Dopady změny sazby daně z přidané hodnoty

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady změny sazby daně z přidané hodnoty Diplomová práce

Vedoucí práce

Autor práce

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Bc. Radmila Miklíková

Brno 2012

Zadání diplomové práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma “Dopady změny sazby daně z přidané hodnoty“ zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24.5.2012

_______________________

Poděkování Upřímně chci poděkovat panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za čas a prostor, který mi věnoval, za odborné vedení, poskytnuté rady a cenné připomínky, bez kterých bych se při zpracování mé diplomové práce neobešla. Dále chci poděkovat rodičům, přátelům a lidem, kteří mě svými názory, poznatky a činy při její tvorbě ovlivnili.

Abstract Miklíková, R. Effects of changes in rates of value added tax. Diploma thesis. Brno, 2012. The diploma thesis is focused on identification of tax incidence in the process of increase of reduced VAT rates in 2012 and to assess the impact of the VAT change on public budgets. It deals with the effects of changes in rates of value added tax on buyers, sellers and manufacturers of selected commodities. The observation of price development was realized from October 2011 to April 2012. Taxpayers opinions are collected using a questionnaire. Keywords Value added tax, VAT rate, Incidence, Public budget.

Abstrakt Miklíková, R. Dopady změny sazby daně z přidané hodnoty. Diplomová práce. Brno, 2012. Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku určení daňové incidence v době zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty v roce 2012 a na zhodnocení vlivu změny sazby DPH na veřejné rozpočty. Zabývá se dopady změny sazby daně z přidané hodnoty na kupující, prodávající a výrobce vybraných komodit. Pozorování vývoje cen bylo uskutečňováno v období od října 2011 do dubna 2012. Názory plátců daně ve stavebnictví jsou zjišťovány pomocí dotazníku. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, sazba DPH, incidence, veřejný rozpočet.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod................................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce............................................................................................................. 9

2

Metodika

10

3

Literární rešerše

12

3.1

Státní rozpočet ................................................................................................ 13

3.2

Teorie daně z přidané hodnoty .................................................................... 16

3.3

Předmět daně.................................................................................................. 18

3.4

Daňové subjekty ............................................................................................. 19

3.5

Sazba daně....................................................................................................... 19

3.5.1 3.6

Harmonizace daně z přidané hodnoty ....................................................... 27

3.7

Vývoj DPH v ČR............................................................................................. 28

3.7.1

Změny v roce 2004................................................................................. 30

3.7.2

Situace v letech 2005 až 2007................................................................ 31

3.7.3

Dopad změny sazby v roce 2008 ......................................................... 32

3.7.4

Situace v roce 2009................................................................................. 33

3.7.5

Dopad změn DPH v roce 2010............................................................. 34

3.8

4

Sazby DPH v EU .................................................................................... 22

Teorie daňové incidence................................................................................ 34

3.8.1

Administrativní náklady zdanění ....................................................... 35

3.8.2

Nadměrné daňové břemeno ................................................................ 35

3.8.3

Faktory ovlivňující daňové přesuny a dopady ................................. 37

Vlastní práce 4.1

41

Vývoj indexu spotřebitelských cen.............................................................. 41

Obsah 4.2

7

Vývoj ve stavebnictví .................................................................................... 43

4.2.1 4.3

Analýza dat oslovených stavebních firem......................................... 45

Vývoj cen v potravinářství ........................................................................... 47

4.3.1

Vývoj ceny masa.................................................................................... 48

4.3.2

Vývoj ceny mléka .................................................................................. 50

4.3.3

Vývoj ceny másla................................................................................... 52

4.3.4

Vývoj cen pšenice a pšeničné mouky ................................................. 53

4.3.5

Vývoj cen mléčných výrobků .............................................................. 54

4.4

Vývoj cen dětských plen, knih a jízdného v autobusové dopravě ......... 56

4.4.1

Dětské pleny........................................................................................... 56

4.4.2

Knihy....................................................................................................... 57

4.4.3

Jízdné v autobusové dopravě.............................................................. 57

4.5

Incidence změny sazby DPH ....................................................................... 58

4.5.1

Vepřová kýta bez kosti ......................................................................... 59

4.5.2

Polotučné mléko Olma ......................................................................... 60

4.5.3

Jihočeské máslo Madeta ....................................................................... 61

4.5.4

Mléčné výrobky ..................................................................................... 61

4.5.5

Dětské pleny........................................................................................... 63

4.5.6

Jízdné v autobusové dopravě.............................................................. 65

4.5.7

Výše přesunu daňového břemene na spotřebitele ........................... 66

4.6

Vliv změny sazby DPH na veřejné rozpočty ............................................. 67

4.6.1

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí 2012.............................................. 67

4.6.2

Výběr DPH v lednu – dubnu 2012...................................................... 68

5

Diskuze a závěr

71

6

Literatura

75

7

Seznam tabulek, grafů a obrázků

79

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V současné době se stále více v médiích i na veřejnosti stávají hlavním tématem diskuzí daňové reformy, neboť daň je významným zdrojem příjmů státního rozpočtu. Daňové reformy mají přinést nejen vyšší příjmy do státního rozpočtu, ale jejich cílem je i snížení administrativních nákladů daňových poplatníků a státu. Snahou je vytvořit jednoduchý a přehledný daňový systém, který bude dlouhodobě stabilní bez neustálých změn. K podstatné změně dochází také u daně z přidané hodnoty, která je významným nástrojem veřejných financí po celém světě. Tato nepřímá daň tvoří jeden ze základních pilířů daňové soustavy. Příjmy z DPH do státního rozpočtu tvoří až 16,5 % celkových příjmů a 36,5 % daňových příjmů. Důležitost této daně zvýrazňuje vysoká harmonizace na úrovni Evropské unie. Celá řada ustanovení vychází z unijní legislativy (ze směrnic a nařízení), která je pro členské státy Evropské unie závazná. V současné době je základním předpisem směrnice č. 2006/112/ EEC o společném systému daně z přidané hodnoty, která platí od 1. ledna 2007. S účinností od 1. ledna 2012 přináší novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty změny v sazbě daně z přidané hodnoty a to jak k 1. 1. 2012, tak následně k 1. 1. 2013. K 1.1.2012 se zvyšuje snížená sazba 10% na 14%, základní sazba zůstává bez změny na 20% - během roku 2012 budou opět sazby dvě a to 14% a 20%. K 1. 1. 2013 dle uvedené novely má dojít k opětovnému zvýšení snížené sazby ze 14% na 17,5% a současně ke snížení základní sazby z 20% na 17,5% - od roku 2013 se má používat pouze jedna sazba DPH a to ve výši 17,5 %. Zda skutečně dojde v roce 2013 ke sjednocení sazeb DPH je otázkou, neboť během prvních měsíců roku 2012 z výsledků jednání ekonomických ministrů vyplynulo, že nejpravděpodobněji budou zachovány dvě sazby daně, které se však zvýší o jeden procentní bod, tedy na 15% a 21% sazby. Ze snížené sazby by vypadly pleny a zdravotní pomůcky, což je požadavek ze strany EU. Změna DPH, která je součástí důchodové reformy, je nutná především z důvodu demografického vývoje. Prostředky, které stát změnou sazby daně z přidané hodnoty získá, budou použity právě na financování důchodové reformy. S ohledem na tento cíl bylo třeba změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Upravil se podíl na sdíleném výnosu daně z přidané hodnoty pro obce a kraje tak, aby finanční dopad zvýšeného výnosu na obce a kraje byl neutrální.

Úvod a cíl práce

9

Odhad dodatečného výnosu, který stát získá díky změně DPH, je 21,3 miliardy korun v roce 2012 a 22,5 miliardy korun v roce 2013. Proč se má financovat důchodová reforma zrovna z DPH? Demografický vývoj obyvatelstva poukazuje na jeho stárnutí. Kvůli demografickému vývoji tak přibývá těch, kteří důchody čerpají, a ubývá těch, kteří na důchody přispívají. Takto vzniklý schodek již v tuto chvíli přesahuje 45 miliard korun. Důchody však není možné nevyplatit. Schodek tak musí být pokryt z výnosů jiných daní. Tuto situaci lze v zásadě řešit třemi způsoby: • zvýšením příjmů, • snížením výdajů, • zapojením jiných zdrojů. Pokud by příjmy byly zvyšovány navýšením sociálního pojištění, došlo by k vyššímu zdanění práce. To má však ČR již nyní relativně největší v Evropě. Z každé koruny, která navýší náklady práce, dostane zaměstnanec v čistém pouze 48 %, zbytek, tj. 52 %, připadá na odvody. Došlo by tak ke snižování konkurenceschopnosti a motivaci k hospodářské aktivitě. Protože důchodová reforma má být financována z příjmů z navýšené snížené sazby DPH, dá se očekávat, že se toto zvýšení promítne zvýšením cen zboží a služeb. Není však jednoduché rozlišit, zda zvýšení ceny způsobila změna DPH nebo ke zvýšení došlo z důvodu působení jiných faktorů. Nejasnostmi, jak změna sazby daně ovlivní ekonomické subjekty, a problematikou daňových přesunů a dopadů se zabývá řada odborníků.

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je vyhodnotit dopady změny snížené sazby daně z přidané hodnoty v roce 2012 na základě pozorování prodejních cen vybraných komodit. Sledování vývoje prodejních cen se uskutečnilo v období od října 2011 do dubna 2012, kdy od 1. ledna 2012 došlo k modifikaci snížené sazby DPH z 10 % na 14 %. Práce se zabývá problematikou přesunu daňového břemene. V rámci změn, které v sazbě DPH nastaly, je analyzován dopad daňového přesunu na spotřebitele a prodejce a vliv změny sazby DPH na ekonomické ukazatele podnikatelských subjektů. Pro dosažení cíle nelze opomenout analýza dané problematiky v odborné literatuře. Z uvedených výsledků bude podnikatelským subjektům navrženo, jak na změnu sazby reagovat. Dílčím cílem práce je zhodnotit vliv změny sazby DPH na veřejné rozpočty a zjistit pravděpodobnost dosažení očekávaného výnosu k financování důchodové reformy.

Metodika

10

2 Metodika Základní metody, používané standardně v odborných a vědeckých publikací, aplikované při řešení diplomové práce jsou deskripce, komparace, pozorování, analýza a syntéza. V literární rešerši je uplatněna metoda deskripce, prostřednictví níž jsem popsala a objasnila teoretické pojmy, které se váží k tématu diplomové práce a ze kterých jsem vycházela také při zpracování praktické části. Podklady byly čerpány z odborné literatury, platných zákonů a internetových stránek, především Ministerstva financí České republiky a Českého statistického úřadu. Další využité metody této části práce byly komparace a analýza. Komparaci jsem použila především v kapitole Sazby DPH v EU, ve které porovnávám uplatňování a vývoj sazeb zemí EU. Metoda analýza byla uplatněna v kapitole Vývoj DPH v ČR. Pro praktickou část je využita metoda pozorování, analýza, komparace a syntéza. Údaje potřebné k vypracování diplomové práce byly získány sledováním cen v supermarketech Tesco, Billa, Albert a samoobsluhách Tučapy a Zahnašovice (potraviny, dětské pleny), v řeznictví a uzenářství Josef Pospíšil, Rostislav Matula (vepřová kýta bez kosti), na internetovém knihkupectví kosmas.cz, knihy.abz.cz, nakladatelství Kniha Zlín, v dopravních společnostech ČSAD Vsetín, a.s., KRODOS BUS, a.s. (jízdné v autobusové dopravě) a z dat Českého statistického úřadu. Prodejní ceny byly zjišťovány od října 2011 do dubna 2012 vždy k 15. dni daného měsíce. Sběr primárních dat pro kapitolu Vývoj ve stavebnictví byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 16 firem z 20 oslovených. Daňová incidence byla vypočítána následně. Ze zjištěných cen byla vypočtena cena bez daně a výše DPH. Částka DPH byla zjištěna vynásobením prodejní ceny a koeficientem daně z přidané hodnoty. Pro data od října do prosince 2011 má koeficient hodnotu 10/110, tj. 0,0909, a od ledna do dubna 2012 14/114, tj. 0,1228. Následně se vypočítala změna DPH, změna ceny a změna ceny bez DPH. Změny daných ukazatelů se počítaly jen pro rok 2012, kdy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH. Na základě těchto dat mohl být určen dopad na kupujícího jako podíl změny ceny a změny sazby DPH. Výsledná hodnota se převedla na procenta. Dopad na výrobce se vypočetl jako rozdíl celkového 100% daňového dopadu a daňového dopadu na kupujícího. Metodu komparace jsem použila při srovnávání výsledků zjištěných mnou provedeným průzkumem a údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Metoda syntéza, představující spojování vzájemných souvislostí zjištěných dat,

Metodika

11

je uplatněna v celé praktické části a v závěru diplomové práce k zobecnění dílčích shrnutí. Zpracování diplomové práce probíhalo v průběhu roku 2011/2012. Postupné zpracování diplomové práce je shrnuto v níže uvedené tabulce. Popis činnosti

Termín

Stanovení tématu diplomové práce

Duben 2011

Zadání diplomové práce

Červen 2011

Studium problematiky v literatuře

Září 2011 – březen 2012

Konzultace s vedoucím diplomové práce

Září 2011 – květen 2012

Sledování vývoje cen

Říjen 2011 – duben 2012

Zpracování literární rešerše

Listopad 2011 – březen 2012

Zpracování vlastní práce

Únor 2012 – květen 2012

Vyhodnocení vývoje změny cen

Duben 2012 – květen 2012

Dokončení diplomové práce

Květen 2012

Vyvázání a odevzdání diplomové práce

Květen 2012

Práce je zpracována v textovém editoru Microsoft Word, tabulky a grafy jsou vytvořeny v tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Pro lepší přehlednost a ucelenější a jasnější pohled na danou problematiku byly použity tabulky s výpočty a grafy.


12

3 Literární rešerše Daň je zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu, která je povinná, neúčelová, neekvivalentní, nenávratná a pravidelně se opakující.1 Daň lze stanovit pouze zákonem. Veřejný rozpočet představuje nejen státní rozpočet, ale i rozpočty měst a obcí, celostátní rozpočet a dokonce i společný rozpočet Evropské unie. Veřejným rozpočtem jsou také tzv. veřejné či parafiskální fondy, mezi něž patří například fondy zdravotních pojišťoven, přičemž povinné platby zdravotním pojišťovnám jsou také daněmi. Daní nerozumíme tedy jen daň jako takovou, ale daně představují také příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, cla, místní poplatky, dálniční známky apod.2 Daňovou soustavu ČR lze obecně rozdělit na dvě části: daně přímé a daně nepřímé. Toto nejčastější rozlišení daní je podle způsobu jejich uložení. Mezi další možná třídění daní patří třídění podle:3 • objektu o z důchodů (příjmů), o ze spotřeby, o z majetku, • vztahu k poplatníkovi o osobní, o in rem4, • dopadu o proporcionální, o progresivní, o regresivní, • vztahu sazby k základu o specifické neboli jednotkové5, o ad valorem6, o stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu, • daňového určení

1

Daň: Právní úprava a její změny. Sagit.cz, (2004).

2

Kubátová, K. Daňová teorie - úvod do problematiky, (2009).

3

Kubátová, K. Daňová teorie - úvod do problematiky, (2009).

4

Latinsky „in rem“ = „na věc“

5

Daně jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu, např. počet litrů čistého

alkoholu. 6

Latinsky „ad valorem“ = „k hodnotě“, mezi daně ad valorem řadíme DPH.

Literární rešerše o o o o

13

nadstátní, státní, vyšších územněsprávních celků, municipální7.

Požadavky správného daňového systému vyjadřují daňové principy. Daňových principů je hned několik. Těmi základními jsou však čtyři: princip efektivnosti, princip administrativní jednoduchosti, princip pružnosti a princip spravedlnosti.8 • Princip efektivnosti znamená zamezit daním, aby způsobovaly zkreslení cen a distorzi9, která by způsobila zbytečné škody. • Princip administrativní jednoduchosti, jak už lze odvodit z názvu principu, znamená zamezit daním, aby způsobovaly společnosti větší náklady na administrativu, než je nutné. Do těchto administrativních nákladů jsou zahrnovány nejen náklady správy daní, ale i náklady poplatníků a plátců daní, kteří vedou daňové účetnictví a vyplňují daňová přiznání. • Princip pružnosti si lze představit, že daně pružně reagují na růst hrubého domácího produktu. • Princip spravedlnosti může být diskutabilní, neboť co pro jednu společnost může být spravedlivé, to může jiná označit za nespravedlivé. Např. bohatí lidé by měli platit vyšší daně, nástrojem může být progresivní zdanění příjmů. Zároveň však vzniká nebezpečí neochoty bohatých více se snažit v podnikání a jejich daňové vystěhovalectví. Výsledkem nakonec bude méně prostředků pro chudé. Princip spravedlnosti je tak nejčastěji představován v rovnoměrnějším rozdělení důchodů. Lidé by měli platit daně podle své platební schopnosti (princip platební schopnosti) a měli by od státu dostat za vybrané daně odpovídající protihodnotu (princip prospěchu).10

3.1 Státní rozpočet Příjmy státního rozpočtu tvoří příjmy daňové (daně, poplatky, pojistné), příjmy nedaňové a ostatní. Příkladem velikosti jednotlivých příjmů je Tabulka 1, která zobrazuje první čtvrtletí roku 201111, v němž vykázal státní rozpočet celkové 7

U nás se jedná především o daň z nemovitostí.

8

David, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací, (2007).

9

Narušení ekonomických procesů a rozhodování ekonomických subjektů.

10

Kubátová, K. Daňová teorie – úvod do problematiky, (2009).

11

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2011. Minister-

stvo financí České republiky, (2011).


14

příjmy ve výši 253,4 mld. Kč, tj. 24,3 % celoročního rozpočtu, z toho daňové příjmy (bez pojistného na SZ) představují 119,6 mld. Kč (47,2 %), příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 88,6 mld. Kč (35 %) a ostatní příjmy 45,2 mld. Kč (17,8 %).

p ojist né n a SZ 35 ,0% n edaňo vé a k ap it álov é pří jmy a p řijat é tran sfery 1 7,8 %

ost at ní dan ě 1,5 %

dan ě z příj mů FO 9, 5% dan ě z pří jmů P O 8, 0%

Graf 1.

spo t řebn í daně 1 2,6 %

DPH 15 ,6%

Struktura celkových příjmů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2011

Zdroj: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2011. Ministerstvo financí České republiky, (2011).

Níže uvedená Tabulka 1 poukazuje na skutečnost, že pojistné na sociální zabezpečení představuje nemalý podíl celkových daňových příjmů (35 %), přičemž největší podíl na daňových příjmech nezahrnující pojistné SZ tvoří daň z přidané hodnoty. Ta tvoří pro první čtvrtletí roku 2011 15,6 % celkových příjmů. Větší podíl pak připadá už jen na nedaňové kapitálové příjmy a přijaté transfery a to ve výši 17,8 %.

Literární rešerše Tab. 1

15

Příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2011 (v mld. Kč)

Pří jmy stát ního rozpočtu

Pří jmy celkem v tom: Daňové pří jmy cel kem Daňové příjmy (bez poj ist ného SZ) v to m: - DPH - spotřební daně (vč. tzv. energet ických daní) - daně z pří jmů PO - daně z pří jmů FO vybíraná srážkou ze závi slé činnosti z při znání - správní popl atky - maj etkové daně - clo - poplat ky za uložení odpadů*) - ostat ní daňo vé příjmy**)

2010 2011 % plnění SR Skutečnost Schvál ený Skutečnost % plnění leden-březen leden-březen rozpočet leden-březen 201 0 1 2 3 4=3:2 5

Index skutečnost 2011/2010 6=3:1

249,17

1 044, 00

253,37

24 ,3

24,4

101,7

211,16 125,80

904,75 531,46

208,18 119,55

23 ,0 22 ,5

23,4 23,5

98,6 95,0

42,27 33,17 22,11 24,29 1,52 18,97 3,81 0,46 1,90 0,33 0,40 0,87

194,10 136,60 84,00 101,50 13,50 82,60 5,40 2,35 8,20 1,20 1,40 2,11

39,40 31,93 20,20 24,14 1,67 19,70 2,77 0,46 1,78 0,41 0,40 0,83

20 ,3 23 ,4 24 ,1 23 ,8 12 ,4 23 ,9 51 ,2 19 ,7 21 ,7 34 ,3 28 ,6 39 ,4

22,4 23,5 22,0 27,5 23,0 26,4 38,5 18,9 20,8 25,5 29,8 38,2

93,2 96,2 91,4 99,4 110,0 103,9 72,7 101,2 93,7 123,9 99,6 96,2

Pojistné na SZ z t oho: na důchodové po jištění

85,36 75,88

373,29 331,81

88,63 78,78

23 ,7 23 ,7

23,3 23,0

103,8 103,8

Nedaňo vé a kapitál ové pří jmy a přijat é t ransfery v to m: - kapit oly z t oho: transfer y přijaté od EU a Národního fondu převody z fondů OSS přijaté sankční platby soudní popl atky dobrovolné pojis tné - kapit ola Oper ace SFA - kapit ola Stát ní dluh - VPS v t om : - příjmy z úroků a real .fin. majet. - splát ky půj ček ze zahraničí - ostat ní příjmy VPS**)

38,01

139,25

45,19

32 ,4

31,6

118,9

32,18 26,66 1,76 0,36 0,25 0,14 1,29 2,21 2,33

126,49 117,12 0,00 1,04 0,58 0,45 2,79 5,64 4,33

40,57 35,27 1,75 0,37 0,24 0,12 0,69 1,64 2,30

32 ,1 30 ,1

30,7 28,0

0,00 0,04 2,29

0,02 0,11 4,20

0,00 0,03 2,26

35 ,7 41 ,6 27 ,3 24 ,6 29 ,1 53 ,0

37,8 28,6 36,1 30,3 32,1 54,4

126,1 132,3 99,5 101,4 97,4 86,2 53,1 74,3 98,6

10 ,1 31 ,5 53 ,8

5,1 72,8 54,9

71,8 91,2 98,7

x

x

Zdroj: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2011. Ministerstvo financí České republiky, (2011).

Rozpočtový proces probíhá čtyřmi fázemi:12 • přípravy a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě, • projednávání a schvalování návrhu v parlamentu, • realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu roku, • následné kroky. Rozpočtový proces konkrétního rozpočtu trvá více než dva roky. Návrh státního rozpočtu sestavuje ministerstvo financí.

12

Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol. Veřejné finance, (2007).


16

Celostátní výnosy některých daní se rozdělují na části určené krajům, obcím a plynoucí do státního rozpočtu. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, v § 1 upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční. Celostátní výnosy daně z přidané hodnoty se dělí v roce 2012 na 8,29 % pro kraje, 19,93 % pro obce a 71,78 % plyne do státního rozpočtu. Využití daně u obcí není nijak účelově svázáno a obce se rozhodují sami, jakým způsobem s danými prostředky naloží.13

3.2 Teorie daně z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou. Nepřímé daně též nazýváme daně spotřební, které postihují buď veškerou spotřebu (daně všeobecné), nebo se vztahují pouze na vybrané skupiny výrobků (daň selektivní). Nepřímé daně nerespektují důchodovou ani majetkovou situaci osoby a dopadají ve stejné výši na spotřebitele bez ohledu na velikost jeho příjmů či bohatství.14 Poplatníkem nepřímých daní je konečný spotřebitel, který daň platí v ceně konečných výrobků a služeb. V zemích OECD je spotřební zdanění jedním z nejvýznamnějších zdrojů pro veřejné rozpočty. Nepřímé daně jsou vysoké v těch zemích, kde je dosahováno nižších důchodů. Výše daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) v zemích OECD je v rozmezí 17 % - 57 %, přičemž v mimoevropských zemích je DPH nižší než v Evropě.15 Česká republika má podíl nepřímých daní na úrovni průměru zemí OECD a EU.16 Všeobecné daně se ukládají na každém stupni zpracování. DPH má tu výhodu oproti obratové dani, že se postupně nenabaluje při přecházení výrobku od obchodníka k obchodníkovi. Zdaňuje se tak jen podíl firmy na výrobě zboží, který je přidán k jeho celkové hodnotě. Daň se odvádí z přidané hodnoty po odečtení daně zaplacené na předchozích stupních výrobního procesu. Zdanění nezávisí na počtu transakcí od výrobce ke spotřebiteli.17 První myšlenka výběru DPH vznikla ve Francii v roce 1954. Do praxe bylo DPH zavedeno v roce 1967 ve Francii v Dánsku. Od tohoto roku zvítězila tato

13

Česká republika. Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samospráv-

ným celkům a některým státním fondům §3. In: Sbírka zákonů. 2000 14

Široký, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací, (2008).

15

Austrálie a Korea 10 %, Mexiko 16 %, Nový Zéland 12,5 %, Kanada 5 %, v Hongkongku, Kata-

ru, Saudské Arábii či Spojených Arabských Emirátech není DPH vůbec stanoveno. 16

Kubátová, K. Daňové teorie: úvod do problematiky, (2009).

17



17

forma všeobecné daně ze spotřeby ve více než 100 zemích světa. Následující tabulka zobrazuje vybrané země OECD a rok zavedení DPH v zemi.18 Tab. 2

Rok zavedení daně z přidané hodnoty v členských zemích OECD

Země

Od roku

Země

Od roku

Země

Od roku

Dánsko

1967

Rakousko

1973

Japonsko

1989

Francie

1968

Itálie

1973

Island

1989

Německo

1968

Korea

1977

Kanada

1991

Nizozemí

1969

Mexiko

1980

Slovensko

1993

Švédsko

1969

Turecko

1985

Česko

1993

Lucembursko

1970

Nový Zéland

1986

Polsko

1993

Norsko

1970

Španělsko

1986

Finsko

1994

Belgie

1971

Portugalsko

1986

Švýcarsko

1995

Irsko

1972

Řecko

1987

Austrálie

2000

Velká Británie

1973

Maďarsko

1988

Zdroj: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. Europa.eu: Taxation and Customs Union, (2011); vlastní zpracování

Uplatňování DPH v zemi je jednou z podmínek členství, kterou stanovila Komise Evropské unie. Podmínka souladu DPH členských zemí byla nutná v souvislosti se vznikem jednotného trhu. Ke sjednocení DPH bylo vydáno hned několik směrnic. Tou první byla směrnice č. 67/227/EEC přijatá v roce 1967, která stanovovala členským zemím nahradit do 1. ledna 1970 daň z obratu daní z přidané hodnoty, která je uvalována na veškeré zboží a služby a je stanovena procentem z prodejní ceny. Druhá směrnice definovala předmět daně, místo plnění a plátce daně. Třetí, čtvrtá a pátá směrnice prodlužovaly dobu implementace některým státům, které měly se změnou systému zdanění a jeho implementací velké problémy. Přesto tyto směrnice ponechávaly státům celou řadu výjimek a odlišností. Teprve až šestá směrnice z roku 1977 stanovuje pravidla pro určování základu daně, teritoriální dosah, okruhy subjektů, sazby daně a další. Tímto je považována za základní směrnici, což dosvědčuje i její mnohonásobná novelizace.19 Na daň z přidané hodnoty ve světě převažují kladné názory. Jednou z mála nevýhod této daně je administrativní náročnost spojená s její evidencí 18

GOLA, P. Daň z přidané hodnoty ve světě. Mzdovapraxe.cz, (2010).

19

Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, (2011).


18

a jednorázové problémy spojené s jejím zavedením. K negativům uplatňování DPH v zemi patří také možnost ovlivňování cenové hladiny. Tím, že je DPH obsaženo v cenách zboží a služeb, má velký vliv na cenu komodit na trhu. „Pokud se sazba daně zvýší o určitý procentní bod, vyvolá tato změna zvýšení inflace v celé ekonomice vyšší jednoho procenta.“20 Proti těmto nevýhodám lze postavit několik kladů DPH:21 • Neutralitu lze chápat v tom smyslu, že nediskriminuje komodity s vyšším počtem stupňů zpracování, neboť zdanění závisí na celkové výši přidané hodnoty. • Neutralita DPH je spojena i s výhodností pro mezinárodní obchod. Vývoz zdaňován není a dovozci zdaní zboží ve stejné výši jako to tuzemské, tj. zdaňují zboží a služby za stejných podmínek. Smyslem tohoto právního ošetření je vytvořit rovnocenné podmínky konkurence na zahraničních trzích přesto, že sazby DPH jsou v jednotlivých zemí různé. • Další výhodou je transparentnost, která vylučuje jakoukoli nahodilost a zdaňuje jak služby, tak zboží. „Jde o jakousi čistou daň, protože dodavatel odvádí státu jen tu část daně, která připadá na jeho přidanou hodnotu.“22 • Vzhledem k tomu, že jde o všeobecnou daň, tvoří její výnosy jeden z největších příjmových podílů veřejného rozpočtu. Oblíbenost této daně je také dána odolností vůči daňovým únikům. DPH tak představuje spolehlivost výnosů pro stát. DPH je pro státní pokladnu výhodné, protože se zvyšuje okamžitě daňový výnos státu (na rozdíl od přímých daní) a současně nedochází tolik ke zhoršování podnikatelského prostředí jako při zvýšení přímých daní.

3.3 Předmět daně Předmět daně z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 2. Předmětem daně je: • dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani, • poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, • pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu osobou povinnou k dani, • pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani,

20


21


22



19

• dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Základními podmínkami, které musí plnění, jež jsou předmětem daně, splňovat, jsou, že plnění uskutečňuje osoba povinná k dani (kromě pořízení nového dopravního prostředku), všechna plnění jsou uskutečněna v tuzemsku a plnění se musí uskutečnit za úplatu.23

3.4 Daňové subjekty § 5 Zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. vymezuje osobu povinnou k dani jako právnickou nebo fyzickou osobu, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti24. Za osobu povinnou k dani se považují nejen tuzemské osoby, ale i osoby z jiných členských států EU či osoby ze třetích zemí, pokud mají sídlo, místo podnikání, popř. místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržují, v tuzemsku. Osoba povinná k dani dle § 5 Zákona o DPH je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za částku 1 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Tato osoba je pak osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce daně. Tato podmínka výše obratu se však nevztahuje na osoby, které mají sídlo nebo místo podnikání mimo tuzemsko. Osoba povinná k dani musí do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k překročení stanoveného obratu předložit přihlášku k registraci. Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, mezi něž patří zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně. Do obratu se nezahrnují úplaty za plnění s místem plněním mimo tuzemsko, úplaty z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.25

3.5 Sazba daně Česká republika, stejně jako mnoho dalších zemí, uplatňuje dvě sazby daně. Existují země, které mají dokonce tři sazby. Systém se dvěma a více sazbami je nesrovnatelně náročnější než daňový systém s jednou sazbou, avšak existují důvody pro zavedení více sazeb. Například u služeb, které by snadněji unikaly zdanění, je uvalena snížená sazba daně, aby poskytovatelé těchto služeb byli

23

Pitner, L., Benda, V., Galoším, S. Daň z přidané hodnoty: s komentářem k 1.5.2010, (2010).

24

Jde o činnost uskutečňovanou soustavně, vykonávanou podle zvláštních právních předpisů,

jako jsou nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, dentistů, účetních znalců, ale také soustavné využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů (např. nájem staveb, bytů, pozemků). 25

Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. § 6. In: Sbírka zákonů, (2004).


20

ochotnější daň platit. Nižší sazba bývá také u těch služeb a zboží, které jsou předměty základní životní potřeby. Některé země mají vyšší sazby uvaleny na luxusní statky. Větší množství sazeb má však i svá negativa, mezi něž patří již zmíněná administrativní náročnost na správu daně či obtížné rozdělování výrobků a služeb do jednotlivých daňových skupin. „Má-li DPH zajistit pro státní rozpočet určitou sumu příjmů, přenáší snížená sazba část daňové zátěže na ty komodity, které byly ze snížené sazby vyňaty. Širší rozptyl sazeb DPH nutně vede k porušení zásady neutrality daně a k deformaci cenových relací, ke vzniku substitučních efektů a zvýšení distorzity.“26 Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje dvě sazby daně:27 • základní sazba daně ve výši 20 %, • snížená sazba daně ve výši 14 %. U zboží, které není uvedené v příloze č. 1 zákona o DPH, se uplatňuje základní sazba daně. Mezi zboží se sníženou sazbou patří např.: • veškeré potraviny a nápoje, vyjma alkoholických, voda a přísady určené k přípravě potravin, • živá zvířata a krmiva pro zvířata, • živé dřeviny, semena, rostliny a řezané květiny, • vyjmenované farmaceutické výrobky, • dětské pleny, • zdravotnické prostředky, • knihy, brožury, noviny a časopisy, letáky a prospekty pokud v nich reklama nepřesahuje 50 % plochy, • omalovánky pro děti, • dětské sedačky do automobilů, • palivové dřevo, třísky, piliny a dřevěný odpad. Příloha č. 2 zákona o DPH uvádí seznam služeb, které podléhají snížené sazbě daně, jsou to např.: • opravy zdravotnických prostředků a invalidních vozíků, • shromažďování, úprava a rozvod vody, odvádění a čištění odpadních vod, • ubytovací služby v hotelích, penzionech a kempech, • pravidelná hromadná přeprava osob,

26


27

Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. §47. In: Sbírka zákonů. 2004


21

• úklidové práce v domácnostech, • domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené osoby, • sběr, svoz a zpracování komunálního odpadu, • vstupné na koncerty, filmová a divadelní představení, • pohřebnictví a související služby. § 48 zákona o DPH říká, že sníženou sazbu lze použít i na poskytnutí stavebních a montážních prací, které jsou spojené se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, a to včetně jejich příslušenství. Příslušenstvím jsou chápány věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.28 Stavební a montážní práce spojené s výstavbou stavby pro sociální bydlení (§ 48a zákona o DPH) včetně jejího příslušenství podléhají také snížené sazbě daně. Snížená sazba daně se uplatní také u převodu staveb pro sociální bydlení. Stavbou pro sociální bydlení se rozumí: • byt, rodinný dům či bytový dům pro sociální bydlení, • ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů nebo pro ubytování státních zaměstnanců, • zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby, • školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, • internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, • zvláštní dětská zařízení, kterými jsou kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku, • zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči, • speciální lůžková zařízení hospicového typu, • domovy péče o válečné veterány. Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2.29

28

Pitner, L., Benda, V., Galoším, S. Daň z přidané hodnoty: s komentářem k 1.5.2010, (2010).

29

Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. § 48a. In: Sbírka zákonů.

(2004).

Literární rešerše 3.5.1

22

Sazby DPH v EU

Členské země EU mohou uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby DPH na vybrané zboží či služby. Navíc mohou být některé zboží či služby od DPH osvobozeny. Jednotná sazba DPH je v EU zavedena pouze v Dánsku (25 %). Ve všech ostatních zemích EU je zavedeno více sazeb daně. Většina zemí dokonce využívá legislativní možnosti a má zavedeny tři sazby daně (základní, sníženou a super sníženou). Tři sazby daně jsou zavedeny např. v Belgii, Finsku, Řecku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku.30 Existují i země, v nichž je uplatňována nulová daňová sazba31. Nulová sazba je uvalena na vybrané produkty a musí být dodržena direktiva EU 2006/112/EC (nejvíce ve Velké Británii).32 Zpravidla je uplatňována na učební či vědecké knihy, časopisy a noviny, nebo např. ve Finsku se týká prodeje, pronájmu, oprav a údržby lodí, které nejsou určeny k odpočinku ani ke sportu. Je nutno rozlišovat, zda je plnění osvobozeno od daně nebo je toto plnění zdaňováno nulovou sazbou DPH. V případě osvobození od daně nemá prodávající nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu, zatímco u nulové sazby DPH nárok na zpětný odpočet existuje.33 Nutnost zvyšovat daňové příjmy vede členské země EU ke zvyšování sazeb DPH. V roce 2012 to byly kromě České republiky tyto země: Irsko, Itálie, Lucembursko a Maďarsko. Ve členských zemí EU je dána minimální základní sazba DPH ve výši 15 % a hranice snížené sazby je 5 %. Země s nejvyšší základní sazbou DPH jsou Dánsko a Švédsko (25 %), Maďarsko dokonce od roku 2012 se sazbou 27 %. Nejnižší základní sazba DPH je v Lucembursku a Kypru a to na úrovni minimální hranice základní sazby DPH stanovené směrnicí EU (15 %). V posledních letech se většina zemí přibližuje horní hranici.34

30

Gola, P. Zvyšování sazeb DPH v EU pokračuje. Firemnifinance.cz, (2011).

31

Jsou to např. země: Belgie, Bulharsko, Finsko, Německo, Irsko, Lotyšsko, Nizozemí, Španěl-

sko. 32

Gola, P. Zvyšování sazeb DPH v EU pokračuje. Firemnifinance.cz, (2011).

33


34

VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. Europa.eu: Taxation and Cus-

toms Union, (2011).


23

Změny DPH v roce 2009 Sazba DPH v % Země

Základní

Snížená

Původní

Nová

Původní

Nová

Litva - 1. ledna - 1. září

18

19

-

-

19

21

-

-

Lotyšsko

18

21

5

10

Estonsko

18

20

5

9

-

-

17

12

20

25

-

18

Finsko Maďarsko

Zdroj: GOLA, Petr. Zvyšování sazeb DPH v EU pokračuje. Firemnifinance.cz (2011); vlastní zpracování

V roce 2009 výrazně navýšilo základní sazbu DPH Maďarsko, a to o 5 procentních bodů. Také v Litvě došlo k navýšení DPH a to dokonce dvakrát. Nenavyšovaly se však pouze základní sazby. Estonsko a Lotyšsko kromě základní sazby navýšily i sníženou sazbu o 4 a 5 procentních bodů. Tab. 4


Základní

Snížená

Super snížená

Původní

Nová

Původní

Nová

Původní

Nová

Česká republika

19

20

9

10

-

-

Finsko

22

23

12

13

8

9

Řecko - 15. března - 1. července

19

21

9

10

4,5

5

21

23

10

11

5

5,5

21,5

21

-

-

-

-

Portugalsko

20

21

12

13

5

6

Rumunsko

19

24

-

-

-

-

Slovensko

-

-

-

-

-

6

Španělsko

16

18

7

8

-

-

Velká Británie

15

17,5

-

-

-

-

Irsko



24

V roce 2010 měnila sazbu také Česká republika, a to jak základní tak sníženou. O jeden procentní bod měnilo obě sazby také Finsko a Portugalsko. K výraznému zvýšení došlo v Rumunsku o 5 procentních bodů. Řecko zvýšilo sazbu dokonce dvakrát. První navýšení obou sazeb DPH trvalo 3,5 měsíce. Celkově navýšilo v roce 2010 základní sazbu o 4 procentní body a sníženou o 2 procentní body. Tab. 5


Základní

Snížená

Super snížená

Původní

Nová

Původní

Nová

Původní

Nová

Slovensko

19

20

-

-

6

-

Bulharsko

-

-

7

9

-

-

Malta

-

-

-

7

-

-

21

23

-

-

-

-

17,5

20

-

-

-

-

21

22

10

12

-

-

Řecko

-

-

11

13

5,5

6,5

Polsko

22

23

7

8

3

5

Portugalsko Velká Británie Lotyšsko


Pouze rok uplatňovalo Slovensko super sníženou sazbu 6 %, kterou v roce 2011 opět zrušilo. Ve zvyšování sazeb pokračovalo od roku 2010 Portugalsko, Velká Británie a znovu sazbu zvyšovalo také Řecko. V roce 2012 došlo ke změně sazeb v těchto zemích: Česká republika, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Rakousko. Aktuální sazby DPH zemí EU zobrazuje Tabulka 6.


25

Sazby DPH v členských státech EU v roce 2012

Země

Základní

Snížená

Super snížená

Belgie

21

12

6

Bulharsko

20

7

-

Česká republika

20

14

-

Dánsko

25

-

-

Estonsko

20

9

-

Finsko

23

13

9

Francie

19,6

7

5,5 / 2,1

Irsko

23

13,5

9 / 4,8

Itálie

21

10

4

Kypr

15

8

5

Lichtenštejnsko

7,6

3,6

2,4

Litva

21

9

5

Lotyšsko

22

12

-

Lucembursko

15

12

6

Maďarsko

27

18

5

Malta

18

7

5

Německo

19

7

-

Nizozemí

19

6

-

Norsko

25

14

8

Polsko

23

8

5

Portugalsko

23

13

6

Rakousko

20

12

10

Rumunsko

24

9

5

Řecko

23

13

6,5

Slovensko

20

10

-

Slovinsko

20

8,5

-

Španělsko

18

8

-

Švédsko

25

12

6

Velká Británie

20

5

-


Na níže uvedeném Grafu č. 2 jsou zachyceny průměrné základní sazby daně současných členských států EU od roku 1967, kdy byla zavedena první daň z přidané hodnoty, a to ve výši 10 %. Průměr je počítán ze sazeb států, které byly již členy EU, ale také ze států, které ještě nebyly členy avšak zavedly ve své


26

zemi DPH, tzn. graf sleduje vývoj DPH 27 zemí bez ohledu na rok vstupu do EU. 22 20,73

Průměrná základní sazba DPH (%)

21 19,59

20

19,56 18,57

19

19,1 19,08

17,46

18

18,14

17

19,37

19,24

17,78

16,02

16 15,86

15 14

14,83

13,39 13,35

13

13,12

12 11 10

9

7

5

3

1

9

7

5

3

1

1 20 1

20 0

20 0

20 0

20 0

20 0

19 9

19 9

19 9

19 9

7

5

3

1

9

7

5

3

1

9

9

19 9

19 8

19 8

19 8

19 8

19 8

19 7

19 7

19 7

19 7

19 7

19 6

19 6

7

9

Rok

Graf 2.

Vývoj průměrné základní sazby DPH současných členských států EU v letech 1967 – 2011


První výraznější zvýšení průměru bylo v roce 1971 z 13,35 % na 15,63 % v důsledku zavedení DPH v Belgii (18 %) a Irsku (16,37 %) a značného zvýšení DPH ve Švédsku o 6,5 procentního bodu. V letech 1974, 1975 došlo k poklesu průměru díky snížení sazby ve Francii a Velké Británii a zavedení DPH v Itálii a Rakousku se sazbou nižší než byla průměrná. V následujících letech průměr základní sazby postupně rostl, neboť státy zvyšovaly své sazby. Výrazné navýšení DPH mezi lety 1974 a 1980 bylo v zemích: Dánsko z 15 % na 22 %, Irsko z 19,5 % na 25 %, Švédsko z 17,65 % na 23,46 % a Velká Británie z 8 % na 15 %. V následujících letech země postupně zvyšovaly své sazby, až do průměru 19,59 % v roce 1984, nejvíce tomu přispělo Irsko, které zvýšilo sazbu daně až na 35 %. Snížení průměru v roce 1986 způsobilo zavedení sazby DPH pod průměrem EU v Řecku, Portugalsku a Španělsku a výrazné snížení DPH v Irsku z 35 % na 25 %. V roce 1992 průměr základní sazby DPH snížilo zavedení DPH na Kypru, a to ve výši 5 %. Nejvýraznější růst průměrné základní sazby DPH byl v roce 1993 o 1,32 procentního bodu. Důvodem bylo zavedení DPH v České republice (23 %), na Slovensku (25 %) a v Polsku (22 %), přičemž nově zavedená sazba v těchto zemích podstatně převyšovala průměr. V následujících letech až do roku 2008 se průměrná základní sazba DPH udržuje mezi 19,08 % a 19,56 %.


27

Od roku 2009 reaguje zvýšením DPH na hospodářskou krizi 17 zemí EU35, 6 zemí dokonce dvakrát36. Irsko v roce 2011 zavedlo další snížené DPH 9 %37. Také Maďarsko, Malta a Slovenská republika se rozhodli pro snížení daňové zátěže zavedením další snížené sazby. Slovenská republika však od 1. 1. 2011 tuto nově sníženou sazbu DPH opět zrušila. Růst průměrné sazby DPH38 znázorňuje graf v Příloze 1. Na tento průměr v letech 1977 – 1980 působila především Itálie s 5 a v roce 1980 dokonce s 6 sníženými sazbami daně a v letech 1986 -1988 je průměr DPH členských států ovlivněn především Francií, která měla 5 snížených sazeb.

3.6 Harmonizace daně z přidané hodnoty Ačkoliv se může zdát, že v zemích EU je příliš mnoho rozdílů v sazbách daně z přidané hodnoty, již od počátku tvorby společného trhu je cílem členských zemí sbližovat daňové soustavy států na základě společných pravidel. Harmonizační proces se skládá ze tří částí:39 • vybrat daň, kterou je nutno harmonizovat, • harmonizovat daňový základ, • harmonizovat daňové sazby. Prvním krokem harmonizace DPH byl přechod členských zemí z daně z obratu na daň z přidané hodnoty. Výhoda daně z přidané hodnoty je v tom, že je daň přesouvána na spotřebitele, nenarušuje soutěž na trhu a je tedy neutrální. Daň splňuje jak vnější tak vnitřní neutralitu. Vnější neutralita je zaručena tehdy, jestliže daň uvalená na dovoz nepřesahuje částku daně, která je uvalována na domácí zboží stejného druhu. Vnitřní neutralita je zajištěna pokud jsou exporty od daně osvobozeny a na importy je uvalována daň ve stejné výši jako na domácí produkci.40 Druhým krokem harmonizace bylo harmonizovat daňový základ. Hlavními směrnicemi této harmonizace byla druhá směrnice č. 67/228EEC, která přesně definovala co je předmětem daně, místo plnění daně a kdo je plátcem daně, šestá směrnice č. 77/388/EEC, která stanovuje pravidla pro určení základu daně, zdaňování dovozu a vracení daně při vývozu. Kvůli častým novelizacím šesté

35

Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Ma-

ďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie. 36

ČR, Maďarsko, Řecko, Lotyšsko, Velká Británie, Portugalsko.

37

Snížená sazba 9 % platí do 31.12.2013.

38

Průměr všech sazeb současných členských zemí EU.

39


40



28

směrnice vstoupila 1. ledna 2007 v platnost směrnice č. 2006/112/ EEC o společném systému daně z přidané hodnoty. Nejnovějšími směrnicemi je např. směrnice č. 2008/8/EC, která zavádí nová pravidla pro určení místa poskytování služeb41 a nebo směrnice č 2009/69/EC snažící se bojovat s daňovými úniky.42 Třetí krok týkající se harmonizace daňové sazby je velmi komplikovaný, neboť zavedení jednotné sazby daně se brání mnoho členských států. Ty to považují za zasahování do národní suverenity. Pro jednotlivé státy je určování sazeb nástrojem fiskální politiky, kterou mohou ovlivňovat agregátní poptávku a nabídku. Vzhledem k tomu, že příjmy z těchto daní tvoří některým státům podstatnou část příjmů státního rozpočtu, bojí se o ohrožení příjmové stránky rozpočtu v zemi. Neposlední překážkou jsou také národní tradice, kterých se členské země těžko vzdávají. Z těchto důvodů přestala být hlavním cílem jednotná sazba daně z přidané hodnoty ve všech členských zemích a Evropská komise se zaměřila na stanovení jednotného pásma pro daňovou sazbu a počtu daňových sazeb.43 Co se týkalo počtu sazeb, bylo rozhodnuto o dvou sazbách – základní a snížené, neboť systém se třemi sazbami je administrativně náročný. Směrnice z roku 1992 stanovuje minimální hranice pro standardní sazbu 15 % a pro sníženou sazbu 5 %. Tato směrnice zároveň dovolovala dvě snížené sazby daně, přičemž v přechodném období mohla být tato sazba nižší jak 5 %. Jak je vidět v Příloze 1 v tabulkách vývoje sazeb jednotlivých zemí, členské země minimální hranici 15 % základní sazby daně plně respektovaly. Nestejně tomu však bylo u snížené sazby daně a především u počtu sazeb. Nerespektování minimální hranice 5 % snížené sazby daně (což recast šesté směrnice umožňuje) je možno shlédnout v zemích: Španělsko, Francie, Irsko, Itálie a Lucembursko. Současným principem zdaňování je princip země určení. Zboží a služby jsou zdaňovány v zemi spotřeby. Druhý z možných principů, princip země původu, bude možné uplatnit až při zavedení jednotné sazby DPH ve všech členských zemích, aby rozdílné sazby nenarušovaly hospodářskou soutěž. 44

3.7 Vývoj DPH v ČR V ČR bylo DPH zavedeno místo daně z obratu v koncepci nové daňové soustavy platící od 1. 1. 1993, a to zákonem č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zajištění hladkého přechodu k uplatňování DPH si vyžádalo stanovení poměr-

41

Poskytování služeb mezi obchodníky se zdaňuje tam, kde se nachází zákazník.

42

Council Directive 2006/112/EC of 28 November 2006 on the common system of value added

tax. Eur-lex.europa.eu, (2006). 43


44



29

ně vysokého prahu pro povinnou registraci plátců daně na úrovni 6 miliónů Kč ročního obratu. DPH bylo založeno na dvou sazbách: základní 23 % a snížené 5 %. Tab. 7

Historický vývoj sazeb a hranice obratu pro povinné plátcovství

Základní sazba DPH

Snížená sazba DPH

Hranice obratu pro povinné plátcovství

1.1.1993 - 31.12 1994

23 %

5%

6 000 000 Kč

1.1.1995 - 31.12.2003

22 %

5%

3 000 000 Kč

1.1.2004 - 30.4.2004

22 %

5%

2 000 000 Kč

1.5.2004 - 31.12.2007

19 %

5%

1 000 000 Kč

1.1.2008 - 31.12.2009

19 %

9%

1 000 000 Kč

1.1.2010 - 31.12.2011

20 %

10 %

1 000 000 Kč

1.1.2012 - 31.12.2012

20 %

14 %

1 000 000 Kč

Datum platnosti od - do

1.1.2013

17,50 %

750 000 Kč

Zdroj: Zákon č. 588/1992 Sb. §16 a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty §47 ve znění pozdějších předpisů; vlastní zpracování

Během 19 let od roku 1993 došlo k mnoha novelizacím výše uvedeného zákona. Důvodem byly jednak změny sazeb, ale také snaha o harmonizaci DPH v EU zmíněná v předešlé kapitole. Vstupem České republiky do EU bylo DPH od 1. května 2004 nově upraveno zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Šestkrát změněná sazba DPH (včetně té, ke které dojde v roce 2013) vede k nepřehlednostem, vzniku chyb a nedorozumění, vyšším nákladům spojených s výpočtem a odvodem daní, což není příliš dobré pro podnikatelský sektor. První návrhy na sjednocení DPH byly projednávány v počátcích roku 2011 v rámci důchodové reformy, v nichž jednotná sazba byla ve výši 20 %. Zatímco ekonomové se shodovali, že ke sjednocení by mělo dojít co nejdříve (ještě v posledním čtvrtletí roku 2011), přičemž u některých základních potravin měla být zachována 10% sazba, někteří představitelé vládních stran nesouhlasili jak s výší jednotné sazby, tak s jejím zavedením v následujícím roce. Také hospodářská komora nesouhlasila s plánem vlády sjednotit DPH na úrovni 20 %, neboť by to negativně ovlivnilo podnikání v České republice, a prosazovala jednotnou sazbu ve výši 17 %, avšak bez výjimek.45 Asi v polovině března 2011 se nakonec vládní koalice dohodla, že bude ještě rok snížená sazba existovat ve 45

Podnikatelé navrhují sjednocení DPH na 17 místo 20 procent. Ihned.cz, (2011).


30

výši 14 % a základní bude ponechána v sazbě 20 % a až od 1. ledna 2013 sjednotí všechny sazby bez výjimek na 17,5 %. Příjmy by se tak v roce 2012 měly dle odhadů zvýšit o 26 až 27 miliard korun, v roce 2013 o další 4 miliardy.46 Se změnami DPH, které nastaly v letech 2004 – 2010, jsou spojeny změny některých makroekonomických údajů. Změna DPH má především přinést do státního rozpočtu více peněz. Poslední daňová reforma, která má vstoupit v platnost v roce 2013, je spojena s důchodovou reformou. Právě kvůli nedostatečným financím na důchod dochází ke zvýšení sazby DPH. Následující Tabulka č. 8 zobrazuje změny vybraných ukazatelů, ke kterým došlo v předcházejících letech právě vlivem změny DPH. Tab. 8

Vývoj inkasa DPH a HDP v letech 2003 – 2010 související se změnou DPH

Ukazatele

Jednotky

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Základní sazba DPH

%

22

22 / 19

19

19

19

19

19

20

Snížená sazba DPH

%

5

5

5

5

5

9

9

10

mld. Kč

164,4

181,8

206,9

218,1

235,0

254,8

252,7

269,5

Meziroční nárůst

%

6,5

10,6

13,8

5,4

7,7

8,4

-0,8

6,7

Podíl na HDP

%

6,4

6,6

7,1

6,8

6,7

6,9

6,9

7,2

mld. Kč

2688,1

2929,2

3116,1

3352,6

3662,6

3848,4

3739,2

3775,2

Růst HDP

%

3,6

4,3

6,4

7,0

6,1

2,3

-4,0

2,2

Míra inflace47

%

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1,0

1,5

Inkaso z DPH

HDP

Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za roky 2003 - 2010: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v letech 2003 - 2010. Ministerstvo financí České republiky, (2012); vlastní zpracování

3.7.1

Změny v roce 2004

Veřejný rozpočet v roce 2004 zaznamenal pozitivní vývoj. Celkový schodek veřejných rozpočtů se ve srovnání s rokem 2003 snížil o 39 mld. Kč. Tomuto výsledku přispělo hospodaření státního rozpočtu, který skončil o 21,3 mld. Kč nižším schodkem než předpokládal schválený rozpočet. Zatímco příjmy byly

46

Koalice je pro sjednoceni DPH od roku 2013 ve výši 17,5 procenta. Zpravy.e15.cz, (2011).

47

Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.


31

vyšší přibližně o dvě třetiny (celkové příjmy 1 088,9), na výdajích došlo k úspoře z jedné třetiny (celkové výdaje 1 179,6). Celkový deficit tak činil 90,7 mld. Kč, což představuje 3,3 % HDP. Po meziročním poklesu příjmů v roce 2003 o 4 % došlo v roce 2004 k jejich růstu o 7,3 %. Ve srovnání s rokem 2003 zrychlil růst daňových příjmů o 0,2 procentní body (p. b.), které se meziročně zvýšily o 7,6 %. K zvýšení daní z příjmů došlo ve všech kategoriích kromě cla a ostatních daňových příjmů.48 Meziroční nárůst inkasa DPH je v roce 2004 10,6 %, což je o 4,1 % více než nárůst v roce 2003. Příznivý vývoj DPH byl dán jednak harmonizací české legislativy s právem EU a jednak změnami v daňové oblasti v rámci reformy veřejných financí. Situaci pozitivně ovlivňuje také stále rostoucí HDP. Oproti růstu celkových příjmů o 7,3 % celkové výdaje vzrostly v roce 2004 pouze o 3,3 %. Hlavní příčinou byl pokles dotací finančním institucím, které se meziročně snížily o 31,8 %. Více než 40 % celkových výdajů tvoří transfery obyvatelstvu. V roce 2004 jejich růst zpomalil o 1,6 p. b. z 5,8 % v roce 2003 na 4,1 % v roce 2004. Jejich podíl na HDP se snížil z 19,3 % na 18,6 %.49 3.7.2

Situace v letech 2005 až 2007

V roce 2005 pokračuje pozitivní vývoj hospodaření veřejných rozpočtů, neboť příjmy rostou rychleji než výdaje. Schodek veřejného rozpočtu byl o 36,6 mld. Kč nižší než předpokládal schválený rozpočet. Celkové příjmy činily 1 279,6 mld. Kč a celkové výdaje 1 279,1 mld. Kč. Dynamika příjmů výrazně zrychlila ve srovnání s rokem 2004 o 10,4 p. b. na 17,7 %.50 Největší podíl na celkových příjmech veřejných rozpočtů má pojistné sociálního zabezpečení a dále přetrvává růst podílu nepřímých daní. Meziroční růst DPH činil 13,8 %. Tento růst lze přisoudit vysokému růstu HDP. Naopak míra inflace nedosáhla ani 2 %.51 V roce 2006 došlo k výraznému meziročnímu zhoršení. Celkový deficit byl nejvyšší v historii ČR, dosáhl 142,1 mld. Kč a byl vyšší o 23 mld. Kč ve srovnání se schváleným rozpočtem. Růst výdajů na transfery obyvatelstvu výrazně zrychlil o 3,4 p. b.52 Celkové příjmy nebyly naplněny o 12,5 mld. Kč. Došlo také ke změně jejich dynamiky: zatímco v roce 2005 meziročně vzrostly o 17,7 %, v roce 2006 byly o 3,1 % nižší. Jedním z důvodů poklesu daňových příjmů byl 48

Se vstupem do EU celní úřad inkasuje DPH pouze z dovozu ze třetí země.

49

Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004: Ekonomický vývoj a veřejné

rozpočty v roce 2004. Ministerstvo financí České republiky, (2004). 50

Meziroční změna výdajů činila 8,6 %.

51



V roce 2004 meziročně vzrostly o 4,1 %, 2005 o 5 % a v roce 2006 meziročně vzrostly o 8,4 %.


32

pokles inkasa přímých daní: legislativní změna daně z příjmů fyzických osob zahrnovala snížení sazeb, rozšíření pásem a nahrazení odčitatelných položek slevami na dani. Také předpokládané příjmy z pojistného sociálního zabezpečení, které mají na celkových příjmech veřejných rozpočtů největší podíl, nebyly pro rok 2006 naplněny. Na DPH se v tomto roce vybralo přibližně 218 mld. Kč. Meziroční změna inkasa DPH byla 5,4 %, přičemž podíl na HDP klesl ze 7,1 % na 6,8 %. Vzhledem k hospodářské konjunktuře docházelo ke zvyšování cenové hladiny, což mělo za následek snižování domácí spotřeby.53 V roce 2007 se situace opět zlepšila. Celkový deficit činil 35,9 mld. Kč a byl o 87,6 mld. Kč nižší než bylo schváleno pro rok 2007. Celkové výdaje byly o 95,4 mld. Kč nižší než činil původní předpoklad, ale ani celkové příjmy nebyly naplněny o 7,9 mld. Kč s původními předpoklady. Hlavním důvodem byly výrazně nižší dotace přijaté od nadnárodních institucí, jejichž příjem byl o 26,5 mld. Kč nižší než předpoklad. Opačný průběh měly daňové příjmy, které se vyvíjely více než příznivě. Oproti návrhu pro rok 2007 překročily skutečné příjmy z daní 47,1 mld. Kč. K vyššímu inkasu došlo u všech typů daní. Pozitivní vývoj daňových příjmů byl dán hospodářským růstem a růstem spotřeby domácností. Výdaje na transfery obyvatelstvu zpomalily o 0,9 p. b.54 3.7.3

Dopad změny sazby v roce 2008

Také v roce 2008 byl skutečný deficit státního rozpočtu nižší než schválený, a to o 63,7 mld. Kč. Celkový deficit, který činil 16,2 mld. Kč, byl od roku 1996, kdy veřejné rozpočty přešly do deficitního hospodaření, čtvrtý nejlépe dosažený. Ačkoliv celkové příjmy překročily původní předpoklady o 20,4 mld. Kč, meziroční růst celkových příjmů poklesl na 7,5 %, zatímco v roce 2007 růstová dynamika dosahovala 11,6 %.55 Celkové daňové příjmy byly ve srovnání s předpoklady v Návrhu státního rozpočtu pro rok 2008 nižší o 2,2 mld. Kč. Hlavním důvodem byl zejména nižší výběr DPH a spotřebních daní. U všech ostatních daní došlo k překročení očekávaného inkasa. Trend růstu podílu nepřímých daní byl po dlouhé době přerušen a jejich podíl naopak meziročně mírně poklesl. Zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % se firmy bránily prostřednictvím předzásobení. Zejména u stavebních prací a u léků realizovaly zdanitelná plnění ještě v závěru roku 2007. Ačkoliv tedy došlo k růstu snížené sazby daně z 5 % 53




rozpočty v roce 2007. Ministerstvo financí České republiky, (2007).. 55


rozpočty v roce 2008. Ministerstvo financí České republiky (2008).


33

na 9 %, svou roli sehrálo na konci roku 2008 projevování důsledků celosvětové hospodářské krize. Ta plně vypukla v následujícím roce a byla doprovázená hospodářskou recesí. Ekonomika začala zpomalovat a došlo k poklesu domácí poptávky. Meziroční růst HDP pokleslo o 3,6 p. b. na 2,5 %. Celkové daňové příjmy sice v porovnání s rokem 2007 meziročně vzrostly (o 4,3 %), ale jejich dynamika se výrazně snížila o 7,1 p. b. Nepříznivý vývoj ekonomiky byl dále doprovázen růstem cenové hladiny. Míra inflace v roce 2008 6,3 % byla nejvyšší od dob vzniku České republiky.56

Graf 3.

Podíl výnosu daní na HDP v %

Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2008. Ministerstvo financí České republik, (2008).

3.7.4

Situace v roce 2009

Důsledky ekonomické krize měly vliv na výsledky veřejných rozpočtů. Ty jsou negativně ovlivněny také souvisejícími protikrizovými opatřeními, která deficit zvýšila téměř o 100 mld. Kč na celkovou výši 249,1 mld. Kč. Značně poklesl meziročního růst HDP, jež se propadlo o 4 %. Zpomalení růstu ekonomiky mělo za důsledek nižší inkaso příjmů o 183,6 mld. Kč než bylo původně očekáváno. Meziroční pokles celkových příjmů činil 6,4 % z 1 476,7 mld. Kč na 1 382,7 mld. Kč, meziroční pokles daňových příjmů byl ve výši 9,4 %, růstový

56


rozpočty v roce 2008. Ministerstvo financí České republiky (2008).


34

trend nepřímých daní dále stagnuje, přičemž dochází k poklesu inkasa u DPH o 41,5 mld. Kč.57 3.7.5

Dopad změn DPH v roce 2010

V roce 2010 dochází k pozvolnému oživení růstu. Byly navýšeny obě sazby DPH o 1 p.b. na 20 % a 10 %. Deficit v porovnání s rokem 2009, kde činil 249,1 mld. Kč, byl v roce 2010 nižší, a to ve výši 179,8 mld. Kč. Přesto překročil schválený rozpočet o 13,2 mld. Kč. Celkové výdaje byly ve skutečnosti nižší než jejich původní předpoklad a meziročně poklesly o 1,8 %. Ačkoliv předpoklady celkových příjmů byly o 61,9 mld. Kč vyšší než dosáhly ve skutečnosti, meziročně vzrostly o 2,8 %. Hlavním důvodem byla opatření přijatá na posílení příjmové strany. Jedním z opatření bylo navýšení obou sazeb DPH o 1 p. b. Meziročně daňové příjmy stouply o 3,3 %. Ve struktuře daňových příjmů dochází k obnovení růstového trendu podílu nepřímých daní. Na rozdíl od roku 2009, kde meziročně inkaso DPH pokleslo o 0,8 %, v roce 2010 došlo k meziročnímu růstu výběru DPH o 6,7 %. Na tomto meziročním růstu inkasa DPH, které představuje v absolutní hodnotě příjem ve výši 269,5 mld. Kč, se podílí růst HDP (2,2 %) a míra inflace ve výši 1,5 %.58

3.8 Teorie daňové incidence Daňová incidence vysvětluje dopad daně na daňové subjekty, neboť základní otázkou je, kdo bude skutečně daň platit? Jak bude rozloženo daňové břemeno ve společnosti? Přičemž placená daň může být přesunuta dopředu nebo dozadu:59 • dopředu znamená přesun daně např. na odběratele či spotřebitele, přičemž daň je zahrnuta do nákladů a vyšší prodejní ceny, • dozadu představuje přesun daně na dodavatele nebo výrobce a daň se promítne do nižší dohodnuté nákupní ceny, • dopředu i dozadu je přesun daně zčásti na odběratele, na spotřebitele a zčásti na dodavatele a na výrobce. Daňová incidence je tedy teorie, která se zabývá zkoumáním všech aspektů daňových systémů. Výběr daní je spojen s dodatečnými náklady, které snižují cel57





Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky, (2008).


35

kový efekt ekonomiky. Nástroji ke snižování této neefektivnosti jsou administrativní jednoduchost a co nejmenší distorze (zkreslení), které jsou vyvolány nadměrným daňovým břemenem.60 3.8.1

Administrativní náklady zdanění

Administrativní náklady představují celkové náklady veřejného sektoru na výběr daní, a to včetně nákladů obětované příležitosti. Jsou spojené s výběrem daní na všech vládních úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu.61 Rozlišujeme: • správní náklady (přímé), • vyvolané náklady (nepřímé). Přímé administrativní náklady nese veřejný sektor. Do těchto nákladů zahrnujeme výdaje na vybudování a fungování daňových úřadů, správu daní a poplatků, počítačové zabezpečení a kontrolu daní, náklady statistického úřadu, náklady na tisk a distribuci, atd. Vyvolané náklady nese daňový subjekt. Představují čas a peníze, které musí vynaložit na seznámení s daňovými právními předpisy, na mzdy zaměstnanců zabývajícími se daňovou problematikou, příp. honoráře zaplacené daňovým poradcům, advokátům, poštovné při korespondenci se správci daně apod. Náklady na správu daní, a to jak u správce daně, tak i u daňových subjektů, rostou se složitostí daní. Každá změna v daňových předpisech je zvyšuje. Může dojít i k situaci, kdy náklady na správu daní převýší samotný výnos daně (je tomu tak například v případě malých poplatníků daně z nemovitostí).62 V ideálním případě, tj. za takové situace, kdy by existovala pouze jedna sazba daně a naprostá většina zboží a služeb by podléhala DPH, by se jednalo v případě DPH o daň s relativně malými administrativními náklady na její správu. Více sazeb, časté úlevy, široká osvobození, komplikované režimy při vývozu či dovozu zboží, režim plátců a neplátců daně však vyvolávají poměrně vysoké administrativní náklady.63 3.8.2

Nadměrné daňové břemeno

Vlivem existence daně dochází ke ztrátě přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. Tato ekonomická ztráta účastníků trhu se označuje jako nadměrné daňo-

60


61


62

Náklady zdanění. Sagit.cz, (2004).

63

Pudil, P. a kol. Zdanění a efektivnost, (2004).


36

vé břemeno64. Přebytkem spotřebitele se rozumí rozdíl mezi cenou, kterou je spotřebitel ochoten za danou jednotku statku platit, a cenou, kterou skutečně platí. Přebytkem výrobce chápeme rozdíl mezi cenou, za kterou výrobce danou jednotku statku vskutku prodává, a cenou, za kterou by jej byl ochoten prodat. Příkladem je např. daň z krbů zavedená v Anglii v cca 16. století, která vedla k rušení krbů a k tomu, že obyvatelům byla zima. V 18. století v téže zemi byla zavedena daň z oken, která měla za následek zazdívání oken.65 Nadměrné daňové břemeno lze také vysvětlit tak, že po zavedení daně bude zdaněné zboží nahrazeno jiným a dojde k jeho substituci. Ztráta způsobená substitucí však není nikomu prospěšná.

Obr. 1

Vznik nadměrného daňového břemene

Zdroj: Široký, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací, (2008).

Zavedením daně T, vzniklo daňové břemeno. Snížil se objem zboží na trhu z Q0 na Q1. Vzniká nový rovnovážný bod při ceně P1, která je vyšší než původní cena před zavedením daně P0. Stát dosáhne výnosu na dani ve výši Q1 . T, což charakterizuje tvar obdélníku P1P2BE1. Tento daňový výnos však není stejný s daňovým břemenem. Nadměrné daňové břemeno znázorňuje na obrázku plocha trojúhelníku BE0E1.66 Nadměrné daňové břemeno snižuje celkový užitek poplatníků. Hlavní faktory, které ovlivňují jeho velikost jsou: 67 • velikost daně, • elasticita poptávky a nabídky,

64

Někdy se též nazývá jako ztráta mrtvé váhy či absolutní ztráta.

65

Macáková, L., et al. Mikroekonomie: Základní kurs, (2007).

66


67



37

• typ uvalené daně. 3.8.3

Faktory ovlivňující daňové přesuny a dopady

Mezi faktory ovlivňující daňový přesun a dopad patří především:68 • elasticita nabídky a poptávky, • charakter trhu, • velikost daně, • míra otevřenosti ekonomiky, • časový faktor, • význam zdaněného trhu, • typ odvětví, jež je postižené daní. Zavedená daň, která zatíží určitou komoditu, způsobí růst ceny a pokles objemu rovnovážného množství této komodity, což graficky ilustruje Obrázek 1. Elasticita nabídky a poptávky určí na koho daň dopadne. Elasticita nabídky Je-li výrobce schopen měnit vyráběné množství, nabídka je pak vysoce elastická. Čím je nabídka elastičtější, tím více připadá daňové břemeno na kupujícího. V případě absolutní elasticity nese celé daňové břemeno kupující (dochází ke 100% přenosu daně), neboť místo původní ceny platí cenu navýšenou o celou daň uvalenou na dané zboží. V opačném případě, je-li elasticita nabídky nulová, kupující platí stále stejnou cenu a celé daňové břemeno nese prodávající, který při nezměněné prodejní ceně získá cenu nižší, neboť z prodejní ceny musí zaplatit daň.69 Elasticita poptávky Pokud kupující poptává neměnné množství zboží bez ohledu na jeho cenu, pak je elasticita poptávky nízká. Pokud však množství zboží, které se rozhodne kupující koupit, závisí na jeho ceně, poptávka je elastická. A to čím větší je změna nakoupeného množství než změna ceny, tím je poptávka elastičtější. V případě absolutní elasticity poptávky platí kupující stále stejnou cenu i po zavedení daně a celé daňové břemeno nese prodávající, který dostane cenu nižší právě o zaplacenou daň. Jestliže je však elasticita poptávky nulová, dojde k růstu ceny o uvalenou daň, prodávající získá stejnou cenu bez ohledu na daň

68


69



38

a celé daňové břemeno hradí kupující. Nová cena je součtem původní ceny a uvalené daně. Závěrem lze stanovit, že čím je jeden ekonomický subjekt elastičtější a druhý méně, tím větší část daně dopadá na ten méně elastičtější subjekt. Elastičtější poptávka než nabídka znamená dopad daňového břemene na výrobce. Elastičtější nabídka nad poptávkou představuje dopad větší části daně na spotřebitele. Pro stát je výhodné zdaňovat ty výrobky, které se vyznačují nízkou elasticitou jak nabídky tak poptávky70. Vysoká elasticita nabídky uvaluje vysokou část daně na kupujícího – hrozí ukončení nákupu tohoto výrobku. Vysoká elasticita poptávky uvaluje vysokou část daně na prodávajícího – nebezpečí ukončení výroby tohoto zboží.71 Charakter trhu Na konkurenčním trhu, kde se nachází velký počet výrobců vyrábějící blízké substituty a kde existují minimální překážky pro vstup do odvětví, nezáleží na tom, na které straně je daň uložena. Skutečný dopad daně je stejný. Prodávající si daň od ceny odečte, kupující naopak daň k ceně připočítává. Na monopolním trhu, kde se nachází pouze jeden nabízející, závisí přesun daně na průběhu křivek mezních nákladů a příjmů. V prvním případě, jsou-li konstantní jak mezní náklady tak elasticita poptávky (Obr. 2a), bude daňové břemeno rozloženo na spotřebitele i výrobce. Ve druhém případě, kdy je poptávka elastická, monopol stanoví nabízené množství dle rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů a cenu vztáhne k odpovídající poptávce. Po zavedení daně dojde k růstu ceny většímu než je uvalená daň a na spotřebitele se přesune více než 100 % daňového břemene (Obr. 2b). Ve třetí situaci, kdy monopol nemůže měnit objem výroby, mezní náklady jsou vertikální, daňové břemeno zavedené daně ponese pouze výrobce (Obr. 2c).72

a) konstantní MC monopolu

70

b) konstantní MC monopolu a elastická D

Ramseyovo daňové pravidlo = největší daně mají být uvaleny na ty výrobky, vstupy a výstu-

py, u kterých nabídka a poptávka je co nejméně cenově elastická. 71


72



39

c) vertikální MC monopolu

Obr. 2

Daňová incidence při uvalení jednotkové daně na monopol

Zdroj: David, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací, (2007).

Míra otevřenosti ekonomiky Otevřenost ekonomiky ovlivňuje elasticitu poptávky a nabídky. Čím je ekonomika otevřenější, tím je vyšší elasticita. Význam elasticity je popsán v předchozím textu.73 Časový faktor Také faktor času ovlivňuje pružnost nabídky a poptávky, neboť s delší dobou se stávají všechny vstupy variabilními. S variabilitou vstupů vzniká elastičtější jak nabídka tak poptávka. Faktor času hraje roli také v uveřejnění plánovaných daňových změn, na které ekonomické subjekty mohou reagovat ještě dříve než jsou zavedeny.74

73


74



40

Význam zdaněného trhu Vzhledem k propojenosti trhů zdanění jednoho trhu ovlivní i trhy další. Záleží na významu daného trhu. U trhů méně podstatných lze předpokládat, že dopady daně na ostatní trhy budou zanedbatelné. Naopak u trhů významných ovlivní zdanění celý systém ekonomiky. Potom je třeba analyzovat tyto přesuny a dopady při celkové rovnováze.75

75


Vlastní práce

41

4 Vlastní práce V rámci důchodové reformy dochází s účinností od 1. ledna 2012 k novele zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která zvyšuje sníženou sazbu DPH z 10 % na 14 %. Daňová incidence změny sazby daně z přidané hodnoty byla stanovena na základě sledování cen vybraných komodit v průběhu změny sazby DPH v období od října 2011 do dubna 2012, a to vždy k 15. dni měsíce. Vývoj cen vybraných komodit byl sledován v supermarketech Tesco, Billa, Albert a samoobsluhách Tučapy a Zahnašovice (potraviny, dětské pleny), v řeznictví a uzenářství Josef Pospíšil, Rostislav Matula (vepřová kýta bez kosti), na internetovém knihkupectví kosmas.cz, knihy.abz.cz, nakladatelství Kniha Zlín, v dopravních společnostech ČSAD Vsetín, a.s., KRODOS BUS, a.s. (jízdné v autobusové dopravě) a z dat Českého statistického úřadu. Názory plátců daně ve stavebnictví a hodnocení jejich ekonomické situace jsou zjišťovány prostřednictvím dotazníku.

4.1 Vývoj indexu spotřebitelských cen Index spotřebitelských cen patří mezi nejdůležitější indikátory cenového vývoje. Reprezentativním způsobem měří v časovém vývoji relativní změny konečných spotřebitelských cen zboží a služeb placených spotřebitelem. Vývoj indexu spotřebitelských cen se sleduje na spotřebních koších podle klasifikace CZ – COICOP, která třídí výrobky a služby do 12 hlavních oddílů. Pokud by byly vybrány oddíly, které zahrnují zboží a služby se sníženou sazbou daně, pak lze sledovat vývoj u: • potravin a nealkoholických nápojů – veškeré potraviny včetně nealkoholických nápojů, • bydlení, voda, energie, paliva - nájemné, úhrady za užívání družstevních bytů, služby spojené s užíváním bytu, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu, vodné a stočné, odvoz popela a odpadků, všechny druhy energií (plyn, elektřina, teplo), tuhá paliva, • doprava – osobní dopravní prostředky, pohonné hmoty, veřejná doprava (železniční, autobusová, místní, letecká), doprava žáků a studentů, • rekreace a kultura - rozhlasové a televizní přijímače, hudební nástroje, sportovní potřeby, knihy, noviny a časopisy, hračky, papírenské zboží, kulturní služby, sportovní aktivity, tuzemská a zahraniční rekreace, květiny a potřeby pro jejich pěstování, domácí zvířata a potřeby pro jejich chov vč. veterinární služby,

Vlastní práce

42

• stravování a ubytování - zahrnuje jídla a nápoje v restauracích, kavárnách a podobných zařízeních, závodní stravování, školní stravování, ubytování v hotelích, v penzionech, chatách, na internátech a vysokoškolských kolejích. Následující Grafy č. 4 a 5 zobrazují vývoj indexu spotřebitelských cen u vybraných oddílů. Základním obdobím, ke kterému jsou srovnávány ceny, je rok 2005 (100 %). Index spotřebitelských cen (ročně) 160,0 potraviny a nealkoholické nápoje

140,0 120,0

bydlení, voda, energie, paliva

100,0 %

doprava 80,0 60,0

rekreace a kultura

40,0 stravování a ubytování

20,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Graf 4.

Roční vývoj indexu spotřebitelských cen vybraných oddílů klasifikace

Zdroj: Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů. Český statistický úřad, (2012); vlastní zpracování

Výše uvedený graf od roku 2000 zobrazuje převážně růst spotřebitelských cen v jednotlivých letech. Nejvyššího růstu je dosahováno v bydlení, vodě, energii, paliva a stravování a ubytování. U indexu spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů a u dopravy došlo v roce 2009 k poklesu, od tohoto roku však ceny opět začaly růst. Jak je patrné z Grafu č. 5 měsíčního vývoje indexu spotřebitelských cen u bydlení, vody, energie, paliva došlo k značnému nárůstu v lednu roku 2012 o 4,6 %. Ceny potravin a nealkoholických nápojů začaly růst již od října 2011. V období od října 2011 do února 2012 index spotřebitelských cen stoupl o 8,3 %. Růst cen stravování a ubytování, dopravy, rekreace a kultury se výrazněji začal projevovat od ledna 2012 a to o 1,8 %, 1,9 % a 1,4 %. Je patrné, že vývoj cen u rekreace a kultury je ovlivněn sezónními výkyvy. Ceny ledna a února 2012 jsou téměř totožné s cenami ledna a února předešlého roku.

Vlastní práce

43

Index spotřebitelských cen (měsíčně) potraviny a nealkoholické nápoje bydlení, voda, energie, paliva

ún or

zá ří říj en lis to pa d pr o sin 20 12 ec -l ed en

-l ed 11 20

ún or bř ez en du be n kv ět en če rv če e n rv en ec sr pe n

doprava

en

%

110 108 106 104 102 100 98 96 94 92

rekreace a kultura stravování a ubytování

Měsíc

Graf 5.

Měsíční vývoj indexu spotřebitelských cen vybraných oddílů klasifikace

Zdroj: Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů. Český statistický úřad, (2012); vlastní zpracování

4.2 Vývoj ve stavebnictví Dle ČSÚ došlo v lednu 2012 k poklesu stavební produkce meziročně o 5,3 %. Počet vydaných stavebních povolení se v lednu 2012 meziročně zvýšil o 6,2 %, stavební úřady jich vydaly 6 761. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 23,9 mld. Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 o 1,5 % více. V únoru 2012 zrychlil pokles stavební produkce meziročně o 16 %, což je nejvyšší propad za poslední dva roky. V únoru došlo k meziročnímu snížení vydaných stavebních povolení o 4,9 % na 6 774. Hodnota těchto staveb meziročně orientačně klesla o polovinu na 21 mld. Kč. Na níže uvedeném Grafu č. 6 jsou vyjádřena vydaná stavební povolení v letech 2009 – 2012. Z grafu je patrné, že počet vydaných stavebních povolení je každoročně podobný, přičemž pro letošní rok lze předpokládat mírný pokles vydaných stavebních povolení v souvislosti se zdražením služeb a stavebního materiálu vlivem zvýšení snížené sazby DPH a v souvislosti s menším objemem projektů při stejných finančních možnostech.

Vlastní práce

44

Počet vydaných stavebních povolení

2009

Graf 6.

2010

2011

pr os in ec

lis to pa d

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en če rv en ec

kv ět en

du be n

bř ez en

ún or

le de n

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

2012

Vývoj počtu vydaných stavebních povolení v letech 2009 – 2012

Zdroj: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky: Vývoj počtu vydaných stavebních povolení. Český statistický úřad, (2012); vlastní zpracování

Počet zahájených bytů v lednu 2012 meziročně vzrostl o 10,2 % a dosáhl hodnoty 2 446 bytů. Přičemž počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 78,6 %, u bytů v rodinných domech došlo k poklesu o 27,6 %. Počet dokončených bytů v lednu 2012 meziročně vzrostl o 27,2 % a činil 2 577 bytů. Naopak v únoru 2012 došlo k meziročnímu úbytku zahájených bytů o 11,9 % na 1 845 jednotek. Počet zahájených bytů v bytových domech klesl o 46,6 % a bytů v rodinných domech naopak stoupl o 12,6 %. Počet zahájených bytů 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

2009

Graf 7.

2010

2011

ne c pr os i

lis to pa d

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en ec

če rv en

kv ět en

du be n

bř ez en

ún or

le de n

0

2012

Vývoj počtu zahájených bytů v letech 2009 – 2012

Zdroj: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky: Vývoj počtu zahájených bytů. Český statistický úřad, (2012); vlastní zpracování

Vlastní práce

45

Porovnáme-li vývoj stavebních zakázek v letech 2009, 2010 a 2011, zjistíme, že v prvním čtvrtletí roku 2011 převýšil počet stavebních zakázek první čtvrtletí předchozích dvou let přibližně o 13 500. Následně ve druhém čtvrtletí však došlo k velkému propadu počtu stavebních zakázek a to o 9 000 vůči roku 2009 a o 11 500 zakázek vůči roku 2010, ve třetím čtvrtletí bylo v roce 2011 o 14 190 zakázek méně než ve třetím čtvrtletí 2010 a ve čtvrtém čtvrtletí 2011 byl počet zakázek nižší o 10 353 vůči roku 2010 a o 3 848 vůči roku 2011. Není vyloučeno, že pokles mohla způsobit zpráva o zvýšení DPH v roce 2012 o 4 %, což způsobí prodražení stavebních činností. Vývoj stavebních zakázek 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 I. čtvrtletí

II. čtvrtletí 2009

Graf 8.

III. čtvrtletí 2010

IV. čtvrtletí

2011

Vývoj stavebních zakázek v letech 2009 – 2011

Zdroj: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky: Vývoj stavebních zakázek. Český statistický úřad, (2012); vlastní zpracování

4.2.1

Analýza dat oslovených stavebních firem

Na ekonomickou situaci a názory vývoje stavebnictví bylo osloveno na začátku dubna 2012 dvacet stavebních firem ze Zlínského a Olomouckého kraje. Zpětná reakce na zaslaný dotazník či telefonní rozhovor byla zaznamenána u 16 firem. Zvolené otázky a možné odpovědi zobrazuje Příloha 3. Firmy byly dotazovány na současnou ekonomickou situaci podniku a zároveň na její vývoj v budoucích šesti měsících. Čtyři ze šestnácti odpovědělo možnost, že se nachází v dobré ekonomické situaci, 9 firem se nachází v uspokojivé ekonomické situaci a 3 považují svou ekonomickou situaci za špatnou. Co se týče budoucího výhledu ve druhém a třetím čtvrtletí vývoje ekonomické situace nejvíce firem (10) očekává stabilizovaný stav, 2 předpokládají zlepšení vývoje a 4 firmy se obávají zhoršení situace.

Vlastní práce

46

Co se týká spokojenosti úrovně poptávky po produkci 12 firem ji považuje za uspokojivou až dobrou a pouze 4 firmy nejsou spokojeny s její úrovní. Výhled na budoucí vývoj stavební činnosti je podobný. 2 firmy očekávají zvýšení počtu stavebních činností 6 firem je pesimističtější a předpokládá klesající trend vývoje stavební činnosti. Situaci ve stavebních podnicích lze nastínit také prostřednictvím zaměstnanosti. Ve více než polovině firem (9) v posledním roce nedošlo k žádným změnám počtu pracovníků a v 11 firmách ani o těchto změnách neuvažují v příštích třech měsících. Ke zvýšení počtu zaměstnanců v minulém roce došlo u 2 firem a jedna firma předpokládá nábor zaměstnanců i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Naopak k propouštění zaměstnanců došlo u 5 firem a 1 z nich a 3 další předpokládají další snížení zaměstnanců v příštím čtvrtletí. Dále následovaly otázky týkající se přímo změněné sazby DPH. První respondenti odpovídali, zda změna snížené sazby DPH mohla nebo může způsobit problémy ve firmě, ať už se to týká zvýšení cen vstupů, změny poptávky po stavebních pracích, změny počtu zaměstnanců či změny cen výstupu. Myslíte si, že nová sazba DPH 14 % může způsobit významné problémy pro vaši firmu?

6%

6%

38%

50%

Ano, očekávám problémy

Graf 9.

Spíše ano

Spíše na

Určitě ne

Jak vnímají dotazované firmy vliv změny DPH na vznik problémů ve firmě

Zdroj: Vlastní průzkum ve stavebních firmách; vlastní zpracování

Většina dotázaných nepovažuje změnu sazby DPH z 10 % na 14 % za důvod pro vznik významných problémů pro firmu. Pouze dvě firmy připouští, že změna DPH může zapříčinit vznik významnějších problémů. Z toho jedna z nich je očekává v podobě obtížnějšího hledání zakázek. Na otázku zda firmy změnily vlivem změny sazby DPH cenu svých zakázek rozlišovali dotazující, zda se jednalo o zakázky pro plátce či neplátce DPH. Ceny plátců DPH se u 14 firem neměnily, neboť základ daně byl ponechán ve stejné výši. U zbývajících 2 firem zvedli ceny přibližně o 2 %. U neplátců daně

Vlastní práce

47

ponechaly celkovou cenu beze změny 3 firmy, a to i při zvýšení DPH. 10 firem zvýšilo své ceny právě o změnu DPH, tj. o 4 %, a další 3 firmy navýšily své ceny průměrně o 5 %. Většina firem (10) zvýšila ceny svých výstupů až od ledna 2012, pouze 3 stavební firmy začaly navyšovat ceny již v roce 2011. Na otázku velikosti příjmů za první čtvrtletí a jejich porovnání se stejným čtvrtletím roku 2011 odpovídaly firmy téměř shodně. Velikost příjmů se s minulým rokem snížila přibližně o 4 %. Zhodnotíme-li situaci ve stavebnictví, ukazatele vydaných stavebních povolení, počet zahájených a dokončených bytů, zjistíme, že se v prvním čtvrtletí 2012 nijak výrazně neliší od předchozích let. Porovnáme-li zjištěné výsledky z dotazníku s konjunkturálním průzkumem76 ČSÚ provedeného v únoru 2012 můžeme shledat, že se hodnocení ekonomické situace v únoru zvýšilo. 24,4 % respondentů hodnotilo svoji ekonomickou situaci jako dobrou, 64,2 % jako uspokojivou a 11,4 % jako špatnou. Úroveň celkové poptávky hodnotilo 37,4 % respondentů průzkumu za uspokojivou a 62,6 % za nižší oproti lednu 2012. Co se týče cen produkce, 3,8 % předpokládá jejich růst, 81,1 % předpokládá neměnnost cen a 15,1 % předpovídá dokonce pokles prodejních cen. Stavebnictví se v roce 2010 podílelo 6,5 % na HDP a zaměstnávalo asi 9 % pracujících osob. Z provedených analýz Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR vyplývá, že z každých 100 mil. Kč vložených do stavebních investic jsou daňové a ostatní přínosy do veřejných rozpočtů téměř 73 mil. Kč. Vývoj ve stavebnictví ukazuje na pokles práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek.

4.3 Vývoj cen v potravinářství Ačkoliv ke změně snížené sazby DPH o 4 % došlo až od 1. ledna 2012, růst cen potravin se začal projevovat již na podzim roku 2011, kdy zdražily o 4,7 %. K růstu cen nepřispěla však jen změna DPH, ale také růst cen pohonných hmot či změny směrnic EU. Dle ČSÚ ceny potravin zdražily nejvíc za poslední čtyři roky. Potravin se prodává méně, spotřebitelé však za ně více utratí. Dle mluvčí potravinářské komory Dany Večeřové ceny vzrostly jen v obchodech. Výrobci až na pár výjimek nezdražili. Tuto skutečnost potvrzují i výsledky porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských výrobců a průmyslových výrobců. Následující grafy se zaměří na hovězí a vepřové maso, mléko, máslo, mléčné výrobky a pšenici.

76

Výhled a očekávaný vývoj v budoucnosti. Průzkum se opírá o názory podnikatelů působících

v dané oblasti..

Vlastní práce 4.3.1

48

Vývoj ceny masa

Vývoj cen zobrazují výsledky ČSÚ a průzkum provedený v místních řeznictví na Kroměřížsku u hovězího masa zadní bez kosti a vepřové kýty bez kosti.

cena za kg

Hovězí maso zadní bez kosti 225,00 200,00 175,00 150,00 125,00 100,00 75,00 50,00 25,00 0,00

Graf 10.

Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelské ceny

2011

2011

Září

Říjen

2011

2011

2012

2012

Listopad Prosinec Leden

Únor

Vývoj spotřebitelské ceny, ceny zemědělských a průmyslových výrobců hovězího masa

Zdroj: Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží. Český statistický úřad, (2012); vlastní zpracování

Porovnáme-li ceny hovězího masa v průběhu září 2011 až únor 2012, k nejmenší cenové změně docházelo u průmyslových výrobců a to nárůstem ceny o 3,04 Kč za kg. U ceny zemědělských výrobců došlo během 6 měsíců k navýšení o 5,54 Kč za kg. Největší nárůst ceny byl u spotřebitelských cen. V září 2011 stálo průměrně kg hovězího masa zadní bez kosti 178,13 Kč/kg, v únoru 2012 až 193,63 Kč/kg. Cena vzrostla během půl roku o 15,50 Kč, což je o 8,7 %. K největšímu skoku růstu ceny u spotřebitelských cen došlo v lednu o 5,02 Kč.77

77

Ceny zemědělských výrobců vzrostly v lednu o 1,75 Kč a průmyslových výrobců o 0,20 Kč.

Vlastní práce

49

Vepřová kýta bez kosti 120,00 100,00 Kč za kg

80,00 Ceny průmyslových výrobců

60,00

Spotřebitelské ceny

40,00 20,00 0,00

Graf 11.

2011

2011

Září

Říjen

2011

2011

2012


2012 Únor

Vývoj spotřebitelské ceny a cen průmyslových výrobců vepřového masa


Během šesti měsíců narostla cena vepřové kýty bez kosti u průmyslových výrobců o 6,02 Kč (8,4 %) a spotřebitelská cena o 9,64 Kč (9,5 %). Růst spotřebitelské ceny z prosince na leden o 5,70 Kč, představuje nárůst o 5,4 %. Cena průmyslových výrobců v tomto období dokonce klesla o 0,45 Kč. V únoru 2012 byla průměrná spotřebitelská cena vepřové kýty bez kosti 110,07 Kč/kg (v říjnu 2011 101,01 Kč/kg). Následující tabulka zobrazuje vývoj cen provedeného průzkumu vybraných dvou řeznictví. Tyto firmy nakupují půlky masa z českých jatek a jeho bourání si provádí samy ve svých podnicích. • Rostislav Matula – Řeznictví a uzenářství, • Josef Pospíšil – Výrobna lahůdek a uzenin, s. r. o. Tab. 9

Vývoj cen vepřového masa

Vepřová kýta bez kosti v Kč/kg Řeznictví

říjen 2011

listopad 2011

prosinec 2011

leden 2012

únor 2012

březen 212

duben 2012

Matula

99

99

99

102

102

102

99

Pospíšil

102

102

106

106

106

107

107

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v řeznictví Matula a Pospíšil; vlastní zpracování

Vlastní práce

50

Kč za kg

Vepřová kýta bez kosti 108 106 104 102 100 98 96 94 2011

2011

2011

2012

2012

2012

2012

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Únor

Březen

Duben

Řeznictví Matula

Graf 12.

Řeznictví Pospíšil

Vývoj cen vepřového masa

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v řeznictví Matula a Pospíšil; vlastní zpracování

Ceny v řeznictví v Holešově jsou podstatně nižší než průměrné ceny zveřejněné ČSÚ, a to o 4 – 8 Kč/kg. V říjnu a listopadu 2011 stálo vepřové 99 Kč, respektive 102 Kč. Zatímco řeznictví Matula navýšilo své ceny v lednu až po růstu DPH z 99 Kč na 102 Kč, což je o 3,03 %, řeznictví Pospíšil zvýšilo cenu již v prosinci ze 102 Kč na 106 Kč, tj. o 3,92 %. Následující měsíce se ceny nijak neměnily. Až v březnu došlo k růstu ceny masa v řeznictví Pospíšil o 1 Kč. Tato cena platila i pro duben, na rozdíl od druhého řeznictví Matula, které v dubnu snížilo cenu na úroveň cen podzimu 2011. Z výsledků průměrných cen masa ČSÚ došlo k navýšení ceny nad 4 %. U hovězího masa spotřebitelská cena stoupla o 8,7 %, přičemž cena průmyslových výrobců stoupla jen o 2,1 %, u vepřového masa došlo k růstu spotřebitelských cen o 9,5 %, avšak také ceny průmyslových výrobců stouply o 8,4 %. 4.3.2

Vývoj ceny mléka

Průměrné ceny mléka rostly od září 2011 až do ledna 2012, v únoru však došlo k značnému poklesu, a to především u spotřebitelských cen z 19 Kč/l na 18,17 Kč/l za polotučné mléko.

Vlastní práce

51

Kč za l

Mléko 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

Graf 13.

Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelské ceny

2011

2011

Září

Říjen

2011

2011

2012

2012


Únor

Vývoj spotřebitelské ceny, ceny zemědělských a průmyslových výrobců mléka


Celkový nárůst cen zemědělských výrobců činil 1,9 %, což představuje růst ceny o 0,16 Kč/l. Ceny průmyslových výrobců stouply z 12,75 Kč/l na 13,25 Kč/l o 0,50 Kč/l (3,92 %) a spotřebitelské ceny se navýšily z 17,48 Kč/l na 19 Kč/l o 1,52 Kč/l (8,7 %). Průzkum cen polotučného mléka byl proveden v obchodních řetězcích Tesco Holešov, Billa Holešov, Albert Holešov a samoobsluhách v Tučapech a Zahnašovicích. Tab. 10

Vývoj cen polotučného mléka Mléko polotučné trvanlivé Kč/l

Měsíc

Tatra

Olma

Madeta

Tesco

Billa

Albert

S. Zahnašovice

Tesco

Billa

Albert

S. Tučapy

Tesco

Billa

Albert

15.10.11

18,50

19,00

18,00

20,00

19,00

19,90

19,90

21,00

21,50

20,90

20,50

15.11.11

18,50

19,00

18,00

20,00

19,90

19,90

19,90

21,00

21,50

20,90

21,50

15.12.11

18,50

19,00

19,90

20,00

20,50

19,90

19,90

21,00

21,50

21,50

21,50

15.1.12

18,50

19,90

19,90

22,00

20,50

20,90

19,90

21,50

22,50

21,50

22,50

15.2.12

20,50

19,90

19,90

22,00

19,90

20,90

16,90

21,50

22,50

20,90

22,50

15.3.12

20,50

20,50

19,90

22,00

19,90

20,90

19,90

21,50

21,90

21,90

22,50

15.4.12

19,90

20,50

19,90

22,00

19,90

20,90

19,90

21,50

21,90

21,90

21,50

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v obchodech Tesco, Billa, Albert, samoobsluha Zahnašovice a Tučapy; vlastní zpracování

Vlastní práce

52

Ceny výrobku firmy Tatra se pohybovaly v období od října 2011 do dubna 2012 v rozmezí od 18,50 Kč/l do 22 Kč/l. Nejvíce ceny mléka Tatra stouply v Tescu a samoobsluze v Zahnašovicích, a to o 2 Kč na litru. Ceny výrobku mléka Olma rostly nejvíce v Tescu o 1,50 Kč z 19 Kč/l na 20,50 Kč/l. Výrobek Madety podražil nejvíce v prodejně Albert o 2 Kč. Ceny v roce 2012 u těch, kterým stoupla cena mléka nejvíce, vzrostly až o 10,8 %. 4.3.3

Vývoj ceny másla

Cena másla průmyslových výrobců v roce 2012 byla nižší než na podzim 2011. V září 2011 dosahovala 102,78 Kč/kg a v lednu 102,75 Kč/kg. V únoru dokonce došlo k dalšímu poklesu na 100,03 Kč/kg. Nejdražší bylo máslo od výrobců v prosinci, a to za 103,35 Kč. V lednu cena másla klesla o 0,60 Kč/kg. Cena průmyslových výrobců se tak s největší pravděpodobností neměnila na základě změny DPH, ale spíše z důvodu Vánoc a zvýšené poptávky po másle.

Kč za kg

Máslo 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00

Graf 14.

141,49 143,46

140,85

143,61 145,46

143,79

Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelské ceny

2011

2011

Září

Říjen

2011

2011

2012


2012 Únor

Vývoj spotřebitelské ceny a ceny průmyslových výrobců másla

Zdroj: Český statistický úřad, Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží únor 2012; vlastní zpracování

U spotřebitelských cen došlo k růstu ceny másla z prosince na leden o 1,85 Kč/kg (1,3 %). Porovnáme-li ceny listopadu a ledna (vyhneme-li se růstu cen másla v prosinci z důvodu svátků), došlo k navýšení ceny ze 140,85 Kč/kg na 145,46 Kč/kg, což je o 4,61 Kč (3,3 %). V únoru však došlo opět k poklesu ceny o 1,67 Kč na kilo. Průzkum másla od jihočeské firmy Madeta byl proveden ve třech supermarketech v Holešově: Tesco, Billa a Albert. V říjnu se ceny pohybovaly ještě kolem 35 Kč za čtvrtku másla (ks). Supermarkety Albert a Tesco začaly navyšovat cenu již od listopadu 2011, a to na 39,90 Kč/ks a postupně cena rostla až ke

Vlastní práce

53

42,90 Kč za kus v lednu 2012. Obchodní řetězec Billa zvýšil cenu tohoto másla až v lednu ze 32,90 na 39,90. V průměru došlo k růstu ceny Jihočeského másla Madeta od září do dubna o 7 Kč na kus, což je růst o 20,3 %. Tab. 11

Vývoj cen jihočeského másla Madeta Jihočeské máslo Madeta

Obchod

říjen 2011

listopad 2011

prosinec 2011

leden 2012

únor 2012

březen 2012

duben 2012

Tesco

32,9

39,9

39,9

42,9

42,9

31,9

42,9

Billa

34,9

31,9

32,9

39,9

39,9

39,9

39,9

Albert

34,9

39,9

41,5

41,9

41,9

39,9

40,9

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v obchodech Tesco, Billa, Albert; vlastní zpracování

Kč za 250 g

Jihočeské máslo Madeta 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 15.

Tesco Billa Albert

2011

2011

2011

2012

2012

2012

2012

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Únor

Březen

Duben

Vývoj cen Jihočeského másla Madeta

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v obchodech Tesco, Billa, Albert; vlastní zpracování

4.3.4

Vývoj cen pšenice a pšeničné mouky

Průměrné ceny pšenice potravinářské i pšeničné mouky od září do února převážně klesají. Především cena pšeničné mouky chlebové průmyslových výrobců klesla ze 7,82 Kč/kg v září 2011 na 6,68 Kč/kg v únoru 2012, což je pokles o 1,14 Kč na kilo. Potravinářská pšenice od zemědělských výrobců se v září prodávala za 4,55 Kč/kg a v lednu klesla její prodejní cena na 4,06 Kč/kg. Cena pšeničné mouky hladké, kterou nakupuje konečný spotřebitel, během 6 měsíců

Vlastní práce

54

byla nejvyšší v listopadu (11,57 Kč/kg). Jak zobrazuje následující Tabulka č. 12 v únoru značně poklesla na 11,33 Kč/kg. Tab. 12

Vývoj cen pšenice potravinářské a pšeničné mouky

Pšenice potravinářská a pšeničná mouka Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelské ceny

Měsíc/rok Kč/kg Září 2011

Říjen 2011

Listopad 2011

4,55

4,53

4,43

7,82

7,43

7,20

11,24

11,30

11,57

Prosinec 2011

Leden 2012

Únor 2012

4,16

4,06

4,17

7,09

6,86

6,68

11,47

11,56

11,33


Průzkum prováděný ve třech supermarketech a dvou samoobsluhách vypovídá o nezměněné ceně chleba konzumního kmínového. Po celou dobu od října 2011 do dubna 2012 byla cena jednotná, v supermarketech činila 25,90 Kč, v samoobsluhách se chléb prodával za 32 Kč. Stejně tak se neměnily ceny rohlíků. V supermarketech stál rohlík 1,90 Kč, v samoobsluhách byl prodáván za 2,20 Kč. 4.3.5

Vývoj cen mléčných výrobků

Mezi vybrané mléčné výrobky patří: • eidamská cihla, • Král sýrů hermelín, • Choceňský jogurt bílý, • ovocný jogurt Florian.

Vlastní práce

55

Eidamská cihla 140,00 130,00 120,00

Kč za kg

110,00 Ceny průmyslových výrobců

100,00

Spotřebitelské ceny

90,00 80,00 70,00 60,00

Graf 16.

2011

2011

2011

2011

2012

2012

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Únor

Vývoj spotřebitelské ceny a ceny průmyslových výrobců másla


Dle ČSÚ průměrné spotřebitelské ceny i ceny průmyslových výrobců výrobku eidamská cihla začaly stoupat od prosince 2011. Nejnižších hodnot dosáhly obě ceny v listopadu 2011. Od té doby stouply ze 119,13 Kč/kg na 132,23 Kč/kg (únoru 2012), což je o 13,10 Kč na kilo výrobku. Cena průmyslových výrobců stoupla z listopadových 93,34 Kč/kg na 96,08 Kč/kg v lednu 2012. V únoru opět cena klesla na 94,18 Kč/kg. Z mléčných výrobků stoupala cena nejen u eidamské cihly jak znázorňují výsledky ČSÚ a získaná data z prováděného průzkumu, ale také u sýru Hermelín, u něhož stoupla cena z průměrných 24,36 Kč na 27,14 Kč. U vybraných jogurtů došlo k nárůstu ceny o 13,86 % z říjnových 7,43 Kč/ks na lednovou cenu 8,46 Kč/ks (bílý jogurt Choceň) a o 10,89 % stoupla cena z 10,10 Kč/ks v říjnu na 11,20 Kč/ks v lednu u jogurtu Florian.

Vlastní práce Tab. 13

56

Vývoj průměrných cen vybraných mléčných výrobků Průměrné ceny ve sledovaných obchodech Název

Eidamská cihla

MJ

říjen 2011

listopad prosinec 2011 2011

leden 2012

únor 2012

březen 2012

duben 2012

Kč/250 g

29,10

29,10

30,06

31,16

31,16

31,16

31,62

Král sýrů Hermelín

Kč/ks

24,36

26,12

26,12

27,14

27,14

28,52

27,14

Choceňský jogurt bílý

Kč/ks

7,43

7,60

8,43

8,46

8,46

8,56

8,56

Ovocný jogurt Florian

Kč/ks

10,10

10,50

10,60

11,20

11,14

11,20

11,24

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v obchodech Tesco, Billa, Albert, samoobsluha Zahnašovice a Tučapy; vlastní zpracování

Průzkum mléčných výrobků byl prováděn opět ve vybraných supermarketech Tesco, Billa, Albert a v místních samoobsluhách. Pouze u Choceňského jogurtu bílého je průměrná cena počítána pouze ze tří supermarketů, neboť tento jogurt nebyl v samoobsluhách prodáván.

4.4 Vývoj cen dětských plen, knih a jízdného v autobusové dopravě 4.4.1

Dětské pleny

Vhledem ke skutečnosti, že dětské pleny patří také do zboží se sníženou sazbou daně, byla sledována jejich cena v období od října 2011 do dubna 2012 v Tescu, Bille, Albertě a na internetové lékárně lekarna.cz. Tab. 14

Vývoj cen dětských plen Dětské pleny

Měsíc

15.10.11 15.11.11 15.12.11 15.1.12 15.2.12 15.3.12 15.4.12

Tesco 90 ks 405,00 405,00 405,00 407,00 407,00 407,00 407,00

Huggies Newborn 2, 3 - 6 kg Billa Albert 90 ks 90 ks 399,90 399,90 399,90 402,90 402,90 402,90 402,90

391,90 391,90 391,90 395,00 395,00 395,00 395,00

lekarna.cz 90 ks 346,00 346,00 346,00 354,00 354,00 354,00 354,00

Pampers pleny 2 MINI 3 - 6 kg sleep & plaz Tesco Billa Albert lekarna.cz 80 ks 108 ks 80 ks 68 ks 332,00 332,00 332,00 339,00 339,00 339,00 339,00

419,90 419,90 419,90 459,90 459,90 459,90 459,90

329,00 329,00 329,00 337,90 337,90 337,90 337,90

265,00 265,00 265,00 299,00 299,00 299,00 299,00

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen v obchodech Tesco, Billa, Albert, lekarna.cz; vlastní zpracování

Ceny dětských plen se ve všech obchodech zvedly až od ledna 2012 se zavedením zvýšené snížené sazby daně z přidané hodnoty. K největšímu nárůstu cen došlo u internetového obchodu lekarna.cz, kde v případě Pampers plen došlo

Vlastní práce

57

k růstu cen o 12,83 %. U plen Huggies vzrostly ceny přibližně o 0,7 %, v případě Pampers plen o 2,5 %. K vysokému nárůstu došlo v supermarketu Billa ze 419,90 Kč/108 ks na 459,90 Kč/108 ks, což je o 9,52 %. 4.4.2

Knihy

Součástí průzkumu bylo také sledování cen vybraných knih internetových knihkupectví kosmas.cz a knihy.abz.cz. Jednalo se o tituly odborné literatury, dětské prózy a beletrii. Průzkumu se účastnilo i nakladatelství Kniha Zlín. Následující tabulka zobrazuje vývoj cen sledovaných titulů. Tab. 15

Vývoj cen knih internetových knihkupectví Internetové knihkupectví Agatha Christie - Plavý kůň

Abeceda personalisty

Nakladatelství Krtek a rybka

Kniha Zlín

kosmas.cz

knihy.abz.cz

kosmas.cz

knihy.abz.cz

kosmas.cz

knihy.abz.cz

Světla a stíny v životě Baťova ředitele Ing. Františka Maloty

15.10.11

224,00

221,00

431,00

426,00

179,00

175,00

233,00

179,00

15.11.11

224,00

221,00

431,00

426,00

179,00

175,00

233,00

179,00

15.12.11

217,00

219,00

431,00

426,00

179,00

194,00

233,00

179,00

15.1.12

217,00

221,00

431,00

426,00

179,00

177,00

233,00

179,00

15.2.12

217,00

216,00

431,00

426,00

179,00

177,00

233,00

179,00

15.3.12

217,00

206,00

431,00

426,00

179,00

165,00

233,00

179,00

15.4.12

217,00

206,00

431,00

421,00

179,00

167,00

220,00

169,00

Měsíc

Továrna na děti

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen na internetovém obchodě kosmas.cz, knihy.abz.cz, nakladatelství Kniha Zlín; vlastní zpracování

Z uvedených výsledků průzkumu je patrné, že ceny knih zůstaly buď nezměněné nebo dokonce jejich cena s uplynulým časem klesá. Ceny knih internetového nakladatelství kosmas.cz jsou po celou dobu bez vlivu na změnu DPH neměnné. Knihy nakladatelství knihy.abz.cz se dokonce v dubnu prodávají o 4,79 % – 6,79 % levněji než v září. Ani ceny knih nakladatelství Kniha Zlín se po 6 měsíců neměnily, v dubnu dokonce klesly přibližně o 10 Kč. 4.4.3

Jízdné v autobusové dopravě

Posledním sledovaným produktem bylo jízdné v autobusové dopravě dvou společností: • ČSAD Vsetín, a.s.; Luhačovice, • KRODOS BUS, a.s.; Kroměříž.

Vlastní práce

58

Průzkumu podléhala trasa z Holešova do Brna, což je vzdálenost 85 km. Následující tabulka zobrazuje výsledky průzkumu změny cen na přelomu roku 2011/2012. Tab. 16

Změna ceny jízdného v autobusové dopravě

Datum

Holešov - Brno (Kč/85 km) ČSAD Vsetín, a.s.

KRODOS BUS, a.s.

15.10.11

84

82

15.11.11

84

82

15.12.11

84

82

15.1.12

96

85

15.2.12

96

85

15.3.12

96

85

15.4.12

96

85

Zdroj: Vlastní průzkum sledování cen dopravních společností ČSAD Vsetín, a.s., KRODOS BUS, a.s.; vlastní zpracování

Obě dopravní společnosti s účinností novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty od 1. ledna 2012 zvýšily ceny jízdného právě od ledna 2012. Společnost ČSAD Vsetín navýšila cenu o 12 Kč a KRODOS BUS o 3 Kč. Důvodem čtyřnásobně vyššího zdražení vsetínskou společností je jednak typ autobusu (možnost rezervovat místo a zakoupit místenku) a také celkově delší ujetá trasa autobusu (ČSAD Vsetín 141 km, KRODOS BUS 97 km). Z uvedených výsledků vyplývá, že kroměřížská společnost navýšila cenu o 3,66 % zatímco vsetínská společnost až o 14,29 %. Změna cen jízdného není však jen důsledkem růstu snížené sazby DPH, ale také vyššími náklady na pohonné hmoty.

4.5 Incidence změny sazby DPH V následujícím textu bude posuzován dopad změny sazby DPH vybraného zboží, které bylo předmětem sedmiměsíčního průzkumu od října 2011 do dubna 2012, a stanovení výše přesunu daňového břemene na spotřebitele. Daňová incidence byla vypočítána následně. Ze zjištěných cen byla vypočtena cena bez daně a DPH. Výše DPH se vypočetla vynásobením prodejní ceny a koeficientu daně z přidané hodnoty. Pro data od října do prosince má hodnotu 10/110 (0,0909) a od ledna do dubna 14/114 (0,1228). Následně se vypočítala změna DPH pro leden, únor, březen a duben 2012 vůči prosinci 2011, změna ceny a změna ceny bez DPH. Na základě těchto dat mohl být určen dopad na

Vlastní práce

59

kupujícího jako podíl změny ceny a změny sazby DPH. Výsledná hodnota se převedla na procenta. Dopad na výrobce se vypočetl jako rozdíl celkového 100% daňového dopadu a daňového dopadu na kupujícího. 4.5.1

Vepřová kýta bez kosti

Pro vzájemnou komparaci cen a daňového dopadu byl u firmy Výrobna lahůdek a uzenin Pospíšil vybrán stejný výrobek jako v případě Řeznictví a uzenářství Matula. Obě dvě řeznictví nakupují půlky masa a samy si je bourají a následně prodávají ve svých obchodech. Následující tabulky budou posuzovat, jaký daňový dopad zapříčinila změna sazby daně z přidané hodnoty. Tab. 17

Dopad změny sazby DPH u Výrobny lahůdek a uzenin Josef Pospíšil

Období (měsíc/rok)

Cena (Kč/kg)

Cena bez DPH

DPH

∆ DPH

∆ Ceny (Kč/kg)

∆ Ceny bez DPH (Kč/kg)

Dopad na kupujícího (%)

Dopad na prodejce (%)

10/11

102

92,73

9,27

-

-

-

-

-

11/11

102

92,73

9,27

-

-

-

-

-

12/11

106

96,36

9,64

-

-

-

-

-

01/12

106

92,98

13,02

3,75

4

0,25

107

0

02/12

106

92,98

13,02

3,75

4

0,25

107

0

03/12

107

93,86

13,14

3,87

5

1,13

129

0

04/12

107

93,86

13,14

3,87

5

1,13

129

0

Zdroj: Vlastní výpočet

Vzhledem ke zvýšení ceny masa již v prosinci 2011, jednotlivé ukazatele změn v roce 2012 jsou vztaženy k ceně v listopadu 2011. Zvýšení ceny již v prosinci přineslo po odečtení DPH nejvyšší tržby. Vzhledem k růstu DPH došlo tak v lednu až dubnu ke snížení tržeb, ale pouze v porovnání s prosincem. Porovnáme-li tržby po odečtení daně z přidané hodnoty roku 2012 s říjnem a listopadem 2011 došlo k mírnému zvýšení. Po všechny měsíce roku 2012 byl zaznamenán dopad na kupujícího více než 100%.


60

Dopad změny sazby DPH u Řeznictví a uzenářství Rostislav Matula


Cena (Kč/kg)

Cena bez DPH

DPH

∆ DPH

∆ Ceny (Kč/kg)

∆ Ceny bez DPH (Kč/kg)



10/11

99

90

9

-

-

-

-

-

11/11

99

90

9

-

-

-

-

-

12/11

99

90

9

-

-

-

-

-

01/12

102

89,47

12,53

3,53

3

-0,53

85

15

02/12

102

89,47

12,53

3,53

3

-0,53

85

15

03/12

102

89,47

12,53

3,53

3

-0,53

85

15

04/12

99

86,84

12,16

3,16

0

-3,16

0

100


Ke zvýšení vybraného druhu masa v řeznictví Matula došlo až v lednu 2012. Tržby po odečtení DPH se v lednu, únoru, březnu i dubnu snížily, neboť změna ceny výrobku byla nižší než změna DPH. Daňový dopad, který nese kupující v prvním čtvrtletí při nákupu vepřové kýty bez kosti, činí 85 %. Sám výrobce nese v těchto měsících 15 %. V dubnu je dokonce nulový přesun daně na kupujícího a celé daňové břemeno nese výrobce. 4.5.2

Polotučné mléko Olma

K incidenci změny sazby DPH byla u mléka vybrána značka Olma. Ceny tohoto výrobku byly z prodejen Tesco, Billa a samoobsluhy v Tučapech zprůměrovány. Z průměru byly vyňaty ceny prodejny Albert, neboť zde se cena neměnila za celé sledované období (kromě ceny v době akce, kdy výrazně v únoru klesla z 19,90 Kč na 16,90 Kč). Tab. 19

Dopad změny sazby DPH u polotučného mléka Olma


Cena (Kč/l)

Cena bez DPH

DPH

∆ DPH

∆ Ceny (Kč/l)

∆ Ceny bez DPH (Kč/l)



10/11

19,97

18,15

1,81

-

-

-

-

-

11/11

20,27

18,43

1,84

-

-

-

-

-

12/11

20,47

18,61

1,86

-

-

-

-

-

01/12

20,97

18,39

2,58

0,72

0,5

-0,22

69

31

02/12

20,77

18,22

2,55

0,69

0,3

-0,39

43

57

03/12

20,77

18,22

2,55

0,69

0,3

-0,39

43

57

04/12

20,77

18,22

2,55

0,69

0,3

-0,39

43

57


Průměrně cena mléka Olma v lednu 2012 stoupla, v dalších třech měsících mírně klesla, ale stále byla vyšší než v roce 2011. Změna DPH ve výši 0,72,

Vlastní práce

61

resp. 0,69 je vyšší než změna ceny 0,5, resp. 0,3, což vede k závěrům, že daňové břemeno je rozděleno jak na kupujícího tak na prodávajícího. V lednu je dopad na prodejce nižší než na kupujícího, ale v následujících měsících se velikost dopadu přesouvá více na prodávajícího. V obou případech se však jedná o parciální přesun daně, kdy pro kupujícího je zvýšení ceny menší než velikost nové daně. 4.5.3

Jihočeské máslo Madeta

K výpočtu dopadu změny DPH na Jihočeské máslo Madeta byly opět zprůměrovány prodejní ceny prodejen Tesco, Billa, Albert. Jak znázorňuje následující tabulka, k výraznému růstu cen došlo v lednu 2012. Tab. 20

Dopad změny sazby DPH u jihočeského másla Madeta


Cena (Kč/ks)

Cena bez DPH

DPH

∆ DPH

∆ Ceny (Kč/ks)

∆ Ceny bez DPH (Kč/ks)



10/11

34,23

31,12

3,11

-

-

-

-

-

11/11

37,23

33,85

3,38

-

-

-

-

-

12/11

38,10

34,64

3,46

-

-

-

-

-

01/12

41,57

36,46

5,11

1,65

3,47

1,82

210

0

02/12

41,57

36,46

5,11

1,65

3,47

1,82

210

0

03/12

37,23

32,66

4,57

1,11

-0,87

-1,98

0

100

04/12

41,23

36,17

5,06

1,60

3,13

1,53

196

0


Po vypočítání daně z přidané hodnoty lze stanovit, že nejvyšší byla v lednu a únoru v hodnotě 5,11 Kč/ks. Změna ceny v lednu oproti prosinci byla 3,47 Kč/ks, přičemž DPH se změnilo o 1,65 Kč. V březnu dokonce cena klesla o 0,87 Kč/ks oproti prosinci. Nejvyšších tržeb z tohoto výrobku měl prodejce v lednu a únoru. V lednu, únoru a dubnu dochází k neúnosnému přesunu daně na kupujícího, protože prodejce na ně přesouvá více než 100 % daňového břemene. Pouze v březnu, kdy Tesco prodávala toto máslo v cenové akci, došlo k přesunu daňového břemene na prodávajícího. 4.5.4

Mléčné výrobky

Z mléčných výrobků bude posouzena incidence změny sazby DPH u eidamské cihly a ovocného jogurtu Florian.


62

Dopad změny sazby DPH u eidamské cihly na konečného spotřebitele


Cena (Kč/250 g)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/250 g)

Δ Ceny bez DPH (Kč/250 g)



10/11

29,10

26,45

2,65

-

-

-

-

-

11/11

29,10

26,45

2,65

-

-

-

-

-

12/11

30,06

27,33

2,73

-

-

-

-

-

01/12

31,16

27,33

3,83

1,10

1,10

0

100

0

02/12

31,16

27,33

3,83

1,10

1,10

0

100

0

03/12

31,16

27,33

3,83

1,10

1,10

0

100

0

04/12

31,62

27,74

3,88

1,15

1,56

0,41

136

0


Zprůměrované ceny 3 supermarketů a 2 samoobsluh poukazují v prvním čtvrtletí na plný (100 %) dopad změny daně na kupujícího. V dubnu dochází opět k neúnosnému přesunu daně na kupujícího ve výši 136 %. Pro srovnání daňového přesunu mezi výrobcem a kupujícím (prodejce) slouží následující tabulka. Tab. 22

Dopad změny sazby DPH u eidamské cihly na prodejce


Cena (Kč/kg)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/kg)

Δ Ceny bez DPH (Kč/kg)


Dopad na výrobce (%)

9/11

94,82

86,2

8,62

-

-

-

-

-

10/11

93,36

84,87

8,49

-

-

-

-

-

11/11

93,34

84,85

8,49

-

-

-

-

-

12/11

93,07

84,61

8,46

-

-

-

-

-

01/12

96,08

84,28

11,8

3,34

3,01

-0,33

90

10

02/12

94,18

82,61

11,57

3,11

1,11

-1,67

36

64

Zdroj: Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží. Český statistický úřad, (2012); vlastní výpočet

Z výpočtů přesunu daňového břemene je patrné, že se jedná o parciální dopad změny sazby daně. Výrobce tak bere část daňového břemene na sebe.


63

Dopad změny sazby DPH u jogurtu Florian


Cena (Kč/ks)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/ks)

Δ Ceny bez DPH (Kč/ks)



10/11

10,10

9,18

0,92

-

-

-

-

-

11/11

10,50

9,55

0,95

-

-

-

-

-

12/11

10,60

9,64

0,96

-

-

-

-

-

01/12

11,20

9,82

1,38

0,42

0,60

0,18

143

0

02/12

11,14

9,77

1,37

0,41

0,54

0,13

132

0

03/12

11,20

9,82

1,38

0,42

0,60

0,18

143

0

04/12

11,24

9,86

1,38

0,42

0,64

0,22

152

0


U mléčného výrobku jogurt Florian byl od ledna dopad na kupujícího více než 100%. Přesun byl neúnosný. Změna daně je v prvních čtyřech měsících oproti prosinci 0,42 Kč/ks. Podobný vývoj je i u změny ceny 0,60 Kč/ks kromě února, kde je růst o 0,06 Kč/ks menší. Tržby po odečtení daně tak představují částku od 0,13 Kč/ks do 0,22 Kč/ks. 4.5.5

Dětské pleny

K analýze daňového břemene použijeme značku Pampers plen. U každého supermarketu zjistíme jak přesunul daňové břemeno na kupujícího. Tab. 24

Dopad změn sazby DPH na pleny Pampers v Tescu


Cena (Kč/ks)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/ks)



Dopad na prodávajícího (%)

10/11

332

301,82

30,18

-

-

-

-

-

11/11

332

301,82

30,18

-

-

-

-

-

12/11

332

301,82

30,18

-

-

-

-

-

01/12

339

297,37

41,63

11,45

7

-4,45

61

39

02/12

339

297,37

41,63

11,45

7

-4,45

61

39

03/12

339

297,37

41,63

11,45

7

-4,45

61

39

04/12

339

297,37

41,63

11,45

7

-4,45

61

39


Supermarket Tesco zvýšil cenu zboží o méně než se navýšila sazba DPH. Celková cena stoupla o 7 Kč. DPH se navýšilo o 11,45 Kč, z čehož plyne, že došlo k poklesu ceny bez daně. Na spotřebitele tak dopadá 61% daňová zátěž

Vlastní práce

64

z navýšení DPH z tohoto výrobku a na prodejce zbylých 39 %. Tržby Tesca se tak od nového roku snížily o 4,45 Kč na kus. Tab. 25

Dopad změn sazby DPH na pleny Pampers v Bille


Cena (Kč/ks)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/ks)




10/11

419,90

381,73

38,17

-

-

-

-

-

11/11

419,90

381,73

38,17

-

-

-

-

-

12/11

419,90

381,73

38,17

-

-

-

-

-

01/12

459,90

403,42

56,48

18,31

40

21,69

218

0

02/12

459,90

403,42

56,48

18,31

40

21,69

218

0

03/12

459,90

403,42

56,48

18,31

40

21,69

218

0

04/12

459,90

403,42

56,48

18,31

40

21,69

218

0


V Bille využili zdražování zboží vlivem změny DPH a navýšili tak celkovou cenu plen Pampers o 40 Kč/ks přesto, že navýšení DPH je pouze ve výši 18,31 Kč/ks. Na kupujícího přenesli neúnosné daňové břemeno ve výši 218 %. Tržby z tohoto výrobku se Bille zvýší o 21,69 Kč za kus. Tab. 26

Dopad změn sazby DPH na pleny Pampers v Albertě


Cena (Kč/ks)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/ks)




10/11

329,00

299,09

29,91

-

-

-

-

-

11/11

329,00

299,09

29,91

-

-

-

-

-

12/11

329,00

299,09

29,91

-

-

-

-

-

01/12

337,90

296,40

41,50

11,59

8,90

-2,69

77

23

02/12

337,90

296,40

41,50

11,59

8,90

-2,69

77

23

03/12

337,90

296,40

41,50

11,59

8,90

-2,69

77

23

04/12

337,90

296,40

41,50

11,59

8,90

-2,69

77

23


V prodejně Albert navýšili cenu od nového roku z 329 Kč na 337,90 Kč, což je o 8,90 Kč/ks. DPH se zvýšilo o 11,59 Kč/ks z 29,91 Kč na 41,50 Kč. V prodejně Albert tak došlo k parciálnímu přesunu daně na kupujícího, a to ve výši 77 %. Tržby se supermarketu sníží o 2,69 Kč za kus. Z uvedených tří prodejen je patrné, že nejmenší daňové břemeno ponese kupující v prodejně Tesco, ale také prodejna Albert se s kupujícím dělí o daňové břemeno vzniklé zvýšením sazby DPH. Pouze prodejna Billa navýšila své ceny změnou sazby, a to dokonce o více než o změnu DPH.

Vlastní práce 4.5.6

65

Jízdné v autobusové dopravě

Jak bylo již výše zmíněno, byly sledovány změny cen jízdného u dvou dopravních společností. Následující tabulky poukazují na rozdílné dopady změny daně z přidané hodnoty na cenu jízdy z Holešova do Brna. Tab. 27

Dopad změny sazby DPH u dopravní společnosti ČSAD Vsetín, a.s.


Cena (Kč/85 km)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/85 km)

Δ Ceny bez DPH (Kč/85 km)

Dopad na Dopad na kupujícího provozovatele (%) (%)

10/11

84

76,36

7,64

-

-

-

-

-

11/11

84

76,36

7,64

-

-

-

-

-

12/11

84

76,36

7,64

-

-

-

-

-

01/12

96

84,21

11,79

4,15

12

7,85

289

0

02/12

96

84,21

11,79

4,15

12

7,85

289

0

03/12

96

84,21

11,79

4,15

12

7,85

289

0

04/12

96

84,21

11,79

4,15

12

7,85

289

0


Dopravní společnost ČSAD Vsetín, a.s. přesunula na své zákazníky více než 100 % daňového břemene. Jedná se tedy o neúnosný dopad změny sazby DPH. DPH se změnilo od ledna 2012 o 4,15 Kč na danou trasu přičemž cena se změnila o 12 Kč za službu. Dopad na cestujícího je tak ve výši 289 %. Tržby dané společnosti od nového roku stouply o 7,85 Kč za jednu cestu. Růst cen jízdného však neovlivnilo pouze DPH, ale je nutno dodat, že v ceně se promítá i zvýšení nákladů v podobě růstu cen pohonných hmot. Tab. 28

Období

Dopad změny sazby DPH u dopravní společnosti KRODOS BUS, a.s.

Cena

(měsíc/rok) (Kč/85 km)

Cena bez DPH

DPH

Δ DPH

Δ Ceny (Kč/85 km)

Δ Ceny bez

Dopad na

DPH

kupujícího

(Kč/85 km)

(%)

Dopad na provozovate le (%)

10/11

82

74,55

7,45

-

-

-

-

-

11/11

82

74,55

7,45

-

-

-

-

-

12/11

82

74,55

7,45

-

-

-

-

-

01/12

85

74,56

10,44

2,99

3

0,01

100

0

02/12

85

74,56

10,44

2,99

3

0,01

100

0

03/12

85

74,56

10,44

2,99

3

0,01

100

0

04/12

85

74,56

10,44

2,99

3

0,01

100

0


Vlastní práce

66

Druhá dopravní společnost KRODOS BUS, a.s. navýšila své jízdné pouze o změnu sazby DPH. Z Tabulky č. 28 je patrné, že změna DPH ve výši 2,99 Kč za službu je téměř totožná se změnou ceny 3 Kč za danou cestu. Dopad na kupujícího je tedy v podobě celého daňového zvýšení. Tržby společnosti se tak téměř nemění. 4.5.7

Výše přesunu daňového břemene na spotřebitele

Z vypočtených výsledků je zjištěno, že u více než poloviny produktů je daňové břemeno přesunuto na spotřebitele. Dopad na kupujícího v podobě celého daňového zatížení, tj. plný přesun daně, vyšel pouze u služeb dopravní společnosti KRODOS BUS, a.s., kde od 1. ledna došlo vlivem změny DPH o navýšení ceny na trase Holešov Brno o 3 Kč, což odpovídá změně DPH vlivem zvýšení snížené sazby. Druhým produktem je výrobek eidamská cihla v rámci vlastního průzkumu. Stoprocentní dopad na spotřebitele připadá v prvním čtvrtletí 2012, ve kterém došlo k zvýšení ceny i DPH o 1,10 Kč/250 g. V dubnu však došlo k dalšímu navýšení ceny, a to o 1,56 Kč oproti prosinci 2011, přičemž DPH se změnilo o 1,15 Kč. Parciální nebo-li částečný přesun se týká 5 výrobků, neúnosný přesun daně byl zjištěn u 6 výrobků. Sledovaná řeznictví se zachovala při stanovení cen vepřové kýty bez kosti rozdílně. Zatímco řeznictví Matula přeneslo na spotřebitele jen částečně daňové břemeno (85 %) a část daňového břemene (15 %) nese samo, řeznictví Pospíšil ceny svých výrobků navýšilo o více než představuje nárůst DPH a dopad na spotřebitele je tak více než stoprocentní (107 %, 129 %). Výrobky s částečným dopadem daňového břemene na kupujícího, kromě vepřové kýty bez kosti z řeznictví Matula, jsou polotučné mléko Olma (69 % v lednu, 43 % v únoru – dubnu) a dětské pleny Pampers v supermarketech Tesco (61 %) a Albert (77 %). Rozdílně se v ceně stejných dětských plen zachoval supermarket Billa, který změnil cenu plen v poměru se změnou DPH o 218 %. Neúnosný přesun daně dopadl na spotřebitele také v případě jihočeského másla Madeta, ovocného jogurtu Florian a jízdného v dopravní společnosti ČSAD Vsetín, a.s (289 %). U eidamské cihly byl porovnáván dopad daňového břemene na prodejce a spotřebitele a to dle ČSÚ. Zatímco výrobci zatěžují nakupujícího, který výrobek dále prodává konečnému spotřebiteli, pouze částečným daňovým břemenem (90 % v lednu, 36 % v únoru), supermarkety a samoobsluhy přesouvají 100 % daňového břemene na spotřebitele.

Vlastní práce

67

4.6 Vliv změny sazby DPH na veřejné rozpočty 4.6.1

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí 2012

První čtvrtletí roku 2012 vykázal státní rozpočet celkové příjmy ve výši 258,45 mld. Kč, tj. 23,8 % celoročního rozpočtu, z toho daňové příjmy (bez pojistného na SZ) představují 127,3 mld. Kč (49,3 %), příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 91,9 mld. Kč (35,6 %) a ostatní příjmy 39,25 mld. Kč (15,2 %). V porovnání s prvním čtvrtletí předešlého roku jsou celkové příjmy vyšší o 5,08 mld. Kč, což představuje růst o 2 %. Z toho daňové příjmy vzrostly o 5,3 % (11,1 mld. Kč), naopak nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace poklesly téměř o 6 mld. Kč (pokles o 13 %). Schválený rozpočet na rok 2012 vykazuje příjmy z DPH ve výši 221,60 mld. Kč. Z daňových příjmů (bez pojistného) je to největší podíl na celkových příjmech (20 %). Druhou největší položkou daňových příjmů je spotřební daň, která tvoří 13 % celkových příjmů. Pro srovnání daň z příjmů fyzických osob a právnických osob tvoří dohromady 177,60 mld. Kč (16 % celkových příjmů).


68

Příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2012 (v mld. Kč)

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy celkem v tom: Daňové příjmy celkem Daňové příjmy (bez pojistného SZ) v tom: - DPH - spotřební daně (vč. tzv. energetických daní) z toho: odvod z elektřiny ze slunečního záření - daně z příjmů PO - daně z příjmů FO vybíraná srážkou ze závislé činnosti z přiznání - správní poplatky - majetkové daně - clo **) - poplatky za uložení odpadů *) - ostatní daňové příjmy ***) z toho: odvod za odnětí půdy ze zem.půd.fondu Pojistné SZ z toho: na důchody Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v tom: - kapitoly z toho: transfery přijaté od EU a Nár. fondu převody z fondů OSS přijaté sankční platby soudní poplatky dobrovolné pojistné - kapitola Operace SFA - kapitola Státní dluh - VPS v tom: - příjmy z úroků a real.fin.majet. - splátky půjček ze zahraničí - příjmy sdílené s EU (clo) **) - ostatní příjmy VPS ***)

2011 Skutečnost leden - březen

2012 Schválený rozpočet

Skutečnost leden - březen

% plnění

% plnění SR leden - březen 2011

Index skutečnosti 2012/2011

253,37

1084,70

258,45

23,8

24,0

102,0

208,18 119,55

945,54 561,52

219,19 127,30

23,2 22,7

22,7 22,0

105,3 106,5

39,40 31,93 0,00 20,20 24,14 1,67 19,70 2,77 0,46 1,78 0,41 0,40 0,83 0,00 88,63 78,78 45,19

221,60 142,30 4,20 85,60 92,00 9,00 80,30 2,70 2,39 12,20 x 1,40 4,03 1,70 384,01 341,35 139,16

42,02 35,16 0,52 20,20 25,79 2,69 20,46 2,64 0,52 2,18 0,40 1,03 0,05 91,90 81,69 39,25

19,0 24,7 12,4 23,6 28,0 29,9 25,5 97,6 21,8 17,9 x 28,7 25,5 2,7 23,9 23,9 28,2

20,2 22,7 0,0 24,1 23,8 12,4 23,9 51,2 19,7 13,7 34,3 28,6 21,8 0,0 23,7 23,7 32,4

106,6 110,1 x 100,0 106,8 161,0 103,9 95,3 112,6 122,7 x 100,4 123,4 x 103,7 103,7 86,9

41,35 35,27 1,75 0,37 0,24 0,12 0,69 1,64 1,51

110,57 101,56 0,00 1,05 0,65 0,44 3,34 6,54 18,70

33,87 27,92 0,89 0,30 0,38 0,07 0,22 3,50 1,66

30,6 27,5 x 28,8 58,8 15,4 6,6 53,5 8,9

32,7 30,1

81,9 79,2 51,1 81,5 159,5 55,1 32,3 213,7 109,7

0,00 0,03

0,00 0,16 1,10 17,44

0,00 0,08 0,40 1,18

34,5 47,0 36,8 9,1

x 1,47

x

x 35,7 41,6 27,3 24,6 29,1 34,9 10,1 31,5 x 35,1

43,3 219,6 x 107,3

*) rozpočet i skutečnost za kapitolu OSFA **) do roku 2011 byl národní podíl na clech součástí daňových příjmů ***) dopočet do celku

Zdroj: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012. Ministerstvo financí České republiky,(2012); vlastní zpracování

4.6.2

Výběr DPH v lednu – dubnu 2012

Jak bylo uvedeno v literární rešerši, zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v § 1 upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční. Celostátní výnosy daně z přidané hodnoty se pro rok 2012 dělí na 8,29 % pro kraje, 19,93 % pro obce a 71,78 % plyne do státního rozpočtu. Novela zákona tak mění původní přerozdělení 8,92 % pro kraje, 21,4 % pro obce a 69,68 % pro státní rozpočet. Nové přerozdělení celkového výběru DPH má zajistit, aby

Vlastní práce

69

prostředky vybrané díky změně sazby DPH plynuly pouze do státního rozpočtu a dopad na obce a kraje byl neutrální. Následující Tabulka č. 30 zobrazuje a porovnává výběr DPH v jednotlivých měsících leden – duben v roce 2011, 2012. Tab. 30

Inkaso DPH a jeho rozdělení mezi SR, obce a kraje (v mld. Kč) Inkaso DPH

Měsíc

2011

2012

Celkem

SR

Obce

Kraje

Celkem

SR

Obce

Kraje

Leden

44,10

30,73

9,44

3,93

45,44

32,62

9,06

3,77

Únor

-4,71

-3,28

-1,01

-0,42

-4,79

-3,44

-0,95

-0,40

Březen

17,15

11,95

3,67

1,53

17,89

12,84

3,57

1,48

Duben

39,82

27,75

8,52

3,55

42,37

30,41

8,44

3,51

Celkem

96,36

67,14

20,62

8,60

100,91

72,43

20,11

8,37

Zdroj: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012. Ministerstvo financí České republiky,(2012); vlastní výpočet

Ačkoliv změna snížené sazby DPH platí od 1. ledna 2012, v lednu se vybírá DPH za prosinec 2011 popřípadě za čtvrté čtvrtletí roku 2011 a tudíž se inkasuje ještě 10% sazba DPH. Tím, že došlo od ledna ke snížení podílu na vybraném DPH u krajů a obcí a vybírá se DPH ještě za období s původní sazbou, přijdou v tomto měsíci obce i kraje o část příjmů z DPH. V následujících měsících by však dopad ze snížení podílu obcí a krajů na vybraném DPH měl být díky navýšení sazby o 4 p. b. neutrální. Inkaso daně v únoru v obou letech dosáhlo záporné hodnoty vlivem nadměrného odpočtu a následně vratek na dani. Naopak v měsíci dubnu, jak v roce 2011 tak v roce 2012, je inkaso DPH vysoké, neboť došlo k platbám i čtvrtletních plátců daně. Následující Tabulka č. 31 zobrazuje změny ve výběru DPH v roce 2012 vůči roku 2011 v jednotlivých měsících. Tab. 31

Rozdíl ve výběru DPH v roce 2012 (v mld. Kč)

Rozdíl inkasa DPH 2012 - 2011

Měsíc

Celkem

SR

Obce

Kraje

Leden

1,34

1,89

-0,38

-0,17

Únor

-0,08

-0,16

0,05

0,02

Březen

0,74

0,89

-0,10

-0,05

Duben

2,55

2,67

-0,08

-0,04

Celkem

4,55

5,29

-0,51

-0,24

Zdroj: vlastní výpočet

Vlastní práce

70

Pomineme-li rozdíl inkasa DPH v lednu z výše uvedených důvodů, je patrné, že se celkem vybralo na DPH v březnu a dubnu více, zároveň se však v únoru více vrátilo na vratkách. V únoru se vrátilo o 0,08 mld. Kč více, přičemž obce vracely v podobě nadměrného odpočtu o 0,05 mld. Kč méně a kraje o 0,02 mld. Kč méně než v roce 2011. V březnu se vybralo o 0,74 mld. Kč více, přičemž do SR šlo více o 0,89 mld. Kč ovšem obce a kraje dostaly o 0,10 mld. Kč, resp. 0,05 mld. Kč méně. V dubnu se inkaso DPH navýšilo o 2,55 mld. Kč. Opět to mělo negativní dopad na obce a kraje, které inkasovaly o 0,08 mld. Kč a 0,04 mld. Kč méně. Z výsledků vyplývá, že spíše než neutrální finanční dopad na obce a kraje se jedná o negativní dopad. Budeme-li počítat příjem DPH do státního rozpočtu i s inkasem z ledna, za první čtyři měsíce se vybralo 72,43 mld. Kč. To představuje 32,7 % plnění schváleného rozpočtu. Odhad dodatečného výnosu, který stát získá díky změně snížené sazby DPH, je ve výši 21,3 mld. Kč. Po první třetině roku činí dodatečný výnos do SR 5,29 mld. Kč78, přičemž obce a kraje dostaly z vybraného DPH o 0,75 mld. Kč méně. Bereme-li v úvahu pouze inkaso DPH od února, kdy se projevuje změna sazby DPH, za tuto čtvrtinu roku se dodatečně vybralo 3,4 mld. Kč79. Obce a kraje dostaly o 0,2 mld. Kč méně. Ačkoliv ani v prvním případě (počítáme-li s inkasem DPH ledna) ani ve druhém (nebereme-li v úvahu inkaso DPH ledna) vynásobíme-li příslušné výše dodatečného výnosu zbylou částí roku, nedosáhne odhad dodatečného výnosu 21,3 mld. Kč, nelze tento odhad považovat za nereálný. Jsou odvětví, např. zemědělství či stavebnictví, která odvádí nejvíce DPH na výstupu v období května až října, neboť se jedná o sezónní práce.

78

Vynásobíme-li třemi – výběr za celý rok, pak dodatečný výnos bude přibližně 15,87 mld. Kč

79

Vynásobíme-li čtyřmi – výběr za celý rok, pak dodatečný výnos bude přibližně 13,6 mld. Kč

Diskuze a závěr

71

5 Diskuze a závěr V diplomové práci byla řešena problematika dopadu změny snížené sazby daně z přidané hodnoty v roce 2012 z 10 % na 14 %. Změna DPH je součástí důchodové reformy, neboť je více obyvatel, kteří důchody čerpají, než těch, kteří na důchody přispívají. Změna DPH má být ve dvou krocích. V roce 2012 se navýšila snížená sazba o 4 procentní body a k dalšímu navýšení má dojít v roce 2013. Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která je účinná od 1. ledna 2012, uvádí změnu DPH v roce 2013 ve formě jednotné sazby daně ve výši 17,5 %. Toto ustanovení však není konečné, neboť probíhají diskuze o zachování dvou sazeb DPH a to ve výši 15 % a 21 % v roce 2013. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit dopady změny snížené sazby daně, neboť se dalo očekávat, že zvýšení sazby se promítne do zvýšení cen zboží a služeb. Dílčím cílem práce pak bylo zhodnotit vliv změny sazby DPH na veřejné rozpočty a posoudit, zda je reálné dosáhnout očekávaného výnosu z dodatečného příjmu navýšeného DPH k financování důchodové reformy. Analýza daňové incidence změny sazby daně z přidané hodnoty byla kvantifikována na základě pozorování prodejních cen vybraných komodit v supermarketech Tesco, Billa, Albert a samoobsluhách Tučapy a Zahnašovice (potraviny, dětské pleny), v řeznictví a uzenářství Josef Pospíšil, Rostislav Matula (vepřová kýta bez kosti), na internetovém knihkupectví kosmas.cz, knihy.abz.cz, nakladatelství Kniha Zlín, v dopravních společnostech ČSAD Vsetín, a.s., KRODOS BUS, a.s. a z dat Českého statistického úřadu. Sledování cen proběhlo od října 2011 do dubna 2012. Na názory a dopady změny sazby DPH ve stavebnictví byly osloveny stavební firmy ve zlínském a olomouckém kraji. Prostřednictvím cen těchto sledovaných komodit byl určen přesun daňového břemene na kupující a dopad na prodávající. Přestože ke změně snížené sazby daně o 4 procentní body došlo od 1. ledna 2012, růst cen se začal u některých komodit, převážně potravin, projevovat již na podzim roku 2011. Někteří prodejci navýšili ceny ještě před očekávanou změnou o částku daně, tzv. oznamovací efekt daně. Z pozorovaných potravin nejvýznamněji na podzim 2011 zdražila vepřová kýta bez kosti Výrobny lahůdek a uzenin Josefa Pospíšila, mléko Tatra v Albertě, mléko Olma v Tescu, mléko Madeta v Bille a Albertě, Jihočeské máslo Madeta v Tescu a Albertě, sýry Hermelín, bílý jogurt Choceň. Naopak dětské pleny a jízdné v autobusové dopravě se zdražily až od ledna na základě změny snížené sazby DPH. Překvapivého výsledku bylo dosaženo v pozorování cen knih. Nejvyšších hodnot dosahovaly ceny knih na podzim a především v prosinci 2011. Tato skutečnost se vysvětluje příchodem vánočních svátků. Ovšem s nástupem nové

Diskuze a závěr

72

sazby DPH se ceny nezvyšovaly, v některých případech spíše klesaly. Pozorovaná internetová knihkupectví mají viditelně rozdílnou cenovou politiku. Zatímco knihkupectví kosmas.cz ceny svých knih změnilo za celou dobu sledování cen od října 2011 do dubna 2012 pouze jednou u titulu Agathy Christie, internetové knihkupectví knihy.abz.cz ceny svých titulů postupně snižovalo, přičemž v dubnu 2012 dosáhly knihy nejnižších cen za sledované období. V dubnu snížilo jinak nezměněnou cenu také nakladatelství Kniha Zlín a to o 13 Kč u titulu Světla a stíny v životě Baťova ředitele Ing. Františka Maloty a o 10 Kč u knihy Továrna na děti. Vývoj cen sledovaných ČSÚ od září 2011 do února 2012 u zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelů byl následující. U hovězího masa ceny zemědělských výrobců mírně narůstaly od listopadu 2011, ceny průmyslových výrobců se stále pohybovaly kolem 146 Kč/kg a to i po změně DPH. Nejrychleji rostly ceny spotřebitelské. Přesto dopad na kupujícího v roce 2012 vztažený k prosinci 2011 je pouze částečný (76 % v lednu, 95 % v únoru). Vzhledem k růstu ceny hovězího masa od října 2011 však můžeme dopad změny sazby DPH a prodejní ceny v lednu 2012 vztáhnout k září 2011. V tomto případě je na spotřebitele přesunuto neúnosné daňové břemeno ve výši 190 % v lednu a 204 % v únoru. Prodávající si tak postupným zvyšováním cen během podzimu 2011 zajistil přesun daňového břemene na kupujícího. Ceny průmyslových výrobců vepřové kýty bez kosti mírně narůstaly na podzim, přičemž průmyslový výrobce se o daňovou zátěž v novém roce podělili s kupujícím. Spotřebitelské ceny se však výrazně zvýšily v lednu 2012 a dopad daňové zátěže na kupujícího byl více než 100%. Také ve sledovaném řeznictví Pospíšil byl dopad na kupujícího v podobě neúnosného daňového břemene. Ve druhém řeznictví Matula nese kupující 85 % daňového břemene. U ceny mléka zemědělských výrobců, průmyslových výrobců, u spotřebitelských cen, ale také u ceny mléka prováděného průzkumu v Tescu, Bille, Albertě, samoobsluhách v Zahnašovicích a Tučapech je daňové břemeno vždy rozděleno na kupujícího i prodávajícího. Cena mléka v různých stupních zpracování stoupla v roce 2012 o méně než navýšení DPH. Daňové břemeno z ceny másla dle ČSÚ nesou průmysloví výrobci celé, neboť od ledna 2011 cena másla průmyslových výrobců klesala. U spotřebitelských cen dochází k rozdělení daňového břemene mezi prodávajícího a kupujícího. Výsledky provedeného výzkumu v supermarketech se zde však liší v období zdražení. Jihočeské máslo Madeta zdražovalo od listopadu v Tescu i Albertě, od ledna v Bille. U všech však na kupujícího dopadlo neúnosné daňové břemeno průměrně ve výši 210 %. Ceny potravinářské pšenice od září 2011 do února 2012 klesají. Z toho vyplývá, že zemědělci nesou celé daňové břemeno. Stejně tak pšeničná mouka průmyslových výrobců postupně klesá ze 7,82 Kč/kg v září na 6,68 Kč/kg

Diskuze a závěr

73

v únoru. Spotřebitelská cena pšeničné mouky od září do února mírně stoupala. Daňové břemeno bylo rozděleno na kupujícího (24 %) a na prodávajícího (76 %). Ani ceny sledovaného pečiva (chléb kmínový, rohlík tukový) se za celé období říjen – duben neměnily. Daňový dopad na kupujícího byl ve výši 0. Mléčné výrobky začaly zdražovat již na podzim 2011. Daňové zatížení eidamské cihly dle výsledků ČSÚ měly na kupující parciální dopad. Dle výsledků průzkumu prováděného v supermarketech a samoobsluhách byl dopad na spotřebitele 100%. U ostatních mléčných výrobků (jogurt Florián, sýr Hermelín, bílý jogurt Choceň) byl přesun na kupujícího více než 100%. Daňová incidence u dětských plen byla v každém ze supermarketů jiná. Zatímco Tesco a Albert se s daňovým zatížením podělili s kupujícím, Billa navýšila ceny výrobku tak, že na kupujícího dopadalo neúnosné daňové břemeno (218 %). Situace ve stavebnictví se dle zjištěných dat z ČSÚ prozatím nijak výrazně nemění oproti předcházejícím rokům. K přesnějšímu popisu vývoje ve stavebnictví prostřednictvím počtu vydaných stavebních povolení, počtu zahájených bytů, vývoje stavebních zakázek chybí pro rok 2012 dostatek dat. Z dostupných výsledků se prozatím v roce 2012 projevují sezónní výkyvy a vývoj kopíruje předchozí roky. V roce 2011 mírně poklesl vývoj stavebních zakázek, což mohlo být způsobeno zprávou o zvýšení DPH v roce 2012, které může způsobit prodražení stavebních činností. K bližšímu přiblížení situace ve stavebnictví bylo dotazováno 16 stavebních firem. Zhruba tři čtvrtiny firem je se současnou ekonomickou situací spokojeno a také budoucí vývoj nepředpokládá nijak dramatický. Co se týká stavebních zakázek ve druhém a třetím čtvrtletí, je méně než polovina firem spíše pesimističtější. Změnu DPH nepovažují stavební firmy za zdroj problémů, až na 2 výjimky. Negativní dopad změny DPH vidí v obtížnějším hledání zakázek. Co se týká daňového dopadu na zákazníka (neplátce DPH) 10 firem na kupujícího přeneslo 100% daňové zatížení, 3 firmy nesou daňové břemeno samy a zbývající 3 firmy zatížily zákazníka neúnosným daňovým břemenem. Dotazované firmy jsou spíše malými a středními podniky. Je proto pro ně důležitá každá zakázka, která se naskytne. Především ty firmy, jejichž zakázky tvoří především práce na rodinných domech se mohou obávat z poklesu poptávky, neboť klesnou objemy projektů při stejných finančních možnostech. Stavebnictví je pro stát a tvorbu DPH velmi důležitým odvětvím, neboť z každých 100 mil. Kč vložených do stavebních investic jsou daňové a ostatní přínosy do veřejných rozpočtů téměř 73 mil. Kč. V současné situaci je vývoj ve stavebnictví spíše pesimistický, neboť poukazuje na pokles práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek. Ačkoliv většina komodit sledovaných v diplomové práci se vyznačuje nízkou elasticitou poptávky, neboť se jedná o základní potraviny, které nejdou nahradit jiným výrobkem či nejde snížit jejich spotřeba, podnikatelské subjekty by

Diskuze a závěr

74

měly zhodnotit zvyšování a stanovení svých cen. Především u těch výrobků, kde je přesun daňového břemene na kupujícího více než 100%, by měly podnikatelské subjektu zvážit, zda toto zvýšení cen nebude mít dopad na odbyt výrobků a nedojde k poklesu poptávky. Podniky by měly zvážit, zda takové navýšení cen je pro spotřebitele únosné. Ze zjištěných výsledků je patrné, že jsou firmy, které nabízí stejný výrobek, přičemž každý prodávající ho zatíží jiným daňovým břemenem. Celkově, až na výjimku knih a pečiva, došlo v průběhu období září 2011 duben 2012 ke zvyšování cen v menší či větší míře. Cenové rozdíly však mezi prodejci existují a spotřebitel si tedy může vybrat, kde bude nakupovat. S vyšší cenou bude hledat levnější nahraditelný produkt u konkurence. S růstem sazby DPH se tak spotřebiteli při stejných příjmech sníží objem nakoupených výrobků. Z práce také vyplývá, že ceny vzrostly převážně v obchodech. Průmysloví a zemědělští výrobci až na pár výjimek nezdražili. Ke zvýšení cen však nevedla jen změna snížené sazby DPH z 10 % na 14 %. Existují i další faktory, které ovlivnily nárůst cen. Např. rapidní růst cen pohonných hmot. Ty ovlivní ceny od zemědělského sektoru přes zpracovatelský průmysl až po dopravu hotového výrobku. Také směrnice EU mohou způsobit růst cen výrobků, jako je tomu např. u vajíček v důsledku změny klecí pro drůbež. Další vývoj cen může být ovlivněn také obchodní politikou řetězců. Aby byl naplněn cíl, že dodatečný výnos z navýšené sazby DPH o 4 procentní body bude příjmem do státního rozpočtu, bylo třeba změnit rozpočtové určení výnosů DPH. Odhad dodatečného výnosu, který stát získá díky změně DPH, je pro rok 2012 21,3 mld. Kč. Budeme-li počítat příjem DPH do státního rozpočtu i s inkasem z ledna, po první třetině roku činí dodatečný výnos 5,29 mld. Kč, přičemž obce a kraje dostaly z vybraného DPH o 0,75 mld. Kč méně. Pokud bereme v úvahu pouze inkaso DPH od února, kdy se projevuje změna sazby na vybraném DPH, za tuto čtvrtinu roku se dodatečně vybralo 3,4 mld. Kč. Obce a kraje dostaly o 0,2 mld. Kč méně. Ačkoliv v obou případech, vynásobíme-li příslušné výše dodatečného výnosu zbylou částí roku, nedosáhne odhad dodatečného výnosu 21,3 mld. Kč, nelze tento odhad považovat za nereálný. Jsou odvětví, např. zemědělství či stavebnictví, která odvádí nejvíce DPH na výstupu v období května až října, neboť se jedná o sezónní práce. Dosažení stanoveného odhadu dodatečného výnosu 21,3 mld. Kč nelze stoprocentně v květnu potvrdit, avšak pravděpodobnost je vysoká.

Literatura

75

6 Literatura Odborné publikace DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8. HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, a.s., 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie : úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s. 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. MACÁKOVÁ, Libuše, et al. Mikroekonomie : Základní kurs. Praha : MELANDRIUM, 2007. 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0.

NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011. 320 s. ISBN 978-80-7357-695-0. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PITNER, L., BENDA, V., GALOČÍK, S. Daň z přidané hodnoty : s komentářem k 1.5.2010. Olomouc: ANAG, 2010. 461 s. ISBN 978-80-7263-603-7. PUDIL, P. a kol. Zdanění a efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4. ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. Zákon o dani z přidané hodnoty (č. 588/1992 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.), v platném znění. Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (č. 243/2000 Sb.), v platném znění.

Literatura

76

Internetové zdroje Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/bvz_cr Council Directive 2006/112/EC of 28 November 2006 on the common system of value added tax. Eur-lex.europa.eu [online]. 2006 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:347:0001:0118:EN:PDF Česká republika. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-243 Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/ Daň: Právní úprava a její změny. Sagit.cz [online]. 2004 [cit. 2011-11-03]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&refresh=yes &levelid=DA_023.HTM

GOLA, Petr. Daň z přidané hodnoty ve světě. Mzdovapraxe.cz [online]. 2010-0412. 2010 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d9493v12364-dan-zpridane-hodnoty-ve-svete/ GOLA, Petr. Zvyšování sazeb DPH v EU pokračuje. Firemnifinance.cz [online]. 2011-02-14. [cit. 2011-11-09]. Dostupné z: http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/298099-zvysovani-sazeb-dph-v-eupokracuje/ HDP důchodovou metodou. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/produkty.nsf/Analyzy?OpenForm&:2012

Literatura

77

Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2011. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-11-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/gsearch.html?cx=00444119245764834 7899%3Afya79ukzntg&cof=FORID%3A11&ie=UTF 8&q=p%C5%99%C3%ADjmy+st%C3%A1tn%C3%ADho+ropo%C4%8Dtu+2010 &sa=Hledat&siteurl=www.mfcr.cz%252Fcps%252Frde%252Fxchg%252Fmfcr%2 52Fxsl%252Fgsearch.html%253Fyear%253DPRESENT #919 Koalice je pro sjednoceni DPH od roku 2013 ve výši 17,5 procenta. Zpravy.e15.cz [online]. 2011-03-10 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/koalice-je-pro-sjednoceni-dph-od-roku2013-ve-vysi-17-5-pct Náklady zdanění. Sagit.cz [online]. 2004 [cit. 2011-11-03]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_208.h tm Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2004. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2004 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2004_B_pdf.pdf Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2005: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2005. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2005_B_pdf.pdf Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2006: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2006. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2006 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2006_B_pdf.pdf Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2007. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2007 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_B_pdf.pdf

Literatura

78

Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2008. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2008 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2008_B_pdf.pdf Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2009. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2009 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2009_B_pdf.pdf Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2010: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v roce 2010. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2010_B_pdf.pdf Podnikatelé navrhují sjednocení DPH na 17 místo 20 procent. Ihned.cz [online]. 2011-03-01 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-50857200podnikatele-navrhuji-sjednoceni-dph-na-17-misto-20-procentech VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. Europa.eu: Taxation and Customs Union [online]. 2011-07-01 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_v at_works/rates/vat_rates_en.pdf


79

7 Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek TAB. 1

PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU ZA 1. ČTVRTLETÍ 2011 (V MLD. KČ) ....................................... 15

TAB. 2

ROK ZAVEDENÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH OECD ...................... 17

TAB. 3

ZMĚNY DPH V ROCE 2009..................................................................................................... 23

TAB. 4

ZMĚNY DPH V ROCE 2010..................................................................................................... 23

TAB. 5

ZMĚNY DPH V ROCE 2011..................................................................................................... 24

TAB. 6

SAZBY DPH V ČLENSKÝCH STÁTECH EU V ROCE 2012 ........................................................ 25

TAB. 7

HISTORICKÝ VÝVOJ SAZEB A HRANICE OBRATU PRO POVINNÉ PLÁTCOVSTVÍ ...................... 29

TAB. 8

VÝVOJ INKASA DPH A HDP V LETECH 2003 – 2010 SOUVISEJÍCÍ SE ZMĚNOU DPH ........... 30

TAB. 9

VÝVOJ CEN VEPŘOVÉHO MASA .............................................................................................. 49

TAB. 10

VÝVOJ CEN POLOTUČNÉHO MLÉKA ....................................................................................... 51

TAB. 11

VÝVOJ CEN JIHOČESKÉHO MÁSLA MADETA .......................................................................... 53

TAB. 12

VÝVOJ CEN PŠENICE POTRAVINÁŘSKÉ A PŠENIČNÉ MOUKY .................................................. 54

TAB. 13

VÝVOJ PRŮMĚRNÝCH CEN VYBRANÝCH MLÉČNÝCH VÝROBKŮ ............................................ 56

TAB. 14

VÝVOJ CEN DĚTSKÝCH PLEN .................................................................................................. 56

TAB. 15

VÝVOJ CEN KNIH INTERNETOVÝCH KNIHKUPECTVÍ .............................................................. 57

TAB. 16

ZMĚNA CENY JÍZDNÉHO V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ .............................................................. 58

TAB. 17

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U VÝROBNY LAHŮDEK A UZENIN JOSEF POSPÍŠIL ................... 59

TAB. 18

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U ŘEZNICTVÍ A UZENÁŘSTVÍ ROSTISLAV MATULA ................. 60

TAB. 19

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U POLOTUČNÉHO MLÉKA OLMA ............................................. 60

TAB. 20

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U JIHOČESKÉHO MÁSLA MADETA ........................................... 61

TAB. 21

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U EIDAMSKÉ CIHLY NA KONEČNÉHO SPOTŘEBITELE ............... 62

TAB. 22

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U EIDAMSKÉ CIHLY NA PRODEJCE ............................................ 62

TAB. 23

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U JOGURTU FLORIAN................................................................ 63

TAB. 24

DOPAD ZMĚN SAZBY DPH NA PLENY PAMPERS V TESCU .................................................... 63

TAB. 25

DOPAD ZMĚN SAZBY DPH NA PLENY PAMPERS V BILLE...................................................... 64

TAB. 26

DOPAD ZMĚN SAZBY DPH NA PLENY PAMPERS V ALBERTĚ ................................................ 64

TAB. 27

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U DOPRAVNÍ SPOLEČNOSTI ČSAD VSETÍN, A.S. ..................... 65

TAB. 28

DOPAD ZMĚNY SAZBY DPH U DOPRAVNÍ SPOLEČNOSTI KRODOS BUS, A.S. .................... 65


80

TAB. 29

PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU ZA 1. ČTVRTLETÍ 2012 (V MLD. KČ) ....................................... 68

TAB. 30

INKASO DPH A JEHO ROZDĚLENÍ MEZI SR, OBCE A KRAJE (V MLD. KČ)............................... 69

TAB. 31

ROZDÍL VE VÝBĚRU DPH V ROCE 2012 (V MLD. KČ)............................................................. 69

Seznam grafů GRAF 1. GRAF 2.

STRUKTURA CELKOVÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU ZA 1. ČTVRTLETÍ 2011................... 14 VÝVOJ PRŮMĚRNÉ ZÁKLADNÍ SAZBY DPH SOUČASNÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ EU V LETECH 1967 – 2011.............................................................................................................................. 26

GRAF 3.

PODÍL VÝNOSU DANÍ NA HDP V % ....................................................................................... 33

GRAF 4.

ROČNÍ VÝVOJ INDEXU SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VYBRANÝCH ODDÍLŮ KLASIFIKACE ........... 42

GRAF 5.

MĚSÍČNÍ VÝVOJ INDEXU SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VYBRANÝCH ODDÍLŮ KLASIFIKACE ........ 43

GRAF 6.

VÝVOJ POČTU VYDANÝCH STAVEBNÍCH POVOLENÍ V LETECH 2009 – 2012.......................... 44

GRAF 7.

VÝVOJ POČTU ZAHÁJENÝCH BYTŮ V LETECH 2009 – 2012 .................................................... 44

GRAF 8.

VÝVOJ STAVEBNÍCH ZAKÁZEK V LETECH 2009 – 2011 .......................................................... 45

GRAF 9.

JAK VNÍMAJÍ DOTAZOVANÉ FIRMY VLIV ZMĚNY DPH NA VZNIK PROBLÉMŮ VE FIRMĚ ....... 46

GRAF 10. VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÉ CENY, CENY ZEMĚDĚLSKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ HOVĚZÍHO MASA ..................................................................................................................... 48

GRAF 11. VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÉ CENY A CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ VEPŘOVÉHO MASA ........... 49 GRAF 12. VÝVOJ CEN VEPŘOVÉHO MASA ................................................................................................ 50 GRAF 13. VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÉ CENY, CENY ZEMĚDĚLSKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ MLÉKA 51 GRAF 14. VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÉ CENY A CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ MÁSLA ............................ 52 GRAF 15. VÝVOJ CEN JIHOČESKÉHO MÁSLA MADETA ........................................................................... 53 GRAF 16. VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÉ CENY A CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ MÁSLA ............................ 55

Seznam obrázků OBR. 1

VZNIK NADMĚRNÉHO DAŇOVÉHO BŘEMENE........................................................................ 36

OBR. 2

DAŇOVÁ INCIDENCE PŘI UVALENÍ JEDNOTKOVÉ DANĚ NA MONOPOL ................................ 39

Přílohy

81

Přílohy

Příloha 1

Vývoj průměrné sazeb DPH platných v současných členských státech EU v letech 1967 - 2011 Vývoj průměrné sazby DPH členských států EU v letech 1967 - 2011

14 13,51

13,52 13,5

13,37

13,29

13,06

Průměrná sazba DPH (%)

13 12,53

13,07

12,82

12,99

12,5 12,29

11,77

12,51

12 11,33

11,5 10,77

11

10,57

10,5 10 10

9,98

9,5

09

07

05

03

01

99

97

95

93

91

11 20

20

20

20

20

20

19

19

19

19

87

85

83

81

79

77

75

73

71

69

89

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

67

9

Rok

Zdroj: Europa.eu : Taxation and Customs Union, VAT Rates Applied in the Member States of the European Union (2011); vlastní zpracování

Vývoj sazeb DPH platných v členských státech

Zdroj: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. Europa.eu: Taxation and Customs Union (2011)

Příloha 2

Vývoj příjmů a výdajů veřejných rozpočtů v letech 2004 – 2009

Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za roky 2004 - 2009: Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty v letech 2004 - 2009. Ministerstvo financí České republiky, (2012)

Příloha 3

Dotazník

1.

Jak hodnotíte svoji ekonomickou situaci? a. Dobrá b. Uspokojivá c. Špatná

2.

Jaká je úroveň poptávky po produkci vašeho podniku? a. Dobrá b. Uspokojivá c. Špatná

3.

Jaký vývoj ekonomické situace očekáváte v příštích 6 měsících? a. Zlepšený b. Stabilizovaný c. Zhoršený

4.

Jaký očekáváte vývoj stavební činnosti? a. Zvýšený b. Stabilizovaný c. Snížený

5.

K jakým změnám zaměstnanosti došlo v posledním roce? a. Zvýšení počtu zaměstnanců b. Snížen počtu zaměstnanců c. Žádné změny

6.

Jaké změny v zaměstnanosti očekáváte v příštích třech měsících? a. Zvýšení počtu zaměstnanců b. Snížen počtu zaměstnanců c. Žádné změny

7.

Myslíte si, že nová sazba DPH 14 % může způsobit významné problémy pro vaši firmu? a. Ano, očekávám problémy b. Spíše ano c. Spíše ne d. Určitě ne

8.

Způsobil vám přechod na novou sazbu dodatečné náklady? a. Ne b. Spíše ano c. Ano

9.

Došlo ke změně cen vaší produkce? a. Plnění poskytnutá plátcům daně: • Ne, základ daně ponecháváme stejný • Ano, průměrně o: % b. Plnění poskytnutá neplátcům daně: • Ne, celkovou cenu ponecháváme stejnou • Ano, ale pouze o změnu sazby DPH • Ano, průměrně o: %

10.

Kdy došlo ke změně ceny vaší produkce? a. Ještě v roce 2011 b. Od ledna 2012

Dopady změny sazby daně z přidané hodnoty

Recommend Documents