Cukrovary a lihovary TTD a.s

Cukrovary a lihovary TTD a.s. Cukrovar České Meziříčí, Ul. Osvobození, České Meziříčí

PROVOZNÍ ŘÁD VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ CUKROVARU ČESKÉ MEZIŘÍČÍ VČETNĚ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A MONITOROVACÍHO SYSTÉMU PODZEMNÍCH VOD

podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v aktuálním znění

Prosinec 2010

Zpracoval: Ing. Jan Štejfa, Bělinského 5/963, 102 00 Praha 10 Http: www.stejfa.cz, e-mail: [email protected], tel. 602 65 79 26

Obsah 1.

IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE A PROVOZOVNY ............................................................... 4

2.

OBECNÝ POPIS VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ CUKROVARU ...................................................... 5 2.1 2.2

VZTAHY MEZI VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍM A OSTATNÍMI CELKY CUKROVARU ...................................... 5 BLOKOVÉ SCHÉMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................... 7

3.

ÚDAJE VODOPRÁVNÍ........................................................................................................................ 8

4.

ZODPOVĚDNÍ PRACOVNÍCI ...........................................................................................................12

5.

ÚDAJE MANIPULAČNÍ .....................................................................................................................13

6.

TECHNICKÉ ÚDAJE..........................................................................................................................15

7.

PITNÁ VODA V ZÁVODĚ..................................................................................................................15

8.

POVRCHOVÁ VODA - PROVOZNÍ ..................................................................................................16

9.

VODA PRO T E C................................................................................................................................16

10.

CHLADÍCÍ OKRUH VOD ..................................................................................................................16

11.

PLAVÍCÍ A PRACÍ VODY..................................................................................................................16

12.

OKRUH ŘÍZKOLISOVÝCH VOD .....................................................................................................17

13.

VODY SPLAŠKOVÉ A DEŠŤOVÉ.....................................................................................................17

14.

VÝPUSTNÍ OBJEKTY ........................................................................................................................17

15.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD ..........................................................................................................18

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5

SITUAČNÍ PLÁN ČOV .....................................................................................................................19 NAPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD NA ČOV ..........................................................................................20 RECYKLACE KALU .........................................................................................................................20 DÁVKOVÁNÍ A AERACE KYSLÍKU DO VODY ......................................................................................20 DÁVKOVÁNÍ FLOKULANTU .............................................................................................................20

16.

ODBĚR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD PRO ROZBORY.................................................................21

17.

SKLADOVÁNÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK .............................................................................................21

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5

SKLADOVÁNÍ HOŘLAVIN - KÓJE 1 ...................................................................................................22 SKLADOVÁNÍ KAPALNÝCH ZÁVADNÝCH LÁTEK - KÓJE 2 ..................................................................22 SKLADOVÁNÍ PEVNÝCH ZÁVADNÝCH LÁTEK - KÓJE 3 ......................................................................23 SKLADOVÁNÍ MELASY ....................................................................................................................23 SKLADOVÁNÍ VÁPENNÉHO MLÉKA ..................................................................................................23

18.

OSTATNÍ OBJEKTY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................24

19.

BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY .............................................................................................................24

20.

MONITOROVACÍ SYSTÉM PODZEMNÍCH VOD .........................................................................24

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6 20.7

POPIS MONITOROVACÍHO SYSTÉMU .................................................................................................24 REŽIM PODZEMNÍ VODY V BLÍZKÉM OKOLÍ CUKROVARU ..................................................................29 ÚVODNÍ MONITORING PODZEMNÍCH VOD - MĚŘENÍ HLADIN PODZEMNÍ VODY ....................................30 ÚVODNÍ MONITORING PODZEMNÍCH VOD - LABORATORNÍ ANALÝZY A JAKOST VODY ........................31 NÁSLEDNÝ MONITORING PODZEMNÍCH VOD ....................................................................................33 NÁSLEDNÝ MONITORING PODZEMNÍCH VOD - SLEDOVÁNÍ HLADIN, ODBĚR VZORKŮ ..........................33 NÁSLEDNÝ MONITORING PODZEMNÍCH VOD - ROZSAH LABORATORNÍHO STANOVENÍ A METODIKA VYHODNOCENÍ ............................................................................................................................................34

21.

ÚDRŽBA OBJEKTŮ VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ – PŘÍPRAVA NA KAMPAŇ.........................35

Počet stran: 37

Strana číslo: 2

22.

HAVARIJNÍ OPATŘENÍ ....................................................................................................................35

23.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ............................................................................................................35

24.

SPOJENÍ NA KOMPETENTNÍ ORGÁNY A HLÁŠENÍ HAVÁRIÍ .................................................36

25.

PODPISY A JINÁ USTANOVENÍ ......................................................................................................37

Počet stran: 37

Strana číslo: 3

1. IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE A PROVOZOVNY Údaje o provozovateli IČO: 16193741 Obchodní jméno : Cukrovary a lihovary TTD a.s. Sídlo: 294 41 Dobrovice, Palackého náměstí 1 Telefon : 326 900 100, 326 900 111, 326 900 200 Fax :

326 900 104

Jméno statutárního zástupce : Ing. Oldřich Reinbergr

Údaje o provozovně Název: Cukrovar České Meziříčí Adresa: Ul. Osvobození, 517 71 České Meziříčí Telefon : 494 679 311 Fax :

494 679 391

Ředitel cukrovaru: Ing. Josef Světlík

Počet stran: 37

Strana číslo: 4

2. OBECNÝ POPIS VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ CUKROVARU Obrázek níže ukazuje vztahy mezi vodním hospodářstvím a ostatními celky cukrovaru a hlavní materiálové toky. 2.1

Vztahy mezi vodním hospodářstvím a ostatními celky cukrovaru cukr

černý sirob šáma

melasa vyloužené řízky

cukrová řepa Cukrovarnická výroba

vápenec

Saturační plyn Vápenné mléko

koks

Vápenka

chemikálie

elektrická energie

pára

transportní a prací vody barometrické vody kondenzáty

voda

vytěžená zemina

voda uhlí

Energetika

Vodní hospodářství zvlhčený popílek

popílek

emise

odpadní vody

povrchová voda

Vodní hospodářství cukrovaru sestává ze čtyř okruhů. První okruh je uzavřený a představuje transportní a prací vody cukrové řepy. Druhý okruh je uzavřený okruh barometrických vod, který zahrnuje chladící věž, přes kterou se ochlazená voda vrací do technologie. Třetí je otevřený okruh chladící vody turbogenerátoru. Voda je využívána výhradně k průtočnému chlazení turbogenerátoru a je následně vypouštěna beze změny jakosti s výjimkou teploty. Čtvrtý okruh se používá pro přebytečnou vodu z cukrové řepy (kondenzát), kterou je zapotřebí po vychlazení v akumulační nádrži vypouštět přes ČOV. K vodnímu hospodářství cukrovaru patří odběrné zařízení na Zlatém potoce a podzemní potrubí vedoucí pod cukrovarem a obcí zpět do toku Dědiny. Dále sedm akumulačních nádrží na transportní a prací vody a ČOV. Součástí je i areálová kanalizace ústící do štěrbinové nádrže, která slouží jako akumulační nádrž k přečerpávání odpadních vod na ČOV. Odběrný objekt na toku Zlatého potoka sestává z česlí a podzemního potrubí které je uzavřeno zátkou a napojeno na odbočku vedoucí do podzemní jímky pro sací koše vodních čerpadel. Otevřením zátky protéká voda zatrubněným kanálem pod obcí dál do toku Dědiny. Součástí odběrného zařízení je stavidlový jez na Zlatém potoce. V případě nízkého stavu hladiny ve Zlatém potoce se do podzemního potrubí čerpá voda z toku Dědina. Z podzemní jímky je voda čerpána dvěma čerpadly o výkonu 2 x 30 l/s, která jsou napojena na společné

Počet stran: 37

Strana číslo: 5

výtlačné potrubí, na kterém je umístěn vodoměr. Jedno čerpadlo je v chodu a je ovládáno podle hladiny v zásobní nádrži, druhé slouží jako 100% záloha. Vodní hospodářství dále představuje 6 akumulačních nádrží, z nichž 2 jsou rozděleny hrází na dva vodní objekty. Účel jednotlivých akumulačních nádrží je různý - dvě jsou využity jako sedimentační nádrže pro transportní a prací vodu, jedna jako akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod, jedna jako akumulační nádrž barometrických kondenzátů (používají se jako provozní voda) a jedna jako akumulační nádrž přebytečné vody z řepy. Poslední nádrž je provozována jako dočasné uložiště a zvlhčování popílku z kotelny před jeho odvozem. První sedimentační nádrž a akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod jsou vybaveny provzdušňovacím zařízením. Transportní a prací vody z plavícího a pracího okruhu jsou mechanicky předčištěny na oddělovačích kamení a jemných sítech. Transportní a prací vody jsou dále na sedimentačních nádržích zbaveny většiny nerozpuštěných látek. Na sedimentačních nádržích se odděluje transportní voda od hlinitého kalu. Většina transportní vody se vrací zpět do plavícího okruhu, menší část se odděluje v souvislosti se zvětšujícím se objemem usazených hlinitých kalů a dále dočišťuje v nádrži odsedimentovaných pracích vod, odkud se po vytěžení hlinitých kalů vrací do sedimentačních nádrží, případný přebytek se čerpá na ČOV. Cukrovar má jednotnou kanalizaci. Odpadní vody z cukrovaru (mimo transportních a pracích vod a kondenzátů) natékají do štěrbinové nádrže, která slouží jako akumulační jímka k přečerpávání odpadních vod na ČOV. Aby se zamezilo přetěžování štěrbinové nádrže průtokem čistých dešťových vod, jsou tyto vody odděleny od vod odpadních na oddělovacím objektu a vedeny zatrubněným kanálem přímo do recipientu Dědiny. ČOV tvoří aerační nádrž sycená kyslíkem z tlakové nádoby a difuzor. Z ČOV se vypouštějí přebytečné vody do recipientu Zlatý potok. Součástí vodního hospodářství je i okruh barometrických vod, který zahrnuje chladící věž, přes kterou se ochlazená voda vrací do technologie. Nespotřebované přebytky barometrických vod se akumulují v nádrži provozních vod, odkud se opět v případě potřeby čerpají. V případě přeplnění nádrže provozních vod přetékají vody do přepadové nádrže, která je bezvýtoková. Chladící vody se odebírají ze zatrubněného kanálu a jsou využívány výhradně k průtočnému chlazení turbogenerátoru. Následně jsou vypouštěny do stejného kanálu beze změny jakosti s výjimkou teploty. Na obrázku níže je uvedeno blokové schéma vodního hospodářství.

Počet stran: 37

Strana číslo: 6

2.2

Blokové schéma vodního hospodářství

3. ÚDAJE VODOPRÁVNÍ Pitná voda pro sociální účely i pro technologii je odebírána z veřejného vodovodu ve správě VEOLIA – Královéhradecká provozní, a.s.. Veškeré další podmínky provozu vodního hospodářství cukrovaru České Meziříčí jsou uvedeny v integrovaném povolení, které bylo vydáno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 18. června 2007 pod číslem jednacím 4234/ZP/07-Mt-P. Níže je uvedena citace výše zmíněného integrovaného povolení, část 1.3 Vody: 1.3.1 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, dále jen „vodní zákon“, k nakládání s povrchovými vodami, k jejich vzdouvání a akumulaci vodním dílem - stavidlovým jezem na pozemkové parcele 1132 v katastrálním území České Meziříčí, v ř.km. 0,035 vodního toku Zlatý potok, číslo hydrologického pořadí povodí 1-02-03-029, přímé určení polohy (souřadnice X,Y) -624 257 m, - 1 035 559 m *, v tomto rozsahu: − Provozní hladina na úrovni 255,95 m.n.m (Bpv) − Tolerance provozní hladiny – 5 cm až + 10 cm − Objem akumulované vody při provozní hladině 1 800 m3 310 m − Délka vzdutí při maximální hladině 1.3.2 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 vodního zákona k odběru povrchových vod vodního toku Zlatý potok pomocí odběrného objektu na pozemkové parcele 1132 v katastrálním území České Meziříčí, ř.km. 0,050 (ze vzduté hladiny v nadjezí stavidlového jezu v ř.km. 0,035), číslo hydrologického pořadí povodí 1-02-03-029, levý břeh, přímé určení polohy (souřadnice X,Y) -624 242 m, - 1 035 589 m *, do podzemního potrubí cukrovaru, v rozsahu:

− Průměrně − Maximálně

− −

Maximálně Maximálně

40 l.s-1 25 l.s-1 30 000 m3.měsíc-1 100 000 m3.rok-1

1.3.3 Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 vodního zákona k odběru povrchových vod z vodního toku Dědina v ř.km. 15,25 číslo hydrologického pořadí povodí 1-02-03-029, při nouzovém čerpání vody v případě nízkého průtoku ve Zlatém potoce, levý břeh, na pozemkové parcele číslo 1165 v katastrálním území České Meziříčí, přímé určení polohy (souřadnice X,Y) -624 219 m, - 1 035 542 m *, v rozsahu:

− Maximálně

15 l.s-1

1.3.4 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 vodního zákona stanovuje minimální zůstatkový průtok ve vodním toku Dědina, číslo hydrologického pořadí povodí 1-02-03-029, pod soutokem Dědiny a Zlatého potoka (ř.km. 15,25), ve výši: 0,080 m.3.s-1 Podmínky odběru povrchových vod: a) Na vodním díle bude manipulováno dle platného a příslušným vodoprávním úřadem schváleného manipulačního řádu. b) Odebraná povrchová voda bude sloužit pro technologické účely zařízení (pro doplnění vody v technologii cukrovaru a pro průtočné chlazení turbogenerátoru). c) Při realizaci odběru povrchové vody ze Zlatého potoka bude stavidlový jez na Zlatém potoce (ř. km 0,035) trvale zahrazen. Při napouštění jezové zdrže musí být pod stavidlovým jezem na Zlatém potoce zachován minimální průtok 0,046 m.3.s-1 . d) V případě nízkého stavu vody ve Zlatém potoce bude čerpána povrchová voda z toku Dědina po dobu nezbytně nutnou v maximální výši dle bodu 1.3.4. Nesmí být proveden žádný zásah do průtočného profilu toku a jeho břehů. Čerpadlo nebude trvale instalováno. e) Bude zajištěno pravidelné sledování minimálního zůstatkového průtoku v toku Dědina pod soutokem se Zlatým potokem. V případě zaklesnutí pod stanovenou úroveň bude neprodleně informován správce toku, společnost Povodí Labe, státní podnik a krajský úřad. f) Množství odebrané vody měřit zařízením, jehož správnost bude ověřena autorizovanou firmou. Výsledky měření zaznamenávat a uchovávat pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly. g) Měřit v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 vodního zákona jakost odebírané povrchové vody v četnosti a způsobem, jak stanoví příloha č. 2 vyhlášky č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření a jakosti vody, v platném znění. h) Každoročně do 31. ledna zasílat tabelární přehled odběrů za minulý rok, měsíční tabelární přehled množství odebraných povrchových vod a tabelární přehledy výsledků rozborů jakosti odebírané povrchové vody správnímu úřadu a správci povodí, kterým je Povodí Labe, s.p., a dále krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy. i) Platnost povolení k odběru povrchových vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 31.10.2014.

Počet stran: 37

Strana číslo: 9

1.3.5 Integrované povolení se vydává v souladu s ust. § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k vypouštění odpadních (technologických, splaškových) vod z čistírny odpadních vod umístěné na pozemkové parcele číslo 1164, v katastrálním území České Meziříčí, do vodního toku Zlatý potok, číslo hydrologického pořadí povodí 1-02-03-029, ř. km. 0,10. Přímé určení polohy* (souřadnice X,Y): X = 1 035 583 m, Y = 624 232 m, za podmínek a) plnění emisních limitů uvedených v tabulce 5: Tab. 5: Emisní limity a povolené množství pro vypouštění odpadních vod do vodního toku Zlatý potok

Látka nebo ukazatel BSK5 (mg.l-1) NL (mg.l-1) CHSKCr (mg.l-1) 3) N NH4 + (mg.l-1) N NH4 + (mg.l-1) 3)

N anorg (mg.l-1)

N anorg (mg.l-1) P celk (mg.l-1) pH Povolený objem vypouštěných vod

1)

„p“ 40 40 150 20 10 25 20 2

Maximálně Maximálně Maximálně

Emisní limit 1) „m“ 70 70 200 40 20 40 40 3 6 – 8,5

2)

t.rok-1 8 10 31

Technická norma ČSN EN 1899-1,2 ČSN EN 872 TVN 757520

5

ČSN EN ISO 149 11

6

ČSN EN ISO 149 11, ČSN EN ISO 10304-2

0,3

ČSN EN ISO 6878 ČSN ISO 10523

16 l.s-1 1 380 m3.den-1 325 000 m3.rok-1

1) překročení povolených hodnot „p“ maximálně do výše hodnot „m“ se připouští nejvýše ve 2 výsledcích rozboru při stanovené četnosti 10 odběrů vzorků v období kalendářního roku, přičemž ve dvou měsících (tj. leden, únor), kdy není odpadní voda vypouštěna, se rozbory neprovádí. Maximálně přípustná hodnota koncentrace „m“ nesmí být překročena žádným výsledkem rozboru. 2) pro posouzení dodržení hodnot ročního bilančního množství znečištění je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných odpadních vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce. 3) hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12 °C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12 °C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12 °C.

b) množství vypouštěných odpadních vod je měřeno průběžně zařízením, jehož správnost měření je ověřena. Provozovatel má k dispozici doklad o správnosti měření, který je při kontrole předložen krajskému úřadu. O naměřených hodnotách je vedena průběžná evidence. Záznamy jsou uchovávány pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly. c) pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění, stanovených jako „p“ s četností minimálně 1x měsíčně odebírat 24 hodinové směsné vzorky (získané sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin) na odtoku z čistírny odpadních vod. Odběr vzorků neprovádět v měsících, kdy není z čistírny odpadních vod vypouštěna odpadní voda (tj. leden, únor), z důvodu technologické

Počet stran: 37

Strana číslo: 10

odstávky čistírny odpadních vod. Odběr vzorků a jejich rozbor provádí oprávněná laboratoř (dle § 92 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) podle norem uvedených v tabulce 5, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře. d) provozovatel zasílá krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy a podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy v termínu do 31. ledna, tabelární přehled množství vypouštěných odpadních vod a přehled výsledků předepsaných rozborů včetně vyhodnocení ročního bilančního množství vypouštěného znečištění v limitovaných ukazatelích za minulý kalendářní rok. e) platnost povolení k vypouštění veškerých odpadních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 31. 10. 2014. 1.3.6 Integrované povolení se vydává v souladu s ust. § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k vypouštění chladících odpadních vod (nezměněná jakost, změněná pouze teplota) z výusti do vodního toku Dědina číslo hydrologického pořadí povodí 1-02-03-029, ř. km. 14,3. Přímé určení polohy* (souřadnice X,Y): X = 1 036 036 m, Y = 625 138 m, v množství max.: 25 l.s-1

30 000 m3.měsíc-1

100 000 m3.rok-1

za podmínek a) teplota vypouštěné odpadní vody (v jakostních ukazatelích odebírané povrchové vody) nepřekročí 35 °C. b) množství vypouštěných odpadních vod je měřeno průběžně zařízením, jehož správnost měření je ověřena. Provozovatel má k dispozici doklad o správnosti měření, který je při kontrole předložen krajskému úřadu. O naměřených hodnotách je vedena průběžná evidence. Záznamy jsou uchovávány pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly. c) provozovatel zasílá krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy a podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy v termínu do 31. ledna, tabelární přehled množství vypouštěných odpadních vod za minulý kalendářní rok. d) platnost povolení k vypouštění veškerých odpadních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 31. 10. 2014.

Počet stran: 37

Strana číslo: 11

4. ZODPOVĚDNÍ PRACOVNÍCI a) Za řádné hospodaření s vodou v souladu se zákonem je zodpovědný ředitel závodu. Tuto funkci zastává ing. Josef Světlík b) Výkonným orgánem ředitele závodu pro hospodaření vodou je závodní vodohospodář, ing. Dana Valterová, dle pracovní náplně. c) Za provedení provozní kontroly jakosti všech druhů vod odpovídá vedoucí laboratoře, pí. Miloslava Poláková, dle pracovní náplně. d) Za hospodaření vodou v kampani ve smyslu výrobních předpisů a tohoto manipulačního řádu, za dodržování výrobních předpisů stanic na jednotlivých směnách zodpovídá provozní technik směny, kterými jsou: p. Koutník Jan ing. Šimonová Gordana ing. Franěk Vladimír příp. další pověření pracovníci e) V kampaňovém a mimokampaňovém provozu na jednotlivých úsecích údržby odpovídá za manipulace s látkami vodě škodlivými: Na úseku rafinerie Na úseku surovárny Na úseku strojní dílny Na úseku energetiky Na úseku stavební údržby a dopravy Na úseku měření a regulace Na úseku skladu MTZ Na úseku odbytu -

Počet stran: 37

ing. Šimonová Gordana ing. Franěk Vladimír p. Huňáček František p. Soukup Josef ing. Hajzler Josef ing. Zítko Jiří p. Koubová Lenka p. Herzán Luděk p. Kahancová Eva

Strana číslo: 12

5. ÚDAJE MANIPULAČNÍ 1) Pro jednotlivé výrobní úseky, nazývané v cukrovarech stanicemi, jsou vypracovány podrobné výrobní předpisy. Souhrn těchto předpisů je publikován jako Jednotné výrobní předpisy pro cukrovary. V nich je zachycena i úloha vody při výrobě cukru a je popsán vznik odpadních vod. 2) Úsek hospodaření s vodou tvoří jednak součást výrobních stanic, jednak samostatnou stanici (objekty) kam patří toto zařízení. A) Odběrný objekt na Zlatém potoce se sestává z česlí, podzemního potrubí Js 500 mm se dvěma odvzdušňovacími šachtami, otevřené zemní jímky, dalšího podzemního potrubí, které je v prostoru před kotelnou uzavřeno zátkou a napojeno na odbočku vedoucí pod změkčovací stanicí do podzemní jímky pro sací koše vodních čerpadel. Uvolněním zátky před kotelnou protéká voda kanalizací dál do Dědiny. Tato manipulace slouží k proplachu odběrného zařízení. Součástí odběrného zařízení na Zlatém potoce je stavidlový jez. Jeho provoz se řídí manipulačním řádem schváleným Městským úřadem v Dobrušce, Odborem životního prostředí, pod č.j. ŽP 1530/2005 – 231/1 ze dne 1. 12. 2005. Manipulační řád platí do 31. 12. 2035. Provoz tohoto stavidlového jezu je povolen integrovaným povolením v bodě 1.3.1 kap. 3. B) Pro zajištění požární vody je vybudován přívod pitného vodovodu z veřejného řádu. Pro potřeby odběru vody k požární stříkačce je stanoveno zdrojové napájení z jímky před kotelnou, tj. z přívodního řádu říční vody do závodu. C) Čerpací stanice na vody: K čerpání provozní vody ze Zlatého potoka slouží čerpací stanice uvnitř budovy před kotelnou (špajzce), vybavená 2 ks čerpadly a výkonu á 30 l/sec s elektrickým pohonem, čerpadla stejného druhu jsou napojena na společné vytlačené potrubí do nádrží v rafinérii, na kterém je umístěn vodoměr. Další přečerpací stanice je v objektu chladících věží, vybavena 2 ks čerpadel á 200 l/sec pro čerpání ochlazené vody do závodu, nátok na chladící věž je samospádem. Chod těchto čerpadel a výkon je řízen systémem M a R. D) Nádrže na vodu ve vodní věži Tyto nádrže jsou umístěny ve vodní věži v nejvyšších patrech rafinerie. Nádrže slouží k jímání vody říční, provozní a kondenzátu z odparky a výměníků tepla. Nádrže jsou vybaveny pojistnými přepady vždy do nádrže s nižší teplotou.

Počet stran: 37

Strana číslo: 13

E) Kondenzace brýdových par Ke kondenzaci brýdových par slouží barometrická kondenzace. Sestává ze 2 + 2 vertikálních kondenzátorů pro páry z „bílé i žluté" strany varny – varostrojů). Vodní uzávěr je u severní štítové zdi rafinerie. F) Zařízení vodního hospodářství, chladícího okruhu Vodní hospodářství dále představuje 6 akumulačních nádrží, z nichž 2 jsou rozděleny hrází na dva vodní objekty. Účel jednotlivých akumulačních nádrží je různý - dvě jsou využity jako sedimentační nádrže pro transportní a prací vodu, jedna jako akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod, jedna jako akumulační nádrž barometrických kondenzátů (používají se jako provozní voda) a jedna jako akumulační nádrž přebytečné vody z řepy. Poslední nádrž je provozována jako dočasné uložiště a zvlhčování popílku z kotelny před jeho odvozem. První sedimentační nádrž a akumulační nádrž odsedimentovaných pracích vod jsou vybaveny provzdušňovacím zařízením. G) Štěrbinová nádrž Původní čistírna splaškových vod a kanalizace závodu je vybavena štěrbinovou nádrží, která nyní slouží jako vyrovnávací nádrž pro přečerpávání splaškových vod do ČOV. Přečerpáváni je řízeno systémem M a R. H) Zařízení pro předčištění plavících vod Transportní a prací vody z plavícího a pracího okruhu jsou mechanicky předčištěny na oddělovačích kamení a jemných sítech. I)

Akumulační nádrže na vodu Akumulační nádrže na plavící vodu jsou sedimentační nádrže č. 1-5, pokud nejsou zaplněny kalem nebo těžena. V případě těžení kalů se voda přečerpá do vedlejší nádrže a po vyčištění se použije na zahájení kampaně.

J)

Chladící věže K ochlazení barometrických vod je vybudována samostatná chladící věž s přirozeným tahem (8 úhelníková bez ventilátoru). Pro chladící okruh turbogenerátoru slouží chladící mikrověž SAV32 v uzavřeném okruhu.

K) Kanalizace V závodě je jednotná kanalizace. Jednotlivé větve jsou opatřeny šachtami za účelem kontroly stupně znečištění, jakož i odstranění vzniklých nánosů. Aby se zamezilo přetěžování štěrbinové nádrže průtokem čistých dešťových vod, jsou tyto vody odděleny od vod odpadních na oddělovacím objektu a vedeny zatrubněným kanálem přímo do recipientu Dědiny.

Počet stran: 37

Strana číslo: 14

6. TECHNICKÉ ÚDAJE 1) Množství výroby cukru a tím délka kampaně je určována nasmlouvaným množstvím výkupu cukrovky ke zpracování. Skutečná délka kampaně je dána zpracovatelskou kapacitou závodu, která činí 7000 t řepy za den. 2) Výroba cukru z řepy se provádí postupně, těžením surové šťávy vodou v extraktoru, čištěním šťávy pomocí hydrátu vápna a kysličníku uhličitého, filtrací, zahušťováním a svářením cukerných šťáv a sirobu na cukrovinu, tj. směs cukerných krystalů a matečného sirobu. Rafinace cukru se provádí odstřeďováním cukrovin a opakovanou krystalizací. 3) Hospodaření vodou v cukrovaru se řídí zejména těmito předpisy: a) Integrovaným povolením, které bylo vydáno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 18. června 2007 pod číslem jednacím 4234/ZP/07-Mt-P (a jeho změnami, které se však netýkaly přímo podmínkami provozu vodního hospodářství) b) Jednotnými výrobními předpisy pro cukrovary VII. Vydání Praha 1986 c) Laboratorní kontrola cukrovarnické výroby, VUPP Praha 1986 4) Při výrobě cukru se používá povrchové vody k: -

dopravě řepy praní řepy těžení a rafinaci šťáv a sirobu chlazení strojů a barometrické kondenzace mytí a umývání výrobě páry

7. PITNÁ VODA V ZÁVODĚ Pitná voda pro závod je odebírána z veřejného vodovodu ve správě VEOLIA – Královéhradecká provozní, a.s. Podzemní rozvod slouží k zásobování pitnou vodou závodu a přilehlých bytových jednotek.

Počet stran: 37

Strana číslo: 15

8. POVRCHOVÁ VODA - PROVOZNÍ Povrchová voda je odebírána ze Zlatého potoka a to gravitačně podzemním potrubím přes česlo do sběrné jímky (studny) pod změkčovací stanicí, odkud je čerpána do nádrží ve vodní věži. Čerpací stanice je vybavena 2 čerpadly a výkonu á 30 l /sec s elektromotorickým pohonem. V chodu je vždy jedno čerpadlo, druhé slouží jako rezerva. Čerpadla jsou seskupena do společného výtlačného potrubí, čerpaná voda je měřena vodoměrem DN 200. Z vodní věže je voda odebírána do technologie (extraktoru, vápenky a hašenky, na chlazení strojů a čerpadel, do barometrické kondenzace, do hydrantového požárního rozvodu, tepelněenergetické centrály a pracovního okruhu). Způsob obsluhy jednotlivých technologických zařízení je podrobně rozveden v místních provozních předpisech.

9. VODA PRO T E C Tato voda se dělí na vodu pro chlazení turbogenerátoru včetně ložisek, ucpávkových par a na přídavnou vodu do parních generátorů (kotlů). Voda po oteplení v zařízeních přichází na samostatnou chladící věž s uzavřeným okruhem. Ucpávkové páry jsou chlazeny v trubkovém výměníku (chladiči) průtokem vody ze Zlatého potoka. Přídavná voda pro napájení kotlů se v případě potřeby vyrábí z provozní vody ve změkčovací stanici.

10. CHLADÍCÍ OKRUH VOD Nátok na chladící věž je samospádem, ochlazená je jímána pod chladící věží a čerpána do těles barometrické kondenzace (řízeno MaR), přebytek vod je odpouštěn do nádrže vedle vrátnice, zde se akumuluje a je používán jako provozní voda. Při znečistění cukrem se odpouští do plavících vod a doplňuje se z provozních nádrží.

11. PLAVÍCÍ A PRACÍ VODY Cukrovka dodaná ke zpracování obsahuje množství organických a anorganických příměsí. Cukrovka se ukládá na volnou skládku nebo přímo do řepných splavů, odkud je vodou plavena do závodu ke zpracování. Voda k plavení se odebírá z retenčních nádrží. Na plavící cestě jsou instalována zařízení k jejímu předčištění. Transportní a prací vody z plavícího a pracího okruhu jsou mechanicky předčištěny na oddělovačích kamení a jemných sítech. Plavící a prací voda jsou společně čerpány do sedimentačních nádrží. Alkalita těchto vod je udržována v rozmezí pH 5-9 přidáváním vápenného mléka. Po usazení nerozpustných látek v sedimentačních nádržích je voda opět čerpána pro transport (plavení) a praní řepy.

Počet stran: 37

Strana číslo: 16

12. OKRUH ŘÍZKOLISOVÝCH VOD Řízkolisové vody vznikají při zcezování a lisování vyloužených řizků. Zcezování se provádí na zcezovacím šneku, lisování na řízkolisech. Vzniklé řízkolisové vody jsou zbaveny drtě na spádovém sítě a po desinfekci jsou vráceny do extraktoru. Tím je okruh řízkolisových vod uzavřený.

13. VODY SPLAŠKOVÉ A DEŠŤOVÉ Vody splaškové ze sociálních zařízení závodu a přilehlých bytových jednotek jsou jednotnou kanalizační sítí svedeny do štěrbinové nádrže a následně čerpány na ČOV. Vody dešťové z povrchových ploch závodu s výjimkou složiště vyloužených řízků jsou svedeny jednotlivými vpustěmi do kanalizace. Voda ze složiště vyloužených řízků je v kampani svedena do uzavřeného okruhu plavících pracích vod. V kampaňovém provozu je splašková voda přečerpávána do nádrží vodního hospodářství.

14. VÝPUSTNÍ OBJEKTY Pod chladící věží je nádrž na ochlazenou barometrickou vodu. K jejímu vyprázdnění po kampani se najímá autocisterna s vývěvou (fekální vůz) a obsah se vypouští do sedimentačních nádrží. Výšky hladin, recirkulace a odvod na chladící nádrž jsou řízeny ASŘ, který zabezpečí automatické přečerpávání vod do akumulační nádrže, která pracuje v uzavřeném chladícím okruhu.

Počet stran: 37

Strana číslo: 17

15. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Pro dosažení potřebného čistícího efektu je použita technologie biologické nitrifikace a denitrifikace. Situační plán ČOV je na obrázku pod bodem 15.1. Čistírna odpadních vod se skládá z následujících celků: vlastní ČOV s oxidační a denitrifikační částí a usazovákem tlakový zásobník kapalného kyslíku, odpařovač, kyslíkový injektor, kyslíková sonda dávkovač flokulantu Vlastní ČOV s oxidační a denitrifikační částí a usazovákem Čistírna sestává z aktivační (oxidační) nádrže, denitrifikační části a usazováku. Čistírna představuje zemní aerovanou nádrž s hlinitým nezpevněným dnem a stěnami. Plocha nádrže je cca 1000 m2, hloubka vody je cca 2 m. Nádrž je míchaná injektory, které současně plní funkci aeračního zařízení (dávkování plynného kyslíku do injektorů). Část nádrže je oddělena dřevěnou přepážkou a slouží jako denitrifikační nádrž (plocha denitrifikační části je cca 130 m2, hloubka stejná jako v aerované nádrži). Nádrž má vtok vody štěrbinou u dna na celou délku jedné boční stěny. Denitrifikační část je míchána samostatným čerpadlem, bez aerace.

Počet stran: 37

Strana číslo: 18

15.1 Situační plán ČOV

Legenda k obr. 15.1 Situační plán ČOV 1 – oxidační část ČOV 2 – denitrifikační část ČOV (oddělená od oxidační části dřevěnou stěnou) 3 – dosazovací nádrž 4 – vstup odpadních vod 5 – výstup vyčištěných odpadních vod 6 – kyslíková sonda – měření obsahu kyslíku v čištěné vodě 7 – dávkování flokulantu Magnafloc XD 100 8 – kyslíkový injektor 9 – tlakový zásobník kyslíku a odpařovač

15.2 Napouštění odpadních vod na ČOV Vstupy vod do ČOV: celoročně - splaškové vody ze štěrbinové nádrže v kampani – přebytečné kondenzáty mimo kampaň – odsazené prací vody ze sedimentačních nádrží 15.3 Recyklace kalu Vedle denitrifikační části je umístěna dosazovací nádrž pro separaci vyčištěné vody a aktivovaného kalu s následnou recyklací kalu zpět do oxidační části nádrže. Dosazovací nádrž je ocelová. Přebytečný kal je odčerpáván na sedimentační nádrže, které jsou součástí vodního hospodářství cukrovaru. 15.4 Dávkování a aerace kyslíku do vody Tlakový zásobník kapalného kyslíku a odpařovač jsou umístěny na protilehlém břehu Zlatého potoka, než ČOV. Kyslík je dávkován do oxidační části ČOV pomocí injektorů v množství řízeném dle údajů kyslíkové sondy. Kyslíková sonda je umístěná v rohu oxidační nádrže za dosazovací nádrží 15.5 Dávkování flokulantu Flokulant Magnafloc XD 100 je skladován v 1 m3 plastovém kontejneru přímo u ČOV. Flokulant je automaticky dávkován v závislosti na množství vypouštěné vody tak, aby bylo dávkováno 50 až 200 ppm na 1 m3 vypouštěné vody.

16. ODBĚR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD PRO ROZBORY Vzorky odpadních vod jsou bodové a směsné za 24 hodin. Bodové slouží jednak pro účel provozní, vnitrozávodní kontroly (ztráty cukru), jednak pro průběžné sledování jakostí vypouštěných odpadních vod. Směsné vzorky se odebírají 1x za měsíc pro rozbor vypouštěné odpadní vody z ČOV v akreditované laboratoři (dodržování limitu znečištění, určení úplaty za vypouštění odpadních vod). Pro účely kontroly provozu se sledují a vzorkují: Plavící vody, barometrická voda, voda z rafinérského odpadu do plavících vod, splaškové vody, vstup do ČOV, výstup z ČOV, oteplená chladící voda, voda kotelní a napájecí. Vypouštěné odpadní vody se vzorkují v místě před vypuštěním do recipientu. Za správnost provádění odběru odpovídá provozní chemik.

17. SKLADOVÁNÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. V rámci tohoto havarijního plánu se jedná o tyto závadné látky: Obchodní název Kyselina sírová 96% Kyselina chlorovodíková 31% Hydroxid sodný tekutý 50% Hydroxid sodný pevný pecky Formalín 35% Uhličitan sodný Izopropylalkohol Chlornan sodný Chlorové vápno Biocid Nalco 77451 Technický benzin Petrolej technický Mazací, převodové a hydraulické oleje Použité oleje Melasa nebo černý sirob Vápenné mléko 23-30% (ς=1,15 až 1,2 kg/dm3)

Průměrné množství 4,5 m3 0,5 m3 3 m3 250 kg 3 m3 200 kg 100 l 300 kg 300 kg 2,5 m3 100 l 100 l 1 m3 375 l 500 m3 35 m3

Nejvyšší množství 9 m3 1 m3 6 m3 500 kg 6 m3 400 kg 200 l 600 kg 600 kg 5 m3 200 l 200 l 2 m3 750 l 1000 m3 71 m3

Pro skladování chemických látek jsou určeny tři kóje ve zděných budovách skladu MTZ. Veškeré chemikálie jsou skladovány pouze v originálních obalech, ve kterých jsou dodány dodavatelem. Kóje určené ke skladování kapalin jsou vybaveny nepropustnou podlahou s bezodtokovou havarijní jímkou. Všechna místa, kde se s kapalnými látkami manipuluje (stáčení do menších obalů) jsou podložena ocelovými záchytnými vanami. Samotné sklady ani prostor před sklady není odkanalizován. Ke skladování melasy (resp. černého sirobu) je určena jedna provozní a jedna havarijní nádrž.

Počet stran: 37

Strana číslo: 21

17.1 Skladování hořlavin - kóje 1 Jsou skladovány minerální oleje a hořlaviny ve 200 l sudech, plastická maziva v menších obalech. Převodový olej TOTAL CARTER EP 220, 460 Převodový olej EQUIVIS ZS 46 Převodový olej VALAR GEAR 90 Válcový olej PARAMOL B 28 Hydraulický olej VALAR OTHP 3 Kompresorový olej VALAR K 8 Ložiskový olej MOGUL LK 68 Turbínový olej VALAR TURBINE 46 Hydraulický olej VALAR HM 46 Motorový olej VALAR M 7 ADS III (SAE 15W – 40) Potravinářský olej NEVASTANE AW 46 Potravinářský olej NEVASTANE EP 220 Potravinářský olej NEVASTANE EP 150 Plastické mazivo CERAN WR 2 Mazivo pro potravinářské stroje NEVASTANE HT/AW 2 Plastické mazivo CERAN FG Plastické mazivo VALAR EFFECTIVE 2 Plastické mazivo VALAR INTENSIVE H 2 EP Plastické mazivo MOGUL LA 2 Plastické mazivo MOGUL LV 2-3 Plastické mazivo MOGUL LVG 2 Izopropyl alkohol Technický benzín Petrolej technický 17.2 Skladování kapalných závadných látek - kóje 2 V druhé kóji jsou skladovány kapalné chemické látky převážně v 1 m3 kontejnerech. Kyselina sírová Kyselina chlorovodíková Hydroxid sodný 50% Chlornan sodný Hydrogensiřičitan sodný Formaldehyd Antiinkrustant ANTIPREX SSC Flokulant MAGNAFLOC XD 100 Odpěňovač BURST D 20 Odpěňovač RMK Odpěňovač GLANAPON DS 5 Odpěňovač DEPREFOAM – C Biocid NALCO 77451

Počet stran: 37

Strana číslo: 22

17.3 Skladování pevných závadných látek - kóje 3 Chemické látky se skladují v plastikových sudech, plastikových i papírových pytlích. Hydroxid sodný – pevný Chlorové vápno Uhličitan sodný Fosforečnan sodný Chlorid sodný Síra Flokulant Magnafloc LT 27 CHEMAQUA 900 CHEMAQUA 150 Biocid proti řasám Coolacide Dispergátor CBD – 93 Uvolňovač biologických usazenin AQUASPERSE 17.4 Skladování melasy Provozní nádrž je jednoplášťová ocelová nýtovaná, o kapacitě 1000 t, umístěná na zděné základně, v záchytné vaně. K provozní nádrži přísluší stáčecí místo melasy do cisternových vozů. Havarijní nádrž na melasu má kapacitu 800 t a není za normálního stavu používána. Je určena pouze pro přechodné využití v případě netěsnosti provozní nádrže, po dobu do dokončení její opravy. 17.5 Skladování vápenného mléka Přímo ve vápence jsou umístěny dvě ocelové válcové ležaté nádrže o objemech 50 m3 a 6 m3. Přepady z nádrží jsou zavedeny do kynety plavící vody, kterou je třeba během kampaně alkalizovat. V cukrovaru je umístěna nádrž o objemu 15 m3. Přepad je zaveden do okruhu transportních a plavících vod, kde je alkalizace žádoucí Více údajů o skladování a manipulaci s chemickými látkami je uvedeno v Havarijním plánu, aktualizace ze září 2008, který byl schválen změnou integrovaného povolení.

Počet stran: 37

Strana číslo: 23

18. OSTATNÍ OBJEKTY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ K vzedmutí vody před odběrným objektem závodu slouží stavidlo na Zlatém potoce. Jeho obsluha je ruční, provádí jí zámečník vodního hospodářství dle manipulačního řádu stavidla. Vodohospodář vede deník manipulace a odpovídá za stav a manipulace se stavidlem. Podzemní přívod provozní vody ze Zlatého potoka potrubím do čerpací jímky pod skladem cukru je u továrního ohrazení přerušen jímkou s česly. Česla čistí obsluha vodního hospodářství. Neodebraná voda odtéká podzemním kanálem pod částí obce zpět do recipientu. V případě nedostatečného průtoku vody ve Zlatém potoce v suchém období, zejména v kampani lze převést do tohoto toku část vody z řeky Bě1á pomocí Dlouhé strouhy a Ještětického potoka. Potřebu nutno projednat s Povodím Labe, které zajistí potřebnou manipulaci se stavidlem na Dlouhé strouze. Pro potřeby zajištění limitovaného odběru vody 15 l/sec, je vybudováno nouzové přečerpací místo z Dědiny v ř. km 15,25, které se používá v mimořádně suchých ročnících jako doplňkový zdroj provozní vody. Tento odběr byl povolen rozhodnutím ŽP MÚ Dobruška pod č.j. ŽP: 2221/2004 – 231/1 A/20 ze dne 2. 12. 2004 a je povolen integrovaným povolením ze dne 18.června 2007.

19. BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY Objekty vodního hospodářství musí být vybaveny tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví obsluhujících osob (zábradlí, kryty točivých části apod.). Je zakázáno bezdůvodně toto zařízení odnímat, po každé opravě musí být osazena na původní místo. V blízkosti štěrbinové nádrže je zakázáno kouřit pro množnost výskytu hořlavých plynů nad hladinou nádrže. Obsluhy vod hospodářství musejí byt prokazatelně poučeny o předpisech BOZP, PO, HaS před započetím práce.

20. MONITOROVACÍ SYSTÉM PODZEMNÍCH VOD 20.1 Popis monitorovacího systému V oblasti cukrovaru v Českém Meziříčí byly vyhloubeny čtyři dvojice monitorovacích vrtů o celkové metráži cca 84 m umístěné severovýchodně a jihozápadně na dvou profilových liniích. Vrty jsou situovány na pozemkových parcelách katastru nemovitostí č. 177/1, 184/1 a 1154/1 k.ú. České Meziříčí. Každá dvojice vrtů sestává z dvou vrtů zastihujících jednak mělkou kvartérní a dále první puklinovou zvodeň v sedimentech jizerského souvrství. Vrt CM-7 nebyl z důvodu chybějícího zvodnění kvartérního komplexu v prostoru vrtu CM-8 realizován. Vrtné práce byly prováděny dne 1. 7. – 5. 7. 2009 s použitím vrtné soupravy UGB 1VS/P V3S, a jejich výsledky jsou následující:

Počet stran: 37

Strana číslo: 24

CM - 1 Umístění

:

pozemková parcela KN č. 1154/1 k.ú. České Meziříčí

Hloubka

:

6,7 m od úrovně terénu

Průměr vrtání :

0,0 – 5,0 m jádrovkou o průměru 220 mm, 5,0 – 6,7 m jádrovkou o průměru 175 mm

Výstroj

:

0,0 – 2,0 m PVC 125 mm, plná 2,0 – 6,2 m PVC 125 mm, perforace 1 mm štěrbinová, příčná 6,2 – 6,7 m PVC 125 mm, plná

Obsyp :

1 – 6,7 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:

0 – 0,50 m cementová zálivka 0,5 – 1,0 m pískový můstek

Úprava zhlaví :

+ 0,75 m nadzemní ocelová ochranka s kloboukem na šroub, průměr 159 mm osazené do 0,5 m mocné cementové zátky

Geologický profil:

0,0 – 1,70 m 1,7 – 2,50 m 2,5 – 2,80 m 2,8 – 4,40 m 4,4 – 4,5 m 4,5 – 5,0 m 5,0 – 6,7 m

černozem tmavě hnědá jílovitá hlína zvodnělý štěrk šedý jíl štěrk jíl se slínovci šedý slínovec

Naražená / ustálená hladina podzemní vody:

cca 2,0 / 0,7 m

CM - 2 Umístění

:


Hloubka

:


Průměr vrtání :

Výstroj


Obsyp :

0,0 – 5,0 m PVC 125 mm, plná 5,0 – 10,5 m PVC 125 mm, perforace 1 mm štěrbinová, příčná 10,5 – 11,0 m PVC 125 mm, plná 5,0 – 11,0 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:

Počet stran: 37

:

0 – 0,50 m cementová zálivka 0,5 – 3,5 m jílocementace mezikruží 3,5 – 4,3 m pískový můstek 4,3 – 5,0 m jílování mezikruží

Strana číslo: 25

Úprava zhlaví:


Geologický profil:

0,0 – 1,70 m 1,7 – 2,4 m 2,4 – 2,8 m 2,8 – 4,4 m 4,4 – 4,5 m 4,5 – 5,0 m 5,0 – 5,3 m 5,3 – 11,0 m

černozem hnědá jílovitá zemina štěrk, zvodnělý jíl štěrk zvodnělý jíl se slínovci šedý slínovec jílovitý slínovec


cca 2,2 / 0,0 m

CM - 3 Umístění

:


Hloubka

:


Průměr vrtání :


Výstroj

:


Obsyp :

3,7 – 7,0 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:


Úprava zhlaví :


Geologický profil:

0,0 – 1,50 m 1,5 – 2,0 m 2,0 – 3,2 m 3,2 – 4,4 m 4,4 – 7,0 m

tmavě hnědá hlína s kořínky dtto s malou písčitou příměsí vlhký hrubozrnný písek s malou jílovitou příměsí šedý slínovec pevný s příměsí plastického jílu dtto bez příměsí


cca 1,8 / 1,0 m

CM - 4 Umístění

Počet stran: 37

:


Strana číslo: 26

Hloubka

:


Průměr vrtání :


Výstroj

:


Obsyp :

4,0 – 10,1 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:


Úprava zhlaví:


Geologický profil:

0,00 – 0,15 m 0,15 – 1,65 m 1,65 – 2,90 m 2,90 – 4,20 m 4,20 – 10,6 m

tmavě hnědá hlína s kořínky dtto šedý tuhý jíl s úlomky šedého slínovce dtto, tvrdý šedý slínovec pevný


cca 1,8 / 0,7 m

CM - 5 Umístění

:


Hloubka

:


Průměr vrtání :

0,0 – 5,3 m jádrovkou o průměru 220 mm,

Výstroj

:


Obsyp :

1 – 5,3 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:

Úprava zhlaví:

Počet stran: 37

0 – 0,40 m cementová zálivka 0,4 – 0,7 m pískový můstek 0,7 – 1,0 m jílování mezikruží + 0,70 m nadzemní ocelová ochranka s kloboukem na šroub, průměr 159 mm osazené do 0,4 m mocné cementové zátky

Strana číslo: 27

Geologický profil:

0,0 – 0,3 m 0,3 – 1,0 m 1,0 – 3,0 m 3,0 – 5,3 m

zemina navážka jílovitá hlína, šedá jílovitá světle žlutá hlína


cca 4,0 / 3,7 m

CM - 6 Umístění

:


Hloubka

:


Průměr vrtání :


Výstroj

:


Obsyp :

6,5 – 13,9 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:


Úprava zhlaví:


Geologický profil:

0,0 – 0,20 m 0,2 – 0,8 m 0,8 – 1,1 m 1,1 – 2,6 m 2,6 – 3,7 m 3,7 – 8,3 m 8,3 – 13,2 m 13,2 – 13,9 m

zemina kamenitá navážka zemina tmavohnědá kamenitá zemina světlehnědá jílovitá zemina šedý slínovec jílovitý slínovec slínovec pevný


cca 4,0 / 4,1 m

CM - 7 S ohledem na zastižení přítoku podzemních vod v etáži cca 8 m od povrchu nebyl mělký vrt CM – 7 hlouben a byl ihned prohlouben jako vrt CM-8

Počet stran: 37

Strana číslo: 28

CM - 8 Umístění

:


Hloubka

:


Průměr vrtání :


Výstroj

:


Obsyp :

8,0 – 15,7 m praný štěrk 1,6/4 mm

Těsnění

:

0 – 0,50 m jílocementace mezikruží 0,5 – 7,0 m pískový mostek 7,0 – 8,0 m jílování mezikruží

Úprava zhlaví :


Geologický profil:

0 – 0,3 m 0,3 – 1,0 m 1,0 – 3,0 m 3,0 – 5,2 m 5,2 – 7,4 m 7,4 – 9,6 m 9,6 – 15,7 m

zemina navážka zemina jílovitá světle žlutá zemina štěrk jílovitý navětralý slínovec jílovitý slínovec


cca 8,0 / 5,5 m

20.2 Režim podzemní vody v blízkém okolí cukrovaru V blízkém severním okolí cukrovaru probíhá opočenská flexura, která má v některých úsecích přetržené střední rameno a podél této poruchové linie došlo k relativnímu poklesu jihozápadní kry oproti kře severovýchodní až o několik desítek metrů. Jako většina významnějších strukturně-tektonických linií v české křídě, je i opočenská flexura složitým systémem několika poruch. Přetržené střední rameno opočenské antiklinály v oblasti mezi Českým Meziříčím a jímacím územím Zbytka je porušeno příčným zlomem severovýchodjihozápadního směru, na kterém došlo k horizontálnímu posunu směrné tektonické linie opočenské flexury až o několik set metrů. Na návodní, tedy severovýchodní straně uvedených zlomů, v místech kde se na povrch vynořují spodnoturonské sedimenty bělohorského souvrství se nachází pramenní a jímací okrsek Zbytka. Naopak na odvrácené, tedy jihozápadní straně uvedených zlomových linií, v místech kde se sedimenty bělohorského souvrství zanořují několik desítek metrů pod střednoturonské sedimenty jizerského souvrství, se nachází stávající cukrovar včetně sedimentačních nádrží a ČOV.

Počet stran: 37

Strana číslo: 29

Představa o prostorovém režimu podzemní vody v okolí cukrovaru v Českém Meziříčí je tedy následující: • přibližně 500 m severovýchodně a ve vzdálenosti necelých 100 m od severního okraje sedimentačních nádrží se nachází hydraulická bariéra tvořená zlomovými liniemi, na které se vzdouvá podzemní voda kolektoru B přitékající do zdejší oblasti od severovýchodu. V předpolí této bariéry se nachází první útvar podzemní vody s napjatou hladinou podzemní vody vystupující nad úroveň terénu a využívaný v jímacím území Zbytka. Nejvýznamnější odběry (kolem 90 l/s) jsou realizovány prostřednictvím vrtů V-2 a LT-2 a přebytky vody nabohacují průtok ve Zlatém potoce; • jihozápadně od popsané hydraulické bariéry se kolektor B noří do hloubek kolem 60 až 80 m. V této kře, kde je situován stávající cukrovar i objekty ČOV se nacházejí dva vodní útvary. První vodní útvar je vázán na pásmo připovrchového rozpojení puklin slínovců jizerských vrstev střednoturonského stáří. Jeho hladina se nachází mělce pod povrchem terénu (2 – 3 m), je volná, se sklonem ve směru sklonu terénu, tedy k západu až jihozápadu. Druhý vodní útvar je vázán na zmíněný hlouběji uložený kolektor B, tedy na puklinově velmi dobře propustné psamity bělohorského souvrství. Hladina podzemní vody je pod stropem slínovců středního turonu napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní, generelně se sklánějící k jihozápadu až jihu. Jímaná je jednak vrtem LT-1 severně od Českého Meziříčí a především pak vrty v jímacím území Mokré cca 2 km jižně od Českého Meziříčí; • při současných dlouhodobě realizovaných odběrech vody se sice předpokládá hydraulická nespojitost horninových ker severovýchodně od opočenské flexury a jihozápadně od ní, přesto provozovatel jímacího území Zbytka tuto komunikaci nevylučuje a požaduje sledovat případný vliv cukrovaru i severovýchodním směrem; • komunikace vod v jihozápadní kře, kde se nacházejí dva útvary podzemní vody a samozřejmě i tok Dědiny jako vodní útvar povrchové vody je zřejmá. Na tom se s velkou pravděpodobnosti podílejí zóny preferenčního oběhu podzemní vody spojené s dnes nedostatečně identifikovanými tektonickými prvky, způsobujícími významnou filtrační anizotropii horninového souboru jak v jizerských vrstvách, tak v bělohorském souvrství a lokálně porušujících stropní izolátor, tvořený bazálními slínovci jizerských vrstev. Indikace případného šíření znečištění ve směru na jihozápad je tedy žádoucí.

20.3 Úvodní monitoring podzemních vod - měření hladin podzemní vody Monitoring na vrtech CM-1 až CM-6 a CM-8 probíhal v intervalu 1 x měsíčně, kdy bylo prováděno měření úrovně hladiny podzemní vody ve vrtech a po úvodním testování byl odebrán z každého vrtu ještě jeden vzorek podzemní vody na laboratorní analýzu v rozsahu kráceného rozboru, dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Stav hladin podzemní vody na monitorovaných vrtech ve druhé polovině roku 2009 a první polovině roku 2010 je uveden v následující tabulce č. 1.

Počet stran: 37

Strana číslo: 30

Tabulka č.1 Hladiny podzemních vod ve vrtech řady CM

datum

CM-1

CM-2

5.7.2009 6.8.2009 7.9.2009 5.10.2009 3.11.2009 1.12.2009 7.1.22010 10.2.2010 4.3.2010 14.4.2010 25.5.2010 16.6.2010

0,7 m 1,7 1,78 1,86 1,79 1,85 1,76 1,31 1,19 1,12 1,35 1,47

0,0 1,4 1,57 1,43 1,36 1,11 0,89 0,69 0,51 0,48 0,6 0,86

označení vrtu CM-3 CM-4 CM-5 1,0 2,5 2,78 2,63 2,43 2,59 2,27 1,96 1,64 1,63 1,57 1,78

0,7 1,74 1,85 1,77 1,86 1,64 1,57 1,32 1,33 1,21 1,04 1,32

CM-6

CM-8

4,1 4,68 4,92 4,79 4,64 4,47 4,22 4,19 3,87 3,93 3,98 4,06

5,5 6,07 6,21 6,35 6,27 5,94 5,72 5,51 5,16 5,19 5,13 5,22

3,7 3,7 3,82 3,74 3,79 3,76 3,39 3,05 2,96 2,84 2,98 2,82

20.4 Úvodní monitoring podzemních vod - laboratorní analýzy a jakost vody Odběr vzorků podzemních vod byl proveden ve dvou kolech vždy po krátkodobé čerpací zkoušce v dynamickém režimu. V závěru krátkodobé čerpací zkoušky byly z monitorovacích vrtů odebrány vzorky podzemní vody ke stanovení složek v rozsahu kráceného rozboru dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kopie protokolů laboratorních analýz jsou obsahem přílohy č. 10, vybrané ukazatele a srovnávací kritéria výše uvedené vyhlášky jsou uvedeny v následující tabulce č.2. Tabulka č.2 Jakost podzemních vod ve vrtech řady CM-1 až CM-8 vrt CM-1 CM-2 CM-3 CM-4 CM-5 CM-6 CM-8

datum 6.8.2009 25.5.2010 6.8.2009 25.5.2010 6.8.2009 25.5.2010 6.8.2009 25.5.2010 6.8.2009 25.5.2010 6.8.2009 25.5.2010 6.8.2009 25.5.2010

limit (jednotka)

pH 7,2 7,01 7,2 7,17 7,2 7,05 7,3 7,05 7,2 7,0 7,6 7,27 7,2 7,09 6,5 9,5

kond. 82,8 96,6 81,4 81,9 90,0 98,9 88,3 98,2 104 112,1 124 125,7 137 135,9 125 mS/m

+

NH4 0,18 <0,05 0,13 <0,05 <0,1 <0,05 <0,1 <0,05 <0,1 <0,05 1,17 <0,05 0,54 <0,05 0,5 mg/l

-

NO2 <0,01 <0,02 <0,01 0,02 <0,01 <0,02 <0,01 <0,02 0,04 0,03 <0,01 <0,02 <0,01 0,03 0,5 mg/l

+

NO3 <3 <2 <3 <2 <3 <2 <3 <2 25 31,5 <3 <2 <3 <2 50 mg/l

Parametr Fe2TOC <1 0,35 1,18 0,12 <1 0,63 0,14 1,47 1,94 0,04 1,48 0,71 0,06 3,35 0,03 <0,02 1,4 0,02 <0,02 2,14 0,57 0,20m 5,0 g/l mg/l

E. coli 0 0 0 0 0 0 0 0

Kolif. 0 0 0 35 0 5 0 0

nepoč.

nepoč.

0 0 0 32 0 0 KTJ/100

0 0 0 32 0 0

36°C >300 18 >300 460 >300 54 >300 42 >300 940 >300 360 >300 240 20

22°C 650 380 >3000 1450 >3000 320 >3000 410 >3000 4100 >3000 3900 >3000 4400 200

KTJ/100

KTJ/ml

KTJ/ml

Laboratorní rozbory v srpnu 2009 byly provedeny ve „Zdravotním ústavu se sídlem v Pardubicích.

Počet stran: 37

Strana číslo: 31

Laboratorní analýza vzorku podzemních vod odebraných v květnu 2010 byla provedena v Orlické laboratoři, s.r.o.

Monitorovací vrty CM-1 až CM-4 (umístěné ve kře poblíž osy opočenské antiklinály): • •

• • •

z rozborů vyplývá, že voda je více mineralizovaná (vodivost cca 81 – 98,2 mS/m) a slabě alkalické reakce (pH 7,05 – 7,3); ve vrtech CM-3 a CM-4 nebyly detekovány dusíkaté látky, ve vrtech CM-1 a CM-2 byl v prvém kole monitorovacích prací stanoven pouze nepatrný obsah amonných iontů. Ve vrtu CM-2 byl ve druhém monitorovacím kole zaznamenán i nepatrný obsah dusitanů – 0,02 mg/l; nadlimitní obsah železa, nebyl zjištěn pouze ve vrtu CM-6. Obsah železa v ostatních vrtech se pohybuje v rozpětí 0,35 – 1,94 mg/l a legislativnímu předpisu nevyhovuje; nepatrný (podlimitní) obsah organického uhlíku (TOC) byl stanoven pouze ve vrtech CM-3 a CM-4. Ve vrtech CM-1 a CM-2 nebyl organický uhlík detekován; ve vrtech CM-1 až CM-4 nebylo v prvním kole monitorovacích prací indikováno fekální znečištění (E.coli a koliformní bakterie nebyly zjištěny). Ve druhém kole byl ve vrtu CM-2 a CM-3 zjištěn zvýšený obsah koliformních bakterií (35 resp. 5). Vrty řady CM-1 až CM-8 přinášejí informaci o celkovém bakteriálním znečištění vody, které bylo v obou monitorovacích kolech charakterizováno nadlimitním počtem kolonií při 22°C a 36°C;

Monitorovací vrty CM-5 až CM-8 (umístěné v areálu cukrovaru): • • •

• •

podzemní voda odebraná z monitorovacích vrtů umístěných v areálu závodu je značně mineralizovaná (vodivost cca 104 – 137 mS/m) a ve vrtu CM-8 překračuje legislativní limit vyhlášky č. 252/2004 Sb.; obdobně jako u vrtů, které jsou umístěny ve kře poblíž osy opočenské antiklinály, je ve vrtech řady CM-5 až CM-8 podzemní voda mírně alkalické reakce (pH 7,0 – 7,6); zvýšený obsah dusíkatých látek – amonných iontů byl zjištěn v prvém monitorovacím kole ve vrtu CM-6 a CM-8 (NH4+ 1,17 resp. 0,54 mg/l). Ve druhém kole již zvýšený obsah amonných iontů detekován nebyl. Ve vrtu CM-5 se dusíkaté látky vyskytují ve formě dusitanů a dusičnanů; stanovený obsah organického uhlíku (TOC 1,4 – 3,35 mg/l) ve všech vrtech vyhovuje legislativnímu předpisu; také ve vrtech řady CM-5 až CM-8 je podzemní voda bakteriálně znečištěna (nadlimitní počet kolonií při 22°C a 36°C). V mělké kvartérní zvodni vrt CM-5 a vrt CM-8, bylo v prvém monitorovacím kole detekováno i znečištění fekálního původu.

Počet stran: 37

Strana číslo: 32

Na základě provedeného dvoukolového monitoringu podzemních vod v prostoru závodu a oblasti sedimentačních nádrží lze konstatovat, že podzemní vody jsou ovlivněny antropogenní činností, projevující se zvýšeným obsahem organických i anorganických dusíkatých látek a vysokým obsahem rozpuštěných látek (v tabulce vyjádřené měrnou vodivostí) především v prostoru areálu bývalého cukrovaru. Směrem k severu, tedy k jímacímu území, je jakost podzemní vody podstatně příznivější a s výjimkou mikrobiologického znečištění vyhovuje limitům pro pitnou vodu. Mikrobiologické znečištění je na lokalitě charakterizováno především zvýšeným výskytem psychrofilních a mezofilních bakterií (nadlimitní počet kolonií kultivovaných při 22°C a 36°C). Jejich zvýšený počet diagnostikuje znečištění podzemních vod buď přímo mikroorganismy nebo biologicky rozložitelnými organickými látkami, které tyto skupiny bakterií využívají ke svému životu. Velmi vysoký výskyt psychrofilních bakterií může také souviset s výskytem bakterií ovlivňujících koloběh železa, které bylo ve zvýšené míře stanoveno ve vrtech CM-1 až CM-4 umístěné ve kře poblíž osy opočenské antiklinály. Výskyt těchto bakterií způsobuje zhoršené organoleptické vlastnosti vody - zákal, chuť a pach. Riziko, že se mohou mezi nimi vyskytnout patogenní organismy je však poměrně nízké. Fekální znečištění je detekováno přítomností koliformních bakterií a enterokoků (fekální streptokoky). Ve vodě se množí jen vzácně a v běžných podmínkách geologického prostředí přežívají jen velmi krátkou dobu. Významnější výskyt těchto bakterií byl zaznamenán ve vrtu CM-5 a CM-8, které jsou umístěny v areálu cukrovaru. 20.5 Následný monitoring podzemních vod Na základě úvodního monitoringu podzemních vod, který byl prováděn prostřednictvím hydrogeologických vrtů řady CM-1 až CM-8 v roce 2009 – 2010, bude realizován pro další období níže uvedený rozsah pozorování stavu hladiny podzemních vod a četnost odběrů vzorků podzemních vod k laboratornímu testování. 20.6 Následný monitoring podzemních vod - sledování hladin, odběr vzorků Instalovaný monitorovací systém jakosti podzemní vody je určen ke sledování stavu hladiny podzemní vody a její jakosti v místě případné komunikace mezi oblastí sedimentačních nádrží a jímacím územím Zbytka. V následujícím období bude prováděn pravidelný měsíční monitoring stavu hladiny podzemních vod s odběrem vzorků podzemních vod v jarním a podzimním termínu, tak jak je uvedeno v následující tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Monitoring vrtů řady CM v běžném roce VRT CM-1 CM-2 CM-3 CM-4 CM-5 CM-6 CM-8

I X X X X X X X

Počet stran: 37

II X X X X X X X

III O O O O O O O

IV X X X X X X X

V X X X X X X X

VI X X X X X X X

TERMÍN VII X X X X X X X

VIII X X X X X X X

IX O O O O O O O

X X X X X X X X

XI X X X X X X X

Strana číslo: 33

XII X X X X X X X

X O

sledování stavu hladiny podzemních vod odběr vzorků podzemních vod po krátkodobé čerpací zkoušce

Měření a odběr vzorků podzemních vod bude prováděno oprávněnou osobou. Vzorky podzemních vod budou odebírány v dynamickém stavu (čerpadlem) vždy po minimálně 1 hodinovém čerpání vody. 20.7 Následný monitoring podzemních vod - rozsah laboratorního stanovení a metodika vyhodnocení Vzhledem k blízkosti podzemních zdrojů vody v prameniště „Litá“ a „Mokré“, které zásobují obyvatelstvo pitnou vodou je především důležitý monitoring jakosti podzemních vod. Laboratorní analýzy odebraných vzorků podzemních vod budou zaměřeny na identifikaci potenciálních kontaminantů a jejich rizikovosti pro výše uvedené prameniště. S ohledem na tyto skutečnosti budou v následujícím období prováděny odběry podzemních vod z vrtů řady CM-1 až CM-8 v intervalu 1 x 6 měsíců (jarní a podzimní období). Základní laboratorní analýzy budou prováděny v rozsahu „kráceného rozboru pitných vod“ dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Rozšířené laboratorní analýzy v rozsahu „úplného rozboru“ dle přílohy č. 5 výše uvedené vyhlášky budou prováděny v intervalu 1 x 2 roky, a to z jedné dvojice vrtů severně od výrobního areálu (CM-3 a CM-4) a z jedné dvojice vrtů v prostoru výrobního areálu (CM-5 a CM-6). Laboratorní analýzy budou zajištěny akreditovanou laboratoří. S ohledem na provedený monitoring podzemních vod, budou v prostoru závodu (vrty CM-5 až CM-8) pro ukazatele amonné ionty stanoveny jako srovnávací kvalitativní limity hodnoty kritéria B metodického pokynu MŽP - kritéria znečištění zemin a podzemní vody1 (NH4+ - 1,2 mg/l). Pro ostatní ukazatele (s výjimkou Fe a mikrobiologických ukazatelů) budou jako srovnávací kvalitativní limity použity hodnoty stanovené vyhláškou č. 252/2004 Sb. Pro vrty CM-1 až CM-4 umístěné ve kře poblíž osy opočenské antiklinály, budou použity pro stanovované ukazatele (s výjimkou ukazatele Fe2-, psychrofilní a mezofilní bakterie) jako srovnávací limitní hodnoty limity vyhlášky č. 252/2004 Sb. V případě, že stanovené hodnoty laboratorních analýz překročí výše uvedené limity ve dvou po sobě jdoucích monitorovacích kolech, bude bezprostředně proveden opakovaný rozbor pro překročené ukazatele. V případě opakovaného potvrzení vyšších hodnot bude z vrtů s nevyhovující jakostí vody odebrán vzorek vody na úplný rozbor a oprávněnou osobou vypracován hydrogeologický posudek o možném ohrožení kvality podzemních vod v prameništi „Litá“ a „Mokré“. Posudek který posoudí možnost ohrožení kvality podzemní vody bude současně odeslán k dalšímu jednání na příslušný vodoprávní úřad. Celoroční monitoring bude vyhodnocen formou závěrečné zprávy.

1

Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR - kritéria znečištění zemin a podzemní vody. - Věstník MŽP ČR, částka 3, 1996

Počet stran: 37

Strana číslo: 34

21. ÚDRŽBA OBJEKTŮ VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ – PŘÍPRAVA NA KAMPAŇ Příprava pozůstává z:

údržby strojního zařízení vyčištění strojního zařízení likvidace kalů z polí a čistíren

a) Strojní údržbu provádí zámečník vodního hospodářství a středisko strojní dílny. b) Vyčištění zařízení se provádí na konci kampaně v rámci prací spojených s odstavením výroby. Vedoucí středisek zodpovídají za včasné a úplné provedení těchto prací. c) Vyvážení kalu z retenčních nádrží plavících a pracích vod se provádí dodavatelsky. Hospodářskou smlouvu sjednává vodohospodář závodu. Vodohospodář závodu kontroluje a stvrzuje provedené výkony. Pro zabezpečení kampaně a řádné funkce čistírny odpadních vod je třeba každoročně vytěžit z usazovací jámy č. 2. minimálně množství hlinitých kalů přijaté v minuté kampani. O těžbě hlinitých kalů z usazovacích nádrží č. 1, 4 a 5 rozhoduje výrobní a technický náměstek po dohodě s vodohospodářem. Vytěžené zvodnělé hlinité kaly se ukládají na deponii k dosušení. Po odvodnění se shrnou na kupy a jsou připraveny k odvozu. Každý rok se odebírají vzorky z vytěžených hlinitých kalů po poslední kampani před jejich shrnutím na kupy. Odběr vzorků a rozbory provádí akreditovaná laboratoř. d) Kontrola stavu zařízení vodního hospodářství je součásti předkampaňových zkoušek závodu. V kampani kontroluje stav hrází denně inspekční zámečník (obsluha) vodního hospodářství a vede o tom předepsanou evidenci.

22. HAVARIJNÍ OPATŘENÍ 1) V případě havarijního přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu zajišťuje náhradní dodávku pitné vody provozovatel závodu. 2) Při nízkém průtoku vody ve Zlatém potoce lze přečerpávat vodu z toku Dědiny, případně po dohodě s Povodím Labe Hradec Králové upravit poměr dělení vody na Cháborách. Dále lze požádat Povodí Labe o přepuštění vody z řeky Bělé do Zlatého potoka pomocí stavidel na Dlouhé strouze. 3) Povinnost hlášení havárie: Havárii s dopadem na kvalitu vody v Dědině a při ohrožení ostatních uživatelů vody je závod povinen oznámit na místa uvedená na konci tohoto dokumentu. 4) V případě havárie se postupuje dle aktualizace Havarijního plánu ze září 2008, který byl schválen změnou integrovaného povolení.

23. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1) Vodohospodář před kampaní ohlašuje vodohospodářskému orgánu připravenost na kampaň. 2) Vodohospodář závodu je zodpovědný za doplnění manipulačního řádu o každou změnu, ať v provozu vodního hospodářství, v technologii výroby, nebo i jiného druhu, která se promítne do systému hospodaření s vodou. 3) Před zahájením kampaně provede vodohospodář závodu proškolení všech technickohospodářských pracovníků, manipulačních stanic, obsluhy vodního hospodářství a případně i dalších osob v tomto manipulačním řádu. S týdenním předstihem nahlásí

Počet stran: 37

Strana číslo: 35

písemně na VEOLIA – Královéhradecká provozní, a.s. termín zahájení kampaně zodpovídá vodohospodář závodu. 4) Nedílnou součástí tohoto provozního řádu je Manipulační řád stavidlového jezu, schválený Městským úřadem v Dobrušce, Odborem životního prostředí, pod č.j. ŽP 1530/2005 – 231/1 ze dne 1. 12. 2005. Manipulační řád platí do 31. 12. 2035.

24. SPOJENÍ NA KOMPETENTNÍ ORGÁNY A HLÁŠENÍ HAVÁRIÍ Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

tel.: 495 817 111 fax: 495 817 336 e-mail: [email protected]

Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové 2


Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje tel.: 495 817 190 Povodí Labe Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové VEOLIA – Královéhradecká provozní, a.s. Víta Nejedlého 893, 500 03 Hradec Králové

tel.: 495 088 111, 495 088 720 fax: 495 411 452 tel.: 495 715 111 tel.: dispečink 495 406 102 fax: 495 406 108

Oblastní inspektorát ČIŽP Hradec Králové Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové

tel.: 495 773 + linka fax: 495 211 175

trvalá dosažitelnost

tel.: 731 405 205

odd. ochrany vod

tel.: 731 405 020 e-mail: [email protected]

Městský úřad Dobruška Náměstí F.L.Věka11, 518 01 Dobruška


Městský úřad České Meziříčí Bož. Němcové 20, 517 71 České Meziříčí


Počet stran: 37

Strana číslo: 36

25. PODPISY A JINÁ USTANOVENÍ

Platnost provozního řádu: Provozní řád platí od data schválení do odvolání.

Zrušující ustanovení Tento provozní řád nezahrnuje žádná zrušující ustanovení.

Pověřený zástupce: Ing. Josef Světlík ředitel Cukrovaru České Meziříčí

Datum:

Počet stran: 37

Podpis:

Strana číslo: 37

Cukrovary a lihovary TTD a.s

Recommend Documents