DOPADY VYKAZOVÁNÍ LEASINGU U NÁJEMCE DLE IFRS A ČESKÉ LEGISLATIVY NA HODNOTY FINANČNÍCH UKAZATELŮ Lucie Bartůňková ÚVOD S procesem integrace a globalizace světového obchodu a kapitálových trhů úzce souvisí také potřeba harmonizace finančních výkazů na mezinárodní úrovni. V této souvislosti se jedním z nástrojů probíhající harmonizace staly Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a později také Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS pro SME). V souladu s IFRS jsou od roku 2005 povinny sestavovat finanční vykazy ty společnosti, které jsou emitenty cenných papírů obchodovatelných na regulovaných trzích Evropské unie. K 31.12.2011 se tato povinnost v České republice dle Burzy cenných papíru Praha (2012) týkala 26 společností. Při přechodu na nový systém finančního výkaznictví však musí účetní jednotky pamatovat na nutnost provedení řady úprav finančních výkazů. Tyto úpravy vyplývají z odlišností mezi IFRS a českou účetní legislativou. Jednou z oblastí, ve které můžeme identifikovat významné rozdíly mezi oběma zmíněnými systémy finančního výkaznictví, je právě leasing. Ten je především v posledních letech často vyhledávanou formou pořízení dlouhodobých aktiv podniku. O této skutečnosti svědčí také fakt, že dle České leasingové a finanční asociace (2012) byl v roce 2007 objem leasingových obchodů uzavřených v České republice skoro 123 mld. Kč, následně došlo k postupnému snížení až na 46 mld. Kč v roce 2011. Tento pokles byl způsoben především probíhající finanční krizí, během které došlo ke snížení ekonomického růstu a omezení případných investic, což vyvolalo pokles poptávky po finančních a investičních produktech. Dalším důvodem, proč došlo ke snížení objemu leasingových operací, je také častější využívání úvěrového financování aktiv. Oblastí leasingu se zabývá standard IAS 17 – Leasingy. Nalezneme zde kritéria pro klasifikaci leasingu na finanční a operativní, dále také způsoby účtování u nájemce a pronajimatele, problematiku zpětného leasingu a nakonec jsou zde uvedeny také údaje, které musí být prezentovány v účetní závěrce. Z důvodu rozsáhlosti vybraného tématu je příspěvek zaměřen pouze na účtování u nájemce.
1
CÍL A METODIKA
Hlavním cílem příspěvku je posoudit vliv rozdílů ve vykazování leasingu u nájemce v souladu s českou účetní legislativou a v souladu s IFRS na vybrané ukazatele finanční analýzy. Jedná se především o ty ukazatele, které souvisí s poměrem vlastního a cizího kapitálu. Následně se příspěvek bude zabývat otázkou, která úprava poskytuje investorům věrný a poctivý obraz o skutečné finanční situaci podniku. Pro naplnění stanovených cílů budou použity standardní vědecké metody, které se používají u prací z oblasti účetnictví. Jedná se zejména o metodu deskripce, která bude použita v úvodní části článku pro zpracování teoretických poznatků. V další části bude následně použita metoda komparace pro porovnání metodických postupů stávající české účetní legislativy a IFRS. Na základě provedené komparace budou následně identifikovány hlavní rozdíly ve vykazování mezi oběma uvedenými systémy, analyzován dopad těchto změn do jednotlivých finančních výkazů a následně také do hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy. Lze předpokládat, že vykazování leasingu dle české účetní legislativy a IFRS povede v obou systémech k jiné výši bilanční sumy a bude rozdílný také průběh a struktura nákladů po dobu trvání leasingové smlouvy. Jako základní finanční ukazatel byl vybrán ukazatel rentability aktiv (ROA), který vyjadřuje, jaká část zisku byla vygenerována z investovaného kapitálu. Pro výpočet bude použit následující vzorec: ROA = výsledek hospodaření / aktiva společnosti Z důvodu srovnatelnosti zjištěných odlišností a jejich vlivů na finanční ukazatele bude problematika demonstrována na modelovém příkladu. Pro tyto potřeby byla zvolena modelová data, ve kterých není z důvodu zjednodušení stanovena zvýšená splátka před zahájením leasingu. Je však potřeba brát v úvahu, že hodnota ukazatele ROA bude u každé společnosti odlišná a to především v závislosti na podílu vlastního a pronajímaného majetku. Při výpočtu bude brán zřetel na časovou hodnotu peněžních toků. Čistá současná hodnota je vyjádřena vztahem:
n
ČSH t 0
CFt , (1 r ) t
kde: ČSH = čistá současná hodnota, CFt = peněžní toky v jednotlivých letech, r = diskontní úroková míra, n, t = doba životnosti (resp. doba trvání leasingové smlouvy).
2 2.1
VÝSLEDKY LEASING U NÁJEMCE DLE IFRS
V rámci Mezinárodních standardů účetního výkaznictví je leasing řešen ve standardu IAS 17 – Leasingy. Zde jsou uvedena kritéria pro klasifikaci leasingu na operativní a finanční, standard dále stanoví leasing v účetní závěrce nájemce, leasing v účetní závěrce pronajimatele a zaúčtování prodeje a zpětného leasingu. V koncepčním rámci IFRS jsou stanoveny základní principy, ze kterých vyplývá, že jsou leasingy klasifikovány bez ohledu na jejich právní formu a setkáváme se tak se zásadou přednosti obsahu před formou. Dle standardu můžeme leasing klasifikovat jako finanční v případě, že se převádějí všechna podstatná rizika a odměny vyplývající z vlastnictví daného aktiva na nájemce. V opačném případě se jedná o leasing operativní. IAS 17 uvádí přímo kritéria pro snadnější posouzení, zda se jedná o finanční leasing. V případě, že leasingová smlouva bude splňovat některé z těchto kritérií, bude nájemce považovat leasing za leasing finanční. Jedná se o tyto případy: - dochází-li k převedení vlastnictví aktiva na nájemce na konci leasingové smlouvy, - má-li nájemce právo koupit aktivum za cenu podstatně nižší, než je jeho reálná hodnota k datu možného využití tohoto práva a je dostatečně jisté, že tohoto práva bude využito, - tvoří-li doba leasingu podstatnou část doby ekonomické životnosti předmětu leasingu, i když vlastnictví není převedeno, - je-li na počátku leasingu současná hodnota minimální leasingových plateb rovna nebo vyšší než reálná hodnota pronajatého aktiva, - je-li pronajaté aktivum tak specifické povahy, že je může využívat bez provedení větších úprav pouze stávající nájemce. Jak vyplývá z uvedených kritérií, hlavním nedostatkem u leasingu může být subjektivní přístup pro klasifikaci leasingu na finanční a operativní. V IFRS nejsou stanovena žádná měřitelná kritéria a je zde tedy prostor pro manipulaci se zařazením či nezařazením majetku do aktiv společnosti. Inspirací pro soubor IFRS mohou být například Všeobecně uznávané americké účetní zásady (US GAAP), ve kterých je přesně určen poměr pořizovací ceny a současné hodnoty minimálních leasingových splátek pro rozdělení leasingu na finanční a operativní. Dle Krupové (2009) je vhodné využít US GAAP také pro určení, zda doba leasingu tvoří podstatnou část doby ekonomické životnosti. Je totiž otázkou, jakou dobu můžeme považovat za podstatnou. Pravidla US GAAP uvádí, že doba leasingu by měla být minimálně 75 % odhadované délky ekonomické životnosti předmětu pronájmu. Majetek pronajatý formou finančního leasingu nájemce eviduje ve svých aktivech a současně účtuje o závazku plynoucím z leasingu. Tento majetek se poté dostává do nákladů prostřednictvím každoročních odpisů. Kromě těchto nákladů účetní jednotka zachycuje ve výkazu zisků a ztrát také úrokový náklad. Aktivum a závazek z titulu leasingu jsou v rozvaze oceněny čistou současnou hodnotou minimálních leasingových plateb nebo reálnou hodnotou (ve většině případů se jedná o pořizovací cenu), podle toho, která z částek je nižší. K výpočtu minimálních leasingových plateb se využívá implicitní úroková míra. V praxi však může nastat problém s jejím určením, a proto standard v tomto případě umožňuje využít také přírůstkovou úrokovou míru. U operativního leasingu jsou veškeré leasingové platby vykazovány v nákladech a to rovnoměrně po celou dobu trvání leasingové smlouvy. Samotný majetek je následně veden pouze v podrozavahové evidenci. Je tedy zřejmé, že účtování operativního leasingu je velmi obdobné české účetní legislativě. V minulých letech se však objevila významná kritika tohoto způsobu vykazování operativního leasingu, jelikož dle pravidel IFRS by se i tento majetek měl nějakým způsobem objevit v rozvaze nájemce. Touto otázkou se již zabývá Rada pro mezinárodní účetní standardy a prosazuje nové možnosti vykazování operativního leasingu. Podle Svobody (2011) a Deloitte (2012) se jako nejvhodnější jeví vykazovat předmět operativního leasingu prostřednictvím modelu vycházejícího
z práva užívání, kdy nájemce vykazuje v aktivech právo užívat majetek a zároveň také vykazuje závazek z titulu leasingových plateb. Obr. 1: Možný způsob zachycení finančního leasingu u nájemce dle IFRS Aktivum Závazek z leasingu 1) počátek leasingu 2a) úmor 1) počátek leasingu
Peníze 2a) úmor 2b) úrok Oprávky k majetku 3) odpis
Nákladové úroky 2b) úrok
Nákladové odpisy 3) odpis Zdroj:vlastní zpracování na základě Dvořáková (2011)
2.2
LEASING U NÁJEMCE DLE ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY
Z předchozí části příspěvku je zřejmé, že postup účtování a vykazování finančního leasingu v souladu s IFRS obsahuje značné odlišnosti od české účetní legislativy. Hlavním rozdílem je, že zachycení leasingové operace vychází dle české legislativy z právního vlastnictví předmětu pronájmu, nikoliv z ekonomického vlastnictví. Stejně jako řada autorů se také domnívám, že by bylo potřeba tento způsob rozpoznávání leasingu změnit, jelikož neposkytuje věrný obraz o účetní jednotce. Podle české úpravy eviduje nájemce předmět finančního leasingu pouze v podrozvahové evidenci a to v ocenění v jakém je tento majetek veden v účetnictví pronajimatele. V průběhu doby leasingu dochází k zachycení jednotlivých časově rozlišených leasingových splátek jako závazku vůči pronajimateli a současně jsou tyto splátky zachyceny na příslušném nákladovém účtu společnosti. Celkový závazek, který z leasingu plyne, je opět zachycen pouze v podrozavahové evidenci nájemce. Z uvedeného vyplývá, že právo odepisovat majetek zůstává dle české účetní legislativy nadále pronajimateli. V případě skončení leasingové smlouvy může nájemce využít možnosti převést majetek do svého vlastnictví a zachytit ho ve svém účetnictví ve výši zůstatkové ceny. V případě, že má majetek nulovou zůstatkovou hodnotu, dochází k ocenění aktiva prostřednictvím reprodukční ceny. Obr. 2: Schéma účtování finančního leasingu u nájemce dle české účetní legislativy Závazek z leasingu Ostatní náklady 2) úhrada splátky 1) předpis 1) předpis leasingové splátky leasingové splátky
Peníze 2) úhrada splátky Zdroj:vlastní zpracování na základě Valouch (2009)
2.3
KOMPARACE VYKAZOVÁNÍ LEASINGU DLE JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ U NÁJEMCE
V předcházejících částech byly zmíněny principy účtování finančního a operativního leasingu u nájemce při použití IFRS a české účetní legislativy. Je tedy zřejmé, že se oba přístupy v oblasti leasingu významně odlišují. Základní odlišnosti, které byly identifikovány, uvádí souhrnně následující tabulka (Tab. 1).
Tab. 1: Srovnání IFRS a české účetní legislativy v oblasti leasingu u nájemce IFRS ČÚL Leasing je klasifikován podle Klasifikace leasingu závisí na Klasifikace leasingu ekonomické podstaty operace. právní formě leasingové smlouvy. Pronajatý majetek je aktivován Pronajatý majetek je veden u Vykazování finančního leasingu a souvztažně účtuje nájemce o nájemce pouze v podrozvahové v účetních výkazech odpovídajícím závazku. evidenci. Odepisování finančního Předmět finančního leasingu Předmět finančního leasingu leasingu odepisuje nájemce. odepisuje pronajimatel. O operativním leasingu O operativním leasingu Vykazování operativního nájemce účtuje přímo do nájemce účtuje přímo do leasingu v účetních výkazech nákladů bez aktivace předmětu nákladů bez aktivace předmětu leasingu. leasingu. Zdroj:vlastní zpracování na základě Bartůňková (2011) Konkrétní rozdíly a vlivy těchto rozdílů do finančních ukazatelů budou identifikovány na zvoleném modelovém příkladu, ve kterém se předpokládá, že nájemce kromě pronajatého stroje ke své činnosti používá budovu, jejíž hodnota je 2 mil. Kč a dále se předpokládají výnosy v prvním roce 1 mil. Kč. Údaje o finančním leasingu jsou znázorněny v následující tabulce (Tab. 2). Tyto částky byly zvoleny především proto, aby vypočtené hodnoty byly významné a jejich dopad do vybraných ukazatelů byl jednoznačný. Pro účely zjednodušení není brána v úvahu zvýšená splátka před zahájením leasingu. Tab. 2: Zadání modelového příkladu Pořizovací cena stroje Doba trvání leasingu Implicitní úroková míra Leasingová splátka
1200000 Kč 3 roky 10 % p.a. 400000 Kč Zdroj:vlastní zpracování
Výpočet čisté současné hodnoty minimálních leasingových splátek: ČSH = 400000/1,1 + 400000/1,12 + 400000/1,13 = 994740 Kč Tab. 3: Komparace nákladů u nájemce dle IFRS a ČÚL v Kč Závazek na Úmor Období Úrok Splátka počátku závazku období 1 994740 99474 300526 400000 2 694214 69421 330579 400000 3 363635 36365 363635 400000 Celkem 1200000
Náklady dle IFRS
Odpis 331580 331580 331580 994740
Náklady dle ČÚL
431054 400000 401001 400000 367945 400000 1200000 1200000 Zdroj:vlastní zpracování
Nájemce, který sestavuje účetní výkazy v souladu s českou účetní legislativou, zahrne v každém roce do nákladů částku 400000 Kč, což odpovídá výši jednotlivých leasingových splátek. Na druhé stráně nájemce aplikující Mezinárodní standardy účetního výkaznictví zahrne do nákladů v každém roce odpis (v případě použití rovnoměrných odpisů se jedná o částku 331580 Kč) a dále také úrok, který mu z leasingové smlouvy plyne. Konkrétní výše nákladů v jednotlivých letech trvání leasingové smlouvy a při použití obou přístupů znázorňuje předchozí tabulka (Tab. 3). Je patrné, že účtování finančního leasingu v souladu s českou účetní legislativou ovlivní pouze provozní hospodářský výsledek, jelikož celá leasingová splátka bude zachycena na účtu Ostatní náklady, kdežto v případě IFRS budou náklady rozděleny na úrok a odpis, čímž dojde k ovlivnění jak finančního, tak provozního výsledku hospodaření. Tab. 4: Porovnání ukazatelů ROA v prvním roce IFRS Náklady 431054 Kč Výnosy 1000000 Kč
ČUL 400000 Kč 1000000 Kč
Hospodářský výsledek Budova Stroj pořízený na leasing Odpisy stroje ROA
568946 Kč 2000000 Kč 994740 Kč 331580 Kč 0,2
600000 Kč 2000000 Kč 0 Kč 0 Kč 0,3 Zdroj:vlastní zpracování
V případě, že budeme při výpočtu ROA vycházet z výkazů sestavených v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, dosáhne účetní jednotka hodnoty ukazatele 0,2 (viz Tab. 4), což znamená, že na jednu korunu investovaného kapitálu bude schopna vygenerovat 0,2 Kč zisku. Lepšího výsledku dosáhne společnost v případě české účetní legislativy, kde je hodnota ukazatele ROA 0,3. Zůstává však otázkou, které řešení odpovídá přesnějšímu obrazu finanční situace společnosti. Na základě dosavadních zkušeností lze usuzovat, že jako vhodnější se jeví vykazovat v souladu s IFRS, jelikož složení nákladů, které jsou zachyceny v Tab. 3, lépe odpovídá podstatě ekonomických transakcí. Toto tvrzení podporuje také fakt, že dle Batala a Kučerové (2008) k řešení podobnému IFRS přistoupili tvůrci většiny účetních standardů používaných na celém světě. Základním cílem IFRS je totiž poskytnout věrný a pravdivý obraz o finanční situaci podniku a pravdivě tak popsat ekonomickou realitu. Princip poskytování věrného zobrazení ekonomické skutečnosti ocení především investoři, ale i dodavatelé, zaměstnanci a jiní potenciální partneři.
ZÁVĚR Trendem posledních několika let je snaha o zajištění srovnatelnosti finančních výkazů na mezinárodní úrovni. V této souvislosti vyvstala potřeba tvorby jednotného účetního systému, který by se vyznačoval globálním použitím. Kromě US GAAP patří mezi nejvýznamnější účetní systém Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, které jsou používány především na evropských finančních trzích. Překážkou v zajištění naprosté srovnatelnosti je fakt, že i nadále existují země, které používají vlastní účetní systémy, jejichž principy odpovídají spíše daňovým potřebám konkrétní země. Mezi tyto státy patří také Česká republika. Jednou z oblastí, ve které můžeme identifikovat významné rozdíly mezi oběma zmíněnými účetními systémy je finanční leasing, který je zejména v posledních letech často používanou formou pořízení dlouhodobých aktiv. Vykazování finančního leasingu dle IFRS totiž vede k významným změnám bilanční sumy podniku a dále se také podílí na rozdílech ve výši a členění hospodářského výsledku. Tato skutečnost přispívá ke zkreslení finančních ukazatelů, které se tak mohou dle použitého systému finančního výkaznictví významně lišit. V případě leasingu můžeme pozorovat dopad především do těch ukazatelů, které jsou závislé na hodnotě celkových aktiv. Jedním z těchto ukazatelů je například ukazatel rentability celkových aktiv (ROA). V této souvislosti je důležité zabývat se otázkou, který systém podává reálnější obraz o finanční situaci společnosti. Po analýze předchozích výsledků se jednoznačně můžeme přiklonit k IFRS, jelikož již zmíněné vykazování nákladů rozdělených na odpis předmětu leasingu a úrokové náklady odpovídá více podstatě dané ekonomické transakce. Věrnější zobrazení lze v tomto případě spatřit také u vykazování aktiv společnosti. Dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví je aktivum definováno jako ekonomický zdroj využívaný podnikem, který je výsledkem minulých skutečností a očekává se od něj, že přinese podniku budoucí ekonomický prospěch. Na základě této definice je i finanční leasing považován za aktivum společnosti, které je následně odepisováno, a nezáleží tak na právním vlastnictví předmětu leasingu jako je tomu v případě české účetní legislativy. Závěry stanovené v tomto příspěvku budou podrobeny hlubšímu zkoumání a v průběhu další vědecké práce doje k jejich upřesnění. U operativního leasingu v současné době neexistují významné odlišnosti při jeho vykazování v souladu s IFRS oproti české účetní legislativě. To se však v brzké době může změnit, jelikož způsob vykazování pronajatého majetku formou operativního leasingu je v poslední době často kritizován. Důvodem je především to, že by i tento majetek měl být vykazován v aktivech nájemce, jelikož ten z něj čerpá užitky, nikoliv u pronajimatele, který je jeho právním vlastníkem. Rada pro mezinárodní účetní standardy již otevřela diskusi o nové úpravě leasingu a lze tedy přepokládat, že se v brzké době dočkáme řady nových opatření. Tento příspěvek je výsledkem řešeného grantového projektu IGA číslo 14/2012: „Dopady aplikace nové metodiky vykazování leasingů na vybrané ukazatele finanční analýzy“, jehož poskytovatelem je Interní grantová agentura Mendelovy univerzity v Brně.
LITERATURA [1] [2]
[3]
[4] [5] [6] [7] [8]
[9]
BATALA, D., KUČEROVÁ, M. Srovnání vykazování leasingu podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví a českých účetních předpisů. Auditor. 2008. s 9-15. ISSN 1210-9096. BARTŮŇKOVÁ, L. Would the Implementation of IFRS for SMEs Influence Financial Statements of Czech Businesses?. [CD-ROM]. In PEFnet 2011: European Scientific Conference of Ph.D. Students. ISBN 978-80-7157-743-0. BURZA CENNÝCH PAPÍRU PRAHA. Výroční zpráva Burzy cenných papírů Praha 2011. [online]. 2012. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z:
. ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE. Výroční zpráva 2011. [online]. 2012. [cit. 201208-15]. Dostupné z: . DELOITTE, IFRS Project Insights – Leases. [online]. 2012. [cit. 2012-08-28]. Dostupné z: . DVOŘÁKOVÁ, D. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 3. Vyd. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3652-2. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 2005: včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2005. Praha: Svaz účetních, 2005. 2249 s. ISBN 80239-5721-X. SVOBODA, P. Application of new approaches in recognizing leases on the part of the lessee in the selected companies in the Czech Republic. Agricultural Economics-Zemedelska ekonomika. 2011. sv. 57, č. 7, s. 340--349. ISSN 0139-570X. VALOUCH, P. Leasing v praxi – praktický průvodce. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2923-7.
Adresa autora (autorů): Ing. Lucie Bartůňková, Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav účetnictví a daní, [email protected]
IMPACTS OF REPORTING OF LEASING BY LEASEHOLDER BASED ON THE IFRS AND CZECH LEGISLATION ON VALUES OF FINANCIAL INDICATORS Abstract With process of integration and globalization of world trade and capital market is closely connected need of international comparison of financial accounts of each company. Means of harmonization has became International Financial Reporting Standards (IFRS), later International Financial Reporting Standards for Small and Medium-sized Enterprises (IFRS for SME). The article is focused only on leasing which is common way of acquisition of long-term assets because of extensiveness of international standards. The article engages in identification of differences by evidence of financial leasing and operational leasing by leaseholder within Czech accounting legislation and International Financial Reporting Standards. Attention is paid to influences of these differences on basic indicators describing the accounting entity. Key words Czech accounting standards,financial indicator, financial lease, harmonization, IFRS. JEL Classification M41
