Dobrovolné registrace však obce podle Musilové a Fitříkové (2010a, s. 20-21) nebudou využívat, jelikož výhody z registrace budou převáženy náklady na takovou registraci. Je to dáno především skutečností, že obce uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Další významnou nevýhodou je nárůst administrativní zátěže se správou daně z přidané hodnoty, ať už z hlediska časového nebo ekonomického. Je však nutné zmínit i situaci, kdy by dobrovolná registrace pro obec mohla být více než užitečná. Takovým případem je například výstavba kanalizačního a vodovodního řadu, což je velice rozsáhlá a nákladná investice, u níž je možné využít nároku na odpočet daně z přidané hodnoty a nárokovat nadměrný odpočet.


20 Tab. 1

Sledování obratu (v Kč)

Měsíc

Uskutečněná plnění v daném měsíci

Rok 1/1 Rok 1/2 Rok 1/3 Rok 1/4 Rok 1/5 Rok 1/6 Rok 1/7 Rok 1/8 Rok 1/9 Rok 1/10 Rok 1/11 Rok 1/12 Rok 2/1 Rok 2/2 Rok 2/3 Rok 2/4 Rok 2/5 Rok 2/6 Rok 2/7 Rok 2/8 Rok 2/9 Rok 2/10 Rok 2/11 Rok 2/12

25 000 80 000 60 000 112 000 50 000 75 000 60 000 90 000 75 000 115 000 85 000 70 000 93 000 109 000 89 000 93 000 78 000 102 000 107 000 95 000 130 000 88 000 101 000 99 000

Obrat v posledních 12 kalendářních měsících 25 000 105 000 165 000 277 000 327 000 402 000 462 000 552 000 627 000 742 000 827 000 897 000 965 000 994 000 1 023 000 1 004 000 1 032 000 1 059 000 1 106 000 1 111 000 1 166 000 1 139 000 1 155 000 1 184 000

Zdroj: Práce autora.

Z tabulky vyplývá, že sledovaný subjekt překročil obrat daný zákonem v měsíci třetím v roce druhém. Do 15 dnů od konce tohoto měsíce proto musí podat přihlášku k dani z přidané hodnoty. Plátcem daně se tento subjekt stane od 1. dne pátého měsíce roku 2. Již bylo zmíněno, že se osoba povinná k dani může stát plátcem daně z přidané hodnoty, aniž by dosáhla dané výše obratu. Plátcem se osoba povinná k dani stává i v případě, že se stane společníkem společnosti a jiný společník dané společnosti se stane plátcem daně, nebo plátcem daně již je. Do konce roku 2013 se podle zákona o dani z přidané hodnoty jednalo o institut smlouvy o sdružení, případně jiné podobné smlouvy. Zákon o dani z přidané hodnoty zakládá povinnost se povinně registrovat při splnění podmínek daných tímto zákonem. V § 94a zákon o dani z přidané hodnoty


21

upřesňuje podmínky, kdy může osoba podat přihlášku k dobrovolné registraci plátce. Ovšem také výslovně v § 6, odst. 1 registraci přímo zakazuje. Jde o situaci, kdy osoba povinná k dani uskutečňuje jen plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Taková osoba je zproštěna povinnosti registrovat se k dani a tudíž i podávat přihlášku k dani. V praxi by taková registrace neměla žádný význam, neboť veškerá plnění by byla osvobozena, nevznikala by žádná daň na výstupu a na vstupu by nemohl být uplatněn žádný nárok. 3.3.1

Příjmy zahrnované do obratu u obcí

Do obratu sledovaného pro účely registrace k dani z přidané hodnoty se zařazují přijaté úhrady bez daně za uskutečněná plnění, za které se považuje dodání zboží, poskytnutí služeb dle § 13 a 14, jejichž místem plnění je tuzemsko a za předpokladu, že se jedná o: • zdanitelná plnění, • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet, • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet, podle § 54 až 56, pokud se nejedná o doplňkovou činnost, která je prováděna pouze příležitostně. Holubová (2009a) v souvislosti s třetí odrážkou uvádí příklad činnosti prováděné příležitostně. Dle jejího názoru je příležitostnou činností ojedinělá finanční výpůjčka občanům ve složité finanční situaci, naopak soustavnou činností jsou programové výpůjčky z rozhodnutí zastupitelstva. Pro účely obratu se sledují kompletní sjednané úplaty. Jak uvádí Pitner a Benda (2013, s. 37), do obratu se zahrnuje úplata za plnění až v okamžiku jeho uskutečnění, takže předem přijatá záloha se do obratu zahrne až k datu uskutečnění plnění. Do obratu se zahrnou i dosud neuhrazené pohledávky z takového plnění, jak zmiňují Bárta, Hochmannová, Škampa (2013, s. 47). Obce, ale i ostatní územně samosprávní celky musí dbát větší obezřetnosti v souvislosti s tím, které příjmy se zahrnují do obratu pro povinnou registraci. Pro veřejnoprávní subjekty je určena příloha č. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Při uskutečňování těchto plnění se veřejnoprávní subjekty považují za osoby povinné k dani. Výčet těchto plnění je uveden v podkapitole 2.2.1 Ekonomická činnost z pohledu DPH. Existují však i další plnění, která nejsou uvedena ve zmíněné příloze a zahrnují se do sledovaného obratu. Tato plnění jsou výsledkem ekonomické činnosti a většinou se také jedná o vykonávání vedlejší činnosti obce. Výběr některých z plnění, které uvádí Musilová a Fitříková (2010a, s. 53-54): • úplaty z poskytnutí zadávacích dokumentů k veřejným zakázkám, • pronájem movitých věcí, • krátkodobý pronájem (nejvýše do 48 hodin), • hostinská činnost,


22

• ubytovací služby, • nákup a prodej zboží, • hospodaření s lesy, • kopírovací služby, • poplatky za podání žádosti o poskytnutí bytu, • zřízení věcného břemene, • příjmy z prodeje ze ztracených a nalezených věcí, • příjmy z prodeje místních tiskovin. 3.3.2

Příjmy nezahrnované do obratu u obcí

Příjmy, které se nezahrnují do obratu, jsou úplaty z prodeje dlouhodobého majetku a také příležitostně prováděné činnosti, které jsou uvedeny v § 54 až 56. Dále se do sledovaného obratu nezahrnují příjmy, které jsou osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 52, 53 a 57 až 62. Nezahrnují se ani plnění, která nesplňují podmínky posouzení plnění jako dodání zboží a poskytnutí služeb, jedná se například o smluvní pokuty a sankce, přijaté náhrady od pojišťovny, finanční dary, dotace a náhrady škod. Novelizace zákona o dani z přidané hodnoty k 1. lednu 2014 rozdělila původní § 56 do dvou samostatných paragrafů, a to § 56 Dodání vybraných nemovitých věcí a § 56a Nájem vybraných nemovitých věcí. Přičemž do obratu se zahrnuje pouze § 56. Nájem nemovitých věcí se tak do obratu již nezahrnuje a lze polemizovat, zda je to úmysl nebo pouhé opomenutí. U územně samosprávních celků existuje široká škála příjmů, které se do obratu nezapočítávají. Primárně se jedná o úhrady přijaté při výkonu veřejné správy. I v tomto případě Musilová a Fitříková (2010a, s. 55-59) předkládají výčet příjmů nezahrnovaných do sledovaného obratu: • daně přijaté v rámci rozpočtového určení daní, • ekologické poplatky, • místní poplatky vybírané na základě platné vyhlášky, • správní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu, • příjmy za minerální vody, z dobývacích prostorů, • příjmy z majetku používaného výhradně k výkonu veřejné správy, • příjmy za poskytování informací podle příslušného právního předpisu, • příjmy z placeného státní ve vymezených zónách. Holubová (2009a) uvádí i sociální, sportovní a kulturní služby, což lze předpokládat především u menších obcí. Větší obce uvedené služby zpravidla poskytují prostřednictvím svých příspěvkových organizací.


3.3.3

23

Obrat u příspěvkových organizací

Již výše bylo uvedeno, že obec může zřizovat na základě zřizovací listiny své příspěvkové organizace. Tyto organizace hospodaří s prostředky z veřejných rozpočtů, s dotacemi, dary, ale i s příjmy z vlastní činnosti. Pokud byly právnické osoby založené či zřízené zvláštním právním předpisem, nejsou příjmy z výkonu veřejné správy považovány za ekonomickou činnost, a tudíž se nezapočítávají u těchto právnických osob do sledovaného obratu pro povinnou registraci. Příjmy, které tato právnická osoba dostane od svého zřizovatele formou příspěvků na provozování činnosti, nejsou považovány za úplatu. Mezi nejčastější oblasti, na které se příspěvkové organizace zaměřují, Musilová a Fitříková (2010a, s. 60-61) uvádí: • správa majetku obce (např. technické služby, správa silnic, správa ČOV, kanalizace a vodovodů, nakládání s odpady, správa hřbitova), • kultura (městská divadla a kina, městská knihovna, kulturní domy, zoologické zahrady, muzea), • sport a tělovýchova (správa sportovního majetku – hřišť, zimních stadionů, bazénů), • sociální a zdravotní péče (domovy pro seniory, azylové domy, nemocnice, záchranná služba), • výchova a vzdělávání. Tyto příspěvkové organizace a rozdělení jejich příjmů pro účely stanovení obratu blíže popisují Musilová a Fitříková (2010a, s. 61-79). Příspěvkové organizace vykonávající správu majetku obce sledují obrat s ohledem na registraci k dani z přidané hodnoty. Tyto organizace však musí rozlišovat, zdali se jedná o činnost vykonávanou pro svého zřizovatele, tedy obec, neboť takové příjmy nejsou součástí sledovaného obratu. Stejně tak se nezapočítávají příjmy, které příspěvková organizace vykonává jménem a na účet svého zřizovatele. Mezi příjmy, které se nezapočítávají do obratu, patří: • příspěvky od zřizovatele na provoz, • finanční dary, které nejsou protihodnotou za poskytnuté plnění, • příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, • výnosy, které nejsou předmětem daně (úroky z běžných účtů, finanční bonusy, pokuty a penále). Naopak do sledovaného obratu pro registraci se zahrnují: • příjmy z dodání nemovitých věcí, jestliže se nejedná o doplňkovou činnost vykonávanou příležitostně a zároveň nejde o prodej dlouhodobého majetku, • příjmy z ekonomické činnosti podléhající dani (např. se jedná o poskytování služeb a dodání zboží na základě běžných obchodních podmínek, dopravní


24

služby, sběr a svoz odpadů, jízdné MHD, dodání energií, prodej movitého majetku). Poskytování kulturních služeb a zboží související s touto službou, které jsou vykonávány příspěvkovou organizací zřízenou obcí, jsou osvobozeny od daně. Ostatní služby a prodej zboží jsou však do obratu zahrnovány. Další příjmy, které nejsou zahrnovány do obratu, jsou stejné jako v případě příspěvkových organizací, které vykonávají správu majetku obce. Naopak do sledovaného obratu pro registraci se zahrnují: • příjmy z převodu pozemků, budov, nebytových a bytových prostor, jestliže se nejedná o doplňkovou činnost vykonávanou příležitostně a zároveň nejde o prodej dlouhodobého majetku, • příjmy z ekonomické činnosti podléhající dani (např. se jedná o poskytování služeb a dodání zboží na základě běžných obchodních podmínek – hostinská činnost, provoz bufetu, reklamní činnost na vstupenkách, bulletinech a kulturním zařízení, nájmy garáží, parkovacích ploch a movitého majetku). Rozlišovat mezi příjmy, které jsou či nejsou započítávány do obratu pro registraci, musí také příspěvkové organizace v oblasti sportu a tělovýchovy. V těchto případech jsou osvobozeny příjmy z poskytnutých služeb nebo dodání zboží, které úzce souvisí se sportovní aktivitou. Takovými příjmy se myslí přijaté úplaty za provoz bazénů, tělocvičen, zimních stadionů, golfových hřišť, lyžařských vleků, stadionů nebo kurtů. Další příjmy, které nejsou zahrnovány do obratu, jsou stejné jako v případě předešlých příspěvkových organizací. Mezi příjmy, které se do sledovaného obratu pro registraci zahrnují, patří ty uvedené v obou bodech u příspěvkových organizací poskytujících kulturní služby s tím rozdílem, že místo reklamy na kulturních zařízeních je uvažována reklama na sportovním zařízení. Sociální služby jsou také typem činnosti, které mohou poskytovat územně samosprávní celky. Pokud jsou tyto služby poskytovány podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nezahrnují se do obratu pro povinnou registraci, včetně podmínky, že poskytování sociálních služeb povolil krajský úřad nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Výčet služeb, které se do obratu nezahrnují, je uveden v podkapitole, která se věnuje plnění, jež jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet. Do obratu se započítávají příjmy z ekonomické činnosti, jde především o příjmy uvedené u příspěvkových organizací poskytující kulturní služby a dále o: • příjmy ze stravování a dodávky stravy od osob, které nejsou oprávněny využívat sociální služby, • příjmy z praní, žehlení a úklidu od osob, které nejsou oprávněny využívat sociální služby.


25

Bárta, Hochmannová a Škampa (2013, s. 228-229) zmiňují, že v oblasti zdravotnictví došlo od 1. dubna 2012 ke změně § 58 zákona o dani z přidané hodnoty, který významně změnil rozsah plnění, která jsou osvobozena od daně a nepočítají se tak do obratu, který slouží jako ukazatel pro registraci k dani. Podle tohoto paragrafu jsou osvobozeny pouze zdravotní služby s léčebným cílem, případně chránící lidské zdraví. Ostatní služby od daně osvobozeny nejsou. Takovým typem plnění jsou například zákroky estetické plastické chirurgie, zdravotní prohlídky a rozbory pro potřeby soudů a policie nebo testy k určení otcovství. Právní podklad pro určení zdravotní služby poskytuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, poskytování zdravotní péče zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky. Pro příspěvkové organizace poskytující výchovu a vzdělávání jsou z obratu vyjmuty příjmy, jejichž příjemci jsou mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy. Z obratu jsou také vyjmuty školské služby, poskytované školskými zařízeními, jde o pedagogicko-psychologickou poradnu, školská ubytovací zařízení, školská zájmová zařízení, ale také zařízení školního stravování. Taktéž se nezahrnují sportovní služby poskytované školami, sportovní a kulturní akce, jestliže jsou součástí výchovně-vzdělávacího programu a poskytovatelem těchto služeb je osoba, která nebyla zřízena za účelem podnikání. Do obratu je nutné zahrnout činnosti, které nesouvisí se vzděláváním dětí, ani poskytováním volnočasových aktivit pro děti. Prodej papírenského zboží, služby stravování poskytnuté osobám, které nejsou žáky ani studenty, ubytovací služby pro jiné osoby, provoz bufetů a rekreačních zařízení. 3.3.4

Nesplnění registrační povinnosti

Zákon o dani z přidané hodnoty do konce roku 2012 obsahoval § 98 Nesplnění registrační povinnosti. Pitner a Benda (2013, s. 47) uvádí, že vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2013 je otázka povinnosti registrace víceméně evidenční, nemá nesplnění registrační povinnosti vliv na plnění povinností a uplatňování práv plátce daně z přidané hodnoty. Správce daně osobu povinnou k dani, která překročila obrat stanovený zákonem a řádně se neregistrovala k dani z přidané hodnoty, registruje zpětně. Takto registrovaný plátce bude mít povinnost podat daňová přiznání zpětně k datu registrace provedené správcem daně. Případné pokuty a sankce vyměří správce daně v souladu s ustanovením § 250 daňového řádu. 3.3.5

Zrušení registrace

Je-li ekonomický subjekt registrován jako plátce, může podat žádost o zrušení registrace, registraci může také zrušit správce daně v případech definovaných v § 106. Plátce se sídlem v tuzemsku, a který není skupinou, může podat žádost o zrušení registrace, jestliže přestal vykonávat ekonomické činnosti. Žádost může podat také v případě, že od registrace uplynul více než 1 rok a za posledních


26

12 měsíců obrat tohoto plátce nepřesáhl hranici nutnou pro registraci, tj. 1 000 000 Kč, nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Správce daně v tomto případě zruší registraci až v případě, že plátce doloží, že splňuje podmínky pro zrušení registrace. Den po oznámení rozhodnutí ve věci zrušení registrace přestává být subjekt plátcem daně z přidané hodnoty. Pokud ale nesplňuje podmínky pro ukončení registrace identifikované osoby nebo v žádosti uvedl, že se chce stát identifikovanou osobou, stává se den poté, co přestal být plátce, identifikovanou osobou. Rozhodnutí, které ruší registraci na základě podané žádosti, není možné napadnout žádným opravným prostředkem. Zákon o dani z příjmu připouští i možnost zrušení registrace přímo správcem daně, pokud dojde ke splnění podmínek daných zákonem. Správce daně tak může zrušit registraci, přestane-li plátce daně uskutečňovat ekonomickou činnost, neuskuteční-li v předchozích 12 bezprostředně předcházejících měsících plnění v rámci ekonomické činnosti, aniž by to oznámil správci daně, nebo uskutečňuje činnosti, které jsou osvobozené od daně bez nároku na odpočet. Správce daně zruší registraci plátci daně také v případě, že plátce poruší svoji povinnost při správě daně, a zároveň výše obratu subjektu nesplňuje podmínky pro registraci. Od 1. ledna 2013 rozeznává zákon nový pojem, a to nespolehlivého plátce. Nespolehlivým plátcem daně se stane plátce na základě rozhodnutí správce daně, jestliže poruší své povinnosti ke správě daně závažným způsobem. Informace o nespolehlivých plátcích bude uveřejněna v Registru plátců DPH. Pokud ekonomický subjekt nakoupí od takto vymezeného nespolehlivého neplátce daně, stává se ručitelem za odvedenou daň. Generální finanční ředitelství ve své tiskové zprávě ze dne 15. května 2013 informuje o prvním nespolehlivém plátci, tisková zpráva navíc obsahuje informační soubor, ve kterém jsou uvedeny podmínky pro kvalifikaci plátce jako nespolehlivého. Situace uvedené v informační zprávě, které stanovují nespolehlivého plátce, jsou když: • dochází k ohrožení veřejného zájmu, a to v případě, že je doměřena nebo vyměřena daň z přidané hodnoty ve výši 500 000 Kč bez případného příslušenství daně, • se plátce daně účastní transakcí, u nichž je důvodné podezření, že nebude daň uhrazena, • nedoplatek plátce za poslední tři měsíce činí nejméně 10 000 000 Kč bez příslušenství daně. V souvislosti se splněním uvedených porušení je správce daně povinen posoudit osobu plátce daně, jeho daňovou historii, případně jiné objektivní důvody, které zabraňovaly plátci v řádném plnění daňových povinností, může se například jednat o živelné katastrofy nebo vážné zdravotní problémy. Na tomto místě je vhodné upozornit, že se obec s největší pravděpodobností nespolehlivým plátcem nestane. Může se však stát obchodním partnerem takového plátce a v konečném důsledku tak může vystupovat jako ručitel daně.


27

3.4 Předmět daně Pro účely stanovení daně z přidané hodnoty je důležité vymezit na ta plnění, která jsou předmětem daně a ta, která předmětem daně nejsou. Plnění

není předmětem daně

Zdanitelné plnění

je předmětem daně

Osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně

Osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně

Obr. 1 Schéma rozdělení plnění Zdroj: Práce autora.

3.4.1

Plnění, která nejsou předmětem daně

Předmět daně je vymezen jako dodání zboží nebo poskytnutí služby. Nespadá-li plnění ani do jedné z těchto kategorií, není toto plnění předmětem daně. Zákon o dani z přidané hodnoty vymezuje dodání zboží, které není předmětem daně v § 13, odst. 8. Stejně tak zákon stanovuje v § 14, odst. 5 ta plnění, která se nepovažují za poskytnutí služby pro potřeby zákona o dani z přidané hodnoty. Plnění, která nejsou předmětem daně, jsou definována také v § 2a. Tato plnění se týkají dodání zboží z jiného členského státu. Plnění, která nejsou uskutečňována v rámci ekonomické činnosti, nejsou předmětem daně. Do těchto plnění lze zařadit úplaty za výkon veřejné správy. Zákon u těchto plnění připouští možnost, že půjde o ekonomickou činnost, a to v případě, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodne o významném narušení hospodářské soutěže. Obec by pak u takových plnění musela uplatňovat DPH. Šobáň (2013, s. 64) uvádí příklad, kdy je možné polemizovat o narušení hospodářské soutěže v případě ověřování výstupu z informačního terminálu CzechPOINT. Pro obec je takový výstup výkonem veřejné správy, a tudíž není předmětem daně. Naopak pro notáře je úplata za tento výstup ekonomickou činností a podléhá tak dani z přidané hodnoty. Rozsah výkonu veřejné správy je dán zákonem o obcích, který rozlišuje výkon veřejné správy v přenesené působnosti na: • obce,


28

• obce s pověřeným obecním úřadem, • obce s rozšířenou působností. V rozsahu přenesené působnosti vybírá obec správní poplatky podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v pozdějším znění (dále jen „zákon o správních poplatcích“). Tyto poplatky jsou vybírány v rámci výkonu veřejné správy, tudíž se nejedná o příjmy zatížené daní z přidané hodnoty. Výše těchto správních poplatků je dána sazebníkem, který je přílohou zákona o správních poplatcích. Mezi nejčastěji vybírané poplatky uvedené v zákoně o správních poplatcích patří: • poplatky za ověřování listin, • poplatky za vydávání občanských průkazů, cestovních a jiných dokladů, • poplatky za vstup do manželství, • poplatky za vydání rozhodnutí, povolení, osvědčení. Obce v rámci výkonu veřejné správy vybírají i tzv. místní poplatky, tato možnost je obcím dána zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v pozdějším znění. Tyto poplatky taktéž nejsou předmětem daně z přidané hodnoty. Výčet poplatků, které obce mohou vybírat, zákon vymezuje v § 1. Jedná se o: • poplatek ze psů, • poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, • poplatek za užívání veřejného prostranství, • poplatek ze vstupného, • poplatek z ubytovací kapacity, • poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, • poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, • poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. V případě místních poplatků je nutné, aby byly vybírány na základě platné obecní vyhlášky dané obce, pouze za této podmínky jde o výkon veřejné správy a tyto příjmy nejsou předmětem daně. Pokud by tyto poplatky byly vybírány bez platné obecní vyhlášky, případně nebyly v souladu s touto vyhlášku, jednalo by se o příjem podléhající dani z přidané hodnoty. Musilová a Fitříková (2010a, s. 143-145) i Šobáň (2013, s. 66-67) se shodují v problematických oblastech při vybírání místních poplatků. První problematickou položkou, kterou uvádí, je výběr místního poplatku za umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb nebo pro umístění staveb-


29

ních a reklamních zařízení. Z hlediska DPH se může jednat o místní poplatek nebo o nájem pozemků ve vlastnictví obce. Druhý problém se může vyskytovat při posuzování trvalého parkovacího místa. Tuto situaci lze posoudit jako využívání veřejného prostranství, z čehož je placen místní poplatek nebo také jako pronájem pozemku k parkování, což by byla pro obec ekonomická činnost. Důležité je také vyhodnotit, jaký právní vztah zmíněnou skutečnost zakládá. Je-li vyhrazené trvalé parkovací místo posuzováno jako využívání veřejného prostranství, musí být přijatá úplata v souladu se schválenou obecní vyhláškou, která uvádí poplatek za jednotku využívané plochy, zpravidla m2. Právní vztah může vzniknout mimo jiné jako nájemní smlouva podle občanského zákoníku, v tomto případě by přijaté plnění bylo považováno za ekonomickou činnost obce. Třetím a posledním problematickým místem, ve kterém se výše zmínění autoři shodují, je výběr místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Stejně jako v předchozím případě záleží na posouzení právního vztahu. Poplatek, který platí fyzická osoba s trvalým pobytem v obci nebo fyzická osoba vlastnící stavbu určenou nebo užívanou k osobním rekreačním účelům v souladu s platnou obecní vyhláškou, se považuje za místní poplatek z výkonu veřejné správy. Musilová a Fitříková (2010b, s. 167) uvádí ještě možnost vybírání poplatku na základě zákona o odpadech a ani v tomto případě není poplatek předmětem daně. Naopak sběr a likvidace odpadů na smluvním základě se považuje za příjem z ekonomické činnosti obce. Této možnosti podle Musilové a Fitříkové (2010b, s. 172) obce využívají u podnikatelských subjektů v případě odvozu a likvidace odpadu, který se podobá komunálnímu odpadu nebo v situaci, kdy jsou náklady na odvoz a likvidaci odpadů vyšší než maximální částka povolená zákonem o místních poplatcích3. Šobáň (2013, s. 66-67) i Musilová (2011) shodně uvádí, že příspěvky za třídění, sběr a recyklaci odpadů od autorizovaných společností EKO-KOM, ASEKOL, a. s. jsou výkonem veřejné správy, nejsou tedy předmětem daně. Toto rozhodnutí vydalo Ministerstvo financí již v rámci Informace o uplatňování DPH pro obce a kraje II (2004) a poté znovu potvrdilo v roce 2009 na dotaz předsedy Svazu měst a obcí Ing. Oldřicha Vlasáka. Jak uvádí Holubová (2009b), podle judikatury ESD jsou tyto příspěvky důsledkem obchodní smlouvy v rámci ekonomické činnosti a nikoli veřejné správy. Rozhodnutí Ministerstva financí by tak mělo být pro obce důležité při rozhodování, zda se jedná o výkon veřejné správy nebo ekonomickou činnost. Podle Holubové (2009b) se za výkon veřejné správy a tudíž i plnění, které není předmětem daně, považuje poplatek za poskytnutí informací. Povinnost posky-

Do konce roku 2012 byla tato maximální částka v celkové výši 500 Kč (250 Kč za tříděný odpad a 250 Kč za netříděný odpad), od roku 2013 má obec možnost zvýšit celkovou částku až na 1 000 Kč (250 Kč za tříděný odpad a 750 Kč za netříděný odpad, jak vyplývá ze zákona č. 174/2012 Sb., který mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

3


30

tovat informace mají státní orgány, územně samosprávné celky a jejich a orgány podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Za poskytnutí informací mají tyto subjekty povinnost požadovat úhradu nákladů v takové výši, která je spojená s vyhledáváním informací, pořízením kopií, obstaráním multimediálních nosičů a odeslání k žadateli informací. Obec také zpravidla odpovídá za provoz veřejných pohřebišť, který je výkonem veřejné správy, jak uvádí Ministerstvo financí v informaci o uplatňování DPH u neziskových subjektů ze dne 28. ledna 2005. Zřízení, provoz a řád veřejného pohřebiště upravuje zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pohřebnictví“). Provozování a poskytované služby veřejného pohřebiště blíže popisuje § 18 tohoto zákona, kdy odstavec 1 rozumí provozováním pohřebiště výkopové práce za účelem pohřbívání nebo exhumace, dále také uložení, rozptýlení a vsyp zpopelněných lidských ostatků, pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů a hrobek, pronájem hrobových míst vč. vedení jejich evidence, správu a údržbu komunikací a zeleně tohoto pohřebiště. Činnosti poskytované mimo rámec toho odstavce se považují za ekonomickou činnost a příjmy z této činnosti jsou předmětem daně. Správu nad veřejným pohřebištěm může obec převést na jinou osobu, aby se jednalo o výkon veřejné správy, musela by tato osoba jednat jménem a na účet obce. Pro osobu, která by pohřebiště vedla svým jménem a na svůj účet, by byla správa pohřebiště ekonomickou činností a příjmy z této činnosti by podléhaly dani z přidané hodnoty. S uveřejněnou informací Ministerstva financí Holubová (2009c) nesouhlasí a považuje pronájem hrobových míst a poskytování služeb souvisejících s provozem a údržbou hřbitova za ekonomickou činnost a mimo jiné uvádí: „hřbitov totiž může podle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, provozovat i jakákoli jiná osoba, získá-li k této činnosti licenci. Záleží však na každé jednotlivé obci, jaký postup zvolí a dokáže-li ho obhájit před správcem daně. Pokud bude provozování hřbitova považovat za ekonomickou činnost, bude nájem hrobového místa osvobozen a případné poskytování souvisejících služeb zdanitelným plněním“. Holubová (2009b) zmiňuje, že výkonem veřejné správy se rozumí i zóny určené k parkování za úplatu. K takovému jednání obec opravňuje § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je obec oprávněna vydat nařízení, v němž určí zóny místních komunikací a jejich úseků ve vlastní obci, které lze užívat za cenu sjednanou dle obecního předpisu. Užívání místní komunikace a jejích úseků je blíže specifikováno ve zmíněném paragrafu, a to jako: • státní silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin, • odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení, • stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené


31

oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovité věci ve vymezené oblasti obce, a to za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Parkovacích místa, stanovená podle § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, z nichž jsou vybírány poplatky za využití parkovacího místa, nejsou považovány za ekonomickou činnost a poplatky nejsou předmětem daně. Jestliže by však byly tyto poplatky vybírány za parkovací místa, která nebyla zřízena s oporou § 23, jednalo by se o plnění, které by bylo považováno za ekonomickou činnost. O rozdílném posuzování vybírání poplatků za ověřené výstupy z informačního národního terminálu, CzechPOINT, byla zmínka výše. Přijaté částky za plnění, které jsou natolik specifické, že nejsou předmětem daně. Jejich povaha neodpovídá dodání zboží nebo poskytnutí služby. Typicky jde o přijatá plnění finančního charakteru, čímž se myslí přijaté náhrady od pojišťoven, od osoby, která škodu způsobila, ale také dotace, dary, úroky z prodlení, smluvní pokuty. Předmětem daně není ani přeúčtování nákladů, pokud jsou splněny podmínky § 36, odst. 11. Podle tohoto ustanovení není předmětem daně částka přijatá za účelem uhrazení této částky třetí osobě, pokud se jedná o plnění jménem a na účet osoby, která tuto částku vydala. Důležité je také splnění podmínky, že přijatá částka nepřevýší částku, která má být uhrazena třetí osobě a plátce si u uhrazeného plnění neuplatní nárok na odpočet daně. Zpravidla se jedná o úhradu plnění, které souvisí s pronájmem bytových a nebytových prostor, a na to navazujících služeb a dodávek zboží v podobě tepla, vody, plynu, elektrické energie. Podstatný je i obsah nájemní smlouvy. Aby bylo možné uplatnit ustanovení podle § 36, odst. 11, musí ze smlouvy vyplývat, která částka slouží k úhradě nájmů a částky sloužící k úhradě služeb a zboží vztahující se k nájmu, jež zajišťuje pro nájemce pronajímatel. Musilová a Fitříková (2010b, s. 35) poukazují na častou chybu v případě územních samosprávních celků s přeúčtováním dodávky plynu. Velmi často totiž obce dodávají teplo z ústředních kotelen a nikoli plyn, který by tak správně měl být zahrnut v ceně za dodávku tepla včetně osobních nákladů pracovníků kotelny. 3.4.2

Plnění, která jsou předmětem daně

Zákon vymezuje předmět daně v § 2, odst. 1. Ten předmětem daně rozumí dodání zboží a poskytnutí služby, které bylo provedené za úplatu s místem plnění v tuzemsku, osobou povinnou k dani v rámci její ekonomické činnosti. Předmětem daně je také pořízení zboží ze země, která je členem Evropské unie za předpokladu, že se jedná o dodání za úplatu, bylo uskutečněno v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti. Existuje také možnost, že toto dodání bylo uskutečněno neziskovou právnickou osobou, tzn. obcí, krajem v důsledku výkonu veřejné správy. Při pořízení z jiného členského státu je nutné brát ohled na § 2a, odst. 2, který stanovuje limit pro stanovení předmětu daně. Po-


32

kud celková hodnota zboží bez daně nepřekročila 326 000 Kč v předchozím ani současném kalendářním roce, není toto pořízení zboží předmětem daně. Úplatné pořízení dopravního prostředku z členského státu Evropské unie je předmětem daně, a to bez ohledu na hodnotu, za kterou byl tento dopravní prostředek pořízen. Dovoz zboží ze zahraničí, mimo členské země, je předmětem daně, pokud je místem plnění tuzemsko. Bez nutnosti rozlišovat, jestli se jedná o osobu povinnou k dani v rámci své ekonomické činnosti nebo osobu nepovinnou, pro kterou se může jednat i o osobní spotřebu. Dodání zboží, poskytnutí služby, které je předmětem daně a není osvobozeno od daně, se podle § 2, odst. 2 považuje za zdanitelné plnění. Za ekonomickou činnost obcí, jak zmiňuje Musilová a Fitříková (2010b, s. 183-185), se považuje nakládání s lesními pozemky ve vlastnictví obcí. Tyto lesní pozemky může obhospodařovat sama obec nebo prostřednictvím smluvního partnera, další možností je pronájem lesů za účelem hospodaření. V případě pronájmu je plnění vymezeno jako služba, neboť dochází k převodu práv a povinností, nejde tedy využít ani osvobození podle § 56 odst. 3. Součástí lesů jsou i stavby na lesních pozemcích, které jsou většinou také předmětem nájmu. Obec pak může rozdělit celkové plnění na dílčí plnění. A to úplatu za nájem pozemků a staveb a převod práva hospodaření v lesích. U nájmu pozemků a staveb se pak obec může rozhodnout, jestli využije osvobození podle § 56a odst. 1 nebo využije § 56a odst. 3, je-li nájemce plátcem a pro pronajímatele je tato možnost výhodnější. Předmětem daně jsou i plnění, pokud v lese hospodaří samotná obec, nejčastěji jde o plnění v podobě těžby nebo prodeje dřeva, údržby lesních porostů, prodej vánočních stromků. Ve všech případech má obec možnost nároku na odpočet v plné výši, s výjimkou využití § 56a odst. 1. Podobně Musilová a Fitříková (2010b, s. 193-210) poukazují na řešení situace při provozování vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod. Výstavba je zpravidla na bedrech obce nebo vyššího územně samosprávního celku, následný provoz zajišťuje obec svépomocí, formou pronájmu nebo prodejem. Je-li provozovatelem obec a vystupuje vůči odběratelům vlastním jménem a na vlastní účet, nachází se v pozici dodavatele zboží (vody) a poskytovatele služeb (čištění odpadních vod). U přijatých plnění souvisejících s provozem vodovodů, kanalizace a čističky odpadních vod, má obec nárok na plný odpočet. Provoz zajištěný formou pronájmu jiné osobě, která jedná svým jménem a na vlastní účet, je pro obec poskytnutím služby (pronájem majetku). Nájemce má právo na úplatu za vodné a stočné od odběratelů. Obec vystupující jako pronajímatel má možnost se rozhodnout, jestli využije osvobození podle § 56a odst. 1 nebo využije § 56a odst. 3, je-li nájemce plátcem a pro pronajímatele je tato možnost výhodnější, navíc si může uplatnit odpočet v plné výši. 3.4.3

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

Právní vymezení plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, se v zákoně o dani z přidané hodnoty nachází v § 51 až 62. V případech, že se


33

jedná o plnění, která spadají do zmíněných paragrafů, není plátce povinen uplatnit daň na výstupu, jelikož jsou tato plnění od daně osvobozena. Naopak u přijatých plnění nemá plátce nárok na odpočet, pokud jsou tato plnění využita k uskutečnění těchto osvobozených plnění. Berger, Kindlová a Wakounig (2010, s. 372-373) zmiňují, že uplatňování osvobození bez nároku na odpočet je v rozporu se Směrnicí 67/227/EHS (První směrnice o DPH), podle níž by zboží a služby pro konečného spotřebitele měly být zatíženy daní z přidané hodnoty. Toho je možné dosáhnout pouze při využívání daně z přidané hodnoty bez možnosti osvobození. Je-li však uplatněno osvobození bez nároku na odpočet, dochází k tomu, že daňové zatížení při dodání konečnému spotřebiteli neodpovídá sazbě daně. Současná směrnice tuto skutečnost nebere v úvahu, jelikož byla převážena politickou snahou nezatěžovat daní kulturní a sociální služby. Mimo jiné zmínění autoři uvádí, že je nutné v případě osvobození mít i právní ukotvení v právních pramenech Evropského společenství a ne jen pouze v právu národním. Důvodem pro ukotvení v pramenech Evropského společenství je skutečnost, že je osvobození jistou výjimkou z obecného pravidla podle Směrnice o dani z přidané hodnoty. Tímto obecným pravidlem se myslí, že dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani je předmětem daně. Obcí, ale jiných územně samosprávných celků, se budou především týkat ustanovení v § 56 až 62, vyjma § 60. Již výše bylo zmíněno, že novelizací zákona o dani z přidané hodnoty nastala změna u § 56. K této změně vydalo Generální finanční ředitelství informaci, ve které podrobně popisuje nastalé změny. Jak se v dokumentu uvádí, novelizace reaguje na nové názvosloví vyplývající z nového občanského zákoníku. Za významnou změnu lze také považovat vypuštění pojmu stavební pozemek. Nově se v § 56 odst. 2 uvádí podmínky, podle nichž bude pozemek osvobozen od daně. Osvobozen bude pozemek, na kterém není stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť a pozemek, kde nemůže být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Dokument také upozorňuje na skutečnost, že pozemek může být osvobozen i v případě, že nesplňuje podmínky § 56 odst. 2. Tato situace může nastat za předpokladu, kdy je na pozemku umístěna stavba, která splňuje podmínky osvobození v § 56 odst. 3. Jiné pozemky jsou podle § 56 odst. 1 osvobozeny, stejně jako dodání práva staveb, staveb, podzemních staveb se samostatným účelovým určením, inženýrských sítí a jednotek. Vybrané nemovité věci jsou osvobozeny, jestliže od vydání kolaudačního souhlasu uplynulo 5 let, případně ode dne, kdy došlo k prvnímu využívání stavby, jak se uvádí v § 56 odst. 3. Lhůta 5 let platí u nemovitých věcí nabytých po 1. lednu 2013, nemovité věci nabyté dříve jsou posuzovány dle dřívějších předpisů, kde byla stanovena lhůta tří let. V ostatních případech se u převodu nemovitých věcí uplatňuje základní sazba daně, nespadá-li takový převod pod § 48a Sazby daně u staveb pro sociální bydlení. I po uplynutí stanovené lhůty se může plátce rozhodnout, že bude uplatňovat daň. Naprostá většina obcí a územně samosprávných celků uskutečňuje plnění uvedená v § 56a Nájem vybraných nemovitých věcí. Podle odstavce 2 tohoto


34

paragrafu není osvobozen krátkodobý nájem staveb, bytových a nebytových prostor, včetně vnitřního vybavení a dodávek tepla, chladu, vody, plynu, elektřiny, nájem míst pro parkování, nájem bezpečnostních schránek. U krátkodobého nájmu je stanovena časová lhůta maximálně 48 hodin bez přerušení. Plnění tohoto paragrafu jsou chápana jako poskytnutí služby dle § 14, odst. 1 písm. a) a b). Musilová a Fitříková (2010a, s. 110-111) uvádí toto vymezení jako důležité z hlediska určení místa plnění, dne uskutečněného plnění a určení daňového režimu. Nájem pozemků je od daně osvobozen, pronajímatel plátce se ovšem může rozhodnout, bude-li pozemek pronajímat nájemcům plátcům daně, kteří najatý pozemek využívají ke své ekonomické činnosti, že uplatní u takového plnění daň. Jak uvádí Bárta, Hochmannová, Škampa (2013, s. 223), je tento režim výhodný u obou stran smluvního vztahu. Pronajímatel si může uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u plnění, která souvisí s pronájmem. Nájemce si může snížit náklady na pronájem o uplatněnou část DPH, která by při využití osvobození nemohla být odečtena. Jestliže by nájemce byl neplátcem, je takové plnění vždy osvobozeno od daně. Nájem parkovacích míst není od daně osvobozen a u takového plnění se vždy uplatňuje základní sazba daně z přidané hodnoty. Nájem staveb, bytů a nebytových prostor je taktéž od daně osvobozen bez nároku na odpočet. V případě bytu je nájem osvobozen včetně zařízení, které je uvedeno v evidenčním listu bytu. I v tomto případě může pronajímatel uplatnit daň na výstupu a u plnění na vstupu si může nárokovat odpočet daně. Pronajímá-li uvedené prostory současně plátcům a neplátcům, je povinen nárok na odpočet krátit v poměrné výši. Drábová, Holubová a Tomíček (2013, s. 428) zmiňují případ C-173/88 Morten Henriksen, který Soudní dvůr Evropské unie projednával za účelem rozhodnutí o předběžné otázce při posuzování osvobození pronájmu prostor a míst k parkování. Podle názoru ESD je možné osvobodit od daně pronájem prostor a míst k parkování, pokud jsou úzce spjaty s pronájmem nemovitého majetku, který je osvobozen. Ovšem je nutné, aby zmíněné pronájmy tvořily jednu společnou ekonomickou transakci, tj. pronájem bytu včetně pronájmu prostor a míst k parkování a také, aby tvořily jeden celek a byly pronajaty jednomu nájemci a jedním pronajímatelem. Jak uvádí Musilová a Fitříková (2010b, s. 19), toto rozhodnutí zohledňuje i Ministerstvo financí na základě informace, kterou vydalo dne 17. září 2008. Osvobozeno podle § 56a není pronajmutí nebytové plochy za účelem umístění nápojových, telefonních automatů a jiných zařízení. Takový pronájem je zatížen základní sazbou daně, lhostejno jedná-li se o plátce nebo neplátce daně. Rozhodnutí, jestli je nebo není umístění automatu nájmem nebytových prostor, vynesl Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-275/01 Sinclair Collis. V této věci bylo rozhodnuto, že umístění automatu není nájmem, a to z důvodu, že nebyla přesně určena pronajatá plocha, což umožňuje se zařízením volně pohybovat, dále nájemce neměl neustálý přístup k automatům, jelikož byl omezen otevíracími ho-


35

dinami budov a navíc měly přístup k automatům třetí osoby. Soudní dvůr Evropské unie takový vztah považuje za instalaci přístroje, což se považuje jako poskytnutí služby. S uvedeným rozhodnutím se podle Drábové, Holubové a Tomíčka (2013, s. 424) ztotožňuje i Nejvyšší správní soud. Nájem je navíc často doprovázen poskytováním služeb souvisejících s nájmem nebo dodávkami energií, které platí pronajímatel a nájemcům je následně přeúčtovává. Takové poskytnutí služeb nebo dodání zboží je standardním plněním, které je zatíženo daní. Jiný postup by se uplatňoval v případě plnění dle § 36, odst. 11. Kdyby byl pronajímatel prostředníkem mezi nájemcem a poskytovatelem energií a jednal jménem a na účet nájemce. Obce patří také mezi subjekty, jež poskytují sociální služby pro potřeby svých občanů. Jako právním podklad pro posouzení oprávněnosti uznání osvobození od daně při poskytování sociálních služeb slouží zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Druhou podmínkou, kterou stanovuje § 59 zákona o dani z přidané hodnoty, je obdržení oprávnění k poskytování sociálních služeb. Již výše bylo zmíněno, že toto oprávnění vydává příslušný krajský úřad nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Pro subjekt, který poskytuje sociální služby a neobdržel oprávnění k poskytování sociálních služeb, není poskytování sociálních služeb osvobozeno od daně. Zákon o sociálních službách definuje sociální služby, které jsou podle zákona o dani z přidané hodnoty osvobozeny od daně. Tyto služby musí být poskytovány pouze oprávněným osobám, z pohledu zákona o sociálních službách. Sociálními službami jsou například: • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, • poskytnutí ubytování, • pomoc při zajištění chodu domácnosti, • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, • sociální poradenství, • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, aj. Mimo jiné jsou v zákoně o sociálních službách vyjmenována zařízení, která se zřizují pro účely poskytování sociálních služeb. Plnění poskytovaná v těchto zařízeních osobám, které nejsou považovány za oprávněné osoby, nejsou osvobozena od daně. Osvobození se tak nevtahuje například na stravovací služby pro zaměstnance a třetí osoby. Obce, buď svépomocí, nebo prostřednictvím příspěvkových organizací, provozují sportovní zařízení nebo víceúčelová zařízení (např. kulturní dům). Obec, jakožto právnická osoba, která nebyla založena či zřízena za účelem podnikání, splňuje předpoklady pro osvobození podle § 61, písm. d o poskytování služeb


36

souvisejících se sportem, za předpokladu, že jsou poskytovány osobám vykonávajícím sportovní nebo tělovýchovnou činnost, jak uvádí Holubová (2009c). Mezi sportovní zařízení, jejichž provoz je osvobozen od daně, lze zařadit koupaliště, sportovní areály (hřiště určená ke kopané, golfová hřiště, tenisové kurty, víceúčelová sportovní zařízení), sportovní haly, lezecké stěny, lyžařské areály. Drábová, Holubová a Tomíček (2013, s. 466) upozorňují na sporný případ koupaliště v Žamberku, které GFŘ Hradec Králové považovalo za sportovní zařízení, kdežto město Žamberk své koupaliště považovalo za místo k rekreaci. Řešení dle GFŘ Hradec Králové by mělo za následek to, že by si město Žamberk nemohlo nárokovat odpočet daně z prací provedených na koupališti, ale z ostatních provozních nákladů, jelikož dle jejich názoru se jednalo o zařízení určené k poskytování služeb souvisejících se sportem, což je činnost osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Naopak město Žamberk mělo opačný názor na osvobození od daně a nárok na uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty. Případ se dostal až k Soudnímu dvoru Evropské unie, který vydal judikát C-18/12, v němž Nejvyššímu správnímu soudu dodal indicie, jak dále postupovat. S jejich využitím Nejvyšší správní soud, spisová značka 5 Afs 1/2011, rozhodl ve prospěch města Žamberku, neboť dané koupaliště nenabízí pouze zařízení určené ke sportu, ale i prostory určené k zábavě a odpočinku návštěvníků a navíc tyto prostory zcela převládají nad prostory, jež jsou určeny ke sportu. Rozhodnutím soudu byla městu Žamberk navrácena částka přesahující milion korun, další úspory na daních město očekává i do dalších let v důsledku nárokování odpočtu daně. Osvobozeno od daně je také poskytnutí sportovního nářadí a náčiní za úplatu, jestliže je toto nářadí a náčiní poskytnuto za účelem využití v daném sportovním zařízení. Poskytnutí nářadí a náčiní pro použití vně daného sportovního zařízení je považováno za pronájem movité věci. Drábová, Holubová a Tomíček (2013, s. 466) se domnívají, že je možné rozšířit osvobození i na poskytování biomechanických a biochemických rozborů, jde například o měření tepové frekvence, zjištění optimálního složení tréninkových jednotek a o zjištění pohybu těla při daném sportovním výkonu. Osvobození lze dle jejich názoru využít i při stravování v souvislosti s tréninkem nebo závodem. V případě pronájmu sportovních zařízení, jak uvádí Holubová (2009c), je důležité také správně vyhodnotit daňový režim, zda jde o poskytnutí zařízení pro sport nebo druh pronájmu dle § 56a. Je nutné rozlišit, zda se jedná o nájem nebytových prostor, který je osvobozen nebo jde o krátkodobý pronájem. Při pronájmu pro sportovní účely je plnění vždy od daně osvobozeno. Zmíněnému problému se věnoval i Soudní dvůr Evropské unie v případu C-150/99 Stockholm Lindopark, jak upozorňují Drábová, Holubová a Tomíček (2013, s. 465-466). Je zde uvažována situace sportoviště v soukromých rukou, které využívá subjekt zabývající se sportem za úplatu za účelem uspořádání závodu, turnaje nebo utkání, přičemž sportovní klub zpoplatní vstup na akci a situaci jednotlivce, jenž si zaplatil za vstup na sportoviště za účelem provozování sportovního výkonu. Uvedené je popsáno na golfovém hřišti, které umožňuje dokonale vykreslit problematiku. Přijde-li si zahrát jednotlivec či menší skupinka golfistů na


37

golfové hřiště golf, je to považováno za přecházení hřiště určitým tempem od odpaliště první jamky po jamkoviště jamky osmnácté. Což lze charakterizovat jako výkon sportovní činnosti. Opačným případem je využití golfového hřiště za účelem turnaje za úplatu, přičemž pořadatel vybírá na turnaji vstupné. V tomto případě je hřiště obsazeno a uzavřeno pro veřejnost, kromě jiného je zpravidla předmětem nájmu i zajištění přípravy hřiště i zajištění hladkého průběhu turnaje prostřednictvím zaměstnanců golfového hřiště. Toto plnění lze svou povahou zařadit jako nájem nemovité věci. V souvislosti s poskytováním služeb z oblasti sportu vyplynula otázka, jestli se osvobození vztahuje i na právnické osoby, jimž je tato služba poskytována. Drábová, Holubová a Tomíček (2013, s. 467-468) tuto situaci vysvětlují s využití rozhodnutím Soudního dvoru Evropské unie v případu C-253/07 Canterbury Hockey Club a Canterbury Ladies Hockey Club. Správce daně Spojeného království považoval služby poskytnuté sportovním klubům právnickým osobám za zdanitelné plnění, soud nižší instance však rozhodl, že je nutné se na případ dívat tak, jako by byl koncovým spotřebitelem sportovec fyzická osoba, ovšem prostřednictvím sportovního klubu právnické osoby. Spor se dostal až na půdu Soudního dvoru Evropské unie a ve věci bylo rozhodnuto ve prospěch sportovních klubů právnických osob, jejichž činností je umožněno sportovat fyzickým osobám. Tudíž služby spojené s vykonáváním sportu poskytnuté neziskovými organizacemi sportovním klubům právnickým osobám jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet. Pokud by tomu tak nebylo, docházelo by ke znevýhodňování kolektivních sportů na úkor sportů, které mohou vykonávat sportovci jednotlivci. Osvobozen od daně není prodej vstupenek na sportovní akce, poskytování reklamních ploch během sportovních akcí, ani na sportovním zařízení, jedná se o poskytnutí služby a Musilová a Fitříková (2010b, s. 238) doplňují, že výběr případných registračních poplatků od soutěžících je osvobozen od daně podle § 61 písm. d. Kulturní služby jsou další oblastí, kterou poskytuje obec, velmi často prostřednictvím příspěvkových organizací, zřízených obcí. Tyto služby jsou osvobozené od daně na základě § 61, písm. e, jestliže jsou poskytovány obcí nebo příspěvkovou organizací. Toto ustanovení definuje i další poskytovatele, jejichž poskytování služeb je osvobozeno od daně. Musilová a Fitříková (2010a, s. 124) uvádí výčet kulturních služeb, jejichž poskytnutí je od daně osvobozeno. Z tohoto výčtu lze zmínit např.: • pořádání hudebních, divadelních, literárních programů, • vstupné do kina, • pořádání plesů, hodů, dětských dnů, tanečních kurzů, • provoz knihovny, • vstupné do muzeí a galerií, • vstupné do zoologických zahrad.


38

Spolu s poskytnutím těchto služeb je osvobozeno i dodání zboží, které bezprostředně souvisí s danou službou, jde například o propagační materiály, plánky zařízení. Při poskytnutí služby je zpravidla zároveň možné zakoupit zboží, které nelze považovat za osvobozené od daně. Lze zmínit například prodej knih, pohledů, audiovizuálních nosičů a jiných upomínkových předmětů. Podle Musilové a Fitříkové (2010b, s. 233-234) je důležité rozlišit mezi darem nebo sponzorským darem. Podstata daru vyplývá z bezúplatného převodu majetku na základě darovací smlouvy bez očekávání jakékoliv protislužby. Sponzorský dar je považován za platbu za poskytnutí služby v podobě reklamy. Tento smluvní vztah je dán smlouvou o poskytnutí reklamy, kdy je sponzor příjemcem služby a poskytovatelem služby je obec. Tamtéž je zmíněno, že pro kulturní i sportovní služby existují stejné problémy. Jedním z nich je důsledné dodržování zákona o dani z přidané hodnoty, které nutí obce, aby se věnovaly rozlišení činností dle jejich využití a jejich identifikaci ekonomické činnosti na zdanitelné plnění a plnění osvobozené bez nároku na odpočet daně. S čímž úzce souvisí i uplatňování poměrného nároku podle § 75. Společná je i problematika při poskytování občerstvení prostřednictvím bufetu, u takto přijatých úplat se jedná vždy o zdanitelné plnění a nezáleží na tom, že je bufet provozován v rámci kulturního nebo sportovního zařízení. 3.4.4

Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně

Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, jejich přehled a podmínky nutné k osvobození takových plnění jsou uvedeny v § 63 – 71g zákona o dani z přidané hodnoty. Podle těchto paragrafů má plátce možnost neuplatňovat u těchto plnění daň na výstupu, jelikož jde o osvobozené plnění. Naopak si může uplatnit nárok na odpočet v plné výši u plnění, která použije k uskutečnění osvobozených plnění dle uvedených paragrafů. Uvedené paragrafy se týkají pořízení zboží z členských států nebo dovozu z třetích zemí, ale i vývozu zboží do třetích zemí a dodání zboží do jiných členských států. Přičemž je nutné splnit podmínky uvedené v jednotlivých paragrafech. Lze si dovodit, že se tato plnění u obcí nebudou vyskytovat vůbec anebo pouze ve velmi výjimečných případech. 3.4.5

Bezúplatná plnění

Podle Šobáně (2013, s. 73-77) se většina uskutečněných plnění provádí za úplatu, zákon však připouští existenci plnění, která jsou předmětem daně, aniž by součástí takové transakce bylo poskytnutí protihodnoty. Použití hmotného majetku pro osobní spotřebu, spotřebu zaměstnanců nebo bezúplatné poskytnutí majetku, tj. pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce daně, se považuje za zdanitelné plnění, jestliže u majetku byl uplatněn, byť jen z jeho části, nárok na odpočet. Trvalé použití hmotného majetku se považuje za dodání zboží, naopak dočasné použití je poskytnutím služby. Obdobnou situaci zákon vymezuje i při poskytnutí služby. Kromě již zmíněného dočasného použití majetku zákon připouští bezúplatné poskytnutí služby pro


39

vlastní potřebu, pro potřeby zaměstnanců, pro účely, které nesouvisí s ekonomickou činností, byl-li uplatnění nárok na odpočet daně. Je nutné podotknout, že zmíněný postup je využitelný pouze u majetku pořízeného do 31. března 2011. U majetku pořízeného po tomto datu je možné uplatnit pouze tu část odpočtu, která je poměrem užívání k ekonomické činnosti. Úplatným dodáním zboží se také rozumí nepeněžitý vklad v podobě hmotného majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet, ať už z celku, nebo jeho části. Vklad v podobě nehmotného majetku se považuje za poskytnutí služby. U majetkového vkladu nezáleží na tom, je-li nabyvatel plátcem či neplátcem daně z přidané hodnoty. Navíc, pokud je vklad majetku předmětem daně, musí vkladatel vystavit do 15 dnů od uskutečněného plnění daňový doklad, který opravňuje nabyvatele si uplatnit nárok na odpočet daně. 3.4.6

Místo plnění

S předmětem daně úzce souvisí místo plnění, aby takové plnění bylo předmětem daně, musí mít místo plnění v tuzemsku. K složitému určení místa plnění dochází při obchodování se subjekty ze zahraničí, především při poskytování služeb. Ustanovení, podle něhož se určuje místo plnění, se nachází v § 7 až 12 zákona o dani z přidané hodnoty. Při dodání zboží zákon uvažuje tři základní možnosti k určení místa plnění. Prvním případem je dodání zboží bez odeslání či přepravy, v takovém případě se za místo plnění považuje místo, kde se zboží nachází v době dodání. Další možností je dodání zboží přepravením nebo odesláním, zde se místem plnění rozumí místo, kde se započalo s přepravou předmětného zboží. K poslední situaci, kterou zákon předpokládá, dochází při dodání zboží spojeného s montáží nebo instalací. Místo plnění se nachází v místě montáže nebo instalace dodaného zboží. Zákon připouští ještě možnost dodání zboží na palubě letadla, lodi nebo vlaku, u těchto případů však nelze předpokládat dopad na obce, ani jiné územně samosprávné celky. Ke zcela jasnému vymezení místa plnění dochází při převodu nemovité věci. Místo, kde se nemovitá věc nachází, se považuje za místo plnění. K složitějšímu posuzování místa plnění dochází při poskytování služeb. Zákon rozlišuje, zdali je služba poskytována osobě povinné k dani nebo osobě nepovinné k dani. Místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani4 zákon stanovuje jako místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání, případně provozovnu, je-li služba poskytnuta této provozovně a vyskytující se na odlišném místě než je sídlo nebo místo podnikání. Naopak jestliže dochází k poskytování služby osobě nepovinné k dani, je místem plnění podle zákona místo podnikání nebo sídlo osoby, která službu poskytuje. Osobu povinnou k dani pro potřeby stanovení místa plnění při poskytnutí služeb zákon považuje jako osobu povinnou k dani u všech služeb, jež jsou jí poskytnuty, přestože jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně, a také právnickou osobu nepovinnou k dani, která je identifikovanou osobou.

4


40

Místo plnění, které je poskytnuto provozovnou, se nachází v místě, kde je tato provozovna umístěna. Místa plnění u specifických poskytovaných služeb zákon upravuje v § 10 až 10k. Ty, které mohou mít dopad na obec Šobáň (2013, s. 46-51) popisuje podrobněji. Prvním případem, který uvádí, je místo plnění při poskytnutí služby, která se vztahuje k nemovité věci. Toto místo plnění je určeno v místě, kde se nachází nemovitá věc. Sporná situace může nastat s určením služeb, které s nemovitou věcí souvisí. Bárta, Hochmannová, Škampa (2013, s. 80-81) s pomocí judikatury Soudního dvoru Evropské unie definují takové služby, jež mají přímou souvislost s danou nemovitou věcí. Jedná se například o stavební a montážní práce, služby znalců a odhadců, jejichž činnost vyžaduje přítomnost v dotčené nemovité věci, služby realitních kanceláří, v neposlední řadě také ubytovací služby a udělení práv k užívání nemovité věci. Místo plnění při poskytnutí přepravy osob je podle Šobáně (2013, s. 50) další případ, který se může vztahovat k obci. Zde je místem plnění to místo, kde se přeprava uskutečňuje. Probíhá-li doprava pouze na území České republiky, je místem plnění pouze Česká republika. Pokud by přeprava osob probíhala přes území jiných členských států, místem plnění by byla každá jednotlivá země. Ovšem pro potřeby české daně by doprava uvnitř členských států byla osvobozena od daně. Dalším typem místa plnění je místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy. Tento paragraf, § 10b, rozlišuje dvě situace, služby opravňující ke vstupu a služby vztahující se k akci z výše zmíněné oblasti. U služeb, které opravňují ke vstupu, je místo plnění v místě konání akce, navíc ustanovení zahrnuje i služby, jež s takovým oprávněním souvisí, např. toalety, šatny za samostatnou úhradu. V druhém případě, služeb vztahujících se k akci, je nutné rozlišit, komu jsou poskytovány, jestli osobě nepovinné k dani nebo osobě povinné k dani. Místem plnění při poskytování osobě nepovinné k dani je místo, kde se akce koná. Služby by navíc měly být v úzké souvislosti s danou akcí. Poskytování takových služeb osobě povinné k dani definuje § 9 odst. 1, který říká, že se místo plnění stanovuje podle příjemce služby. Posledním typem místa plnění, který uvádí Šobáň (2013, s. 51), je nájem dopravního prostředku. V § 10d lze nalézt časové rozlišení nájmu, krátkodobé a jiné než krátkodobé. Krátkodobý nájem je stanoven na dobu nepřesahující 30 dní u dopravních prostředků a 90 dní u lodí. Nezáleží, zda je služba poskytnuta osobě povinné či nepovinné k dani. Místem plnění je vždy místo, kde příjemce služby dopravní prostředek přebírá. U jiného než krátkodobého nájmu se rozlišuje, komu je služba poskytnuta, zda osobě povinné k dani nebo osobě nepovinné k dani. U osoby povinné k dani se postupuje podle § 9 odst. 1, podle něhož se místo plnění určí podle příjemce služby. Místo plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani se stanovuje dle sídla či místa pobytu této osoby.


41

3.5 Základ daně a výpočet daně Základ daně je důležitou komponentou pro výpočet výše daně z přidané hodnoty, zákonné vymezení se nachází v § 36 zákona o dani z přidané hodnoty. Základ daně sehrává významnou roli i při případných opravách základu daně nebo opravách výše daně podle § 42. Do základu daně se zahrnuje úplata, kterou plátce již dostal nebo teprve dostane, ovšem bez daně z přidané hodnoty. Za úplatu se považuje plnění peněžní i nepeněžní. Úplata přijatá ještě před uskutečněním plnění se snižuje o daň z přidané hodnoty, takto získaná hodnota se považuje za základ daně. Ze zákona se do základu daně započítávají cla, poplatky, jiné daně (např. silniční daň nebo mýtné za využívání dálnice), součástí základu daně jsou i zbylé nepřímé daně. Mezi další součásti základu daně patří vedlejší náklady, které lze přímo přiřadit k poskytnutému plnění (např. balení, provize, doprava), při poskytnutí služby se započítává i materiál, který je přímo spojitelný se službou. Při stavebních pracích se do základu započítávají i materiál, stroje a zařízení, které byly do zařízení zabudovány. Zákon při stanovení základu daně pamatuje také na situaci, kdy je majetek použit trvale pro svou vlastní potřebu, potřebu zaměstnanců nebo pro účely nesouvisející s ekonomickou činností. Zde se za základ daně považuje cena, která by byla zaplacena za obdobné zboží v okamžiku dodání plnění. Podobně se postupuje při poskytnutí služby pro osobní potřeby, pro vlastní zaměstnance nebo účel, který není ekonomickou činností, kde se do základu započítává celková výše vynaložených nákladů ke dni, v němž byla služba poskytnuta. Tímto způsobem je určen základ daně i při dočasném využití majetku. Cena obvyklá se mimo jiné využívá v případě, že se obchodní transakce účastní osoby spojené kapitálově (mateřské a dceřiné společnosti), osoby mající ve vedení stejnou minimálně jednu osobu, osoby blízké a osoby vykonávající činnost jako společníci téže společnosti, a cena mezi těmito smluvními stranami je nižší nebo vyšší než cena obvyklá v okamžiku transakce. Do základu daně se však nezahrnují částky, které slouží k tzv. přeúčtování nákladů, jsou-li splněny určité podmínky, tj. byly vynaloženy jménem a na účet osoby, od níž byly přijaty peněžní prostředky sloužící k úhradě, přičemž musí být daná částka ve shodné výši. Sazby daně z přidané hodnoty jsou dány § 47. Pro rok 2013 se podle odstavce 1 tohoto paragrafu uplatňuje u zdanitelných plnění základní sazba ve výši 21 % a snížená sazba 15 %. Přičemž se uplatňuje sazba daně platná ke dni zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, jestliže tento den nastane dříve než uskutečněné zdanitelné plnění. Zpravidla se u dodání zboží a poskytnutí služeb uplatňuje základní sazba daně. Existují však výjimky uvedené v zákoně v § 47 až 48a a také v přílohách zákona o dani z přidané hodnoty. Příloha č. 2 stanovuje služby, jež podléhají snížené dani, zboží podléhající snížené dani je uvedeno v příloze č. 3. Snížená sazba daně se uplatňuje i u dodávek tepla a chladu.


42

Při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty před tímto uskutečněným plněním (zálohy), vypočítává plátce daň z přidané hodnoty. Plátci daně, takže také obce a jimi zřízené subjekty, rozlišují mezi dvěma variantami jak vypočítat daň z přidané hodnoty podle zákona. První varianta vychází ze skutečnosti, kdy je částka za zdanitelné plnění včetně daně. V takovém případě se využívá tzv. metoda shora. U druhé varianty se daň vypočítává ze známého základu daně, tato varianta se někdy označuje jako metoda zdola. Způsob stanovení dohodnuté ceny mezi obchodními partnery závisí pouze na jejich vzájemné dohodě. Vypočtenou daň je následně možné uvádět ve dvou formách. Buď v podobě nezaokrouhlené, nebo zaokrouhlené podle § 37 odst. 1. Ten umožňuje zaokrouhlit daň na celé koruny takovým způsobem, kdy částka x,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a částka nižší jak x,50 Kč se zaokrouhlí na celé koruny dolů. Musilová a Fitříková (2010a, s. 206) radí při výpočtu metodou shora, kdy jde o celkovou cenu včetně daně z přidané hodnoty, nevyužívat zaokrouhlování. Plátce má v těchto případech usnadněnou práci, neboť nemusí zaokrouhlování řešit. Rada se týká i výpočtu daně metodou zdola, kdy plátce vychází z ceny bez daně. I v tomto případě se plátce může rozhodnout, kterou variantu zaokrouhlování využije. Doporučení ohledně varianty zaokrouhlování se rozlišuje podle typu platby. Pro platby bezhotovostní je doporučena varianta nezaokrouhlování, jelikož tento typ platby umožňuje úhradu včetně haléřů. Zcela opačná situace je doporučována při úhradě v hotovosti. Jelikož nejnižším českým platebním prostředkem je 1 koruna, nelze úhradu včetně haléřů realizovat. Zaokrouhlovat je možné pouze daň, oproti tomu celkovou částku včetně daně již zaokrouhlovat nelze.

3.6 Nárok na odpočet daně Zákonným právem je pro plátce uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění. Plátce si tímto uplatněním může snížit svou daňovou povinnost odečtením daně na vstupu od daně na výstupu. Základní situací uvedenou v zákoně je uplatnění plného nároku na odpočet daně na výstupu. Tento nárok na odpočet má plátce, který využije zdanitelných plnění dodání zboží, poskytnutí služby, osvobozených od daně s nárokem na odpočet s místem plnění v tuzemsku a dalších uvedených v § 72 odst. 1, pro účely své ekonomické činnosti. V odstavci druhém zákon vymezuje termín daň na vstupu, čímž se rozumí daň na dodání zboží nebo poskytnutí služby podle tohoto zákona, čímž není možné považovat kteroukoli částku uvedenou na dokladu za daň, tzn. daň uvedenou v nesprávné výši. Je-li uvedena částka daně jiná než připouští zákon, je podle § 73 odst. 6 možné uplatnit nárok na odpočet pouze ve výši daně uvedené na daňovém dokladu, pokud má daň na daňovém dokladu nižší hodnotu. Naopak vyšší částka uvedená na dokladu umožňuje plátci uplatnit nárok na odpočet pouze ve výši dané zákonem. Příjemce daňového dokladu s nesprávnou výší daně může požadovat po výstavci opravu takového dokladu, neboť výstavce odpovídá za správnost údajů v něm uvedených. Příjemci by v krajním případě hrozilo vyloučení nároku na od-


43

počet v souvislosti s plněním na daňovém dokladu s nesprávnými údaji. Náležitosti, které na daňovém dokladu chybí, lze prokazovat i jiným způsobem, např. obchodní smlouvou, dodacím listem. Plátce daně může uplatnit nárok na odpočet od okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat, což je podle § 21 okamžik, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo přijetí úplaty. Pro příjemce však vyplývá ještě jedna povinnost, aby si mohl uplatnit daň, a to mít předmětný daňový doklad, pokud se jedná o plnění v rámci tuzemska. Při pořizování z jiného členského státu je možné nárok prokázat i jiným způsobem. Nárok lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém bude mít příjemce daňový doklad a vznikla povinnost přiznat daň z tohoto plnění a nejpozději do tří let od prvního měsíce zdaňovacího období, které následuje po zdaňovacím období, v němž vznikl nárok na odpočet. Zákon pamatuje na změnu nároku na odpočet daně v případě, že dojde ke změně základu daně nebo výše daně. Sníží-li se u původního plnění základ daně a výše daně, je plátce povinen si snížit uplatněný odpočet daně, a to ve zdaňovacím období, v němž se dozvěděl, že vzniká povinnost provést opravu odpočtu daně. Není tedy zapotřebí mít opravný daňový doklad. Stejným způsobem se postupuje i v případě zdanitelného plnění se záporným základem daně. V opačné situaci, kdy se zvyšuje základ daně a výše daně, je příjemce takového plnění oprávněn, nikoli povinen, provést opravu nároku na odpočet. Nejdříve může opravu provést ve zdaňovacím období, kdy došlo ke změně základu daně a výše daně, nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období, kterého se oprava odpočtu týká. Ke změně nároku na odpočet musí mít plátce opravný daňový doklad. 3.6.1

Uplatňování nároku u veřejnoprávních subjektů

Jak vyplývá ze sdělení na serveru Finanční správa z 25. ledna 2005 o Uplatňování nároku na odpočet v poměrné výši u veřejnoprávních subjektů, měl by každý plátce, tedy i veřejnoprávní subjekt, využívat tzv. přiřazovacího způsobu uplatnění daně. U veřejnoprávních subjektů dochází ve velké míře k výkonu veřejné správy, což není zákonem považováno za ekonomickou činnost. Získané příjmy z veřejné správy nejsou předmětem daně, což přináší složitosti u těchto subjektů při uplatňování nároku na odpočet. Přiřazovacímu způsobu se blíže věnuje Šobáň (2013, s. 120-122). Přiřazovacím způsobem se rozumí situace, kdy se u každého jednotlivého plnění posuzuje, ke kterému druhu činnosti se plnění použije. Rozlišují se dvě fáze posuzování. V první fázi je nutné rozhodnout, jestli se jedná o ekonomickou činnost, činnost neekonomickou a souběh činností. Fáze druhá se týká posuzování plnění, jež je možné označit za ekonomickou činnost, byť jen částečně. Zde se posuzuje, jestli jde o plnění s plným nárokem na odpočet nebo bez nároku na odpočet. Šobáň doplňuje text posuzování nároku názorným obrázkem:


44

Přijaté zdanitelné plnění 1. fáze Ekonomická činnost

Plný nárok

Souběh činností

Poměrný nárok podle § 75

Neekonomická činnost (veřejná správa)

Nelze uplatnit nárok

2. fáze Činnosti uvedené v § 72 odst. 1

Plný nárok

Souběh činností

Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně

Nárok v krácené výši podle § 76

Nelze uplatnit nárok

Obr. 2 Přiřazovací způsob Zdroj: Šobáň, 2013, s. 122.

3.6.2

Plný nárok na odpočet

U plnění ve druhé fázi plátce posuzuje povahu ekonomické činnosti plnění. Jestliže lze toto plnění ztotožnit s § 72 odst. 1, má plátce nárok na plný odpočet daně odpovídající podílu ekonomické činnosti. Týká se to především zdanitelných plnění a plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně. 3.6.3

Odpočet v poměrné výši podle § 75

Uplatnit odpočet podle § 75 si může plátce u těch plnění, která použije v souvislosti s ekonomickou činností i v souvislosti s činností, která se za ekonomickou nepovažuje. Plátce má nárok pouze na odpočet v poměrné výši, která odpovídá poměru, ve kterém je plnění použito pro ekonomickou činnost. Výše nároku na odpočet se stanoví součinem mezi výší daně a poměrným koeficientem, který odpovídá podílu uskutečněného plnění pro ekonomické účely.


45

Poměrný koeficient se udává v celých procentech, zaokrouhlování se provádí vždy nahoru. Zákon ovšem připouští ještě jednu možnost. Nárok u plnění použitého jak pro ekonomickou činnost, tak pro neekonomickou činnost, může být uplatněn v celé své výši a část, která se nevyužívá pro ekonomickou činnost, bude vykázána jako dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). Tuto možnost zákon zakazuje u dlouhodobého majetku, kde smí být použita pouze varianta s poměrným koeficientem. Jak zmiňuje Drábová, Holubová a Tomíček (2013, s. 588), tento dvojí způsob není v souladu s judikaturou Soudního dvoru Evropské unie. V případu C-515/07 VNLTO rozhodnul, že takový postup neumožňuje Směrnice ve všech případech, jedním z nich je uplatnění plného odpočtu pro plnění, jež bylo přijato pro neekonomickou činnost s tím, že bezúplatná činnost bude v průběhu využívání zatížena daní na výstupu. Navíc dle názoru Soudního dvoru Evropské unie by takové řešení bylo v rozporu s článkem 6 odst. 2 Směrnice 77/388/EC neboť by jeho uplatňováním ztrácel význam článek 2 zmíněné Směrnice. Drábová, Holubová a Tomíček doporučují využívání uplatnění odpočtu v souladu s judikaturou Soudního dvoru Evropské unie. Pro plátce je důležité se rozhodnout, podle jaké hodnoty bude určovat podíl, ve kterém je plnění používáno pro ekonomickou činnost. Zvolenou hodnotu musí být plátce schopen obhájit před správcem daně s tím, že pomocí zvolené hodnoty lze objektivně stanovit skutečné využití pro ekonomickou činnost. Přípustné jsou například hodnoty určené podle ujetých kilometrů, plochy nebo odpracovaných hodin. Ministerstvo financí vydalo v roce 2005 informaci, v níž popisuje jeden z možných způsobů poměrného koeficientu. Ten se určí jako podíl součtu příjmů a výnosů za veškerá uskutečněná plnění a součet příjmů a výnosů včetně příjmů z výkonu veřejné správy. V souvislosti s výpočtem poměrů ke krácení odpočtu rozděluje Nejezchleb (2011) plnění do čtyř skupin včetně názorných příkladů: • plnění, kde je možné přesně vymezit poměr využití, jako příklad uvádí místní noviny, jichž je část prodaná, a zbylé jsou rozdány, • plnění, které lze v teoretické rovině poměřit, ovšem v rovině praktické je téměř nemožné, opět lze uvést příklad, a to využití nákladních automobilů technických služeb nebo zahradnického nářadí pro účely péče o veřejnou zeleň a na druhé straně jako pronájem třetím osobám, • plnění, která nelze smysluplně poměřit, příkladem může být umístění reklamních poutačů umístěných na sloupech veřejného osvětlení, • plnění režijního charakteru, jako příklad lze uvést náklady na správu počítačové sítě technických služeb. Nicméně plátce nemusí znát skutečný poměr využívání majetku. Potom stanoví poměr podle kvalifikovaného odhadu. Na konci kalendářního roku však musí stanovit skutečný poměr využití. Liší-li se skutečný poměr od odhadovaného o více


46

než 10 procent, má plátce povinnost opravit odpočet, pokud je skutečný poměr nižší, v opačném případě, kdy je skutečný poměr vyšší, je oprávněn svůj nárok na odpočet zvýšit. Příslušná změna se provede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. 3.6.4

Odpočet v krácené výši podle § 76

Nárok na odpočet u plnění, které splnilo podmínky první fáze přiřazovacího způsobu, a které se mimo jiné využívá pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet, se stanoví podle § 76. Část, která se uplatní jako odpočet daně, je dána v krácené výši, se stanoví součinem daně na vstupu a koeficientem. Pokud by se jednalo o plnění s poměrným nárokem na odpočet podle § 75, musí plátce stanovit odpočet nejprve podle tohoto paragrafu a teprve poté použít § 76. Koeficient odpovídá využití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Výše koeficientu se stanovuje jako podíl součtu základů daně uskutečněných plnění s nárokem na odpočet podle § 72 odst. 1 a součtu čitatele a plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Koeficient se uvádí v celých procentech, zaokrouhlování se provádí na celá procenta nahoru. Dosahuje-li koeficient hodnoty 95 % včetně a vyšší, považuje zákon takovou hodnotu za rovnu 100 %. V běžném kalendářním roce plátce využívá koeficientu vypočteného na konci minulého roku. Pokud není hodnota z minulého kalendářního roku známá, využije zálohový koeficient, který stanovil odhadem. Na konci roku pak vypočítá vypořádací koeficient za všechna zdaňovací období v kalendářním roce a provede vypořádání. Což je rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet vypočteným za celé období a součtem nároků za jednotlivá zdaňovací období. 3.6.5

Změna odpočtu daně

Dojde-li ke změně účelu užívání obchodního majetku, kromě majetku dlouhodobého, u kterého plátce uplatnil nárok na odpočet daně, podléhá tento majetek vyrovnání odpočtu daně. Vyrovnání odpočtu daně se použije u staveb, bytů a nebytových prostor, které nejsou dlouhodobým majetkem. Vyrovnání odpočtu lze provést nejvýše po dobu tří let od prvního dne měsíce následujícího zdaňovacího období, v němž nárok na odpočet daně vznikl, s výjimkou staveb, bytů a nebytových prostor, kde není lhůta pro vyrovnání odpočtu daně časově ohraničena. Změnou účelu užívání myslí § 77 změnu používání v rámci ekonomické činnosti, který upravuje změnu výše nároku na odpočet. Tedy takové situace, kdy plátce uplatnil nárok v plné výši a změnou užívání má nárok pouze na krácený odpočet nebo nárok na odpočet vůbec nemá. Případně situace, kdy uplatnil krácený nárok na odpočet a následným použitím má nárok na odpočet v plné výši nebo nárok na odpočet nemá. Částka sloužící k vyrovnání odpočtu je dána rozdílem mezi nárokem k odpočtu v okamžiku použití a odpočtem, který byl uplatněn dříve. Vzniklý rozdíl, který dosahuje kladných hodnot, je plátce oprávněn provést k vyrovnání odpočtu daně. Záporná hodnota ukládá plátci povinnost provést vyrovnání.


47

Úpravě odpočtu daně u dlouhodobého majetku jsou věnovány § 78 až 78d. Úprava se provádí, pokud dojde ke změně rozsahu využívání dlouhodobého majetku v letech následujících po roce zařazení do užívání nebo pokud dojde ke změně užívání, které má za následek změnu nároku na odpočet. Posuzování příslušných změn se provádí každý rok užívání takového majetku, přičemž lhůta pro úpravu odpočtu je 5 let, s výjimkou staveb, bytů, nebytových prostor a pozemků, u nichž je lhůta desetiletá. Zákon rozeznává čtyři případy, kdy dochází ke změně rozsahu užívání mající za následek změnu nároku na odpočet, a to když: • plátce uplatnil plný nárok na odpočet, přičemž po změně účelu užívání nárok na odpočet nemá nebo ho má pouze v částečné výši, • plátce uplatnil částečný odpočet, změnou užívání si však nárok může uplatnit v celé výši nebo si ho uplatnit nemůže vůbec, • plátce nárok na odpočet neměl, při změně užívání se naopak mohl odpočet uplatnit v plné nebo částečné výši, • plátce si uplatnil nárok v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými nebo vypořádacími koeficienty. Při výpočtu úpravy odpočtu daně plátce použije ustanovení § 78a. Za jednotlivý kalendářní rok je odpočet daně dán jednou pětinou nebo jednou desetinou částky daně na vstupu násobené rozdílem mezi ukazatelem nároku na odpočet v kalendářním roce, v němž dochází k úpravě odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně v kalendářním roce, kdy byl uplatněn původní nárok nebo byl pořízen majetek bez nároku na odpočet. Ukazatel nároku na odpočet může nabývat hodnoty 0 %, když plátce nemá nárok na odpočet, hodnoty 100 % při plném nároku na odpočet a při úpravách podle § 75 a 76 má ukazatel hodnotu poměrného nebo vypořádacího koeficientu. Odpočet se upraví, pouze pokud hodnota rozdílů mezi ukazateli nároku na odpočet bude větší než 10 procentních bodů. Plátce má povinnost změnu provést jenom v případě, že částka úpravy odpočtu dosahuje záporných hodnot. Dosahuje-li kladných hodnot, je plátce oprávněn příslušnou změnu provést. 3.6.6

Nárok na odpočet při registraci a zrušení registrace

Plátce, který se registruje k dani z přidané hodnoty, si může v prvním zdaňovacím období pro registraci nárokovat odpočet daně z přijatých plnění, jež pořídil v posledních 12 měsících před registrací. Důležité však pro plátce je, aby měl toto plnění, v době kdy se stal plátcem, ve svém obchodním majetku. U zásob, u kterých by chtěl uplatnit odpočet, musí provést inventarizaci a nárok uplatnit pouze u těch, které má fyzicky k dispozici. Plátce si může uplatnit pouze 4/5 nebo 9/10 odpočtu daně u dlouhodobého majetku pořízeného v kalendářním roce, který předcházel roku registrace k dani. Podobně jako si mohl plátce při registraci uplatnit nárok zpětně, při zrušení registrace si naopak musí odpočet daně snížit. Snížení se provede u majetku, který


48

je obchodním majetkem plátce daně ke dni zrušení registrace. Částka odpočtu se stanoví dle výše uplatněného odpočtu daně, a to u zásob, nedokončeného majetku, záloh za plnění, která se neuskutečnila ke dni zrušení registrace. Odpočet u dlouhodobého majetku se sníží o část daně, která odpovídá zbývající lhůtě pro odpočet daně, tj. 5 a 10 let. Snížení odpočtu daně se provádí v posledním zdaňovacím období před koncem registrace.

Vlastní práce

49

4 Vlastní práce 4.1 Obec Velešovice Obec Velešovice je obec I. typu, tj. obec se základním rozsahem výkonu státní správy. Obec, která má podle posledního sčítání obyvatel provedeného Českým statistickým úřadem 1 203 obyvatel, leží na trase mezi Vyškovem a Brnem. Obec má zřízenou jednu příspěvkovou organizaci, a tou je Základní škola a Mateřská škola Velešovice. Dále provozuje obecní knihovnu. Obec se stala plátcem daně z přidané hodnoty k 1. září 2009. Obec v období od července 2008 do června 2009 překročila stanovený obrat 1 000 000 Kč. Na obratu se většinovou částí podílel nájem z bytů a platby za stočné. Od okamžiku registrace je obec čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty. V okamžiku, kdy se obec stala plátcem daně z přidané hodnoty, jí vznikly vedlejší náklady s absolvováním školení související s problematikou daně z přidané hodnoty a také za služby daňového poradce, a to především v počátečních obdobích po registraci k dani z přidané hodnoty, navýšení těchto nákladů je podle odhadu obce přibližně 15 tisíc Kč. V souvislosti s registrací k dani z přidané hodnoty obec řešila i změnu cen, které byly registrací nějakým způsobem postiženy. Část těchto změn se podařilo vyřešit rozhodnutím zastupitelstva o změně vyhlášky. Ceny, které byly dány smluvně, byly navýšeny až při následném uzavírání smluv nových nebo obnově smluv stávajících, jelikož obec neměla uzavřeny dodatky o možném jednostranném zvýšení cen s ohledem na případnou registraci k dani z přidané hodnoty. 4.1.1

Dopady v roce 2012

Obec Velešovice poskytuje v rámci své ekonomické činnosti především pronájem bytových prostorů občanům obce, pronájem garáží, a jelikož je obec i provozovatelem kanalizační sítě v obci a čistírny odpadních vod, vybírá od svých občanů stočné. Struktura výnosů obce za rok 2012 v rámci své činnosti, která vyplývá z analýzy výkazu zisků a ztráty a dalších podkladů obce, je uvedena v následující tabulce.

Vlastní práce

50 Tab. 2 Rozdělení výnosů obce v roce 2012 (v tisících Kč) Činnost Veřejná správa Ekonomická činnost Celkem

Výnosy 11 072,87 4 232,32 15 305,19

Podíl 72,4 % 27,6 % 100 %


Uvedená tabulka ukazuje, že podíl ekonomické činnosti na celkových výnosech obce je 27,6 %. Významnými částkami se na výnosech z ekonomické činnosti podílí příjmy ze stočného, pronájmu bytů a nebytových prostor. Jak je také v tabulce uvedeno, podíl výnosů z veřejné správy je 72,4 %. Tabulka s výnosy z veřejné správy je uvedena níže. Tab. 3 Rozdělení výnosů z veřejné správy v roce 2012 (v tisících Kč) Činnost Výnosy z místních poplatků Výnosy ze správních poplatků Výnosy ze sdílené daně z příjmu fyzických osob Výnosy ze sdílené daně z příjmu právnických osob Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty Výnosy ze sdílených majetkových daní Výnosy z transferů Ostatní výnosy veřejné správy Celkem

Výnosy 578,99 17,31 1 960,32 2 148,80 3 892,57 623,69 1 425,36 425,83 11 072,87


Z tabulky vyplývá, že přes tři čtvrtiny výnosů z veřejné činnosti obci plynou ze sdílených daní, kde téměř polovinu z těchto výnosů tvoří příjem z daně z přidané hodnoty. Pouze zlomek výnosů z veřejné správy tvoří výnosy z místních nebo správních poplatků. V kalendářním roce byla obec čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty, obsah jednotlivých daňových přiznání je uveden níže.

Vlastní práce

51

Tab. 4 Výpočet daňové povinnosti za 1. čtvrtletí 2012 (v Kč) Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně

Daň na výstupu 55 241

11 068

16 996

2 370

12 346

2 469

4 800

672 16 579

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 157 484 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 0 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 44 % Odpočet daně Nadměrný odpočet

Nárok na odpočet v plné výši

Krácený odpočet

31 498

0

0

0

0

0

0

0

31 498

0 491 853 0 31 498 14 919

Zdroj: Daňové přiznání obce za 1. čtvrtletí roku 2012.

V prvním čtvrtletí roku 2012 vznikl obci nadměrný daňový odpočet ve výši 14 919 Kč. Na konci měsíce června byly zjištěny důvody k podání opravného daňového přiznání za toto kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opravu pohonu čerpadla v čistírně odpadních vod, bylo nutné toto plnění přiznat v režimu přenesené daňové povinnosti s tím, že byl zároveň uplatněn nárok na odpočet daně. Poskytnutá plnění se základní sazbou daně tvoří pronájem nebytových prostor ve výši 41 775 Kč bez daně z přidané hodnoty, dále pronájem zpevněné plochy za 3 750 Kč, úhradu věcného břemene v částce 4 000 Kč, pronájem garáží za 3 600 Kč, hlášení rozhlasem v částce 50 Kč a nájem společenské místnosti za 2 167 Kč, vše uvedeno bez daně z přidané hodnoty. Poskytnutá plnění, u nichž byla uplatněna snížená sazba daně z přidané hodnoty, jsou téměř všechna za zálohy na stočné za první čtvrtletí, s výjimkou stočného ve výši 231 Kč bez daně z přidané hodnoty, u něhož byla uplatněna sazba 10 % a prodej dvou knih v souhrnné výši 300 Kč bez

Vlastní práce

52

daně z přidané hodnoty. V režimu přenesené daňové povinnosti byla přiznána oprava plynového kotle v bytovém domě, u níž byla uplatněna snížená sazba daně. Základní sazba u přenesené daňové povinnosti byla uplatněna u opravy WC a montáže elektrického ohřívače vody v budově kulturního domu. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet se vztahují k nájmu nebytových prostor v pohostinství neplátci daně v částce 30 000 Kč, nájmu za zahrádky ve výši 9 362 Kč, příjmů z pronájmu pozemků ve výši 22 095 Kč, prodej pozemku za 6 804 Kč, příjem z pronájmu prostorů pro sportovní aktivity v částce 2 000 Kč, příjem ze vstupného na kulturní akci za 6 900 Kč a příjem z knihovny ve výši 920 Kč. Zbývající část osvobozených plnění v částce 413 772 Kč připadá na nájem bytů. Ve sledovaném čtvrtletí byl uplatněn nárok na odpočet daně ve výši 31 498 Kč, z něhož se 958 Kč vztahuje na zřízení věcného břemene. Zbývající nárok na odpočet byl uplatněn v souvislosti provozem kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Jak je uvedeno v příloze 1, za druhé čtvrtletí roku 2012 vznikla obci daňová povinnost ve výši 44 359 Kč, oproti předchozímu zdaňovacímu období, kdy obci vznikl nadměrný odpočet. V tomto zdaňovacím období byly přiznány základy daně u poskytnutých plnění se základní sazbou daně, které byly téměř za stejná plnění jako v předcházejícím zdaňovacím období, u některých se mírně lišila částka. Naopak oproti předchozímu čtvrtletí se značně odlišuje výše poskytnutých plnění se sníženou sazbou daně, která tvoří z naprosté většiny stočné, ať už ve formě záloh na druhé čtvrtletí nebo ve formě vyúčtování stočného za první pololetí roku 2012 a část měsíce prosince roku 2011, u kterého byla uplatněna sazba 10 %. Do základu daně vstupuje také prodej knihy za 150 Kč a přefakturace pitné vody za 4 166 Kč za období prosinec 2011 až květen 2012. Režim přenesené daňové povinnosti se základní sazbou daně tvoří oprava podlahy v pohostinství a se sníženou sazbou daně oprava svodů, střech a osvětlení na bytových domech. V plnění osvobozeném od daně bez nároku na odpočet jsou uplatněny stejné položky, jako v předchozím zdaňovacím období, přičemž se u některých liší jednotlivé částky. Ve zdaňovacím období byl také uplatněn nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet se základní sazbou daně tvoří stejně jako v předchozím sledovaném období pouze náklady na provoz kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Nárok na odpočet se sníženou sazbou daně byl uplatněn u odběru pitné vody pro čistírnu odpadních vod a fakturace pitné vody, která byla dále přefakturována ve výši 4 166 Kč. Ve třetím čtvrtletí roku 2012 vznikla obci povinnost zaplatit daň z přidané hodnoty ve výši 51 265 Kč. Do základu daně u poskytnutých plnění se základní sazbou byly přiznány příjmy stejné povahy jako v předcházejících zdaňovacích obdobích. Nicméně část základu daně ve výši 13 786 Kč připadá na prodej dlaždic a obrubníků. Základ daně poskytnutých plnění se sníženou sazbou tvoří zálohy na stočné a prodej knihy. V režimu přenesené daňové povinnosti byly vykázány opravy plynových kotlů v bytových domech s uplatněním snížené sazby daně a v přípa-

Vlastní práce

53

dě základní sazby daně se jednalo o řečení optimalizace řízení zdroje tepla v kulturním domě. Od daně osvobozené plnění v tomto čtvrtletí významně ovlivnil prodej budovy za částku 1 000 000 Kč, další osvobozená plnění jsou stejně povahy, jako v minulých zdaňovacích obdobích. V přijatých plněních, z nichž byl uplatněn nárok na odpočet, se vztahují všechny ke správě a provozu kanalizace a čistírny odpadních vod, nejvýznamnější položkou je vyúčtování provozování čistírny odpadních vod a zálohy na elektrickou energii. Tab. 5 Výpočet daňové povinnosti za 4. čtvrtletí 2012 (v Kč) Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně


56 872

438 774

61 428

60 668

12 134

21 350

2 989 133 423

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 278 627 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 19 852 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 44 % Odpočet daně Daňová povinnost


Krácený odpočet

55 727

0

2 779

0

0

0

0

0

58 506

0 483 976 0 58 506 74 917


Daňová povinnost vznikla obci i ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012. Poskytnutá plnění se sníženou sazbou daně se vztahují k zálohám na stočné v posledním čtvrtletí roku 2012 a vyúčtování stočného za druhé pololetí roku 2012, výjimku tvoří pro-

Vlastní práce

54

dej knihy se základem daně 150 Kč a přefakturace dodávky pitné vody se základem daně 19 756 Kč. Poskytnutá plnění, u nichž byla uplatněna základní sazba daně, byla přiznána za pronájem garáží a garážových stání se základem daně v souhrnné výši 261 000 Kč, část základu daně ve výši 16 802 Kč připadá na prodané a darované kalendáře vydané obcí na rok 2013, ostatní položky jsou povahově stejně jako v předchozích obdobích. Přiznána byla také plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, se základní sazbou daně byla přiznána oprava otopné soustavy v kulturním domě, se sníženou sazbou daně šlo o opravu ústředního topení v bytovém domě, opravu střechy bytového domu a opravy plynových kotlů v bytových domech. Stejně jako v minulých čtvrtletích, tak i v tomto obec uskutečnila osvobozená plnění od daně z přidané hodnoty. Jde o úhradu nájmu bytů, pronájem nebytových prostor neplátcům daně, pronájem kulturního domu za účelem sportovních aktivit, dlouhodobý pronájem kulturního domu a příjem z knihovny. Ve čtvrtém kalendářním měsíci byl uplatněn nárok na odpočet daně se sníženou sazbou daně u přefakturace pitné vody se základem daně 19 756 Kč a dodávky pitné vody pro čistírnu odpadních vod se základem daně 96 Kč. Plnění, u nichž byl uplatněn nárok se zvýšenou sazbou daně, se kromě sazby a tisku kalendáře za 17 750 Kč bez daně z přidané hodnoty, zřízení věcného břemene za 31 521 Kč bez daně z přidané hodnoty a nákupu žulových desek za částku 10 800 Kč bez daně z přidané hodnoty, vztahovaly k provozu a činnosti čistírny odpadních vod a kanalizace. 4.1.2

Nárok na odpočet daně v roce 2012

Z předchozích tabulek, které zobrazují výpočet daňové povinnosti obce v roce 2012, je možné vyčíst, kolik činil uplatněný nárok na odpočet daně v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Je zřejmé, že se jedná pouze o ta přijatá plnění, která byla využita k ekonomické činnosti a zároveň u nich měla obec právo tento nárok na odpočet daně uplatnit. Tab. 6 Rozdělení nároků na odpočet v roce 2012 (v Kč)

Bez nároku na odpočet Plný nárok na odpočet Poměrný nárok na odpočet Krácený nárok na odpočet Celkem

Nárok na odpočet 967 672 148 646 0 0 1 116 318


V tabulce je uvedeno, že si obec neuplatnila žádný nárok v poměrné nebo krácené výši. Jde o rozhodnutí zastupitelstva si tyto nároky neuplatňovat, což se týká především nároku na odpočet z plnění z kanceláře účetní, v níž je účtováno i o ekonomické činnosti, jakou je například stočné. Obec neuplatňuje nárok na odpočet

Vlastní práce

55

z plnění pro potřeby kulturního domu, neboť plnění, z nichž by byla přiznávána daň, se vyskytují pouze ojediněle. 4.1.3

Dopad stanovených cen na rozpočet obce

V úvodních odstavcích byla zmínka o změnách cen v souvislosti s registrací k dani z přidané hodnoty. Ceny byly po registraci v roce 2009 změněny, ať už okamžitě vyhláškou nebo při obnovování smluv v následujících obdobích. V ojedinělých případech byly ceny ponechány na úrovni, na které byly před samotnou registrací, a to v důsledku jejich nízké hodnoty. Aby bylo možné zjistit dopad uplatňovaných cen, je nutné vyčíslit celkový nárok na odpočet, který obec uplatnila a také výši základů daně a daně samotné u jednotlivých položek, jež byly zdaněny nebo by mohly být zdaněny. Tab. 7 Rozdělení nároků uplatněných v roce 2012 (v Kč) Přijaté zdanitelné plnění Dodávka pitné vody – přefakturace Věcná břemena Nákup žulových desek Výroba kalendářů Provoz čistírny odpadních vod a kanalizace plnění se sníženou sazbou plnění se základní sazbou Celkem

Základ daně

Nárok na odpočet

23 922

3 313

36 311 10 800 17 750

7 262 2 160 3 550

-

-

350 661 565 750 698

48 132 313 148 646


Jak je uvedeno v tabulce, obec si v roce 2012 uplatnila odpočet ve výši 148 646 Kč. Navíc lze pozorovat, že naprostá většina uplatněného nároku na odpočet je v souvislosti s provozem čistírny odpadních vod a kanalizace. V plnění se základní sazbou je započítáno i vyúčtování za provoz a dohled nad čistírnou odpadních vod a kanalizací. Podobně jako byl vyčíslen nárok na odpočet, bude uveden výčet poskytnutých plnění obcí v roce 2012, včetně základů daně a daně na výstupu.

Vlastní práce

56

Tab. 8 DPH na výstupu podle skutečnosti (v Kč)

Rozlišení výnosu Stočné Dodávka pitné vody – přefakturace Prodej knih Prodej žulové desky

Sazba DPH

Neplátce

Skutečnost Daň na Základ daně výstupu 888 262,21 121 815,48

snížená

888 262,21

snížená

27 305,00

23 922,00

3 313,00

snížená základní

750,00 1 440,00

750,00 1 200,00

105,00 240,00

Rozhlas – reklama

základní

500,00

500,00

100,00

Kalendáře 2013

základní

20 164,00

16 803,19

3 360,81

Věcná břemena

základní

8 500,00

8 500,00

1 700,00

Pronájem garáží

základní

288 000,00

288 000,00

57 600,00

Pronájem KD

základní

1 700,00

1 416,67

283,33

Prodej dlažby

základní

16 248,00

13 540,00

2 708,00

Prodej obrubníků

základní

500,00

416,67

83,33

základní

8 700,00

7 250,32

1449,68

základní

123 526,42

123 526,42

24 705,28

základní

11 250,00

11 250,00

2 250,00

1 396 845,63

1 385 337,48

219 713,91

Pronájem společenské místnosti Pronájem nebytových prostor Pronájem zpevněné plochy Celkem Zdroj: Práce autora.

V tabulce nejsou uvedena plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, z nichž obec přiznává daň na výstupu, jelikož výši základu daně nemůže obec ovlivnit. U pronájmu kulturního domu, prodeje dlažby a obrubníků byla daň z přidané hodnoty vypočítána metodou shora, kdy celková částka u pronájmu kulturního domu byla 1 700 Kč, u dlažby 3 Kč/ks a u obrubníků 10 Kč/ks. Pro porovnání jaký má dopad cenová politika obce v důsledku uplatňování daně z přidané hodnoty, budou v následujících výpočtech uvažovány 2 varianty. U varianty 1 se předpokládá, že se obec rozhodne navýšit ceny jednotlivých plnění o výši daně z přidané hodnoty oproti situaci, když by nebyla plátcem daně. U varianty 2 se předpokládá, že ceny pro koncového spotřebitele jsou totožné s cenami u neplátce daně a daň z přidané hodnoty se vypočítá metodou shora. V obou variantách bude ponechána stejná výše u stočného, neboť obec využívá základ daně za jednotku, který se rovná úrovni nákladů na provoz na m3. Stejná hodnota bude u obou variant u přefakturace pitné vody pro pohostinství. Ponechány budou u obou variant stejné hodnoty i v případě kalendářů, neboť jejich prodejní koncová cena byla stejná jako celková cena za jejich výrobu. Ze stejného důvodu bude zachován stejný stav při prodeji žulových desek. S ohledem na způsob stanovení cen věcných břemen pro podnikatelské účely budou stejné hodnoty u obou variant.

Vlastní práce

57

Tab. 9 DPH na výstupu, varianty 1 a 2 (v Kč)

Rozlišení výnosu Stočné Dodávka pitné vody – přefakturace Prodej knih Prodej žulové desky

Sazba DPH snížená

Varianta 1 Daň na Základ daně výstupu 888 262,21 121 815,48


snížená

23 922,00

3 313,00

23 922,00

3 313,00

snížená

750,00

105,00

624,97

125,03

základní

1 200,00

240,00

1 200

240,00

Rozhlas – reklama

základní

500,00

100,00

416,65

83,35

Kalendáře 2013

základní

16 803,19

3 360,81

16 803,19

3 360,81

Věcná břemena

základní

8 500,00

1 700,00

8 500,00

1 700,00

Pronájem garáží

základní

288 000,00

57 600,00

239 990,4

48 009,60

Pronájem KD

základní

1 700,00

340,00

1 416,67

283,33

Prodej dlažby

základní

16 248,00

3 249,60

13 540,00

2 708,00

Prodej obrubníků

základní

500,00

100,00

416,67

83,33

základní

8 700

1 740

7 250,32

1 449,68

základní

123 526,42

24 705,28

102 934,57

20 591,85

základní

11 250,00

2 250,00

9 374,62

1 875,38

1 389 861,82

220 619,17

1 314 652,27

205 638,84

Pronájem spol. místnosti Pronájem nebyt. Prostor Pronájem zpev. Plochy Celkem Zdroj: Práce autora.

Z uvedených tabulek, kde je vypočítáno několik variant daňové povinnosti z poskytnutých zdanitelných plnění a z tabulky, kde jsou uvedena přijatá zdanitelná plnění a u nichž je možnost využít nároku na odpočet, je sestavena následující tabulka:

Vlastní práce Tab. 10

58

Dopad registrace na rozpočet v roce 2012 (v Kč) Neplátce

Plátce Skutečnost

V1

V2

1 396 845,63

1 385 337,48

1 389 861,82

1 314 652,27

0,00

219 713,91

220 619,17

205 638,84

1 396 845,63

1 605 051,39

1 610 480,99

1 518 591,11

899 344,00

899 344,00

899 344,00

899 344,00

Uplatněný nárok na odpočet

0,00

148 646,00

148 646,00

148 646,00

Daňová povinnost

0,00

71 067,91

71 973,17

56 992,84

Dodatečný příjem kvůli DPH Dopad registrace na rozpočet

0,00

208 205,76

213 635,36

123 445,48

0,00

137 137,85

141 662,19

66 452,64

Poskytnuté zdanitelné plnění Daň na výstupu Celkem včetně DPH Přijatá zdanitelná plnění


Jak je uvedeno v posledním řádku předchozí tabulky, pro obec jsou všechny tři varianty, kde je plátcem daně, výhodné. Tento dopad lze přisuzovat, jak přenesení daňového břemene na koncové spotřebitele, tak odlišné daňové sazbě u poskytovaných a přijatých plnění v souvislosti s provozem kanalizace a čistírny odpadních vod. Dále je možné pozorovat, že v případech, kdy na sebe obec vzala tíhu daňového břemene, neznamená výrazné snížení dopadu registrace k dani z přidané hodnoty, v porovnání s ostatními variantami. Zde je však důležité zmínit, že stočné, které bylo ponecháno ve stejné výši u všech variant, tvoří podstatnou část poskytnutých zdanitelných plnění a významně ovlivnilo výsledek varianty 2. Důvody, proč bylo stočné ponecháno ve stejné výši, jsou uvedeny výše. 4.1.4

Dopady v roce 2013

Podobně jako byla zpracována předešlá část, bude stejný postup aplikován i na rok 2013. Změnou oproti roku 2012 je zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 20 % na 21 %. Struktura výnosů obce za rok 2013 v rámci své činnosti, která vyplývá z analýzy výkazu zisků a ztráty a dalších podkladů obce je uvedena v následující tabulce. Tab. 11 Rozdělení výnosů obce v roce 2013 (v tisících Kč) Činnost Veřejná správa Ekonomická činnost Celkem

Výnosy 12 952,53 3 588,41 16 540,94

Podíl 78,3 % 21,7 % 100 %


Uvedená tabulka ukazuje, že podíl ekonomické činnosti na celkových výnosech obce je 21,7 %. Významnými částkami se na výnosech z ekonomické činnosti podílí

Vlastní práce

59

stejně jako v roce předcházejícím příjmy ze stočného, pronájmu bytů a nebytových prostor. Významným rozdílem oproti loňskému roku je absence prodeje budovy ve výši jednoho milionu Kč Jak je také v tabulce uvedeno, podíl výnosů z veřejné správy je 78,3 %. Což je oproti předchozímu roku o něco vyšší podíl, vyšší je i absolutní částka z výnosů z výkonu veřejné správy. Tab. 12


Činnost Výnosy z místních poplatků Výnosy ze správních poplatků Výnosy ze sdílené daně z příjmu fyzických osob Výnosy ze sdílené daně z příjmu právnických osob Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty Výnosy ze sdílených majetkových daní Výnosy z transferů Ostatní výnosy veřejné správy Celkem

Výnosy 620,29 18,68 2 744,57 2 590,06 4 869,45 680,20 1 237,57 191,71 12 952,53


Výše bylo uvedeno, že se oproti předcházejícímu kalendářnímu roku zvýšil podíl i absolutní částka výnosů z veřejné správy. Porovnáním jednotlivých položek s rokem 2012 lze ukázat, že se meziročně zvýšily především částky z výnosů ze sdílených daní. Přičemž u daně z příjmu fyzických osob a daně z přidané hodnoty je tato změna téměř 1,8 milionu Kč. Stejně jako za předcházející kalendářní rok, tak i v roce 2013 byla obec čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty. Předmět poskytnutých i přijatých plnění se příliš neliší od období předcházejících.


60 Výpočet daňové povinnosti za 1. čtvrtletí 2013 (v Kč)

Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně


1 904

20 330

3 015

0

0

7 847

1 177 6 096

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 37 563 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 0 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 33 % Odpočet daně Nadměrný odpočet


Krácený odpočet

7 890

0

0

0

0

0

0

0

7 890

0 612 903 0 7 890 1 794


Za první čtvrtletí roku 2013 vznikl obci nadměrný odpočet ve výši 1 794 Kč. Do zdanitelných plnění se základní sazbou daně, které v tomto čtvrtletí obec poskytla, bylo započítáno zřízení věcných břemen ve výši 4 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, dále pronájmy garážových stání ve výši 5 355 Kč bez daně z přidané hodnoty, dále bylo započítáno darování hmotných věcí ve výši 236 Kč, prodej obecního kalendáře za 117 Kč a hlášení v místním rozhlase za 50 Kč, vše bez daně z přidané hodnoty. Poskytnuté plnění se sníženou sazbou daně je tvořeno pouze zálohami na stočné. V přenesené daňové povinnosti jsou započítány opravy 3 plynových kotlů v pronajímaných bytových domech. Obec poskytovala také plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Na tomto plnění se podílel prodej pozemku v částce 112 048 Kč, pronájem pozemků ve výši 31 919 Kč, pronájem nebytových prostor neplátcům daně ve výši 45 000 Kč, pronájem prostorů pro sportovní aktivity ve výši 2 600 Kč a příjem

Vlastní práce

61

z knihovny 1 000 Kč. Zbytek plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet tvoří platby za pronájem bytů včetně příslušenství, a to ve výši 420 336 Kč. Obec si ve sledovaném čtvrtletí uplatnila i nárok na odpočet ve výši 7 890 Kč. Veškerá přijatá zdanitelná plnění, ze kterých byl uplatněn nárok na odpočet, se vztahovala k provozu kanalizace a čistírny odpadních vod. Jednalo se o nákup prostředků sloužících k opravám a provozu čistírny odpadních vod, provozování kanalizační sítě a zálohy na elektrickou energii sloužící k provozu čistírny odpadních vod. Tab. 14



Základ daně


1 415

459 020

68 209

941 806

197 779

8 664

1 300 268 703

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 213 944 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 14 381 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 941 806 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 33 % Odpočet daně Daňová povinnost


Krácený odpočet

44 812

0

2 157

0

197 779

0

0

0

244 748

0 487 026 0 244 748 23 955


Na rozdíl od minulého čtvrtletí vznikla obci daňová povinnost, a to ve výši 23 955 Kč. Poskytnutá plnění se základní sazbou daně jsou oproti minulému zdaňovacímu období nižší, jedinou shodnou položkou je pronájem garážových stání v částce 5 355 Kč bez daně z přidané hodnoty. Dále byl prodán kalendář, poskytnu-

Vlastní práce

62

ta služba hlášení v rozhlase a prodány dlažební kostky za 1 114 Kč, vše bez daně z přidané hodnoty. Poskytnutá plnění se sníženou sazbou tvoří pouze zálohy na stočné za kalendářní čtvrtletí a vyúčtování stočného za poslední pololetí a část prosince roku 2012, v základu daně je také započítáno plnění za předchozí kalendářní rok ve výši 275 Kč včetně daně z přidané hodnoty, u kterého byla použita sazba daně 14 %. Jedinou výjimku tvoří prodaná kniha za 150 Kč bez daně z přidané hodnoty. V přenesené daňové povinnosti se sníženou sazbou daně jsou započítány opravy plynových kotlů v bytech a bytových domech. Základ daně přenesené daňové povinnosti se základní sazbou daně tvoří rekonstrukce kanalizační stoky. Stejně jako v minulém zdaňovacím období obci plynuly platby za pronájem bytů, další položky se svou povahou shodují s předchozím zdaňovacím obdobím. Výjimku tvoří prodej vstupenek na hudební vystoupení za 9 400 Kč. Uplatněný nárok na odpočet se vztahoval opět pouze ke kanalizaci a čistírně odpadních vod. Nárok na odpočet daně se základní sazbou daně byl uplatněn u záloh na elektrickou energii k provozu čistírny odpadních vod, za dozor a provoz kanalizační sítě a pomocné práce při rekonstrukci kanalizační stoky. Se základní sazbou platnou v předchozím kalendářním roce, tj. 20 %, byly vyúčtovány zálohy za elektrickou energii, která byla využita čistírnou odpadních vod. Nárok na odpočet daně se sníženou sazbou tvoří odběr pitné vody na čistírně odpadních vod ve výši 65 Kč bez daně z přidané hodnoty a zbývající část nároku čištění kanalizační sítě. Plný nárok na odpočet daně byl také uplatněn u přenesené daňové povinnosti, která se vztahuje k rekonstrukci kanalizační stoky. V příloze 3 je uvedena daňová povinnost za 3. čtvrtletí, kdy vznikla obci daňová povinnost, jejíž výše činila 18 351 Kč. Poskytnutá plnění se sníženou sazbou daně tvořily pouze zálohy na stočné ve sledovaném zdaňovacím období. V základu daně poskytnutých plnění se základní sazbou daně jsou příjmy, které se příliš neliší od předchozích zdaňovacích období, pouze byla vyúčtována částka 4 760 Kč za využití garáže za 8 měsíců roku 2013. Přenesenou daňovou povinnost se základní sazbou daně tvoří rekonstrukce kanalizační stoky ve výši 632 452 Kč a zbývající část oprava budovy v místní mateřské škole. Opravy střech a plynových kotlů v bytových domech jsou započítány v přenesené daňové povinnosti se sníženou sazbou daně. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet jsou stejná jako v předcházejících zdaňovacích obdobích. Povaha uplatněného nároku na odpočet se prakticky vůbec neliší od předchozích období, neboť jde o zdanitelná plnění přijatá v souvislosti s provozem a činností kanalizace a čistírny odpadních vod. Stejně tak uplatněný nárok na odpočet z přenesené daňové povinnosti souvisí s kanalizací, a to s rekonstrukcí kanalizační stoky. V posledním čtvrtletí roku 2013, viz tabulka v příloze 4, činila vzniklá daňová povinnost 130 434 Kč. Obdobně jako v případě druhého čtvrtletí roku 2013 poskytnutá plnění tvoří zálohy na stočné v posledním čtvrtletí a vyúčtování stočného za poslední půlrok, výjimku tvoří přefakturace pitné vody ve výši 1 037 Kč bez daně z přidané hodnoty. Plnění se základní sazbou uskutečněné za čtvrté čtvrtletí se

Vlastní práce

63

příliš neliší od období předcházejících, výjimku tvoří roční nájem za pronájem garážových stání pod bytovými domy se základem daně 256 437 Kč. Přenesená daňová povinnost se sníženou sazbou daně je stejně jako v minulých zdaňovacích obdobích tvořena opravami a montáží plynového kotle v bytových domech. V přenesené daňové povinnosti se základní sazbou daně je započítána rekonstrukce kanalizační stoky ve výši 231 187 Kč. Zbylou část tvoří základy daně za opravu místního rozhlasu v částce 153 783 Kč, opravu svodu na budově základní školy za 960 Kč, opravu regulace kotle v budově kulturního domu za 1 200 Kč a opravu rozvodů plynu v knihovně za 1 124 Kč. Plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet ovlivňuje stejně jako v předchozích případech nájem bytů, prodej pozemků v souhrnné ceně 130 524 Kč, pronájem pozemku za 20 943 Kč, pronájem nebytových prostor ve výši 60 586 Kč, pronájem kulturního domu pro provozování sportovních aktivit v souhrnné výši 5 800 Kč, příjem z knihovny v částce 200 Kč a prodej vstupného na kulturní vystoupení ve výši 17 600 Kč. V posledním čtvrtletí obec také uplatnila nárok na odpočet daně. V režimu přenesené daňové povinnosti obec uplatnila nárok z rekonstrukce kanalizační stoky, kde základ daně činil 231 186 Kč. Dále byl uplatněn nárok na odpočet u přijatých plnění se sníženou sazbou daně u odběru pitné vody pro budovu čistírny odpadních vod ve výši 65 Kč a budovu pohostinství ve výši 1 037 Kč. Nárok na uplatněný odpočet se základní sazbou se stejně jako v minulých obdobích vztahuje jen k provozu kanalizace a čistírny odpadních vod. 4.1.5


Předchozí tabulky zobrazují výpočet daňové povinnosti obce v roce 2013. Z nich je opět možné vyčíst, kolik činil uplatněný nárok na odpočet daně v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Následující tabulka ukazuje, rozdělení nároků na odpočet. Tab. 15



Nárok na odpočet 1 648 138 502 693 0 0 2 150 831


O neuplatňování poměrného ani kráceného nároku na odpočet bylo napsáno již u předcházejícího kalendářního roku. Poměrný nárok na odpočet nebyl uplatněn ani u opravy místního rozhlasu provedeného v říjnu roku 2013. Pokud by byl využitý poměrný koeficient ve výši podílu ekonomické činnosti, tj. po zaokrouhlení 22 %, byl by eventuální nárok na odpočet v poměrné výši 7 105 Kč.

Vlastní práce

4.1.6

64

Dopad stanovených cen na rozpočet obce

V úvodních odstavcích byla zmínka o změnách cen v souvislosti s registrací k dani z přidané hodnoty. Část cen byla po registraci v roce 2009 změněna, ať už okamžitě vyhláškou nebo při obnovování smluv v následujících obdobích. Aby bylo možné zjistit dopad uplatňovaných cen, je nutné vyčíslit celkový nárok na odpočet, který obec uplatnila a také výši základů daně a daně samotné u jednotlivých položek, jež byly zdaněny nebo by mohly být zdaněny. Tab. 16


Přijaté zdanitelné plnění Dodávka pitné vody – přefakturace pohostinství Provoz čistírny odpadních vod a kanalizace plnění se sníženou sazbou plnění se základní sazbou rekonstrukce kanalizace Celkem

Základ daně

Nárok na odpočet

1 036

156

-

-

14 446 577 792 1 805 444 2 398 718

2 167 121 227 379 143 502 693


Jak je uvedeno v tabulce, obec si v roce 2013 uplatnila odpočet ve výši 502 693 Kč. Navíc si lze všimnout, že téměř celý nárok na odpočet je uplatněn v souvislosti s provozem čistírny odpadních vod a kanalizace. V plnění se základní sazbou je započítáno i vyúčtování elektrické energie za rok 2012 využívané k provozu čistírny odpadních vod. Podobně jako byl vyčíslen nárok na odpočet, bude uveden výčet poskytnutých plnění obcí v roce 2013, včetně základů daně a daně na výstupu.


65


Rozlišení výnosu Stočné Dodávka pitné vody – přefakturace pohostinství Prodej knihy Prodej žulové desky

Sazba DPH

Neplátce

Skutečnost Daň na Základ daně výstupu 973 218,00 145 306,00

snížená

973 218,00

snížená

1 192,00

1 036,00

156,00

snížená základní

150,00 1 440,00

150,00 1 200,00

22,50 252,00

Rozhlas – reklama

základní

300,00

300,00

63,00

Kalendáře 2013

základní

572,00

472,20

99,17

Věcná břemena

základní

5 061,00

5 059,60

1 062,50

Pronájem garáží

základní

288 000,00

285 618,94

59 981,06

Pronájem KD

základní

800,00

661,12

138,88

Prodej dlažby

základní

3 525,00

2 913,06

611,94

Prodej obrubníků

základní

50,00

41,32

8,68

Pronájem pozemku

základní

250,00

250,00

52,50

1 274 558,00

1 270 920,24

207 754,23

Celkem Zdroj: Práce autora.

V tabulce nejsou uvedena plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, z nichž obec přiznává daň na výstupu, jelikož výši základu daně nemůže obec ovlivnit. Pro rok 2013 byla ponechána v platnosti u měsíčního pronájmu garáže cena včetně daně z přidané hodnoty ve stejné výši jako v předchozích letech. V tomto případě byla zastupitelstvem odsouhlasena celková cena v okamžiku platnosti 20% základní sazby daně z přidané hodnoty. Celková cena 720 Kč byla vypočítána ze základu daně 600 Kč, pro rok 2013 bylo nutné vypočítat daň z přidané hodnoty z částky 720 Kč, což činilo 124,96 Kč a v případě základu daně 595,04 Kč. Pokud by obec přepočítala konečnou cenu s ponecháním základu daně ve výši 600 Kč, navýšila by se tato koncová cena o 6 Kč oproti předchozímu roku. U pronájmu kulturního domu, prodeje dlažby a obrubníků byla daň z přidané hodnoty vypočítána metodou shora, kdy celková částka u pronájmu kulturního domu byla 800 Kč, u dlažby 3 Kč/ks a u obrubníků 10 Kč/ks. Stejná metoda byla využita i při výpočtu daně z přidané hodnoty u části věcných břemen, a to ve čtyřech případech z částky 1 000 Kč a jedenkrát z částky 2 000 Kč, pouze v jednom případě byla daň z přidané hodnoty počítána ze základu daně 100 Kč. Pro porovnání jaký má dopad cenová politika obce v důsledku uplatňování daně z přidané hodnoty, budou v následujících výpočtech uvažovány 2 varianty. U varianty 1 předpokládá, že se obec rozhodne navýšit ceny jednotlivých plnění o výši daně z přidané hodnoty oproti situaci, když by nebyla plátcem daně, s výjimkou pronájmu garáží, kde bude uvažována hodnota 600 Kč/měsíc/garáž. U varianty 2 se předpokládá, že ceny pro koncového spotřebitele jsou totožné s cenami

Vlastní práce

66

u neplátce daně a daň z přidané hodnoty se vypočítá metodou shora. I v tomto případě bude počítáno s částkou 600 Kč u měsíčního pronájmu garáže. V obou variantách bude ponechána stejná výše u stočného, neboť obec využívá základ daně za jednotku, která se rovná úrovni nákladů na provoz na m3. Stejná hodnota bude u obou variant u přefakturace pitné vody pro pohostinství. Ponechány budou u obou variant stejné hodnoty i v případě kalendářů, neboť jejich prodejní koncová cena byla stejná jako celková cena za jejich výrobu a identická situace nastává při prodeji žulových desek. S ohledem na způsob stanovení cen věcných břemen pro podnikatelské a nepodnikatelské účely, budou ponechány hodnoty věcných břemen u obou variant stejné. Tab. 18


Rozlišení výnosu Stočné Dodávka pitné vody – přefakturace pohostinství Prodej knihy Prodej žulové desky




snížená

1 036,00

156,00

1 036,00

156,00

snížená

150,00

22,50

130,44

19,56

základní

1 200,00

252,00

1 200,00

252,00

Rozhlas – reklama

základní

300,00

63,00

247,92

52,08

Kalendáře 2013

základní

472,00

99,12

472,00

99,12

Věcná břemena

základní

5 061,00

1 062,81

5 061,00

1 062,81

Pronájem garáží

základní

288 000,00

60 480,00

238 003,20

49 996,80

Pronájem KD

základní

800,00

168,00

661,12

138,88

Prodej dlažby

základní

3 525,00

740,25

2 913,06

611,94

Prodej obrubníků

základní

50,00

10,50

41,32

8,68

Pronájem pozemku

základní

250,00

52,50

206,60

43,40

1 274 062,00

208 412,68

1 223 190,66

197 747,27

Celkem Zdroj: Práce autora.

Z uvedených tabulek, kde je vypočítáno několik variant daňové povinnosti z poskytnutých zdanitelných plnění a z tabulky, kde jsou uvedena přijatá zdanitelná plnění a u nichž je možnost využít nároku na odpočet, je sestavena následující tabulka:


67

Dopad registrace na rozpočet v roce 2013 (v Kč) Neplátce

Plátce Skutečnost

V1

V2

1 274 558,00

1 270 920,24

1 274 062,00

1 223 190,66

0,00

207 754,23

208 412,68

197 747,27

Celkem včetně DPH

1 274 558,00

1 478 674,47

1 482 474,68

1 420 937,93

Přijatá zdanitelná plnění

2 901 411,00

2 901 411,00

2 901 411,00

2 901 411,00


0,00

502 693,00

502 693,00

502 693,00

Daňová povinnost

0,00

-294 938,77

-294 280,32

-304 945,73

Dodatečný příjem kvůli DPH Dopad registrace na rozpočet

0,00

204 116,47

207 916,68

146 379,93

0,00

499 055,24

502 197,00

451 325,66

Poskytnuté zdanitelné plnění Daň na výstupu


Jak je uvedeno v posledním řádu předchozí tabulky, pro obec jsou všechny tři varianty, kde je plátcem daně, výhodné. Oproti předchozímu roku hodnoty dopadu na obec značně vzrostly, což lze přičítat rekonstrukci kanalizační stoky, z níž byly uplatněny výrazné nároky na odpočet. Lze i pozorovat, že v případech, kdy na sebe obec vzala tíhu daňového břemene, neznamená významné snížení dopadu registrace k dani z přidané hodnoty. Zde je však důležité zmínit, že stočné, které bylo ponecháno ve stejné výši u všech variant, tvoří podstatnou část poskytnutých zdanitelných plnění a významně ovlivnilo výsledek varianty 2. Důvody, proč bylo stočné ponecháno ve stejné výši, jsou uvedeny výše.

4.2 Obec Komořany Obec Komořany je obec I. typu, tj. obec se základním rozsahem výkonu státní správy. Obec, která má podle posledního sčítání obyvatel provedeného Českým statistickým úřadem 706 obyvatel, leží na trase mezi Vyškovem a Brnem. Obec zřídila dvě příspěvkové organizace, a to základní školu s prvním stupněm, jedná se o školu malotřídní se dvěma třídami a dále mateřskou školu. Obec se stala plátcem daně z přidané hodnoty k 1. červnu 2013. Důvodem registrace bylo překročení obratu za období mezi měsíci květnem 2012 a dubnem 2013. Je důležité také zmínit, že se obec stala měsíčním plátcem daně. Od začátku roku 2014 správce daně povolil obci čtvrtletní podávání daňového přiznání.

Vlastní práce

68 Tab. 20

Obrat obce splňující limit (v Kč)

Měsíc Květen 2012 Červen 2012 Červenec 2012 Srpen 2012 Září 2012 Říjen 2012 Listopad 2012 Prosinec 2012 Leden 2013 Únor 2013 Březen 2013 Duben 2013

Uskutečněná plnění v daném měsíci 757,00 125 920,00 155 574,00 36 840,00 6 230,00 780,00 8 205,00 215 850,47 218 982,00 37 318,54 50 038,70 485 853,50

Obrat v posledních 12 kalendářních měsících 1 342 349,21

Zdroj: Materiály obce.

Je nutné zmínit, že veškeré významné výkyvy v přijatých částkách jsou způsobeny zejména příjmy ze stočného od občanů a z průmyslového komplexu na okraji obce, ale i od vedlejší obce, která využívá kanalizačního řadu obce Komořany. Lze s jistotou tvrdit, že by bez výběru stočného obec obrat nutný k registraci vůbec nepřekročila. Nicméně obec kanalizaci nemohla pronajmout jinému provozovateli, jelikož takovou možnost poskytovatel dotace vylučuje po dobu 10 let od okamžiku uvedení kanalizace do provozu, což bylo v roce 2011. Obec tak ani nemohla uplatnit nárok na odpočet, který souvisí s registrací, neboť od vybudování kanalizace a registrace k dani uběhlo více než 12 kalendářních měsíců. 4.2.1

Dopady v roce 2012

Struktura výnosů obce za rok 2012 v rámci své činnosti, která vyplývá z analýzy výkazu zisků a ztráty a dalších podkladů obce, je uvedena v následující tabulce. Tab. 21 Rozdělení výnosů obce v roce 2012 (v tisících Kč) Činnost Veřejná správa Ekonomická činnost Celkem

Výnosy 17 552,86 1 254,13 18 806,99

Podíl 93,4 % 6,6 % 100,0 %


Jak je uvedeno v tabulce, podíl výnosů z veřejné správy je 93,4 %. Což je oproti předchozí obci nižší podíl na celkové činnosti. Nutno podotknout, že se na výnosech obce podílí částkou převyšující 10 milionů Kč příjem z výherních hracích pří-

Vlastní práce

69

strojů. Na okraji obce leží průmyslový komplex, v němž se vyrábějí výherní hrací přístroje, zároveň má tato firma v místě sídlo dceřiných společností, které provozují herny a kasina, z jejichž příjmů firma odváděla obci tuto částku. Dále je nutné zmínit, že jsou výnosy z ekonomické činnosti poznamenány dohadnými položkami za stočné. Doplatky byly vyúčtovány v lednu a dubnu 2013, což vytváří rozdíl téměř 594 000 Kč. S touto položkou nebude primárně počítáno, jelikož datum uskutečnění plnění je stanoven podle termínu odečtů vodoměrů, které proběhly v roce 2013. Bez započtení těchto dohadných položek by výnosy z ekonomické činnosti činily 660 140 Kč, což by také ovlivnilo i podíly ekonomické činnosti a veřejné správy. Tato úprava je uvedena v následující tabulce: Tab. 22 Rozdělení výnosů obce v roce 2012 (v tisících Kč) Činnost Veřejná správa Ekonomická činnost Celkem

Výnosy 17 552,86 660,14 18 213,00

Podíl 96,4 % 3,6 % 100 %


Oproti předchozí variantě se mírně zvýšil i podíl výnosů z veřejné správy, který po úpravě činí 96,4 %. Struktura významných položek veřejné správy je zobrazena v níže uvedené tabulce: Tab. 23


Činnost Výnosy z místních poplatků Výnosy ze správních poplatků Výnosy ze sdílené daně z příjmu fyzických osob Výnosy ze sdílené daně z příjmu právnických osob Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty Výnosy ze sdílených majetkových daní Výnosy z transferů Odvod z loterií Ostatní výnosy veřejné správy Celkem

Výnosy 262,11 124,46 1 460,66 1 066,34 2 164,34 981,90 1 046,00 10 016,03 431,02 17 552,86


Stejně jako v předchozím případě je obec při vykonávání veřejné správy považována za osobu nepovinnou k dani, takže nebude s touto položkou dále pracováno. Naopak výnosy z ekonomické činnosti jsou důležité jak při určování obratu pro registraci, tak při sledování základu daně, jestliže se jedná o plátce daně. Dále je tedy nutné se struktuře výnosů ekonomické činnosti věnovat trochu blíže.


70 Rozdělení výnosů z ekonomické činnosti v roce 2012 (v tisících Kč) Rozlišení výnosu

Výnosy z prodeje služeb prodej rybářských povolenek Stočné dodání služeb k pronájmu KD místní rozhlas-reklama Výnosy z pronájmu pronájem bytů pronájem zemědělských polí pronájem KD nad 48 hodin pronájem KD do 48 hodin Výnosy z prodaného zboží Výnosy z prodeje materiálu Výnosy z prodeje pozemků Celkem

Výnosy

17,10 380,99 7,91 1,02 111,42 105,44 19,60 16,26 0,40 8,12 3,22 660,14

Součást obratu IANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE -


Z tabulky jasně vyplývá, že pokud by bylo uvažováno o výnosech, které se započítávají do obratu za posledních 12 měsíců, tj. od ledna 2012 do prosince 2012, tak obec v tomto období obrat nepřekročila. Obec tak byla nadále osvobozena od povinnosti se registrovat k dani z přidané hodnoty. Tuto daň tak ani nemá povinnost uplatňovat. Nicméně, jak bylo uvedeno výše, obec hranici obratu překročila v měsíci dubnu, a tudíž měla povinnost se registrovat k dani z přidané hodnoty. U prodaného materiálu je důležité podotknout, že jde o starou betonovou dlažbu z chodníků v obci. Z uvedené struktury výnosů je možné také vyčíst, že nejpodstatnější položkou ekonomické činnosti co do výše, je stočné. Podstatný podíl na výnosech mají i příjmy z pronájmu bytů a zemědělských polí. Z dalších výpočtů byly odstraněny výnosy z prodeje zboží, kvůli svému zanedbatelnému dopadu na další výpočty. Celou částku představoval prodej knih o obci. Počítáno nebylo ani s příjmy z reklamy v místním rozhlase. Aby bylo možné se věnovat analýze dopadů dobrovolné registrace, je nutné vyčíslit přijatá zdanitelná plnění vztahující se k ekonomické činnosti.

Vlastní práce

71

Tab. 25


Přijaté zdanitelné plnění Pronájem bytů Opravy Pronájem kulturního domu nákup materiálu dodávky energií vedlejší výdaje dodávky vody Násadové ryby Dohled nad kanalizací Stočné Celkem

Cena vč. DPH

Potenciální nárok na odpočet

32,47

3,99

32,32 91,10 14,10 4,57 20,33 42,23 701,26 907,70

5,39 15,18 2,35 0,78 2,49 7,04 86,11 119,34


Celkový nárok na odpočet zobrazuje nejvyšší možný nárok na odpočet daně. Nicméně je nutné zdůraznit, že se jedná o případ, kdy by obec výše uvedená plnění použila pro uskutečněná zdanitelná plnění, která obec opravňují nárokovat plný odpočet. Skutečnost tomu však neodpovídá a je tedy nutné provést určité úpravy odpočtu. Hned první uvedená položka bude vyjmuta z dalších výpočtů. Pronájem bytů je od daně osvobozen bez nároku na odpočet, takže ze stavebních oprav bytů není možné si nárokovat odpočet v částce 3,99 tisíc Kč. U pronájmu kulturního domu je nutné potenciální nárok na odpočet snížit o podíl, který připadá na činnost, jež není předmětem daně, zde lze využít podíl vypočítaný výše, a který říká, že má ekonomická činnost na celkových výnosech podíl ve výši 4 %. Nicméně samotná obec pro rok 2013 využila poměrového koeficientu stanoveného dle časového využití kulturního domu a podíl, který se vztahuje k ekonomické činnosti je 90 %. S tímto podílem bude pracováno i nadále. Dále je kulturní dům využíván jak pro činnosti osvobozené od daně bez nároku, tak pro činnosti, které jsou předmětem daně, takže je nutné stanovit krátící koeficient podle § 76 odst. 3, tento koeficient byl vypočítán ve výši 64 %.

Vlastní práce

72

Tab. 26 Nárok na odpočet (v tisících Kč) Přijaté zdanitelné plnění nákup materiálu dodávky energií vedlejší výdaje dodávky vody

Cena vč. DPH 32,32 91,10 14,10 6,36

DPH 5,39 15,18 2,35 0,78

Nárok na odpočet v poměrné výši 4,85 13,66 2,12 0,70

Krácený odpočet 3,11 7,75 1,36 0,45


Pokud by obec byla plátcem již v analyzovaném roce, musela by se rozhodnout, jaké bude uplatňovat podmínky. Pro zjištění dopadu registrace je možné rozlišovat 4 případy: • varianta 1, kdy se obec rozhodne uplatňovat daň z přidané hodnoty u pronájmu pozemků plátcům daně a zároveň má ve smlouvách dodatek na zvýšení nájemného o výši daně z přidané hodnoty, • varianta 2, kdy se obec rozhodne uplatňovat daň z přidané hodnoty u pronájmu pozemků plátcům daně a dodatek na zvýšení nájemného ve smlouvách nemá, • varianta 3, kdy se obec rozhodne neuplatňovat daň z přidané hodnoty u pronájmu pozemků plátcům daně, • varianta 4, kdy se obec rozhodne neuplatňovat daň z přidané hodnoty při dlouhodobých pronájmech plátcům daně, dodatek na zvýšení nájemného ve smlouvách nemá a nebude zvyšovat ceny ostatních plnění o výši daně. Pro zjednodušení bude u variant 1 až 3 v dalších výpočtech předpokládáno, že u poskytnutých plnění, která nejsou pronájmem, bude celková cena navýšena o výši daně z přidané hodnoty. Navíc jde o plnění, o jejichž ceně může být rozhodnuto jednostranně, zpravidla odsouhlasením zastupitelstva. Tato úprava nebude použita u varianty 4, takže bude daň u poskytnutých plnění počítána tzv. shora. Faktory, které jsou uvedeny výše, mají největší dopad na výsledný rozpočet v souvislosti s pronájmem pozemků a poskytování dalších služeb. Získáním statutu plátce daně by stála obec před rozhodnutím, zda na dlouhodobé pronájmy pozemků uplatňovat režim zdaňování nebo osvobození od daně. Neméně významnou roli hraje i skutečnost, jestli existují ve smlouvách dodatky, které umožňují obci zvýšit výši nájemného o daň z přidané hodnoty od okamžiku, kdy se stane obec plátcem daně. Případ, když by obec nepočítala s možností, že se stane plátcem daně, a tudíž neuzavírala smlouvy s dodatkem o zvýšení výše nájemného, jsou nepříznivé, především z hlediska finančního. Pokud by takový dodatek uzavřen nebyl a padlo rozhodnutí o uplatňování daně z přidané hodnoty, byla by cena ve smlouvě považována za cenu včetně daně z přidané hodnoty, to by znamenalo ztrátový dopad registrace k dani z přidané hodnoty.


73


Rozlišení výnosu

Původní výnosy

Stočné povolenky k rybolovu dodání služeb k pronájmu KD pronájem KD nad 48 hodin pronájem KD do 48 hodin

380,99

pronájem bytů

111,42

Celkem

658,72


Varianta 1 Základ Daň na daně výstupu 380,99 53,34


17,1

základní

17,10

3,42

17,10

3,42

7,91

základní

7,91

1,58

7,91

1,58

19,6

osvobozené bez nároku

19,60

0,00

19,60

0,00

základní

16,26

3,25

16,26

3,25

111,42

0,00

111,42

0,00

658,72

82,68

641,14

79,17

16,26


Zdroj: Práce autora. Tab. 28


Rozlišení výnosu

Původní výnosy

Stočné povolenky k rybolovu dodání služeb k pronájmu KD pronájem KD nad 48 hodin pronájem KD do 48 hodin

380,99

pronájem bytů

111,42

pronájem polí

105,44

Celkem

658,72





17,1

základní

17,10

3,42

14,25

2,85

7,91

základní

7,91

1,58

6,59

1,32

19,6


19,60

0,00

19,60

0,00

základní

16,26

3,25

13,55

2,71

111,42

0,00

111,42

0,00

105,44

0,00

105,44

0,00

658,72

61,59

605,05

53,66

16,26

osvobozené bez nároku osvobozené bez nároku


74

Dopad registrace na rozpočet obec (v tisících Kč) Neplátce

Plátce V1

V2

V3

V4

658,72

658,72

641,14

658,72

605,05

0,00

82,68

79,17

61,59

53,67

Celkem včetně DPH

658,72

741,40

720,31

720,31

658,72


907,70

907,70

907,70

907,70

907,70


0,00

108,31

108,31

108,31

108,31

Daňová povinnost

0,00

-25,63

-29,14

-46,72

-54,64

Dodatečný příjem kvůli DPH

0

82,68

61,59

61,59

0,00

Dopad registrace na rozpočet

0

108,31

90,73

108,31

54,64



V tabulkách 27 a 28, kde je vypočítáno několik variant daňové povinnosti z poskytnutých zdanitelných plnění a z tabulky, kde jsou uvedena přijatá zdanitelná plnění a u nichž je možnost využít nároku na odpočet byla sestavena tabulka 29. V tabulce 29 je vidět, že by obec za rok 2012 dosáhla poměrně vysokých nadměrných odpočtů daně. Je však nutné podotknout, že zatímco zálohové platby, které obec platila za odvádění odpadních vod do čistírny odpadních vod, byly placeny pravidelně každý měsíc. Naopak platby, které obec přijala za odvádění vod do své kanalizace, byly v průběhu roku 2012 v podobě záloh značně malé a vyrovnání doplatků probíhalo až do dubna roku 2013. Pokud by byly vzaty v potaz dohadné položky uvedené v úvodu, jejichž výše činila téměř 594 tisíc Kč, zvýšila by se daň na výstupu o výši 93 tisíc Kč u variant 1 až 3, respektive 73 tisíc Kč u varianty 4. Nicméně u variant 1 až 3 se předpokládá 100% převod daňového břemene na konečného spotřebitele, takže by hodnota zůstala u variant 1 a 3 stejná jako v tabulce, tj. 108,31 tisíc Kč, respektive 90,73 Kč u varianty druhé. U varianty 4 by tyto doplatky způsobily, že by dopad na rozpočet byl záporný, a to ve výši 18,3 tisíc Kč. Pokud by se uvažovaly hodnoty vypočtené v tabulce, byl by dopad na rozpočet stejný u variant 1 a 3. Jediný rozdíl, kterým se tyto varianty liší, je v uplatňování režimu osvobození od daně bez nároku na odpočet u pronájmu pozemků u varianty 3. U pronájmu pozemků, je velmi málo pravděpodobné, že by mohlo dojít k přijatému plnění, které by umožnilo uplatnit nárok na odpočet. Režim osvobození od daně se v tomto jeví jako méně nákladný na administrativu, oproti variantě, když by byla uplatňována daň z přidané hodnoty na pronájem pozemků u plátců daně. Již výše bylo uvedeno, že obec dobudovala kanalizaci v roce 2011, tedy v době, kdy nebyla plátcem daně z přidané hodnoty a navíc to bylo více než 12 měsíců od okamžiku, kdy se plátcem v červnu 2013 plátcem stala, takže si nemohla zpětně uplatnit žádný nárok na odpočet z daně z přidané hodnoty z budování kanalizace. Ztráta z neuplatněného nároku na odpočet je uvedena v následující tabulce:


75 Neuplatněný odpočet z výstavby kanalizace (v tisících Kč) Hodnota kanalizace

Kanalizace

Celková částka 36 972,79

Podíl výdajů

Částka výdajů

Dotace EU Dotace Státní fond životního prostředí Dotace Jihomoravský kraj Obec Obec – náklady na budoucí příjmy Celkem

24 671,10 1 451,24 1 451,24 4 273,16 5 126,05 36 972,79

Potenciální nárok na odpočet 6 163,36 Potenciální nárok na odpočet 4 112,67 241,92 241,92 712,34 854,51 6 163,36


Jak vyplývá z údajů v tabulce, celková hodnota kanalizace činí 36 972,79 tisíc Kč, z čehož si obec mohla uplatnit nárok na odpočet ve výši 6 163,36 tisíc Kč. Vzhledem k tomu, že obec nevyužívala pouze vlastních finančních zdrojů, ale i dotací od jiných subjektů, nezískala by nadměrný odpočet po uplatnění nároku na odpočet v plné výši, jelikož dotace nevyužila pouze ke stavbě kanalizace, ale i k uplatnění nároku na odpočet a tuto část by musela vrátit poskytovateli dotace. Za předpokladu, že by byl nadměrný odpočet stejný jako nárok na odpočet, bylo by obci vráceno 1 566,85 tisíc Kč. 4.2.2

Zkušenosti obce od data registrace

Od okamžiku, kdy obec překročila obrat pro registraci k dani z přidané hodnoty, musela připravit své účetnictví a administrativu na tuto změnu. Ekonomický software, který obec využívala již před registrací, nebyl předem připraven na eventuální uplatňování daně z přidané hodnoty, takže bylo nutné doinstalovat modul dodavatelem softwaru, za což obec zaplatila 2 000 Kč a v současnosti obec musí platit pouze roční udržovací poplatek. Změna nenastala ani v personálním obsazení obce, pouze se navýšila pracovní náplň ekonomky o režim uplatňování daně z přidané hodnoty. Navíc bylo nutné zajistit různá školení pro ekonomku, což představuje částku do 10 000 Kč. Naopak změna, která se dotkla chodu obce, lépe řečeno financí, souvisí s pořízením služeb daňové poradkyně. V minulosti obec těchto služeb nevyužívala, takže se jedná o první období, v němž byly tyto služby využity. Jelikož budou služby fakturovány až za celý rok 2013, není možné říct přesnou sumu, která bude muset být zaplacena v souvislosti s daní z přidané hodnoty. Nicméně v rozpočtu se počítá s cenou do 25 000 Kč. Zastupitelstvo obce se v souvislosti s placením daně z přidané hodnoty rozhodlo, že navýší ceny pouze u stočného a ostatní ceny, které může změnit jednostranně, zastupitelstvo ponechá ve stejné výši. Toto se však týká zejména rekla-

Vlastní práce

76

my v místním rozhlase, vydávání povolenek k lovu ryb na obecním rybníku, prodeje upomínkových předmětů a krátkodobého pronájmu kulturního domu. Tab. 31

Výpočet daňové povinnosti za rok 2013


Základ daně


8 715

680 934

102 170

1 472 681

309 263

0

0 420 148

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 134 494 sazbou daně Zdanitelné plnění se 370 311 sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 336 437 základní sazbou daně Korekce odpočtu 0 Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 50 % Vypořádací koeficient 83 % Odpočet daně Daňová povinnost


Krácený odpočet

18 412

9 834

55 546

0

0

70 652

2 275 76 233

0 80 486 194 477 40 243 26 560 143 036 277 112

Zdroj: Daňová přiznání obce od června 2013 do prosince 2013.

Za sedm měsíců, kdy byla obec plátcem daně z přidané hodnoty, zaplatila celkem správci daně částku 277 112 Kč. Přičemž v jednotlivých zdaňovacích obdobích vznikla daňová povinnost obci za měsíc červen ve výši 6 080 Kč, za říjen ve výši 35 001 Kč a za prosinec ve výši 292 321 Kč. Ve zbylých měsících vznikl obci nadměrný odpočet, a to ve výši 6 670 Kč za měsíc červenec, v srpnu ve výši 5 867 Kč, v září 11 759 Kč a v listopadu 5 435 Kč. Poskytnuté plnění se sníženou sazbou daně je za všech 7 zdaňovacích období pouze za stočné, jednak od občanů obce a z průmyslového komplexu, ale i z vedlejší obce, která své odpadní vody přepouští přes kanalizaci sledované obce dále do čistírny odpadních vod.

Vlastní práce

77

U poskytnutých plnění se základní sazbou daně byla přiznána plnění za prodej rybářských povolenek na obecní rybník se základem daně ve výši 2 479 Kč, reklamní prostor v hlášení místního rozhlasu ve výši 1 570 Kč, základ daně 824 Kč za zřízení věcného břemene, za kopírovací služby ve výši 97 Kč, za krátkodobý pronájem kulturního domu ve výši 21 073 Kč, služby související s pronájmem kulturního domu ve výši 14 869 Kč a půjčení nádobí při akcích pořádaných v kulturním domě ve výši 577 Kč. Se základní sazbou daně byl přiznán základ daně ve výši 1 472 681 Kč v režimu přenesené daňové povinnosti, přičemž základ daně 373 819 Kč byl přiznán v říjnu za rekonstrukci kulturního domu a v prosinci za výstavbu tělocvičny ve výši 1 098 862 Kč. Mimo zdanitelná plnění obec poskytla i plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Na těchto plněních se částkou 64 498 Kč podílely příjmy z pronájmu bytů, částkou 61 714 Kč pronájem pozemků, pronájem kulturního domu nad 48 hodin ve výši 22 050 Kč, pronájem stávající tělocvičny za 600 Kč a prodej pozemků za 45 615 Kč. Obec si uplatnila také nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění. U režimu přenesené daňové povinnosti si obec uplatnila 90% nárok na odpočet z rekonstrukce kulturního domu, který byl navíc krácen koeficientem 50 % podle § 76. Přijatá plnění se sníženou sazbou daně, z nichž byl uplatněn nárok na odpočet, se vztahují ke stočnému, které obec platí za vypouštění odpadních vod provozovateli kanalizace ve vedlejší obci. Nárok na odpočet u přijatých plnění se základní sazbou je rozdělen mezi provozování kanalizace 14 056 Kč a pronájem kulturního domu ve výši 4 356 Kč. V daňovém přiznání za měsíc prosinec byl vypočítán vypořádací koeficient, který umožnil obci provést zvýšení nároku na odpočet, což dle výpočtů bylo 26 560 Kč. 4.2.3


V roce 2013 obec podávala přiznání za sedm měsíců, v nichž si také uplatnila nárok na odpočet daně z přijatých plnění. V předchozí tabulce jsou uvedeny nároky na odpočet za všechny přiznávané období. Následující tabulka ukazuje, rozdělení nároků na odpočet. Tab. 32

Rozdělení nároků na odpočet 06/2013 až 12/2013 (v Kč)


Nárok na odpočet 393 729 69 602 6 631 66 803 536 765


Výše nároku, u kterého nebyl nárok na odpočet, je stanovena odhadem jako podíl sedmi měsíců z celého kalendářního roku 2013.

Vlastní práce

78

Oproti předchozí obci se zde zastupitelstvo rozhodlo při uplatňování nároku na odpočet brát ohled na poměrné a krácené odpočty, nicméně pouze u kulturního domu, zde je však nutné zmínit, že počet plnění, které jsou zdanitelné a neosvobozené od daně, je oproti předchozí obci vyšší. Do budoucna nelze vyloučit ani uplatnění nároku na odpočet v poměrné výši u prací na obecním rozhlasu. Nárok na odpočet uplatněný z kanceláře účetní, která má na starosti i ekonomickou činnost, není stejně jako u minulé obce uplatňován.

4.3 Městys Švábenice Městys Švábenice je obec I. typu, tj. obec se základním rozsahem výkonu státní správy. Městys, který má podle posledního sčítání obyvatel provedeného Českým statistickým úřadem 974 obyvatel, leží ve východní části okresu Vyškov. Městys není registrovaný jako plátce daně z přidané hodnoty. Městys zřídil jedinou příspěvkovou organizaci, kterou je základní a mateřská škola. Dále městys provozuje obecní knihovnu, obecní muzeum a kulturní dům. 4.3.1

Analýza roku 2012

Struktura výnosů obce za rok 2012 v rámci své činnosti, která vyplývá z analýzy výkazu zisků a ztráty a dalších podkladů městyse, je uvedena v následující tabulce. Tab. 33 Rozdělení výnosů městyse v roce 2012 (v tisících Kč) Činnost Veřejná správa Ekonomická činnost Celkem

Výnosy 10 421,91 1 288,61 11 710,52

Podíl 89 % 11 % 100 %


Jak je uvedeno v tabulce, podíl výnosů z veřejné správy, je 89 %. Což je oproti obci Velešovice vyšší podíl veřejné správy, naopak absolutní výše výnosů z veřejné správy je ve srovnání s rokem 2012 nižší. Ve srovnání s obcí Komořany je podíl výnosů z veřejné správy i jejich absolutní výše nižší. Zjištěný podíl ekonomické činnosti 11 % je možné použít i jako poměrový koeficient podle § 75, při výpočtu nároku na odpočet u plnění, která jsou využita při souběhu činnosti v rámci veřejné správy a ekonomické činnosti.


79 Rozdělení výnosů z veřejné správy v roce 2012 (v tisících Kč)

Činnost Výnosy z místních poplatků Výnosy ze správních poplatků Výnosy ze sdílené daně z příjmu fyzických osob Výnosy ze sdílené daně z příjmu právnických osob Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty Výnosy ze sdílených majetkových daní Výnosy z transferů Ostatní výnosy veřejné správy Celkem

Výnosy 522,77 20,63 1 822,10 2 087,85 3 483,30 1 434,00 803,90 247,36 10 421,91


Je vhodné upozornit, že výnosy z ekonomické činnosti jsou zvýšeny o částku 718 129 Kč, která je i v nákladech, neboť jde o přeúčtování částky za spotřebu plynu mezi městysem a školou. Stejně jako v předchozích případech, je městys při vykonávání veřejné správy považován za osobu nepovinnou k dani, takže nebude s touto položkou dále pracováno. Naopak výnosy z ekonomické činnosti jsou důležité jak při určování obratu pro registraci, tak při sledování základu daně, jestliže se jedná o plátce daně. Dále je tedy nutné se struktuře výnosů ekonomické činnosti věnovat trochu blíže. Tab. 35

Rozdělení výnosů z ekonomické činnosti v roce 2012 (v tisících Kč) Rozlišení výnosu

Výnosy z prodeje služeb Stočné pronájem kulturního domu vstupné na kulturní akce místního rozhlas-reklama Výnosy z pronájmu pronájem bytů pronájem nebytových prostor pronájem vodovodu pronájem zemědělských polí Platba za zřízení věcného břemene Výnosy z prodaného zboží Obrat

Výnosy

90,65 20,04 3,62 1,28 240,73 93,87 25,18 87,59 1,00 6,52 566,86

Součást obratu I ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO -


Z tabulky jasně vyplývá, že pokud by bylo uvažováno o výnosech, které se započítávají do obratu za posledních 12 měsíců, tj. od ledna 2012 do prosince 2012, tak městys v tomto období obrat nepřekročila. Městys tak byl nadále osvobozen od

Vlastní práce

80

povinnosti se registrovat k dani z přidané hodnoty. Tuto daň tak ani nemá povinnost uplatňovat. Z uvedené struktury výnosů je možné také vyčíst, že nejpodstatnější položkou ekonomické činnosti, co se týče výše výnosů, je pronájem bytů. Další položkou, která tvoří výnosy z pronájmu, je pronájem zemědělských pozemků místním zemědělcům, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty. Městys pronajímá také nebytové prostory, a to jak plátcům daně z přidané hodnoty, tak i místnímu oddílu kopané, který využívá kabiny. Tento nájem činí 1 000 Kč za rok. U pronájmu zemědělských pozemků a nebytových prostor pro plátce daně z přidané hodnoty by se obec mohla rozhodnout, jestli bude využívat ustanovení § 56a odst. 3, na jehož základě by si mohla uplatňovat daň. S tím také souvisí možnost, že by si obec u přijatých plnění, jež se vztahují k uvedeným pronájmům, mohla uplatňovat nárok na odpočet daně. Aby bylo možné se věnovat analýze dopadů dobrovolné registrace, je nutné vyčíslit přijatá zdanitelná plnění vztahující se k ekonomické činnosti. Tab. 36


Přijaté zdanitelné plnění Pronájem bytů opravy a udržování nákup materiálu Pronájem nebytových prostor opravy a udržování nákup materiálu Kulturní dům energie, plyn voda Oprava rozhlasu Stočné Celkem

Cena vč. DPH

Potenciální nárok na odpočet

6,97 2,30

0,86 0,38

152,51 6,36

25,43 1,06

52,57 5,65 3,98 46,75 277,09

8,76 0,69 0,66 5,74 43,58


Celkový nárok na odpočet zobrazuje nejvyšší možný nárok na odpočet daně. Nicméně je nutné zdůraznit, že se jedná o případ, kdy by městys výše uvedená plnění použila pro uskutečněná zdanitelná plnění, která ho opravňují nárokovat plný odpočet. Skutečnost tomu však neodpovídá a je tedy nutné provést určité úpravy odpočtu. První úprava souvisí s pronájmem bytů. Vzhledem k tomu, že je pronájem bytů osvobozen od daně bez nároku na odpočet, nemůže městys uplatnit nárok u přijatých plnění, která se vztahují k pronájmu bytů. Byty jsou vytápěny plynovými kotli, stejným způsobem je ohřívána i teplá užitková voda.

Vlastní práce

81

Městys u dlouhodobého pronájmu nebytových prostor zvolil režim, kdy nájemcům nezahrnuje do ceny za pronájem dodávky vody, energie a plynu. Městys nevystupuje ani jako prostředník, který zmíněné dodávky přeúčtuje. Je tak na nájemcích, aby uzavřeli své vlastní smlouvy o dodávkách vody, energie a plynu se samotnými dodavateli. V roce 2012 byla provedena oprava střešní krytiny na místním restauračním zařízení, na tuto opravu připadla celková částka v kolonce oprava a údržba nebytových prostor. Kulturní dům městys využívá k pořádání divadelních a hudebních představení a při pořádání plesů, kdy je doba pronájmu delší než 48 hodin, neboť pořadatel zpravidla den předem připravuje sál na chystanou akci a zároveň den poté pronajaté místo uklízí. V ceně pronájmu je současně zaúčtována spotřeba energií a vody. V souvislosti s dalšími výpočty je dobré provést korekce potenciálních nároků na odpočet z případných přijatých plnění. Jak bylo zmíněno výše, pronájem bytů neplátcům daně je osvobozen od daně bez nároku na odpočet, nebudou položky opravy a udržování a nákup materiálu v dalších výpočtech uvažovány. Nebudou uvažovány náklady v souvislosti s prodaným zbožím, jelikož šlo o prodej upomínkových předmětů pořízených v letech 2008 a 2010 v souvislosti s navrácením titulu městys, respektive při výročí založení obce. Nebytové prostory městys pronajímá plátcům daně z přidané hodnoty, u těchto poskytnutých plnění z pronájmu se městys může rozhodnout, jestli bude nebo nebude uplatňovat daň z přidané hodnoty na výstupu. Nejvýhodnější možnost, která může pro městys nastat v okamžiku, kdy se stane plátce daně, je uplatňování daně na výstupu, kdy je o tuto daň navýšena stávající cena. Navíc by si městys mohl u přijatých zdanitelných plnění uplatnit nárok na odpočet. Využitím této možnosti by městysi pomohl příjem z nároku určitou částkou do rozpočtu, stejně tak navýšení nájemného o daň z přidané hodnoty, které by pro městys neznamenalo žádný zbytečný odvod z rozpočtu, protože by daň na výstupu zaplatil nájemce. V současné době by městys mohl u přijatých zdanitelných plnění, která se vztahují ke konkrétnímu pronájmu nebytových prostor, využít uplatnění plného nároku na odpočet. V případě místního rozhlasu, který je využíván pro účely veřejné správy, ale i k reklamním účelům, je nutné využít § 75 zákona o dani z přidané hodnoty. U přijatého zdanitelného plnění, opravy rozhlasu, je nutné použít poměrový koeficient k určení nároku na odpočet. Jako výhodný poměrový koeficient se jeví podíl ekonomické činnosti, který byl vypočten výše a jehož hodnota činí 11 %. U jiných poměrových koeficientů se lze obávat, že by městys neunesl důkazní břemeno při případné kontrole ze strany správce daně.


82

Nárok na odpočet v poměrné výši (v Kč)

Přijaté zdanitelné plnění Oprava rozhlasu

Cena vč. DPH 3 980

DPH 660

Nárok na odpočet v poměrné výši 70


Pro městys by mohla do budoucna nastat podobná situace s uplatňováním nároku na odpočet v situaci, když by v budově úřadu městyse pronajímala nebytové prostory plátcům DPH. Budova by v této situaci byla využívána jak k výkonu veřejné správy, která není předmětem daně, tak k výkonu ekonomické činnosti, která je zdanitelným plněním. U přijatých plnění, která by se vztahovala k celé budově městyse, by si městys mohl uplatnit nárok na odpočet pouze v poměrné výši. Bylo by dobré se rozhodnout, jaký poměrový koeficient využívat, v případě pronájmu se nabízí dvě možnosti, první z nich je poměrový koeficient na základě podílu ekonomické činnosti, což by bylo 11 %, druhou možností by byl výpočet podílu pronajaté plochy v budově úřadu městyse. Pokud by městys byl plátcem již v analyzovaném roce, musel by se rozhodnout, jaké bude uplatňovat podmínky. Pro zjištění dopadu registrace je možné v případě pronájmu rozlišovat 4 případy: • varianta 1, kdy se městys rozhodne uplatňovat daň z přidané hodnoty při dlouhodobých pronájmech plátcům daně a zároveň má ve smlouvách dodatek na zvýšení nájemného o výši daně z přidané hodnoty, • varianta 2, kdy se městys rozhodne uplatňovat daň z přidané hodnoty při dlouhodobých pronájmech plátcům daně a dodatek na zvýšení nájemného ve smlouvách nemá, • varianta 3, kdy se městys rozhodne neuplatňovat daň z přidané hodnoty při dlouhodobých pronájmech plátcům daně a zároveň má ve smlouvách dodatek na zvýšení nájemného o výši daně z přidané hodnoty, • varianta 4, kdy se městys rozhodne neuplatňovat daň z přidané hodnoty při dlouhodobých pronájmech plátcům daně, dodatek na zvýšení nájemného ve smlouvách nemá a nebude zvyšovat ceny ostatních plnění o výši daně. Pro zjednodušení bude u variant 1 až 3 v dalších výpočtech předpokládáno, že u poskytnutých plnění, která nejsou pronájmem, bude cena navýšena o výši daně z přidané hodnoty. Navíc jde o plnění, o jejichž ceně může být rozhodnuto jednostranně, zpravidla odsouhlasením zastupitelstva. Tato úprava nebude použita u varianty 4, takže bude daň u poskytnutých plnění počítána tzv. shora. Vzhledem ke způsobu stanovení cen věcného břemene pro podnikatelské účely budou stejné hodnoty u všech variant. Faktory, které jsou uvedeny výše, mají největší dopad na výsledný rozpočet v souvislosti s pronájmy. Získáním statutu plátce daně by městys stál před rozhodnutím, zda na dlouhodobé pronájmy uplatňovat režim zdaňování nebo osvobození od daně. Neméně významnou roli hraje i skutečnost, jestli existují ve smlouvách

Vlastní práce

83

dodatky, které umožňují městysi zvýšit výši nájemného o daň z přidané hodnoty od okamžiku, kdy se stane městys plátcem daně. Případ, když by městys nepočítal s možností, že se stane plátcem daně, a tudíž neuzavíral smlouvy s dodatkem o zvýšení výše nájemného, je nepříznivý, především z hlediska finančního. Pokud by takový dodatek uzavřen nebyl a padlo rozhodnutí o uplatňování daně z přidané hodnoty, byla by cena ve smlouvě považována za cenu včetně daně z přidané hodnoty, to by znamenalo ztrátový dopad registrace k dani z přidané hodnoty. Tab. 38


Rozlišení výnosu

Původní výnosy

Sazba DPH

Stočné rozhlas (reklama)

90,65

Snížená

1,28

Základní

pronájem KD

20,04

prodej zboží

6,52

osvobozené bez nároku Snížená

věcné břemeno

1,00

Základní

pronájem bytů a kabin pronájem plátcům DPH Celkem Zdroj: Práce autora.



1,28

0,26

1,28

0,26

20,04

0,00

20,04

0,00

6,52

0,91

6,52

0,91

1,00

0,20

1,00

0,20

241,73


241,73

0,00

241,73

0,00

205,64

Základní

205,64

41,13

171,36

34,28

566,86

55,19

532,58

48,34

566,86


84


Rozlišení výnosu

Původní výnosy

Sazba DPH

stočné rozhlas (reklama)

90,65

Snížená

1,28

Základní

pronájem KD

20,04

prodej zboží

6,52

osvobozené bez nároku Snížená

věcné břemeno

1,00

Základní

pronájem bytů a kabin pronájem plátcům DPH Celkem

241,73 205,64

osvobozené bez nároku osvobozené bez nároku

566,86



1,28

0,26

1,07

0,21

20,04

0,00

20,04

0,00

6,52

0,91

5,72

0,80

1,00

0,20

1,00

0,20

241,73

0,00

241,73

0,00

205,64

0,00

205,64

0,00

566,86

14,06

554,55

12,31


Z uvedených tabulek, kde je vypočítáno několik variant daňové povinnosti z poskytnutých zdanitelných plnění a z tabulky, kde jsou uvedena přijatá zdanitelná plnění a u nichž je možnost využít nároku na odpočet, je sestavena následující tabulka: Tab. 40

Dopad registrace na rozpočet obec (v tisících Kč) Plátce Neplátce

V1

V2

V3

V4

566,86

566,86

532,58

566,86

554,72

0,00

55,19

48,34

14,06

12,34

Celkem včetně DPH

566,86

622,05

580,92

580,92

567,06


277,09

277,09

277,09

277,09

277,09


0,00

32,30

32,30

5,81

5,81

Daňová povinnost

0,00

22,89

16,04

8,25

6,53

Dodatečný příjem kvůli DPH

0,00

55,19

14,06

14,06

0,20

Dopad registrace na rozpočet

0,00

32,30

-1,98

5,81

-6,33



U variant 1 a 3 je možné pozorovat rozdíl, který způsobí svobodné rozhodnutí městyse uplatňovat daň na výstupu u dlouhodobých pronájmů plátců. Rozdíl se týká především uplatněného odpočtu daně z přijatých plnění, která se vztahují k těmto dlouhodobým pronájmům. Při uplatňování si městys může nárokovat od-

Vlastní práce

85

počet ve výši až 32,3 tisíc Kč, oproti 5,81 tisícům Kč, kdy se daň na výstupu u dlouhodobých pronájmů neuplatňuje. Lze také pozorovat, že dopad variant 2 a 4 na rozpočet je záporný. Tento záporný dopad vznikl v důsledku toho, že z pozice plátce daně nezahrnul do svých smluv na dlouhodobé pronájmy dodatek s možností navýšit ceny o výši daně z přidané hodnoty. Nicméně, obec jako plátce daně musí dostát svým závazkům vůči finančnímu úřadu a svou daňovou povinnost odvést, bohužel za cenu snížení svých vlastních příjmů. Jelikož jde o situace v roce 2012, kdy byl do zákona o dani z přidané hodnoty zařazen nově režim přenesené daňové povinnosti, je vhodné doplnit předchozí analýzu o vztah mezi plátcem a správcem daně. Tab. 41 Daňová povinnost při sledovaných variantách (v tisících Kč) Plátce V1

V2

V3

V4

Daň na výstupu

55,19

48,34

14,06

12,34

Daň na výstupu přenesená daňová povinnost

26,96

26,95

26,95

26,95

Daň na výstupu celkem

82,14

75,29

41,01

39,29

6,80

6,80

5,74

5,74

Nárok na odpočet (přenesená daňová povinnost)

25,50

25,50

0,07

0,07

Uplatněný nárok celkem

32,30

32,30

5,81

5,81

Daňová povinnost

49,84

42,99

35,20

33,48

Nárok na odpočet


Jak je uvedeno v posledním řádku tabulky, vůči správci daně by městysi vznikla pouze daňová povinnost. Na odvodu daňové povinnosti se podepsal především režim daňové povinnosti. Což se týká především variant 3 a 4, které v důsledku toho, že u dlouhodobých nájmů neuplatňují daň na výstupu a nemají tak nárok na odpočet, přesto musí za stavební práce a montáže uhradit daňovou povinnost za poskytovatele těchto prací. Do budoucna však není vyloučena povinná registrace k dani z přidané hodnoty. Určitým rizikovým faktorem může být snížení hranice obratu zavazující k povinné registraci na 750 000 Kč a také uvažovaná dostavba obecní kanalizace spojená s výstavbou čistírny odpadních vod. Tato investiční akce je teprve v projektové fázi spojená s výkupem pozemků pod budoucí čistírnou odpadních vod a příjezdovou komunikací. Termín výstavby záleží na vykoupení nebo směně problematických pozemků a podání žádosti o dotace a získání těchto dotačních prostředků k výstavbě, tudíž nelze ani odhadnout okamžik zahájení výstavby. Oproti původnímu plánu však nebudou do kanalizační sítě zapojeny okolní obce, které se rozhodly pro vlastní varianty. Přesto by po dokončení výstavby mohlo stočné sehrát významnou roli při počítání obratu nutného k registraci k dani z přidané hodnoty. Předpokládaná cena investice je v současnosti ve výši asi

Vlastní práce

86

70 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty, případný nárok na odpočet by tak činil asi 14,7 milionu Kč, nicméně lze předpokládat, že by byl projekt financován pomocí dotací a z výsledného nadměrného odpočtu by značná část byla vrácena poskytovatelům dotací. Jestliže bychom vzali téměř 80 %, které získala na dotacích předchozí obec, tak by to znamenalo, že městys bude vracet 11,76 milionu Kč poskytovatelům dotací a čistý nadměrný odpočet městyse bude činit zbylých 2,94 milionu Kč. Aby si mohl městys uplatnit tento nárok na odpočet, musel by již být plátcem nebo by se musel registrovat k dani z přidané hodnoty dobrovolně. Městys by navíc byl s největší pravděpodobností správcem kanalizace a čistírny odpadních vod, což by zatěžovalo rozpočet městyse, na druhou stranu by měl možnost uplatňovat nárok na odpočet u přijatých plnění v souvislosti s provozem. Pokud bych se zaměřil na sledované varianty z předchozích výpočtů, tak by pro městys byla nejvýhodnější varianta 1, která počítá s tím, že se městys na registraci dobře připraví a vytvoří si podmínky pro zvýšení cen o daň z přidané hodnoty. Při této variantě, kdy městys přenese daňovou zátěž na obchodní partnery a občany, existuje možnost získání dodatečného příjmu do rozpočtu ve výši 32,3 tisíc Kč. S registrací jsou však spojeny i nepřímé náklady, což představuje naopak dodatečný náklad v podobně daňového poradenství, školení účetní. Registrace by také stála za zvýšením pracovních povinností účetní. V reálné situaci by se městys blížil této variantě, neboť smlouvy na dlouhodobý pronájem uzavírá vždy na celý následující rok, takže by byl schopný zareagovat na blížící se hrozbu registrace k dani z přidané hodnoty. U ostatních příjmů, lze nepříznivým dopadům z registrace předejít zvýšením cen o výši daně z přidané hodnoty prostřednictvím rozhodnutí zastupitelstva.

4.4 Dopad daně z přidané hodnoty Na předchozích stranách byl vyčíslen dopad uplatňování daně z přidané hodnoty na obce a jejich rozpočet. Obce, které byly vybrány, reprezentují tři odlišné varianty. Plátce daně, jež má několikaletou zkušenost s daní z přidané hodnoty. Obec se zkušeností několika měsíců a nakonec obec, která sice plátcem daně z přidané hodnoty není, ovšem není možné vyloučit možnost, že se v blízké budoucnosti plátcem daně stane. Obce, které jsou plátci daně, měly při překročení obratu poměrně stejnou strukturu položek, jež tento obrat významně ovlivnily. Jde především o příjmy za stočné a také nájem bytových i nebytových prostor a nájem pozemků. Obě obce by překračovaly limit obrat i v období, kdy jsou plátci daně. V obou případech by k překročení výše obratu postačil výběr stočného, takže vypuštění § 56a z položek počítaných do obratu v roce 2014 by nehrálo žádnou roli, a to i přes skutečnost, že u obce Velešovice tvoří nájmy bytových i nebytových prostor poměrně značnou část ekonomické činnosti. Naopak vypuštění tohoto paragrafu sníží obrat městysi Švábenice, nicméně ani jeho uplatňování by nevedlo k překročení současné hranice obratu.

Vlastní práce

87

První uvažovaný subjekt, obec Velešovice, měl ve sledovaných obdobích dvě pravidelně se opakující plnění, která se vyznačovala poměrně vysokou celkovou částkou, a to stočné a pronájem bytových jednotek, menší částí se podílel i pronájem nebytových jednotek neplátcům daně a pronájem garáží, z něhož byla přiznávána daň z přidané hodnoty Ovšem pouze ze stočného a z pronájmu garáží obci vznikala daňová povinnost, příjem z bytů a nebytových jednotek neplátcům daně je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Dopad uplatňování daně z přidané hodnoty nelze hodnotit pouze podle toho, jestli obec zaplatí správci daně více na daňové povinnosti než kolik obci správce daně vrátí z uplatněných nároků na odpočet. Důležitá je i stanovená cenová politika obce, respektive jak velké daňové břemeno ponese sama, případně kolik ho přenese na koncové spotřebitele. Obec Velešovice se rozhodla, že u plnění, které může ovlivnit vyhláškou změní koncovou cenu včetně daně z přidané hodnoty u většiny z nich. Pouze v případech, kdy by cena měla pouze haléřový dopad, byly ponechány ceny na úrovni před registrací. Porovnání uplatňované cenové politiky s variantami, kdy je uvažována změna všech cen o daň z přidané hodnoty a výpočtem daně z koncové ceny, ale i s variantou, když by obec nebyla neplátcem daně, jsou uvedeny v části věnované obci Velešovice. Pro rok 2012 z uvažovaných variant nejlépe by dopadla pro obec varianta, kdy se zvýší cena všech plnění o výši daně z přidané hodnoty, neboli v případě, kdy je daňové břemeno přeneseno celé na koncového spotřebitele. Tato varianta by obci do rozpočtu přinesla dodatečných 141 662,19 Kč. I druhá krajní varianta, která předpokládá, že ceny pro koncového spotřebitele jsou totožné s cenami u neplátce daně a daň z přidané hodnoty se vypočítá metodou shora, by obci přinesla do rozpočtu dodatečný příjem a to ve výši 66 452,64 Kč. Je však nutné zmínit i vliv stočného, u které nebyla počítána daň shora. Ve skutečnosti uplatňovaná cenová politika obce přinesla obci částku 137 137,85 Kč. Jak je vidět, tak uplatňování daně by pro obec znamenalo dodatečný příjem při všech variantách. Což je jistě přínosné oproti variantě neplátce daně, která by nepřinesla žádný dodatečný příjem. Uvedené dodatečné příjmy je ovšem nutné brát i z pohledu toho, že významnou roli hraje stočné a náklady uplatněné s provozem kanalizace a čistírny odpadních vod. Významný rozdíl vzniká v důsledku přiznávané daně ze stočného, u něhož se uplatňuje snížená sazba daně a nároků na odpočet uplatněných v souvislosti provozem kanalizace a čistírny odpadních vod, které jsou víceméně všechny vypočítány se základní sazbou daně. Ve stejné pozici vystupuje stočné a související náklady i v roce 2013, uvažovány byly stejné varianty jako pro rok 2012. Zde jsou dodatečné příjmy pro obec ještě větší, neboť obec v tomto roce prováděla rekonstrukci kanalizační stoky, z čehož si uplatnila poměrné vysoké nároky na odpočet. Varianta 1, kdy jsou zvýšeny všechny ceny, by obci dodatečně přinesla 502 197 Kč, v případě varianty 2, by obec získala 451 325,66 Kč. Variantu 2 opět ovlivnil způsob stanovení ceny stočného. Skutečná hodnota dodatečného příjmu ve výši 499 055,24 Kč, se stejně jako v předchozím roce blíží hodnotě přenosu celého daňového břemene na koncového

Vlastní práce

88

spotřebitele. V obou uvažovaných letech by obec z těchto dodatečných příjmů uhradila i náklady na absolvování školení a daňové poradenství. Nutné je zmínit i roli režimu přenesené daňové povinnosti, která nebyla uvažována ve výpočtech, neboť na rozpočet nemá příliš velký vliv, jelikož daň, která by byla v minulosti zaplacena v ceně od dodavatele, je přiznána a zaplacena přímo správci daně. Dodavateli je placena pouze hodnota základu daně. Dopad na obec je tak pouze administrativního charakteru. Obec Komořany, která se stala plátcem v červnu 2013, poskytovala v roce předcházejícím, tj. v roce 2012, plnění, které by nestačilo ke splnění výše obratu. Nejvýznamnější položkou bylo vybírané stočné. Stočné se i v prvních měsících roku 2013 stalo jedním z největších důvodů, kvůli nimž se obec musela registrovat k dani z přidané hodnoty. Výpočty provedené ke zjištění, zda by obci vznikly dodatečné příjmy, pokud by se obec dobrovolné registrovala k dani z přidané hodnoty, poukazují na výhodnost takové registrace. Je však nutné znovu zopakovat, že je výsledek u všech 4 variant ovlivněn zálohovými platbami, které obec platí za odvod odpadních vod do čistírny odpadních vod a doplatky za stočné, které obec vybírá. Další důležitá informace se vztahuje ke stanovení jednotlivých cen, které obec nastavila do okamžiku, kdy se stala plátcem. Jedinou položkou, u které je daň z přidané hodnoty počítána ze základu daně, je stočné. U ostatních položek je daň z přidané hodnoty počítána metodou shora. Z uvažovaných variant je nejblíže skutečnosti, s ohledem na uplatňované ceny, varianta 3, rozdíl mezi daní na výstupu u povolenek k rybolovu a krátkodobým pronájmem kulturního domu je mizivý. Tato varianta je pro obec výhodná, neboť obci plyne dodatečný příjem způsobený registrací k dani z přidané hodnoty, výhodná by byla i v případě započtení doplatků stočného, neboť by bylo daňové břemeno přeneseno na koncového spotřebitele. Jako hlavní důvody výhodnosti registrace lze uvést dva, a to přenesení daňového břemene u významné položky na koncového spotřebitele a dále uplatňování snížené sazby u daně na výstupu a částečné přiznávání nároku na odpočet u daně na vstupu se základní sazbou daně. Výhodná by byla tato varianta i v případě, kdy by se z dodatečných příjmů hradily vedlejší náklady v souvislosti s registrací, které obec odhaduje na 37 tisíc Kč. Odlišná situace panuje u obcí, které plátci daně nejsou. Ty ve výpočtech zastupoval městys Švábenice. Jak vyplývá z provedených výpočtů, u dvou variant by byla dobrovolná registrace zcela nevýhodná. Varianta 2, kdy by městys uplatňoval daň z přidané hodnoty u pronájmů nebytových prostor plátcům daně, s nimiž by neměl uzavřen dodatek o jednostranném zvýšení ceny, by pro městys znamenala zátěž ve výši asi 2 tisíce Kč. Varianta 4, kdy se městys rozhodne neuplatňovat daň z přidané hodnoty plátcům daně u pronájmů nebytových prostor a u ostatních plnění nezvýší o výši daně, by znamenala zátěž 6,5 tisíc Kč. Zbylé dvě varianty jsou dle výpočtů pro obec výhodné, neboť by městysi přinesly dodatečný příjmem ve výši 32,3 tisíc Kč u varianty 1, kdy se městys rozhodně uplatňovat daň z přidané hodnoty z nájmu nebytových prostor plátcům s tím, že uzavřel dodatek o jednostranném zvýšení ceny o výši daně. Varianta 3 předpokládá, že městys nebude uplatňovat daň z přidané hodnoty u pronájmu nebytových prostor plátcům

Vlastní práce

89

daně. Dodatečný příjem u této varianty je 5,81 tisíc Kč. Jako nejvýhodnější vychází varianta 1, ovšem je nutné podotknout, že nárok na odpočet ovlivnila oprava budovy, z níž by byl uplatněn nárok ve výši 25 tisíc Kč, což není pravidelné přijaté plnění. Druhá věc, která by měla být zmíněna, je ta, že dodatečný příjem by byl s největší pravděpodobností z většiny vynaložen na vedlejší náklady na registraci daně z přidané hodnoty. Mohlo by jít o daňové poradenství nebo absolvování školení, které by účetní využila ke své práci. Další výdaje mohou souviset s dodatečným doinstalováním modulu pro uplatňování daně z přidané hodnoty do softwaru pro vedení účetnictví.

4.5 Obec plátcem daně z přidané hodnoty Dopady registrace obce jako plátce daně z přidané hodnoty jsou obec od obce poměrně rozdílné a samozřejmě existují na obcích určité obavy z povinností vyplývající z registrace i ze zatížení administrativy jednotlivých obcí. Pro obec může být registrace k dani jak výhodná, tak i nevýhodná. Samotná registrace nebo příprava na registraci může obci přinést obci nějaké dodatečné náklady, ať už jednorázové nebo opakující se. Tyto náklady také mohou mít velký význam při rozhodování obce o dobrovolné registraci a zároveň mohou zatížit rozpočet obce. 4.5.1

Náklady na zaměstnance

Na obci zřejmě nejvíce postihne registrace k dani především účetní, kterým se zvětší rozsah pracovních povinností. Nicméně se nedají očekávat žádné personální změny, alespoň co se týče počtu zaměstnanců u menších obcí, kde je množství ekonomických činností menšího rozsahu. Není však vyloučeno, že současná účetní nemá zkušenosti s daní z přidané hodnoty a ani nebude ochotna se problematikou daně z přidané hodnoty zabývat, takže obecní úřad bude muset najít novou pracovní sílu na pozici účetní. Naopak u větších obcí, především měst, nejsou změny účetních příliš pravděpodobné, to už se však netýká počtu zaměstnanců, neboť zvýšené množství pracovních povinností si vyžádá přijetí alespoň jednoho zaměstnance. V souvislosti s personálním obsazením pozice účetní je také důležité věnovat pozornost jejich vzdělávání, což v případě registrace k dani z přidané hodnoty platí dvojnásob. Obce mohou posílat své účetní na školení, jak v oblasti účetnictví, kde se promítne daň z přidané hodnoty v nových postupech při účtování, tak i v oblasti daňové, kde jde pro účetní zřejmě o zcela novou problematiku v souvislosti s registrací. Při registraci se nabízí jednorázové školení pro účetní v daňové oblasti, a to především v případě, pokud nemá dřívější zkušenosti s daní z přidané hodnoty. Je také nutné počítat i s náklady na každoroční školení z účetnictví i daní, v souvislosti s novelizacemi zákona o dani z přidané hodnoty.

Vlastní práce

4.5.2

90

Náklady na účetní software

Obce při účtování využívají nejrůznější účetní software, ten navíc zpravidla neobsahuje podporu daně z přidané hodnoty, která je řešena prostřednictvím samostatného modulu. Oproti podnikatelskému subjektu je nutné i rozdílné nastavení softwaru a jeho přeprogramování, což se samozřejmě projeví na vyšší pořizovací ceně. Nákup modulu je jednorázovou záležitostí, v dalších letech je však nutné počítat s placenými aktualizacemi softwaru, které zohledňují novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty. Placenou činností je většinou i technická podpora od vývojářské společnosti a především v prvním roce je s ohledem na náklady na technickou podporu důležité, jak si s účetním programem či modulem účetní porozumí. 4.5.3

Náklady na daňové a právní poradenství

Obce, které překročily obrat nebo již jsou plátci daně z přidané hodnoty, ve většině případů využívají služeb daňových poradců. Obce zpravidla chtějí mít své daňové povinnosti řádně splněné a s ohledem na složitější problematiku daně z přidané hodnoty u obcí je využívání poradenských služeb u určitých případů poměrně časté, jako příklad lze uvést rozsáhlou investici. Nicméně obce musí počítat s tím, že cena za poskytnutou službu bude vyšší než v případě běžných podnikatelských subjektů. Důvodem je složitější a komplikovanější problematika u daně z přidané hodnoty. V souvislosti s registrací obce, jako plátce daně z přidané hodnoty, je možné, že obce budou potřebovat i služby právníků, za účelem změny stávajících obchodních smluv nebo při přípravě smluv nových. 4.5.4

Dopad režimu přenesené daňové povinnosti

Již bylo výše zmíněno, že byl od 1. ledna roku 2012 zaveden režim přenesené daňové povinnosti. V případech, které stanovuje § 92e zákona o dani z přidané hodnoty, je povinen přiznat a zaplatit daň z přidané hodnoty plátce daně, kterému je toto plnění poskytnuto. V případě, že se jedná o plnění, z něhož má právo plátce daně právo si uplatnit nárok na odpočet, může tohoto práva využít i v režimu přenesené daňové povinnosti. V případě obcí dochází při přiznání daně a uplatňování nároku na odpočet k situaci, kdy obec přiznává přijatá plnění, něhož má zaplatit daň, ovšem nemůže si z něho uplatnit nárok, jde například o opravy bytových domů. Další variantou je režim přenesené daňové povinnosti u zdaňovaných činností, jako příklad lze uvést stočné. Kdy z rekonstrukce kanalizace musí obec přiznat daň z přidané hodnoty, zároveň si však může tuto přiznanou daň uplatnit jako nárok na odpočet. Uvedené příklady ukazují, že režim přenesené daňové povinnosti není problém změn peněžních prostředků obce, ale pouze vztahem s daňovou autoritou, kdy bude docházet k menším nadměrných odpočtů a vrácením peněžních prostředků. Další podstatný problém s tímto režimem lze nalézt ve zvýšení administrativní zátěže na účetní, ve smyslu nutnosti řádně evidovat a rozlišovat režim přenesené daňové povinnosti.

Vlastní práce

91

4.6 Zřízení příspěvkových organizací a právnických osob V teoretické části bylo již zmíněno, že zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů umožňuje územně samosprávným celkům k plnění svých úkolů, tj. k hospodářskému využívání majetku a k zabezpečení prospěšných činností zřizovat příspěvkové organizace a zakládat právnické osoby. Pokud by se zastupitelstvo nějaké obce k tomuto kroku rozhodlo a převedlo na nově zřízený subjekt část anebo dokonce kompletní ekonomickou činnost, mohlo by dosáhnout s ohledem na daň z přidané hodnoty toho, že by obec nepřesáhla obrat stanovený pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty a nestala se tedy plátcem daně. Naopak převedením ekonomické činnosti na nově zřízený subjekt existuje varianta taková, že by obrat nepřekročil ani nově zřízený subjekt, případně by uskutečňoval pouze plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet a v takovém případě by byla pro subjekt možnost registrace zakázaná. Přesto by varianta, kdy se nově zřízený subjekt stane plátcem daně z přidané hodnoty, nemusela být natolik náročná jako v případě samotné obce. Tím, že by se zřízený subjekt nemusel zabývat nezdaňovanou činností veřejné správy se, jednak zjednoduší uplatňování daně z přidané hodnoty u zřízeného subjektu a dále by se snížily náklady na vedení účetnictví obce a přijaté daňové poradenství. 4.6.1

Příspěvková organizace

O zřízení příspěvkové organizace smí rozhodovat pouze zastupitelstvo, tato pravomoc je zastupitelstvu dána zákonem o obcích. Zřízení příspěvkové organizace nevyžaduje sepsání notářského zápisu, plně dostačující je zápis ze zasedání zastupitelstva, které o tomto zřízení rozhodlo. Je však nutné, aby obec nově zřízenou příspěvkovou organizaci nechala zapsat do obchodního rejstříku u příslušného krajského soudu, placení poplatků s tímto úkonem je u příspěvkových organizací osvobozeno. Pokud by činnost, kterou má příspěvková organizace provozovat, byla považována za činnost podle živnostenského zákona, musela by obec tuto živnost ohlásit živnostenskému úřadu a zaplatit správní poplatek ve výši 1 000 Kč, podle zákona o správních poplatcích. Náklady, které souvisí se zřízením příspěvkové organizace, tak jsou především nepřímého charakteru v podobě nákladů na dopravu, poštovní služby a čas strávený zařizováním. Zřízení příspěvkové organizace je spojeno s vyhotovením zřizovací listiny příspěvkové organizace, součástí této listiny musí být i majetek obce, který bude svěřen pro hospodaření příspěvkové organizace. U svěřené nemovité věci nedochází k převodu ani přechodu vlastnictví nemovité věci ve smyslu zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, takže svěření nemovité věci příspěvkové organizaci nebude předmětem daně uvedeného zákonného opatření. Vymezení vlastnictví nemovité věci je důležité i ve vazbě na daň z nemovité věci, neboť podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovité věci, je poplatníkem daně vlastník stavby, kterým zůstala příslušná obec a stavby ve vlastnictví obce jsou od daně osvobozeny. Obci ani příspěvkové organizaci tedy nevznikají žádné další dodatečné daňové náklady s převedením nemovitých věcí.

Vlastní práce

92

Příspěvkových organizací se dotkne i daň z příjmů právnických osob. U příspěvkové organizace bude uplatňován režim stejný jako u samotných obcí, které nejsou podle § 17a zákona o dani z příjmů, považovány za poplatníka zřízeného za účelem podnikání. Důležitý je pro činnost příspěvkové organizace i § 18a, který stanovuje, že předmětem daně nejsou příjmy z činností, které jsou ztrátové a také příspěvky na provoz od svého zřizovatele. Příspěvková organizace musí věnovat velkou pozornost uplatňování odpisů ze svěřeného majetku. Zatímco zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že o majetku mimo jiné účtuje a pokračuje v účetních odpisech osoba, která hospodaří s majetkem obce. Ministerstvo financí České republiky ve sdělení z 20. října 2009 upřesňuje výklad § 28 odst. 1 zákona o dani z příjmů s tím, že uplatňovat daňové odpisy může pouze ta příspěvková organizace obce, která má vlastnické právo k hmotnému majetku. Příspěvkové organizace mohou využít ustanovení § 20 odst. 7 zákona o dani z příjmů, které umožňuje si snížit základ daně o 30 % a maximálně do výše 1 milionu Kč, pokud by však 30% snížení bylo menší než 300 tisíc Kč, lze uplatnit snížení ve výši 300 tisíc Kč. 4.6.2

Obchodní korporace

O založení obchodní korporace rozhoduje stejně jako v případě příspěvkové organizace zastupitelstvo. Obec může založit pouze společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost. Postup při zakládání je stejný jako v případě založení obchodní korporace fyzickou osobou nebo jinou obchodní korporací. Nutností při zakládání korporace je vynaložení peněžních prostředků. Primárně se jedná o vyhotovení zakladatelské listiny formou notářského zápisu, částka za tento zápis se odvozuje od základního kapitálu společnosti, což představuje minimálně částku 4 000 Kč, dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Druhá částka, kterou je nutné vyložit, činí 6 000 Kč u společnosti s ručením omezením, respektive 12 000 Kč u akciové společnosti a slouží k úhradě zápisu do obchodního rejstříku. Zakladatel musí ohlásit i zřízení živnosti na příslušném živnostenském úřadě, tento správní poplatek činí 1 000 Kč, podle zákona o správních poplatcích. Náklady mohou být navýšeny i o částky za vyhotovení a ověřování kopií a výpisů nebo o právní poradenství. Se založením společnosti se pravidla musí vynaložit i náklady na dopravu, poštu a čas strávený zařizováním. Založením obchodní korporace již nevzniká obci povinnost, aby do založené korporace vložila základní kapitál, ať už v peněžní nebo nepeněžní formě. Tato povinnost platila do konce roku 2013. Od roku 2014 postačuje vložit 1 Kč ve formě vkladu. Pokud by byl do obchodní korporace vložen majetek v podobě nemovitých věcí, byly by nemovité věci předmětem daně z nemovitých věcí a bylo by nutné z nich hradit podle zákona o nemovitých věcech daň. Dochází totiž ke změně vlastníka, což je nutné zapsat do veřejného seznamu, dříve katastru nemovitostí, s čímž je spojen správní poplatek 1 000 Kč, podle zákona o správních poplatcích. Při vklá-

Vlastní práce

93

dání majetku do základního kapitálu obchodních korporací je převod nemovitých věcí osvobozen. Výpočet daně z příjmů u obchodních korporací, přestože jsou založeny obcí, se neliší od výpočtu daně z příjmů u obchodních korporací, které byly založeny fyzickými osobami nebo obchodními korporacemi.

Diskuse

94

5 Diskuse Otázka registrace obce k dani z přidané hodnoty si žádá, aby si obec zhodnotila svůj současný stav a zcela si ujasnila svůj pohled na případný dopad registrace k dani z přidané hodnoty. Zastupitelstvo obce a ekonomičtí zaměstnanci mohou naslouchat názorům od jiných subjektů veřejné správy, které mají s daní z přidané hodnoty zkušenosti, mohou číst odborné články či studie věnující se této problematice a v neposlední řadě si mohou nechat zpracovat odborný posudek přímo pro danou obec. Nicméně závěrečný postoj a tíha břemena k budoucímu uplatňování či neuplatňování daně z přidané hodnoty leží jen a jen na bedrech zastupitelstva a jeho rozhodnutí. Toto rozhodnutí bude mít na obec jak přímý, tak nepřímý dopad. A je jedno, jestli se jedná pouze o finance obce nebo obsah činností vykonávaných obcí. První úskalí, na které bych rád upozornil, se týká ustanovení institutu osoby povinné k dani, kde jsou zařazeny i obce. Obce jsou sice vyjmuty z institutu osoby povinné k dani při výkonu veřejné správy, přestože za tuto činnost mohou vybírat peněžní prostředky ve formě poplatků. Bohužel však zákon o dani z přidané hodnoty dále blíže neuvádí a ani neodkazuje na to, co se za veřejnou správu považuje. Tuto nejasnost však blíže neupřesňuje ani směrnice Rady Evropského společenství, což lze považovat za důvod neexistence takovéto úpravy v národní legislativě. Vymezení veřejné správy lze suplovat prostřednictvím některých národních zákonů, ať už například podle zákona o obcích nebo zákona o pohřebnictví, případně i rozsudků Nejvyššího správního soudu nebo Soudního dvoru Evropské unie. Chybějící vymezení v pramenech práva o dani z přidané hodnoty tak obec nutí k vynakládání dodatečných nákladů, aby si mohla zjistit, jestli je určitá činnost výkonem veřejné správy nebo ekonomickou činností, kde je považována za osobu povinnou k dani. Případný rozpor mezi obcí a správcem daně může vyústit ve spor končící v soudních síních a obec se tak nechtěně postará o další nepřímý právní pramen v rozlišování veřejné správy. Problém s vymezením veřejné správy ovlivňuje i stanovování obratu obce pro povinnou registraci. Problémy se vyskytují především při poskytování doplňujících služeb a prodeji zboží při akcích, které jsou osvobozené od daně bez nároku na odpočet. Jak jsem již zmínil, zákon o dani z přidané hodnoty je téměř celý harmonizovaný se směrnicí Rady Evropského společenství. V případě, který se týká subjektů, jež vykonávají veřejnou správu, česká legislativa v příloze 1 direktivně určuje, že při plnění vymezených činností je tento subjekt veřejné správy považován za osobu povinnou k dani. Podle mého česká legislativa toto ustanovení zbytečně zpřísňuje, neboť Směrnice Rady Evropského společenství připouští možnost, že obec není považována za osobu povinnou k dani, pokud vymezené činnosti vykonává v zanedbatelné míře. Od roku 2012 je v zákoně o dani z přidané hodnoty zaveden režim přenesené daňové povinnosti. Přestože stát při zavádění tohoto režimu uváděl jako důvod zavedení jednodušší a vyšší výběr daně. Je otázkou, zda tomu tak doopravdy je.

Diskuse

95

Nicméně oproti dřívější době znamená tento režim zapojení obou stran obchodní transakce. Pro obce znamená tento režim další zbytečné zvýšení zátěže administrativy, neboť pro obce vzniká nutnost vést záznamy o plněních, které přiznává v tomto režimu. Navíc musí obec svého obchodního partnera informovat o tom, jestli je plnění poskytováno pro veřejnou správu, kdy obec není považována za osobu povinnou k dani nebo pro ekonomickou činnost, kdy naopak obec osobou povinnou k dani je. Opět se zde objevuje problém jasného vymezení veřejné správy. Jedna z důležitých otázek, alespoň podle mého, nastává v okamžiku, kdy se obce stanou plátci daně. Obce jsou postaveny před problém, jakým způsobem změnit ceny poskytovaných služeb v rámci ekonomické činnosti. U služeb, které nejsou zatíženy dlouhodobými smlouvami, není problém vyřešit tuto situaci rozhodnutím zastupitelstva obce o ponechání nebo zvýšení ceny o výši daně z přidané hodnoty. Problém však nastává u dlouhodobých smluv, kde obec nemůže jednorázově změnit výši ceny. V takovém případě existuje pro obec možnost navýšit cenu po doběhu stávající smlouvy anebo v tom lepším případě, alespoň dle mého, je-li obrat obce blízko hranice pro povinnou registraci, by měla obec uzavírat dodatky ke smlouvám, které v okamžiku, kdy se obec stane plátcem daně z přidané hodnoty, umožní obci jednorázově zvýšit cenu o výši daně. Ovšem s tím, že bude obec informovat druhou stranu o tom, že se z obce stal plátce daně a využívá dodatku o zvýšení ceny. U mnou zkoumaných obcí se přenosu celého dopadu daňového břemena v okamžiku vzniku plátcovství na občany blíží městys Švábenice, neboť při obnovování smluv a uzavírání smluv nových počítají s možností registrace k dani z přidané hodnoty a uzavírají dodatky umožňující městysi navýšit ceny o celou výše daně z přidané hodnoty. S touto možností naopak nepočítala obec Velešovice, která se ke změně cen musela uchýlit až při obnovování smluv a tak po určitý čas musela nést daňové břemeno ze svého rozpočtu. Obec Komořany neměla dlouhodobé smlouvy uzavřeny žádné, tudíž problém dodatků ke smlouvám nemusela řešit. U plnění, jejichž cenu může jednorázově změnit zastupitelstvo, je nutné vzít v úvahu i podíl zkoumané činnosti na celkové činnosti. Zmíním prodej rybářských povolenek v obci Komořany, který představuje pouze zlomek uskutečněných plnění obce, kde se cena při změně režimu neměnila a zůstala stejná, podobně jako v předchozích letech, neboť by mohlo zvýšení cen způsobit, že sníží počet prodaných povolenek a na náklady na údržbu rybníka by muselo být vynaloženo více prostředků z obecního rozpočtu, jelikož by to snížený prodej povolenek neuhradil. Přestože režimem přenesené daňové povinnosti obci již nevznikají velké nadměrné odpočty jako v minulosti, pokud prováděly rozsáhlou investiční výstavbu, mohou i nadále z těchto činností využít práva na uplatnění nároku na odpočet. Což mohou být i stotisícové částky. Tyto dodatečné příjmy mohou posloužit obci jako zdroj financí pro rozvoj obce nebo další investování do ekonomických činností. Navíc pokud nemají ideálně nastavené ceny, mohou tyto vysoké nároky na odpočet posloužit jako finanční polštář pro období, kdy nebude dodatečný příjem obce stačit k zaplacení daňové povinnosti.

Diskuse

96

Obě obce, které jsou plátci daně z přidané hodnoty, provozují kanalizaci, výhodou tohoto provozování je odlišná sazba u plnění poskytnutých obcí a plnění obcí přijatých. Zatímco přijatá plnění jsou zatížena základní sazbou, z plnění poskytnutých je přiznávána daň se sníženou sazbou, což představuje zdroj vyššího nároku na odpočet než přiznané daně ze základu daně ve výši jedné koruny. Považuji za vhodné upozornit na porovnání odpočtů, které jednotlivé obce uplatnily ve svých daňových přiznáních a na potenciální nároky, které však obce nemohly uplatnit, neboť se jednalo o výdaje v souvislosti s výkonem veřejné správy nebo výdaje v souvislosti s plněními osvobozenými od daně bez nároku na odpočet daně. Výše těchto neuplatněných nároků je poměrně značná a v porovnání se subjekty, které jsou plátci daně z přidané hodnoty a jsou založeny pouze za účelem ekonomické činnosti, je možné neuplatňování těchto nároků považovat za nevýhodu obcí, které jsou plátci daně z přidané hodnoty. Jak lze vidět u výpočtů u obce Velešovice, tak obec nevyužívá práva na uplatnění nároků v poměrné nebo krácené výši. V případě kulturního domu jsou pronájmy, které by byly zdaňovány, pouze výjimečné a při případném uplatnění nároku na odpočet by nejspíš hrozilo při kontrole správce daně obtížné dokazování oprávněnosti uplatnění nároku na odpočet. Obec si neuplatňuje nárok na odpočet z režijních nákladů účtárny, neboť by případný nárok na odpočet byl příliš malý, zároveň je nutné zohlednit i náklady na zjištění nároku na odpočet. Z jedné koruny nároku na odpočet by bylo možné uplatnit pouze 12 haléřů v roce 2012 a 7 haléřů v roce 2013 za předpokladu, že by byl využit poměrový koeficient stanovený podle podílu ekonomické činnosti. U tabulky u obce Komořany lze pozorovat i uplatněné nároky na odpočet v poměrné i krácené výši, všechny tyto nároky souvisí s provozem kulturního domu, který je na rozdíl od kulturního domu ve Velešovicích využíván poměrně hojně ke zdaňovaným pronájmům. Ani zde si však obec neuplatňuje nárok na odpočet z účtárny a to ze stejných důvodů jako ve Velešovicích, zde by z jedné koruny plného nároku bylo možné uplatnit pouze 5 haléřů, pokud by jako poměrový koeficient byl uvažován podíl ekonomické činnosti.

Závěr

97

6 Závěr Pro obce, které se staly plátci daně z přidané hodnoty, jde o poměrné citelný zásah do administrativy a chodu úřadu. Při poskytovaných i přijímaných plněních je nutné uvažovat o tom, zda se jedná o ekonomickou činnost či nikoli. U uvedených obcí, které se již staly plátci daně, se prokázalo, že registrací k dani z přidané hodnoty se jim zvýšil objem dodatečných peněžních prostředků. Tento přínos je zapříčiněn dvěma faktory, které byly zmíněny již dříve, a to přenesení daňového břemene na koncového spotřebitele a navíc i odlišná sazba daně u provozu kanalizace z poskytnutých a přijatých plnění. U obce Velešovice byly analyzovány výstupy a vstupy ekonomické činnosti ve dvou letech a v každém z těchto roků byl zjištěn pozitivní dopad registrace k dani z přidané hodnoty na příjmy obce. V roce 2012 tento příjem činil 137 137, 85 Kč a v roce 2013 byl dodatečný příjem z registrace dokonce 499 055,24 Kč, zde je však nutné sdělit, že se na tomto příjmu podílel podstatným způsobem uplatněný nárok na odpočet z rekonstrukce kanalizační stoky. Další dodatečný příjem z uplatněného nároku by pro obec mohl plynout z uplatněného poměrného odpočtu za opravu obecního rozhlasu ve výši 7 105 Kč, obec se však rozhodla částečné odpočty neuplatňovat. Další možný nárok, který by mohla obec uplatnit, je z provozu kulturního domu, zde je však problém téměř nulový zdanitelný pronájem. Obec Komořany, která stejně jako obec Velešovice, provozuje kanalizaci, z níž vybírá stočné. Toto stočné je nejvýraznější zdanitelnou položkou, z níž obec přiznává daň z přidané hodnoty, navíc u ní přenesla daňové břemeno na koncové spotřebitele. Pro obec je tento přenos daňového břemene rozhodující, což obci přinese do rozpočtu dodatečný příjem spolu s uplatněným nárokem na odpočet, přestože ostatní ceny obec neměnila. I přes výhodnost uplatňování daně z přidané hodnoty by bylo pro obec rozumné před uplynutím lhůty deseti let od začátku využívání kanalizace, kdy s ní obec kvůli dotacím nesmí nijak disponovat, aby znovu zvážila, zda je pro ni i nadále výhodné být plátcem daně z přidané hodnoty. Pokud by tomu tak nebylo, je otázkou, zda by pro obec nebylo řešením kanalizaci pronajmout a případně zvážit zrušení registrace, pokud by nesplňovala výši obratu pro registraci k dani z přidané hodnoty. Druhou možností je zřízení příspěvkové organizace, která by měla na starosti správu majetku obce a jednou z vykonávaných činností, by byl i provoz obecní kanalizace. Stočné bylo a stále je nejvýznamnější položkou, kvůli níž obec překročila obrat. Pro městys Švábenice by bylo dobré se v současné době neregistrovat, neboť dopad dodatečných příjmů na městys je velmi malý, ve výši 32,3 tisíc Kč. Navíc by tento dodatečných příjem byl s největší pravděpodobností celý vynaložen na vedlejší náklad související se registrací k dani z přidané hodnoty. Nicméně do budoucna by se měl městys věnovat případné dobrovolné registraci, jelikož plánuje výstavbu kanalizace, pokud by již v té době městys nebyl plátcem daně z přidané hodnoty. Při výstavbě kanalizace by městysi mohly vzniknout poměrně významné odpočty, které by pak posloužily jako dodatečný příjem městysi. Porovnáním počtu

Závěr

98

obyvatel městyse Švábenice a obce Velešovice, je důvodné se domnívat, že by případné příjmy za stočné byly významnou položkou, která ovlivní obrat městyse. Pokud by se městys registrací nezabýval a zmeškal lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet, mohla by tato ztráta z neuplatnění nároku na odpočet být ve výši až 14,7 milionů Kč, pokud by celou investici platila ze svých zdrojů. Tato hodnota může být snížena o vratky dotací, které by nebyly využity v souladu s účelem dotace. Městys by měl uzavírat dlouhodobé smlouvy s dodatkem, který umožní zvýšit cenu nájmu a výši daně z přidané hodnoty a přenést tak daňové břemeno na koncového spotřebitele. Uvedená doporučení mohou posloužit i jiným obcím, které mají podobnou strukturu ekonomické činnosti a nejsou plátci daně. Je však důležité mít na paměti, že je každá obec svým způsobem jedinečná a některá doporučení a opatření mohou sloužit pouze jí. Již v předchozí části bylo poukázáno na problémy, které před obce staví zákon o dani z přidané hodnoty, ale i směrnice Rady Evropského společenství, se stanovením činností, které pro obec znamenají výkon veřejné správy. Doplněním jasného vymezení veřejné správy, případně odkazu na vymezení veřejné správy, by obce ušetřilo mnoha problémům, které s tímto nejasným vymezením mohou mít a také nemálo vynaložených finančních prostředků i času na vyhledávání informací v rozsudcích příslušných soudů a dotazování daňových poradců. Pro obce může být přínosné stát se plátcem daně, jak u zmíněného přenesení daňového břemene v ceně poskytovaného plnění na koncového spotřebitele a rozdílné sazby u plnění, které poskytuje a přijímá, tak i v případě, že obec provádí rozsáhlou investiční výstavbu nebo rekonstrukci, z níž si může uplatnit významné nároky na odpočet. To se týká například kanalizace, samostatných garáží, které jsou pro obec plněním, z nichž přiznává daň. Uplatněním tohoto nároku může dojít k úspoře z obecního rozpočtu v řádech statisíců. Obce, které jsou plátci daně, by se také co nejvíce měly snažit, aby poskytovatelé plnění pro obec byli plátci daně. Obce by si tak mohly uplatnit nárok na odpočet v případech, kdy se jedná o ekonomickou činnost, a na tento nárok na odpočet mají právo.

Literatura

99

7 Literatura BÁRTA, J., HOCHMANNOVÁ, O., ŠKAMPA, J. Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 468 s. ISBN 978-80-7380-435-0. BERGER, W., KINDL, C., WAKOUNIG, M. Směrnice ES o dani z přidané hodnoty : praktický komentář. 1. vyd. Praha: 1. VOX, 2010. 736 s. ISBN 978-80-86324-83-8. ČeskéNoviny.cz. Finanční správa ve čtvrtek zveřejní první nespolehlivé plátce DPH. [online]. 15. 5. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. Statistický lexikon obcí: okres Vyškov. [online] 2013 [cit. 2013-11-15] DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ, O., TOMÍČEK, M. Zákon o dani z přidané hodnoty : komentář. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. 841 s. ISBN 978-807478-038-7. Finanční správa. Informace GFŘ. [online]. 4. 1. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z WWW: . Finanční správa. Informace GFŘ k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí po 1. 1. 2014. [online]. 9. 12. 2013 [cit. 2014-1-15]. Dostupné z WWW: . Finanční správa. Informace k uplatňování DPH pro územně samosprávné celky. [online]. 22. 12. 2008 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: . Finanční správa. Informace o uplatňování DPH u neziskových subjektů. [online]. 28. 1. 2005 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z WWW: . Finanční správa. Uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši u veřejnoprávních subjektů. [online]. 25. 1. 2005 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z WWW:
Literatura

100

noty/informace-stanoviska-a-sdeleni/narok-na-odpocet-dph/uplatnovaninaroku-na-odpocet-dane-2042>. HOLUBOVÁ, O. DPH u územních samosprávních celků – I. UNES – účetnictví neziskových subjektů, 2009a, roč. 7, č. 3, s. 12 - 15. ISSN 1214-181x. HOLUBOVÁ, O. DPH u územních samosprávních celků – II. UNES – účetnictví neziskových subjektů, 2009b, roč. 7, č. 4, s. 7 - 11. ISSN 1214-181x. HOLUBOVÁ, O. DPH u územních samosprávních celků – III. UNES – účetnictví neziskových subjektů, 2009c, roč. 7, č. 5, s 3 - 7. ISSN 1214-181x. InfoCuria – Judikatura soudního dvora. Rozsudek soudního dvora ve věci C-18/12 ze dne 21. února 2013. [online]. 2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z WWW: Ministerstvo financí ČR. Odpověď č. j. 05/36062/2009-181. [online] 2009 [cit. 2013-10-31] Dostupné z WWW: . MUSILOVÁ, L. Základní informace k postupu při uplatňování DPH pro územně správné celky (dále jen obce) podle právní úpravy platné od 1. 4. 2011. [online]. 2011 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z WWW: . MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010. 1. vyd. Karviná: Paris, 2010a. 340 s. ISBN 978-80-87173-10-7. MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D. Praktická aplikace DPH u územních samosprávných celků. 1. vyd. Karviná: Paris, 2010b. 257 s. ISBN 978-80-87173-15-2. NEJEZCHLEB, Z. Odpočet DPH v poměrné výši podle §75 ZDPH. UNES – účetnictví neziskových subjektů, 2011, roč. 9, č. 11, s. ISSN 1214-181x. Nejvyšší správní soud. Rozsudek Nejvyššího správního soudu s. z. 5 Afs 1/2011. [online]. 2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z WWW: PITNER, L., BENDA, V. Daň z přidané hodnoty s komentářem : k 1. 5. 2013. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. 583 s. ISBN 978-80-7263-812-3.

Literatura

101

Portál územního plánování. Obce. [online]. c2002-2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z WWW: . Směrnice Rady Evropského společenství 2006/122/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. ŠOBÁŇ, J. DPH u obcí v příkladech : 2013. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. 255 s. ISBN 978-80-7263-807-9. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějším znění. Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.

Přílohy

102

A Přílohy Příloha 1: Výpočet daňové povinnosti za 2. čtvrtletí roku 2012 Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně


11 752

440 435

59 051

1 025

205

40 842

5 718 76 726

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 158 916 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 4 420 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 44 % Odpočet daně Daňová povinnost Zdroj: Daňové přiznání obce za 2. čtvrtletí roku 2012.


Krácený odpočet

31 785

0

582

0

0

0

0

0

32 367

0 469 784 0 32 367 44 359

Přílohy

103

Příloha 2: Výpočet daňové povinnosti za 3. čtvrtletí roku 2012 Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně


15 012

16 729

2 342

294 295

58 859

9 480

1 327 77 540

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 131 399 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 0 sazbou daně Přenesená daň. Povinnost se 0 základní sazbou daně Přenesená daň. Povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 44 % Odpočet daně Daňová povinnost Zdroj: Daňové přiznání obce za 3. čtvrtletí roku 2012.


Krácený odpočet

26 275

0

0

0

0

0

0

0

26 275

0 1 465 996 0 26 275 51 265

Přílohy

104

Příloha 3: Výpočet daňové povinnosti za 3. čtvrtletí roku 2013 Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. Povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. Povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně


2 623

17 008

2 552

787 430

165 360

108 443

16 266 186 801

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 169 676 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 0 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 632 452 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 33 % Odpočet daně Daňová povinnost Zdroj: Daňové přiznání obce za 3. čtvrtletí roku 2013.


Krácený odpočet

35 635

0

0

0

132 815

0

0

0

168 450

0 477 984 0 168 450 18 351

Přílohy

105

Příloha 4: Výpočet daňové povinnosti za 4. čtvrtletí roku 2013 Poskytnutá zdanitelná plnění Zdanitelné plnění se základní sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou sazbou daně Přenesená daň. povinnost se základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se sníženou sazbou daně Daň na výstupu Přijatá zdanitelná plnění

Základ daně


56 328

478 046

71 707

388 253

81 533

16 473

2 471 212 039

Základ daně

Zdanitelné plnění se základní 156 609 sazbou daně Zdanitelné plnění se sníženou 1 101 sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 231 186 základní sazbou daně Přenesená daň. povinnost se 0 sníženou sazbou daně Odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Koeficient dle § 76 odst. 3 33 % Odpočet daně Daňová povinnost Zdroj: Daňové přiznání obce za 4. čtvrtletí roku 2013.


Krácený odpočet

32 891

0

165

0

48 549

0

0

0

81 605

0 667 377 0 81 605 130 434

Přílohy

106

Příloha 5: Rozpočtové příjmy obce Velešovice za rok 2012 (v tisících Kč)

Paragraf

Položka

Součet za 0 - Nulový paragraf Součet za 1012 - Podnikání a restrukturalizace v zemědělství Součet za 2119 - Ostatní záležitosti těžebního průmyslu a energetiky Součet za 2219 - Ostatní záležitosti pozemních komunikací Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hospodářství Součet za 3119 - Ostatní záležitosti předškolní výchovy a základního vzdělávání Součet za 3314 - Činnosti knihovnické

Schválený rozpočet

Rozpočet po změnách

Výsledek od počátku roku

8 527,00

11 213,20

11 154,46

23,00

23,00

22,10

0,00

65,70

65,64

0,00

18,00

16,69

1 100,00

1 136,40

1 011,00

10,00

10,00

10,00

2,00

3,20

2,35

Součet za 3392 - Zájmová činnost v kultuře

7,40

14,10

13,48

Součet za 3399 - Ostatní záležitosti kultury

5,00

11,90

10,03

1 766,00

1 766,10

1 758,89

466,10

1 479,10

1 432,35

Součet za 3631 - Veřejné osvětlení

0,00

8,60

8,52

Součet za 3632 - Pohřebnictví

0,00

1,50

1,44

Součet za 3639 - Komunální služby, územní rozvoj Součet za 3725 - Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Součet za 6171 - Místní správa

0,00

83,10

83,00

35,00

45,10

45,05

1,00

40,30

39,79

Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z finančních operací

40,00

80

76,54

11 982,50 15 999,30

15 751,33

Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3613 - Nebytové hospodářství

Příjmy celkem Zdroj: Výkaz FIN2-12 obce Velešovice za rok 2012.

Přílohy

107

Příloha 6: Rozpočtové výdaje obce Velešovice za rok 2012 (v tisících Kč) Paragraf

Položka

Součet za 2212 - Silnice Součet za 2219 – Ost. záležitosti silniční dop. Součet za 2221 - Veřejná silniční doprava




60,00

78,00

35,76

3 000,00

3 006,70

2 279,87

61,50

269,80

269,35

6 800,00

6 317,70

652,80

0,00

294,80

294,69

776,00

1 074,90

1 065,47

Součet za 3314 - Knihovnictví

84,00

84,00

63,69

Součet za 3319 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3326 - Pořízení, zachování a obnova kulturního dědictví Součet za 3341 - Rozhlas, televize

12,00

14,00

1,95

70,00

70,00

0,00

20,00

20,00

0,00


175,00

787,00

586,05


180,00

228,70

186,72

Součet za 3419 - Ostatní tělovýchovná činnost

102,40

113,90

102,40

Součet za 3612 - Bytové hospodářství

690,00

834,80

820,01

Součet za 3613 - Nebytové hospodářství

185,10

221,60

213,33


300,00

313,60

236,76

2,00

45,90

45,24

637,30

669,70

628,23

Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hosp. Součet za 3113 - Základní školy Součet za 3119 - Ostatní záležitosti zákl. vzděl.

Součet za 3632 - Pohřebnictví Součet za 3639 - Komunální služby a územ. roz. Součet za 3721 - Sběr nebezpečných odpadů

25,00

25,00

17,77

Součet za 3722 - Sběr komunálních odpadů

600,00

600,00

554,12

Součet za 3745 - Péče o obce

435,00

1 241,00

891,88

Součet za 4319 - Sociální poradenství

10,00

10,00

9,60

Součet za 5212 - Ochrana obyvatelstva

10,00

10,00

0,00

Součet za 5512 - Požární ochrana – dobr. část

58,70

89,00

87,67

867,00

867,00

815,99

Součet za 6115 - Volby do ÚSC

0,00

24,00

16,78

Součet za 6171 - Místní správa

1 207,00

1 571,10

1 395,64

20,00

20,00

13,05

Součet za 6330 - Převody vlastních fondů

0,00

1 092,00

1 092,00

Součet za 6399 - Ostatní finanční operace

-100,00

394,20

311,92

0,00

6,50

6,43

16 288,00

20 394,90

12 695,17

Součet za 6112 - Zastupitelstvo obcí

Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z fin. operací

Součet za 6402 - Finanční vypořádání min. let Rozpočtové výdaje celkem Zdroj: Výkaz FIN2-12 obce Velešovice za rok 2012.

Přílohy

108

Příloha 7: Rozpočtové příjmy obce Velešovice za rok 2013 (v tisících Kč) Paragraf

Položka

Součet za 0 - Nulový paragraf Součet za 1012 - Podnikání a restrukturalizace v zemědělství Součet za 2119 - Ostatní záležitosti těžebního průmyslu a energetiky Součet za 2219 - Ostatní záležitosti pozemních komunikací Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hosp. Součet za 3119 - Ostatní záležitosti předškolní výchovy a základního vzdělávání Součet za 3314 - Činnosti knihovnické




916,80

14 945,30

14 915,57

22,10

43,10

43,03

0,00

72,30

72,20

0,00

4,00

3,57

1 100,00

1 120,20

1 120,12

30,00

10,00

10,00

2,00

2,10

1,69


7,50

11,90

11,70


5,00

36,40

31,76

1 793,00

1 832,60

1 832,40

362,70

415,60

415,46


0,00

0,50

0,44

Součet za 3632 - Pohřebnictví Součet za 3639 - Komunální služby, územní rozvoj Součet za 3725 - Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Součet za 6171 - Místní správa Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z finančních operací Příjmy celkem

0,00

3,10

2,74

170,60

173,80

126,97

50,00

51,40

51,36

1,00

177,60

176,60

60,00

45,10

43,64

12771,90

18 945,00

18 859,32

Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3613 - Nebytové hospodářství

Zdroj: Výkaz FIN2-12 obce Velešovice za rok 2013.

Přílohy

109

Příloha 8: Rozpočtové výdaje obce Velešovice za rok 2013 (v tisících Kč) Paragraf

Položka

Součet za 1014 - Zvláštní veterinární péče Součet za 2212 - Silnice

Schválený rozpočet 8,00

Výsledek od počátku roku 8,00 7,50


110,00

4 336,50

3 815,64

6 000,00

1 866,20

21,78

461,80

461,80

372,93

4 800,00

3 226,70

3 013,71

0,00

3,30

3,21

852,00

1 095,70

1 081,55

Součet za 3314 - Knihovnictví

79,00

79,00

60,61


10,00

10,00

10,00

Součet za 3326 - Obnova kulturního dědictví

70,00

54,80

0,00

Součet za 3341 - Rozhlas, televize

20,00

230,00

186,07


160,00

175,50

121,60


180,00

219,00

202,91

62,40

73,90

73,86

817,00

902,90

886,08

Součet za 2219 - Ostatní záležitosti silniční dop. Součet za 2221 - Veřejná silniční doprava Součet za 2321 - Odpadní vody, kaly Součet za 3113 - Základní školy Součet za 3119 - Ostatní záležitosti zákl. vzděl.

Součet za 3419 - Ostatní tělovýchovná činnost Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3613 - Nebytové hospodářství

60,00

62,60

24,83


330,00

632,30

577,86

Součet za 3632 - Pohřebnictví

302,00

163,10

30,61

Součet za 3639 - Komunální služby a územ. roz.

654,30

794,30

662,23

Součet za 3721 - Sběr nebezpečných odpadů

25,00

25,00

24,18

Součet za 3722 - Sběr komunálních odpadů

625,00

625,00

604,69

1 355,00

3 606,30

2 897,35

Součet za 4319 - Sociální poradenství

15,00

15,00

15,00

Součet za 5212 - Ochrana obyvatelstva

10,00

10,00

0,00

Součet za 5512 - Požární ochrana – dobr. část

65,70

112,60

101,39

860,00

860,00

823,45

Součet za 6114 - Volby do Parlamentu ČR

0,00

26,40

16,38

Součet za 6118 - Volba prezidenta ČR

0,00

20,10

20,03

1 251,00

1 458,20

1 300,37

15,00

15,00

14,09

Součet za 6330 - Převody vlastních fondů

0,00

1 093,00

1 093,00

Součet za 6399 - Ostatní finanční operace

100,00

-83,50

-83,42

0,00

7,30

7,22

19 298,20

22 186,00

17 986,80

Součet za 3745 - Péče o obce

Součet za 6112 - Zastupitelstvo obcí

Součet za 6171 - Místní správa Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z fin. operací

Součet za 6402 - Finanční vypořádání min. let Rozpočtové výdaje celkem Zdroj: Výkaz FIN2-12 obce Velešovice za rok 2013.

Přílohy

110

Příloha 9: Rozpočtové příjmy obce Komořany za rok 2012 (v tisících Kč) Paragraf

Položka

Součet za 0 - Nulový paragraf Součet za 1070 - Rybářství Součet za 2119 - Ostatní záležitosti těžebního průmyslu a energetiky Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hosp. Součet za 3314 - Knihovnictví Součet za 3341 - Rozhlas, televize Součet za 3392 - Zájmová činnost v kultuře Součet za 3399 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3412 - Sportovní zařízení obcí Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3613 - Nebytové hospodářství Součet za 3632 - Pohřebnictví Součet za 3633 - Místní inženýrské sítě Součet za 3639 - Komunální služby, územní rozvoj Součet za 3725 - Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Součet za 6171 - Místní správa Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z finančních operací Příjmy celkem Zdroj: Výkaz FIN2-12 obce Komořany za rok 2012.




11 674,40 0,00

17 038,50 17,10

16 833,10 17,10

34,00

42,60

42,67

286,00 0,10 0,90 39,00 0,00 5,00 111,40 3,00 0,60 0,00

449,20 0,10 0,90 37,10 6,40 36,90 111,40 5,20 0,60 0,30

443,35 0,14 1,02 39,97 6,40 36,67 111,42 5,20 0,78 0,30

82,00

121,80

122,60

0,00

20,80

21,50

1,00

150,00

150,07

317,80

197,80

213,05

12 568,80

18 250,30

18 059,77

Přílohy

111

Příloha 10: Rozpočtové výdaje obce Komořany za rok 2012 (v tisících Kč) Paragraf

Položka

Součet za 1014 - Zvláštní veterinární péče Součet za 1070 - Rybářství Součet za 2212 - Silnice Součet za 2219 - Ostatní záležitosti silniční dopravy Součet za 2221 - Veřejná silniční doprava Součet za 2310 - Pitná voda Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hosp. Součet za 2333 - Úprava vodních toků Součet za 2334 - Revitalizace vodních toků Součet za 3111 - Předškolní zařízení Součet za 3113 - Základní školy Součet za 3117 - 1. stupeň ZŠ Součet za 3314 - Knihovnictví Součet za 3319 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3326 - Pořízení, zachování a obnova kulturního dědictví Součet za 3341 - Rozhlas, televize Součet za 3392 - Zájmová činnost v kultuře Součet za 3399 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3412 - Sportovní zařízení v obci Součet za 3421 - Volný čas mládeže Součet za 3429 - Ostatní zájmová činnost Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3619 - Ostatní rozvojové bydlení Součet za 3631 - Veřejné osvětlení Součet za 3632 - Pohřebnictví Součet za 3633 - Místní inženýrské sítě Součet za 3635 - Územní plánování Součet za 3639 - Komunální služby a územní rozvoj Součet za 3721 - Sběr nebezpečných odpadů Součet za 3722 - Sběr komunálních odpadů Součet za 3723 - Sběr ostatních odpadů Součet za 3745 - Péče o obce Součet za 4359 - Ostatní služby sociální péče Součet za 4399 - Ostatní záležitosti soc. vých. Součet za 5212 - Ochrana obyvatelstva Součet za 6112 - Zastupitelstvo obcí Součet za 6115 - Volby do ÚSC Součet za 6171 - Místní správa Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z finančních operací

Rozpočet Výsledek od po změpočátku nách roku 8,00 8,00 7,44 20,00 20,80 20,56 171,00 287,70 106,48


1 050,00 34,20 782,00 11 067,30 150,00 5 150,00 720,00 90,00 550,00 7,20 6,00

1 074,00 34,20 789,00 10 265,80 160,00

606,05 34,20 561,84 8 459,08 23,32

722,70 90,00 641,60 7,20 6,00

722,66 81,05 637,17 6,00 6,00

136,00 3,00 514,50 94,00 2 872,10 11,00 60,00 50,50 62,00 277,50 163,00 1 200,00 250,00

136,00 3,50 539,50 285,50 7 239,00 11,00 100,00 50,50 72,00 477,20 163,00 697,70 250,00

0,00 3,32 255,39 204,33 6 968,28 10,00 87,00 32,52 71,45 418,09 115,40 202,64 177,19

2 706,60 12,00 240,00 70,00 785,00 22,00 50,00 20,00 950,60 0,00 1 591,90

512,90 12,00 250,00 85,00 892,80 22,00 50,00 20,00 982,00 24,00 1 399,00

76,40 11,17 247,46 79,63 496,11 9,16 15,00 0,00 943,51 16,65 1 223,93

16,00

16,00

9,21

Přílohy Součet za 6320 - Pojištění funkčně nespecifikované Součet za 6330 - Převody vlastních fondů Součet za 6402 - Finanční vypořádání minulých let Rozpočtové výdaje celkem

112

27,00 0,00

27,00 30,00

26,60 30,00

2,60 2,60 31 993,00 28 457,20

2,62 23 004,91

Zdroj: Výkaz FIN2-12 obce Komořany za rok 2012. Poznámka: V paragrafu 2321 – Odpadní vody jsou započítány dvě faktury v celkové výši 7,7 milionu Kč se splatností v roce 2012, nicméně datum uskutečnění zdanitelného plnění bylo v roce 2011.

Přílohy

113

Příloha 11: Rozpočtové příjmy městyse Švábenice za rok 2012 (v tisících Kč) Paragraf

Položka

Součet za 0 - Nulový paragraf Součet za 1012 - Podnikání a restrukturalizace v zemědělství Součet za 2117 - Elektrická energie Součet za 2119 - Ostatní záležitosti těžebního průmyslu a energetiky Součet za 2141 - Vnitřní obchod Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hosp. Součet za 3341 - Rozhlas, televize Součet za 3399 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3613 - Nebytové hospodářství Součet za 3632 - Pohřebnictví Součet za 3639 - Komunální služby, územní rozvoj Součet za 3721 - Sběr nebezpečných odpadů Součet za 3725 - Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Součet za 6171 - Místní správa Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z finančních operací Příjmy celkem Zdroj: Výkaz FIN2-12 městyse Švábenice za rok 2012.




10 297,30

15 566,90

14 760,93

0,00

88,00

87,59

2,00

2,00

1,00

25,00

27,00

25,84

12,00 0,00 4,00 43,00 0,00 0,00 25,00 383,00 52,00

12,00 100,00 4,00 48,50 228,50 95,00 31,00 383,00 0,00

6,52 90,85 2,84 47,40 228,03 89,15 30,59 0,00 0,00

0,00

52,00

37,73

30,00

30,80

25,27

100,00

100,00

89,35

10 973,30

16 769,70

15 522,89

Přílohy

114

Příloha 12: Rozpočtové výdaje městyse Švábenice za rok 2012 (v tisících Kč)

Paragraf

Položka

Součet za 1014 - Zvláštní veterinární péče Součet za 2212 - Silnice Součet za 2221 - Veřejná silniční doprava Součet za 2321 - Odpadní vody, kalové hosp. Součet za 2341 - Vodní díla v krajině Součet za 3118 - 2. st. ZŠ Součet za 3119 - Ostatní záležitosti zákl. vzdělávání Součet za 3313 - Filmová tvorba, kina Součet za 3314 - Knihovnictví Součet za 3315 - Muzea,galerie Součet za 3316 - Vydavatelská činnost Součet za 3319 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3330 - Činnost registrovaných církví Součet za 3341 - Rozhlas, televize Součet za 3349 - Ostatní záležitosti sděl. prostř. Součet za 3392 - Zájmová činnost v kultuře Součet za 3399 - Ostatní záležitosti kultury Součet za 3412 - Sportovní zařízení obcí Součet za 3419 - Ostatní tělovýchovná činnost Součet za 3421 - Volný čas mládeže Součet za 3429 - Ostatní zájmová činnost. Součet za 3612 - Bytové hospodářství Součet za 3613 - Nebytové hospodářství Součet za 3631 - Veřejné osvětlení Součet za 3632 – Pohřebnictví Součet za 3639 - Komunální služby a územní rozvoj Součet za 3721 - Sběr nebezpečných odpadů Součet za 3722 - Sběr komunálních odpadů Součet za 3745 - Péče o obce Součet za 4329 - Ostatní sociální péče Součet za 4341 - Sociální pomoc v nouzi Součet za 5212 - Ochrana obyvatelstva Součet za 5512 - Požární ochrana - dobrovolná část Součet za 6112 - Zastupitelstvo obcí Součet za 6115 - Volby-ÚSC Součet za 6171 - Místní správa Součet za 6310 - Příjmy a výdaje z finančních operací Součet za 6330 - Převody vlastních fondů Součet za 6399 - Ostatní finanční operace Součet za 6402 - Finanční vypořádání minulých let Součet za 6409 - Ostatní činnosti Rozpočtové výdaje celkem Zdroj: Výkaz FIN2-12 městyse Švábenice za rok 2012.

Schválený rozpočet 8,00 144,00 50,00 125,00 6,00 118,30 3 515,00 53,00 15,00 849,00 1,00 10,00 302,00 143,00 50,00 171,00 165,00 1 825,00 103,00 349,00 20,00 0,00 60,00 324,00 57,00 925,50 25,00 429,00 492,00 1,50 10,00 10,00 56,50 883,00 0,00 1 546,00 11,00 0,00 380,00 0,00 0,00 13 232,80



8,00 167,10 50,00 155,00 94,00 138,30 3 745,10 66,00 18,00 865,00 1,00 10,00 323,00 143,00 50,00 173,00 175,00 1 825,00 103,00 357,50 20,00 220,80 258,00 337,00 65,00 1020,70 25,00 589,00 535,00 1,50 10,00 10,00 60,00 893,00 24,00 2 048,90 11,00 3 590,00 380,00 2,10 360,80 18 928,80

7,68 73,91 50,00 46,75 43,47 137,99 1 801,07 48,98 17,71 33,68 1,00 0,00 323,00 6,79 40,42 113,53 166,34 1 743,19 103,00 305,10 20,00 161,23 156,35 279,58 24,45 368,00 14,65 455,16 220,28 0,00 0,00 0,00 36,87 890,42 20,83 1 463,43 8,55 3 583,23 368,26 2,02 0,00 13 137,86

Dopady uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí

Recommend Documents