Dopady růstu spotřební daně z lihu na lihovary v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady růstu spotřební daně z lihu na lihovary v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Pavlína Balcarová

Ondřej Naš

Brno 2013

Zde bych rád poděkoval vedoucí mé práce, Mgr. Ing. Pavlíně Balcarové, za ochotu s jakou mi pomáhala při zpracování a za její cenné rady a připomínky na konzultacích.

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně, dle pokynů vedoucí práce a na základě zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2013

..........................................................

Abstract Naš, O. Impacts of increase in excise tax on spirits on distilleries in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, 2013. This thesis focuses on the evaluation of impacts of increase in excise tax on spirits in the year 2010 on distilleries in the Czech Republic. The thesis is divided into three parts. The first part is theoretical and introduces the reader into the issue of indirect taxes. The second and third part are both practical. The second part deals with analysis of the liquor market in the Czech Republic between the years 2004 and 2012. The last part is focused on comparing the impacts of higher tax rate on two particular companies that operate in the Czech Republic. Keywords Excise tax, distillery, liquor, spirits, Czech Republic, indirect taxes, tax rate

Abstrakt Naš, O. Dopady růstu spotřební daně z lihu na lihovary v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2013. Náplní této bakalářské práce je vyhodnocení dopadů zvýšení spotřební daně z lihu v roce 2010 na lihovary v České republice. Práce je rozdělena na tři části. První část je teoretická a uvádí čtenáře do daňové teorie a problematiky nepřímých daní. Druhá a třetí část jsou praktické. Ve druhé části je provedena analýza situace na trhu lihovarů v České republice v období mezi roky 2004 a 2012. Třetí část se zaměřuje na porovnání dopadů zvýšení sazby daně z lihu na dva konkrétní podniky působící v České republice. Klíčová slova Spotřební daň, lihovar, lihovina, destilát, Česká republika, nepřímé daně, sazba daně

Obsah

11

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ..............................................................................................................................................15

1.2

Cíl práce a metodika ..............................................................................................................15

Teoretický úvod a vymezení základních pojmů 2.1 2.2

4

17

Obecný úvod do daní.............................................................................................................17

2.1.1

3

15

Členění daní ....................................................................................................................17

Nepřímé daně ...........................................................................................................................18

2.2.1

Daň z přidané hodnoty ..............................................................................................19

2.2.2

Spotřební daně ..............................................................................................................20

2.2.3

Ekologické daně ............................................................................................................22

Analýza situace na trhu lihovarů

23

3.1

Vymezení subjektů na trhu lihovin ................................................................................23

3.2

Vývoj cen .....................................................................................................................................24

3.3

Spotřeba ......................................................................................................................................26

3.4

Import ..........................................................................................................................................27

3.5

Export ...........................................................................................................................................29

3.6

Příjmy z daně z lihu ...............................................................................................................31

3.7

Charakteristika změn na trhu ...........................................................................................32

Dopady zvýšení spotřební daně z lihu u společností Rudolf Jelínek a Stock Plzeň 4.1

34

Rudolf Jelínek, a.s. ...................................................................................................................34

4.1.1

O společnosti ..................................................................................................................34

4.1.2

Změny situace ve společnosti.................................................................................34

4.2

Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. ...................................................................................................38

4.2.1

O společnosti ..................................................................................................................38

4.2.2

Změny situace ve společnosti.................................................................................38

4.3

Porovnání dopadů ..................................................................................................................41

12

Obsah

5

Závěr

43

6

Literatura

44

Seznam grafů

13

Seznam grafů Graf 1. Vývoj cen Tuzemáku v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy 24 Graf 2. Míra inflace v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

25

Graf 3. Spotřeba lihovin na obyvatele za rok (2004-2011) Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy 26 Graf 4. Hodnota dovezených lihovin v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy 27 Graf 5. Dovoz lihovin dle zemí původu Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

28

Graf 6. Hodnota exportovaných lihovin v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy 29 Graf 7. Export lihovin dle zemí spotřeby Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy 30 Graf 8. Příjmy státního rozpočtu z daně z lihu v letech 2004-2011 Zdroj: MFČR 2007, MFČR 2009, MFČR 2011, vlastní úpravy 31 Graf 9. Výsledek hospodaření před zdaněním (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy 35 Graf 10. Tržby za vlastní výrobky (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy 35 Graf 11. Procentuální podíl exportu na tržbách (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy 36 Graf 12. Množství odvedených peněžních prostředků na spotřební dani z lihu (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy 37 Graf 13. Výsledek hospodaření před zdaněním (Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Stock Plzeň 2008-2011, vlastní úpravy 39 Graf 14. Tržby za vlastní výrobky (Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. v letech 20082011) Zdroj: Výroční zprávy Stock Plzeň 2008-2011, vlastní úpravy 40

14

Seznam grafů

Graf 15. Procentuální podíl exportu na tržbách (Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Stock Plzeň 2008-2011, vlastní úpravy 41

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Problematika spotřebních daní i daní obecně je neustále diskutovaným tématem jak v České republice, tak ve světě. V současné situaci zpomaleného ekonomického růstu hledají vlády jednotlivých států způsoby, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu. Jedním ze způsobů je pak zvyšování daní. Zvyšování daní však s sebou nese určitá rizika, zejména dalšího zpomalení ekonomiky, neboť vyšší daně dále zatěžují podniky. To lze vidět i na Lafferově křivce, kdy při přílišném zdanění začne objem vybraných peněžních prostředků klesat. Je proto potřeba daň stanovit na takovou výši, aby přinášela státu dostatečné množství peněžních prostředků a zároveň nebrzdila podniky v jejich činnosti. Tato problematika se právě týká i lihovarů v ČR, neboť od 1. 1. 2010 platí nová, zvýšená sazba spotřební daně z lihu. Společenská konzumace lihovin, stejně jako ostatních alkoholických nápojů, je součástí české i evropské kultury. Lihovary jsou tak pro stát poměrně stabilním zdrojem příjmů ať již z daně spotřební nebo z daně z příjmu právnických osob. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu však vede ke zvýšení cen pro konečné spotřebitele, neboť podniky musí toto zvýšení nákladů do ceny promítnout. To by v důsledku mohlo vést ke snížení celkové spotřeby, a tedy i zisků společností. Pro některé by to mohlo znamenat značné finanční potíže a pro stát pak menší objem vybraných peněžních prostředků na dani z příjmu právnických osob. Významnost změny sazby daně z lihu je tedy patrná a je i hlavním důvodem k sepsání této bakalářské práce. Tato práce poskytuje přehled o problematice zvyšování sazby spotřební daně z lihu v České republice, vlivu těchto změn na trh s lihovinami, ceny lihovin a spotřebu destilátů domácnostmi. Podává vysvětlení změn na trhu lihovarů, které nemusí být způsobeny jenom zvýšením daně z lihu, ale mohou souviset také s jinými faktory ovlivňujícími cenu a spotřebu lihovin v České republice.

1.2

Cíl práce a metodika

Cílem této práce je vyhodnocení dopadů zvýšení sazby spotřební daně z lihu na lihovary v České republice. Samotná práce je rozdělena do tří kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly. Některé podkapitoly jsou pro lepší orientaci ještě dále roztříděny. První kapitola se zaměřuje na teoretickou část práce a čtenář je v ní seznámen s daňovou teorií. Je v ní uvedeno základní dělení daní, definice daně a především vymezení systému nepřímých daní v České republice. Druhou kapitolou začíná praktická část práce. Zabývá se analýzou situace na trhu lihovarů v České republice v období mezi roky 2004 a 2012. Konkrétně je v této kapitole rozebírán vývoj cen, spotřeby, dovozu a vývozu lihovin a množství vybraných prostředků na spotřební dani z lihu. Dále jsou v této kapitole uvedeny subjekty, které se vyskytují na tuzemském trhu s lihovinami. Údaje jsou čerpány

16

Úvod a cíl práce

z údajů Unie dovozců a výrobců lihovin, jež sdružuje největší výrobce a dovozce lihovin v ČR, a ze statistik Českého statistického úřadu. Třetí kapitola se zaměřuje na porovnání dopadů zvýšení sazby daně z lihu na dva konkrétní podniky působící v České republice. Pro účely této práce byly využity údaje ze společnosti Rudolf Jelínek, a.s. a Stock Plzeň-Božkov, s.r.o., jakožto dvou významných tuzemských lihovarů. Společnost Stock Plzeň byla vybrána, jelikož představuje největšího výrobce lihovin v tuzemsku. Rudolf Jelínek pak patří mezi nejvýznamnější výrobce ovocných destilátů, zejména slivovice, v České republice i ve světě. Sledované období v této části práce je mezi roky 2008 a 2012. Při srovnávání jsou použity jako ukazatele dopadů hospodářský výsledek, celkové a zahraniční tržby a množství odvedených peněžních prostředků na spotřební dani z lihu.

Teoretický úvod a vymezení základních pojmů

17

2 Teoretický úvod a vymezení základních pojmů Tato část práce má za úkol uvést do základů problematiky daní. Nejprve provedeme základní rozdělení daní a následně se podrobněji zaměříme na daně nepřímé. U nepřímých daní poté bude hlavním tématem daň spotřební, jíž se tato práce zabývá.

2.1

Obecný úvod do daní

Daně jsou hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu. Základní definice daně zní následovně: „Daň je povinná, nenávratná, neekvivalentní, neúčelová platba do veřejného rozpočtu.“ (STEJSKAL, 2008, str. 7) Povinnost platit daň vyplývá ze zákona. Nenávratnost daně ji odlišuje od jiných druhů příjmů, jakými jsou například půjčky. Neekvivalentností se rozumí nemožnost poplatníka požadovat od státu protihodnotu za odvedenou daň. Neúčelovost daně je dána tím, že není dopředu známo, na co bude konkrétně využita. (STEJSKAL, 2008) Je potřeba zmínit, že mezi daně se počítají i cla, neboť také odpovídají jejich definici. Cla se platí při převozu zboží přes hranice a mají i další funkce, jako například ochranu domácího trhu před zahraniční konkurencí. (STEJSKAL, 2008) Daně lze klasifikovat dle různých hledisek a z různých úhlů pohledu. Dále jsou uvedena běžná členění daní. 2.1.1

Členění daní

Jako základní rozdělení daní je považováno členění podle dopadu na poplatníka. Z tohoto hlediska se daně třídí na přímé a nepřímé. Přímé daně platí poplatník na úkor svého důchodu a nemůže je přenést na jiný subjekt. (STEJSKAL, 2008) Do této skupiny daní patří daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí. (BUSINESSINFO.CZ, 2012) U nepřímých daní platí poplatník prostřednictvím daňového plátce. Samotná daň je promítnuta do ceny nakupovaných statků a služeb. Je tedy o ni navýšena konečná cena daného statku. Subjekt platící nepřímou daň ji neplatí z vlastního důchodu, ale přenáší ji na subjekt jiný. Do skupiny nepřímých daní patří daň z přidané hodnoty a spotřební daně. (STEJSKAL, 2008) Dalším typem rozdělení daní je členění dle objektu daně. Toto členění rozděluje daně podle toho, co má být podrobeno zdanění. Běžně se takto daně člení na daně důchodové, daně ze spotřeby, daně majetkové, daně z hlavy a daně výnosové. (STEJSKAL, 2008) Důchodové daně jsou uvaleny na důchody poplatníka, ať už v peněžní či naturální podobě. Daně ze spotřeby postihují buď veškerou spotřebu, nebo spotřebu určitých skupiny výrobků. Daně majetkové se vztahují k nemovitostem i movitému majetku, a to buď k jejich držbě, nebo nabytí. Výnosové daně jsou odhadovány a jejích výše se stanovuje podle vnějších znaků výdělečné činnosti. (ŠIROKÝ, 2008) Daň z hlavy je specifická v tom, že je uložena každému

18


poplatníkovi bez rozdílu. V České republice se však v současnosti žádná taková daň nevyskytuje. (STEJSKAL, 2008) Podle Širokého (2008) se do této skupiny také někdy zařazují tzv. daně kapitálové, které se vztahují ke stavu, který existuje k určitému datu (např. daň z nemovitosti) a daně tokové, které naopak postihují změnu v množství zdaňovaného předmětu za určité období (např. příjmy za zdaňovací období). Třetím způsobem rozdělení daní je členění dle adresnosti, také nazýváno členění podle platební schopnosti. Rozděluje daně na osobní a na daně in rem, neboli na věc. Osobní daně jsou adresné a zohledňují schopnost daného poplatníka daň platit. Mezi tyto daně patří například daň z příjmu fyzických osob. Oproti tomu daně na věc schopnost platit nezohledňují. Typickými příklady jsou daně spotřební či daň z přidané hodnoty. (STEJSKAL, 2008) Daně můžeme třídit též podle druhu sazby daně. Při tomto způsobu členění rozlišujeme daně podle vztahu mezi výší daně a velikostí daňového základu. Rozlišujeme daně bez vztahu ke zdaňovanému základu, daně specifické a daně ad valorem. U daní bez vztahu ke zdaňovanému základu je výše daně vyměřena každému poplatníkovi bez ohledu na to, jaký je jeho základ daně. Mezi tyto daně patří daně paušální nebo daň z hlavy. Specifické daně jsou ustanoveny podle množství jednotek základu daně. Zde se může jednak jak o naturální jednotky (např. krabička cigaret) nebo množství dané vlastnosti v základu daně (např. obsah etanolu v alkoholickém nápoji). Mezi tyto daně patří daň spotřební, daň z nemovitostí. Daně ad valorem jsou stanoveny podle hodnoty daňového základu. Do této skupiny patří daň z přidané hodnoty či daň z příjmu. (STEJSKAL, 2008) Dalším významným rozdělením daní je členění podle stupně progrese. Daně se tak rozdělují podle změny míry zdanění s růstem důchodu daňového poplatníka. U proporcionálních daní se míra zdanění s růstem důchodu poplatníka nemění. Progresivní daň zohledňuje růst důchodu a to tak, že s rostoucím důchodem roste i míra zdanění poplatníka. Příkladem progresivní daně může být daň důchodová, konkrétně daň z příjmu fyzických osob. V České republice platila do roku 2007, kdy byla uzákoněna jednotná sazba daně, čímž se změnila na daň proporcionální. Opakem daně progresivní je daň regresivní, kdy s rostoucím důchodem míra zdanění klesá. (STEJSKAL, 2008)

2.2

Nepřímé daně

Nepřímé daně, jak již bylo řečeno, jsou placeny a vybírány v cenách zboží a služeb, nebo také pronájmů. Ke zdanění tak dochází při samotném nákupu či spotřebě daného zboží či služby. Z tohoto důvodu jsou také někdy označovány jako daně spotřební. (ŠIROKÝ, 2008) U tohoto typu daní pracujeme s pojmy plátce a poplatník daně. Oproti daním přímým, kde je osoba poplatníka totožná s osobou plátce, se zde jedná o dva odlišné subjekty. Plátcem daně je ten subjekt, který má zákonnou povinnost daň vybrat a odvést finančnímu úřadu (typicky obchodník, poskytovatel služby). Poplatníkem je pak subjekt, který nese samotné daňové břemeno, tedy fakticky platí (typicky


19

spotřebitel). Prakticky se však daňové břemeno zčásti týká i plátce, neboť na něj také dopadnou důsledky daně, například ve formě snížených tržeb. (ŠIROKÝ, 2008) Podle Širokého (2008) jsou nepřímé daně neadresné a nezohledňují tedy důchodovou či majetkovou situaci poplatníka. Dále se dělí na všeobecné a akcízy. Všeobecné nepřímé daně jsou uvalovány na velké skupiny zboží a služeb a jejich výše je stanovena ad valorem. Akcízy jsou naopak konstruovány jako specifické daně, tedy podle množství jednotek daňového základu, a postihují pouze vybrané skupiny výrobků. Mezi nepřímé daně v České republice patří daň z přidané hodnoty, spotřební daně a ostatní nepřímé daně, které zahrnují například poplatky za znečištění vzduchu či vody, nebo poplatky za odpad. (BUSINESSINFO.CZ, 2012) Podle Širokého (2008) patří do soustavy nepřímých daní České republiky také daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Tyto daně jsou souhrnně označovány jako tzv. ekologické daně a mají platnost od 1. 1. 2008. 2.2.1

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je všeobecnou nepřímou daní. Podstatou této daně je zdanění přidané hodnoty zboží nebo služby, přičemž přidaná hodnota je taková hodnota, jakou plátce daně svojí činností přidal k hodnotě nakoupeného polotovaru. Tento princip tedy zabraňuje duplicitnímu zdanění, neboť daň dopadá pouze na novou výrobu či zpracování. (ŠIROKÝ, 2008) DPH podléhá harmonizaci v rámci Evropské Unie a dle Širokého (2012) ji Soudní dvůr EU charakterizuje jako:  Obecnou daň ze spotřeby aplikovanou na zboží a služby postupně až do fáze prodeje včetně;  Daň přímo úměrnou ceně zboží a služeb, která je nezávislá na počtu uskutečněných transakcí proběhnutých během výroby a distribuce předcházející konečnému prodeji zboží nebo služby;  Daň vybíranou poté, co byla odečtena daň ze zboží a služeb na vstupu příslušné výrobní nebo distribuční fáze. V českém právním řádu je DPH ukotvena v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Dle tohoto zákona je pak předmětem daně:  Dodání zboží nebo převod nemovitosti  Poskytnutí služby za úplatu  Pořízení zboží z jiného členského státu EU  Dovoz zboží ze třetích zemí Plátcem DPH je fyzická či právnická osoba se sídlem, provozovnou nebo místem podnikání registrovaná jako plátce DPH. Povinnost registrace vzniká těm subjektům, u kterých překročil obrat za posledních 12 měsíců částku 1 000 000 Kč. Po-

20


platníkem DPH je pak každá fyzická či právnická osoba při nákupu většiny druhů zboží a služeb. (STEJSKAL, 2008) V České republice se uplatňují dvě sazby daně, a to sazba základní a sazba snížená. S platností od 1. 1. 2013 je výše základní sazby 21 % a výše snížené sazby 15 %. (MFČR, 2013) Většina zboží a služeb je daněna základní sazbou. Sníženou sazbou se daní určité vybrané výrobky a služby. Podle Stejskala (2008) se snížená sazba vztahuje na potraviny, léky, tiskoviny, hromadnou pravidelnou osobní dopravu, pohřební služby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací služby, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla. V souvislosti se změnou zákona o DPH platnou od 1. 1. 2013 se již snížená sazba daně nevztahuje na dětské pleny a některé zdravotnické prostředky, jejichž zařazení bylo v rozporu s legislativou EU. (MFČR, 2013) 2.2.2

Spotřební daně

Spotřební daně, nebo také akcízy, jsou skupinou několika daní uvalených na vybrané výrobky či služby. Od ostatních daní je odlišuje zejména to, že jsou selektivní, ve své podstatě diskriminující a jejich sazba je nejčastěji stanovena podle množství jednotek základu daně. Dalším odlišujícím prvkem oproti všeobecným daním ze spotřeby, například DPH, je fakt, že důvodem jejich zavedení není pouze prostá potřeba zvýšit příjmy státního rozpočtu. Často jsou spotřební daně zdůvodňovány potřebou omezit spotřebu strategických surovin či snížit konzumaci výrobků, které jsou považovány za zdraví a společnosti škodlivé. Mezi ve světě nejčastější spotřební daně můžeme zařadit například zdanění alkoholických nápojů, tabákových výrobků, motorových vozidel, hazardu, znečištění vody či ovzduší apod. (CNOSSEN, 2005) Jak již bylo naznačeno, důvodů k zavedení spotřebních daní je hned několik. Nejzákladnějším a prvotním důvodem byla historicky potřeba zvýšit příjmy státu. Zboží jako tabák, alkohol nebo pohonné hmoty se ukázalo pro tyto účely vhodné, neboť má vysoký objem tržeb a nízký počet výrobců, což usnadňuje výběr daně. K těmto typům zboží také existuje málo substitutů, což udržuje vysokou poptávku navzdory zvýšení cen v důsledku zdanění. Dalším často zmiňovaným důvodem je postihnutí externalit, tedy negativních vlivů, kterými výrobci nebo spotřebitelé zdaňovaných produktů poškozují ostatní. Spotřebitelé by tak měli v ceně těchto škodlivých produktů platit náklady, které svým chováním ostatním způsobují. Toho je pak dosáhnuto právě prostřednictvím spotřebních daní. Třetím důvodem je snaha odrazovat od konzumace určitých výrobků. Například zvýšení spotřební daně z cigaret může být zdůvodňováno snahou odradit obyvatelstvo od kouření. Spotřební daně jsou také často využívány při regulaci nejrůznějších nákladů spojených se silniční dopravou. Jejich účelem je pokrýt náklady plynoucí z údržby a oprav silnic, stejně jako negativní externality, kterými jsou například zácpy, znečištění ovzduší, hluk či dopravní nehody. K těmto účelům slouží silniční daň či právě daně z pohonných hmot. (CNOSSEN, 2005)


21

Stejně jako DPH i spotřební daně v České republice podléhají harmonizaci v rámci EU. V současné době jsou podle směrnic vymezeny tyto spotřební daně:  Daň z minerálních olejů  Daň z lihu  Daň z piva  Daň z vína a meziproduktů  Daň z tabákových výrobků Plátci daně jsou provozovatelé tzv. daňových skladů. Daňový sklad je objekt, ve kterém se výrobky podléhající dani vyrábí, skladují, zpracovávají, přijímají či odesílají. (ŠIROKÝ, 2008) Samotná daň se stává splatnou, jakmile zboží opustí daňový sklad a je uvedeno do volného oběhu. Sazba daně je přitom stanovena pevně, s výjimkou daně z cigaret, kde je použita sazba kombinovaná. (STEJSKAL, 2008) „U daně z minerálních olejů jsou předmětem daně motorové benziny, střední oleje, těžké plynové oleje, těžké topné oleje a další minerální oleje určené kódem. Základem daně je poté množství minerálních olejů v 1000 litrech.“ (ŠIROKÝ, 2008, str. 195) Předmětem daně z lihu je líh obsažený v jakémkoliv výrobku. Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu. Pro líh z pěstitelského pálení je pak určena snížená sazba daně. (ŠIROKÝ, 2008, str. 195) „U daně z piva je předmětem pivo, které je pro účely zákona definováno jako výrobek vedený pod příslušnou nomenklaturou obsahující více než 0, 5 % (objemových) alkoholu. Základem daně je množství piva v hektolitrech. Kromě základní sazby daně existuje 5 snížených sazeb pro malé nezávislé pivovary, které mají maximální roční výrobu piva 200 000 hektolitrů“. (ŠIROKÝ, 2008, str. 195) Daň z vína a meziproduktů se vztahuje na vína, fermentované nápoje a meziprodukty vedené pod příslušným kódem nomenklatury, jež obsahují více než 1,2 % alkoholu, zároveň však méně než 22 % alkoholu. Víno je rozlišováno na tiché a šumivé, přičemž na tiché víno je od roku 2000 uvalena nulová sazba daně. Daňovým základem je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. (ŠIROKÝ, 2008, str. 195) Předmětem daně z tabákových výrobků jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. U doutníků a cigarillos je základem daně množství v kusech. U tabáku ke kouření je základ daně vyjádřen jako množství v kilogramech. Oproti tomu u cigaret má daňový základ dvě složky. Procentní část daně má daňový základ konečnou spotřebitelskou cenu a pevná část daně má daňový základ množství vyjádřené v kusech. (ŠIROKÝ, 2008, str. 195)

22


2.2.3

Ekologické daně

Ekologické daně byly v České republice zavedeny k 1. 1. 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Podnětem k zavedení těchto daní byla směrnice Rady 2003/96/ES. V současné době u nás existují tři ekologické daně, a to:  Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů  Daň z pevných paliv  Daň z elektřiny Plátcem těchto daní je dodavatel a daňová povinnost vzniká dnem dodání konečnému spotřebiteli. (ŠIROKÝ, 2008) Základem daně z elektřiny je spotřeba v MWh a sazba daně pak činí 28, 30 Kč na MWh. Elektřina získaná ze sluneční, větrné, geotermální nebo vodní energie, vyrobená z biomasy, důlního plynu či palivových článků je od daně osvobozena. (STEJSKAL, 2008) Daň z pevných paliv se vztahuje na hnědé i černé uhlí, brikety, koks, polokoks a ostatní uhlovodíky, jsou-li využívány k výrobě tepla. Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla. Sazba daně pak činí 8,50 Kč na GJ. (STEJSKAL, 2008) U daně z plynu existuje více sazeb rozdělených podle způsobu jeho použití. Nejvyšší je u plynu určeného k pohonu motorů a činí 264,80 Kč na MWh. U ostatních plynů je sazba 30,60 Kč na MWh. (ŠIROKÝ, 2008)


23

3 Analýza situace na trhu lihovarů Tato kapitola je zaměřena na analýzu situace na trhu lihovarů v letech 2004-2012 a porovnání změn mezi obdobím před zvýšením sazby daně z lihu (tedy před rokem 2010) a posléze po zvýšení této sazby (rok 2010 a dále). Zabývá se rozborem vývoje cen, spotřeby, dovozu a vývozu lihovin a množství vybraných prostředků na spotřební dani z lihu. V úvodu kapitoly jsou uvedeny subjekty, které se vyskytují na tuzemském trhu s lihovinami. V období mezi roky 2004 a 2009 se na lihoviny vztahovala sazba daně platná od 1. 1. 2004 a činící 26 500 Kč/hl etanolu. Snížená sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení činila polovinu základní sazby, konkrétně 13 300 Kč/hl etanolu. (DENKSTEIN, 2004) Od 1. 1. 2010 začala platit nová sazba daně z lihu. Její výše byla stanovena na 28 500 Kč/hl etanolu. Snížená sazba pro líh v ovocných destilátech z pěstitelského pálení byla určena na 14 300 Kč/hl etanolu. (Celní správa ČR, 2010) Zároveň se spotřební daní se zvýšila i sazba DPH, která byla nově stanovena na 20 % oproti původním 19 %. (BUSINESSINFO.CZ, 2009) Od 1. 1. 2013 pak činí základní sazba DPH 21 %. (MFČR, 2013)

3.1

Vymezení subjektů na trhu lihovin

Co se týče nabídkové strany trhu lihovin, tak v České republice existuje několik velkých a velké množství malých výrobců lihovin. Nejvýznamnější výrobce a dovozce lihovin sdružuje Unie dovozců a výrobců lihovin České republiky. Unie byla založena 19. 4. 1994 a jejím cílem je „podporovat a hájit společné zájmy a zastupovat své členy vůči vnějším subjektům v tuzemsku i zahraničí.“ (UVDL, 2012, O Unii)V současné době má 12 členů, kteří dohromady reprezentují více než 81 % trhu s lihovinami. Mezi její členy patří významní výrobci jako Bohemia Sekt, s.r.o., Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a.s., Rudolf Jelínek, a.s., Stock Plzeň Božkov, s.r.o. a dále významní dovozci Brown-Forman Czech & Slovak republics, s.r.o., Global Spirits, s.r.o a Remy Cointreau Czech Republic, s.r.o. Je však nutné zmínit, že významní dovozci lihovin Brown-Forman, Remy Cointreau a Global Spirit přistoupili do unie až k 1. 1. 2011 a jejich vliv lze tedy hodnotit až v období od roku 2011. (UVDL, 2012, Členové) Poptávkovou stranu na trhu lihovin představují koneční spotřebitelé, fyzické osoby starší 18 let, ke kterým se lihoviny dostávají převážně prostřednictvím maloobchodních sítí. K 31. 12. 2011 bylo na území České republiky evidováno 10, 5 mil. obyvatel. Z toho obyvatel starších 18 let bylo 8 668 769, tedy 82,5 % celkové populace ČR. (ČSÚ, 2012)

24

3.2


Vývoj cen

Vývoj cen na trhu lihovin je velmi těžké přesně zachytit, neboť lihovin je velké množství lišící se významně kvalitou i cenou. Je tedy potřeba určitého zjednodušení, kdy se zaměříme pouze na jeden druh lihoviny, která bude reprezentovat celek. Aby byla co nejpřesněji zachycena situace v České republice, bude se tato kapitola zabývat vývojem cen destilátu Božkov Tuzemský, neboť jde o nejkonzumovanější lihovinu u nás. (TÝDEN.CZ, 2012) Data jsou vždy brána za prosinec daného roku. Data pro roky 2011 a 2012 jsou dopočítána podle indexu spotřebitelských cen alkoholických nápojů. Jak je patrno z grafu níže, oproti roku 2004, kdy za litr tuzemáku zaplatil spotřebitel 176 CZK, vzrostla cena o téměř 27 % až na 224 CZK/l v roce 2012. (ČSÚ, 2012)

Graf 1.

Vývoj cen Tuzemáku v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

Jak k tomuto nárůstu docházelo lze lépe vidět v následujícím grafu, který ilustruje procentuální změny v ceně Tuzemáku v tomto období. Průměrné tempu růstu cen činilo 3,1 % za rok, nicméně je vidět, že docházelo k velkým výkyvům v procentuálním nárůstu ceny, kdy např. v roce 2006 došlo dokonce ke snížení ceny o 0,27 %.


Graf 2.

25

Míra inflace v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

Při porovnání míry inflace u Tuzemáku a úhrnné míry inflace v letech 2004-2012 je možné pozorovat výrazné odchylky. Z toho lze usuzovat, že změny cen lihovin ve sledovaném období neodráží pouze všeobecný růst cen, ale i specifické vlivy jedinečné pro tento trh, jako je změna cen vstupních surovin, rostoucí či klesající poptávka po lihovinách, změny v legislativě apod. K největším rozdílům oproti úhrnné míře inflace došlo v letech 2005, 2006 a 2010. V roce 2005 byla míra inflace u Tuzemáku vyšší o 4 procentní body oproti úhrnné míře. Naproti tomu v roce 2006 byla u Tuzemáku míra inflace dokonce záporná, i když úhrnná míra činila 2,5 %. Pravděpodobně byly tyto odchylky způsobeny růstem a následným poklesem cen vstupů v kombinaci s rostoucí domácí poptávkou po lihovinách. Podstatný rozdíl v relativním růstu cen se pak projevil v roce 2010, kdy po celosvětové hospodářské recesi činila úhrnná míra inflace pouhého 1,5 %, zatímco cena Tuzemáku vzrostla o celých 5,85 %. Tento růst byl s vysokou pravděpodobností způsoben navýšením sazby spotřební daně z lihu, nicméně roli v něm mohl hrát i růst cen základních surovin pro výrobu lihovin.

26

3.3


Spotřeba

Situace ohledně spotřeby lihovin byla mezi lety 2004 a 2009 pro výrobce velmi výhodná. Jak je patrno z následujícího grafu, spotřeba destilátů mezi těmito lety rostla.

Graf 3.

Spotřeba lihovin na obyvatele za rok (2004-2011) Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

Jediný pokles byl z 8,2 l /osobu/rok v roce 2007 na 8,07 l/osobu/rok v roce 2008. (ČSÚ, 2012)Tento pokles byl velmi pravděpodobně zapříčiněn celosvětovou ekonomickou recesí v tomto období. Nicméně v roce 2009 dosahovala spotřeba opět 8,17 l/osobu/rok, tedy téměř úrovně roku 2007. (ČSÚ, 2012)Celkově tedy spotřeba od roku 2004 do roku 2009 vzrostla o 7,5 %. Průměrný roční růst pak činil 1,46 %. Výrobci tak mohli navyšovat objem výroby a dovozci objem dovezených lihovin, neboť existovala rostoucí poptávka po jejich produktech. Mezi lety 2009-2011 spotřeba lihovin značně poklesla, jak lze vidět v grafu výše. Rapidní pokles nastal v roce 2010. Spotřeba se snížila z hodnoty 8,17 l/osobu/rok v roce 2009 na pouhých 7,01 l/osobu/rok v roce 2010. Právě v tomto roce byla zavedena vyšší sazba daně z lihu, konkrétně vzrostla o 7,5 % oproti minulé výši sazby. To pravděpodobně způsobilo růst cen lihovin a následný pokles poptávky. Svou roli však nejspíše hrála i pomalu odeznívající hospodářská krize, a nelze vyloučit ani nárůst cen základních surovin potřebných pro výrobu lihovin, jenž mohl mít také vliv na výši cen destilátů. Tento klesající trend pak pokračoval i v roce 2011, kdy došlo k dalšímu poklesu až na hodnotu 6,91 l/osobu/rok. (ČSÚ, 2012) Rokem 2009 tak skončil trend rostoucí spotřeby, který trval od roku 2004, a výrobci i dovozci byli nuceni se vypořádat se sníženou tuzemskou poptávkou. Celkový pokles spotřeby mezi lety 2009-2011 pak činil v relativním vyjádření 15,4 % při průměrném ročním poklesu 8 %.


3.4

27

Import

I přes množství tuzemských lihovarů bylo do České republiky ve sledovaném období dovezeno značné množství destilátů. Bohužel údaje Českého statistického úřadu o dovozu lihovin jsou uváděny v peněžním vyjádření a je tak nutné vzít v potaz vliv změn měnových kurzů na tyto hodnoty. Při pohledu na vývoj kurzu koruny vůči měnám hlavních dovozních zemí, tedy libře, dolaru a euru, je patrné, že koruna od roku 2004 do poloviny roku 2008 značně posilovala. (ČNB, 2013) Peněžní hodnota dovezených lihovin v CZK v tomto období tak i při stejném fyzickém množství klesala. Z toho vyplývá, že poklesy v množství dovezených lihovin nebyly natolik výrazné a naopak vzrůsty byly výraznější. Celkové množství importovaných lihovin mezi lety 2004 a 2009 tak pravděpodobně rostlo, což odpovídá rostoucí spotřebě destilátů v ČR. Z grafu je patrné, že mezi lety 2004 a 2005 došlo k poklesu hodnoty dovezených lihovin ze zhruba 2 mld. CZK na pouhých 1,8 mld. CZK. (ČSÚ, 2012). Tento pokles hodnoty dovážených destilátů byl pravděpodobně způsoben právě posilující korunou. Tomu nasvědčuje i rostoucí tuzemská poptávka v tomto období, která by spíše měla vést k většímu objemu dovozu. V dalších letech pak hodnota dovozu rostla až na téměř 2,1 mld. CZK v roce 2008. V roce 2009 dochází k poklesu na 1,9 mld. CZK. (ČSÚ, 2012)Tento pokles dovozu způsobila nejspíše celosvětová hospodářská krize, která omezila schopnost dovozců dodávat zboží na český trh. Kurzové změny zde měly jistě také vliv, ale oproti předchozím rokům byl ten vliv malý, neboť výkyvy v kurzech nebyly natolik markantní.

Graf 4.

Hodnota dovezených lihovin v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

V období mezi roky 2009 a 2012 se hodnota dovozu lihovin značně měnila. Kurzy koruny vůči měnám dovozních států však byly stabilnější. Konkrétně kurz CZK/EUR se kromě začátku roku 2009, kdy činil téměř 29 CZK/EUR, pohyboval

28


mezi 26 a 24 CZK/EUR. Kurz CZK/GBP se pohyboval mezi 32 a 27 CZK/GBP a kurz CZK/USD kolísal mezi 22 a 17 CZK/USD. (ČNB, 2013)Údaje v peněžních jednotkách tak tomto období lépe odpovídají reálnému dovezenému množství. Do roku 2010 pokračoval pokles započatý v roce 2008, přičemž hodnota dovezených destilátů v roce 2010 činila pouze 1,77 mld. CZK. Nejspíše šlo o dozvuky celosvětové ekonomické recese. Od tohoto roku však došlo ke změně trendu a hodnota importu začala růst. V roce 2011 byla hodnota dovezených lihovin 1,98 mld. CZK a roku 2012 činila již 2,13 mld. CZK. (ČSÚ, 2012)Došlo tak k návratu na hodnotu z roku 2008. I po zohlednění vývoje měnových kurzů tak je jasné, že množství dovezených lihovin rostlo. Tento růst dovozu byl reakcí na oživení světové ekonomiky. Při klesající spotřebě však poukazuje na pravděpodobný pokles prodejů destilátů od tuzemských výrobců, jejichž místo zabraly dovážené lihoviny. Celkový růst od roku 2009 do roku 2012 pak činil 10,5 % při průměrném ročním růstu 3,4 %. Tento vývoj dále zhoršoval situaci tuzemských výrobců, kteří se museli potýkat se zahraniční konkurencí. Nejvíce lihovin bylo mezi lety 2004-2009 do České republiky dováženo z Velké Británie, a to v celkové hodnotě 1,74 mld. CZK. Mezi další velké dovozce patří hlavně evropské státy jako Německo, Irsko, Francie, Řecko, Finsko, Itálie a Nizozemsko. Do první desítky dovozců se dostaly také Spojené státy a Mexiko. Celkově byly v tomto období do České republiky dovezeny lihoviny v hodnotě 11,8 mld. CZK ze 103 států světa. (ČSÚ, 2012)Prvních deset největších dovozců se přitom na této částce podílelo z 83 %. Údaje v grafu jsou přepočítány na hodnotu za rok, pro lepší porovnání s nestejně dlouhými obdobími.

Graf 5.

Dovoz lihovin dle zemí původu Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

Co se týče zemí, ze kterých byly do České republiky dováženy lihoviny v období let 2010-2012, převažují stále evropské státy v čele s Velkou Británií. Mezi prvních deset států s největší hodnotou dovozu se dostaly i Spojené státy a Mexiko. Dová-


29

ženo bylo z 95 států světa a celková hodnota dovezených destilátů v tomto období činila 5,9 mld. CZK, přičemž prvních deset největších dovozců se na této částce podílelo z 81,6 %. (ČSÚ, 2012) Oproti minulému sledovanému období došlo k poklesu dovozu z Řecka a nárůstu dovozu ze Slovenska, které se dostalo do první desítky největších dovozců.

3.5

Export

Tuzemští výrobci lihovin v letech 2004-2012 vyvezli významné množství destilátů do zahraničí. Data o exportu jsou však u Českého statistického úřadu, stejně jako u dovozu, uváděna v peněžní hodnotě. Nemusíme zde však počítat s měnovými kurzy, neboť ceny lihovin vyrobených v tuzemsku jsou rovnou uváděny v CZK. Tyto údaje tak mají větší vypovídací hodnotu, i když nelze vyloučit vliv inflace na uváděné hodnoty. Silná koruna však stále může na export působit negativně, jelikož způsobuje vývozcům pokles zahraničních tržeb v CZK. Mezi roky 2004 a 2009 vykazovala hodnota exportu destilátů určité výkyvy, nicméně celkově rostla. Největší výkyvy, jak je patrno z grafu níže, proběhly mezi lety 2004 a 2006.

Graf 6.

Hodnota exportovaných lihovin v letech 2004-2012 Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

Mezi těmito lety vzrostla hodnota vývozu ze 773,4 mil. CZK v roce 2004 na 1 mld. CZK v roce 2005, načež opět klesla na hodnotu 767,1 mil. CZK v roce 2006. Po tomto roce se vývoz ustálil a jeho hodnota pomalu rostla až na 983,8 mil. CZK v roce 2008. V roce 2009 pak následoval mírný pokles na 894,1 mil. CZK. (ČSÚ, 2012). Vzrůst exportu v roce 2005 se kryje s poklesem importu. Byl tak pravděpodobně způsoben velmi dobrou situací domácích výrobců, kteří nejenže zvládli pokrýt z větší části domácí poptávku, ale byli i schopni expandovat na zahraniční trhy. Následný pokles v roce 2006 ukazuje na to, že se jednalo o výjimečný rok a muselo

30


tak dojít ke korekci. Růst mezi lety 2006-2008 potvrzuje dobrou situaci domácích výrobců, kteří byli schopni zvyšovat množství destilátů vyvážených za hranice. Pokles roku 2009 pak byl způsoben ekonomickou recesí. Celkový procentuální nárůst vývozu mezi lety 2004-2009 pak činil 15,6 %, přičemž průměrný roční růst činil 2,94 %. Od roku 2009 hodnota exportu destilátů roste. Z počáteční hodnoty roku 2009, 894 mil. CZK, vzrostla na 1,2 mld. CZK v roce 2012. Malý pokles byl zaznamenán v roce 2011, kdy z hodnoty 1 mld. CZK roku 2010 došlo ke snížení na 961 mil. CZK. (ČSÚ, 2012)Celkově však došlo za toto období k nárůstu o 39,3 % při průměrném ročním růstu 11,7 %. Tento růst je poměrně snadno vysvětlitelný. Z důvodů poklesu spotřeby lihovin v České republice, a tedy i poklesu poptávky, se tuzemští výrobci snažili zvýšit tržby větším objem vývozu. Dalším důvodem mohla být snaha o snížení nákladů na daň z lihu, jejíž sazba byla od 1. 1. 2010 v ČR zvýšena, exportem do zemí s nižší sazbou této daně. Při pohledu na země, do kterých export směřoval v letech 2004-2009, je jasně vidět, že nejvíce lihovin bylo vyvezeno na Slovensko. Mezi další země v první desítce, do kterých směřoval export českých lihovin, patří nejen blízké státy jako Německo, Polsko, Nizozemsko, Maďarsko, Itálie, ale i například Spojené státy, Ukrajina, Kanada a Rusko. (ČSÚ, 2012)

Graf 7.

Export lihovin dle zemí spotřeby Zdroj: ČSÚ 2012, vlastní úpravy

Za celé období 2004-2009 byly vyvezeny lihoviny v hodnotě 5,3 mld. CZK do 111 států světa (ČSÚ, 2012), přičemž prvních deset největších odběratelů mělo na této hodnotě podíl téměř 95 %. Samotné Slovensko přitom tvoří z tohoto podílu celých 71,2 % hodnoty. Vývoz českých destilátů tak byl silně orientován na Slovensko, kam byly ročně průměrně vyvezeny lihoviny v hodnotě 600 mil. CZK. Mezi lety 2010-2012 bylo největším odběratelem opět Slovensko následováno evropskými státy, jako je Itálie, Německo a Polsko. Celkem byly v letech 2010 až


31

2012 vyvezeny lihoviny v hodnotě 3,26 mld. CZK do 90 států světa. (ČSÚ, 2012)Celých 91,3 % z této hodnoty směřovalo do první desítky států uvedených v grafu, a z toho potom 55 % na Slovensko. Oproti situaci před rokem 2010 tak došlo k většímu rozložení hodnoty vyvážených lihovin mezi jednotlivé státy, zejména pak došlo k poklesu vývozu na Slovensku (z průměrných 600 mil. CZK ročně na 546 mil. CZK ročně) a značnému nárůstu vývozu do Itálie (z průměrných 17,8 mil. CZK ročně na 133,8 mil. CZK ročně).

3.6

Příjmy z daně z lihu

Od 1. 1. 2004, kdy byla stanovena nová sazba daně z lihu v souladu se vstupem České republiky do EU, příjmy ze spotřební daně z lihu stoupaly až do roku 2007. Zatímco v roce 2004 bylo na dani z lihu vybráno 5,3 mld. CZK, v roce 2007 již činily státní příjmy z této daně 7,1 mld. CZK. V souvislosti s hospodářskou recesí v následujících letech příjmy mírně poklesly až na hodnotu 6,9 mld. CZK v roce 2009. (MFČR, 2007)Celkově však během období let 2004-2009 došlo k nárůstu vybraného množství peněz o 31,3 %. Zatímco v roce 2009 činila hodnota vybrané daně z lihu 6,9 mld. CZK, tak již v roce 2010 po zvýšení sazby daně došlo k poklesu o 400 mil. CZK na hodnotu 6,5 mld. CZK. V roce 2011 došlo ke zvýšení vybrané částky na 6,76 mld. CZK, nicméně množství vybraných peněz zůstává stále pod hranicí roku 2009, navzdory vyšší základní sazbě daně. (MFČR, 2011) Důvodem tohoto propadu v objemu vybraných prostředků, navzdory vyšší sazbě daně, je snížená poptávka po lihovinách na tuzemském trhu, která od roku 2010 klesá v návaznosti na růst cen lihovin. Tento růst pak byl částečně způsoben právě navýšením sazby daně, neboť producenti museli toto zvýšení promítnout do nákladů.

Graf 8. Příjmy státního rozpočtu z daně z lihu v letech 2004-2011 Zdroj: MFČR 2007, MFČR 2009, MFČR 2011, vlastní úpravy

32

3.7


Charakteristika změn na trhu

V předcházejících podkapitolách byla rozebrána situace na trhu lihovin mezi lety 2004-2012, přičemž od roku 2010 začala platit nová sazba spotřební daně z lihu. Tato část práce se zaměřuje na shrnutí a charakteristiku změn, ke kterým na trhu došlo. Hlavní změnou, kterou se tato práce zabývá, je právě zvýšení sazby u daně z lihu z 26 500 Kč/hl etanolu, platnou v letech 2004-2009, (DENKSTEIN, 2004) na 28 500 Kč/hl etanolu platnou od 1. 1. 2010. (Celní správa ČR, 2010) Snížená sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení se zvýšila z 13 300 Kč/hl etanolu (DENKSTEIN, 2004) na 14 300 Kč/hl etanolu. (Celní správa ČR, 2010) Došlo tedy ke zvýšení sazby o 2000, resp. 1000 Kč/hl etanolu. V relativním vyjádření se pak jedná o 7,5% nárůst. Zajímavé ovšem je, že toto zvýšení sazby paradoxně nepřineslo vyšší příjmy pro státní rozpočet. Zatímco v letech 2004-2009 příjmy z daně z lihu rostly, po uvalení vyšší sazby došlo k jejich poklesu. Pokud porovnáme objem vybraných peněžních prostředků z této daně v roce 2009 a 2010, zjistíme, že došlo k poklesu z 6,9 mld. CZK na 6,5 mld. CZK. V roce 2011 se sice příjmy zvýšily na 6,76 mld. CZK, nicméně stále zůstaly pod úrovní roku 2009. (MFČR, 2011) Tento fakt byl způsoben zejména výrazným poklesem domácí spotřeby lihovin, která je rozebírána o odstavec níže. Bylo tak prodáno menší množství lihovin a tím pádem i méně odvedeno na spotřební dani. Dalším důvodem nižšího množství vybraných peněžních prostředků bylo snížení obsahu alkoholu v destilátech některých výrobců v reakci na zvýšení sazby daně. (IHNED.CZ, 2011) Významnou změnou, ke které ve sledovaném období došlo, je i otočení trendu ve spotřebě lihovin. Do roku 2010 byl trend, až na malý výkyv v roce 2008, jednoznačně rostoucí. Spotřeba lihovin rostla průměrným ročním tempem 1,46 % a v roce 2009 dosahovala 8,17 l/osobu/rok. Avšak rokem 2010 došlo ve spotřebě k výrazné změně, kdy její úroveň klesla až na 7,01 l/osobu/rok a pokles pokračoval, byť méně výrazně, i v roce 2011, kdy hodnota spotřeby činila již jen 6,91 l/osobu/rok. Od roku 2009 tak spotřeba klesá průměrným tempem 8 % za rok. (ČSÚ, 2012) Důvod tohoto poklesu byl zřejmě růst cen lihovin ve spojení s dozníváním ekonomické krize, kdy se lidé snažili šetřit a raději nakupovali levnější varianty alkoholu, jako bylo pivo a víno. Růst cen také mohl způsobit přeliv části poptávky po lihovinách na černý trh. Ceny lihovin ve sledovaném období rostly průměrným ročním tempem 3,1 % a za celé období došlo k nárůstu o 27%. Při ilustraci na nejprodávanější české lihovině, Tuzemáku, došlo k nárůstu ceny ze 176 CZK/l v roce 2004 na 224 CZK/l v roce 2012. (ČSÚ, 2012) Docházelo však ke značným odchylkám při růstu cen v jednotlivých letech v porovnání s úhrnnou mírou inflace v ČR. Nejspíše byly tyto odchylky způsobeny růstem a následným poklesem cen vstupů v kombinaci s rostoucí domácí poptávkou po lihovinách. Podstatný rozdíl v relativním růstu cen se pak projevil v roce 2010, kdy po celosvětové hospodářské recesi činila úhrnná míra inflace pouhého 1,5 %, zatímco cena Tuzemáku vzrostla o celých 5,85 %. Ten-


33

to růst byl s vysokou pravděpodobností způsoben navýšením sazby spotřební daně z lihu, nicméně roli v něm mohl hrát i růst cen základních surovin pro výrobu lihovin. Hodnota importu lihovin do České republiky v letech 2004-2009 značně kolísala s maximem v roce 2008, kdy dosahovala 2,1 mld. CZK, a minimem v roce 2005, kdy činila 1,8 mld. CZK. V průměru za celé toto období pak klesala tempem 0,93 % ročně a roku 2009 činila 1,9 mld. CZK. Trend klesající hodnoty dovážených lihovin pokračoval i v roce 2010, kdy byla hodnota dovezených destilátů pouhých 1,77 mld. CZK. Je však třeba vzít v potaz i změny v měnových kurzech, které významně ovlivnily peněžní hodnotu dovezených lihovin vyjádřenou v CZK. Výkyvy v reálném dovezeném množství lihovin mezi lety 2004 a 2006 tak byly pravděpodobně mnohem menší a pokles v peněžním vyjádření byl způsoben změnami v měnových kurzech, kdy koruna významně posilovala oproti hlavním třem měnám států, z nichž byly destiláty dováženy. (ČNB, 2013)Naopak pokles dovozu mezi roky 2008 a 2010 byl nejspíše ovlivněn celosvětovou hospodářskou recesí. Změna nastala v roce 2011, kdy došlo k nárůstu dovozu, a tento trend pokračoval i v roce 2012. V tomto roce byly dovezeny lihoviny v celkové hodnotě 2,13 mld. CZK. Jelikož měnové kurzy byly po roce 2010 poměrně stabilní, můžeme předpokládat, že skutečně došlo k nárůstu fyzického množství dovezených lihovin. Tento růst dovozu byl reakcí na oživení světové ekonomiky. Při klesající spotřebě však poukazuje na pravděpodobný pokles prodejů destilátů od tuzemských výrobců, jejichž místo zabraly dovážené lihoviny. Původ dovezených lihovin pak během celého období 2004-2012 zůstal téměř beze změny, s největšími dovozci Velkou Británií, Německem, Irskem, Francií a dalšími evropskými státy. (ČSÚ, 2012) Objevily se i změny v exportu. Zatímco mezi roky 2004-2009 hodnota vyvezených lihovin kolísala mezi 767 mil. CZK a 1 mld. CZK s maximem v roce 2005 a minimem v roce 2006, tak od roku 2009 rostla průměrným tempem 11,7 % za rok až na 1,2 mld. CZK v roce 2012. Je tedy patrný nárůst vývozu v letech 20102012. Ten byl zapříčiněn zvyšující se orientací českých výrobců lihovin na export v reakci na klesající domácí poptávku po destilátech. Vliv mohla mít i snaha vyvážet do členských států EU, které mají nižší sazbu daně z lihu, čímž by výrobci snížili svoje náklady. Měnila se i skladba zemí, do nichž byly české destiláty vyváženy. Přestože stále převažoval vývoz na Slovensko, došlo k poklesu jeho podílu na celkové hodnotě vyvezených lihovin z 67,5 % v letech 2004-2009 na 50,2 % v letech 2010-2012. Naopak došlo k výraznému nárůstu vývozu do Itálie z pouhých 2 % celkové hodnoty vývozu v období 2004-2009 na 12,3 % v letech 2010-2012. (ČSÚ, 2012)

34

Dopady zvýšení spotřební daně z lihu u společností Rudolf Jelínek a Stock Plzeň

4 Dopady zvýšení spotřební daně z lihu u společností Rudolf Jelínek a Stock Plzeň Tématem této kapitoly je uvedení dvou významných tuzemských lihovarů, srovnání jejich situace v období před a po zvýšení sazby daně z lihu a následné porovnání dopadů tohoto zvýšení na dané podniky. Konkrétně se tato práce zabývá roky 2008 až 2011. Mezi významné tuzemské lihovary patří mnoho členů Unie výrobců a dovozců lihovin, nicméně tato práce se zaměřuje na lihovarnickou společnost Rudolf Jelínek, a.s. a Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. Tyto společnosti byly vybrány, jelikož Stock Plzeň je největším tuzemským výrobcem lihovin a Rudolf Jelínek patří mezi nejvýznamnější výrobce ovocných destilátů, zejména slivovice, v České republice i ve světě.

4.1 4.1.1

Rudolf Jelínek, a.s. O společnosti

„Akciová společnost RUDOLF JELÍNEK se zabývá výrobou alkoholických nápojů, zejména destilátů. Tradice výroby ovocných destilátů ve Vizovicích sahá až do roku 1585. Samotná společnost vznikla na konci předminulého století, v roce 1894. Výrobky společnosti jsou známy ve všech koutech České republiky ale také ve světě. Na tradici vývozu výrobků do zahraničí, kterou Rudolf Jelínek započal vývozem košer destilátů na zámořské trhy v USA již v roce 1934, navazuje společnost i nyní. Vlajkovou lodí společnosti je slivovice, kterou vyrábí v několika variantách (bílá, zlatá, jubilejní, kosher, atd.) Dále produkuje značkové ovocné destiláty té nejvyšší kvality jako hruškovice, meruňkovice, třešňovice nebo jablkovice. Prémiovými výrobky jsou kosher destiláty, při jejichž výrobě nebyly použity suroviny, výrobní zařízení a postupy, které by odporovaly předpisům židovské víry. Výroba kosher destilátů probíhá za dozoru zástupce ortodoxní unie amerických rabínů. Kosher certifikát udělený americkou Ortodoxní Unií potvrzuje nejvyšší kvalitu tohoto destilátu.“ (RUDOLF JELÍNEK, 2012, O firmě) 4.1.2

Změny situace ve společnosti

Při pohledu na situaci ve společnosti se prvně zaměříme na její hospodářský výsledek. V roce 2008 činil 41,5 mil. CZK pře zdaněním, avšak od té doby neustále klesal, až na hodnotu 22,5 mil. CZK za rok 2011. Toto bylo zapříčiněno mnohými faktory, mezi něž lze mimo jiné zařadit nastupující celosvětovou recesi, investice do dlouhodobého majetku, zvýšení sazby spotřební daně z lihu v ČR a zavedení eura na Slovensku. (VÝROČNÍ ZPRÁVY RUDOLFA JELÍNKA, 2008-2011)


35

Graf 9. Výsledek hospodaření před zdaněním (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy

Graf 10. Tržby za vlastní výrobky (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy

Vývoj tržeb za vlastní výrobky ve sledovaném období má až do roku 2010 klesající trend. Během této doby došlo k poklesu z 363,7 mil. CZK roku 2008 na 292,5 mil. CZK v roce 2010. Během roku 2011 pak došlo k nárůstu o 19 % na 348 mil. CZK. (VÝROČNÍ ZPRÁVY RUDOLFA JELÍNKA, 2008-2011)Pokles mezi roky 2008 a 2010 byl způsoben zejména celosvětovou hospodářskou recesí v letech 2008 a 2009 a následně prohlouben zvýšením sazby daně z lihu s platností od 1. 1. 2010. Nicméně je patrné, že společnost se s poklesem poptávky dokázala vyrovnat a v roce 2011 již tržby činily 348 mil. CZK a byly tedy téměř na úrovni roku 2008.

36


Můžeme však pozorovat, že i přes nárůst tržeb v roce 2011 dále pokračoval pokles zisku. Tržby se dají dále rozdělit na domácí a zahraniční. Zahraniční tržby přitom činí nezanedbatelnou část celkových tržeb za vlastní výrobky. Jak je patrné z grafu, jediný pokles exportu nastal v roce 2009, pravděpodobně v souvislosti s celosvětovou recesí a tudíž poklesem zahraniční poptávky. Po roce 2010 dokonce dochází k růstu tržeb ze zahraničí až na 10,9 mil. CZK v roce 2011. (VÝROČNÍ ZPRÁVY RUDOLFA JELÍNKA, 2008-2011) Podíl exportu na celkových tržbách byl pro společnost nezanedbatelný, neboť se po celé sledované období pohyboval mezi 23 % až 34 %. (VÝROČNÍ ZPRÁVY RUDOLFA JELÍNKA, 2008-2011)Zejména v roce 2010 po růstu daně z lihu a poklesu domácí poptávky měly pro společnost zahraniční tržby významnou roli, neboť pomohly zmírnit dopady negativního vývoje na domácím trhu. Zvýšený podíl exportu zůstal i v roce 2011, což poukazuje na větší zaměření společnosti na zahraniční trh z důvodu nedostatečné domácí poptávky.

Graf 11. Procentuální podíl exportu na tržbách (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy

Pro účely této práce je podstatné i množství odvedených peněžních prostředků na spotřební dani. V letech 2008 a 2009 bylo odvedené množství téměř totožné a činilo 307 resp. 301 mil. CZK. Malý pokles ve vybraném množství byl způsoben klesajícími tržbami z důvodu hospodářské recese. Výrazný rozdíl však nastal roku 2010, kdy navzdory zvýšené sazbě bylo na spotřební dani z lihu vybráno pouhých 230 mil. CZK. Důvodem byl celkový podstatný pokles domácí spotřeby lihovin, který způsobil další klesání tržeb na tuzemském trhu. V roce 2011 v souvislosti s růstem tržeb byl na dani z lihu odveden již větší objem peněžních prostředků, celkově 276,4 mil. CZK. Stále však nedosahoval úrovně roku 2008. Společnost tak


37

pravděpodobně v reakci na zvýšení sazby daně snížila množství čistého lihu ve svých výrobcích. (VÝROČNÍ ZPRÁVY RUDOLFA JELÍNKA, 2008-2011)

Graf 12. Množství odvedených peněžních prostředků na spotřební dani z lihu (Rudolf Jelínek, a.s. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Rudolfa Jelínka 2008-2011, vlastní úpravy

38

4.2 4.2.1


Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. O společnosti

„Stock Plzeň-Božkov je největším výrobcem lihovin v České republice s tradicí sahající až do roku 1920. Již více než 85 let Stock Plzeň – Božkov vyrábí špičkové lihoviny, které patří k nejoblíbenějším na českém trhu. Široká paleta produktů zahrnuje mnoho dobře známých a populárních značek v čele s vlajkovou lodí – výjimečně hořkým a výjimečně dobrým Fernetem Stock. Kromě fernetů patří ke klíčovým produktům například Vodka Amundsen, ovocné destiláty či lihoviny řady Božkov, jíž vévodí Božkov Tuzemský, vůbec nejprodávanější lihovina v České republice. Základem vedoucího postavení společnosti Stock Plzeň-Božkov na trhu je kombinace tradičních značek s dlouholetou historií s neustálými inovacemi výrobkového portfolia. Sortiment reaguje na nejnovější trendy, ale Stock Plzeň zároveň hraje roli jejich tvůrce. Tak tomu bylo například v případě Fernetu Stock Citrus, který měl premiéru v roce 1997 a během krátké doby se stal jednou z nejoblíbenějších značek na českém trhu. Dnes portfolio společnosti zahrnuje více než 40 značek a řadu dalších mezinárodních lihovin Stock Plzeň exkluzivně distribuuje na českém a slovenském trhu.“ (STOCK SPIRITS, 2011, O společnosti) 4.2.2

Změny situace ve společnosti

Společnost byla ve sledovaném období let 2008-2011 neustále ve ztrátě, jak je patrné z grafu níže. Tato skutečnost byla způsobena záporným finančním výsledkem hospodaření, konkrétně pak významnými nákladovými úroky z dlouhodobých bankovních úvěrů. V roce 2008 činila ztráta 350,4 mil. CZK, avšak již v dalším roce byl podnik ve ztrátě pouhých 3,6 mil. CZK. Tento rozdíl byl způsoben velmi dobrým provozním výsledkem hospodaření, jenž činil 314,3 mil. CZK. Naopak nízká ztráta roku 2010 (7,5 mil. CZK) byla způsobena dobrým finančním hospodářským výsledkem, který činil jen -53,9 mil. CZK. V roce 2011 pak došlo k významnému propadu až na ztrátu 489,4 mil. CZK, což bylo opět způsobeno zejména velkými úrokovými náklady a dále pak kurzovými ztrátami. (VÝROČNÍ ZPRÁVY STOCK PLZEŇ, 2008-2011)


39

Graf 13. Výsledek hospodaření před zdaněním (Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Stock Plzeň 2008-2011, vlastní úpravy

Výsledek hospodaření je tedy významně ovlivněn vysokým podílem cizího kapitálu a úroky z něj plynoucími. Pro lepší pochopení situace ve společnosti je potřeba se podívat i na tržby. Ty se během celého období pohybovaly mezi 1,5 a 2 mld. CZK. Zajímavé je, že nejvyšší tržby (ve výši 1,9 mld. CZK) byly dosaženy v roce 2009, tedy během hospodářské krize. To bylo patrně způsobeno velkým podílem společnosti na trhu lihovin a dobrém povědomí spotřebitelů o značkách této společnosti. Při snižování výdajů tak raději spotřebitelé ušetřili na značkách konkurenčních společností a nakupovali výrobky společnosti Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. V roce 2010 však došlo k 20% poklesu celkových tržeb za vlastní výrobky na 1,53 mld. CZK. O rok později pak tržby lehce vzrostly na 1,58 mld. CZK. (VÝROČNÍ ZPRÁVY STOCK PLZEŇ, 20082011) Tento pokles byl zřejmě způsoben sníženou poptávkou po lihovinách v České republice, mimo jiné ovlivněnou zvýšením sazby daně z lihu.

40


Graf 14. Tržby za vlastní výrobky (Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Stock Plzeň 2008-2011, vlastní úpravy

Co se týče tržeb v zahraničí, ty od roku 2008 do roku 2010 rostly a rostl i jejich podíl na celkových tržbách. Zatímco v roce 2008 byl příjem ze zahraničních tržeb 212,2 mil. CZK, tedy 12,5 % z tržeb celkových, v roce 2010 již činily zahraniční tržby 313 mil. CZK a podílely se na celkových tržbách z 20,4 %. Roku 2011 však tyto tržby poklesly na 220 mil. CZK, tedy téměř na úroveň roku 2008, a jejich relativní podíl na celkových tržbách se snížil na 13,9 %. Dá se tedy usuzovat, že propad domácí poptávky v roce 2010 vyvažovala společnost větším exportem svých výrobků. V roce 2011 objem zahraničních tržeb poklesl, celkové tržby však mírně narostly. Je možné, že poklesla zahraniční poptávka a společnost neměla na zahraničních trzích dostatečný odbyt. Nicméně relativní podíl vývozu na tržbách společnosti oproti období před rokem 2010 zůstal zvýšený. (VÝROČNÍ ZPRÁVY STOCK PLZEŇ, 2008-2011)


41

Graf 15. Procentuální podíl exportu na tržbách (Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. v letech 2008-2011) Zdroj: Výroční zprávy Stock Plzeň 2008-2011, vlastní úpravy

Informace o množství peněžních prostředků odvedených na spotřební dani v jednotlivých letech bohužel společnost Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. ve svých výročních zprávách neuvádí a ani je neposkytuje veřejnosti.

4.3

Porovnání dopadů

V předchozích podkapitolách byla přiblížena situace ve společnostech Rudolf Jelínek, a.s. a Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. Je patrné, že přestože jsou obě společnosti tuzemské, jejich situace se ve sledovaném období lišila. V této podkapitole tak budou srovnány konkrétní dopady zvýšení sazby spotřební daně z lihu na tyto podniky. U společnosti Rudolf Jelínek, a.s. došlo v roce 2010 k poklesu hospodářského výsledku, avšak tento pokles trval již od roku 2008 a nelze tak s jistotou říci, do jaké míry byl způsoben zvýšením sazby daně. Došlo však také k celkovému poklesu tržeb z vlastních výrobků, což bylo způsobeno sníženou domácí poptávkou. Na snížení poptávky měl vliv růst cen lihovin, které oproti roku 2009 zdražily o téměř 6%, v reakci na zvýšení daně z lihu. (ČSÚ, 2012)Zvýšení sazby daně tak mělo vliv na pokles tržeb společnosti. Zároveň však vzrostly tržby z výrobků prodaných v zahraničí. Podnik tak na tuto situaci reagoval větším zaměřením na export. To potvrzuje i pokračování růstu vývozu v roce 2011. V relativním vyjádření vzrostl podíl zahraničních tržeb na tržbách celkových z 28 % v roce 2008, tedy před začátkem hospodářské recese, na 33,8 % v roce 2010. V roce 2011 se tento podíl z důvodu nárůstu domácích tržeb snížil na 31,49 %, stále však překonává hodnotu roku 2008. Dalším dopadem zvýšení spotřební daně bylo paradoxně snížení množství peněz vybraných na této dani. V roce 2010 odvedl Rudolf Jelínek, a.s. 230 mil. CZK a v roce 2011 276,4 mil. CZK. Před zvýšením sazby, v roce 2009, však bylo odvedeno na dani 301 mil. CZK. Tento paradox byl způsoben menším množstvím

42


prodaných destilátů v reakci na zvýšení cen, které reflektovaly novou výši daně. (VÝROČNÍ ZPRÁVY RUDOLFA JELÍNKA, 2008-2011) Společnost Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. měla za celé sledované období záporný výsledek hospodaření, způsobený vysokými úrokovými náklady z dlouhodobých půjček a bylo tedy nutné se zaměřit na jiný ukazatel. Tržby v roce 2010 poklesly ze 1,9 mld. CZK roku 2009 na 1,5 mld. CZK. Důvod je zde stejný jako u společnosti Rudolf Jelínek, a.s., tedy pokles domácí poptávky po lihovinách. Samotný pokles poptávky byl způsoben zpomalením hospodářského růstu v Evropě a také změnou preferencí spotřebitelů, kteří v reakci na rostoucí ceny lihovin, způsobené mimo jiné právě vyšší sazbou daně z lihu, začali více nakupovat víno. (ČSÚ, 2012) U tichého vína se přitom uplatňuje nulová sazba spotřební daně. Vzrostly však tržby z výrobků prodaných v zahraničí, a to až na 313 mil. CZK v roce 2010. Opět tak společnost v reakci na nízkou domácí poptávku zvyšovala export. V roce 2011 však došlo k poklesu tržeb ze zahraničí na pouhých 220 mil. CZK. Nicméně stále tvořily zahraniční tržby větší část celkových tržeb, než v roce 2008 (12,55 % v roce 2008, 20,4 % v roce 2010 a 13,89 % v roce 2011). Dopady zvýšení sazby daně z lihu na množství odvedených prostředků na této dani pak bohužel nelze vyhodnotit, jelikož společnost neposkytuje tyto informace. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu tak u obou společností vedlo zejména k propadu domácích tržeb a následné větší orientaci na vývoz destilátů do zahraničí. Rozdíl mezi nimi byl v podílu zahraničních tržeb na celkových tržbách, kdy u společnosti Rudolf Jelínek, a.s. tvořily zahraniční tržby celou třetinu tržeb celkových. U společnosti Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. která má větší odbyt na domácím trhu, pak zahraniční tržby tvořily v roce 2010 jednu pětinu celkových tržeb. Změna sazby daně pak měla dopad i na množství odvedených peněz na této dani, kdy došlo u firmy Rudolf Jelínek, a.s. ke snížení množství peněžních prostředků odvedených na spotřební dani z lihu. U společnosti Stock Plzeň-Božkov, s.r.o. bohužel chybí data, nicméně se dá předpokládat, že dopad byl podobný, jelikož jí také poklesly tržby.

Závěr

43

5 Závěr Nová sazba spotřební daně z lihu začala v České republice platit od 1. 1. 2010. Oproti sazbě platné od 1. 1. 2004 došlo k navýšení o 7,5 %, v absolutním vyjádření pak o 2000 CZK/hl etanolu. Ve stejném roce došlo v reakci na tuto změnu k nárůstu cen lihovin o 5,85 %. Jako reprezentativní lihovina byl zvolen Tuzemák, neboť se jedná o nejprodávanější lihovinu v ČR. Úhrnná míra inflace za rok 2010 přitom činila pouhých 1,5 % a je zde tedy vliv zvýšení sazby daně velmi patrný. Tento růst cen v kombinaci se zpomaleným hospodářským růstem v celé Evropě vedl k poklesu poptávky po lihovinách na tuzemském trhu a změně preferencí spotřebitelů, kteří začali více nakupovat víno, jenž je levnější. Za nižší cenou vína přitom stojí i to, že je na něj uvalena nulová sazba spotřební daně. Kombinace těchto faktorů vedla k poklesu tržeb u výrobců a dovozců lihovin a následným změnám v jejich chování, zejména v zahraničním obchodě. Domácí výrobci se začali více zaměřovat na zahraniční trh, aby tak pokryli výpadek v tržbách způsobený sníženou tuzemskou poptávkou. Vývoz lihovin rostl průměrným ročním tempem 11,7 % až na hodnotu 1,2 mld. CZK v roce 2012. U společnosti Rudolf Jelínek, a.s. tvořily zahraniční tržby po roce 2010 celou třetinu celkových tržeb a i u firmy Stock Plzeň-Božkov, s.r.o., s největším odbytem v tuzemsku, činily v roce 2010 zahraniční tržby jednu pětinu tržeb celkových. V oblasti dovozu v roce 2010 pokračoval pokles trvající od roku 2008, který byl způsoben zejména celosvětovou hospodářskou krizí. Zavedení vyšší sazby daně z lihu pravděpodobně prodloužilo trvání tohoto poklesu. Od roku 2011 však dovoz narůstal a je pravděpodobné, že rostoucí zaměření tuzemských výrobců na export umožnilo dováženým lihovinám získat větší podíl na tuzemském trhu. Zavedením vyšší sazby nedošlo k očekávanému nárůstu výnosů z této daně, naopak došlo k jejich poklesu. Stát tak v roce 2010 vybral na spotřební dani z lihu o 400 mil. CZK a v roce 2011 o 140 mil. CZK méně než v roce 2009. Tento nižší příjem byl způsobem rapidním poklesem poptávky po lihovinách a změnou v preferencích konečných spotřebitelů. Rozhodnutí zvýšit spotřební daň z lihu se tak nejeví jako příliš šťastné, neboť mělo negativní vliv na tuzemské lihovary, u kterých v důsledku klesající poptávky a měnícím se preferencím spotřebitelů došlo ke snížení domácích tržeb a větší orientaci na zahraniční trhy. V kombinaci s pokračujícím hospodářským útlumem se navíc stát připravil o zisky ze spotřební daně, neboť objem vybraných peněžních prostředků na této dani v návaznosti na sníženou spotřebu poklesl.

44

Literatura

6 Literatura BUSINESSINFO.CZ. Daňový systém České republiky. [online]. 2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceskerepubliky-3429.html CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Změna sazeb spotřebních daní. [online]. 2010 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmenasazeb-spotrebnich-dani.aspx CNOSSEN, S. Theory and practice of excise taxation: smoking, drinking, gambling, polluting, and driving. New York: Oxford University Press, 2005, xii, 255 p. ISBN 01-992-7859-8. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vybrané devizové kurzy - grafy. [online]. 2003-2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/g rafy_form_js.jsp?c=GBP ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret (na obyvatele za rok). [online]. 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C40050A1DC/$File/2139120 2.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vybrané demografické údaje v ČR. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9900270732/$File/401912r i01.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze: Spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=0807&&kapitola_id=30 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze: Index spotřebitelských cen - podrobné členění 2011. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=7103-110001&kapitola_id=30&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&chil dsel0=1&druh_1_73=1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze: Index spotřebitelských cen - podrobné členění 2012. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=7103-120001&kapitola_id=30&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&chil dsel0=1&druh_1_73=1

Literatura

45

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze: Indexy spotřebitelských cen (ročně). [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CEN1112CU& &kapitola_id=30 DENKSTEIN, O. Poznámky k novému zákonu o spotřebních daních: 3. část. In: Daňaři online [online]. 2004 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1960v2721-poznamkyk-novemu-zakonu-o-spotrebnich-danich/ MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Státní závěrečný účet za rok 2011. [online]. 2011 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html?year=PRES ENT MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Státní závěrečný účet za rok 2007. [online]. 2007 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html?year=2007 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Informace MF: o změnách v oblasti daně z přidané hodnoty („DPH“) - s účinností od 1. 1. 2013. [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph_7564 0.html MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Informace MF - Novela zákona o DPH od 2013 („protischodkový balíček“) - Sazby daně u zdravotnických prostředků. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph_7454 6.html PETR, M. Stát vybírá na dani z lihovin méně, než před jejím zvýšením. Likérky snižují obsah alkoholu. IHNED.CZ [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-52828890-stat-vybira-na-dani-z-lihovin-menenez-pred-jejim-zvysenim-likerky-snizuji-obsah-alkoholu RUDOLF JELÍNEK. O firmě. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.rjelinek.cz/o-firme RUDOLF JELÍNEK. Výroční zpráva 2008. Vizovice, 2009. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.rjelinek.cz/soubory-veskladu/Pro%20akcion%C3%A1%C5%99e/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%2 0zpr%C3%A1vy%20RJ%20a.s/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD_zpr%C3% A1va_RJELINEK_a.s._2008.pdf

46

Literatura

RUDOLF JELÍNEK. Výroční zpráva 2009. Vizovice, 2010. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.rjelinek.cz/soubory-veskladu/Pro%20akcion%C3%A1%C5%99e/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%2 0zpr%C3%A1vy%20RJ%20a.s/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD_zpr%C3% A1va_RJELINEK_a.s._2009.pdf RUDOLF JELÍNEK. Výroční zpráva 2010. Vizovice, 2011. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.rjelinek.cz/soubory-veskladu/Pro%20akcion%C3%A1%C5%99e/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%2 0zpr%C3%A1vy%20RJ%20a.s/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD_zpr%C3% A1va_RJELINEK_a.s._2010.pdf RUDOLF JELÍNEK. Výroční zpráva 2011. Vizovice, 2012. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.rjelinek.cz/soubory-veskladu/Pro%20akcion%C3%A1%C5%99e/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%2 0zpr%C3%A1vy%20RJ%20a.s/Vyrocni_zprava_RJ%20a.s.%202011_n.pdf STEJSKAL, J. Daňová teorie a politika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008-, 2 sv. (94, 87 s.). ISBN 978-80-7395-14672. STOCK PLZEŇ-BOŽKOV. Výroční zpráva 2008. 2009. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a100058199&dokumentId=C+21004%2fSL34%40KS PL&partnum=0&variant=1&klic=9ui3c5 STOCK PLZEŇ-BOŽKOV. Výroční zpráva 2009. 2010. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a100058199&dokumentId=C+21004%2fSL38%40KS PL&partnum=0&variant=1&klic=9ui3c5 STOCK PLZEŇ-BOŽKOV. Výroční zpráva 2010. 2011. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a100058199&dokumentId=C+21004%2fSL42%40KS PL&partnum=0&variant=1&klic=9ui3c5 STOCK PLZEŇ-BOŽKOV. Výroční zpráva 2011. 2012. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a100058199&dokumentId=C+21004%2fSL49%40KS PL&partnum=0&variant=1&klic=9ui3c5 STOCK SPIRITS. O společnosti. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.stock.cz/cz/our_business ŠIROKÝ, J. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 5. Vydání. Praha: Linde, 2012. 400 s. ISBN 978-807201-881-9

Literatura

47

TÝDEN.CZ. Nejprodávanější alkohol. [online]. 2012 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/nejoblibenejsim-destilatem-nasvete-je-korejske-soju_240141.html UNIE DOVOZCŮ A VÝROBCŮ LIHOVIN ČR. O Unii. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.uvdl.cz/o-unii.htm UNIE DOVOZCŮ A VÝROBCŮ LIHOVIN ČR. Členové. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.uvdl.cz/clenove.htm

Dopady růstu spotřební daně z lihu na lihovary v ČR

Recommend Documents