Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Petr David, Ph.D.

Bc. Jiří Jandásek

Brno 2014

Poděkování Dovolil bych si poděkovat vedoucímu mé diplomové práce panu doc. Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za neocenitelné metodické vedení, rady, připomínky a příkladnou spolupráci. Děkuji své rodině a přítelkyni za poskytovanou podporu během psaní této diplomové práce i celého období studia. Poděkování patří doc. Ing. Miloši Michlovskému, DrSc., Ing. Františku Mádlovi, Ing. Josefu Svobodovi, Mgr. Ing. Markovi Šťastnému, Milanu Spěvákovi a dalším odborníkům oblasti vinařské a vinohradnické, i dalším lidem za poskytnutí cenných informací, podnikových podkladů, ochotné jednání a spolupráci, bez kterých by tato práce nevznikla.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR, vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. prosince 2013

_______________________________

Abstract JANDÁSEK, J. The impact non-zero rate of excise duty on still wine in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2014. This diploma thesis deals with the excise duty on the still wine being applied in the Czech Republic and explores an influence of this taxation rate upon the market subjects. Basing on the analysises of the market subjects a potential impact of the non-zero tax of the still wine excise is determined. The analysis comprises both of watching management of the wine-growing companies as well as potential tax yields for the state budget. It explores how involving or non-involving non-zero tax rate into the wine prices does affect collecting excise duty and changing VAT in respect of changing quantity demands as well as additional costs. A tax yield of this duty for the state budget compares with total tax collection of all excise duties. Non-zero tax rate should impact competitive rivalry and employment rate in the wine-growing and vinicultural business too. Basing on the analysises it deduces a recommendation concerning the excise tax rate of the still wine. Keywords Still wine, excise duty on wine, non-zero tax rate, tax warehouse, the impact on the viticulture enterprises, the impact on the state budget.

Abstrakt JANDÁSEK, J. Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR. Diplomová práce. Brno, 2014. Diplomová práce se zabývá spotřební daní z tichého vína v ČR a zkoumá vliv výše sazby této daně na subjekty trhu. Na základě analýz subjektů trhu je staven možný dopad nenulové sazby spotřební daně z tichého vína. Analýza je rozdělena na sledování hospodaření vinařských společností a na možný daňový přínos pro státní rozpočet. Zkoumá vliv nepřenesení a přenesení nenulové sazby spotřební daně do ceny vín na výběr spotřební daně a změnu výběru DPH, v závislosti na změně poptávaného množství a dodatečných nákladů. Daňový výnos pro státní rozpočet z této daně je porovnán s celkovým daňovým inkasem všech spotřebních daní. Nenulová sazba spotřební daně by také ovlivnila konkurenční boj a zaměstnanost ve vinařském a vinohradnickém oboru. Na základě analýz je vyvozeno doporučení k sazbě spotřební daně z tichého vína. Klíčová slova Tiché víno, spotřební daň z vína, nenulová sazba daně, daňový sklad, dopad na vinařské společnosti ČR, dopad na státní rozpočet ČR,

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod ................................................................................................................................................ 9

1.2

Cíl práce .......................................................................................................................................10

Literární rešerše

12

2.1

Specifika spotřební daně u vína a alkoholu................................................................13

2.2

Harmonizace spotřebních daní u vína v EU ...............................................................16

2.3

Zdanění vína v ČR ...................................................................................................................23

2.4

Důsledky existence Vinařského fondu ČR ..................................................................25

2.5

Administrativní náklady zdanění u vína......................................................................26

2.6

Stínová ekonomika a daňové úniky ...............................................................................30

3

Metodika

31

4

Trh s vínem v ČR

35

5

4.1

Spotřeba vína v ČR .................................................................................................................35

4.2

Víno a zahraniční obchod....................................................................................................37

Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína

39

5.1

Dopad na vybrané vinařské subjekty ČR .....................................................................39

5.2

Dopad na státní rozpočet ČR .............................................................................................54

5.3

Stínová ekonomika.................................................................................................................61

6

Diskuse

63

7

Závěr

66

8

Literatura

69

A

Ceny průmyslových výrobců vína v ČR

77

B

Přední dodavatelské země vína za rok 2012

78

Seznam obrázků

6

Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj spotřeby vína v ČR Zdroj: Český statistický úřad (Analýza spotřeby potravin v roce 2010;2012)

36

Obr. 2 Dovoz vína do ČR od roku 2004 do roku 2011 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR (Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, 2012)

38

Obr. 3 Graf výsledků hospodaření před zdaněním při různých sazbách spotřební daně z tichého vína u vinařských subjektů Zdroj: Vlastní práce

53

Obr. 4 Graf krátkodobého finančního majetku při různých sazbách spotřební daně z tichého vína u vinařských subjektů Zdroj: Vlastní práce

54

Obr. 5 Alternativní sazby spotřební daně z tichého vína aplikované na vinařský rok 2010/2011 a příslušné daňové výnosy Zdroj: práce autora

60

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Sazby spotřební daně z tichého vína k 1. 1. 2013, daňové výnosy ze SPD z tichého vína za rok 2012 a sazba DPH vztahující se k vínu

22

Tab. 2 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Roman Polák, s.r.o. k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

40

Tab. 3 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Sing wine, s.r.o. k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

41

Tab. 4 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o., k 31. 12. 2011, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

42

Tab. 5 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Vinselekt Michlovský, a.s., k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

44

Tab. 6 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Vinné sklepy Valtice, a.s., k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

45

Tab. 7 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti ZNOVÍN ZNOJMO a.s., k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

46

Tab. 8 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Roman Polák, s.r.o. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč

47

Tab. 9 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Singwine s.r.o. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč

48

Tab. 10 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2011, v netto hodnotě, v tis. Kč

49

Seznam tabulek

8

Tab. 11 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Vinselekt Michlovský, a.s. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč

50

Tab. 12 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Vinné sklepy Valtice a.s.. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč

51

Tab. 13 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Znovín Znojmo a.s.. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč

52

Tab. 14 Předpokládaný výnos DPH z tichého vína v ČR v období vinařského roku 2010/2011

55

Tab. 15 Předpokládaný výnos spotřební daně z tichého vína a připadající díl nárůstu DPH z tichého vína v ČR v období vinařského roku 2010/2011

56

Tab. 16 Změna poptávaného množství, období vinařského roku 2010/2011

57

Tab. 17 Upravený výnos daní o změnu poptávaného množství, období vinařského roku 2010/2011

58

Tab. 18 Kalkulace možných dodatečných nákladů státu, v Kč, období 2010/2011

59

Tab. 19 Upravený daňový přínos o náklady přírůstku nezaměstnanosti, v Kč, období 2010/2011

60

Tab. 20 Podíl spotřební daně z tichého vína na celkovém inkasu SPD v Kč, období 2011

61

Tab. 21 Celkové množství prodaného druhového vína a vážené průměrné ceny průmyslových výrobců vína v ČR za vinařský rok 2010/2011, v období od srpna 2010 do července 2011.

77

Tab. 22 Přehled největších dodavatelských zemí vína do ČR za rok 2012.

78

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Když víno patří mezi nejušlechtilejší nápoje od dávných časů, kdy o něm vídáme zmínky ve starém Egyptě i antickém Řecku, pak vinohradnictví a vinařství patří mezi základní zemědělské činnosti provázející lidstvo od těchto časů. Jak dále uvedl Kraus (1997), tečkou na vinařské mapě představuje i vinařství u nás, v České republice. Vývoj vína a vinařství je také doprovázen a ovlivňován řadou hospodářsky významných oborů z řad cestovního ruchu, gastronomie, ale i strojírenského a chemického průmyslu atd. a stal se již tradičním odvětvím zemědělství nejen na Moravě, ale i v Čechách. Jak upozorňuje Dominé (2005) víno a okolní problematika vzbuzuje zájem lidí v různých koutech světa a může se stávat i klíčem k novým známostem i prohloubení spolupráce, ať již v rámci podnikatelské činnosti nebo soukromě, a napomoci tak k celkovému prospěchu. Spolu s ekonomickou činností lidí, prochází svůj vývoj i oblast daní. V konkrétním případě se jedná o spotřební daň z vína a meziproduktů, která nejen u nás prošla evolučním vývojem. V České republice je v současné době aplikována nulová sazba spotřební daně z tichého vína. Současná nulová výše je tak ve výjimečném postavení v porovnání nejen s ostatními aplikovanými spotřebními daněmi, kdy nenulová výše je zavedena u šumivého vína a meziproduktů, piva, minerálních olejů nebo lihu, ale i z pohledu historického. Po roce 1993 se sazby spotřební daně z tichého révového vína postupně snižovali ze 7,80 Kč/l na 6 Kč/l (1995), dále na 5,50 Kč/l (1996/7), pak na 2,50 Kč/l (1998/9), až nakonec od roku 2000 je nulová výše. Udávaným důvodem byla relativně náročná administrativní zátěž s ohledem na velký počet plátců této daně, poměr výnosu k nákladům výběru, či přiblížení k producentským zemím EU. V nedávné době byla otevřena debata stran členů Vlády ČR o znovuzavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR. Plán a prvotní návrh představil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek začátkem roku 2012, s realizací nenulové sazby spotřební daně z tichého vína od roku 2014. Výše sazby měla být v hodnotě 10 Kč na litr tichého vína, tedy 1000 Kč/hl. Předpokládaný výnos, podle zmíněného návrhu, byl odhadnut na 1,3 miliardy korun (původně dokonce až 2 mld. Kč). Návrh také předpokládal a počítal nejen s osvobozením produkce malovinařů, pohybujících se v rámcovém množství několika set tisíc hektolitrů, ale i s myšlenkou ochrany tuzemských producentů před levnými dovozovými víny, které v tuzemsku představují více jak 60% celkové roční spotřeby. (Česká televize, 2012) Je tak otevírána debata o zvýšení sazby spotřební daně (dále jen SPD) z tichého vína a postavení vína mezi ostatní komodity zatěžované spotřebními daněmi. Přestože, podle vyjádření zástupců ve Vinařském obzoru (2012), si vinaři nedovedou přestavit znovu zatížení vína spotřební daní, je vhodné zanalyzovat aspekty spojené právě s tímto krokem nejen pro samotné vinaře a trh s vínem, ale i pro státní rozpočet. Pohledy se liší a zahrnují takové aspekty jako spravedlnost regulace spotřeby, daňové inkaso a její efektivita, ale i konkurenceschopnost pro-

Úvod a cíl práce

10

ducentů atd. Vinařská asociace ČR (2012) dále poukazuje na problematiku potenciálního návazného vývoje cestovního ruchu, zdanění vína v EU, zaměstnanosti nebo relevantnosti srovnání vína s jinými alkoholickými nápoji. Každý zmíněný bod je pro interesované osoby velmi diskutabilní a argumenty stran dávají prostor pro provádění dodatečných zkoumání. Boj za zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína vedou skupiny zastupující lihovarnický a pivovarnický sektor. Ti argumentují především nespravedlností zdanění jejich produkce nenulovou sazbou spotřební daně oproti současné nulové výši aplikované sazby spotřební daně z tichého vína. (E15.cz, 2011) Když ČR vstoupila do Evropské unie, připojila se do procesu daňové harmonizace a koordinačních snah ovlivnění i na poli daňové konkurence. Tyto procesy vedli, mj. i ke stanovení minimálních sazeb k jednotlivým zatěžovaným produktům, konkrétně u tichého vína na hranici 0 EUR. K této situaci vedla preferenční prosazování zájmů tradičních pěstitelských států EU vůči jednotlivým produktům. Tyto státy mají ve většině případů zavedenou nulovou sazbu spotřební daně z tichého vína (v počtu 14 států) a některé dokonce i ze šumivého (10 zemí). Výjimku pak představuje vinařská země Francie, kde je daň spíše směřována k evidenčním a podpůrným než k fiskálním účelům, podobně jako je analogie v ČR u zákonem stanovených odvodů Vinařskému fondu. I přesto, že nebyl návrh na nenulovou sazbu přijat, otázka nulové sazby spotřební daně z tichého vína se opakovaně objevuje napříč Evropskou unií.

1.2

Cíl práce

Cílem této diplomové práce je na základě analýz subjektů trhu stanovit dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína při nepřenesení daňového břemene producenty na konečné spotřebitele. Bude zkoumán dopad, kdy v uvažovaném případě čeští vinaři nebudou schopni zvýšení ceny výrobků, s ohledem na nenulovou sazbu spotřební daně z tichého vína. Výzkumná otázka 1 Jsou výrobci v ČR schopni odvést SPD z tichého vína v navrhované sazbě ze současného krátkodobého finančního majetku při nepřenesení této daně do cen vín? Spotřební zdanění má mít vliv na výběr DPH. Tato souvislost bude také zkoumána. Výzkumná otázka 2 Bude mít vliv navrhovaná nenulová sazba SPD z tichého vína na výběr DPH, při přenesení spotřební daně do cen? Dále bude zkoumána situace vztahující se na problematiku spotřební daně z vína s akcentem na tiché víno nejen v oblasti vinařských subjektů a tuzemského trhu s vínem, ale i v kontextu uplatňovaného zdanění tichého vína v rámci členských zemí Evropské unie. Aby bylo možné relevantně přistupovat ke spotřebnímu zdanění tichého vína, je určen dílčí cíl, zaměřující se na zákonnou legislativní podobu uplatňovanou v rámci České republiky a tuto národní úpravu ovlivňující ze stran daňových konkurenčních a harmonizačních procesů v rámci členství v EU. To v sobě zahrnuje především současnou podobu definování pojmů vztahujících se ke spotřební dani

Úvod a cíl práce

11

z vína, jako je konkretizace plátce daně z vína, samotný předmět zdanění, identifikace případů osvobození od zmíněné spotřební daně, ale i stanovení a výpočet spotřební daně z tichého vína. Je zde také otázka daňových úniků a šedé ekonomiky v souvislosti s navrhovanou nenulovou sazbou. Otázka nenulové sazby také leží na deklarovaném přínosu pro státní rozpočet, jeho stabilizaci v době poklesu hospodářské a ekonomické aktivity, a podmínek jeho realizace. Pro posouzení velikosti je nutné porovnání s celkovým výběrem spotřebních daní. Výzkumná otázka 3 Jaký poměr by daňový výnos z navrhované sazby SPD z tichého vína byl k celkovému inkasu SPD? Spolu se zdaněním jsou spojeny především administrativním náklady a vynaložením dodatečných finančních prostředků ke správě daně. Tato skutečnost silně ovlivňuje efektivnost výběru daní. Dílčím cílem bude vypočítat předpokládané vyvolané náklady u správce daně. Je důležité také zkoumat faktor zaměstnanosti u vinařských a vinohradnických subjektů, které by byly součástí dopadů navrhované nenulové sazby SPD z tichého vína, jako souvisejících nákladů nově nezaměstnaných. Výzkumná otázka 4 Může mít navrhovaná nenulová sazba SPD z tichého vína vliv na zaměstnanost u zkoumaných společností, vinařském průmyslu? Podstatný úkol představuje doporučení směřované ke stanovení sazby spotřební daně z tichého vína s ohledem na výsledky analýzy subjektů trhu i hodnocení problematiky výběru daně a dopadů na státní rozpočet. Tedy jakou výši by tato sazba měla představovat s ohledem na zkoumané faktory.


12

2 Literární rešerše Spotřební daň z tichého vína je jednou ze stanovených nepřímých daní a je tak součástí daňové soustavy České republiky. Při vymezení samotného významu Široký (2008) definuje daň jako povinnou uzákoněnou platbu ve prospěch veřejného rozpočtu, charakteristická svou neekvivalentností a neúčelovostí, která stanovuje jednorázovou povinnost plátce bez nároku na protiplnění stran státu. Daně jsou pak odváděny v pravidelných určených intervalech nebo placeny za specifikovaných okolností. Při realizaci daňové politiky státu má být přihlíženo k daňovým principiálním zásadám, které by měly, podle Kubátové (2006), pomoci k aplikaci „korektní daně“. Těmi pak mohou být: · efektivnost (či neutralita), která se má projevovat nezpůsobováním velkých distorzí v cenách a užitků subjektů. Ty pak vedou k neefektivní alokaci zdrojů v ekonomických procesech. Na tuto zásadu navazuje i požadavek administrativní nenáročnosti při výběru a správě daní. · omezování negativních vlivů tak, aby nedocházelo k odrazování obyvatelstva od ekonomicky produktivních činností, a tím k omezování ekonomického růstu. · zásada spravedlnosti, která poukazuje na problematiku přerozdělování důchodů vlivem těchto daní. Někteří ekonomové poukazují i na problémy spojené se zdaněním. Tím je i Rothbard (2005), který uvádí situaci, kdy zdanění může narušovat alokaci zdrojů v rámci společnosti, a tím vede individuální spotřebitele k nemožnosti nejefektivnějšího uspokojování svých potřeb. Pak tedy dochází k tomu, že část spotřebitelů bude odrazována od některých ekonomických aktivit (např. nákup statků nebo pracovní činnost), která v konečném důsledku vede ke snížení užitku a posléze blahobytu celé společnosti. Tato myšlenka má pak další důsledky jak k přímým daním, tak i těm nepřímým. Nepřímé daně jsou svými vlastnostmi spjaty s platbou a výběrem v cenách zboží, služeb nebo pronájmů, kdy rozhodnou skutečností je podstatný akt spotřeby nebo koupě zatížené komodity, kdy nereflektují majetkovou, sociální či důchodovou situaci jednotlivců. Jak uvádí David (2007), přestože jsou daně ze spotřeby odváděny výrobci nebo prodávajícími, je nutné odlišit plátce od poplatníka. Plátce spotřební daně je osoba povinná ze zákona daň vyčíslit, vybrat a odvést příslušnému orgánu státní moci. Poplatníkem je jedinec reálně zatížen daňovým břemenem. Stanovování těchto daní je podle ceny zdaňovaného základu, označovanými všeobecné spotřební daně, nebo podle jednotek množství zdaňovaného základu, jmenované též jednotkové, specifické, či akcízy. V současnosti i historii byly zatíženy specifickými nepřímými daněmi takové komodity jako např. pivo, víno, cukr i tabák, ale i v době krizí se předmětem daně staly statky nedostatkové, které byly danou daní regulovány, např. žárovky nebo kypřící prášky sloužící při výrobě pečiva.


13

Spolu s jinými specifickými daněmi je spotřební daň z vína stanovována na principu jednotkového zdanění, kdy fyzická jednotka, pro víno množství litrů, představuje základ stanovení povinného odvodu. Z pohledu Svátkové (2009) slouží pro stanovení řešené konkrétní spotřební daně dělení na 3 základní skupiny, jimiž jsou vína tichá, šumivá a meziprodukty. Tichá vína jsou dále rozdělena podle alkoholu do dalších kritérií, přičemž zde spadají i vína révová, vyrobená z jiného ovoce nebo bylin. Šumivá vína, která se dají také rozdělit do kategorií, jsou specifická svým zvýšeným obsahem oxidu uhličitého, při různých technologiích výroby. Poslední kategorii tvoří meziprodukty, které nespadají do výše popsaných oblastí a vstupují jako suroviny pro další výrobu.

2.1

Specifika spotřební daně u vína a alkoholu

Daně z vína a meziproduktů mají, tak jako i ostatní daně, pomoci veřejným financím s plněním základních funkcí. Těmi jsou funkce alokační, (re)distribuční a stabilizační. Široký (2008) dále uvádí, že aspektem zavádění není pouze inkaso jednotlivých daní, ale i snaha o omezení škodlivé spotřeby vybraných výrobků. Tyto produkty, které jsou spotřební daní zatížené, mají poměrně nízkou cenovou elasticitu poptávky, nevedoucí často ke klesající spotřebě. Nevýhodou těchto výrobků je i relativně vyšší daňové zatížení, jelikož do výpočtu celkové spotřební daně vstupuje i adekvátní část akcízu. 2.1.1

Působení na příjmovou stranu veřejných rozpočtů

Veškeré daně slouží podle Širokého (2008) k plnění veřejných rozpočtů z příjmové strany, které je odůvodňována nutností zásahů autority státu do ekonomiky, pro zajištění celospolečensky přijatelných veřejných statků. Při zkoumání vybraných výrobků zatížených spotřebních daní, můžeme sledovat jejich nemalý objem spotřeby a lze provádět konkrétní identifikaci pro výběr spotřební daně, za což Vančurová (2010) považuje základní podmínky pro inkaso daně. Přestože výběr spotřební daně pak probíhá, podle Cnossena (2005), u relativně malého počtu výrobních subjektů, což má zefektivňovat inkaso, u spotřební daně z tichého vína by situace byla odlišná. Zde na trhu s vínem pak existuje poměrně mnoho producentů tichého vína, většina vyrábějící malý objem, což by při nenulové sazbě spotřební daně z tichého vedlo k velké administrativní náročnosti, pravděpodobné zvýšení daňových úniků a tím i ke snížení celkového výnosu. Další problematiku uvádí Tsolakis (1983), ten upozorňuje na otázku relativního poklesu hodnoty sazby v čase, jakožto stanovení fixní částky sazby k objemu produktu. Z dlouhodobého hlediska by tak fixně stanovená nenulová sazba spotřební daně z tichého vína, díky inflaci, ztrácela na své reálné hodnotě. Připomíná také zohlednění chování spotřebitele při řešení optimalizačního problému a substituci vín k jednotlivým druhům alkoholických nápojů či složitou substituci k nealkoholickým produktům. V uvažovaném případě pak substituci vína například k pivu nebo lihových výrobků, které by ovlivnily nejen jejich poptávané množství, ale i daňové výnosy z těchto produktů.


14

Nutnost je zmínit také důsledek zvýšení daňového zatížení, při růstu cen těchto výrobků, na pokles poptávaného množství a tím může docházet k ukončování činností firem, propouštění zaměstnanců, či přechod do státem nekontrolovatelné oblasti hospodářství, vzhledem ke všem důsledkům pro státní správu a rozpočet. 2.1.2

Ovlivnění poptávky a možnost řešení externalit

Spotřební daně mohou působit jako korekční pomoc pro náklady spojené se spotřebou potenciálně škodlivých statků. Přestože Dominé (2005) uvádí řadu pozitivních argumentů a látek spojených s vínem a jeho umírněnou konzumací. Jeho nadměrná škodlivá spotřeba, tak jako u ostatních alkoholických nápojů, vede k dodatečným nákladům stran zdravotního stavu obyvatelstva a ekonomické aktivity, a proto má být na takové produkty uvalována daň, která by představovala korekční regulátor předcházející těmto vlivům. Studie Světové zdravotnické organizace (WHO, 2011) připomíná, že vysoké spotřební zdanění nemusí nutně vést samotnou spotřebu alkoholických nápojů ke snižování. Příklady pak jsou viditelné u zemí Skandinávie, kde sazby patří k největším v EU, a přesto přepočtená spotřeba alkoholu v čistém lihu patří k nejvyšším. Stejně tak návykovost alkoholických nápojů vede k ovlivnění racionálního rozhodování jednotlivců, kde by relativně větší cena alkoholického produktu, díky korekčně stanovenému spotřebnímu zdanění, takovému stavu předcházela. Externality mají původ i u mezinárodního zdaňovacího systému. Jak Cnossen (2005) uvádí u tohoto problému, externality vznikají i při rozdílných úrovních daňových sazeb mezi jednotlivými členy Evropské unie. Ovlivnění poptávky po víně je pak při zachování klasických teorií otázkou růstu cen vín. Tsolakis, Riethmuller a Watts (1983) uvádí, že poptávka po víně by v prvním roce zvýšených cen měla být relativně necitlivá na tuto změnu a v letech dalších by pak citlivost měla klesnout, vychází jejich stanovení hodnot elasticit z dat let 1955-1979 a tak odpovídat nemusí současným podmínkám. 2.1.3

Základní principy při výběru spotřebních daní

U akcízů, jejichž součástí je i spotřební daň z tichého vína, působí dva základní systémy, které definují zákonitosti při výběru těchto daní. Prvním je princip zdanění podle země původu, který svými vlastnostmi umožňuje, aby zatížené zboží v daném státě bylo postihnuto různou výší spotřební daně. Tím druhým je princip podle země spotřeby, čímž má být zajištěno daňově neutrální postavení mezi importovaným a domácím zbožím. Tyto principy vznikly při řešení problémů s nejednotností místa (země) výroby a státu konečné spotřeby. V určitých a výjimečných situacích může dojít také k aplikaci obou principů a tím dochází k dvojímu zdanění též komodity. Taková situace může vzniknout např. při transportu zboží, kdy není přeložena dokumentace o zaplacení daně v tuzemsku, nebo zásilek pro fyzické osoby, které nesplňují podmínky daňového osvobození. (Svátková, 2009)


15

Podle principu výběru podle země původu je produkt zdaněn v zemi, ve které byl vyroben, bez ohledu na stát konečné spotřeby. Pokud nemá podle Svátkové (2009) docházet k porušování uplatňovaných daňových zásad, kdy totožný výrobek není zatížen stejným typem daně vícekrát, pak má dojít k osvobození od daně nebo vyčleněn z předmětu daně v dané zemi spotřeby. Země, kde daný produkt vznikl, inkasuje příslušný daňový výnos nejen v tuzemsku prodaných (spotřebovaných) výrobků zatížených spotřební daní, ale i zboží, které bylo vyvezeno, a jehož konečná spotřeba je realizována v jiném státě. Při tomto režimu není nutné diferenciovat skutečnosti, zda se v reálných případech jedná o tuzemské nebo o zahraniční dodání a jeho spotřebu, neboť zde platí stejná daňová pravidla. Díky jednoduchosti systému dochází ke zmenšení pravděpodobnosti daňových úniků, zlepšuje kontrolovatelnost subjektů a snižuje administrativní náklady daňového výběru. Jak uvádí Nerudová (2005), princip výběru dle určení země původu je v současné aplikaci daňových systémů v Evropské unii využíván jen velmi okrajově, tedy ve výjimečných případech, neboť není zde zajištěna, při aplikaci rozdílných daňových sazeb, neutrálnost a nedeformování trhu. Velikost daně přímo vstupuje do konečné spotřebitelské ceny a to v důsledcích vede k situacím, kdy samotní spotřebitelé kupují totožné výrobky, které jsou v tomto režimu zatíženy jinými daňovými sazbami. Tím pádem je zde porušena právě zmíněná daňová neutralita. Realizací principu výběru podle země spotřeby dochází k samotnému směřování daní ze spotřeby, podle základní myšlenky jejich zavedení. Je tedy základním přístupem uplatňovaný v České republice i Evropské unii, při dodávání zboží mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty. Při tomto režimu je zdaňován produkt ve státě, do kterého byl dodán, potažmo spotřebován. Rozhodnutí o velikosti sazeb a výběru rozhodují legislativní pravidla jednotlivých suverénních zemí spotřeby. Pokud je toto pravidlo aplikováno při výběru selektivních spotřebních daní, často dochází k dvěma situacím, tou první je stav, kdy je produkt zdaněn v zemi původu a až po administrativně nutných náležitostech je daň zpětně vrácena, v té druhé se přistupuje k osvobození statku od daně v státu výroby nebo není předmětem spotřební daně vůbec. V první situaci je výhodou administrativní jednoduchost na straně jedné, riziko daňového úniku, které plyne z nutnosti přiznat produkt ke zdanění v státě spotřeby, představuje druhou stranu. Při režimu zpětného vrácení dochází k vyšším administrativním a časovým nárokům, ale naopak se snižuje riziko daňového úniku. Podstatnou výhodou je setrvání daňové neutrality, která plyne z jednotných daňových podmínek výrobků na trhu. Daň poté nevstupuje do rozhodovacích procesů účastníků poptávky po výrobcích na trhu. (Svátková, 2009) Aby došlo ke zjednodušení a lepší kontrolovatelnosti pohybu zboží, byl celoevropsky zaveden mechanismus: „Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani“. Který mimo jiné snižuje pravděpodobnost rizika daňového úniku v oblasti spotřebních daní. [Celní správa ČR]


2.1.4

16

Mechanismus výběru u spotřebních daní

Při výběru spotřebních daní se aplikují dva základní okruhy, které zkoumají po daňové stránce, vzniklé situace. Svátková (2009) rozděluje mechanismy na okruh bezdaňový a spotřební. V případě, kdy dochází samotným aktem zdanění v okamžiku spotřeby daného výrobku, zahrnuje se stav do okruhu spotřebního. V procesu kdy nedochází k finální spotřebě výrobku, výroba a na to navazující prodej, se označuje okruh jako bezdaňový. V tomto okruhu se výrobky nalézají bez spotřební daně a pohybují se ve stavu tzv. „podmíněném osvobození od spotřební daně.“ Na základě povolení od správce daně mohou provozovatelé daňových skladů, oprávnění zástupci provozovatelů daňových skladů z jiných členských států Evropské unie nebo jiní oprávnění příjemci pořizovat v tomto specifickém režimu výrobky. Přijímat, skladovat nebo distribuovat dalšímu provozovateli smí jen provozovatel daňového skladu. Oprávněný zástupce provozovatele daňového skladu z jiného členského státu EU smí produkty ve stavu podmíněného osvobození od spotřební daně jen přijímat. Ve fázi, kdy výrobek přichází ke spotřebiteli od výrobce, dochází ke změně okruhu a výrobek vstupuje do volného daňového oběhu. V souladu se změnou dochází u výrobku k povinnosti zdanění nebo jeho osvobození od daně. Poté již nemá pohyb výrobku daňové důsledky. V podmínkách přesahující hranice státu vzniká podle Svátkové (2009) také možnost, kdy dochází k mezi okruhovému přechodu z tuzemska do jiného členského státu EU a kdy již vypočtená, přiznaná a odvedená daň se také navrátí. Tento proces je v souladu s metodologií země spotřeby, kdy ke zdanění dochází v zemi příjemce a reverzní vrácení inkasované daně v zemi výroby, resp. původu.

2.2

Harmonizace spotřebních daní u vína v EU

I na poli zdanění vína, meziproduktů a alkoholických nápojů probíhá mezinárodní daňová interakce a spolupráce na několika úrovních. Mezi takové lze považovat, krom daňové harmonizace, také daňovou koordinaci a konkurenci. Všechny tyto procesy silně ovlivňují výsledné zdanění nejen v oblasti sazeb spotřebních daní, ale i určování jednotlivých předmětů zdanění, které svým důsledkem jsou velmi výrazně odlišné mezi jednotlivými členskými státy EU. Samotná daňová koordinace pak představuje podle Širokého (2010) první důležitý krok při procesu slaďování různých daňových systémů jednotlivých států. Koncipována je pomocí tvorby bilaterálních (či multilaterálních) zdaňovacích schémat, pro účelové omezování arbitrážních obchodů. Nerudová (2011) dále uvádí, že má také zajišťovat mezistátní výměnu informací o daňových rezidentech daných států a díky vypracovávaným doporučovaným novelizačních opatřením napomoci korekci u škodlivé daňové konkurence. Je nutno podotknout, že koordinace nevede k jednotnosti v oblasti daňových systémů daných států. Rozdělovat ji lze na Spontánní koordinace, která představuje jednostranná konání jednotlivých států, která jsou často výsledkem mezistátní daňové soutěže, a Smluvní koordinaci,


17

která pak vychází ze smluvních vyjednávání jednotlivých států, při kterých se smluvně zavazují k předem definovanému chování. I přes všeobecné aspekty mezinárodní spolupráce a názorovým střetům o jejich přínosech, zde existují určité formy daňové konkurence. Široký (2010) připomíná, že při dodržování určitých podmínek, je podpořena efektivita celého daňového systému, neznamenající nutně dodatečné finanční prostředky. Konkurence v oblasti daní pak nemůže být zcela chápána jako přesný protipól procesu harmonizace daní. Rozdělení může být také na „poctivou“, škodlivou a spornou konkurenci. „Poctivá“ vychází z diferencovaných podmínek daňového systému, vzniklou preferenční volbou voličů. Škodlivá pak představuje přetahování kapitálu ze zahraničí, při aplikované tuzemské ochraně trhu, vedoucí k vytvoření podmínek pro růst nezaměstnanosti. Sporná konkurence leží na hranici poctivé a škodlivé, zaměřená na nedostatečné podmínky při předávání daňových informací. Další faktory u daňové konkurence uvádí Nerudová (2011). Mezi takové pak řadí preferenční a specifické důvody vzniku jednotlivých výší daňových sazeb, které by nemohly být u jednotné sazby zohledňovány, reflektující tak navazující systém zdanění, např. problémy s daní z přidané hodnoty. Ovlivněn by tak byl i výběr této návazné daně, která je důležitou součástí příjmové strany státního rozpočtu v dané zemi. Daňová konkurence může, ve svém důsledku, vést i ke spontánní aproximaci daní, bez nutnosti harmonizace. Ten u vína představuje např. situaci tradičních zemí vyrábějící tento produkt, kdy u sousedících států vede různá sazba spotřební daně k přeshraničním nákupům méně zdaněného produktu. Dále uvádí problém s využíváním veřejných statků poplatníkem, využívající tyto statky v zemi s vyšším daňovým zatížením, pokud má poplatník umožněn odvod daňové povinnosti v zemi s nižší daňovou sazbou. Tak vzniká prostor k tržnímu selhání. Nebo problém je také u neefektivního využívání finančních prostředků pro přilákání daňových základů, a tím také k deformaci efektivní alokace kapitálu a dopadu snížení příjmů veřejných rozpočtů jiných států, případně jejich ekonomického růstu. Daňové harmonizační procesy představují základní aktivity spolupráce členských států EU při integraci. Podle Nerudové (2011), pak sbližování daňových soustav interesovaných států na základě pravidel, probíhá ve třech fázích, které mohou skončit i bez úplného dokončení harmonizace. Nejprve je nutno předem stanovit konkrétní daň, která má být harmonizována. Druhá fáze představuje harmonizační procesy základu daně, případně metodiky pro jeho konstrukci. Poslední je harmonizace samotných sazeb této daně. Harmonizaci lze chápat jako proces, který díky úpravám nebo odstranění určitých daňových ustanovení, má pomoci při realizaci a podpoře fungování jednotného vnitřního trhu v Evropských společenstvích, nedeformující podmínky hospodářské soutěže. Kesti (2006) poté doplňuje požadavek komplexnosti při harmonizačních procesech nepřímých daní mezi členskými státy Evropské unie. Rozdělení daňové harmonizace a jejich částí může dále probíhat podle Nerudové (2011) na: · přímé, uskutečňované pomocí jednotlivých daňových směrnic,


18

· nepřímé, realizované prostřednictvím jiných oblastí právního systému, k dosažení požadované harmonizaci daňovým ustanovení, · celkovou, kdy procesy sbližování probíhají ve všech oblastech daňového systému, tedy i jednotlivých daňových sazeb, · částečnou se pak rozumí harmonizace dílčích částí daňového systému, · pozitivní, které probíhá na základě implementace směrnic, nařízení a jiné legislativy Evropské komise. Její prosazování však je náročné, neboť tato legislativa vede k jednotnému uplatňování ve všech členských státech Evropské unie, · negativní pak přistupuje v návaznosti k činnostem Evropského soudního dvora, který při rozhodování sporů interesovaných států, nedává přesný způsob změny daňových ustanovení a dále všeobecně neplatících ke všem členům EU, · horizontální sbližování daňových soustav probíhá na úrovních různých států, · vertikální, kdy harmonizační proces dosahuje změn v daňovém systému zatížené víceúrovňové státní samosprávy. Spotřební daně jsou obsaženy ve všech daňových soustavách členských států EU a tím se staly terčem potenciální harmonizace těchto akcízů. Jak dále autorka připomíná, tak zpočátku byla ochota a potenciál k harmonizaci těchto daní velká. Jenže rozličné preference jednotlivých členských států při rozhodování zdanění vybraných výrobků stěžuje harmonizační proces. Rozdílný byl také souhrn výrobků zatěžovaných spotřebními daněmi. Pomoci měla podle Davida (2007) vydaná směrnice 72/43/EEC, která určovala předmět zájmu spotřebních daní ke členským státům EU, aby bylo dosaženo společných akcízů u vína, piva, lihovin, minerálních olejů a tabáku. Akcízy u jiných výrobků měly být zrušeny s vyčleněním těch, které nevynucovaly dodatečné náklady při mezinárodním obchodu, či jejich kontrole. Pravděpodobně nejvíce problematickou oblastí podle zprávy Komise evropských společenství (2004) je zkoumaná část akcízů u vína a ostatních alkoholických nápojů. Jednotlivé členské země při harmonizačních procesech pak, ve snaze ochrany svých vyráběných národně tradičních alkoholických produktů, neradi přistupují vůbec k nějakým kompromisům, nezahrnující možnost zachování nulové nebo nízké sazby u takto harmonizovaných produktů. Mezi takové výrobky pak je možno řadit kromě tichého vína také oblíbené pivo, koňak, atd. Takové stanoviska mají, konkrétně u vína, státy zaujímající jižní a střední část evropského kontinentu, mezi které řadíme Itálii, Španělsko, Řecko, Německo, Francii a další. Horizontální směrnice Významný krok harmonizace představovala podle Davida (2007) Směrnice č. 92/12/EEC s účinností k 1. listopadu 1993, nazývaná některými horizontální směrnicí. Ta ustanovovala všeobecný režim pro výběr akcízů, zahrnující úpravy pro výrobu, zpracování, přepravu a držení výrobků podléhající těmto spotřebním daním. Zavádí se zde také problematika autorizovaných daňových skladů, jeho podmínek fungovaní a vzniku, umožňující pohyb zboží po území Evropské unie


19

v režimu podmíněného zdanění. Součástí směrnice byl i všeobecně platný „Jednotný celní sazebník“. Jak připomíná Nerudová (2011), bylo postavení směrnice v obecné úrovni a jednotlivé spotřební daně byly upravovány samostatnými směrnicemi. Nahrazena byla tato legislativa v roce 2008 novou směrnicí o obecné úpravě spotřebních daní č. 2008/118/EC s účinností k 1. dubnu 2010. Tato směrnice pak řešila otázky zpřesňování základního vymezení při daňových pojmech, implementuje nové postupy k lepšímu dohledu nad zdaňovanými výrobky, ale i pokles náležitostí a povinností při přeshraničních ekonomických operacích. Všechny tyto náležitosti pak měly mít za následek lepší postavení mezičlenské spolupráce při identifikaci zboží, výběru daní, dohledu a kontrole výrobků podléhající spotřebnímu zdanění. Strukturální směrnice Základní úpravu pro vymezení základů vybraných zdaňovaných výrobků tvoří směrnice č. 92/83/EEC, jak uvádí Široký (2008). Ta rozděluje akcízy z alkoholu a alkoholických nápojů, minerálních olejů a tabáku. S ohledem na zkoumání harmonizace u zdanění vína bude zaostřeno jen na část týkající se alkoholických výrobků, kam se také řadí. Jak Široký (2010) upozorňuje, při vymezení základu jednotlivé spotřební daně, pak rozdělení zde probíhá podle historického aspektu na tiché a šumivé víno, ostatní fermentované výrobky, meziprodukty, alkohol a pivo. · Tiché víno představuje révové víno, nejen obsahující od 1,2% do 15% objemových jednotek alkoholu, ale i ostatní víno, předfermentačně neobohacené cukrem, dosahující 15% až 18% alkoholu. · Šumivé víno dosahuje hodnot od 1,2 % do 15 % alkoholu, mající vysoký obsah oxidu uhličitého lahvované do speciální lahve uzavřenou „hřibovitou zátkou“ nebo do láhve s přetlakem minimálně 3 bary. · Ostatní fermentované nápoje obsahuje skupinu vyráběnou při míchaní vinných nápojů s alkoholem a jiné takto vyráběné produkty dosahující maximálně obsahu 22 % alkoholu. · Meziprodukty představují výrobky, které nelze zařadit do jiné kategorie s obsahem od 1,2 % do 22 % objemových jednotek alkoholu. · Alkohol, jenž sdružuje vyráběné nápoje s vyšším obsahem než 22% alkoholu. · Pivo je pak specifický produkt obsahující vyšší než 0,5 % alkoholu. Směrnice ovlivňující sazby Představují zde směrnice upravující jednotlivé hodnoty sazeb akcízů a stanovující minimální aplikovatelné sazby u vybraných produktů. I zde bude zaměřeno na oblast alkoholických nápojů, do které tiché víno spadá. Na základě výše uvedeného problému s ochranářskou politikou členských států nedošlo k dohodě na konkrétní výši sazeb a situace spíše připomíná aproximační proces, neboť došlo ke stanovení


20

pouze minimálních uplatňovatelných sazeb. Aproximaci Široký (2010) popisuje jako cestu sbližování aplikovaných sazeb mezi jednotlivými členskými státy EU. V mnoha zemích pak je aplikována nulová sazba spotřební daně z tichého vína, reflektující tento problém. Nerudová (2011) pak připomíná, že pro výběr spotřební daně je nutné definovat základ vztahující se k jednotlivé dani. Ten u piva určován podle stupně „Plato“, který ekvivalentně představuje dokonale prokvašený obsah cukru na alkohol. U daně z lihu je určen z přepočtu objemu čistého alkoholu ve výrobku. Pro stanovení základu u daně z vína a meziproduktů se vychází z celkového finálního objemu produkce. Samotná legislativní úprava stanovených minimálních sazeb vychází ze směrnice č. 92/84/EEC, kdy u: · Tichého vína je minimální sazba spotřební daně stanovena na hodnotě 0 EUR na 1 hektolitr produktu. · Šumivé víno je v postavením podobném jako tiché, kdy minimální sazba je opět stanovena na 0 EUR na 1 hektolitr produktu. · Meziproduktů, zde je minimální sazba daně stanovena na hodnotě 45 EUR · Alkoholu, vychází minimální sazba daně na přepočtený 1 hektolitr čistého lihu na 550 EUR. Přičemž je zde nutno zdůraznit, že státy uplatňující sazbu mezi 550 až 1000 EUR, nesmí tuto sazbu snižovat, stejně tak nesmí snížit sazbu pod 1000 EURO ani země uplatňující sazbu nad 1000 EUR. Tyto aspekty vznikly při složitém vyjednávání tradičních ochránců domácích trhů, například s Francií. · Piva je stanovena minimální sazba na 0,748 EUR na 1 hektolitr a stupeň Plato, nebo varianta 1,87 EUR za 1 hektolitr na stupeň alkoholu finálního produktu. Směrnice dále umožňuje, aby členský stát mohl stanovit sníženou sazbu pro výrobce produkující roční objem do 200.000 hektolitrů, přičemž do maximální výše 45 % ze stanovené národní hodnoty sazby. 2.2.1

Důsledky daňových procesů na spotřební zdanění vína v EU

Procesy daňové politiky v rámci fungování EU mají velmi výrazný vliv na stanovování sazeb spotřebních daní nejen z vína, ale i jiných vybraných komodit, u jednotlivých členských států. V jejich velikostech je velká variabilita způsobující nemalé problémy daňových úniků pro přeshraniční nákupy vybraných produktů, při uplatňování zásad volného pohybu zboží po EU. Tyto úkony vedly ke snaze sbližování sazeb spotřebních daní vybraných produktů, kdy byly stanoveny minimální možné sazby u jednotlivých produktů, ale již nebyly stanoveny horní hranice těchto sazeb. Lze tak spatřit důsledky vyplývající z daňové konkurence. Jak již bylo naznačeno, mezi členskými státy bylo složité stanovit a definovat předmět a výpočetní základnu u jednotlivých produktů podléhající spotřebnímu zdanění. U takových výrobků, spadajících do skupin vína a meziproduktů, piva a alkoholických produktů, bylo nutné vymezit postavení funkce obsahu a objemu alkoholu pro zdaňování. V návaznosti na tento problém je, tak jako je odlišný výrobní proces jednotlivých


21

výrobků, nutné podle Cnossena (2005) odlišit i přístup k procesu stanovení spotřební daně. U alkoholických výrobků a piva dochází k dobře kontrolovatelnému procesu při výrobě a stanovení konečného celkového obsahu alkoholu, naproti tomu u vína tento proces podléhá hůře předvídatelným přírodním vlivům a tak je u vína upřednostňován objem produkt (byť některé státy dále člení skupiny dle obsahu alkoholu). Nutné je také zohlednit charakterové spojení mezi jednotlivými skupinami, kde podle Cnossena (2005), s přihlédnutím na křížovou cenovou elasticitu, nenaznačuje blízkost vína, piva a alkoholických výrobků jako substitutů, což se často uvádí. Lze pak nesnadno stanovit jednotnou míru zdanění pro tuto skupinu produktů, neboť tak může být činěno i z pohledu tvorby dodatečných nákladů spojených se spotřebou těchto produktů. Při pohledu do tabulky č. 1 lze snadno pozorovat rozdílný stav mezi státy vyrábějící víno a zeměmi, ve kterých se buď víno nevyrábí, nebo jeho objem je bezvýznamný. První skupinu zastupují členské země jižní a střední Evropy, které ve většině případů využívají možnost nulové sazby spotřební daně z tichého vína a tím i potenciální udržení daňové konkurenceschopnosti u domácích producentů. Důsledkem této výše sazby je pak nulový daňový výnos, který tak nepřispívá při řešení možných externalit škodlivé spotřeby. Výjimku v této skupině tvoří Francie, která je významným producentem tichého vína, a má nenulovou výši sazby (3,66 Eur/hl), která přibližně odpovídá 1Kč z litru vína. Přičemž ve Francii tento daňový výnos není zcela typicky začleněn do příjmů státního rozpočtu, neboť je redistribuován ke státem zřízenému subjektu, podobně jako v ČR zřízenému VF ČR. Podobný přístup zavedlo Maďarsko, které po problémech vinařského oboru, způsobených nenulovou sazbou, v roce 2005 novelizovalo sazbu spotřební daně z tichého vína na nulu, a adekvátní částku, odvíjející se od původní výše spotřební daně, vkládají do společného fondu, a to za účelem propagace jejich vína, ale i pro boj s černým trhem. Další zkušenost, podle studie Ernst & Young (2012), přináší případ Slovenska, kdy Vláda Slovenské republiky chystala zavést nenulovou sazbu u všech kategorií vín, ale nakonec zavedla spotřební daň na ovocná vína a tiché fermentované nápoje (medovinu) od 1. 1. 2012. Tato sazba byla v březnu 2012 opět snížena na nulovou výši s odůvodněním, že zákon byl označen za diskriminační, svým selektivním zdaňovacím přístupem. Dalšími skutečnostmi byly ohrožení konkurenceschopnosti v důsledku trojnásobného zdražení ovocných vín, omezování výroby (propouštění zaměstnanců), sníženému výběru DPH, ale i odhadovaný vzestup černého obchodu s produkty zatížených touto daní až o 30%. Nedávná situace Polska, se zvýšením sazeb spotřební daně z tichého vína a jiných alkoholických nápojů od roku 2009, vedla k poklesu výběru daní do státního rozpočtu. Konkrétně prodej vína klesl o 5%, tím podklesly příjmy, vlivem snížených tržeb, nejen vinařům, ale i ostatním návazným odvětvím. Opakem je druhá skupina zemí ležících severně, kdy vyšší sazba z tichého vína jim přináší i nemalý daňový výnos do státních rozpočtů těchto zemí. Příkladem může být Velká Británie, se sazbou 317,41 Eur/hl, která při přepočtu získává 61,72 Eur na obyvatele. Uváděným důvodem může být i regulace spotřeby vína, tak jako je tomu u jiných alkoholických výrobků.


22

Tab. 1 Sazby spotřební daně z tichého vína k 1. 1. 2013, daňové výnosy ze SPD z tichého vína za rok 2012 a sazba DPH vztahující se k vínu

Sazba Sazby SPD z tichého Daňový výnos SPD z tichého DPH Stát vína (EUR/hl) vína (EUR/osoba) % 21 Belgie 52,75 10,40 20 Bulharsko 0 0 21 Česká republika 0 0 25 147,68 (6%-15% vol.) Dánsko 197,71 (15%-22% vol.) 34,20 19 Německo 0 0 20 Estonsko 80,64 11* 23 Řecko 0 0 21 Španělsko 0 0 Francie 3,66 1,4 19,60 23 370,64 (5,5%-15% vol.) Irsko 537,81 (nad 15% vol.) 46,88 21 Itálie 0 0 18 Kypr 0 0 21 Lotyšsko 64,64 5,15 21 Litva 57,34 5,13 Lucembursko 0 (>13%) 0 12(15) 27 Maďarsko 0 0,16** 18 Malta 0 0 21 Nizozemí 83,56 16 20 Rakousko 0 0 23 Polsko 38,48 2,50 13 Portugalsko 0 0 24 Rumunsko 0 0,04** 22 Slovinsko 0 0 20 Slovensko 0 0 24 Finsko 312 (nad 8% vol.) 60,47* 25 Švédsko 254,69 (nad 8,5% vol.) 56,76* 20 Velká Británie 317,41 (nad 8,5% vol.) 61,72 Zdroj: European Commission (2013a; 2013b), Eurostat (2013), upraveno autorem1

* V daňových výnosech z tichého vína obsažen i výnos ze spotřební daně z šumivých vín ** vzniklé problematikou výkaznictví u specifických vinných produktů 1


2.3

23

Zdanění vína v ČR

V ČR víno podléhá, při splnění podmínek, primárně spotřebnímu zdanění, vztahující se na tento produkt, dále dani z přidané hodnoty a příjmy z činnosti prodeje vína podléhají dani z příjmů. Pro proces zkoumání je nutné znát základní podmínky a definování pojmů vztahující se k vínu a zdanění nejen s ohledem na spotřební daně, ale i následné okolnosti vyplývajícího z daňového systému. 2.3.1

Spotřební daň z vína a meziproduktů

Stanovení spotřební daně z vína a meziproduktů probíhá na základě Zákona o spotřebních daních, který uvádí, co je předmětem daně, kdo je jejím plátcem atd. Předmět spotřební daně z vína Každá spotřební daň má v zákonu konkrétní zvláštní ustanovení o předmětu jednotlivých skupin, ke kterým v daňové soustavě ČR patří spotřební daň z vína a meziproduktů, lihu, piva, tabáku a minerálních olejů. Podstatný pro toto zkoumání je předmět daně z vína a meziproduktů, které zahrnuje produkty s vyšším obsahem alkoholu jak 1,2% a současně menším jak 22% objemových jednotek alkoholických látek. Pro účely zákona podle §93 jsou vína a meziprodukty rozděleny na tiché víno, šumivé víno a meziprodukty, přičemž každá jednotlivá skupina je dále dělena podle přesných specifikací a kódů nomenklatury. V případech překračující horní limit dochází k přehodnocení produktu na alkoholický a stává se předmětem spotřební daně z lihu. Nízkoalkoholická vína, nedosahujících 1,2% nejsou předmětem daně. Přesto při technologických postupech ve výrobě nízkoalkoholických vín vznikají vedlejší produkty s vysokým obsahem alkoholu, který souvisí s jinou spotřební daní. Plátce spotřební daně Zkoumáním jednotlivých spotřebních daní, nalézáme odlišné podmínky pro vznik povinnosti stát se plátcem i situace kdy naopak k vzniku plátcovství nedochází. Základní rozdělení tvoří dvě skupiny. Těmi jsou plátci daně s povinností registrace a bez povinností registrace k určité dani. U obou skupin se jedná o posouzení stavu vzniku povinnosti přiznat a odvézt spotřební daň nebo možnosti nároku k vrácení této daně. Všeobecně se podle zákona plátcem spotřební daně z vína a meziproduktů stává fyzická nebo právnická osoba, která má vzniklou daňovou povinnost přiznat a odvést správci uvedenou daň. Pokud osoba dopravila vybraný produkt do jiného členského státu EU v rámci své podnikatelské činnosti, stává se plátcem spotřební daně také. Analogický důsledek vzniká i při vývozu vína do třetích zemí mimo EU. Podle zákona o spotřebních daní (§92 tohoto zákona) existují podmínky, které při jejich neporušení, nevedou ke vzniku povinnosti osoby stát se plátcem spotřební daně z tichého vína. Osoba musí být výrobcem výlučně tichého vína v ČR a jím vyprodukované celkové množství nedosahuje 2000 litrů za rozhodný kalendářní rok. Takto vyrobené tiché víno se neuvede do režimu podmíněného osvobo-


24

zení od této spotřební daně. Výrobce pro splnění požadavků také nesmí uvádět toto víno do jiného členského státu EU, a to v rámci podnikatelské činnosti. Splněním všech výše uvedených podmínek, nevzniká tomuto výrobci ohlašovací povinnost registrace vůči správci spotřební daně. Naopak jejich porušení vede subjekt k povinnosti se do 15 dnů, od jejího vzniku, registrovat k místně příslušnému správci daně a následnému přiznání a odvedení daně. A to i přesto, že je aplikována v tuzemsku sazba spotřební daně z tichého vína nulová, tedy nulová výše daně. Osvobození od spotřební daně z vína a meziproduktů Ve znění zákona o spotřebních daních je definováno také osvobození od spotřebních daní. Samotné osvobození produktů může být v režimu podmíněném nebo trvalém. Obecně je podle §11 tohoto zákona trvalé osvobození od spotřební daně stanoveno pro výrobky dovezené ze třetích zemí, pokud podléhají osvobození od dovozních cel nebo pokud se na tyto produkty vztahuje osvobození od daně z přidané hodnoty. Osvobození pokračuje u výrobků zakupovaných pro vybrané státní i jiné orgány ČR v období vyhlášeného stavu ohrožení státu. Nakonec se uplatňuje trvalé osvobození pro produkty dovezené z území ležícího v jiném členském státu EU pro subjekty požívajících imunit a výsad nebo pro ozbrojené složky NATO. Osvobození od daně z vína a meziproduktů podle §97 zákona o spotřebních daních podléhají technicky odůvodněné skutečné ztráty při jejich realizované výrobě a např. produkty: · jež jsou určeny pro výrobu octu · určené pro přípravu a výrobu léčiv · které slouží jako suroviny v rámci podnikatelské činnosti pro potravinářskou výrobu, přičemž obsah alkoholu nesmí v daných výrobcích překročit 8,5 litru ve 100 kg čokoládových produktů nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg produktu v ostatních výrobcích · které vstupují jako suroviny v rámci podnikatelské činnosti pro výrobu nápojů, přičemž obsah alkoholu nesmí překročit stanovený limit 1,2% objemových jednotek. Sazby, základ a stanovení spotřební daně z vína a meziproduktů Definování a zjištění jednotlivých složek konstrukce nalezneme u jednotlivých spotřebních daní individuálně upřesněné. Charakterizován je zde specifický základ daně, ke kterému se váže stanovení pomocí celkového množství nebo jednotek objemu. Jak uvádí Svátková (2009) Takto konstruovaná daň přesněji reflektuje celkový objem spotřeby u jednotlivých statků zatížených spotřební daní, ne tak na ceny jednotlivých produktů. Pokud bude zkoumaným statkem víno, tak dle §95 zákona o spotřebních daních základ daně z vína a meziproduktů je stanoven pomocí množství v hektolitrech, tedy jednotek objemu. Výčet sazeb aplikovatelných pro jednotlivé skupiny jsou uvedeny v §96 zmíněného zákona. Pro tiché víno je v současné době stanovena nulová hodnota sazby,


25

šumivá vína a meziprodukty jsou shodně zatíženy sazbou daně ve výši 2340 korun za hektolitr daného produktu. Stanovení výsledné daně je pak záležitostí vynásobení zjištěného zdaňovaného množství vína nebo meziproduktu a příslušné výše daňové sazby. 2.3.2

Zdanění vína vzhledem k dani z příjmů a DPH

Prvním diferencovaným pohledem je daň z příjmů, která je odváděna ze zisků jednotlivých vinohradnických a vinařských společností. Těm by po zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína pravděpodobně klesly tyto zisky, z důvodu předpokládaného poklesu spotřeby, či marží z jejich produktů. Tiché víno může mít za určitých podmínek daňovou výhodu, která po jejich splnění vzniká díky možnosti uplatnit uznatelnost tichého vína jako výdaje na reprezentaci daňového subjektu. Přestože podmínky vyplývající ze Zákona o daních z příjmů, který stanovuje nemožnost uznání výdaje na reprezentaci jako vynaložených nákladů k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů pro účely této daně. Výjimku právě tvoří dary, předměty propagační nebo reklamní, označující obchodní společnost, ochrannou známkou společnosti poskytovatele nebo názvem propagované služby či zboží. Hodnota takového individuálního daru nesmí, podle tohoto zákona, překročit 500 Kč bez daně z přidané hodnoty, tedy výdaj na lahev vína nesmí být větší než 605 Kč včetně 21% DPH, platné v roce 2013. Tak jak bylo naznačeno u srovnání zdanění vína v EU, do cen vín je promítnuta i položka DPH, kdy v České republice, při aplikované 21% sazbě, tvoří tato daň 17,4 % z prodejní ceny finálního produktu. Při výpočtu daně z přidané hodnoty se vychází ze základu daně, který obsahuje i hodnotu spotřební daně. Při aplikaci nenulové výše tak dochází k multiplikaci daně, kdy při zvýšení sazby spotřební daně z tichého vína potenciálně narostl i výnos z daně z přidané hodnoty, ale zároveň i pokles výběru DPH v důsledku poklesu nižší poptávky po tichém víně. Zákon o dani z přidané hodnoty dále umožňuje, aby při bezúplatném darování tichého vína nebylo toto víno zatíženo daní z přidané hodnoty na výstupu, pokud splňuje adekvátní podmínky výše definované podle Zákona o dani z příjmů.

2.4

Důsledky existence Vinařského fondu ČR

Vinařský fond byl založen v roce 2002 z popudu Ministerstva zemědělství ČR, na základě legislativních úprav zákona č. 115/1995 sb. o vinohradnictví a vinařství. Subjekt vznikl v době po roce 2000, tedy zavedení nulové sazby spotřební daně z tichého vína a podobně jako ve Francii, navazuje, svým způsobem, na spotřební daň z vína ve formě zákonem definované a stanovené platby, ovlivňující působení českých producentů a pěstitelů. Před vstupem České republiky do EU bylo jeho úkolem, pomocí finanční prostředků odvedených nejen od výrobců a dovozců vína, ale i pěstitelů vinic, podporovat propagaci prodeje vína a také obnovy a výsadby vinic. Novým vinařským zákonem č. 321/2004 Sb. došlo ke změnám ve vinařském fondu a jeho cílů, jež jsou podpora marketingových opatření u vína, rozvoj vinařské agroturistiky a informování veřejnosti o vinařství a vinohradnictví.


26

Svým postavením a specifickou činností vůči subjektům trhu, pěstitelům a výrobcům, má tato instituce výsadní fiskální úlohu. Nahrazuje určitým způsobem činnost Celní správy ČR, jako správce spotřební daně z vína, neboť svým charakterem tyto odvody částečně naplňují definice daně. Povinnost odvodů je definována na základě zákona č.321/2004 §35 odst. 1 písm. a až b, kdy výrobce nebo pěstitel má povinnost tyto odvody v daných termínech odeslat na účet Vinařského fondu ČR. Novelizací č. 256/2011 Sb. s účinností k 1. 9. 2011 došlo také k zavedení nových pravidel pro odvodovou povinnost vůči Vinařskému fondu za víno poprvé uvedené do oběhu a její splatnost. Podle §3 se tak, pro účely odvodů, pojmem „víno poprvé uvedené do oběhu“ rozumí výrobcem udávané množství produkce, které je poníženo o 10 % technologických ztrát. Výše odvodu je dále stanovována podle jednotné sazby 0,50 Kč z každého litru, bez ohledu na druh vína, vyrobeného na území ČR. Výjimku tvoří producenti, kteří neuvedou v kalendářním roce do oběhu větší množství vína než 1000 litrů. Pokud vykazovaná produkce je větší jak 1000l a zároveň menší než 20.000l pak je odvod splatný jednorázově k 25. 1. následujícího roku. Nad 20.000 litrů jsou stanoveny odvody ve výši ¼ a odváděny čtvrtletně. Povinnost platby odvodů měli i dovozci vína, která skončila dne 27. 5. 2004, tedy s platností zákona č. 115/1995 ve znění pozdějších předpisů. Pro pěstitele byl stanovený odvod za pěstování révy vinné na ploše přesahující minimálně 1 hektar. Sazba je stanovena ve výši 350 Kč za každý započatý hektar, převyšující rozlohu 1 hektaru, tj. z plochy menší jak 1ha se odvod neplatí. Splatnost je každoročně k 31. 12. daného roku. Odvody se nevztahují na vinice do třetího roku po výsadbě a vinice registrované ÚKZÚZ pro výzkumné a pokusné účely. (Vinařský fond)

2.5

Administrativní náklady zdanění u vína

Na základě aplikace zásady efektivnosti je zkoumáno také vynakládání prostředků, kdy spolu s daňovými opatřeními vystupují i náklady těchto úkonů, které vedou ke ztrátě efektivnosti při inkasu jednotlivých daní. Podle Davida (2007) tak lze administrativní náklady definovat jako celkové náklady stran veřejného sektoru, které lze spojit s výběrem daní při veškerých úrovní státní správy a ve všech momentech procesu zdanění, a to i se zohledněním nákladů ušlé příležitosti. Posuzování nákladů k výběru daně lze také provádět při změně nákladu podle poměru přínosu. Musgrave (1994) přisuzuje jejich optimální výši situaci, kdy při zvýšení daňových správních výdajů o jednu peněžní vznikne větší výnos z této daně než podstoupený daňový náklad z této peněžní jednotky. Důvodem má pak být zohlednění celkových nákladů, které se neskládají jen z těch administrativních, při inkasu daně. Rozdělení administrativních nákladů lze provést dle jejich nositele, na přímé nebo příčině vyvolané, tedy nepřímé. Administrativní náklady zdanění přímé


27

Představují neoddělitelně spjaté náklady na realizaci a výběr daní vynakládané ze strany veřejného sektoru. Takové náklady mohou představovat vydané finanční prostředky při správě a organizaci v systému daní, evidování a kontrolu jednotlivých daňových poplatníků nebo při samotném inkasu daní. Mezi položky je nutno zařadit také veškeré výdaje, které vznikají v jiných než daňových sektorech, ale které příčinně souvisejí s daňovým systémem. Ty poté představují například náklady právnictví a soudnictví nebo zkoumání a pořízení informací a dat statistickým úřadem pro účely správce daně. Náklady daňové správy se zvětšují v daňovém systému, který je složitější, obsahuje různorodost v počtu jednotlivých daní i s počet aplikovaných sazeb daní. Se složitostí souvisí i uplatňované výjimky při inkasu daní, stanovený počet výběrů daní v jednotlivém období nebo systém zajištění a zálohování plateb vůči správci daně. I přes pozitivní aspekty tohoto systému, se nacházíme v bezkonkurenčním prostředí. V čase pak mají administrativní náklady trend k růstu. Samotné vyčíslení podléhá relativně snadné analýze z konkrétní evidence u správce daně a jiných zainteresovaných státních institucí. (Kubátová, 2006) Pudil a kol. (2004) zkoumají administrativní náklady zdanění podle dalších hledisek jako je časové hledisko, dopadu pro příslušnou úroveň státní správy, chronologického vzniku jednotlivých nákladů, atd. Administrativní náklady zdanění nepřímé Vyvolané náklady zdanění jsou realizovány soukromým sektorem, které vznikají požadavkem adaptace vůči splnění nároků daňového systému. Jednotlivým skupinám se věnuje Pudil a kol. (2004), které je člení na: · Klasické (nebo typické) vyvolané náklady zdanění u poplatníků. Zde se často zařazují časová a peněžní hlediska nutná k samotnému seznámení či nastudování daňových zákonů, případné technické vybavení i náklady účetní (daňové) evidence, právních a účetních poradců nebo samotné sestavení a odevzdaní daňových přiznání. · Náklady, které mohou vznikat z důvodu odvodu daně dříve, než k příslušné transakci dojde. Takový případ nastává jen v čase, kdy odpovědný subjekt k administraci této daně, má příslušnou daň odvést, aniž by získal reálný základ daně do stanovené doby. · Psychické, jež v mnohých situacích mohou dosahovat podstatných hodnot, přičemž je nelze opomenout ani na straně správce daně. Jak zdůrazňuje Kubátová (2006), nepřímé administrativní náklady zdanění nelze tak snadno stanovit, oproti těm přímým, jelikož zde není přímá kontrolovaná statistická evidence. Dochází zde při jejich zkoumání k odhadovaným velikostem. Tak jako v případě přímých nákladů, dochází při zavádění nových daní k současnému růstu nepřímých nákladů, tedy vyvolaných. I zde je nutné zohlednit faktory při rozdělení náročnosti činností vyvolávajících administrativní náklady mezi soukromým a veřejným sektorem.


28

Autorka dále uvádí některé aspekty, proč by podstatná část administrativy při výběru daní měla být vykonávána veřejným sektorem. Tím může být výhoda plynoucí z úspor z rozsahu u správce daně, které při provádění činností či služeb souvisejících s daní u daňového správce vzniká v porovnání s náklady úkonů vykonávané jednotlivými poplatníky. Důvodem může být i skrytost daňových nepřímých nákladů, které bývají stran státní správy podceňovány a které mohou nekontrolovatelně narůstat. 2.5.1

Administrativní harmonizace u spotřebních daní v rámci EU

Při fungování jednotného vnitřního trhu EU, vznikly požadavky na harmonizační procesy pro fungování a kontrolu při správě spotřebních daní. Pro řešení těchto problémů se přistoupilo k elektronickým informačním systémům, především EMCS, a společným systémem zavádění „autorizovaných daňových skladů“. Příčinou k těmto změnám byl podle Kubátové (2006) nesoulad v čase, vzniklý mezi dobou výroby nebo dovozem produktu a časem k splatnosti konkrétní daně. Splatnosti u spotřebních daní vychází z uvolnění daného výrobku pro konečnou spotřebu. Elektronický systém EMCS Program Excise Movement and Control System se členské státy EU zavázaly implementovat pro kontrolu a sledování přeprav zboží, které podléhají spotřebnímu zdanění. Právním základem bylo pak rozhodnutí Rady EU a Evropského parlamentu z roku 2003 a v České republice je systém zprovozněn od roku 2010. Systém má zajistit sledování průvodní dokumentace, kdy nahradil papírovou verzi průvodních dokladů nezbytných pro přepravu zboží v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a to v rámci Evropské unie. Celý systém má pak při pohybu zboží podléhajícího spotřebním daním v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně zjednodušit přepravu, díky elektronickým průvodním dokladům, dále zefektivnit sledování údajů o subjektech i přepravovaném zboží v reálném čase i pro vykonání fyzických kontrol. (Celní správa ČR, 2013) Zavedením elektronického systému lze také podle Svátkové (2009) docílit větší operativnosti a omezení daňových úniků. Přestože zde existuje i rušivý element v částech tohoto systému, kdy rozhodnutí o potvrzení údajů jednotlivých podnikatelských subjektů závisí na individuálním rozhodnutí správce daně v konkrétním členském státě EU. Tato problematika postihuje systém SEED. SEED vznikl jako databázový systém, zabudovaný v systému EMCS, ke shromažďování a kontrolování daňových subjektů členských států Evropské unie nejen daňovými správci, ale i ověření registrace daňového subjektu jiným podnikatelským subjektem. Takové subjekty pak představují provozovatele daňových skladů a daňové zástupce nebo oprávněné příjemce. V databázích jsou pak obsaženy veškeré dostupné údaje o jednotlivých subjektech, které se zabývají výrobou, skladováním, dopravou nebo příjmením vybraných výrobků vztažených k režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Obsažená data pak představují čísla plátců,


29

jejich obchodní názvy a adresy, zařazení k místně příslušnému správci daně, informace o registraci ke správci daně nebo také skupinu vybraných výrobků. Snahou při realizaci projektu bylo nejen dohlížet a kontrolovat dopravované výrobky mezi vnitřními územími členských států unie, ale i pohyb zboží realizované mezi členskými státy EU a zeměmi v pozici třetích států. Takovým dodatečným prvkem ke splnění požadavku bylo připojení elektronického tranzitního systému NCTS k EMCS. Daňový sklad Nenulová sazba aplikovaná u spotřební daně z tichého vína má za následek i potenciální povinnost vinařů k provozování daňových skladů, v případech slnění zákonných náležitostech. Tento aspekt je spojen s dodatečnými administrativními operacemi a náklady nejen na straně vinařských subjektů, ale i státní správy, resp. Celní správy, která příslušnou agendu obstarává. Problematikou daňového skladu se legislativně zabývá zákon o spotřebních daních, č. 353/2003 sb. Ten také představuje daňový sklad jako stavebně a prostorově ohraničený prostor na daňovém území tuzemska, ve kterém provozovatel tohoto daňového skladu zpracovává, vyrábí, přijímá, skladuje nebo odesílá zákonem definované vybrané produkty, doposud nezatížené spotřební daní. Právě mezi vybrané produkty se řadí i položka tichého vína. Setkáváme se s dvěma typy daňových skladů, tím prvním je výrobní a tím druhým je distribuční. V případě výrobního daňového skladu se jedná o místa, kde se výrobky přednostně vyrábí, a naplňují tak výše uvedenou charakteristiku. Dále můžeme nalézt specifické kategorie, při kterých daňový sklad nevzniká. Tím prvním je „malý výrobce vína“ (stanoveno podle §100a), jehož produkci tvoří výlučně tiché víno s ročním objemem nepřekračujícím 1000 litrů. Druhým je „fyzická osoba vyrábějící tiché víno“ (podle §92 a §99 zákona o spotřebních daní), podmíněno roční produkcí maximálně 2000 litrů tichého vína a nedistribuující toto tiché víno do jiného členského státu EU ve smyslu podnikatelské činnosti. Třetí kategorii tvoří „výrobce tichého vína“ (uvedeno podle §99 odst. 3 zákona o spotřebních daní), nespadající do jiné kategorie, kdy vyrábí jenom tiché víno, své výrobky nedopravuje do jiných členských států EU v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a do daného výrobního prostoru nejsou přijímány výrobky ve výše zmíněném režimu z jiného členského státu EU. Distribuční daňový sklad je obdobou výrobního, přičemž parametrizovaný jako ohraničený prostor, který umožňuje přijímání, skladování a následnou distribuci konečných výrobků, v našem případě vína. Další podstatnou podmínku tvoří podle §19 odst. 2, může být sklad daňovým skladem, pokud jeho roční odbyt, popřípadě očekávaný odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, adekvátně vztaženo na roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Zmíněná omezení se nevztahují pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do, nebo přijímají z, jiného členského státu EU. Podmínka naráží na skutečnost velkého počtu subjektů na trhu s vínem a následnou problematiku s dostateč-


30

nou kontrolou a administrativní náročností stran celní správy, jako současného vykonavatele činností správce spotřební daně z vína a meziproduktů. S provozováním daňového skladu nutně souvisí správcem daně požadované zajištění této daně a to v zákonem stanovené výši. Samotné zajištění lze realizovat pomocí převodu peněžních prostředků na specifický účet správce daně, bankovní zárukou nebo ručením třetí osoby s předešlým svolením správce daně.

2.6

Stínová ekonomika a daňové úniky

Zdanění vína i jiných komodit je, po reálném působení subjektů, při výběru daňových výnosů, stran potřeb státní správy, doprovázen i protichůdným snahám daňových poplatníků minimalizovat jejich daňové odvody co možná nejvíce. Reálnou situaci, u zkoumané daně, bylo možné sledovat v minulosti, a to v dobách zavedené nenulové sazby spotřební daně z tichého vína. Jak dále uvádí Široký (2008), je vhodné zohledňovat při zkoumání optimální hranice zdanění i psychologickou a ekonomickou hranici zdanění. Ekonomická hranice zdanění je poté hranicí, po kterou lze aplikovat zdanění, aniž by bylo dosaženo újmy reálné výkonnosti ekonomiky v této zemi. Její hodnota je elastická a podléhá vlivům, jako je samotná úroveň ekonomiky, míra nezaměstnanosti, rozvoj světového obchodu, atd. Výstižně zobrazuje maximalizaci příjmů do veřejných rozpočtů Lafferova křivka. Psychologická hranice zdanění poukazuje na individuálně stanovenou linii určenou jednotlivými subjekty, po kterou je míra zdanění bez negativních odezev a reakcí, ale při překročení zdanění vyvolává u plátce daňový odpor, který může vést k daňovému úniku. U klasifikace „daňového úniku“ vznikají nejednoznačné představy, které lépe vystihuje rozdělení činností poplatníka dle legálnosti. Vyhýbání se placení daní (tax avoidance) ukazují na legální činnosti poplatníků vedoucí k minimalizaci daňových odvodů. Ty využívají všech dostupných výjimek, daňových úlev, či nedokonalostí v daňových zákonech. Naopak daňový podvod, či únik (tax evasion) představuje nelegální konání poplatníků, za které mohou být postiženy nebo trestáni. Stínovou ekonomiku lze pro lepší orientaci rozdělit do skryté ekonomiky, která poukazuje na problém zkreslování a úprav účetních i jiných výkazů, neformální ekonomiky, která obsahuje některé aktivity domácností, a poslední skupinu tvoří nelegální ekonomika, zahrnuje nelegální produkční, přerozdělovací činnosti a jiné. Do těchto aktivit pak patří např. prodej pašovaného zboží, korupce, krádeže nebo nelegální produkce a obchod. Z konkrétních úniků u vybraných produktů zatížených spotřební daní (akcízy) Široký (2008) upozorňuje na fingovaný vývoz, kdy prodej je realizován v tuzemsku, prodej nekolkovaného alkoholu, machinace se sazbami spotřební daně, či nesprávná aplikace osvobození produktů od daně. Samotné vyčíslení nebo alespoň stanovení odhadů pro stínovou ekonomiku je velmi složité.

Metodika

31

3 Metodika Předpokladem pro zpracování této diplomové práce je využití různých metod zkoumání problematiky, které napomáhají ke korektní tvorbě a naplnění cílů práce. Vstupem byla použita metoda deskripce k zachycení problematiky základních pojmů, pohledů, vlastností a cílů spotřebního zdaňování s ohledem na víno a alkoholické nápoje. Dalším postupem byla deskripce současného legislativního rámce vztaženého nejen ke spotřebnímu zdanění vína, ale i související problematiky příjmových a nepřímých daní. Problematiku provází i popis dopadů zdaňování na administrativní náklady a pohled na daňové úniky a šedou část ekonomiky. Komparační metodologie byla použita při zkoumání přístupů jednotlivých členských států v oblasti spotřební daně z tichého vína, po předchozí deskripci daňových harmonizačních, koordinačních a konkurenčních procesů. Deskripce umožnila představit současný stav českého trhu s vínem, včetně spotřebovávaného množství a mezinárodního obchodu s vínem v ČR, jako vstupních parametrů pro posuzování potenciální velikosti výnosu a nákladů nenulového spotřebního zdanění vína. Vlastní práce je rozdělena především na zkoumání dopadu na podnikatelské subjekty a dopadu na státní rozpočet ČR. Metoda analýzy je využita u zkoumání jednotlivých podnikatelských subjektů, které jsou objektem reprezentativního zastoupení producentů nebo prodejců vína. Při zkoumání se vycházelo z výkazů, účetních uzávěrek, respektive výročních zpráv subjektů, převážně získané z volně přístupné databáze sbírky listin obchodního rejstříku. Na jejich základě byly analyzovány jejich dosažené hospodářské výsledky, a možné ekonomické dopady aplikace nenulové sazby spotřební daně z tichého vína u těchto subjektů. Analýza subjektů byl vstupující prvek do metody modelování. Pro toto zkoumání bude vybrána skupina společností, která budou reprezentující vinařské společnosti v rámci ČR. Samotný výběr a rozdělení podnikatelských subjektů podléhal kritériím, jako jsou podnikající na území ČR, snadný všeobecný přístup k výkazům společnosti, s ohledem na kontrolovatelnost vývoje v podmínkách jiných období, vázanost k výrobě nebo prodeji vína, charakteristické vlastnosti připadající k určité velikosti a objemu vína vyprodukovaného nebo prodávajícího (jako podnik vzniklý a vlastněný za účelem prodeje jím vyrobeného vína). Pro přesnější zachycení skutečnosti a názornost je zde zastoupena i společnost, která v současné době není klasickou výrobní společností, zřízena a vlastněna fyzickou osobou, vinařem-výrobcem, využívající tuto společnost k prodeji svých výrobků a je zde předpoklad postupného přechodu výroby na tuto společnost, tudíž ve svém postavení chovající se pro tuto studii jako výrobní vinařství. Předpokladem je použití reálných účetních výkazů, ale k zjednodušení reálné skutečnosti dochází v podobě povinnosti přiznat a zaplatit daň z tichého vína bez možnosti zřízení autorizovaného daňového skladu na všech úrovních výstupu, což znamená, že společnosti odvedou celkovou daň za jimi vyrobené celkové množství vína. Protože se vinařský hospodářský rok neshoduje s účetním rokem a hospodářské výsledky vinařských společností jsou především ovlivněny výrobou vína z předešlého období, je v rámci zkoumání tato okolnost upravena využitím přibliž-

Metodika

32

né průměrné produkce tichého vína v litrech za rok danou společností (zjištěné z prezentací vinařství v databázi vinařů, výročních zpráv společností nebo pomocí interních informací vinařů), jakožto zjednodušení v podobě úvahy, kdy odvedená daň v meziročním období bude přibližně stejná. Všeobecný výpočet daňové povinnosti ze spotřební daně je stanoven podle: (1.1) kdy sazba SD je výše sazby spotřební daně z tichého vína v Kč/hl a OV je objem vína v hl. Na základě předloženého návrhu a pro zjednodušení prvotní analýzy bude předpokládaná sazba 10 Kč/l, která bude aplikována na vinařské subjekty za podmínky „Ceteris paribus“. Předpokládaný dopad s ohledem na okolnosti, kdy vinaři, z různých důvodů, nezvýší ceny svých výrobků, například kvůli zmírnění dopadů snížení konkurenceschopnosti, resp. prodejnosti svých výrobků. Přestože je využito reálných výkazů, dalším předpokladem bude použití, pro ukázku dopadů, jen zjednodušených a zkrácených výkazů s ohledem na konkrétní měnící se položky těchto výkazů. Výkazy budou upraveny tak, aby v nejjednodušším vyjádření poukázaly na dopady spotřebního zdanění. Využito bude krátkodobého finančního kapitálu (dále KFM) společností k možnému zaplacení uvažované spotřební dani z vína u vybraných společností, naopak při nedostatečné výši, bude zbylá část uvedena jako daňový závazek společnosti vůči státu. Nebude předpokládáno rozprodávání zásob nebo jiného majetku. Výběr zkoumaného období byl stanoven na rok 2012, přičemž ale ve výjimečných případech, byl u některých podniků uvažován rok 2011. V dalším pohledu bude zkoumán dopad na vinařské subjekty při přenesení nenulové sazby spotřební daně do ceny vín, a navýšené o dodatečné administrativní fixní náklady u plátců, kdy vlivem cenové elasticity poptávky dochází ke změně poptávaného množství vín u jednotlivých vinařských subjektů. Změna poptávaného množství bude vypočítána dle: (1.2) kde w je objem prodaného množství, Δp představuje procentuální změnu ceny vín a dpe je cenová elasticita poptávky. Pro zachycení dopadů bude využito jen tabulky vykazující přírůstkové hodnoty vůči původním reálným výkazům společnosti. Na jejich základě bude hodnocen možný dopad pro daný subjekt. Neprodané množství vína bude převedeno do navýšení zásob. Stejným postupem bude sledován dopad při jednorázovém zavedení alternativní výše nenulové sazby SPD. Dále bude zkoumán možný celkový dopad navrhované sazby spotřební daně z vína na státní rozpočet. Zde bude využito oficiálních zpráv a statistik tohoto oboru. S ohledem na přesnější údaje bude využit vinařský rok 2010/2011, tedy hospodářský rok zahrnující období od 1. srpna kalendářního roku do 31. července následujícího kalendářního roku, ve kterých je zjištěna celková spotřeba vína a nemění se v tomto období sazba DPH pro sledovaný produkt. Celková hodnota spotřeby vína bude upravena o spotřebu šumivých vín a předpokládané množství vína osvobozeného. A to podle vztahu:

Metodika

33

STV = CSV – SŠV – OTV (1.3) kde STV je objem spotřeby tichého vína podléhající dani za období, CSV je celkový objem spotřebovávaného vína v ČR za období, SŠV je objem předpokládaného spotřebovávaného šumivého vína za období, OTV je předpokládaný objem osvobozeného tichého vína od spotřební daně. Cena vstupující do analýzy bude získána pomocí vážených průměrů cen průmyslových výrobců vín, které jsou uváděny bez DPH, spotřebních daní, nákladů na dopravu a dalších s tím spojených nákladů. Výpočet vážené ceny dle: (1.4) kde v je objem vína v kategorii v litrech a x je průměrná cena vína v Kč. Pomocí cenové elasticity bude simulován potenciální pokles poptávky po víně, z důvodu navýšení ceny vína o spotřební daň. Celkově bude vypočítán potenciální celkový daňový přínos nenulové sazby, dle: (1.5) kde DP je daňový přínos v Kč, vsd je výnos spotřební daně z tichého vína, nDPH je navýšení daňové povinnosti DPH v Kč a an představují administrativní náklady. Využito bude i vyjádření podané nejen zástupci vinařů, ale i zástupci Ministerstva financí ČR. Součástí analýzy je stanovení výše administrativních nákladů, které vznikají díky příčinné souvislosti ze změny sazby spotřební daně z tichého vína, pomocí poměrového ukazatele daňové nákladovosti, stanoveného jako vynaložení finančních prostředků v Kč na jednu stokorunu inkasovaných příjmů z této daně. Do stanovení nákladů na dodatečné nezaměstnané bude zahrnuta podpora v nezaměstnanosti a platba zdravotního pojištění hrazeného státem. Tyto náklady na nové nezaměstnané budou vypočítány podle:

(1.6) zde PNčp je výše podpory v nezaměstnanosti v Kč, VP je platba zdravotního pojištění osob, za něž hradí stát v Kč a U představuje nové nezaměstnané osoby. Dále bude stanoven touto metodikou stanoven dopad alternativní výše sazby spotřební daně z tichého vína. Zde bude vypočítán podíl předpokládaného inkasa spotřební daně z vína k celkovému výběru všech spotřebních daní, podle: (1.7) kde SPDtv je předpokládaná výše výběru spotřební daně z tichého vína, při dané sazbě, v Kč a SPD je suma inkasovaných spotřebních daní. Bude sepsáno doporučení k sazbě spotřební daně z tichého vína na základě metodicky zkoumaných problematik.

Metodika

34

K sepsání a vypracování diplomové práce sloužil textový procesor Microsoft Word a pro zpracování dat, výpočtů, tabulek a grafů využíván tabulkový procesor Microsoft Excel.

Trh s vínem v ČR

35

4 Trh s vínem v ČR V rámci stanovení dopadů nenulové sazby spotřební daně z tichého vína je vhodné analyzovat stav vinohradnictví a vinařství v ČR, tak i celkový pohled na trh s vínem a jeho dopady v rámci ČR. Zohlednit lze také počet vinařských subjektů, kteří by dle současné i předpokládané legislativní úpravy byly osvobozeni od spotřební daně z tichého vína. Studie MZLU v Brně a Svazu vinařů ČR (2006) uvádí, že sektor vinařství a vinohradnictví poskytuje v daném rozsahu práci na plný úvazek přibližně 10 tisícům přepočtených lidí bez započítání skupiny samozásobitelů, z oblasti agroturizmu a dodavatelů vinařských potřeb. SV ČR dále uvádí, že počet osob reálně se zabývajícím (většinou částečně) mohlo být až 50 tisíc, přičemž registrovaných pěstitelů má být přes 20 tisíc. Půček (2012) uvádí, že zaměstnaných lidí v oboru, bez návazných oborů, má být více jak 20 tisíc. Ministerstvo zemědělství ČR v Situační a výhledové zprávě réva vinná a víno (2012) uvádí, že produkce vína v ČR vychází ze současného množství osázených ploch vinic, což je 17198,05 ha, a tzv. produkčního potenciálu 19633,45 ha. Rozdíl v těchto plochách je tvořen vyklučenými vinicemi, právem na opětovnou výsadbu vinic a státní rezervou. V roce 2011 bylo přibližně sklizeno 91 253 tun hroznů, přičemž se ve vinařském roce 2011/2012 vyrobilo přibližně 650 tis. hl vína. Celková nabídka je pro rok 2011/2012 odhadována na úrovni 3352 tis. hl vína. Přičemž je nutno zmínit, že ve vinařské oblasti Morava je osázeno přes 95% vinic a ve vinařské oblasti Čechy pak jen přibližně 5 % z celkové plochy vinic ČR. Je zde uváděna také rentabilita vinohradnictví, která dlouhodobě kolísá na hranici rentability a je také dosti ovlivněna dotačními podpůrnými programy. Ceny vín jsou odvozeny od jakostních kvalitativních znaků a na distribučních cestách k zákazníkům. Pokud jsou přímé, tak jako především u malovýrobců, pak často bývají vyšší jak 100 Kč za lahev vína, pokud ale jsou vína od výrobců dodávány spotřebiteli přes mezičlánky, pak ceny pro výrobce jsou snížené o jejich marže. V příloze A jsou zachyceny průměrné vážené ceny jednotlivých kategorií vín, za které jsou odebírány vína od průmyslových výrobců vín v ČR. Jakostní vína lahvová jsou průměrně oceněna na 58 Kč/l bez DPH, vína s přívlastkem v lahvích pak přibližně 88 Kč/l bez DPH. Na druhou stranu zde stojí dovozová vína, která jsou v průměru podstatně levnější než ty z tuzemské produkce. Průměrná vážená cena vín ze Španělska se pohybuje okolo 16 Kč/l bez DPH nebo příklad vín z Makedonie, kdy jsou průměrné ceny nad 12 Kč/l bez DPH.

4.1

Spotřeba vína v ČR

Faktorem při posuzování zdanění vína je jeho spotřeba a vývoj. Podle srovnání v litrech na osobu je postavení ČR zaostávající za zeměmi tradičně vyrábějících tento produkt i celkovým průměrem v zemích EU. Příkladem může být spotřeba v Lucembursku (přes 57 l/osobu) nebo ve Francii (48 l/osobu). Přesto je podle obrázku č. 1 vývojový posun výrazný. Podle Situační a výhledové zprávy réva vinná

Trh s vínem v ČR

36

a víno (2012) se v dnešní době dostáváme nad hranici 20 litrů vína připadajícího na jednoho obyvatele.

Obr. 1 Vývoj spotřeby vína v ČR Zdroj: Český statistický úřad (Analýza spotřeby potravin v roce 2010;2012)

Spotřebované množství vína se zvětšuje nejen ve světě, ale i u nás. Celková vykazovaná spotřeba v hospodářském roce 2010/2011 dosahuje 2005 tis. hl vína a v následujícím období byla tato hodnota nadále navýšena v odhadech o 7 tis. hl na 2012 tis. hl. vína. S ohledem na produkci českých výrobců vín s hodnotou 650 tis. hl, se spoluúčastní pětinovým podílem na předpokládané celkové nabídce vín 3352 tis. hl v roce 2011/2012. 4.1.1

Vinařské subjekty a počet plátců SPD z vína a meziproduktů

Nenulová sazba spotřební daně z tichého vína by se dotýkala hospodařících vinařských subjektů, které by měli povinnost platit tuto vymezenou daň. Pro správu a administrativní náklady je účelné zjistit rozsah takových subjektů i předpokládaný počet subjektů osvobozených od této daně. Podle Šetření Českého statistického úřadu (2011), do kterého bylo zaevidováno 10919 vinařských subjektů, je 231 subjektů právnickými osobami a 10688 subjektů fyzickými osobami, které tak přestavují okolo 98 % z celkového počtu. Dále je uvedeno, že kategorie do 0,2 ha započaté plochy vinohradů, spadá 6061 subjektů, obhospodařujících 4,7 % vinic a kteří by pravděpodobně, při splnění dalších povinností, byly osvobozeny. Zbývající část 4858 subjektů přestavuje možný potenciální objem plátců spotřební daně z tichého vína z řad subjektů mající alespoň nějakou plochu vinice. Nelze opomenout, že toto číslo nezahrnuje ty subjekty, které

Trh s vínem v ČR

37

pro výrobu, hrozny pouze nakupují, nebo ty, kteří víno pro prodej pouze dováží ze zahraničí. Podle výroční zprávy Celní správy ČR za rok 2012 (2013) bylo k 31. 12. 2012 evidováno 3254 plátců spotřební daně z vína a meziproduktů. Pokud je prozatím stanovena nenulová výše spotřební daně z tichého vína, je možné, že ne všechny subjekty splňují svou zákonnou povinnost k registraci, při počtu subjektů vlastnících vinice. Na druhou stranu, ne všechny subjekty obhospodařující vinice, vyrábí víno, kdy svou produkci hroznů mohou prodávat. Při srovnání ke stejnému datu počet plátců spotřební daně z lihu byl 2345 a z piva pak 441 subjektů.

4.2

Víno a zahraniční obchod

Při rozhodování o uvalení nenulové výše sazby spotřební daně z tichého vína, je nutné přihlédnout k mezinárodnímu obchodu s vínem ve vztahu k ČR, při jeho současném vývoji. Při jeho zkoumání bude vycházeno ze zprávy Ministerstva zemědělství ČR (2012). Lze ho rozdělit na sudové a lahvové, které se tím liší v představované kvalitě a cenách vín těchto kategorií. Toto kategorizování je účelné pro úvahy dopadů nenulové sazby spotřební daně z tichého vína, vzhledem k vývoji cen a spotřeby tohoto statku. Pro ekonomiku je také rozhodující stav a vývoj obchodní bilance s vínem. Zde je u zahraničního obchodu ČR záporné saldo, které se zvětšilo od roku 2004/2005 z 2,5 mld. Kč na více než 3 mld. Kč v roce 2010/2011. Dovoz vína Položka dovozu přestavuje množství vína, které bylo importováno na území ČR. Celkové množství dovezeného vína neustále narůstá a jeho hodnota přesahuje již 3,9 mld. Kč daného roku. Přestože dovoz sudového vína je dlouhodobě kolísavý, nereflektuje situaci u nás sklizených a zpracovaných hroznů. Sudové víno v poměru k lahvovému vínu se podílelo na celkovém importu ve vinařském roce 2004/2005 okolo 63,5%, pak v letech 2010/2011 to bylo jen 53%. Z toho také plyne, že trend dovozu lahvových vín je neustále rostoucí, kdy v 2004/2005 představoval objem 1,26 mil. hl vína a v roce 2010/2011 to bylo již 1,77 mil. hl vína. Při zkoumání původu, jsou to především tradiční výrobci ze členských zemí EU. Největším importérem je z pohledu státu Itálie, která pokrývá téměř třetinu z celkového množství. Z ostatních jsou to především země jako Španělsko, Francie, Maďarsko, či Německo. Tedy země s nulovou sazbou spotřební daně z tichého vína.

Trh s vínem v ČR

38

Obr. 2 Dovoz vína do ČR od roku 2004 do roku 2011 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR (Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, 2012)

Vývoz vína Množství exportovaného vína je nepoměrně menší než dovoz vína do ČR. Ve sledovaném období šesti let se zvýšil vývoz vína ze 40 tis hl na přibližně 250 tis. hl, při mnohonásobném zvýšení exportu sudových vín, kdy autoři zprávy předpokládají, že vzhledem k cenám hroznů, jako vstupní suroviny pro výrobu vína, se jedná pravděpodobně o reexportované dovezené víno.


39

5 Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína Spotřební daň z tichého vína a její nenulová výše sazby má různé dopady na různé subjekty trhu. Zkoumáním této problematiky se bude zabývat tato kapitola. Základní pohled bude představován aplikací nenulové výše sazby spotřební daně z tichého vína na vybranou skupinu vinařských společností. Představeno bude doporučení vztahující se k sazbě spotřební daně z tichého vína v ČR.

5.1

Dopad na vybrané vinařské subjekty ČR

Podstatný vliv na analýzu dopadů spotřebního zdanění u vinařských subjektů má potenciální možnost a schopnost vinařů, jaký poměr daňové povinnosti lze promítnout do cen svých vín. Pro zkoumání dopadů nenulové výše spotřební daně z tichého vína byla vybrána skupina vinařských společností, mezi které se podle zmíněných specifik řadí Roman Polák, s.r.o., Singwine, s.r.o., Vinařství Waldberg Vrbovec, s.r.o., Víno Blatel, a.s., Vinselekt Michlovský, a.s., Vinné sklepy Valtice, a.s. a Znovín Znojmo, a.s. Postupně budou představeny konkrétní podniky se specifickými následky pro tyto společnosti. Skupina bude sledována za podmínky nezvýšení ceny, resp. nepřenesení daňové povinnosti na spotřebitele. Jelikož nebude docházet ke změnám cen produkce, nebude se měnit daň z přidané hodnoty vykazovaná těmito společnostmi, ale především bude docházet ke změnám ve výsledcích hospodaření společností. Primárně bude sledován dopad navrhované sazby spotřební daně ve výši 10 Kč/l. Daňové povinnosti spotřební daně z tichého vína budou počítány pomocí vzorce 1.1. Skupinu s nejmenším objemem produkce zastupuje vinařská společnost Roman Polák, s.r.o. vyrábějící tiché víno v přibližném objemu 7500 litrů2. Z tohoto předpokládaného objemu musí odvést spotřební daň. Při aplikaci výše definovaných předpokladů je stanovena spotřební daň z tichého vína na 75 tis. Kč, kterou má v daném roce uhradit. Základní kapitál společnosti je 200 tis. Kč. Dopad spotřební daně na hospodaření podniku je naznačen v tabulce č. 2.

2

Zdroj: interní informace společnosti


40

Tab. 2 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Roman Polák, s.r.o. k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

ozn. II. D * Q ****

výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2012 Výkony daně a poplatky Provozní výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření před zdaněním

rozvaha k 31. 12. 2012 Aktiva celkem C.I. Zásoby C.IV. Krátkodobý finanční majetek Pasiva celkem A Vlastní kapitál Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období B.III.7 Stát - daňové závazky a dotace B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci

č. ř. 4 17 30 49 61

b.o. (netto) 536 0 8 1 7

SPD (+10Kč/l) 536 75 -67 0 -68

1 32 58 67 68

b.o. (netto) 4925 2187 380 4925 3626

SPD (+10Kč/l) 4850 2187 305 4850 3551

85 110 115

5 0 1019

-70 0 1019

Zdroj: Roman Polák s.r.o, Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty roku 2012., upraveno autorem

Zde jsou uvažované následky v podobě přibližných výkazů společnosti. Po aplikaci nenulové sazby dochází k propadu výsledku hospodaření před zdaněním v hodnotě -68 tis. Kč. V konečném důsledku by tak došlo ke snížení hodnoty vlastního kapitálu subjektu. Samotná daň ze spotřební daně z vína v hodnotě 75 tis. Kč, by mohla být pokryta z finančních prostředků na bankovním účtu společnosti (krátkodobého finančního majetku), které byly získány pomocí bankovního úvěru, určeného na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Tento subjekt by ve sledovaném období díky snížení hospodářského výsledku, z důvodu aplikace spotřební daně, neodvedl daň z příjmu právnických osob. S ohledem na propad hospodářského výsledku, by pořízení dlouhodobého hmotného majetku bylo pravděpodobně zastaveno, z důvodu nedostatečných finančních prostředků. Pokud by firma nebyla schopna vyrovnat výsledek hospodaření v následujícím období, byla by nucena zvážit ukončení činnosti nebo opuštění činnosti výroby vína. Společnost Sing wine s.r.o. je vlastněna fyzickou osobou a byla zřízena za účelem distribuce a prodeje jím vyrobeného vína. Představuje tak skupinu malých vinařských subjektů, kteří si za podobným účelem tyto společnosti budují, a je zde předpoklad postupného přechodu výroby pod tuto společnost. V rámci zjednodušení a názornosti dopadů nenulové spotřební daně, představují tyto vinařské společnosti zajímavý příklad. Pokud je ovšem přihlédnuto na skutečnost, že zde nejsou brány v úvahu „výkony“ jako takové, ale transformované do podoby


41

tržeb za prodej zboží, které právě představuje jím vyrobené tiché víno. Společnost pak produkuje víno v přibližném objemu 34000 litrů3, přičemž celá produkce je prodávána v lahvích. Společnost nemá žádné bankovní úvěry a základní kapitál společnosti je 200 tis. Kč. Dopady možného vládního opatření jsou zachyceny v tabulce č. 3 Tab. 3 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Sing wine, s.r.o. k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

ozn. I. D * Q ****

Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2012 Tržby za prodej daně a poplatky Provozní výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření před zdaněním

Rozvaha k 31. 12. 2012 Aktiva celkem C.I. Zásoby C.IV. Krátkodobý finanční majetek Pasiva celkem A Vlastní kapitál Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období B.III.7 Stát - daňové závazky a dotace

č. ř. 4 17 30 49 61

b.o. (netto) 2177 4 54 10 49

SPD (+10Kč/l) 2177 344 -286 0 -291

1 32 58 67 68

b.o. (netto) 1336 324 244 1336 470

SPD (+10Kč/l) 1092 324 0 1092 130

85 110

39 4

-301 100

Zdroj: Sing wine s.r.o, Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty roku 2012., upraveno autorem

Jelikož se jedná o malou rodinnou firmu, která nemá dlouhou historii, bilanční suma aktiv je ve sledovaném období menší než objem tržeb z prodaného vína. Položka daně a poplatky jsou v souladu s aplikací nenulové sazby zvýšeny o 340 tis. Kč. Společnost nemá dostatečné finanční prostředky na zaplacení celé hodnoty této daně, přičemž je předpokládáno využití celkového objemu krátkodobého finančního majetku k úhradě, a následně je navýšen závazek vůči státu o 96 tis. Kč. Hospodářský výsledek před zdaněním se ze zisku 49 tis. Kč propadl do ztráty, tedy -291 tis. Kč. Přesto je společnost vůči správci daně chápána jako solventní, a to díky kladné hodnotě vlastního kapitálu. Tato ztráta také znamená, že pokud by byla v daném roce odváděna spotřební daň z tichého vína, nevznikla by zde povinnost odvést daň z příjmů právnických osob v hodnotě 10 tis. Kč. Pokud by se analogická situace stala i v následujícím období byla by zde nastolena otázka týkající se ukončení činnosti společnosti. 3

Interní informace společnosti Sing wine s.r.o.


42

Vinařství Waldberg Vrbovec, s.r.o. zastupuje skupinu menších středních vinařství s výrobou v rozmezí sta až dvou set tisíc litrů vína. Společnost má dostatečné množství vlastních vinic, které pro svou výrobu využívá. Je nutno podotknout, že daná společnost vykázala v předchozím období ztrátu ve výši 4750 tis. Kč. Jejich uváděná produkce vína činí přibližně 120 tis. litrů4 vína, což odpovídá 1,2 mil. Kč za spotřební daň z tichého vína. Základní kapitál této firmy je 12631 tis. Kč. Možný vývoj ukazuje tabulka č. 4 Tab. 4 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o., k 31. 12. 2011, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

ozn. II. II.1 II.2 D * Q ****

Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2011 Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků Změna stavu zásob vlastní činnosti daně a poplatky Provozní výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření před zdaněním

Rozvaha k 31. 12. 2011 Aktiva celkem C.I. Zásoby C.IV. Krátkodobý finanční majetek Pasiva celkem A Vlastní kapitál Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období B.III.7 Stát - daňové závazky a dotace B.IV. Bankovní úběry a výpomoci

b.o. (netto) 9011 8402 609 28 810 0 751

SPD (+10Kč/l) 9011 8402 609 1228 -390 0 -449

1 32 58 67 68

b.o. (netto) 15508 5468 3083 15508 9044

SPD (+10Kč/l) 14308 5468 1883 14308 7844

85 110 115

751 228 2204

-449 228 2204

č. ř. 4 5 6 17 30 49 61

Zdroj: Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o., Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty roku 2011, upraveno autorem

Díky využití výsledku hospodaření minulých let, realizované ztráty, byla daň z příjmu právnických osob již před modelem nenulové sazby nulová. Adekvátně k poklesu provozního výsledku hospodaření, tak i hospodářský výsledek před zdaněním se snížil ze 751 tis. Kč na ztrátu -449 tis. Kč. Společnost má dostatečnou hodnotu krátkodobého finančního majetku, představovaného 3 mil. Kč na bankovních účtech, které jsou dostačující na pokrytí výše uvedené předpokládané spotřební daně. Nenavýšil by se tak ani závazek této firmy vůči státu. Po předpokláda4

Zdroj: Interní informace společnosti


43

ném zdanění by tento subjekt nebyl hospodářsky narušen a měl by stále dostatečný objem finančních prostředků na vyrovnání se s budoucím vývojem, ve vztahu k této dani. Zásoby společnosti tvoří více jak třetinu aktiv společnosti a v poměru k ročním výkonům je větší než polovina, což je dáno především výrobními postupy a archivací vína. VÍNO BLATEL, a.s. je vinařská společnost s přibližnou produkcí 400 tis. litrů5 vína. Její hospodářská situace se postupně propadá, kdy v roce 2011 ještě s hospodářským výsledkem v hodnotě 70 tis., ale v roce 2012 se tato hodnota propadla až na -6953 tis. Kč. Vinařství vykázalo v roce 2012 krátkodobý finanční majetek ve výši 600 tis. Kč. V konečném důsledku by pro tuto společnost navrhovaná sazba spotřební daně z vína, v hodnotě odpovídající její produkci ve výši 4 mil. Kč, znamenala úvahu o reorganizaci, či ukončení činnosti, když by se ztráta prohloubila na -10953 tis. Kč. Společnost by neměla žádné finanční prostředky, které by jí umožnili pokrývat bankovní úvěry a výpomoci, vykázané v hodnotě vyšší jak 11 mil. Kč. A jelikož tato společnost má problémy v hospodaření již nyní, nebude v dalších analýzách s ní pracováno. Prvním velkým vybraným subjektem je společnost Vinselekt Michlovský, a.s. Společnost vyrábí průměrně 1 milion litrů vína. Předpokládaná daňová povinnost z tichého vína je tak 10 mil. Kč. Mimo to vyrábí společnost i nealkoholické víno, ve kterém je průkopníkem v rámci ČR i střední Evropy, přičemž tento produkt svými vlastnostmi nepodléhá spotřební dani z vína a meziproduktů. Subjekt má základní kapitál ve výši 65750 tis. Kč, nerozdělený zisk minulých let 45557 tis. Kč., velké zásoby vín v hodnotě přesahující 107 mil. Kč. Přičemž je nutno také přihlédnout k bankovním úvěrům výších jak 72 mil. Kč.

5

Zdroj: Encyklopedie vinařů: Víno Blatel


44

Tab. 5 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Vinselekt Michlovský, a.s., k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

ozn. II. D * Q ****

Výkaz zisku a ztráty k 31.12.2012 Výkony daně a poplatky Provozní výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná Výsledek hospodaření před zdaněním

Rozvaha k 31.12.2012 Aktiva celkem C.I. Zásoby C.IV. Krátkodobý finanční majetek Pasiva celkem A Vlastní kapitál Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období B.III.7 Stát - daňové závazky a dotace B.IV. Bankovní úběry a výpomoci

č. ř. 4 17 30 49 61

b.o. (netto) 127936 1423 12856 1080 9547

SPD (+10Kč/l) 127936 11423 2856 0 -453

1 32 58 67 68

b.o. (netto) 262121 107456 666 262121 123469

SPD (+10Kč/l) 261455 107456 0 261455 113469

85 110 115

7606 305 72852

-2394 9639 72852

Zdroj: Vinselekt Michlovský, a.s., Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty roku 2012., upraveno autorem

Společnost tak jako i jiné zkoumané subjekty spadla z výsledku hospodaření před zdaněním v hodnotě 9547 tis. Kč do ztráty -453 tis. Kč. Pokud se ale podíváme na položku zobrazující provozní výsledek hospodaření, tak tato hodnota zůstala i po aplikaci kladná. Tím je situace této společnosti v porovnání s ostatními zkoumanými objekty jiná. Splatná daň z příjmů právnických osob by z udávané hodnoty přesahující 1 mil. Kč spadla na nulovou hodnotu. Vinné sklepy Valtice, a.s. je velkou vinařskou společností, která má dlouhou historii na vinařském trhu a zastupuje skupinu subjektů mající majetkovou účast v dalších vinařských společnostech, produkujících víno. Těmi jsou konkrétně u tohoto subjektu Vinofrukt, a.s. (podíl 37,98%), Valvin, s.r.o. (49%) a Knížecí vinné sklepy, s.r.o. (100%). Z dalších podstatných položek výkazů je základní kapitál ve výši 66,8 mil. Kč, nerozdělený zisk minulých let ve výši 4399 tis. Kč a krátkodobé závazky v hodnotě 21131 tis. Kč. Udávaná produkce je na úrovni 3 milionů litrů vína. Spotřební daň z tohoto objemu by byla při výše definované sazbě 30 mil. kč.


45

Tab. 6 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Vinné sklepy Valtice, a.s., k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

ozn. II. II.1 II.2 D * Q ****

Výkaz zisku a ztráty k 31.12.2012 č. ř. Výkony 4 Tržby za prodej vlastních výrobků 5 Změna stavu zásob vlastní činnosti 6 daně a poplatky 17 Provozní výsledek hospodaření 30 Daň z příjmů za běžnou činnost – splatná 49 Výsledek hospodaření před zdaněním 61

b.o. (netto) 203985 218893 -16907 451 6224 794 6110

Rozvaha k 31.12.2012 b.o. (netto) Aktiva celkem 1 440490 C.I. Zásoby 32 151374 C.IV. Krátkodobý finanční majetek 58 25394 Pasiva celkem 67 440490 A Vlastní kapitál 68 288727 Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období 85 4736 B.III.7 Stát – daňové závazky a dotace 110 0 B.IV. Bankovní úběry a výpomoci 115 1019

SPD (+10Kč/l) 203985 218893 -16907 30451 -23776 0 -23890 SPD (+10Kč/l) 415096 151374 0 415096 258727 -25264 4606 1019

Zdroj: Vinné sklepy Valtice a.s., Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty roku 2012., upraveno autorem

Společnost ve sledovaném období využívala v rámci svých prodejů vína z dřívějších období v hodnotě 16907 tis. Kč. I v takto velké společnosti, by odvod daně ve velikosti 30 mil. Kč znamenal výraznou ztrátu hospodaření podniku převyšující 25 mil. Kč a i přes vyčerpání krátkodobého finančního majetku neschopnost plně uhradit tuto daň. Pokud bychom vzali v úvahu i krátkodobé závazky, znamenala by tato daň, za těchto podmínek, výrazný problém. Daň z příjmů právnických osob v hodnotě 1374 tis. Kč nebyla odvedena, a to vzhledem k potenciální vzniklé ztrátě společnosti, která by znamenala při výpočtu této daně nulovou hodnotu. Mezi největší výrobce vín v ČR patří ZNOVÍN ZNOJMO, a.s., které produkuje až 4,5 mil. litrů vína. Ve sledovaném roce 2012 byla přibližná předpokládaná hodnota produkce vína kolem 3,8 mil. litrů. Předpokládaná výše odvodu za spotřební daň z tichého vína by byla ve výši 38 mil. Kč. Výsledek hospodaření tohoto období byla ztráta ve výši 27 tis. Kč, která podle výroční zprávy společnosti pramenila z vysoké ceny výrobních surovin a růstu cen sudových vín v lahvích obsahu 1l.


46

Tab. 7 Upravená rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti ZNOVÍN ZNOJMO a.s., k 31. 12. 2012, běžného období v netto hodnotě, v tis. Kč

ozn. II. II.1 II.2 D * Q ****

Výkaz zisku a ztráty k 31.12.2012 č. ř. Výkony 4 Tržby za prodej vlastních výrobků 5 Změna stavu zásob vlastní činnosti 6 daně a poplatky 17 Provozní výsledek hospodaření 30 Daň z příjmů za běžnou činnost – splatná 49 Výsledek hospodaření před zdaněním 61

b.o. (netto) 243432 258305 -16068 2016 6420 720 318

Rozvaha k 31.12.2012 b.o. (netto) Aktiva celkem 1 397326 C.I. Zásoby 32 182155 C.IV. Krátkodobý finanční majetek 58 17100 Pasiva celkem 67 397326 A Vlastní kapitál 68 185485 Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období 85 -27 B.III.7 Stát – daňové závazky a dotace 110 3029 B.IV. Bankovní úběry a výpomoci 115 131000

SPD (+10Kč/l) 243432 258305 -16068 40016 -31580 0 -37682 SPD (+10Kč/l) 380226 182155 0 380226 147485 -38027 23929 131000

Zdroj: ZNOVÍN ZNOJMO a.s., Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty roku 2012., upraveno autorem

Společnost se díky velké hodnotě potenciální spotřební daně dostala, tak jako i ostatní do hluboké ztráty pochopitelně přesahující 38 mil. Kč. Uvažován na částečné uhrazení byl, tak jako v ostatních případech, krátkodobý finanční majetek, který byl vyčerpán a zbylá část byla vykázána jako daňový závazek vůči státu. 5.1.1

Vliv změny poptávky při změně ceny na hospodaření subjektů

Ceny vín by spotřební daní byly ovlivněny, lze ale předpokládat, s přihlédnutím na velkou konkurenční situaci, že k dokonalému promítnutí do cen by pravděpodobně zcela nedošlo, především u levnějších vín, Pro modelaci je nutná změna předpokladu o zřízení autorizovaného daňového skladu, což by zjednodušeně znamenalo odvod spotřební daně z tichého vína za prodaný objem tichých vín, výpočet dle vzorce 1.1. Zavedením nenulové sazby by producenti byli nuceni promítnout výši sazby a dodatečné náklady na ně do cen svých vín. Přestože Fogarty (2008) upozorňuje na to, že existují velmi odlišné odhady cenové elasticity poptávky dle zkoumaných modelových dat a délky zkoumání, velká skupina studií by mohla přinést přesnější průměrné hodnoty elasticity. Hodnoty cenové elasticity poptávky různých studií uvádí Anderson, Møller a Galea (2012). Zde je vybrána


47

ze tří studií střední hodnota ve výši -0,70, která je zavedena do modelace a která udává modelovou změnu poptávaného (spotřebovaného) množství v příčinné závislosti na změně ceny. Postupováno bude podle vzorce 1.2. Nenulová sazby by také přinesla dodatečné administrativní náklady pro firmy, které se skládají z fixní a variabilní složky, závislé na množství produkce, s předpokladem růstu dodatečných nákladů k rostoucímu objemu. Ze studie společnosti Ernst & Young (2012) je vyvozena pouze fixní složka ve výši 16600 Kč, jelikož variabilní část nebylo možno přesně stanovit, nebude do modelů zahrnuta. Modely jsou tak upraveny o nárůst cen vlivem nenulové sazby spotřební daně z tichého vína a s ní spojené fixní náklady. Přičemž v následujících tabulkách jsou ve zjednodušeném vyjádření uvedeny pouze změny, tedy přírůstky nebo úbytky. Celkové hodnoty budou hodnoceny pod konkrétními tabulkami. Vážené ceny u společností, realizující převážně přímý prodej konečným spotřebitelům, budou stanoveny dle vzorce 1.4. První zkoumanou společností je Roman Polák s.r.o., kde model zmíněných dopadů změn je zachycen v tabulce č. 8. Prodej lahví společnosti podle uvedených výkonů a vážené ceně 189 Kč bez DPH6, kdy vinařství prodává svou produkci v kategorii do 200 Kč v objemu přibližně 10% a nad 200 Kč v 90% z celkové produkce7, je vypočítán v objemu 2830 lahví. Změna poptávaného množství způsobí pokles objemu o 140 lahví. Tab. 8 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Roman Polák, s.r.o. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč

Δ Rozvaha Δ Aktiva Navýšení zásob Navýšení KFM Navýšení pohledávek o DPH Δ Pasiva Závazek SPD Závazek administrativní n. navýšení DPH Snížení daň. závazku Δ HV po zdanění

37 21 11 5 43 20 17 7 -1 -6

Δ VZZ Δ Výnosy Δ Zásoby Navýšení tržeb

30 21 9

Δ Náklady Spotřební daň Administrativní n. HV před zdaněním daň 19 % Δ HV po zdanění

37 20 17 -7 1 -6

Zdroj: vlastní výpočty

Vinařství má díky krátkodobému finančnímu majetku, získanému především z bankovních půjček, dostatečný objem prostředků na zaplacení spotřební daně z tichého vína, která tak činní 20 tis. Kč. Cena produkce vín by se zvýšila o 7% na 203 Kč bez DPH. S poklesem prodeje vín dochází k nárůstu nejen zásob o 21 tis. Zdroj: vypočteno z ceníku vín Roman Polák s.r.o. dostupný na http://www.romanpolak.cz/eshopvino/ 7 Zdroj: interní informace společnosti Roman Polák s.r.o. 6


48

Kč, ale i tržeb o 9 tis. Kč a povinnosti DPH o 7 tis. Kč spojených s navýšenou hodnotou ceny vín. Hospodářský výsledek před zdaněním pak klesne ze 7 tis. Kč přibližně na 0 Kč. Celkově by tak vinařství nebylo silně hospodářsky zasaženo jako v modelu původním, kdy nedošlo k nepřenesení daňového břemene. Přesto je nutno zohlednit skutečnost, že tyto prostředky, poskytnuté společnosti formou půjčky, v původní výši 380 tis. Kč, byly primárně určeny na pořízení dlouhodobého hmotného majetku společnosti, nikoliv na úhradu nákladů běžné činnosti podniku. Vinařství Singwine s.r.o. prodává svou produkci pouze v lahvích a při vážené ceně vín 112 Kč bez DPH8 činí, vzhledem k tržbám za prodej vín, objem prodeje 19462 lahví. Okolnosti způsobí navýšení ceny o 7,5%, které vedou k poklesu prodaného množství o 1017 lahví. Rozdíly jsou patrné v tabulce č. 9. Tab. 9 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Singwine s.r.o. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč


129 58 48 23 175 138 17 31 -11 -46


98 58 40


155 138 17 -57 11 -46


Změny se promítnou do nárůstu zásob o 58 tis. Kč na 382 tis. Kč. Zaplacením závazku vzniklého ze spotřební daně z tichého vína by došlo k poklesu celkového krátkodobého finančního majetku na 154 tis. Kč. K dalšímu poklesu by došlo uhrazením závazku vůči státu z navýšeného DPH a dodatečných nákladů na 106 tis. Kč. Daňový závazek vůči státu by se zvýšil z předpokládaných vypočtených navýšených tržeb o daňovou povinnost DPH o 31 tis. Kč. Hospodářský výsledek před zdaněním by při změně o -57 tis. Kč znamenal celkovou ztrátu společnosti ve výši 8 tis. Kč. Jelikož Singwine nemá bankovní půjčky, má dostatečný objem krátkodobého finančního majetku, tato nenulová sazba daně by neznamenala primární finanční problémy a ohrožení možného fungování společnosti do dalších období. Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o. je středně veliký podnik, který produkuje podle ceny dvě základní kategorie. První obsahuje vína nižších jakostních stupňů s průměrnou cenou 77 Kč (60% prodeje)9 a druhá kvalitnější vína oceňované 8 9

Zdroj: vypočteno z ceníku vín Singwine s.r.o. dostupný na http://singwine.cz/e-shop-sing-wine Zdroj: Interní informace Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o.


49

od 150 Kč do 200 Kč cen s DPH10 za lahev vína o objemu 0,75l. Společnost přibližně prodá 96,9 tis. litrů vína, stanoveného z vážené ceny a z výkonnostní složky společnosti podle vzorce 1.4. Vážená původní cena je vypočítána 93 Kč za 0,75l bez DPH (124 Kč/l). Změna ceny zde představuje navýšení přibližně o 8%, celkově na 100,70 Kč/ lahev. Navýšení DPH je odvozeno od rozdílu před a po přičtení dodatečných položek ve výši 1,5 Kč na výše uvedenou jednotku objemu vína. Tab. 10 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2011, v netto hodnotě, v tis. Kč

Δ Rozvaha Δ Aktiva Navýšení zásob Navýšení KFM Navýšení pohledávek o DPH Δ Pasiva Závazek SPD Závazek administrativní n. navýšení DPH Zvýšení daňového závazku Δ HV po zdanění

709 390 215 104 815 684 17 140 -25 -106


569 390 179


701 684 17 -132 25 -106


Z tabulky č. 10 je viditelná situace společnosti, která v daném případě, která dosahuje také záporného přínosu ze zavedení nenulové sazby. Výsledek hospodaření před zdaněním by poklesl z původní výše 751 tis. Kč na 619 tis. Kč. Tato situace je dána především výraznou hodnotou spotřební daně. Došlo k nárůstu zásob vín, které vinařství vlivem poklesu poptávaného množství neprodalo. Celkově tak zásoby budou ve výši 5858 tis. Kč. Společnost by navýšila tržby za prodej vlastních výrobků vůči původním o 179 tis. Kč na 8581 tis. Kč. Navýšený krátkodobý finanční majetek (3298 tis. Kč) by byl dostatečný na pokrytí dodatečných závazků, ale klesl by na 2,46 mil. Kč. Společnost Vinselekt Michlovský, a.s. je prvním zástupcem, který podstatnou část své produkce prodává do velkoobchodní sítě, která vyvíjí tlak na přehodnocení odběratelské ceny, které jsou několikanásobně menší než v porovnání s cenami vín kupovanými přímo u vinařství. Společnost vyrábí nejen tiché víno, ale i šumivé a nízkoalkoholické víno. V tomto případě šumivé podléhá individuální spotřební dani a nízkoalkoholické spotřební dani nepodléhá vůbec. Společnost prodává přibližně 1 mil. litrů tichého vína11. Vážená cena produkce podle oficiálZdroj: vypočteno z ceníku vín Vinařství Waldberg Vrbovec, dostupný na http://www.vinowaldberg.cz/cenik-a-degustace/ 11 Zdroj: Interní informace společnosti 10


50

ních prodejních ceníků vinařství a dle procentuálního objemu zastoupení vín daných kategorií činí 140 Kč bez DPH za litr12 tichého vína. Tato cena ovšem neodpovídá tržbám za prodej vlastních výrobků a tak byla použita cena odvozená z těchto tržeb ponížených o tržby z šumivých vín a vín nízkoalkoholických. Cena vstupující do modelu byla stanovena na 115 Kč za litr bez DPH. Dodatečné náklady pak zvýšily cenu o 8,1% na 125 Kč, přičemž navýšení DPH na litr vína činí přibližně 2 Kč. V tabulce č. 11 jsou vypočteny změny položek podmíněné modelové situace. Pokles prodeje byl vypočítán na 60970 litrů. Tab. 11 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Vinselekt Michlovský, a.s. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč


9212 4886 2934 1392 10893 9390 17 1881 -394 -1681


7331 4886 2445


9407 9390 17 -2076 394 -1681


Zásoby společnosti se navýší o 4886 tis. Kč na 112 342 tis. Kč. Hospodářský výsledek před zdaněním poklesl na hodnotu 7471 tis. Kč. Daňový závazek plynoucí ze SPD z tichého vína převyšuje potenciální krátkodobý finanční majetek o 5790 tis. Kč a společnost za těchto podmínek nemá dostatečné likvidní prostředky k zaplacení celého závazku, kdy závazek vznikl jako navýšení DPH a dodatečných nákladů. Společnost eviduje dlouhodobé úvěry v celkové hodnotě 72852 tis. Kč, které by tak, při nezměněných okolností, vedly k finančním problémům společnosti. Vinařství Vinné sklepy Valtice a.s. také dodává především velkoobchodním společnostem. Ročně se prodeje pohybují okolo 3 mil. litrů tichého vína13. Cena produkce vypočtená z tržeb za prodané vlastní výrobky je 68 Kč za litr bez DPH tichého vína, což odpovídá již spíše ceně stanovené u průmyslových výrobců vína (viz. Příloha A). Samotné navýšení ceny bez DPH je o 14,7 %, tedy přibližně na cenu 78 Kč. Vlivem změny poptávky je vypočítán pokles prodeje o 309 tis. litrů tichéZdroj: vypočteno z ceníku http://www.michlovsky.com/ 13 Zdroj: Interní informace společnosti 12

vín

Vinselekt

Michlovský

a.s.

dostupný

na


51

ho vína. Podobně jako u Vinselektu dochází k předpokládanému nárůstu DPH z litru vína o 2 Kč. Tab. 12 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Vinné sklepy Valtice a.s.. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč


24800 13488 7114 4198 30883 26910 17 5384 -1427 -6083


19416 13488 5928


26927 26910 17 -7511 1427 -6083


Zásoby by se společnosti navýšili na celkových 174,9 mil. Kč. Tržby by se oproti původní výši zvýšili o 5,9 mil. Kč. Nenulová sazba spotřební daně by pro tuto společnost znamenala, při poklesu množství, povinnost odvést 26,9 mil. Kč na této dani. K tomu by se navýšila hodnota daňové povinnosti z DPH o více jak 5 mil. Kč. Hospodářský výsledek před zdaněním by u vinařství klesl na -1401 tis. Kč. Krátkodobý finanční majetek by mohl pokrýt daňový závazek ze spotřební daně v plné výši a jeho zůstatek by byl ve výši 197 tis. Kč. Pokud by bylo zahrnuto i splacení závazku z navýšení DPH a dodatečných nákladů, pak by tyto finanční prostředky dále poklesly na 197 tis. Kč. Společnost by tak byla schopna v následujícím období nadále pokračovat v činnosti, přičemž je otázkou jak by se společnost v dalším období vyrovnala se spotřební daní v dalším období, jelikož i tato společnost má bankovní úvěr, který musí splácet a závazky v dalším období by tak možná nebyla schopna zaplatit. Jak již bylo napsáno, Znovín Znojmo a.s. je velká vinařská společnost, která se řadí svou charakteristikou mezi průmyslové výrobce vín. Objem prodeje tohoto subjektu je 3,66 mil. litrů vína14 pro rok 2012. V tomto objemu je ovšem i zahrnut objem prodeje sektu, který bylo nutné vyjmout, což představuje pokles na 3,61 mil. litrů tichého vína. Tento objem, zahrnuje veškeré kategorie tichých vín, které společnost vyrábí a prodává, což v sobě zahrnuje i „burčák“, který by spotřební dani podléhal také. Cena produkce odvozená z upravených tržeb z prodeje vlastních výrobků je přibližně 70 Kč bez DPH za litr vína. Spotřební daň z vína a dodatečné

14

Zdroj: Výroční zpráva 2012 Znovín Znojmo a.s.


52

náklady způsobí nárůst ceny o 14,2%, tedy 84,4 Kč bez DPH. Navýšení daňové povinnosti je vypočítáno o 2 Kč, tak jako u ostatních společností dané kategorie. Tab. 13 Změna hodnot rozvahy a výkazu zisku a ztráty společnosti Znovín Znojmo a.s.. vlivem změny poptávky, SPD (10 Kč/l) a administrativní náklady k 31. 12. 2012, v netto hodnotě, v tis. Kč


32800 19068 8680 5052 37819 32481 17 6499 -1177 -5019


26301 19068 7233


32498 32481 17 -6197 1177 -5019


Vinařství by po aplikaci nenulové sazby narostly tržby o 7,2 mil. Kč a zásoby z neprodaných vyrobených vín tak o 22,6 mil. Kč. Z upraveného množství nového prodeje by bylo nutné zaplatit závazek spotřební daně ve výši převyšující 32 mil. kč. Tento závazek by nebylo možné zcela zaplatit s ohledem na nedostatečnou výši krátkodobého finančního majetku o 6,7 mil. Kč. Nebylo by tak možno ani uhradit navýšení závazků. Výsledek hospodaření před zdaněním by poklesl až na -5879 tis. Kč. Nedostatečná likvidita, nesplacené závazky a vykázaná ztráta by pro vinařskou společnost, mající bankovní úvěry ve výši 131 mil. Kč, znamenala finanční problémy. 5.1.2

Dopad alternativní sazby spotřební daně na hospodaření subjektů

Pro vinařské podniky je důležitá finanční stabilita podniku. Z tohoto pohledu bude přistupováno k analýze alternativní sazby zkoumané spotřební daně, kdy budou ukázány výsledky aplikace na konkrétní podniky. Jednotlivé sazby spotřební daně budou aplikovány do modelu výše uvedeného a z toho komplexně ukázány výsledky. V první části je zachycen vliv sazby na výsledek hospodaření před zdaněním na jednotlivé subjekty. Zde je zkoumáno, při jaké jednorázově zavedené sazbě SPD budou na nulovém výsledku hospodaření před zdaněním. Jde tedy jen o krátkodobý pohled na subjekty. Grafické vyjádření na obr. 3 tak sleduje konkrétní zkoumané subjekty. V druhé části je pak zkoumán krátkodobý finanční majetek jednotlivých vinařů, obr. č. 4, ze kterých je předpokládána úhrada navýšených závazků subjektů z nenulové sazby spotřební daně. Výsledek hospodaření před zdaněním společnosti Roman Polák s.r.o. se postupně snižuje z hodnoty 7 tis. Kč a dostává se do nulového výsledku hospodaření


53

při sazbě 8 Kč/l tichého vína. Tento subjekt má díky bankovnímu úvěru, poskytnutému na pořízení dlouhodobého hmotného majetku ve zkoumaném období, dostatečný objem krátkodobého finančního majetku, nebyl vyčerpán ani při sazbě 12 Kč/l. Při odčerpání těchto finančních prostředků by ale byl pravděpodobně schopen za těchto podmínek, dokončit operací pořízení majetku.

Obr. 3 Graf výsledků hospodaření před zdaněním při různých sazbách spotřební daně z tichého vína u vinařských subjektů Zdroj: Vlastní práce

Singwine s.r.o. by měla nulový hospodářský výsledek před zdaněním u sazby 8,5 Kč/l, ale společnost má dostatečný objem krátkodobého finančního majetku, který umožňuje pokrýt dodatečné výdaje spojené s nenulovou sazbou spotřební daně. Společnost by tak nebyla nárazově ohrožena ve svém fungování ani při sazbě 12 Kč/l. Podobná situace je u Vinařství Waldberg Vrbovec, kde by společnost nebyla drtivě zasažena nenulovou sazbou spotřební daně. Jiná situace je u velkých vinařských podniků, kterým by nenulová sazba mohla výrazně narušit finanční stabilitu podniku. Nejvýraznější propad hospodářského výsledku je u největší zkoumané společnosti Znovín Znojmo, které by bylo ve ztrátě již při jakékoliv výši sazby, finanční majetek společnosti by byl vyčerpán již při sazbě 5,5 Kč/l, což s ohledem na bankovní úvěry společnosti, vedlo k problémové situaci. Společnost Vinselekt má vykázaný vysoký výsledek hospodaření, což by při aplikaci nenulové sazby nevedlo ke ztrátě, ale krátkodobý finanční majetek by byl vyčerpán již při sazbě nižší jak 1 Kč/l. Společnost má úvěry vyšší jak 72 mil. Kč, které by mohly vést k finančním problémům společnosti. Vinné sklepy Valtice by vykázaly ztrátu při sazbě vyšší jak 8 Kč/l tichého vína, ale k vyčerpání krátkodobého finančního majetku by došlo až při sazbě 11Kč/l.


54

Obr. 4 Graf krátkodobého finančního majetku při různých sazbách spotřební daně z tichého vína u vinařských subjektů Zdroj: Vlastní práce

5.2

Dopad na státní rozpočet ČR

Pro zjištění dopadů na státní rozpočet je v rámci modelu nutné upřesnit uváděné údaje a doplnit je dalšími informacemi ovlivňující dopad na výběr daní. Mezi takové faktory patří stanovení potenciálního objemu spotřeby, který má být zdaňován, dále stanovit přibližnou hodnotu připadající na současný výběr daně z přidané hodnoty z prodeje vína, či potenciální změnu v poptávaném množství. Výpočet bude probíhat dle vzorce 1.3, kde je nutné také zohlednit náklady spojené s výběrem daní. Objem potenciálního objemu zdaněné spotřeby vína je dán celkovou spotřebou vína ve vinařském roce 2010/2011. V tomto období byla stanovena na hodnotě 2 005 000 hl vína. V tomto celkovém množství je obsaženo i spotřeba šumivého vína, musí být z tohoto objemu vyčleněno, neboť individuálně podléhá jiné sazbě spotřební daně z vína (viz. Kap. 2.3). Perlivé víno nebude vyňato, protože svými vlastnostmi, podle Zákona o spotřebních daních, spadá pod tiché víno. Pro přibližné určení množství spotřebovaného sektu je využito vyrobeného (zatříděného) množství u výrobců v ČR a rozdílu mezi vývozem a dovozem tohoto produktu. V roce 2011 bylo zatříděno 1903 hl šumivého vína, rozdíl mezi dovozem a vývozem činil 42371 hl. Dohromady mohlo být spotřebováno 44274hl šumivého vína. Další položka, která má být odečtena, představuje předpokládané osvobozené množství vína, vyprodukovaného drobnými vinaři, přičemž ale, jak uvádí Kalousek (IHNED.cz, 2012), toto víno by nesměli prodávat. To tvoří přibližně 25% z celkové


55

české produkce. Pokud byla podle Situační a výhledové zprávy réva vinná a víno (2012) česká produkce za rok 2010/2011 v objemu 390 000 hl vína, pak tento podíl drobných producentů činní 97 500hl tichého vína. Po konečném zhodnocení by mělo být zdaněno spotřební daní 1 863 226 hl. tichého vína, což je v přibližné hodnotě 93% z celkové evidované spotřeby. Nenulová sazba spotřební daně z tichého vína bude mít dopad i na výběr jiných daní, především DPH. Statistiky udávající připadající výnos DPH z tichého vína není evidován. Proto pro jeho určení bude vycházeno, podle vzorce1.4, z vážené průměrné ceny tichého vína průmyslových producentů vín (viz. Příloha A) za vinařský rok 2010/2011 v hodnotě 60,34 Kč/l. V přepočtu na hektolitr je cena 6034 Kč. Tato cena je uváděna bez DPH a je tak základní hodnotou pro výpočet adaptované současné hodnoty DPH. Zpráva Informace o výsledcích činnosti Celní zprávy ČR za rok 2011 (2012) udává, že v roce 2011 byl celkový výnos daně z přidané hodnoty 275,4 mld. Kč. V letech 2010/2011 platila stejná výše základní sazby DPH v hodnotě 20%. Postup stanovení hodnoty je v tabulce č. 8. Tab. 14

Předpokládaný výnos DPH z tichého vína v ČR v období vinařského roku 2010/2011

vinařský rok 2010/2011 - výběr DPH cena (Kč/hl) spotřeba vína (hl) hodnota vína bez DPH (Kč) sazba DPH DPH

6 034 1863226 11 242 705 684 0,2 2 248 541 137 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty

Celkově by tak hodnota připadající na tiché víno mohla být přes 2,2mld. Kč. Spolu s daňovým výnosem příčině souvisí i vynaložené finanční prostředky připadající na tento výnos. Jedná se tedy o administrativní náklady zdanění spojené s daňovou politikou. Zpráva Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011 (2012) uvádí, že podíl nákladů daňové správy na příjmech vybraných daňovou správou je pro rok 2011 stanoven 1,41%. Tuto hodnotu lze interpretovat jako ukazatel nákladovosti v Kč na 100 Kč vybraných daňových příjmů. V novém vyjádření představuje hodnota ukazatele 1,41 Kč na 100 Kč daňových příjmů. Jiný pohled na administrativní náklady podává společnost Ernst & Young (2012), která ve své analýze uvádí, že administrativní náklady spojené s nenulovou sazbou spotřební daně z tichého vína měly překročit 48 mil. Kč. Přičemž pro pokrytí rozsáhlé správy nad tak velkým počtem plátců této spotřební daně udává, že by bylo zapotřebí přes 100 dodatečných pracovníků. Spolu se zavedením nenulové sazby spotřební daně by měl být brán ohled i na náklady plynoucí ze zvýšené kriminality, které jsou zastoupeny náklady činností orgánů trestních řízení, tedy policie, dále soudních a správních řízení.


5.2.1

56

Daňový výnos z aplikace navrhované sazby SPD z tichého vína

Pohled na daňový výnos spotřební daně z tichého vína a jeho potenciální velikost je primárně ovlivněn tím, jak se především čeští výrobci dokáží srovnat s nenulovou sazbou této daně a schopnost promítnout ji do ceny svých výrobků. Veřejné rozpočty by v případě, kdy by výrobci nepřenesli hodnoty spotřební daně do svých cen, inkasovali jen výši spotřební daně z tichého vína, pokud by na to tyto subjekty měly dostatečné finanční prostředky. V takovém případě by se mělo jednat o sumu 1,86 mld. Kč, bez odečtu vyvolaných dodatečných nákladů. První model představuje základní jednoduchou aplikaci nenulové sazby za situace, kdy výrobci ji tak v této hodnotě přímo zavedou do svých cen, a tato změna se tak přímo promítne ve zvýšení výnosu z této daně i výnosu DPH, kdy ale poptávka nebude ovlivněna nenulovou výší spotřební daně z tichého vína. Předpoklad je, že bude cena navýšena jen o hodnotu spotřební daně, nikoliv administrativní náklady těchto subjektů. Vážená cena produkce, vypočítaná podle vzorce 1.4, by se tak zvýšila z 60,34 Kč/l na 70,34 Kč/l bez DPH. Čistý daňový přínos je stanoven dle vzorce 1.5. Tab. 15 Předpokládaný výnos spotřební daně z tichého vína a připadající díl nárůstu DPH z tichého vína v ČR v období vinařského roku 2010/2011

spotřeba vína (hl) sazba spotřební daně (Kč/hl) výnos SPD z tichého vína (Kč) zvýšená cena tichého vína (Kč/hl) navýšení DPH (Kč) hrubý celkový výnos (Kč) nákladovost daňové správy (Kč/100 Kč) administrativní náklady (Kč) čistý daňový přínos

1 863 226 1000 1 863 226 000 7034 372 645 200 2 235 871 200 1,41 31 525 783,92 2 204 345 416 Kč


Spotřeba vína na základě předpokladů nebyla ovlivněna. Pomocí prostého vynásobení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína byl výnos této daně přesahující 1,46 mld. Kč za zkoumaný rok. Cenový posun se dotkl také DPH, při zachování sazby 20%, které bylo v souladu s jeho konstrukční aplikací navýšeno o 372 mil. Kč. Společný přínos sledovaných daní by byl větší jak 2,23 mld. Kč. Od tohoto výnosu je nutné odečíst dodatečné administrativní náklady v hodnotě 31,5 mil. Kč, které jsou odvozeny od nákladovosti daňové správy. Přičemž náklady připadající pouze ke spotřební dani z vína jsou vyšší jak 26 mil. Kč. Za výše uvedeného předpokladu by modelový daňový výnos byl 2,2 mld. Kč. Výše uvedený model sice splňuje původně definované předpoklady kladené na zkoumané veličiny, ale zjištěné hodnoty nezohledňují faktory, které jsou ekonomicky očekávatelné. Především se jedná


57

o změnu poptávaného množství tichého vína z důvodu růstu ceny ovlivněné nenulovou sazbou spotřební daně. Vliv změny poptávky na daňový výnos Pokud ovšem do modelu dopadu nenulové sazby spotřební daně z tichého vína přidáme vliv změny poptávky, tak se i výsledný předpokládaný výnos daní musí změnit. Víno spadá do kategorie komodit, tak jako další alkoholické nápoje nebo potravinové výrobky, které jsou charakteristické svou velmi nízkou cenovou elasticitou. Stoupající ceny tak za této skutečnosti, často nevedou k výraznému snižování objemu spotřeby těchto produktů. Přesto zde může vlivem ceny docházet k optimalizačnímu problému spotřebitelů s omezeným finančním rozpočtem a tím k substituci vín, kdy kvalitnější dražší vína budou nahrazovány méně kvalitními, ale levnějšími víny. V konečném důsledku může docházet k poklesu poptávky po dražším a kvalitním víně, především českém víně, ve prospěch levnějších vín, které jsou na českém trhu zastoupeny především dovozovými zahraničními víny. I zde bude sledován vývoj poptávky (spotřeby) se změnou hodnoty ceny o x %. Anderson, Møller a Galea (2012) uvádí možné průměrné hodnoty cenové poptávkové elasticity po vínu ze třech velkých studií, které dosahují hodnot: -0,69, -0,70, 0,77. Pokud budou hodnoty interpretovány, pak 1% pokles ceny vyvolá dodatečný růst poptávky po víně o adekvátní předpokládanou hodnotu uvedené elasticity (tedy 0,69%, 0,70%, 0,77%), přičemž růst ceny by vyvolal opačný dopad. Pro stanovení změny poptávaného množství bude užito vzorce 1.2 a dále krajních hodnot z výše uvedených údajů, tedy -0,69 a -0,77. Pokud tedy je uvažována vážená průměrná cena bez DPH 60,34 Kč/l, navýšena o 10 Kč/l spotřební daně, nová hodnota bude 84,40 Kč/l včetně daně. Nárůst tak bude větší jak 16%. Tab. 16

Změna poptávaného množství, období vinařského roku 2010/2011

původní poptávané množství (l) změna ceny s DPH (Kč) poptávková elasticita Změna množství (l) poptávané množství (l)

186322600 12 -0,69 -0,77 21302822 23772714 165019778 162549886


Z tabulky č. 10 vyplývá, že vypočítaná změna poptávaného množství vína je, při upravené spotřebě a změně ceny, v objemu 213 tis. hl vína, resp. 237 tis. hl vína. Rozdílné hodnoty poptávkové cenové elasticity se tak ve výsledku projevily rozdílem 24 tis. hl vína, což není tak úplně nezanedbatelné. Celkové poptávané množství by se tak snížilo přibližně o 12% na 1650 tis. hl vína, případně 1625 tis. hl vína. Tato nově zjištěná poptávka bude zavedena do modelu na zjištění upraveného výnosu spotřební daně a daně z přidané hodnoty.


58

Tab. 17 Upravený výnos daní o změnu poptávaného množství, období vinařského roku 2010/2011

spotřeba vína (hl) sazba spotřební daně (kč/hl) výnos SPD z tichého vína (Kč) navýšení DPH (Kč) hrubý celkový přínos (Kč) nákladovost daňové správy (Kč/100 Kč) administrativní náklady (Kč) čistý daňový přínos (Kč)

1 650 198

1 625 499 1000 1 650 197 782 1 625 498 858 72 957 102 38 210 656 1 723 154 884 1 663 709 514 1,41 1,41 24 296 484 23 458 304 1 698 858 400 1 640 251 210


Po zakomponování upravené hodnoty objemu spotřeby 1650 tis. hl, pro zjištění nové výše daňového výnosu, byla hodnota stanovena při spodní hranici na 1,64 mld. Kč a horní hranici 1,7 mld. Kč. Aplikací dvou výše uvedených elasticit se projevil rozdíl vypočítaného celkového čistého výběru daní o -500 mil. Kč, případně -560 mil. Kč, proti původní výši uvažované nezměněné velikosti poptávky. Hodnota čistého výnosu ze SPD by byla mezi 1,6 mld. Kč až 1,62 mld. Kč. Při navýšení hodnoty výběru DPH o částku téměř 73 mil. Kč, by celková hodnota DPH připadající na tiché víno převyšovala 2,32 mld. Kč. Administrativní náklady s ohledem na konstrukci jejich výpočtu se také snížili přibližně o 7 mil. Kč. Vliv zavedení SPD z tichého vína na nezaměstnanost Pokles poptávky po víně bude mít dopad i na pravděpodobný růst nezaměstnanosti především v oboru vinařství. Dopad na zaměstnanost bude i ve vinohradnictví, jelikož vinohradnické společnosti dodávají potřebnou surovinu, za dohodnutou výkupní cenu, na kterou by dopadl tlak na snížení ceny od vinařských společností. Tím se zvýší náklady státu na politiku zaměstnanosti, při povinnosti platby zdravotního pojištění a dávek v nezaměstnání novým registrovaným osobám. Podstatná část zaměstnanců v oblasti vinohradnictví a vinařství se nachází v Jihomoravském kraji ČR, a tak primární pokles bude adaptován na tento kraj. Míra registrované nezaměstnanosti v kraji byla v roce 2010/2011 průměrně 10,3% a podle údajů z úřadů práce průměrný počet neumístěných uchazečů o zaměstnání dosahoval 66 tisíc (ČSÚ, 2013b). Přičemž pro výpočet poklesu bude vycházeno z přibližného počtu zaměstnaných osob ve zmíněných oborech. Podle umírněného odhadu studie Ernst & Young (2012) by mohlo dojít, vlivem zavedení nenulové sazby SPD, minimálně k poklesu 10% zaměstnanosti v této oblasti, tedy v součtu přibližně 1520 osob. Hodnota by se projevila v celkovém množství nárůstem o 2,3%, tedy na 67552 průměrného stavu neumístěných uchazečů o zaměstnání a dále s ní bude v rámci analýzy počítáno. Pokud by ale bylo vycházeno z odhadů Půčka (2012), pak by 10% pokles zaměstnanosti z 20 tis. lidí, znamenal počet nezaměstnaných zhruba 2000 osob. Výpočet bude podléhat vzorci č. 1.6.


59

Aby bylo možné nárůst počtu nezaměstnaných převézt do dodatečných nákladů státu, je nutné zjistit hodnotu zdravotního pojištění placeného za registrované nezaměstnané osoby a přibližnou výši dodatečně vynaložených peněžních prostředků na podporu v nezaměstnanosti pro tyto osoby. Vyměřovacím základem pro stanovení výše pojistného placené státem za osobu, kde podle zvláštních právních předpisů, je plátcem pojistného stát, je v období 2010/2011 částka 5 355 Kč. Výše pojistného poté činí 723Kč (VZP, 2013). Přestože více jak polovina lidí pracujících v zemědělství je starší pětačtyřiceti let15, uvažovaná délka vyplácení podpor v nezaměstnanosti bude odvozena od nejkratší možné délky podpůrčí doby 5 měsíců, která je definována pro osoby mladší 50 let. Jak dále uvádí Nezávislý odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy (2011) výše podpory v nezaměstnání se stanovuje od průměrného měsíčního čistého výdělku, kdy první dva měsíce podpůrčího období jsou ve výši 65%, následující dva měsíce 50% a zbytek doby 45% (tedy pro tuto situaci měsíc). Je zde poté předpoklad, kdy lidé by byli nezaměstnáni po celou dobu vyplácení této podpory, tedy délky 5 měsíců. Podle Českého statistického úřadu (2013a) činila v zemědělském odvětví, období 2010/2011, průměrná hrubá měsíční mzda 17 249 Kč, a poté průměrný čistý příjem, s ohledem na specifika stanovení čisté mzdy v jednotlivých letech, činí 13 890 Kč. Výše podpory v nezaměstnání by tak při této čisté mzdě dohromady činila 38197,5 Kč na osobu. Tab. 18

Kalkulace možných dodatečných nákladů státu, v Kč, období 2010/2011

platba pojistného za zdravotní pojištění podpora v nezaměstnanosti celkové dodatečné náklady

1 098 960 58 060 200 59 159 160 Kč


V tabulce č. 12 jsou vypočítány přibližné náklady na dodatečně nezaměstnané, modelované v příčinné souvislosti se zavedením nenulové sazby 10 Kč/l spotřební daně z tichého vína, vyšší jak 58 mil. Kč. Platba pojistného na zdravotní pojištění by přesáhla 1 mil. Kč. Dohromady by představovaly náklad státu přesahující 59 mil. Kč. Pokud tyto náklady vložíme do modelu celkového dopadu, tak se dále poníží daňový přínos ze zavedení nenulové sazby, viz tab. 13

15

Převzato z: Podnikatel.cz (2011)

Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína Tab. 19

60

Upravený daňový přínos o náklady přírůstku nezaměstnanosti, v Kč, období 2010/2011

hrubý daňový přínos administrativní náklady celkové dodatečné náklady čistý daňový přínos

1 723 154 884 24 296 484 59 159 160 1 639 699 240 Kč

1 663 709 514 23 458 304 59 159 160 1 581 092 050 Kč


Čistý daňový přínos z DPH a SPD z tichého vína by tak dále poklesl nejen o náklady administrativní na hodnotu 1,58 mld. Kč, resp. 1,64 mld. Kč v závislosti na aplikované citlivosti poptávky. 5.2.2

Alternativní sazby SPD z tichého vína

Spolu s analýzou dopadů sazby spotřební daně z tichého vína 1000 Kč za hektolitr, je otázkou také potenciální vývoj dopadů různých sazeb, které by mohly být aplikovány na tento produkt. Poptávané množství, které je ovlivňováno poptávkovou elasticitou v hodnotě -0,77, klesá přibližně o 2 mil. litrů vína s každým nárůstem sazby o jednu korunu. Jak je vidět na obr. 3 tak očekávaný výnos DPH, připadající z poměrné části tichého vína, roste velmi pomalu do sazby 9,50 Kč/l, poté klesá. V relativním vyjádření přírůstky postupně klesaly z 8 mil. Kč o 1 mil. Kč na každou dodatečnou korunu sazby, a při sazbě 10 Kč/l se stanou záporné a výběr se začne snižovat.

Obr. 5 Alternativní sazby spotřební daně z tichého vína aplikované na vinařský rok 2010/2011 a příslušné daňové výnosy Zdroj: práce autora

Přibližně u sazby daně 18 kč/l by výběr daně DPH odpovídal stavu před zavedením nenulové výše sazby SPD, při předpokladech neměného chování, ale především nad tuto sazbu by se výnos DPH začal propadat. Pokud porovnáme možný výběr,


61

podle tab. 20, této spotřební daně s celkovým výběrem spotřebních daní tak při sazbě 1000Kč/hl by SPD z tichého vína byla 1,14%. Podle vzorce 1.7. je je vyhotovena níže uvedená tabulka. Tab. 20

Podíl spotřební daně z tichého vína na celkovém inkasu SPD v Kč, období 2011

Sazba SPD z tichého vína (Kč/l) Podíl SPD z tichého vína na celkovém inkasu SPD (%)

1

2

3

4

5

6

7

8

0,13 0,25 0,38 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9

9

10

1 1,14


Do tohoto procesu zkoumání nebyl zahrnut zvyšující se náklad na nezaměstnané opouštějící obor vinohradnictví a vinařství. Dále nebyl zahrnut faktor zvyšující se problematiky černého trhu s vínem a tím i daňových úniků, s ohledem na narůstající sazbu této spotřební daně. Zkoumán nebyl ani faktor času ve vztahu hodnoty cenové poptávkové elasticity. Je ale vhodné připomenout situaci, kdy vláda v nedávné době zvýšila spotřební daň z piva přibližně o 50 haléřů na půllitru, kdy opatření mělo přinést do státního rozpočtu 1,344 mld. Kč, ale přineslo jen 345 mil. Kč, což podle pivovarů mělo za následek pokles spotřeby piva v ČR, produkce samotné i propouštění zaměstnanců. (E15.cz, 2011)

5.3

Stínová ekonomika

Nenulová sazba daní motivuje subjekty trhu ke snaze vyhnout se placení těchto daní, a to ať je sazba jakkoli veliká. S růstem sazby klesá rentabilita prodeje vína a dochází k přehodnocování postoje k riziku odhalení daňového úniku, klamavého nebo podvodného jednání. Již v současné době, kdy je aplikována nulová sazba spotřební daně z tichého vína, jsou evidovány problémové případy u tichého vína, kdy u kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (2013) odhaluje falšované výrobky vín. Společnosti, které tyto výrobky uvedly na trh, většinou nejsou ochotny spolupracovat se státními orgány, poskytovat dokladovou evidenci, či schopny doložit jejich původ, přestože jsou často deklarovány jako produkty pocházejících z Čech, resp. Moravy. Dále SZPI (2011) uvádí příklad dvou velkých vinařských producentů vína v ČR, kdy zveřejnila pokuty uložené společnostem za tyto skutečnosti ve výši 1mil. Kč a 5 mil. Kč. Upozorňuje na to také Švábek (2012), kdy někteří vinaři uvádějí, že největší problém už v současné době je nelegální dovoz velkého množství „cisternového vína“ ze zahraničí vydávaného za moravské. K takové situaci může docházet v případech, kdy vinaři budou ochotni přistupovat na riziko sankce, a kdy potenciální profit z diferenčních cen zahraničních vín a ceny výrobních surovin bude dostatečně velký. Pokud se podíváme do přílohy B, pak s ohledem na srovnání průměrných cen domácích producentů a těchto dovozových vín, lze spatřit podstatné rozdíly, podmiňujícím k tomuto konání. Rozdíly mohou být větší jak 40 Kč na litru vína. Průměrná jednotková cena dováženého vína ze Španělska činila 16,40


62

Kč/l, Slovenska 17,80 Kč/l nebo Makedonie 12,40 Kč/l. Další faktor nahrávající této situaci uvádí Michlovský v článku Moderna, nebo návrat k tradici (Revue pro, 2011), kdy nejen u nás, ale i v mezinárodním měřítku, více jak 70% vína se vypije za cenu do 3 EUR. K těmto nákupům a podvodným praktikám, ať již s nákupem vína nebo hroznů, by mohli být vinaři donuceni s ohledem na konkurenční boj a sanaci rentability a nákladovosti výroby vín z hroznů pocházejících z ČR. A tak dle Ruibara (Brněnský deník.cz, 2013) vinařské společnosti bojují, s ohledem na konkurenční boj a poptávku, s tím aby přežili. Ruibar zde také uvádí, že především u preferovaných odrůd, jako je Tramín červený nebo Pálava, vinaři mohou jen těžko pokrývat spotřebu jen z moravských hroznů, když jen samotná výkupní cena hroznů je vyšší jak 25 Kč a poté je prodávat za cenu 40 Kč za litr. Následkem černého trhu s vínem může být také nekontrolovatelný produkt z hlediska zdravotní nezávadnosti, podobně jako se to stalo s alkoholem, ve kterém byl obsažen metylalkohol, který zapříčinil smrt lidí. Nyitray pro Brněnský deník.cz (2013) uvedl, že k extrémnímu případu s falšovaným vínem došlo přibližně před třiceti roky v Rakousku, kde vinařské společnosti přidávali látku podobnou nemrznoucí směsi. V celkovém měřítku se tak může jednat o zkreslování údajů o produkci, výrobě, či dovozu a vývozu vín vinaři a dovozci. Což by mělo následky nejen na spotřební daň z tichého vína, DPH a daně z příjmů, ale i na odvody Vinařskému fondu ČR. A to i přesto, že v rámci harmonizačních procesů (viz Kap. 2.5.3) se takovým situacím snaží státní správa předcházet. Obdobně malé vinařské subjekty (od 20 – 100 hl) by byly ochotné k přechodu na více fyzických subjektů s podmíněným neprodejným vínem, kdy situace by se vrátila do 90. let min. století, kdy k takovým situacím docházelo často. Tyto výše uvedené aktivity povedou podle Ernst & Young (2012) ke spojeným daňovým únikům z tichého vína v hodnotách mezi 161- 483 mil. Kč.

Diskuse

63

6 Diskuse Otázka nenulové výše sazby spotřební daně z tichého vína se začala objevovat už krátce po zavedení nulové sazby. Celá otázka leží na hodnocení potenciálních dopadů na vinařské společnosti a na dopad pro státní rozpočet ČR. Přestože se změnily přístupy k daňovému zatížení českého a moravského vinařství ještě před vstupem země do EU, byl Ministerstvem financí ČR předložen nový návrh k diskusi o opětovném zavedení nenulové sazby této spotřební daně v roce 2012, nyní ale ve výši 1000 Kč/hl. Přestože byl po několika měsících návrh stažen, neznamená to ale, že by zkoumaná sazba SPD z tichého vína nebyla v budoucnu navýšena. Tato navrhovaná sazba je v práci dále zkoumána, ve smyslu možných následků. Pokud ovšem, jak již bylo uvedeno v minulosti, bylo důvodem stanovení výše této sazby na 0 Kč, především relativně náročná daňová agenda, plynoucí z velkého množství plátců, při celkové nízké efektivitě výběru této daně a problematika daňové konkurence vůči jiným evropským zemím. Je tedy otázkou, zda je situace natolik výrazně odlišná, která by překonala tyto důvody, vedoucí k opětovnému zavedení nenulové sazby. Z pohledu daňové konkurence by konkurenční postavení českých vín bylo silně ovlivněno nenulovou sazbou a mohlo by dojít k pokřivení trhu s vínem v ČR. Pokud tradiční země s významnou produkcí tichého vína, krom Francie (sazba nižší v přepočtu jak 1 Kč/l), mají zavedenou nulovou sazbu spotřební daně z tichého vína, pak je velmi diskutabilní, zda ji má ČR navýšit. Je totiž nutné brát také v potaz, že průměrná vážená cena dovážených vín je přibližně 24 Kč bez DPH, ale kdy vážená průměrná cena průmyslových výrobců vín ČR je vyšší jak 60 Kč. V současnosti je registrovaný počet plátců spotřební daně z vína nejvyšší ze všech zavedených spotřebních daní v ČR, kdy výběr daně se týká jen společností s šumivým vínem a meziprodukty. Zvýšením sazby z nulové hodnoty by se tak navýšila velmi výrazně administrativní zátěž správce daně, v tomto případě Celní správy ČR. Její výše byla v práci odhadována od ukazatele nákladovosti, která ale ne zcela přesně stanovuje výši dodatečných administrativních nákladů. Správce daně by také musel vydat nemalé úsilí na dostatečně rychlé zřízení autorizovaných daňových skladů, které by si vinaři, více či méně, museli zřídit a poté jejich kontrolu a evidenci. Schopnost vinařských společností, vyrábějících tiché vína na území ČR, samotného přenesení či nepřenesení spotřební daně do cen vín, bez významného vlivu na poptávku po jejich vínech, je u tohoto produktu spíše na individuálních okolnostech u výrobce a jeho zákazníků. V případě, že by se potvrdila nemožnost přenesení daně do cen, pak by se výsledky hospodaření vinařství silně propadaly do ztráty a neměly by dostatečný objem finančních prostředků nejen na vlastní činnost, ale i na uhrazení závazku ze spotřební daně, s výjimkou vinařství Waldberg a společnosti Roman Polák, který má sice dostatečné finanční prostředky, ale primárně určené z přijatého úvěru na pořízení dlouhodobého finančního majetku. Pokud by daň tito výrobci promítli do cen, pak na základě změny poptávky, při dané její hodnotě elasticity, a odvození nových hospodářských výsledků by velké zkoumané společnosti přišli nárazově o krátkodobý finanční majetek. Je také otázkou, zda by pozitivní aspekt snížení spotřeby alkoholu ve víně, a tím

Diskuse

64

i dopad na lidské zdraví, nebyl nahrazen mnohem zdravotně negativnější konzumací alkoholu v lihovinách, a tím k vyšším externím nákladům. Jak je vidět ve Skandinávských zemích, spotřební daň alkoholických nápojů zcela nevede ke snížení spotřeby těchto výrobků. S ohledem na bankovní úvěry by v následujících letech mohly mít finanční problémy splácet své závazky. Analýza alternativní sazby spotřební daně, mimo jiné, také ukazuje, že některé společnosti by se dostaly do finančních problémů již při podstatně nižší úrovni sazby spotřební daně. Bylo by tedy asi jen otázkou času, zda by se dokázali přizpůsobit, anebo by svou činnost ve vinařství ukončili. Při řešení problému s odváděním nadměrné spotřební daně, by je možná vedli i ke snaze úpravy vykazovaných výsledků produkce (prodeje), a přesun do „šedé ekonomiky“. Přičemž již v současné době se evidují případy klamání spotřebitele a nedostatečného výkaznictví, a to i přes současnou nulovou sazbu. Správce daně by tak nevybral ani v práci vypočítaný objem spotřební daně z tichého vína. Z aplikace navrhované sazby, bez změn poptávky, by stát očekával výnos 1,83 mld. Kč, tzn. pokud by došlo k dokonalému přenesení spotřební daně do ceny. Spolu s navýšením DPH, by tak celkový daňový přínos byl 2,2 mld. Kč. Lze ovšem předpokládat, že při navýšení cen vín by došlo ke snížení poptávaného množství a tudíž ke snížení předpokládaného výběru spotřební daně. Přestože vypočítaná hodnota se pohybuje kolem 1,6 mld. Kč, reálný výnos této daně by se mohl výrazně propadnout. Podobná situace se v nedávné době stala u navýšení spotřební daně u piva. Sazba spotřební daně z piva se zvýšila zhruba o 1 Kč/l a následně pivovary zvýšily ceny svých výrobků o 2 Kč/l, to se poté odrazilo, podle Pivovarského svazu, do spotřeby tuzemského piva. Zde byly odhadovány fiskální příjmy ve výši 1,344 mld. Kč, ale nakonec činily skutečné příjmy jen 345 mil. Kč. (E15.cz, 2011). Obdobná situace by tak mohla vzniknout i u zavedení nenulové sazby SPD z tichého vína, kde ale na rozdíl od vína (2345 plátců) je evidováno jen 441 plátců. Svou zkušenost mělo i Slovensko, které zavedlo spotřební daň z ovocného vína a medoviny, ale již po 3 měsících od ní ustoupilo. Pokud jsou vinice a z nich vyráběné víno nejvíce zastoupeny v Jihomoravském kraji (přes 95% plochy vinic), pak by dopad nenulové sazby spotřební daně byl pro vinařské subjekty ČR největší právě zde. Tato myšlenka není mířena na výběr daně, ale spíše na hospodaření vinařských podniků a pravděpodobný nárůst nezaměstnanosti v regionu, který patří mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností. Dopad na zaměstnanost by ale nebyla jen u vinařských společností, ale i u vinohradnických společností, které pěstují moštové hrozny révy vinné na prodej. V diplomové práci je vyčíslen odvozený dopad na náklady spojené s dodatečnými nezaměstnanými v minimální výši 59 mil. Kč. Ovšem i zde je částka velmi diskutabilní nejen z pohledu předpokládaného poklesu zaměstnanosti, ale i dodatečných nákladů na tyto uchazeče o práci. Což jen dále utvrzuje myšlenku zásadních dopadů na vinařský trh a další potenciální pokles daňového příjmu. Pokud je již v současnosti velkým problémem nelegální dovoz vín do ČR a celkově daňové úniky spojené s nelegálním obchodováním vín, pak je otázkou, zda by tato situace ještě více nezesílila po zavedení nenulové sazby SPD. Zda

Diskuse

65

by nebylo přijatelnější, soustředit se na tyto skutečnosti a tím dosáhnout vyššího výběru z jiných daní, jako je DPH. Přece jen nelegální převoz vín ze sousedních států bez spotřební daně, s ohledem na volný průjezd bez hraničních kontrol hranicemi, by byl velmi snadný, pro mnohé lákavý, ale nesnadno kontrolovatelný orgány státní správy, resp. správcům daně. Je zde také otázka, jak by dále fungovalo hospodaření Vinařského fondu ČR, který byl zřízen po snížení sazby na 0 Kč, ale který vybírá ze zákona od výrobců a pěstitelů odvody, velmi připomínající daně, respektive od výrobců spotřební daně. Tyto odvody pro tiché víno jsou stanoveny na 0,50 Kč za vyprodukovaný litr. Což v podobném postavení je zavedená spotřební daň z tichého vína ve Francii. Tato instituce by poté ztrácela funkci i z toho titulu, že pokud by vinaři manipulovali s vykazovanými hodnotami produkce, pak by se velmi silně snížil i příjem pro VF ČR. Víno a vinařství jsou nedílnou součástí historie a kulturního dědictví nejen oblastí jižní Moravy, ale i některých oblastí Čech. S tím je spojen také spojen i folklór a tradice, které by byly ovlivněny. Vinohradnictví silně ovlivňuje ráz krajiny v dotčených regionech a zdanění vína by tomu jistě nepomohlo. Spotřební daň by se také dotkla návazných oborů, jako je gastronomie, cestovní ruch, sklářství a dalších odvětví.

Závěr

66

7 Závěr V diplomové práci byl v souladu s tematickým zaměřením práce zkoumán dopad nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR. Dopad tohoto opatření byl rozdělen do částí zaměřující se na výrobce vín v ČR a na státní rozpočet ČR. Diferencovaný pohled je dále doplněn a zasazen do širšího kontextu. Byla také analyzována legislativní úprava a daňové procesy, týkající se spotřebního zdanění vína i na úrovni EU, mající podstatný vliv na podobu spotřebního zdanění. Hlavním cílem práce bylo na základě analýz subjektů trhu stanovit dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína při nepřenesení daňového břemene producenty na konečné spotřebitele. Podle analýzy zkoumané skupiny, by při zavedení navrhované výše sazby SPD z tichého vína a nepřenesení daně do cen, výrobci vín v ČR vykazovali záporné hospodářské výsledky před zdaněním. Přesto by společnosti Roman Polák s.r.o. a Vinařství Waldberg Vrbovec s.r.o. byly schopny, ze současné výše krátkodobého finančního majetku uhradit závazek spotřební daně z tichého vína vůči státu, čímž tak vzniká odpověď na výzkumnou otázku 1. Roman Polák s.r.o. má tyto prostředky z bankovního úvěru, který mu byl poskytnut na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Ostatní zkoumané vinařské subjekty by tyto daňové závazky nemohly za daných podmínek uhradit. Společnosti by nebyly pravděpodobně schopny za současných podmínek dlouhodobého fungování. Byly by donuceny k přehodnocení svého současného fungování. Z výsledků zkoumání také vyplývá, že i v případě navýšení cen vín (zhruba 7-15%), vlivem nenulové spotřební sazby, zakomponováním změny poptávaného množství a dodatečných nákladů subjektů, by nebyly za daných podmínek uhrazeny navýšené daňové závazky u společnosti Sing wine s.r.o. Víno Blatel a.s., Vinselekt Michlovský a.s., Vinné sklepy Valtice a.s. ani u Znovín Znojmo a.s. Dodatečné náklady poplatníků této SPD, představují především náklady na zřízení a vedení daňového skladu, dodatečnou evidenční agendu i cejchování nádob s vínem. Při aplikaci alternativních výší sazeb vyplývají hospodářské problémy již při nižších sazbách, než je navrhovaná. Především malé vinařské výrobní subjekty tuzemska by se pravděpodobně snažily o snížení daňové povinnosti formou částečného rozdělení nebo přechodu na fyzické osoby s vykazovaným objemem splňujícím osvobození a část produkce by tak nezdaňovaly a prodávaly jej nelegálně bez spotřební daně, přestože by jim hrozily za takové jednání postihy, jak již tomu bylo v 90. letech minulého století. V rámci sanace zisku a udržení konkurenceschopnosti vinařů by mohlo docházet ke zkreslování vykazovaných údajů o sklizených hroznech nebo vyprodukovaném víně. Mohlo by také dojít k rozšíření problému nelegálních dovozů zahraničních vín, při prodeji podstatně levnějšího zahraničního vína, oproti vyrobenému tuzemskými výrobci, jako jimi vyrobené, což by vedlo k pokřivení podmínek na trhu s vínem. Tato situace by byla patrně nejvíce viditelná ve vinařském roce s nízkou úrodou, která až příliš v ČR závisí na počasí, a která je očekávatelná s ohledem na vykazované velké výkyvy produkce vín v tuzemsku. Na druhou stranu správce daně by při navrhované sazbě daně, nezměněných cenách a poptávce očekával výběr 1,86 mld. Kč. Z dalších modelů, kam byly za-

Závěr

67

komponovány faktory ovlivňující potenciální výběr této spotřební daně, jako je změna cen vín a na to navazující změna velikosti poptávky, při aplikované cenové elasticitě poptávky, vyplývá pokles výběru této daně na 1,6 mld. Kč. Přičemž dominantní část by byla tvořena ze spotřebního zdanění zahraničních vín. Do této částky je poté nutno započítat vyvolané administrativní náklady státní správy, kdy stokoruna vybíraná na daních, přináší administrativní náklady 1,41 Kč, v celkové vypočítané výši poté 24 mil. Kč. Jelikož je do konstrukce výpočtu DPH zapojena i spotřební daň, bude mít její velikost, při přenesení daně do cen, vliv na výběr DPH, tím je zodpovězena výzkumná otázka 2. Se změnou ceny, je vypočítána přibližná hodnota navýšení odvodu DPH o 38 až 73 mil. Kč za prodej tichého vína. Naopak pokud ceny by zůstaly na stejné úrovni, výběr DPH by se nezvýšil. Může dojít také k situaci, kdy by výběr DPH ze sníženého poptávaného objemu vína nedosáhl ani na původní úroveň vypočítanou hodnotu. Spotřební daň z tichého vína by měla vliv na zaměstnanost nejen v oboru vinařství, ale i vinohradnictví, které dodává potřebnou výrobní surovinu výrobním vinařským subjektům a kde se rentabilita pohybuje na nízké úrovni. Subjekty, které by se díky nenulové sazbě SPD dostaly do finančních problémů, by tak byly nuceny propouštět své zaměstnance. Tím je odpověď na výzkumnou otázku 4 pozitivní, kdy tedy může dojít k poklesu zaměstnanosti. Jsou vypočítány odhady dodatečných nákladů na nové nezaměstnané v hodnotě převyšující 59 mil. Kč, které pokrývají přibližný pokles zaměstnanosti o 10% v této oblasti a které by dále snižovaly hodnotu čistého výnosu. Tento odhad by ale mohl být s odkazem na výsledky dopadů u vinařských subjektů podstatně větší. Největší pokles by byl sledován v Jihomoravském kraji, kde je přes 95% plochy vinic v ČR. Podíl výběru spotřební daně z tichého vína z navrhované sazby k celkovému daňovému inkasu by byl v přibližné výši 1%, je tak odpověď na výzkumnou otázku 3. Což s ohledem na administrativní náročnost a dodatečné administrativní náklady není výrazným a významným výnosem k celkovému daňovému výběru všech spotřebních daní. Zavedení nenulové sazby by nebylo odůvodnitelné, jako podstatné navýšení veřejných rozpočtů. Narušena by byla principiální zásada daňové efektivnosti. Pokud ještě do toho zohledníme výsledky analýzy vinařských subjektů, kdy vinařské společnosti by při navrhované sazbě SPD z tichého vína neměly dostatečný KFM na uhrazení vzniklého závazku, pak by tato hodnota předpokládaného vypočítaného výběru nebyla splněna už v prvním roce své účinnosti. Při rozhodnutí o zavedení nenulové sazby, jako členský stát EU, je vhodné přihlédnout ke skutečnostem, kdy v tradičních vinařských zemích je, krom Francie (evidenční důvody), zavedena nulová sazba spotřební daně z vína. Tato situace je umožněna existencí harmonizačních daňových úprav v rámci EU, kdy je využívána a uplatňovaná minimální sazba SPD z tichého vína v nulové výši. V zemích, kde byla v nedávné době nenulová sazba navýšena, jako tomu bylo na Slovensku nebo Maďarsku, byla, s ohledem na propadající se odvětví v daných zemích, po velmi krátké době opět snížena na nulovou sazbu. Pokud by tedy měla být zavedena nenulová sazba SPD z tichého vína, při zachování rovných podmínek pro „vinařské státy EU“, pak by měla být schválena úprava vydané směrnice o sazbách, která

Závěr

68

by minimální výši této sazby zvýšila. Srovnání zdanění tichého vína s pivem není z pohledu výběru daní jednoduché, kdy sám produkt je pro stanovení základu a sazby SPD odlišný a počet plátců spotřební daně z piva je výrazně nižší. Závěrečným doporučením pro spotřební daňovou politiku v České republice, je na základě hodnocení jednotlivých analýz dopadů a spojených aspektů, nezavádět nenulovou sazbu spotřební daně z tichého vína. Možné následky tohoto opatření by mohly představovat silný zásah nejen do hospodaření vinařských výrobců v tuzemsku, trhu s vínem v ČR, ale i návazných ekonomických činností a kulturního prostředí jižní Moravy, kde je soustředěna dominantní část vinařství České republiky. Daňový výnos z této spotřební daně by byl v poměru k celkovému výnosu spotřebních daní minimální, kdy podle zjištěných výsledků by pravděpodobně nedosáhl vypočítaných hodnot a ovlivněny by byly i výběry daní ostatních, jako je DPH, nebo daň z příjmů. Celkový daňový přínos by s ohledem na vysoké vyvolané náklady byl malý. Současně by nenulová sazba této daně vytvářela lukrativní prostředí pro činnost subjektů jednajících za hranicí zákona v oblasti šedé ekonomiky, či daňové úniky.

Literatura

69

8 Literatura ANDERSON P., MØLLER L., GALEA G. Alcohol in the European Union: consumption, harm and policy approaches [online]. Copenhagen, Denmark: World Health Organization Regional Office for Europe, c2012, ix, 149 p. [cit. 2013-12-08]. ISBN 92-890-0264-6. Dostupné z: ČERNÝ, B. Encyklopedie vinařů: Víno Blatel. KRÁL VÍN ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: BRNĚNSKÝ DENÍK.CZ. Víno z Moravy? Svaz vinařů vyhlásil válku podvodníkům. In: [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani v rámci EU. [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: CELNÍ SPRÁVA ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011. [online]. 2012 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: CELNÍ SPRÁVA ČR. Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2012. [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: CNOSSEN, S. Theory and practice of excise taxation : smoking, drinking, gambling, polluting, and driving. Oxford: Oxford University Press, 2005. 255 s. ISBN 019-927859-8. ČESKÁ TELEVIZE. Spotřební daň z vína se bude platit od roku 2014 [online]. Praha, 2012, 14. 5. 2012 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza spotřeby potravin v roce 2010. [online]. 2012 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z:

Literatura

70

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Mzdy, náklady práce. In: [online]. 2013a [cit. 2013-1210]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Šetření o vinicích 2009. [online] 2011. [cit. 2013-1120]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zaměstnanost, nezaměstnanost: pro Jihomoravský kraj. [online]. 2013b [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8. DOMINÉ, A. a kol. Víno. 1. vyd. Bratislava: Slovakart, spol. s.r.o., 2005, 928 s. ISBN 80-7145-558-X. E15.CZ. Pivovary: Spotřební daň, která zdražila pivo, státu příliš nepomohla. In: [online]. 2011 [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: ERNST & YOUNG. Analýza možných dopadů zavedení nenulové spotřební daně na tiché víno. 2012. EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables (Part I – Alcoholic Beverages). [online]. 2013a [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISSION. EXCISE DUTY TABLES (Tax receipts – Alcoholic beverages). [online]. 2013b [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: EUROSTAT. Population on 1 January (Persons) [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: FOGARTY, J. The Demand for Beer, Wine and Spirits: INSIGHTS FROM A META ANALYSIS APPROACH [online]. American Association of wine economists. 2008 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: IHNED.CZ. Zdanění vína je hloupost, zuří vinaři. Drobné producenty ochráníme, tvrdí Kalousek. [online]. 2012 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: KESTI, J. European tax handbook 2006. 1. vyd. Amsterdam: IBFD, 2006. 780 s. ISBN 978-90-76078-93-9. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU: o

Literatura

71

sazbách spotřební daně uplatňovaných na alkohol a alkoholické nápoje. Brusel, 2004. [online]. [cit. 2013-11-08] Dostupné z: KRAUS, V., KUTTELVAŠER, Z., VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Vurm, Foffová, 1997. 223 s. ISBN 80-902363-3-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. akt. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ A SVAZ VINAŘŮ ČR. Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v jihomoravském regionu [online]. Brno a Velké Bílovice, 2006 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: MICHLOVSKÝ, M. Moderna, nebo návrat k tradici? Revue pro hotel a restaurant: s pravidelnou přílohou sommelier. Hrusice: GastroPress s.r.o., 2011, roč. 2011, č. 3. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno. Praha, [online] 2012. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: MUSGRAVE, R. A., MUSGRAVE, P. B. a kol. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-85603-76-4. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 319 s. ISBN 978-80-7357-695-0. NERUDOVÁ, D. Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii. [online]. 2005 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: NEZÁVISLÝ ODBOROVÝ SVAZ PRACOVNÍKŮ POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A PŘÍBUZNÝCH OBORŮ ČECH A MORAVY. Podpora v nezaměstnanosti od 1. 1. 2011. In: [online]. 2011 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: PODNIKATEL.CZ. Milion pro mladé začínající zemědělce. In: [online]. 2011 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: PŮČEK, M. Důrazné NE spotřební dani na tiché víno. Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2012, 105/2012, č. 2. ISSN 1212-7884. PUDIL, P. a kol. Zdanění a efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex, 2004. 158 s. Ekonomie. ISBN 80-86861-07-4. ROMAN POLÁK S.R.O. Účetní závěrka rozvaha 2012. [online]. JUSTICE.CZ Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z:
Literatura

72

sl.pdf?subjektId=isor%3a700002752&dokumentId=C+46981%2fSL20%40KS BR&partnum=0&variant=1&klic=mjldwp> ROMAN POLÁK S.R.O. Účetní závěrka výkaz 2012. [online]. JUSTICE.CZ Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: ROTHBARD, M. N. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2005. 443 s. ISBN 8086389103. SING WINE S.R.O. Účetní závěrka rozvaha 2012. [online]. JUSTICE.CZ Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: SING WINE S.R.O. Účetní závěrka výkaz 2012. [online]. JUSTICE.CZ Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Potraviny na pranýři. In: [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Žádost o informace - informace o pokutách udělených vinařským společnostem Vinium a Templářské sklepy Čejkovice: odpověď. [online]. 2011 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND. Bulletin pro víno a vinné hrozny: ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ [online]. Praha, prosinec 2012, vydáno: 2013 XIII [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND. Bulletiny pro víno a vinné hrozny: ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ [online]. Praha, srpen 2011- červenec 2012, XIII [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. Praha: Wolters Kluwer, 2009. 300 s. ISBN 978-80-7357-443-7. ŠIROKÝ J. Daňová teorie: s praktickou aplikací. 2.vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

Literatura

73

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 4. vyd. Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7. ŠVÁBEK, J. Vinaři "děkují" Kalouskovi: Šedá ekonomika bude mít díky Tobě žně. [online]. PARLAMENTNILISTY.CZ, 2012 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: TSOLAKIS D., RIETHMULLER P., WATTS G.,. The Demand for Wine and Beer. [online]. 1983, Review of Marketing and Agricultural Economics, Vol. 51, No. 2 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: TSOLAKIS D.,. Taxation and Consumption of Wine,. [online]. 1983, Review of Marketing and Agricultural Economics, Vol. 51, No. 2 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010. V Praze: 1. VOX, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. VINAŘSKÁ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY. Argumenty proti zavedení spotřební daně na víno. [online]. 2012 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: VINAŘSKÝ FOND ČR. Odvody. [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC S.R.O. Účetní závěrka -rozvaha 2011. [online]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2012 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC S.R.O. Účetní závěrka -výkaz 2011. [online]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2012 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: VINNÉ SKLEPY VALTICE, A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: VÍNO BLATEL, A.S. Účetní závěrka 2012. [online]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z:

Literatura

74

VINSELEKT MICHLOVSKÝ A.S. Výroční zpráva 2012. [online]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin, 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR. Vyměřovací základ. In: [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: WORLD HEALTH ORGANIZATION. Global status report on alcohol and health [online]. Geneva, Switzerland: World Health Organization, 2011, xii, 286 p. [cit. 2013-11-29]. ISBN 92-415-6415-6. Dostupné z: ZÁKON Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY ZÁKON Č. 353/2003 sb., O SPOTŘEBNÍCH DANÍ ZÁKON Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Výroční zpráva 2012. Šatov, 2013.

Literatura

75

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

HV

Hospodářský výsledek

KFM

Krátkodobý finanční majetek

Sb.

Sbírka zákonů České republiky

SPD

Spotřební daň

SV ČR

Svaz vinařů České republiky

SZPI

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

VF ČR

Vinařský fond České republiky

Přílohy

76

Přílohy

Ceny průmyslových výrobců vína v ČR

77

A Ceny průmyslových výrobců vína v ČR Tab. 21 Celkové množství prodaného druhového vína a vážené průměrné ceny průmyslových výrobců vína v ČR za vinařský rok 2010/2011, v období od srpna 2010 do července 2011.

průměrná cena (Kč/l)

celkové množství (l)

Stolní bíle -lahvové

32,34

7744000

Stolní bíle - tetrapack

18,58

575500

Stolní červené - lahvové

32,93

8819400

Stolní červené - tetrapack

18,53

516900

Jakostní bílé lahvové

57,48

52561700

Jakostní červené lahvové

58,79

28051800

Jakostní bílé sudové

31,37

3394300

Jakostní červené sudové

31,28

2258400

Víno s přívlastkem Vážená cena tichého vína(Kč/l) Vážená cena šumivého vína (Kč/l)

88,73 60,34 86,77

30359279

Druh

12772200

Pozn. „Cena průmyslových výrobců cena, za kterou je víno odebíráno z výrobních podniků bez dopravy a DPH“ Zdroj: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND, DPH Bulletiny pro víno a vinné hrozny: ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ (srpen 2011- červenec 2012), upraveno autorem

Přední dodavatelské země vína za rok 2012

78

B Přední dodavatelské země vína za rok 2012 Tab. 22

Přehled největších dodavatelských zemí vína do ČR za rok 2012.

Země Itálie Španělsko Slovensko Makedonie Maďarsko Srbsko Francie Německo Bulharsko Moldávie

Množství vína (hl) 289 412 246 051 124 987 100 952 96 265 81 721 71 384 55 093 43 846 36 288

Průměrná jednotková hodnota (Kč/l) 24,8 16,4 17,8 12,4 21,5 11,7 77,1 37,6 21,2 27,2

Zdroj: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND. Bulletin pro víno a vinné hrozny: ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ – prosinec 2012 (2013), upraveno autorem

Dopady nenulové sazby spotřební daně z tichého vína v ČR

Recommend Documents