Vliv diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Jitka Dušková, Ph.D.

Martin Šerý

Brno 2010

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Jitce Duškové, Ph.D za odborné rady a cenné připomínky.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně pod vedením Ing. Jitky Duškové, Ph. D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 26. května 2010

__________________

Abstrakt ŠERÝ, M. Vliv diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank v České republice. Bakalářská práce, Brno 2010. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání vlivu diskontní sazby určované Českou národní bankou na vývoj úrokových sazeb komerčních bank. Vybranou úrokovou sazbou je úroková sazba z úvěrů do 30 mil. Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR. Dále je provedena zpožděná regrese pro zjištění doby reakce komerčních bank na změnu diskontní sazby. Z výpočtů bylo zjištěno, že diskontní sazba má vliv především na úrokové sazby s floatingem, nebo krátkou dobou fixace. Nejvyšší míra vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu je při dvou až tříměsíčním zpoždění. Klíčová slova ČNB, monetární politika, nástroje monetární politiky, diskontní sazba

Abstract ŠERÝ, M. The influence of the discount rate atinterest rates of the commercial banks in the Czech Republic, Brno 2010. The main objective is to compare the effect of a discount rate determined by the Czech National Bank on the development of interest rates of commercial banks. Selected interest rate is the interest rate on loans within 30 milion czech crowns supplied to non-financial corporations in the Czech Republic. Furthermore it is made delayed regression to find the response for finding reaction time of the commercial banks on the change in the discount rate. The results showed that the discount rate affected above all the interest rates with floating or with short-term fixation. The highest influence rate of the discount rate on the interest rate was observed while two till three months delay. Key words CNB, monetary policy, monetary policy tools, the discount rate

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

6

2

Cíl a metodika práce

7

3

Banky a bankovní systém

8

4

3.1

Vymezení banky ........................................................................... 8

3.2

Bankovní systém .......................................................................... 9

3.3

Bankovní systém v České republice ............................................10

Centrální banka

11

4.1

Funkce centrální banky............................................................... 11

4.2

Měnová politika a její cíle ........................................................... 12

4.3

Nástroje měnové politiky ............................................................ 12

4.3.1 Přímé nástroje měnové politiky .............................................. 13 4.3.2 Tržní nástroje měnové politiky ............................................... 13 4.4

Transmisní mechanismus měnové politiky ................................ 16

4.4.1 Úvěrový transmisní mechanismus .......................................... 16 5

6

Úročení, vybrané sazby

18

5.1

Úrok, úroková míra, faktory ovlivňující úrokovou míru ............18

5.2

Diskontní sazba, dvoutýdenní repo sazba ................................. 20

Analýza časových řad vybraných ukazatelů

23

6.1

Analýza časových řad vybraných ukazatelů............................... 24

6.2

Zpožděná regrese ....................................................................... 32

7

Závěr

35

8

Literatura

37

9

Seznam schémat, grafů a tabulek

39

10 Přílohy

40

Úvod

6

1 Úvod Ve všech vyspělých tržních ekonomikách jsou nejvýznamnějším finančním zprostředkovatelem obchodní banky. Právě bankovní sektor je v České republice nejdůležitějším sektorem finančního trhu. Podle výroční zprávy České bankovní asociace dosáhl tento sektor v posledních dvou letech výrazně nejvyššího objemu růstu aktiv, v porovnání se všemi ostatními součástmi českého finančního systému. Na začátku roku 2009 disponovali banky ¾ všech aktiv finančních institucí. Ke stejnému datu působilo na českém bankovním trhu 37 bankovních subjektů, z toho 20 bankovních domů a 16 poboček zahraničních bank. Úloha regulace a dohledu nad bankovním systémem připadá v České republice České národní bance. Mimo regulace a dohledu nad bankovním systémem je úkolem České národní banky provádění monetární politiky, cílem je dosažení konečných cílů monetární politiky. V současné době je jako hlavní cíl považována stabilita cenové hladiny, respektive nízká inflace. Nedílnou součástí monetární politiky centrální banky je stanovení úrokových sazeb a dalších podmínek poskytování úvěrů obchodním a dalším domácím bankám v domácí měně. Toto poskytování úvěrů má dopad na měnovou bázi a tedy i konečné cíle monetární politiky. Jedním z nejlevnějších úvěrových zdrojů jsou pro komerční banky diskontní úvěry, které jsou úročeny diskontní sazbou. Tato sazba tedy určuje “cenu” zdrojů, které mohou komerční banky získat od centrální banky.

Cíl a metodika práce

7

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je ověřit, zda v České republice reagují úrokové sazby komerčních bank, za kterých jsou poskytovány úvěry, na změny diskontní sazby určované Českou národní bankou. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou obsaženy teoretické poznatky o bankách a bankovním systému v České republice. Je zde uveden literární přehled, který je věnován ČNB, funkcím centrální banky, měnové politice a jejím nástrojům. Dále je uvedena deskripce kanálů, jimiž v klasických teoriích diskontní sazba ovlivňuje úrokové sazby komerčních bank. V praktické části je pracováno s diskontní sazbou a dvoutýdenní repo sazbou, jež jsou považovány za nejdůležitější sazby ČNB. U diskontní sazby je to zejména proto, že od diskontní sazby se zpravidla odvíjejí všechny další úrokové sazby poskytované ČNB, přičemž diskontní sazba nám určuje dolní mez, po které se krátkodobé úrokové sazby mohou pohybovat. Dvoutýdenní repo sazba byla vybrána především pro její přímý vliv na sazbu PRIBOR. Pro komparaci jsou vybrány úrokové sazby z úvěrů týkající se nefinančních podniků v České republice. Podrobnější zdůvodnění vybraných ukazatelů je uvedeno v daném oddíle praktické části. Hlavní část praktické části bakalářské práce je věnována prokázání vlivu diskontní sazby na vybrané úrokové sazby z úvěrů pro nefinanční podniky v České republice. Výsledků je dosaženo pomocí vizuální komparace a regresní a korelační analýzy závislosti vybraných úrokových sazeb na diskontní sazbě. Metodou nejmenších čtverců byly vypočítány hodnoty koeficientů příslušných regresních rovnic. V praktické části je dále provedena zpožděná regrese pro posouzení rychlosti reakce vybraných úrokových sazeb na změnu diskontní sazby. V závěru jsou formulovány výsledky se zaměřením na vliv diskontní sazby na úrokové sazby pro podnikatelskou sféru ekonomiky České republiky. Podkladová data byla čerpána převážně ze systému časových řad ARAD, který je součástí informačního servisu České národní banky. Před zpracováním této bakalářské práce byla nastudována potřebná literatura uvedená ve zdrojích. Dále je čerpáno z elektronických zdrojů, především z webových stránek České národní banky. Pro lepší názornost jsou v práci použity grafy a schémata.


8

3 Banky a bankovní systém V této bakalářské práci se hovoří o úvěrech poskytnutých bankami nefinančním podnikům. V následujících částech je vymezen pojem banka a bankovní systém.

3.1 Vymezení banky Banky jsou ve své podstatě podniky (podnikatelské subjekty), které mají ovšem ve srovnání s podniky v jiných odvětvích ekonomiky řadu specifických rysů, projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice. [8] Všeobecně platnou definici banky lze vzhledem k velké různorodosti činností, které banky provádějí, značným národním specifikům a k dynamickým změnám v této oblasti jen velmi těžko formulovat. [8] Přestože vklady (peníze) vznikají poskytováním úvěrů bankami, banky se někdy definují jako instituce přijímající vklady. Zákon o bankách stanovuje, že přijímat vklady od veřejnosti může pouze banka. Kromě toho podle zákona č. 87/1995 vklady mohou přijímat také spořitelní a úvěrová družstva, avšak pouze od svých členů. Banky mají ze zákona povinnost mít běžný účet u České národní banky. [4] V zákoně č. 21/1992 o bankách, § 1, odst. 1. je stanoveno, že banka musí splňovat čtyři základní podmínky [16]: • jde o právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciové společnosti nebo státní peněžní ústavy • přijímají vklady od veřejnosti • poskytují úvěry • ke své bankovní činnosti mají povolení, o udělení tohoto povolení (licence) působit jako banka rozhoduje na základě zákona o bankách Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí V podmínkách univerzálního bankovnictví mohou vedle typického a z hlediska podílu na trhu nejvýznamnějšího druhu bank – univerzální banky, působit i další druhy bank. V české republice jsou to především spořitelny, stavební spořitelny, úvěrová družstva a hypoteční banky. Je třeba upozornit, že spořitelní a bankovní družstva, které taktéž považujeme za součást českého bankovnictví, naše legislativa za banky nepovažuje, protože podléhají speciálnímu zákonu. Ten je však dnes založen na shodných principech jako zákon o bankách. [8]


9

3.2 Bankovní systém Bankovní systém v zemi tvoří centrální banka a souhrn bank působících v této zemi a jejich vzájemné vztahy a vztahy k okolí (podnikovému sektoru, domácnostem, státu, zahraničí). Funkce a způsob fungování bankovního systému jsou determinovány zejména existujícím ekonomickým prostředím v dané zemi, ale i tradicí, zapojením země do mezinárodní spolupráce aj. [8] Přestože konkrétní bankovní systém může být v každé zemi uspořádán na různých principech, můžeme vymezit určité základní varianty uspořádání bankovního systému[2]: • jednostupňové a dvoustupňové podle toho, zda je či není institucionálně oddělena centrální banka se svými makroekonomickými funkcemi od obchodních bank • univerzální a oddělené podle institucionálních vazeb mezi komerčním a investičním bankovnictvím V rámci jednostupňového bankovního systému neexistuje centrální banka. Veškeré bankovní činnosti, včetně emise hotovostního oběživa provádějí banky komerční. Jednostupňové bankovní systémy historicky předcházeli bankovním systémům dvoustupňovým. Dvoustupňový bankovní systém je charakteristický především pro vyspělé tržní ekonomiky. V tomto systému je funkčně odděleno centrální a obchodní bankovnictví a centrální banka až na výjimky neprovádí činnosti, které spadají do oblasti působení obchodních a dalších bank. Centrální banka zabezpečuje makroekonomické funkce, především zabezpečování měnové stability. Komerční banky podnikají za účelem zisku. [7] Systém univerzálního bankovnictví je založen na možnosti poskytnutí bankami jak produktů komerčního bankovnictví (přijímaní vkladů, poskytování úvěru atd.), tak produktů investičního bankovnictví (obchody s cennými papíry, emisní obchody atd.). [8] Model odděleného bankovnictví je založen na oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Zde je třeba si uvědomit, že uvedené členění bankovních systémů je velmi obecné a neodráží zcela přesně existující bankovní systémy.


10

3.3 Bankovní systém v České republice Bankovní systém v ČR jako členské země EU je determinován principy, které jsou obsaženy ve směrnicích EU upravujících činnost bank a celého bankovního systému. Je založen na principu dvoustupňového univerzálního bankovnictví s existencí určitých specializovaných bank. Základní složkou českého bankovního systému jsou univerzální banky. Vedle univerzálních bank existují banky specializované, jimi jsou například stavební spořitelny a další. Za součást bankovního systému je třeba považovat i pobočky zahraničních bank, které po vstupu ČR do EU mohou být bankami z jiných členských států u nás zakládány na základě jednotné bankovní licence. [8]

Centrální banka

11

4 Centrální banka Centrální banka má v moderním bankovním systému své nezastupitelné místo. Její postavení, funkce a cíle jsou v mnohém odlišné od komerčních bank. Na rozdíl od komerčních bank, jejichž cílem je dlouhodobá maximalizace zisku, je hlavní poslání centrální banky v péči o zdravý měnový systém v širokém slova smyslu. V České republice zastává roli centrální banky Česká národní banka (ČNB). Tato banka vznikla k 1.1.1993 ze Státní banky Československé v souvislosti s rozdělením bývalé Československé federativní republiky. [2] Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem o České národní bance a dalšími právními předpisy. Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. [9]

4.1 Funkce centrální banky Centrální banka plní v ekonomice řadu důležitých funkcí. Funkce banky jsou nezastupitelné, vzájemně provázané a jsou také hlavními důvody existence centrálních bank v současnosti. [7] Odborná literatura se shoduje na následujících funkcích: • Emise hotovostních peněz Centrální banka má monopol na emisi hotovostních peněz (bankovky, mince). Tato činnost je základní charakteristikou centrálních bank. • Měnová politika Centrální banka působí jako nejvyšší subjekt měnové politiky. S rozvojem bezhotovostní formy peněz získává měnová politika stále větší význam. • Devizová činnost Centrální banka shromažďuje devizové rezervy státu a operuje s nimi na devizovém trhu.

Centrální banka

12

• Regulace a dohled bankovního systému. Hlavními cíly regulace a dohledu bank je podpora efektivnosti, spolehlivosti a bezpečnosti fungování bankovního systému. • Banka Bank Centrální banka přijímá od bank vklady, poskytuje bankám úvěry, vede bankám účty a provádí zúčtování mezi nimi. • Banka státu Centrální banka vede státní účty, zastupuje stát na finančním trhu, provádí operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní moci a správy a některé subjekty veřejného sektoru. • Reprezentace státu v měnové oblasti Centrální banka vystupuje vůči domácí veřejnosti a zahraničí jako reprezentant státu v oblasti měnové politiky.

4.2 Měnová politika a její cíle Dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance je monetární politika vykonávána prostřednictvím centrální banky. Jde o činnost, kdy se centrální banka prostřednictvím regulace měnové báze, měnových agregátů, úrokových sazeb a někdy i měnového kurzu snaží plnit zákonem stanovené cíle. Definování těchto konečných cílů je více či méně přesně uvedeno v uvedeném zákoně o České národní bance. V §2 tohoto zákona je konkrétně uvedeno: „Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství“. [11]

4.3 Nástroje měnové politiky Konečných cílů měnové politiky se snaží centrální banka dosáhnout pomocí využívání celé řady nástrojů měnové politiky. Tyto nástroje lze v tržní ekonomice členit z několika různých hledisek. V této bakalářské práci je uvedeno nejčastější hledisko členění nástrojů a to podle jejich charakteru, kdy rozlišujeme nástroje nepřímé (tržní) a přímé (administrativní).

Centrální banka

4.3.1

13

Přímé nástroje měnové politiky

Přímé nástroje dopadají přímo do rozhodovacího procesu komerčních bank a omezují tak jejich podnikatelskou samostatnost. Většinou jsou to administrativní nařízení, která jsou konstruována selektivně. Banky se jejich používání v zásadě brání, a pokud to lze, pokoušejí se je různě obcházet. Tyto důvody vedou k výjimečnějšímu a časově omezenému používání přímých nástrojů. Mezi přímé nástroje měnové politiky patří pravidla likvidity, limity úvěrů bank, limity úrokových sazeb bank a povinné vklady. [7] 4.3.2

Tržní nástroje měnové politiky

Nepřímé nástroje měnové politiky působí plošně na celý bankovní systém a neomezují samostatnost podnikání bank. Banky na ně mohou, ale nemusejí povinně reagovat. Pro měnovou politiku jsou zpravidla méně účinné než přímé nástroje, ale banky jsou „ochotny“ jejich existenci akceptovat. Jsou používány mnohem běžněji než nástroje přímé. Předností nepřímých nástrojů měnové politiky je jednoduchost, nízké náklady a operativnost používání. [7] • Operace na volném trhu Jedná se o velmi oblíbený a rozšířený nástroj, jehož cílem je regulace měnové báze. Lze jej dokonce označit za vůbec nejpoužívanější nástroj centrálních bank v současnosti. [8] Operace na volném trhu jsou prováděné z iniciativy centrální banky na trhu s domácí měnou s cílem dosažení zvolené úrovně tržní úrokové míry. K tomu dojde tak, že operace na volném trhu se provádějí za danou tržní krátkodobou úrokovou míru. [4] O operacích na volném trhu lze hovořit tehdy, kdy jednou ze dvou obchodujících stran je centrální banka a druhou domácí bankovní subjekt. S cennými papíry však mohou obchodovat i jednotlivé banky mezi sebou bez účasti centrální banky. Operace na volném trhu spočívají v nákupech a prodejích státních nebo i některých dalších, vysoce kvalitních a krátkodobých cenných papírů centrální bankou. V některých ekonomikách, například u nás, se obchoduje i s cennými papíry centrální banky. Z hlediska působení na měnovou bázi rozlišujeme tři základní druhy operací na volném trhu: přímé operace, repo operace a switch operace.

Centrální banka

14

U přímých operací dochází k prodeji nebo nákupu cenných papírů centrální bankou s trvalým dopadem na měnovou bázi. [7] Repo operaci představují operace, kdy ze strany centrální banky dochází k prodeji cenných papírů a jejich pozdějšímu zpětnému odkupu. Tím dochází k dočasnému snížení měnové báze. Přesným opakem Repo operací jsou reverzní repo operace, představující ze strany centrální banky nákup cenných papírů a jejich pozdější odprodej. V tomto případě dochází k dočasnému růstu měnové báze. Pokud je zpětná operace provedena v přesném termínu jedná se o termínované operace a naopak může-li být zpětná operace provedena kdykoliv po uzavření obchodu jde o operaci netermínovanou. [8] Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní. Na základě predikce bankovního vývoje však mohou být prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. [4] Switching spočívá ve výměně cenných papírů za stejné cenné papíry s jinou lhůtou splatnosti. Switching se provádí na základě úrokového rozdílu. Nemá přímý vliv na měnovou bázi, jeho smyslem je změna časové struktury cenných papírů v aktivech centrálních bank. [8] • Diskontní nástroje Jsou historicky nejstaršími nástroji měnové politiky a i v současnosti jsou velmi používané. Jedná se o stanovení úrokových sazeb a dalších podmínek poskytování úvěrů centrální bankou obchodním a dalším domácím bankám v domácí měně. Diskontní nástroje jsou zaměřeny na regulaci měnové báze i na ovlivňování krátkodobé úrokové míry. Centrální banka poskytuje následující základní typy úvěrů: diskontní úvěr, reeskontní úvěr a úvěr lombardní. Tyto úvěry mají za cíl právě změnu měnové báze, nebo krátkodobé úrokové míry. Centrální banka však může poskytnout i další druhy úvěrů jako jsou úvěry na povinné minimální rezervy, střednědobé nouzové úvěry, dlouhodobě nouzové úvěry, hotovostní úvěry, sezonní úvěry a další. [7] Diskontní úvěr je jedním z nejlevnějších úvěrových zdrojů pro obchodní a další domácí banky. Je úročen diskontní sazbou, která je zpravidla nejnižší v ekonomice. Diskontní úvěry jsou pouze krátkodobé a jsou poskytovány domácím bankám v domácí měně. Poskytování diskontních úvěrů má dopad na měnovou bázi.

Centrální banka

15

Reeskontní úvěry jsou stejně jako diskontní úvěry krátkodobé a mají dopad na měnovou bázi. Poskytování reeskontního úvěru je následující. Centrální banka odkoupí směnky od domácích bank a příslušné částky snížené o úrok, který je dán reeskontní sazbou, připíše daným bankám na jejich účet rezerv. Lombardní úvěry jsou pro centrální banku nejen nástrojem měnové regulace, ale také nástrojem úvěrové pomoci „mírně nelikvidním“ bankám. Lombardní úvěry jsou poskytovány obchodním a dalším bankám proti zástavě směnek a dalších cenných papírů. Vzhledem k tomu, že pro zástavu lze použít i „méně kvalitní“ přesto však vysoce bonitní cenné papíry, nachází se zde vyšší riziko nesplacení příslušnou bankou než u reeskontního úvěru. Centrální banky proto neposkytují lombardní úvěr do celé výše hodnoty zástavy a lombardní úroková sazba je zpravidla nejvyšší z uvedených druhů úvěrů. Lombardní úvěry jsou také jako dva předcházející druhy úvěrů krátkodobé. [8] • Kursové intervence Kursové intervence se provádějí především s cílem regulace měnového kursu domácí měny k měnám zahraničním. [8] To však neznamená, že tento tržní nástroj nemůže ovlivnit měnovou bázi a krátkodobé úrokové míry. Kursové intervence můžeme rozdělit na přímé a nepřímé intervence. Nepřímé intervence se provádí změnami diskontní sazby. Růst diskontní sazby by měl vést k přílivu a pokles k odlivu zahraničního kapitálu. To vede následně ke změně vztahu mezi poptávkou a nabídkou zahraniční měny za měnu domácí a tedy i ke změně měnového kursu. Přímé intervence, kdy centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za měny zahraniční. V tomto případě dochází přímo ke změně poptávky či nabídky zahraniční měny za měnu domácí s dopadem na měnový kurs. [8] • Povinné minimální rezervy Patří mezi klasické nástroje měnové politiky centrálních bank. Jsou to prostředky, které musí banky bezúročně udržovat jako vklad u centrální banky. [7] Výše povinných minimálních rezerv je obvykle stanovena procentní sazbou z vkladů nebankovních subjektů uložených u bank. [8] Hlavním cílem je ovlivňování peněžních multiplikátorů. Povinné minimální rezervy lze také používat k regulaci likvidity obchodních a dalších bank.

Centrální banka

16

4.4 Transmisní mechanismus měnové politiky Měnová politika je v současných tržních ekonomikách vysoce komplikovanou záležitostí. Obecně lze říci, že jde o proces kdy se nastavením měnověpolitických nástrojů snažíme dosáhnout konečných cílů měnové politiky. Proces měnové politiky v tržní ekonomice, který nazýváme tzv. transmisní mechanismus je obecně znázorněn na schématu č.1. Ze schématu je patrné, že měnové nástroje používané centrální bankou nemají přímý vliv na konečné cíle měnové politiky. Pro dosažení konečných cílů je tedy důležité, aby centrální banka byla schopna svými nástroji ovlivnit operativní kritéria a dále byla schopna odhadnout vývoj mezi operativními kritérii a zprostředkujícími kritérii a znát, nebo alespoň umět odhadnout vazby mezi zprostředkujícími kritérii a cíli měnové politiky. [7] Schéma: 1 Transmisní mechanismus měnové politiky

Zdroj: [4, str.443], upraveno autorem

Dle Z. Revendy [7] lze v závislosti na konkrétní náplni operativních a zprostředkujících kritérií měnové politiky rozlišovat tři základní transmisní mechanismy. Jsou jimi transmisní mechanismus měnový, úvěrový a kursový. Pro tuto práci je důležitý především transmisní mechanismus úvěrový. 4.4.1

Úvěrový transmisní mechanismus

Tento mechanismus má tři základní podoby a to v závislosti na příslušném zprostředkujícím kritériu. Jsou to úvěrový transmisní mechanismus v široké podobě, bankovně-úvěrový transmisní mechanismus a úrokový transmisní mechanismus. Zprostředkující kritérium mohou plnit dva základní úvěrové agregáty nebo dlouhodobá úroková míra. V roli operativního kritéria vystupuje obvykle krátkodobá úroková míra. Podoba mechanismu je uvedena na schématu č. 2.

Centrální banka

17

Schéma: 2 Úvěrový transmisní mechanismus

Zdroj: [7, str. 236], upraveno autorem

Úvěrový transmisní mechanismus je založen na ovlivňování krátkodobé úrokové míry, prostřednictvím které centrální banka ovlivňuje nepřímo vybrané úvěrové agregáty za cílem dosáhnout konečných cílů měnové politiky. Účinnost je založena na třech podmínkách a to na schopnosti centrální banky ovlivnit měnovými nástroji krátkodobou úrokovou míru a znalosti a relativní stabilitě vazeb mezi operativním a zprostředkujícím kritériem a mezi zprostředkujícím kritériem a vývojem konečných cílů, zde nejčastěji v podobě nominálního domácího produktu, popřípadě i cenové hladiny. [7]


18

5 Úročení, vybrané sazby V této kapitole jsou vysvětleny pojmy, se kterými se v bakalářské práci pracuje a jejichž znalost je důležitá pro pochopení této bakalářské práce. Jedná se o definici úroku, úrokové míry a výčet faktorů ovlivňujících tuto úrokovou míru. Dále jsou uvedeny vybrané sazby a zdůvodnění jejich výběru.

5.1

Úrok, úroková míra, faktory ovlivňující úrokovou míru

Úrok je veličina, která hraje důležitou roli při uzavírání obchodů bank a je významným faktorem, který ovlivní jejich výhodnost jak z hlediska věřitele, tak i dlužníka. Na úrok je tedy třeba nahlížet ze dvou hledisek [6]: • Z hlediska věřitele je úrok odměnou za dočasné poskytnutí svých peněz někomu jinému. Pro věřitele je to odměna za dočasnou ztrátu kapitálu, za riziko spojené se změnami tohoto kapitálu (s inflací) a za nejistotu, že kapitál nebude splacen v dané lhůtě a výši. • Z hlediska dlužníka je úrok cena, kterou platí za získání úvěru. V této bakalářské práci je používán tzv. obvyklý úrok. Jedná se o průměr z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami podnikům v ČR za určité období. Úroková míra (úroková sazba) je úrok vyjádřený v procentech z hodnoty kapitálu za časové období. O úrokové sazbě se hovoří tehdy, kdy je veličina určena nějakým subjektem (např. diskontní sazba centrální banky se kterou pracujeme). Pojem úroková míra se používá, jedná-li se o veličinu vypočítanou z jiných veličin (míra inflace). Ve finanční teorii a praxi existuje několik druhů úrokových měr. Těmi základními jsou nominální úroková míra, efektivní úroková míra, zvažovaná úroková míra a vnitřní výnosové procento. [6] Faktory ovlivňující úrokovou míru. Těchto faktorů je celá řada. Nejdůležitějšími z nich jsou [1]: • Diskontní sazba: je sazba, za kterou centrální banka poskytuje úvěr ostatním obchodním bankám. Vývoj diskontní sazby v období 1993-2010 je znázorněn v grafu č.1. Současná hodnota této sazby je 0,25%. Diskontní sazba je dále podrobně popsána v kapitole 5.2.


19

Graf 1: Vývoj diskontní sazby

Zdroj: Česká národní banka - ARAD systém časových řad, upraveno autorem

• Mezibankovní úroková míra: tuto úrokovou míru používají obchodní banky při poskytování krátkodobých úvěrů mezi sebou navzájem, a která se denně mění (např. PRIBOR, LIBOR, FIBOR). Pro tuto bakalářskou práci je významná především sazba PRIBOR, jež je blíže vymezena v části 5.2. • Strategie banky: je podřízena především požadované úrokové marži, tj. rozdílu mezi úrokovou mírou úvěrů a vkladů. • Riziko půjčky: úroková míra zpravidla roste s rostoucím rizikem půjčky. Nejnižší úrok obvykle vynášejí státní cenné papíry, neboť půjčka poskytnutá státu má většinou takové garance, že je téměř bezriziková. Úrokové míry pro obchodní a bankovní úvěry jsou podstatně vyšší. • Doba půjčky: úroková míra většinou roste s rostoucí dobou půjčky, neboť delší dobu půjčky je nutné zohlednit větší odměnou za takovou půjčku. • Výše zápůjčního kapitálu: úroková míra často roste s rostoucí výší zapůjčeného kapitálu. • Daňová politika státu: finanční rozhodování se obvykle řídí až čistými výnosy a čistými cenami úvěru po zdanění.


20

5.2 Diskontní sazba, dvoutýdenní repo sazba Jak již bylo řečeno, cílem České národní banky je zajištění cenové stability v České republice. Tu se snaží zajistit pomocí svých měnověpolitických nástrojů, a to především pomocí operací na volném trhu. Nástroje měnové politiky České národní banky slouží zejména k ovlivňování množství peněz v ekonomice a mají několik možných podob. V této bakalářské práci nás však zajímají ty nástroje, jejichž sazby mají vliv na úrokové sazby komerčních bank. Vybranými sazbami měnověpolitických nástrojů, jejichž aktuální výši můžeme naleznout na webových stránkách ČNB, jsou: • Diskontní sazba (v současné době ve výši 0,25% platná od srpna 2009) • Dvoutýdenní repo sazba (v současné době ve výši 0,75% platná od května 2010) Diskontní sazba v podstatě určuje „cenu peněz”, resp. cenu úvěrů v ekonomice a to proto, že od diskontní sazby se zpravidla odvíjejí všechny další úrokové sazby poskytované ČNB, přičemž diskontní sazba nám určuje dolní mez, po které se krátkodobé úrokové sazby mohou pohybovat. Některé banky odvozují své úrokové míry pro jednotlivé typy úvěrů a vkladů pomocí pevně stanovených odchylek od diskontní sazby. Změna diskontní sazby obvykle dopadá i na banky, které nečerpají úvěry od centrální banky a působí tak nepřímo. I když tento dopad není bezprostřední, obvykle znamená zvýšení diskontní sazby celkový vzestup úrokové hladiny v ekonomice a naopak. Diskontní politika centrální banky je tedy důležitý nástroj měnové politiky, který působí prostřednictvím zdražování či zlevňování úvěrů na množství peněz v ekonomice, a tím také na inflaci a celkově na hospodářský vývoj. Diskontní sazba ovlivňuje úrokovou míru následujícím způsobem. Obecně lze říci, že v případě kdy banka čerpá od centrální banky úvěr za diskontní sazbu, potom se změna diskontní sazby projeví v likvidních rezervách banky a ovlivní její úvěrovou kapacitu. Na změnu diskontní sazby může banka zareagovat změnou úrokových sazeb z úvěrů, nebo změnou objemu čerpaných úvěrů od centrální banky. Proces je znázorněn na schématu č.3. Při zvyšování diskontní sazby, tedy dochází ke zdražování zdrojů bank, což má vliv na růst úrokových sazeb z poskytovaných úvěrů a naopak. [2]


21

Schéma: 3 Reakce bank na změnu diskontní sazby

Zdroj: [2]

Je na místě upozornit na obvykle nízký rozsah a tedy i význam těchto úvěrů jako běžného zdroje bank. Dle Z. Revendy [7] banky čerpají diskontní úvěr zpravidla k překlenutí běžných výkyvů ve své likviditě. Obvykle je hlavním cílem změn diskontní a dalších sazeb ovlivnit pohyb, respektive úroveň dalších úrokových sazeb v ekonomice. Tím tedy působit na poptávku subjektů, které nesplňují podmínky pro obchodování přímo s Českou národní bankou, po úvěrech. Jednotlivé úrokové sazby jsou velmi provázané, a proto není nutné, a ani možné, aby centrální banka působila na všechny tyto sazby. Tržní úrokové sazby, na které se snaží ČNB v České republice působit, jsou především sazby PRIBOR a PRIBID. Komerční banky odvozují svou úrokovou sazbu úvěru velmi často právě od těchto sazeb českého mezibankovního trhu. Danými sazbami jsou v [14]: • PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate ). PRIBOR je průměrná sazba, za kterou si banky navzájem jsou ochotny půjčit na českém mezibankovním trhu peníze. Vyjadřuje aktuální cenu peněz na trhu. • PRIBID ( Prague Interbank Bid Rate ). PRIBID je referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit. Další vybranou sazbou je dvoutýdenní repo sazba. Je to sazba užívaná ČNB při operacích na volném trhu – repo operace viz. 4.3.2. Nejčastěji se používá repo sazba s dvoutýdenní splatností. Právě tuto dvoutýdenní repo sazbu lze považovat, za jednu z hlavních sazeb ČNB a to především pro její přímý vliv na výše uvedenou sazbu PRIBOR, od které, jak již bylo uvedeno, obchodní banky velmi často odvozují výši sazeb úvěru. Vzájemná propojenost uvedených sazeb je předvedena v grafu č.2.


22

Graf 2: Vývoj 2 týdenní repo sazby a PRIBOR 14 dní


Z grafu je patrná velmi vysoká provázanost. S tím spojená vysoká kontrola 14 denních sazeb PRIBOR pomocí 2T repo sazby je důsledkem toho, že komerční banky se mezi těmito sazbami mohou rozhodovat jako mezi alternativami. Toto tvrzení však neplatí zcela, neboť celkový objem 2T repo sazeb je limitován měnověpolitickými záměry České národní banky. Dané sazby jsou tedy alternativami jen do celkové výše objemu 2T repo sazby určeného ČNB. V následujícím grafu č.3 je uveden vývoj obou vybraných sazeb. Z grafu je patrný stejný vývoj a tedy vzájemná závislost těchto sazeb ve sledovaném období (od roku 2004). To je dáno rozhodnutím bankovní rady ze dne 22. února 2001, kdy bylo přijato pravidlo, že 2T repo sazba bude vždy stanovena o 1% bod výše než diskontní sazba [15]. Proto jsou výpočty počítány jen s jednou z nich a to s diskontní sazbou. Graf 3: Porovnání vývoje 2T repo sazby a diskontní sazby

Zdroj: Česká národní bankaARAD systém časových řad, upraveno autorem


23

6 Analýza časových řad vybraných ukazatelů Reagují tedy komerční banky na změny klíčových úrokových sazeb? Klíčovými úrokovými sazbami jsme určili diskontní sazbu a dvoutýdenní repo sazbu, které jsou popsány v předchozím oddíle. Pro vyvození odpovídajících výsledků by bylo nejvhodnější porovnávat tyto klíčové sazby s úrokovými sazbami komerčních bank pro podnikatelské úvěry. Banky však nedisponují žádnou konkrétní časovou řadou pro jednotlivé druhy podnikatelských úvěrů (provozní, investiční aj.). Důvodem je zcela individuální přistup k podnikatelským subjektům žádajících o úvěr. Výše úrokové sazby je zpravidla individuálně stanovena při vyhodnocování žádosti klienta o úvěr. Tato úroková sazba se stanovuje na základě vybrané mezibankovní úrokové sazby, velkou roli zde hraje bonita klienta, způsob zajištění, předmět financování, výše úvěru, rizikovost úvěru a mnoho dalších proměnných, které mají za důsledek různé výše úrokových sazeb a tudíž neexistující časové řady úrokových sazeb pro podnikatelské úvěry. V této bakalářské práci jsou tedy klíčové úrokové sazby ČNB porovnávány s průměrnými úrokovými sazbami poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR za určité období (tzv. obvyklý úrok). Tyto informace jsou shromažďovány u ČNB. Průměrné sazby jsou stanoveny jako vážený průměr, kde vahou je objem v příslušné kategorii úvěrů. Vykazujícími subjekty jsou banky a pobočky zahraničních bank působící v ČR. Seznam bank se v čase mění s tím, jak banky vznikají a zanikají. V každém období údaje odpovídají souboru bank existujících v uvedeném období, tj. souboru subjektů s platnou bankovní licencí. [12] V této bakalářské práci se pracuje s průměrnými úrokovými sazbami z úvěrů do 30 mil. Kč. Veškerá data jsou obsažena v příloze. [10] Vybrané ukazatele jsou porovnávány od roku 2004. A to z důvodu zásadní změny z počátku roku 2004, které rozdělily statistiku úrokových sazeb z úvěrů na dvě různé části, které nelze na sebe navázat. Do konce roku 2003 byla sbírána data nově čerpaných úvěrů; tj. objemy a úrokové sazby té části úvěru, která byla klientem během daného měsíce opravdu čerpána. Od počátku roku 2004 byl zaveden koncept úrokových sazeb z tzv. nových obchodů. V oblasti úvěrů se jedná o celkové objemy a úrokové sazby úvěrů, které byly v daném měsíci uzavřeny mezi bankou a klientem a v oblasti vkladů se jedná o celkové objemy a úrokové sazby nově nasmlouvaných vkladů. [12] Dále právě od roku 2004 jsou zvlášť poskytovány údaje pro nefinanční podniky.


24

6.1 Analýza časových řad vybraných ukazatelů Analýza vývoje úrokové sazby z celkových úvěrů do 30 mil. Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům s vývojem diskontní sazby. V grafu č.4 je znázorněn vývoj diskontní sazby a celkové úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč poskytnutých bankami nefinančním subjektům za sledované období (2004 – 2010). Graf 4: Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z celkových úvěrů do 30 mil. Kč


Při vizuální komparaci můžeme vyvodit závěr, že celková úroková sazba z úvěrů do 30 mil. Kč má podobný vývoj jako diskontní sazba. Je třeba však upozornit na několik výkyvů, např. na přelomu roku 2005 a 2006, kdy úroková sazba náhle vzrostla takřka o 0,75 procentního bodu a poté opět klesla, zatímco diskontní sazba si udržovala stabilní výši 1% a teprve od pololetí 2006 zaznamenává mírný růst. K podražení na přelomu roku 2005/2006 došlo z důvodu velké poptávky po úvěrech, způsobené rekordně nízkými úrokovými sazbami. Pro určení vývojového trendu využijeme model lineární regrese. [3] Je to metoda, kdy hledáme vhodnou křivku (v tomto případě přímka) kterou se prokládají naměřené hodnoty. Tato metoda tedy hledá takový průběh regresní funkce, která minimalizuje součet čtverců odchylek pozorovaných a vypočtených hodnot závislé proměnné.


25

Zjištěné hodnoty jsou následně využity pro výpočet indexu korelace. [3] Tento index nám udává míru závislosti mezi závisle a nezávisle proměnou. Index korelace se pohybuje v rozmezí od -1 do +1. V této práci by tedy hodnota indexu korelace 1 znamenala přímou lineární závislost úrokové sazby na diskontní sazbě, hodnota -1 nepřímou lineární závislost. Pokud by byla hodnota rovna nule, značí to nezávislost mezi vybranými sazbami. Stejný postup použijeme i pro další analýzy týkající se vlivu diskontní sazby na vybrané úrokové sazby. Graf 5: Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z celkových úvěrů do 30 mil. Kč

úroková sazba z úvěru do 30 mil. Kč celkem (%)

7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,4

2,6

2,8

3

diskontní sazba (%)

Zdroj: vlastní výpočty, zdroj dat – systém ARAD

Závislost úrokové sazby z celkových úvěrů do 30 mil. Kč poskytnutých nefinančním subjektům na diskontní sazbě nám dobře popisuje lineárně regresní funkce, která má tvar: Y ′ = 4,1435 + 0,5166 x , kde za x dosazujeme jednotlivé hodnoty diskontní sazby. Index korelace R, měřící sílu závislosti mezi závisle a nezávisle proměnou má hodnotu 0,811. Tato hodnota blížící se 1 nám udává, že sledovaná závislost je statisticky vysoce významná. Úroková sazba z celkových úvěrů je tedy vysoce závislá na změnách diskontní sazby. Tato závislost však není přímo úměrná (index korelace se nerovná jedné), změny diskontní a úrokové sazby tedy nejsou velikostně totožné, velikost změn se však sobě blíží. To odpovídá teorii o vlivu diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank. Při snižování (zvyšování) diskontní sazby, tedy mohou podniky očekávat snižování (zvyšování) úrokových sazeb, za které mohou získat úvěr.


26

Analýza vývoje úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč při floatingu a fixaci sazby do 1 roku vč., poskytnutých bankami nefinančním podnikům s vývojem diskontní sazby. V grafu č.6 je znázorněn vývoj úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč při floatingu a fixaci sazby do 1 roku včetně a diskontní sazby za uvedené období. Graf 6: Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z úvěrů do 30 mil Kč pro floating a fixaci sazby do 1 roku vč.


Z grafu můžeme opět vyvodit, že úroková sazba má podobný vývoj jako sazba diskontní a velmi se podobá vývoji celkové úrokové sazbě z úvěrů do 30 mil. Kč, od jejíhož vývoje má jen velmi drobné odchylky, z nichž největší je v roce 2006. Dále je zřejmá špatná reakce úrokových sazeb od konce roku 2008, což je dáno doléhající krizí a zvyšující se rizikovou přirážkou u poskytovaných úvěrů. Tato přirážka tedy způsobuje omezenou reakci úrokových sazeb na změnu diskontní sazby a pro podnikatelskou sféru způsobuje významné podražení úvěrů. Pro ověření opět použijeme regresní a korelační analýzu.


27

V grafu č. 7 je znázorněn vliv diskontní sazby na vybranou úrokovou sazbu, graf je proložen regresní přímkou. Graf 7: Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro floating a fixaci sazby do 1 roku vč. úroková sazba z úvěru do 30 mil. Kč při floatingu a fixaci sazby do 1 roku vč. (%)

7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,4

2,6

2,8

3


Zdroj: Vlastní výpočty, zdroj dat – systém ARAD

Rovnice regresní přímky, vystihující závislost vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě má tvar: Y ′ = 4,019 + 0,5666 x , kde za x dosazujeme jednotlivé hodnoty diskontní sazby. Index korelace R, měřící sílu závislosti mezi závisle a nezávisle proměnou má hodnotu 0,813. Tato hodnota blížící se 1 nám opět udává, že sledovaná závislost je statisticky vysoce významná. Síla závislosti úrokové sazby na změnách diskontní sazby je tedy velmi silná. Při porovnání s následujícími analýzami zjišťujeme, že právě pro floating a fixaci sazby do 1 roku vč. je tato míra závislosti nejvyšší. Pro podnikatelskou sféru v ČR je tedy výše a změny diskontní sazby významné zejména tehdy, pokud podniky uvažují o úvěru s floatingem nebo krátkodobou fixací.


28

Analýza vývoje úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč při fixaci sazby od 1 roku do 5 let vč. poskytnutých bankami nefinančním podnikům s vývojem diskontní sazby. V grafu č.8 je znázorněn vývoj úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč při fixaci od 1 roku do 5 let vč. a diskontní sazby za uvedené období. Graf 8: Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z úvěrů do 30 mil Kč pro fixaci od 1 do 5 let včetně


Z grafu je vidět zdánlivě podobný vývoj s diskontní sazbou, nicméně lze postřehnout daleko častější výkyvy než v předchozím případě. Od konce roku 2008 kdy se diskontní sazba prudce snižuje až k současné hodnotě 0,25% je u vybrané úrokové sazby vidět jen mírné snížení, důvod je stejný jako u předchozí analýzi. Lze tedy konstatovat, že vliv diskontní sazby na úrokovou sazbu při fixaci od 1 do 5 let včetně bude nižší než u floatingu a fixaci sazby do 1 roku včetně. Pro ověření opět použijeme regresní a korelační analýzu.


29

V grafu č. 9 je znázorněn vliv diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro fixaci od 1 roku do 5 let, graf je proložen regresní přímkou. Graf 9: Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro fixaci sazby od 1 roku do 5 let vč. úroková sazba z úvěru do 30 mil. Kč při fixaci od 1 roku do 5 let vč. (%)

7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,4

2,6

2,8

3



Rovnice regresní přímky, vystihující závislost vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě má tvar: Y ′ = 4,5924 + 0,3415 x , kde za x dosazujeme jednotlivé hodnoty diskontní sazby. Index korelace R, měřící sílu závislosti mezi závisle a nezávisle proměnou má hodnotu 0,539. Tato hodnota opět udává, že sledované veličiny jsou závislé, avšak významnost této závislosti již není natolik významná. Změna úrokových sazeb je tedy při době fixace od 1 roku do 5 let vč. méně závislá na změnách diskontní sazby, než v předchozím případě u floatingu a době fixace do 1 roku vč.. Stále zde však závislost úrokové sazby na změně diskontní sazby existuje, proto je teorie o vlivu diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank potvrzena. Pro podnikatelskou sféru uvažující o podnikatelském úvěru je tedy výše a vývoj diskontní sazby významný i tehdy, pokud hodlají žádat o úvěr s dobou fixace od jednoho do pěti let.


30

Analýza úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč při fixaci sazby nad 5 let poskytnutých bankami nefinančním podnikům a diskontní sazby. V grafu č.10 je znázorněn vývoj úrokové sazby z úvěrů do 30 mil. Kč při fixaci sazby nad 5 let a diskontní sazby za uvedené období. Graf 10: Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z úvěrů do 30 mil Kč pro fixaci nad 5 let


Z grafu je patrné, že vývoj diskontní sazby nemá na vývoj úrokové sazby z úvěru do 30 mil. Kč při fixaci nad 5 let významný vliv. Zatímco diskontní sazba prochází ve sledovaném období významnými změnami, úroková sazba s fixací nad 5 let se drží trvale mezi 4,78-5,74%. Lze tedy očekávat, že vliv diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů s dobou fixace nad 5 let bude mít nejnižší vliv ze sledovaných úrokových sazeb. Toto tvrzení opět ověříme regresní a korelační analýzou.


31

V grafu č. 11 je znázorněn vliv diskontní sazby na vybranou úrokovou sazbu, graf je proložen regresní přímkou. Graf 11: Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro fixaci sazby nad 5 let úroková sazba z úvěru do 30 mil. Kč při faxaci sazby nad 5 let (%)

7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

2,2

2,4

2,6

2,8

3



Rovnice regresní přímky, vystihující závislost vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě má tvar: Y ′ = 5,0826 + 0,1222 x , kde za x dosazujeme jednotlivé hodnoty diskontní sazby. Index korelace R, měřící sílu závislosti mezi závislou a nezávislou proměnou má hodnotu 0,342. Tato hodnota jdoucí k nule nám udává, že míra závislosti úrokové sazby pro úvěry s dobou fixace nad 5 let je velmi nízká. U úvěrů s dobou fixace nad pět let je tedy vliv změn diskontní sazby na výši úrokové sazby z úvěru jen velmi malý, nicméně je třeba upozornit, že zde stále je. Při posouzení předchozích analýz můžeme vyvodit, že vliv diskontní sazby na výši úrokové sazby klesá s prodlužující se dobou fixace úrokové sazby. Pro podnikatelské subjekty, které uvažují o úvěru s dlouhodobou fixací úrokové sazby, tedy není vliv diskontní sazby na úrokovou sazbu nikterak důležitý. Úrokové sazby s dlouhou dobou fixace obvykle kolísají jen v rozmezí procenta a udržují si tedy stále podobnou výši, bez ohledu na vývoje diskontní sazby. To je dáno především právě dlouhou dobou fixace a neznalostí budoucího


32

ekonomického vývoje. Požádat o úvěr s dlouhou dobou fixace je pro podnikatele výhodné zejména tehdy jsou-li úrokové sazby na nízké úrovni a očekává se jejich dlouhodobý růst. Největší důležitost má tedy vliv diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank a její vývoj zejména pro podnikatelské subjekty, které uvažují o úvěru s floatingem nebo krátkou dobou fixace.

6.2 Zpožděná regrese Diskontní sazba i úrokové sazby k jednotlivým typům úvěrů se vyvíjejí v čase. V této části je obsaženo, zda reagují úrokové sazby na změnu diskontní sazby okamžitě či s časovým zpožděním, případně jaké toto zpoždění je. Zpožděnou regresi provedeme posunutím o jedno, dvě, tři atd. časová období. V této bakalářské práci je pracováno s měsíčními údaji, obdobím tedy rozumíme jeden měsíc. Následně provedeme regresní a korelační analýzu. Dojde-li ke zlepšení hodnoty indexu korelace, lze konstatovat, že úroková sazba nereaguje na změnu diskontní sazby okamžitě, ale s časovým zpožděním. Zpožděnou regresy provedeme pro všechny sazby. Z grafu č.6 zobrazující vývoj diskontní sazby a uvedené úrokové míry se může zdát, že úroková sazba reaguje okamžitě, případně jen s malým zpožděním. K přesnějším údajům dojdeme výpočty.


33

V tabulce č.1 jsou uvedeny vypočítané hodnoty odpovídající danému časovému zpoždění pro floating a fixaci do jednoho roku vč. Tabulka 1: Vývoj závislosti vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě v čase

velikost zpoždění

rovnice regresní přímky

index korelace

0 období

Y´= 4,019 + 0,5666x

0,813

1 období

Y´= 3,9624 + 0,604x

0,854

2 období

Y´= 3,929 + 0,6238x

0,869

3 období

Y´= 3,9154 + 0,6291x

0,863

4 období

Y´= 3,9153 + 0,6246x

0,843

5 období

Y´= 3,9349 + 0,6061x

0,804


Z tabulky lze vyčíst, že index korelace roste v prvním a druhém období, kdy dosahuje svého maxima. Od zpoždění o tři období začíná index korelace klesat. Hodnota se zlepší mezi obdobím 0 a 1 o 0,041 a mezi obdobím 1 a 2 o 0,015. Jde tedy o nízké hodnoty což koresponduje s vizuální komparací znázorněnou v grafu č. 6. Úroková sazba z úvěrů do 30 mil. Kč pro floating a fixaci sazby do jednoho roku vč. tedy reaguje na změnu diskontní sazby s časovým zpožděním. Nejlepší tzn. nejvyšší index korelace, vychází při zpoždění o 2 období. V tabulce č.2, jsou uvedeny vypočítané hodnoty odpovídající danému časovému zpoždění pro sazby s fixací od 1 roku do 5 let vč.. Tabulka 2: Vývoj závislosti vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě v čase



index korelace

0 období

Y´= 4,5924 + 0,3415x

0,5397

1 období

Y´= 4,5418 + 0,3761x

0,5859

2 období

Y´= 4.5236 + 0,3866x

0,5933

3 období

Y´= 4,5001 + 0,4008x

0,6056

4 období

Y´= 4,5101 + 0,3907x

0,58

5 období

Y´= 4,5131 + 0,3857x

0,5635



34

Index korelace roste až do zpoždění o tři období, kdy dosahuje svého maxima. Od tohoto období začíná opět klesat. Hodnota se opět zlepšuje jen velmi nepatrně, což poukazuje na značnou míru okamžité reakce úrokové sazby na změnu diskontní sazby. Úroková sazba z úvěrů do 30 mil. Kč pro fixaci sazby od jednoho roku do pěti let vč. tedy reaguje na změnu diskontní sazby s časovým zpožděním. Nejlepší tzn. nejvyšší index korelace, vychází při zpoždění o 3 období. V tabulce č.3, jsou uvedeny vypočítané hodnoty odpovídající danému časovému zpoždění pro sazby s fixací nad 5 let. Tabulka 3: Vývoj závislosti vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě v čase



index korelace

0 období

Y´= 5,0826 + 0,1222x

0,3427

1 období

Y´= 5,0756 + 0,1264x

0,3494

2 období

Y´= 5,0693 + 0,1301x

0,3542

3 období

Y´= 5,0696 + 0,1289x

0,3456

4 období

Y´= 5,0767 + 0,1228x

0,324

5 období

Y´= 5,0732 + 0,1245x

0,3228


Pro fixaci úrokové sazby nad pět let platí, že index korelace roste do zpoždění o dvě období, ve kterém dosahuje svého maxima. Obecně lze tedy konstatovat, že úrokové sazby reagují na změnu diskontní sazby s časovým zpožděním, které můžeme zasadit do rozmezí dvou až tří měsíců. Je však třeba uvést, že i přes určité časové zpoždění reagují úrokové sazby na změnu diskontní míry ve velké míře okamžitě. To je doloženo jen velmi mírně se zlepšujícím indexem korelace při časových zpožděních u všech sazeb. Dané zpoždění 2 až 3 měsíce do optimální reakce úrokové sazby na změnu diskontní sazby je u úvěrů pro nefinanční podniky poměrně dlouhá doba. Je to tak především z důvodu, že banky nemění své sazby jen jednou měsíčně například při nějakém zasedání, ale u podnikatelských úvěrů, které řeší individuálně, vycházejí z aktuálních hodnot na mezibankovním trhu a změny by se tedy měli projevit rychleji.

Závěr

35

7 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má diskontní sazba vliv na úrokové sazby komerčních bank v České republice. Konkrétně jsem se zabýval vlivem diskontní sazby na úrokové sazby z úvěrů pro nefinanční podniky a to do výše 30mil. Kč. Toto bylo zkoumáno pro úrokové sazby s různou dobou fixace a to pro floating a fixaci do jednoho roku včetně, pro fixaci od jednoho roku do pěti let a pro fixaci nad pět let. Výše vlivu diskontní sazby na úrokové sazby z úvěrů s různou dobou fixace je možné odhadnout již z vizuální komparace, pro ověření však byly provedeny výpočty. Konkrétně byla použita regresní a korelační analýza. Z výpočtů je dosaženo závěru, že diskontní sazba má na úrokové sazby komerčních bank opravdu vliv, tak jak předpokládají klasické teorie. Výše tohoto vlivu se však odvíjí od doby fixace dané sazby. Při floatingu a krátkodobé době fixace úrokové sazby, byla zjištěna velmi významná citlivost úrokové sazby na sazbě diskontní. S prodlužující se dobou fixace však tento vliv klesá. Pro výši úrokových sazeb s dobou fixace nad pět let nemá výše diskontní sazby zásadní význam. Pro podnikatelskou sféru je tedy vliv diskontní sazby na vývoj úrokových sazeb z úvěrů významný zejména tehdy, pokud uvažují o úvěru s pohyblivou úrokovou sazbou, nebo její krátkodobou fixací. Na vývoj úrokových sazeb mají však vliv i další faktory. Komerční banky kromě analýzy rozhodnutí ČNB, velmi důkladně přihlíží i k vedlejším faktorům jako je plnění vlastních plánů, množství levných peněz na trhu aj. Účelem provedení časové regrese bylo zjistit, zda úrokové sazby reagují na změnu diskontní sazby s časovou prodlevou, nebo okamžitě. Výpočty pro jednotlivé úrokové sazby byla zjištěna nejvyšší míra vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu při dvou až tříměsíčním zpoždění. Komerční banky však ve velké míře reagují na změny prováděné ČNB téměř okamžitě a v následujících obdobích svou sazbu jen dolaďují. To je doloženo jen velmi mírně se zlepšujícím indexem korelace při časových zpožděních u všech sazeb. Rychlost reakce bank je dána především tím, že ČNB informuje o svých záměrech často s časovým předstihem a signalizuje tak bankám jak by se měli zachovat. Zjištěné dvou až tříměsíční zpoždění do optimální reakce, lze i přes značnou výši reakce okamžité považovat za poměrně dlouhé období. A to nejen z výše uvedeného důvodu. Banky navíc nemění své sazby jen jednou měsíčně, ale u podnikatelských úvěrů, které řeší individuálně, vycházejí z aktuálních hodnot na mezibankovním trhu a změny by se tedy měli projevit rychleji.

Závěr

36

Se změnou diskontní sazby a jejího vlivu na konečnou cenu úvěru, tedy musí podnikatelská sféra počítat v nejvyšší míře okamžitě a nespoléhat se na časové zpoždění, které jak již bylo řečeno má jen nízký význam. V současné době dochází ke snižování základních úrokových sazeb na historická minima. ČNB tak dává komerčním bankám na vědomí, jakým směrem by se měli jejich sazby ubírat. V práci však z vizuální komparace byla od roku 2008 vypozorována slabá reakce úrokových sazeb na změny diskontní sazby. To je dáno především doléhající krizí, jež má za následek zvyšování rizikové přirážky. Citlivost vlivu diskontní sazby na úrokové sazby z úvěrů se tedy od roku 2008 výrazně změnila. Od počátku finanční krize z roku 2008 je znát velmi oslabený vliv, místy až divergence diskontní a úrokové sazby. V průběhu času však lze očekávat postupný návrat k normálu. Závěrem lze říci, že diskontní sazba určovaná ČNB má vliv především na úrokové sazby s floatingem nebo krátkou dobou fixace.

Literatura

37

8 Literatura [1] CIPRA, T.: Praktický průvodce finanční a pojistnou matematikou 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 308 s. ISBN: 80-86119-91-2 [2] DVOŘÁK, P.: Bankovnictví, 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. 341 s. ISBN: 80-7079-585-9 [3] HINDLS, R. a kol.: Statistika pro ekonomy, 7. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. 415. ISBN: 80-86946-16-9 [4] JÍLEK, J.: Peníze a měnová politika, 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 742 s. ISBN: 80-247-0769-1 [5] KLIKOVÁ, CH., KOTLÁN, I.: Hospodářská politika, 1.vyd. Ostrava: Sokrates, 2003. 275 s. ISBN: 80-86572-04-8 [6] RADOVÁ J. a kol.: Finanční matematika pro každého, 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 293 s. ISBN: 978-80-247-3291-6 [7] REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 2., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN: 80-7261-051-1 [8] REVENDA, Z. a kol.: Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN: 80-7261-132-1 Internetové zdroje [9] Internetové stránky České národní banky, o ČNB [online]. Dostupné z: [10] Internetové stránky České národní banky, ARAD systém časových řad [online]. Dostupné z: [12] Internetové stránky České národní banky, Úrokové sazby měnových finančních institucí – metodický list [online] [cit. 2.4.2010]. Dostupné z:

Literatura

38

[13] Internetové stránky Česká bankovní asociace, Výroční zpráva 2009-2010 [online] [cit. 28.3.2010]. Dostupné z: [14] Internetové stránky Finance.cz, Fixing úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit - PRIBOR, PRIBID [online] [cit. 30.3.2010]. Dostupné z: [15] Internetov0 stránky České národní banky, Zpráva o inflaci duben/2001 [online] [cit. 8.4.2010]. Dostupné z: Legislativní zdroje [11] Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v aktuálním znění. [16] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v aktuálním znění.

Seznam schémat, grafů a tabulek

39

9 Seznam schémat, grafů a tabulek Schéma 1: Transmisní mechanismus měnové politiky .................................................. 16 Schéma 2: Úvěrový transmisní mechanismus ............................................................... 17 Schéma 3: Reakce bank na změnu diskontní sazby ....................................................... 21 Graf 1 Vývoj diskontní sazby ........................................................................................ 19 Graf 2 Vývoj 2 týdenní repo sazby a PRIBOR 14 dní ................................................... 22 Graf 3 Porovnání vývoje 2T repo sazby a diskontní sazby ........................................... 22 Graf 4 Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z celkových úvěrů do 30 mil. Kč ........ 24 Graf 5 Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z celkových úvěrů do 30 mil. Kč .................................................................................................................................... 25 Graf 6 Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z úvěrů do 30 mil Kč pro floating a fixaci sazby do 1 roku vč. ............................................................................................... 26 Graf 7 Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro floating a fixaci sazby do 1 roku vč. ............................................................................... 27 Graf 8 Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z úvěrů do 30 mil Kč pro fixaci od 1 do 5 let včetně ...................................................................................................................... 28 Graf 9 Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro fixaci sazby od 1 roku do 5 let vč. .................................................................................. 29 Graf 10 Vývoj diskontní sazby a úrokové sazby z úvěrů do 30 mil Kč pro fixaci nad 5 let .................................................................................................................................... 30 Graf 11 Analýza vlivu diskontní sazby na úrokovou sazbu z úvěrů do 30 mil. Kč pro fixaci sazby nad 5 let ...................................................................................................... 31

Tabulka 1 Vývoj závislosti vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě v čase ............ 33 Tabulka 2 Vývoj závislosti vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě v čase ............ 33 Tabulka 3 Vývoj závislosti vybrané úrokové sazby na diskontní sazbě v čase ............ 34

Přílohy

40

10 Přílohy Seznam jednotlivých použitých sazeb a jejich výše s dobou platnosti. ÚVĚRY DO 30 mil. CZK

období

celkem

floating a fixace fixace sazby sazby do nad 1 1 roku rok do 5 vč. let vč.

fixace sazby nad 5 let

období

2T repo sazba

diskontní sazba

28.2.2010

4,31

4,21

5,17

5,43

28.2.2010

1

0,25

31.1.2010

4,34

4,23

5,33

4,94

31.1.2010

1

0,25

31.12.2009

4,41

4,25

4,96

5,23 31.12.2009

1

0,25

30.11.2009

4,3

4,2

4,91

5,13 30.11.2009

1,25

0,25

31.10.2009

4,32

4,25

4,74

5,22 31.10.2009

1,25

0,25

30.9.2009

4,56

4,48

4,89

5,3

30.9.2009

1,25

0,25

31.8.2009

3,91

3,79

5,14

5,11

31.8.2009

1,25

0,25

31.7.2009

4,6

4,55

4,8

5,17

31.7.2009

1,5

0,5

30.6.2009

4,66

4,57

4,99

5,45

30.6.2009

1,5

0,5

31.5.2009

4,97

4,93

5,13

5,31

31.5.2009

1,5

0,5

30.4.2009

5,08

5,05

5,29

5,37

30.4.2009

1,75

0,75

31.3.2009

5,03

5

5,1

5,45

31.3.2009

1,75

0,75

28.2.2009

5,07

5,06

4,94

5,51

28.2.2009

1,75

0,75

31.1.2009

5,05

4,98

5,83

5,48

31.1.2009

2,25

1,25

31.12.2008

5,37

5,35

5,61

5,39 31.12.2008

2,25

1,25

30.11.2008

5,7

5,72

6

5,27 30.11.2008

2,75

1,75

31.10.2008

5,51

5,52

5,65

5,27 31.10.2008

3,5

2,5

30.9.2008

5,3

5,31

5,23

5,23

30.9.2008

3,5

2,5

31.8.2008

5,08

5,06

5,52

5,31

31.8.2008

3,5

2,5

31.7.2008

5,65

5,67

6,02

5,3

31.7.2008

3,75

2,75

30.6.2008

5,73

5,77

5,55

5,41

30.6.2008

3,75

2,75

31.5.2008

5,91

5,98

5,74

5,34

31.5.2008

3,75

2,75

30.4.2008

5,78

5,82

5,56

5,35

30.4.2008

3,75

2,75

31.3.2008

5,9

5,92

5,89

5,68

31.3.2008

3,75

2,75

29.2.2008

5,73

5,73

5,94

5,6

29.2.2008

3,75

2,75

31.1.2008

5,43

5,44

5,39

5,37

31.1.2008

3,5

2,5

31.12.2007

5,63

5,65

5,57

5,56 31.12.2007

3,5

2,5

30.11.2007

5,51

5,52

5,28

5,52 30.11.2007

3,5

2,5

Přílohy

41

31.10.2007

5,42

5,46

4,97

5,28 31.10.2007

3,25

2,25

30.9.2007

5,2

5,16

5,46

5,58

30.9.2007

3,25

2,25

31.8.2007

5,22

5,21

5,44

5,22

31.8.2007

3,25

2,25

31.7.2007

4,86

4,81

5,39

5,23

31.7.2007

3

2

30.6.2007

4,88

4,85

5,18

5,25

30.6.2007

2,75

1,75

31.5.2007

4,74

4,72

4,79

5,01

31.5.2007

2,5

1,5

30.4.2007

4,6

4,58

4,66

4,99

30.4.2007

2,5

1,5

2,5

1,5

31.3.2007

4,67

4,66

4,29

5,04

31.3.2007

28.2.2007

4,6

4,58

4,84

4,83

28.2.2007

2,5

1,5

31.1.2007

4,62

4,58

4,76

5,25

31.1.2007

2,5

1,5

31.12.2006

4,63

4,56

4,95

5,24 31.12.2006

2,5

1,5

30.11.2006

4,59

4,56

4,75

5,05 30.11.2006

2,5

1,5

31.10.2006

4,59

4,58

4,36

5,24 31.10.2006

2,5

1,5

30.9.2006

4,53

4,48

4,56

5,29

30.9.2006

2,5

1,5

31.8.2006

4,46

4,41

4,71

5,05

31.8.2006

2,25

1,25

31.7.2006

4,46

4,42

4,62

5,13

31.7.2006

2,25

1,25

30.6.2006

4,44

4,31

4,65

4,93

30.6.2006

2

1

31.5.2006

4,23

4,09

4,49

4,89

31.5.2006

2

1

30.4.2006

4,6

4,54

4,69

4,9

30.4.2006

2

1

31.3.2006

4,66

4,62

4,62

4,92

31.3.2006

2

1

28.2.2006

4,75

4,78

4,5

4,88

28.2.2006

2

1

31.1.2006

2

1

31.1.2006

4,77

4,75

4,75

4,88

31.12.2005

4,72

4,62

4,73

5,19 31.12.2005

2

1

30.11.2005

4,7

4,63

4,75

5,03 30.11.2005

2

1

31.10.2005

4,42

4,32

4,46

4,95 31.10.2005

2

1

30.9.2005

4,07

3,92

4,42

4,84

30.9.2005

1,75

0,75

31.8.2005

4,17

3,99

4,37

5,07

31.8.2005

1,75

0,75

31.7.2005

4,32

4,3

3,92

4,86

31.7.2005

1,75

0,75

30.6.2005

4,27

4,14

4,38

4,84

30.6.2005

1,75

0,75

31.5.2005

4,61

4,52

4,49

5,24

31.5.2005

1,75

0,75

30.4.2005

4,82

4,8

4,75

5,01

30.4.2005

1,75

0,75

31.3.2005

4,9

4,89

4,75

5,15

31.3.2005

2,25

1,25

28.2.2005

4,92

4,87

4,91

5,34

28.2.2005

2,25

1,25

31.1.2005

5,04

4,95

5,22

5,64

31.1.2005

2,25

1,25

31.12.2004

4,93

4,78

5,21

5,64 31.12.2004

2,5

1,5

30.11.2004

4,84

4,7

5,23

5,57 30.11.2004

2,5

1,5

Přílohy

42

31.10.2004

4,95

4,8

5,38

5,63 31.10.2004

2,5

1,5

30.9.2004

5

4,85

5,3

5,72

30.9.2004

2,5

1,5

31.8.2004

4,91

4,81

4,98

5,74

31.8.2004

2,5

1,5

31.7.2004

4,8

4,48

5,79

5,8

31.7.2004

2,25

1,25

30.6.2004

4,75

4,65

4,87

5,23

30.6.2004

2,25

1,25

31.5.2004

4,79

4,74

5,15

5,18

31.5.2004

2

1

30.4.2004

4,74

4,68

5,27

4,88

30.4.2004

2

1

2

1

31.3.2004

4,62

4,56

4,93

4,78

31.3.2004

29.2.2004

4,5

4,35

5,34

5,72

29.2.2004

2

1

31.1.2004

4,13

4

5,79

5,5

31.1.2004

2

1

31.12.2003

2

1

30.11.2003

2

1

31.10.2003

2

1

30.9.2003

2

1

31.8.2003

2

1

31.7.2003

2,25

1,25

30.6.2003

2,25

1,25

31.5.2003

2,5

1,5

30.4.2003

2,5

1,5

31.3.2003

2,5

1,5

28.2.2003

2,5

1,5

31.1.2003

2,5

1,5

31.12.2002

2,75

1,75

30.11.2002

2,75

1,75

31.10.2002

3

2

30.9.2002

3

2

31.8.2002

3

2

31.7.2002

3

2

30.6.2002

3,75

2,75

31.5.2002

3,75

2,75

30.4.2002

3,75

2,75

31.3.2002

4,25

3,25

28.2.2002

4,25

3,25

31.1.2002

4,5

3,5

31.12.2001

4,75

3,75

30.11.2001

4,75

3,75

Přílohy

43 31.10.2001

5,25

4,25

30.9.2001

5,25

4,25

31.8.2001

5,25

4,25

31.7.2001

5,25

4,25

30.6.2001

5

4

31.5.2001

5

4

30.4.2001

5

4

31.3.2001

5

4

28.2.2001

5

4

31.1.2001

5,25

5

31.12.2000

5,25

5

30.11.2000

5,25

5

31.10.2000

5,25

5

30.9.2000

5,25

5

31.8.2000

5,25

5

31.7.2000

5,25

5

30.6.2000

5,25

5

31.5.2000

5,25

5

30.4.2000

5,25

5

31.3.2000

5,25

5

29.2.2000

5,25

5

31.1.2000

5,25

5

31.12.1999

5,25

5

30.11.1999

5,25

5

31.10.1999

5,5

5

30.9.1999

6

5,5

31.8.1999

6,25

6

31.7.1999

6,25

6

30.6.1999

6,5

6

31.5.1999

6,9

6

30.4.1999

7,2

6

31.3.1999

7,5

6

28.2.1999

8

7,5

31.1.1999

8

7,5

31.12.1998

9,5

7,5

30.11.1998

11,5

10

Přílohy

44 31.10.1998

12,5

10

30.9.1998

13,5

11,5

31.8.1998

14

11,5

31.7.1998

14,5

13

30.6.1998

15

13

31.5.1998

15

13

30.4.1998

15

13

31.3.1998

15

13

28.2.1998

14,75

13

31.1.1998

14,75

13

31.12.1997

14,75

13

30.11.1997

14,8

13

31.10.1997

14,8

13

30.9.1997

14,5

13

31.8.1997

14,5

13

31.7.1997

14,9

13

30.6.1997

18,2

13

31.5.1997

12,4

13

30.4.1997

12,4

10,5

31.3.1997

12,4

10,5

28.2.1997

12,4

10,5

31.1.1997

12,4

10,5

31.12.1996

12,4

10,5

30.11.1996

12,4

10,5

31.10.1996

12,4

10,5

30.9.1996

12,4

10,5

31.8.1996

12,4

10,5

31.7.1996

12,4

10,5

30.6.1996

12,4

10,5

31.5.1996

11,8

9,5

30.4.1996

11,6

9,5

31.3.1996

11,5

9,5

29.2.1996

11,3

9,5

31.1.1996

11,3

9,5

31.12.1995

11,3

9,5

Vliv diskontní sazby na úrokové sazby komerčních bank v České republice

Recommend Documents