Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Ústav účetnictví a daní

Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice Diplomová práce

Brno 2009

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Petr David, Ph.D.

Bc. Markéta Varaďová

Poděkování:

Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování diplomové práce.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně v knihovně Provozně ekonomické fakulty a zpřístupněná ke studijním účelům.

……………………………

Abstrakt Varaďová M., Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v ČR. Diplomová práce. Brno, 2009

Diplomová práce je zaměřena na stanovení hodnot charakteristik incidence spotřební daně z cigaret v České republice. Určuje míru daňového dopadu změny sazby této daně na kupující a prodávající u deseti vybraných druhů cigaret v letech 2003 – 2008. Další určení daňového dopadu, a to na domácnosti, je provedeno pro roky 2003 – 2007 pomocí metody kvantifikace daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní. Práce také určuje, zda národní sazba daně z cigaret plnila v letech 2005 - 2009 podmínky stanovené Evropskou unií, a analyzuje spotřebu cigaret v České republice od roku 1993.

Abstract

Varaďová, M., Tax incidence of the changes of the consumer tax rate from the cigarettes in the Czech Republic. Diploma thesis, Brno 2009

This diploma thesis is focused on the impact of the values of characteristic of the change of the consumer tax rate from the cigarettes. The diploma thesis estabilishes volume of the change of the consumer tax rate on the buyers and the producers at 10 chosen kinds of cigarettes in years 2003 – 2008. Further establishing of incidence, as for the households, is done for years 2003 – 2007 by means of the method of the quantification of the incidence based on comparing indexes of concentration of the revenue from taxes. Also the thesis designates if national tax rate meets conditions assessed by the European Union and analyses the consumption of the cigarettes in the Czech Republic since 1993.

OBSAH Úvod práce

8

Cíl práce

10

Metodika práce

11

I. Teoretická část

14

1. Selektivní spotřební daně

15

2. Spotřební daň z tabáku

17

2.1 Předmět daně

17

2.2 Základ daně

18

2.3 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

18

3. Harmonizace akcízů

19

3.1 Harmonizace akcízu z cigaret v EU

19

3.2 Harmonizace tabáku a tabákových výrobků v EU

21

3.3 Implementace akcízu z tabáku a tabákových výrobků v ČR

22

4. Daňový dopad a přesun 4.1 Faktory určující velikost daňového přesunu

23 23

4.1.1 Daňový přesun na konkurenčních trzích

23

4.1.2 Další faktory ovlivňující velikost daňového dopadu a přesunu

26

4.2 Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu

26

4.2.1 Třídění daní podle stupně progrese

27

4.2.2 Třídění daní podle stanovení hodnoty vzhledem k základu daně

27

4.2.3 Třídění daní podle dopadu na tržní mechanismus

27

5. Dopad daní na domácnosti

28

5.1 Lorenzova křivka

29

5.2 Měření progresivity daní

30

II. Praktická část

33

6. Vývoj sazby spotřební daně z cigaret

34

7. Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret

34

7.1 Cenový vývoj vybraných druhů cigaret

35

7.2 Mars

36

7.3 Start filter

39

7.4 Petra KS

41

7.5 Sparta

43

7.6 L&M

46

7.7 Memphis classic

48

7.8 Lucky strike

51

7.9 Camel filter

53

7.10 Marlboro KS

56

7.11 Davidoff

58

8. Akcíz z cigaret v ČR

61

9. Spotřeba cigaret v ČR

63

10. Měření progresivity spotřební daně z tabáku

65

Závěr

71

Zkratky

74

Použité zdroje

75

Úvod práce Daně lze spolu s poplatky a půjčkami zařadit mezi základní pojmy používané v daňové terminologii. Daň představuje transfer finančních prostředků od sektoru soukromého k sektoru veřejnému. Jedná se o povinnou, nenávratnou, neúčelovou, neekvivalentní

a

zákonem

stanovenou

platbu

opakující

se

v pravidelných

či

nepravidelných intervalech. Za nejdůležitější funkci daní je považována funkce fiskální. Jedná se o historicky nejstarší funkci, která je obsažena také ve všech hlavních ekonomických funkcích veřejného sektoru, a to ve funkci alokační, stabilizační a redistribuční. Za jedno z nejzákladnějších hledisek třídění daní je považováno rozlišení daní podle vazby na poplatníka – na daně přímé a nepřímé. Mezi přímé daně se řadí daně z příjmů, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň dědická, daň darovací a daň silniční. Do daní nepřímých spadají spotřební daně (akcízy) a daň z přidané hodnoty. Diplomová práce je zaměřena na daně nepřímé, konkrétně na spotřební daň z cigaret, která se spolu s dalšími pěti daněmi řadí mezi daně spotřební. Práce se zabývá dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice. Jedná se o aktuální problematiku, jelikož sazba spotřební daně z těchto komodit bývá téměř každoročně měněna. Změny týkající se zdaňování cigaret a tabákových výrobků obecně neprobíhají pouze na národní úrovni. Evropská komise přijala loni v červnu návrh, kterým nejenom že zvyšuje minimální sazby těchto daní, ale mění i definici komodit podléhající akcízu z tabáku. Diplomová práce v sobě zahrnuje dvě části – část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje východiska pro část praktickou a skládá se z pěti kapitol. První se zaměřuje na definici a funkce selektivních spotřebních daní, do kterých cigarety spadají. Druhá kapitola obsahuje základní charakteristiky ze zákona č. 353/2003 Sb. upravující spotřební daň z tabáku. Přehled o obsahu základních směrnic Evropské komise týkajících se cigaret a ostatních tabákových výrobků je uveden ve čtvrté kapitole. Následující kapitola zahrnuje daňový dopad, faktory ovlivňující jeho velikost a třídění daní používané k analýzám jejich dopadu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá daňovým dopadem na domácnosti. Je zde vysvětlen princip daňového dopadu na domácnosti prostřednictvím Kakwaniho metody. Praktickou část tvoří pět kapitol. První zobrazuje vývoj sazby spotřební daně z cigaret v uplynulých šesti letech. Druhá kapitola obsahuje výpočty a komentáře týkající se daňové incidence změny sazby spotřební daně z cigaret na spotřebitele a výrobce

8

u deseti vybraných druhů cigaret v letech 2003 – 2008. Zahrnuje také vývoj cen vybraných značek cigaret. Následující kapitola se zabývá velikostí akcízu z cigaret v České republice. Na analýzu spotřeby cigaret v České republice od roku 1993 je zaměřena kapitola čtvrtá. Poslední kapitola měří pomocí Kakwaniho metody daňový dopad spotřební daně z tabáku na jednotlivé příjmové skupiny domácností v České republice.

9

Cíl práce Cílem práce je stanovit hodnoty charakteristik daňového dopadu spotřební daně z cigaret, vhodným způsobem tyto hodnoty interpretovat a na závěr formulovat doporučení daňové politiky v této oblasti. Jednou z charakteristik daňového dopadu, kterou se práce zabývá, je určení incidence změny sazby spotřební daně z cigaret na spotřebitele a výrobce v letech 2003 – 2008. Pro stanovení míry daňového dopadu na tyto subjekty bylo vybráno deset značek cigaret představující nejznámější reprezentanty jednotlivých cenových kategorií. Jedná se o cigarety značky Mars, Start filter, Sparta, Petra KS, L&M, Memphis classic, Lucky strike, Marlboro KS, Camel filter a Davidoff. Dílčím cílem je v této oblasti identifikace vztahu mezi změnou daňové sazby a cenou cigaret. Práce také měří daňovou progresivitu spotřební daně z tabáku u jednotlivých příjmových skupin domácností prostřednictvím Kakwaniho metody daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní. Práce si klade také za cíl určit, zda národní sazba daně dosahovala v letech 2005 – 2009 velikosti minimální daně stanovené Evropskou komisí ve směrnicích upravujících akcíz z cigaret. Dále je v diplomové práci analyzován vývoj spotřeby cigaret od vzniku samostatné České republiky, tedy od roku 1993, a zjištění vlivu zvyšování cen cigaret na jejich spotřebu. Toto zkoumání je postaveno na analýze vývoje cen vybraných deseti druhů cigaret. Teoretická část práce si klade za cíl charakterizovat selektivní spotřební daně, vysvětlit důvody jejich vysokého daňového zatížení, jejich funkce a nevýhody. Definuje také předmět spotřební daně z cigaret, její základ, sazby a způsob výpočtu daně. Tato část práce popisuje také daňovou harmonizaci v oblasti spotřebních daní z cigaret a ostatních tabákových výrobků. Zabývá se daňovými dopady této daně jak na trhu výrobků a služeb, tak i dopady na domácnosti.

10

Metodika práce Při zpracování diplomové práce bylo použito metod analýzy, syntézy, komparace, identifikace, kvantifikace a zjišťování. Analýza našla uplatnění v kapitole zabývající se vývojem sazby spotřební daně z cigaret, v kapitole zachycující cenový vývoj deseti vybraných druhů cigaret a části zachycující spotřebu cigaret v České republice. Metoda komparace byla použita pro srovnání výše národní sazby daně s minimální sazbou daně požadovanou Evropskou komisí. Dále se komparace uplatnila při srovnání daňových dopadů změny sazby spotřební daně z cigaret na kupující a výrobce těchto komodit. Kvantifikace a identifikace se využily v kapitolách praktické části zabývající se určením daňového dopadu na spotřebitele a výrobce cigaret a na jednotlivé příjmové skupiny domácností. Identifikace našla uplatnění také při zjišťování vztahu mezi změnou sazby daně a cenou cigaret. Při získávání dat z databáze ČSÚ (spotřeba cigaret v České republice, příjmy a vydání jednotlivých příjmových skupin domácností) a z databáze Celního úřadu Kolín (počty vydaných tabákových nálepek) bylo použito metody zjišťování. Tato metoda našla uplatnění také při získávání údajů ohledně cen vybraných druhů cigaret a dat změny jejich ceny. V závěru diplomové práce bylo pro shrnutí výsledků jednotlivých kapitol praktické části využito metody syntézy. Pro určení daňového dopadu změny sazby spotřební daně z cigaret na kupující a výrobce bylo vybráno deset druhů cigaret, které lze rozdělit do třech cenových kategorií. Mezi levné byly zařazeny značky Mars a Start filter. Do skupiny středně drahých byly zahrnuty Sparta, Petra KS, L&M a Memphis classic. Drahými značkami byly označeny Marlboro KS, Lucky strike, Camel filter a Davidoff. Ceny těchto cigaret byly zjišťovány dvěma způsoby. Ceny cigaret a data změny těchto cen v letech 2003 - 2006 byly získány z databáze objednávek společnosti Tabák plus. V dalších dvou letech byly ceny zjišťovány pozorováním. Postup výpočtu jednotlivých daňových dopadů zobrazuje následující schéma. Podrobný metodický popis uvádí Varaďová (2007, s. 9).

11

Schéma č. 1 Metodický postup výpočtu daňového dopadu 2003 (výchozí rok)

200X (srovnávané roky)

DPH1(22 %) = 22/122 * p1

DPH2(22 %) = 22/122 * p2 DPH2(19%) = 19/119 * p2

SPD1 = procentní Sd * p1 + pevná Sd * počet kusů

SPD2 = procentní Sd * p2 + pevná Sd * počet kusů

Min SD1 = Sd minimální * počet kusů

Min SD2 = Sd minimální * počet kusů

Porovnání Min Sd1(2) a SD1(2) → v dalších výpočtech se použije částka vyšší Celková incidence (Celkem) = (SPD2 – SPD1) + (DPH2 – DPH1) Incidence na straně kupujících (K) = p2 – p1 Incidence na straně výrobců (V) = Celkem – K Zdroj: Vlastní konstrukce

Velikost akcízu z cigaret v České republice byla určována v letech 2005 – 2009. Nejdříve byla podle počtu vydaných tabákových nálepek, které byly poskytnuty celním úřadem Kolín, zjištěna nejžádanější cenová kategorie v letech 2004 – 2008. Výpočet minimální sazby daně akcízu z cigaret v jednotlivých letech probíhal následujícím způsobem. Pro výpočet minimální sazby v roce 200X se jako částka, ze které se akcíz počítal, použita nejžádanější cenová kategorie roku 200X-1. Z této částky se vypočítala spotřební daň za použití všech sazeb, které byly v roce 200X účinné. Pokud vypočítaná spotřební daň nedosáhla výše daně minimální, byla pro další účely použita daň minimální. Vypočítaná (nebo minimální) daň byla poté přepočítána na eura kurzem platným k prvnímu pracovnímu dni měsíce října roku 200X-1. Z přepočítané hodnoty byl poté stanoven akcíz v procentech z prodejní ceny a akcíz na tisíc kusů cigaret. Daňový dopad na domácnosti (jednotlivé příjmové skupiny) byl měřen Kakwaniho metodou, jejíž postup je teoreticky popsán v páté kapitole diplomové práce. Tato metoda však musela být modifikována pro podmínky České republiky. Výchozí data nutná pro měření progresivity počet osob, příjem a spotřeba tabáku byla získána z databáze ČSÚ. Při měření bylo použito třídění domácností na kvintily. Na rozdíl od původní Kakwaniho metody bylo pracováno místo s hrubými příjmy s příjmy čistými. Statistický úřad

12

poskytuje údaje ohledně příjmů a spotřeby příjmových skupin pro počet domácností. Tyto údaje bylo nutné přepočítat na hodnoty vyjadřující příjem a spotřebu pro počet osob v jednotlivých příjmových skupinách. Křivky koncentrace důchodu a daní byly sestrojeny načtením kumulativního příjmu (křivka důchodové koncentrace) a kumulativní spotřeby (křivka daňové koncentrace). Giniho koeficient koncentrace důchodu byl vypočten statistickým softwarem Gretl, který je volně dostupný na internetu. Diplomová práce byla zpracována v aplikaci Microsoft Word, grafy v aplikaci Microsoft Excel. Pro výpočty indexů progresivity byl použit statistický software Gretl. Při zpracování práce bylo čerpáno z odborné literatury, internetových zdrojů a v neposlední řadě také z konzultací s vedoucím diplomové práce.

13

I.

Teoretická část

14

1. Selektivní spotřební daně Spotřební daň z cigaret, na kterou je tato diplomová práce zaměřena, se řadí mezi tzv. selektivní spotřební daně, neboli akcízy (Excese Duty). Široký (2008, s. 291) definuje akcíz jako selektivní daň ze spotřeby, která je

uvalena na vybrané druhy komodit,

v naprosté většině případů jednotková daň. Mezi další okruh komodit, na který je tato daň uvalena jsou tabák a ostatní tabákové výrobky, minerální oleje, pivo, víno a meziprodukty. Podle Kubátové (2003, s. 238) patří akcízy mezi nejstarší daně vůbec. Široký (2008, s. 31) uvádí, že akcíz jako daň z oběhu zboží vystupoval ve funkci spotřební daně již ve 12. století a postihoval jednotlivé druhy komodit v oběhu, jeho výše se řídila množstvím nebo stanovenou užitnou hodnotou. Této dani pak podléhal dobytek, sukno, svíčky, víno, pivo a jiné druhy obchodovaného zboží. Jeho podstatou bylo zaplacení poplatku z právního převodu zboží podle jeho ceny. Při vícenásobném prodeji mohlo být jedno zboží podrobeno dani opakovaně. V období třicetileté války

vzniklo dokonce

,,akcízové hnutí“, které mělo za cíl odstranění všech ostatních daní s výjimkou akcízů. Tohoto cíle nebylo naštěstí dosaženo. Široký (2008, s. 187) uvádí, že výrobky podléhající selektivní spotřební dani se od ostatních komodit odlišují svým výrazně vyšším daňovým zatížením. Tento okruh spotřebního zboží podléhá jak selektivní spotřební dani, tak i spotřební dani všeobecné. Zdanění je ukázáno na následujícím schématu. V případě výpočtu DPH se zásadně používá základní, nebo, pokud existuje, zvýšená sazba daně. Zboží je zdaněno dvakrát a daňový úřad inkasuje dvakrát taktéž.

Schéma č. 2 Výpočet selektivní spotřební daně a její vazba na DPH

Zdroj: Široký (2008, s. 188), vlastní zpracování

Podle Kubátové (2003, s. 238) se jako hlavní důvody vysokého daňového zatížení těchto výrobků uvádí odrazení lidí od škodlivé spotřeby a příliv peněz do státní pokladny. 15

První z důvodů je vysvětlován tvrzením, že lidé mají být daní, která může být vnímána jako forma nějaké pokuty, odrazováni od škodlivých návyků (kouření cigaret či pití alkoholu). Výnos z této daně má pak umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti zahrnující například léčbu nemocných kuřáků. V praxi to ovšem vypadá tak, že až na výjimky není výnos z akcízů účelově vázán, např. daň z cigaret neplyne zdravotnickým zařízením na léčbu nemocí kouřením způsobených ani na osvětu (Široký, 2008, s. 189). Akcízy mají také řadu nevýhod. Jednou z nich je distorzní působení selektivní daně. Distorzní působení této daně vede k neefektivní alokaci zdrojů a k odchylce od paretoefektivní struktury rovnovážné ekonomiky (Kubátová 2003, s. 238). Selektivní spotřební daně zpravidla mění relativní ceny jak zdaněných, tak nezdaněných statků, čímž v případě nenulových elasticit poptávky a nabídky vyvolávají substituci spotřebitelů a také výrobců. Platí, že čím vyšší jsou elasticity, tím vyšší nastává substituce a neefektivnost. Tento substituční efekt má však i nápravný charakter v tom, že sníží nadspotřebu, která je umožněna nezahrnutím negativních externalit do ceny výrobku. Další nevýhodou je regresivní dopad daně. Ten v současných daňových systémech vyplývá ze skutečnosti, že spotřeba tabáku, alkoholických výrobků či ropy není proporcionální důchodům poplatníka. Z menších důchodů je na ni určen větší podíl. V některých zemích je vyšší podíl spotřeby tabáku u chudších vrstev. Vysoké selektivní spotřební daně tak mohou nežádoucím způsobem ovlivnit spravedlnost daňového systému. Selektivní spotřební daně patří spolu s všeobecnými daněmi mezi tzv. daně ze spotřeby. Rozdělení těchto daní je ukázáno na následujícím schématu.

16

Schéma č. 3 Rozdělení daní ze spotřeby

Zdroj: vlastní tvorba

2. Spotřební daň z tabáku V legislativě České republiky je spotřební daň z cigaret, která patří mezi daně z tabákových výrobků, upravena zákonem č. 353/2003 Sb. Tento zákon upravuje také mino jiné spotřební daň z piva, vína a meziproduktů, minerálních olejů a lihu.

2.1 Předmět daně Podle Zákona č. 335/2003 Sb. předmětem daně z tabákových výrobků jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák. Cigaretami se pak rozumí tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou ani doutníky ani cigarillos. Dále jsou to tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do cigaretového papíru.

17

Doutníky a cigarillos jsou tabákové smotky, které se kouří jako takové a obsahují výlučně přírodní tabák, mají krycí list z přírodního

tabáku. Dále sem patří tabákové

smotky obsahující tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30o k podélné ose tabákového smotku. Naposledy se sem řadí smotky, které obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod min. jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm. Tabákem ke kouření se podle výše uvedeného zákona rozumí řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený, zvlákněný nebo lisovaný do bloků vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování. Dále je to tabákový odpad upravený pro konečného spotřebitele, který se neřadí ani mezi cigarety ani cigarillos či doutníky, a který je vhodný ke kouření. Tabákem ke kouření se rozumí také tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotných tabákových částic užších než 1 mm (jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret).

2.2 Základ daně V případě tabákových výrobků se daň skládá ze dvou částí, a to z části procentní a části pevné. Pro procentní část daně je základem u cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku cena pro konečného spotřebitele, jejíž stanovení je uvedeno ve schématu č. 1. V případě pevné části daně je jejím základem u cigaret, doutníků a cigarillos množství vyjádřené v kusech, u tabáku je to množství vyjádřené v kilogramech.

2.3 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků U cigaret je daňová sazba tvořena dvěma částmi, procentní a pevnou. Do roku 2002 byla používána pouze sazba pevná (vývoj sazeb u těchto komodit bude podrobněji rozveden v praktické části diplomové práce). Výše daně se potom vypočítá jako součet

18

součinu procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem a součinu pevné části sazby daně a počtu kusů (obvykle 20 ks). Je – li takto vypočtená výše daně nižší než daň vypočtená pomocí minimální sazby daně, použije se vyšší vypočtená daň. Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

3. Harmonizace akcízů v EU Právní základ pro harmonizační proces v oblasti akcízů vychází z článku 99 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, který opravňuje Radu příjímat rozhodnutí směřující ke sladění právních předpisů týkající se akcízů (Široký, 2006, s. 98). Podle Nerudové (2008, s. 47) harmonizaci těchto akcízů , kam patří i akcíz z cigaret, v Evropských společenstvích

upravují tři skupiny směrnic. První z nich je

směrnice č. 92/12/EEC nazývána také horizontální směrnice, která obsahuje všeobecnou úpravu v této oblasti týkající se výroby, držení a přepravy výrobků spadající pod akcízy. Směrnice zavádí pro výrobky, které se pohybují mezi jednotlivými členskými státy režim tzv. podmíněného osvobození od daně, což znamená, že výrobek je zdaněn až v zemi určení (v zemi původu je od daně osvobozen). Druhou skupinu tvoří strukturální směrnice, které harmonizují strukturu těchto daní a dělí je na akcíz z energetických produktů a elektrické energie (dříve akcíz z minerálních olejů), alkoholu a alkoholických nápojů a tabáku a tabákových výrobků. Poslední skupinu směrnic tvoří čtyři směrnice k aproximaci sazeb těchto akcízů.

3.1 Harmonizace akcízu z cigaret v EU Historicky první směrnicí, která byla v oblasti akcízu z cigaret v této oblasti přijata je směrnice č. 72/464 EEC upravující speciální ustanovení v oblasti struktury akcízu z cigaret. Definice cigaret je zakotvena ve směrnici č. 79/32/EEC. Tato je definovala jako tabákové provazce, které se kouří a nejsou doutníky ani cigarillos, tabákové provazce,

19

které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru a tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru. Směrnice č. 92/79/EEC o sbližování daní z cigaret stanovila, že pro vytvoření vnitřního trhu k 1. lednu 1993 je nezbytné stanovit celkovou minimální spotřební daň z cigaret. Minimální spotřební daň byla stanovena na 57 % z prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret a nesmí činit méně jak 60 EUR za 1000 ks cigaret nejžádanější cenové kategorie. Podle zákona č. 353/2003 Sb. se cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u pověřeného celního úřadu za předchozí kalendářní rok. Členské státy, které vybírají celkovou minimální spotřební daň ve výši nejméně 95 EUR na 1000 ks cigaret nejžádanější cenové kategorie, nemusí požadavek minimálního dopadu ve výši 57 % splnit. Minimální sazby daně z cigaret upravuje jako poslední směrnice Rady 2002/10/ES následujícím způsobem. Minimální spotřební daň (57 % z prodejní ceny) nesmí činit od 1. července 2006 méně jak 64 EUR za 1000 ks cigaret. U celkové spotřební daně se částka 95 EUR nahrazuje částkou 101 EUR. 16. července 2008 přijala Komise Návrh Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Jedná se o návrh zvyšující minimální sazby spotřební daně z tabáku. Navyšování má být postupné - do roku 2014. Jedním z cílů Komise je snížit spotřebu cigaret v následujících pěti letech o 10 %. Podle návrhu minimální spotřební daň z cigaret musí být od 1. ledna 2010 ve výši alespoň 57 % maloobchodní prodejní ceny, v absolutní částce pak alespoň 64 EUR na 1000 kusů cigaret. Od 1. ledna 2014 bude činit minimální spotřební daň z cigaret 63 % vážené průměrné maloobchodní ceny, minimálně však 90 EUR z 1000 kusů cigaret. Zároveň platí, že vybírají-li od 1. ledna 2010 státy daň alespoň 101 EUR z 1000 kusů cigaret, nevztahuje se na ně pravidlo 57 %. Stejně tak se od 1. ledna 2014 nebude vztahovat pravidlo 63 % na členské státy, které uplatňují spotřební daň ve výši alespoň 122 EUR z 1000 cigaret. Návrh také počítá se zrušením konceptu nejžádanější cenové kategorie. Dosavadní úprava odvozovala spotřební daň z tabáku od nejžádanějšího druhu cigaret. Toto ustanovení však podle Komise bylo v rozporu s cíli vnitřního trhu, protože s sebou přinášelo rozdělování trhů s tabákem členských států. Návrh proto počítá s blokovým použitím minimální spotřební daně 64 EUR u všech cigaret. Princip odvozování daně od nejžádanějších cigaret by se měl změnit na pravidlo odvozování od vážených průměrných cen cigaret.

20

Návrh směrnice také mění definici cigaret. Tabákový smotek se pro účely spotřebních daní považuje za dvě cigarety, je-li bez filtru nebo náustku delší než 9 cm, ne však delší než 18 cm, jako tři cigarety, je-li bez filtru nebo náustku delší než 18 cm, ne však delší než 27 cm, atd. Aby mohla být snížena spotřební daň z cigaret, byly uvedeny na trh nové výrobky, které se skládají z tabákového smotku dlouhého 18 cm a oddělené dutinky pro filtr. Smotky se poté rozřežou na tři kusy a vloží do dutinky pro filtr. Tři cigarety se v důsledku toho zdaní jako dvě. Aby se tomuto trendu zabránilo, tabákový smotek se považuje za dvě cigarety, je-li bez filtru nebo náustku delší než 9 cm, ne však delší než 12 cm, nebo jako tři cigarety, je-li delší než 12 cm, ne však delší než 15 cm, atd. Tabulka č. 1 Minimální sazby daně akcízu z cigaret rok 1993 2006 2014

% z prodejní ceny 57 63

EUR z 1000 ks 60 64 90

Zdroj: Směrnice 92/79 EEC, 2002/10 EHS, Návrh směrnice Rady, vlastní zpracování

3.2 Harmonizace tabáku a tabákových výrobků v EU Všeobecným ustanovením týkající se akcízu z tabáku se zabývá směrnice s číslem 72/464/EEC. Směrnice č. 79/32 EEC rozděluje ostatní tabákové výrobky (s výjimkou cigaret) na cigára, cigarillos a tabák ke kouření, který se rozlišuje na řezaný, nebo jinak dělaný tabák vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování a ostatní tabák ke kouření. Nově rozdělila tabák na cigarety, doutníky a doutníčky a na tabák ke kouření (dělící se na jemně řezaný tabák k výrobě cigaret a ostatní tabák ke kouření) směrnice č. 95/59/EC. Minimální sazby spotřební daně podle směrnice Rady 92/80/EHS o sbližování daní z tabákových výrobků jiných než cigarety u těchto výrobků jsou shrnuty v následující tabulce.

21

Tabulka č. 2 Minimální sazby daně podle směrnice č. 92/80/EHS

doutníky a doutníčky jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret ostatní tabák ke kouření

%z maloobchodní ceny

EUR z 1000 ks

5

11

EUR za kg

36

32

20

20

Zdroj: Směrnice 92/80/EHS, vlastní zpracování

3.3 Implementace akcízu z tabáku a tabákových výrobků v ČR Česká republika se stala členem Evropských společenství (EU) v roce 2004, čímž se zavázala, že bude do svého daňového systému implementovat směrnice vydané Radou Evropské unie. Spotřební daní zdaňuje stejný okruh komodit, jaký požadují směrnice Evropské unie, již od roku 1993, kdy byla do té doby používána daň z obratu nahrazena daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi (Široký 2006, s. 113). Podle portálu české daňové správy Evropská unie přistoupila na přechodné období pro postupné zvyšování sazeb spotřebních daní u cigaret na úroveň minimálních sazeb platných v Evropské unii, a to do 31. 12. 2006 pro dosažení 57% spotřební daně z ceny pro konečného spotřebitele a podmínky 60 Eur za 1000 ks cigaret. Dále se Česká republika zavázala implementovat směrnici 2002/10/ES upravující nově sazby spotřební daně z tabákových výrobků do 31. 12. 2007. Podle Širokého (2006, s. 113) k 31. 12. 2005 všechny hodnoty akcízů s výjimkou cigaret splňovaly, dokonce v některých případech překračovaly, požadované minimální sazby. Na této skutečnosti se podílely tři zásadní faktory. Zvyšováním cenové hladiny klesaly reálné hodnoty sazeb akcízů, které byly stanoveny (s výjimkou cigaret od 1. ledna 2002) jako daně jednotkové. Zpevňováním kurzu CZK vůči euru se posunovaly hodnoty akcízů k požadovaným minimálním sazbám a nominální hodnoty akcízů byly postupně zvyšovány.

22

4. Daňový dopad a přesun Musgrave a Musgraveová (1994, s. 219) uvádí, že daně nejsou dobrovolnou platbou, nýbrž zákonnou veřejnou dávkou, která platí při jakýchkoliv přijatých daňových zákonech. Jakmile se daně jednou zavedou, stávají se závaznými platbami a také břemenem, kterému se lidé snaží vyhnout, nebo jej přesunout na druhé. Podle Kubátové (2006, s. 65) daň dopadá na subjekty buď ze zákona (tzv. zákonný dopad daně), nebo skutečně (tzv. efektivní dopad daně). Jak uvádí Musgrave a Musgraveová (1994, s. 219) konečné daňové břemeno nesou vždy jednotlivci. Firmy sice mohou platit daně (ze zákona), avšak konečné břemeno je nutné hledat u jednotlivých domácností, tedy u vlastníků firem, zaměstnanců nebo spotřebitelů výrobků. Podle Kubátové (2006, s. 66) může být daň přesunuta dvěma směry, a to dopředu (přesun na kupujícího na trhu), nebo dozadu (přesun na prodávajícího). Takový přesun může být stoprocentní (plný), nebo i více než stoprocentní (tento přesun bude dobře patrný v případě cigaret dražší cenové kategorie v praktické části diplomové práce) a částečný. Pokud k přesunu nedojde, jedná se o přesun nulový.

4.1 Faktory určující velikost daňového přesunu Kubátová (2006, s. 78) uvádí, že mezi nejvýznamnější faktory určující velikost přesunu daně patří charakter trhu (konkurenční, monopolní a oligopolní prostředí), elasticita poptávky a elasticita nabídky. Mezi další významné faktory daňové dopadu a přesunu řadí významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor.

4.1.1 Daňový přesun na konkurenčních trzích

Diplomová práce je zaměřena na daňový dopad spotřební daně z cigaret patřící mezi zboží obchodované na trhu výrobků a služeb (konkurenčním trhu). Podle Kubátové (2006, s. 67) je cena prodávaného zboží a rozsah daňového přesunu na konkurenčním trhu determinována průběhem křivek nabídky a poptávky.

23

Velikost daňového přesunu závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky, jelikož právě tyto určují sklon křivek v jednotlivých bodech a rozdělení daňového břemene mezi subjekty na trhu. V případě nulové elasticity poptávky nakupuje kupující stejné množství zboží při jakékoliv ceně a prodávající tak může cenu zvýšit o celou daň (stoprocentní přesun daně). Nízkou elasticitu poptávky mají základní životní potřeby jako potraviny, ale také alkohol a tabák. U potravin je stoprocentní přesun spotřební daně ( a také daně z přidané hodnoty) terčem kritiky již staletí. V případě tabáku a alkoholu se považuje za spravedlivý. Tento přesun je dobře viditelný na následujícím grafu.

Graf č. 1 Nulová elasticita poptávky

Zdroj : Kubátová (2003, s. 69), vlastní zpracování

Jak je vidět z dalšího grafu, v případě nekonečně elastické poptávky i sebemenší zvýšení ceny vyvolá pokles poptávky po zboží. Celou daň v tomto případě nesou prodávající. Velkou cenovou elasticitu mají luxusní předměty.

Graf č. 2 Absolutně elastická poptávka


24

Poznatky ohledně elasticit poptávky lze shrnout následujícím způsobem. Čím je poptávka pružnější, tím menší je přesun daně z prodávajícího na kupujícího. Daňový dopad při nulové elasticitě nabídky demonstrován grafem č. 3 je přesně opačný než v případě nulové elasticity poptávky. Celou daň nese prodávající (daňový přesun je nulový).

Graf č. 3 Nulová elasticita nabídky


Poslední graf zachycuje nekonečnou nabídkovou elasticitu. Při nekonečné elasticitě nabídky nese celou daň naopak kupující. Elasticita na trhu zboží a služeb je závislá na možnostech výrobců měnit výrobní kapacity, což je snazší v investičně nenáročných oborech.

Graf č. 4 Absolutně elastická nabídka


25

4.1.2 Další faktory ovlivňující daňový přesun a dopad Jak již bylo řečeno na začátku kapitoly, mezi další významné faktory ovlivňující daňový dopad a přesun se řadí významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor. V případě časového faktoru přesunu daně podle Kubátové (2006, s. 79) platí, že každou daň nese okamžitě spíše její zákonný plátce, či poplatník, než ostatní subjekty. U spotřebních daní bývá daň přesunuta dopředu na kupujícího zpravidla okamžitě, někdy již před ohlášením budoucí změny. Dlouhodobě

je daň stále více přesouvána i na jiné

vlastníky, spotřebitele atd. Skutečný daňový dopad a

přesun závisí zejména na elasticitách nabídky a

poptávky. Čím je ekonomika otevřenější, tím jsou tyto dva faktory vyšší. Nabídka výrobních faktorů (včetně práce) je pružnější a při změně ceny se tyto mohou přesunout do zahraničí. Pružnější je také poptávka po domácích produktech, kdy uživatelé při zvýšení ceny výrobku domácího zboží přesunou svoji poptávku směrem k levnějšímu zboží ze zahraničí. Změny na malém trhu v cenách, výstupech a následné změny v množství použitých výrobních faktorů a investičních fondů nebudou mít podstatný vliv na nabídku a poptávku ostatních trhů. V České republice nemůže odliv zaměstnanců z odvětví zpracování mramoru zapříčinit celkové zvýšení nabídky práce v jiných odvětvích. Na druhé straně důsledky zdanění na velkém trhu, u nás kupříkladu v textilním průmyslu, by zasáhly podstatně i ostatní odvětví ekonomiky.

4.2 Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu V daňové teorii jsou uplatňována různá hlediska třídění daní – podle dopadu daně na poplatníka, objektu daně, významnosti, druhu sazby a jiné. Kromě těchto třídění daní, které jsou většinou známé, existují i třídění, která běžný občan ani nevnímá. Podle Širokého (2008, s. 51) je jedním z nich i třídění daní používané pro analýzy vlivu daní na tržní mechanismus a chování účastníků hospodářského života.

26

4.2.1 Třídění daní podle stupně progrese

Podle Kubátové (2006, s. 28) je toto třídění zvláště důležité v souvislosti s požadavkem spravedlnosti, kdy je užitečné vědět, zda relativně větší daň je placena chudými, nebo bohatými. Podle toho, jak se mění míra zdanění s růstem důchodu, rozlišujeme daně na proporcionální, progresivní a regresivní. V případě proporcionálních daní s růstem důchodu zůstává míra jeho zdanění neměnná. Poplatník pak platí stejné procento důchodu jako daň bez ohledu na jeho výši. U progresivních daní platí poplatník tím větší část svého důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. V tomto případě tedy s růstem důchodu míra zdanění roste. Regresivní daně jsou daně, u kterých s růstem důchodu míra zdanění klesá. Čím je důchod vyšší, tím menší část svého důchodu poplatník platí jako daň.

4.2.2 Třídění daní podle stanovení hodnoty vzhledem k základu daně

Jak uvádí Kubátová (2006, s. 22) podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu rozlišujeme daně na daně specifické a daně ad valorem. Daně specifické, označovány také jako jednotkové, se stanovují podle množství jednotek daňového základu, nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (počet litrů čistého alkoholu). Mezi daně specifické se řadí daně spotřební, pozemkové a domovní stanovující se podle rozlohy pozemku nebo velikosti užívané plochy a také daň z hlavy. Mezi daně ad valorem, nebo-li z hodnoty, patří daň z přidané hodnoty a daň obratová. Určují se podle ceny zdaňovaného základu.

4.2.3 Třídění daní podle dopadu na tržní mechanismus

Široký (2008, s. 51) uvádí, že každá daň vyvolá u poplatníka dva efekty – důchodový a substituční. Substituční efekt motivuje poplatníka ke změně aktivit s cílem minimalizovat svou daňovou zátěž. Poplatník tak může nahrazovat zdaněnou mzdu volným časem, nebo spotřebou zboží zatíženého spotřební daní, jeho blízkým substitutem. V případě zdanění má subjekt méně peněžních prostředků a struktura jeho výdajů se

27

přesouvá ke zboží s nižší elasticitou poptávky. Podle efektu daně který vyvolají, dělíme daně na distorzní a nedistorzní. Distorzní daně v sobě nesou jak efekt důchodový, tak i substituční narušující volbu účastníků ekonomických aktivit. Daně nedistorzní (neutrální) vyvolávají pouze efekt důchodový. Poplatník není motivován k přesunu svých aktivit.

5. Dopad daní na domácnosti V předchozí kapitole byly ukázány přesuny a dopady daní, kdy se daň uložená na jeden subjekt přesune zcela, nebo z části na subjekt jiný. Kubátová (2006, s. 111) uvádí, že z hlediska spravedlivého zdanění musí být sledován i dopad různých typů daní na různé příjmové skupiny jedinců – zejména u skupiny daní nepřímých, jako jsou spotřební daně a daň z přidané hodnoty spotřebního typu, s jejichž přesunem do cen počítají již sami zákonodárci. Podle Musgravea a Musgraveové (1994, s. 222) se při porovnání situace před a po zdanění postavení některých domácností zlepší, jiných naopak zhorší. Tyto konečné změny lze měřit jako výslednou změnu jejich reálného důchodu, který se může měnit v důsledku pohybu nominálního důchodu, nebo změny cen nakupovaných výrobků. Disponibilní reálný důchod (DRY) lze zapsat schématicky jako: DRY = [(Y – TY)/(P + TS)] + NT, kde Y jsou důchody členů domácnosti, TS daň z prodeje, TY daň z důchodu, P cena nakoupených výrobků, NT transfery (Široký, 2008, s. 114).

28

5.1 Lorenzova křivka Dopad změn daňových sazeb, podle Širokého (2008, s. 114), se na přerozdělování disponibilního reálného důchodu v ekonomice jako celku měří pomocí Lorenzovy křivky. Ta také slouží k měření globální progresivity daní, jak bude ukázáno v následující subkapitole. Kubátová (2006. s, 113) definuje Lorenzovu křivku jako graf znázorňující kumulativní percentuální podíl obyvatelstva (domácností) na ose vodorovné a kumulativní podíl získaného důchodu na ose svislé. Podle Širokého (2008, s. 114) je důležitým pravidlem kumulativní způsob načítání příjmů domácností od těch s nejnižšími příjmy až po domácnosti s příjmy nejvyššími. Následující graf znázorňuje stupeň nerovnosti rozdělení důchodu pomocí Lorenzovy křivky. Graf č. 5 Lorenzova křivka

Zdroj: Kubátová (2006, s. 114), vlastní zpracování

Kubátová (2006, s. 133) uvádí, že podle výše ukázaného grafu hodnota Lorenzovy křivky v bodě D vyjadřuje, jaký podíl na celkovém důchodu má 40 % obyvatel s nejnižšími důchody. Při zcela rovnoměrném rozdělení důchodu (znázorněno bodem E) je Lorenzova křivka představována osou kvadrantu OC. Čím je Lorenzova křivka vzdálenější od osy OC směrem dolů, tím je distribuce důchodů nerovnoměrnější. Míru, ve které se Lorenzova křivka odchyluje od linie rovné distribuce, měří Giniho koeficient nerovnosti. Podle Kubátové (2006, s. 115) lze Giniho koeficient vypočíst dvěma způsoby, a to použitím algebraického vzorce, nebo pomocí grafu Lorenzovy křivky. Pokud vyjdeme

29

z grafu č. 5, kde je plocha pod Lorenzovou křivkou označena jako A a plocha mezi touto křivkou a linií rovné distribuce jako B, můžeme Giniho koeficient vyjádřit pomocí těchto ploch. Sám Gini již v roce 1914 dokázal, že velikost Giniho koeficientu odpovídá dvakrát obsahu plochy mezi linií rovné distribuce a Lorenzovou křivkou koncentrace důchodu. Platí tedy: G = 2B = 1 – 2A = B/0,5. Algebraicky lze vypočítat Giniho koeficient jako: G = ∆ ⁄ 2 µ, kde ∆ je střední diference hodnot důchodů : ∆∑∑ │xj - xi│/ n(n-1), 0 ≤ ∆ ≤ 2 µ i j xj, xi - individuální důchody (i ≠ j) a µ je průměrný důchod.

5.2 Měření progresivity daní Podle Širokého (2008, s. 118) se globální progresivita daní měří Lorenzovou metodou analýzy příjmového rozložení, která měří kumulativní proporci příjmů v závislosti na kumulativní proporci daňových poplatníků, nejčastěji metodou Musgravea a Thina a Kakwaniho metodou, na jejíž popis je tato kapitola zaměřena. Prakticky bude této metody využito ve druhé části práce při měření daňového dopadu spotřební daně na různé příjmové skupiny domácností v České republice. Podle Kubátové (1997, s. 77) Kakvaniho metoda spočívá v porovnání indexů koncentrace důchodu a daní. Indexy koncentrace jsou odvozeny z výše zmíněné Lorenzovy křivky. Tato metoda zavádí index daňové progresivity (regresivity) odvozený od křivky daňové koncentrace C(p), která vyjadřuje proporci daně placenou procentem domácností s nejnižšími důchody. Křivka daňové koncentrace také ukazuje, jaký podíl daně platí každá důchodová skupina (kvartilová, kvintilová nebo decilová část poplatníků). Obě křivky koncentrace, křivku koncentrace důchodu L(p) a křivku koncentrace daní C(p), lze zakreslit do jednoho grafu. Vzájemná poloha křivek vyjadřuje stupeň progresivity daně, což je ilustrováno v následujícím grafu, kde je kvadrant rozdělen na tři oblasti podle jejich polohy. V případě, že se křivka koncentrace daní bude nacházet v oblasti označené I, bude daň relativně více postihovat příjemce vyšších důchodů

30

(progresivní daň). V oblasti II je daň regresivní a ve třetí oblasti, nad linií rovné distribuce, bude daň vysoce progresivní.

Graf č. 6 Křivky koncentrace

Zdroj: Kubátová (1997, s.78), vlastní zpracování

Matematicky lze Kakwaniho index progresivity daně P vyjádřit jako rozdíl indexu daňové koncentrace C a Giniho indexu důchodové koncentrace G, tedy : P = C – G. P je pozitivní (negativní), když je daňová elasticita vzhledem k důchodu větší (menší) než jedna, a je rovné 0, když je tato elasticita rovna jedné (daň je proporcionální). Platí tedy: při P = 0 je daň proporcionální, při P > 0 je daň progresivní, při P < 0 je daň regresivní.

Klasifikace indexů progresivity a vyjádření jejich velikosti je shrnuto v následující tabulce.

31

Tabulka č. 2 Hodnocení indexů progresivity a regresivitu výše indexu progresivity (regresivity) [%] méně než -30 -30 až -15 -15 až -5 -5 až 5 5 až 15 15 až 30 30 a více

hodnocení velmi regresivní dosti regresivní mírně regresivní převážně proporcionální mírně progresivní dosti progresivní velmi progresivní

Zdroj: Kubátová (1997, s. 79), vlastní zpracování

32

II.

Praktická část

33

6. Vývoj sazby spotřební daně z cigaret Sazba daně z cigaret je od roku 2002 složena ze dvou částí – části pevné a procentní. Pro účely diplomové práce budeme sledovat vývoj sazby spotřební daně z cigaret od roku 2003 do roku 2008. V roce 2003 byla pevná sazba spotřební daně z cigaret stanovena ve výši 0,36 Kč/ks, procentní ve výši 22 % a minimální sazba činila 0,67 Kč/ks. V následujícím roce (2004) prodělala sazba daně dvě změny. Prvního ledna se zvýšila pevná sazba na 0,48 Kč/ks, procentní na 23 % a minimální sazba na 0,90 Kč/ks. K prvnímu dubnu 2004 (současně se vstupem České republiky do Evropské unie) byla navýšena pouze minimální sazba daně, a to na 0,94 Kč/ks. K další změně daňové sazby došlo prvního července 2005, kdy byla pevná sazba stanovena ve výši 0,60 Kč/ks, procentní na 24 % a minimální sazba na 1,13 Kč/ks. V roce 2006 (s účinností od 1. června) činily sazby 0,73 Kč/ks, 25 % a minimální sazba 1,36 Kč/ks. Nová změna byla uskutečněna v roce 2007 (1. ledna), kdy byly sazby stanoveny na 0,88 Kč/ks, 27 % a minimální sazba na 1,64 Kč/ks. Poslední změna daňové sazby byla uskutečněna k prvnímu lednu 2008 následujícím způsobem – 1,03 Kč/ks, 28 % a minimální sazba daně 1,92 Kč/ks.

7. Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret byl sledován u deseti vybraných druhů cigaret vždy ke změně sazby spotřební daně v letech 2003 – 2008. Pro sledování daňové incidence byly vybrány značky Mars, Start filter, Petra KS, Sparta, L&M, Memphis classic, Lucky strike, Camel filter, Marlboro KS a Davidoff. Tyto značky byly vybrány jako nejznámější reprezentanti jednotlivých cenových kategorií. Daňový dopad v letech 2003 – 2006 bude komentován u jednotlivých značek cigaret souhrnně. Podrobný komentář lze nalézt u Varaďové (2007, s. 32). Postup zjišťování daňového dopadu byl popsán a schématicky zobrazen v metodice diplomové práce.

34

7.1 Cenový vývoj vybraných druhů cigaret Vývoj cen u vybraných deseti druhů cigaret zachycuje následující tabulka a graf. Od roku 2003 byly cigarety postupně zdražovány (i když ne v pravidelných frekvencích a současně se změnou daňové sazby) až do té míry, že cena nejlevnějších cigaret značky Mars přesáhla v roce 2008 cenu u nejdražších cigaret Davidoff z roku 2003. Průměrně se cena u vybraných druhů cigaret zvýšila o 25,- Kč. Nejvíce podražily cigarety značky Marlboro KS, a to o 29,- Kč. Naopak nejméně, o 18,- Kč, narostla cena cigaret L&M.

Tabulka č. 3 Cenový vývoj cigaret Značka cigaret 2003 31,5 Kč MARS START 33 Kč FILTER 40 Kč PETRA KS 42 Kč SPARTA 45 Kč L&M 48 Kč MEMPHIS LUCKY 50 Kč STRIKE CAMEL 53 Kč FILTER MARLBORO 53 Kč KS 56 Kč DAVIDOFF

2004 34 Kč

2005 39 Kč

2006 39 Kč

2007 42 Kč

2007 42 Kč

2008 52 Kč

2008 57 Kč

35 Kč

40 Kč

40 Kč

43 Kč

49 Kč

59 Kč

59 Kč

44 Kč 46 Kč 49 Kč 48 Kč

44 Kč 46 Kč 55 Kč 55 Kč

44 Kč 46 Kč 55 Kč 57 Kč

50 Kč 46 Kč 55 Kč 62 Kč

59 Kč 61 Kč 62 Kč 70 Kč

65 Kč 69 Kč 63 Kč 70 Kč

65 Kč 69 Kč 63 Kč 70 Kč

54 Kč

57 Kč

57 Kč

63 Kč

70 Kč

70 Kč

78 Kč

54 Kč

60 Kč

58 Kč

58 Kč

64 Kč

76 Kč

76 Kč

57 Kč

60 Kč

60 Kč

66 Kč

70 Kč

82 Kč

82 Kč

59 Kč

65 Kč

65 Kč

68 Kč

72 Kč

72 Kč

76 Kč

Zdroj: Vlastní zjišťování

V letech 2007 – 2008 byly všechny druhy cigaret, s výjimkou značky Memphis classic, zdraženy dokonce dvakrát. Toto zvyšování cen cigaret bylo zatím také nejvyšší. Do roku 2007 probíhalo navyšování cen postupně – ceny se zvyšovaly po korunách. V uplynulých dvou letech však byly ceny cigaret navyšovány po desetikorunách. Kupříkladu cigarety Mars podražily o 10,- Kč a posléze o 5,- Kč v témže roce. U žádné jiné sledované značky se však nestalo to, co v případě cigaret značky Camel, kdy z důvodu předchozího zvýšení ceny nad ceny konkurence, byla cena v roce 2005 snížena ze 60,- Kč na 58,- Kč.

35

Graf č. 7 Cenový vývoj cigaret 90 Kč 75 Kč 60 Kč 45 Kč 30 Kč 15 Kč

M

LM EM PH IS LU CL CK Y ST RI CA K M E EL FI LT M ER A RL BO RO K S D A V ID O FF

A RT A SP

TR A

K S

ER PE

FI LT

ST A RT

M

A

RS

0 Kč

2003

2004

2005

2006

2007

2007

2008

2008 Zdroj: Vlastní konstrukce

7.2 Mars Krabička cigaret značky Mars stála v počátečním roce sledování (v roce 2003) 31,50 Kč. V průběhu sledovaných let se cena změnila ještě dvakrát (ne vždy současně se změnou daňové sazby) a to na 34,- Kč a 39,- Kč. Spotřební daň u této značky cigaret přesahovala výši minimální daně pouze v roce 2003 a v dalších letech musela být pro výpočty použita daň minimální. Ve výchozím roce byla účinná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 22 %. Daň z přidané hodnoty u cigaret Mars v tomto roce dosahovala výše 5,68 Kč a spotřební daň činila 14,13 Kč. Sazba daně z přidané hodnoty byla na 19 % změněna k 1. květnu 2004. Daňový dopad se během let 2003 – 2006 (zjišťovaný vždy ke změně daňové sazby z cigaret) postupně přesouval od výrobců ke spotřebitelům. V prvním sledovaném období 2003 – 2004 (od 1.1.) se cena cigaret oproti výchozímu období nezměnila, proto 100% daňový dopad nesli výjimečně výrobci. V dalším období 2003 – 2004 (od 1.5.) byla již cena cigaret o 2,50 Kč vyšší a celková daňová incidence (4,42 Kč) se téměř rovnoměrně rozdělila mezi oba sledované subjekty. Výrobci nesli daň ve výši 1,92 Kč a kupující 2,50 Kč. S další změnou daňové sazby (od 1.7. 2005) přišlo i zvýšení ceny cigaret na 39,- Kč. Daňový dopad se přenesl podstatnou částí (83 %) na spotřebitele. Na výrobce dopadla daň pouze necelými 17 %. K další změně ceny cigaret do konce roku 2006 již

36

nedošlo. K 1.4. 2006 se změnila sazba spotřební daně z cigaret. Jelikož cena cigaret zůstala stejná jako předchozí sledované období, nezměnila se ani daňová incidence na straně spotřebitelů. Na celkovém daňovém dopadu (13,62 Kč) se kupující podíleli 53 % a výrobci 45 %.

Tabulka č. 4 Daňová incidence cigaret Mars MARS 2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

25,50 20,50 10,50 7,50 7,50 2,50 0

92,1 76,2 53,3 55,1 83,1 56,6 0

2,19 6,39 9,20 6,12 1,52 1,92 3,87

7,9 23,8 46,7 44,9 16,9 43,4 100

27,69 26,89 19,7 13,62 9,02 4,42 3,87

Zdroj: Vlastní výpočty

Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret v letech 2003 – 2007 (od 1.1.)

K nové změně daňové sazby u cigaret došlo 1. ledna 2007. Zvýšila se také cena krabičky těchto cigaret na 42,- Kč. Daň z přidané hodnoty z nové ceny činila 6,71 Kč. Spotřební daň z této nové ceny byla 28,94 Kč, nedosahovala však výše minimální daně (32,80 Kč) a pro výpočty byla použita daň minimální. Se zvýšením se ceny cigaret vzrostl i daňový dopad na straně kupujících, a to na 10,50 Kč. Celková daňová incidence činila 19,70 Kč a dopad na straně výrobců dosáhl výše 9,20 Kč. Daňové dopady byly ke změně daňové sazby z cigaret v roce 2007 téměř vyrovnané – kupující se podíleli na celkovém dopadu 53 % a výrobci 47 %.

Tabulka č. 5 DPH a spotřební daně u Mars MARS 2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

31,50 31,50 31,50 31,50 31,50 31,50 31,50

57 52 42 39 39 34 31,50

5,68 5,68 5,68 5,68 5,68 5,68 5,68

9,10 8,30 6,71 6,23 6,23 5,43 5,68

14,13 14,13 14,13 14,13 14,13 14,13 14,13

38,40* 38,40* 32,80* 27,20* 22,60* 18,80* 18*

Zdroj: Vlastní výpočty *Vypočtená spotřební daň nedosahuje výše minimální daně, proto je použita daň minimální.

37


Další změna v daňové sazbě z cigaret a v ceně sledovaného druhu se uskutečnila prvního ledna následujícího roku (2008). Cena cigaret Mars se zvýšila skokově o 10,- Kč na 52,- Kč. Pro účely výpočtu daňového dopadu musela být i tentokrát použita daň minimální, protože spotřební daň z této ceny ani v tomto případě nedosáhla výše minimální sazby daně (která byla 38,40 Kč) – spotřební daň byla pouze 35,16 Kč. Daň z přidané hodnoty byla 8,30 Kč. Nárůst ceny cigaret Mars znamenal samozřejmě také zvýšení daňového dopadu na kupující, a to až na 20,50 Kč. Z celkového daňového dopadu, který činil 26,89 Kč, nesli kupující 76% podíl. Na výrobce daň dopadla 24 % (6,39 Kč). Daňová incidence se přenesla na stranu kupujících. V roce 2008 změnily cigarety Mars svoji cenu ještě jednou. V druhé polovině tohoto roku stála krabička cigaret této značky již 57,- Kč. Ani při zvýšené ceně cigaret nedosáhla spotřební daň 38,40 Kč (spotřební daň byla pro tuto cenu vypočtena ve výši 36,56 Kč), daň z přidané hodnoty dosáhla výše 9,10 Kč. Na celkovém daňovém dopadu, který podstatně nevzrostl oproti minulému sledovanému období – ve druhé polovině roku 2008 byl ve výši 27,69 Kč, se kvůli zvýšení ceny cigaret o 5,- Kč podíleli podstatnou částí, a to 92 % kupující. Na výrobce dopadla daň pouze 8 %.

Graf č. 8 Daňová incidence cigaret Mars 30 25 20 15 10 5 0 2003 - 2008 2003 - 2008 2003 - 2007 2003 - 2006 2003 - 2006 2003 - 2004 2003 - 2004 (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.4.) (od 1.1.) (od 1.5.) (od 1.1.)

Kupující

Prodávající

Celkem

Zdroj : Vlastní konstrukce

38

7.3 Start filter Další značkou cigaret, do nedávné doby jedna z nejžádanějších značek na českém trhu, je Start filter. Cena krabičky těchto cigaret se do konec roku 2006 změnila z počátečních 33,- Kč přes 35,- Kč až na 40,- Kč. Stejně jako u cigaret značky Mars, nepřesáhla spotřební daň z cigaret minimální sazbu spotřební daně a ve výpočtech byla použita částka daně minimální. Výjimku opět činil pouze výchozí rok zjišťování daňového dopadu. Daň z přidané hodnoty (se sazbou 22 %) a spotřební daň pro výchozí rok 2003 činily 5,95 Kč a 14,46 Kč. V počátečním sledovaném období byl daňový dopad změny sazby spotřební daně vyrovnaný, postupně se přesouval (stejně jako u předchozí značky) na stranu kupujících, aby v období 2003 – 2006 (od 1.4.) opět dosáhl takřka vyrovnané úrovně. Tato skutečnost byla způsobena neměnící se cenou cigaret. Cena cigaret se změnila se změnou daňové sazby 1. ledna 2004, kdy vzrostla na 35,- Kč a daňový dopad činil u kupujících 51 % a na straně výrobců

49 %. Další a poslední změna ceny se uskutečnila 1.5. 2004. Výše

spotřební daně pro účely výpočtů zůstala takřka stejná (rozdíl 0,80 Kč), cena se zvedla na 40,- Kč a byla snížena sazba daně z přidané hodnoty na 19 %. Na straně kupujících přesáhla daňová incidence 100 % (146 %). V dalších sledovaných obdobích se cena cigaret již nezměnila. V období 2003 – 2005 (od 1.7) nesli spotřebitelé daň ve výši 82 % a výrobci 18 %. V posledním období se celkový daňový dopad rozdělil mezi kupující a výrobce rovnoměrně (53 % a 47 %). V korunovém vyjádření byl daňový dopad na straně spotřebitelů od období 2003 – 2004 (od 1.5) stále stejný – 7,- Kč.

Tabulka č. 6 Daňová incidence cigaret Start START FILTER

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

26 16 10 7 7 7 2

94,8 79,1 51,9 53,1 81,6 146,4 51,3

1,41 4,22 9,26 6,18 1,58 -2,22 1,90

5,2 20,9 48,1 46,9 18,4 -46,4 48,7

27,41 20,22 19,26 13,18 8,58 4,78 3,90


39


Na počátku roku 2007 se společně se změnou sazby daně z cigaret po dlouhé době změnila také cena u značky Start filter. Cena vzrostla ze 40,- Kč na 43,- Kč. Výše daně z přidané hodnoty z nové ceny činila 6,87 Kč. Nová spotřební daň byla vypočtena ve výši 29,21 Kč. Nedosahovala však výše minimální daně, a proto byla pro účely výpočtu použita daň minimální. Celkový daňový dopad ve výši 19,26 Kč se rozdělil mezi spotřebitele a výrobce následujícím způsobem. Na kupující dopadla daň ve výši změny ceny cigaret oproti výchozímu roku 2003 – 10,- Kč. Na výrobce dopadla daň ve výši 9,26 Kč. Celková daňová incidence se tak mezi sledované subjekty rozdělila rovnoměrně. Nové zvýšení ceny na 49,- Kč se uskutečnilo ještě v témže roce. Vypočtená spotřební daň ve výši 30,83 Kč opět nepřesáhla daň minimální. Daň z přidané hodnoty činila 7,83 Kč. Celkový daňový dopad zůstal oproti předchozímu výpočtu na téměř stejné úrovni (20,22 Kč). Se zvýšením ceny narostl daňový dopad na straně kupujících, který činil 16,- Kč a incidence na straně výrobců poklesla na 4,22 Kč. Daňový dopad se tak větší vahou (79 %) přesunul na stranu spotřebitelů.

Graf č. 9 Daňová incidence cigaret Start filter 30 25 20 15 10 5 0 -5 2003 - 2008 2003 - 2008 2003 - 2007 2003 - 2006 2003 - 2005 2003 - 2004 2003 - 2004 (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.4.) (od 1.7.) (od 1.5.) (od 1.1.)

Kupující

Prodávající

Celkem Zdroj : Vlastní konstrukce

40


Opětovné zvýšení sazby spotřební daně z cigaret se uskutečnilo 1. ledna 2008. Cena cigaret vzrostla na 59,- Kč. Nově vypočtená daň z přidané hodnoty byla 9,42 Kč a spotřební daň 36,56 Kč. Ani tato částka však nepřesáhla výši minimální daně (38,40 Kč) Daňová incidence u kupujících dosáhla částky 26,- Kč. Na výrobce dopadla daň ve výši 1,41 Kč. Tentokrát se kupující podíleli na celkovém daňovém dopadu 27,41 Kč téměř 100 % (95 %). Na výrobce připadlo pouze 5 %.

Tabulka č. 7 DPH a spotřební daně u Start START FILTER

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

33 33 33 33 33 33 33

59 49 43 40 40 40 35

5,95 5,95 5,95 5,95 5,95 5,95 5,95

9,42 7,83 6,87 6,39 6,39 6,39 6,31

14,46 14,46 14,46 14,46 14,46 14,46 14,46

38,40* 32,80* 32,80* 27,20* 22,60* 18,80* 18*


7.4 Petra KS Další oblíbenou českou značkou cigaret je Petra KS. V roce 2003 stála krabička 40,- Kč. Do konce roku 2006 cena vzrostla pouze jednou, a to v roce 2004 na 44,- Kč. V prvních dvou sledovaných období přesáhla vypočtená spotřební daň daň minimální a mohla být tak použita ve výpočtech. V následujících dvou období byla vyšší daň minimální. Daň z přidané hodnoty a spotřební daň činily v počátečním roce sledování 7,22 Kč a 16,- Kč. Nově nastalo zvýšení ceny cigaret k 1. lednu 2004 na 44,- Kč. Celková daňová incidence byla ve výši 4,43 Kč. Daňový dopad na spotřebitele se blížil stoprocentní hranici (90 %) a překonal ji již následující období, kdy cena cigaret zůstala na stejné úrovni a byla snížena sazba daně z přidané hodnoty. Výrobci tak přesunuli daňové břemeno zcela na kupující. V následujícím zjišťovaném období v souvislosti s neměnnou cenou cigaret a zvýšením daňové sazby poklesl dopad na spotřebitele o 40 %. V roce 2006, kdy cena byla

41

stále neměnná a opět se zvýšila sazba spotřební daně, došlo k většímu přesunu daně na výrobce (64 %).

Tabulka č. 8 Daňová incidence cigaret Petra KS PETRA KS

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

25 19 10 4 4 4 4

96,3 96,3 56,9 36,3 62,4 113,3 90,2

0,96 0,73 7,57 7,01 2,41 -0,47 0,43

3,7 3,7 43,1 63,7 37,6 -13,3 9,8

25,96 19,73 17,57 11,01 6,41 3,53 4,43



S novým zvýšením daňové sazby přišlo také zvýšení ceny krabičky cigaret na 50,- Kč. Nově vypočtená spotřební daň ve výši 31,10 Kč nepřesáhla daň minimální, která byla poté použita ve výpočtech. Daň z přidané hodnoty k 1. lednu 2007 činila 7,99 Kč. Celkový daňový dopad (17,57 Kč) byl mezi spotřebitele a výrobce rozdělen takřka rovnoměrně. Na kupující dopadla daň ve výši 10,- Kč a na výrobce 7,57 Kč. V procentním vyjádření to bylo 57 % a 43 %.

Graf č. 10 Daňová incidence cigaret Petra KS 27 23 19 15 11 7 3 -1

2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)


42

Také další zvýšení ceny (při zachování stejné sazby spotřební daně) proběhlo ve druhé polovině roku. Nová cena krabičky cigaret Petra KS se vyšplhala na 59,- Kč. Spotřební daň z této ceny (33,53 Kč) přesáhla daň minimální a mohla být použita ve výpočtech, daň z přidané hodnoty byla ve výši 9,42 Kč. V souvislosti s navýšením ceny vzrostla incidence na straně kupujících na 19,- Kč. Celkový daňový dopad činil 19,73 Kč. Daňový dopad na výrobce byl tak minimální.


Současně se změnou sazby spotřební daně byla navýšena také cena cigaret na 65,- Kč. Nově vypočtená daň z přidané hodnoty činila 10,38 Kč. Spotřební daň dosáhla výše 38,30 Kč (opět přesáhla výši daně minimální). Daňový dopad byl opět vyšší na straně spotřebitelů. Na celkovém dopadu ve výši 25,96 Kč se podíleli 25,- Kč. V procentním vyjádření byl dopad na výrobce 4 % a spotřebitele 96 % (procentní vyjádření bylo stejné jako v předchozím sledovaném období).

Tabulka č. 9 DPH a spotřební daně u Petra KS PETRA KS

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

40 40 40 40 40 40 40

65 59 50 44 44 44 44

7,22 7,22 7,22 7,22 7,22 7,22 7,22

10,38 9,42 7,99 7,03 7,03 7,03 7,93

16,00 16,00 16,00 16,00 16,00 16,00 16,00

38,80 33,53 32,80* 27,20* 22,60* 19,72 19,72


7.5 Sparta Sparta je další značka cigaret, u které byl sledován daňový dopad změny sazby spotřební daně na kupující a výrobce. Počáteční cena v roce 2003 byla 42,- Kč. Během následujícího období došlo k navýšení ceny na 46,- Kč (do konce roku 2006 zůstala cena nezměněna). S výjimkou období 2003 – 2006 (od 1.4.) přesahovala vypočtená spotřební

43

daň výši daně minimální. V roce 2003 byly spotřební daň a daň z přidané hodnoty 16,44 Kč a 7,58 Kč. Daňový dopad na kupující byl ve všech sledovaných období v korunovém vyjádření stejný (4,- Kč). Celkový dopad se mezi spotřebitele a výrobce dělil následujícím způsobem. Během prvních dvou období se daňový dopad postupně přesunul více než 100% na spotřebitele (90 % a 114 %). Se zvyšováním sazby spotřební daně a neměnností ceny se dopad postupně přesunul z větší části na výrobce. V období 2003 – 2006 (od 1.4.) se na celkovém dopadu 10,53 Kč podíleli výrobci 6,53 Kč a kupující pouze 4,- Kč.

Tabulka č. 10 Daňová incidence cigaret Sparta SPARTA

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

27 19 19 4 4 4 4 4

100,3 78,8 96 26 38 62,8 114 89,8

-0,08 5,12 0,79 11,41 6,53 2,37 -0,49 0,46

-0,3 21,2 4 74 62 37,2 -14 10,2

26,92 24,12 19,79 15,41 10,53 6,37 3,51 4,46



Nová sazba spotřební daně z cigaret nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Cena krabičky zůstala stejná jako v předchozím období (46,- Kč). Spotřební daň vypočtená z této ceny činila 30,02 Kč a nepřesáhla daň minimální. Daň z přidané hodnoty byla ve výši 7,35 Kč. Protože byla navýšena pouze sazba spotřební daně, dopad na kupující zůstal ve stejné výši (4,- Kč). Daň se ještě více přesunula na výrobce. Na celkovém dopadu se tak výrobci podíleli 74 % a spotřebitelé 26 %. V průběhu druhé poloviny roku došlo k navýšení ceny na 61,- Kč. Spotřební daň ve výši 34,07 Kč přesáhla daň minimální a mohla být použita ve výpočtech. Daň z přidané hodnoty činila 9,74 Kč. S navýšením ceny vzrostl také daňový dopad na straně spotřebitelů, a to na 19,- Kč. Daňová incidence na straně výrobců dosáhla pouze výše 0,94 Kč. Celkový daňový dopad činil 19,94 Kč. Daň tedy ve větší míře dopadla na kupující (96 %).

44

Tabulka č. 11 DPH a spotřební daně u Sparta SPARTA

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2


42 42 42 42 42 42 42 42

69 61 61 46 46 46 46 46

7,58 7,58 7,58 7,58 7,58 7,58 7,58 7,58

11,02 9,74 9,74 7,35 7,35 7,35 7,35 8,30

16,44 16,44 16,44 16,44 16,44 16,44 16,44 16,44

39,92 38,40* 34,07 32,08* 27,20* 23,04 20,18 20,18


Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret v letech 2003 – 2008 (od 1.1.) V tomto období vzrostla sazba spotřební daně z cigaret. Cena a daň z přidané hodnoty zůstaly ve stejné výši jako v předchozím období. Spotřební daň činila 37,68 Kč a nedosahovala výše daně minimální. Na celkovém daňovém dopadu 24,12 Kč se výrobci podíleli 5,12 Kč a kupující stejně jako v předchozím období částkou 19,- Kč. Procentuálně činil dopad na spotřebitele 79 % a na výrobce 21 %.

Graf č. 11 Daňová incidence cigaret Sparta 29 24 19 14 9 4 -1 2003 - 2008 2003 - 2008 2003 - 2007 2003 - 2007 2003 - 2006 2003 - 2005 2003 - 2004 2003 - 2004 (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.1.) (od 1.4.) (od 1.7.) (od 1.5.) (od 1.1.)

Kupující

Prodávající


Nově se cena cigaret zvýšila ve druhé polovině roku, a to na 69,- Kč. Nově vypočtená daň z přidané hodnoty byla 11,02 Kč. Spotřební daň ve výši 39,92 Kč přesáhla daň minimální a mohla být použita ve výpočtech.

45

Současně se zvýšením ceny cigaret došlo ke zvýšení daňového dopadu na straně spotřebitelů na 27,- Kč. Na straně výrobců byla incidence téměř nulová (-0,08 Kč). Na celkovém daňovém dopadu 26,92 Kč se kupující podíleli téměř přesně 100 %.

7.6 L&M Cigarety značky L&M patří i v současné době bez ohledu na jejich poměrně vysokou cenu mezi jednu z nejoblíbenějších značek u nás i ve světě. Od roku 2003, kdy jejich cena činila 48,- Kč, byla do konce roku 2006 cena těchto cigaret navýšena dvakrát. V květnu 2004 na 55,- Kč a dubnu 2006 na 57,- Kč. V počátečním roce sledování daň z přidané hodnoty činila 8,12 Kč a spotřební daň 20,87 Kč. U této značky cigaret přesáhla vypočtená spotřební daň ve všech sledovaných obdobích daň minimální. Stejně jako u značek Petra KS a Sparta daňový dopad na spotřebitele v období 2003 – 2004 (od 1.5.) přesáhl hranici 100 %. V tomto případě se na celkovém dopadu 3,48 Kč podíleli výrobci částkou -0,52 Kč a kupující 4,- Kč. Dopad přesahující u kupujících 100 % byl způsoben neměnnou cenou cigaret, stejnou výší spotřební daně a poklesem sazby daně z přidané hodnoty. V následujícím období kdy zůstala cena cigaret neměnná a byla navýšena sazba spotřební daně, vzrostla incidence na straně výrobců na 37 %. Se změnou ceny cigaret a sazbou spotřební daně byl navýšen také dopad na kupující, a to na 10,- Kč. Výrobci se na celkovém dopadu 11,91 Kč podíleli pouze necelými 2,- Kč. Tabulka č. 12 Daňová incidence cigaret L&M L&M

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

18 17 10 10 4 4 4

77,4 89,4 61,1 84 62,8 114,9 89,2

5,24 2,02 6,36 1,91 2,37 -0,52 0,49

22,6 10,6 38,9 16 37,2 -14,9 10,8

23,24 19,02 16,36 11,91 6,37 3,48 4,49


46

Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret v letech 2003 – 2007 (od 1.1.) Na počátku roku 2007 zůstala cena cigaret stejná jako v předchozím roce (55,- Kč). Spotřební daň, která byla vypočtena ve výši 32,45 Kč nepřesáhla daň minimální (32,80). Pro další účely zjišťování byla použita vyšší z obou hodnot. Daň z přidané hodnoty zůstala na 8,78 Kč. Zvýšení sazby spotřební daně a stejná cena měly za následek zvýšení dopadu na straně výrobců na 6,36 Kč. I když v korunovém vyjádření zůstal daňový dopad na kupující stejný jako v předchozím období (10,- Kč), v procentním vyjádření poklesl na 61 %. Celkový dopad činil 16,36 Kč. Zvýšení ceny nastalo ve druhé polovině roku 2007. Cena krabičky cigaret vzrostla na 62,- Kč. Spotřební daň z nové ceny již přesáhla daň minimální a mohla být použita ve výpočtech. Na 9,90 Kč vzrostla daň z přidané hodnoty. V souvislosti s touto změnou vzrostla daňová incidence na straně kupujících na 17,- Kč. Naproti tomu u výrobců byl zaznamenán pokles dopadu na 2,0,2 Kč. Na celkovém dopadu, který činil 19,02 Kč se kupující podíleli téměř 90 %.

Graf č. 12 Daňová incidence cigaret L&M 25 20 15 10 5 0 -5 2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)



S novou sazbou spotřební daně z cigaret nastala také změna v ceně této značky. Krabička cigaret podražila na 63,- Kč. Daň z přidané hodnoty z nové ceny byla 10,06 Kč a

47

spotřební daň 38,24 Kč. Vypočtená spotřební daň byla nižší než daň minimální, a proto byla pro účely výpočtu použita tato. Incidence na straně kupujících sice o korunu vzrostla, ale v souvislosti s navýšením sazby spotřební daně byl vyšší také celkový dopad (23,24 Kč). Spotřebitelé se tak na celkovém dopadu podíleli méně (o 10 %) než v předchozím případě. Incidence u výrobců vzrostla na 5,24 Kč (23 %).

Tabulka č. 13 DPH a spotřební daně u L&M L&M

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

45 45 45 45 45 45 45

63 62 55 55 49 49 49

8,12 8,12 8,12 8,12 8,12 8,12 8,12

10,06 9,90 8,78 8,78 7,83 7,83 8,84

17,10 17,10 17,10 17,10 17,10 17,10 17,10

38,40* 34,34 32,80* 28,35 23,76 20,87 20,87


7.7 Memphis classic Značku Memphis classic lze zařadit do kategorie dražších cigaret. Jejich cena byla od roku 2003 do konce roku 2006 navýšena dvakrát. Poprvé ze 48,- Kč na 55,- Kč a poté na 57,- Kč. Stejně jako v případě předchozí značky cigaret i Memphis classic přesáhly ve všech sledovaných obdobích minimální daň. Ve výchozím roce činila spotřební daň 17,76 Kč a daň z přidané hodnoty 8,66 Kč. K první změně daňové sazby (1. leden 2004) zůstala cena cigaret sejná jako ve výchozím roce. Daň byla tak stejně jako v případě cigaret Mars (ve stejném období) zcela přesunuta na výrobce. V dalším období byla navýšena sazba spotřební daně a sazba daně z přidané hodnoty, ale vypočtená spotřební daň zůstala stejná jako v počátečním roce. Cena byla navýšena na 55,- Kč a dopad na spotřebitele tak činil 7,- Kč. Protože výše spotřební daně zůstala nezměněna a výše daně z přidané hodnoty se zvýšila, procentuální daňový dopad na kupující na celkovém daňovém dopadu ve výši 3,- Kč přesáhl 200 % a výrobci získali na prodeji této značky 133 %. Při následném zvýšení sazby spotřební daně zůstala cena, a tudíž i korunově vyjádřeny dopad na kupující, neměnná. Procentuální 48

dopad na spotřebitele poklesl, ale i za těchto okolností se na celkové incidenci podíleli 93 % a výrobci pouze necelými 8 %. S poslední změnou daňové sazby se zvýšila také cena cigaret. Dopad na kupující sice vzrostl na 9,- Kč, ale na celkové incidenci 11,53 Kč se podíleli menším dílem než v předchozím případě. Naopak dopad na kupující vzrostl téměř o 15 %.

Tabulka č. 14 Daňová incidence cigaret Memphis classic MEMPHIS CLASSIC

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

22 22 14 9 7 7 0

88,1 103,5 78,6 78,1 92,6 233,3 0

2,96 -0,74 3,82 2,53 0,56 -4,00 2,88

11,9 -3,5 21,4 21,9 7,4 -133,3 100

24,96 21,26 17,82 11,53 7,56 3,00 2,88



K 1. lednu 2007 byla společně se sazbou spotřební daně z cigaret navýšena také cena u této značky, a to na 62,- Kč. Daň z přidané hodnoty z této ceny činila 9,90 Kč a spotřební daň, která opět byla vyšší než daň minimální 34,34 Kč. Daňový dopad na spotřebitele po navýšení ceny činil již 14,- Kč. V souvislosti se zvýšením ceny a sazby spotřební daně byl navýšen také celkový dopad (na 17,82 Kč) i dopad na straně výrobců. U výrobců se sice korunově vyjádřená incidence zvýšila na 3,82 Kč, avšak procentuálně se na celkovém dopadu podíleli téměř stejnou měrou jako v předchozím případě. To stejné platí i v případě spotřebitelů. Cena cigaret byla v roce 2007 navýšena ještě jednou, a to na 70,- Kč. Výše spotřební daně vzrostla na 36,50 Kč a daně z přidané hodnoty na 11,18 Kč. Vypočtená spotřební daň přesáhla výši daně minimální a mohla být použita pro účely zjišťování. S navýšením ceny vzrostla incidence na straně kupujících na 22,- Kč. Zvýšil se také celkový dopad na 36,50 Kč. Protože byla navýšena pouze cena cigaret a daňová sazba zůstala stejná dostal se daňový dopad u výrobců do záporných hodnoty. Na celkovém dopadu se tak kupující podíleli více než 100 %. Což bylo v případě této značky již podruhé.

49

Tabulka č. 15 DPH a spotřební daně u Memphis classic MEMPHIS CLASSIC

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

48 48 48 48 48 48 48

70 70 62 57 55 55 48

8,66 8,66 8,66 8,66 8,66 8,66 8,66

11,18 11,18 9,90 9,10 8,78 8,78 8,66

17,76 17,76 17,76 17,76 17,76 17,76 17,76

40,20 36,50 34,34 28,85 25,20 20,64 20,64



S novou změnou sazby spotřební daně k 1. lednu 2008 nebylo spojeno navýšení ceny cigaret značky Memphis classic. Cena zůstala na 70,- Kč. Daň z přidané hodnoty byla ve stejné výši jako v předchozím případě. Spotřební daň (přesahující daň minimální) vzrostla na 40,20 Kč. Daňový dopad na kupující zůstal na 22,- Kč. Celkový dopad a tím i dopad na výrobce díky zvýšení spotřební daně vzrostl. Celkový daňový dopad činil 24,96 Kč a dopad na výrobce 2,96 Kč. U spotřebitelů tak daňový dopad poklesl na 88 %.

Graf č. 13 Daňová incidence cigaret Memphis classic 25 20 15 10 5 0 -5 2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)

Celkem Zdroj: Vlastní konstrukce

50

7.8 Lucky strike Cigarety značky Lucky strike (řadící se také mezi dražší cigarety) změnily od roku 2003 do roku 2006 svou cenu postupně z 50,- Kč přes 54,- Kč až na 57,-Kč. Výchozí daň z přidané hodnoty činila 9,02 Kč a spotřební daň 18,20 Kč. I tyto cigarety přesáhly ve všech sledovaných obdobích daň minimální. Lucky strike změnily poprvé cenu k 1. lednu 2004. Na celkovém dopadu 4,54 Kč se spotřebitelé podíleli 4,- Kč (výše změny ceny) a výrobci 0,54 Kč. Při další změně sazby daně zůstaly cena i spotřební daň stejné (změnila se pouze minimální sazba daně), daň z přidané hodnoty v souvislosti se změnou sazby poklesla na 8,62 Kč. Snížil se tak celkový daňový dopad a dopad na straně výrobců. U kupujících incidence vyjádřená v procentech přesáhla 100 % (117 %), i když korunově zůstala na 4,- Kč. Cena a tím pádem také daňový dopad na kupující se zvýšila s následnou změnou sazby spotřební daně. Zvýšil se i celkový dopad, na kterém se výrobci podíleli 7,4 % a spotřebitelé 92,6 %. Procentuální pokles u výrobců na 65 % nastal s následnou změnou sazby, kdy cena zůstala stejná a zvýšil se jak celkový dopad, tak i dopad na straně výrobců.

Tabulka č. 16 Daňová incidence cigaret Lucky strike LUCKY STRIKE

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem


28 20 20 13 7 7 4 4

101,2 82,8 97,8 74,5 65,2 92,6 117 88,2

-0,32 4,16 0,46 4,45 3,73 0,56 -0,58 0,54

-1,2 17,2 2,2 25,5 34,8 7,4 -17 11,8

27,68 24,16 20,46 17,45 10,73 7,56 3,42 4,54



Nové zvýšení ceny na 63,- Kč proběhlo současně se zvýšením sazby spotřební daně na počátku roku 2007. Spotřební daň činila 34,61 Kč a daň z přidané hodnoty 10,06 Kč. Vypočtená spotřební daň byla opět vyšší než daň minimální.

51

Se vzrůstem ceny cigaret došlo ke zvýšení hodnot u všech sledovaných daňových dopadů. Incidence na straně spotřebitelů vzrostla na 13,- Kč. Na celkovém daňovém dopadu, který činil 17,45 Kč, se výrobci podíleli 26 % a kupující 74 %. Stejně jako téměř u všech sledovaných druhů cigaret nastalo ve druhé polovině roku zvýšení ceny i u Lucky strike. Daň z přidané hodnoty z nové ceny, která byla 70,- Kč, činila 11,18 Kč a spotřební daň (opět vyšší než daň minimální) dosáhla výše 36,50 Kč. Nastalo tak navýšení celkového dopadu a dopadu na spotřebitele. Dopad u kupujících činil 20,- Kč. Celkový dopad vzrostl na 20,46 Kč. Naproti tomu incidence u výrobců poklesla téměř na 0,- Kč a daň tak byla opět z téměř celé části přesunuta směrem ke spotřebitelům.

Graf č. 14 Daňová incidence cigaret Lucky strike 29 24 19 14 9 4 -1 2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)



K 1. lednu zůstala cena cigaret i výše daně z přidané hodnoty stejná jako ve druhé polovině předchozího roku. Zvýšila se pouze spotřební daň na 42,44 Kč a opět přesáhla částku daně minimální. V souvislosti s neměnnou cenou cigaret, výší daní z přidané hodnoty a nárůstem spotřební daně (zapříčiněný zvýšením sazby daně) vzrostl celkový daňový dopad na 24,16 Kč i dopad na straně výrobců (4,16 Kč). U spotřebitelů zůstala korunově vyjádřená incidence stejná (20,- Kč), v procentuálním vyjádření však poklesla na 83 %.

52

Ve druhé polovině roku podražily cigarety značky Lucky strike na téměř 78,- Kč. Navýšila se tak daň z přidané hodnoty na 12,46 Kč a spotřební daň na 42,44 Kč. Klasicky i tato částka byla vyšší než částka daně minimální. Protože se navýšila cena cigaret, spotřební daň i daň z přidané hodnoty vzrostl kromě dopadu na spotřebitele i celkový daňový dopad. Celkový daňový dopad však byl menší než rozdíl cen, a proto byla na kupující opět přenesena daň ve výši více než 100 %. Na celkovém dopadu 27,68 Kč se výrobci podíleli -0,32 Kč a spotřebitelé 28,- Kč.

Tabulka č. 17 DPH a spotřební daně u Lucky strike LUCKY STRIKE

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2


50 50 50 50 50 50 50 50

78 70 70 63 57 57 54 54

9,02 9,02 9,02 9,02 9,02 9,02 9,02 9,02

12,46 11,18 11,18 10,06 9,10 9,10 8,62 9,74

18,20 18,20 18,20 18,20 18,20 18,20 18,20 18,20

42,44 40,20 36,50 34,61 28,85 25,68 22,02 22,02


7.9 Camel filter Do kategorie nejdražších cigaret lze jednoznačně zařadit cigarety značky Camel filter. V průběhu prvních čtyř let zjišťování daňového dopadu byla jejich cena změněna třikrát. Z výchozí ceny 53,- Kč postupně navýšila na 54,- Kč, 60,- Kč, by nakonec poklesla na 58,- Kč. Tento nevídaný jev způsobil výrobce této značky Philips Morfia, který tak musel reagovat na nižší ceny konkurenčních druhů cigaret od jiných výrobců. V roce 2003 činila daň z přidané hodnoty 9,56 Kč a spotřební daň, která v letech 2003 – 2006 byla vždy vyšší než daň minimální, 22,02 Kč. Na daňovém dopadu se větší měrou postupně podíleli nejdříve výrobci, poté spotřebitelé, aby se v posledním sledovaném období poměr vyrovnal. V období 2003 – 2004 (od 1.1.) se na celkovém dopadu 3,34 Kč více podíleli výrobci (70 %), protože daňový dopad na kupující činil pouze 1,- Kč. S následující změnou daňové sazby i ceny cigaret však byla daň přesunuta na spotřebitele, a to více než 100 %. Vliv na velikost tohoto přesunu mělo jak zvýšení ceny (tím i korunového dopadu na kupující) o 7,- Kč a

53

nárůst spotřební daně, tak i pokles výše daně z přidané hodnoty. K 1. červenci 2005 poklesla cena na 58,- Kč. Tím se snížil dopad na kupující. Celkový dopad sice vlivem zvýšení se spotřební daně vzrostl, snížila se však daň z přidané hodnoty, a tak se na celkovém dopadu výrobci a kupující podíleli v poměru 26 % a 74 %. S posledním zvýšením sazby spotřební daně zůstala cena cigaret neměnná. Zvýšil se celkový dopad a v souvislosti s neměnným dopadem na kupující také incidence na straně výrobců. K 1. dubnu 2006 byl dopad u výrobců a spotřebitelů vyrovnaný.

Tabulka č. 18 Daňová incidence cigaret Camel filter CAMEL FILTER

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

23 11 5 5 5 7 1

89,9 65,9 35,5 50,3 74 153,5 30

2,60 5,68 9,10 4,94 1,76 -2,44 2,34

10,1 34,1 64,5 49,7 26 -53,5 70

25,60 16,68 14,10 9,94 6,76 4,56 3,34



V roce 2007 byla cena cigaret Camel filter změněna až ve druhé polovině roku. Ke změně sazby spotřební daně cigaret zůstala cena na 58,- Kč. Nová spotřební daň byla vyšší než stanovená daň minimální a činila 33,26 Kč. Daň z přidané hodnoty zůstala ve stejné výši jako v předchozím období (9,26 Kč). Se zvýšením daňové sazby vzrostl také celkový daňový dopad. Daňový dopad na spotřebitele a výše daně z přidané hodnoty však zůstaly stejné. Celkový daňový dopad 14,10 Kč tak byl téměř ze 70 % ( přesunut na výrobce na výrobce (což je v případě komodit jako cigarety jev neobvyklý). Ve druhé polovině roku došlo k již avizovanému zvýšení ceny na 64,- Kč. Zvýšila se tak daň z přidané hodnoty i spotřební daň, které z nové ceny činily 10,22 Kč a 34,88 Kč. Spotřební daň byla opět vyšší než daň minimální a mohla být použita ve výpočtech. Porotce se zvýšila cena cigaret, vzrostl také daňový dopad na kupující. Incidence na straně spotřebitelů činila 11,- Kč. Celkový dopad se sice také zvýšil, ale pouze v souvislosti se změnou ceny cigaret. Porotce sazba spotřební daně zůstala stejná a vypočtená spotřební daň vzrostla jen minimálně, byl nízký i nárůst tohoto dopadu. Daňový 54

dopad na výrobce tak poklesl na 5,68 Kč a došlo opět k většímu přesunu daně směrem ke spotřebitelům.

Tabulka č. 19 DPH a spotřební daně u Camel filter CAMEL FILTER

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

53 53 53 53 53 53 53

76 64 58 58 58 60 54

9,56 9,56 9,56 9,56 9,56 9,56 9,56

12,14 10,22 9,26 9,26 9,26 9,58 9,74

18,86 18,86 18,86 18,86 18,86 18,86 18,86

41,88 34,88 33,26 29,10 25,92 23,40 22,02



Velmi výrazně podražily cigarety Camel filter s poslední změnou daňové sazby k 1. lednu 2008. Spotřební daň z nové ceny 76,- Kč činila 41,88 Kč a daň z přidané hodnoty 12,14 Kč. Zvýšení ukazatelů daňového dopadu mělo vliv na změnu daňových dopadů u všech sledovaných subjektů. Celková incidence se sice zvýšila na 25,60 Kč, ale dopad na straně kupujících díky velkému zvýšení ceny dosáhl hodnoty 23,- Kč. U výrobců tím pádem incidence poklesla na 2,60 Kč. Daň se tak ještě více přesunula směrem ke spotřebitelům.

Graf č. 15 Daňová incidence cigaret Camel filter

27 22 17 12 7 2 -3 2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)


55

7.10 Marlboro KS Jednou z nejdražších, ale také celosvětově nejznámějších značek cigaret, je bezpochyby Marlboro Ks. V roce 2003 činila cena krabičky těchto cigaret 53,- Kč. Do konce roku 2006 byla postupně navýšena na 57,- Kč (k 1.1. 2004), 60,- Kč (k 1.4. 2004) a naposledy 66,- Kč (k 1.4. 2006). Ve výchozím roce dosahovaly spotřební daň a daň z přidané hodnoty výše 18,86 Kč a 9,56 Kč. V prvním sledovaném období byla celková daňová incidence z větší části přesunuta na spotřebitele (88 %). V dalším období již dopad na straně kupujících přesáhl 100 %. Bylo to způsobenou zvýšením ceny cigaret, poklesem daně z přidané hodnoty (v souvislosti s poklesem sazby této daně) a téměř neměnnou výší spotřební daně. Daňový dopad u výrobců činil -54 %. S další změnou sazby spotřební daně sice poklesl procentní dopad na kupující (korunově zůstal na stejné úrovni) a zvýšila se incidence u výrobců, na celkovém dopadu 7,56 Kč se však spotřebitelé podíleli stále podstatnou částí (93 %). S další změnou sazby narostla také cena cigaret a daňový dopad na kupující vzrostl na 13,- Kč. Zvýšily se také celkový daňový dopad i incidence na straně výrobců (tam ovšem jen minimálně). Protože celkový dopad činil 13,22 Kč, byla daň přesunuta takřka celá na kupující.

Tabulka č. 20 Daňová incidence cigaret Marlboro KS MARLBORO KS

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

29 17 13 13 7 7 4

102,7 88,3 74,1 98,3 92,6 153,5 87,6

-0,76 2,26 4,54 0,22 0,56 -2,44 0,57

-2,7 11,7 25,9 1,7 7,4 -53,5 12,4

28,24 19,26 17,54 13,22 7,56 4,56 4,57



Stejně jako u předchozí značky cigaret, tak i u Marlboro Ks nastalo zvýšení ceny až ve druhé polovině roku 2007. Spotřební daň se zvýšila pouze o 1,- Kč na 36,50 Kč a daň z přidané hodnoty zůstala na stejné úrovni jako předchozí rok.

56

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zůstala incidence na straně kupujících. stejná, celkový daňový dopad vzrostl pouze o 2,- Kč. Největší nárůst tak zaznamenal dopad na výrobce, který se z necelých 2 % vyšplhal až na 26 %. Daňový dopad byl i v tomto případě vyšší u spotřebitelů. Nová cena cigaret Marlboro Ks činila 70,- Kč. Spotřební daň i daň z přidané hodnoty se zvýšily, ale pouze korunově. Daň z přidané hodnoty byla 11,18 Kč a spotřební daň 36,50 Kč. Celkový daňový dopad sice zvýšením ukazatelů incidence vzrostl na 19,26 Kč, ale dopad na straně kupujících činil po zvýšení ceny 17,- Kč. Daň se tak ještě více přesunula směrem ke spotřebitelům, kteří se na celkovém dopadu podíleli 88 %. Na výrobce daň dopadla 12 %, což je oproti předchozímu téměř o 15 % méně.

Graf č. 16 Daňová incidence cigaret Marlboro KS 32 27 22 17 12 7 2 -3 2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)



K 1. lednu 2008 byla kromě sazby spotřební daně z cigaret navýšena také cena této značky na 82,- Kč. U kazatele daňové incidence (spotřební daň a daň z přidané hodnoty) z této ceny činily 43,56 Kč a 13,10 Kč. Celková daňová incidence vzrostla na 28,24 Kč. Daňový dopad na spotřebitele byl však vyšší – rozdíl cen činil 29,- Kč. Dopad u výrobců se tak dostal do záporných hodnot a daň tak byla přesunuta na kupující opět více než 100 %, což je v případě této značky již podruhé.

57

Tabulka č. 21 DPH a spotřební daně u Marlboro KS MARLBORO KS

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2

2003 - 2008 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2007 (od 1.1.) 2003 - 2006 (od 1.4.) 2003 - 2005 (od 1.7.) 2003 - 2004 (od 1.5.) 2003 - 2004 (od 1.1.)

53 53 53 53 53 53 53

82 70 66 66 60 60 57

9,56 9,56 9,56 9,56 9,56 9,56 9,56

13,10 11,18 10,54 10,54 9,58 9,58 10,28

18,86 18,86 18,86 18,86 18,86 18,86 18,86

43,56 36,50 35,42 31,10 26,40 23,40 22,71


7.11 Davidoff Poslední značkou, u které byl sledován daňový dopad na spotřebitele a výrobce, je Davidoff. Cigarety této značky změnily v letech 2003 -2006 svoji cenu dvakrát. Z původních 56,- Kč se postupně vyšplhaly na 59,- Kč a 65,- Kč. Výchozí hodnoty daně z přidané hodnoty a spotřební daně činily 10,38 Kč a 19,52 Kč. Spotřební daň ve všech obdobích přesáhla daň minimální. Daňový dopad na jednotlivé sledované skupiny subjektů měl obdobný průběh jako v případě předchozí značky. V prvním období se na celkovém dopadu podíleli spotřebitelé 76 %. K 1. květnu 2004, kdy byla změněna podruhé cena i sazba spotřební daně a daně z přidané hodnoty, v souvislosti s nárůstem ceny a poklesem daně z přidané hodnoty, přesáhl dopad na straně kupujících 100 % (170 %). Do konce roku 2006 se již cena (a korunově vyjádřený dopad na spotřebitele) neměnila a se zvyšováním spotřební daně a celkové daňové incidence rostl daňový dopad na straně výrobců. Procentuálně se na celkovém dopadu výrobci a kupující podíleli postupně 18 % a 82 % a v následujícím období 30 % a 70 %.


1. ledna 2007 byla navýšena kromě sazby spotřební daně i cena těchto cigaret, a to na 68,- Kč. Spotřební daň, která činila 35,96 Kč, opět přesáhla výši daně minimální. Daň z přidané hodnoty byla 10,86 Kč.

58

Tabulka č. 22 Daňová incidence cigaret Davidoff DAVIDOFF

K (Kč)

K (%)

V (Kč)

V (%)

Celkem


20 16 16 12 9 9 9 3

82 70,7 84,6 69,8 77,5 82,1 169,5 71,6

4,40 6,64 2,92 5,20 2,61 1,96 -3,69 1,19

18 29,3 15,4 30,2 22,5 17,9 -69,5 28,4

24,40 22,64 18,92 17,20 11,61 10,96 5,31 4,19


Se zvýšením ceny i daňové sazby narostl také dopad na straně kupujících i dopad celkový. Celkový dopad se zvýšil na 18,92 Kč a incidence u spotřebitelů na 12,- Kč. Zvýšil se také daňový dopad u výrobců, a to na 30,2 Kč. Na celkové dopadu se i tentokrát podíleli větší měrou kupující. Ve druhé polovině roku došlo (jako v případě většiny sledovaných druhů cigaret) ke zvýšení ceny Davidoff na 72,- Kč. Vzrostly také hodnoty daně z přidané hodnoty a spotřební daně, a to na 11,50 Kč a 37,04 Kč. Protože nárůst ukazatelů daňového dopadu nebyl nijak výrazný, celkový daňový dopad se zvýšil pouze na 18,92 Kč (nárůst o necelé 2,- Kč). Se zvýšením daňového dopadu na straně spotřebitelů na 16,- Kč vzrostl procentuálně vyjádřený dopad u těchto subjektů na 85 %.

Tabulka č. 23 DPH a spotřební daně u Davidoff DAVIDOFF

p1

p2

Dph1

Dph2

SD1

SD2


56 56 56 56 56 56 56 56

76 72 72 68 65 65 65 59

10,10 10,10 10,10 10,10 10,10 10,10 10,10 10,10

12,14 11,50 11,50 10,86 10,38 10,38 10,38 10,64

19,52 19,52 19,52 19,52 19,52 19,52 19,52 19,52

41,88 40,76 37,04 35,96 30,85 30,20 24,55 23,17


59


Poslední zvýšení daňové sazby nebylo u této značky provázeno zvýšením jejich ceny. Daň z přidané hodnoty zůstala na stejné úrovni. Výše spotřební daně se zvedla na 40,76 Kč. Daňový dopad na spotřebitele zůstal v korunovém vyjádření stále 16,- Kč. V návaznosti na nárůst spotřební daně se zvýšil celkový dopad. Protože incidence u kupujících zůstala stejná a celkový daňový dopad vzrostl, zvýšil se dopad výrobců na 6,64 Kč. I přes toto navýšení se na celkovém dopadu daně podíleli více stále kupující (71 %). Ve druhé polovině roku 2008 byla cena krabičky cigaret navýšena na 76,- Kč. Daň z přidané hodnoty a spotřební daň se také zvedly, i když nárůst jejich hodnot nebyl nijak markantní. Tato skutečnost způsobila ještě větší daňový dopad na spotřebitele než v předchozím případě. Korunově vyjádřeny dopad na kupující činil 20,- Kč. Celkový dopad sice také vzrostl, ale pouze na 24,40 Kč. Incidence u výrobců tak poklesla a z celkového dopadu činila pouze 18 %. Graf č. 17 Daňová incidence cigaret Davidoff

25 20 15 10 5 0 -5 2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2008 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

2003 - 2007 (od 1.1.)

Kupující

2003 - 2006 (od 1.4.)

Prodávající

2003 - 2005 (od 1.7.)

2003 - 2004 (od 1.5.)

2003 - 2004 (od 1.1.)

Celkem

Zdroj: Vlastní konstrukce

60

8. Akcíz z cigaret v ČR Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Současně se vstupem se zavázala, že bude do svého daňového systému implementovat směrnice vydané Radou EU. Jak již bylo napsáno ve 3. kapitole teoretické části se Česká republika zavázala implementovat směrnici č. 92/79/EEC (minimální spotřební daň na 57 % z prodejní ceny cigaret a nesmí činit méně jak 60EUR za 1000 Ks cigaret nejžádanější cenové kategorie) do 31. 12. 2006 a do 31.12. 2007 směrnici 2002/10/ES (57 % z prodejní ceny nesmí činit méně jak 64 EUR za 1000 ks cigaret). Následující tabulka zobrazuje minimální spotřební daň z cigaret u nejžádanější cenové kategorie v letech 2005 – 2009.

Tabulka č. 24 Akcíz z cigaret rok 2005 2006 2007 2008 2009

datum 1.1. 1.7. 1.1. 1.4. 1.1. 1.1. 1.1.

cenová kategorie

akcíz v % prodejní ceny

akcíz v EUR/1000 ks

44,8 51,4 51,4 61,8 74,5 76,8 72,5

31,2 35,7 38,2 46 58 69,7 78,3

44 44 44 50 53


Nejžádanější cenovou kategorií v roce 2005 byla kategorie 44,- Kč. V tomto roce byly účinné dvě daňové sazby. V případě první daňové sazby (účinná od 1. 4. 2004) nedosahoval akcíz vyjádřený procentem z prodejní ceny 57 %, stejně tak nebyl splněn požadavek 60 EUR na 1000 ks cigaret (akcíz dosahoval výše 31 EUR/1000 ks). Ani k 1. 7. 2005 (nová sazba spotřební daně z cigaret) nebyla splněna podmínka minimální spotřební daně, i když akcíz vyjádřený procentem z prodejní ceny se zvýšil. V následujícím roce zůstala nejžádanější cenová kategorie stejná. K 1. 1. 2006 zůstal stejný i akcíz v procentech z prodejní ceny, protože k tomuto datu byla účinná stejná sazba jako 1. července 2005. S oslabením koruny vůči euru byl však navýšen pevný akcíz na 38 EUR/1000 ks. Nová daňová sazba (účinná 1.4. 2006) splnila procentní požadavek minimální sazby daně. Akcíz dosáhl výše 62 % z prodejní ceny, druhý požadavek 60 EUR/ 1000 ks cigaret se však splnit nepodařilo (akcíz byl pouze ve výši necelých 46 EUR/1000 ks cigaret).

61

Nejžádanější cenová kategorie se nezměnila ani k počátku roku 2007, kdy však došlo ke změně sazby spotřební daně z cigaret. V roce 2007 se nepodařilo splnit podmínku minimální spotřební daně 64 EUR/1000 ks cigaret, i přestože akcíz vzrostl na téměř 58 EUR/1000 ks cigaret. Spotřební daň vyjádřená procentem z ceny opět přesáhla požadovaných 57 %. V roce 2008 byla k 1. lednu změněna nejen sazba spotřební daně, ale nastala i změna u nejžádanější cenové kategorie, která se zvedla na 50 Kč. Akcíz spotřební daně z cigaret byl 77 % a 70 EUR/1000 ks cigaret. České republice se tedy podařilo splnit oba požadavky minimální spotřební daně. Také 1. ledna letošního roku plnila spotřební daň z cigaret podmínky dané směrnicí 2002/10/ES. Se sazbou z roku 2008 a novou nejžádanější cenovou kategorií 53,- Kč dosáhl akcíz z cigaret hodnot 72 % a 78 EUR/1000 ks cigaret.

Tabulka č. 25 Směnné kurzy rok

datum

2004 2005 2006 2007 2008

1.10. 3.10. 2.10. 1.10. 1.10.

směnný kurz CZK/EUR 31,618 29,597 28,288 27,538 24,513

Zdroj: Úřední věstník evropské unie (2004 - 2008)

62

9. Spotřeba cigaret v ČR Podle ČSÚ (2008) se spotřeba cigaret v České republice sleduje již od roku 1955, kdy se spotřebovalo 1 337 kusů cigaret na osobu, do roku 1971 se spotřeba postupně zvyšovala (až na 1 950 kusů) a poté se až do roku 1988 mírně snižovala na 1 750 kusů na osobu. Následující tabulka mapuje spotřebu cigaret od roku 2003 (vznik samostatné České republiky) až do roku 2006 (pro další roky nejsou data zveřejněna). Do roku 1997 měla spotřeba cigaret rostoucí tendenci (z 1 912 kusů na 2 354 kusů), v následujícím roce nastal pokles spotřeby o 502 kusů na osobu (21 %), což byl nejvýraznější pokles ve sledovaném období, a od roku 1998 spotřeba postupně klesala, a to až do roku 2001. Od roku 2002 spotřeba cigaret v České republice rostla, i když od roku 2004 pouze v desítkách kusů na osobu. V roce 2005 byl nárůst spotřeby dokonce nižší než v roce následujícím, což mohlo být způsobeno předzásobením se výrobců tabákovými nálepkami (Český statistický úřad zjišťuje spotřebu cigaret podle počtu vydaných tabákových nálepek).

Tabulka č. 26 Spotřeba cigaret v České republice přírůstek (ks)

relativní přírůstek (%)

meziroční

2040 2185 2165 2354 1852

128 145 -20 189 -502

6,7 7,1 -0,9 8,7 -21,3

106,7 107,1 99,1 108,7 78,7

1999 2000 2001

2090 1882 1664

238 -208 -218

12,9 -10 -11,6

112,9 90,1 88,4

2002 2003 2004 2005 2006

1893 2192 2243 2275 2338

229 299 51 32 63

13,8 15,8 2,3 1,4 2,8

113,7 115,8 102,3 101,4 102,8

rok

spotřeba (ks)

1993

1912

1994 1995 1996 1997 1998

index (%)

Zdroj: ČSÚ (2008), vlastní výpočty

63

V souvislosti s cenovým vývojem cigaret (kdy se ceny neustále zvyšují) by se dalo očekávat, že jejich spotřeba bude mít spíše klesající tendenci. Opačný vývoj spotřeby cigaret lze vysvětlit neustále se zvyšující kupní sílou obyvatel. Průměrné příjmy spotřebitelů jsou vyšší než před deseti či patnácti lety a lidé si mohou dovolit kupovat cigarety, i když ty jsou stále dražší.

Graf č. 18 Spotřeba cigaret v České republice

2400 2200 2000 1800 1600 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zdroj: Vlastní konstrukce

64

10. Měření progresivity spotřební daně z tabáku Daňový dopad spotřební daně z tabákových výrobků na jednotlivé příjmové skupiny domácností v české republice byl měřen v letech 2003 – 2007 (pro rok 2008 ČSÚ neposkytovala v době vypracování práce podkladové údaje). Dopad na příjmové skupiny byl měřen Kakwaniho metodou, jejíž postup je popsán v 5. kapitole teoretické části práce, konkrétně podkapitole 5.2

Měření progresivity daní. Měření progresivity daně

z tabákových výrobků bylo uskutečněno pro čisté důchody, protože ČSÚ třídění domácností podle hrubých příjmů (se kterými pracuje Kakwaniho metoda) neposkytuje. V případě použití hrubých příjmů by došlo zřejmě k posunutí indexů do oblasti regresivity.

Graf č. 19 Křivka daňové koncentrace spotřební daně z tabákových výrobků (2003) 100

L (p) 80

C (p)

60 %

Rovnoměrné rozdělení

40 20 0 0

20

40

60

80

100

% obyvatel Zdroj: Vlastní konstrukce

V prvním roce měření se křivka daňové koncentrace (Cp) nachází nad Lorenzovou křivkou, což znamená, že daňový dopad je regresivní. Relativně více postihuje nižší příjmové skupiny. Podle výpočtů a slovního hodnocení v tabulce č. 32 je daňový dopad převážně proporcionální.

65

Tabulka č. 27 Roční hodnoty počtu osob, výše příjmů a spotřeby v jednotlivých příjmových skupinách (2003) příjmová skupina počet osob průměrný příjem (Kč) celkový příjem (Kč) průměrná spotřeba (Kč) celková spotřeba (Kč)

1

2

3

4

5

2 025

1 427

1 315

1 371

1 147

60 855

81 255

94 089

114 929

169 318

123 223 464 115 950 885 123 727 035 157 567 659 194 207 746 843

875

893

1 294

1 751

1 706 965

1 248 625

1 174 295

1 774 074

2 008 397

Zdroj: ČSÚ,vlastní výpočty


L (p) 80

C (p)

60 %


40 20 0 0

20

40

60

80

100


V roce 2004 vykázalo měření stejné výsledky jako v roce předchozím. Křivka daňové koncentrace se po celý svůj průběh nacházela nad Lorenzovou křivkou. Daňový dopad byl stále u všech příjmových skupin regresivní. Na základě slovního hodnocení je daňový dopad opět převážně proporcionální.

66


1

2

3

4

5

2 025

1 427

1 315

1 371

1 147

63 590

84 555

97 653

118 490

177 311

129 087 700 116 263 125 130 952 673 168 137 310 202 489 162 747

876

996

1 224

1 822

1 516 410

1 204 500

1 335 636

1 736 856

2 080 724



L (p) 80

C (p)

60 %


40 20 0 0

20

40

60

80

100


V následujícím roce byla křivka daňové koncentrace pod úrovní důchodové křivky v intervalech třetí a čtvrté příjmové skupiny, na které daň z tabákových výrobků dopadla progresivně. U ostatních příjmových skupin byl dopad daně opět regresivní. Na základě výpočtů a slovního hodnocení zůstává v roce 2005 dopad daně převážně proporcionální i přes kladný index proporcionality P.

67


1

2

3

4

5

1 930

1 369

1 262

1 290

1 083

65 913

87 903

103 309

127 547

194 982

127 212 090 120 339 207 130 375 958 164 535 630 211 165 506 765

704

1 088

1 456

1 935

1 476 450

963 776

1 373 056

1 878 240

2 095 605



L (p) 80

C (p)

60 %


40 20 0 0

20

40

60

80

100


Měření v roce 2006 zaznamenalo opět regresivní dopad spotřební daně z tabáku u všech pěti příjmových skupin. Křivka daňové koncentrace se v tomto roce nacházela nad Lorenzovou křivkou nejvíce ze všech sledovaných období. Slovní hodnocení a výpočty však ukazují na převážně proporcionální daňový dopad.

68


1

2

3

4

5

1 272

1 026

853

700

573

72 184

100 268

126 087

160 621

241 909

91 818 048 102 874 968 107 544 534 112 434 700 138 613 857 1 013

1 097

1 229

1 903

1 782

1 288 536

1 125 522

1 048 337

1 332 100

1 021 086



L (p) 80

C (p)

60 %


40 20 0 0

20

40

60

80

100


Také v posledním roce měření zůstala křivka daňové koncentrace Cp nad důchodovou křivkou a determinovala tak opět regresivní daňový dopad spotřební daně z tabákových výrobků na všechny příjmové skupiny. Vypočítaný a slovně vyjádřený dopad daně byl i tentokrát převážně proporcionální.

69


1

2

3

4

5

1 223

1 039

868

665

556

79 902

109 620

137 219

173 028

259 795

97 720 146 113 895 180 119 106 092 115 063 620 144 446 020 1 092

1 070

1 560

2 131

2 069

1 335 516

1 111 730

1 354 080

1 417 115

1 150 364


Tabulka č. 32 Indexy progresivity spotřební daně z tabákových výrobků (%) rok

G

C

P

2003

10,7

11,1

0,4

2004

11,3

10,9

-0,4

2005

11,6

14,2

2,6

2006

7,5

5,9

-1,5

2007

6,7

5,1

-1,6

slovní hodnocení převážně proporcionální převážně proporcionální převážně proporcionální převážně proporcionální převážně proporcionální Zdroj: Vlastní výpočty

70

Závěr Diplomová práce se zabývala dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice. V práci byly stanoveny hodnoty míry incidence změny sazby spotřební daně z cigaret na kupující a výrobce těchto komodit v letech 2003 – 2008. Dále zde byla stanovena daňová progresivita spotřební daně z tabáku na jednotlivé příjmové skupiny domácností. V práci byla také určována výše akcízu z cigaret v České republice a analyzována spotřeba těchto komodit na našem území. Diplomová práce také identifikovala vztah mezi změnou sazby spotřební daně z cigaret a jejich cenou. Pro účely měření daňové incidence změny sazby spotřební daně na kupující a výrobce bylo vybráno deset druhů cigaret představující nejznámější reprezentanty jednotlivých cenových kategorií. Jak je vidět ze schématu v metodice diplomové práce a z komentářů, daňový dopad na spotřebitele je dán velikostí rozdílu ceny cigaret a celkový daňový dopad ovlivňují spotřební daň a daň z přidané hodnoty. Dopad na výrobce je rozdíl mezi celkovým daňovým dopadem a dopadem na spotřebitele. V diplomové práci byl téměř u všech sledovaných případů daňový dopad vyšší na straně spotřebitelů, což je dáno neelastičností poptávky těchto komodit, a u všech sledovaných druhů cigaret (s výjimkou Mars) přesáhl alespoň jednou 100% hranici. Vyšší dopad na výrobce byl zjištěn pouze ve čtyřech případech. U cigaret Petra KS v období 2003-2005, Sparta 2003 – 2005 a 2003 – 2006 a Camel 2003 – 2007. Tento neobvyklý jev způsobila konstantní cena cigaret, kdy při zvyšování sazby spotřební daně rostl i celkový daňový dopad a dopad na výrobce, incidence na straně kupujících přitom zůstávala déle beze změny. Při identifikaci závislosti změny sazby spotřební daně a ceny cigaret byly zjištěny dvě skutečnosti. V letech 2003 – 2006 nebylo možné jednoznačně konstatovat, že zvýšení sazby spotřební daně vyvolá změnu ceny sledovaných komodit. U cigaret značky Sparta a Petra KS se cena zvýšila pouze jednou, i když sazba se změnila čtyřikrát. V letech 2007 a 2008 lze již závislost vysledovat. V těchto letech se ceny u všech sledovaných druhů cigaret zvyšovaly minimálně dvakrát a u značek Mars, Petra KS, Sparta, Lucky Strike a Davidoff dokonce třikrát. Sazba se změnila vždy k 1. lednu daného roku. Vývoj spotřeby cigaret v České republice neodpovídá očekávanému trendu. Cena cigaret se neustále roste a spotřeba také. Velké zvyšování cen je dobře patrné na analýze vývoje cen deseti vybraných druhů cigaret, kdy nejlevnější značka cigaret v roce 2008 byla na stejné úrovni jako cena nejdražší značky v roce 2003. Meziroční růst spotřeby cigaret je však v posledních letech pouze v desítkách kusů na osobu a ne již ve stovkách jako

71

v dřívějších letech. Cigarety nemají blízké substituty, a tak při zvyšování ceny spotřebitelé nepřejdou na spotřebu jiného zboží, ale kupují levnější druhy cigaret. Diplomová práce stanovovala také výši akcízu spotřební daně z cigaret v letech 2005 – 2009. Podmínku minimální daně ve výši 57 % z prodejní ceny a 60 EUR/1000 ks cigaret se České republice podařilo do stanoveného termínu 31. prosince 2007 splnit jen částečně. V roce 2005 a k 1. lednu 2006 (kdy byla cena pro výpočet akcízu 44,- Kč) neplnily účinné daňové sazby ani jeden požadavek. Teprve daňová sazba platná od 1. dubnu 2006 přesáhla 57 % z prodejní ceny cigaret (stále 44,- Kč), požadavek 60 EUR/1000 ks cigaret se splnit nepodařilo. Procentní minimální sazbu daně plnila národní sazba i během dalších let, kdy se nejžádanější cenová kategorie postupně zvedla v roce 2008 na 50,- Kč a v roce 2009 na 53,- Kč. Požadavek sazby daně ve výši 64 eur/1000 ks cigaret, kterého měla domácí sazba dosáhnout do 31.prosince 2007, se podařilo splnit až daňové sazbě účinné 1. ledna 2008. Evropská komise ve svém návrhu směrnice týkající se akcízu z cigaret změnila kromě výše požadovaných minimálních sazeb také koncepci nejžádanější cenové kategorie, která má být nahrazena průměrnou váženou cenou. Při zavedení tohoto konceptu by se poté sazba daně aplikovala na vyšší částku než dosud a národní sazba daně by se musela neustále zvyšovat, aby splnila podmínky stanovené směrnicí. Měření daňového dopadu na jednotlivé příjmové skupiny domácností přineslo následující výsledky. Na základě grafického vyjádření, tedy podle vzájemné polohy křivek koncentrace daně a důchodu, je daňový dopad regresivní. Daň tak více dopadá na domácnosti s nižšími příjmy, což je jednou z nevýhod spotřebních daní. Podle slovního hodnocení je však daňový dopad ve všech případech převážně proporcionální, i když se index progresivity dostal v roce 2005 do kladných hodnot blíže k progresivitě. Spotřební daň z cigaret má dvě funkce, fiskální a odrazení lidí od škodlivé spotřeby. V současné době plní však pouze funkci fiskální. Výnos ze spotřební daně by měl být účelově vázán, což v současnosti není. Většina prostředků získaných výběrem spotřební daně z cigaret by měla být použita na programy prevence, rozdělovat se mezi instituce pomáhající s odvykáním kouření a také léčebny pro nemocné kuřáky. Měla by být také nadále zvyšována sazba spotřební daně z cigaret, jelikož její zvyšování postupně povede k dalšímu velkému nárůstu cen těchto komodit, což by konečně mohlo zapříčinit pokles jejich spotřeby. Sazba daně by se měla také zvyšovat z důvodu přiblížení se sazbám daně stanovené Evropskou unií. Spotřeba cigaret by mohla být kromě výše zmíněného eliminována také úplným zákazem kouření ve veřejných prostorech. Od 1. ledna 2006 sice

72

platí zákaz kouření na autobusových zastávkách, vlakových nástupištích, ve školách, nemocnicích, úřadech a dalších veřejně přístupných místech pod pokutou tisíce korun, ten ovšem není vždy důsledně dodržován a jeho porušení nebývá zpravidla sankcionováno.

73

Zkratky D … poptávka p0 … počáteční cena zboží p1 , p2 … nová cena zboží Q0 … počáteční množství zboží Q1 … nové množství zboží S0 … daň při ceně p0 S1 … daň při ceně p1 E1, E2 … body rovnováhy L (p) … křivka koncentrace důchodu C (p) … křivka koncentrace spotřební daně P … Kakwaniho index progresivity daně C … index daňové koncentrace G … Giniho index důchodové koncentrace

p1 … počáteční cena cigaret p2 … nové ceny cigaret DPH1 … daň z přidané hodnoty z ceny p1 DPH2 … daň z přidané hodnoty z ceny p2 Sd … sazba daně SPD1 … spotřební daň z ceny p1 SPD2 … spotřební daň z ceny p2 *

… spotřební daň minimální

Celkem … celková daňová incidence K (Kč) … daňová incidence na straně kupujících v Kč V (Kč) … daňová incidence na straně výrobců v Kč K (%) … daňová incidence na straně kupujících v % V (%) … daňová incidence na straně výrobců v %

74

Seznam použité literatury

1. Kubátová, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2 2. Kubátová, K. Incidence spotřebních daní v ČR. Finance a úvěr. [online]. 1997, č.2 [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 3. Musgrave, R.A. Musgraveová, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-85603-76-4. 4. Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Úřední věstník evropských společenství. [online]. 2008, červenec [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 5. Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů v zemích Evropské unie. 2. vyd. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7 6. Český statistický úřad. Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2003, 2004, 2005,

2006, 2007 I. díl – sociální skupiny, příjmová pásma..

[online]. [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 7. Retrospektivní údaje o spotřebě potravin v letech 1920 – 2006. Český statistický úřad. [online].[cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 8. SMĚRNICE RADY 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret. Úřední věstník evropských společenství [online]. 1992, říjen [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 9. SMĚRNICE RADY 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret. Úřední věstník evropských společenství. [online]. 1992, říjen [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: 75

. 10. SMĚRNICE RADY 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Úřední věstník evropských společenství [online].2002, únor [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 11. Široký, J. Daně v Evropské unii. 1.vyd. Praha: Linde, 2006. 250 s. ISBN 80-7201593-1. 12. Široký, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. 13. Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace. Úřední věstník evropských společenství [online]. 2004, č. 245, 2005, č. 241, 2006, č. 238, 2007, č. 230, 2008, č. 250 [cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: . 14. Varaďová, M. Incidence změny sazby spotřební daně z cigaret v ČR. (Bakalářská práce) Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 61 s. 15. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. [online].[cit. 4. května 2009]. Dostupný z WWW: .

76

77

78

Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice

Recommend Documents