Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Stanovení dopadů změny sazby DPH na spotřebitele v České republice Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Veronika Solilová, Ph.D.
Tomáš Sedláček
Brno 2012
Poděkování Tímto děkuji vedoucí práce Ing. Veronice Solilové, Ph.D. za obětavý přístup, připomínky a užitečné rady, které mi během práce poskytla. Dále chci poděkovat paní Martině Kholové z Českého statistického úřadu, která mi zaslala podkladové materiály. V neposlední řadě patří poděkování mé rodině, která mě podporovala a také všem, kteří přispěli ke vzniku mé bakalářské práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování práce čerpal, řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 25. května 2012
__________________ Tomáš Sedláček
(Zadání vysokoškolské kvalifikační práce)
Abstract SEDLÁČEK, T. Determining the impact of changes in VAT rates on consumers in the Czech Republic. Bachelor Thesis. Brno, 2012. The aim of bachelor thesis was to determine the incidence of tax in case of changing rates of value added tax. Attention was also paid to the model families, which was shown to impact on their budgets and benefits for the state budget. The theoretical part defines the market basket, the family, tax system in the Czech Republic, is listed as tax classifications. The greatest emphasis is placed on the theory of tax incidence. There are experts out the assumptions and the expected impact on consumers. The practical part deals with the characteristics of families and treatment of the consumer basket. The key issue is focused on the calculation of tax incidence in absolute and relative terms, then the calculations are applied the model families and the state budget. Bachelor thesis includes many theoretical and practical information that lead to the clarification of the issue of tax incidence theory and its application in practice. Keywords Indirect taxes, VAT, tax incidence, tax burden, excessive tax burden, the calculation of tax incidence, impact on consumers and sellers, market basket. Abstrakt SEDLÁČEK, T. Stanovení dopadů změny sazby DPH na spotřebitele v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2012. Cílem bakalářské práce bylo determinovat daňovou incidenci v případě změny sazby daně z přidané hodnoty. Pozornost byla dále věnována modelovým rodinám, na kterých byl ukázán dopad na jejich rozpočty a přínos pro státní rozpočet. Teoretická část definuje spotřební koš, rodinu, daňový systém v České republice, dále je uvedena klasifikace daní. Největší důraz je kladen na samotnou teorii daňové incidence. Jsou zde uvedeny předpoklady odborníků a předpokládaný dopad na spotřebitele. Praktická část se zabývá charakteristikou rodin a úpravou spotřebního koše. Stěžejní problematika je orientována na výpočet daňové incidence v absolutním a relativním vyjádření, nakonec jsou výpočty aplikovány na modelové rodiny a státní rozpočet. Bakalářská práce zahrnuje mnoho teoretických i praktických informací, které vedou k objasnění problematiky teorie daňové incidence a její využití v praxi. Klíčová slova Nepřímé daně, DPH, daňová incidence, daňové břemeno, nadměrné daňové břemeno, výpočet daňové incidence, dopad na spotřebitele a prodávající, spotřební koš.
Obsah
Obsah 1
Úvod
12
2
Cíl a metody práce
13
3
2.1
Cíl práce ...................................................................................................13
2.2
Metody zpracování práce.........................................................................13
2.3
Metodika výpočtu daňové incidence .......................................................14
Teoretická část 3.1
Spotřební koš ...........................................................................................16
3.2
Rodina ......................................................................................................18
3.3
Daňový systém a daňová soustava v ČR..................................................19
3.4
Klasifikace daní....................................................................................... 20
3.4.1
Nepřímé daně.................................................................................. 20
3.4.2
Přímé daně ...................................................................................... 22
3.4.3
Plátce vs. poplatník ......................................................................... 23
3.5
4
16
Teorie daňové incidence ......................................................................... 23
3.5.1
Výrobní faktory ............................................................................... 24
3.5.2
Daňové břemeno ............................................................................. 26
3.5.3
Nadměrné daňové břemeno ........................................................... 28
3.6
Legislativní proces a předpoklad odborníků.......................................... 29
3.7
Ekonomický dopad na domácnosti .........................................................31
Praktická část
32
4.1
Charakteristika rodin.............................................................................. 32
4.2
Úprava spotřebního koše........................................................................ 33
4.3
Daňová incidence.................................................................................... 36
4.3.1
Absolutní změny v dani z přidané hodnoty .....................................37
4.3.2
Absolutní dopad na spotřebitele..................................................... 38
4.3.3
Absolutní dopad na prodávající...................................................... 40
4.3.4
Relativní dopady ............................................................................. 43
Obsah
4.3.5 4.4
Rozložení daňového zatížení........................................................... 47
Aplikace výsledků na rodiny a státní rozpočet ....................................... 48
4.4.1
Vyčíslení dopadu na rodiny ............................................................ 50
4.4.2
Vyčíslení dopadu na státní rozpočet................................................51
5
Diskuze
54
6
Závěr
57
7
Literatura
58
Přílohy
60
A
61
Týdenní nákup modelových rodin
Seznam obrázků
Seznam obrázků Obr. 1
Daň na trzích výrobních faktorů 1.
25
Obr. 2
Daň na trzích výrobních faktorů 2.
25
Obr. 3
Rozložení daňového břemene.
26
Obr. 4
Grafické znázornění daňového výnosu a nadměrného daňového břemene při změně daně ovlivňující stranu nabídky. 27
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1
Typy daňového dopadu.
14
Tab. 2
Váha oddílů v promile.
18
Tab. 3
Sazby daně z přidané hodnoty v roce 2012 (v %).
22
Tab. 4
Dopady na deficit veřejných rozpočtů a státního rozpočtu v mil. Kč. 30
Tab. 5
Modelový případ České televize.
31
Tab. 6
Počet rodin v ČR ve vztahu k ŽM.
32
Tab. 7
Počet rodin (v tis.) v ČR ve vztahu k ŽM.
32
Tab. 8
Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů v Kč.
34
Tab. 9
Spotřebitelské ceny služeb zařazené v oddílech 2 – 12.
36
Tab. 10
Absolutní změna daně u potravin a nealkoholických nápojů.
37
Tab. 11
Absolutní změna daně u služeb zařazených v oddílech 2 – 12.
38
Tab. 12
Absolutní dopad na spotřebitele u potravin a nealkoholických nápojů.
39
Absolutní dopad na spotřebitele u služeb zařazených v oddílech 2 – 12.
40
Tab. 13
Tab. 14
Absolutní dopad na prodávající potravin a nealkoholických nápojů. 41
Tab. 15
Absolutní dopad na poskytovatele služeb zařazených v oddílech 2 – 12.
42
Tab. 16
Relativní dopad na spotřebitele potravin a nealkoholických nápojů. 43
Tab. 17
Relativní dopad na prodávající potravin a nealkoholických nápojů.
44
Tab. 18
Relativní dopad na spotřebitele služeb zařazených v oddílech 2-12.
45
Tab. 19
Relativní dopad na poskytovatele služeb zařazených v oddílech 2-12. 47
Tab. 20
Rozložení daňového zatížení v %.
47
Seznam tabulek Tab. 21
Dopad na rodiny u výrobků a služeb s váhou vyšší než 1 ‰ při vlivu zvýšení spotřebitelských cen.
51
Tab. 22
Dopad na rodiny při změně sazby daně.
51
Tab. 23
Přínos do státního rozpočtu podle jednotlivých rodin při zohlednění změny sazby DPH. 52
Tab. 24
Přínos do státního rozpočtu podle jednotlivých rodin ze všech výrobků a služeb.
52
Celkový roční přínos do státního rozpočtu.
52
Tab. 25
Seznam grafů
Seznam grafů Graf. 1
Rozložení daňového zatížení v %.
48
Graf. 2
Příjmy do státního rozpočtu od rodin rozdělených dle životního minima v %.
53
Úvod
12
1 Úvod Jedním z nejvíce probíraných témat a problémů, kterými se zabývají občané České republiky, je důchodová reforma a problematika starobních důchodů. Touto situací se také zabývá Vláda Petra Nečase, která našla řešení v navýšení sazby, resp. sazeb, daně z přidané hodnoty. Problematikou změny sazby daně z přidané hodnoty se bude zabývat tato bakalářská práce. Od 1. ledna 2012 snížená sazba daně z přidané hodnoty vzrostla o 4 procentní body z původních 10 % na současných 14 %. Navíc již v roce 2013 je již legislativně plánováno zrušení snížené sazby daně, což povede ke sjednocení obou sazeb na sazbu základní ve výši 17,5 %. Historicky vzato, základní sazba daně z přidané hodnoty do konce roku 2009 klesala, popř. stagnovala, v roce 2010 se zvýšila o 1 procentní bod, z 19% na 20%. Nicméně snížená sazba daně se od vzniku České republiky do konce roku 2007 pohybovala ve výši 5 %, od roku 2008 došlo ke zvýšení o 4 procentní body. O dva roky později, v roce 2010 byl legislativně stanoven nárůst o jeden procentní bod a v již zmíněném roce 2012 došlo k dalšímu nárůstu. Můžeme pouze polemizovat, jak se bude nově zvolená koncepce týkající se častých změn sazeb daně z přidané hodnoty vyvíjet. Z dosavadního chování českých vlád lze předpokládat, že Českou republiku čekají značné nevyhnutelné změny, avšak nelze s přesností určit, kdy tyto změny opět nastanou. Za 19 let existence České republiky, mezi lety 1993 a 2012, došlo k šesti změnám sazeb daně z přidané hodnoty a další změny jsou plánované, jak ve výši sjednocené sazby daně 17,5 % od roku 2013, nebo úvahy o zvýšení obou sazeb o jeden procentní bod na 15 %, resp. na 21 %. Z předchozích informací a veřejného mínění vyvstávají otázky, zda výsledný efekt změn sazeb daně z přidané hodnoty je pro veřejné rozpočty, potažmo pro státní rozpočet, vůbec přínosný, a jak velký dopad ponesou rodiny, a kterých rodin se dopad bude nejvíce týkat. Každá legislativní změna, která se týká financí, neznamená pouze přínos pro veřejné (státní) rozpočty, ale i řadu výdajů na zabezpečení a uskutečnění této změny. Dle předpokladu odborníků lze očekávat, že legislativní změna provedená k 1. lednu 2012 přinese do veřejných rozpočtů přes 22 mld. Kč. Do státního rozpočtu by plánovaná změna měla přinést cca 18 mld. Kč. Povinná valorizace důchodů a zmírnění dopadu na rodiny by dle odhadů měla stát veřejný rozpočet 20 mld. Kč. Čili celkový přínos pro veřejné rozpočty způsobený touto změnou sazby daně z přidané hodnoty bude činit 2 mld. Kč. Tato bakalářská práce se bude tedy zabývat problematikou daňové incidence z důvodu zvýšení snížené sazby DPH, kdy prostřednictvím vybraných reprezentantů spotřebního koše a preferencí modelových rodin bude vyčíslen dopad na jednotlivé skupiny rodin v České republice, včetně dopadu na státní rozpočet.
Cíl a metody práce
13
2 Cíl a metody práce 2.1 Cíl práce Práce je orientována na daňovou problematiku, daňový systém a nepřímé daně, zejména daň z přidané hodnoty, kdy bude zkoumána daňová incidence změny sazby DPH na spotřebitele a výrobce včetně dopadů na státní rozpočet. Cílem práce je determinace daňové incidence v případě změny sazby daně z přidané hodnoty na a její dopad jak na příjmovou stránku domácností tak státu. Při změně sazby daně ukázat dopad na jednotlivé domácnosti rozdělené podle příjmu a modelově vyčíslit celorepublikový dopad na spotřebitele a státní rozpočet za pomocí modelových rodin. Dílčími cíly jsou zobecnění spotřebního koše z pohledu zákona, dále na základě preferencí jednotlivých rodin o týdenních nákupech. Následně rozdělení potravin do skupin a vyčíslení změny ceny, změny daně z přidané hodnoty u konkrétních komodit spotřebního koše a dále determinovat daňové incidence u výrobce a spotřebitele. Mimo to u potravin, nealkoholických nápojů a služeb sledovat týdenní chování spotřebitelů, následný přepočet na měsíční a roční útratu rodin.
2.2 Metody zpracování práce Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. V práci jsem využil klasické metody, které se využívají při zpracování vědeckých témat. V teoretické části byla použita metoda syntézy, která byla využita na charakterizování spotřebního koše a položek v něm zahrnutých, dále na rodinu. Analýza byla využita na daňový systém, resp. daňovou soustavu České republiky, následuje charakteristika nepřímých daní, do kterých spadá daň z přidané hodnoty, přímých daní a rozdílu mezi plátcem a poplatníkem. Metoda klasifikace byla použita také na daňovou soustavu a incidenci. Práce důkladně popisuje pojem daňové incidence, při které byly analyzovány pojmy daňového břemene a nadměrného daňového břemene. V závěru teoretické části je klasifikován dopad změny na spotřebitele, a také uvedeny předpoklady odborníků a Ministerstva financí ČR. Metoda indukce a dedukce byla použita v praktické části pro aplikaci a zevšeobecnění zjištěných jevů. Také tyto metody byly využity pro stanovení důsledku napříč celou prací.
Cíl a metody práce
14
2.3 Metodika výpočtu daňové incidence Podle Davida (2007) k výpočtu daňové incidence potřebujeme údaje před změnou sazby daně a po změně sazby daně. Údaje se týkají cen zboží a služeb. Z těchto údajů bude postupnými kroky vyčíslena daňová incidence: 1. Zjistit cenu před změnou sazby daně z přidané hodnoty (P1) a po (P2) změně sazby daně z přidané hodnoty. 2. Vypočítat změnu ceny, P2 – P1 = ∆P. 3. Jelikož ČSÚ udává průměrné spotřebitelské ceny včetně DPH je k výpočtu hodnoty DPH nutno použít koeficient. Před změnou sazby DPH se koeficientem rozumí sazba DPH k ceně zboží nebo služeb včetně této sazby (10/110), zaokrouhleno na čtyři desetinná místa, dostaneme hodnotu k = 0,0909. Stejně vypočítáme koeficient po změně sazby (14/114), zaokrouhleno na čtyři desetinná místa, dostaneme hodnotu k = 0,1228. Těmito koeficienty se vynásobí průměrné spotřebitelské ceny před změnou a po změně. Výsledkem je samotná částka DPH. 4. Z vypočítaných částek DPH musíme získat změnu, DPH2 – DPH1 = ∆DPH. 5. Následně vyčíslíme přírůstek či úbytek v tržbách prodávajících u jednotlivých komodit, a jakou mírou je tato změna způsobena změnou částky DPH, matematicky vyjádřeno ∆P - ∆DPH. 6. Samotný výpočet daňové incidence spočívá v procentuálním vyjádření dopadu na spotřebitele a dopadu na prodávající. Kubátová (2006) uvádí čtyři možné výsledky daňové incidence, pojmenované podle dopadu na spotřebitele. Těmito dopady jsou: dopad částečný, úplný (stoprocentní), neúnosný (více než stoprocentní) a nulový. Výsledky daňové incidence včetně jejich výpočtu jsou uvedeny v tabulce 1. Tab. 1
Typy daňového dopadu. Zdroj: vlastní zpracování.
Typ dopadu Matematické (incidence) vyjádření Částečný ∆P < ∆DPH (parciální) Úplný ∆P = ∆DPH (stoprocentní) Neúnosný (> než ∆P > ∆DPH stoprocentní) Nulový
(∆P <0) < ∆DPH
Dopad (v %) na spotřebitele prodávající > 0 až < 100 100
0
> 100
0
0
100
Pokud nastane ∆P < ∆DPH, rozklad nadměrného daňového břemene bude mezi spotřebitele a prodávajícími v rozmezí 0,1 a 99,9 %, např. 45 % spotřebitelé
Cíl a metody práce
15
a prodávající 55 %, nazýváme rozkladem parciálním. Druhý případ popisuje dopad úplný neboli stoprocentní, nechť ∆P = ∆DPH, nadměrné daňové břemeno ponese v plné výši spotřebitel. Dalším případem je neúnosný daňový dopad, kdy přesun daňového břemene je větší než stoprocentní, je neúnosný. V poslední situaci, kdy nastane ∆P < ∆DPH, ale hodnota ∆P je záporná, nadměrné daňové břemeno ponese v plné výši prodávající. Poslední případ znázorňuje dopad na spotřebitele nulový, v této chvíli ponese celé nadměrné daňové břemeno prodávající, a to za předpokladu, že cena v následujícím období poklesne.
Teoretická část
16
3 Teoretická část V teoretické části je specifikován spotřební koš z pohledu Českého statistického úřadu, dále je specifikován pojem rodina a charakterizován daňový systém a daňová soustava v České republice. Tato kapitola je dále věnována klasifikaci daní a stěžejní část je věnována zejména daňové incidenci. Závěr je věnován legislativnímu procesu schválení novely zákona a předpokladům odborníků.
3.1 Spotřební koš V každodenním životě představuje pojem spotřební (spotřebitelský) koš prostor, do kterého rodina vybírá statky, které uspokojují její potřebu. V mikroekonomii, podle Hořejší (2008), když spotřebitel jedná racionálně, maximalizuje užitek, který plyne z jeho preferencí. Spotřebitele v rozhodování omezuje jeho důchod. Konkrétní hodnota užitku je vyjádřena kardinální veličinou. Užitek je přímo měřitelný v kardinalistické verzi teorie užitku. V současné ekonomii se více setkáváme s ordinalistickou verzí teorie užitku, podle které není užitek přímo měřitelný. Spotřebitel je ovšem schopen říci, které spotřební situaci dává přednost, ne jak je velký její užitek. To znamená, že vybrané modelové rodiny jsou schopné říci, které reprezentanty zahrnují do spotřebního koše před reprezentanty jinými a proč. Makroekonomie využívá spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen a je jí chápan, jako soubor vybraných položek, které domácnosti potřebují ke svému každodennímu životu. Obdobně se ke spotřebnímu koši staví i ČSÚ1. ČSÚ od roku 2001 sleduje vývoj indexu spotřebitelských cen na spotřebních koších. Tyto spotřební koše dělí podle klasifikace CZ – COICOP2 do 12 oddílů: • Potraviny a nealkoholické nápoje - veškeré potraviny včetně nealkoholických nápojů. • Alkoholické nápoje a tabák - alkoholické nápoje a tabákové výrobky. • Odívání a obuv - oděvní materiály, oděvy, oděvní doplňky, textilní galanterie, obuv; včetně půjčování a oprav. • Bydlení, voda, energie, paliva - nájemné vč. hypotetického, úhrady za užívání družstevních bytů, služby spojené s užíváním bytu, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu, vodné a stočné, odvoz popela a odpadků, všechny druhy energií (plyn. elektřina. teplo), tuhá paliva. • Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy - nábytek a bytové vybavení, koberce a ostatní podlahové krytiny, bytový textil vč. ložního prádla, domácí spotřebiče, skleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby
Český statistický úřad CZ – COICOP = CZ Classification of Individual Comsumption by Purpose (klasifikace individuální spotřeby podle účelu, CZ mezinárodní kód pro Českou republiku. Oddíly jsou dále členěny na skupiny (COICOP 2) a třídy (COICOP 3). 1
2
Teoretická část
• • • •
• •
•
17
pro domácnost, zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti, nářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu. Zdraví - léčiva a zdravotnické výrobky, stomatologické výrobky, služby očních optiků, služby lékařů, lázeňská péče, regulační poplatky. Doprava - osobní dopravní prostředky vč. oprav a náhradních dílů, pohonné hmoty, veřejná doprava (železniční, autobusová, místní, letecká), doprava žáků a studentů. Pošty a telekomunikace - poštovní služby, telefonní přístroje (mobilní telefony), telefonní služby. Rekreace a kultura - rozhlasové a televizní přijímače, přehrávače a rekordéry, osobní počítače, hudební nástroje, sportovní potřeby; vč. oprav, knihy, noviny a časopisy, hračky, papírenské zboží, kulturní služby, sportovní aktivity, tuzemskou a zahraniční rekreaci, květiny a potřeby pro jejich pěstování, domácí zvířata a potřeby pro jejich chov vč. veterinární služby. Vzdělávání - všechny stupně vzdělání, vč. výuky jazyků a umělecké výchovy. Stravování a ubytování - zahrnuje jídla a nápoje v resturacích, kavárnách a podobných zařízeních, závodní stravování, školní stravování, ubytování v hotelích, v penzionech, chatách, na internátech a vysokoškolských kolejích. Ostatní zboží a služby - služby osobní péče, elektrické spotřebiče pro osobní péči, kosmetické výrobky, klenoty, hodinky, koženou galanterii, pojištění (osob, bytů, domů, automobilů), sociální a finanční služby, správní a administrativní poplatky (Mrázek, 2011).
Z dlouholetých výsledků ČSÚ je patrné, že výrobky ve stejné skupině, které jsou vyrobeny ze stejného materiálu a suroviny a mají stejnou užitkovou hodnotu, podléhají vysoké korelaci mezi sebou samými. Reprezentanti ve vybraných oddílech jsou statky, které s dostatečnou přesností a spolehlivostí zachycují změnu cenové hladiny všech výrobků a služeb daného oddílů dle COICOP. Váhový podíl ve spotřebě má podstatný vliv na jednotlivé reprezentanty zahrnuté do spotřebního koše (nejméně 0,5 promile, méně v případech zachování třídy COICOP), dále pak stálost na trhu a případné substituce v budoucnosti. Celkový úhrn reprezentantů ve spotřebním koši pro rok 2011 je 700. Každoročně ČSÚ spotřební koš upravuje a tak dochází ke změně reprezentantů, popř. změně počtu (Mrázek, 2011). Váhový systém, podle Mrázka (2011), je využíván členskými státy Evropské unie a podstatou pro sestavení jsou statistiky rodinných účtů. V roce 2010 byly váhy aktualizovány na úrovni COICOP 4, podíl reprezentantů, kteří jsou zařazeny v oddílech, na výdajích domácností ze statistiky rodinných účtů znázorňuje tabulka 2.
Teoretická část Tab. 2
18
Váha oddílů v promile. Zdroj: Mrázek (2011).
Oddíly COICOP Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zař. domácnosti, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby Celkem
Váha (v ‰) 170,3 86,0 47,2 253,4 55,2 25,0 114,9 39,9 93,7 7,8 44,2 62,4 1000,0
3.2 Rodina Právní řád v České republice na pojem rodina pamatoval do roku 1950, v literatuře Všeobecný zákoník občanský platný z doby Habsburské monarchie. Právní normy a instituce v České republice s pojmem rodina pracují, ale jasně ho nedefinují. Občanský zákoník pamatuje na nezaopatřené děti a jejich potřeby při rozvodu a vypořádání společného jmění manželů. MPSV ČR3 zahrnuje rodinu v sociální politice, ve formě dávek státní sociální podpory (rodičovský příspěvek a přídavek na dítě). Petrusek (1996) uvádí ve Velkém sociologickém slovníku, že rodina je základní a nejdůležitější společenská skupina, která je základem pro tvorbu sociálního a ekonomického prostřední. Hlavními funkcemi rodiny má být reprodukce, pro zachování lidské rasy, výchova, pro tvorbu socializace a kultury. Podle Žáka (1999) sklon ke spotřebnímu chování vyplývá z procesu socializace spotřebitele, zásadní význam mají sociální skupiny, primární (rodina, přátelé) a sekundární (sociální třída). Osobní predispozice spotřebního chování jsou závislé na demograficko-ekonomických charakteristikách jedince (věk, vzdělání, příjem apod.) a psychice (vnímání, učení, postoje, motivace, osobnost). Souhrnně můžeme sklony spotřebitele ke spotřebě nazvat životním stylem, od kterého se odvíjí skladba spotřebního koše.
3
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Teoretická část
19
3.3 Daňový systém a daňová soustava v ČR Daňový systém můžeme chápat jako soubor daní, poplatků a institucí, které fungují na území určitého státu. Daňová soustava je souhrnem daní, které jsou vybrány státními institucemi za určitou dobu. Širším pojmem (včetně daňové soustavy) je daňový systém. Tento systém zahrnuje všechny subjekty veřejného sektoru, které zabezpečují výběr, kontrolu a vymáhání daní a poplatků, na úrovni státní správy a samosprávy. Příjmy veřejného sektoru jsou daně, poplatky a půjčky (Široký, 2008). Každá literatura definuje daň různě, nejčastěji „jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu“ (Široký, 2008). Justice Holmes chápe daň, jako cenu za civilizaci.4 Jednorázová daň se nazývá dávkou. Poplatek je platbou za služby veřejného sektoru, který je dobrovolný a účelový. Nepravidelnost je relativní, např. poplatek za televizní a rozhlasové vysílání se opakuje každý měsíc, poplatek za psa se pohybuje v ročním horizontu. Zato půjčka je příjem veřejného rozpočtu, který je návratný, nepovinný a nepravidelný, účelového nebo neúčelového charakteru, podle toho, zda ho vláda přijala za účelem financování předem stanoveného projektu nebo vyrovnání veřejného deficitu (Kubátová, 2006). Dne 15. dubna 1992 se Federální shromáždění České a Slovenské republiky usneslo na znění zákona5, který rozděluje daně následovně: daň z přidané hodnoty, včetně daně při dovozu; daně spotřební, daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční, daň z dědictví a darování, daň z převodu nemovitostí, daně k ochraně životního prostředí. Dalšími platbami plynoucími do státního rozpočtu jsou platby, které jsou na principu daní a to: pojistné na sociálním zabezpečení (pojistné na důchodovém pojištění, pojistné na nemocenském pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a pojistné na veřejném zdravotním pojištění. Podle Žáka (1999) municipality mohou ukládat tyto místní poplatky: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provozování výherního hracího automatu. Speciální formou daně jsou cla. V České republice jsou cla uvalena na dovoz. Hlavním důvodem zavedení cel je vládní ochrana domácí ekonomiky před importem zahraničního zboží a služeb. V ČR cla na vývoz (export) uvalena nejsou.
4 5
in R. Musgrave, P. Musgraveová (1994) Zákon č. 212/1992 Sb. o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů
Teoretická část
20
3.4 Klasifikace daní 3.4.1
Nepřímé daně
Podle Širokého (2008) a Žáka (1999) jsou nepřímé daně ukládány subjektům s předpokladem přesunu daňového břemene dopředu na kupujícího nebo dozadu na prodávajícího, tím se pak odlišuje zákonný a skutečný dopad. V praxi nepřímými daněmi rozumíme daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daně obratové a také cla. Státní správa vybírá nepřímé daně v cenách zboží, služeb, pronájmů a převodů, kdy rozhodným okamžikem je samotné uskutečnění spotřeby nebo nákupu daného statku. Tyto daně nezohledňují majetkovou ani důchodovou dispozici spotřebitele, latinsky označovány jako in rem (na věc), jelikož jsou stejně vyměřeny pro celé spektrum spotřebitelů, bez ohledu na jejich příjem či bohatství. Nepřímé daně dále můžeme dělit na daně všeobecné (daně z prodejů nebo obratů) a akcízy (vlastní spotřební daně). Všeobecné daně jsou ad valorem, tzn. vyjádřeny procentuální částkou z prodeje nebo obratu, např. daň z přidané hodnoty. Výhodou základu daně ad valorem je imunita vůči inflaci. Jelikož je zastoupena procentuální částkou. S růstem základu daně ad valorem roste také výnos daně, podíl daně v ceně se nezmění. Akcízou rozumíme uvalení daně jednotkově. U některých spotřebních daní, např. u daně z tabáku a tabákových výrobků, je daň určena na kus (např. cigaretu). Charakteristickou vlastností jednotkové daně je, že se vznikem inflace klesá relativní podíl výnosu daně a vlády mají tendenci zvyšovat sazby. Příkladem může být sazba daně z nemovitostí, kde se daň delší dobu neměnila a s růstem inflace dochází k poklesu relativního přínosu daně do místních rozpočtů, kdežto výdaje v období růstu cenové hladiny rostou (Široký, 2008; Žák, 1999). V posledních desetiletích 20. století, jak uvádí Kubátová (2009), je spotřeba statků ovlivněna masovým zaváděním daně z přidané hodnoty v zemích s vyspělou ekonomikou. V postkomunistických zemích se daň z přidané hodnoty začala zavádět v 90. letech. Jednou z podmínek6 členství v EU je zavedení daně z přidané hodnoty, tento fakt rovněž ovlivňuje aspirující státy na členství. Francie v roce 1967 přijala daň z přidané hodnoty a od této doby tuto daň přijalo více než 100 zemí. V rámci OECD7 tuto daň nepřijaly federace USA a Austrálie. Napříč světem se shledáme s kladnými i zápornými názory na daň z přidané hodnoty, avšak kladné převažují, zejména to jsou: • Neutralita. Jak jsem již zmínil, daň je neutrální při výběru jednotlivých spotřebitelů a prodávajících, rovněž tato daň vylučuje vstupy domácnosti bez vlivu na zdanění její spotřeby. Technika daně umožňuje zdanit i statky, které podléhají delšímu řetězci zpracování. Refundace daně na vstupu
Podmínka stanovená Komisí Evropské unie. Organisation for Economic Co-ooperation and Development, v překladu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 6 7
Teoretická část
•
•
•
•
21
nedovoluje několikanásobné zdanění, neboť plátce daně je oprávněn si daň na vstupu odečíst. Možnost zdanit služby. U služeb existuje vyšší možnost daňových úniků, zejména u jednorázových daní z obratu, neboť schopnost rozlišit, zda je spotřeba služby konečná nebo výrobní, je složitější. Cena služby je stejná pro plátce i neplátce daně z přidané hodnoty a pro poskytovatele nevzniká problém mezi konečnou a výrobní spotřebou. Daň z přidané hodnoty zcela nefunguje, pokud je u služeb těžce stanovitelná přidaná hodnota, tyto služby obvykle nejsou předmětem daně (primární finanční služby). Začleněním služeb do zdanění vzniká větší daňová základna a následně i daňový výnos. Výhodnost pro mezinárodní obchod. V poslední době roste význam mezinárodního obchodu, proto se omezuje daňová distorze u daně z přidané hodnoty. Rovné podmínky umožňuje technika daně, z čehož plyne, že všichni dovozci do dané země mají stejné podmínky. Odolnost proti daňovým únikům. Refundační systém daně ztěžuje vznik daňových úniků, neboť evidenční povinnost staví subjekty do řetězce, kde každý článek má zájem na potvrzení daně v ceně statku. Dodavatel je obeznámen s faktem, že o jeho vstupech i výstupech existuje záznam u dalšího plátce. Přes všechna opatření se zvyšuje nárůst daňových úniků na dani z přidané hodnoty, kdy se využívá nároku na odpočet při vývozu. Spolehlivost výnosu pro stát. Daň z přidané hodnoty umožňuje vyšší státní výnosy ze spotřeby statků spotřebiteli. Spousta zemí právě z tohoto důvodu zavedla nebo zavádí tuto daň do svého systému. V dani je zahrnuta i spotřeba služeb, distorze ve výběru spotřebitelů je nižší a oproti ostatním nepřímým i přímým daním je nejvíce odolná proti daňovým únikům. (Kubátová, 2009).
Uvedl jsem kladné názory na daň z přidané hodnoty, oproti obratovým daním má tato daň i nevýhody, které vedou vlády některých zemí k nezavedení této daně, Kubátová (2009) uvádí tyto nevýhody: • Náročnost přechodu na novou daň. V zemích se stabilní ekonomickou situací je politicky i administrativně náročné prosadit tuto novou skutečnost. Základním problémem je neochota společnosti platit další daň, dále k prosazení je potřeba silných vlivů na politické scéně. Složitou je také registrace subjektů a vyškolení v problematice daně. Problém je také v časovém pojetí, započtení dřívějších vstupů nebo v dlouhodobě uzavřených smlouvách (dodávky plynu, elektřiny apod.). • Administrativní nákladnost fungování daně. Z důvodu efektivnosti je tato daň administrativně náročná pro plátce i stát. V legislativě jsou zakotveny možné úlevy pro drobné firmy, ba dokonce jsou některé přímo osvobozeny od placení daně. Úlevy spočívají v dalších zdaňovacích obdobích nebo v používání zjednodušených dokladů. • Obavy ze zvýšení inflace. Tento fakt se opírá o skutečnost, že při zavedení tohoto typu daně, oproti klasické obratové dani, může dojít
Teoretická část
22
k nárůstu spotřebitelských cen. V České republice byla tato daň zavedena v roce 1993 a nárůst spotřebitelských cen tvořil 20,8 %. Inflace byla 10 %, čili více než polovina je připisována právě zvýšení spotřebitelských cen. V následujícím roce byla inflace opět na 10 %. Tabulka 3 uvádí výši sazeb daně z přidané hodnoty v sousedících zemích s Českou republikou, dále Velkou Británií a zámořskými ekonomikami. Tab. 3 Sazby daně z přidané hodnoty v roce 2012 (v %). Zdroj:
,
Stát Česká republika Slovensko Rakousko Německo Velká Británie USA Čína Japonsko
Základní sazba 20,0 20,0 20,0 19,0 20,0 17,0 05,0
Snížená sazba 14,0 10,0 10,0 (12,0)8 07,0 05,0 13,0 -
Daň z přidané hodnoty je daní vícerázovou, která odstraňuje duplicity tak, že se vstupy podruhé již nezdaňují, dani podléhá pouze hodnota přidaná při zpracování u daného plátce. Při dovozu podléhá dani pouze hodnota zboží nebo služeb, vstupy dovozce jsou ze zdanění vyřazeny. V ekonomice se přidané hodnotě 9 rovná součet důchodů z výrobních faktorů, které jsou použity, jsou jimi mzdy, zisky, renty a úroky. Státy, které zdaňují zboží a služby daní z přidané hodnoty, využívají k výpočtu daně tzv. nepřímou rozdílovou metodu. Tato metoda popisuje přidanou hodnotu jako rozdíl mezi výstupy a vstupy daňového subjektu. Daň za zvolené období určíme: výstupy krát sazba daně – vstupy krát sazba daně. Oproti nepřímé rozdílové metodě existuje i přímá rozdílová metoda, která spočívá ve vypočítání přidané hodnoty, jako rozdílu mezi výstupy a vstupy, a až z tohoto rozdílu je vypočtena daňová skutečnost (povinnost nebo nárok na odpočet). Výpočet pomocí přímé rozdílové metody se provede: (výstup – vstup) krát sazba daně. Metodu nepřímou upřednostňují státní aparáty pro její nižší administrativní zatížení daňových subjektů (Kubátová, 2006). 3.4.2
Přímé daně
Opačně než nepřímé daně působí daně přímé. Žák (1999) vysvětluje a následně dělí přímé daně jako přímo vázané na majetkové či důchodové dispozice 12 % sazba je uvalena na víno ze zemědělské produkce vyráběné přímo zemědělcem. Přidaná hodnota = přínos subjektu na daném stupni zpracování k hodnotě zboží a služeb (Kubátová, 2006)
8 9
Teoretická část
23
spotřebitele. Předpokladem u daně přímé je, že poplatník daň nepřenáší na jinou osobu, a touto daní je přímo odčerpána část jeho důchodu do veřejných rozpočtů. Přímé daně dělíme na daně důchodové a majetkové. Předmětem důchodové daně je celkový příjem jednotlivce nebo zisk právnické osoby. U jednotlivce tvoří příjem dle zákona10 §6 - §10 a veškeré další transfery. Základ daně právnické osoby tvoří zisk, ve kterém jsou zohledněny různé stimuly ve formě odpočitatelných položek, slev na dani a osvobození. Držba nebo převod majetku je základem daně majetkové. Daně majetkové s dobou ztrácí na významu, v dávné minulosti byly velmi oblíbené, neboť se velmi snadno vybíraly. Dnes mají pouze doplňkový charakter daní důchodových. 3.4.3
Plátce vs. poplatník
Při členění daní na daně přímé a nepřímé podle Širokého (2008) lze využít i kritérium rozdělení na plátce a poplatníka. Plátce je osoba, která má uloženo zákonem daň spočítat, vybrat a odvést. Zato poplatník je osoba, která nese daňové břemeno. Z tohoto pohledu se zdá, že u daní přímých je poplatník a plátce tatáž osoba. Pro nepřímé daně je typické oddělení těchto dvou osob. V podkapitole Daňová incidence se budu zabývat i variantou, kdy i nepřímá daň může negativně ovlivnit plátce.
3.5 Teorie daňové incidence Následky zdanění v ekonomice podle Širokého (2008) se projevují jednak makroekonomicky, kde je ovlivňován ekonomický růst, inflace a cenová hladina, tak i mikroekonomicky. V mikroekonomii je zdaněním ovlivněno rozdělování důchodů a efektivnost využití všech zdrojů. Mezi všemi těmito příčinami existují vazby, které působí kladně i záporně. Teorie, která se zabývá všemi těmito aspekty, se nazývá daňová incidence. Daňovou incidenci můžeme vyjádřit spousty ekvivalenty. V českém jazyce nejblíže termínu daňová incidence odpovídá dopad, přenesení nebo ovlivňování (Široký, 2008). David (2007) pohlíží na incidenci jako na dopad daňového břemene. Analytici a ekonomové používají pojem daňové břemeno z důvodu zjištění skutečného zákonného plátce. Daně mohou ovlivnit subjekty dvěma způsoby, zákonným (právním) nebo skutečným (ekonomickým) dopadem. Zákonný způsob je striktně daný a subjekty jsou vázány daně zaplatit. Proto se snaží přesunout daňové břemeno na někoho jiného, z čehož vyplývá, že konečným nositelem daňového břemene jsou zaměstnanci, spotřebitelé, vlastníci firem, kteří se nachází na konci ekonomického cyklu. Avšak podle Musgraveho a Musgravové (1994) mohou i tito jednotlivci ovlivnit situaci a následným dalším prodejem přesunout daňové břemeno na další subjekty a tím ovlivnit situaci dalších. 10
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů
Teoretická část
24
Podstatným vlivem u daňové incidence je časový faktor, jak vysvětluje Široký (2008), v delším časovém období bude ovlivněn celý trh. Bude-li se tento trh vzdalovat od dokonale konkurenčního prostředí, bude složitější stanovit celkovou daňovou incidenci. Daně ze statků budou ovlivňovat i spotřebitele a prodávající, kteří tyto statky nevyrábí či neposkytují. Neboť spotřebitel statku, který bude ovlivněn incidencí, bude postupně vytlačovat tento statek ze spotřeby a nahrazovat substitutem. Cena prvního statku bude růst a cena substitutu bude klesat. Tato skutečnost se odrazí jak v nabídce, tak poptávce obou statků. Čas ovlivňuje i trh výrobních faktorů11. Pod vlivem daně klesne poptávka po jednom výrobním faktoru, vzroste poptávka po faktoru druhém. Důsledkem je snížení výnosnosti původního výrobního faktoru a dopad daňového břemene na vlastníky tohoto faktoru. 3.5.1
Výrobní faktory
Než se budu zabývat jednotlivým přesunem daňového břemene z konečných statků, zohledním daňovou incidenci na výrobních faktorech, jimiž jsou kapitál, práce, půda a technologie. Sazby těchto daní jsou zpravidla vymezeny ad valorem. Kapitál podle Žáka (1999) jsou přeměněné investice do stavové zásoby hmotného majetku. Investice do strojů, výrobních zařízení, výrobních hal apod. Dále je nutné odlišovat kapitál (výrobních faktor) od kapitálu ve formě finančních aktiv. Daň z pronájmu, je typickou daní pro kapitál. Prací rozumíme uvědomělou činnost lidí, kteří nabízí své schopnosti a dovednosti na trhu, ze které očekávají důchod v podobě mzdy (soukromý sektor) nebo platu (státní sektor). Daň, která nejvíce ovlivňuje nabídku práce, je daň z příjmu fyzických osob. Tato daň odčerpává část důchodu, při zvýšení daně se snižuje disponibilní důchod12 domácnosti. Podstatný vliv je také určen důchodovým a substitučním efektem. Důchodový efekt motivuje pracovníka podávat vyšší pracovní výkony (pracovat více hodin), aby nahradil ztrátu způsobenou daňovým zatížením. Od určitého okamžiku začne působit substituční efekt, ve kterém zohledňuje pracovník cenu volného času. Užitek z dodatečně získaného důchodu je nižší než užitek z volného času. Důchodový a substituční efekt působí opačně na trhu práce. V obrázku 1 je znázorněna nabídka a poptávka po kapitálu a práci. Je patrné, že při zvyšování daní na tyto výrobní faktory jejich nabídka bude klesat. Domácnosti, které stojí na straně nabídky práce, nebudou ochotny platit vyšší daně z příjmu, ani pronajímat kapitál a z tohoto příjmu platit vyšší daň.
V ekonomice základními výrobními faktory jsou práce, půda a kapitál. Moderní ekonomové řadí k výrobním faktorům také technologie a informace. 12 Disponibilní důchod = veškeré důchody z výrobních faktorů a transferů, které obdrží domácnosti po odečtení osobních daní (Žák, 1999). 11
Teoretická část
Obr. 1
25
Daň na trzích výrobních faktorů 1. Zdroj: Široký (2008).
Půdu je pronajímána za rentu a podléhá dani z nemovitostí. Oproti předchozím dvěma výrobním faktorům je nabídka půdy nepružná. Půdy není neomezené množství a tak od určitého okamžiku je nabídka půdy fixní, viz obrázek 2.
Obr. 2
Daň na trzích výrobních faktorů 2. Zdroj: Široký (2008).
Technologie, podle Žáka (1999), přináší přírodovědecké poznatky (fyzikální a chemické) v zavádění a využívání výrobních postupů. Technologie můžeme dělit na konvenční a nekonvenční. Přičemž konvenčními rozumíme technologie takové, které vychází z obecně platných a známých skutečností, naproti tomu technologie nekonvenční jsou takové, které pro danou dobu jsou nové (nanotechnologie). Společně s informacemi tvoří důležitou součást výrobního procesu a je otázkou času, kdy je široká ekonomická veřejnost bude řadit běžně do výrobních faktorů.
Teoretická část
3.5.2
26
Daňové břemeno
Podle Širokého (2008) ekvivalentní daně působí stejně v tržním mechanismu a mají stejný daňový výnos, ale také mají vlastnost, že na výnosu z nich se podílejí prodávající i spotřebitelé ve stejném poměru. Obrázek 3 ukazuje zachování tohoto poměru, pokud bude daň vybírána u prodávajících nebo u spotřebitelů. Pakliže se na daňovém břemenu budou prodávající podílet 75 %, potom poměr daňového břemene bude zachován i při výběru od kupujících.
Obr. 3
Rozložení daňového břemene. Zdroj: Široký (2008).
Jak jsem již naznačil, daňová incidence se zabývá daňovým břemenem. Celkové daňové břemeno je složeno z platby daně, administrativních nákladů a nadměrného daňového břemena (nákladů mrtvé váhy). Žák (1999) také vysvětluje, že daň je odvedena do veřejných rozpočtů s nezměněnou celkovou efektivností. Podle něj zkreslujícím faktorem cen statků je nadměrné břemeno. Daň ovlivňuje jak prodávajícího, tak kupujícího. Prodávající vlivem daně má nižší užitek, naopak kupujícímu se zvyšují náklady na uspokojování svých potřeb. Široký (2008) říká, že neexistuje žádná daň, která by neovlivnila tržní mechanismus. Graf na obrázku 4 popisuje situaci na trhu. Křivkou D je znázorněna poptávka po statku, křivka S0 znázorňuje nabídku tohoto statku. V této situaci vzniká rovnováha v bodě E0, při cenové hladině P0 a objemu výroby Q0. Spotřebitelský přebytek13 v čase T0, je definován na obrázku plochou P0 E0 a křivkou poptávky od bodu E0 po osu y (cena). Ve stejném čase definujeme Přebytek spotřebitele = rozdíl mezi celkovým užitkem, který spotřebiteli přinese spotřebovávané množství určitého statku a výdaji na jeho získání (Hořejší, 2008).
13
Teoretická část
27
i přebytek výrobce14, který má plochu tvořenou body P0 E0 0. Dojde v čase ke zvýšení daně15, nastane nárůst cenové hladiny do bodu P1 a snížení množství vyrobených statků na úroveň Q1. Z důvodu této změny se spotřebitelský přebytek sníží o plochu P0 B E1 a P1 a přebytek výrobce se sníží o plochu P0 B A P2. Spotřebitelé, kteří jsou ochotni po daňové změně dále kupovat daný statek a prodávající, kteří jsou ochotni po daňové změně nadále vyrábět statek, se podílejí na daňovém břemenu plochou, o kterou byl snížen jejich užitek. Peněžně vyjádřený dopad na spotřebitele se vypočte jako P1 – P0, peněžní dopad na prodávající se vypočte jako P0 – P2. Celkový daňový výnos je znázorněn plochou obdélníka P1 P2 A E1, v jednotkách se zjistí jako počet množství statku na ose x, v tomto případě 0 až Q1, který bude vynásobený změnou ceny P1 – P2 (Široký 2008, Žák 1999).
Obr. 4 Grafické znázornění daňového výnosu a nadměrného daňového břemene při změně daně ovlivňující stranu nabídky. Zdroj: Žák (1999).
Přebytek výrobce = rozdíl mezi ziskem a náklady na pořízení výrobních faktorů. V obrázku 3, graf vlevo, zvýšení daně je znázorněno snížením nabídkové křivky, výrobci kvůli placení daní omezují svoji nabídku. V samém obrázku, graf vpravo, je dopad daně znázorněn na poptávkové křivce, jelikož spotřebitel díky zvýšení daně nebude moci pořídit větší množství statku, omezení důchodem mu to nedovolí. 14 15
Teoretická část
3.5.3
28
Nadměrné daňové břemeno
Na obrázku 4, viz výše, nadměrné břemeno znázorňuje plocha trojúhelníku A E0 E1. Jak uvádí Musgrave a Musgravová (1994), kompletní zatížení daní může převýšit přijaté příjmy, a to tehdy, pokud dojde ke ztrátám16. Pro přiblížení uvažujme, že byla vybrána 1 mld. Kč na dani z přidané hodny při nákupu automobilů. Daňové břemeno, kterým byl zatížen soukromý sektor, je větší. Touto daní je ovlivněno rozhodování spotřebitele na trhu. Jedni spotřebitelé mohou kvůli zavedení daně odmítnout nákup nového vozidla. Tito spotřebitelé daň sice nezaplatí, nicméně bude snížen jejich standard či omezena jejich rozpočtová volba. Tímto krokem nastane ztráta mrtvé váhy17, o kterou se podělí všechny ekonomické subjekty, neboť spotřebitelé neuspokojí svoji potřebu, prodávající neprodá statek a stát přijde o daňový výnos. Jiní spotřebitelé koupí auto s nižší pořizovací hodnotou a platí tak méně. Vztaženo na daň z přidané hodnoty, bude-li pořizovací cena automobilu nižší, procentuálně vypočtená částka ze základu daně bude také nižší. Při obou rozhodnutí spotřebitele byla struktura jejich výdajů narušena a každý ponese břemeno větší než, kdyby spotřebitel zaplatil tento obnos ve formě jednotného poplatku. Podle Hemerníkové (1999) nadměrné břemeno vzniká distorzí v cenách statků, zapříčiněné daní. Prodávající zaznamenává kvůli zvýšení daně snížení užitku z prodeje mezní jednotky, kupující pociťuje daň jako zvýšení mezních nákladů na pořízení další jednotky statku. Hemerníková (1999) uvádí nadměrné břemeno na příkladu výběru daní v Anglii v 18. a dřívějších století. Jelikož v minulosti bylo obtížné dohledat důchodové příjmy obyvatel a zisky firem, daně se určovaly pomocí ostatních zástupných faktorů. V Anglii byla zavedena nejprve daň z krbů, které vykazovaly na tu dobu poměrně vysoký životní standard. Naskytl se problém s omezováním osobní svobody, neboť úředník berního úřadu aby mohlo zjistit počet krbů, musel vstoupit na soukromý majetek. V 18. století byla daň zdokonalena, neboť se do oken vsazovalo tabulkové sklo, avšak toto si nemohl každý dovolit, byla proto zavedena daň na okna, které vyjadřovalo platební schopnost. Po zavedení této daně se začal počet oken snižovat, lidé stavěli domy s menšími okny, nebo dokonce stávající okna zazdívala, aby se vyhnuli placení daně. Zazděním oken se snižoval životní standard a pohodlí obyvatel, zároveň státu neplynul příjem z výběru daní, odtud vznikl termín „ztráta mrtvé váhy“, neboli „nadměrné daňové břemeno“.
V literatuře také „nadměrné (daňové) zatížení“, „nadměrné daňové břemeno“ nebo „absolutní ztráta“. 17 Pojem „ztráta mrtvé váhy“ byl užíván na železnici, kde vyjadřuje převážení prázdných vagonů (Hemerníková, 1999). 16
Teoretická část
29
3.6 Legislativní proces a předpoklad odborníků O přijetí novely zákona o dani z přidané hodnoty se vedly diskuse již dlouhou dobu. Novela tohoto zákona je spojená s důchodovou reformou a snahou Vlády ČR opatřit finanční prostředky na důchodovou politiku zvýšením daně z přidané hodnoty. První vlna zvýšení sazby DPH nastala v roce 2012, kdy základní sazba daně byla stanovena na 20 % a snížená sazba 14 %. Od roku 2013 se obě sazby sjednotí na konečných 17,5 %. Dne 2. září na 22. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále PSP ČR) byla schválena ve 3. čtení novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z původních 10 na 14 %. Senátoři však tuto novelu dne 7. října vetovali a společně s ostatními reformami, mj. novelou Zákoníku práce, ji vrátili zpět do PSP ČR18. Na 25. schůzi poslanců, dne 6. listopadu, bylo veto senátorů přehlasováno a novela zákona byla přijata a podstoupena k podpisu prezidenta. Dne 22. listopadu tak prezident České republiky Václav Klaus učinil a novela zákona vešla v platnost od 1. ledna 2012. Internetový portál Idnes.cz dne 19. prosince přinesl zprávu19 o příslibu některých firem o nezdražení. Zdražovat nebudou kina Cinema City (konkurenční CineStar případné zdražení ještě zvažuje), některá divadla a pražská zoo. Opakem bude zdražení v dopravě, kdy Student agency podraží o 4 % a České dráhy o 5 %. Nyní v roce 2012 můžeme srovnat příslib jednotlivých firem, divadla a pražská zoo zvýšení daně opravdu přenesla na sebe, zato multikina Cinema City tak neučinila. Základní vstupenka do kina v roce 2011 stála 149 Kč, studentská 129 Kč. V roce 2012 cena základní vstupenky vzrostla o 20 Kč na současných 169 Kč a vstupenka se studentskou slevou vrostla o 10 Kč na 139 Kč. Dne 5. května 2011 přichází portál Idnes.cz s informací20, že většinu z vybraných peněz stát přerozdělí, neboť se zvýšením sazby daně z přidané hodnoty přichází i zdražení. Nízko příjmové rodiny se mohou ocitnout ve finanční tísni. Dále stát musí reagovat na rostoucí inflaci zvýšením důchodů a platů státních zaměstnanců. Při sjednocené sazbě daně (17,5 %) stát získá navíc do rozpočtu 22 miliard korun. Zároveň však na sociálních dávkách, zvýšené výdaje ve zdravotnictví a ve státní správě, bude muset stát vynaložit 20 miliard korun (9 miliard činí náklady na zavedení daně a dalších 11 miliard budou činit výhody a úlevy, kterými bylo podmíněno zavedení reformy). Na vznik penzijního spoření zůstanou 2 miliardy korun. Nicméně zvýšení výdajů Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Idnes.cz Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/ceny-nezvedneme-rika-cast-firem-nezdrazi-kinazoo-ani-doprava-v-praze-1ja-/ekonomika.aspx?c=A111219_151902_ekonomika_fih 20 Idnes.cz Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/vetsinu-penez-z-vyssi-dph-stat-rozda-a-utratizadny-resort-nevydela-1ge-/ekonomika.aspx?c=A110504_205036_ekonomika_vel 18 19
Teoretická část
30
zaznamenají i územní samosprávné celky (obce) a vyšší územní samosprávné celky (kraje), neboť inkaso tohoto zvýšení daně bude použito na důchodovou reformu, takže samosprávné celky z této změny nebudou mít žádné finanční prostředky navíc. Česká národní banka ve Zprávě o inflaci – III/2011 přichází s předpokladem při zvýšení sazby daně z přidané hodnoty o přínosu do státního rozpočtu ve výši 25 mld. korun, jak při změně z 10 % na 14 %, tak z následné změny na 17,5 % v roce 2013. ČNB pohlíží na tuto problematiku z makroekonomického hlediska a zohledňuje inflaci a dopad na HDP. Po zavedení sociálních kompenzačních opatřeních se po zavedené restrikci zpomalí růst HDP o cca 0,3 procentního bodu. Se stejným předpokladem uvažuje Dušek a Jánský ve své studii21, změna snížené sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 %, ponechání základní sazby daně na 20 % v roce 2012. Dále v roce 2013 sjednocení daně z přidané hodnoty na 17,5 %. Deficit veřejných rozpočtů se touto změnou dlouhodobě sníží o 20,2 mld. Kč. Ke snížení ve výši 49 mld. Kč přispívá nárůst snížené sazby, a však celkově veřejné rozpočty přijdou o 26 mld. Kč z důvodu snížení základní sazby daně a navíc o 3 mld. Kč, které odčerpá povinná valorizace důchodů, dále veřejné rozpočty přijdou o 0,4 mld. Kč z důvodu pohybu sazeb DPH. Dopady na rozpočty jsou uvedeny v tabulce 4. V tabulce jsou uvedeny příjmy z jednotlivých sazeb daně, dále výdaje veřejného sektoru na veřejné služby, výdaje na valorizaci důchodu a celková částka, která zahrnuje sumu všech operací. Tab. 4 Dopady na deficit veřejných rozpočtů a státního rozpočtu v mil. Kč. Zdroj: http://idea.cerge-ei.cz/documents/iphp_201102.pdf
Cash flow Příjmy DPH – sníž. sazba Příjmy DPH - zákl. sazba Výdaje veř. sektoru Výdaje na valorizaci Celkem
Veřejné rozpočty22 2012 2013 2014
Státní rozpočet 2012 2013 2014
26322
49353
49353
18341
34389
34389
0
-21836
-25657
0
-15215
-17878
-3909
-7330
-420
-598
-1121
1359
0
-3856
-7413
0
-3856
-7413
22412
16331
15863
17743
14197
10457
Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/iphp_201102.pdf Rozpočty, které sdružují prostředky, o kterých se rozhoduje veřejnou volbou. Tyto rozpočty jsou tvořené na základě zásad neekvivalentnosti, nenávratnosti a nedobrovolnosti. 21
22
Teoretická část
31
3.7 Ekonomický dopad na domácnosti Základní propočet o dopadu na domácnosti pro Českou televizi23 uvedli v březnu ekonomové z CERGE-EI Libor Dušek a Petr Jánský. V roce 2012 zvýšení výdajů domácností způsobené daní bude činit průměrně 247 Kč a v následujícím roce to bude již 410 Kč. "Dopady DPH na domácnosti budou vyšší, než kdyby se to rovnou sjednotilo", uvedl Dušek pro ČT. Tito ekonomové uvádějí ve své studii24, že reálné náklady průměrné domácnosti vzrostou o 144 Kč měsíčně, domácnostem zaměstnanců a podnikatelů vzrostou o 210 Kč za měsíc a domácnostem nezaměstnaných o 150 Kč za měsíc. Celkový reálný dopad na domácnosti roste samozřejmě s počtem jejich členů, autoři kladou důraz na počet dětí. Sjednocení daně na jednu sazbu nezvyšuje daňové břemeno, ale částečně ho eliminuje. Česká televize odvysílala dne 23. května reportáž Lukáše Dolanského25 o připravovaných změnách v sazbě daně z přidané hodnoty. Reportáž zahrnuje dva modelové případy, které se týkají menšího každodenního nákupu, který obsahuje mimo jiné kuřecí prsa, zeleninu a krabičku cigaret, a rodinného týdenního nákupu, který zahrnuje mimo jiné pečivo, ovoce, zeleninu a lahev vína. Vláda plánuje kompenzovat tuto újmu rodinám s dětmi vyššími odčitatelnými položkami z daní a důchodcům valorizací jejich důchodů. Modelové případy znázorňuje tabulka 5. Studii z reportáže jsem rozšířil o měsíční a roční nákup. Tab. 5
Modelový případ České televize. Zdroj: ČT24, vlastní zpracování.
Nákup Denní Týdenní Měsíční26 Roční27
2011 (10 %) Cena ∆ (v Kč) (v Kč) 805 0 2230 0 8920 0 115960 0
2012 (14 %) Cena ∆ (v Kč) (v Kč) 828 23 2308 78 9232 312 120016 4056
2013 (17 %) Cena ∆ (v Kč) (v Kč) 839 34 2350 120 9400 480 122200 6240
Navíc David (in Vítek, 2011) při předchozí změně snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 % vyčíslil, že průměrný dopad za sledovaná období bude na spotřebitele ve výši 159 % a na prodávající – 59 %, což lze u prodávajících chápat jako přínos.
Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/118188-vyssi-dph-zvysi-mesicnivydaje-domacnosti-o-247-korun/ 24 Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/iphp_201102.pdf 25 Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/124885-zmeny-v-dph-pristi-rokzvysi-inflaci/ 26 Při měsíčním nákupu je uvažováno, že měsíc má 4 týdny. 27 Při ročním nákupu je uvažováno, že rok má 52 týdnů. 23
Praktická část
32
4 Praktická část V této části jsou charakterizovány rodiny podle životního minima, dále v několika krocích provedena úprava spotřebního koše a uvedení vývoje cen za zvolená období u jednotlivých komodit. V podkapitole daňové incidence budou vyčísleny absolutní hodnoty, relativní hodnoty a rozložení daňového zatížení. V poslední části budou výsledky aplikovány na spotřebitele a státní rozpočet.
4.1 Charakteristika rodin Český statistický úřad ve Statistické ročence České republiky pro rok 2011 uvádí, že na území ČR je cca 4,2 milionu domácností, které jsou rozděleny do 6 skupin podle vztahu čistého příjmu28 k životnímu minimu v roce 2010, viz tabulka 6. Tab. 6
Počet rodin v ČR ve vztahu k ŽM. Zdroj: ČSÚ.
Počet v tis. v%
∑
< 1,00
4197,7 100,0
136,9 3,3
1,00 1,49 155,5 3,7
Životní minimum 1,50 - 2,00 - 2,40 > 4,00 1,99 2,39 3,99 277,3 355,1 1868,5 1356,4 6,7 8,6 45,0 32,7
Pro praktickou část a lepší vypovídací schopnost byla provedena statistická úprava do tabulky 7, aby bylo rozložení rodin více rovnoměrné a nevykazovalo statistické extrémy, proto byly rodiny rozděleny do tří skupin. Tab. 7
Počet rodin (v tis.) v ČR ve vztahu k ŽM. Zdroj: vlastní práce.
Počet v tis. v%
∑ 4197.7 100,0
Životní minimum < 2,39 2,40 – 3,99 972,8 1868,5 22,3 45,0
> 4,00 1356,4 32,7
Životní minimum je minimální hranice určená společností k zajištění nezbytných potřeb pro život. V České republice je životní minimum legislativně upraveno zákonem29. Výše částek životního minima k 1. lednu 2012 jsou: • jednotlivec 3410 Kč • pro první os. v domácnosti 3140 Kč • pro druhou a další dospělou os. 2830 Kč • pro nezaopatřené dítě ve věku: o do 6 let 1740 Kč o 6 až 15 let 2140 Kč o 15 až 26 let 2450 Kč 28 29
% mediánu z ekvivalizovaných disponibilních příjmů za osoby Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Praktická část
33
Životní minimum domácnosti (rodiny) je součet částek životního minima jednotlivce, který je součástí domácnosti. Pro výzkum byly vybrány tři skutečné rodiny, které svými životními minimy odpovídají rozvržením dle tabulky 7 a budou prezentovat v daném výzkumu daňové incidence modelové rodiny. Prvním zkoumaným subjektem je mladá rodina Hruškových. Pan Hruška, živitel rodiny, středoškolský učitel, průměrný měsíční příjem za rok 2011 činil 19058 Kč. Paní Hrušková, matka na mateřské dovolené, výše rodičovského příspěvku je 7600 Kč. Hruškovi mají syna ve věku 3,5 let a roční dvojčata. Celkový měsíční příjem rodiny je 26658 Kč. Životní minimum rodiny činí 11190 Kč (3*1740 + 3140 + 2830). Rodina se zařazuje mezi 22,3 % rodin, s příjmem nižším, než 2,39 násobek životního minima. Koeficient pro tuto rodinu je 2,38. Druhou rodinou je rodina Meruňkových, která se skládá z rozvedené matky, která je zároveň samoživitelkou s průměrným měsíčním příjmem za rok 2011 ve výši 19800 Kč a syna ve věku 7 let. Otec syna je odsouzený za neplacení alimentů, čili celkový příjem rodiny za měsíc činí 19800 Kč, což je 3,75 násobek životního minima rodiny. Rodina spadá do nejpočetnější skupiny rodin v ČR, dle násobku životního minima. Posledním zkoumaným subjektem je rodina Slívových, mladá, bezdětná rodina. Průměrný měsíční příjem pana Slívy v roce 2011 činil 30200 Kč a paní Slívové 18800 Kč. Životní minimum rodiny je 5970 Kč, ve vztahu k celkovému příjmu rodiny koeficient činí 8,20 násobek životního minima. Tato rodina patří mezi 32,7 % rodin s příjmem vyšším než 4,00 násobek životního minima.
4.2 Úprava spotřebního koše Z důvodu výzkumu daňové incidence ze zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 10 % na 14 % je nutné upravit spotřební koš, a to celkem v rámci tří selekcí. Z celkového spotřebního koše, který sestavuje ČSÚ, bylo nutné primárně vyloučit výrobky a služby, které podle zákona č. 235/2004 Sb.30, nepodléhají snížené sazbě daně z přidané hodnoty a o výrobky, pro které není zjišťována průměrná spotřebitelská cena (subi léky předepsané lékařem, subi léky bez receptu a další léčiva apod.). Celková váha spotřebního koše je 1000 ‰, výrobky a služby podléhající snížené sazbě daně z přidané hodnoty a zároveň jsou pro ně zjišťovány průměrné spotřebitelské ceny, mají v úhrnu 242,64 ‰, tj. ¼ ze všech výrobků a služeb zařazených do spotřebního koše. V upraveném spotřebním koši byla provedena sekundární selekce spočívající pouze v zahrnutí výrobků a služeb, které mají v celkovém spotřebním koši váhu vyšší nebo rovnu 1 ‰ (viz příloha A). Tato selekce celkem zahrnuje 75 výrobků a služeb s úhrnem 143,63 ‰ v celkovém spotřebním koši. Procentuální zastoupení výrobků je 59,19 %31. Spotřební koš po sekundární
30 31
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 59,19 % z výrobků, na které je uvalena snížená sazba daně z přidané hodnoty.
Praktická část
34
selekci bude použit pro stanovení celorepublikového dopadu a pro přínos do státního rozpočtu, viz subkapitoly 4.4.1 a 4.4.2. Závěrečná třetí selekce spočívá v preferenci a frekventovanosti nákupu jednotlivých výrobků a služeb modelovými rodinami, již z upraveného spotřebního koše podle zákona. Modelové rodiny dostaly k dispozici upravený spotřební koš a následně vybraly pro sebe nejdůležitější výrobky a služby, které považovaly za nejdůležitější dle svého výběru. Výběr je subjektivní a do jisté míry ovlivněný jak ekonomickou situací, tak životním stylem rodiny. Nicméně preference rodin byla takřka shodná, kdy rodiny přiřadily nejvíce bodů stejným výrobkům a vybraly jich tak patnáct, které jsou zařazeny v prvním oddílu podle COICOP a deset služeb, které jsou zařazeny v oddílech 2-12. Tento výběr bude sloužit k názornému vyčíslení absolutních a relativních veličin. Tabulka 8 níže znázorňuje spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů, které byly vybrány rodinami. U potravin se vyskytuje vždy jeden reprezentant, který zastupuje danou skupinu potravin. Tab. 8 Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů v Kč. Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.
Název
MJ
Chléb konzumní kmín. Pečivo pšeničné bílé Vepř. kýta bez kosti Hovězí zadní bez kosti Kuřata kuchaná celá Mléko polotučné trvanlivé Eidamská cihla Máslo čerstvé Banány žluté Rajská jablka červ. kulatá Vejce slepičí čerstvá Cukr krystalový Káva rozpustná Přírodní pramenitá voda Coca – Cola (Pepsi – cola)
1 kg 1 kg 1 kg 1 kg 1 kg 1l 1 kg 1 kg 1 kg 1 kg 10 ks 1 kg 100 g 1l 1l
Měsíce roku 2011 Měsíce roku 2012 XI. XII. I. II. 21,42 21,55 22,78 22,75 43,06 43,31 45,50 45,55 102,83 103 110,65 110,07 179,12 179,79 192,23 193,63 57,92 57,97 59,64 59,74 16,34 16,40 17,20 17,01 121,59 121,87 126,56 132,23 138,28 138,73 145,46 143,79 26,94 26,87 27,28 34,09 29,88 30,29 40,84 42,61 22,88 23,13 27,39 30,55 22,33 22,54 23,84 24,76 81,72 82,17 89,83 88,66 6,28 6,32 6,85 7,16 18,51 18,54 19,23 19,30
U pekárenských výrobků můžeme pozorovat do konce roku 2011 pozvolný nárůst ceny, po novém roce průměrná spotřebitelská cena pečiva pšeničného bílého stále rostla, cena chleba od února začala pozvolna klesat (o 3 haléře mezi lednem a únorem t. r.). Masné výrobky v základním spotřebitelském koši jsou širokospektré, od různých lahůdek, přes maso, které je potřeba tepelně upravit, až po ryby. Značný nárůst ceny zaznamenalo hovězí zadní bez kosti, mezi prosincem 2011 a lednem 2012 činil 12,44 Kč. Mlékárenské výrobky, konkrétně mléko a máslo vykazují stejný cenový trend, jako chléb, pozvolný růst, znatelný
Praktická část
35
nárůst s příchodem nového roku a od února pokles. Průměrná spotřebitelská cena eidamu stále rostla. Nejpreferovanější ovoce byly banány a ze zeleniny to byla rajčata, důvodem výběru bylo zohlednění alergie na citrusy, popř. subjektivní preference daných potravin. Cena rajčat v měsících listopad – únor stále rostla, banány taktéž, kromě mírného, 7 haléřového, poklesu mezi listopadem a prosincem roku 2011. Znatelně banány podražili v únoru o 6,81 Kč. V poslední části tabulky jsou zařazeny potraviny a nealkoholické nápoje, které podle výroby, živočišné výroby nebo pěstování nebylo možné zařadit do předcházejících skupin. Vejce slepičí čerstvá a jejich průměrná spotřebitelská cena vykazuje stálý nárůst od listopadu. Mezi listopadem a prosincem byl nárůst minimální a to 0,25 Kč, znatelně vejce podražila v novém roce, kdy průměrná cena vzrostla o 4,26 Kč, cena rostla i nadále a v únoru se zvýšila o dalších 3,16 Kč. Tento růst je podmíněn i chováním chovatelů nosnic, kteří v březnu a dubnu roku 2012 cenu vajec rapidně hnali nahoru. Po skončení Velikonočních svátků se cena vajec začala snižovat. Růst cen můžeme jednak přikládat příchodu Velikonočním svátkům, avšak hlavním důvodem zdražení vajec byla směrnice Evropské unie ohledně změny velikosti šířky klece pro nosnice. Cena ukru krystalového pozvolna rostla, řádově o desítky haléřů, kromě zvýšení mezi koncem a začátkem roku, cukr v tomto období zdražil o 1,30 Kč. Káva rozpustná obdobně jako jiné potraviny, zdražovala od listopadu do ledna, v únoru obchodní řetězce začaly zlevňovat. Nejvyšší změna kávy byla zaznamenána v průměrných spotřebitelských cenách mezi prosincem a lednem, a to zdražením o 7,66 Kč. Přírodní pramenitá voda, od listopadu do února stále zdražuje, nejvyšší zvýšení ceny opět v přechodu roku. Coca – cola (limonády vyráběné společností Coca – Cola Company, kterými jsou např. Sprite, Fanta apod.), kopírují růstem ceny růst ceny vody, vyjadřuje pozvolné zdražování od listopadu do února, nejvyšší zdražení mezi měsíci prosinec a leden (0,69 Kč). Do tabulky 9, jsou zařazeny služby nacházející se podle COICOP v oddílech 2 – 12, jakožto náklady na bydlení, které podléhají snížené sazbě daně, přes jízdné v hromadné dopravě, až po kulturní a sportovní akce. Těchto 10 služeb bylo vybráno modelovými rodinami, odůvodnění viz dále.
Praktická část Tab. 9
36
Spotřebitelské ceny služeb zařazené v oddílech 2 – 12. Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.
Název
MJ
Vodné Stočné Jednotlivé jízdné v MHD Měsíční jízdné v MHD Roční jízdné v MHD Odvoz pop. a p. odpadků Vstupenka do kina Vstupenka do divadla Vstupenka do muzea Ubytování v DD
1 m3 1 m3 1 jíz. 1 ks 1 ks 1 popl. 1 ks 1 ks 1 ks 1 měs
Měsíce roku 2011 Měsíce roku 2012 XI. XII. I. II. 35,01 35,01 39,12 39,17 31,03 31,03 34,15 34,28 10,37 10,39 11,44 11,44 495,86 496,19 509,79 509,79 4649,56 4649,56 4778,48 4778,48 1618,37 1618,21 1632,82 1632,82 96,33 96,48 99,52 100,29 220,07 219,84 216,94 220,56 46,55 46,51 48,37 48,59 8275,10 8276,03 8483,84 9722,95
Nejvyšší nárůst po novém roce zaznamenalo ubytování v domově důchodců, kdy v lednu se cena za tuto službu zvýšila o 207,81 Kč, v únoru cena vzrostla od dalších 1239,11 Kč. Je zajímavé sledovat cenu vstupenek do divadla, která v lednu průměrně klesla o 2,90 Kč. V únoru oproti prosinci cena vstupenek do divadla zaznamenala pouze nepatrný nárůst a to o 72 haléřů. V desetičlenném výběru modelových rodin se neobjeví dioptrické brýle, neboť tuto zdravotní pomůcku nekupují vybrané rodiny každý týden (měsíc). Ze stejného důvodu nebyla zařazena oprava zubního kazu a s ní spojený nákup korunky fasetové pryskyřičné. Pouze jedna modelová rodina chová domácí zvířata a to želvy vodní, čili krmivo pro psy a kočky nepřipadá v úvahu. Z kulturně-sportovních akcí rodiny při výběru shodly na vstup do kina, divadla a muzea. Ubytování v penzionu či na chatě preferuje pouze jedna rodina, zbylé dvě rodiny na tyto služby nemají volné finanční prostředky, čili v komplexním výběru s těmito službami se nebude uvažovat. Ubytování na vysokoškolské koleji nebylo vybráno také, neboť krom paní Slívové nikdo na VŠ nestuduje, paní Slívová je navíc studentkou kombinované formy studia. Posledním reprezentantem ve spotřebním koši, který má váhu vyšší než 1 ‰, je kremace. Rodiny tuto službu nevybraly, ať už z pověry, že nechtějí přivolávat tuto nepříjemnou životní situaci, tak i z faktu, že kremace není každodenní (každotýdenní) služba, která by byla běžně zahrnována do spotřebního koše.
4.3 Daňová incidence Táto podkapitola se bude zabývat výpočtem absolutních veličin, jakož jsou změny v dani z přidané hodnoty, změny ceny, rozdíl mezi změnou ceny a změnou daně z přidané hodnoty. Také se bude zabývat výpočtem relativních veličin a na závěr vyčíslením celkového procentního dopadu jak na spotřebitele, tak na prodávající. Každá tabulka obsahuje postup, který znázorňuje výpočet dané absolutní nebo relativní veličiny. Sloupce v tabulkách znázorňují změnu mezi
Praktická část
37
relevantními měsíci. Sloupec 11:1 znázorňuje změnu daně mezi měsíci leden 2012 a listopad 2011, sloupec 11:2 znázorňuje změnu daně mezi měsíci únor a listopad. Následující sloupce znázorňují změnu daně mezi prosincem 2011 a měsíci roku 2012. 4.3.1
Absolutní změny v dani z přidané hodnoty
Nejdříve v tabulce 10 (níže) jsou vyjádřeny kvantitativní změny daně z přidané hodnoty v absolutní hodnotě u vybraných potravin spotřebiteli. Výpočet změny spočívá v extrahování samotné částky daně a to způsobem obecně platným pro výpočet částky daně, která je již zahrnuta v ceně výrobku, tzv. cena s DPH, následně výpočet daně z této ceny. Koeficient pro sníženou sazbu daně ve výši 10 % je 0,0909 a ve výši 14 % je 0,1228, výpočet daně viz podkapitola 2.3 Metodika výpočtu daňové incidence. DPH1 ve výši 10 %, je daň z přidané hodnoty v měsících roku 2011 (listopad, prosinec), DPH2, ve výši 14 %, znázorňuje daň z přidané hodnoty v měsících (leden, únor) roku 2012. Tab. 10
Absolutní změna daně u potravin a nealkoholických nápojů. Zdroj: vlastní práce.
DPH2 – DPH1 (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 Chléb konzumní kmín. 0,85 0,85 0,84 0,83 Pečivo pšeničné bílé 1,67 1,68 1,65 1,66 Vepř. kýta bez kosti 4,24 4,17 4,22 4,15 Hovězí zadní bez kosti 7,32 7,50 7,26 7,43 Kuřata kuchaná celá 2,06 2,07 2,05 2,07 Vejce slepičí čerstvá 1,28 1,67 1,26 1,65 Mléko polotučné trvanlivé 0,63 0,60 0,62 0,60 Eidamská cihla 4,49 5,19 4,46 5,16 Máslo čerstvé 5,29 5,09 5,25 5,05 Banány žluté 0,90 1,74 0,91 1,74 Rajská jablka červ. kulatá 2,30 2,52 2,26 2,48 Cukr krystalový 0,90 1,01 0,88 0,99 Káva rozpustná 3,60 3,46 3,56 3,42 Přírodní pramenitá voda 0,27 0,31 0,27 0,30 Coca – Cola (Pepsi – cola) 0,68 0,69 0,68 0,68 Název
U všech patnácti výrobků došlo k nárůstu absolutní výše daně z přidané hodnoty. Růst daně je zapříčiněn samotným nárůstem sazby daně, rovněž růst můžeme přisuzovat obecnému zdražování v podobě růstu spotřebitelských cen.
Praktická část
38
Obdobně jako v předchozí tabulce jsou v tabulce 11 níže znázorněny absolutní změny daně z přidané hodnoty. U všech služeb zahrnutých v této skupině došlo k nárůstu absolutní výše daně, neboť došlo prvotně k nárůstu ceny. Opět je nutné podotknout, že absolutní výše změny je ovlivněna cenou dané služby, čili pokud cena stočného vody v listopadu je 35,01 Kč, daň je 1,62 Kč, za to cena měsíčního ubytování v domově důchodců ve stejném měsíci je 8275,10, daň bude 289,59 Kč. Tab. 11
Absolutní změna daně u služeb zařazených v oddílech 2 – 12. Zdroj: vlastní práce.
DPH2 – DPH1 (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 Vodné 1,62 1,63 1,62 1,63 Stočné 1,37 1,39 1,37 1,39 Jednotlivé jízdné v MHD 10,37 10,39 11,44 11,44 Měsíční jízdné v MHD 17,53 17,53 17,50 17,50 Roční jízdné v MHD 164,14 164,14 164,14 164,14 Odvoz pop. a p. odpadků 53,40 53,40 53,41 53,41 Vstupenka do kina 3,46 3,56 3,45 3,55 Vstupenka do divadla 6,64 7,08 6,66 7,10 Vstupenka do muzea 1,71 1,74 1,71 1,74 Ubytování v DD 289,59 441,76 289,51 441,68 Název
4.3.2
Absolutní dopad na spotřebitele
Absolutní změnu sazby daně z přidané hodnoty se stanoví, v tabulce 12 a tabulce 13, jako rozdíl mezi spotřebitelskými cenami vybraných výrobků a služeb po změně sazby daně z přidané hodnoty, čili ceny v měsících roku 2012, značenými jako P2, a měsíci roku 2011, značenými jako P1, měsíci než došlo ke změně sazby daně. Při zkoumání dopadu na spotřebitele je nutné brát v potaz vývoj průměrných spotřebitelských cen. Dopadem na spotřebitele je chápán, jako změna ceny, protože právě zdražení (v určitých případech zlevnění) cen jednolitých výrobků a služeb ovlivňuje rozpočet spotřebitele.
Praktická část Tab. 12 prác.
39
Absolutní dopad na spotřebitele u potravin a nealkoholických nápojů. Zdroj: vlastní
Název Chléb konzumní kmín. Pečivo pšeničné bílé Vepř. kýta bez kosti Hovězí zadní bez kosti Kuřata kuchaná celá Vejce slepičí čerstvá Mléko polotučné trvanlivé Eidamská cihla Máslo čerstvé Banány žluté Rajská jablka červ. kulatá Cukr krystalový Káva rozpustná Přírodní pramenitá voda Coca – Cola (Pepsi – cola)
P2 – P1 (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 1,36 1,33 1,23 1,20 2,44 2,49 2,19 2,24 7,82 7,24 7,65 7,07 13,11 14,51 12,44 13,84 1,72 1,82 1,67 1,77 4,51 7,67 4,26 7,42 0,86 0,67 0,80 0,61 4,97 10,64 4,69 10,36 7,18 5,51 6,73 5,06 0,34 7,15 0,41 7,22 10,96 12,73 10,55 12,32 1,51 2,43 1,30 2,22 8,11 6,94 7,66 6,49 0,57 0,88 0,53 0,84 0,72 0,79 0,69 0,76
Variabilita hodnot mezi reprezentanty je značná, můžeme ji sledovat ve všech obdobích. Variabilitu pozorujeme u reprezentantů tak, že u některých změna v ceně stále klesá, u jiných stále roste, také nastávají situace, kdy cena nejdřív roste, následně klesá, nebo naopak. Cena pečiva pšeničného bílého ve sledovaných obdobích stále roste, zato cena chleba konzumního kmínového roste až do ledna a od února začne klesat. Tabulka 13 níže znázorňuje změnu průměrné spotřebitelské ceny u služeb. Právě u těchto vybraných služeb můžeme vidět jevy, které nejsou u potravin a nealkoholických nápojů běžné. Pozornost nejvíce vzbuzuje změna ceny u vstupenky do divadla, v tabulce níže zvýrazněno žlutou barvou. Průměrné spotřebitelská cena vstupenky do divadla mezi měsícem lednem a měsíci roku 2011 je v záporné hodnotě, neboť cena od listopadu do ledna klesala, v lednu byla na své nejnižší hodnotě. Ba naopak v únoru dosáhla nejvyšší hodnotu, tím mohu dopředu naznačit, že daňovou zátěž přenesli divadelníci až v únoru. S odvoláním na článek v podkapitole 3.6 konstatuji, že divadla nezdražila hned v lednu, ale až v průběhu měsíce února. Je nutné brát v úvahu, že nemusela podražit všechna divadla, pouze některá a to výrazně, neboť ceny vstupenek do divadla jsou průměrné za celou Českou republiku.
Praktická část Tab. 13 práce.
40
Absolutní dopad na spotřebitele u služeb zařazených v oddílech 2 – 12. Zdroj: vlastní
Název Vodné Stočné Jednotlivé jízdné v MHD Měsíční jízdné v MHD Roční jízdné v MHD Odvoz pop. a p. odpadků Vstupenka do kina Vstupenka do divadla Vstupenka do muzea Ubytování v DD
P2 – P1 (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 4,11 4,16 4,11 4,16 3,12 3,25 3,12 3,25 1,07 1,07 1,05 1,05 13,93 13,93 13,60 13,60 128,92 128,92 128,92 128,92 14,45 14,45 14,61 14,61 3,19 3,96 3,04 3,81 -3,13 0,49 -2,90 0,72 1,82 2,04 1,86 2,08 208,74 1447,85 207,81 1446,92
Následující výsledky, které jsou uvedeny, nastanou pouze, pokud se cena nezmění v každém období. Průměrná spotřebitelská cena ročního jízdného v MHD se změnila pouze s příchodem nového roku, což má za následek stejnou hodnotu ve všech čtyř porovnávaných období, navýšení bylo ve výši 128,92 Kč. Nicméně jednotlivé a měsíční jízdné v MHD vykazuje jinou skutečnost. Dále je třeba si všimnout, kdy je změna průměrné spotřebitelské ceny v prvním a druhém pozorování na stejné výši. Údaje ve třetím a čtvrtém pozorování se budou mezi sebou samými rovnat, avšak když porovnám měsíce nového roku s prosincem, změna průměrné spotřebitelské ceny je nižší, než když porovnávám s měsícem listopadem. V úvahu berme jednotlivé jízdné v MHD, průměrná spotřebitelská cena mezi listopadem a prosincem 2011 se nepatrně změnila, rozdílem 0,02 Kč. Další změna nastala v roce 2012, kdy průměrná spotřebitelská cena vzrostla o 1,05 Kč (sloupec 12:1, který porovnává měsíce prosinec a leden). Jelikož se cena mezi lednem a únorem 2012 nezměnila, čtvrté porovnání je stejné jako třetí. Opak než jednotlivé jízdné vykazuje odvoz popele a pevných odpadků, u kterých cena mezi listopadem a prosincem klesla, od nového roku vzrostla o 14,61 Kč. Poslední variantou, kdy se cena neměnila každý měsíc, je průměrná spotřebitelská cena vodného a stočného, která mezi měsíci roku 2011 nezměnila. Změna nastala až mezi měsíci prosincem a lednem, nepatrný nárůst následoval v únoru. Největší zátěž pocítili spotřebitelé, respektive rodiny, které platí svým rodičům, popř. prarodičům, ubytování v domově důchodců. Průměrná spotřebitelská cena této služby se v roce 2011 změnila o necelou korunu. Nárůst byl zaznamenán v roce 2012, kdy se cena v lednu zvýšila o 207,81 Kč, rapidně cena vzrostla v únoru, kdy oproti lednu došlo ke zvýšení o 1239,11 Kč. 4.3.3
Absolutní dopad na prodávající
Tímto faktorem sledujeme absolutní dopad na prodávající. Částky jsou vypočítány jako rozdíl mezi absolutní změnou ceny a absolutní změnou daně
Praktická část
41
z přidané hodnoty (∆P - ∆DPH). Pokud rozdíl těchto dvou veličin bude kladný, prodávající zvýšili cenu o více, než bylo nutné, o více než vzrostla absolutní změna v dani z přidané hodnoty. Z této změny prodejci tvoří zisk navíc a můžeme začít hovořit o přínosu, nikoliv o dopadu na prodávající. Pokud rozdíl uvedených veličin bude záporný, prodávající zvýšili cenu o méně, než vzrostla absolutní změna v dani z přidané hodnoty, níž zvýrazněno žlutou barvou. Tímto částečně nebo plně ponesou dopad změny právě prodávající a můžeme hovořit o dopadu v pravém slova smyslu, jako o nějaké negativní veličině. Tab. 14 práce.
Absolutní dopad na prodávající potravin a nealkoholických nápojů. Zdroj: vlastní
Název Chléb konzumní kmín. Pečivo pšeničné bílé Vepř. kýta bez kosti Hovězí zadní bez kosti Kuřata kuchaná celá Vejce slepičí čerstvá Mléko polotučné trvanliv. Eidamská cihla Máslo čerstvé Banány žluté Rajská jablka červ. kulatá Cukr krystalový Káva rozpustná Přírodní pramenitá voda Coca – Cola (Pepsi – cola)
∆P - ∆DPH (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 0,51 0,48 0,39 0,37 0,77 0,81 0,54 0,58 3,58 3,07 3,43 2,92 5,79 7,01 5,18 6,41 -0,34 -0,25 -0,38 -0,30 3,23 6,00 3,00 5,77 0,23 0,07 0,18 0,01 0,48 5,45 0,23 5,20 1,89 0,42 1,48 0,01 -0,56 5,41 -0,50 5,48 8,66 10,21 8,29 9,84 0,61 1,42 0,42 1,23 4,51 3,48 4,10 3,07 0,30 0,57 0,26 0,54 0,04 0,10 0,01 0,08
Absolutní dopad na prodávající u potravin a nealkoholických nápojů, které preferovali v modelových rodinách, je pozitivní viz níže, prodávající zvýšili cenu o více, než se absolutně zvýšila daň z přidané hodnoty. Čili jak jsem již předeslal, můžeme hovořit o přínosu. Opět musíme brát v úvahu průměrné spotřebitelské ceny, prodávající v každém následujícím měsíci, počínaje listopadem do února, ceny u devíti komodit postupně zvyšovali, aby nedošlo k velkému cenovému šoku k 1. lednu 2012, kdy vešla v platnost novela zákona. U chleba, vepřové kýty, mléka, másla a kávy cena rovněž rostla, ale v únoru se nepatrně snížila. U banánů netypicky pro modelový výběr cena klesla mezi listopadem a prosincem, následně až do února cena rostla. V předchozí tabulce můžeme pozorovat negativní dopad na prodejce kuřat kuchaných celých a částečný dopad na prodejce banánů. Přestože cena kuřat kuchaných celých rostla po celou dobu, nárůst nebyl takový, aby pokryl absolutní změnu daně z přidané hodnoty. V tomto případě se projeví parciální dopad ze zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Jak jsem již zmínil, netradičně
Praktická část
42
se vyvíjela cena banánů. Zde můžeme vidět při porovnání ledna a měsíců roku 2011 parciální dopad, v únoru již prodejci banánů zvýšili cenu natolik, že celkové daňové břemeno přenesli na spotřebitele (více v subkapitole o relativních dopadech). V tabulce 15 níže pozorujeme absolutní dopad na poskytovatele služeb. Opět dopady byly pozitivní i negativní, však negativní dopady na poskytovatele převládaly. Ve všech sledovaných obdobích se projevily u měsíčního a ročního jízdného v MHD, odvoz popela a pevných odpadků, u vstupenky do divadla. U těchto služeb cena v roce 2012 rostla, avšak méně než absolutní změna sazby DPH. U vstupenek do kin a ubytování v domově důchodců cena rovněž rostla, ale až v únoru vrostla o víc než daň. Proto přínos pro poskytovatele služeb můžeme vidět až při porovnání s měsícem únorem. Pozitivní dopad (přínos) nastal u vodného, stočného, jednotlivého jízdného a vstupenek do muzeí. Vodné a stočné vykazuje kladné hodnoty, neboť se cena zvýšili mezi prosincem a lednem, nepatrně vzrostla pak i v únoru. Jednotlivé jízdné velice nepatrně podražilo ještě před začátkem roku, dopravní podniky jednolitých měst nechaly změnu až po novém roce, kdy průměrná cena vzrostla o více, než vzrostla daň. U vstupenek do muzeí můžeme pozorovat nárůst jak před novým rokem, tak po novém roce. Provozovatelé začali zvyšovat cenu dopředu a dodatečně zvýšili ještě v únoru. V každém ze sledovaných období cenu zvýšili o více, než bylo zapotřebí. Parciální dopady jsou zvýrazněny žlutou barvou. Tab. 15 práce.
Absolutní dopad na poskytovatele služeb zařazených v oddílech 2 – 12. Zdroj: vlastní
Název Vodné Stočné Jednotlivé jízdné v MHD Měsíční jízdné v MHD Roční jízdné v MHD Odvoz pop. a p. odpadků Vstupenka do kina Vstupenka do divadla Vstupenka do muzea Ubytování v DD
∆P - ∆DPH (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 2,49 2,53 2,49 2,53 1,75 1,86 1,75 1,86 0,61 0,61 0,59 0,59 -3,60 -3,60 -3,90 -3,90 -35,22 -35,22 -35,22 -35,22 -38,95 -38,95 -38,80 -38,80 -0,27 0,40 -0,41 0,26 -9,77 -6,59 -9,56 -6,38 0,11 0,30 0,15 0,34 -80,85 1006,09 -81,70 1005,24
Při porovnání tabulky 14 a tabulky 15 se ukázalo, že prodávající potraviny a nealkoholické nápoje nejsou ochotni nést sami daňové břemeno a takřka ve všech případech tuto zátěž přenáší na kupující a to v plné výši, zato u služeb dochází k parciálnímu dopad (více v následující subkapitole). Ukazuje se zde i fakt, že potraviny a nealkoholické nápoje jsou statky ze spotřeby prakticky nevylučitelné a tak prodejci mohou zvyšovat cenu bez obchodních dopadů na sebe samotné.
Praktická část
4.3.4
43
Relativní dopady
V následujících čtyřech tabulkách bude vyjádřen relativní dopad na spotřebitele a prodávající, pro lepší přehlednost nejdříve u potravin a nealkoholických nápojů a následně u služeb zařazených podle COICOP v oddílech 2 – 12. Na spotřebitele je relativní dopad určen jako podíl absolutní ∆P tj. (P2 – P1) a absolutní ∆DPH tj. (DPH2 – DPH1). Na prodávající je relativní dopad určen jako podíl absolutní změny ceny po odečtení absolutní změny daně a absolutní změny daně, neboli (∆P - ∆DPH) / ∆DPH. Komplikace může vyplynout při stanovení dopadu na prodávající. Pro vyjádření jsem použil ekonomickou logiku a bral dopad jako „výsledek hospodaření“. Pokud procentuální vyjádření u prodávajících vyjde v kladné hodnotě, znamená tvorbu zisku ze změny daně vůči ceně. Můžeme začít hovořit o kladném dopadu, nebo přínosu pro prodávající. Pokud procentuální vyjádření bude dosahovat záporné hodnoty, znamená, že toliko procent budou muset prodávající obětovat ze svého zisku. Tab. 16 práce.
Relativní dopad na spotřebitele potravin a nealkoholických nápojů. Zdroj: vlastní
Název Chléb konzumní kmín. Pečivo pšeničné bílé Vepř. kýta bez kosti Hovězí zadní bez kosti Kuřata kuchaná celá Vejce slepičí čerstvá Mléko polotuč. trvanliv. Eidamská cihla Máslo čerstvé Banány žluté Rajská jablka červ. kulatá Cukr krystalový Káva rozpustná Přírodní pramenitá voda Coca – Cola (Pepsi – cola)
∆P / ∆DPH v % (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 160 157 147 144 146 148 133 135 184 174 181 170 179 194 171 186 84 88 81 86 351 459 338 450 137 111 129 102 111 205 105 201 136 108 128 100 38 412 45 414 477 506 466 497 168 240 148 224 225 201 215 190 211 285 199 276 106 115 102 111
Při zkoumání relativního dopadu jak na spotřebitele, tak na prodávající je nutné brát v potaz již dříve vypočtené (zjištěné) údaje. Těmito údaji jsou vývoj cen mezi jednolitými měsíci, absolutní změna v dani z přidané hodnoty a absolutní změna ceny. Pro charakterizování relativních dopadů na spotřebitele a prodávající bude potřeba nyní sledovat tabulku 16 (níže) a tabulku 17 (výše). U chleba konzumního kmínového, jak bylo již ukázáno v tabulce 1, je daňový dopad neúnosný, neboť tvořil vždy více, než 100 % tzn., že prodávající přenesli
Praktická část
44
na spotřebitele více, než bylo zapotřebí. Jak můžeme vidět, postupně zatížení spotřebitelů klesalo. Mezi listopadem a lednem se daň zvýšila o 0,85 Kč, cena o 1,36 Kč, kdy změna ceny vždy vyjadřuje absolutní dopad na spotřebitele. Rozdíl mezi změnou ceny a změnou daně vyjadřuje, v tomto případě, přínos pro prodávající ve výši 0,51 Kč, což je 60 % zisk ze změny daně vůči ceně. Nicméně na spotřebitele bylo přeneseno zatížení vy výši 160 %. Cena výrobků se již zvyšovala před legislativní účinností a daňová zátěž na spotřebitele se přenášela již už dříve, kdy si výrobci zvyšovali svůj zisk. Toto je možné pozorovat u 2/3 výrobků, nicméně u dvou výrobků lze spatřit parciální dopad (kuřata kuchaná celá a banány žluté) a u dvou výrobků lze spatřit extrémní výsledky, které jsou způsobeny i jinými faktory (viz níže). Tab. 17 práce.
Relativní dopad na prodávající potravin a nealkoholických nápojů. Zdroj: vlastní
Název Chléb konzumní kmín. Pečivo pšeničné bílé Vepř. kýta bez kosti Hovězí zadní bez kosti Kuřata kuchaná celá Vejce slepičí čerstvá Mléko polotuč. trvanliv. Eidamská cihla Máslo čerstvé Banány žluté Rajská jablka červ. kulatá Cukr krystalový Káva rozpustná Přírodní pramenitá voda Coca – Cola (Pepsi – cola)
(∆P - ∆DPH) / ∆DPH v % (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 60 57 47 44 46 48 33 35 84 74 81 70 79 94 71 86 -16 -12 -19 -14 251 359 238 350 37 11 29 2 11 105 5 101 36 8 28 0 -62 312 -55 314 377 406 366 397 68 140 48 124 125 101 115 90 111 185 99 176 6 15 2 11
Zajímavý vývoj relativního dopadu můžeme pozorovat u másla čerstvého. Dopad na spotřebitele různě kolísá a při porovnání února a prosince můžeme pozorovat stoprocentní (úplný) daňový dopad. Změna v dani byla ve výši 5,05 Kč, změna ceny ve výši 5,06 Kč, relativní vyjádření 100 % dopad na spotřebitele a prodávající u jediné komodity zdražili pouze o tolik, o kolik bylo vynuceno legislativní úpravou. Parciální dopad můžeme sledovat kuřat kuchaných celých. V prvním porovnávaném období činili relativní dopad na spotřebitele 84 % a prodávající 16 %, neboť změna daně byla 2,06 Kč, zato změna ceny pouze 1,72 Kč. Absolutní dopad na spotřebitele 1,72 Kč, absolutní dopad na prodávající 0,34 Kč. Obecně se zde vyskytl parciální dopad, který se pohyboval mezi 81 – 88 % neseným
Praktická část
45
spotřebiteli a 12 – 19 % dopad nesený prodejci. U banánů žlutých lze parciální dopad sledovat mezi měsíci roku 2011 a lednem a to ve výši 38, resp. 45 % na spotřebitele a 62, resp. 55 % na prodávající. Nejvyšší relativní dopad můžeme pozorovat u rajských jablek červených kulatých, v rozmezí 466 – 506 %. Dopad na spotřebitele u této komodity pramení i z důvodu nutnosti dovozu rajčat, resp. snížení zásob rajčat vypěstovaných v ČR. Tabulka 18 zachycuje relativní dopad na spotřebitele a tabulka 19 zachycuje relativní dopad na poskytovatele služeb zařazených v oddílech 2 – 12, dle COICOP. Jednotlivé daňové dopady u potravin v předchozích tabulkách a dopady u služeb v následujících dvou tabulkách vykazují značné rozdíly. Můžeme hovořit o pozitivních i negativních dopadech u obou subjektů. Zatím co u potravin byl přesun daňového břemene takřka neúnosný, ve směs se veškeré daňové břemeno přenášelo na spotřebitele (nejvíce až 506 % daňového dopadu u rajských jablek), u služeb je tomu jinak a ve více případech dopady nesou poskytovatelé služeb. I zde však můžeme vidět tvorbu navyšování zisku. Tab. 18 práce.
Relativní dopad na spotřebitele služeb zařazených v oddílech 2-12. Zdroj: vlastní
Název Vodné Stočné Jednotlivé jízdné v MHD Měsíční jízdné v MHD Roční jízdné v MHD Odvoz pop. a p. odpadků Vstupenka do kina Vstupenka do divadla Vstupenka do muzea Ubytování v DD
∆P / ∆DPH v % (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 253 256 253 256 227 234 227 234 232 232 228 228 79 79 78 78 79 79 79 79 27 27 27 27 92 111 88 107 0 7 0 10 107 118 109 120 72 328 72 328
Ve čtyřech případech skutečně docházelo k neúnosnému daňovému přesunu, kdy na spotřebitele bylo přeneseno více než 100 % změny daně vůči ceně. Ve třech případech je daňový dopad parciální, kdy u jedné služby nese větší část daňového břemene na prodávajících. Ve dvou případech, konkrétně u vstupenky do kina a ubytování v domově důchodců, se daňové břemeno mění z parciálního na neúnosné a v případě jedné služby, takřka po celé sledované období je daňový přesun na spotřebitele nulový, a to konkrétně u vstupenky do divadla. Rovněž, jak tomu bylo u potravin a nealkoholických nápojů, je potřeba sledovat již dříve vypočtené nebo zjištěné údaje, kterými jsou vývoj cen mezi jednolitými měsíci, absolutní změna v dani z přidané hodnoty a absolutní změna ceny.
Praktická část
46
Již jak jsem zmínil, čtyři služby, u kterých jsem zjistil neúnosný daňový přenos, jsou: vodné, stočné, jednotlivé jízdné a vstupenka do muzea. Všeobecně je známo, že služby vodného a stočného jsou na sebe navzájem závislé, proto se i jejich cena vyvíjí ve stejném trendu, pro přiblížení se budu zabývat vodným. Ceny jelikož byly stejné v roce 2011, tak popis vypočítaných hodnot je značně zjednodušen. Porovnání mezi dvěma obdobími bude stejný. Mezi lednem a listopadem, potažmo lednem a prosincem, došlo k absolutní změně v ceně o 4,11 Kč, absolutní změna v dani z přidané hodnoty o 1,62 Kč, absolutní dopad na výrobce 2,49 Kč. Opět můžeme hovořit o přínosu, nikoliv o dopadu, neboť zvýšení ceny bylo neúměrné, jak přibližuje pojmenování daňového dopadu, poskytovatelé služeb přenesli na spotřebitele více, než bylo zapotřebí. Relativní dopad na spotřebitele 253 %, přínos pro poskytovatele ze změny daně činí 153 %. Parciální rozložení daňového břemena můžeme sledovat u předplatného na měsíc a rok v městské hromadné dopravě a u odvozu popela a pevných odpadků. U ročního jízdného činil relativní dopad na spotřebitele 79 %, na dopravní podniky 21 %. Toto stejné procentní rozložení je zapříčiněno změnou ceny pouze v novém roce, mezi měsíci prosincem a lednem. Roční jízdné podražilo o 128,92 Kč, stejnou absolutní změnu ceny jsem vypočítal pro všechna sledovaná období. Absolutní změna daně, rovněž pro všechna období, činí 164,14 Kč. Z tohoto plyne, že dopad na dopravní podniky činí 35,22 Kč. Parciální rozložení s váhou větší na poskytovatele služeb se prokázalo u odvozu popela a pevných odpadků. V relativním vyjádření spotřebitel nese pouze 27 % a poskytovatel 73 %. Hlavní příčinou je nízký nárůst ceny oproti absolutnímu nárůstu daně z přidané hodnoty. Cena služby zaznamenala mezi listopadem a prosincem velmi nepatrný pokles, a to ve výši 16 haléřů, mezi prosincem a lednem došlo ke zvýšení o 14,61 Kč a v únoru se cena nezměnila. Absolutní změna daně činila 53,41, mezi prosincem a lednem. Právě v porovnání absolutní změny ceny a absolutní změny daně můžeme vidět parciální rozložení daně mezi spotřebitele a poskytovatele. Nicméně takřka stoprocentní daňový přesun po celé období byl zaznamenán u vstupenky do kina, kdy parciální, dopad na spotřebitele se pohyboval v rozmezí mezi 88%-111 %, stejně tak jak u ubytování v domově důchodců. U této služby však nemůžeme hovořit o stoprocentním dopadu, neboť v měsíci únoru, který jsem porovnával s měsíci listopadem a prosincem, relativní dopad byl neúnosný, činil 328 %. Relativní přínos pro poskytovatele ze změny sazby daně 228 %. Nulový dopad na spotřebitele se projevil u návštěvníků divadel, zde můžeme hovořit o plném absorbování daňového dopadu poskytovatelem služby. Tento dopad se projevil ve zkoumaných obdobích 11:1 a 12:1, kdy dopad na spotřebitele byl čistě nulový. Toto je zapříčiněno tím, že cena mezi těmito obdobími klesla a absolutní změna daně byla kladná, ve výši: 6,64, resp. 6,66 Kč. V únoru průměrná spotřebitelská cena vstupenek do divadla velice nepatrně vzrostla, oproti listopadu o 0,49 Kč, oproti prosinci o 0,72 Kč. Tímto již dopad na spotřebitele byl parciální, avšak velice zanedbatelný. Mezi měsíci únor
Praktická část
47
a listopad činil 7 %, právě již zmíněných 49 haléřů a mezi únorem a prosincem 10 % (72 haléřů). Tab. 19 práce.
Relativní dopad na poskytovatele služeb zařazených v oddílech 2-12. Zdroj: vlastní
∆P / ∆DPH v % (měsíc 2011 : měsíc 2012) 11:1 11:2 12:1 12:2 153 156 153 156 127 134 127 134 132 132 128 128 -21 -21 -22 -22 -21 -21 -21 -21 -73 -73 -73 -73 -8 11 -12 7 -100 -93 -100 -90 7 18 9 20 -28 228 -28 228
Název Vodné Stočné Jednotlivé jízdné v MHD Měsíční jízdné v MHD Roční jízdné v MHD Odvoz pop. a p. odpadků Vstupenka do kina Vstupenka do divadla Vstupenka do muzea Ubytování v DD 4.3.5
Rozložení daňového zatížení
Aritmetickým průměrem z předchozích 25 výrobků a služeb byly získány dopady na spotřebitele a prodávající ve sledovaných obdobích (viz tabulka 20). Konkrétně průměrný dopad na spotřebitele v relevantních měsících činí 171,5 % a dopad na prodávající, v tomto případě přínos pro prodávající, činí 71,5 %. Tento fakt udává, že i přes různý vývoj absolutních a následně relativních dopadů, že bylo průměrně přeneseno na spotřebitele o 71,5 % více, než bylo zapotřebí. Tab. 20
Rozložení daňového zatížení v %. Zdroj: vlastní práce.
Dopad na / období Spotřebitele Prodávající
11:1
11:2 153 53
12:1 195 95
12:2 148 48
190 90
Hodnoty daňového břemene, uvedené v tabulce 20, na spotřebitele se pohybovaly v rozmezí 148 % a 195 %. Rozdíl mezi nejkratším obdobím (prosinec 2011 a leden 2012) a nejdelším (listopad 2011 a únor 2012) je 47 %. Toto je poměrně znatelný daňový dopad na spotřebitele, který se během ¼ roku pohyboval v této výši. Obecně můžeme říci, že prodejci zahájili daňový přesun na spotřebitele již od doby, kdyby byla legislativní změna avizována, v tomto případě od listopadu. Přesun daňového břemene sílil a s příchodem nového roku již začal klesat, avšak prodejci dodatečně začali v únoru oproti lednu ceny navyšovat. Vývoj nekopíruje předpoklad, při zohlednění časového faktoru,
Praktická část
48
v delším období by se mělo daňové břemeno, které nese spotřebitel, zvyšovat. V případě srovnání listopad a únor je vyšší, než ve srovnání prosince a února. Kolísání velikosti daňového břemena znázorňuje právě graf 1. Graf. 1 Rozložení daňového zatížení v %. Zdroj: vlastní práce.
4.4 Aplikace výsledků na rodiny a státní rozpočet Tato část bakalářské práce je věnována spotřebnímu koši, který byl statisticky upraven dle váhy jednotlivých reprezentantů, kteří mají váhu vyšší než 1 ‰. Třem modelovým rodinám byl předložen tento upravený spotřební koš a jednolité rodiny měly uvést, jaké množství potravin a služeb spotřebovávají v průměru za týden (příloha A). Globálně zde bude charakterizováno chování rodin. Preferované potraviny a služby jsou závislé na různých faktorech, ekonomickém, demografickém, ale také na životním stylu členů rodiny. Mezi pekárenskými výrobky rodiny shodně nejvíce konzumují chléb konzumní kmínový a pečivo pšeničné bílé. Rozdílem je, kolik členů má rodina, Hruškovi samozřejmě spotřebují nejvíce, jelikož mají pět členů, Meruňkovi spotřebovávají obecně pečiva nejméně. Za to houskové knedlíky v prášku ani jedna z rodin nespotřebovává. Rodina Slívových nejrůznoroději konzumuje maso, z daného výběru do svého týdenního nákupu nezahrnuli pouze vepřovou pečeni z kostí, z důvodu složitější přípravy, a vepřovou plec, kterou rodina již nekupuje, jak uvedla paní Slívová: „Již nepřicházíme tomuto masu na chuť.“ Opakem Slívových jsou Hruškovi, kteří kupují pouze kuřecí řízky kuchyňsky upravené a pouze 100 g vepřové kýty bez kosti. U ostatní masných výrobků je značná variabilita, všechny tři rodiny zařadili do svého týdenního košíku shodně jemné párky. Spotřeba vajec a mlékárenských výrobků opět kopíruje svým množstvím počet členů jednotlivých rodin, za zmínku stojí spotřeba eidamského sýru. U rodiny
Praktická část
49
Slívových je spotřeba čtyřikrát vyšší, než u Hruškových a pětkrát než u Meruňkových. Důvod je subjektivní, tento sýr má v oblibě paní Slívová. Spotřeba ovoce a zeleniny je ovlivněna i její dostupností a způsobem opatření. Jelikož rodiny bydlí ve městě a nemají možnost pěstování vlastních plodin, ovoce a zeleninu nakupují v obchodě, občas dostanou od svých příbuzných z venkova. Proto v této kategorii jsem prováděl velké úpravy, např. spotřeba broskví/nektarinek (srpen – říjen) je vyšší, než v ostatních měsících. Proto spotřební chování rodiny je i tímto faktorem ovlivněno, v sezóně nakupují Hruškovi 2-3 kg tohoto ovoce za týden, v ostatních měsících buď méně, nebo vůbec. Subjektivní pohled se opět ukázal ve spotřebě 100 g mléčné tabulkové čokolády, rodina Slívových čokoládu nejí, rodina Hruškových nakoupí v průměru dvě tabulky čokolády za týden, za to každodenně paní Meruňková sní jednu tabulku čokolády. ČSÜ přiřadil váhu 1,36 ‰ žloutkovým věnečkům, ani jedna z modelových rodin žloutkové věnečky nekupuje. Nejvyšší spotřebu kávy rozpustné uvedla rodina Slívových, oba členové rodiny jsou pracující a spotřeba kávy je u nich na každodenním pořádku. U spotřeby vody a limonády můžeme vidět také různorodost. Rodina Meruňkových balenou vodu nekupuje vůbec, limonádu32 v průměru 0,5 litru za týden. Hruškovi, jelikož mají malé děti, kupují přírodní pramenitou vodu a to až 36 litrů za týden. Rodina Slívových nepije prakticky nic jiného, než minerální vody a limonády, na pití kupují balenou vodu. U některých služeb, které jsou zařazeny podle COICOP do oddílů 2 – 12 ČSÚ, nejde přesně stanovit týdenní spotřebu. Proto byl proveden přepočet z roční spotřeby, popřípadě ze spotřeby, která je delší než jeden rok, na průměrnou spotřebu za jeden týden, bude rozebráno dále. Přepočet vodného a stočného u modelových rodin vychází s celkové roční spotřeby vody dle vodoměrů33. Zde můžeme vidět, že obě dvoučlenné rodiny spotřebují takřka stejné množství vody za týden, rodina Hruškových spotřebovává v průměru 4 m3 vody za týden. Při stanovení týdenní ceny za odvoz popela a pevných odpadků jsem vycházel z roční ceny a její přepočet na týdenní. Celkovou průměrnou spotřebitelskou cenu za odvoz popela a pevných odpadků uvádí ČSÚ vztaženou na odvoz jedné nádoby o objemu 110 – 120 litrů, nebo odvoz odpadu jednou za týden pro 3 osoby. Proto jednotka stanovená na týden je u rodin 0,02 a množství podle počtu jejich členů. U Hruškových 1,66 (rodina má 5 členů), u dalších dvou rodin 0,66 (počet členů v rodině 2). Nákup dioptrických brýlí probíhá cca jednou za 5 let, proto u rodin, u kterých se výskyt nákupu této služby vyskytuje je týdenní zatížení 0,004. Členové rodiny Meruňkových, kteří brýle nenosí, tak mají v počtu spotřebovaných jednotek této služby 0. U ošetření zubního kazu a výkony s ním spojené nejsou uvedeny žádné jednotky, protože rodiny nebyly schopné říci, kolikrát tuto službu za poslední období využili. Roční předplatné MHD je uváděno na týdenní přepočet, členové rodin využívající službu hromadné 32 33
limonáda vyrobená společností Coca – Cola Company jedná se o součet spotřeby teplé a studené vody
Praktická část
50
dopravy kupují právě roční předplatné, pro průměrné vyjádření v týdenním nákupu jsem zvolil opět množství jednotek spotřebovávaných na týden. Zem pro pokojové rostliny je stanovená na týden, z informace uvedené o ročním nákupu. Žádná z modelových rodin nechová psa, ani kočku a nejsou ani lyžaři. Příjmy rodiny, volné cash-flow a životní styl lze nejvíce pozorovat u sportovněkulturních aktivit. Rodina Hruškových, která je zařazena ve skupině rodin, které mají nejnižší násobek životního minima, vynakládá pouze malý příjem na tyto aktivity, a to 1 hodinu cvičení za dva týdny. Ve vyjádření týdenního nákupu je to 0,5 za týden. U Meruňkových je situace mírně odlišná, paní Meruňková chodí jednou za týden pravidelně cvičit a jednou za dva týdny chodí se synem do kina (v přepočtu na týdenní chování 1 vstupenka do kina za týden). S nejvyššími příjmy je rodiny Slívových, která své volné peníze může vynakládat na životní styl. Členové této rodiny stráví celkem 6 hodin na cvičení, v bazénu nebo na squashovém kurtu. Mladý manželský pár se snaží strávit minimálně jeden večer ve společnosti, v divadle nebo kině (proto uvedena 1 vstupenka za týden u jedné služby). Pouze Slívovi využívají služeb přenocování v penzionu nebo na chatě. Opět přepočteno na týden, záleží i na pracovních cestách pana Slívy. Ubytování na vysokoškolské koleji nevyužívá žádná z rodin, ani žádná z rodin nefinancuje ubytování svých rodičů nebo prarodičů v domově důchodců. Poslední službou, která má váhu vyšší než 1 ‰ je kremace. Jelikož kremace je tak nepravidelná služba, ať již z morálního hlediska, že rodiny nepočítají s úmrtím svých blízkých, tak z možnosti jiného typu využití pohřebnických služeb, proto s touto službou nekalkuluje žádná z modelových rodin. 4.4.1
Vyčíslení dopadu na rodiny
Pro vyčíslení dopadů na rodiny jsem vycházel z upraveného spotřebního koše, kde jsou zahrnuty výrobky s váhou vyšší než 1 ‰, dále ze subjektivních preferencí modelových rodin a z ceny jednotlivých výrobků a služeb mezi měsícem prosincem a lednem, kdy byl přesun na rodiny nejvíce znatelný. Postup vyčíslení dopadu na rodiny je následující. Porovnání průměrných spotřebitelských cen mezi měsíci prosincem a lednem. Rozdíl této ceny jsem vynásobil množstvím výrobků a služeb, které rodiny spotřebovávají za týden. Toto jsem provedl pro všech 75 potravin, nealkoholických nápojů a služeb. Suma změny ceny v tabulce 21 udává, jakým množstvím bude ovlivňovat změna ceny modelové rodiny a jejich týdenní, měsíční34 a roční35 nákupní počínání.
34 35
při měsíčním dopadu je kalkulováno se 4 týdny v měsíci při ročním dopadu je kalkulováno s 52 týdny v roce
Praktická část
51
Tab. 21 Dopad na rodiny u výrobků a služeb s váhou vyšší než 1 ‰ při vlivu zvýšení spotřebitelských cen. Zdroj: vlastní práce.
Rodina Hruškovi Meruňkovi Slívovi
Životní minimum < 2,39 2,40 – 3,99 > 4,00
Týdenní dopad 170,95 62,69 126,57
Měsíční dopad 683,80 250,76 506,28
Roční dopad 8889,40 3259,88 6581,64
Z tabulky můžeme vidět, že nejvyšší finanční zatížení ponese rodina Hruškových, která je nízko příjmová, následována rodinou Slívových, která je vysoko příjmová a nejméně se dopad projeví na rodině Meruňkových. Předchozí data vypovídají o dopadu na spotřebitele, když je kalkulováno se 143,63 ‰ z 242,64 ‰ u výrobků, které podléhají snížené sazbě daně. Což činí 59,19 % výrobků, tabulka 22 uvádí předpokládaný dopad, pokud se zohlední všechny výrobky, na které je uvalena snížená sazba daně z přidané hodnoty, za předpokladu, že se daňová incidence odvíjela obdobným způsobem, jako u 75 sledovaných výrobků. Tab. 22
Dopad na rodiny při změně sazby daně. Zdroj: vlastní práce.
Rodina Hruškovi Meruňkovi Slívovi 4.4.2
Životní minimum < 2,39 2,40 – 3,99 > 4,00
Týdenní dopad 288,82 105,91 213,84
Měsíční dopad 1155,28 423,64 855,36
Roční dopad 15018,64 5507,32 11119,68
Vyčíslení dopadu na státní rozpočet
Pro vyčíslení dopadů, resp. příjmů, na státní rozpočet je opět vycházeno z upraveného spotřebního koše, čili s výrobky a službami, na které je uvalena snížená sazba daně a zároveň jejich váha v celkovém spotřebním koši je vyšší než 1 ‰. Pro vyčíslení přínosu do státního rozpočtu ze změny snížené sazby daně z přidané hodnoty budou použity hodnoty v měsíci prosinci a lednu. Vypočítaným koeficientem pro jednotlivé sazby36, budou vynásobeny průměrné spotřebitelské ceny pro 75 výrobků a služeb za měsíc prosinec a leden. Jejich rozdíl udává absolutní změnu ve změně daně z přidané hodnoty. Tato změna bude dále vynásobena množstvím spotřebovaného výrobku nebo služby modelovými rodinami. Suma absolutních změn daně, uvedená v tabulce 23, je množství korun, které přinese změna daně do státního rozpočtu každá z modelových rodin.
36
postup výpočtu koeficientu viz předchozí kapitoly
Praktická část
52
Tab. 23 Přínos do státního rozpočtu podle jednotlivých rodin při zohlednění změny sazby DPH. Zdroj: vlastní práce.
Rodina Hruškovi Meruňkovi Slívovi
Životní minimum < 2,39 2,40 – 3,99 > 4,00
Týdenní přínos 75,30 41,19 89,47
Měsíční přínos 301,20 164,76 357,88
Roční přínos 3915,60 2141,88 4652,44
Tabulka 23 vykazuje jiné postavení modelových rodin. Při absolutní změně daně z přidané hodnoty nejvíce do státního rozpočtu přinese spotřeba výrobků a služeb rodinou Slívových. Je to způsobeno skladbou jejich spotřeby a náročnosti životního stylu. Druhou rodinou je rodina Hruškových, zde je do jisté míry způsobeno množstvím spotřebovávaných výrobků a služeb. Neméně přinesou do státního rozpočtu rodiny podobné rodině Meruňkových. Předchozí data vypovídají o přínosu do státního rozpočtu, když je kalkulováno se 143,63 ‰ z 242,64 ‰ u výrobků, které podléhají snížené sazbě daně. Což činí 59,19 % výrobků, tabulka 24 uvádí předpokládaný dopad, pokud se zohlední všechny výrobky, na které je uvalena snížená sazba daně z přidané hodnoty za předpokladu, že se daňová incidence odvíjela obdobným způsobem, jako u 75 sledovaných výrobků. Tab. 24 Přínos do státního rozpočtu podle jednotlivých rodin ze všech výrobků a služeb. Zdroj: vlastní práce.
Rodina Hruškovi Meruňkovi Slívovi
Životní minimum < 2,39 2,40 – 3,99 > 4,00
Týdenní přínos 127,22 69,59 151,16
Měsíční přínos 508,88 278,36 604,64
Roční přínos 6615,44 3618,68 7860,32
Celkový přínos do státního rozpočtu se vyčíslí za pomocí údajů, které uvádí ČSÚ ve své statistické ročence pro rok 2011 a výsledků, které byly vypočítány. Suma přínosu do státního rozpočtu je vyčíslena v tabulce 25. Tab. 25
Celkový roční přínos do státního rozpočtu. Zdroj: vlastní práce.
Rodiny dle životního minima méně než 2,39 2,40 – 3,99 více než 4,00 Celkem
Roční absolutní přínos* 6 615,44 3 618,68 7 860,32 X
Počet rodin dle statistické ročenky 2011 972 800 1 868 500 1 356 400 4 197 700
Roční přínos v Kč 6 435 500 032 6 761 503 580 10 661 738 048 23 858 741 660
* tabulka vychází z výše provedených výpočtů
Jak je vidno, nejvíce do státního rozpočtu přinesou rodiny, kterých příjem je vyšší než čtyř násobek životního minima, a to ve výši 10,67 mld. Kč. Přínos
Praktická část
53
je hlavně dán životním stylem a množstvím volných finančních prostředků (cash flow) těchto rodin. Dále lze sledovat takřka stejný přínos do státního rozpočtu od zbylých dvou skupin rodin. Rodiny, které mají příjem menší, než 2,39 násobek životního minima přinesou 6,44 mld. Kč, počet těchto rodin je 972,8 tis., zato rodin v prostřední kategorii je 1868,5 tisíc, tyto rodiny přispějí do státního rozpočtu 6,76 mld. Kč. Hlavní příčinou podobného přínosu do státního rozpočtu je dán faktem, že rodiny do 2,39 násobku životního minima jsou většinou rodiny, ve které jsou 2 a více dětí a jejich spotřeba výrobků a služeb se sníženou sazbou daně je vyšší, než u rodin v prostřední kategorii. Tato kategorie však kontruje s celkovým počtem rodin. Dle výsledků modelových rodin celkový přínos do státního rozpočtu za rok činí 23,86 mld. Kč. Procentuální rozklad celkových příjmů do státního rozpočtu od rodin v České republice podle životního minima znázorňuje graf 2. Graf. 2
Příjmy do státního rozpočtu od rodin rozdělených dle životního minima v %. Zdroj: vlastní práce.
Diskuze
54
5 Diskuze Již část názvu této bakalářské práce uvádí problematiku, která bude nejvíce diskutovaná, dopad na spotřebitele. Začátkem roku 2011 stanovili odborníci Dušek a Jánský, že průměrná česká rodina bude po změně snížené sazby daně z přidané hodnoty z 10 % na 14% nucena vynakládat o 150 Kč za měsíc více při svých nákupech. Později přišla se studií Česká televize, která přinesla informace o denním a týdenním nákupu. Tato studie byla v rámci potřeb této práce rozšířena do horizontu měsíčního nákupu, který po reformě zákona o dani z přidané hodnoty podraží v průměru o 312 Kč. V praktické části byla zmíněna rodina Meruňkových, kterou můžeme označit za typickou českou rodinu, ve vztahu k životnímu minimu této rodiny, neboť těchto rodin je 1,86 mil. z celkového počtu 4,2 mil., podle ČSÚ v České republice. Konkrétně pro rodinu Meruňkových dosahuje navýšení měsíčních nákladů o 424 Kč, oproti tomu změna pro rodinu Hruškových přinesla zatížení cca 1155 Kč za měsíc a pro rodinu Slívových 855 Kč. Jak již bylo zmíněno, Česká televize udává zvýšení nákladů pro průměrnou českou rodinu o 312 Kč, což v rámci výzkumu bylo výrazně překročeno. Hlavním důvodem je, že prodávající přenesli na spotřebitele v průměru o 71,5 % více, než bylo nutné, pokud tedy budeme brát v úvahu studii ČT a tento neúnosný daňový dopad, bude dopad na průměrnou českou rodinu 535 Kč za měsíc. Tato hodnota převyšuje o 111 Kč hodnotu zjištěnou v praktické části, což je způsobeno jednotlivými preferencemi rodin, každá rodina má individuální preference a životní styl. Zbylé dvě rodiny (Hruškovi, Slívovi), do značné míry vybočují z českého průměru. Rodina Hruškových je nejpočetnější rodinou a dva její členové jsou roční děti, náklady rodiny jsou hlavně ovlivněny těmito členy. Na druhou stranu rodina Slívových je vysoce příjmovou rodinou a značnou část finančních prostředků investují do volnočasových aktivit. Dušek a Jánský rovněž uvádí ve své studii dopad na veřejný rozpočet s celkovým příjmem 22,4 mld. Kč. Při zahrnutí všech rodin, které eviduje Český statistický úřad na území České republiky, byl stanoven v praktické části přínos do veřejného rozpočtu 23,86 mld. Kč. Od tohoto příjmu je nutné odečíst výdaje veřejného sektoru na zboží a služby, které odečetl Dušek a Jánský, ve výši 3,909 mld. Kč. Pokud se vezme tato hodnota v potaz, netto příjem veřejného rozpočtu ze změny sazby daně z přidané hodnoty bude činit 19,95 mld. Kč. Hodnota stanovená odborníky a hodnota zjištěná v bakalářské práci se liší o 2,45 mld. Kč, tuto odchylku je možné přiřadit celkovému počtu rodin a jejich celkovými preferencemi. Průměrná odchylka na rodinu tak činí 583,33 Kč v ročním vyjádření, měsíčně 48,61 Kč. Globálně se dá říct, že výpočty provedené v praktické části se shodují s výpočty, které provedli odborníci a média. Pokud je brána problematika této daňové incidence z pohledu vlády zastoupené ministerstvem financí, je nutné mít na paměti, že každá legislativní změna s vidinou přínosu do veřejných rozpočtů musí být z něčeho financována.
Diskuze
55
Cenou za dodatečné příjmy do státního rozpočtu je nutnost valorizovat důchody, nicméně tato povinnost se promítne v celkovém saldu státního rozpočtu až v následujících letech. Další výdaje plynou z administrativních změn. V neposlední řadě je potřeba zmínit morální hledisko. Pokud si Vláda a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky položí otázku, zda je morální vůči obyvatelům země, provést změnu daně z přidané hodnoty dvakrát během dvou let, jakou odpověď dostane? Spotřebitelé jsou tak vystaveni dvojnásobnému přesunu neúnosné daňové incidence, kdy prodávající v tomto případě přesunuli o 71,5 % více, než bylo potřeba. Dušek s Jánským ve své studii uvedli, že efektivní změnou bude změna až při sjednocení obou sazeb daně do jedné roviny, a to na 17,5 %. Opět se zde pohybujeme v rovině morální, neboť potraviny nelze vyloučit ze spotřeby. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, snížená sazba ve spotřebním koši je uvalena pouze na cca 25 % výrobků a služeb. Co zbylých 75 % výrobků a služeb? Není vhodnější zvýšit daňovou sazbu u těchto komodit, např. o 1 – 3 procentní body? V roce 2013 je tedy očekávané, do jisté míry, stejné zvýšení, jako v roce 2012. Zde se nabízí otázka, zda by nebylo šetrnější vůči spotřebitelům provést pouze jednu změnu, a to rovnou na 17,5 %. Pokud se daňová incidence v roce 2013 bude vyvíjet obdobným způsobem, jako v roce 2012, je možné říct, že během dvou let prodávající přenesou na spotřebitele 343 % daňové zátěže. Což je velmi extrémní hodnota a Ministerstvo Financí ČR by mělo kalkulovat i s morálními zásadami vůči spotřebitelům a chránit je proti prodávajícím. Doporučením pro ministerstva je následující, hledat finanční prostředky efektivněji, stejně jako je efektivněji vynakládat. Většina rodin, jak modelových, tak reálných, nese velmi nelibě tuto daňovou reformu a další chystanou změnu v roce 2013. Otázkou zůstává, jaký skutečný dopad to bude mít na jednotlivé ekonomické situace rodin. Například rodina Hruškových byla přímo závislá na pomoci od svých rodičů, prarodičů jejich třech dětí. Avšak tato generace dospěla do důchodového věku a není schopná této rodině pomáhat. Výsledek měsíčního hospodaření této rodiny je minus 3500 Kč, rodina žije z půjčky, kterou bude schopna splácet, až se paní Hrušková vrátí do zaměstnání. Jestliže existuje více rodin, které řeší ekonomickou situaci podobně, dá se hovořit o celkovém růstu zadluženosti českých domácností. Nepochybně dojde také ke změně nákupního chování jednotlivých rodin. Spotřebitelé přestanou tvořit doma zásoby potravin a začnou nakupovat pouze nezbytné množství, čili přínos do státního rozpočtu se může i o toto chování spotřebitelů snížit. Z výpočtů v praktické části je patrné, že daňový dopad na spotřebitele byl hlavně neúnosný a parciální, což bylo prokázáno i u předchozí změny snížené sazby z 5 % na 9 %. Neúnosný dopad byl hlavně pozorovaný u potravin a nealkoholických nápojů a parciální u služeb. Proč tomu tak je? Odpověď nabízí ekonomická teorie, která rozděluje statky na vylučitelné a nevylučitelné ze spotřeby. Potraviny, do jisté míry i nealkoholické nápoje, jsou nevylučitelné ze spotřeby, proto si mohli prodejci dovolit přenést neúnosně daňové břemeno na spotřebitele. Za to určité služby vyloučit
Diskuze
56
ze spotřeby lze, z důvodu obavy prodávající přenáší parciálně daňovou incidenci u služeb. Opět je nutné zmínit morální stránku této změny z pohledu státního aparátu, který pro přínos prostředků do státního rozpočtu rovněž využívá tento fakt z ekonomie. Otázkou je, pokud bude schválena jednotná sazba daně, jestli vůbec tato změna bude přínosná, pokud se základní sazba sníží o 2,5 procentního bodu a snížená sazba zvýší o 3,5 procentního bodu, zda toto navýšení snížené sazby převýší snížení příjmů z komodit, na které je uvalena základní sazba. Pokud nepřevýší, anebo pouze bude nahrazovat ztráty, pak celá reforma je neefektivní a administrativní náklady na její zavedení jsou zbytečně vynaložené prostředky veřejného rozpočtu.
Závěr
57
6 Závěr Stěžejním cílem této bakalářské práce byla determinace daňové incidence v případě změny sazby daně z přidané hodnoty na a její dopad jak na příjmovou stránku domácností tak státu. Při změně sazby daně se ukázal dopad na jednotlivé domácnosti rozdělené podle příjmů. Za použití modelu byl vyčíslen celorepublikový dopad na spotřebitele a státní rozpočet za pomocí tří modelových rodin. Předpoklady odborníků o přínosu do veřejného rozpočtu byly ve výši 22,4 mld. Kč. Z preferencí a nákupního chování spotřebitelů bylo v praktické části zjištěno, že daňovou reformou bude do veřejného rozpočtu získáno bezmála 20 mld. Kč, po odečtení nutných nákladů veřejného sektoru. Již při předchozích legislativních úpravách docházelo k neúnosnému přesunu daňového břemene na spotřebitele. Ne jinak tomu bylo i při změně daňové sazby v roce 2012. Prodávající průměrně přenesli na spotřebitele daňovou zátěž ve výši 171,5 %, což znamená o 71.5 % více, než bylo nutné. Tímto prodejci získali dodatečné příjmy ze změny sazby daně z přidané hodnoty. Na rodiny, u kterých příjmy nepřesahují 2,39 násobek životního minima, představuje dopad ze změny sazby daně z přidané hodnoty, měsíčně nárůst 1155 Kč. Pro rodiny s násobkem 2,40 – 3,99 životního minima, byl vyčíslen nárůst o 424 Kč. Rodiny, disponující příjmy, které jsou vyšší než 4,00 násobek životního minima, pocítily nárůst svých výdajů o 855 Kč za měsíc. Změna daňové sazby přinesla do veřejných rozpočtů pouze 20 mld. Kč. Nejvíce byly cenové změny znatelné u komodit, které nejsou vylučitelné ze spotřeby, tzn. u potravin a nealkoholických nápojů, kde byl daňový dopad neúnosný, viz tabulka 16. Oproti tomu dopad na služby, které jsou z jisté části vylučitelné ze spotřeby, byl ve většině případů parciální, viz tabulka 18. K tomuto kroku vedl prodávající strach z možného chování spotřebitelů, kteří by postupně začali dané služby omezovat, popř. vylučovat ze spotřeby, nebo nahrazovat službami jinými či od jiných dodavatelů. Ministerstvo financí České republiky by mělo lépe volit koncepci veškerých daňových reforem, nejen reformy týkající se daně z přidané hodnoty. Tato bakalářská práce, tak jak předpoklad odborníků, dokazuje, že změna sazby daně z přidané hodnoty není zcela vhodná a efektivní. Nejvyšší zátěž pocítili spotřebitelé, neboť daňovou reformu využili prodávající ve svůj prospěch a přínos pro stát na konci roku bude pouze necelých 20 mld. Kč. A další plánovaná změna sazeb, která povede ke sjednocení obou sazeb, může přinést veřejným rozpočtům zhruba dalších 20 mld. Kč, pokud se bude opakovat situace z roku 2012. Nicméně Ministerstvo financí, jakožto správce rozpočtu, bude muset počítat se snížením příjmů z nynější základní sazby a taky s faktem, do jaké míry ovlivní spotřebitelé své chování, a zda bude výsledný přínos z obou změn sazeb daně tak velký.
Literatura
58
7 Literatura DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8. HEMERNÍKOVÁ, B. - KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 1999. 402 s. ISBN 80-902752-1-4. HOŘEJŠÍ, B. a kol. Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2008. 576 s. ISBN 978-80-7261-150-8. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie : úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. MRÁZEK, Jiří. Indexy spotřebitelských cen : metodická příručka pro uživatele. Praha: Český statistický úřad, 2011. 34 s. MUSGRAVE, R. A. - MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-85603-76-4. PETRUSEK, M. - MAŘÍKOVÁ, H. - VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník: II. svazek, P-Ž. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 749 s. ISBN 80-7184-310-5. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie : s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VÍTEK, L. Analysis of the impact of the economic crisis on public finances. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 316 s. ISBN 978-80-7357-763-6. ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde Praha, a. s., 1999. 806 s. ISBN 80-7201-172-3. Právní normy: Zákon č. 64/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 202/1992 Sb., o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
Literatura
59
Elektronické zdroje: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Dopady změn sazeb DPH do rozpočtu a inflace včetně jejich složek v letech 2012 a 2013. [online]. 2011-07-22 [cit. 201204-12]. Dostupné z: WWW: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_III/ box_a_prilohy/zoi_2011_III_box_1.html ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Spotřební koš [online]. 29.2.2012 [cit. 2012-0229]. Dostupné z: WWW: .
Týdenní nákup modelových rodin
Přílohy A
Týdenní nákup modelových rodin
60
Týdenní nákup modelových rodin
61
A Týdenní nákup modelových rodin Týdenní množství výrobků a služeb nakoupených rodinou Hruškových. NÁZEV CHLÉB KONZUMNÍ KMÍNOVÝ PEČIVO PŠENIČNÉ ŽITNÉ PEČIVO PŠENIČNÉ BÍLÉ HOUSKOVÉ KNEDLÍKY V PRÁŠKU VEPŘOVÁ PEČENĚ S KOSTÍ VEPŘOVÁ KÝTA BEZ KOSTI VEPŘOVÁ KRKOVICE VEPŘOVÁ PLEC HOVĚZÍ MASO ZADNÍ BEZ KOSTI ŠPEKÁČKY JEMNÉ PÁRKY GOTHAJSKÝ SALÁM ŠUNKOVÝ SALÁM PAPRIKOVÁ KLOBÁSA POLIČAN ŠUNKA VEPŘOVÁ LUNCHEON MEAT KUŘATA KUCHANÁ CELÁ KUŘECÍ ŘÍZKY KUCHYŇSKY UPRAVENÉ KUŘECÍ STEHNA UZENÁ MAKRELA VEJCE SLEPIČÍ ČERSTVÁ 10 ks MLÉKO POLOTUČNÉ PASTEROVANÉ MLÉKO POLOTUČNÉ TRVANLIVÉ MLÉKO ODSTŘEDĚNÉ TRVANLIVÉ EIDAMSKÁ CIHLA TAVENÝ SÝR NEOCHUCENÝ LUČINA JOGURT BÍLÝ NETUČNÝ 150 g SMETANOVÝ JOGURT OVOCNÝ 150 g SMETANA SLADKÁ TRVANLIVÁ TVAROH MĚKKÝ KONZUMNÍ POLÁRKOVÝ DORT MÁSLO ČERSTVÉ POMERANČE BANÁNY ŽLUTÉ JABLKA KONZUMNÍ BROSKVE/NEKTARINKY HROZNY STOLNÍ KONZUMNÍ BRAMBORY RAJSKÁ JABLKA ČERVENÁ KULATÁ PAPRIKY CUKR KRYSTALOVÝ
MĚR. JEDNOT. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg bal l l l kg kg kg kel kel l kg l kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg
VÁHA 3,760114 1,209756 4,981035 1,013071 1,819190 1,781393 1,563660 1,425757 1,273157 1,102013 1,122804 1,112408 1,143596 1,015959 2,031854 2,461609 1,100729 1,735511 2,342763 2,246699 1,220344 2,771299 1,293115 1,282719 1,287917 2,772518 1,592281 1,398612 1,472216 2,619406 1,494997 1,920581 1,305307 1,867768 1,443532 1,325264 2,256967 1,247296 1,430505 2,652967 1,606976 1,191275 1,371660
Týdenní množství 2 0,25 1,25 0 0 0,1 0 0 0 0 0,5 0 0 0 0 0,25 0 0 0,5 0 0 1 1 0 0 0,25 0,4 0,15 3 3 0,2 0,05 0 0 1,5 0,25 1,5 0,5 0,5 0,5 1 0,1 0,1
Týdenní nákup modelových rodin ČOKOLÁDA MLÉČNÁ TABULKOVÁ 100g ČOKOLÁDOVÁ TYČINKA PLNĚNÁ 100 g ŽLOUTKOVÝ VĚNEČEK po 10 ks KÁVA ROZPUSTNÁ 100g PŘÍRODNÍ PRAMENITÁ VODA PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA UHLIČITÁ COCA-COLA (PEPSI-COLA) VODNÉ ODVOZ POPELA A PEVNÝCH ODPADKŮ STOČNÉ DIOPTRICKÉ BRÝLE OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU KORUNKA FASETOVANÁ PRYSKYŘIČNÁ JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ V MHD SILNIČNÍ MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ROČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ZEM PRO POKOJOVÉ ROSTLINY KRMIVO PRO PSY SUCHÉ KRMIVO PRO KOČKY V KONZERVĚ KRMIVO PRO PSY, MASOVÝ ZÁKLAD VSTUPENKA NA LYŽAŘSKÝ VLEK POPLATEK ZA CVIČENÍ VSTUPENKA DO KRYTÉHO BAZÉNU PRONÁJEM KURTU NA SQUASH VSTUPENKA DO KINA VSTUPENKA DO DIVADLA VSTUPENKA DO MUZEA PENZION *** CHATA UBYTOVÁNÍ NA VYSOKOŠKOLSKÉ KOLEJI UBYTOVÁNÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ KREMACE
62 1 1 1 1 1 1 1 1 0,02 1 0,004 0,23 1 1 1 0,02 5 500 400 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
bal bal bal bal l l l m3 týdně m3 týdně týdně ks jízdenka
1,630591 1,030911 1,364986 1,693800 1,534655 3,664434 1,197499 9,569022 4,569441 4,208863 2,093266 1,000750 1,785244 2,383448
2 0 0 0,5 36 0 2 4 1,66 4 1 1 0 3
předplatné předplatné l g g kg ks hod. vstupenka hod. průměr průměr vstupenka přenoc. přenoc. měsíčně měsíčně poplatek
1,195189 1,179596 1,230227 1,707853 1,707853 1,707853 1,576302 1,768623 1,195959 1,243254 1,057799 1,224580 1,250890 3,493995 1,473307 1,009799 5,327753 1,485757
0 1 0 0 0 0 0 0,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Týdenní nákup modelových rodin
63
Týdenní množství výrobků a služeb nakoupených rodinou Meruňkových. NÁZEV CHLÉB KONZUMNÍ KMÍNOVÝ PEČIVO PŠENIČNÉ ŽITNÉ PEČIVO PŠENIČNÉ BÍLÉ HOUSKOVÉ KNEDLÍKY V PRÁŠKU VEPŘOVÁ PEČENĚ S KOSTÍ VEPŘOVÁ KÝTA BEZ KOSTI VEPŘOVÁ KRKOVICE VEPŘOVÁ PLEC HOVĚZÍ MASO ZADNÍ BEZ KOSTI ŠPEKÁČKY JEMNÉ PÁRKY GOTHAJSKÝ SALÁM ŠUNKOVÝ SALÁM PAPRIKOVÁ KLOBÁSA POLIČAN ŠUNKA VEPŘOVÁ LUNCHEON MEAT KUŘATA KUCHANÁ CELÁ KUŘECÍ ŘÍZKY KUCHYŇSKY UPRAVENÉ KUŘECÍ STEHNA UZENÁ MAKRELA VEJCE SLEPIČÍ ČERSTVÁ 10 ks MLÉKO POLOTUČNÉ PASTEROVANÉ MLÉKO POLOTUČNÉ TRVANLIVÉ MLÉKO ODSTŘEDĚNÉ TRVANLIVÉ EIDAMSKÁ CIHLA TAVENÝ SÝR NEOCHUCENÝ LUČINA JOGURT BÍLÝ NETUČNÝ 150 g SMETANOVÝ JOGURT OVOCNÝ 150 g SMETANA SLADKÁ TRVANLIVÁ TVAROH MĚKKÝ KONZUMNÍ POLÁRKOVÝ DORT MÁSLO ČERSTVÉ POMERANČE BANÁNY ŽLUTÉ JABLKA KONZUMNÍ BROSKVE/NEKTARINKY HROZNY STOLNÍ KONZUMNÍ BRAMBORY RAJSKÁ JABLKA ČERVENÁ KULATÁ PAPRIKY CUKR KRYSTALOVÝ ČOKOLÁDA MLÉČNÁ TABULKOVÁ 100g ČOKOLÁDOVÁ TYČINKA PLNĚNÁ 100 g ŽLOUTKOVÝ VĚNEČEK po 10 ks
MĚR. JEDNOT. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg bal l l l kg kg kg kel kel l kg l kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg bal bal bal
VÁHA 3,760114 1,209756 4,981035 1,013071 1,819190 1,781393 1,563660 1,425757 1,273157 1,102013 1,122804 1,112408 1,143596 1,015959 2,031854 2,461609 1,100729 1,735511 2,342763 2,246699 1,220344 2,771299 1,293115 1,282719 1,287917 2,772518 1,592281 1,398612 1,472216 2,619406 1,494997 1,920581 1,305307 1,867768 1,443532 1,325264 2,256967 1,247296 1,430505 2,652967 1,606976 1,191275 1,371660 1,630591 1,030911 1,364986
Týdenní množství 0,25 0,125 0,65 0 0 0,25 0 0,25 0 0 0,25 0 0 0 0,1 0,15 0 0,5 0,25 0,25 0 0,2 0 2 0 0,2 0 0,1 0 5 0 0 0 0 0 0,2 0,2 0 0,2 1,5 0,25 0,1 0,5 7 1,5 0
Týdenní nákup modelových rodin KÁVA ROZPUSTNÁ 100g PŘÍRODNÍ PRAMENITÁ VODA PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA UHLIČITÁ COCA-COLA (PEPSI-COLA) VODNÉ ODVOZ POPELA A PEVNÝCH ODPADKŮ STOČNÉ DIOPTRICKÉ BRÝLE OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU KORUNKA FASETOVANÁ PRYSKYŘIČNÁ JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ V MHD SILNIČNÍ MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ROČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ZEM PRO POKOJOVÉ ROSTLINY KRMIVO PRO PSY SUCHÉ KRMIVO PRO KOČKY V KONZERVĚ KRMIVO PRO PSY, MASOVÝ ZÁKLAD VSTUPENKA NA LYŽAŘSKÝ VLEK POPLATEK ZA CVIČENÍ VSTUPENKA DO KRYTÉHO BAZÉNU PRONÁJEM KURTU NA SQUASH VSTUPENKA DO KINA VSTUPENKA DO DIVADLA VSTUPENKA DO MUZEA PENZION *** CHATA UBYTOVÁNÍ NA VYSOKOŠKOLSKÉ KOLEJI UBYTOVÁNÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ KREMACE
64 1 1 1 1 1 0,02 1 0,004 0,23 1 1 1 0,02 5 500 400 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
bal l l l m3 týdně m3 týdně týdně ks jízdenka
1,693800 1,534655 3,664434 1,197499 9,569022 4,569441 4,208863 2,093266 1,000750 1,785244 2,383448
0,5 0 0 0,5 1,5 0,66 1,5 0 0 0 0
předplatné předplatné l g g kg ks hod. vstupenka hod. průměr průměr vstupenka přenoc. přenoc. měsíčně měsíčně poplatek
1,195189 1,179596 1,230227 1,707853 1,707853 1,707853 1,576302 1,768623 1,195959 1,243254 1,057799 1,224580 1,250890 3,493995 1,473307 1,009799 5,327753 1,485757
0 1 0,02 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0,125 0 0 0 0 0
Týdenní nákup modelových rodin
65
Týdenní množství výrobků a služeb nakoupených rodinou Slívových. NÁZEV CHLÉB KONZUMNÍ KMÍNOVÝ PEČIVO PŠENIČNÉ ŽITNÉ PEČIVO PŠENIČNÉ BÍLÉ HOUSKOVÉ KNEDLÍKY V PRÁŠKU VEPŘOVÁ PEČENĚ S KOSTÍ VEPŘOVÁ KÝTA BEZ KOSTI VEPŘOVÁ KRKOVICE VEPŘOVÁ PLEC HOVĚZÍ MASO ZADNÍ BEZ KOSTI ŠPEKÁČKY JEMNÉ PÁRKY GOTHAJSKÝ SALÁM ŠUNKOVÝ SALÁM PAPRIKOVÁ KLOBÁSA POLIČAN ŠUNKA VEPŘOVÁ LUNCHEON MEAT KUŘATA KUCHANÁ CELÁ KUŘECÍ ŘÍZKY KUCHYŇSKY UPRAVENÉ KUŘECÍ STEHNA UZENÁ MAKRELA VEJCE SLEPIČÍ ČERSTVÁ 10 ks MLÉKO POLOTUČNÉ PASTEROVANÉ MLÉKO POLOTUČNÉ TRVANLIVÉ MLÉKO ODSTŘEDĚNÉ TRVANLIVÉ EIDAMSKÁ CIHLA TAVENÝ SÝR NEOCHUCENÝ LUČINA JOGURT BÍLÝ NETUČNÝ 150 g SMETANOVÝ JOGURT OVOCNÝ 150 g SMETANA SLADKÁ TRVANLIVÁ TVAROH MĚKKÝ KONZUMNÍ POLÁRKOVÝ DORT MÁSLO ČERSTVÉ POMERANČE BANÁNY ŽLUTÉ JABLKA KONZUMNÍ BROSKVE/NEKTARINKY HROZNY STOLNÍ KONZUMNÍ BRAMBORY RAJSKÁ JABLKA ČERVENÁ KULATÁ PAPRIKY CUKR KRYSTALOVÝ ČOKOLÁDA MLÉČNÁ TABULKOVÁ 100g ČOKOLÁDOVÁ TYČINKA PLNĚNÁ 100 g ŽLOUTKOVÝ VĚNEČEK po 10 ks
MĚR. JEDNOT. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg bal l l l kg kg kg kel kel l kg l kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg bal bal bal
VÁHA 3,760114 1,209756 4,981035 1,013071 1,819190 1,781393 1,563660 1,425757 1,273157 1,102013 1,122804 1,112408 1,143596 1,015959 2,031854 2,461609 1,100729 1,735511 2,342763 2,246699 1,220344 2,771299 1,293115 1,282719 1,287917 2,772518 1,592281 1,398612 1,472216 2,619406 1,494997 1,920581 1,305307 1,867768 1,443532 1,325264 2,256967 1,247296 1,430505 2,652967 1,606976 1,191275 1,371660 1,630591 1,030911 1,364986
Týdenní množství 0,5 0,2 0,43 0 0 0,5 0,5 0 0,25 0 0,2 0,3 0 0 0,1 0,2 0 1 0,5 0,25 0 0,4 0 0,5 0 1 0,1 0 2 5 0 0,1 0 0,125 0 0,1 0 0,2 0,5 0,5 0,5 0,1 0,125 0 0,25 0
Týdenní nákup modelových rodin KÁVA ROZPUSTNÁ 100g PŘÍRODNÍ PRAMENITÁ VODA PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA UHLIČITÁ COCA-COLA (PEPSI-COLA) VODNÉ ODVOZ POPELA A PEVNÝCH ODPADKŮ STOČNÉ DIOPTRICKÉ BRÝLE OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU KORUNKA FASETOVANÁ PRYSKYŘIČNÁ JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ V MHD SILNIČNÍ MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ROČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ZEM PRO POKOJOVÉ ROSTLINY KRMIVO PRO PSY SUCHÉ KRMIVO PRO KOČKY V KONZERVĚ KRMIVO PRO PSY, MASOVÝ ZÁKLAD VSTUPENKA NA LYŽAŘSKÝ VLEK POPLATEK ZA CVIČENÍ VSTUPENKA DO KRYTÉHO BAZÉNU PRONÁJEM KURTU NA SQUASH VSTUPENKA DO KINA VSTUPENKA DO DIVADLA VSTUPENKA DO MUZEA PENZION *** CHATA UBYTOVÁNÍ NA VYSOKOŠKOLSKÉ KOLEJI UBYTOVÁNÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ KREMACE
66 1 1 1 1 1 0,02 1 0,004 0,23 1 1 1 0,02 5 500 400 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
bal l l l m3 týdně m3 týdně týdně ks jízdenka
1,693800 1,534655 3,664434 1,197499 9,569022 4,569441 4,208863 2,093266 1,000750 1,785244 2,383448
1 0 10,5 4 1,4 0,66 1,4 1 0 0 0
předplatné předplatné l g g kg ks hod. vstupenka hod. průměr průměr vstupenka přenoc. přenoc. měsíčně měsíčně poplatek
1,195189 1,179596 1,230227 1,707853 1,707853 1,707853 1,576302 1,768623 1,195959 1,243254 1,057799 1,224580 1,250890 3,493995 1,473307 1,009799 5,327753 1,485757
0 1 0,1 0 0 0 0 3 2 1 1 1 0 0,12 0,12 0 0 0
