VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO

Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele

OBOROVÁ PŘÍRUČKA pro ţivnost

VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO AKTUALIZACE Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Aktualizaci zpracoval: DRING Consulting s.r.o. Poslední aktualizace: srpen 2009

VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO

OBSAH 1.

Úvod.................................................................................................................2 1.1. Historický vývoj výroby lihu ................................................................................. 3

2.

Výroba a úprava sulfitového lihu ......................................................................5 2.1. Výroba sulfitového lihu ........................................................................................ 5 2.2. Úprava sulfitového lihu ........................................................................................ 6

3.

Výroba a úprava syntetického lihu ...................................................................8 3.1. Výroba syntetického lihu ..................................................................................... 8 3.2. Úprava syntetického lihu ..................................................................................... 8

4.

Vymezení ţivnosti - výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického ...................................................................................................10 4.1 Přerušení ţivnosti .............................................................................................. 13 4.2 Zrušení a zánik ţivnosti..................................................................................... 13 4.3 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ...................... 14 4.4 Funkce CRM...................................................................................................... 15 4.5 Stručný přehled nejdůleţitějších změn pro ţivnostníka v roce 2009 ............. 16

5.

Základní předpisy, které musí podnikatel znát, aby mohl tuto ţivnost provozovat .....................................................................................................18 5.1. Vybrané normy .................................................................................................. 21

6.

Dozorové orgány provozování této ţivnosti ...................................................22 Seznam s kontaktními místy. ...............................................................22

7.

Odkazy na důleţité kontakty ..........................................................................24 Zkušební místa ....................................................................................24 Svazy nebo sdruţení ...........................................................................25

8.

Pouţité prameny ............................................................................................27 Literatura: ............................................................................................27 Internetové adresy: ..............................................................................27

1


1. Úvod Tato příručka se zabývá výrobou těch druhů lihu, které nejsou určeny pro potravinářské účely (výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného jeho zušlechťováním nebo denaturací). Název líh nebo alkohol se v hovorovém jazyce vztahuje k nejčastěji se vyskytující sloučenině ze skupiny primárních alkoholů – k etanolu. Tato sloučenina se dá vyrobit čistě chemickým způsobem, např. hydrogenací etylénu, nebo daleko běţnější mikrobiologickou cestou – kvasným způsobem (alkoholovou fermentací). Etanol (etylalkohol, alkohol, líh) je bezbarvá, lehce pohyblivá kapalina, vysoce hořlavá,

charakteristické

vůně,

neomezeně

mísitelná

s vodou

a

s většinou

organických rozpouštědel. S vodou tvoří konstantně vroucí binární směs s obsahem 95,58 % obj. etanolu, proto nelze získat bezvodý (absolutní, 100% etanol) destilací vodných roztoků etanolu. Absolutní etanol se připravuje destilací 95,58 % obj. etanolu s benzinem. Etanol se kvalitativně dokazuje např. Liebenovou reakcí (vznik jodoformu). Líh podléhá zdanění (zákon č. 353/2003 Sb. zákon o spotřebních daních., ve znění pozdějších předpisů). Poznámka V příručce bylo pouţito pokud moţno jednotné názvosloví chemických látek dle posledních trendů. Uţivatelé příručky se však mohou setkat i s jinými variantami názvů. Problematikou průmyslové výroby lihu se zabývali odborníci v různých obdobích a to se odrazilo i na pouţívaném názvosloví chemických látek. Příklady některých ekvivalentních názvů: 

líh (alkohol, ethylalkohol, etylalkohol, etanol, etanol),



oxid siřičitý (kysličník siřičitý),



etylen (ethylen, eten).

2


1.1.

Historický vývoj výroby lihu

První zmínky o alkoholové fermentaci pocházejí z Mezopotámie z doby kolem roku 4200 př. n. l. Technika destilace jako způsob izolace a koncentrace etanolu přichází mnohem později a informace z historických pramenů nejsou jednoznačné. Některé zdroje připisují prvenství sestavení a pouţívání destilační aparatury Číňanům v druhém tisíciletí př. n. l., jiné hovoří o egyptských alchymistech z téměř shodného období. Do Evropy se znalosti o destilaci zkvašených surovin dostávají aţ mezi 11. – 12. stoletím našeho letopočtu přes Španělsko. K rozšíření umění destilace došlo v Evropě ve středověku, zejména díky činnosti alchymistů a rozvoji řemesel. Na našem území byla postavena první vinopalna za vlády Václava IV. v Kutné Hoře a první lihovary vznikaly v 16. století. Líh se vyráběl především z obilí, zejména ze ţita. Brambory se začaly ve větším měřítku pouţívat koncem 18. století. Následovala je cukrovka a posléze melasa. Líh se proto vyráběl hlavně v rámci cukrovarů. První samostatný melasový lihovar vznikl v roce 1838 v Praze. V 19. století zaţívá průmyslová výroba etanolu velký rozvoj. Takto získaný etanol je určen především pro potravinářské účely. V důsledku energetické krize, která se projevila poprvé v 70. letech minulého století, dochází k prudkému zvýšení zájmu o bioetanol jako obnovitelný zdroj energie, který by mohl nahradit fosilní paliva. Ohromný nárůst výroby je umoţněn i vyuţitím nových vědeckých poznatků a moderních technologií. Rozsáhlé bioetanolové programy vznikly v Brazílii a USA, kde etanol tvoří aţ 20 % obsahu motorových paliv. Pro výrobu lihu kvasným způsobem jsou určující suroviny, které musí obsahovat zkvasitelné sacharidy podle příslušného enzymatického vybavení mikroorganismů. Pro kvasinky jsou přímo zkvasitelné jen monosacharidy – hexosy (hlavně glukosa, fruktosa, manosa a galaktosa) a disacharidy (sacharosa, maltosa, méně laktosa). Sloţitější sacharidy (škrob, dextriny, celulosa, inulin) musí být před zkvašením hydrolyzovány na jednoduché cukry a to buď působením vlastních enzymů mikroorganismů (hydrolytické enzymy) nebo častěji za pouţití enzymových preparátů nebo kyselin (enzymová nebo kyselá hydrolýza). Do této skupiny patří i suroviny pro výrobu sulfitového lihu, tzv. lignocelulosový materiál (dřevo, sláma a další), obsahující

celulosu

a hemicelulosu.

Vyţadují

3

razantnější

přípravu,

většinou


rozvláknění a poté hydrolýzu jednotlivých sloţek. Hydrolýzou celulosy vzniká glukosa, hemicelulosy při hydrolýze poskytují roztok hexos a pentos. V severských státech Evropy jsou vysazovány lesy z rychle rostoucích dřevin, tzv. energetické lesy, které slouţí k těţbě biomasy pro energetické a biotechnologické účely. Výroba

lihu

z lignocelulosových

materiálů

kvasným

způsobem

je

výrobou

z obnovitelných zdrojů a stále čeká na svůj velký rozmach. Výroba lihu z ropných produktů chemickým způsobem patří mezi výrobu ze zdrojů neobnovitelných, přesto je však daleko rozšířenější. Např. Unipetrol Litvínov zahájil výrobu syntetického lihu v roce 1964.

4


2. Výroba a úprava sulfitového lihu

2.1.

Výroba sulfitového lihu

Sulfitový líh je etylalkohol vyrobený zkvašováním sulfitového výluhu, v němţ zůstává 50 % dřevné hmoty. Sulfitový výluh se odplyňuje k odstranění oxidu siřičitého SO2, neutralizuje se vápnem a po úpravě teploty na 30 aţ 35 °C se zakvašuje kulturou kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Současně se přidávají některé ţiviny (síran amonný, superfosfát nebo fosforečnan amonný, amoniak a jiné látky) a pH se upravuje na 4,5 aţ 5,0. Kvašení se provádí v kvasných kádích komorovým způsobem, polokontinuálním nebo kontinuálním. U kontinuálního způsobu (Boinotův způsob) se část kvasinek z prokvašované zápary vrací znovu do výroby, čímţ se výtěţek lihu zvětšuje, protoţe kvasinky spotřebují méně ţivin k tvorbě vlastních buněk. Kvasná doba závisí na způsobu kvašení (24 hod. při vracení kvasinek, 30 aţ 36 hod. u polokontinuálního způsobu). Po skončení kvašení se sulfitové zápary podrobí destilaci a rektifikaci, čímţ se získá sulfitový líh. Výtěţek sulfitového lihu bývá aţ 57 % ze zkvasitelných cukrů ve výluhu. Výroba sulfitového lihu je důleţitým zdrojem surovin chemického průmyslu a současně značně omezuje znečišťování vodních toků sulfitovým výluhem. Nezuţitkovává však lignitový podíl výluhu, který zbývá po destilaci ve výpalcích. Také nezkvašené cukry (pentosy) zůstávají nezuţitkovány. Po oddestilování lihu ze zápary zbývají výpalky ze sulfitového výluhu. Sulfitový výluh je tekutina zbývající po výrobě sulfitové buničiny po oddělení vláknité tuhé fáze. Obsahuje sloţky dřeva, které při vaření přešly do roztoku, a zbylé chemikálie z varné kyseliny. Sulfitový výluh se oddělí od vlákniny pouhým scezením bez vytěsňování prací vodou. Má asi 10 aţ 12 % sušiny a je to hnědá kapalina charakteristicky páchnoucí po oxidu siřičitém. Obsahuje 2 aţ 3,5 % cukrů (z toho asi 70 aţ 85 % hexos a 15 aţ 30 % pentos), dále některé organické kyseliny, aldehydy a ketony, zplodiny pryskyřic apod. Smrkový sulfitový výluh obsahuje zejména manosu, glukosu, pentosy, galaktosu, fruktosu. Bukový sulfitový výluh obsahuje daleko více pentos. Při sulfitovém vaření přechází přibliţně polovina dřevní hmoty do sulfitového výluhu, a proto je pochopitelné, ţe se snaţíme jednak rozpuštěné látky zuţitkovat a jednak zabránit znečišťování vodních toků. Zušlechťování sulfitového

5


výluhu se zaměřuje na zpracování jeho hlavních sloţek, tj. cukrů a ligninu. Hexosové sacharidy lze zkvašovat a získat sulfitový líh. Ligninový podíl lze sráţet, např. hydroxidem vápenatým, a získat poměrně čistý lignosulfonan vápenatý. Alkalickým zpracováním sulfitového výluhu za současného přívodu kyslíku (i vzduchu) lze vyrábět vanilin. Ligninový podíl sulfitového výluhu je moţno pouţít přímo nebo po určitém zpracování jako třísliva v koţeluţství. Sulfitová buničina je buničina vyrobená vařením vláknoviny v roztoku obsahující převáţně některý kyselý siřičitan (např. vápenatý, hořečnatý amonný) v sulfitové varné kyselině, připravené z oxidu siřičitého (vznikajícího praţením pyritu nebo spalováním síry) absorpcí ve vodě v přítomnosti vápence. Dřevo v polenech se sekačkami naseká na štěpky, kterými se naplní vařáky. Štěpky se zalévají varnou kyselinou, teplota a tlak se parním ohřevem zvýší na 130 aţ 150 °C a 0,5 aţ 1 MPa. Po několika hodinách se lignin rozpustí ve formě kyseliny ligninsulfonové a z vařáků se vypustí do scezovací jámy. Zde se změklé štěpky oddělí od sulfitového výluhu a propírají se vodou. Následuje další zpracování a třídění buničiny. Sulfitová buničina je jednou z nejvýznamnějších vláknin. Uspořádání výrobního zařízení na výrobu lihu (tedy i sulfitového) musí odpovídat základním požadavkům dle zákona č. 61/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a musí být takové, aby zaručovalo spolehlivé zjištění mnoţství vyrobeného lihu (lihové páry a lihové tekutiny jsou odváděny pouze do chladiče a následně do kontrolovaného lihového měřidla). Veškerý vyrobený líh, kromě syntetického technického, musí výrobci měřit typově schválenými a ověřenými měřidly (zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

2.2.

Úprava sulfitového lihu

Pro další pouţití v průmyslu se líh upravuje a způsoby úpravy se vztahují i na sulfitový líh. Líh se upravuje zušlechťováním nebo denaturací (znehodnocení). Zušlechťování lihu je postup, kterým se získá líh s vyšší čistotou (rafinace), dojde k jeho zesílení (rektifikace), k odvodnění (dehydratace) a

k jeho znovuzískání

(regenerace). Pro technické účely se pouţívá líh denaturovaný, který však nelze pouţít k potravinářským účelům. Jako denaturační prostředky lze použít pouze povolené látky, např. benzin, jejichţ sloţení určuje Ministerstvo zemědělství po

6


dohodě s Generálním ředitelstvím cel. Jejich výčet je uveden ve Vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výrobní zařízení určené i pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby se na tomto zařízení provádělo pouze zušlechťování jiţ vyrobeného a změřeného lihu. Obr. 1 - Výroba sulfitového lihu

7


3. Výroba a úprava syntetického lihu

3.1.

Výroba syntetického lihu

Syntetický líh je etanol získaný čistě chemickým postupem. Obecně jej lze připravit z řady organických látek, ovšem pro průmyslovou produkci je nejschůdnější a také uţívána technologie hydratace etylénu. Hydratací se v tomto případě rozumí adice molekuly vody na nenasycenou vazbu olefinu, ke které dochází při kyselé katalýze za vzniku alkoholu. Typickým příkladem je právě reakce molekuly vody s molekulou etylénu, která jako hlavní produkt poskytuje molekulu etanolu. V reálné výrobě vzniká při tomto procesu celá řada organických molekul, které jsou ve výsledné směsi zastoupeny od řádově desítek procent (etanol, acetaldehyd) aţ po molekuly se stopovým výskytem. Výroba probíhá za přesně stanovených technologických podmínek (teploty, tlaku, přítomnosti katalyzátorů) ve výrobním zařízení odpovídajícím základním poţadavkům dle zákona o lihu č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které zaručuje spolehlivé zjištění mnoţství vyrobeného lihu. Lihové páry a lihové tekutiny jsou odváděny pouze do chladiče a následně do kontrolovaného lihového měřidla, jak uvádí zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.

Úprava syntetického lihu

Běţným výchozím produktem výrobního závodu je azeotropní směs vody a lihu, která obsahuje 5% vody. Syntetický líh se upravuje v souladu se způsoby uvedenými v zákoně č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako líh sulfitový, tj. zušlechťováním (rafinací – získá se líh vyšší čistoty, rektifikací – dojde k jeho zesílení a dehydratací – odvodnění lihu) a denaturací (úprava lihu přídavkem denaturační směsi). Cílem denaturace je zajistit nepoţivatelnost lihu nepříjemným zápachem nebo chutí, popř. obojím. Volba denaturační směsi závisí na účelu pouţití. Pro účely lékařské, farmaceutické a průmyslové se pouţívají jiné vhodné denaturační prostředky (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb.).

8


Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu (i syntetického) musí být uspořádáno tak, aby se na tomto zařízení provádělo pouze zušlechťování jiţ vyrobeného a změřeného lihu. Obr. 2 - Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu

9


4. Vymezení živnosti - výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického

Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického se jako koncesovaná ţivnost řídí ţivnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Obsahem živnosti je výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného jeho zušlechťováním nebo denaturací Všeobecné podmínky pro provozování živnosti Podrobnosti jsou uvedeny v zákonu číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Provozovat živnost může jen osoba (fyzická nebo právnická), která má pro uvedenou činnost živnostenské oprávnění. Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: a) dosaţení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost. Zvláštní podmínky provozování živnosti Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ţivnostenský

zákon)

nebo

stanovena

touto

přílohou.

Podmínky

odborné

způsobilosti: a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 10


roky praxe v oboru, nebo d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) ţivnostenského zákona. Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie můţe prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace (zákon č 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zvláštní podmínkou provozování koncesované ţivnosti je i spolehlivost, která se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu ţivota, zdraví, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů. Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost koncesovanou, podá ţádost o udělení koncese ţivnostenskému úřadu na území České republiky nebo na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o udělení koncese se podává v písemné formě. Podání lze učinit osobně nebo v zastoupení. Dnem podání ţádosti je zahájeno řízení o koncesi. Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo

11


rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno své místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou prohlášení vlastníka nemovitosti s umístěním); 4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU nebo Švýcarska); 5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku); 6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska); 7. ţadatel je povinen v ţádosti o koncesi uvést téţ údaje podle zvláštních předpisů a doloţit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy, který se k ţádosti o koncesi vyjadřuje; 8. doklad o zaplacení správního poplatku. Protoţe je k provozování ţivnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 ţivnostenského zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, ţivnostenský úřad předloţí ţádost o koncesi, spolu se všemi doklady předloţenými ţadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska. Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je ţivnostenský úřad vázán. Ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné. Poplatek za vydání výpisu o udělení koncese při vstupu do živnostenského podnikání činí 1000,- Kč.

12


4.1

Přerušení živnosti

Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud hodlá podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem tuto skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě veřejné správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší neţ 6 měsíců a podnikatel toto přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném zápisu podnikatele informuje. Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámení ţivnostenskému úřadu nebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po dobu přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce. Ţádost se podává na tzv. změnovém listu.

4.2

Zrušení a zánik živnosti

Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu v celé ČR a na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění se podává v písemné formě. Ţivnostenské oprávnění zaniká také: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v § 13 odst. 4); b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14; c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou; 13


d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku; e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis; f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění. Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.: přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti nebo v dalších případech podle § 58.

Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel,

kterému bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel můţe ohlásit ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru můţe podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění.

4.3

Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce

Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle § 6 a 7. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůţe být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba, u níţ trvá překáţka provozování ţivnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy bylo ţivnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky. Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost koncesovanou předloţí podnikatel ke schválení ţivnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce

14


podnikatel oznámí ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, ţe o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce ţivnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování ţivnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel ţivnostenskému úřadu, ţe provozování ţivnosti je dočasně přerušeno (§ 31odst. 11). Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, téţ předkládá navíc následující doklady týkající se jeho osoby: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před ţivnostenským úřadem.

4.4

Funkce CRM

Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském úřadě, (centrálním registračním místě – CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR.

15


Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí: Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: 

ohlášení ţivnosti,



ţádost o koncesi.

Ve vztahu k finančnímu úřadu: 

přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob,



přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty,



přihláška k dani z nemovitosti,



přihláška k dani silniční,



přihláška k registraci pokladny,



přihláška k registraci – stálá provozovna,



přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a

funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: 

oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ,



přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.

Ve vztahu k Úřadu práce: 

hlášení volného pracovního místa.

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: 

oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

4.5

Stručný přehled nejdůležitějších změn pro živnostníka v roce 2009

-

od odvodů pojistného je osvobozena ta část příjmu, která převyšuje čtyřnásobek průměrného platu (nyní cca 84 000 Kč). Tento strop platí pro zaměstnance i ţivnostníky.

-

od ledna 2008 se ruší minimální daň pro ţivnostníky. Jejich daně se nyní budou počítat z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji.

-

se zavedením jednotné sazby daně (15 %) ztrácí pro ţivnostníky význam rozdělovat své příjmy do více zdaňovacích období, aby ušetřili na daních.

-

od roku 2008 se prodluţují odpisy osobních aut; platí to i pro auta, která se jiţ odpisovat začala. 16


-

nyní je také moţné dát do nákladů ve formě odpisů plnou výši pořizovací ceny automobilu; byla zrušena hranice 1,5 milionu korun.

-

se změnou základu daně (tzv. superhrubou mzdou) se také ruší moţnost odečíst povinné zdravotní a sociální pojištění. Pojistné se od letošního ledna jiţ nedá odečíst z daní.

-

Pokud v roce 2007 platil ţivnostník nízké zálohy na sociálním a zdravotním pojištění a bude muset příští rok pojistné doplácet, nebude si moci tento doplatek přidat mezi daňově uznatelné náklady. Zálohy na pojistné zaplacené v roce 2008 jiţ daňově uznatelné budou.

-

reforma zavádí maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální a zdravotní dávky. Pro OSVČ je tato maximální částka stejná jako pro zaměstnance, tj. pro rok 2009 se jedná o částku 1 130 640 Kč. To je pro podnikatele negativní, protoţe někteří budou platit vyšší pojistné a navíc si ho nebudou moci odečíst jako daňově uznatelný náklad.

-

do daňově uznatelných výdajů můţou podnikatelé nově zahrnout likvidaci zásob materiálů a zboţí.

-

nově se zavádí dodatečné zdanění neuhrazených závazků, od jejichţ splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo u kterých jiţ došlo k promlčení.

-

u pohledávek nad 200 tisíc korun se zpřísňuje tvorba opravných položek. Ty jsou odstupňovány délkou doby po splatnosti a vţdy je nutné soudní či jiné vymáhání.

17


5. Základní předpisy, které musí podnikatel znát, aby mohl tuto živnost provozovat Nepovolená výroba lihu je definována dle trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů podle §194a, jako výroba lihu, přechovávání a uvádění lihu do oběhu bez povolení. Trest za nepovolenou výrobu lihu a/nebo zhotovení nebo přechovávání zařízení na výrobu lihu (nejde-li o čin přísněji trestný) je odnětí svobody aţ na jeden rok, peněţitý trest nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty. Základním

legislativním

předpisem

pro

provozování

této

ţivnosti

(vyjma

ţivnostenského zákona) je zákon o lihu č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a související vyhlášky: 1. Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících. 2. Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu a k tomu související novely: - novela č. 82/2000 Sb., - novela č. 386/2003 Sb., - novela č. 88/2007 Sb., - novela č. 190/2008 Sb. Zákon o lihu č. 61/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů obsahuje následující základní prvky. Vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihu a stanoví působnost ministerstev a jiných správních úřadů na tomto úseku. Klasifikuje líh podle toho, jakým způsobem byl získán: a)

destilací

nebo

jiným

oddělením

ze

zkvašených

cukerných

roztoků

pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin, b)

destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy (líh sulfitový),

c)

synteticky (hydratací etylénu).

18


Určuje základní druhy lihu, které lze uvádět do oběhu: a)

syntetický (rafinovaný, bezvodý, technický),

b)

sulfitový,

c)

kvasný (surový, rafinovaný, bezvodý, ovocné a jiné destiláty),

d)

zvláštně denaturovaný (syntetický, kvasný),

e)

obecně denaturovaný (syntetický, kvasný),

f)

úkapy a dokapy,

g)

přiboudlina.

Definuje, kde smí být líh vyráběn a upravován. Líh lze vyrábět a upravovat pouze v lihovaru nebo zvláštním lihovaru schváleném ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li o pěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu koncese podle podmínek stanovených v ţivnostenském zákonu. Zákon definuje podmínky pro výrobní zařízení lihovaru tak, aby zaručovalo spolehlivé zjištění vyrobeného mnoţství lihu a měření veškerého vyrobeného lihu (vyjma lihu syntetického technického) ověřenými měřidly. Určuje výrobci lihu oznamovací povinnost vůči celnímu úřadu, který provádí kontrolu měřidel (měřidla hustoty a teploty) a mnoţství vyrobeného lihu. Zákon určuje podmínky skladování lihu (v kalibrovaných nádobách), omezení při jeho výrobě, úpravě, pouţití a uvádění do oběhu. Zásoby lihu a jeho evidenci u výrobců lihu ověřují celní úřady. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních - stanovuje podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků, vybraných výrobků spotřebními daněmi. Vymezuje základ daně a její sazbu podle číselného kódu nomenklatury celního sazebníku. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů stanovuje podmínky pro zacházení s chemickými látkami a chemickými přípravky s ohledem na zajištění ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky těchto látek. Tento zákon je v souladu s právem Evropských společenství a definuje pojem správná laboratorní praxe.

19


Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, upravuje problematiku v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření v celé výrobní i kontrolní sféře. Určuje povinnost pouţívat základní měřící jednotky, popisuje jejich označování a definuje je. + vyhláška č. 31/2002, kterou se stanoví poţadavky na lihoměry a hustoměry na líh označované značkou EHS, + vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, + vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS (novela č. 71/2008). Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů)

upravuje

v souladu

s právem

Evropských

společenství

(Směrnice

Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001) způsob podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů (obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energií, tedy i energie z biomasy - biologicky rozloţitelné části výrobků, odpadů a zbytků z provozování zemědělství, hospodaření v lesích, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely – vztahuje se na bioetanol (tzn. i na sulfitový líh)). Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. 481/2008 Sb., je základním zákonem, kterým se musí řídit všechny osoby uvádějící na trh výrobky, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost osob, majetek nebo ţivotní prostředí. Definuje tvorbu českých technických norem, státní zkušebnictví, certifikaci, akreditaci, autorizaci, posuzování shody, prohlášení o shodě a vztah ke značce CE. Technické poţadavky na stanovené výrobky jsou předmětem souvisejících nařízení vlády s odkazy na příslušná nařízení Evropských společenství.

20


5.1.

Vybrané normy:



ČSN ISO 1388-1 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení

Část 1: Všeobecně, vydána r. 1999, 


Část 10: Stanovení obsahu uhlovodíků – Destilační metoda, vydána r. 1999, 


Část 11: Zkouška pro zjišťování furfuralu, vydána r. 1999, 


Část 12: Stanovení manganistanového času, vydána r. 1999, 


Část 2: Zjišťování alkality nebo stanovení kyselosti na fenolftalein, vydána r. 1999, 


Část 3: Stanovení obsahu karbonylových sloučenin přítomných v malém mnoţství Fotometrická metoda, vydána r. 1999, 


Část 4: Stanovení obsahu karbonylových sloučenin přítomných ve větším mnoţství Titrační metoda, vydána r. 1999, 


Část 5: Stanovení obsahu aldehydů – Vizuálně kolorimetrická metoda, vydána r. 1999, 


Část 6: Zkouška mísitelnosti s vodou, vydána r. 1999, 


Část 7: Stanovení obsahu metanolu (metanol 0,01% aţ 0,2% (V/V)) – Fotometrická metoda, vydána r. 1999, 

ČSN 66 0805 Metody zkoušení lihu, vydána r. 2004,



ČSN EN 15376 Motorová paliva - Etanol jako sloţka automobilových benzinů,

technické poţadavky a metody zkoušení, vydána r. 2008.

21


6. Dozorové orgány provozování této živnosti

Seznam s kontaktními místy. Ministerstvo financí České republiky – orgán státní správy spravující veřejné finance. Celní správa ČR je výhradním správcem spotřebních daní. Celní správu ČR tvoří Generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství a 54 celních úřadů, provádějí kontrolní činnost v rámci dodrţování zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a průběhu celního řízení.

Adresa: Ministerstvo financí České republiky Letenská 15 118 10 Praha 1 Tel.: 257 041 111 Fax: 257 042 788 E-mail: [email protected] Generální ředitelství cel - orgán státní správy podřízený Ministerstvu financí České republiky, vydává povolení uvádět líh do oběhu, povoluje a určuje některé podmínky zušlechťování lihu, povoluje v souladu s Ministerstvem zemědělství ČR druhy denaturačních prostředků.

Adresa: Generální ředitelství cel Budějovická 7 140 96 Praha 4 Tel: 261 332 784 Fax: 261 332 945 E-mail: [email protected] Celní úřady – orgány státní správy podřízené Ministerstvu financí ČR, jsou součástí Celní správy ČR a mají vymezenou uzemní působnost. Jejich kontrolní činnost je

22


zaměřena na ověřování mnoţství vyrobeného lihu, na kontrolu měřidel a na zajišťování úředními závěrami místa na výrobním zařízení pro výrobu lihu. Adresy – vyhledávání dle krajů na www.mfcr.cz. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky - orgán státní správy, který se vyjadřuje k ţádosti o koncesi pro provozování této ţivnosti.

Adresa: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Na Františku 32 110 15 Praha 1 tel.: +420 224 851 111 fax: +420 224 811 089 E-mail: [email protected]

23


7. Odkazy na důležité kontakty Zkušební místa Česká republika – Generální ředitelství cel, Celně technická laboratoř, akreditovaná laboratoř č. 1171 provádí chemické a fyzikálně chemické zkoušky ropných produktů, lihu, alkoholických nápojů a dalších komodit.

Adresa: Budějovická 7 140 96 Praha 4 Tel.: 261 333 501 Fax: 261 333 500 E-mail: [email protected] Unipetrol, a.s., Oddělení zkušebny materiálu a koroze, Akreditovaná laboratoř č. 1050

provádí

chemické

rozbory,

mechanické

zkoušky,

korozní

odolnost

a metalografická hodnocení kovových materiálů.

Adresa: UNIPETROL RPA, s.r.o. (oddělení zkušebny materiálu a koroze) Záluţí 1 436 70 Litvínov Tel.: 476 163 538 Fax: 476 162 073 E-mail: [email protected] VVUÚ, a.s., Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1025 – výběr: zkoušky hořlavosti, výbušnosti materiálů, analyzátorů, chemický látek, měření sloţení skládkových a hořlavých plynů a par.

24


Adresa: Pikartská 1337/7 716 07 Ostrava – Radvanice Tel.: 596 252 231 Fax: 596 252 149 E-mail: [email protected] Institut pro testování a certifikaci, a.s., Akreditovaná laboratoř č. 1004 – výběr: analytické rozbory chemikálií, surovin.

Adresa: tř. T. Bati 299 764 21 Zlín Tel.: 577 601 272 Fax: 577 601 702 E-mail: [email protected] Svazy nebo sdružení: Svaz chemického průmyslu - je dobrovolné sdruţení výrobních, obchodních, projekčních,

výzkumných

k chemickému,

a konzultačních

farmaceutickému

organizací,

a petrochemickému

které

průmyslu

mají a

vztah

k průmyslu

zpracování plastických hmot a pryţe. Byl zaloţen v roce 1990. Jeho členové představují více neţ 70 % celkové výroby výše zmiňovaných průmyslových odvětví v ČR. Od roku 2001 je řádným členem Rady sdruţení evropského chemického průmyslu a je členem evropského sdruţení zaměstnavatelů v chemickém průmyslu.

Adresa: Svaz chemického průmyslu Dělnická

12

170 00 Praha 7 tel.: +420 266 793 580 fax: +420 266 793 578 E-mail: [email protected]

25


Česká společnost chemická se zabývá výzkumem a vývojem v chemické oblasti. Vydává časopis Chemické listy od roku 1876, kde jsou uveřejňovány články zaměřené na problematiku průmyslové chemie, laboratorních přístrojů a další související témata. Spektrum čtenářů je široké, od učitelů a studentů vysokých a středních škol, přes pracovníky Akademie věd, průmyslového managementu, zdravotnických zařízení, státních institucí aţ po pracovníky kontrolních laboratoří.

Adresa: Novotného lávka 5 110 00 Praha 1 - Staré Město Tel/Fax.: 222 220 184 E-mail: [email protected] Česká společnost chemického inženýrství - nezávislá profesní organizace sdruţující odborníky, kteří se zabývají řízením, projektováním, konstruováním, výrobou, výzkumem a vývojem procesů chemické, potravinářské a obecně procesní technologie. Samostatnost získala v roce 1990. Do té doby byla téměř půlstoletí součástí

Československé

společnosti

chemické

jako

její

Odborná

skupina

chemického inţenýrství. Poslání společnosti je všestranná podpora tohoto rozmanitého oboru a jeho rozvoje. Společnost vydává oběţníky, ve kterých informuje své členy o všech aktuálních akcích, a Zpravodaj, kterým informuje o ţivotě Společnosti.

Adresa: Česká společnost chemického inţenýrství Novotného lávka 5 110 00 Praha 1 - Staré Město Tel.: 221 082 333 Fax: 221 082 366 Email: [email protected]

26


8. Použité prameny Literatura: 

Borišek, Šála, Svatoň: Sulfitové výluhy a jejich zuţitkování, STNL, 1953



Havránek: Sulfitový líh a krmné kvasnice, STNL, 1960



Technický naučný slovník, STNL, 1963



Sbírka zákonů, roky 1990 - 2008

Internetové adresy: 

http://www.mfcr.cz – stránky Ministerstva financí České republiky, přehled legislativy v působnosti sektoru, rozdělení kompetencí v rámci Celní správě ČR, vyhledávání – ekonomických subjektů podle IČ, DIČ



http://www.mpo.cz – stránky Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, vyhledávání - přehled legislativy v působnosti sektoru v ČR a EU, rozdělení kompetencí, Registr ţivnostenského podnikání



http://www.czechtrade.cz – stránky agentury CZECH TRADE,



http://eur-lex.europa.eu – přehled legislativy Evropské unie, vyhledávání podle témat a klíčových slov



http://www.mvcz.cz – stránky Ministerstva vnitra České republiky, vyhledávání ve Sbírce zákonů



http://www.cni.cz – stránky Českého normalizačního institutu, vyhledávání norem



http://www.cmi.cz –stránky Českého metrologického institutu, vyhledávání – průmyslová metrologie



http://www.unmz.cz – stránky Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví,

vyhledávání

informací

o technické

normalizaci,

metrologii (o problematice porušení právních předpisů o metrologii) 

http://www.cai.cz

–

stránky

Českého

institutu

pro

akreditaci,

o.p.s.,

vyhledávání -akreditovaných zkušebních laboratoří podle rozsahu jejich akreditace 

http:www.vscht.cz – stránky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, vyhledávání informací z oblasti technologie organické a anorganické chemie



http:www.upce.cz – stránky Univerzity Pardubice, vyhledávání informací z oblasti technologie zpracování dřeva, celulózy a papíru. 27

VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO

Recommend Documents