Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii Bakalářská práce

Autor: Jiří Hruška

Vedoucí práce: Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Brno, 2014 Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 2013/2014

Mendelova univerzita v Brně Ústav teritoriálních studií

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:

Jiří Hruška

Studijní program:

Mezinárodní teritoriální studia

Obor:

Mezinárodní rozvojová studia

Název tématu:

Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii

Rozsah práce:

40

Zásady pro vypracování: 1. Uvedení do problematiky životního prostředí v regionu. 2. Politické aspekty pěstování palmy olejné v regionu. 3. Ekonomické, sociální a environmentální dopady pěstování palmy olejné v regionu. Seznam odborné literatury: PUTHETI, R. -- OBIRE, O. The oil Palm tree: A renewable energy in poverty eradication in 1. developing countries. Nigeria: River State University, 2009. ISSN 0975-7619. KULHAVÝ, J. PALMY : Množení. Pěstování. Ošetřování. Ostrava: BLESK, 1993. 116 s. ISBN 2. 80-900183-9-4. NOWAK, B. -- SCHULZOVÁ, B. Tropické plody : biologie, využití, pěstování a sklizeň. 1. vyd. 3. Praha: Knižní klub, 2002. 239 s. Průvodce přírodou. ISBN 80-242-0785-0. Datum zadání bakalářské práce:

červen 2013

Termín odevzdání bakalářské práce:

květen 2014

Jiří Hruška Autor práce

Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Vedoucí práce

Ing. Samuel Antwi Darkwah, Ph.D. Vedoucí ústavu

prof. Dr. Ing. Libor Grega Děkan FRRMS MENDELU

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 23. 5. 2014 …………………………………………. Podpis autora

Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinovi Hrabálkovi, Ph.D. za trpělivost, cenné rady a připomínky, které napomohly k vypracování této práce. Dále bych rád poděkoval Mgr. Stanislavovi Lhotovi, Ph.D. za poskytnutí cenných materiálů a informací.

V neposlední řadě bych chtěl poděkovat celé své rodině za podporu a hlavně mému otci za možnost a příležitost cestovat do Indonésie.

Abstrakt Hruška, Jiří: Dopady pěstování palmy olejné na ostrově Kalimantan v Indonésii. Bakalářská práce, Brno 2014 Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení dopadů rozvoje pěstování palmy olejné v Indonésii na životní prostředí a sociální komunity místního obyvatelstva v regionu Kalimantan na ostrově Borneo. Dále se práce zabývá možnostmi využití palmového oleje, ekonomickými příčinami pěstování palem olejných a politickým pozadím celé problematiky. Práce také přináší možnosti řešení problematiky, zhodnocení dlouhodobé udržitelnosti pěstování a s tím spojené certifikace společností produkující a obchodující s palmovým olejem.

Klíčová slova palmový olej, palma olejná, palmářský průmysl, Indonésie, Kalimantan, Borneo, palmová platáž, Elaeis guineensis

Abstract Hruška, Jiří: The impacts of oil palm planting on the Kalimantan island in Indonesia. Bachelor thesis, Brno 2014 The main aim of this bachelor thesis is the evaluation of the impacts of the development of oil palm planting in Indonesia on the environment and social community of the local population in the selected region Kalimantan on the island Borneo. In next step the thesis focuses on the possibilities of using palm oil, the economic causes of the oil-palm planting and political background of the issue. The work also deals the possibilities of solving the assessment of the sustainability of planting and related certification companies producing and trading with palm oil.

Key words palm oil, African oil palm, palm oil industry, Indonesia, Kalimantan, Borneo, palm oil plantation, Elaeis guineensis

Obsah Úvod a cíl práce .......................................................................................... 9 Úvod ....................................................................................................... 9 Cíl práce ................................................................................................ 10 Metodika práce ....................................................................................... 10 1

Palma olejná ....................................................................................... 11 1.1

Pěstování palmy olejné ................................................................... 11

1.2

Možnosti využití palmy olejné ........................................................ 12

1.3

Využití palmojádrového a palmového oleje ...................................... 12

1.4

Regiony pěstování palmy olejné ...................................................... 13

1.4.1 1.5

Historie pěstování palmy olejné v Indonésii ..................................... 14

1.5.1 2

3

4

Pěstování palmy olejné v regionu jihovýchodní Asie .................. 14

Současná situace pěstování palmy olejné v Indonésii ................. 15

Světový obchod s palmovým olejem .................................................... 18 2.1

Mezinárodní obchod s palmovým olejem z Indonésie ........................ 18

2.2

Hlavní světoví importéři palmového oleje ........................................ 19

2.2.1

Import palmového oleje do Evropské unie ................................. 20

2.2.2

Export palmového oleje z Indonésie .......................................... 22

Region Kalimantan ............................................................................. 24 3.1

Tropické deštné lesy ostrova Borneo ............................................... 24

3.2

Vodstvo ostrova Borneo ................................................................. 25

Problematika pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan............... 26 4.1

Vliv pěstování palmy olejné na životní prostředí regionu Kalimantan 26

4.1.1

Odlesňování ............................................................................ 26

4.1.2

Biologické diverzita ................................................................. 28

6

4.1.3

Požáry a vypalování ................................................................. 28

4.1.4

Skleníkové plyny ..................................................................... 29

4.1.5

Koloběh vody v ekosystému ..................................................... 29

4.1.6

Toxické odpady ....................................................................... 30

4.1.7

Znečištění vod ......................................................................... 31

4.1.8

Nedostatek půdy ...................................................................... 31

4.1.9

Úbytek životního prostředí pro živočichy .................................. 32

4.1.10

Vliv palmářského průmyslu na vymírání orangutanů v regionu Kalimantan ............................................................................ 33

4.1.11 4.2

Další environmentální problémy ............................................ 34

Vliv pěstování palmy olejné na místní sociální komunity v regionu Kalimantan .................................................................................... 34

4.2.1

Zaměstnanost na plantážích palmy olejné v regionu Kalimantan . 35

4.2.2

Konflikty místních komunit a palmařských společností v regionu Kalimantan .............................................................................. 36

4.3 5

Politické pozadí pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan .......... 36

Možnosti řešení negativních dopadů pěstování palmy olejné ............... 37 5.1

Mezinárodní organizace zabývající se problematikou palmového .......... oleje .............................................................................................. 37

5.2

Certifikace palmového oleje ............................................................ 38

5.2.1

Certifikace Certified Sustainable Palm Oil ................................ 39

5.2.2

Certifikace GreenPalm Sustainabilty ......................................... 40

5.2.3

Certifikace UTZ Certified ........................................................ 40

5.3

České projekty a sdružení zabývající se negativními dopady ................. pěstování palmy olejné v Indonésii .................................................. 41

5.3.1

Sdružení Lestari ...................................................................... 42

5.3.2

Koalice proti palmovému oleji .................................................. 43 7

5.3.3

Kampaň Strážci pralesů sdružení Greenpeace Česká republika .... 43

5.3.4

Unie českých a slovenských zoologických ................................. 44

Závěr ......................................................................................................... 45 Seznam použitých zkratek ......................................................................... 47 Seznam citované literatury ........................................................................ 49 Seznam tabulek ......................................................................................... 55 Seznam grafů ............................................................................................. 55 Seznam obrázků ........................................................................................ 55 Seznam příloh Přílohy

8

Úvod a cíl práce Úvod Člověk je tvor, který odjakživa a donedávna žil v přímém kontaktu s přírodou. Technologický pokrok a současná společenská situace způsobují, že lidé tento kontakt ztrácejí a mění tak svou vlastní přirozenost. Mnoho lidí je dnes uvězněných v bludném kruhu povinností a starostí a nezbývá jim čas přemýšlet o tom co všechno se okolo nich děje, odkud se berou věci, které denně užívají a kam až sahají důsledky jejich konání. Často lidská společnost zapomíná na fakt, že ačkoliv žije v izolovaných mikrosvětech měst, stále zůstává na přírodě silně závislá. Tato bakalářská práce pojednává o globální odpovědnosti a o tom jak vlastní rozhodnutí dokážou ovlivnit stav přírody na opačném konci planety. Spletitá problematika na první pohled nenápadné suroviny; problematika, která v sobě skrývá zarážející zápletky a nejasnou pointu. Je to problematika palmového oleje. Současná Indonésie má mnoho tváří. I nezaujatý návštěvník Bornea si záhy položí otázku: Kam že se poděla veškerá divočina? Kde jsou všechny ty překrásné zelené pralesy? Kde je všechna ta bohatost a pestrost? Kde jsou ty roztodivné formy života? Nejtypičtějším obrazem současné bornejské krajiny není les, ale nekonečné řady plantáží palem olejných. Palma olejná je rostlina, která pochází z rovníkové Afriky, kde se pěstovala už od starověku, ale nikdy to nebylo v nějakém větším měřítku. A teprve v posledních cca třiceti letech se začala ve velké míře pěstovat v Indonésii. V dnešní době je palmový olej vůbec nejobchodovanější tuk resp. olej na světě vůbec. A v podstatě je to hlavní příčina odlesňování obou dvou asijských zemí – Malajsie a Indonésie, které dneska produkují podstatnou většinu palmového oleje.

9

Cíl práce Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je zhodnocení dopadů rozvoje pěstování palmy olejné v Indonésii na životní prostředí a sociální komunity místního obyvatelstva v regionu Kalimantan na ostrově Borneo. Práce se dále zabývá možnostmi využití palmového oleje, ekonomickými příčinami pěstování palem olejných a politickým pozadím celé problematiky. Práce také přináší možnosti řešení problematiky, zhodnocení dlouhodobé udržitelnosti pěstování a s tím spojené certifikace společností produkující a obchodující s palmovým olejem. Bakalářská práce je rozdělena celkem do pěti kapitol. V první kapitole je popsána palma olejná, jako pěstitelská plodina – historie jejího pěstování a světové pěstitelské regiony. Dále jsou zde popsány možnosti využití palmového oleje. Palmový olej jako obchodní artikl mezinárodního obchodu je popsán v následující kapitole. Třetí kapitola představuje vybraný region Kalimantan na ostrově Borneo v Indonésii. Další kapitola se věnuje vlivu pěstování palmy olejné na životní prostředí a na místní obyvatele Kalimantanu. Také je zde nastíněno politické pozadí této problematiky. Poslední kapitola přináší návrhy na možná řešení problematiky negativních dopadů pěstování palmy olejné v Indonésii, dále pak zapojení různých nadnárodních i místních organizací do této problematiky a v neposlední řadě jsou zde zmíněny i aktivity České republiky v těchto souvislostech.

Metodika práce Metodicky je tato bakalářská práce tvořena hlavně sběrem a analýzou nalezených dat a informací především v anglickém a indonéském jazyce. Poněvadž v českém jazyce k tomuto tématu je k dispozici zatím pouze minimum literatury odborného charakteru, i když na druhou stranu se o tématu palmy olejné v posledních letech začíná více mluvit i v České republice. Většina zdrojů pro sepsání této bakalářské práce jsou odborné články, výroční zprávy, oficiální webové stránky různých nevládních neziskových organizací a také různé statistické internetové databáze.

10

1 Palma olejná Palmy olejné zahrnují několik různých druhů, ze kterých jsou nejznámější druhy Elaeis oleifera a Elaeis guineensis. Prvně jmenovaný druh pochází ze Střední Ameriky a ze severu Jižní Ameriky. Má nízké, často plazivé, ne více než 6 m vysoké kmeny a listy zpravidla rozložené v jedné rovině. Pěstuje se ve vlhkých oblastech tropické Ameriky jako olejnatá rostlina (Putheti, Obire, 2009), (Kulhavý, 1993). Další nejvýznamnějším druhem je Elaeis guineensis, která pochází ze Západní Afriky od pobřeží Guinejského zálivu, kde se nyná nachází stát Guinea. Tento druh se česky nazývá olejnice guinejská nebo také palma olejná. Vyšlechtěním z divoce rostoucí palmy v zemědělskou rostlinu se v současnosti rozšířila i mimo území Afriky, především pak do jihovýchodní Asie. (Putheti, Obire, 2009), (Nowak a Schulzová, 2006)

1.1 Pěstování palmy olejné Přirozeně palma olejná v minulosti rostla pouze v Africe a místní obyvatelé z ní po mnoho let získávali palmové víno, olej, hnojivo, stavební materiál a listy, které používali na zastřešení svých obydlí. První údaje o používání olejů z této palmy sahají hluboko do historie, některé zdroje uvádějí nálezy palmového oleje v Egyptě už přibližně 3 000 let před naším letopočtem (Ornelas, Kiple, 2000). Po příchodu Evropanů do Afriky nastal největší rozvoj pěstování palmy olejné a následně vzniknul i mezinárodní obchod s palmovým olejem. Nejdříve se olej získával z domorodých tradičních plantáží. Tradiční systém pěstování přestavoval to, že palmy byly stále součástí produktivní krajiny či palmových přírodních hájů. Pro zvýšení efektivity a zisků z pěstování palmy olejné následně začali vznikat první jedno-druhové plantáže, na kterých však pracovali otroci. (Santosa, 2009), (Ornelas, Kiple, 2000) Nizozemci později introdukovali palmu olejnou do jihovýchodní Asie a zjistilo, že díky vhodným podmínkám zde palma roste rychleji a plodí větší plody

11

než v Africe, ve svém domovském regionu. To byl také jeden z hlavních stimulů, proč se začalo s jejím průmyslovým pěstováním i v Indonésii a Malajsii. (Santosa, 2009) Dalším ze z hlavních důvodů plantážního pěstování palmy olejné a souvisejícího mezinárodního obchodu s palmovým olejem, který se následně rozvinul, byla průmyslová revoluce v Evropě. Zvyšovala se totiž poptávka jak po olejích a mazivech pro parní lokomotivy, tak i po mýdle, které se z palmového oleje taktéž vyrábí. (Ornelas, Kiple, 2000)

1.2 Možnosti využití palmy olejné Strom palmy olejné má docela široké možnosti využití, používá se z něj dřevo, listy, míza a samozřejmě plody. Dřevo se užívá jako stavební materiál a také palivo, listy slouží hnojení a na výrobu pletených produktů. Z naříznutých výhonků palmy se jímá míza, ta se poté nechává se zkvasit a vzniká tak z ní palmové víno neboli také tuak, tradiční slabší alkoholický nápoj. Z mízy se také dále vyrábí cukr. (Casson a kolektiv, 2009) Pro průmyslovou výrobu jsou ale nejdůležitější plody, ze kterých se získávají tři základní produkty: palmový olej, palmojádrový olej a palmojádrová směs, což je zbytek jader, který zůstává po vylisování palmojádrového oleje z jádra plodu. Palmojádrovou směs lze jako bio-brikety používat jako palivo do kotlů pro výrobu elektřiny většinou používané ve mlýnech na palmový olej a občas též v okolních vesnicích. Dále se směs mnohdy přidává do zvířecích krmiv a vykrmují se s ní prasata, drůbež a další hospodářská zvířata. Možnosti využití palmojádrového a palmového oleje jsou popsány následující subkapitole 1.3. Prázdné svazky plodenství jsou občas využívány jako zdroj celulózy na výrobu papíru nebo bioplynu. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2014), (UNEP, 2011)

1.3 Využití palmojádrového a palmového oleje To, že palmařský průmysl obrovsky expanduje, je dané mimo jiné především tím, že si lidé palmový olej kupují, aniž by si to vlastně uvědomovali. Je totiž obsažen 12

v obrovském množství výrobků. Odhad je, že na pultech evropských supermarketů a hypermarketů zhruba jedna polovina balených výrobků obsahuje palmový olej, což jsou jednak potraviny (např. sušenky, oplatky, chipsy, margaríny, zmrzliny a spousta jiných), krmení pro zvířata (pro psy a kočky), dále je to kosmetika (šampóny, aviváže, mýdla, krémy, rtěnky a podobně), poté některé technické oleje a lubrikanty a v poslední době čím dál tím větší hrozbu představují biopaliva. To množství výrobků, které obsahují palmový olej, je obrovská spousta. (Občanské sdružení spotřebitelů TEST, 2012) Široká škála možností, kde všude se palmojádrový a palmový olej využívá je dáno hlavně díky jejich unikátním a univerzálním vlastnostem a samozřejmě také jejich nízkou cenou na trhu rostlinných olejů. Palmového oleje se na světě produkuje až desetkrát více než palmojádrového, což je přímo dáno vlastnostmi plodenství palmy olejné, a je tak nejvíce vyráběným rostlinným olejem na světě. (WWF, 2013) Vlastnosti palmojádrového a palmového oleje nejsou stejné. Palmový olej oranžové barvy se získává vytlačením z rozemleté dužiny, které se poté bělí. Zatímco palmojádrový olej se vyrábí lisováním usušených a rozemletých pecek a je to tak vlastně olej ze semen. I jejich body tání jsou různé, palmový taje při 30 až 37 °C zatímco palmojádrový již při 20 až 24 °C díky čemuž má delší životnost a navíc je bez zápachu. (Nowak a Schulzová, 2006)

1.4 Regiony pěstování palmy olejné Palma olejná se v posledních několika desetiletích stala jednou z nejrychleji se rozšiřujících tropických plodin. Území, kde se palma olejná pěstuje, již zaujímá skoro 10 % veškeré orné půdy na světě. Objem produkce palmového oleje se zvýšil o více než 100 % mezi lety 2000 a 2012. (Brown, 2005) Avšak této expanze světové produkce nebylo dosaženo zvyšování výnosnosti plantáží, ale pouze zvýšením plochy plantáží. Celková rozloha všech světových plantáží palmy olejné se za posledních cca 30 let rozrostla na více než

13

trojnásobek. Roční průměrný přírůstek rozlohy plantáží jsou zhruba 3%. (Basiron, 2011), (Greenpeace, 2013) Palma olejná efektivně produkuje plody pouze v tropickém podnebném pásu, který se rozprostírá podél rovník a proto je její rozšíření relativně omezené. Přesto se pěstuje již ve více než 43 státech na téměř všech kontinentech – ve Střední a Jižní Americe, Africe a především v Asii. V Asii jsou to pak hlavně dva nejvýznamnější státy – Malajsie a Indonésie, které produkují drtivou většinu světové produkce palmového oleje. (Casson a kolektiv, 2009)

1.4.1 Pěstování palmy olejné v regionu jihovýchodní Asie I v dalších zemích jihovýchodní Asie se pomalu rozvíjí palmářský průmysl. Např. podstatný rozvoj zaznamenala Kambodža, kde v roce 2011 bylo celkem 164 230 ha plantáží palmy olejné (Colchester a kolektiv, 2011). Dalším nastupujícím významným producentem se postupně stává Thajsko. Zde se plocha pěstování zvětšuje tempem přibližně 80 000 ha každý rok. V současnosti zde palma olejná zabírá více než 654 000 ha (WWF, 2013). I přesto, že palma olejná není v jihovýchodní Asii původní rostlinou, stává se zde v mnoha zemích dominantní monokulturní plodinou. Tento region nyní představuje celosvětové centrum jejího pěstování a produkce palmového oleje. (United States Department of Agriculture, 2013)

1.5 Historie pěstování palmy olejné v Indonésii Když bylo v roce 1848 umístěno několik sazenic v botanické zahradě města Bogor na západní Jávě, stala se tak Indonésie první zemí, kam byla v jihovýchodní Asii palma olejná introdukovaná. Palma olejná zde ale sloužila pouze jako okrasná rostlina. Po kultivaci sazenic na východní Sumatře zaujala palma olejná kvůli svým vlastnostem obchodníky. Tím tak v roce 1911 začalo průmyslové pěstování palem olejných na ostrově Sumatře a následně také v ostatních regionech jihovýchodní Asie. (Budidarsono a kolektiv, 2013)

14

Ve třicátých letech 20. století se díky nizozemským investicím do rozvoje plantáží palem olejných šířili i do ostatních regionů Indonésie a často tak jimi byly nahrazeny kaučukovníkové plantáže. V roce 1938 díky těmto zásahům Nizozemců se tak Indonésie dostala na první místo v exportu palmového oleje na světě. Když v roce 1945 získala Indonésie nezávislosti, tak nizozemští plantážníci přišli o koloniální podporu a tudíž mnoho plantáží zaniklo. Následně na to byly nizozemské plantáže znárodněny a svěřeny pod kontrolu indonéské společnosti Perusahaan Perkebunan Negara Baru (PPNB). Všechny tyto události měly za následek výrazné snížení rozlohy, kde se palma olejná pěstovala. (Santosa, 2009) Od 70. let 20. století, kdy se vlády ujal vcelku výstřední prezident Suharto, zavedla indonéská vláda, resp. Suhartův režim, expanzivní politiku palmového průmyslu. Tento strategický rámec rozvoje palmového průmyslu si kladl za cíl mimo jiné i rozvinout odlehlé části Indonésie a přemístit tam obyvatele především z přelidněného ostrova Jáva v rámci vládního programu Transmigrasi. Vláda aktivně rozšířila pěstování palmy olejné zprvu hlavně na severu Sumatry a následně i na Kalimantanu a Papui. (Budidarsono a kolektiv, 2013) Později když došlo v roce 1975 ke zvýšení celosvětové poptávky po palmovém oleji a tudíž i ke zvýšení jeho tržní ceny, indonéská vláda začala se systémem podpory drobných producentů poskytováním sazenic, technické pomoci a také finančních prostředků. Díky zpřístupnění nových území pro pěstování palmy olejné a navíc i levné pracovní síle se několikanásobně zvětšila rozloha plantáží v Indonésii. Za 5 let se od roku 1980 rozrostla o 456 600 hektarů, respektive o 357 %, na celkových 630 800 hektarů v roce 1985. (Santosa, 2009)

1.5.1 Současná situace pěstování palmy olejné v Indonésii Indonésie se v roce 2011 stala z hlediska rozlohy území, kde se pěstuje palma olejná, opět největším pěstitelem na světě. Data o rozloze se ale vcelku výrazně liší – přímo Statistický úřad Indonésie prohlašuje, že v roce 2010 se v Indonésii palma olejná pěstoval na 5 300 000 hektarech, avšak ve skutečnosti nejpravděpodobněji zaujímá již plocha daleko větší území, statistika organizace 15

RSPO uvádí, jak je možné vidět na grafu číslo 1 níže, že to bylo až 7 224 000 hektarů. Různá data jsou zapříčiněna různými metodami sčítání plantáží, statistika RSPO totiž započítává i plantáže, které ještě neplodí palmové plody. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013) Graf 1: Plocha pěstování palmy olejné v Indonésii a Malajsii 8000 7000 tisíce hektarů

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010

Indonésie Malajsie

55

106

176

261

1 023

630 1 337 2 245 3 678 5 155 7 224 2 118 2 632 3 467 4 521 5 230

Zdroj: Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013 V současné době jsou za nejvýznamnější indonéské lokality pěstování palmy olejné považovány ostrovy Borneo, Sumatra, Jáva, Sulawesi, Papua a pak ještě několik menších přilehlých ostrovů a ostrůvků. (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012) Největší meziroční přírůstky rozlohy plantáží palem olejných, jak je patrné z grafu číslo 2, dlouhodobě zaznamenává právě region Kalimantan. Mezi roky 2006 a 2010 byly tyto přírůstky závratných 32,9%, což bylo vysoko nad průměrem celé Indonésie, kde ročně přibude průměrně 10% nových plantáží vůči jejich rozloze v předchozím roce. Ale i v předchozích letech 1990 až 2005 region Kalimantan dominoval nad dalšími nejvýznamnějšími regiony pěstování palmy olejné v Indonésii, jako jsou Sumatra a Papua. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013)

16

Graf 2: Průměrné meziroční přírůstky rozlohy plantáží palem olejných v jednotlivých regionech Indonésie mezi roky 1990 a 2010

Meziroční přírůstek

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

1990 – 2000

2001 – 2005

2006 – 2010

Sumatra

9,0%

9,0%

3,8%

Kalimantan

21,5%

9,7%

32,9%

Papua

5,10%

9,0%

4,30%

Indonésie

10,5%

8,0%

10,0%

Zdroj: Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013

17

2 Světový obchod s palmovým olejem Palmový olej je hlavně díky jeho nízké tržní ceně a univerzálním vlastnostem nejvíce produkovaný rostlinný olej na světě a to již od roku 2005, kdy převýšil produkci sójového oleje. V roce 2012 byl podíl palmového oleje s celkovou celosvětovou produkcí 50 198 781 tun 31,83% na všech rostlinných olejích. Druhý nejvýznamnější rostlinný olej byl slunečnicový s podílem 26,34 %, následovaný řepkovým s 14,95 %, slunečnicovým 9,48 %, palmojádrovým s 3,83% a dalšími druhy je možné vidět v tabulce 1 níže. (FAOSTAT, 2014) Tabulka 1: Světová produkce rostlinných olejů v roce 2012 Druh rostlinného oleje

Světová produkce

Podíl mezi rostlinnými oleji

Palmový olej

50 198 781 tun

31,83%

Sójový olej

41 537 509 tun

26,34%

Řepkový olej

23 570 320 tun

14,95%

Slunečnicový olej

14 946 906 tun

9,48%

Palmojádrový olej

6 045 006 tun

3,83%

Bavlníkový olej

5 300 708 tun

3,36%

Podzemnicový olej

5 170 391 tun

3,28%

Olivový olej

3 320 023 tun

2,11%

Kokosový olej

3 304 575 tun

2,10%

Kukuřičný olej

2 350 511 tun

1,49%

Ostatní rostlinné oleje

1 966 394 tun

1,25%

Zdroj: FAOSTAT, 2014

2.1 Mezinárodní obchod s palmovým olejem z Indonésie Nejdůležitější a největší světoví producenti palmového olej jsou s 84,58% podílem na celosvětové produkci Indonésie a Malajsie. Hlavně pak v Indonésii je v posledních letech znatelný mnohem vyšší tempo růstu produkce. Palmářský průmysl je v Indonésii ekonomicky velmi důležitým odvětvím, produkce palmového oleje a výrobků z něj má 6,8% podíl na tvorbě HDP. Jak je patrné 18

z tabulky 2, tak objemem produkce 23 672 000 tun palmového oleje v roce 2012 zaujímala Indonésie 47,16% podíl na celosvětové produkci, následovaná Malajsií s 37,42% podílem a produkcí 18 785 030 tun. Další producenti nezaujímají již tak výrazný podíl na celosvětové produkci, poněvadž jejich objem produkce je řádově několikráte nižší než Indonésie a Malajsie. (FAOSTAT, 2014) Tabulka 2: Hlavní světoví producenti palmového oleje v roce 2012 Země

Objem produkce

Podíl na světové produkci

Indonésie

23 672 000 tun

47,16%

Malajsie

18 785 030 tun

37,42%

Thajsko

1 6000 000 tun

3,19%

Kolumbie

966 900 tun

1,93%

Nigérie

940 000 tun

1,87%

Papua Nová Guinea

530 000 tun

1,06%

Pobřeží slonoviny

417 770 tun

0,83%

Ostatní země

3 287 081 tun

6,55%

Celkem

50 198 781 tun

100%

Zdroj: FAOSTAT, 2014

2.2 Hlavní světoví importéři palmového oleje Přímo v Indonésii spolu s Malajsií se ale spotřebuje jen 22% z jejich vlastní produkce palmového oleje. Neustále se zvyšující mezinárodní poptávka po palmovém oleji tak velmi výrazně motivuje tyto státy do více intenzivního pěstování palem olejných a vyšší produkce palmového oleje. Jak lze vyčíst z tabulky 3, tak nejvýznamnějšími importéry palmového oleje jsou pak především Evropská unie, Indie, Čína, Pákistán, Malajsie a Spojené státy americké. (FAOSTAT, 2014)

19

Tabulka 3: Hlavní světoví dovozci palmového oleje v roce 2011 Země / seskupení zemí

Objem importu

Podíl na celkovém zahraničním obchodu

Evropská unie

6 713 708 tun

18,35%

Indie

5 973 262 tun

16,32%

Čína

5 912 052 tun

16,16%

Pákistán

2 016 981 tun

5,51%

Malajsie

1 729 829 tun

4,73%

Spojené státy americké

1 087 626 tun

2,97%

Bangladéš

946 000 tun

2,59%

Nigérie

845 000 tun

2,31%

Singapur

678 779 tun

1,86%

Rusko

630 921 tun

1,72%

Ostatní země

10 055 514 tun

27,48%

Celkový objem zahraničního obchodu s palmovým olejem

36 589 672 tun

100%

Zdroj: FAOSTAT, 2014

2.2.1 Import palmového oleje do Evropské unie Od roku 2012 je největším importérem Evropská unie, která v tomto roce importovala 6 713 708 tun palmového oleje, což představovalo 18,35% podíl na celkovém mezinárodním obchodu s palmovým olejem po celém světě. Přičemž jak lze spatřit v tabulce 4, tak z Indonésie bylo do Evropské unie importováno 2 145 560 tun palmového oleje, které odpovídají 31,96% podílu na celkovém importu palmového oleje do Evropské unie. (FAOSTAT, 2014) Státy Evropské unie používají palmový olej jako základní surovinu na výrobu rostlinných tuků, dále je pod označením „rostlinný olej“ obsažen v mnoha různých potravinách a pod dalšími různými názvy (latinskými) se používá i k výrobě drogistického zboží. (Občanské sdružení spotřebitelů TEST, 2012) Doposavad se prozatím jen menší část palmového oleje přidávala do biopaliv, ale tato situace se v současné době pozvolna mění, protože výrobci mají

20

za povinnost přidávat do nafty 5% bionafty. Toto nařízení Evropského parlamentu má za cíl snížení závislosti Evropské unie užívání fosilních paliv. Evropská unie si již dokonce dala za cíl, aby biopaliva do roku 2020 zaujímaly 10% podíl všech paliv pro pozemní dopravu prodávaných v EU. Přičemž ale v roce 2012 tento podíl činil zatím jen 3,8%, tudíž se dá předpokládat další navýšení importu palmového oleje. (International Monetary Fund, 2014), (USDA, Shean, 2010) V následujícím grafu číslo 3 je zřetelně vidět, že světová cena palmového oleje na mezinárodních trzích je stále nejnižší v porovnání s cenami jiných rostlinných olejů. Zároveň ale lze z grafu taky vyčíst, že cena řepkového oleje, od roku 2011 klesá rychleji než ceny jiných rostlinných olejů. Tento fakt, je dán právě, již v předchozím odstavci zmiňovanou, politikou Evropské unie. Cena palmového oleje se na světových burzách pohybovala v roce 2013 okolo 764,2 amerických dolarů za jednu jeho tunu. (International Monetary Fund, 2014), (USDA, Shean, 2013) Graf 3: Ceny rostlinných olejů na světových trzích v letech 2008 až 2013

USD za tunu

2500 2000 1500 1000 500 0

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Palmový olej

862,9

644,1

859,9

1 076,5

939,8

764,2

Sójový olej

1133,8

787

924,8

1 215,8

1 151,8

1 011,1

Řepkový olej

1423,7

856,2

997,2

1 366,6

1 239,1

1 080,9

Slunečnicový olej

1693,6

1041,7

1186

1 621,8

1 489,5

1 341,2

Podzemnicový olej

1567,7

994,6

1239,4

1 724,0

1 688,2

2 318,2

Zdroj: International Monetary Fund, 2014 V Evropské unii se v roce 2013 spotřebovalo 23,2 milionu tun rostlinných tuků, ale z vlastních rostlinných zdrojů pocházelo pouze 13,1 milionu tun olejů.

21

Zbývajících 10,1 tun je do EU importováno z jiných zemí a jak již bylo výše zmíněno, tak právě palmový olej z toho zaujímá největší podíl. Toto importované množství téměř odpovídá vlastní produkci řepky olejné v EU. Například sójového oleje se do EU importoval jen okolo 2 milionů tun. (FEDIOL, 2014)

2.2.2 Export palmového oleje z Indonésie V následující tabulce 4 lze jasně vypozorovat, že největším dovozcem indonéského palmového oleje je Indie, která jej v roce 2011 z Indonésie importovala 4 979 954 tun, což odpovídalo 30,48 % podílu na celkovém exportu Indonésie. Celkově Indie v roce 2011 importovala 5 973 262 tun, 83,37%. Nově má být v Indii zavedena 2,5% daň na import palmového oleje do země. Avšak snížení jeho poptávky se moc neočekává, neboť i tak stále budou všechny alternativní oleje dražší než olej z palmy olejné. (WWF, 2013), (FAOSTAT, 2014) Tabulka 4: Hlavní exportní partneři palmového oleje z Indonésie v roce 2011 Stát

Objem exportu

Podíl na celkovém exportu

Indie

4 979 954 tun

30,48%

Evropská unie

2 145 560 tun

13,13%

Čína

2 035 074 tun

12,46%

Malajsie

1 532 602 tun

9,38%

Bangladéš

804 931 tun

4,93%

Egypt

790 651 tun

4,84%

Singapur

737 233 tun

4,51%

Ukrajina

316 304 tun

1,94%

Rusko

301 143 tun

1,84%

2 119 168 tun

16,97%

16 338 983 tun

100%

Ostatní státy Celkový export Zdroj: FAOSTAT, 2014

Jak lze vidět v tabulce 4, tak druhým největším exportním partnerem je Evropská unie, do které se z Indonésie v roce 2011 vyvezlo 2 145 560 tun palmového oleje, 22

což odpovídalo 13,13% podílu na celkovém indonéském exportu této komodity ze země. Více podrobností o mezinárodním obchodu s palmovým olejem z Indonésie s Evropskou unií je rozebráno v kapitole 2.2.1. Třetí nejvýznamnější partner Indonésie v oblasti obchodu s palmovým olejem byla v roce 2011 Čína. Z celkových 5 912 052 tun palmového oleje, které do země importovala, pocházelo 2 035 074 tun právě z Indonésie, což odpovídá 12,46% podílu na celkovém exportu z Indonésie. Dle odhadů se zde 72% palmové oleje používá v potravinářství, především pak na výrobu nudlí. Očekává se ale, že spotřeba palmového oleje, díky rychle se zlepšující životní úrovni obyvatel v zemi, bude zvyšovat. Prognózy pro rok 2020 předpovídají spotřebu palmového oleje v Číně až závratných 12 milionu tun. (WWF, 2013)

23

3 Region Kalimantan Kalimantan je označení indonéské části ostrova Borneo, který je se svojí rozlohou 743 330 km 2 největším ostrovem na světě a leží v jihovýchodní Asii. Ostrov se dále dělí na malajskou a brunejskou. Indonéský region zabírá většinu (72,6%) území (viz obrázek 1). I přes svou velkou rozlohu žije na ostrově relativně pouhých 17,7 milionů obyvatel, z čehož 2,2 milionu jsou potomci původního kmene Dayaků. (Butler, 2013)

Obrázek 1: Mapa ostrova Borneo a jeho rozdělení mezi jednotlivé státy Zdroj: Butler, 2013

3.1 Tropické deštné lesy ostrova Borneo Ostrov Borneo patří mezi jedny posledních místa na Zemi, kde se nacházejí panenské primární deštné lesy. Díky své ideální poloze přímo na rovníku mezi Indickým a Tichým oceánem dostala příroda Bornea možnost rozrůst se do nevídaného množství překrásných a rozmanitých forem. (Mackinnon a kolektiv, 1997)

24

Bornejské pralesy patří k nejstarším na planetě. Vysoko nad střechu lesa vyčnívají pralesní velikáni – rostou stovky let, než padnou k zemi a otevřou les světlu. Živiny z jejich rozkládajících se kmenů poslouží semenáčkům k růstu a korunové patra lesa se brzy zase spojí. Takový cyklus se na Borneu opakuje beze změn už od dob dinosaurů. Tropický les je bujný, ale také křehký. (Lhota, 2013) Vývoj rozložení, respektive úbytek deštných pralesů na ostrově mezi lety 1900 a 2000 a prognóza jejich dalšího vývoje do roku 2020 je přehledně znázorněn v kartogramu v příloze 1. (WWF, 2013)

3.2 Vodstvo ostrova Borneo Ostrov Borneo má také velmi bohatý říční systém, především pak jeho mohutnost vyniká v období dešťů, kdy se řeky rozlévají do mangrovových porostů. Mangrovníky jsou stromy přizpůsobené prostředí s periodicky kolísající hladinou slané vody. Jejich porosty pokrývají rozsáhlé plochy na pobřeží a v deltách řek. Spolu s jezery jsou velké řeky významnými ekosystémy ostrova. Nacházejí se zde důležitá útočiště vzácných vodních ptáků, ale jsou také domovem pro krokodýly, vydry, nepřeberné množství druhů ryb a v neposlední řadě i unikátní populace sladkovodních delfínů. (Mackinnon a kolektiv, 1997)

25

4 Problematika pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan V následující kapitole budou rozebrány různé environmentální a sociální, pracovněprávní

dopady

pěstování

palmy

olejné

v

regionu

Kalimantan

v Indonésii. V poslední subkapitole bude zmíněna i politické pozadí pěstování palem olejných v Indonésii.

4.1 Vliv pěstování palmy olejné na životní prostředí regionu Kalimantan Produkce palmového oleje se podepisuje na životním prostředí hlavně v Indonésii a Malajsii. V podstatě v řadě různých aspektů, jednak samozřejmě založení olejné plantáže, které znamená buďto vykácení lesní půdy nebo zábor zemědělské půdy, která do té doby sloužila na příklad k produkci potravin. (Casson a kolektiv, 2009)

4.1.1 Odlesňování Příroda v Indonésii dnes čelí vůbec největší hrozbě za celou dobu své existence. Území, která byla miliony let pokrytá pralesem, jsou dnes během několika hodin proměněna na rozsáhlá bezlesí, určená k pěstování olejné palmy. Ještě před 100 lety tvořil povrch Bornea jeden nepřetržitý prales. Od té doby však rychlým tempem probíhá drastické odlesňování dnes ve větší míře než kdykoliv předtím. Z míst, která kdysi hýřila životem, se stává monokultura jediné rostliny – palmy olejné. Při současném tempu odlesňování může do roku 2022 zmizet až 98 % nížinných deštných pralesů na Borneu. (Lhota, 2013), (Butler, 2013) V současné době se hodně argumentuje tím, že palmový olej může být perspektivní biopalivo, protože je to vlastně obnovitelný zdroj na rozdíl od fosilních paliv. Což je také nesmysl, protože dnes se čím dál tím víc ukazuje, že tím zdrojem je vlastně půda, která se pěstováním olejných palem velmi rychle vyčerpává. (Lhota, 2011)

26

Produkce palmy postupně klesá až do 25. nebo 30. roku věku stromu a poté strom odumírá. Vyvstává zde tedy otázka, co se stane, protože většina plantáží na Kalimantanu není 30 let stará. Ve chvíli když po prvním cyklu pěstování palmy olejné skutečně dojde k tomu, že se půda vyčerpá, a palmu nebude možné pěstovat znovu, tak pravděpodobně na tom území nebude možné pěstovat ani cokoliv dalšího a ani tam nebude možné obnovit les. Půda bude příliš vyčerpaná, ztratí se zdroje podzemní vody, ztratí se retenční kapacita, pokud jde o dešťovou vodu, a v podstatě zbyde akorát neúrodná step. (Lhota, 2013) (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012)

Tisíce hektarů

Graf 4: Vývoj jednotlivých druhů území v regionu Kalimantan v letech 2000, 2005 a 2010 16 000 15 000 14 000 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

11 765 14 295

2000 2005 10 551

2010

2 306 2 172

3 282

2 897 1 492

3 639 1 342

Zdroj: Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013 Jak je možné vidět na grafu 4, tak rozloha neporušených deštných pralesů poklesla z 13 980 000 hektarů v roce 2000 na 11 765 000, což je úbytek o 2 215 000 hektarů nebo také o 15,84% oproti roku 2000 za pouhých deset let. Naproti tomu plantáže palmy olejné se rozrostly ze 737 000 hektarů v roce 2000 na 2 897 000 hektarů v roce 2010, což je přírůstek o 2 160 000 hektarů neboli

27

těžce uvěřitelných 293% oproti roku 2000 za stejné časové období. Souvislost mezi úbytkem rozlohy primárních deštných pralesů a přírůstkem rozlohy plantáží palem olejných je tedy jednoznačná. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013)

4.1.2 Biologické diverzita Kalimantan je v porovnání s jinými místy na světě významný svou velmi rozmanitou

rozmanitostí

živočišných

a

rostlinných

druhů,

neboli

také

biodiverzitou Region a potažmo i celý ostrov byl a doposud stále je význačným dějištěm evoluce mnoha endemických rostlin a živočichů. Lze zde nalézt kupříkladu jednoho z největších mravenců na světě anebo také jednu z nejmenších veverek světa jaká na Zemi žije. Zajímavým obecným jevem evoluce je zmenšování velkých savců na ostrovech. Dobrým příkladem toho je např. velmi vzácný trpasličí slon bornejský a medvěd malajský nejmenší druh medvěda na světě. Oba se přizpůsobili přírodním podmínkám tak, aby se mohli snáze pohybovat v pralese. (Mackinnon a kolektiv, 1997) Malajská vláda před několika lety zahájila kampaň, která byla označená jako strom života, ve které vlastně prezentovala olejnou palmu jako velkou naději do budoucna. V podstatě se dá říct, že daleko lepší přirovnání palmy olejné je to, které používají někteří ochranáři, ne strom života, ale zelený mor. (Casson a kolektiv, 2009) Biologická diverzita monokultur olejné palmy je extrémně nízká. Dokonce i ve srovnání s degradovaným sekundárním lesem. V podstatě z hlediska biologické diverzity je plantáž palmy olejné poušť. (Casson a kolektiv, 2009)

4.1.3 Požáry a vypalování Jednou z ilegálních praktik palmařských společností je vypalování pozemků. Ve chvíli, kdy mají v plánu vyčistit oblast pro pěstování olejné palmy, dost často k tomu používají oheň. Ale hlavní důvod proč poměrně málo palmářské společnosti využívá degradované krajiny je ten, že přijdou o zisky z prodeje

28

dřeva, protože počáteční investice do založení palmo-olejné plantáže můžou být zcela splacené prodejem dřeva z vykáceného lesa. (Gunarso a kolektiv, 2013) V současné době pro větší palmářské společnosti platí de facto zákaz vypalování krajiny. Takže ve chvíli, když je ten olej produkovaný legální cestou a navíc ještě certifikovaný, tak by k vypalování území docházet nemělo, přesto se to ale děje. Ve skutečnosti je vypalování pralesa poměrně běžnou praktikou. Plantáže olejných palem představují jeden z významných zdrojů kalamitních lesních požárů, ke kterým v současné době v Indonésii dochází. Kalimantan už několikrát vyhořel - při požárech na konci 90. let vyhořelo 5 miliónů hektarů pralesa. Mezi zdroji velkých kalamitních požárů a místy, kde dochází k uvolňování půdy pro pěstování olejných palem, existuje jasná souvislost. (Lhota, 2013)

4.1.4 Skleníkové plyny Vykácením deštného pralesa vede ke značnému uvolnění skleníkových plynů CO2. Jednak z vykáceného, případně vypáleného dřeva a jednak z obnažené půdy. Tím vzniká něco, co by se dalo označit třeba jako uhlíkový dluh, který musí samozřejmě ta plantáž nějakou dobu splácet. Ve chvíli, když je vysoká pravděpodobnost, že po 30 letech ty stromy přestanou plodit a ta půda se nebude moct dál využívat, tak vlastně nedochází ke splacení toho počátečního uhlíkového dluhu a tím pádem užívání palmového oleje není nijak zásadně udržitelnější než využívání fosilních paliv. Indonésie se díky pěstování olejných palem stala třetím největším producentem skleníkových plynů na světě. (International Environmental Technology Centre, 2012), (Miettinen a kolektiv, 2012)

4.1.5 Koloběh vody v ekosystému Palma olejná spotřebovává velkou spoustu vody. Udává se, že jeden strom spotřebuje denně patnáct litrů vody, což vede k tomu, že krajina vysychá, ztrácí se i některé vodní toky a mizí podzemní voda. (Mackinnon a kolektiv, 1997)

29

Jako důkaz problému s vodou na Kalimantanu jsou zde přímé názory jednotlivých farmářů z kmene Wehea: „Protože v okolí naší obce bylo založeno mnoho palmových plantáží, je stále těžší najít vodu pro naše rostliny, a to hlavně z důvodu, že mnoho stromů bylo pokáceno. Jen za dva měsíce období sucha nám mnoho rostlin uschlo a zvadlo, takže jako zemědělci pociťujeme velkou ztrátu. Průměrný občan naší vesnice pije vodu od Boha – dešťovou vodu.“ (Samsul Hadi Yusuf, Sukraja – Lhota, 2011) „Palmová společnost pokácí všechny stromy a osází holé území olejnou palmou. Avšak kořenový systém palmových stromů nedokáže udržet dešťovou vodu, takže voda stéká přímo do řeky a způsobuje záplavy. Pokud to porovnáme s předchozími časy, tak záplavy tu byly i tehdy, ale velmi vzácné. Možná tak maximálně třikrát za rok, a někdy k nim vůbec nedošlo během celého roku. Ale v poslední době, jako v tomto jediném roce, přišly povodně již více než desetkrát. Pokud dojde k tomu, že naše vesnička zmizí pod vodou, tak Wehea kultura zanikne spolu s ní.“ (Pak Ledije Taq, Nehas Liah Bing – Lhota, 2011) Tak jako u většiny původních etnik na Borneu, i u kmene Wehea jsou patrné stopy moderního života. Přesto si vesnička stále zachovává svojí jedinečnou kulturu a atmosféru. (Lhota, 2011)

4.1.6 Toxické odpady Dalším problémem je toxický odpad. V mnoha případech způsobuje toxický odpad z továren zpracovávající palmový olej otrávení řek. Většina lidí žijících na horních tocích řeky používají vodu z řeky na vaření, sprchování a mytí. Opět zde je přímé svědectví místního obyvatele z kmene Wehea: „Od doby, kdy se zde objevily palmové společnosti, voda už nechutná dobře, ani když je převařená. Před tím než sem společnosti přišly, mohli jsme vodu konzumovat přímo z řeky. Ačkoli to není příjemný pocit pro naše tělo, musíme používat tuto vodu na koupání.“ (Aliansyah, Muara Ohong – Lhota, 2011)

30

4.1.7 Znečištění vod Další problém, který je způsoben nízkou kvalitou vody v řekách, je ten, že velké množství rybích druhů nedokáže přežít a uhynou otrávením. Tento problém značně snížil populaci ryb. Území, kde palmová společnost operuje je zároveň místem, kde se třou ryby. Ryby se rozmnožují během období dešťů a vajíčka kladou v močálech v těsné blízkosti plantáží palmy olejné. Takže pokud jsou močály zničené kvůli palmové plantáži, zmizí tím zároveň místa, která využívá místní komunita na rybolov. Všechny místní ryby nejprve onemocněly a následně umřely. Onemocnění nejprve infikovalo ryby a po nějaké době se objevilo i u lidí v místní komunitě. Tyto problémy se nikdy neobjevovaly předtím, než palmové společnosti vstoupili na území Bornea. (Lhota, 2011) Mnoho lidí si zřejmě neuvědomuje to, že konverze lesa má také dopad na vodní savce, jako jsou delfíni. Mnoho umělých hnojiv a sedimentací se dostává do ekosystému. Mohou tak způsobit pokles zdrojů kořisti, a to hlavně zdrojů ryb. Takže v momentě, kdy je původně kvalitní prostředí zničené, půjdou tam, kde je nejvíce ryb. Takže pokud bude většina území se všemi rybami nebo místy, kde se ryby třou, zničená, tak potom bude klesat populace delfínů nezadržitelně klesat. (YK-RASI, 2013)

4.1.8 Nedostatek půdy Tím jak vlastně v Indonésii a potažmo i v Malajsii dochází půda, kde vůbec lze palmy olejné pěstovat, tak společnosti expandují do dalších zemí. V podstatě lze očekávat, že do budoucna podobné velkoplošné odlesnění, které je v současnosti v Indonésii a Malajsii, proběhne v celé tropické Asii, rovníkové Africe a Latinské Americe. (Casson a kolektiv, 2009) Na kartogramu v příloze 2 v přílohách na konci práce lze vypozorovat vývoj rozšiřování plantáží palem olejných v regionu Kalimantan v letech 1990, 1995, 2000 a 2005. (Miettinen a kolektiv, 2012) V následujícím grafu číslo 5 je jednoznačně znázorněno, na jakých typech původních porostů byly mezi lety 1990 až 2010 zakládány plantáže palmy olejné.

31

Nejvíce jsou se 40% podílem sice zastoupeny křovinaté porosty, které jsou ale pozůstatkem předchozí těžby primárních deštných pralesů. Druhém místo s 35% podílem zaujímají narušené pralesy, ale opět lze pod tímto typem území nalézt původní nenarušený primární prales. (Gunarso a kolektiv, 2013) Graf 5: Podíl jednotlivých typů původních území, na kterých byly založeny plantáže palmy olejné v regionu Kalimantan v letech 1990 až 2010 2%

3%

4%

Narušené pralesy

8% 35% 8%

Křovinaté porosty Primární pralesy Mokřady Plantáže Intenzivní zemědělství Ostatní

40%

Zdroj: Gunarso a kolektiv, 2013

4.1.9 Úbytek životního prostředí pro živočichy Vykácením lesa na plantáže olejných palem samozřejmě přichází o životní prostředí desítky tisíc zvířat, jako jsou např. giboni. Velká část opic, gibonů, malých šelem a podobně potom končí jako domácí mazlíčci nebo v zoologických zahradách hodně nízkého standardu. V podstatě jsou během několika měsíců nebo několika málo let utýraná k smrti. Další zvířata, která se prodávají soukromým hotelům a do místních zoologických zahrad, jsou orangutani, makaci, různé malé šelmy, ale třeba i větší zvířata, jako jsou malajští medvědi. (Lhota, 2013) Orangutani jsou lidem mnohem bližší, než si mnozí z nás dokáží připustit. I oni cítí, vzpomínají, hrají si a stejně jako lidské děti potřebují neustálý mateřský kontakt a péči. Ve volné přírodě zůstává matka s dítětem až 8 let a teprve potom je připravena zplodit nového potomka. To činí z orangutana nejpomaleji se reprodukujícího se savce na světě. Mládě, které o matku přijde, ztrácí naději na

32

normální život v pralese a zůstává odkázáno na život v zajetí. (Centre for Orangutan Protection, 2014) V důsledku budování plantáží palem olejných bylo ztraceno také mnoho přirozených domovů orangutanů. Dopad těchto změn na zvířata je obrovský a jen málo lidí si uvědomuje, že zvířata také potřebují místo pro život. Např. indonéská nadace Borneo Orangutan Survival Foundation (dále jen BOSF) se snaží zachraňovat orangutany a vracet je zpět do jejich přirozeného prostředí. Toto úsilí je dle jejich slov vynakládáno především na to, aby se lidem připomnělo, jak důležité pralesy jsou, jak je příjemné vidět hustý zelený les s volně žijícími zvířaty, a aby lidi naučilo pochopit význam lesů v jejich životě. (Borneo Orangutan Survival Foundation, 2014)

4.1.10 Vliv palmářského průmyslu na vymírání orangutanů v regionu Kalimantan Organizace Centre for Orangutan Protection (dále jen COP) uvádí, že palmařské společnosti považují orangutany za škůdce pro palmové plantáže, protože téměř vždy jedí kořínky mladých stromů palmy olejné. Palmařský společnosti běžně najímají místní lidi nebo vlastní pracovníky na to, aby zabili jakékoli zvíře, které poškozuje mladé stromy palmy olejné. Například v případě orangutanů je pro ně v pořádku mít useknutou ruku nebo jinou část těla jako důkaz, že zvíře opravdu zabili. Palmařská společnost zaplatí určité peníze každému, kdo zvíře zabije. Tento problém je v současnosti v Indonésii velmi znepokojivý. (Centre for Orangutan Protection, 2014) V roce 2010 COP odhalila více než 20 až 30 případů zabití orangutanů, učiněných palmovou společností Sinar Mas. A zvláštní je, že společnost to provedla na základě jejich vnitřních předpisů. Každý pracovník nebo oficiální zaměstnanec, který pracoval pro palmařskou společnost byl požádán, aby zabil orangutana kdykoliv ho uvidí, protože dle jejich předpisů jsou orangutani považováni za škůdce palmových plantáží. (Centre for Orangutan Protection, 2014), (Lhota, 2013)

33

Každý rok na Borneu přichází o život až 5 000 orangutanů. Hlavní příčinou je ztráta jejich přirozeného domovo – pralesa. Podle současných odhadů žije ve volné přírodě přibližně 50 000 orangutanů bornejských. (WWF, 2013) Obecně vzato je obrovský problém u zvířat jako jsou primáti nebo šelmy pokoušet se o jakoukoliv rehabilitaci (navrácení zvířat do jejich přirozeného prostředí), která se do zajetí dostanou, většina z nich byla chycena jako mláďata. Důsledek je ten, že zvíře je handicapované a musí už v zajetí strávit celý zbytek života. (Lhota, 2013)

4.1.11 Další environmentální problémy Kalimantan má obrovská ložiska hnědého uhlí, což je v současné době další hodně veliký problém. Podobný projekt je papírenský průmysl, protože v mnoha odlesněných oblastech se dneska vysazují plantážní, tedy nepůvodní, akácie a další dřeviny, které slouží na výrobu papíru. (Brown, 2005) Za posledních několik let se problematika pěstování palmy olejné stala vůbec nejdiskutovanějším tématem v ochranářských kruzích. Přičemž dříve se na Kalimantanu řešily úplně jiné problémy. Mluvilo se hodně o požárech, řešily se problémy ilegální těžby dřeva a palmový olej byla záležitost, o které se v té době mluvilo jen okrajově. Téma palmy olejné tak nyní zatlačuje do pozadí záležitosti ilegálního vypalování nebo ilegální těžby dřeva. (Lhota, 2013)

4.2 Vliv pěstování palmy olejné na místní sociální komunity v regionu Kalimantan Od doby kdy se objevily palmové společnosti a začaly čistit půdu pro plantáže, objevilo se mnoho nových problémů, které začaly obtěžovat místní lidi. Například společnost produkující palmový olej přijde a vyčistí území, aniž by ho odkoupila od jeho skutečného vlastníka. (Rainforest Action Network, 2013) Palmářské společnosti se příliš nezjímají o živobytí lokálních komunit. Myslí většinou pouze na ekonomické přínosy a příjmy pro jejich společnosti.

34

Místní lidé jsou bezmocní a nemohou toho moc změnit, protože mají nedostatek informací a vzdělání, především lidé žijící na vesnicích. (Lhota, 2011)

4.2.1 Zaměstnanost na plantážích palmy olejné v regionu Kalimantan V podstatě dělnické nebo drobné rolnické práce, které jsou na plantážích k dispozici, jsou velmi špatné placené, takže místí obyvatelé nemají o ně příliš zájem a vyšší vedoucí a organizační pozice vyžadují odpornou průpravu, kterou ale firmy těm místním obyvatelům neposkytují. Takže vlastně jak nižší, tak nižší pozice přitahují spoustu imigrantů z jiných částí Indonésie. V důsledku toho dochází v podstatě k dalšímu tlaku na obytnou a zemědělskou půdu a v podstatě průměrná životní úroveň a spokojenost těch původních obyvatel klesá. (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012) Mnoho domorodých komunit čím dál více ztrácí jejich tradiční kulturu. Je to způsobeno mimo jiné také rozšiřujícím se počtem přistěhovalců z jiných ostrovů Indonésie a i jiných zemí. Už od začátku jejich příchodu palmářské společnosti slibovali zaměstnanecká místa, která by zahrnovala mnoho lokální pracovní síly, avšak tento slib málo kdy byl dodržen. Místní občané byli najatí jen jako příležitostní manuální pracovníci. Jen velice málo lidí z komunity místních obyvatel pracuje jako pracovník na plantáži a už jen velmi zřídka je přímo členem personálu firmy. (Lhota, 2011) Před tím než se na Kalimantanu objevily velké korporace, tak většina místních obyvatel spadali do kategorie nezaměstnaných. Ale samozřejmě to, že je někdo nezaměstnaný v Indonésii neznamená, že nemá žádnou obživu. Ti lidé byli zemědělci a rybáři, kteří většinu svojí produkce potřebovali pro vlastní obživu a v menší míře se živili jejím prodejem. Ale zase na druhý straně tím pádem měli menší potřebu nakupovat komodity odjinud. S příchodem olejných plantáží většina obyvatel ztrácí možnosti té původní obživy, protože už vlastně není k dispozici zemědělská půda, není k dispozici les, klesá produkce ryb ve

35

vodách. To znamená, že v průměru se příležitosti k obživě místních obyvatel ztrácejí, přestože zaměstnanost stoupá. (Rianto, Mochtar, Sasmito, 2012)

4.2.2 Konflikty místních komunit a palmařských společností v regionu Kalimantan Konflikty mezi místními komunitami a palmářskými společnostmi jsou v Indonésii na denním pořádku. Podobný scénář jako v předchozí subkapitole se opakuje prakticky všude tam, kde palmové plantáže vznikají na místech původních zemědělských územích. V některých případech je konflikt tak vyhrocený, že dochází k porušování lidských práv. Důkazem toho je např. vesnička Mesuji, kde před několika lety místní palmová společnost údajně nechala brutálně vyvraždit třicet místních farmářů. Indonésie má mnoho tváří, i tu bezohlednou. A spravedlnost je tu nezřídka vytlačována chamtivostí a lačností po penězích. (Rainforest Action Network, 2013), (Lhota, 2013)

4.3 Politické pozadí pěstování palmy olejné v regionu Kalimantan Indonéská vláda ve své podstatě funguje formou korupce a výnos pro stát, který se získá z produkce palmového oleje, nemusí nutně kompenzovat to, že ty oblasti vlastně přestávají produkovat potraviny a další důležité zdroje pro potřebu místních obyvatel. Pochopitelně podstatná část peněz, kterou palmařský průmysl vydělá, se někde ztrácí anebo končí v kapsách několika procent nejzámožnějších Indonésanů, zatímco peníze, které se vrátí místním komunitám, vlastně většině obyvatelstva, zdaleka tak velké nejsou. Převážná většina vládních úředníků, pakliže se vůbec chtějí ve vládě udržet, tak dříve nebo později začne rozhodovat ve prospěch velkých korporací, ve prospěch těch, co vlastní kapitál. Pěstování palmového oleje samozřejmě je nový průmysl a slovo, které palmářské společnosti je opravdu obrovské. (Lhota, 2011)

36

5 Možnosti řešení negativních dopadů pěstování palmy olejné Různé světové nadace a organizace se snaží systematicky upozorňovat společnost jaké

negativní

dopady

má

rozvoj

pěstování

palmy

olejné

především

v jihovýchodní Asii. Vzniká tak celosvětová debata o problematice kácení deštných pralesů a přeměna dalších druhů ploch na plantáže palmy olejné a s tím spojené další dopady na životní prostředí, místní komunity apod. Na jedné straně této debaty stojí jednak společnosti zakládající plantáže palmy olejné a následní producenti palmového oleje, dále pak firmy obchodující s palmovým olejem. A na druhé straně organizace a společnosti upozorňující na tuto problematiku, které navrhují různá možná řešení, kterým je věnována tato kapitola.

5.1 Mezinárodní organizace zabývající se problematikou palmového oleje Počet různých organizací a nadací zabývajících se problematikou palmového oleje je ve světě obrovské množství a jejich činnosti jsou velice různorodé. Například londýnská organizace Zoological Society of London (dále jen ZSL) prostřednictvím svého projektu The Sustainable Palm oil Platform (SPP) se snaží usnadňovat diskuzi mezi jednotlivými stranami, které jsou zainteresované v této problematice a uvádí tak i přehledný seznam těchto různých organizací. (ZSL Indonesia, 2014) Jedním druhem organizací jsou mezinárodní organizace jako např. Greepeace a Rainforest Alliance Network (RAN), které se ve spolupráci s místními menšími organizacemi, které mají lepší znalosti a zkušenosti s místním prostředím, provádějí vyšetřování problematiky a následně propagují různé vlastní kampaně týkající se problematiky palmového oleje. Další skupina organizací, do které lze např. zařadit World Wild Fund For Nature (WWF) nebo i právě již zvýše zmiňovanou ZSL, se pokouší rozvíjet

37

spolupráci mezi všemi společnostmi zapojenými do procesu produkce palmového oleje a také navrhovat různé reformy. Zpravodajské společnosti a organizace, jako jsou například přímo indonéský internetový portál Mongabay zabývající se environmentální tématikou nebo

indonéská

organizace

CIFOR,

plní

také

velmi

důležitou

úlohu

v problematice palmového oleje. Reportují o vývoji a novinkách v oblasti životního prostředí v jednotlivých indonéských regionech. Dále je třeba také zmínit velké zpravodajské společnosti, jako jsou např. The Guardian a Jakarta Post, které taky detailně podávají důležité informace. V neposlední řadě jsou zde i organizace zabývající se vzděláváním obyvatelstva v oblasti enviromentalistiky a s tím i spojenou ochranou životního prostředí. Lze jmenovat např. již výše zmiňované organizace Centre for Orangutan Protection (COS) a Borneo Orangutan Survival Foundation (BOSF), ale také Pesisir Balikpapan a YK-RASI, které jsou podrobněji popsány v kapitole 5.3.1.

5.2 Certifikace palmového oleje V roce 2004 vzniklo sdružení Round Table on Sustainable Palm Oil (dále jen RSPO), neboli česky Kulatý stůl na téma udržitelného palmového oleje, které zahrnuje jak výrobce a zpracovatele palmového oleje, tak i nevládní organizace a obchodní společnosti obchodující s palmovým olejem. Hlavním a hned prvním cílem organizace bylo definování certifikačního standardu, který by ručil, že palmový olej vyprodukovaní pod tímto certifikátem je šetrný k životnímu prostředí a respektuje společnost. Dalšími zásadami RSPO jsou kupříkladu ochrana původních lesů s vysokou biodiverzitou, díle pak právní kontrola legitimity zakládání nových plantáží na vykoupených pozemcích a v neposlední řadě i zajištění standardů v oblasti zdravotní a pracovní bezpečnosti. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2013) V posledních letech se však objevují problémy s členy tohoto sdružení, kteří nedodržují pravidla RSPO. Organizace ale nemá dostatečný nadhled na tuto

38

vzniklou situaci a nedokáže tak účinně trestat tyto členy. Souvisejícím problémem je již i zmiňovaná velice rozšířená korupce v Indonésii, která tak nahrává na ilegální získávání certifikace CSPO na ilegálně vypěstovaný palmový olej. (Lhota, 2014a), (Butler, 2012) Na druhou stranu ale jsou zde již úspěšné právní procesy proti velkým nadnárodním palmářským společnostem, které rozpoutaly různé nevládní organizace. Jako příklad lze jmenovat případ společnosti PT Wilmar Nabati Indonesia (WINA), která se na základě petice organizace Greenpeace v prosinci 2013 zavázala k nulové deforestaci. Avšak na základě dalších sledování a analýz této nadnárodní společnosti stále dochází k porušování tohoto závazku a pozemky pro zakládání nových plantáží palem olejných stále ilegálně zabírá dál. (Lhota, 2014b), (Greenpeace, 2013)

5.2.1 Certifikace Certified Sustainable Palm Oil Sdružení Round Table on Sustainable Palm Oil používá k označování certifikovanýchproduktů z palmového oleje, který je produkovaný v souladu s environmentální a sociální zodpovědností toho kterého podniku, označení Certified Sustainable Palm Oil. (Round Table on Sustainable Palm Oil, 2014)

Obrázek 2: Certifikační označení Certified Sustainable Palm Oil sdružení Round Table on Sustainable Palm Oil Zdroj: RSPO, 2014

39

5.2.2 Certifikace GreenPalm Sustainabilty Další certifikační společností palmového oleje je britská Book&Claim, která je velmi úzce svázána s organizací RSPO. Tato společnost používá označení GreenPalm Sustainability pro certifikované výrobce palmového oleje, které lze vidět na obrázku 3 níže. Tato certifikace splňuje stejné zásady jako certifikát CSPO organizace RSPO. (Book&Claim, 2014)

Obrázek 3: Logo certifikátu GreenPalm Sustainabiliry společnosti Book&Claim Ltd. Zdroj: Book&Claim, 2014

5.2.3 Certifikace UTZ Certified Společnost UTZ Certified, jejíž logo je možné vidět na obrázku 4 níže, poskytuje od roku 2007 společnosti RSPO tzv. systém sledovatelnosti palmového oleje. Cílem tohoto systému je dosáhnout transparentnosti, jasnosti a efektivnosti při fyzickém obchodování s certifikovaným CSPO palmovým olejem a pokud možno tak i postupnou transformaci mezinárodního trhu s palmovým olejem na trvale udržitelný. (UTZ Certified, 2014)

40

Obrázek 4: Logo společnosti UTZ Certified Zdroj: UTZ Certified, 2014 V červenci 2012 pak došlo ke spuštění internetové verze tohoto systému, tzv. RSPO eTrace, jehož logo lze spatřit na obrázku 5, která tak umožňuje dohledat každému jakýkoliv certifikovaný produkt z palmového oleje. (UTZ Certified, 2014)

Obrázek 5: Logo systému sledovatelnosti palmového oleje RSPO eTrace společnosti UTZ Certified Zdroj: UTZ Certified, 2014

5.3 České projekty a sdružení zabývající se negativními dopady pěstování palmy olejné v Indonésii V České republice v nedávné době vzniklo několik projektů upozorňující na problematiku pěstování palmy olejné především pak právě v Indonésii. Převážně jsou tyto projekty zaměřeny na širokou veřejnost a představují především negativní dopady na životní prostředí. Konkrétně to potom jsou hlavně kampaně

41

na záchranu různých velmi vzácných živočišných a rostlinných druhů, většinou již téměř před vyhynutím. (Rut a kolektiv, 2007)

5.3.1 Sdružení Lestari České sdružení Lestari seskupuje studenty, odborníky, vědce a všechny kdo se rozhodli aktivně bojovat ochranu přírody.

Soustředí

se především na

problematiku palmového oleje, který v České republice nebyl a stále není dostatečně medializovaným tématem. (Lestari, 2014) Sdružení nyní propaguje kampaň na podporu informovanosti veřejnosti o problematice palmového průmyslu v Indonésii. Snaží se informovat odbornou a veřejnost formou odborných přednášek, veřejných promítání s diskuzemi, výstavami fotografií a propagačních tabulí na různých vysokých školách, festivalech, odborných seminářích a kurzech. Obeznamují veřejnost hlavně o tom, jaký negativní dopad má život moderní společnosti v rozvinutém světě na současnou ekologickou, kulturní a sociální krizi v rozvojových zemích a také navrhují možnosti, jak tyto problémy pomáhat řešit. Dále také seznamují společnost o porušování lidských práv, degradaci tradičních kultur a samozřejmě o vymírání ohrožených organismů. (Lestari, 2014) Dále přímo podporuje několik indonéských projektů, které se různými činnostmi podílejí na ochraně tamějšího životního prostředí. Jedním z nich je například projekt na ochranu živočichů (především zatím ptactva) severní části ostrova Sumatra s názvem Poksai, který zaštituje česko-indonéská nezisková organizace Indonesia Species Conservation Program (ISCP) ve spolupráci se ZOO Liberec. (ISCP, 2014) Cílem dalšího sdružením podporovaného projektu s názvem Pesisir Balikpapan, který zaštiťuje pod přímým vedením Mgr. Stanislava Lhoty, PhD Zoo Ústí nad Labem, je především zajistit oblasti Balikpapanského zálivu na Kalimantanu statut chráněného území, aby zde mimo jiné nedocházelo k nelegální těžbě dřeva. (Zoo Ústí nad Labem, 2014)

42

Posledním doposud podporovaným projektem je YK-RASI, Kalimantan (Borneo), opět v Balikpapanském zálivu, který se věnuje komplexní ochraně biodiverzity především formou vzdělávání místních obyvatel v oblastech ekologie ale také angličtiny. (Yayasan konservasi RASI, 2014)

5.3.2 Koalice proti palmovému oleji Koalice proti palmovému oleji seskupuje lidi, kteří se snaží prosadit omezení užívání palmového oleje v Evropě. Mezi hlavní cíle tohoto seskupení patří především koordinovaná komunikace mezi všemi stranami vyskytující se v problematice palmového oleje v Evropě. Například společnostem, které používají palmový olej při výrobě různých produktů, poskytují informace, jak ho lze nahradit anebo na druhou stranu informují veřejnost o těch společnostech, které palmový olej používají a přispívají tak k negativnímu dopadu pěstování palem olejných. Spotřebitelé většinu těchto informací mohou nalézt na internetových stránkách koalice www.stoppalmovemuoleji.cz, také na letácích a plakátech vydávané koalicí. (Koalice proti palmovému oleji, 2014)

5.3.3 Kampaň Strážci pralesů sdružení Greenpeace Česká republika Celosvětová organizace Greenpeace spustila v roce 2013 kampaň s českým názvem Strážci pralesů, do které se zapojila i česká sekce organizace. Kampaň je cílená na širokou veřejnost a žádá lidi k podepsání tzv. Tygřího manifestu. Podepsáním se podporovatel připojuje k žádosti, aby se spotřebitelé mohli dozvědět, zda výrobky, které kupují, obsahují palmový olej, a pokud ano, tak pokud možno certifikovaný. Jako motivace slouží zastavení kácení deštných pralesů v Indonésii, které jsou domovem mimo jiné i velmi ohroženého tygra sumaterského. Tím se kampaň trochu odlišuje od ostatních, které jsou většinou zaměřené na orangutany. (Greenpeace Česká republika, 2013)

43

5.3.4 Unie českých a slovenských zoologických Unie českých a slovenských zoologických (UCSZOO) se v letech 2011 až 2013 zapojila do celosvětové kampaně na ochranu jihovýchodní Asie, kterou vyhlásily asociace EAZA spolu s IUCN a SSC na záchranu ohrožených živočišných druhů žijící v tomto regionu. Jako jeden z nejvíce ohrožujících faktorů pro živočichy v této oblasti jsou právě dopady rozšiřování plantáží palem olejných. Cílem této kampaně bylo opět informování široké veřejnosti o této problematice. (UCSZOO, 2013)

44

Závěr Problematika pěstování palmy olejné se především v jihovýchodní Asii stává vážnou hrozbou pro lesní oblasti, hlavně panenské deštné pralesy. Jeden z mnoha problémů, které jsou v současnosti spojovány s expanzí palmových plantáží, je fakt, že velkoplošné palmové plantáže jsou zakládány v původních pralesních oblastech. Expanze palmových plantáží tak představuje, spolu s těžbou uhlí a dřevařským průmyslem, jednu z hlavních příčin odlesňování. Rozvoj průmyslu s palmovým olejem je velmi kritizován i na místní úrovni v Indonésii, hlavně členy nevládních organizací a výzkumnými pracovníky, protože porušuje environmentální etiku a normy. Klíč k řešení problematiky palmového oleje lze hledat na straně spotřebitele. Vlastně až donedávna neplatila povinnost v Evropské unii obsah palmového oleje označovat – přiznávat. Stačilo na obalu uvést, že je to rostlinný olej. Jedním z velkých dílčích úspěchů bylo to, že Evropský parlament schválil povinné označování obsahu palmového oleje ve všech výrobcích, které se budou v EU prodávat. Povinné označování by mělo být zavedeno do konce roku 2015. Ve chvíli když tohle to bude, tak spotřebitelé budou mít možnost zásadním způsobem ovlivnit, co se bude dít v zemích jako je Indonésie a Malajsie, ale také rovníková Afrika a Latinské Amerika – jestli bude pokračovat expanze olejných palem nebo nebude. V principu jde o to, že je potřeba volit si výrobky, které pokud možno palmový olej neobsahují, protože v Evropě existuje celá řadu jiných olejů vlastní produkce. Prvním takovým krokem by mělo být skutečně nahradit palmový olej některým olejem evropské produkce. Pakliže to není možné, pokud skutečně některé výrobky obsahují pouze palmový olej, tak je opravdu jediná možná cesta, kterou lze označit jako etická, kupovat certifikovaný palmový olej, který prošel schválením sdružení RSPO. Ačkoliv certifikovaný palmový olej je lepší volbou než necertifikovaný palmový olej, tak stále oleje evropské produkce jsou pro evropského konzumenta lepší volbou než palmový olej.

45

Je však velmi pravděpodobné, že stále bude pokračovat značné odlesňování deštných pralesů a záleží hlavně na tlaku běžných spotřebitelů – konzumentů kdy a jak se to zastaví. Z původních ekosystémů a původní zemědělské půdy bude Současný svět je propojen víc než kdykoliv před tím a orientovat se v něm je stále složitější. Ruku v ruce s globalizací přichází i globální zodpovědnost za změny, které dnes ve velké míře mění povrch naší planety. Mnoho lidí si neuvědomuje, že kupováním výrobků s palmovým olejem bezděčně přispívá k devastaci deštných pralesů a nerušenému životu obyvatel asijských tropů. Svět už není tak velký, aby si lidé mohli dovolit ignorovat to, co se děje na druhé straně zeměkoule. Pokud lidská populace chce, aby byla planeta Země využívána rozumně, musí tomu přizpůsobit i svá spotřebitelská rozhodnutí. To, jak bude vypadat příroda a život v budoucnosti, je i v rukou všech lidí na světě. Rukou obyčejných lidí.

46

Seznam použitých zkratek CIFOR

The Center for International Forestry Research

Centrum pro mezinárodní lesnický výzkum

ČR

-

Česká republika

BPS

Badan Pusat Statistik

Centrální statistický úřad Indonésie

BOSF

Borneo Orangutan Survival Foundation

Nadace za přežití orangutana bornejského

CBI

Centre for the Promotion of Úřad pro podporu importu Imports from developing countries z rozvojových zemí

COP

Centre for Orangutan Protection

Centrum na ochranu orangutanů

CSPO

Certified Sustainable Palm Oil

Certifikovaný palmový olej

DTIE

Division of Technology, Industry and Economics of UNEP

Odbor technologie, průmyslu a hospodářství programu UNEP

EAZA

European Association of Zoos and Aquaria

Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií

EU

European Union

Evropská unie

FAO

Food and Agriculture Organization Organizace pro výživu a of the United Nations zemědělství Spojených národů

FAOSTAT Food and Agriculture Organization Korporační statistická databáze Corporate Statistical Database Organizace pro výživu a zemědělství FEDOIL

The Federation of European Vegetable Oil and Proteinmeal Industry in Europe

Federace průmyslu rostlinných a živočišných tuků v Evropě

HDP

-

hrubý domácí produkt

IETC

International Environmental Technology Centre of UNEP

Mezinárodní středisko pro environmentální technologie UNEP

IFAD

The International Fund for Agricultural Development

Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství

IMF

International Monetary Fund

Mezinárodní měnový fond

47

ISCP

Indonesia Species Conservation Program

Program na záchranu indonéských druhů

IUCN

International Union for Conservation of Nature

Světová unie pro ochranu přírody

OECD

Organisation for Economic Cooperation and Development

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN

United Nations (UN)

Organizace spojených národů

RAN

Rainforest Action Network

Akční síť na ochranu deštných pralesů

RSPO

Roundtable on Sustainable Palm Oil

Kulatý stůl na téma udržitelného palmového oleje

SPP

The Sustainable Palm oil Platform

Platforma udržitelného palmového oleje

SSC

Species Survival Commission of International Union for Conservation of Nature

Komise pro záchranu druhů Světové unie pro ochranu přírody

UCSZOO

-

Unie českých a slovenských zoologických zahrad

UNEP

The United Nations Environment Programme

Program Organizace spojených národů na ochranu životního prostředí

USA

United States of America

Spojené státy americké

USDA

United States Department of Agriculture

Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických

WINA

PT Wilmar Nabati Indonesia

název indonéské společnosti

WWF

World Wild Fund For Nature

Světový fond na ochranu přírody

YK-RASI

Conservation Foundation for Rare Aquatic Species of Indonesia

Organizace na záchranu vzácných vodních živočišných druhů Indonésie

ZSL

Zoological Society of London

Londýnská zoologická společnost

48

Seznam citované literatury BASIRON, Y., 2011. Palm Oil: How Greenies Threaten Jobs and Food Security [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.ceopalmoil.com/2011/ 02/palm-oil-how-greenies-threaten-jobs-and-food-security BOOK&CLAIM. GreenPalm [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.greenpalm.org/ BORNEO ORANGUTAN SURVIVAL FOUNDATION. BOS: The Borneo Orangutan Survival Foundation [online]. 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.orangutan.or.id/ BROWN, E., 2005. Cruel oil: How Palm Oil Harms Health, Rainforest & Wildlife.Washington: Center for Science in the Public Interest. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: www.cspinet.org/palm/PalmOilReport.pdf BUTLER, Rhett A. Borneo. Mongabay.com [online]. 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.mongabay.com/borneo.html CASSON, Anne, Douglas SHEIL, Erik MEIJAARD, Meine van NOORDWIJK, Joanne GASKELL, Jacqui SUNDERLAND-GROVES, Karah WERTZ a Markku KANNINEN. The impacts and opportunities of oil palm in Southeast Asia: What do we know and what do we need to know?. Bogor, Indonesia: Center for International Forestry Research, 2009. ISBN 978-9791412-742. Dostupné z: http://www.cifor.org/publications/pdf_files/OccPapers/OP-51.pdf CENTRE FOR ORANGUTAN PROTECTION. COP: Centre for Orangutan Protection [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.orangutanprotection.com/ FAOSTAT. The Statistics Division of the FAO [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://faostat.fao.org/

49

FEDIOL. Statistics: Vegetable oils - production, imports, exports and consumption. FEDIOL: The EU Vegetable Oil and Proteinmeal Industry [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.fediol.org/web/statistics/1011306087/list1187970187/f1.html GREENPEACE. Greenpeace: Certifying Destruction. [online]. 3. 8. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/international/en /publications/Campaign-reports/Forests-Reports/Certifying-Destruction/ GREENPEACE ČESKÁ REPUBLIKA. Strážci pralesů. Greenpeace ČR [online]. 2013 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org /czech/cz/Kampan/Ochrana-pralesu/Strazci-pralesu/ GUNARSO, Petrus, Eko HARTOYO, Manjela AGUS a Timothy J. KILLEEN. Oil palm and land use change in Indonesia, Malaysia and Papua New Guinea. RSPO. Roundtable on Sustainable Palm Oil [online]. November 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: www.rspo.org/file/GHGWG2/4_oil_ palm_and_land_use_change_Gunarso_et_al.pdf INTERNATIONAL ENVIRONMENTAL TECHNOLOGY CENTRE. IETC: Converting waste oil palm tree into a resource. UNEP. United Nations Environment Programme [online]. Osaka, Japan: Division of Technology, Industry and Economics, 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.unep.org/ietc/InformationResources/NewsArchives/Wasteoilpal mtreereport/tabid/106570/Default.aspx INTERNATIONAL MONETARY FUND. Primary Commodity Prices. IMF. [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/res/commod/index.aspx ISCP. Indonesian Species Conservation Program [online]. 2014 [cit. 2014-0502]. Dostupné z: http://www.iscp.or.id/cs/tentang-kami/ KOALICE PROTI PALMOVÉMU OLEJI. Stop palmovému oleji [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.stoppalmovemuoleji.cz/

50

KULHAVÝ, Josef. PALMY: Množení, pěstování, ošetřování. Ostrava: Blesk, 1993, 116 s. ISBN 80-900-1839-4. LESTARI. Lestari [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.lestari.cz/ LHOTA, Stanislav. PT Mekar Bumi Andalas, Willmar Group vs. RSPO Principles and Criteria. Balikpapan, 2011. Analysis. Czech University of Life Sciences in Prague. LHOTA, Stanislav. Bornejský deník. Zoologická zahrada Ústí nad Labem [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.zoousti.cz/ochranarske-projekty/bornejsky-denik LHOTA, Stanislav. Public Consultation without Public: How Wilmar Violates the Zero-Deforestation Policy. Balikpapan, 3rd February 2014. Press Release. Czech University of Life Sciences in Prague. LHOTA, Stanislav. Evaluation of the High Conservation Value Forest Assessment report: PT Wilmar Nabati Indonesia (WINA), Balikpapan Bay. Balikpapan, 25 February 2014. Evaluation. Czech University of Life Sciences Prague. LHOTA, Stanislav. DERORESTATION WITHOUT BREAKING ZERODEFORESTATION POLICY: Biodiversity hotspot in East Kalimantan threatened by Wilmar. Balikpapan, 27 February 2014. Press Release. Czech University of Life Sciences in Prague. MACKINNON, Kathy, Arthur MANGALIK, H. HALIM and Gusti HATTA. The Ecology of Kalimantan (Indonesian Borneo). The Ecology of Indonesia Series. Volume III. Hong Kong: Periplus Editions, August 1997, 850 pages. ISBN 09-459-7173-7.

51

MIETTINEN, Jukka, Al HOOIJER, Daniel TOLLENAAR, Sue PAGE, Chris MALINS, Ronald VERNIMMEN, Chenghua SHI a Soo Chin LIEW. Historical Analysis and Projection of Oil Palm Plantation Expansion on Peatland in Southeast Asia. The International Council on Clean Transportation: Indirect Effects of Biofuel Production [online]. February 2012, White Paper Number 17 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: www.theicct.org/sites/default/files/publications/ICCT_palmexpansion_Feb2012.pdf NOWAK, Bernd a Bettina SCHULZOVÁ. Tropické plody: biologie, využití, pěstování a sklizeň. Vyd. 2. Překlad Jana Kadlecová. V Praze: Knižní klub, 2006, 239 s. Průvodce přírodou (Euromedia Group - Knižní klub). ISBN 80-242-1653-1. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SPOTŘEBITELŮ TEST. Palmový olej: dobře utajený zabiják. dTest. 1. 11. 2012, roč. 2012, č. 11, s. 47-49. Praha. ISSN 9771210731015-11 Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2520/palmovyolej-dobre-utajeny-zabijak OBIRE, O. a R. R. PUTHETI. The oil Palm tree: A renewable energy in poverty eradication in developing countries. 2009. ISSN 0975-7619. ORNELAS, Kriemhild Coneè a Kenneth F. KIPLE. The Cambridge world history of food. New York: Cambridge University Press, 2000, 2 v. (xlii, 2153 p.). ISBN 05-214-0216-6. RAINFOREST ACTION NETWORK. Conflict Palm Oil. RAN, [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.ran.org/sites/default/files/conflict_palm_oil_lowres.pdf RIANTO, Buntoro, Hafidsyah MOCHTAR a Aditya SASMITO. Overview of palm oil industry landscape in Indonesia. In: PWC INDONESIA. Palm Oil Plantation: Industry landscape, regulatory and finacial overview [online]. 2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: www.pwc.com/id/en/publications/assets/palm-oil-plantation-2012.pdf 52

ROUND TABLE ON SUSTAINABLE PALM OIL. [online]. 2014 [cit. 2014-0316]. Dostupné z: http://www.rspo.org RUT, Ondřej, Šárka ŠPAČKOVÁ, Pavel CHMELAŘ, Tereza KULHÁNKOVÁ, Luděk ŠTĚRBA, Jiří HEJKRLÍK a Michaela CHATRNÁ. SPOLEČNOST PRO FAIR TRADE, Zelený Kruh. Dopady české spotřeby na rozvojové země: Česko proti chudobě [online]. 2007 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/studie-dopady-spotreby.pdf SANTOSA, Sri Juari, 2008. Palm Oil Boom in Indonesia: From Plantation to Downstream Products and Biodiesel. CLEAN – Soil, Air, Water, Special Issue: Green and Sustainable Chemistry and Technology in South and East Asia [online]. Volume 36, Issue 5–6, pages 453–468. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://lib.ugm.ac.id/digitasi/upload/2705_MU.11100011.pdf UCSZOO: UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD. Kampaň na záchranu fauny jihovýchodní Asie. Liberec, 2013. Dostupné z: http://www.jarojaromer.cz/documents/letak_PO.pdf UNEP. Oil palm plantations: Threats and opportunities for tropical ecosystems. GEAS: Global Environmental Alert Service [online]. 2011, December [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.unep.org/pdf/Dec_11_Palm_Plantations.pdf USDA a Michael SHEAN. INDONESIA: Rising Global Demand Fuels Palm Oil Expansion. UNITED STATES DEPARTMENT OF AGRICULTURE. Foreign Agricultural Service: Commodity Inteligence Report [online]. October 8, 2010 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pecad.fas.usda.gov/highlights/2010/10/Indonesia/ USDA a Michael SHEAN. INDONESIA: Palm Oil Expansion Unaffected by Forest Moratorium. UNITED STATES DEPARTMENT OF AGRICULTURE. Foreign Agricultural Service: Commodity Inteligence Report [online]. June 26, 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pecad.fas.usda.gov/highlights/2013/06/indonesia/ 53

UTZ CERTIFIED. Palm Oil: RSPO eTrace. UTZ Certified: Better farming. Better future. [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: https://www.utzcertified.org/en/traceabilityservices/palmoil WWF. 2013 Palm Oil Buyers Scorecard: Measuring the Progress of Palm Oil Buyers. Gland, Switzerland: World Wide Fund For Nature. [online]. November 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://wwf.panda.org/what_we_do/footprint/agriculture/palm_oil/solutions/r esponsible_purchasing/palm_oil_buyers_scorecard_2013/ YAYASAN KONSERVASI RASI. YK-RASI: Conservation Foundation for Rare Aquatic Species of Indonesia [online]. 2013 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.ykrasi.org/about_ykrasi.html ZSL INDONESIA. Sustainable Palm Oil Platform [online]. 2014. Dostupné z: http://www.sustainablepalmoil.org/

54

Seznam tabulek Tabulka 1:

Světová produkce rostlinných olejů v roce 2012 ..................... 18

Tabulka 2:

Hlavní světoví producenti palmového oleje v roce 2012 .......... 19

Tabulka 3:

Hlavní světoví dovozci palmového oleje v roce 2011 .............. 20

Tabulka 4:

Hlavní exportní partneři palmového oleje z Indonésie ................. v roce 2011 .......................................................................... 22

Seznam grafů Graf 1: Plocha pěstování palmy olejné v Indonésii a Malajsii ...................... 16 Graf 2: Meziroční přírůstky rozlohy plantáží palem olejných ........................... v jednotlivých regionech Indonésie mezi roky 1990 a 2010 .............. 17 Graf 3: Ceny rostlinných olejů na světových trzích v letech 2008 až 2013 .... 21 Graf 4: Vývoj jednotlivých druhů území v regionu Kalimantan .. v letech 2000, 2005 a 2010 .................................................................................. 27 Graf 5: Podíl jednotlivých druhů původních území, na kterých byly založeny plantáže palmy olejné v regionu Kalimantan v letech 1990 až 2010 .. 32

Seznam obrázků Obrázek 1:

Mapa ostrova Borneo a jeho rozdělení mezi jednotlivé státy ...... 24

Obrázek 2:

Certifikační označení Certified Sustainable Palm Oil sdružení Round Table on Sustainable Palm Oil ...................................... 39

Obrázek 3:

Logo certifikátu GreenPalm Sustainabiliry společnosti Book&Claim Ltd. ................................................................... 40

Obrázek 4:

Logo společnosti UTZ Certified .............................................. 41

Obrázek 5:

Logo systému sledovatelnosti palmového oleje RSPO eTrace společnosti UTZ Certified ....................................................... 41

55

Seznam příloh Příloha 1:

Kartogram vývoje rozložení ploch primárních deštných pralesů na ostrově Borneo v letech 1900 až 2000 včetně prognózy vývoje do roku 2020

Příloha 2:

Kartogram vývoje rozšiřování plantáží palem olejných na Kalimantanu v letech 1990 až 2010

Přílohy Příloha 1:

Kartogram vývoje rozložení ploch primárních deštných pralesů na ostrově Borneo v letech 1900 až 2000 včetně prognózy vývoje do roku 2020

Zdroj: WWF, 2013

Příloha 2:

Kartogram vývoje rozšiřování plantáží palem olejných na Kalimantanu v letech 1990 až 2010

Zdroj: Miettinen a kolektiv, 2012