Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Pavlína Setinská

Brno 2010

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D., za odborné vedení, rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům městského úřadu ve Vyškově za zpřístupnění potřebných informací.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků“ vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 28. května 2010

__________________

Abstract Setinská, P. Application of value added tax for local governments. The bachelor thesis. Brno 2010. The bachelor thesis deals with the application of value added tax for local governments. It focuses on the issue of conditions under which the public administration subjects will become the payer of the value added tax. It defines what the object of the tax is, when municipalities have the right to deduct the tax and how to keep records for value added tax purposes. It divides chargeable event on those municipalities which are liable to the value added tax and which are not. Furthermore implications of value added tax on municipal management are mentioned. The issue is applied to the town of Vyškov which became the payer of value added tax in 2009. Keywords Value added tax, local government, chargeable event, tax deduction, management implications.

Abstrakt Setinská, P. Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků. Bakalářská práce. Brno 2010. Bakalářská práce se zabývá uplatňováním daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků. Je zaměřena především na problematiku, za jakých podmínek se subjekty veřejné správy stanou plátci daně z přidané hodnoty. Vymezuje, co je předmětem daně, kdy mají obce nárok na odpočet daně a jakou musí vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Provádí rozbor činností, u kterých se daň z přidané hodnoty uplatňuje a u kterých nikoliv. Dále práce zmiňuje dopady daně z přidané hodnoty na hospodaření těchto celků. Tato problematika je aplikována na město Vyškov, které se stalo plátcem daně z přidané hodnoty v roce 2009. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, územně samosprávný celek, zdanitelná plnění, odpočet daně, hospodářské dopady.

5

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

2

Materiál a metody

10

3

Literární rešerše

11

3.1

Vymezení základních pojmů .................................................................... 11

3.2

Obrat obce a jeho sledování pro účel registrace k DPH .......................... 14

3.3

Obec jako plátce DPH .............................................................................. 17

3.3.1

Sazby daně a výpočet daně ..............................................................18

3.3.2

Zdanitelná plnění ............................................................................. 19

3.3.3

Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně ............... 20

3.3.4

Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně ............................ 21

3.3.5

Nárok na odpočet daně ................................................................... 24

3.3.6

Krácený a poměrný nárok na odpočet daně ................................... 26

3.4

Daňové přiznání k DPH .......................................................................... 29

3.5

Evidence pro účely DPH ......................................................................... 30

3.5.1 4

Daňové doklady............................................................................... 30

Vlastní práce

33

4.1

Město Vyškov .......................................................................................... 33

4.2

Výkony veřejné správy a příjmy nepodléhající dani .............................. 33

4.2.1

Druh příjmů a výnosů, které podléhají DPH .................................. 34

4.2.2

Obrat města Vyškova pro nutnou registraci k DPH ....................... 36

4.3

Uplatňování DPH v jednotlivých zdaňovacích obdobích ........................37

4.3.1

Uplatňování DPH ve druhém čtvrtletí roku 2009 ..........................37

4.3.2

Uplatňování DPH ve třetím čtvrtletí roku 2009 ............................. 41

4.3.3

Uplatňování DPH ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 .......................... 42

4.3.4

Uplatňování DPH v prvním čtvrtletí roku 2010 ............................. 46

6

Obsah

4.3.5

Poměrný odpočet u města Vyškova ................................................ 49

4.3.6

Složení daně na výstupu za období 1.4 2009 – 1. 4. 2010 .............. 50

4.4

Rozbor nákladů města při zavedení DPH ............................................... 51

4.5

Přehled výsledku hospodaření za rok 2006 – 2009 .............................. 52

4.6

Dopady DPH na hospodaření města ...................................................... 56

5

Závěr

59

6

Literatura

61

7

Seznam použitých zkratek

63

Seznam tabulek, obrázků a rovnic

7

Seznam tabulek, obrázků a rovnic Tabulky Tabulka 1: Příklady plnění, která vstupují a nevstupují do obratu obce .............. 15 Tabulka 2: Změna sazeb DPH od 1. 1. 2010 ............................................................. 18 Tabulka 3: Výpočet koeficientů metodou zdola ....................................................... 18 Tabulka 4: Koeficienty vypočítané metodou shora ................................................. 19 Tabulka 5: Zdanitelná plnění ..................................................................................... 19 Tabulka 6: Daňové přiznání města Vyškova za duben – červen 2009 (Kč) ........ 37 Tabulka 7: Daňové přiznání města Vyškova za červenec – září 2009 (Kč) ......... 41 Tabulka 8: Daňové přiznání města Vyškova za říjen – prosinec 2009 (Kč) ........ 42 Tabulka 9: Ceník za pronájem prostor ...................................................................... 44 Tabulka 10: Daňové přiznání města Vyškova za leden 2010 (Kč) ......................... 46 Tabulka 11: Vyúčtování tisku Vyškovského zpravodaje (Kč) ................................. 49 Tabulka 12: Vyúčtování roznášky Vyškovského zpravodaje .................................. 49 Tabulka 13: Celková daň na výstupu ......................................................................... 50 Tabulka 14: Náklady při zavádění DPH (v Kč)......................................................... 51 Tabulka 15: Bilance příjmů a výdajů za rok 2006 (v Kč) ........................................ 52 Tabulka 16: Bilance příjmů a výdajů za rok 2007 (v Kč) ........................................ 53 Tabulka 17: Bilance příjmů a výdajů za rok 2008 (v Kč) ........................................ 54 Tabulka 18: Bilance příjmů a výdajů za rok 2009 (v Kč) ....................................... 54 Tabulka 19: Výpočet daňové povinnosti (v Kč) ........................................................ 56 Tabulka 20: Dopad DPH pro rozpočet obce (v Kč) ................................................. 56 Tabulka 21: Srovnání nákladů a navýšení příjmů při zavedení a fungování DPH (v Kč) .............................................................................................................................. 57 Tabulka 22: Podíl nákladů na zavedení a fungování DPH na celkových nákladech města Vyškova za rok 2009. .................................................................... 58 Obrázky Obrázek 1: Možnosti odpočtu daně ........................................................................... 25 Obrázek 2: Složení daně na výstupu .......................................................................... 50 Obrázek 3: Přehled hospodaření města Vyškov 2006 – 2009 .............................. 55 Rovnice Rovnice 1: Výpočet daně metodou zdola .................................................................. 18 Rovnice 2: Výpočet daně metodou shora ................................................................. 18 Rovnice 3: Vypořádací koeficient .............................................................................. 27 Rovnice 4: Poměrový koeficient ................................................................................. 28 Rovnice 5: Výpočet vypořádacího koeficientu ......................................................... 40 Rovnice 6: Vypořádací koeficient .............................................................................. 45 Rovnice 7: Výpočet vypořádání .................................................................................. 45

Úvod a cíl práce

1 1.1

8

Úvod a cíl práce Úvod

Územně samosprávné celky patří mezi subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. To znamená, že jejich hlavní poslání je výkon veřejné správy. Vedle toho vykonává většina obcí ve větším či menším rozsahu i ekonomické činnosti, proto uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí je dosti problematické. Daň z přidané hodnoty u nás platí od 1. 1. 1993, kdy byl v platnosti zákon č. 588/1992 Sb. Obce musely rozlišovat hospodářskou a hlavní činnost pro účely daně z přidané hodnoty. Jelikož se výnosy z hlavní činnosti nezapočítávaly do obratu pro účel registrace, tak nebylo tolik obcí, které by se staly plátci daně z přidané hodnoty. Po vstupu České republiky do Evropské unie k 1. 5. 2004 vzešel v platnost zákon, který upravuje daň z přidané hodnoty a to zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon musí být v souladu se směrnicemi Evropského společenstva. Činnosti obcí jsou rozdělovány jen z pohledu co je výkon veřejné správy a ekonomickou činností, není důležité, jestli jde o hlavní či hospodářskou činnost. Proto po vstupu do Evropské unie přibylo územně samosprávných celků, které se staly plátci daně z přidané hodnoty. Celkem zásadní pro tuto problematiku byla novela zákona účinná od 1. 1. 2009, která obsahovala i nové vymezení obratu pro účely registrace k dani. Bylo zrušeno ustanovení, že se do obratu veřejnoprávních subjektů nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Tato změna zapříčinila, že se hodně územně samosprávných celků stalo plátci daně z přidané hodnoty, protože nájmy bytů, nebytových prostor a pozemků patří mezi časté činnosti u obcí a příjmy z ní plynoucí tvoří velkou část ekonomické činnosti obce. S uplatňováním daně z přidané hodnoty přibylo obcím plno nových povinností, jak administrativních, tak nutnost správné evidence. Je také nutné, aby územně samosprávné celky uměly ekonomickou činnost správně rozdělit na plnění, která jsou zdanitelná, osvobozená od daně bez nároku na odpočet a plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně, která jim vstupují do obratu a která nikoliv.

1.2 Cíl práce Cílem práce je analyzovat uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků. Popsat podmínky za jakých se musí obec stát plátcem daně z přidané hodnoty. Vymezit co je předmětem daně, kdy mají obce nárok na odpočet daně, a jakou musí vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Provést rozbor činnosti, u kterých se daň z přidané hodnoty uplatňuje

Úvod a cíl práce

9

a u kterých se neuplatňuje. V praktické části analyzovat situaci konkrétní obce a na základě údajů vybrané obce budou posouzeny činnosti, u kterých obec musí uplatňovat daň z přidané hodnoty a činnosti, které dani z přidané hodnoty nepodléhají. Práce bude také zaměřena na problematiku uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků a problematiku poměrného nároku na odpočet daně u přijatých plnění používaných k ekonomické činnosti i k výkonu veřejné správy. V závěru zhodnotím, jaké dopady mělo uplatňování daně z přidané hodnoty na hospodaření obce.

Materiál a metody

10

2 Materiál a metody V literární rešerši jsem použila především metodu deskripce. Stěžejní materiál, ze kterého jsem čerpala, byl zákon č. 253/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH). Informace o dani z přidané hodnoty (dále jen DPH) jsem čerpala ze ZDPH, který byl platný pro rok 2009 a následně pro rok 2010. Vycházela jsem i ze zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (dále jen ZoO), odborné literatury a internetových zdrojů, které se zabývají DPH u územně samosprávných celků (dále jen ÚSC). Ve vlastní práci jsem sledovala období od 1. 4. 2009 – 1. 4. 2010, tj. od data, kdy se Vyškov stal plátcem DPH. Nejdříve jsem rozdělila činnosti, které město vykonává v rámci veřejné správy a ekonomické činnosti. Uvedla jsem důvody, proč se město stalo plátcem DPH. Dalším bodem této části byla analýza daňových přiznání, které město během sledovaného období podalo na finančním úřadě. U každého přiznání jsem udělala rozbor, z jakých činností se skládalo, zdali šlo o zdanitelné nebo osvobozené plnění a vypočítala jsem všechny příslušné koeficienty, které slouží k výpočtu kráceného nároku na odpočet daně. Provedla jsem kalkulaci, kolik finančních prostředků muselo město vynaložit během prvního roku zavádění DPH. K tomuto jsem využila městem přijaté faktury za jednotlivá období. Pro správné vyčíslení, jak město Vyškov během posledních 4 let hospodařilo, sem použila závěrečné účty města, ve kterých se průběh jednotlivých roků pečlivě zaznamenává. Další důležitou částí bylo posouzení efektivity neboli dopadu DPH na hospodaření města. Pro správné určení efektivity DPH, jsem využila usnesení ze zasedání Rady města Vyškova, kde byly jednotlivé případy, které podléhají DPH rozebrány. Následovalo srovnání celkových nákladů s dopady DPH na hospodaření města. Na závěr byla použita metoda syntézy na celkové shrnutí dané problematiky.


11

3 Literární rešerše 3.1 Vymezení základních pojmů Daňová oblast DPH se řadí mezi nepřímé daně. Upravuje ji zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daň se uplatňuje na zboží, služby a nemovitosti. Předmětem daně je: a) dodání zboží nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku (§ 2 odst. 1, ZDPH). U obcí se výjimečně uskutečňuje plnění mimo tuzemsko, když se tyto případy vyskytnou, je to velmi ojedinělé, proto jsou pro nás hlavně podstatné body a, b. Územní působnost: a) tuzemsko – území České republiky (dále jen ČR), b) třetí země – území mimo území Evropského společenství (dále jen ES), c) území ES – stanovené příslušným právním předpisem ES (§ 3 odst. 1, ZDPH). Úplata – rozumí se tím částka v peněžních nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžního plnění (§ 4 odst. 1 písm. a) ZDPH). Daň na vstupu – je to daň obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou povinnou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou (Boněk, 2010). Daň na výstupu – je daň, kterou je povinen plátce přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží,


12

daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou (Boněk, 2010). Zdanitelné plnění – zdanitelnými plnění jsou pouze ta plnění, na která se nevztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně ani osvobození od daně s nárokem na odpočet daně. Zdanitelným plnění je tedy dodání zboží a převod nemovitosti za úplatu s místem plnění v tuzemsku, které podléhají dani na výstupu ve výši 10 % nebo 20 % a jsou předmětem DPH podle § 2 odst. 1 písm. a)ZDPH. Zdanitelným plnění je také poskytování služeb za úplatu s místem plnění v tuzemsku, které podléhají dani na výstupu ve výši 10 % nebo 20% a které podle § 2 odst. 1 písm. b) ZDPH předmětem DPH (Boněk, 2010). Místo plnění – podle Musilové, Fitříkové (2009, s. 142) musí plátce, který uskutečňuje plnění být schopen určit, která plnění jsou předmětem daně. Zdanitelným plněním jsou pouze ta, která jsou uskutečněna v tuzemsku, proto je určení místa plnění velmi důležité. V případě, že se jedná o zdanitelné plnění je plátce povinen přiznat daň ve výši platné sazby DPH. Jedná-li se o plátce, který plnění přijímá a místo plnění je tuzemsko, vzniká mu nárok na odpočet daně. To pouze za podmínek, že přijaté plnění je zároveň zdanitelné plnění, u kterého uplatní základní nebo sníženou sazbu daně. Základ DPH – patří sem všechny úplaty, které plátce daně obdržel nebo má obdržet za uskutečněná zdanitelná plnění od osoby, pro kterou uskutečnil zdanitelné plnění, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění (Boněk, 2010). Plátce DPH se může podle § 94 ZDPH stát pouze osoba povinná k dani. Osoba povinna k dani: a) osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak, osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti, b) ekonomickou činností se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytující služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně (§ 5 odst. 1,2 ZDPH).


13

Osoba osvobozená od uplatňování daně je dle § 96, ZDPH definována jako: -

osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud tento zákon nestanoví.

Oblast územní samosprávy Územně samosprávný celek – podle ústavy (1992) se ČR člení na obce, které jsou základními ÚSC, a kraje, které jsou vyššími ÚSC. ÚSC jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obec je vždy součástí vyššího samosprávného celku. Vytvořit nebo zrušit vyšší ÚSC lze jen ústavním zákonem. ÚSC jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem. Obec má zřízen obecní úřad, kde je spravována zastupitelstvem obce, radou, starostou a zvláštními orgány obce. Obec, která má více jak 3000 obyvatel je městem. Město má městský úřad, na kterém je samostatně spravováno zastupitelstvem města, radou města, zvláštními orgány města a starostou (§ 2, 3, 5, ZoO). Veřejnoprávní subjekt – s účinnosti od 1. 1. 2009 vstupuje v platnost zákon č. 302/2008 Sb., kterým se mění zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Hlavním důvodem provedených úprav je zajištění aplikace Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (tzv. Recast), se kterou je ZDPH od 1. 1. 2007 harmonizován. Novelou také dochází ke změnám ve stanovení obratu pro účely registrace a ve vymezení veřejnoprávních subjektů (Česká daňová správa (dále jen ČDS), 2008). Novelou zákona je zrušen pojem „veřejnoprávní subjekt“ a jeho definice a dochází k úpravě § 5 odst. 3, ZDPH. Podle tohoto ustanovení mají specifické postavení – stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, které se při výkonu působností v oblasti veřejné správy, kdy vystupují jako správní orgány, se nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za tento výkon přijímají úplatu (ČDS, 2008). Obce se považují za osoby povinné k dani v případě že: a) při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy budou provádět činnosti, které by narušovaly podle rozhodnutí příslušného orgánu závažně pravidla hospodářské soutěže, příslušným orgánem, který je oprávněn posuzovat případné výrazné narušení hospodářské soutěže je v současné době Úřad pro ochranu hospodářské, b) uskutečňuje ekonomickou činnost,


14

c) uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3 ZDPH, např. dodávání určitého vyjmenovaného zboží jako vody, plynu, elektřiny, páry, služby v oblasti telekomunikací, dopravy zboží, přeprava cestujících, činnosti reklamní, skladovací, pořádání veletrhů, služby cestovních kanceláří (Boněk, 2010). V některých případech může nastat, že obec vykonává činnost, která není v příloze zákona č. 3 a také se považuje, za osobou povinou k dani př. prodej dřeva z majetku ÚSC. Výkony veřejné správy – „zákon o DPH ani směrnice o společném systému DPH nedefinují, co je výkonem veřejné správy, částečné vysvětlení však poskytuje judikatura Evropského soudního dvora (dále jen ESD). V rozsudku C – 235/85 (Komise v Nizozemském království) ESD vymezil, že pro účely DPH mohou být za výkony v oblasti veřejné správy považovány pouze činnosti vykonávané veřejnoprávními subjekty a to pouze v těch případech, kdy jednají jako orgány veřejné moci. Obě podmínky musí být splněny současně. Pokud je stejná činnost vykonávána subjekty soukromého práva př. advokáti, nejedná se o výkony veřejné správy a takové činnosti nejsou z ekonomických činností vyňaty. Rozhodující pro posouzení, zda veřejnoprávní subjekty jednají jako orgány veřejné moci, je právní režim, v němž činnosti vykonávají“ (Hochmannová, 2009).

3.2 Obrat obce a jeho sledování pro účel registrace k DPH Jak jsem již dříve uvedla je upraveno novelou zákona účinnou od 1. 1. 2009 také změna ve stanovení obratu pro účely registrace. Obratem se pro účely ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: a) zdanitelné plnění, b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet podle § 54 až § 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně (§ 6, odst. 2, ZDPH). „Obec, která vedle výkonu působností v oblasti veřejné správy, uskutečňuje ekonomickou činnost, např. dodání zboží, poskytnutí služby, převod nemovitosti, nebo soustavné využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmu, je osobou povinnou k dani, která sleduje obrat a při překročení stanoveného obratu a je povinna se registrovat k DPH“ (ČDS, 2008). Podle ČSD (2008) se do obratu obce nezapočítávají úplatu za výkon veřejné správy a za uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (kulturní služby, sociální pomoc, poštovní služby apod.). Prostředky, které obce


15

přijímají z EU, státního rozpočtu, rozpočtů ÚSC, státních fondů a nejsou dotací k ceně, nejsou zahrnuty do obratu obce, protože se nepovažují za úplatu za ekonomickou činnost. Příloha č. 3 ZDPH obsahuje vymezení plnění, které když obec vykonává, považuje se za osobu povinnou k dani. Výčet plnění není vyčerpávající, protože uskutečnění ekonomické činnosti, která není uvedena v příloze (např. hospodaření s lesem, včetně prodeje výsledků z hospodaření – dřeva), je pro obec činností, kterou uskutečňuje jako osoba povinná k dani (ČDS, 2008). Následující tabulka uvádí příklady plnění, které vstupují a nevstupují do obratu obce. Tabulka 1: Příklady plnění, která vstupují a nevstupují do obratu obce Vstupuje Hlášení v místním rozhlase Dodávaní zboží v informačním centru – prodej map, pohlednic, dárkových předmětů Prodej místních novin Parkovací služby Prodej stavebního pozemku Poskytnutí věcného břemene Prodej nalezených věcí, které nejsou investičním majetkem Pronájem hmotného movitého majetku Soustavné využívání hmotného movitého majetku – pronájem pozemků, pronájem staveb, bytů, nebytových prostor

Nevstupuje Půjčení hřiště, tělocvičny Provozování koupališť – pokud se jedná o zapůjčení hřiště osobám, které sportovní činnosti vykonávají nebo právnickým osobám pro výkon sportovní činnosti jejich zaměstnanců, či člena TVJ, nikoliv zapůjčení hřiště právnickým nebo fyzickým osobám k uskutečňování jejich ekonomické činnosti Provozování koupališť – poskytování služby úzce souvisejíc se sportem nebo tělesnou výchovou osobám, které sportovní nebo tělovýchovnou činnost vykonávají Vstupné do kina – provozování kulturního zařízení a prodej vstupenek Půjčování knih – činnost knihovny patří mezi poskytování kulturních služeb Prodej investičního majetku, který je obchodním majetkem

Zdroj: Informace ministerstva financí k uplatňování DPH pro ÚSC


16

Podmínky pro správné stanovení obratu pro povinnou registraci u obce „Pro zajištění správného postupu při stanovení výše obratu pro účely registrace k DPH by se měly ÚSC, které nejsou plátci daně zaměřit na: a) rozdělení uskutečněných plnění na kategorii plnění zahrnovaných a nezahrnovaných do obratu, b) zařazení úplaty za konkrétní uskutečněné plnění do obratu ve správném období, c) vyhodnocení místa plnění“ (Musilová, Fitříková, 2009, s. 32). Povinnost registrace k DPH, která ÚSC vznikne, když překročí zákonem stanovený limit 1 000 000 Kč, je upravena v § 95 odst. 1 ZDPH. Podle tohoto zákona musí ÚSC podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém došlo k překročení registračního limitu ÚSC se stávají plátci daně od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily registrační limit. Pozitivní je pro obce to, že po měsíci, ve kterém překročily obrat pro registraci, mají dvouměsíční časový prostor na to, aby se na povinnosti týkající se uplatňování DPH připravily (Musilová, Fitříková, 2009, s. 36). Zákonná registrace ÚSC ÚSC mohou uzavírat smlouvy i s osobami z jiných zemí a za určitých podmínek, může nastat povinnost tzv. zákonné registrace. V některých případech se ÚSC mohou stát plátci daně, pokud uskutečňují ekonomickou činnost, i když nepřekročí obrat 1 000 000 Kč, a to při: a) pořízení zboží z jiného členského státu, pokud hodnota zboží přesáhne v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč (§ 94 odst. 6 a § 95 odst. 6 ZDPH), do této hodnoty se nezahrnuje hodnota pořízení nového dopravního prostředku definovaného v § 4 odst. 3 písm. b) ZDPH a pořízení zboží podléhající spotřební dani, b) pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží podléhajícího spotřební dani z jiného členského státu, c) poskytnutí služby ÚSC s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 nebo § 10 až 10d a § 10j ZDPH zahraniční osobou povinou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, pokud vzniká povinnost přiznat daň a zaplatit daň příjemci služby (§ 94 odst. 11 ZDPH) nebo pokud osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku prostřednictvím své provozovny umístěné v jiném členském státě osobě nepovinné k dani (§ 94 ods.12 ZDPH), (Musilová, Fitříková, 2010, s. 80).


17

Dobrovolná registrace „ÚSC, které jsou osobou povinnou k dani, mohou podat přihlášku k registraci k DPH podle § 95 odst. 7 ZDPH v podstatě kdykoliv. Skutečnost, že tato osoba nepřesáhla zákonem stanovený limit obratu, není důležitá. Pokud ÚSC požádá o registraci dobrovolně, stává se plátcem daně ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. V této souvislosti lze doporučit, aby bylo včas ze strany správce daně doručeno rozhodnutí o registraci k požadovanému datu. Tato právní jistota je velmi významná např. pro provedení fyzické inventarizace obchodního majetku ke dni registrace, u kterého může tato osoba na základě splněných podmínek uplatnit odpočet daně při změně režimu, pro sdělení informace o registraci k DPH obchodním partnerům, přípravu softwaru pro režim plátce atd. V praxi se případy, kdy se ÚSC rozhodne registrovat k DPH dobrovolně, vyskytují jen zcela výjimečně“ (Musilová, Fitříková, 2009, s. 85). Zákaz registrace k DPH Podle ustanovení § 95 odst. 10 ZDPH osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněná podat přihlášku k registraci (Musilová, Fitříková, 2009, s. 87). Zrušení registrace Podle Schneiderové (2008) může být zrušení registrace na popud plátce nebo správce daně, a to pokud: a) za 12 měsíců obrat plátce nedosáhl výše 1 mil. Kč (podat žádost může po uplynutí jednoho roku od data účinnosti registrace), b) ji zruší sám správce daně a to v případě že: - plátce už 12 měsíců bez udání důvodů neuskutečňuje zdanitelná plnění, - plátce neplní povinnosti, které mu zákon stanovuje, - plátce už nadále není osobou povinnou k dani.

3.3 Obec jako plátce DPH „Pokud se obec stane plátcem je povinna uplatňovat daň u uskutečněných plnění, které jsou předmětem daně (§ 2 ZDPH). V souladu se ZDPH vystavuje doklady a uplatňuje správnou sazbu daně nebo osvobození od daně. O údajích vztahujících se k její daňové povinnosti vede evidenci pro daňové účely (§ 100 ZDPH). Podle stanoveného zdaňovacího období (měsíční nebo čtvrtletní) podává daňové přiznání na formuláři ministerstva financí (dále jen MF) a daň je splatná ve stejné lhůtě jako podání daňového přiznání“ (ČDS, 2008).


3.3.1

18

Sazby daně a výpočet daně

V následující tabulce je zobrazena změna sazeb po novele zákona. Tabulka 2: Změna sazeb DPH od 1. 1. 2010 Druh sazby

Pro rok 2009

Pro rok 2010

Základní sazba daně Snížená sazba daně

19 % 9%

20 % 10 %

Zdroj: Informace MF k novelám zákona o DPH od 1. 1. 2010

Jak můžeme vyčíst z tabulky, sazby daně se zvýšily o 1 %. To ovšem znamená změnu ve výpočtu daně z přidané hodnoty. Daň se počítá různými metodami. Jedna z metod, je tzv. metoda zdola.

Daň na výstupu = základ daně * koeficient (K1)

Rovnice 1: Výpočet daně metodou zdola Tabulka 3: Výpočet koeficientů metodou zdola Sazby daně Základní Snížená

Koeficient (K1) 0,20 0,10

Zdroj: Musilová, Fitříková, 2010

Další metoda, kterou lze DPH vypočítat je metoda shora.

Daň na výstupu = úplata * koeficient (K2)

Rovnice 2: Výpočet daně metodou shora


19

Tabulka 4: Koeficienty vypočítané metodou shora Sazby daně Základní Snížená

Koeficient (K2) 0,1667 0,0909

Zdroj: Musilová, Fitříková, 2010

3.3.2

Zdanitelná plnění

Tabulka 5: Zdanitelná plnění Účet 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2111 2112 2119 213x 213x 213x 213x 213x 213x 3112 Výnosy

Název úplaty Prodej místních novin, knih, brožur, časopisů Hlášení v místním rozhlase Dodání vody, tepla, elektřiny Prodej dřeva, dřevní hmoty Provoz kabelové televize včetně poplatků Provozování služeb (čištění komunikaci, úklid sněhu atd.) Poskytování prostor nebo jiný provoz reklamních služeb (pronájmy sloupů veřejného osvětlení, zábradlí, ploch atd.) Kopírování za úplatu Služby ubytování a stravování (ubytovny, kempy atd.) Služby pořádání výstav a veletrhů Služby konzultační, právní Služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby Náhrady telefonních poplatků za soukromé hovory, náhrady PHM za používání vozidel pro soukromé účely – jen pokud je uplatněn odpočet na vstupu, jinak není předmětem Poplatky za veřejné WC Platby požární ochraně Vedení účetnictví jiným účetní jednotkám Informační centrum Věcná břemena Pronájmy parkovacích míst Krátkodobé pronájmy Pronájmy movitých věcí Pronájmy pro reklamní účely Pronájmy ploch pro umístění antén, výherních automatů atd. Nájem pozemků, staveb a bytových a nebytových prostor jiným plátcům Převod staveb bytů a nebytových prostor Provize od pojišťovny za penzijní připojištění Vedení účetnictví pro obce a PO, podnikatelská činnost

Zdroj: Schneiderová 2008


20

Mezi zdanitelnými plněními jsou sice zahrnuty i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, ale u těchto plnění se daň uplatňuje, jen za určitých podmínek, které si v následující části objasníme. Takovou problematičtější věcí je parkování a věci s tím související. Podle § 56 ZDPH je nájem pozemků osvobozen od daně, přičemž osvobození se nevztahuje na nájem prostor a míst k parkování vozidel, a to bez ohledu na to, zda je poskytován na krátkodobé nebo dlouhodobé bázi. Při nájmu uplatní plátce základní sazbu daně 20 % (Pitner, Benda, 2009, s. 454). „V některých případech může být pronájem ploch k parkování zařazen mezi výkony veřejné správy. Tato situace nastane v případě, kdy jsou plochy určené k parkování pronajímány na veřejných komunikacích a poskytovány veřejnoprávním subjektem – městem. V tomto případě město vystupuje jako orgán veřejné moci, neboť má oprávnění rozhodovat o povolení nebo zákazu parkování na určitých veřejných komunikacích, o poplatcích nebo o stanovení pokut za překročení povoleného časového limitu a jedná přitom ve zvláštním právním režimu“(Hochmannová, 2009). Vymezení místní komunikace nebo jejího určeného úseku, na dobu časově omezenou, nejvýše na dobu 24 hodin, kdy v souladu s § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, obec pro účely organizování dopravy ve svém nařízení vymezí oblasti, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, se z hlediska ZDPH považuje za výkon působnosti v oblasti veřejné správy. Vybraná částka nevstupuje do obratu pro registraci (ČDS, 2007).

3.3.3

Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně

Mezi plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně patří: a) dodání zboží do jiného členského státu, b) c) d) e)

pořízení zboží do jiného členského státu, vývoz zboží, poskytnutí zboží do třetí země, osvobození ve zvláštních případech,

f) g) h) i)

přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží, přeprava osob, dovoz zboží, dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 63, odst. 1, ZDPH).

Taková to plnění u ÚSC jsou prováděna velmi zřídka.


3.3.4

21

Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně

Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně jsou dle Pitnera, Bendy (2009, s. 171): a) b) c) d) e) f) g) h) i)

j)

poštovní služby (§ 52), rozhlasové a televizní vysílání (§ 53), finanční činnosti (§54), pojišťovací činnosti (§ 55), převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56), zdravotnické služby a zboží (§ 58), sociální pomoc (§ 59), provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (§ 61), sem zařazuje Schneiderová (2008): - „služby pro vlastní členy vymezených právnických osob, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, proti zaplacení členského příspěvku, - služby a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí, - poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k vymezeným činnostem, např. církev poskytne za úplatu řádové sestry pro služby sociální pomoci v ústavu sociální péče, - služby souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, - kulturní služby a zboží např. provozování divadla městem ze vstupného se nebude přiznávat daň na výstupu“, dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně §62), (Pitner, Benda, 2009, s. 171).

Podle Dostálové (2009) je převod a nájem pozemků, staveb, bytů, nebytových prostor a nájmu dalších zařízení (§ 56) osvobozen při: a) převodu staveb, bytů a nebytových prostor po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, b) převodu pozemků, s výjimkou převodu stavebních pozemků, c) nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, d) prodeji bytů, pokud stavba je starší tří let od kolaudace, e) prodeji nemovitostí v případě, že stavba je starší tří let od kolaudace. Stavebním pozemkem se pro účely zákona o DPH rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba


22

spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc (§ 56 odst. 3 ZDPH), (Pitner, Benda, 2009, s. 443). „Plnění osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně se nezapočítávají do obratu, případy kdy tato plnění vstupují do obratu: -

finanční činnosti úplaty za ručení na půjčku nebo úroky z půjčky, u obcí výjimečně, i výnosy z cenných papírů, pokud se jedná o výnosy z prostředků určených k trvalému zhodnocování, převod pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, osvobození dle § 56 se nevztahuje na nájem pozemků, staveb bytů a nebytových prostor a to když se jedná o: krátkodobý nájem stavby (do 48 hodin), nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem trvale instalovaných strojů a zařízení“(Schneiderová, 2008).

Výše zmíněná plnění se nezapočítávají do obratu, pokud se jedná o: -

doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně, prodej hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo, pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem, o kterých osoba povinná k dani účtuje, nebo o kterých vede evidenci (§ 6, odst. 2, ZDPH).

Zdaňování nájmů u obcí Novela platná k 1. 1. 2009 zrušila ustanovení, že se do obratu veřejnoprávních subjektů nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Nájmem se pro účely DPH rozumí jak nájem, tak podnájem. Obec je osobou povinnou k dani, pokud uskutečňuje nájem v rámci ekonomické činnosti. Při výkonu veřejné správy, kdy za nájem veřejných prostranství je vybírán poplatek, obec není osobou povinnou k dani. Nájmy můžeme rozdělit podle Kučerové (2009) do tří kategorií: Nájem jako zdanitelné plnění a) Krátkodobý pronájem staveb, bytů, nebytových prostor, pozemků. Krátkodobým nájmem se rozumí nájem, který trvá nejdéle 48 hodin nepřetržitě. Do tohoto nájmu se započítává popřípadě i vnitřní movité vybavení a dodání tepla, chladu, vody nebo plynu. b) Krátkodobý a dlouhodobý nájem movitých věcí, prostor a míst k parkování. Pronájem movitých věcí je vždy zdanitelným plnění, pokud se jedná o věci, které nepatří mezi osvobozené činnosti. V případě, že by nájem bytu a jeho zařízení se nebral jako společný nájem, byl by nájem zařízení brán jako pronájem movitých věcí. Existuje možnost, kdy se


23

bude pronájem movité věci považovat za osvobozený, a to v případě pronájmu bytu včetně jeho zařízení. Pokud nejsou tyto dva nájmy odděleny, budou se považovat za dlouhodobý pronájem a od DPH osvobozeny. c) Nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. d) Nájem podle nájemních smluv, ve kterých se podle obsahu nejedná o smlouvy nájemní podle občanského nebo obchodního zákoníku. Jak uvádí Kučerová (2009) „může se jednat o následující typy smluv: -

pronájem plochy budovy na reklamu, pronájem malých částí pozemků pod billboardy, pronájem sloupů veřejného osvětlení na směrovky a reklamní tabule, pronájem zábradlí na směrovky a reklamy, pronájem plochy podlah pod výherními hracími přístroji, nápojovými automaty, anténami“.

Úplaty z těchto vyjmenovaných smluv jsou zdanitelnými plněními (službami podle § 14, ZDPH), protože se nejedná o smlouvy nájemní, ale o užití práva. Proto je velice důležité vycházet ne z názvu, ale ze znění smluv. „Pokud by ale byla sjednaná smlouva o pronájmu pozemků, kde vlastník billboardu atd. má k majetku neomezený přístup, pozemek je nějakým způsobem vymezen, tak se již jedná o typickou nájemní smlouvu“ (Kučerová, Schneiderová, 2009). Nájem jako zdanitelné plnění se počítá do obratu pro registraci, po registraci se musí zdanit daň na výstupu a může se uplatnit daň na vstupu. Nájem jako osvobozené plnění Dlouhodobý nájem: - pozemků, - staveb, - bytů, - nebytových prostor. Pokud pronajímá obec dlouhodobě pozemky, stavby, byty a nebytové prostory jinému plátci daně. Může se rozhodnout, jestli zdaní daň na výstupu a uplatní daň na vstupu nebo jej nechá osvobozený. Pokud se obec rozhodne uplatnit DPH u dlouhodobého nájmu plátci daně, stává se z nájmu zdanitelné plnění. V případě pronájmu neplátci daně, nemůže být tento pronájem zdaněn. Nájem jako osvobozené plnění vstupuje do obratu, ale po registraci je osvobozen od daně (Kučerová, 2009).


24

Nájem jako výkon veřejné správy -

nájem hrobového místa, poplatek za užívání veřejného prostranství, výběr parkovného z časově omezeného stání (Kučerová, Schneiderová, 2009).

Nájem jako výkon veřejné správy se nezahrnuje do obratu pro nutnou registraci k DPH, není předmětem daně a obec v tomto případě není osobou povinnou k dani.

3.3.5

Nárok na odpočet daně

„Jak zdůrazňuje ESD, obecným principem systému DPH je, že daň je uplatňována na plnění na výstupu po uplatnění odpočtu ze souvisejících plnění pořízených na vstupu. Proto nárok na odpočet tvoří podstatnou část systému DPH a ve svém principu nesmí být omezován, to znamená, že nesmí být omezován nad rámec ustanovení směrnice o společném systému DPH a případných individuálních výjimek autorizovaných pro jednotlivé členské státy. Systém odpočtu daně má za účel zbavit plátce daně zaplacené na vstupu v průběhu celé jeho ekonomické činnosti. Tím zajišťuje, že veškeré ekonomické činnosti, které jsou samy předmětem daně, jsou zdaněny zcela neutrálním způsobem“ (Hochmannová, 2009). Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně podle Schneiderové (2008): a) věcná podmínka - plátcem vystavený daňový doklad, - daňový doklad musí obsahovat všechny náležitosti podle § 28, b) časová podmínka „NEJDŘÍVE, za období ve kterém: bylo uskutečněno zdanitelné plnění, byla přijata (zálohová) úplata, vznikla povinnost přiznat daň (pořízení zboží z EU), daň byla vyměřena (u dovozu zboží). NEJPOZDĚJI do uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být odpočet nejdříve uplatněn“(Schneiderová, 2008). Obec má nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění své ekonomické činnosti – plnění na vstupu. Nárok vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění a dnem přijetí platby plátcem (Schneiderová, 2008). Plný nárok na odpočet má u přijatých zdanitelných plnění, která použije k výhradně pro uskutečnění plnění v § 72 odst. 2 ZDPH (ČDS, 2008).


25

Nárok na odpočet v plné výši má: -

u plnění s povinností přiznat daň na výstupu, osvobozená plnění s nárokem na odpočet daně, plnění pro svoji ekonomickou činnost mimo tuzemsko, pokud by měla nárok na odpočet daně v tuzemsku (Schneiderová, 2008).

Nárok na odpočet daně nemá: -

u plnění, která použila k výkonu veřejné správy, plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, plnění použita k reprezentaci (ČDS, 2008).

Pokud plnění použije současně k výkonu veřejné správy a ekonomické činnosti, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši (§ 72 odst. 5 ZDPH). Při uplatňování poměrného nároku na odpočet daně, je postup určení poměrné výše zcela na plátci daně, protože zákon konkrétní postup nestanovuje. Jestliže přijatá zdanitelná plnění použije pro plnění, u kterých má plný nárok na odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je povinen nárok na odpočet daně krátit (§ 72 odst. 4 ZDPH), (ČDS, 2008). Jak uvádí Musilová, Fitříková (2010, s. 230) „ÚSC tím, že mohou uplatňovat i poměrnou část odpočtu, se liší od podnikatelských subjektů, které mají plný nárok, popřípadě krácený nárok na odpočet daně. Proto mají obce i složitější postup při uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu a je důležité si položit otázku, k jakému účelu je konkrétní přijaté zdanitelné plnění určeno a použito. Správná odpověď na tuto základní otázku je zásadním předpokladem pro správný postup při uplatnění nároku na odpočet daně, tj. při rozhodování o tom, zda u konkrétního zdanitelného plnění mohou ÚSC uplatnit plný nárok na odpočet daně, popřípadě uplatní odpočet v poměrné výši nebo jsou nuceny respektovat zákaz odpočtu, popř. jsou povinny nárok na odpočet krátit“.

Obrázek 1: Možnosti odpočtu daně Zdroj: Vlastní zpracování


3.3.6

26

Krácený a poměrný nárok na odpočet daně

Zkracování nároku na odpočet daně Krácený nárok na odpočet daně má podle Musilové, Fitříkové (2010, s. 247) plátce, který kromě plnění, u nichž má plný nárok na odpočet daně, uskutečňuje i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, u kterých nárok na odpočet daně nemá. Pro krácení nároku na odpočet daně se používá tzv. zálohový koeficient. Tento koeficient odpovídá vypořádacímu koeficientu, vypočteného z údajů za předchozí kalendářní rok. V daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku ÚSC se vypočte vypořádací koeficient z hodnot uskutečněných plnění, realizovaných v daném kalendářním roce, a provede tzv. roční vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění. Takto vypočítaný koeficient použije ÚSC jako koeficient zálohový pro účely krácení nároku na odpočet daně v následujícím roce (Musilová, Fitříková, 2010, s. 247). Samotný výpočet poměrné části odpočtu daně u krácených zdanitelných plnění je podle § 76 odst. 1, ZDPH následující: Daň na vstupu u krácených plnění * zálohový koeficient Výpočet koeficientu a jeho náležitosti při krácení odpočtu daně Koeficient se podle § 76 odst. 2 stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškeré plátcem uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně (součet řádků 1 a 2 a 20 až 25 daňového přiznání) a ve jmenovateli celkový součet údajů v čitateli a navíc součet uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (vykazuje se v řádku 50 daňového přiznání). Do čitatele i jmenovatele koeficientu se přitom započítávají i přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 21 odst. 1 nebo uskutečnění plnění (Pitner, Benda, 2009, s. 236). Do koeficientu se podle Dvořákové (2009) nezapočítává: -

prodej dlouhodobého hmotného majetku, používaného pro ekonomickou činnost, příležitostné finanční služby, převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor


27

Koeficient se vypočítá podle Markové (2009, s. 122) takto:

K1 = Rovnice 3: Vypořádací koeficient

Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na dvě desetinná místa nahoru a počítá se z údajů za celé vypořádací období, tj. obvykle za kalendářní rok (Pitner, Benda, 2009, s. 236). Podle Markové (2009, s. 122), pokud při výpočtu koeficientu je jmenovatel kladný a čitatel je nulový nebo záporný, považuje se koeficient za nulový. Další možností je, když se jmenovatel rovná nule nebo je záporný a čitatel je kladný nebo nulový, koeficient nabývá hodnoty jedné. Když je vypočítaný koeficient roven 0,95 nebo vyšší považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši. Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku. Pokud údaje pro výpočet koeficientů za předcházející rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Správce daně v případě pochybností o správnosti výše zálohového koeficientu stanoveného plátcem postupuje podle zvláštního právního předpisu (Marková, 2009, s. 122). Zálohový koeficient = roční vypořádací koeficient z předchozího roku Uplatnění poměrné části odpočtu Poměrný nárok na odpočet daně obce uplatní v případě, že uskutečňují výkon veřejné správy i ekonomickou činnost. Poměrné uplatnění nároku na odpočet daně je však na rozdíl od krácení nároku koeficientem prováděno před uvedením příslušných hodnot v daňovém přiznání. ZDPH stanoví přesný postup při tzv. zkracování nároku na odpočet daně (§ 76 zákona), nestanoví však žádný konkrétní postup při výpočtu poměrné části odpočtu ve smyslu § 72 odst. 5 ZDPH. ÚSC si musí sami zvolit metodu výpočtu poměrné části, na které budou schopni prokázat oprávněnost poměrné výše odpočtu daně, které v daňovém přiznání uplatnily (Musilová, Fitříková, 2010, s. 259). 1

ZPSNNOD = veškerá uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně Č = čitatel ZPOBNNO = veškerá uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně


28

„V praxi se jako nejjednodušší a zároveň průkazná jeví metoda výpočtu tzv. poměrového koeficientu, která je založena na výpočtu podílu uskutečněných ekonomických činností z celkového objemu výkonů, který zahrnuje i činnosti, které nejsou ekonomické (např. výkony veřejné správy). Výpočet „poměrového” koeficientu pro účely výpočtu poměrné části odpočtu může vypadat např. takto“ (Musilová, Fitříková, 2010, s. 259):

Poměrový koeficient2 = Rovnice 4: Poměrový koeficient

Jak sem výše uvedla, není přesně dáno, jako by se měl poměrný nárok na odpočet daně počítat. „Existuje více možností výpočtu, pomocí poměru využití konkrétního obchodního majetku pro ekonomickou činnost, který se zároveň používá pro výkon veřejné správy: - u spotřeby pohonných hmot lze vycházet z poměru ujetých km pro ekonomickou činnost podle knihy jízd, - u spotřeby energií a služeb k nemovitostem se vychází z poměru využití prostor pro ekonomickou činnost, u výpočtu vychází z m2 podlahové plochy, - u spotřeby energií a služeb k nemovitostem podle skutečného provozu na základě kalkulovaných nákladů (u kulturního domu podle počtu osvobozených, zdaňovaných a veřejnoprávních apod.)“ (Musilová, Fitříková 2010, s. 261). Nárok na odpočet daně při změně režimu Plátce má podle § 74 odst. 1,2 poté, co se zaregistruje, nadále obecně nárok na odpočet daně u zboží a služeb pořízených v období 12 měsíců před datem registrace, které jsou k datu registrace jeho obchodním majetkem, podle úpravy od 1. 1. 2009 má plátce nárok na odpočet daně i u zboží a služeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně jeho obchodním majetkem nejsou, pokud se staly součástí hmotného majetku či odpisovaného nehmotného majetku vymezeného podle zákona o daních z příjmů, případně pozemků nebo zásob, které k datu registrace jeho obchodním majetkem jsou. Obdobně má plátce nárok na odpočet daně při dovozu zboží a při pořízení nemovitosti (Pitner, Benda, 2009, s. 231).

2

PřEČ = veškeré příjmy a výnosy za uskutečněná plnění PřVS = příjmy z výnosů veřejné správy


29

3.4 Daňové přiznání k DPH Pro účely splnění povinnosti podat v zákonem stanovené lhůtě daňové přiznání k DPH použije plátce, tj. ÚSC, tiskopis přiznání ministerstva financí 54 01 – vzor č. 15. Jedná se o univerzální tiskopis, který slouží pro podání tří typů daňového přiznání, a to: a) řádné daňové přiznání, které podává plátce do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, b) opravné daňové přiznání, které podává plátce nejpozději ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období; toto přiznání podává plátce v případě, že po podání řádného daňového přiznání zjistí, že v tomto přiznání uvedl chybné údaje a přitom dosud neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného daňového přiznání, c) dodatečné daňové přiznání (Musilová, Fitříková, 2009, s. 248). Zdaňovacím obdobím u plátce DPH může být: a) kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, b) pokud obrat plátce dosáhl za předcházející kalendářní rok 10 000 000 Kč, je jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, c) existuje tu možnost pro plátce, jehož obrat přesáhl částku 2 000 000 Kč za předcházející kalendářní rok, aby si zvolil dobrovolně jako zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu ohlásil správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku, d) pokud není známý obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví si zdaňovací období podle předpokládaného ročního obratu v běžném roce (Pitner, Benda, 2009, s. 323). Všechny typy daňových přiznání k DPH je možné podat několika způsoby. Forma podání vyplývá z úpravy obsažené v § 40 ZSDP3. ÚSC stejně jako ostatní plátci daně mohou podat řádné, opravné nebo dodatečné daňové přiznání. Daňové přiznání se může podat třemi způsoby: a) přímo u místně příslušného finančního úřadu, b) prostřednictvím pošty, c) elektronickou formou (Musilová, Fitříková 2009, s. 252). Povinnost zaplatit daň podle Musilové, Fitříkové (2009, s. 253) vyplývá z úpravy obsažené v § 108 ZDPH. Toto ustanovení obsahuje přesné vymezení, které osoby jsou povinni přiznat a zaplatit daň správci daně. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§ 101, odst. 1, ZDPH). 3

ZSDP – zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů


30

Zaplatit daň může plátce podle Musilové, Fitříkové (2009, s. 254): - v hotovostní podobě na pokladně místně příslušného finančního úřadu, - prostřednictvím pošty (úhradou poštovní poukázky), - bezhotovostně, tj. z běžného účtu. Po přijetí platby správcem daně nebo příslušného finančního úřadu se daň považuje za zaplacenou.

3.5 Evidence pro účely DPH Základními povinnostmi plátce je vedení evidence pro účely DPH. Pokud ji plátce daně neplní, vzniká tu možnost uložení pokuty ÚSC. Může to vést až k nemožnosti správce daně stanovit daňovou povinnost plátce. Základním předpokladem pro správné sestavení daňového přiznání k DPH je pochopení principů vedení záznamní povinnosti pro účely DPH. Obce musí evidovat pro účely DPH veškeré údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti, kterou plátce uvádí v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (Musilová, Fitříková, 2010, s. 312). „Z obsahu daňového přiznání, resp. z členění řádků platného tiskopisu daňového přiznání DPH v návaznosti na úpravu obsaženou v § 100 ZDPH lze dovodit, že plátce je povinen vést záznamy pro účely DPH v členění na údaje o: a) zdanitelných plnění, b) plnění osvobozených s místem plnění mimo tuzemsko a s nárokem na odpočet daně, c) doplňující údaje (při třístranném obchodu), d) plnění s nárokem na odpočet, e) plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet“ (Musilová, Fitříková 2009, s. 258). Podstatné však je, aby záznamní povinnost pro účely DPH byla vedena takovým způsobem, aby plátci umožnila sestavení daňového přiznání v předepsaném členění, tj. v návaznosti na jednotlivé řádky platného tiskopisu předepsaného MF ČR.

3.5.1

Daňové doklady

Podle Musilové, Fitříkové (2009, s. 169) jsou daňové doklady nejdůležitější dokumenty z pohledu DPH. Dokladem se prokazuje nejen nárok na odpočet daně na vstupu, ale také konkrétní plnění, které plátce uskutečnil. Údaje, uvedené na daňových dokladech za přijatá i uskutečněná plnění, se uvádí v daňové evidenci pro účely DPH, která slouží jako podklad pro sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. ÚSC jsou ze zákona povinni uchovávat všechny daňové doklady (tj. přijaté i vystavené) ve stanovené lhůtě. Daňový doklad vystavuje plátce pouze na tři typy plnění.


31

Jedná se o daňové doklady týkající se: a) dodání zboží, b) převodu nemovitosti, pozemku, stavby, c) poskytnutí služby. Daňové doklady můžeme rozdělit na: a) přijaté daňové doklady, b) vystavené daňové doklady. „Takto rozdělené doklady, znamenají pro příjemce a vystavitele daňového dokladu odlišné povinnosti z hlediska DPH. U vystavitele představuje částka, uvedená na dokladu, daň na výstupu, kterou musí přiznat a u příjemce téhož daňového dokladu představuje částka DPH nárok na odpočet daně na vstupu. Pokud plátce nevystaví daňový doklad, i když uskutečnil zdanitelné plnění nebo přijal platbu před jeho uskutečněním, nezbavuje se tím povinnosti uplatnit daň na výstupu. Naproti tomu plátce, který je příjemcem zdanitelného plnění, není schopen prokázat nárok na odpočet daně, jestliže nemá k dispozici daňový doklad. Toto může vést u příjemce plnění i k neuznání nároku na odpočet, pokud si vystavení daňového dokladu nezajistí. Plátce, který příjme úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění a k datu přijetí úplaty mu povinnost přiznat daň nevznikne, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty“ (Musilová, Fitříková 2009, s. 169). Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet, je podle § 26 odst. 1, ZDPH povinen vystavit daňový doklad, a to: a) do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není zřízena za účelem podnikání, b) do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. Plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, odpovídá za správnost údajů na daňovém dokladu, a to i v případě, že k vystavení daňového dokladu je zmocněna i jiná osoba. Pokud byl daňový doklad vystaven v cizím jazyce a vystavil jej plátce daně, nebo byl doklad vystaven jeho jménem nebo plátce takový daňový doklad přijal, na vyžádání správce daně je povinen zajistit překlad daňového dokladu do češtiny (Pitner, Benda, 2009, s. 110).


32

Uchování daňových dokladů Plátce je povinen uchovávat podle § 27, ZDPH všechny daňové doklady nejméně po dobu 10 let, a to do konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo, a to na plátcem určeném místě. Plátce pak po celou tuto dobu odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost obsahu a další povinnosti a je povinen umožnit správci daně na jeho žádost bez odkladů přístup k těmto dokladům. Daňové doklady v listinné formě lze převést do elektronické podoby, a tak to je uschovat, pokud je pro převod zvolena metoda, která zaručuje neměnnost obsahu, čitelnost a věrohodnost původu, že doklad bude opatřen zaručeným elektronickým podpisem, nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném certifikátu osoby odpovědné za převod dokladu (Pitner, Benda, 2009, s. 114).

Vlastní práce

33

4 Vlastní práce 4.1 Město Vyškov V této kapitole přímo aplikuji poznatky uvedené výše v teoretické části práce na konkrétním uplatňování DPH u města Vyškova, které se stalo plátcem daně 1. 4. 2009. Ze začátku bych nejdříve uvedla pár informací o městě Vyškov. „Toto město patří do Jihomoravského kraje a leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané, asi 30 km severovýchodně od města Brna. Toto okresní město Jižní Moravy má 23 000 obyvatel. Po staletí představuje kulturní, společenské a hospodářské centrum regionu. K Vyškovu se váže bohatá historie, díky níž patřil od nepaměti k předním moravským sídlům. Dnes je však především moderním evropským městem, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí řadu možností, jak zde strávit příjemné chvíle“ (vyskov-mesto , 2010).

4.2 Výkony veřejné správy a příjmy nepodléhající dani Město Vyškov v rámci své působnosti poskytuje výkony veřejné správy a další činnosti, které dani z přidané hodnoty nepodléhají. Mezi výkony veřejné správy patří: c) d) e) f)

správní poplatky, činnosti lesních hospodářů, pěstební činnosti, hřbitovní poplatky, poplatky ze psů, komunálního odpadu, užívání veřejného prostranství, vstupného, provozování výherního hracího přístroje, povolení vjezdu s motorovým vozidlem, g) parkování na veřejných prostranstvích (město Vyškov vychází ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Příjmy, které DPH nepodléhají: a) odvody příspěvkových organizací, b) příjmy z úroků, c) příjmy z podílu na zisku a dividend, d) přijaté sankční poplatky od jednotlivých odborů městského úřadu, - odbor dopravy, - odbor životního prostředí (správa lesního a vodního hospodářství, ostatní činnosti k ochraně ovzduší, ostatní nakládání s odpady),

Vlastní práce

-

34

OŠKS4 – oddělení kultury (zachování a obnova kulturních památek), městská policie, obecní živnostenský úřad, stavební úřad, OSVV5 – správní činnosti, Odbor místního hospodářství

e) příjmy z finančního vypořádání z předchozích let, f) vratky nevyčerpaných dotací od neziskových organizací, g) přijaté neinvestiční dary, h) přijaté pojistné náhrady, i) přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady, - využívání a zneškodňování komunálních a jiných odpadů, - pohřebnictví, - činnost místní správy, j) neinvestiční transfery přijaté ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU (dotace), k) neinvestiční transfery přijaté od obcí (veřejnoprávní smlouvy), l) neinvestiční transfery přijaté od krajů (finanční podpora pro zrealizování konkrétních projektů).

4.2.1

Druh příjmů a výnosů, které podléhají DPH

Mezi druhy příjmů a výnosů, které vstupují do obratu města Vyškova patří: a) příjmy z poskytování služeb a výrobků - prodej z dřeva z lesů v majetku města - hlášení v místním rozhlase - turistické informační centrum (dále jen TIC) - komisní prodej, provize z prodeje vstupenek - inzerce ve Vyškovském zpravodaji, - uschování věci při soudím vyklizení bytu b) příjmy z prodeje zboží - prodej zboží v turistickém informačním centru c) ostatní příjmy z vlastní činnosti - věcná břemena d) příjmy z pronájmu pozemků Pronájem pozemků je od daně osvobozen bez nároku na odpočet daně. Pokud je pozemek pronajímán jinému plátci daně pro účely uskutečňování 4 5

OŠKS = odbor školství, kultury a sportu OSVV = odbor správy a vnitřních věcí

Vlastní práce

35

ekonomické činnosti, může se pronajímatel rozhodnout, že nájem pozemku bude zdaňovat. V případě, že nájemce není plátce, nemůže se město rozhodnout, jestli nájem zdaní nebo ne. Automaticky se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se ale nevztahuje na pronájem míst k parkování vozidel. V tomto případě musí být pronájem zdaněn a to bez ohledu na to, zdali je místo pronajímáno plátci daně či neplátci. e) příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí -

nebytové prostory (krátkodobé) pronájem bytu pronájem nebytových prostor pronájem garáží pronájem prostor na nápojový automat (dlouhodobý) pronájem nebytových prostor – antény

Příjmy z pronájmu nebytových prostor a bytů jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Osvobození bytů a nebytových prostor se nevztahuje na krátkodobý nájem, který trvá nejdéle 48 hodin nepřetržitě. Dále se osvobození neuplatňuje u nájmu prostor a míst k parkování vozidel, nájmu bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Stejně jako u pronájmu pozemků se pronajímatel bytů a nebytových prostor může rozhodnout u pronájmu jinému plátci daně, zda daň uplatní, či nikoliv. Toto lze provést pouze u dlouhodobého nájmu. U krátkodobého pronájmu neexistuje možnost volby mezi osvobozením od daně a zdaňováním nájmu. Krátkodobý pronájem musí být zdaněn vždy. U pronájmu ploch pro nápojové automaty a antény je uplatňována DPH, protože se pro účely tohoto zákona nepovažují za klasický pronájem, ale za poskytování služeb. f) ostatní příjmy z pronájmu majetku - pronájmy vodovodům a kanalizacím (dále jen Vak), INSTA - parkovací karty - realizace reklamní kampaně - nájemné z reklamních nosičů (na autobusových zastávkách) g) příjmy z pronájmu dlouhodobého a krátkodobého majetku - příjem za kovový odpad h) přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady - smlouvy o realizaci propagace při konání kulturních akcí i) příjmy z prodeje pozemků - prodej bytového fondu - prodej pozemků - prodej pozemků (Průmyslová zóna Nouzka II)

Vlastní práce

-

36

prodej pozemků pod družstevními bytovými domy

Prodej bytů a pozemků je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Osvobození se nevztahuje na byt, u kterého neuběhly 3 roky od kolaudace. Prodej pozemků není osvobozen, pokud se jedná o stavební pozemek. j) příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí - příjmy z prodeje bytového fondu - příjmy z prodeje ostatních nemovitostí Prodej nemovitostí je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně, pokud se jedná o nemovitost, u které neuběhly 3 roky od kolaudace. V ostatních případech je to zdanitelným plněním. k) příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku - prodej auta Do 31. 3. 2009 byl prodej osobního automobilu považován za osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Od 1. 4. 2009 plátci DPH vzniká povinnost přiznat daň na výstupu při prodeji osobního automobilu, pokud při jeho pořízení plátce DPH uplatnil nárok na odpočet daně. Vedle příjmů z hlavní činnosti ovlivňují výši obratu i výnosy, které městu plynou z tzv. hospodářské činnosti, do které patří: a) tržby z prodeje služeb - čistý nájem (byty) b) jiné ostatní výnosy - náhrada za opravy v bytových domech (z minulých let), škoda není předmětem DPH - úhrada za úschovu věcí (vyklízení bytu) - nebytové prostory (náhrada oprav z minulých let) c) tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku - tržby z prodeje zařizovacích předmětů Mezi tyto zařizovací předměty patří sporáky, vařiče, které jsou součástí pronajímaných bytů.

4.2.2

Obrat města Vyškova pro nutnou registraci k DPH

Během předcházejících 12 měsíců (únor 2008 – leden 2009), než se město stalo plátcem DPH, se do obratu započítávaly příjmy z poskytovaných výrobků a služeb. Mezi tyto příjmy patřilo hlášení v místním rozhlase, inzerce ve Vyškovském zpravodaji, provize z prodeje vstupenek, provoz WC apod. Další druhy příjmů započítávaných do obratu byly příjmy z prodeje zboží v TIC, příjmy z vlastní činnosti – věcná břemena. Celkové příjmy z poskytnutých

Vlastní práce

37

výrobků a služeb se průměrně pohybují kolem 300 000 Kč ročně. Věcná břemena průměrně tak 200 000 Kč ročně. Obrat města Vyškova se tak v průměru pohyboval okolo 500 000 Kč. Z toho důvodu město Vyškov do konce roku 2008 nepřekročilo obrat pro zákonnou registraci k DPH. To zapříčinila až novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty platná k 1. 1. 2009, podle které se do obratu zahrnují i výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, přesto že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Tyto činnosti jsou u města Vyškova vykonávány často a příjmy z nich plynoucí se z velké části podílí na ekonomické činnosti, kterou obec vedle veřejné správy vykonává a je zahrnuta do obratu. Proto město Vyškov překročilo výši obratu 1 mil. Kč a nastala mu povinnost se registrovat k dani hned v lednu roku 2009. Plátcem DPH se město stalo, až 1. dnem třetího měsíce, tedy 1. 4. 2009. Tři zdaňovací období v roce 2009 bylo město čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty, takže za každé tři měsíce podávalo daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. V roce 2010, ale už se stalo plátcem měsíčním a podává daňové přiznání za jednotlivé měsíce.

4.3 Uplatňování DPH v jednotlivých zdaňovacích obdobích 4.3.1

Uplatňování DPH ve druhém čtvrtletí roku 2009

Tabulka 6: Daňové přiznání města Vyškova za duben – červen 2009 (Kč)

Základ daně Daň na výstupu 465 803 87 190 Základ daně V plné výši Krácený odpočet Nárok na odpočet daně 170 528 40 245 8892 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Zdanitelná plnění

6 438 583 Výpočet daňové povinnosti

Daň na výstupu

Odpočet daně

87 190

41 223

Vlastní daňová povinnost 45 967

Zdroj: Daňové přiznání města Vyškova

Povinnost přiznat daň za toto období mělo město Vyškov za tyto zdanitelná plnění: -

pronájem nebytových prostor a garáží, pronájem nápojového automatu – voda, pronájem rotundy, provize z prodeje vstupenek, zařizovací předměty bytového fondu, zřízení věcného břemene,

Vlastní práce

-

38

prodej dřeva, hlášení v místním rozhlase, inzerce do Vyškovského zpravodaje, tržby v TIC, propagace – Zpívejfest.

Mezi pronájem nebytových prostor města Vyškova za toto období patří především pronájem garáží. Zahrnovány do pronájmu nebytových prostor jsou také pronájmy ploch, které jsou vyhrazeny pro nápojové automaty, antény, traťové rozvaděče, kabelové rozvody. Pronájem míst určených pro nápojové automaty, antény, traťové rozvaděče, kabelové rozvody, který je zahrnut v rámci uplatňování DPH u města Vyškova mezi pronájem nebytových prostor, nejsou brány jako klasická smlouva o pronájmu, ale jako smlouvy o užití práva. Tato plnění jsou služby, které upravuje § 14 ZDPH, proto patří mezi zdanitelné plnění. V případě pronájmu rotundy se jedná o tzv. krátkodobý pronájem. Jelikož je vždy pronajímána na pár hodin v měsíci, tudíž nepřesáhne 48 hodin. Jde v tomto případě o krátkodobý nájem, na který se osvobození nevztahuje, proto je obec povinna uplatnit DPH a zdanit tento příjem základní sazbou daně 20 %. U prodeje vstupenek, který se uskutečňuje v Městském kulturním středisku na různé kulturní akce nebo při prodeji lístků do místního kina se DPH neuplatňuje. Jedná-li se o prodej vstupenek na akce, které nepořádá město Vyškov např. do Národního divadla v Brně, Mahenova divadla, Janáčkova divadla, divadla Reduta apod., tak z tohoto prodeje má město 5 % provizi, kterou následovně zdaní základní sazbou daně 20 %. Komplikovanější uplatňování DPH je u zařizovacích předmětů bytového fondu. Jak jsme zde už zmínili, nájem bytů je osvobozen od DPH a rovněž úhrada za zařízení, která jsou pevně zabudována do bytu. Problémem je vybavení (sporák a vařič), které je součástí bytu, ale nejedná se o vestavěné spotřebiče. Jestliže není vestavěným spotřebičem a v nájemní smlouvě je uveden, jedná se o zdanitelné plnění podle § 14 odst. 1 písm. b), poskytnutí práva a využití věci a musí se to zdanit 20 %. Do tržeb TIC se zahrnuje prodej propagačního materiálu města Vyškova jako hrnky, trička, mapy, brožůrky, pohledy, propisky, publikace o Vyškovu apod. Za toto období proběhla také propagace hudebního festivalu Zpívejfest, který se ve Vyškově koná každoročně. Nárok na odpočet daně plynulo z těchto plnění: dárkové krabice – vonná koule, vonná visačka (200 Ks), vyrobení reklamních svíček, roznáška a tisk Vyškovského zpravodaje,

Vlastní práce

39

zpětný odběr elektrozařízení od společnosti RESPONO, daňové poradenství, prodej cyklomap a turistických známek v TIC. Mezi plnění s nárokem na odpočet daně jsou také zahrnuty i dárková krabice, vonná visačka, reklamní svíčky. Tyto předměty jsou zde uvedeny z toho důvodu, že při nákupu zboží do TIC město neví, které z nich bude prodávat a které budou poskytnuty formou daru, proto u těchto položek uplatňuje DPH. Peníze, které vynaložilo za nákup předmětů, které následně darovala, účetně převede do příjmů a u nich následně uplatní daň na vstupu. Daňové poradenství město Vyškov využilo v období, když se stalo plátcem DPH a potřebovalo odbornou pomoc při zavádění DPH. Roznášku a tisk Vyškovského zpravodaje poskytuje městu Česká pošta. Nárok na odpočet daně byl u většiny vyjmenovaných plnění v plné výši, pouze u daňového poradenství vznikl nárok na odpočet daně krácený. Daňové poradenství se využívalo, jak u zdanitelných plnění, tak osvobozených plnění, proto se musel nárok na odpočet daně krátit ve výši 8 892 Kč. U roznášky a tisku Vyškovského zpravodaje uplatnilo město poměrný nárok na odpočet daně. Roznáška a tisk zpravodaje je výkonem veřejné správy a zároveň ekonomickou činností, proto zde vznikl nárok na odpočet daně v poměrné výši. Jelikož je město Vyškov plátcem první rok, má nárok na odpočet daně při změně režimu, který uplatnily ve výši 18 727,57 Kč. Jednalo se o brožury s názvem Publikace Vyškov, které byly pořízeny v prosinci roku 2008 a jejichž fyzický stav byl odsouhlasen se stavem účetním před provozní dobou v TIC dne 1. 4. 2009. Město bylo plátcem první rok, proto nebyl vypočtený vypořádací koeficient z předchozího období, který by se pro tento rok použil jako zálohový koeficient. Vyškov si musel určit koeficient podle předběžného odhadu, který se vypočítal ze stavu zdanitelných plnění v průběhu II. čtvrtletí roku 2009. Při výpočtu se do čitatele koeficientu započítala všechna zdanitelná plnění se základní sazbou daně nebo se sníženou sazbou daně. Ve jmenovateli se sečetly, jak všechna zdanitelná plnění, tak plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a od toho se odečetly osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, které se nezahrnují do výpočtu koeficientu. Mezi osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, která se nezahrnují do výpočtu koeficientu, patří prodej bytů, pozemků, nemovitostí.

Vlastní práce

Koeficient

40

431637

431637 (ř.1 ř.2) (ř.50)6438583 (ř.51)2823628

0,1066

0,11

Rovnice 5: Výpočet vypořádacího koeficientu

Hodnota vypořádacího koeficientu, který se pro rok 2009 bude používat jako koeficient zálohový je 0,11. Poměrná část nároku na odpočet daně se vypočítá pomocí námi vypočítaného zálohového koeficientu, který se násobí s plněními, u kterých vznikl krácený nárok na odpočet daně. Poměrná část nároku na odpočet daně: 8 892 * 0, 11= 978 Kč. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet: -

pronájem pozemků, nájem nebytových prostor, prodej bytů.

Tato plnění jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, ZDPH. V případě pronájmu bytů a nebytových prostor, musíme dávat pozor, jestli náhodou nesplňuje některou z podmínek, které by nájem změnily na zdanitelné plnění. Osvobození by se na nájem nevtahovalo, kdyby se jednalo o krátkodobý nájem pozemků a nebytových prostor, nájem prostor k parkování, nájem trvale instalovaných strojů a zařízení. V případě prodeje bytů je to osvobozeno z důvodu, že uplynuly 3 roky od jeho kolaudace, kdyby neuplynuly, byl by zdanitelným plněním.

Vlastní práce

4.3.2

41

Uplatňování DPH ve třetím čtvrtletí roku 2009

Tabulka 7: Daňové přiznání města Vyškova za červenec – září 2009 (Kč) Základ daně Daň na výstupu 596 255 111 567 Základ daně V plné výši Krácený odpočet Nárok na odpočet daně 109 892 18 655 0 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet Zdanitelná plnění

6 434 384 Výpočet daňové povinnosti

Daň na výstupu 111 567

Odpočet daně 18 655

Vlastní daňová povinnost 92 912



propagace Zpívejfest, pronájem garáží, pronájem nebytových prostor, nájem ploch (trhy) – Vyškovská pouť, zařizovací předměty bytového fondu, pronájem rotundy, hlášení v místním rozhlase, inzerce do Vyškovského zpravodaje, zřízení věcného břemene, úschova movitých věcí, provize z komisního prodeje, prodeje vstupenek, záloha za plyn, vyúčtování vodného a stočného, tržba v TIC, zboží na propagaci města.

V tomto období uplatnilo město DPH u propagace hudebního festivalu Zpívejfest. U pronájmu nebytových prostor byly zdaněny pronájmy ploch na antény, rozvodné kabely, traťové rozvaděče. Poplatky za úschovu movitých věcí při výkonu rozhodnutí vyklizení bytu vybírá odbor místního hospodářství. I když se jedná o poplatek, je to zdanitelné plnění, kde se uplatňuje DPH. Výše poplatku jsou odlišné podle velikosti bytu, ceník s těmito poplatky musí odbor místního hospodářství předat správcům bytového fondu.

Vlastní práce

42

Nárok na odpočet daně plynulo z těchto plnění: -

roznáška a tisk Vyškovského zpravodaje, likvidace elektrozařízení, zpětný odběr elektrozařízení, roznáška propagačních materiálů, vyúčtování plynu, turistické známky, pexeso Vyškov, pohlednice, zboží k prodeji v TIC.

U všech vyjmenovaných plnění byl nárok na odpočet daně v plné výši kromě roznášky a tisku Vyškovského zpravodaje, u kterého vzniká nárok na poměrný odpočet daně. Jedná se totiž o činnost, jak veřejné správy, tak ekonomické činnosti. Hodnota koeficientu je jako v předchozím zdaňovacím období 0,11. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně: -

pronájem pozemků, nájem bytů a nebytových prostor.

4.3.3

Uplatňování DPH ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009

Tabulka 8: Daňové přiznání města Vyškova za říjen – prosinec 2009 (Kč) Zdanitelná plnění

Základ daně

Daň na výstupu

473 644

83 621

Základ daně V plné výši Krácený odpočet Nárok na odpočet daně 266 585 46 619 1710 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet 8 052 238 Výpočet daňové povinnosti

Daň na výstupu

83 621

Odpočet daně

Vlastní daňová povinnost

47 019

36 602



znalecký posudek, pronájem nebytových prostor, pronájem rotundy, pronájem ploch – Mikulášské trhy zařizovací předměty bytového fondu, inzerce do vyškovského zpravodaje, provize z prodeje v TIC,

Vlastní práce

-

43

hlášení v místním rozhlase, provize z komisního prodeje, prodej dřeva, geometrický plán, umístění reklamních nosičů, příspěvek na provozní náklady, zřízení věcného břemene, tržba v TIC, záloha na vodné a stočné.

Osoba, která se stala plátcem DPH a poskytuje dlouhodobý pronájem nebytových prostor plátci daně, si může rozhodnout, jestli cenu nájmu navýší o DPH nebo tato částka pronájmu bude včetně DPH. Všechny náležitosti jako cena nájmu bez DPH, sazba daně a celková částka co bude nájemce platit, musí být uvedena ve smlouvě, kterou s danou osobou pronajímatel uzavře. Nájemce musí s těmito podmínkami souhlasit. V případě, když obec dlouhodobě pronajímá stavby, byty, nebytové prostory, pozemky jinému plátci daně, může se rozhodnout, jestli takový nájem zdaní či nikoliv. Jiná situace je, když obec poskytuje dlouhodobý pronájem neplátci daně. Takový nájem zdanit nemůže a je od daně osvobozen. Dalším zdanitelným plněním, i když není v příloze zákona č. 3, je prodej dřeva z majetku města. Pronájem prostor pro uskutečňování trhů ve Vyškově, které se konají při různých příležitostech, jako poutě, Mikulášské trhy apod., je zdanitelným plněním. Město má vymezené přesné prostory, kde se trhy mohou uskutečnit. Vyškov rozděluje dva druhy pronájmu prostor pro trhy a to: -

mimořádné trhy – Masarykovo náměstí, při příležitosti poutí – Masarykovo náměstí, ulice Sušilova, Husova, Jana Šoupala, náměstí Československé armády (parkoviště), Vyškov náměstí Svobody.

Cena za pronájem prostor pro uskutečňování trhů se počítá za každý započaty 1 m2 prodejní plochy nebo plochy pro atrakce.

Vlastní práce

44

Tabulka 9: Ceník za pronájem prostor Příležitost Mimořádné trhy

Pouti

Cena za 1 m2 prodejní plochy

Místo Masarykovo náměstí

80 Kč/den/včetně DPH

Masarykovo náměstí, ul. Sušilova, Husova, Jana Šoupala, náměstí Československé armády


Vyškov, náměstí Svobody


Zdroj: Interní doklady města Vyškova


roznáška a tisk Vyškovského zpravodaje, mapa Vyškova a okolí, publikace – Zmizelý Vyškov, prodej map, montáž a dodávka el. sporáků, vyúčtování telekomunikačních služeb, daňové poradenství, zpětný odběr elektrozařízení.

Skoro u všech plnění uplatnilo město plnou výši nároku na odpočet daně, kromě daňového poradenství, kde byl odpočet daně krácený. Daňové poradenství se využilo, jak u zdanitelných plnění, tak osvobozených plnění, proto se muselo krátit ve výši 1 710 Kč. U roznášky a tisku Vyškovského zpravodaje vznikl městu nárok na odpočet daně v poměrné výši, protože je tato činnost využívána, jak pro výkon veřejné správy, tak ekonomickou činnost. Hodnota koeficientu je jako v předchozím období 0,11. Výpočet poměrné části nároku na odpočet daně se opět provede tak, že koeficientem vynásobíme částku, u které vznikl krácený nárok na odpočet daně. Poměrná část nároku na odpočet daně: 1710 * 0,11 = 188,1 = 188 Kč. Jelikož je to poslední období v roce 2009, musel být vypočítán tzv. vypořádací koeficient. Tento koeficient se vypočítal z údajů za všechna zdaňovací období roku 2009 z údajů v daňových přiznáních. Vypořádací koeficient se použije jako zálohový koeficient pro následující rok 2010.

Vlastní práce

Koeficient

45

1535702

1535702 20925205

10142167

0,1246

0,13

Rovnice 6: Vypořádací koeficient

Hodnota vypořádacího koeficientu byla 0,13. Po skončení roku provedlo město Vyškov vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období roku 2009. Vypořádání je potom uvedeno v posledním daňovém přiznání roku 2009. Při výpočtu vypořádání sečteme všechny nároky na odpočet daně u krácených plnění za celé období a sečteme všechny nároky na odpočet daně u krácených plnění zahrnutých do vypořádání. Vypořádání se rovná rozdílu těchto dvou výpočtů nároku na odpočet daně u krácených plnění. Výpočet kráceného nároku na odpočet daně za rok 2009: (8892 + 1710) * 0,11 = 1166 Kč Skutečný nárok na odpočet daně v roce 2009: (8892 + 1710) * 0,13 = 1378 Kč Vypořádání = 1378 – 1166 = 212 Kč Rovnice 7: Výpočet vypořádání

Vidíme, že změna odpočtu je kladná, protože město uplatnilo nárok na poměrný odpočet daně ještě menší, než na jaký mělo nárok. Změna odpočtu daně 212 Kč bude zapsána s kladným znaménkem na řádku č. 52 v posledním daňovém přiznání roku 2009. V opačném případě by mělo znaménko záporné. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně: -

nájem bytů, nebytových prostor, příjmy z prodeje vstupenek městského kulturního střediska, pronájem pozemků, pronájem a provozování kanalizací, příjmy z prodeje v TIC.

V případě města Vyškov prodávají v TIC povolení k vjezdu, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně.

Vlastní práce

4.3.4

46

Uplatňování DPH v prvním čtvrtletí roku 2010

Tabulka 10: Daňové přiznání města Vyškova za leden 2010 (Kč) Základ daně

Zdanitelná plnění

189 348

Daň na výstupu

37 538

Základ daně V plné výši Krácený odpočet Nárok na odpočet daně 12 198 1 797 0 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet 2 372 791 Výpočet daňové povinnosti

Daň na výstupu

Odpočet daně

Vlastní daňová povinnost

37 538

1 797

35 741


Z důvodu překročení obratu ve výši 10 mil. Kč., je město Vyškov od ledna roku 2010 měsíční plátce ne čtvrtletní, proto bude podávat daňové přiznání za DPH každý měsíc. Povinnost přiznat daň za toto období mělo město Vyškov za tyto zdanitelná plnění: -

pronájem nebytových prostor, propagace Regiontour, zařizovací předměty bytového fondu, hlášení v místním rozhlase, tržba TIC, propagace – městský ples, zřízení věcného břemene, zboží použité na propagaci města.

Hlášení v místním rozhlase je zdanitelným plněním, pokud využijí tuto službu podnikatelé, obchodní organizace, politické strany (mimo agitačních spotů). Zdanitelným plněním není hlášení v rozhlase, když informuje občany o akcích, na jejichž pořádání se podílí město Vyškov nebo se jedná o jiné informace pro občany (odečty vodoměrů a elektroměrů, výluka v dodávce elektrické energie, atd.). Další možností, kdy hlášení v rozhlase není zdanitelným plněním, je v případě, když ho využijí příspěvkové a neziskové organizace. Nárok na odpočet daně plynulo z těchto plnění: -

zpětný odběr elektrozařízení, tisk Vyškovského zpravodaje.

Vlastní práce

47

Poměrný nárok na odpočet daně město uplatnilo u tisku Vyškovského zpravodaje, který se využívá, jak pro výkon veřejné správy, tak ekonomickou činnost města. Hodnota zálohového koeficientu pro rok 2010 se rovná vypořádacímu koeficientu za rok 2009, tedy 0,13. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně: -

nájem bytů, prodej pozemku z bytového družstva, nájem nebytových prostor, pronájem pozemků, příjmy z prodeje vstupenek na městský ples – TIC.

Příjmy z prodeje TIC jsou zdaňovány, buď základní sazbou daně, nebo sníženou sazbou daně. Mezi plněními osvobozenými od daně, jsou zařazeny příjmy z prodeje vstupenek na akce, která jsou pořádána městem Vyškovem. Mezi prodej vstupenek bez provize, které nejsou zdanitelná plnění, patří: -

akce, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, na akce pořádané městem, na akce pořádané příspěvkovými organizacemi města Vyškov.

Tento prodej je osvobozen od daně, kdyby se jednalo o prodej vstupenek na akce nepořádané městem, jedná se o příjmy zdanitelné. Povinnost přiznat daň za toto období mělo město Vyškov za tyto zdanitelná plnění: -

výdej propagačního materiálu, inzerce do Vyškovského zpravodaje, zařizovací předměty bytového fondu, tržba TIC, provize z prodeje vstupenek, vyúčtování vodného a stočného.


roznáška a tisk Vyškovského zpravodaje, samolepky – nevhazujte reklamu, zpětný odběr elektrozařízení.

U těchto vyjmenovaných plnění vznikl nárok na odpočet daně v plné výši, kromě roznášky a tisku Vyškovského zpravodaje. Město Vyškov u roznášky a tisku

Vlastní práce

48

místního zpravodaje uplatnil poměrný nárok na odpočet daně. Tyto činnosti jsou využity, jak k výkonu veřejné správy, tak ekonomické činnosti. Hodnota koeficientu je jako v předchozím zdaňovacím období 0,13. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně: -

pronájem a prodej pozemků, nájem nebytové prostory, TIC – příjmy za vstupenky na městský ples, příjmy z prodeje vstupenek.


pronájem nebytových prostor, pronájem zasedací místnosti, zařizovací předměty bytového fondu, inzerce do Vyškovského zpravodaje, hlášení v místním rozhlase, zřízení věcného břemene, provize z prodeje vstupenek, tržba v TIC, výdej propagačního materiálu.

Pronájem dvou zasedacích místností, které se nacházejí na městském úřadě ve Vyškově, je zdanitelným plněním. Místnosti jsou pronajímány průměrně na 3 hodiny týdně, jedná se tedy o krátkodobý pronájem, na které se osvobození od daně podle § 56, ZDPH nevztahuje a město Vyškov musí toto plnění zdanit základní sazbou daně 20 %. Do ceny nájmu se započítává, jak vybavení místností, tak poskytnuté energie. Nárok na odpočet daně plynulo z těchto plnění: - roznáška a tisk Vyškovského zpravodaje, - pohlednice. Poměrný nárok na odpočet daně město uplatnilo u roznášky a tisku Vyškovského zpravodaje, který se využívá, jak pro výkon veřejné správy, tak ekonomickou činnost města. Další zde uvedené plnění mělo nárok na odpočet daně v plné výši. Hodnota koeficientu je stejná jako v předchozím zdaňovacím období 0,13. Plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně: - nájem bytů, - pronájem nebytových prostor,

Vlastní práce

-

49

tržba za vstupenky na městský ples, pronájem pozemků,

4.3.5

Poměrný odpočet u města Vyškova

Uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši je prováděno na rozdíl od kráceného nároku na odpočet daně před uvedením příslušných hodnot v daňovém přiznání. Městu Vyškov vznikl poměrný nárok na odpočet daně u tisku a roznášky Vyškovského zpravodaje. Jedná se totiž o činnosti, které jsou veřejnou správou a zároveň ekonomickou činností. V následující části bude proveden výpočet poměrné části nároku na odpočet daně, jak u tisku, tak roznášky místního zpravodaje. Tisk Vyškovského zpravodaje č. 3/2010, který má 12 stran a z toho 1, 75 strany inzerce. Podíl stran na celkovém množství inzerce: 1,75/12 = 0,146. Tabulka 11: Vyúčtování tisku Vyškovského zpravodaje (Kč)

Částka bez DPH 37 851 DPH 3 786 Částka včetně DPH 41 637 Předpis závazku bez DPH

podíl inzerce (0,146 *37 851) = 5 526,25 podíl inzerce (0,146 * 3 786) = 552, 75 podíl inzerce (0,146 * 41 637) = 6079 35 558

Zdroj: Interní data města Vyškova

Roznáška Vyškovského zpravodaje č.3/2010, který má 12 stran, z toho 1,75 strany inzerce. Podíl stran inzerce na celkovém počtu stran: 1,75/12 = 0,146. Tabulka 12: Vyúčtování roznášky Vyškovského zpravodaje

Částka bez DPH 4 628,00 podíl inzerce (0,146 * 4 628) = 675,69 DPH 925,60 podíl inzerce (0,146 * 925,60) = 135,14 Částka včetně DPH 5 553,60 podíl inzerce (0,146 * 5 553,60) = 810,83 Předpis závazku bez DPH 4 742,77 Zdroj: Interní data města Vyškova

Vlastní práce

4.3.6

50

Složení daně na výstupu za období 1.4 2009 – 1. 4. 2010

Tabulka 13: Celková daň na výstupu

Zdaňovací období 2. čtvrtletí 2009 3. čtvrtletí 2009 4. čtvrtletí 2009 1. čtvrtletí 2010 Celkem

Daň na výstupu 87 190 111 567 83 621 68 230 350 608

Zdroj: Daňová přiznání města Vyškova

Z tabulky můžeme vyčíst, že daň na výstupu byla za 1. čtvrtletí roku 2010 nejnižší, nejvyšší hodnoty nabývala ve 3. čtvrtletí roku 2009 Pro přehlednost, jakými plněními je daň na výstupu tvořena, bylo nutné rozčlenit jednotlivé částky za celé sledované období. Výsledek je interpretován v následujícím grafu.

Obrázek 2: Složení daně na výstupu Zdroj: Vlastní zpracování

Vlastní práce

51

Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že největší podíl na dani na výstupu má pronájem nebytových prostor. Do těchto příjmů jsou zahrnuty pronájmy rotundy, garáží, dvou zasedacích místností na městském úřadě ve Vyškově, pronájem míst na náměstí, které se využívají při pořádaní různých kulturních akcí nebo trhů, pronájmy ploch pro traťové rozvaděče, antény, kabelové rozvody, nápojové automaty. Další velkou část grafu tvoří propagace, která je tvořena převážně zprostředkováním informací o kulturních akcích. Patří sem mimo jiné i různé zboží na propagaci města. Na tom, že je propagace hned druhá největší část grafu má podíl hudební festival Zpívejfest, který se koná ve Vyškově každoročně. Můžeme, zde vidět, že městu plynou příjmy z pronájmu bytů a ze zařizovacích předmětů, které nejsou pevně zabudovány do bytu (sporáky a vařiče), z inzerce do Vyškovského zpravodaje a věcných břemen. Tržby TIC se skládají z prodeje různých brožur o městě, pohlednic, hrnků, cyklomap a dalšího zboží, které se dá v TIC zakoupit. Na těchto tržbách se podílí i provize z prodeje vstupenek na kulturní akce, které nepořádá město Vyškov. Poměrně menší část grafu tvoří tzv. položka ostatní. Mezi ostatní zdanitelná plnění jsou zahrnuty zálohy na plyn, vodné a stočné, prodej dřeva, různé příspěvky, hlášení v místním rozhlase, znalecké posudky, úschovy věcí při vyklizení bytu.

4.4 Rozbor nákladů města při zavedení DPH V následující části bude přesné vyčíslení nákladů, které město při zavedení DPH vynaložilo i kolik zaměstnanců se tímto zabývalo a kolik času v průměru zpracování a evidenci DPH během pracovní doby věnují. V následující tabulce jsou zobrazeny všechny vynaložené náklady: Tabulka 14: Náklady při zavádění DPH (v Kč) Náklady

Celkem

Školení Daňové poradenství Publikace Aktualizace dat (počítačový program) Náklady na mzdy zaměstnanců Celkem

31 451 55 692 6 861 12 499 63 280 169 783

Zdroj: Přijaté faktury města Vyškova

Při pohledu na tuto tabulku je zřejmé, že nejvíce město vynaložilo peněžních prostředků na mzdy zaměstnanců. Zpracování a evidenci DPH u ÚSC se muselo naučit 10 zaměstnanců městského úřadu ve Vyškově. Město Vyškov má 17 odborů a ne všechny se při výkonu práce setkávají s DPH, proto i zaměstnanci, kteří s DPH pracují, spadají pod různé odbory. Částka náklady na

Vlastní práce

52

mzdy zaměstnanců se vypočítala pomocí průměrné mzdy zaměstnance na 1 hodinu, která byla násobená stráveným počtem hodin nad problematikou DPH. Tato částka je vypočítána v průměru na všech 10 zaměstnanců, kdy 272 hodin strávili na školeních, sezeních s poradci, schůzích odborů městského úřadu, 180 hodin s DPH pracovali v práci při zavádění. Celkem tedy se této problematice věnovali 452 hodin. Po vynásobení průměrnou mzdou zaměstnance, což je 140 Kč včetně zdravotního a sociálního pojištění, dostaneme finální částku 63 280 Kč. Druhá největší nákladová položka je daňové poradenství. Je to z důvodu, že uplatňování DPH je pro město zcela novou záležitostí. Daňoví poradci pomáhali městu při zavádění DPH a řešili různé dotazy města Vyškova. Daňoví poradci poskytli městu celkem 52 hodin daňového poradenství. Nemalou část město stálo i školení zaměstnanců, kde se učili s DPH pracovat. Další nákladovou položkou jsou publikace k dané problematice. Aktualizace softwaru počítačového programu GINIS, pomohlo zaměstnancům ke správné evidenci DPH a tvorbě daňových přiznání.

4.5 Přehled výsledku hospodaření za rok 2006 – 2009 Tabulka 15: Bilance příjmů a výdajů za rok 2006 (v Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech Celkem zdroje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Výsledek hospodaření Ostatní zúčtování roku 2006 Přebytek hospodaření roku 2006

218 182 000 17 869 000 71 952 000 146 007 000 25 065 479 075 000 349 422 000 114 610 000 464 032 000 15 043 000 -849 000 14 194 000

Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova za rok 2006

Z této tabulky můžeme vyčíst kolik příjmů a výdajů mělo město Vyškov v roce 2006 k dispozici. Zdroje, ze kterých město čerpalo, se z největší části skládaly z daňových příjmů. Ve výdajích převyšovaly běžné výdaje nad kapitálovými. Celkově zdroje převyšovaly výdaje, proto za tento rok mělo město kladný výsledek hospodaření.

Vlastní práce

53

Tabulka 16: Bilance příjmů a výdajů za rok 2007 (v Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Celkem příjmy Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech Celkem zdroje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Rozdíl zdrojů a výdajů Ostatní zúčtování roku 2007 Celkový výsledek hospodaření Nepřevedené příjmy z prodeje BF za prosinec 2007 Přebytek hospodaření za rok 2007

245 619 000 16 398 000 193 643 200 224 000 655 884 000 14 194 000 670 078 000 461 042 000 126 431 000 587 473 000 82 605 000 816 000 83 421 000 -49 277 000 34 144 000


Tady si můžeme všimnout, že opět příjmy jsou z největší části tvořeny z daňových příjmů. Výdaje jsou tvořeny převážně z běžných výdajů. Rok 2006 se od roku 2007 liší výsledkem hospodaření. Přebytek je větší více než o polovinu jako v předchozím roce.

Vlastní práce

54

Tabulka 17: Bilance příjmů a výdajů za rok 2008 (v Kč)

Daňové příjmy

288 528 000

Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Celkem příjmy Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech Celkem zdroje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Rozdíl zdrojů a výdajů Ostatní zúčtování roku 2008 Celkový výsledek hospodaření Nepřevedené příjmy z prodeje BF za prosinec 2008 Přebytek hospodaření za rok 2008

26 306 000 250 449 000 187 050 000 752 333 000 83 421 000 835 754 000 673 426 000 96 082 000 769 508 000 66 246 000 950 000 67 196 000 -51 528 000 15 768 000


Z tabulky roku 2008 můžeme vyčíst, že opět daňové příjmy tvoří většinu veškerých zdrojů, které mělo město Vyškov v roce 2008 k dispozici. Běžné výdaje převyšují kapitálové výdaje. Výsledek hospodaření je nižší než v roce 2007, ale je o něco málo větší než v roce 2006. Zatím ve všech sledovaných letech nabývá výsledek hospodaření kladnou hodnotu. Tabulka 18: Bilance příjmů a výdajů za rok 2009 (v Kč)

Zůstatek na bankovních účtech k 1. 1. 2009 Příjmy celkem Výdaje celkem Rozpočtové saldo příjmů a výdajů

Krytí salda zůstatkem na bankovním účtu Zůstatek na bankovních účtech k 31. 12.2009

316 704 000 525 073 000 703 923 000 -178 850 000 178 850 000 137 854 000


Jak můžeme vyčíst z tabulky výdaje v roce 2009, překročily příjmy, proto vzniklo saldo, které muselo být kryto ze zůstatků na bankovních účtech města Vyškova. Hospodaření města v roce 2009 probíhalo v souladu se schváleným rozpočtem na rok 2009. Tento rozpočet byl schválen zastupitelstvem města jako schodkový s tím, že schodek byl plně kryt za zůstatků na bankovních účtech města Vyškova k 1. 1. 2009.

Vlastní práce

55

Rok 2009 byl z pohledu finančního hospodaření velmi náročný. Dopady hospodářské a finanční krize se promítly velmi negativně i v hospodaření města Vyškova vysokými propady v plnění rozpočtu sdílených daní. Celkový propad cca 40 mil. Kč bylo nutno v průběhu roku 2009 dvakrát sanovat snížením rozpočtových výdajů. Stejný problém byl v naplňování rozpočtu příjmů. V následujícím grafu je proveden přehled výsledků hospodaření za sledované období:

Bilance příjmů a výdajů 2006 - 2009 (v tis. Kč) 1 000 800 600 400 200

000 000 000 000 000 0 -200 000 -400 000

P říjmy Výdaje Hos podářs ký výs ledek 2006

2007

2008

2009

Obrázek 3: Přehled hospodaření města Vyškov 2006 – 2009 Zdroj: Vlastní zpracování

Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že příjmy za skoro všechny sledované roky převyšovaly výdaje města Vyškova. Výsledek hospodaření byl, proto od roku 2006 až do roku 2008 kladný. V roce 2009 výdaje převýšily příjmy a výsledek hospodaření nabýval záporných hodnot. Rozpočtové saldo se blížilo k 180 000 000Kč. Jak jsem zmínila výše v textu, musel být schodek rozpočtu kryt zůstatky na bankovních účtech města Vyškova. Velkou měrou se na výsledku hospodaření roku 2009 podílela hospodářská a finanční krize.

Vlastní práce

56

4.6 Dopady DPH na hospodaření města Tabulka 19: Výpočet daňové povinnosti (v Kč) Zdaňovací období

Daň na výstupu

Daň na vstupu

87 190 111 567 83 621 37 538 21 185 9 507

2. čtvrtletí 2009 3. čtvrtletí 2009 4. čtvrtletí 2010 Leden 2010 Únor 2010 Březen 2010

41 223 18 655 47 019 1 797 2 776 841

Daňová povinnost

45 967 92 912 36 602 35 741 18 409 8 666

Zdroj: Daňová přiznání města Vyškova

Jak vidíme v tabulce díky tomu, že město kromě zdanitelných plnění, uskutečňovalo i plnění, u kterých mohlo uplatnit nárok na odpočet daně. Proto jeho daňová povinnost za každé sledované období byla o dost menší. Největší nárok na odpočet daně mělo město Vyškov ve 4. čtvrtletí roku 2009. Dopady DPH na hospodaření města Vyškov můžeme posoudit podle výpočtu rozdílu navýšení příjmů z titulu DPH na výstupu a daňové povinnosti v daném zdaňovacím období. Sledované období je od 1. 4. 2009 – 1. 4. 2010. Tabulka 20: Dopad DPH pro rozpočet obce (v Kč) Zdaňovací období

Navýšení příjmů z titulu DPH na výstupu (NPnV)

2. čtvrtletí 2009 3. čtvrtletí 2009 4. čtvrtletí 2009 Leden 2010 Únor 2010 Březen 2010 Celkem

45 071,33 100 413,66 71 448,15 24 105,94 4 608,03 6 428 252 075,11

Daňová povinnost (DP)

45 967 92 912 36 602 35 741 18 409 8 666 238 297

NPnV - DP

-895,67 7 501,66 34 846,15 -11 635,06 -13 800,97 -2 238, 13 778,11

Zdroj: Vlastní zpracování

Podle tabulky je efektivita, neboli dopad DPH na rozpočet obce, skoro ve všech období záporný. Navýšení příjmů z titulu DPH na výstupu, bylo ve většině sledovaných období převážně menší, než celková daňová povinnost co město mělo. Při porovnání období, ve kterých dopad DPH na hospodaření města mělo kladný výsledek 42 347,81 Kč a období, kdy byl výsledek záporný ve výši - 28 569,7 Kč, je dopad na rozpočet města za celé období pozitivní ve výši 13 778,11 Kč. Když se město Vyškov stalo plátcem DPH, muselo se rozhodnout, které příjmy se o DPH navýší, a které budou mít hodnotu stejnou včetně DPH.

Vlastní práce

57

Z tohoto důvodu město Vyškov velkou měrou ovlivnilo navýšení příjmů na výstupu. O tom, které příjmy se navýší, a které ne se rozhodovalo na schůzi Rady města Vyškova. Tato Rada projednávala jednotlivé druhy příjmů každého odboru zvlášť, a pak se zveřejnila jednotlivá usnesení o rozhodnutí. To zapříčilo, že se také musely změnit desítky smluv, které město Vyškov uzavřelo. Především se jednalo a smlouvy nájemní apod. Mezi příjmy, které se nenavýšily o DPH, patří zařizovací předměty bytového fondu, které jsou součástí nájemních smluv na pronájem bytových jednotek ve vlastnictví města Vyškova. Tyto příjmy se nenavýšily z důvodu, že by to bylo neefektivní při měsíčním příjmu 10 607 Kč. Město bylo v roce 2009 čtvrtletním plátcem DPH, tzn. 3 * 10 607 = 31 821 Kč, při sazbě roku 2009 19 % byl odvod 5 081,81 Kč čtvrtletně. Příjem z jednoho sporáku je 10 Kč/měsíc a vařič 5 Kč/měsíc, proto by se navýšení nevyplatilo. Dále se nenavýšily příjmy z pronájmu míst pro nápojové automaty, protože se takhle dohodly obě strany při uzavírání nájemní smlouvy. Smlouva byla uzavřena mezi pronajímatelem městem Vyškovem a nájemcem fyzickou osobou podnikající podle živnostenského zákona. Provize za prodej vstupenek v TIC, nájem rotundy, zasedacích místností, a prostorů pro trhy, zůstaly také bez navýšení, proto je ve smlouvách jejich cena už včetně DPH. Tabulka 21: Srovnání nákladů a navýšení příjmů při zavedení a fungování DPH (v Kč) Efektivita na rozpočet obce Vynaložené náklady při zavádění a zpracování DPH Celková ztráta města při zavádění a fungování DPH

13 778 169 783 156 005


Dopad na rozpočet města byl ve sledovaném období kladný, takže můžeme říct, že město nemuselo vynakládat s rozpočtu více peněžních prostředků, než jaké mělo. Náklady, které byly potřeba při zavádění a zpracování DPH během 12 sledovaných měsíců od data registrace k DPH, jsou několikrát větší, než dopad na rozpočet města Vyškova. Městu Vyškovu vznikla ztráta ve výši 156 005 Kč. Tuto částku muselo město vynaložit navíc z rozpočtu města.

Vlastní práce

58

Tabulka 22: Podíl nákladů na zavedení a fungování DPH na celkových nákladech města Vyškova za rok 2009. Výdaje celkem Náklady na DPH: Podíl nákladů na celkových výdajích ((156 005 x 100)/703 923 000)x 100

703 923 000 Kč 156 005 Kč 0,022 %


Z mého výpočtu vidíme, že podíl nákladů na zavedení a fungování DPH na celkových nákladech je velmi malý a činí pouhých 0,022 % z celkových výdajů města Vyškova.

Závěr

59

5 Závěr Cílem mé práce bylo provést analýzu uplatňování DPH u ÚSC. Zaměřila jsem se v mé práci především na to, za jakých podmínek se obce musejí stát plátci DPH. Podrobně jsem rozebrala, u kterých činností se DPH uplatňuje a u kterých se neuplatňuje. Zabývala jsem se i problematikou vzniku nároku na odpočet daně u těchto celků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit, jaké dopady má daň na hospodaření obce. Tuto problematiku jsem aplikovala na hospodaření konkrétního města. Město Vyškov překročilo výši obratu pro nutnou registraci k DPH v lednu roku 2009. Zapříčinila to novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která nabyla účinnosti 1. 1. 2009. Tato novela, která obsahovala i nové vymezení obratu pro účely registrace k dani, zrušila ustanovení, že se do obratu veřejnoprávních subjektů nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Jelikož je převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor častá činnost, kterou město Vyškov vykonává, tvoří tyto příjmy velkou část ekonomické činnosti, které významně ovlivnily výši obratu pro nutnou registraci k DPH. Plátcem DPH se město stalo 1. dnem třetího měsíce po registraci k DPH, tedy 1. 4. 2009. V této práci byl sledován první rok uplatňování DPH u města Vyškova, tedy období od 1. 4. 2009 do 1. 4. 2010. Nejdůležitější bylo správné rozdělení činností, které město vykonává v rámci veřejné správy a ekonomické činnosti. Město uskutečňovalo činnosti, u kterých jim vznikl nárok na odpočet daně, jak krácený, tak v poměrné výši daně. Kráceny nárok na odpočet daně město uplatnilo u daňového poradenství, které bylo využíváno, jak pro ekonomickou činnost, tak činnost osvobozenou. Město Vyškov uplatnilo krácený nárok na odpočet daně za celé období ve výši 1 166 Kč. Na konci roku se muselo provést vypořádání, a tím bylo zjištěno, že uplatnilo menší nárok na odpočet, než na jaký mělo město nárok. Proto musela být provedena změna odpočtu daně ve výši 212 Kč. Celkový krácený nárok na odpočet daně byl 1 378 Kč. Poměrný nárok na odpočet daně městu vznikl při tisku a roznášce Vyškovského zpravodaje, ale tyto částky se nám v daňovém přiznání neobjeví, protože se poměrný nárok dělá dříve, než se hodnoty zadávají do daňových přiznání. Nárok na odpočet daně v poměrné výši vznikl u města z důvodu, že využíval tisk a roznášku, jak pro ekonomickou činnost, tak pro výkon veřejné správy. Město prostřednictvím místního zpravodaje informuje občany, co se událo v jejich městě. Jelikož Vyškov poskytuje i jiným osobám inzerci do zpravodaje tak vzniká u tohoto plnění poměrný nárok na odpočet daně. V další části práce jsem se zabývala složením daně na výstupu. Při analýze jednotlivých zdaňovacích období bylo zjištěno, že nejvíce se na dani na výstupu podílí nájem nebytových prostor a pozemků, který tvoří 23 % z celkové daně

Závěr

60

na výstupu. Mezi nebytovými prostory jsou zahrnuty pronájmy garáží, pronájmy ploch pro antény apod. Při zavedení a zpracování DPH vynaložilo město celkem 169 783 Kč. Celkově vynaložené náklady v prvním roce uplatňování DPH jsem porovnala s dopady DPH na rozpočet města Vyškova, které vyšly 13 778 Kč. Z tohoto srovnání bylo zřejmé, že náklady převýšily příjmy, které z DPH plynuly. A celkové náklady na zavedení a zpracování DPH byly pro město ztrátou ve výši 156 005 Kč. Rozpočet města Vyškova se každoročně skládá z příjmů a výdajů, které nabývají milionových hodnot. V mé práci jsem provedla přehled výsledků hospodaření od roku 2006 do roku 2009. Skoro ve všech sledovaných letech byl výsledek hospodaření kladný, kromě roku 2009, kdy nabýval záporných hodnot ve výši skoro 180 000 000 Kč. Toto saldo rozpočtu města Vyškova muselo být kryto ze zůstatků na bankovních účtech. Velký podíl na záporném výsledku hospodaření roku 2009 měla hospodářská a finanční krize. Na výsledku hospodaření roku 2009 se také podílelo zavedení a fungování DPH. Při zavedení a zpracování DPH vynaložilo město Vyškov 0,022 % nákladů navíc z celkových výdajů. Podle výsledků, ke kterým jsem v mé práci došla, má DPH záporný vliv na hospodaření města Vyškova. Musíme si ale také uvědomit, že náklady spojené se zavedením DPH, které město v prvním roce uplatňování DPH vynaložilo, v následujících letech by neměly být tak vysoké. Město nepoužije v takové míře finanční prostředky za daňové poradenství, školení zaměstnanců, aktualizaci softwaru v počítačích apod. Vyškov díky tomu, že kromě zdanitelných plnění, uskutečňovala i plnění, u kterých mohla uplatnit nárok na odpočet daně, byla vždy jejich daňová povinnost za každé sledované období o dost menší. Samotný dopad DPH na rozpočet města byl kladný. Můžeme předpokládat, že město v budoucnu bude muset investovat do oprav nebytových prostor, výstavby kanalizací apod. a využije zde nároku na odpočet daně. Proto si myslím, že pokud by město nemělo tak vysoké náklady jako v prvním roce zavedení DPH, mohlo by být teoreticky uplatňování DPH přínosné a kladně by ovlivňovalo jeho hospodářský výsledek. Toto vše je ovlivňováno změnami zákona o dani z přidané hodnoty. Tento zákon je ovlivňován politickými a ekonomickými změnami ve státě. Podstatný vliv má i Evropská Unie.

Literatura

61

6 Literatura Publikace:  DVOŘÁKOVÁ, P. První zkušenosti s DPH u nových plátců – obcí a příspěvkových organizací, 2009.  HOCHMANNOVÁ, O., 2009: Judikatura Evropského soudního dvora k dani z přidané hodnoty. Metodické aktuality svazu účetních. Praga: Svaz účetních. č. 7. s. 4-38. ISSN 1211-4138.  MARKOVÁ, H. Daňové zákony:Úplná znění platná k 1. 1. 2009. 17.vyd. Praha: GRADA, 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2.  MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací. 1.vyd. Karviná: Paris, 2009. 299 s. ISBN 978-80-87173-04-6.  MUSILOVÁ, L., FITŘÍKOVÁ, D. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010. 1.vyd. Karviná: Paris, 2010. 340 s. ISBN 978-80-87173-10-7.  PITNER, L., BENDA, V. Daň z přidané hodnoty s komentářem. 4.aktualiz.vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 479 s. ISBN 978-807263-53-9.  SCHNEIDEROVÁ, I. Základní orientace v zákoně o DPH, 2008. Právní normy:  Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích  Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 488/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb. Internetové zdroje:  BONĚK, V. a kol. Daňový poradce [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z:

Literatura

62

 Česká daňová správa: Daň z přidané hodnoty. Informace, stanoviska a sdělení k zákonu o DPH [online]. [cit. 2009-12-06]. Dostupné z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/287.html?year=0>  DOSTÁLOVÁ, Michaela. Největší praktické problémy související s plátcovstvím DPH u obcí [online]. [cit. 2009-12-15]. Dostupné z:  KUČEROVÁ, Alena, SCHNEIDEROVÁ, Iva. Nájem optikou DPH [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné z:  KUČEROVÁ, Alena. Odborné semináře pro obce [online]. [cit. 2010-0518]. Dostupné z:  Město Vyškov. Oficiální turistické informační stránky [online]. [cit. 2010-03-10]. Dostupné z:  Město Vyškov. Odbor finanční [online]. [cit. 2010-04-06]. Dostupné z:

Seznam použitých zkratek

63

7 Seznam použitých zkratek ZDPH DPH ZoO ÚSC ČR ES ČDS ESD PHM PO MF EU ZPSNNOD Č ZPOBNNO PřEČ PřVS ZSDP OŠKS OSVV TIC Vak INSTA NPnV DP

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Územně samosprávné celky Česká republika Evropské společenství Česká daňová správa Evropský soudní dvůr Pohonné hmoty Právnická osoba Ministerstvo financí Evropská unie Veškerá uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně Čitatel Veškerá uskutečněná zdanitelná plnění bez nároku na odpočet daně Veškeré příjmy a výnosy z uskutečněných plnění Příjmy z výnosů veřejné správy Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Odbor školství, kultury a sportu Odbor správy a vnitřních věcí Turistické informační centrum Vodovody a kanalizace Stavební firma Navýšení příjmů na výstupu Daňová povinnost

Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků

Recommend Documents