Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech 2005–2011 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Lucie Bartůňková

Vypracovala: Zuzana Dvořáková

Brno 2012

Chtěla bych touto cestou poděkovat Ing. Lucii Bartůňkové za odborné vedení a cenné připomínky v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech 2005–2011“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 2. května 2012

__________________

Abstract Dvořáková Z. The development of the tax rate on the income of residents of the Czech Republic in 2005–2011.Bachelor's thesis. Brno. 2012 This thesis deals with the evolution of the rate of the tax on the income of residents of the Czech Republic in the years from 2005 to 2011. It is aimed at employees with incomes from dependent activities and evaluates the effects of changes in rates, including the impact of social and health insurance on the taxpayers. The work is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part explains fundamental concepts relating to tax on the income of residents. In the practical part the effects of changes in rates are shown in model examples. The final part of the work summarizes the lessons learned and outlines the situation in subsequent years. Keywords Income tax of residents, the rate of tax, discount on taxes, social and health insurance, Czech Republic.

Abstrakt Dvořáková, Z. Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob v ČR v letech 2005– 2011. Bakalářská práce. Brno, 2012 Tato bakalářská práce se zabývá vývojem sazby daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech 2005 až 2011. Je zaměřena na zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti a vyhodnocuje dopady změn sazeb včetně vlivu sociálního a zdravotního pojištění na daňové poplatníky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se daně z příjmů fyzických osob. V části praktické jsou dopady změn sazeb ukázány na modelových příkladech. Závěrečná část práce shrnuje získané poznatky a nastiňuje situaci v dalších letech. Klíčová slova Daň z příjmů fyzických osob, sazba daně, sleva na daních, sociální a zdravotní pojištění, Česká republika.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod ......................................................................................... 9

1.2

Cíl práce a metodika .................................................................. 10

Teoretická část

11

2.1

Základní pojmy ......................................................................... 11

2.2

Daň z příjmů fyzických osob v České republice v letech 2005–2011 ... 13

2.2.1

Předmět daně ..................................................................... 14

2.2.2

Osvobození od daně ............................................................ 14

2.2.3

Příjmy ze závislé činnosti ..................................................... 14

2.2.4

Vývoj sazby DPFO v letech 2005-2011 .................................... 17

2.2.5

Nezdanitelná část základu daně (§ 15 ZDP) ............................. 17

2.2.6

Slevy na dani ...................................................................... 19

2.2.7

Společné zdanění manželů ................................................... 20

2.2.8

Výpočet daňového bonusu .................................................... 22

2.2.9

Daňové přiznání ................................................................. 22

2.2.10 Placení daně ...................................................................... 24 2.2.11 2.3

Roční zúčtování dle podmínek v roce 2011 .............................. 25

Systém sociálního pojištění v České republice. ............................... 26

2.3.1 Výběr pojistného ..................................................................... 27 2.3.2 Sazby sociálního a zdravotního pojištění .................................... 27 2.3.3 Účast zaměstnanců na sociálním a zdravotním pojištění ............... 29 2.4

3

Změny pro rok 2012 ................................................................... 30

2.4.1

Změny týkající se daní z příjmů fyzických osob ........................ 30

2.4.2

Změny v sociálním pojištění ................................................. 30

Praktická část

33

3.1

ROK 2005 ................................................................................ 33

3.2

ROK 2006 ................................................................................ 35

Obsah

6

3.3

ROK 2007 ................................................................................ 36

3.4

ROK 2008 ................................................................................ 37

3.5

ROK 2009 ................................................................................ 38

3.6

ROK 2010 ................................................................................ 39

3.7

ROK 2011 ................................................................................. 40

3.8

SOUHRNNÉ ŘEŠENÍ PŘÍKLADU ............................................... 41

3.9

ROK 2012 ................................................................................ 47

4

Závěr

49

5

Literatura

52

6

Seznam zkratek

54

Přílohy

55

Seznam obrázků a grafů

7

Seznam obrázků a grafů Obr. 1

Druhy daní v ČR

13

Obr. 2

Schéma postupu zdanění příjmů ze závislé činnosti

16

Obr. 3

Systém sociálního pojištění v České republice

26

Graf 1 Shrnutí výše daně z příjmů u jednotlivých poplatníků za celé sledované období

44

Graf 2

46

Shrnutí čisté roční mzdy

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Základní schéma výpočtu DPFO v roce 2011

16

Tab. 2

Sazba daně z příjmů FO pro rok 2005

17

Tab. 3

Sazba daně z příjmů FO pro roky 2006 a 2007

17

Tab. 4

Roční slevy na dani z příjmů pro roky 2005–2011

20

Tab. 5

Společné zdanění manželů v roce 2007

22

Tab. 6

Zálohy

24

Tab. 7 Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti u hlavního zaměstnavatele

25

Tab. 8

Sazby sociálního pojištění

27

Tab. 9

Sazby zdravotního pojištění

28

Tab. 10

Vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění

28

Tab. 11

Příjmy ze zaměstnání

29

Tab. 12

Sazby sociálního pojištění platné pro rok 2012

31

Tab. 13

Výpočet daňové povinnosti v roce 2005

34

Tab. 14

Výpočet daňové povinnosti v letech 2008–2011

37

Tab. 15 Shrnutí výše daňové povinnosti poplatníků za jednotlivá sledovaná období 42 Tab. 16

Procentuální změny ve výši daně oproti roku 2005

42

Tab. 17

Změny výše DPFO po zavedení superhrubé mzdy

43

Tab. 18

Shrnutí sociálního a zdravotního pojištění z příkladu

44

Tab. 19

Shrnutí čisté roční mzdy podle řešení příkladu

45

Tab. 20 Procentuální změny ve výši čisté roční mzdy oproti roku 2005 45

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Historicky se vznik daní spojuje se vznikem a rozvojem státu. Daně mohou mít různé formy. Podoba aktuálně platných daní se liší od té, kterou měly při svém vzniku, přesto je jejich důležitost stále stejně významná. S daněmi se setkává každý z nás, ať už si to uvědomuje či nikoli. Daň představuje bezesporu jedno z nejčetnějších slov, které zaznívá v politických debatách a také v různých ekonomických denících či časopisech. Daň je platba povinná, musí ji platit všichni, kteří jsou vymezeni v zákoně. V podstatě ale platba daně představuje odcizení části našeho majetku ve prospěch státního rozpočtu. Jak již název této práce napovídá, tato bakalářská práce je věnována problematice zdanění příjmů fyzických osob v ČR. Vzhledem k probíhajícímu období hospodářské recese jde o tématiku vysoce aktuální a zasahující do běžného života nás všech. Obecně daň z příjmu tvoří významnou výdajovou položku každého zaměstnance, ale i podnikatele, a na druhou stranu významnou položku příjmů našeho státního rozpočtu, z čehož jednoznačně vyplývá jistá rozporuplnost zájmů těchto dvou skupin. Přáním každého zaměstnance je platit daně co nejnižší a maximalizovat si tak svůj reálný příjem. Naopak zájmem státu je maximalizovat příjmy do státního rozpočtu, k čemuž může využít různých nástrojů. Bezpochyby tím nejrychlejším, nejefektivnějším a nejvýznamnějším příjmem jsou právě daně, a to jak přímé, tak nepřímé. Otázkou zůstává, jaká výše daní je nebo může být přijatelná pro obě tyto skupiny, abychom předešli možným kontraproduktivním efektům, jakými můžou být odchody zaměstnanců do zahraničí apod. Je tedy nutné najít vhodnou rovnováhu, únosnou hranici, a to jak s ohledem na spravedlnost z pohledu plátce těchto daní, tak s ohledem na stát, který bychom měli vnímat nejen jako výběrčího, ale také jako subjekt, který nám např. zajistí podporu v nezaměstnanosti či sociální nouzi. O tom, že se jedná o problematiku skutečně zásadní, svědčí změny sazeb a metodik výpočtů jednotlivých druhů daní, které se v posledních letech udály, a jak je vidět ze současných politických jednání, také v dalších letech se nevyhneme připravovaným úpravám nejen Zákona o daních z příjmů. Téma daní je zajisté problematikou vysoce zajímavou a umožňuje široké zpracování z různých úhlů pohledu a zájmu. Pro účely této práce se zaměřím na porovnání vývoje sazeb daně z příjmu FO v letech 2005–2011, a to z pohledu zaměstnance, tedy pouze z pohledu FO.

Úvod a cíl práce

10

1.2 Cíl práce a metodika Jak jsem již uvedla výše, problematika zdanění fyzických osob je natolik široká, že není možné v této práci postihnout všechny otázky, které jsou s ní spojeny. Proto jsem se rozhodla pro její zpracování z pohledu daně z příjmů ze závislé činnosti. Cílem mé práce je tedy analýza vývoje sazby daně z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) v letech 2005–2011 se zaměřením na daňové zatížení příjmů ze závislé činnosti včetně vlivu změn sociálního a zdravotního pojištění. Práce je rozdělena do tří kapitol (teoretická část, praktická část a závěr). Teoretická část se věnuje základní terminologii, znázorňuje daňový systém v ČR, popisuje vývoj sazeb DPFO ve stanovených letech a povinné odvody ze mzdy. Jejím cílem je upozornit na změny, které mnohým zaměstnancům mohly způsobit problémy. Praktická část obsahuje názornou analýzu výše popsaných změn sazeb a odvodů na daňové poplatníky, což tvoří stěžejní část této bakalářské práce, která v závěru vyústí ve vyhodnocení dopadů těchto změn. Dopady změny sazby DPFO a sazeb povinných odvodů jsou v praktické části názorně demonstrovány na zjednodušeném příkladu daňového poplatníka s hrubým měsíčním příjmem na úrovni neměnné výše 25 000 Kč po všechny sledované roky. Příklad daňového poplatníka s „průměrným“ příjmem je dále zachycen ve čtyřech různých životních situacích, kdy: žije osaměle a nemá děti, uplatňuje slevu na manželku, uplatňuje slevu na 2 děti, uplatňuje slevu na manželku a 2 děti. V práci se také objevuje příklad daňového poplatníka s „vyšším“ příjmem, a to na úrovni 50 000 Kč. Situace tohoto poplatníka je zachycena pouze v případě, že žije sám. V závěru hodnocení každého sledovaného roku je uvedeno srovnání poplatníků, kteří žijí sami a pobírají příjmy v různé výši. Z důvodu lepší názornosti a interpretace vlivu změn se v příkladu nepočítá s vlivem inflace a růstem mezd. Dále je nezbytné zmínit, že tato práce byla zpracována na konci roku 2011 s ohledem na dosud platné úpravy zákona o daních z příjmů (ZDP), sociálního a zdravotního pojištění. Pro ilustraci budoucího stavu konec teoretické části obsahuje stručný souhrn dílčích změn ZDP, ke kterým dochází od 1. 1. 2012, a také krátký přehled chystaných změn v dalších letech.

Teoretická část

11

2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy Definice daně „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmu) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitostí).“ Kubátová (2003, s. 16) Daň představuje přesun finančních prostředků ze soukromého do veřejného sektoru. Daně se významně podílí na příjmech do státního rozpočtu a využívají se zejména k financování veřejných služeb. Funkce daní Daně vykonávají několik funkcí, které lze rozdělit na fiskální, alokační, redistribuční a stabilizační. • Historicky nejstarší a nejvýznamnější funkcí je funkce fiskální. Rozumí se jí získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. • Funkce alokační zabezpečuje na některých specifických trzích efektivnost tržních mechanismů. Pomocí daní je pak možné tento stav kontrolovat a daně vybírat kvůli rozmístění prostředků do oblastí, kde se jich při tržní alokaci nedostávalo. • Třetí funkce, a to redistribuční, má zajistit přerozdělování finančních prostředků bohatých mezi chudé. • Pomocí poslední funkce, kterou je funkce stabilizační, stát daněmi ovlivňuje ekonomický cyklus. Daňový subjekt Daňový subjekt je fyzická nebo právnická osoba, která má ze zákona povinnost odvádět nebo platit daň. Daňové subjekty se dělí na poplatníky a plátce daně. • Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz se daň platí. • Plátce daně je fyzická či právnická osoba, která ze zákona musí daň vybranou od jiných subjektů odvést státu. Poplatník a plátce daně někdy mohou být stejnou osobou, ale existují i případy, kdy poplatník je jiná osoba než plátce. Příkladem je daň z přidané hodnoty, kdy kupující koupí zboží a zaplatí prodávajícímu cenu včetně DPH. Poplatníkem se stává kupující a plátcem daně prodávající, který musí odvést daň finančnímu úřadu.

Teoretická část

12

Předmět daně Podle Vančurové a Láchové (2010, s. 15–17) je předmětem daně veličina, ze které se daň vybírá. „Předměty daně dělíme do čtyř skupin: 1. hlava, 2. majetek, 3. důchod, 4. spotřeba.“ U daní z hlavy, které se také někdy nazývají paušální daně, představuje předmět zdanění osoba. Tento typ daní je historicky nejstarší a v současných daňových systémech se již téměř nepoužívá. Daň majetková se vybírá prostřednictvím poplatníka a v současnosti se uplatňuje pouze doplňkově. Důchodové daně, často označované jako daně z příjmů, se využívají jako ekonomický nástroj a jsou velmi důležité z hlediska redistribuce. Daně ze spotřeby tvoří součást ceny zboží a služeb a vybírají se prostřednictvím plátce. K takovým daním se mimo jiné řadí daň ekologická a blíží se k nim i daně z užívání. Daně ze spotřeby se také označují jako daně nepřímé. Základ daně Vančurová, Láchová (2010, s. 19) uvádějí, že: „Základ daně je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel.“ Sazba daně Sazba daně představuje algoritmus, podle kterého se ze základu daně stanoví daňová povinnost. Sazby daní se dělí podle druhu předmětu daně nebo podle poplatníka na sazby jednotné a diferencované. • Jednotné sazby – jsou stejné pro všechny typy a druhy předmětu daně, a to nezávisle na jeho kvalitě. • Diferencované sazby – liší se podle druhu předmětu daně, ale i podle daňového subjektu. Daně se mohou rozdělovat i podle typu základu daně. Zde existuje dvojí dělení, a to na sazby pevné a relativní. • Pevné sazby – se vztahují k objemové jednotce základu daně. • Relativní sazby – jsou vztaženy k peněžnímu vyjádření základu daně jako procentní podíl. Relativní sazby jde dále členit na lineární, kdy daň roste s růstem základu daně ve stejném poměru, a progresivní, které mají zpravidla podobu výpočtového algoritmu. (Vančurová, Láchová, 2010, s. 21-24) Zdaňovací období Zdaňovací období se definuje jako časový interval, za který se stanoví základ daně a výše daňové povinnosti. Jde o období, za které se daň hradí.

Teoretická část

13

Druhy daní v České republice Daně v České republice se diferencují na daně přímé a nepřímé. Do každé skupiny patří ještě několik dalších podskupin daní, což znázorňuje následující obrázek.

Obr. 1 Druhy daní v ČR Zdroj: Vančurová, Láchová (2010, s. 47–56), Zpracování: vlastní.

Nepřímé daně se liší od přímých tím, že se platí při každém nákupu zboží a služeb, kterými jsou tyto daně zatížené. Neplatí se tedy přímo státním institucím, ale celá cena se hradí prodávajícímu, který má povinnost tuto daň odvést státu. U přímých daní podává každý poplatník přímo na finančním úřadě daňové přiznání a daň obratem uhradí. (Švarcová, 2004, s. 220)

2.2 Daň z příjmů fyzických osob v České republice v letech 2005–2011 Zdaňovacím obdobím u fyzických osob je vždy kalendářní rok a poplatníky jsou všechny fyzické osoby. Podle Vančurové a Láchové (2010, s. 137–138) se mohou poplatníci DPFO rozdělit na daňové rezidenty a nerezidenty.

Teoretická část

14

• Rezident je fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky, nebo osoba, která sice nemá bydliště na území České republiky, ale zdržuje se na jejím území alespoň 183 dní. U rezidentů podléhají dani z příjmů fyzických osob jak příjmy z České republiky, tak příjmy ze zahraničí. • Nerezident není daňovým rezidentem a mezi daně z příjmů fyzických osob se řadí jen jeho příjmy ze zdrojů, které se vyskytují na území České republiky. 2.2.1

Předmět daně

Podle § 3 odst. 1 zákona o daních z příjmu (dále jen ZDP) jsou předmětem daně následující příjmy: • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), • příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7), • příjmy z kapitálového majetku (§ 8), • příjmy z pronájmu (§ 9), • ostatní příjmy (§ 10). Příjmy, které nejsou předmětem daně, vymezuje ZDP v § 3 odst. 4. Jedná se například o tyto příjmy: • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, • úvěry a půjčky, • příjmy z vypořádání společného jmění manželů. 2.2.2

Osvobození od daně

Od daně jsou osvobozeny příjmy, které se uvádí v ZDP v § 4 odst. 1. Jedná se o široký výčet příjmů, proto je níže výčet pouze několika daní, kterých se osvobození týká: • příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, • přijatá náhrada škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb, • dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, • stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředníků vysoké školy nebo veřejné výzkumné organizace, • příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti, • a mnohé další. Vzhledem k zaměření této bakalářské práce se její další část soustřeďuje výhradně na příjmy ze závislé činnosti, tedy § 6. 2.2.3

Příjmy ze závislé činnosti

Podle ZDP mezi tyto příjmy patří: • příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru,

Teoretická část

15

• příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, • odměny členů statutárních orgánů, • příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle příjmů uvedených výše. Tyto příjmy mohou být peněžní, nepeněžní, ale také pravidelné nebo jednorázové. Daňově osvobozené příjmy vztahující se k příjmům ze závislé činnosti v roce 2011 Obecné daňové osvobození se podle § 4 ZDP vztahuje například: • na nemocenské dávky, • na stipendia studujících poskytovaná z prostředků státního rozpočtu, • na dávky státní sociální podpory, • na dávky v nezaměstnanosti. Zejména následující příjmy zaměstnanců jsou dle § 6 odst. 9 ZDP osvobozeny od daně: • hodnota stravování nabízeného zaměstnancům jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, • hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění, • hodnota nepeněžních darů udělovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb, a to do výše až 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, • hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, • platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní pojištění nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem, případně jako příspěvek na pojistné. Následující schéma naznačuje, jak se vypočítá daň z příjmů FO ze závislé činnosti. Jde ale pouze o základní postup výpočtu, neboť v průběhu let se mnohé údaje a také postupy měnily. Existovaly různé sazby daně, ale také hodnoty odčitatelných položek, měnila se i výše možných uplatňovaných slev. Proto je třeba uvést postup výpočtu pro každý rok zvlášť a všechny tyto změny zohlednit. Pokud se zdaňují příjmy ze závislé činnosti, je nutné vědět, zda poplatník podepsal prohlášení k dani či nikoli a také jaká je výše jeho měsíčního příjmu. Od tohoto faktu se poté odvíjí celá řada okolností, které mají na výpočet daní vliv. Prohlášení k dani může poplatník podepsat pouze u jednoho plátce a musí jej podepsat do 30 dnů od nastoupení do zaměstnání. Tato práce předpokládá, že se jedná o peněžní tok příjmů pouze na území České republiky.

Teoretická část

16

Základní schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Tab. 1

Základní schéma výpočtu DPFO v roce 2011

zdanitelné příjmy ze závislé činnosti + povinné pojistné = základ daně - nezdanitelné části daně = základ daně „snížený“ = základ daně zaokrouhlený * sazba daně = daň před slevami - slevy na dani - daňová zvýhodnění = daň po slevách (případně daňový bonus) Zdroj: Jaroš (2011), Zpracování: vlastní.

Obr. 2 Schéma postupu zdanění příjmů ze závislé činnosti Zdroj: JAROŠ (2011, s. 27), Zpracování: vlastní.

Předchozí obrázek znázorňuje postup při zdanění příjmů ze závislé činnosti. V případě varianty 1 poplatník nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjmy nepřesahují 5000 Kč v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec nepodává daňové přiznání a nemůže uplatnit nezdanitelné částky základu daně. Jeho příjem je zdaněn formou srážkové daně. Tato srážka se provádí při výplatě a odvede ji plátce daně. Odvedením srážky je daň vypořádaná. Varianta 2 naznačuje případ, kdy poplatník nepodepsal prohlášení k dani, ale jeho měsíční příjmy jsou vyšší než 5000 Kč. V tomto případě se daň z příjmů FO ze závislé činnosti vybírá v průběhu roku zálohovou srážkou

Teoretická část

17

a zaměstnanec musí podat řádné daňové přiznání, ve kterém nemůže uplatnit daňové zvýhodnění. Srážka zálohy se obvykle provádí při zúčtování mzdy. Poslední varianta se zabývá případem, kdy poplatník prohlášení k dani podepsal. Jeho měsíční příjmy mohou být v libovolné výši. Daň se stejně jako u varianty 2 vybírá v průběhu roku zálohovou srážkou s tím, že zaměstnavatel buď provede tzv. roční zúčtování, nebo zaměstnanec podá řádné daňové přiznání, popřípadě se daňová povinnost považuje sražením záloh za splněnou. U této varianty se při výpočtu měsíční zálohy zohledňuje měsíční sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. (Jaroš, 2011, s. 28–29) 2.2.4

Vývoj sazby DPFO v letech 2005-2011

Sazba daně v průběhu let procházela mnohými změnami, prošla mnoha úpravami a vyvíjela se. Dříve se používalo progresivní zdanění příjmů, jak uvádí následující tabulka, teprve poté bylo zavedeno zdanění lineární. K této změně došlo v roce 2008, kdy byla stanovena jednotná sazba daně ve výši 15 %, která je platná dodnes. Zavedením lineární sazby daně se snižují náklady na administraci a zjednodušuje se výpočet daně. Tab. 2

Sazba daně z příjmů FO pro rok 2005

Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 0 109 200 218 400 331 200

109 200 218 400 331 200 a více

Daň z příjmů FO 2005

Ze základu přesahujícího (Kč)

15 % 20 % + 16 380 Kč 25 % + 38 220 Kč 32 % + 66 420 Kč

0 109 200 218 400 331 200

Zdroj: ZDP platný k 1. 1. 2005, Zpracování: vlastní. Tab. 3

Sazba daně z příjmů FO pro roky 2006 a 2007

Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 0 121 200 218 400 331 200

121 200 218 400 331 200 a více

Daň z příjmů FO 2006–2007

Ze základu přesahujícího (Kč)

12 % 19 % + 14 544 Kč 25 % + 33 012 Kč 32 % + 61 212 Kč

0 121 200 218 400 331 200

Zdroj: ZDP platný k 1. 1. 2006, Zpracování: vlastní.

2.2.5

Nezdanitelná část základu daně (§ 15 ZDP)

Podle zákona o daních z příjmu se jedná o položky, o které lze snížit základ daně. Hodnotu těchto položek lze odečíst, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v zákoně.

Teoretická část

18

Odpočty od základu daně: - dary na veřejně prospěšné účely, - úroky z úvěrů na bytové potřeby, - příspěvky na penzijní připojištění, - zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace, - úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. (Vančurová, Láchová, 2010, s. 157) 1. Dary na veřejně prospěšné účely Od základu daně si může plátce odečíst hodnotu darů poskytnutých na obecně prospěšné účely vymezené zákonem, a to v případě, že hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně. V případě bezpříspěvkového odběru krve jako daru pro zdravotnické účely je hodnota jednoho odběru vyčíslena na 2 000 Kč. Do roku 2008 platí, že hodnotu daru, který je možné odečíst od základu daně, může poplatník uplatnit, pokud dar poskytuje fyzickým nebo právnickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. Od roku 2009 existuje možnost odečítat také hodnotu darů poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. 2. Úroky z úvěrů na bytovou potřebu Od základu daně je možné odečíst částku úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky a také úroky z úvěrů na bytové potřeby. 3. Příspěvky na penzijní připojištění Další odčitatelnou položkou od základu daně je příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem mezi poplatníkem a penzijním fondem. V tomto případě může být odečten úhrn zaplacených příspěvků snížený o 6 000 Kč za rok. Maximální částka, kterou lze odečíst, činí 12 000 Kč za zdaňovací období. 4. Pojistné na soukromé životní pojištění V případě uplatnění tohoto odpočtu je nutné splnit následující podmínky: • výplata pojistného plnění musí být ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v době, kdy poplatník dosáhne věku 60 let, • je-li pojistná doba v rozmezí od 5 do 15 let, musí být v pojistné smlouvě pevně sjednaná částka pro případ dožití alespoň 40 000 Kč,

Teoretická část

19

• v případě pojistné doby přesahující 15 let musí být pojistná částka ve výši alespoň 70 000 Kč. Při splnění podmínek lze odečíst maximálně 12 000 Kč za zdaňovací období i v případě, že má poplatník uzavřených více smluv. 5. Zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace Částka, kterou lze odečíst, činí 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však 3 000 Kč za zdaňovací období. Musí jít ale o odborovou organizaci, která podle svých stanov hájí hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. 6. Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Od roku 2007 má plátce daně také možnost odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem. Odečíst lze maximálně 10 000 Kč, u poplatníka se zdravotním postižením 13 000 Kč a u poplatníka, který trpí těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč. 2.2.6

Slevy na dani

Do roku 2005 slevy na dani fakticky neexistovaly, byly zahrnuty pod termínem nezdanitelné části základu daně. O tyto částky se mohl snížit základ daně. V roce 2005 nebylo možné uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Toto zvýhodnění rušila novela č. 669/2004 Sb. pro rok 2005. Sleva na dítě, která s účinností od 1. 1. 2005 nahrazuje do té doby známou nezdanitelnou část základu daně na vyživované dítě, činí 6 000 Kč slevy z daně namísto dosavadních 25 560 Kč snížení základu daně. Slevu na manželku/manžela v letech 2005 – 2007 mohl uplatnit pouze poplatník, jehož manžel/manželka neměla roční příjmy vyšší než 38 040 Kč. Také v roce 2008 platí pro uplatnění slevy na manželku/manžela stejná podmínka jako pro předchozí roky. Od roku 2009 dochází ke změně slevy na manžela/manželku, a to ve výši jejich ročních příjmů. Tuto slevu lze uplatnit, pokud roční příjmy druhého z manželů nepřesáhly 68 000 Kč. Následující tabulka ukazuje, že v roce 2010 došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě, a to téměř o tisíc korun. Naopak se v roce 2011 snížila sleva na poplatníka. Zde jde pouze o přechodné období, neboť pro rok 2012 bude sleva na poplatníka opět dosahovat stejné výši jako v předchozích letech. Nárok na poskytnutí slevy musí poplatník plátci prokázat příslušným dokladem. Pokud uplatňuje slevu na dani na manželku/manžela, pak musí předložit doklad prokazující totožnost manželky/manžela. Tento doklad předkládá plátci v ročním zúčtování, poněvadž slevu na manželku si měsíčně poplatník uplatnit nemůže. Poplatník se musí prokázat průkazem ZTP/P, je-li jeho držitelem, a tím dokázat, že má nárok na slevu. Dále má povinnost doložit doklad o potvrzení o studiu v případě, že poplatník je student, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, a chce tuto slevu uplatnit. Pokud chce plátce využít slevu na dítě, pak musí předložit úřední doklad potvrzující totožnost dítěte.

Teoretická část Tab. 4

20

Roční slevy na dani z příjmů pro roky 2005–2011

Druh slevy

2005

2006

2007

2008 2009

2010

2011

na poplatníka

38 040

7 200

7 200

24 840

24 840

23 640

na invaliditu 1. a 2. stupně

7 140

1 500

1 500

2 520

2 520

2 520

na invaliditu 3. stupně

14 280

3 000

3 000

5 040

5 040

5 040

držitel průkazky ZTP/P

50 040

9 600

9 600

16 140

16 140

16 140

pro studenta

11 400

2 400

2 400

4 020

4 020

4 020

na manželku

21 720

4 200

4 200

24 840

24 840

24 840

daň. zvýhodnění na vyživované dítě

6 000

6 000

6 000

10 680

11 604

11 604

Zdroj: ZDP a Dušek (2011, s. 172), Zpracování: vlastní. Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny v Kč.

2.2.7

Společné zdanění manželů

Výpočet daně ze společného základu daně zavedl § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je možné ho využít od počátku zdaňovacího období za rok 2005. V období, které tato práce sleduje, je možné společné zdanění manželů uplatnit pouze v letech 2005, 2006 a 2007. Od 1. 1. 2008 došlo totiž ke zrušení § 13a ZDP, ve které se nachází výpočet daně ze společného základu daně manželů. Nutnou podmínkou pro uplatnění společného zdanění je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Společné zdanění mohou uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které by byly předmětem daně podle ZDP. Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění, tj. poprvé dne 31. prosince 2005. (§ 13a ZDP) Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí v tzv. „volném vztahu“. Tento paragraf ZDP se na ně nevztahuje, protože spolu neuzavřeli sňatek a jsou pouze druhem a družkou. „Společným základem daně je součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 u obou manželů. Dílčí základy u obou manželů se upraví a vznikne společný základ daně, který se sníží o nezdanitelné části základu daně pro oba manžele. Nezdanitelné části základu daně může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.“ (§ 13a ZDP)

Teoretická část

21

Společné zdanění manželů za zdaňovací období nelze uplatnit, jestliže alespoň jeden z manželů má za toto období: • stanovenou daň paušální částkou, • má povinnost stanovit minimální základ daně, • rozděluje příjmy na spolupracující osoby nebo na více zdaňovacích období, • uplatňuje slevu na dani z titulu investiční pobídky, • má povinnost uplatnit postup pro poplatníka, který je v konkurzu. (§ 13a ZDP) V případě, že se manželé rozhodnou uplatnit společné zdanění, podává každý z nich vlastní daňové přiznání, které oba manželé předkládají ve stejné lhůtě. V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele (dílčí základy daně a nezdanitelné částky) a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které se vypočítá celková daň. „Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně změnit na klasický způsob, tj. na způsob kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní.“ (Česká daňová správa, 2006) Výhoda společného zdanění manželů se přímo úměrně zvyšuje s výší rozdílu v příjmech obou partnerů. Největší výhody získají ty rodiny, v nichž nemá jeden z manželů žádný příjem. Například pokud muž vydělává peníze a žena není zaměstnaná nebo je na rodičovské dovolené. Příklad společného zdanění manželů: Manželé Novákovi mají 2 děti, které s nimi žijí ve společné domácnosti. Pan Novák pracuje v prosperující firmě a je celkem dobře finančně ohodnocen. Paní Nováková nemá žádné příjmy, je nezaměstnaná. Roční příjmy pana Nováka činí 480 000 Kč. Daňové zvýhodnění vždy uplatňuje pan Novák. Jaké bude zdanění příjmů manželů Novákových v roce 2007, jestliže využijí společného zdanění manželů? A jak velké bude zdanění příjmů pana Nováka v případě, že společného zdanění manželů nevyužijí? Při uplatnění společného zdanění manželů, jak znázorňuje následující tabulka, se základ daně pana Nováka sníží na polovinu a druhou polovinu bude zdaňovat paní Nováková. Ta může uplatnit slevu na poplatníka, i když nemá žádné vlastní příjmy. Další výhodou společného zdanění je skutečnost, že tím, že se příjmy pana Nováka rozdělí na dvě části, tak zároveň klesnou z nejvyššího daňového pásma do nižšího. Tím se sníží sazba daně z 32 % na 19 %. Pokud by se manželé Novákovi nerozhodli pro společné zdanění příjmů a zdaňoval by je pouze pan Novák, tak by na dani zaplatil o 33 996 Kč více.

Teoretická část Tab. 5

22

Společné zdanění manželů v roce 2007

společné zdanění pan Novák úhrn příjmů sociální pojištění základ daně daň sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách celková daň na domácnost

480 000 Kč - 60 000 Kč 210 000 Kč 31 416 Kč - 7 200 Kč - 4 200 Kč - 12 000 Kč 8 016 Kč

paní Nováková 0 Kč 210 000 Kč 31 416 Kč - 7 200 Kč 24 216 Kč 32 232 Kč

bez spol. zdanění pan Novák 480 000 Kč - 60 000 Kč 420 000 Kč 89 628 Kč - 7 200 Kč - 4 200 Kč - 12 000 Kč 66 228 Kč 66 228 Kč

Zdroj i zpracování: vlastní.

2.2.8

Výpočet daňového bonusu

Postupuje se podle následujícího schématu: daň před slevami - slevy na dani (bez slevy na dítě) = daň po slevách - daňové zvýhodnění na dítě = daňová povinnost nebo daňový bonus (Vančurová, Láchová, 2010, s. 168) V případě, že vypočítaná částka daně snížená o slevy je nižší než částka, kterou poplatník uplatňuje jako slevu na dítě, vzniká daňový bonus. Pokud tato situace nastane, tak má poplatník právo žádat stát, aby mu rozdíl mezi částkami doplatil. Je-li částka daně po slevách, ale před uplatněním daňového zvýhodnění záporná, pak se pro další výpočty vychází z částky 0 Kč. O daňový bonus může poplatník požádat, pokud jeho hrubé příjmy za rok dosahují alespoň šestinásobku minimální mzdy. Daňový bonus pro roky 2005– 2007 povinně činí minimálně 100 Kč a maximálně 30 000 Kč. Pro roky 2008– 2011 musí jeho výše dosahovat minimálně 100 Kč a maximálně 52 200 Kč, aby byl vyplacen. Poplatník má nárok na měsíční daňový bonus v případě, že jeho hrubé příjmy jsou alespoň ve výši poloviny minimální mzdy. Měsíční daňový bonus se musí pohybovat ve výši minimálně 50 Kč a maximálně 2 500 Kč pro roky 2005– 2007. Od roku 2008 platí, že minimální výše měsíčního bonusu musí být 50 Kč a maximální 4 350 Kč. (ZDP 2005–2011) 2.2.9

Daňové přiznání

U daně z příjmů fyzických osob se jedná o přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zákon rozlišuje, kdy je poplatníkovi uložena povinnost podat daňové přiznání a kdy nikoli.

Teoretická část

23

Podle Vybíhala (2009, s. 62) je „daňové přiznání povinen podat poplatník, • který je nerezidentem a uplatňuje slevu na dani, • kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti, anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zaúčtovány plátcem daně v jeho prospěch. Daňové přiznání není povinen podat poplatník: • který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků pouze od jednoho anebo postupně od více plátců a nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč ročně (do tohoto limitu se nezapočítávají příjmy osvobozené a příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně), • který má roční příjmy, které nepřevyšují 15 000 Kč, a přitom nevykázal daňovou ztrátu (pokud by daňovou ztrátu vykazoval, daňové přiznání musí podat, i když má příjmy nižší než 15 000 Kč), • kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou vyjmuty za zdanění.“ Daňové přiznání je poplatník povinen podat nejpozději do tří měsíců od konce zdaňovacího období. U fyzických osob zdaňovacímu období odpovídá kalendářní rok. Tento termín pro podání přiznání k dani je základní, existují však také případy, kdy je tento termín stanoven za určitých podmínek jinak. Termín pro podání daňového přiznání se prodlužuje na dobu šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud poplatníkovi daňové přiznání zpracuje daňový poradce nebo pokud má poplatník povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Termín pro podání daňového přiznání je závazný, odvíjí se od něj zálohové období. (Vybíhal, 2009, s. 65) U daní z příjmů rozlišujeme tři typy daňového přiznání: • řádné, • opravné, • dodatečné. Řádné daňové přiznání podle Vybíhala (2009, s. 66–67) podává poplatník, kterému vznikla daňová povinnost v termínu pro podání daňového přiznání. Opravné daňové přiznání se předkládá ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, pokud poplatník zjistí, že v řádném daňovém přiznání uvedl jiné informace, než měl. Poté, co podá opravné přiznání, se k předchozímu přiznání nepřihlíží. A dodatečné daňové přiznání se odevzdává po uplynutí lhůty k podání přiznání, pokud poplatník zjistí, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než je jeho poslední známá daňová povinnost.

Teoretická část

24

2.2.10 Placení daně Daň z příjmů se vybírá dvěma způsoby: • jednorázově, • zálohově. Vybíhal (2009, s. 67) uvádí, že jednorázově se daň z příjmů platí tehdy, pokud ze zákona neexistuje povinnost platit zálohy na daň. Daň je vybírána: • srážkou podle zvláštní sazby daně, • na základě podání daňového přiznání ve stanoveném termínu bez povinnosti platit zálohy na daň. Tab. 6

Zálohy

PZDP PZDP ≤ 30 000 Kč 30 000 Kč < PZDP ≤ 150 000 Kč

PZDP > 150 000 Kč

Periodicita záloh Termíny splatnosti záloh neplatí se pololetní

15. den 6. měsíce ZO 15. den 12. měsíce ZO

čtvrtletní

15. den 3. měsíce ZO 15. den 6. měsíce ZO 15. den 9. měsíce ZO 15. den 12. měsíce ZO

Zdroj: Jaroš (2011, s. 19–20).

Zálohově se daň platí v průběhu zálohového období, což je od 1. dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Pro stanovení výše záloh a také periodicity placení se vychází z poslední známé daňové povinnosti. (Jaroš, 2011, s. 19) Jak vyplývá z tabulky 6, zálohy na daň neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost je nižší než 30 000 Kč. Pololetní zálohy se hradí v termínech uvedených v tabulce ve výši 40 % PZDP. Zálohy čtvrtletní se platí také ve stanovených termínech ve výši jedné čtvrtiny PZDP. (Jaroš, 2011, s. 19– 20) Tabulka 7 názorně ukazuje, jakým způsobem se vypočítá záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti u hlavního zaměstnavatele. Jedná se o zaměstnavatele, u kterého poplatník podepsal Prohlášení k dani, proto také může uplatňovat u záloh slevy na dani.

Teoretická část Tab. 7

25

Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti u hlavního zaměstnavatele

zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc - příjmy vyňaté - příjmy osvobozené od daně = HRUBÁ MZDA + pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnavatelem + pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy * sazba daně = základní částka zálohy na daň - slevy na dani = ZÁLOHA NA DAŇ (nebo daňový bonus) Zdroj: Vančurová, Láchová (2010, s. 172).

Pro výpočet zálohy se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Od vypočítané základní částky zálohy na daň má poplatník možnost odečíst slevy kromě slevy na manžela/manželku a rovněž je možné uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je možné dosáhnout daňového bonusu. Ten nelze získat v případě, že částka zálohy na daň po odečtení slev bude záporná. V takovém případě se zálohy neplatí a vzniká daňový bonus. „Daňový bonus je zaměstnavatel povinen poplatníkovi vyplatit, respektive připočítat k čisté mzdě. To však platí, jen když hrubá mzda poplatníka za příslušný kalendářní měsíc je rovna alespoň polovině minimální mzdy.“ (Vančurová, Láchová, 2010, s. 173) Existuje 5 způsobů placení daně. V České republice se však používají pouze tři z nich. Daň lze zaplatit: • bezhotovostním převodem, • v hotovosti, • přeplatkem na jiné dani. Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. V případě, že tento termín není dodržen, hrozí poplatníkovi sankce v podobě pokuty, úroků z prodlení či zvýšení daně. 2.2.11

Roční zúčtování dle podmínek v roce 2011

„Roční zúčtování znamená vypořádání celoroční daňové povinnosti z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které za podmínek daných zákonem provádí zaměstnavatel svému zaměstnanci.“ (Pelech, 2011, str. 30)

Teoretická část

26

Zaměstnanec má právo požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ale této možnosti nemusí využít. Podmínky pro provedení ročního zúčtování splňuje ten zaměstnanec, který nemá ze zákona povinnost podat daňové přiznání. V případě, že o roční zúčtování nepožádá, se jeho celoroční daňová povinnost pokládá za splněnou sraženými zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, které postupně platí v průběhu kalendářního roku. Jestliže zaměstnanec o roční zúčtování požádá, zaměstnavatel musí toto zúčtování provést. Pelech uvádí několik možností, které má zaměstnanec po skončení roku: • pokud musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pak nesmí žádat o roční zúčtování, • v případě, že daňové přiznání nepodává, pak o roční zúčtování žádat může a zde má 3 možnosti: o o roční zúčtování nepožádá, neboť sám chce podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, o o provedení ročního zúčtování zaměstnavatele požádá, o o provedení ročního zúčtování zaměstnavatele nepožádá a jeho daňová povinnost se považuje na splněnou sraženými měsíčními zálohami na daň v průběhu roku. „Zaměstnanec musí o provedení ročního zúčtování požádat ve lhůtě nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku. O toto zúčtování může žádat pouze zaměstnanec, nesmí o to žádat rodinný příslušník zaměstnance, a to ani na základě plné moci.“ (Pelech, 2011, str. 31)

2.3 Systém sociálního pojištění v České republice.

Obr. 3 Systém sociálního pojištění v České republice Zdroj: Vančurová, Láchová (2010, s. 186).

Teoretická část

27

Vančurová a Láchová (2010, s. 186) uvádějí, že sociální pojištění se v České republice skládá z několika subsystémů. První subsystém tvoří veřejné zdravotní pojištění, které slouží k financování zdravotní péče a všech výdajů s ní spojených. Druhý subsystém představuje sociální zabezpečení, do kterého spadá důchodové pojištění a nemocenské pojištění. Důchodové pojištění, které je z hlediska potřeby finančních prostředků nejvýznamnější, pomáhá v případě trvalé nebo dlouhodobé neschopnosti pracovat. Nemocenské pojištění finančně přispívá osobám, které jsou nemocné nebo mají úraz, a proto se stávají krátkodobě neschopni výdělečné činnosti. Z tohoto pojištění jim jsou nahrazeny chybějící příjmy. Posledním subsystémem je státní politika zaměstnanosti. Následující obrázek znázorňuje dělení sociálního pojištění a vzájemnou provázanost mezi subsystémy. 2.3.1 Výběr pojistného Pojistné, které se vybere z veřejného zdravotního pojištění, tvoří příjmem zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny si pojistné mezi sebou rozdělí přes fond, který byl zřízen za tímto účelem. Pojistné se sociálního zabezpečení plyne do státního rozpočtu. (Vančurová, Láchová, 2010, s. 187) Každý subjekt má stanoveno, jakou procentní částkou ze svého vyměřovacího základu musí přispívat a do jaké složky jsou tyto příspěvky odváděny. U jednotlivých subjektů se tyto podmínky mění, z čehož plyne závěr, že každý subjekt se podílí jinou mírou na sociálním pojištění. 2.3.2 Sazby sociálního a zdravotního pojištění V České republice existují různé sazby pro zdravotní pojištění a pro sociální pojištění. Dále se také rozlišuje to, zda pojištění hradí zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Podle toho se odvíjí výše sazeb. Sociální a zdravotní pojištění hradí i osoby samostatně výdělečně činné, státní pojištěnci a vztahuje se i na osoby bez zdanitelných příjmů. V práci budou dále rozvíjeny jen případy, které se týkají zaměstnanců a zaměstnavatelů. Tab. 8

Sazby sociálního pojištění

Osoba

2005–2008

2009–2010

2011

Zaměstnanec

8%

6,5 %

6,5 %

Zaměstnavatel

26 %

25 %

25 %, 26 %*

Zdroj: Dušek (2011, s. 183).

* „Zaměstnavatelé od 1. 1. 2011 si mohou podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o pojistném sami stanovit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (celkem ve výši 26 %) a nadále podle ustanovení § 9 odst. 2 odečítají z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za

Teoretická část

28

dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce, pokud splňují podmínku, že jejich průměrný počet zaměstnanců je menší než 26 zaměstnanců a tuto skutečnost písemně oznámili místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.“ (Česká správa sociálního zabezpečení, 2011) Tab. 9

Sazby zdravotního pojištění

Osoba

2005–2008

2009–2010

2011

Zaměstnanec

4,5 %

4,5 %

4,5 %

Zaměstnavatel

9%

9%

9%

Zdroj: Dušek (2011, s. 183).

Pro aplikaci těchto sazeb je nutné znát vyměřovací základ. Jak uvádí Vančurová a Láchová (2010, s. 192), jedná se o ekvivalent základu daně. Vyměřovací základ se pohybuje pouze v určitém intervalu. Je stanovena jeho nejvyšší i nejnižší hranice. V tomto systému jsou znevýhodněny osoby s příjmy nižšími, než je vyměřovací základ, neboť u nich se výše pojistného bude počítat z minimálního vyměřovacího základu, to znamená z příjmů, kterých nedosáhly. Naopak existuje zvýhodnění pro osoby, které dosahují příjmů vyšších než maximální vyměřovací základ. Tab. 10

Vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění

Rok

Maximální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ

2005

486 000 Kč

7 185 Kč

2006

486 000 Kč

7 570 Kč, 7 955 Kč*

2007

486 000 Kč

8 000 Kč

2008

1 034 880 Kč

8 000 Kč

2009

1 130 640 Kč

8 000 Kč

2010

1 707 048 Kč

8 000 Kč

2011

1 781 280 Kč

8 000 Kč

Zdroj: Dušek (2011, s. 184–185). * platí od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2006

Do roku 2007 byl pevně stanoven maximální vyměřovací základ. Od roku 2008 se počítá z průměrné mzdy. Do roku 2009 se jednalo o 48násobek průměrné mzdy a od roku 2010 se výše změnila na 72násobek průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ se rovná minimální mzdě a stanovuje se pouze u veřejného zdravotního pojištění. (Dušek, 2011, s. 184–185)

Teoretická část

29

2.3.3 Účast zaměstnanců na sociálním a zdravotním pojištění Podle Vančurové a Láchové (2010, s. 195) je zaměstnancem ten, kdo má příjmy ze zaměstnání. V tomto případě se za příjmy ze zaměstnání nepovažují příjmy, které plynou z dohody o provedení práce, a příjmy ze zaměstnání malého rozsahu. Což je zaměstnání ojedinělé, ze kterého plynou příjmy nižší než 2 000 Kč za kalendářní měsíc. Z těchto příjmů se nevybírá sociální pojištění. Tab. 11 přehledně zpracovává případy, kdy se platí či neplatí pojištění z příjmů ze zaměstnání. Z tabulky je patrné, že zcela bez pojistného jsou příjmy plynoucí z dohody o provedení práce a ze zaměstnání malého rozsahu. Naopak všechny typy pojistného se musí platit z příjmů plynoucích z pracovního poměru a z dohody o provedení pracovní činnosti. Vyměřovací základ u zaměstnance se odvozuje z hrubého příjmu ze zaměstnání. Jde o součet příjmů, které zaměstnanci zúčtuje zaměstnavatel. Přičemž zaměstnavatel je definován jako osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. (Vančurová, Láchová, 2010, s. 197)

Tab. 11

Příjmy ze zaměstnání

Typ příjmu

Všeobecné zdravotní pojištění

Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Pracovní poměr

ANO

ANO

ANO

Dohoda o provedení práce

NE

NE

NE

Dohoda o pracovní činnosti

ANO

ANO

ANO

Zaměstnání malého rozsahu

NE

NE

NE

Odměna za práci kapitálového zaměstnance

ANO

NE

ANO*

Tantiéma

ANO

NE

NE

Funkční požitek

ANO

NĚKDY

NĚKDY

Zdroj: Vančurová, Láchová (2010, s. 196). * převýší-li hranici 25 % průměrné mzdy

Teoretická část

30

2.4 Změny pro rok 2012 2.4.1 Změny týkající se daní z příjmů fyzických osob V zákoně o daních z příjmů (ZDP) dochází k 1. 1. 2012 k řadě dílčích změn obsažených v novelizacích provedených těmito zákony: 1) č. 346/2010 Sb. – tato „velká“ novela ZDP účinná jako celek od 1. 1. 2011 vrací pro rok 2012 výši slevy na poplatníka na úroveň platnou pro rok 2010, tedy na 24 840 Kč (pro rok 2011 byla přechodně snížena na 23 640 Kč), 2) tzv. sazbovou novelou DPH č. 370/2011 Sb. - zvýšení daňového zvýhodnění na dítě o 1 800 Kč (z 11 604 na 13 404 Kč), tj. o 150 Kč měsíčně, a zvýšení maximální výše daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč (roční strop daňového zvýhodnění na děti). Maximální výše měsíčního daňového bonusu se zvyšuje z částky 4 350 Kč na 5 025 Kč (což je měsíční strop daňového zvýhodnění na děti), 3) č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením - legislativně technická změna ZDP v použití výrazu pro průkaz ZTP/P, 4) č. 353/2011 Sb. – důsledkem této „opravné“ novely zákona o stavebním spoření je zdanění úroků ze stavebního spoření daní z příjmů fyzických osob. Stejně jako pro roky předchozí také pro rok 2012 zůstává v platnosti tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“ (Běhounek, 2011) 2.4.2

Změny v sociálním pojištění

1. Změny ve zdravotním pojištění Zvýšené minimum „Vyhláška č. 286/2011 ze září 2011 stanovila nový přepočítací koeficient (1,0249), který v kombinaci s všeobecným vyměřovacím základem pro rok 2012 ve výši 24 526 Kč určuje novou výši průměrné mzdy. Ta tak nově činí 25 137 Kč a krom jiného ovlivní i výši minimální zálohy na zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ, ze kterého se minimální záloha odvozuje, pro rok 2012 odpovídá částce 12 568,5 Kč. Po zaokrouhlení tedy dostaneme novou výši nejnižší platby 1 697 Kč, kterou budete muset od ledna poukazovat na účet zdravotní pojišťovny.“ (Klimánková, 2011) Maximální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ bude stejný jako v roce 2011, a to ve výši 72násobku průměrné mzdy. Po přepočítání dojdeme k číslu 1 809 864 Kč, což je maximální základ pro rok 2012. Z toho vyplývá, že maximální měsíční vyměřovací základ je ve výši 150 822 Kč a maximální záloha je 20 361 Kč.

Teoretická část

31

Osoby, na které se pojistné vztahuje Nově dochází k rozšíření okruhu pojištěných osob (např. o společníky a jednatele s.r.o., prokuristy, členy kolektivních orgánů právnických osob, likvidátory, zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce). Pro zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce se pojištění vztahuje pouze v případě, že jejich příjmy budou vyšší než 10 000 Kč. Změna zdravotní pojišťovny Od 1. 12. 2011 platí, že zdravotní pojišťovnu lze změnit jen jednou ročně, a to pouze k 1. 1. kalendářního roku. Přihlášku ke změně je nutné podat zdravotní pojišťovně minimálně 6 měsíců před datem změny. Další novinky „Nově bude stát platit pojistné za osobu na rodičovské, ať je to matka či otec dítěte. Také dojde k prodloužení lhůty práva na vrácení přeplatku na pojistném, stejně jako práva pojišťovny předepsat dlužné pojistné. Do konce roku 2011 platila pětiletá promlčecí lhůta, od ledna 2012 se tento termín zdvojnásobí na 10 let. Ale pouze na přeplatky či nedoplatky, na které vznikne právo od 1. 1. 2012.“ (Klimánková, 2011) 2. Změny v sociálním pojištění Tab. 12

Sazby sociálního pojištění platné pro rok 2012

Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Celkem

Zaměstnanci

Zaměstnavatelé

0,0 %

2,3 %

6,5 %

21,5 %

0,0 %

1,2 %

6,5 %

25,0 %

Zdroj: www.mpsv.cz/cs/7, Zpracování: vlastní

U zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají méně než 26 zaměstnanců, platí také pro rok 2012 zvýšená sazba 3,3 % u nemocenského pojištění, kterou si mohou dobrovolně zvolit. Celková sazba u těchto zaměstnavatelů činí 26 %. Zaměstnanci odvádějí sociální pojištění ve výši 6,5 % z hrubé mzdy. „Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, jehož minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem) je stanovena na 2 000 Kč. Tato částka se od 1. 1. 2012 zvyšuje o 500 Kč na částku 2 500 Kč.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012) Během roku 2011 se velmi často mluvilo o daňové reformě, která měla vstoupit v platnost již od roku 2013, ale zatím se zdá, že její účinnost bude odložena na

Teoretická část

32

rok 2014. Odložení daňové reformy souvisí s provázaností s novým občanským zákoníkem, který vstoupí v platnost právě od roku 2014. Daňová reforma byla v roce 2011 schválena, nové zákony již platí, ale nabudou účinnosti až od roku 2014. Výjimkou by měl být nový způsob zdanění hazardu, který by měl vstoupit v platnost dříve. Hlavní změny, které reforma přinese: • Zrušení superhrubé mzdy, • zvýšení sazby daně z příjmů – zvýší se z 15 % na 19 %, ale bude se počítat z hrubé mzdy, • zvýší se sleva na poplatníka – plánovaná částka slevy na poplatníka je 27 840 Kč za rok, což po přepočtu tvoří 2 320 Kč měsíčně, • zvýší se daňové zvýhodnění na děti o 1 800 Kč ročně, • zvýší se sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem, a to ze současných 4,5 % na 6,5 %. Začátkem dubna 2012 se objevují nové informace, které nasvědčují tomu, že s největší pravděpodobností bude od roku 2014 zavedena 20% daň z příjmů z hrubé mzdy místo plánované sazby daně ve výši 19 %. Také byly zveřejněny informace o zavedení druhé sazby daně pro vysokopříjmové skupiny, a to ve výši 27 %, ale pouze dočasně.

Praktická část

33

3 Praktická část Praktická část sleduje změny sazby daně z příjmů v průběhu let 2005 až 2011 na pěti modelových případech zaměstnance (FO) bez přihlédnutí k vlivu inflace. Vliv inflace je důležitý parametr, který bychom měli brát v úvahu, nicméně pro účely této práce jsem se zaměřila pouze na čisté srovnání změn v daňových zákonech, bez zohlednění jakýchkoli okolních vlivů. Vyústěním práce je analýza a zhodnocení vývoje v průběhu sledovaných let. Na konci praktické práce uvedu také modelový příklad pro rok 2012. Modelové případy použité pro tuto práci: 1. situace: Poplatník žije sám, nemá rodinu. 2. situace: Poplatník má manželku, na kterou uplatňuje slevu. 3. situace: Poplatník žije s manželkou a dvěma dětmi, na které uplatňuje slevu. 4. situace: Poplatník žije s manželkou, která je nezaměstnaná, proto na ni může uplatňovat slevu, a s dvěma dětmi, na které uplatňuje slevu také. Doplňující informace k poplatníkovi: Poplatník, který je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, pobírá každý měsíc příjmy ve výši průměrné mzdy. Tento poplatník podepsal u plátce daně prohlášení k dani a ve stanovené lhůtě požádal o roční zúčtování daně. V průběhu roku poplatník neplatil žádné zálohy na dani, ani nemá nárok na jiné slevy, než je uvedeno výše. Sleva, která může být uplatněna, je pouze sleva na poplatníka. Jak jsem již uvedla v úvodu praktické části, pro zjednodušení výpočtu vycházím z předpokladu, že průměrná hrubá mzda je po celou sledovanou dobu stejná, a to ve výši 25 000 Kč za měsíc. Neberu tedy v úvahu vliv inflace ani jiné vlivy, což umožní lépe interpretovat změny, které se v průběhu let odehrály. Dalším příkladem, který je v práci znázorněn, je situace poplatníka s měsíční hrubou mzdou ve výši 50 000 Kč, který žije sám. Tento příklad se v práci objevuje pod označením situace 5 a do práce byl přidán z důvodu srovnání poplatníků s „průměrnými“ příjmy a poplatníků s „vyššími“ příjmy. Po zavedení takového poplatníka bude možné vyvodit lepší závěr z pohledu superhrubé mzdy, co se po jejím zavedení změnilo a zda poplatníkům přinesla příznivější podmínky či nikoli. Abychom byli schopni provést srovnání v jednotlivých letech, vypočteme nejprve čistou roční mzdu a výši daňové povinnosti či daňového bonusu za daný rok.

3.1 ROK 2005 Pro výpočet příkladu v tomto roce se musí postupovat podle schématu zobrazeného v tabulce 13. Tímto způsobem je možné vypočítat daňovou povinnost poplatníka v jednotlivých situacích.

Praktická část Tab. 13

34

Výpočet daňové povinnosti v roce 2005

zdanitelné příjmy ze závislé činnosti - povinné pojistné hrazené zaměstnancem = základ daně - nezdanitelné části daně = základ daně „snížený“, zaokrouhlený * * sazba daně = daň před slevami - slevy na dani - daňová zvýhodnění = daň po slevách (případně daňový bonus) Zdroj: ZDP platný k 1. 1. 2005, zpracování: vlastní. * Základ daně se při ročním zúčtování u fyzických osob zaokrouhluje na sto koruny dolů.

Pro výpočet čisté mzdy v roce 2005 je nutné použít následující postup: hrubá mzda - povinné pojistné - daň z příjmů = čistá mzda V roce 2005 měl největší daňové výhody poplatník, který mohl uplatnit slevu na děti a také na manželku, což vyplývá z přílohy 1. V tomto roce lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě jako slevu na dani, nikoliv však jako snížení základu daně, jak tomu bylo možné v letech předchozích. Skutečnost, zda má poplatník děti nebo ne, je důležitá, neboť od toho se odvíjí výše daňové povinnosti. Roční čistá mzda za rok 2005 dosahovala v každé situaci jiné výše, jak je vidět v příloze 2. V roce 2005 obdrželi nejvyšší čistou mzdu poplatníci, kteří mají manželku, na kterou uplatňují slevu, a dvě děti, na které lze slevu uplatnit taktéž. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2005 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 105 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 37 500 Kč. Porovnání poplatníků, kteří se nacházejí ve stejné životní situaci, tedy žijí sami, pouze výše jejich příjmů se liší, zobrazuje příloha 3. Poplatník v situaci 5 pobírá

Praktická část

35

dvojnásobné příjmy oproti poplatníkovi v situaci 1. Výpočet ukazuje, že ačkoli příjmy druhého poplatníka jsou dvojnásobné, tak na dani nezaplatí dvojnásobnou částku, jak by se dalo mylně předpokládat, ale částku daleko vyšší. Důvodem je výše odčitatelných položek, která je u obou poplatníků stejná, ale u poplatníka s nižšími příjmy zabírá více procent z částky daně. Proto vysokopříjmoví poplatníci zaplatí na daních více. V případě srovnání čisté roční mzdy vyplývá zcela logický závěr, že poplatník s vyššími příjmy dosahuje vyšší čisté roční mzdy. I zde je možné si povšimnout, že ačkoli jeho příjmy jsou dvojnásobné, tak mzda nedosahuje dvojnásobné výše. Tabulka s podrobnými propočty je uvedena v příloze 4. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2005 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 210 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 75 000 Kč.

3.2 ROK 2006 Postup pro výpočet daňové povinnosti a také čisté roční mzdy v roce 2006 je stejný jako v roce 2005. Dochází pouze ke změně sazby daně a výše slevových položek. I v tomto případě je vyžadován postup dle schématu uvedeného v tabulce 13. Nejvyšší čisté roční mzdy dosáhl poplatník v situaci 4, tedy ten, který uplatňuje slevu jak na manželku, tak na děti. Naopak nejnižší mzdu pobírá poplatník, který žije sám. Ve srovnání s rokem 2005 je čistá mzda vyšší, což zapříčinila právě změna v sazbách daně. Podrobné propočty obsahuje příloha 5. V roce 2006 nejvíce profitoval poplatník, který má manželku, na kterou může uplatňovat slevu, a také dvě děti, což je jasně vidět z přílohy 6. Na ně může uplatnit daňové zvýhodnění a díky tomu se mu sníží daňová povinnost. Naopak v nejméně výhodné situaci se ocitá poplatník, který žije sám. Z porovnání s rokem 2005 plyne, že změna výše slevových částek měla pozitivní vliv na všechny poplatníky. Jejich daňová povinnost klesla, a to ve všech uvažovaných situacích. Toto snížení také způsobila změna sazby daní. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2006 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 105 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %.

Praktická část

36

Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 37 500 Kč. V roce 2006 je rozdíl mezi výší daňové povinnosti obou poplatníků znatelný, to je možné vyčíst z přílohy 7. Poplatník s vyššími příjmy na daních zaplatí více než třikrát vyšší částku než poplatník, který dosahuje příjmů průměrných. Znázornění rozdílů ve výši čisté roční mzdy je zobrazeno v příloze 8. V porovnání s rokem předchozím se mzda zvýšila u obou poplatníků. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2006 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 210 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 75 000 Kč.

3.3 ROK 2007 Pro rok 2007 se použije stejný postup jako v předchozích dvou letech. A to jak pro výpočet daňové povinnosti poplatníka, tak pro výpočet čisté mzdy. Zde stojí za povšimnutí fakt, že výsledky příkladu z roku 2006 a 2007 jsou totožné. Tato shoda nastala, jelikož v těchto dvou letech se neměnily sazby daně ani výše slevových položek. Proto také výše daňové povinnosti a také čistá mzda zůstávají zcela identické, což také dokládají výpočty uvedené v přílohách 9–12. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2007 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 105 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 37 500 Kč. Sociální a zdravotní pojištění poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2007 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 210 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 75 000 Kč.

Praktická část

37

3.4 ROK 2008 Pro řešení příkladu v letech 2008–2011 je naprosto klíčové užití schématu uvedeného v následující tabulce. Podle něj lze vypočítat daňovou povinnost poplatníka v uvedených letech, případně daňový bonus. V případě výpočtu čisté roční mzdy se použije stejné schéma, které bylo použito doposud. Podle něj bude práce i nadále zpracována. Tab. 14

Výpočet daňové povinnosti v letech 2008–2011

zdanitelné příjmy ze závislé činnosti + povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem = základ daně (superhrubá mzda) - nezdanitelné části daně = základ daně „snížený“, zaokrouhlený * * sazba daně = daň před slevami - slevy na dani - daňová zvýhodnění = daň po slevách (případně daňový bonus) Zdroj: ZDP 2008–2011, zpracování: vlastní. * Základ daně se při ročním zúčtování u fyzických osob zaokrouhluje na sto koruny dolů.

Od roku 2008 byla zavedena tzv. superhrubá mzda. Jedná se o hrubou mzdu navýšenou o sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel. Také došlo ke změně výpočtu daňové povinnosti. Rozdíl je v tom, že povinné pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, se přičítá k ročním příjmům. V minulých letech se povinné pojistné od ročních příjmů odečítalo, avšak tento případ se týkal povinného pojistného hrazeného zaměstnancem. Po zavedení superhrubé mzdy se čistá roční mzda zvýšila, a to pro poplatníky ve všech situacích, vyplývá to z výpočtů zachycených v příloze 13. Pro poplatníky, kteří žijí sami, je zvýšení pouze nepatrné. Větší rozdíl ve výši čisté mzdy nastává u ostatních poplatníků. V takových případech dosahuje čistá roční mzda o více než 10 000 Kč vyšší částky než v roce 2007. Zavedení superhrubé mzdy je pro takové poplatníky přínosem, neboť jejich čistá mzda dosahuje daleko vyšší úrovně než v letech, kdy superhrubá mzda nebyla. Rok 2008 je nejvýhodnější pro poplatníka, který má dvě děti a manželku bez vlastních příjmů. Stav se výrazně liší od stavu v roce předcházejícím, rozdíl je v tom, že v roce 2008 poplatník na dani nezaplatí žádnou částku ve srovnání s rokem 2007, neboť má nárok na daňový bonus. Stejně tak nejméně výhodné daňové období zažívá v roce 2008 poplatník, který žije sám, nemá žádnou rodinu. Toto tvrzení dokazuje příloha 14, která obsahuje tabulku s danými výpočty.

Praktická část

38

Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2008 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 105 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 37 500 Kč. Rok 2008 byl rokem zavedení superhrubé mzdy, jak již je uvedeno výše. Díky přechodu k této změně došlo ke snížení daňové povinnosti poplatníků, a to jak v případě poplatníků s průměrnými, tak v případě poplatníků s vyššími příjmy. Změna výpočtu daňové povinnosti a zavedení nového systému poplatníky ovlivnily příznivě. Roční čistá mzda se u poplatníků, kteří žijí sami, v roce 2008 zvýšila. I zde je tedy možné vidět pozitivní vliv zavedení superhrubé mzdy. U poplatníků s vyššími příjmy se mzda zvýšila daleko více než u poplatníků s příjmy na nižší úrovni. Všechna tato tvrzení dokládají přílohy 15 a 16. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2008 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 26 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 210 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 8 % a 4,5 %. Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 75 000 Kč.

3.5 ROK 2009 Pro výpočet příkladu v tomto roce je zvolen postup podle schématu uvedeného v tabulce 14 a uplatňují se totožné kroky pro výpočet čisté mzdy. V roce 2009 poplatník podruhé dosáhne daňového bonusu. A to v případě, že má dvě děti a manželku, která nemá vlastní příjmy. Je to zejména proto, že v roce 2009 poplatník může uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč, což v předchozích letech zákon neumožňoval. V minulých letech mohl uplatnit částku o více než 20 000 Kč nižší. Právě díky tomuto navýšení slevy na manželku vzniká poplatníkovi daňový bonus. Stejně jako v předcházejících letech nejvíce tratí poplatník, který žije sám. Ten na dani zaplatí nejvíce peněz. Ale v porovnání s ostatními roky je částka, kterou poplatník musí zaplatit, nejnižší právě v roce 2009, což je zachyceno v příloze 17. Rozdíly mezi těmito částkami se nijak markantně neliší. Díky změně v sazbě sociálního pojištění se čistá roční mzda v roce 2009 zase o něco zvýšila, v porovnání s rokem předcházejícím. Vůbec nejvyšší mzdy za celé sledované období dosahuje poplatník, který uplatňuje slevu na děti a také na manželku, neboť má nárok na daňový bonus téměř 11 000 Kč. Na nejnižší

Praktická část

39

mzdu má nárok, jak uvádí příloha 18, stejně jako v letech předcházejících, poplatník, který žije sám. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2009 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 102 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 33 000 Kč. Ze srovnání poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy vyplývá, že daňová povinnost poplatníků v roce 2009 poklesla na nižší úroveň než v roce 2008. Na daních tedy poplatníci zaplatí nižší částku. Jejich čistá roční mzda se naopak ve srovnání s předchozím rokem zvýšila. Tuto skutečnost zachycují přílohy 19 a 20. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2009 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 204 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 66 000 Kč.

3.6 ROK 2010 Stejně jako v roce 2009, tak i v roce 2010 se pro řešení příkladu využívá postup uvedený v tabulce 14. Výpočet čisté mzdy se opět stanoví dle schématu použitého v roce 2008. V roce 2010 má nejvýhodnější pozici poplatník se dvěma dětmi a manželkou, která si nevydělává, nemá vlastní příjem. Identicky jako v roce 2009 tento poplatník dosahuje daňového bonusu, o necelé 2 000 Kč více než v roce předchozím, což vyplývá z přílohy 22. Daňový bonus se v roce 2010 zvýšil, protože od roku 2010 došlo k navýšení částky daňového zvýhodnění na vyživované dítě. V porovnání s rokem 2009 lze zaznamenat, že v situaci 1 a 2 se výše daňové povinnosti nemění, je stále stejná. Rozdíl nastává jen v situaci 3 a 4, a to proto, že poplatník může oproti předcházejícím roku uplatnit vyšší daňové zvýhodnění na děti. Na dani nejvíce zaplatí, stejně jako ve všech předchozích letech, poplatník, který žije sám. V roce 2010 došlo ke změně ve výši daňového zvýhodnění na dítě. Částka, kterou je možné si odečíst, se zvýšila z 10 680 Kč platných v roce 2008 a 2009 na 11 604 Kč na jedno dítě. Tato změna způsobila nárůst čisté mzdy u poplatníků, kteří mohou daňové zvýhodnění uplatnit, tedy u poplatníků

Praktická část

40

v situacích 3 a 4. Tento nárůst je lépe vidět z tabulky umístěné v příloze 21. Zvýšení je pouze nepatrné, nedosahuje ani částky 2 000 Kč. Pro poplatníky, kteří žijí sami nebo uplatňují slevu na manželku, se situace v porovnání s rokem 2009 nemění. Jejich čistá mzda se pohybuje na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2010 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 102 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 33 000 Kč. Výsledky příkladu z pohledu poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2010 jsou identické s výsledky z roku 2009, tuto skutečnost dokládají výpočty v přílohách 23 a 24. V průběhu těchto dvou let nedošlo k žádným změnám, které by ovlivnily výpočet, proto se nemění ani výše daňové povinnosti a čisté roční mzdy. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2010 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 204 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 66 000 Kč.

3.7 ROK 2011 I pro poslední zkoumaný rok je nezbytné aplikovat tabulku 14 a podle ní postupovat při výpočtu daňové povinnosti poplatníka. Pro výpočet čisté mzdy se opět použije schéma z let předcházejících. V roce 2011 získává nejlepší výchozí postavení poplatník, který má manželku bez vlastních příjmů a dvě děti. Poplatník dosahuje daňového bonusu stejně jako v předchozích dvou letech. Ovšem pokud výši daňového bonusu porovnáme, tak v roce 2011 je na tom poplatník hůře než v roce 2010, ale lépe než v roce 2009. Rozdíly se však významně neliší, vždy se jedná o částku kolem 1 000 Kč. Existuje jediný důvod, proč se daňový bonus v roce 2011 oproti roku 2010 snížil, došlo totiž ke snížení částky, kterou je možné uplatnit jako slevu na poplatníka. V nejhorší pozici se opět nachází poplatník, který žije sám. Na dani musí zaplatit částku 36 660 Kč, což je částka vysoká, ale v průběhu sledovaného ob-

Praktická část

41

dobí není nejvyšší. Poplatník, který žije sám, v roce 2006 a 2007 zaplatí vůbec nejvyšší daně ze sledovaného období, tento fakt dokládá příloha 25. Také v roce 2011 poplatník s manželkou, na niž uplatňuje slevu, a dvěma dětmi dosahuje daňového bonusu, proto i v tomto roce obdrží právě on nejvyšší čistou mzdu v porovnání s ostatními poplatníky. Mzda, kterou dostane, je ovšem nižší než v roce 2010. Důvodem je to, že došlo ke snížení slevy na poplatníka, které je ovšem pouze dočasné a platné pro rok 2011. Zavedení této změny způsobilo pokles čisté mzdy u poplatníků ve všech sledovaných situacích, jak uvádí výpočty v příloze 26. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2011 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 102 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 33 000 Kč. Jak již je uvedeno výše, v roce 2011 došlo ke změně částky, kterou lze odečíst od daně jako slevu na poplatníka. Částka této slevy se snížila, což způsobilo nárůst daňové povinnosti poplatníků a pokles čisté roční mzdy, což znázorňují tabulky v přílohách 27 a 28. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy pro rok 2011 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 204 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 66 000 Kč.

3.8 SOUHRNNÉ ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Všechny uvedené modelové příklady jsou propočítány pro jednotlivé roky zvlášť, ale aby byly patrnější rozdíly a výsledky se daly snadno interpretovat, je nutné na všechny informace nazírat jako na celek. Celé řešení příkladu zachycují následující tři tabulky, kde tab. 15 obsahuje shrnutí daňové povinnosti (DPFO) a tab. 18 obsahuje shrnutí povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Následující tabulka poté demonstruje výši čisté roční mzdy v průběhu sledovaného období.

Praktická část Tab. 15

42

Shrnutí výše daňové povinnosti poplatníků za jednotlivá sledovaná období

DPFO rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

situace 1 39 620 Kč 36 837 Kč 36 837 Kč 35 910 Kč 35 460 Kč 35 460 Kč 36 660 Kč

situace 2 35 420 Kč 32 637 Kč 32 637 Kč 11 070 Kč 10 620 Kč 10 620 Kč 11 820 Kč

situace 3 27 620 Kč 24 837 Kč 24 837 Kč 14 550 Kč 14 100 Kč 12 252 Kč 13 452 Kč

situace 4 23 420 Kč 20 637 Kč 20 637 Kč -10 290 Kč -10 740 Kč -12 588 Kč -11 388 Kč

situace 5 115 956 Kč 116 028 Kč 116 028 Kč 96 660 Kč 95 760 Kč 95 760 Kč 96 960 Kč

Zpracování: vlastní.

Předchozí tabulka ukazuje, že v celém sledovaném období nejvýhodnější podmínky zaznamenal poplatník, který má vlastní rodinu, manželku a dvě děti (situace 4), což jasně demonstruje prorodinnou politiku našeho státu. Od roku 2008, kdy byla zavedena tzv. superhrubá mzda a změnil se způsob výpočtu čisté mzdy, se poměry tohoto poplatníka každým rokem zlepšovaly, s výjimkou posledního roku. V roce 2011 sice také dosáhl daňového bonusu, ale jeho výše byla nižší než v roce předcházejícím. Toto snížení způsobila změna částky slevy na poplatníka. Tab. 16

Procentuální změny ve výši daně oproti roku 2005

vs. 2005 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

situace 1 100,00% -7,02% -7,02% -9,36% -10,50% -10,50% -7,47%

situace 2 100,00% -7,86% -7,86% -68,75% -70,02% -70,02% -66,63%

situace 3 100,00% -10,08% -10,08% -47,32% -48,95% -55,64% -51,30%

situace 4 100,00% -11,88% -11,88% -143,94% -145,86% -153,75% -148,63%

situace 5 100,00% 0,06% 0,06% -16,64% -17,42% -17,42% -16,38%

Zpracování: vlastní.

Dále je patrné, že nejvyšší daňové povinnosti dosáhl poplatník v roce 2005. Podmínky pro stanovení výše daně a také výše odčitatelných položek byly v tomto roce pro poplatníky nejméně výhodné. Poplatníci, kteří žijí sami, bez manželky a dětí zaplatili na daních nejméně v letech 2009 a 2010, a to o 10,5 % méně než v roce 2005, který byl pro poplatníky bez rodiny nejméně příznivý. V roce 2005 si poplatník mohl uplatnit slevu na poplatníka ve výši 38 020 Kč, kdežto v letech následujících se tato částka snižovala. Tato částka se v průběhu let měnila, snižovala i zvyšovala, ale nikdy už nedosáhla výše roku 2005. V roce 2005 se tato částka odečítala od dílčího základu daně, zatím co v letech následujících ji bylo možné uplatnit jako slevu z daně.

Praktická část

43

Poplatník, který má manželku s nízkými nebo žádnými příjmy a může na ni uplatňovat slevu, nedosáhl za celé sledované období daňového bonusu. Daňová povinnost takového poplatníka se vždy vyšplhala do kladných hodnot. Jeho situace se ale zlepšila po zavedení superhrubé mzdy, protože v průběhu let od roku 2008 dál zaplatil na daních až o 70 % méně než na počátku sledovaného období. Rok 2005 také nejvíce daňově zatěžoval poplatníky, kteří mají manželku a dvě děti, na které mohou uplatňovat slevu. Co se týká poplatníků, kteří uplatňují slevu jak na děti, tak na manželku, tak pro ně byl nejlepším rokem rok 2010, protože jejich daňová povinnost klesla téměř o 154 % oproti roku 2005. To znamená, že v tomto roce nezaplatí na daních nic, ale dosahují daňového bonusu ve výši téměř 13 000 Kč. Ze srovnání období do roku 2007 a od roku 2008, kdy byla zavedena superhrubá mzda, naprosto jasně vyplývá, že od roku 2008 se daňové povinnosti poplatníků ve všech situacích snížily. To nezapříčinila výhradně skutečnost, že byla zavedena superhrubá mzda a změnil se způsob výpočtu daňové povinnosti, ale také změna výše odčitatelných položek. Tuto skutečnost dokládá tabulka 17 uvedená níže. Z hlediska daňové povinnosti se jako nejvýhodnější pro poplatníky jeví rok 2010. Po něm následovala jednorázová změna parametrů v roce 2011, která znamenala zvýšení daňové povinnosti ve všech situacích. Výhodné parametry roku 2010 platí znovu i v roce 2012, takže poplatníci na daních ušetří vyšší sumu peněz. Jakékoli snížení výdajů poplatníci v době finanční „krize“ vítají. Tab. 17

Změny výše DPFO po zavedení superhrubé mzdy

zavedení SHM rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

situace 1 0 Kč -927 Kč -1 377 Kč -1 377 Kč -177 Kč

situace 2 0 Kč -21 567 Kč -22 017 Kč -22 017 Kč -20 817 Kč

situace 3 0 Kč -10 287 Kč -10 737 Kč -12 585 Kč -11 385 Kč

situace 4 0 Kč -30 927 Kč -31 377 Kč -33 225 Kč -32 025 Kč

situace 5 0 Kč -19 368 Kč -20 268 Kč -20 268 Kč -19 068 Kč

Zpracování: vlastní.

Z grafu číslo 1 je dále možné vyčíst, že poplatník s průměrnými příjmy na daních v průběhu sledovaného období zaplatí poměrně stabilní částku, která se ve všech letech pohybuje vždy v intervalu od 30 000 Kč do 40 000 Kč. Rozdíly ve výši těchto částek jsou pouze nepatrné. U poplatníka s vyššími příjmy se objevují větší výkyvy, a dokonce i po zavedení jednotné sazby daně na dani zaplatí nikoliv dvakrát, ale třikrát více proti variantě, kdy má mzdu poloviční. Od roku 2008 se výše daňové povinnosti usměrnila a dále se pohybuje na přibližně stejné úrovni.

Praktická část

44

Graf 1 Shrnutí výše daně z příjmů u jednotlivých poplatníků za celé sledované období Zpracování: vlastní.

Následující výpočty ukazují, že na sociálním a zdravotním pojištění zaplatí poplatník v rámci každého roku stejnou částku, ať už se jedná o poplatníka, který žije sám, nebo který má manželku a děti. Výjimkou je poplatník, který pobírá dvojnásobné příjmy. Ten na sociálním a zdravotním pojištění zaplatí dvojnásobnou částku. Výše částek se pohybuje v závislosti na výši sazby pro daný rok. Tab. 18

Shrnutí sociálního a zdravotního pojištění z příkladu

situace 1–4 situace 5 zaměstnavatel Zaměstnanec Zaměstnavatel zaměstnanec rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

105 000 Kč 105 000 Kč 105 000 Kč 105 000 Kč 102 000 Kč 102 000 Kč 102 000 Kč

37 500 Kč 37 500 Kč 37 500 Kč 37 500 Kč 33 000 Kč 33 000 Kč 33 000 Kč

210 000 Kč 210 000 Kč 210 000 Kč 210 000 Kč 204 000 Kč 204 000 Kč 204 000 Kč

75 000 Kč 75 000 Kč 75 000 Kč 75 000 Kč 66 000 Kč 66 000 Kč 66 000 Kč

Zpracování: vlastní.

Tabulka 18 zachycuje roční platby sociálního a zdravotního pojištění jak z pohledu zaměstnavatele, tak z pohledu zaměstnance. Zásadní zlom nastává od roku 2009, kdy vstupují v platnost nové výše sazeb. Došlo k významným změnám v sociálním zabezpečení. Právě od tohoto roku zaplatí na sociálním

Praktická část

45

a zdravotním pojištění méně zaměstnavatelé i zaměstnanci, neboť došlo k poklesu obou sazeb na nižší úroveň. Tab. 19

Shrnutí čisté roční mzdy podle řešení příkladu

ČM rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

situace 1 222 880 Kč 225 663 Kč 225 663 Kč 226 590 Kč 231 540 Kč 231 540 Kč 230 340 Kč

situace 2 227 080 Kč 229 863 Kč 229 863 Kč 251 430 Kč 256 380 Kč 256 380 Kč 255 180 Kč

situace 3 234 880 Kč 237 663 Kč 237 663 Kč 247 950 Kč 252 900 Kč 254 748 Kč 253 548 Kč

situace 4 239 080 Kč 241 863 Kč 241 863 Kč 272 790 Kč 277 740 Kč 279 588 Kč 278 388 Kč

situace 5 409 044 Kč 408 972 Kč 408 972 Kč 428 340 Kč 438 240 Kč 438 240 Kč 437 040 Kč

Zpracování: vlastní.

Předchozí tabulka zachycuje shrnutí čisté roční mzdy poplatníků uvedených v zadání příkladu. Čistou mzdu ovlivňují výše zmíněné složky, a to daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění. Nejvyšší mzdu pobírali poplatníci v roce 2010, a to v případě, že dosáhli daňového bonusu. Jejich čistá mzda se oproti roku 2005 zvýšila téměř o 17 %. Poplatníci, kteří daňového bonusu nedosáhli, nejvíce profitovali v letech 2009 a 2010. Nejnižší částky dosáhla roční mzda v roce 2005, s výjimkou poplatníka v situaci 5, který v následujících dvou letech inkasoval o 72 Kč méně, což je ale v porovnání s částkou jeho příjmu zanedbatelný rozdíl. Rok 2005 tudíž můžeme z hlediska výše čistého příjmu označit pro poplatníky jako nejhorší. Tab. 20

Procentuální změny ve výši čisté roční mzdy oproti roku 2005

vs. 2005 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

situace 1 situace 2 situace 3 situace 4 situace 5 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 1,25% 1,23% 1,18% 1,16% -0,02% 1,25% 1,23% 1,18% 1,16% -0,02% 1,66% 10,72% 5,56% 14,10% 4,72% 3,89% 12,90% 7,67% 16,17% 7,14% 3,89% 12,90% 8,46% 16,94% 7,14% 3,35% 12,37% 7,95% 16,44% 6,84%

Zpracování: vlastní.

Po srovnání obou výsledných tabulek lze konstatovat, že aby dosáhli poplatníci ve všech situacích výhodných podmínek, a to jak z hlediska platby daňové povinnosti, tak z hlediska výše čisté roční mzdy, jako nejvhodnější řešení se jeví zanechat v platnosti podmínky z roku 2010. Jelikož při řešení příkladu byl cíleně zanedbán vliv inflace, je nepopiratelné, že ve skutečnosti by se vypočítané částky mírně lišily, musely by se upravit

Praktická část

46

o inflaci a poté by dosahovaly jiné výše. Ale pro názornost a ukázku, jak daný příklad řešit a hlavně pro srovnání výsledků je výhodnější zachovat částky ve „zjednodušené“ formě, ačkoli mírně zkreslené. Zcela logicky musí být brán v potaz fakt, že průměrná hrubá mzda se v průběhu let měnila, postupně se zvyšovala a ani v roce 2011 nedosahovala částky 25 000 Kč (50 000 Kč), s níž tato práce operuje. I v tomto případě je nezbytné určité zjednodušení, jinak by se nedaly možné výsledky v průběhu sledovaného období porovnávat, protože by nebylo možné zaznamenat, jaké změny se v průběhu let udály. Při porovnání mzdy u poplatníků s různými příjmy je zřejmé, že poplatník s vyššími příjmy pobírá vyšší mzdu. Zde jde spíše o to ukázat rozdíly, které mezi těmito poplatníky jsou a také jak moc se výše čisté mzdy liší. Tyto informace poskytuje tabulka 19 a tabulka 20, která znázorňuje změny procentuální. Nejvyšší čisté mzdy dosahují poplatníci jak s průměrnými příjmy, tak s vyššími příjmy v roce 2009 a 2010. Nejvyšší mzdy poplatníci sice dosahují ve stejných letech, ale jejich výše v porovnání s rokem 2005 stejná není. Mzda poplatníků s průměrnými příjmy je v uvedených letech o 3,89 % vyšší než v roce 2005, kdežto u poplatníků s vyššími příjmy dosahuje tento rozdíl 7,14 %. Nejnižší mzdy nedosáhli ale oba poplatníci shodně. Poplatníci s průměrnými příjmy pobírali nejnižší mzdu v roce 2005, zatímco poplatníci s vyššími příjmy v letech 2006 a 2007, kdy jejich mzda byla oproti roku 2005 o 2 % nižší. Z toho je možné usoudit, že podmínky platné v určitém roce nemusí být výhodné pro všechny, jak by se dalo očekávat, ale pouze pro některé poplatníky.

Graf 2 Shrnutí čisté roční mzdy Zpracování: vlastní.

Z tohoto ukázkového příkladu také vyplývá, že i když poplatník má dvojnásobné příjmy, neznamená to, že jeho čistá mzda bude také dvojnásobná. Daňové zatí-

Praktická část

47

žení poplatníků s průměrnými příjmy dosahuje nižší úrovně než u „vysokopříjmových“, z toho jednoznačně vyplývá, že lidé s vyššími příjmy nemají na daních žádné „úlevy“, které by jim přinášely zvýhodnění.

3.9 ROK 2012 Ve výpočtu jsou zohledněny změny platné od 1. 1. 2012, o kterých informuje teoretická část práce. I zde se počítá s 5 situacemi a budou spočítány všechny potřebné údaje, což zprůhlední způsob, jakým novely ZDP zatíží daňové poplatníky v roce 2012. V porovnání s rokem 2011 si daňoví poplatníci polepší. Jejich daňová povinnost se díky nově zavedené výši slev sníží. Sleva na poplatníka se opět vrací na částku platnou v roce 2010, a to 24 840 Kč. Pro výpočet roční čisté mzdy se použije stejný postup jako v roce předcházejícím. Výpočet uvedený v příloze 29 dokládá, že čistá mzda opět dosahuje čtyř různých částek. V případě poplatníka, který uplatňuje slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti, tudíž dosahuje daňového bonusu, je mzda vyšší než u poplatníků v ostatních situacích. Tento poplatník dosahuje roční čisté mzdy ve výši 283 188 Kč. Mzda ostatních poplatníků je výrazně nižší a na nejnižší úrovni se nachází opět u poplatníka, který žije sám. Po srovnání roku 2011 a 2012 lze vyvodit závěr, že čistá mzda poplatníků se oproti roku 2011 zvýší. Daňová povinnost poplatníka, který žije sám, se dostává na úroveň roku 2010. Tuto skutečnost zapříčinila změna slevové částky na poplatníka, která se vrací zpět na částku 24 840 Kč. V případě poplatníka, který uplatňuje slevu na manželku, se daňová povinnost v roce 2012 sníží a opět se dostává na úroveň roku 2010. V situaci třetí, kdy poplatník žije s manželkou a dvěma dětmi, na které uplatňuje slevu, se daňová povinnost oproti roku 2011 sníží o 4 800 Kč, což přeneseně znamená zvýšení čisté mzdy o téměř 1,9 %. Tato skutečnost nastala nejen kvůli změně výše slevy na poplatníka, ale také kvůli značnému navýšení částky daňového zvýhodnění na dítě. Jelikož poplatník má děti dvě a uplatňuje slevu jak na ně, tak na sebe, jeho daňová povinnost se snížila až na úroveň necelých 9 000 Kč. V porovnání s předchozími roky se tato částka dostává na nejnižší úroveň. Poplatníci, kteří uplatňují slevu na dvě děti, tuto změnu určitě uvítají. V případě, že poplatník žije s manželkou, která má nízké nebo žádné příjmy, a také se dvěma dětmi, smí uplatňovat slevu jak na děti, tak na manželku. V roce 2012 takový poplatník dosáhne daňového bonusu ve výši 16 188 Kč. Pokud srovnáme předcházející období a rok 2012, tak právě v roce 2012 klesá daňová povinnost poplatníka na nejnižší úroveň, respektive poplatník dosahuje nejvyššího daňového bonusu za celé sledované období. Celkově lze říci, že změny platné pro rok 2012 budou pro poplatníky přínosem. Sníží jejich daňové povinnosti a zvýší částku daňového bonusu v případě, že na něj má poplatník nárok. Podrobné propočty jsou zachyceny v tabulce v příloze 30. Řešení příkladu poplatníků, kteří žijí sami a pobírají různé příjmy, znázorňují přílohy 31 a 32. První z nich zachycuje porovnání čisté roční mzdy a druhá srovnává výši daňové povinnosti těchto poplatníků. Po porovnání dosa-

Praktická část

48

žených výpočtů s výsledky příkladu lze učinit závěr, že rok 2012 je srovnatelný s roky 2009 a 2010, kdy se poplatníci nacházeli ve stejné situaci jako nyní. Sociální a zdravotní pojištění pro rok 2012 (varianta 1–4) 1) Z pohledu zaměstnavatele • Sazby pro tento rok jsou 25 % a 9 %. • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 102 000 Kč. 2) Z pohledu zaměstnance • Sazby pro tento rok jsou 6,5 % a 4,5 %. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 33 000 Kč. Sociální a zdravotní pojištění pro poplatníka s vyššími příjmy: • Zaměstnavatel zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance 204 000 Kč. • Zaměstnanec na pojištění zaplatí částku 66 000 Kč.

Závěr

4

49

Závěr

Daň z příjmů fyzických osob je po DPH a dani z příjmů právnických osob nejdůležitějším zdrojem příjmů našeho státního rozpočtu. Její záběr je velmi obsáhlý a vzhledem k četným novelám zákona, který upravuje její nastavení, rozhodně nepatří k nejjednodušším. V této práci jsem se zaměřila na vysvětlení jejích mechanismů a podrobný rozbor z pohledu daňových poplatníků, konkrétně fyzických osob. Cílem práce byla analýza vývoje sazby daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech 2005–2011 se zaměřením na daňové zatížení příjmů ze závislé činnosti včetně vlivu změn sociálního a zdravotního pojištění. Práce vyúsťuje ve studii vlivu změn daňových sazeb na poplatníky a také zhodnocení dopadů a porovnání daňového zatížení poplatníků v průběhu sledovaného období, zejména období do roku 2007 a od roku 2008, kdy byla zavedena superhrubá mzda. Práce také ukazuje, zda pravidla a podmínky pro výpočet daňové povinnosti jsou pro poplatníky výhodné či nikoli. V úvodní části jsem poukázala na nejdůležitější změny v nastavení daně z příjmů fyzických osob, ke kterým došlo ve sledovaném období a které výrazněji ovlivňovaly výši čistého příjmu zaměstnanců. Patří mezi ně zavedení a opětné zrušení společného zdanění manželů, zavedení jednotné sazby daně, zavedení superhrubé mzdy, změny v hodnotách nezdanitelných částek a slev na dani. K nejvýznamnější změně došlo v roce 2008, kdy byla zavedena jednotná sazba pro DPFO, která je od této doby stanovena ve výši 15 %. Ve stejném roce došlo ke zrušení společného zdanění manželů, které bylo do českého daňového systému zavedeno od zdaňovacího období roku 2005. Zrušení společného zdanění manželů bylo částečně kompenzováno výrazným zvýšením vybraných slev na dani a zvýšením daňového zvýhodnění na vyživované děti (např. sleva na poplatníka je stanovena ve výši 24 840 Kč; sleva na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit 68 000 Kč je stanovena ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti činí 10 680 Kč již od zdaňovacího období 2008). Součástí této razantní změny v roce 2008 bylo zavedení superhrubé mzdy, která změnila základ pro výpočet daně. Snížení sazeb sociálního a zdravotního pojištění od roku 2009 již tak výraznou změnu nevyvolalo. V praktické části ukazuji pomocí praktických příkladů vliv těchto změn v praxi. Po provedení veškerých výpočtů lze vyvodit poměrně rozsáhlý závěr. Za celé sledované období se v nejhorší pozici ocitá poplatník, který nemá rodinu a žije sám (situace 1 a 5). Ten na daních zaplatí nejvyšší částku bez ohledu na to, v jakém roce daň platí. V nejlepší pozici se v průběhu let 2005–2011 naopak nacházel poplatník, který žil s manželkou a dvěma dětmi (situace 4). Díky slevě, kterou si na vyživovanou manželku a děti uplatňuje, se od roku 2008 dostává do velice výhodné situace, kdy nejenže neplatí žádnou DPFO, ale jako jediný ze všech situací získává daňový bonus. Jeho situace je z pohledu čisté roční mzdy dokonce tak výhodná, že oproti svobodnému a bezdětnému poplatníkovi obdržel

Závěr

50

v období sedmi sledovaných let navíc celkem hodnotu jednoho ročního čistého platu osamoceného poplatníka. Z tabulky shrnutí výše daňové povinnosti (tab. 15) je vidět jasná prorodinná a sociální politika v posledních čtyřech letech, kdy dochází k podpoře lidí v situaci 2–4. Ze zhodnocení výše daňové povinnosti poplatníků plyne jednoznačný závěr. Částka, kterou poplatníci na dani museli zaplatit, byla vyšší před zavedením superhrubé mzdy. Poté, co byl schválen a uplatněn nový výpočet daňové povinnosti, se zatížení daňových poplatníků snížilo, a to ve všech pěti sledovaných situacích. Vyjma situace osamocených poplatníků v situaci 1 se vždy jedná o snížení značné. Z pohledu osaměle žijícího poplatníka s průměrným příjmem jsou tyto změny nejméně výrazné, v podstatě platí ve sledovaných letech stejnou částku daně. Co se týká částky zaplacené na sociálním a zdravotním pojištění, ocitají se všichni poplatníci ve stejné situaci. Sazby platné dnes jsou pro ně daleko výhodnější než ty, které platily na začátku sledovaného období. Ke změně došlo v roce 2009, kdy byly stanoveny nové, nižší sazby pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Proto lze stejný závěr jako u výše daňové povinnosti vyslovit také u výše čisté roční mzdy. Po zhodnocení všech propočtů je jasné, že po zavedení superhrubé mzdy se situace všech poplatníků zlepšila. Jejich mzda se značně zvýšila. Klesající trend částky daně se zastavil v roce 2011, kdy došlo k menšímu pohybu zpět, který byl způsoben změnou slevové položky na poplatníka. Celkově se jako nejvhodnější ve sledovaném období pro poplatníky z hlediska daňového zatížení jeví rok 2010. V roce 2012 se hodnota zdanění vrátila na, pro všechny poplatníky výhodnou, úroveň roku 2011. Pro poplatníky v situaci 3 a 4 je současné nastavení dokonce výhodnější než v nejlepším roce 2010. Ze zavedených změn je opět znát prorodinná politika státu, protože odečitatelná položka na každé dítě byla zvýšena na 13 404 Kč za rok. Ze srovnání poplatníků s průměrnými příjmy a „vysokopříjmových“ poplatníků, kteří žijí osamoceně bez rodiny, vyplývají další závěry. Některé se od výše uvedených závěrů neliší, některé však ano. Z výše uvedených výpočtů plyne, že vysokopříjmová situace 5 si polepšila hlavně v roce 2008, pak zůstává zhruba na stejné úrovni. Lidé s dvojnásobnou hrubou mzdou platí přibližně trojnásobnou daň, než lidé ve variantě 1. Zde se objevuje prvek solidarity vysokopříjmových s chudšími. I když je výše odčitatelných položek u obou poplatníků stejná, tak u poplatníků s průměrnými příjmy tyto položky tvoří vetší procento z částky daně než u poplatníků s dvojnásobnou mzdou. Obecně lze však u vysokopříjmových poplatníků očekávat, že přebytky příjmů investují, a tak si základ daně sníží o úroky z hypoték, životní a důchodové pojistky a ostatní možné odpočty. Takže výše jejich daně závisí i na mnoha dalších faktorech. Celkově lze učinit závěr, že poplatníci s průměrnými příjmy dosahují procentuálně vyšší mzdy než poplatníci s příjmy vyššími. Takový závěr vyplývá pouze po procentuálním porovnání jejich hrubých a čistých mezd. Poplatníci s průměrnými příjmy totiž obdrží během sledovaného období čistou mzdu ve výši od 74,29 % do 77,18 % z hrubé mzdy, zatímco poplatníci s vyššími příjmy „pouze“ od 68,17 % do 73,04 % z hrubé mzdy. Pokud příklad hodnotíme z pohledu výše čisté mzdy

Závěr

51

a také výše částky zaplacené na sociálním a zdravotním pojištění, pak je pro poplatníky výhodné zanechat podmínky platné dnes. Ze studie celosvětové sítě poradenských společností z roku 2011 vyplývá, že Česká republika patří mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob a také to, že v zemích s rovnou sazbou daně z příjmu je nižší zdanění občanů než v zemích, kde rovná sazba zavedena není. Nejnižší sazbu daně má v této oblasti dlouhodobě Bulharsko. Na Slovensku je také uplatňována rovná daň z příjmů. I přesto, že se sazba daně pohybuje na vyšší úrovni, než je tomu v České republice, zaplatí obyvatelé Slovenska na daních nižší částku než čeští poplatníci. Důvodem je odlišný výpočet daňové povinnosti. Z toho plyne, že vyšší sazba daně neznamená vyšší odvod daní do státního rozpočtu a také skutečnost, že způsob výpočtu daňové povinnosti hraje důležitou roli. Nejnižší daně z příjmů platí obyvatelé Mexika. Naopak absolutně nejvyšší je zdanění ve Švédsku. A kam bude směřovat vývoj sazeb daní v dalších letech? Na tuto otázku neexistuje zcela jednoznačná odpověď. Zavedení superhrubé mzdy mělo pro poplatníky příznivý vliv, ale také zapříčinilo nižší příjmy z daní do státního rozpočtu. Proto v současnosti naši zákonodárci velmi diskutují o daňové reformě, kterou se jim podařilo schválit a prosadit. V době její platnosti dojde ke zrušení superhrubé mzdy a zvýší se stávající sazba daně, tím by měl být zajištěn vyšší příjem z daní do státního rozpočtu. Toto zrušení superhrubé mzdy by mělo být zavedeno daňovou reformou účinnou od roku 2014. Znamenalo by to změnu výpočtu daňové povinnosti poplatníků a také zvýšení sazby daně z příjmů na stanovených 19 % (20 %). Jak tato změna zasáhne jednotlivé skupiny daňových poplatníků? To záleží samozřejmě také na nastavení dílčích faktorů, např. na výši odčitatelných položek, slev, případně sazeb sociálního a zdravotního pojištění, jak jsme měli možnost názorně vidět v praktické části této práce.

Literatura

5

52

Literatura

BĚHOUNEK, P., 2011, [online]. Změny v daních pro rok 2012. [cit. 29. 12. 2011]. Dostupné z . Česká daňová správa [online]. Společné zdanění manželů. [cit. 2. 11. 2011]. Dostupné z . Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Pojistné na sociální zabezpečení. [cit. 12. 11. 2011]. Dostupné z . DASHÖFER HOLDING, 1997 – 2012, [online]. Portál pro živnostníky a drobné podnikatele. [cit. 10. 10. 2011]. Dostupné z . DUŠEK, J., 2011. Daně z příjmů 2011, přehledy, účetní a daňové tabulky. 6.vyd. Praha: Grada, 200 s. ISBN 978-80247-3801-7 JAROŠ, T., Zdaňování příjmů v roce 2011: komplexní průvodce. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2. KLIMÁNKOVÁ, G., 2011. [online]. Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2012. [cit. 20. 12. 2011]. Dostupné z . KUBÁTOVÁ, K., 2003. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 263 s. ISBN 80-86395-84-7. KUČERA, P., 2011. [online]. České daně patří mezi nejnižší na světě, ukazuje studie [cit. 20. 12. 2011]. Dostupné z . MARKOVÁ, H., 2006. Daňové zákony 2006: úplná znění platná k 1. 1. 2006. 14.vyd. Praha: Grada, 172 s. ISBN 80-247-1581-3.

Literatura

53

MARKOVÁ, H., 2011. Daňové zákony 2011: úplná znění platná k 1. 1. 2011. 19.vyd. Praha: Grada, 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Nemocenské pojištění v roce 2012. [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z . PAVEL, J., 2004. Daňový systém I. 1.vyd. Pardubice: Tiskařské středisko Univerzity Pardubice, 77 s. ISBN 80-7194-687-7. PELC, V., 1996. Malá daňová encyklopedie. Praha: LINDE Praha a.s., 247 s. ISBN 80-85647-95-8. PELECH, P., 2010. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2010. Olomouc: ANAG, 463 s. ISBN 978-80-7263-572-6. PELECH, P., 2011. Pro začínající mzdové účetní - daň z příjmů. MZDOVÁ ÚČETNÍ: odborný měsíčník. XVII, 9, s. 40. ISSN 1211-1430. RYLOVÁ, Z., ET AL., 2005. Daňové zákony 2005 : úplná znění zákonů k 1. 1. 2005 s komentářem. 1.vyd. Brno: Computer Press, 151 s. ISBN 80-251-0496-6. ŠVARCOVÁ, J. A KOLEKTIV., 2004. Ekonomie – stručný přehled. Zlín, CEED 295 s. ISBN 80-902552-9-9. VANČUROVÁ, A. -- LÁCHOVÁ, L., 2010. Daňový systém ČR 2010. V Praze: 1. VOX, 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Seznam zkratek

6

54

Seznam zkratek

V textu jsou použity zkratky s následujícími významy: ČM ČR DPFO FO PZDP ZD ZDP ZO

čistá mzda Česka republika daň z příjmů fyzických osob fyzická osoba poslední známá daňová povinnost základ daně zákon o daních z příjmů zdaňovací období

Přílohy

55

Přílohy

Přílohy

56

Příloha 1: Řešení příkladu pro rok 2005 1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

úhrn ročních příjmů

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

dílčí ZD

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

- 38 040 Kč

- 38 040 Kč

- 38 040 Kč

- 38 040 Kč

základ daně

= 224 460 Kč

= 224 460 Kč

= 224 460 Kč

= 224 460 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 224 000 Kč

= 224 000 Kč

= 224 000 Kč

= 224 000 Kč

39 620 Kč

39 620 Kč

39 620 Kč

39 620 Kč

nezdanitelná část ZD

daň před slevami sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti *

-

daň po slevách

- 4 200 Kč 35 420 Kč

39 620 Kč

-

- 4 200 Kč

- 12 000 Kč

- 12 000 Kč

27 620 Kč

23 420 Kč

* V roce 2005 není možné uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě jako snížení základu daně, lze jej odečíst jako slevu na dani. Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 2: Čistá mzda pro rok 2005 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-39 620 Kč 222 880 Kč

-35 420 Kč 227 080 Kč

-27 620 Kč 234 880 Kč

-23 420 Kč 239 080 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

57

Příloha 3: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2005 úhrn ročních příjmů povinné pojistné dílčí základ daně nezdanitelná část ZD základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách (daňový bonus)

1. situace 300 000 Kč - 37 500 Kč = 262 500 Kč - 38 040 Kč = 224 460 Kč = 224 000 Kč 39 620 Kč 39 620 Kč

5. situace 600 000 Kč - 75 000 Kč = 525 000 Kč - 38 040 Kč = 486 960 Kč = 486 000 Kč 115 956 Kč 115 956 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 4: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2005 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč -37 500 Kč

situace 5 600 000 Kč -75 000 Kč -39 620 Kč -115 956 Kč 222 880 Kč 409 044 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 5: Čistá roční mzda pro rok 2006 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-36 837 Kč 225 663 Kč

-32 637 Kč 229 863 Kč

-24 837 Kč 237 663 Kč

-20 637 Kč 241 863 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

58

Příloha 6: Řešení příkladu pro rok 2006 1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

úhrn ročních příjmů

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

základ daně

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

daň před slevami

44 037 Kč

44 037 Kč

44 037 Kč

44 037 Kč

sleva na poplatníka

- 7 200 Kč

- 7 200 Kč

- 7 200 Kč

- 7 200 Kč

sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti

-

daň po slevách

36 837 Kč

- 4 200 Kč 32 637 Kč

-

- 4 200 Kč

- 12 000 Kč

- 12 000 Kč

24 837 Kč

20 637 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 7: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2006 úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách Zdroj a zpracování: vlastní.

situace 1 300 000 Kč - 37 500 Kč = 262 500 Kč = 262 500 Kč 44 037 Kč - 7 200 Kč 36 837 Kč

situace 5 600 000 Kč - 75 000 Kč = 525 000 Kč = 525 000 Kč 123 228 Kč - 7 200 Kč 116 028 Kč

Přílohy

59

Příloha 8: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2006 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč -37 500 Kč -36 837 Kč 225 663 Kč

situace 5 600 000 Kč -75 000 Kč -116 028 Kč 408 972 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 9: Čistá roční mzda pro rok 2007 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-36 837 Kč 225 663 Kč

-32 637 Kč 229 863 Kč

-24 837 Kč 237 663 Kč

-20 637 Kč 241 863 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 10: Řešení příkladu pro rok 2007 1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

úhrn ročních příjmů

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

- 37 500 Kč

základ daně

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

= 262 500 Kč

daň před slevami

44 037 Kč

44 037 Kč

44 037 Kč

44 037 Kč

sleva na poplatníka

- 7 200 Kč

- 7 200 Kč

- 7 200 Kč

- 7 200 Kč

sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti

-

daň po slevách

36 837 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

- 4 200 Kč 32 637 Kč

-

- 4 200 Kč

- 12 000 Kč

- 12 000 Kč

24 837 Kč

20 637 Kč

Přílohy

60

Příloha 11: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2007 situace 1 300 000 Kč - 37 500 Kč = 262 500 Kč = 262 500 Kč 44 037 Kč - 7 200 Kč 36 837 Kč

úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách

situace 5 600 000 Kč - 75 000 Kč = 525 000 Kč = 525 000 Kč 123 228 Kč - 7 200 Kč 116 028 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 12: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2007 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč -37 500 Kč -36 837 Kč 225 663 Kč

situace 5 600 000 Kč -75 000 Kč -116 028 Kč 408 972 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 13: Čistá roční mzda pro rok 2008 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-37 500 Kč

-35 910 Kč 226 590 Kč

-11 070 Kč 251 430 Kč

-14 550 Kč 247 950 Kč

+ 10 290 Kč 272 790 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

61

Příloha 14: Řešení příkladu pro rok 2008 1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

+ 105 000 Kč

+ 105 000 Kč

+ 105 000 Kč

+ 105 000 Kč

základ daně

= 405 000 Kč

= 405 000 Kč

= 405 000 Kč

= 405 000 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 405 000 Kč

= 405 000 Kč

= 405 000 Kč

= 405 000 Kč

60 750 Kč

60 750 Kč

60 750 Kč

60 750 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

úhrn ročních příjmů

daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti

-

daň po slevách

35 910 Kč

- 24 840 Kč 11 070 Kč

-

- 24 840 Kč

- 21 360 Kč

- 21 360 Kč

14 550 Kč

- 10 290 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 15: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2008 úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách Zdroj a zpracování: vlastní.

situace 1 300 000 Kč + 105 000 Kč = 405 000 Kč = 405 000 Kč 60 750 Kč - 24 840 Kč 35 910 Kč

situace 5 600 000 Kč + 210 000 Kč = 810 000 Kč = 810 000 Kč 121 500 Kč - 24 840 Kč 96 660 Kč

Přílohy

62

Příloha 16: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2008 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 situace 5 300 000 Kč 600 000 Kč -37 500 Kč -75 000 Kč -35 910 Kč -96 660 Kč 226 590 Kč 428 340 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 17: Řešení příkladu pro rok 2009 1. situace úhrn ročních příjmů

2. situace

3. situace

4. situace

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

základ daně

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti

-

daň po slevách

35 460 Kč

- 24 840 Kč 10 620 Kč

-

- 24 840 Kč

- 21 360 Kč

- 21 360 Kč

14 100 Kč

- 10 740 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 18: Čistá roční mzda pro rok 2009 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-35 460 Kč 231 540 Kč

-10 620 Kč 256 380 Kč

-14 100 Kč 252 900 Kč

+ 10 740 Kč 277 740 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

63

Příloha 19: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2009 úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách

situace 1 300 000 Kč + 102 000 Kč = 402 000 Kč = 402 000 Kč 60 300 Kč - 24 840 Kč 35 460 Kč

situace 5 600 000 Kč + 204 000 Kč = 804 000 Kč = 804 000 Kč 120 600 Kč - 24 840 Kč 95 760 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 20: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2009 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 situace 5 300 000 Kč 600 000 Kč -33 000 Kč -66 000 Kč -35 460 Kč -95 760 Kč 231 540 Kč 438 240 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 21: Čistá roční mzda pro rok 2010 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-35 460 Kč 231 540 Kč

-10 620 Kč 256 380 Kč

-12 252 Kč 254 748 Kč

+ 12 588 Kč 279 588 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

64

Příloha 22: Řešení příkladu pro rok 2010 1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

základ daně

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

úhrn ročních příjmů

daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti

-

daň po slevách

35 460 Kč

- 24 840 Kč 10 620 Kč

-

- 24 840 Kč

- 23 208 Kč

- 23 208 Kč

12 252 Kč

- 12 588 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 23: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2010 úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách Zdroj a zpracování: vlastní.

situace 1 300 000 Kč + 102 000 Kč = 402 000 Kč = 402 000 Kč 60 300 Kč - 24 840 Kč 35 460 Kč

situace 5 600 000 Kč + 204 000 Kč = 804 000 Kč = 804 000 Kč 120 600 Kč - 24 840 Kč 95 760 Kč

Přílohy

65

Příloha 24: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2010 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 situace 5 300 000 Kč 600 000 Kč -33 000 Kč -66 000 Kč -35 460 Kč -95 760 Kč 231 540 Kč 438 240 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 25: Řešení příkladu pro rok 2011 1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

povinné pojistné

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

základ daně

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

základ daně zaokrouhlený

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

- 23 640 Kč

- 23 640 Kč

- 23 640 Kč

- 23 640 Kč

úhrn ročních příjmů

daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku

-

daňové zvýhodnění na děti

-

daň po slevách

36 660 Kč

- 24 840 Kč 11 820 Kč

-

- 24 840 Kč

- 23 208 Kč

- 23 208 Kč

13 452 Kč

- 11 388 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 26: Čistá roční mzda pro rok 2011 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-36 660 Kč 230 340 Kč

-11 820 Kč 255 180 Kč

-13 452 Kč 253 548 Kč

+11 388 Kč 278 388 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

66

Příloha 27: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2011 úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách

situace 1 300 000 Kč + 102 000 Kč = 402 000 Kč = 402 000 Kč 60 300 Kč - 23 640 Kč 36 660 Kč

situace 5 600 000 Kč + 204 000 Kč = 804 000 Kč = 804 000 Kč 120 600 Kč - 23 640 Kč 96 960 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 28: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2011 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 situace 5 300 000 Kč 600 000 Kč -33 000 Kč -66 000 Kč -36 660 Kč -96 960 Kč 230 340 Kč 437 040 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 29: Čistá roční mzda pro rok 2012 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 300 000 Kč

situace 2 300 000 Kč

situace 3 300 000 Kč

situace 4 300 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-33 000 Kč

-35 460 Kč 231 540 Kč

-10 620 Kč 256 380 Kč

-8 652 Kč 258 348 Kč

+16 188 Kč 283 188 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Přílohy

67

Příloha 30: Řešení příkladu pro rok 2012 úhrn ročních příjmů povinné pojistné základ daně základ daně zaokrouhlený daň před slevami sleva na poplatníka sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách

1. situace

2. situace

3. situace

4. situace

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

300 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

+ 102 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

= 402 000 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

60 300 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

- 24 840 Kč

35 460 Kč

- 24 840 Kč 10 620 Kč

-

- 24 840 Kč

- 26 808 Kč

- 26 808 Kč

8 652 Kč

- 16 188 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 31: Porovnání čisté roční mzdy u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2012 hrubá mzda povinné pojistné daň z příjmů čistá mzda

situace 1 situace 5 300 000 Kč 600 000 Kč -33 000 Kč -66 000 Kč -35 460 Kč -95 760 Kč 231 540 Kč 438 240 Kč

Zdroj a zpracování: vlastní.

Příloha 32: Porovnání DPFO u poplatníků s průměrnými a vyššími příjmy v roce 2012 situace 1 situace 5 úhrn ročních příjmů 300 000 Kč 600 000 Kč povinné pojistné + 102 000 Kč + 204 000 Kč základ daně = 402 000 Kč = 804 000 Kč základ daně zaokrouhlený = 402 000 Kč = 804 000 Kč daň před slevami 60 300 Kč 120 600 Kč sleva na poplatníka - 24 840 Kč - 24 840 Kč sleva na manželku daňové zvýhodnění na děti daň po slevách 35 460 Kč 95 760 Kč Zdroj a zpracování: vlastní.