´ KLADNI´ PRAVIDLA SAZBY ZA
Prˇedmluva Tento text vznikl na za´kladeˇ oborove´ normy ON 88 2503 „Za´kladnı´ pravidla sazby“ z roku 1967. Oproti te´to normeˇ vsˇak byla vzata v u´vahu nova´ pravidla cˇeske´ho pravopisu, ustanovenı´ norem CˇSN ISO 31 „Velicˇiny a jednotky“ (cˇa´st 0 a cˇa´st 11), CˇSN ISO 1000 „Jednotky SI a doporucˇenı´ pro uzˇ´ıva´nı´ jejich na´sobku˚ a pro uzˇ´ıva´nı´ neˇktery´ch dalsˇ´ıch jednotek“ a pouzˇitelna´ ´ prava pı´semnostı´ zpracovany´ch ustanovenı´ platne´ normy CˇSN 01 6910 „U textovy´mi editory nebo psany´ch strojem“. Da´le jsou v neˇktery´ch mı´stech bra´ny v u´vahu technicke´ mozˇnosti programu˚ pro zpracova´nı´ textu˚. Text prˇedstavuje za´kladnı´ vodı´tko prˇi pocˇ´ıtacˇove´ sazbeˇ kazˇde´ho dokumentu, v neˇmzˇ je pouzˇito knizˇnı´ (proporciona´lnı´) pı´smo. Dokument zpracovaly v ra´mci samostatne´ pra´ce do prˇedmeˇtu Zpracova´nı´ textu˚ pocˇ´ıtacˇem studentky Lucie Ambru˚zova´ a Alena Havra´nkova´. Supervize Jirˇ´ı Rybicˇka.
2
Obsah 1
Vsˇeobecneˇ
6
2
ˇ ez, velikost a rod pı´sma R
6
3
Mezislovnı´ mezery
6
4
Ba´sneˇ a volne´ rˇa´dky
7
5
Stahova´nı´ mezislovnı´ch mezer v rˇa´dcı´ch
8
6
Rozsˇirˇova´nı´ mezislovnı´ch mezer v rˇa´dcı´ch
8
7
Vyrovna´va´nı´ sazby
8
8
Prokla´da´nı´ sazby
8
9
ˇ a´dkova´ zara´zˇka a vy´chodovy´ rˇa´dek R
9
10 Zvy´raznˇova´nı´
9
11 Prostrka´va´nı´ sazby
9
12 Slitky (ligatury)
10
13 Pravopis
10
14 Deˇlenı´ slov
10
15 Rozdeˇlovnı´k, spojovnı´k (divis)
11
16 Prˇedlozˇky
12
17 Interpunkcˇnı´ zname´nka
12
18 Odsuvnı´k (apostrof)
12
19 Pomlcˇka
12
20 Uvozovky a za´vorky
13
21 Zkratkova´ tecˇka
14
22 Zkratky
14
23 Opakova´nı´ vy´razu v dalsˇı´m rˇa´dku
14
3
24 Cˇ´ısla 24.1 Desetinna´ cˇ´ısla . . 24.2 Peneˇzˇnı´ cˇa´stky . . 24.3 Jine´ cele´ hodnoty . ˇ adove´ cˇ´ıslovky . 24.4 R 24.5 Zlomky . . . . . . ˇ ´ımske´ cˇ´ıslice . . 24.6 R
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
15 15 16 17 18 18 19
25 Porˇadı´ oznacˇene´ pı´smeny
19
26 Datum
20
27 Cˇasove´ u´daje
20
28 Telefonnı´ a faxova´ cˇı´sla
21
29 Posˇtovnı´ smeˇrovacı´ cˇı´sla
21
30 Mı´ry, va´hy atd.
22
31 Matematicke´ a chemicke´ znacˇky 31.1 Matematicke´ znacˇky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31.2 Znacˇky chemicky´ch prvku˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31.3 Exponenty a indexy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22 22 23 23
32 Procento, promile
24
33 Stupenˇ 33.1 Teplotnı´ oznacˇenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33.2 Stupneˇ alkoholu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ hel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33.3 U
24 24 25 25
34 Zlomkova´ cˇa´ra (sˇikma´)
25
35 Znacˇka §
25
36 Znacˇka & (et)
26
37 Hveˇzdicˇka a krˇı´zˇek
26
38 Znacˇka rovna´ se (=)
26
39 Trˇi tecˇky (vy´pustek) . . .
26
40 Umı´steˇnı´ cˇa´stı´ a na´lezˇitostı´ publikacı´
27
41 Stra´nkovy´ rejstrˇı´k
27
4
ˇ a´dkovy´ rejstrˇı´k 42 R
27
43 Stra´nkova´ zara´zˇka
27
44 Konec stra´nky
28
45 Za´hlavı´
28
46 Stra´nkove´ cˇı´slo (paginace)
29
47 Titulky ´ prava titulku˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47.1 U 47.2 Umı´steˇnı´ titulku˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29 29 30
48 Obra´zky
30
49 Popisky k obra´zku˚m
31
50 Pozna´mky pod cˇarou
31
51 Margina´lie cˇili pozna´mky na okraji
32
52 Jmenny´ a veˇcny´ rejstrˇı´k (index)
32
53 Literatura, seznam obra´zku˚
33
54 Inicia´lky
33
55 Archova´ znacˇka
33
56 Hrˇbetnı´ znacˇky
34
57 Dodatek 57.1 Souvisejı´cı´ normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35 35
5
1
Vsˇeobecneˇ
Tato norma urcˇuje za´kladnı´ pravidla sa´zenı´ a la´ma´nı´ sazby. Neupravuje sazbu matematicky´ch a chemicky´ch vzorcu˚, ani sazbu porˇadovou a tabulky. Na´zvy vyskytujı´cı´ se v normeˇ a jejich definice (sazba rˇa´dkova´, vyplnˇova´nı´ rˇa´dku˚, slitky, la´ma´nı´ apod.) najdete v norma´ch, uvedeny´ch v dodatku. Za´kladnı´ pravidla sazby usmeˇrnˇujı´ pracovnı´ postup, ktery´ vede k opticky spra´vne´mu vzhledu a k bezchybne´mu zhotovenı´ sazby. Ustalujı´ pozˇadavky ty´kajı´cı´ se hladke´, dı´love´ sazby, stejneˇ jako sazby pro cˇasopisy a v omezene´m rozsahu i sazby akcidencˇnı´ (navsˇtı´venky, pozva´nky apod.). Pro sazbu novin prˇipousˇtı´, vzhledem k jejich charakteru, odu˚vodneˇne´ odchylky. Od za´kladnı´ch pravidel sazby je mozˇne´ se vy´jimecˇneˇ odchy´lit: a) pokud si to vyzˇaduje zvla´sˇtnı´ rˇez pı´sma; b) pokud si to vyzˇaduje vy´tvarny´ za´meˇr u´pravy sazby; c) prˇi cizojazycˇne´ sazbeˇ, kde je trˇeba prˇihle´dnout ke zvyklostem prˇ´ıslusˇne´ho kraje, resp. na zvla´sˇtnı´ pozˇadavky objednatele.
2
ˇ ez, velikost a rod pı´sma R
ˇ ez pı´sma a jeho velikost je trˇeba volit podle druhu a celkove´ u´pravy R tiskoviny (publikace). Cela´ sazba tiskoviny by meˇla by´t s ohledem na stupenˇ a rˇez zhotovena z pı´sma jedne´ rodiny, tj. z pı´sma stejne´ho rˇezu urcˇite´ho rodu. Prˇipousˇtı´ se naprˇ´ıklad kombinace grotesku a psacı´ho pı´sma, psacı´ho pı´sma a vsˇech ostatnı´ch pı´sem. Nevhodna´ je kombinace antikvy s medievalem a grotesku s egyptienkou. Sazba by meˇla tvorˇit opticky ucelenou plochu a odpovı´dat estetice.
3
Mezislovnı´ mezery
Mezerou se oddeˇluje kazˇde´ slovo, cˇ´ıslo a znacˇka, prˇicˇemzˇ pro technickou a veˇdeckou sazbu platı´ zvla´sˇtnı´ pravidla. Zpu˚sob sa´zenı´ jednotlivy´ch znaku˚ a znacˇek je uvedeny´ v odstavcı´ch 17–20, 22, 31–39. Za´kladnı´ rozmeˇr mezislovnı´ch mezer ma´ by´t asi jedna trˇetina kuzˇelky pı´sma (je to vy´plneˇk o sˇ´ırˇce pı´smena „r“).
6
Ilustrativnı´ tabulka za´kladnı´ch mezislovnı´ch vy´plnˇku˚ prˇi velikosti pı´sma: 6 bodu˚ 7 a 8 bodu˚ 9 azˇ 12 bodu˚ 14 bodu˚ 16 azˇ 20 bodu˚
.
. .
. . .
2 body
. .
3 body
. .
. . .
. .
4 body
. .
5 bodu˚
. .
.
6 bodu˚
Prˇi sazbeˇ se pouzˇ´ıva´ vzˇdy za´kladnı´ mezislovnı´ vy´plneˇk, ktery´ se podle potrˇeby zuzˇuje, resp. rozsˇirˇuje. Nejuzˇsˇ´ı mezislovnı´ vy´plneˇk nema´ by´t mensˇ´ı nezˇ sˇ´ırˇka pı´smene „l“ a nejsˇirsˇ´ı vy´plneˇk nema´ prˇesahovat polovinu kuzˇelky (sˇ´ırˇku pı´smene „n“). Prˇi sazbeˇ z velky´ch pı´smen (verza´lky) ma´ tvorˇit mezislovnı´ vy´plneˇk polovinu kuzˇelky pı´sma a nema´ prˇesahovat 2/3 kuzˇelky. Prˇi vyrovna´vany´ch verza´lka´ch se mezislovnı´ vy´plneˇk zveˇtsˇuje o polovinu vy´plnˇku mezi rovny´mi pı´smeny (naprˇ. MINI). Prˇi mimorˇa´dneˇ sˇiroke´m pı´smu jsou mezislovnı´ vy´plnˇky u´meˇrneˇ sˇirsˇ´ı a prˇi u´zke´m pı´smu jsou u´meˇrneˇ uzˇsˇ´ı. V za´jmu opticke´ho vyrovna´nı´ mezislovnı´ch mezer se ma´ prˇi sazbeˇ za´kladnı´ mezislovnı´ vy´plneˇk mı´sty zu´zˇit prˇiblizˇneˇ o polovinu tlousˇt’ky tecˇky prˇ´ıslusˇne´ho pı´sma. Zu´zˇeny´ vy´plneˇk se pouzˇije hned prˇi sa´zenı´ za cˇa´rkou, tecˇkou a odsuvnı´kem, mezi cˇ´ısly a zkratkami meˇrny´ch jednotek (naprˇ. 6 t), prˇed pomlcˇkou a za pomlcˇkou, prˇed uvozovkami a za uvozovkami a prˇi pı´smenech s veˇtsˇ´ım sveˇtlem, jako A, T, P, W, y, v atd. Prˇ´ıklad:
prˇi pı´smu velikosti 8 bodu˚ prˇi pı´smu velikosti 10 bodu˚
Mezislovnı´ vy´plneˇk za´kladnı´ zu´zˇeny´ 3 body 2 1/2 bodu 4 body 3 body
Prˇi sa´zenı´ je trˇeba dba´t na to, aby mezislovnı´ mezery nevytvorˇily tzv. rˇeky.
4
Ba´sneˇ a volne´ rˇa´dky
Ba´sneˇ a volne´ rˇa´dky se sa´zı´ s pevny´m za´kladnı´m mezislovnı´m vy´plnˇkem. Za tecˇkou, cˇa´rkou atd. se sa´zı´ zu´zˇeny´ vy´plneˇk. U versˇu˚, prˇesahujı´cı´ch sˇ´ırˇku 7
sazby, se prˇena´sˇ´ı poslednı´ slova do dalsˇ´ıho rˇa´dku (slovo je nemozˇne´ deˇlit).
5
Stahova´nı´ mezislovnı´ch mezer v rˇa´dcı´ch
V sazbeˇ se rˇa´dky stahujı´ podle opticke´ sveˇtlosti mezi slovy v tomto porˇadı´: a) prˇed velky´mi pı´smeny V, Y, T, W a za nimi; b) za odsuvnı´kem, cˇa´rkou, tecˇkou, prˇed pomlcˇkou a za pomlcˇkou, prˇed uvozovkami a za uvozovkami; c) prˇed obly´mi pı´smeny na strˇednı´ vy´sˇku (a, o, e, v, y).
6
Rozsˇirˇova´nı´ mezislovnı´ch mezer v rˇa´dcı´ch
Prˇi vyplnˇova´nı´ rˇa´dku˚ rozsˇirˇova´nı´m mezislovnı´ch vy´plnˇku˚ se postupuje v opacˇne´m porˇadı´ jako prˇi stahova´nı´.
7
Vyrovna´va´nı´ sazby
U sazby z velky´ch pı´smen a kapita´lek je trˇeba vyrovnat rozdı´lnou sveˇtlost mezi pı´smeny. Vy´plnˇky se pouzˇ´ıvajı´ takovy´m zpu˚sobem, aby vytvorˇily opticky vyrovnany´ obraz pı´sma (viz 3). V sazbeˇ se vyrovna´vajı´ velka´ pı´smena ve vsˇech stupnı´ch. Prˇi na´rocˇne´ sazbeˇ (naprˇ. knizˇnı´ oba´lky, titulnı´ listy atd.) se vyrovna´vajı´ mala´ pı´smena od 14 bodu˚ a u beˇzˇne´ho tisku od 36 bodu˚ vy´sˇe. U plaka´tove´ sazby je trˇeba u´meˇrneˇ vyrovna´vat i mala´ pı´smena veˇtsˇ´ıch stupnˇu˚ pı´sma. U rˇa´dkove´ sazby se velka´ pı´smena jen rˇedı´; u pı´smen s velky´m sveˇtlem se take´ pouzˇ´ıvajı´ uzˇsˇ´ı rucˇnı´ vy´plnˇky (naprˇ. mezi LA, KY, ZA atd.).
8
Prokla´da´nı´ sazby
Sazba stejne´ho vy´znamu se prokla´da´ stejny´mi prolozˇkami vcˇetneˇ odstavcu˚. ˇ a´dky Titulky se prokla´dajı´ u´meˇrneˇ jejich vy´znamu a velikosti kuzˇelky. R psane´ verza´lkami majı´ vzˇdy o jeden azˇ dva body silneˇjsˇ´ı proklad nezˇ minusky (mala´ pı´smena).
8
9
ˇ a´dkova´ zara´zˇka a vy´chodovy´ rˇa´dek R
Sˇ´ırˇka zara´zˇky se rˇ´ıdı´ podle vy´tvarne´ho hlediska, podle velikosti (stupneˇ) pı´sma, sˇ´ırˇky sazby, tlousˇt’ky prokladu a vyjadrˇuje se v typograficky´ch bodech. Prˇ´ıklad: sˇ´ırˇka sazby do 25 cicer – sˇ´ırˇka zara´zˇky 10–12 bodu˚ sˇ´ırˇka sazby nad 25 cicer – sˇ´ırˇka zara´zˇky 15–24 bodu˚ Vy´chodovy´ rˇa´dek musı´ by´t vzˇdy delsˇ´ı jako zara´zˇka na´sledujı´cı´ho odstavce. Pokud zacˇ´ına´ odstavec zara´zˇkou, mu˚zˇe by´t poslednı´ rˇa´dek plny´. Jestlizˇe se sa´zı´ bez zara´zˇky, musı´ by´t vy´chodovy´ rˇa´dek nejme´neˇ o dva cˇtvercˇ´ıky kratsˇ´ı nezˇ je forma´t sazby. Pokud se v sazbeˇ vyskytujı´ odstavce sa´zene´ z ru˚zny´ch stupnˇu˚ pı´sma, je u nich rozhodujı´cı´ zara´zˇka za´kladnı´ho pı´sma.
10
Zvy´raznˇova´nı´
Jako zvy´raznˇovacı´ pı´smo je mozˇne´ pouzˇ´ıt jen pı´smo kresbove´ varianty za´kladnı´ho pı´sma. Strˇednı´ vy´sˇka a u´cˇarˇ´ı zvy´raznˇovacı´ho pı´sma se musı´ shodovat se za´kladnı´m pı´smem. Pro zvy´raznˇova´nı´ se pouzˇ´ıva´ kurzı´va, po´ LKY a pokud nelze jinak, pouzˇ´ıva´ se i prostrlotucˇne´, KAPITA´LKY, VERZA ka´vana´ sazba. Zvy´raznˇova´nı´ podtrzˇenı´m se nema´ pouzˇ´ıvat. Prˇi zvy´raznˇova´nı´ kresbovou variantou pı´sma (kurzı´va, polotucˇne´ apod.) se sa´zı´ vsˇechny znaky, znacˇky a interpunkce ze zvy´raznˇovacı´ho pı´sma. Naprˇ´ıklad kurzı´vove´ slovo se sa´zı´ do kurzı´vovy´ch za´vorek (viz 20), veˇta koncˇ´ıcı´ polotucˇny´m slovem se zakoncˇuje polotucˇnou tecˇkou anebo otaznı´kem, vykrˇicˇnı´kem, znak procento za polotucˇny´m cˇ´ıslem musı´ by´t polotucˇne´ atd. (Vy´jimky jsou prˇ´ıpustne´ ve slovnı´cı´ch, jazykoveˇdny´ch dı´lech a ucˇebnicı´ch.)
11
Prostrka´va´nı´ sazby
Prostrka´va´nı´m se zvy´raznˇuje sazba jen v odu˚vodneˇny´ch prˇ´ıpadech. Prˇi pı´smu velikosti do sˇesti bodu˚ se prostrka´va´ vy´plnˇkem 1bodovy´m anebo 1 1/2bodovy´m, prˇi pı´smu velikosti od 8 do 12 bodu˚ dvoubodovy´m vy´plnˇkem, prˇicˇemzˇ je trˇeba prˇihlı´zˇet k rˇezu pı´sma a jeho sˇ´ırˇce. Toto ustanovenı´ se nevztahuje na akcidencˇnı´ sazbu.
9
Tecˇka, cˇa´rka, rozdeˇlovnı´k, za´vorky, uvozovky a spojovnı´k se prˇi prostrka´va´nı´ oddeˇlujı´ od prˇedcha´zejı´cı´ho, resp. na´sledujı´cı´ho vy´razu polovicˇnı´ hodnotou prostrka´va´nı´. Strˇednı´k, dvojtecˇka, otaznı´k a vykrˇicˇnı´k se oddeˇluje od prˇedcha´zejı´cı´ho vy´razu takovy´m vy´plnˇkem, jaky´m se prostrkuje. Mezislovnı´ mezery se rozsˇirˇujı´ stejneˇ jako pı´smo plnou hodnotou prostrka´va´nı´. Prˇi vyznacˇova´nı´ jednotlivy´ch slov prostrka´va´nı´m se rozsˇirˇuje mezislovnı´ mezera prˇed prostrka´vany´m slovem a po neˇm polovicˇnı´ hodnotou prostrka´va´nı´. Ovsˇem pokud prostrka´vane´ slovo nezacˇ´ına´ verza´lkou. Cˇ´ıslice se vyrovna´vajı´ u´meˇrneˇ prostrka´vany´m slovu˚m. Zvy´raznˇovacı´ pı´smo (kurzı´va, polotucˇne´ atd.) se za´sadneˇ neprostrka´va´. Slitky se prˇi prostrka´va´nı´ nepouzˇ´ıvajı´, ale prˇ´ıslusˇna´ pı´smena se sa´zı´ jako zvla´sˇtnı´ znaky.
12
Slitky (ligatury)
Uplatnˇujı´ se prˇedevsˇ´ım prˇi pı´smenech s prˇevisly´m obrazem. Pouzˇ´ıt je lze pouze pokud nenarusˇujı´ vy´znam slova a pokud obeˇ dveˇ pı´smena patrˇ´ı do kmenu slova. fialka – flo´ra – ex offo. Nepouzˇ´ıvajı´ se ve slozˇeny´ch slovech, naprˇ. sˇe´fle´karˇ. Nepouzˇ´ıvajı´ se v prostrka´vane´ sazbeˇ (viz 11).
13
Pravopis
Sazba se vyhotovuje podle dodane´ho rukopisu a platny´ch Pravidel cˇeske´ho pravopisu. Cizı´ texty, foneticka´ transkripce, na´rˇecˇ´ı atd., stejneˇ tak i vsˇechny tabulkove´, vzorcove´ a cˇ´ıselne´ cˇa´sti se sa´zı´ podle prˇ´ıslusˇny´ch pravidel, prˇ´ıp. podle rukopisu objednavatele.
14
Deˇlenı´ slov
Slova se deˇlı´ podle pravidel pravopisu a podle esteticky´ch za´sad. Slovo se nesmı´ deˇlit tak, aby jedno pı´smeno zu˚stalo na konci rˇa´dku, ani dveˇ pı´smena prˇene´st do na´sledujı´cı´ho rˇa´dku. Interpunkcˇnı´ zname´nka se pocˇ´ıtajı´ jako pı´smeno.
10
spra´vneˇ: sˇpatneˇ:
po– tah, na– proti, zi– ma, atd. a– le, a– ni, a– nebo, o– kouka´vat, zˇi– to, pra´– ce, le´– to, povı´da– li, atd.
U slozˇeny´ch slov se da´va´ prˇednost deˇlenı´ v mı´steˇ slozˇenı´. spra´vneˇ: sˇpatneˇ:
veˇdecko–technicky´ veˇdeckotech–nicky´
Koncˇit rˇa´dek deˇleny´m slovem je dovolene´ nejvı´c trˇikra´t za sebou. Meˇlo by se prˇihlı´zˇet i k tomu, aby se nestrˇ´ıdaly rˇa´dky zakoncˇene´ rozdeˇlovnı´kem, tecˇkou, cˇa´rkou, strˇednı´kem anebo dvojtecˇkou, nebot’ i tyto interpunkcˇnı´ zname´nka narusˇujı´ pravy´ okraj sazby. Prˇi u´zke´ sazbeˇ do 10 cicer je dovoleno kazˇde´ pravopisneˇ spra´vne´ deˇlenı´. Do dvou rˇa´dku˚ se nema´ deˇlit: a) zkra´ceny´ titul a prˇ´ıjmenı´ (naprˇ. MUDr. 6= Va´vra; ... dr. 6= Nova´k); b) zkra´cene´ jme´no a prˇ´ıjmenı´ (naprˇ. O. 6= Pavel); c) cˇ´ıslovky a zkratky (naprˇ. 10 6= m; Kcˇ 6= 50,–; 10. 6= kapitola; obr. 6= 5; tab. 6= 11 atd.); d) datum (naprˇ. 1. 6= leden 2006 anebo 30. duben 6= 2006); e) zkratky (naprˇ. t. 6= m.; t. 6= r.).
15
Rozdeˇlovnı´k, spojovnı´k (divis)
Pouzˇ´ıva´ se na oznacˇenı´ deˇlenı´ slov anebo jako spojovacı´ zname´nko u slozˇeny´ch vy´razu˚. Rozdeˇlovnı´k se sa´zı´ za´sadneˇ teˇsneˇ k poslednı´mu pı´smenu slova. Rozdeˇlovnı´k pouzˇ´ıvany´ jako spojovnı´k se sa´zı´ bez mezery. Hana Hora´kova´-Mala´ Slovnı´k anglicko-cˇesky´ Fry´dek-Mı´stek kucharˇ-cˇ´ısˇnı´k obchodneˇ-ekonomicky´ Brno-strˇed rˇ´ıka´m-li, nenı´-li Hertzsprungu˚v-Russellu˚v diagram n-tice ISBN 80-7226-064-2 11
Vy´jimecˇneˇ se mu˚zˇe pouzˇ´ıvat rozdeˇlovnı´k mı´sto pomlcˇky, potom se vsˇak oddeˇluje z obou stran mezerou.
16
Prˇedlozˇky
Jednoznakove´ prˇedlozˇky neslabicˇne´ „k, s, v, z“, stejneˇ tak i slabicˇne´ „o, u“ a spojky „a, i“ nesmı´ zu˚stat na konci rˇa´dku.
17
Interpunkcˇnı´ zname´nka
Tecˇka a cˇa´rka se sa´zı´ teˇsneˇ za poslednı´ pı´smeno slova. Dvojtecˇka, strˇednı´k, vykrˇicˇnı´k a otaznı´k se oddeˇluje od slova u´zky´m vy´plnˇkem podle stupneˇ pı´sma.
18
Odsuvnı´k (apostrof)
Nahrazuje pı´smeno a sa´zı´ se vzˇdy znakem apostrofu, nikdy ne obra´cenou cˇa´rkou. Za odsuvnı´kem se sa´zı´ zu´zˇena´ mezera (viz 3). pad’ mı´sto padl Nepı´sˇe se vsˇak v prˇ´ıpadech jako zˇes to videˇl, dobrˇes udeˇlal. Pokud je odsuvnı´k v cizı´ch slovech uprostrˇed, nesa´zı´ se za nı´m zˇa´dna´ mezera. L’Humanite´, l’homme, qu’est–ce (que e’est) atd.
19
Pomlcˇka
Umı´st’uje se mezi slovy, oddeˇluje se z obou dvou stran mezerou a zu˚sta´va´ vzˇdy na konci rˇa´dku (vy´jimku tvorˇ´ı prˇ´ıma´ rˇecˇ). Slova povzbuzujı´ – prˇ´ıklady ta´hnou. Kniha – prˇ´ıtel cˇloveˇka. Heslovite´ vyjmenova´nı´ obsahu knihy: Typograficke´ umeˇnı´ – pravidla sazby – vzorova´ strana – kniha – noviny – cˇasopisy – tabulky – sazba vzorcu˚ atd. Pomlcˇkou je mozˇne´ uva´deˇt prˇ´ımou rˇecˇ. V tomto prˇ´ıpadeˇ se da´va´ na zacˇa´tek rˇa´dku. Sa´zı´ se obycˇejneˇ se zara´zˇkou a oddeˇluje se od prvnı´ho slova jednotneˇ pevny´m vy´plnˇkem. Pomlcˇkou je mozˇne´ prˇ´ımou rˇecˇ i zakoncˇit. 12
– Neda´ se nic deˇlat – povı´dal. Pomlcˇka se pouzˇ´ıva´ take´ jako zname´nko minus anebo jako valencˇnı´ cˇa´ra; v tomto prˇ´ıpadeˇ se sa´zı´ jako ostatnı´ matematicke´, respektive chemicke´ znacˇky (viz 31). Pomlcˇku je mozˇne´ pouzˇ´ıvat prˇi oznacˇenı´ cely´ch jmenny´ch hodnot; v tomto prˇ´ıpadeˇ se sa´zı´ teˇsneˇ za desetinnou cˇa´rku. (Viz 24 a 30.) Kcˇ 25,– Pomlcˇka se pouzˇ´ıva´ da´le jako opakovacı´ zname´nko (viz 23). Pomlcˇka se pouzˇ´ıva´ take´ jako symbol ve vy´znamu „a“, „azˇ“, „od do“, „versus“ (proti). V tomto vy´znamu se pomlcˇka neoddeˇluje od slov mezerou a nesmı´ zu˚stat na konci rˇa´dku, ani se nesmı´ prˇene´st na zacˇa´tek rˇa´dku. Prˇi nevyhnutelne´m deˇlenı´ se musı´ pomlcˇka nahradit ekvivalentnı´m vy´razem. Prˇı´klady Cesta potrva´ 4–5 hodin. ´ rˇednı´ hodiny 8–14 hod. U anebo ´ rˇednı´ hodiny od 8 do 14 hod. U Tanecˇnı´ pa´r Hora´kova´–Nova´k Dvojtecˇka 7, 9–10, 16, 22–26
20
Deˇlenı´ Cesta potrva´ 4 6= azˇ 5 hodin.
Tanecˇnı´ pa´r Hora´kova´ 6= a Nova´k Dvojtecˇka 7, 9–10, 16, 6= 22–26 (zde nedeˇlit v mı´steˇ pomlcˇky)
Uvozovky a za´vorky
Uvozovky „“, »« a za´vorky ( ), [ ], { } se sa´zı´ vzˇdy teˇsneˇ k vy´razu anebo veˇteˇ, ktere´ se da´vajı´ do uvozovek anebo za´vorek. Ve slovensˇtineˇ a cˇesˇtineˇ se pouzˇ´ıvajı´ uvozovky „“ anebo »«. U cizojazycˇne´ sazby je trˇeba dba´t na pravidla prˇ´ıslusˇne´ho jazyku, naprˇ. anglicˇtina “ ” francouzsˇtina a rusˇtina «», neˇmcˇina „“ anebo »« atd. U smı´sˇene´ sazby v za´vorka´ch, resp. v uvozovka´ch platı´ za´sada, zˇe rˇez za´vorky, resp. uvozovky se rˇ´ıdı´ podle rˇezu prvnı´ho slova a obeˇ dveˇ za´vorky, resp. uvozovky musı´ mı´t stejny´ rˇez (viz 10). Pokud se do za´vorek nebo uvozovek da´va´ cela´ veˇta, sa´zı´ se tecˇka v ra´mci uvozovek, resp. za´vorek. Pokud se da´va´ do za´vorky anebo do uvozovek jen poslednı´ slovo anebo neˇkolik slov veˇty, sa´zı´ se druha´ uvozovka, resp. druha´ za´vorka prˇed tecˇkou.
13
Sazba publikacı´ (prˇedna´sˇka s diskusı´). Sazba publikacı´. (Prˇedna´sˇka s diskusı´.) ˇ ekl: „Dneska ale ma´me kra´sny´ den!“ R „Sledujte tyhle sˇle´peˇje, pane komisarˇi,“ pravil pan Rybka rozechveˇly´m hlasem.
21
Zkratkova´ tecˇka
Zkratkova´ tecˇka se sa´zı´ teˇsneˇ za zkratku a za ni se sa´zı´ zu´zˇena´ mezislovnı´ mezera. (Viz 3.) Pokud na´sleduje za zkratkovou tecˇkou dvojtecˇka anebo strˇednı´k, prˇirˇazuje se tato interpunkce teˇsneˇ, tedy bez mezery. Spojene´ zkratky se prˇirˇazujı´ se zu´zˇenou mezerou (viz 3 a 22). t. cˇ., t. r., t. m., s. r. o., ale: aj., tj., naprˇ.
22
Zkratky
Zkratky slov, vy´razu˚, akademicky´ch titulu˚ se zakoncˇujı´ tecˇkou. Za zkratkovou tecˇkou na´sleduje zu´zˇena´ mezera (viz 3). t. cˇ.; t. r.; t. m.; aj.; tj.; spol. s r. o.; Dr.; MUDr.; CSc. Zkra´cene´ na´zvy sta´tu˚, u´rˇadu˚ a institucı´ se sa´zı´ verza´lkami bez zkratkove´ tecˇky. ´ , MU ´ , VZP, USA, CˇSOB FU
23
Opakova´nı´ vy´razu v dalsˇı´m rˇa´dku
Na opakova´nı´ stejne´ho vy´razu anebo zkratky v dalsˇ´ım rˇa´dku se nepouzˇ´ıvajı´ uvozovky. Spra´vneˇ: 3 m za 6 min. 6 m za 12 min. 12 m za 24 min.
14
Sˇpatneˇ: 3 m za 6 min. 6 „ „ 12 „ 12 „ „ 24 „
V prˇehledech litera´rnı´ch a podobny´ch pramenu˚ sa´zeny´ch porˇadoveˇ je mozˇne´ prˇi opakujı´cı´ch se slovech uvozovky vynechat a nechat jen zara´zˇku anebo sa´zet pomlcˇku. Prˇi sa´zenı´ registru˚, slovnı´ku˚ apod. se opakovane´ vy´razy vyznacˇujı´ pomlcˇkou anebo tildou (∼).
24
Cˇı´sla
V beletrii se cˇ´ıselne´ u´daje – s vy´jimkou kalenda´rˇnı´ch dat – vyjadrˇujı´ slovneˇ. spra´vneˇ:
Trˇi kamara´di; Bylo na´s peˇt; Byli jsme tam vsˇichni trˇi.
sˇpatneˇ:
3 kamara´di; Bylo na´s 5 Byli jsme tam vsˇichni 3.
Nikdy take´ cˇ´ıslem nezacˇ´ına´me veˇtu. spra´vneˇ:
Dne 10. rˇ´ıjna se narodil Hynek Melantrich.
sˇpatneˇ:
10. rˇ´ıjna se narodil Hynek Melantrich.
Urcˇita´ cˇ´ısla se sa´zı´ arabsky´mi, vy´jimecˇneˇ rˇ´ımsky´mi cˇ´ıslicemi. Tisı´ce a miliony se oddeˇlujı´ nemeˇnnou mezerou o tlousˇt’ce tecˇky. U cˇ´ısel letopocˇtu a prˇi cˇtyrˇmı´stny´ch cˇ´ıslech v textu se tisı´ce neoddeˇlujı´ mezerou. spra´vneˇ:
V aleji sta´lo dvana´ct topolu˚. Jan Hus byl upa´len 6. cˇervence 1415. Zlata´ bula sicilska´ byla vyda´na roku 1212.
sˇpatneˇ:
V aleji sta´lo 12 topolu˚. Jan Hus byl upa´len sˇeste´ho cˇervence cˇtrna´ct set patna´ct. Zlata´ bula sicilska´ byla vyda´na roku 1 212.
24.1
Desetinna´ cˇı´sla
U desetinny´ch cˇ´ısel se oddeˇlujı´ desetinna´ mı´sta desetinnou cˇa´rkou. Cˇ´ısla od desetinne´ cˇa´rky napravo se oddeˇlujı´ po trojmı´stny´ch skupina´ch zu´zˇenou mezerou o tlousˇt’ce tecˇky stejneˇ jako tisı´ce a miliony. Stejne´ pravidlo platı´ i pro za´pis cˇ´ısel prˇed desetinnou cˇa´rkou. 15
Pokud by prˇi za´pisu u cˇ´ısel psany´ch za sebou mohla vzniknout pochybnost, jde-li o desetinne´ zname´nko nebo cˇa´rku oddeˇlujı´cı´ ru˚zna´ cˇ´ısla, doporucˇuje se oddeˇlovat jednotliva´ cˇ´ısla strˇednı´kem. 132 521,236 5; 12,6; 23 652; 97,30 17 320 m; 1 350 000 obyvatel; 4 582 km Prˇi zarˇazova´nı´ cˇ´ıslic do sloupcu˚, tabulek, atd. se jednotky, desı´tky, stovky, atd. stejneˇ jako desetinna´ cˇa´rka, sa´zı´ prˇesneˇ pod sebe, tzn. jednotky pod jednotky, desı´tky pod desı´tky atd. Doporucˇuje se, aby za desetinnou cˇa´rkou byl stejny´ pocˇet mı´st. Pokud nejsou uva´deˇny desetinne´ hodnoty, uva´dı´ se nuly. 10,02 120,63 7 287,38 92 000,70 165 895,16
0,010 0,101 0,300 0,632 0,784
Zaokrouhlena´ cˇ´ısla nebo prˇiblizˇne´ cˇa´stky se mohou uva´deˇt bez desetinny´ch mı´st. Byla vyplacena cˇa´stka vysˇsˇ´ı nezˇ 15 000 Kcˇ. Cena se pohybuje kolem 40 000 Kcˇ. Prˇi slovnı´m vyja´drˇenı´ se cˇ´ıslo zapisuje s mezerami. osm tisı´c sedm set sˇedesa´t peˇt Majı´-li by´t kombinova´ny cˇ´ıslice a slova, pak je trˇeba se omezit na cˇ´ısla vyjadrˇujı´cı´ cele´ tisı´ce, milio´ny cˇi miliardy. Pozor, slovo bilio´n oznacˇuje v Evropeˇ milio´n milio´nu˚, zatı´mco v Americe a Rusku jen tisı´c milio´nu˚. 5 milio´nu˚; 7 tisı´c; 3 miliardy
24.2
Peneˇzˇnı´ cˇa´stky
Znacˇky peneˇzˇnı´ch meˇn Kcˇ, Sk, $, $ apod. v desetinne´m vyja´drˇenı´ se sa´zejı´ prˇed cˇ´ıslo sumy. Oddeˇlujı´ se mezerou (z bezpecˇnostnı´ch du˚vodu˚ zejme´na v u´cˇetnı´ch za´pisech lze skupiny trˇ´ı cˇ´ıslic oddeˇlit tecˇkou). Pokud je cˇ´ıslo cele´, klade se znacˇka meˇny za cˇ´ıselne´ oznacˇenı´ nebo se da´va´ prˇed oznacˇenı´ cely´ch peneˇzˇnı´ch cˇa´stek s desetinou cˇa´rkou a pomlcˇkou.
16
spra´vneˇ:
cena Kcˇ 15,50; cena 500 Kcˇ; Kcˇ 20,– Kcˇ 54.456.200,00; Kcˇ 5.000,– Faktura zneˇla na cˇa´stku USD 154 tisı´c.
sˇpatneˇ:
Brozˇura stojı´ 25,- Kcˇ. Za obeˇd zaplatil 120. Kniha stojı´ 185,50,-.
V sestava´ch se znacˇky meˇn pı´sˇ´ı prˇed peneˇzˇnı´ cˇa´stku. Kcˇ 458,00 Kcˇ 154,– V bankovnı´ praxi se meˇnove´ jednotky vyjadrˇujı´ trˇ´ıpı´smenny´mi ko´dy. CZK; USD; EUR; GBP; HUF; SKK; DKK; PLN; NOK; SEK atd.
24.3
Jine´ cele´ hodnoty
Prˇi desetinne´m vyja´drˇenı´ jiny´ch cely´ch hodnot (naprˇ. kg, m, % atd.) se pouzˇ´ıva´ desetinna´ cˇa´rka s nulami. Znacˇky meˇrny´ch jednotek se pı´sˇ´ı bez tecˇky a umı´st’ujı´ se za cˇ´ıselnou hodnotu vzˇdy s mezerou (protozˇe zastupujı´ slovo). Znacˇky meˇrny´ch jednotek musı´ by´t vzˇdy s cˇ´ıselnou hodnotou na jednom rˇa´dku. Vy´jimku tvorˇ´ı specia´lnı´ povy´sˇene´ znacˇky stupenˇ, minuta, vterˇina, prˇed nimizˇ se mezera nedeˇla´ (viz 33). 86,50 m 7,00 l 0,89 kg V textu se nepouzˇ´ıva´ desetinne´ vyja´drˇenı´ cely´ch hodnot (viz 19 a 30). V cisterneˇ bylo sˇedesa´t litru˚ vody. Na sˇaty je potrˇeba 3 m la´tky. Produkce se zvy´sˇila o 5 %. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe se cˇ´ıslice pı´sˇe s pı´smeny v ra´mci jednoho slova anebo v ra´mci jedne´ znacˇky, pı´sˇe se vy´raz bez mezery.
17
spra´vneˇ:
25kra´t; 50na´sobek forma´t A4, subkomise 158c, Jira´skova 24b strana 24n (tj. strana 24 a na´sledujı´cı´)
sˇpatneˇ:
25 kra´t, 50-ti na´sobek forma´t A 4
Vı´cemı´stna´ cˇ´ısla se vyjadrˇujı´ jednotneˇ cˇ´ıslicemi anebo slovy. Kombinaci cˇ´ıslic a slov je potrˇeba omezit na cˇ´ısla vyjadrˇujı´cı´ cele´ tisı´ce, miliony, miliardy, atd. spra´vneˇ:
225 anebo dveˇ steˇ dvacet peˇt; 3 miliony anebo 3 000 000.
sˇpatneˇ:
5 milionu˚ 683 tisı´c 625 anebo 5 milionu˚ 683 625.
24.4
ˇ adove´ cˇı´slovky R
Za rˇadovy´mi cˇ´ıslovkami vyja´drˇeny´mi arabsky´mi cˇ´ıslicemi se da´va´ tecˇka. Cˇ´ıslice stejny´ch rˇa´du˚ se musı´ ve sloupcı´ch cˇ´ısel v sestaveˇ kry´t (by´t nad sebou). Tote´zˇ platı´ i pro desetinne´ cˇa´rky (viz 24.1). 1. 8. 11.
24.5
100. 268. 1 259.
Zlomky
Zlomky se v beˇzˇne´m textu sa´zı´ jako cˇ´ısla v desetinne´m vyja´drˇenı´ anebo pomocı´ sˇikme´ zlomkove´ cˇa´ry. Prˇed ani za desetinnou cˇa´rkou (platı´ i pro sˇikmou zlomkovou cˇa´ru) se nepı´sˇe mezera. Ve smı´sˇene´m cˇ´ısle se zlomek od cele´ho cˇ´ısla oddeˇluje mezerou. Prˇi psanı´ zlomku˚ a slozˇiteˇjsˇ´ıch matematicky´ch vy´razu˚ se take´ vyuzˇ´ıvajı´ specia´lnı´ funkce (viz trˇetı´ rˇa´dek uka´zky). 0,125; 12,80 1/4; 11/12; 1/6; 4 1/2 3 1 5 ; 12
18
24.6
ˇ ı´mske´ cˇı´slice R
ˇ ´ımske´ cˇ´ıslice se pı´sˇ´ı velky´mi pı´smeny abecedy. I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, R C = 100, D = 500, M = 1 000; mensˇ´ı cˇ´ıslo prˇed veˇtsˇ´ım se odecˇ´ıta´ (XL = 40), mensˇ´ı cˇ´ıslo za veˇtsˇ´ım se prˇicˇ´ıta´ (CX = 110). V sestava´ch se rˇ´ımske´ cˇ´ıslice rˇadı´ od leve´ svislice. V prˇehledech se prˇipojeny´ text pı´sˇe od nove´ svislice, nastavene´ podle nejdelsˇ´ıho cˇ´ısla. Pouzˇ´ıvajı´ se na oznacˇenı´ meˇsı´cu˚, cˇa´stı´ anebo kapitol publikacı´, stoletı´, rˇadove´ho cˇ´ısla u panovnı´ku˚, atd. Za rˇadovou cˇ´ıslovkou vyja´drˇenou rˇ´ımskou cˇ´ıslicı´ se sa´zı´ tecˇka. Prˇi sestava´ch ve sloupcı´ch se zarovna´vajı´ rˇ´ımske´ cˇ´ıslice podle prave´ho okraje, resp. podle tecˇky za nimi. I. II. III.
IV. V. VI.
VII. VIII. IX.
X. XI. XII.
Karlsˇtejn nechal postavit cˇesky´ kra´l Karel IV. Stojı´-li ale rˇ´ımska´ cˇ´ıslovka za na´zvem, tecˇka se nepı´sˇe. Je to naprˇ´ıklad u svazku˚ knih. Deˇjiny, dı´l IV, s. 428
25
Porˇadı´ oznacˇene´ pı´smeny
Za verza´lkami se sa´zı´ tecˇky, za mı´nuskami za´vorky. Nikdy ne oboje. Ve sloupcı´ch se zarovna´vajı´ podle tecˇek, resp. za´vorek. A. B. I. M.
a) b) i) m)
aa) ab) ai) am)
Prˇi kombinaci arabske´ cˇ´ıslice s mı´nuskou se neda´va´ tecˇka za cˇ´ıslo, ale jen za´vorka za mı´nusku. § 1, ods. 6, bod a); § 1, ods. 6a) Prˇi porˇadove´m oznacˇova´nı´ se sa´zı´ za tecˇkou anebo za´vorkou nemeˇnny´ vy´plneˇk.
19
26
Datum
Meˇsı´c v datu se sa´zı´ slovneˇ nebo arabsky´mi cˇ´ıslicemi s tecˇkou. Letopocˇet se prˇi cˇtyrˇmı´stny´ch cˇ´ıslech sa´zı´ bez mezery za tisı´ci a nesmı´ se – v prˇ´ıpadeˇ vypisova´nı´ meˇsı´ce – zkracovat u letopocˇtu vynecha´nı´m prvnı´ho dvojcˇ´ısla 19 nebo 20. Vy´jimka platı´ prˇi vyja´drˇenı´ obdobı´ pomocı´ dvou letopocˇtu˚ spojeny´ch spojovnı´kem nebo prˇi pouzˇitı´ urcˇity´ch spojenı´ (naprˇ´ıklad v na´zvech veletrhu˚ a jiny´ch periodicky´ch akcı´). Dalsˇ´ı mozˇnostı´ je vyja´drˇit datum sestupneˇ; jednotlive´ u´daje se pak spojujı´ spojovnı´kem, meˇsı´c a den dvoumı´stneˇ, prˇ´ıpadneˇ i rok dvoumı´stneˇ (letopocˇty po roce 2000 se doporucˇuje psa´t cˇtyrˇmı´stneˇ, aby nedosˇlo k za´meˇneˇ). Datum lze psa´t take´ zlomkem, v takove´m prˇ´ıpadeˇ sa´zı´me datum bez tecˇek i bez jaky´chkoliv mezer za lomı´tkem. spra´vneˇ:
8. za´rˇ´ı 1999 anebo 8. 9. 1999 v letech 1987–90, v letech 1997/98, v letech 1999–2000 Nagano 98 2006-03-02 (tj. 2. brˇezna 2006) 98-05-11
sˇpatneˇ:
15. listopadu 87 anebo 15.12.87 anebo 15. 12. 87 v letech 1999–00 2006-03-02 (tj. 3. u´nora 2006) 06-05-11 4. V. 1981, 4/5 1981, 4/V 1981
Jednotlive´ cˇa´sti data, tj. meˇsı´c a rok, se oddeˇlujı´ podle stupneˇ pı´sma nemeˇnnou zu´zˇenou mezerou (viz 3), nikdy ne promeˇnlivou mezerou. Datum vyja´drˇene´ jen cˇ´ısly je neprˇ´ıpustne´ rozdeˇlit do dvou rˇa´dku˚ (viz 14). V dopisech a na dokumentech je trˇeba uve´st i mı´sto, cozˇ lze ucˇinit jen tak, jak je uvedeno ve vzoru uvedene´m nı´zˇe (tedy bez cˇa´rky). V Brneˇ 27. u´nora 2003
27
Cˇasove´ u´daje
Cˇasove´ u´daje se skla´dajı´ z hodin, minut a sekund. Prˇi vyja´drˇenı´ cˇasovy´ch u´daju˚ necely´mi cˇ´ısly se mezi hodinami a minutami pı´sˇe dvojtecˇka bez mezer. Mezi cˇ´ıslo a zkratku cˇasove´ jednotky se da´va´ nemeˇnna´ zu´zˇena´ mezera (viz 3), volı´ se podle nejvysˇsˇ´ıho rˇa´du nebo je mozˇne´ ji uve´st za 20
kazˇdy´m cˇ´ıslem. Cˇasove´ u´daje nenı´ mozˇne´ rozdeˇlit do dvou rˇa´dku˚. Minuty a sekundy se oddeˇlujı´ dvojtecˇkou bez mezer (22:11:55), jde-li o zlomky sekund, vyja´drˇ´ı se desetinny´m cˇ´ıslem (1:23,45 min). 7 hod. 30 min.; 7:30–14:45 hod.; 15:55:20,4 22:11 hodin, 22:11 hod, 22:11 h, 22:11 13:30 hod, 2 h 30 min, 3:15,23 min. U sportovnı´ch vy´sledku˚ se hodiny, minuty a sekundy oddeˇlujı´ dvojtecˇkou bez mezer a obvykle se neuva´deˇjı´ ani cˇasove´ jednotky. 2:23:45 Vy´sledek fotbalove´ho za´pasu byl 0:1. Maratonsky´ beˇzˇec dobeˇhl v cˇase 04:15:58:14.
28
Telefonnı´ a faxova´ cˇı´sla
Sa´zı´ se ve skupina´ch po dvou azˇ trˇech cˇ´ıslicı´ch s nemeˇnnou zu´zˇenou mezerou o tlousˇt’ce tecˇky. Oddeˇlujı´ se nezlomitelnou mezerou. Prˇedvolba se oddeˇluje kulaty´mi za´vorkami. V soucˇasnosti je vhodne´ deˇlit telefonnı´ cˇ´ısla po trojicı´ch. Spra´vny´ zpu˚sob za´pisu je uveden nı´zˇe. trojmı´stne´ cˇtyrˇmı´stne´ peˇtimı´stne´ sˇestimı´stne´ sedmimı´stne´ se´rie
dohromady 2×2 3+2 3×2 3+2×2 se spojovnı´kem
372 37 23 537 23 25 37 23 253 72 31 25 37 31-5
Telefonnı´ cˇ´ıslo: 242 254 267; telefonnı´ cˇ´ıslo s prˇedvolbou: (+420) 565 577 898; (02) 14 15 65 87; 222 714 580-2 Telefonnı´ cˇ´ısla se za´sadneˇ nesmı´ deˇlit do dvou rˇa´dku˚.
29
Posˇtovnı´ smeˇrovacı´ cˇı´sla
Stejneˇ jako telefonnı´ cˇ´ısla se pı´sˇ´ı i posˇtovnı´ smeˇrovacı´ cˇ´ısla, a to jako skupinka cˇ´ıslic po trˇech, zu´zˇena´ mezera a skupinka po dvou cˇ´ıslicı´ch. Na adresnı´ch strana´ch za´silek majı´ by´t dle pozˇadavku˚ Cˇeske´ posˇty oddeˇleny od na´zvu obce dveˇma mezerami (zde by nejle´pe vyhoveˇla cˇtvercˇ´ıkova´ mezera, pokud je dostupna´).
21
602 00 Brno
30
Mı´ry, va´hy atd.
Znacˇky meˇr a vah je potrˇeba sa´zet spra´vneˇ dle CˇSN 31-0:1994. spra´vneˇ:
g (gram); l (litr); mm (milimetr); kW (kilowatt); ha (hektar); ks (kus); hl (hektolitr) dg (decigram); dag (dekagram); KiB (kilobajt) atd.
sˇpatneˇ:
gr; lt; m/m; kw; pozor noveˇ take´ dkg; KB pro oznacˇenı´ kilobajtu atd.
Znacˇka prˇedpony oznacˇujı´cı´ na´sobek nebo dı´l jednotky se spojuje se znacˇkou jednotky v jeden celek bez mezer. kPa; mm; m3
31
Matematicke´ a chemicke´ znacˇky
Pro technickou a veˇdeckou sazbu platı´ zvla´sˇtnı´ pravidla, z ktery´ch uva´dı´me nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı.
31.1
Matematicke´ znacˇky
Matematicke´ znacˇky +, −, ×, ÷, = atd. se oddeˇlujı´ od cˇ´ısla dvoubodovou mezerou. Matematicka´ sazba toto prova´dı´ sama. 2 + 2 = 4, 2 − 1 = 1, 2 × 2 = 4, 4 ÷ 2 = 2. V textu se matematicke´ znacˇky vypisujı´ slovneˇ. Vy´raz kra´t smı´ by´t ve spojenı´ s cˇ´ıslem nahrazen teˇsneˇ prˇisazeny´m znakem „ד, nelze nahradit znakem „x“.
22
spra´vneˇ:
Byli tam trˇi kluci plus dveˇ deˇvcˇata. Jedna plus jedna jsou dveˇ. Jablka byla letos dvakra´t drazˇsˇ´ı nezˇ v lonˇske´ sezo´neˇ. Uzˇ jsem byl v Ita´lii 2×.
sˇpatneˇ:
Byli tam 3 kluci + 2 deˇvcˇata. Byli tam trˇi kluci + 2 deˇvcˇata. Jablka byla letos 2 kra´t drazˇsˇ´ı nezˇ v lonˇske´ sezo´neˇ. Uz jsem byl v Ita´lii 2x.
Je-li trˇeba rozdeˇlit vy´raz nebo rovnici na dva nebo vı´ce rˇa´dku˚, rozdeˇlenı´ by prˇednostneˇ meˇlo na´sledovat po neˇktere´m ze znaku˚ =, +, −, ± nebo je-li to nutne´, po neˇktere´m ze znaku˚ ×, ÷, „·“. V tomto prˇ´ıpadeˇ pu˚sobı´ znak jako rozdeˇlovacı´ zname´nko na konci prvnı´ho rˇa´dku a informuje cˇtena´rˇe, zˇe zbytek na´sleduje na dalsˇ´ım rˇa´dku, poprˇ´ıpadeˇ na dalsˇ´ı stra´nce. Na zacˇa´tku dalsˇ´ıho rˇa´dku se znak opakuje. Je nevhodne´ deˇlit vzorec uvnitrˇ kulaty´ch za´vorek. Nelze da´le deˇlit indexy, exponenty, argumenty funkcı´, vy´razy pod odmocninou, integra´ly a sumy. Vzorce sa´zene´ na zvla´sˇtnı´ rˇa´dku majı´ by´t zarovna´ny na strˇedovou osu sazebnı´ho obrazce. a2 +2ab+4b2 +42ac−a3 +5ba2−(a+2b)−4ac−4(52c−2b+6c)−(15a−b) = = −a3 + 5a2 + 2ab + 38ac + 5ba2 − 16a + 7b − 132c; (a + b)2 = a2 + 2ab + b2 .
31.2
Znacˇky chemicky´ch prvku˚
Sa´zı´ se vzˇdy ze stojate´ho pı´sma, nikdy ne z kurzı´vy. Valencˇnı´ cˇa´ry, oznacˇujı´cı´ mocenstvı´ prvku, se da´vajı´ teˇsneˇ ke znacˇce, bez mezery. H–O–H Cˇa´ra anebo sˇipka pouzˇ´ıvana´ ve vzorcı´ch chemicky´ch reakcı´ se oddeˇluje cˇtvrtcˇtvercˇ´ıkovou mezerou. H2 O – H → OH
31.3
Exponenty a indexy
Exponenty a indexy se sa´zejı´ z pı´sma mensˇ´ıho o dva stupneˇ a da´vajı´ se teˇsneˇ k vy´razu, tzn. nepı´sˇe se prˇed neˇ mezera. 23
F1 ; F2 ; m2 ; m3 ; (a + b)2 ; (a + b)2 x; 15−3 ; a3 ; cn ; 156 Ve vzorcı´ch se vsˇechny exponenty musı´ psa´t zrˇetelneˇ, stejneˇ velke´ a spra´vneˇ snı´zˇene´ nebo zvy´sˇene´ k za´kladnı´ u´rovni rˇa´dku˚. Indexy a exponenty se sa´zejı´ prˇepnutı´m na prˇ´ıslusˇny´ rˇez. Prˇi jejich soucˇasne´m vy´skytu se sa´zı´ z pı´sma polovicˇnı´ kuzˇelky a prˇesneˇ nad sebe. m21
32
Procento, promile
Znacˇka % a ‰ se oddeˇluje od cˇ´ısla zu´zˇenou mezerou (viz 3), pokud jde o samostatny´ vy´raz. Bez mezery se pouzˇ´ıva´ tehdy, jestlizˇe jde o spojenı´ slova s cˇ´ıslem do jednoho vy´razu. 10 % (deset procent) 10% (desetiprocentnı´) 8 ‰ (osm promile) 8‰ (osmipromilovy´)
33
Stupenˇ
Znacˇka stupneˇ se sa´zı´ v neˇkolika na´sledujı´cı´ch modifikacı´ch.
33.1
Teplotnı´ oznacˇenı´
−5 ◦ (minus peˇt stupnˇu˚, kdy zname´nko minus a cˇ´ıslice peˇt se sa´zı´ teˇsneˇ vedle sebe bez mezer, prˇicˇemzˇ stupenˇ se oddeˇluje od cˇ´ısla zu´zˇenou mezerou viz 3); −5 ◦ C (minus peˇt stupnˇu˚ Celsia, kdy stupenˇ Celsia je jeden vy´raz a oddeˇluje se od cˇ´ısla zu´zˇenou mezerou viz 3). Pozor, kelviny se pocˇ´ıtajı´ od absolutnı´ nuly, nemajı´ proto „relativnı´“ oznacˇenı´ stupenˇ. 24
373,15 K = 100 ◦
33.2
Stupneˇ alkoholu
12◦ pivo (dvana´ctistupnˇove´ pivo, sa´zı´ se jako jeden vy´raz bez mezer)
33.3
´ hel U
´ daje o velikosti u´hlu vyja´drˇene´ ve stupnı´ch a minuta´ch se pouzˇ´ıvajı´ ve U vy´znamu u´hlovy´ch meˇr cˇi zemeˇpisny´ch sourˇadnic. Sa´zejı´ se bez mezery jako jeden vy´raz. 40◦ 35’40”
34
Zlomkova´ cˇa´ra (sˇikma´)
Pouzˇ´ıva´ se prˇi zlomcı´ch sa´zeny´ch v textu, prˇi oznacˇenı´ cˇ´ısla domu apod. Koniklecova´ cˇ. 636/42; sˇkolnı´ rok 2005/2006; znacˇka 347/LL/K
35
Znacˇka §
Oznacˇuje cˇ´ıslovany´ odstavec, obvykle v pra´vnicky´ch textech. Sa´zı´ se bez tecˇky a oddeˇluje se od cˇ´ısla nemeˇnnou zu´zˇenou mezerou (viz 3). § 62; § 145 a 146 Klamava´ reklama je definova´na v § 45 Obchodnı´ho za´konı´ku. Te´matiku za´stavnı´ho pra´va najdeme v Obcˇanske´m za´konı´ku, konkre´tneˇ § 151a–151g. podle § 29 odst. 1 pı´sm. a) za´kona cˇ. 98/1991 Sb.
25
36
Znacˇka & (et)
Pouzˇ´ıva´ se prˇi firemnı´m oznacˇenı´, kde je obycˇejneˇ spojkou dvou jmen ve vy´znamu spojky „a“. Z obou stran se oddeˇluje zu´zˇeny´mi nemeˇnny´mi mezerami (viz 3). Maly´ & syn; Laurell & Hardy; Vaneˇk & Sˇimek, Clemens & Co.
37
Hveˇzdicˇka a krˇı´zˇek
Jedna´ se o zname´nka pro narozenı´ a u´mrtı´ (hveˇzdicˇka se pouzˇ´ıva´ te´zˇ prˇi odvola´vce v textu). Pokud se spojujı´ tyto znacˇky s cˇ´ıslicı´ anebo jme´nem, oddeˇlujı´ se od prvnı´ho znaku zu´zˇenou nemeˇnnou mezerou (viz 3 a 50). * 1982; † 1945; † Martin Krejcˇ´ı Masaryk * 1850; Smetana (* Litomysˇl)
38
Znacˇka rovna´ se (=)
Znacˇka rovna´ se ve vysveˇtlujı´cı´m vy´znamu se v textu sa´zı´ jako zvla´sˇtnı´ vy´raz a oddeˇluje se zu´zˇenou nemeˇnnou mezerou (viz 3). −5 ◦ C = minus peˇt stupnˇu˚ Celsia.
39
Trˇi tecˇky (vy´pustek) . . .
Trˇi tecˇky mezi slovy cˇi jednotlivy´mi u´seky naznacˇujı´ prˇerusˇovanou rˇecˇ; na konci vy´poveˇdi pak za´mlku nebo citove´ vyzneˇnı´. V cita´tu naznacˇujı´ vypusˇteˇnı´ neˇktere´ v danou chvı´li nedu˚lezˇite´ cˇa´sti, zatı´mco ve vy´cˇtu dokla´dajı´ jeho neu´plnost. Mezi pı´smeno a tecˇky se da´va´ vy´plneˇk o tlousˇt’ce tecˇky prˇ´ıslusˇne´ho pı´sma. Pouzˇ´ıvat vı´ce nezˇ trˇi tecˇky nenı´ spra´vne´. Veˇtna´ tecˇka se za trojtecˇkou jizˇ nepı´sˇe. Trojtecˇka s mezerou se sa´zı´ jen tehdy, jde-li o neu´plny´ vy´cˇet.
26
Je mi to jasne´, ale . . . Ja´ jsem o tom ale opravdu . . . , ale to je jedno. Jestli se nezklidnı´sˇ, tak . . . ! V nasˇem safari mu˚zˇete videˇt lvy, tygry, gazely, hrochy, zˇirafy, . . . Cˇloveˇk ma´ peˇt smyslu˚: zrak, sluch, . . . Zna´ma´ je Fibonacciho posloupnost cˇ´ısel: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, . . .
40
Umı´steˇnı´ cˇa´stı´ a na´lezˇitostı´ publikacı´
Urcˇite´ na´lezˇitosti jednotlivy´ch cˇa´stı´ publikacı´ se umı´st’ujı´ na vymezeny´ch strana´ch. Na lichou stranu se umı´st’ujı´: znacˇka nakladatele, patitul, hlavnı´ titul, mezititul, prˇedmluva, u´vod, prvnı´ kapitola, obsah a tira´zˇ. Na sudou stranu se umı´st’ujı´: protititul (frontispis) a vydavatelsky´ za´znam. Prˇi nedostatku mı´sta je mozˇne´ umı´stit na sudou stranu i tira´zˇ. Pro ostatnı´ na´lezˇitosti, jako veˇnova´nı´, druha´ kapitola a dalsˇ´ı kapitoly, doslov, literatura, jmenny´ a veˇcny´ rejstrˇ´ık, seznam obra´zku˚, neplatı´ pevna´ pravidla pro umı´steˇnı´ na dvojstra´nce. Za´sadneˇ se vsˇak da´vajı´ na novou stranu.
41
Stra´nkovy´ rejstrˇı´k
Vy´sˇka strany se urcˇuje jednotneˇ pro cele´ dı´lo pocˇtem rˇa´dku˚ za´kladnı´ho pı´sma. Toto ustanovenı´ platı´ i prˇi vı´cesloupcove´ sazbeˇ (viz 45).
42
ˇ a´dkovy´ rejstrˇı´k R
Prvnı´ rˇa´dek strany a stra´nkova´ cˇ´ıslice se musı´ na pru˚svit kry´t. Prˇi na´rocˇny´ch pracı´ch se musı´ kry´t na pru˚svit vsˇechny rˇa´dky za´kladnı´ho pı´sma.
43
Stra´nkova´ zara´zˇka
Musı´ se urcˇit jednotneˇ pro cele´ dı´lo urcˇity´m pocˇtem rˇa´dku˚ za´kladnı´ho pı´sma.
27
44
Konec stra´nky
Strana by nemeˇla koncˇit zara´zˇkovy´m rˇa´dkem a nesmı´ zacˇ´ınat vy´chodovy´m rˇa´dkem. Toto ustanovenı´ platı´ i pro u´plneˇ poslednı´ rˇa´dek odstavce. Strana ma´ koncˇit minima´lneˇ dveˇma prvnı´mi rˇa´dky nove´ho odstavce a musı´ zacˇ´ınat minima´lneˇ dveˇma poslednı´mi rˇa´dky odstavce. Za titulkem umı´steˇny´m ve spodnı´ cˇa´sti strany musı´ na te´zˇe straneˇ na´sledovat take´ alesponˇ trˇi rˇa´dky textu. Stejne´ pravidlo platı´ i pro zacˇa´tek kapitoly. Licha´ strana nesmı´ koncˇit rozdeˇlovacı´m zname´nkem. Vy´chodova´ strana ma´ zabrat minima´lneˇ jednu trˇetinu urcˇene´ho obrazce sazby a ma´ mı´t za´sadneˇ vı´ce rˇa´dku˚ nezˇ je pocˇet rˇa´dku˚ stra´nkove´ zara´zˇky (viz 43).
45
Za´hlavı´
Nezˇive´ za´hlavı´ je stra´nkove´ za´hlavı´ totozˇne´ pro vsˇechny stra´nky dokumentu. Obvykle obsahuje za´kladnı´ identifikacˇnı´ u´daje o dokumentu (autor, na´zev, cˇasopisecka´ citace apod.). Zˇive´ za´hlavı´ je stra´nkove´ za´hlavı´, ktere´ se meˇnı´ v pru˚beˇhu publikace v za´vislosti na jejı´m obsahu. Obsahuje naprˇ. na´zev kapitoly, stati ve sbornı´ku nebo v cˇasopise apod. Pouzˇ´ıva´ se u veˇdecky´ch publikacı´, kde usnadnˇuje vyhleda´va´nı´ textovy´ch partiı´. Beˇzˇneˇ se umist’uje u hornı´ho okraje stra´nky. Sa´zı´ se z kapita´lek nebo z kurzı´vy za´kladnı´ho pı´sma. U knih se sˇiroky´m spodnı´m okrajem mohou by´t zˇiva´ za´hlavı´ i u paty textu na stra´nce v linii se stra´nkovou cˇ´ıslicı´. Zˇive´ a nezˇive´ za´hlavı´ se sa´zı´ pı´smem o jeden azˇ dva stupneˇ mensˇ´ım nezˇ je za´kladnı´ pı´smo. U pı´sma velikosti 10 bodu˚ se pouzˇ´ıvajı´: • sˇestibodova´ velka´ pı´smena • osmibodova´ kurzı´vova´ anebo polotucˇna´ mala´ pı´smena, • osmibodove´ obycˇejne´ pı´smo (prostrkane´) Za´hlavı´ se oddeˇluje od textu zpravidla jednorˇa´dkovou mezerou anebo jemnou linkou na plnou sˇ´ırˇi sazby. Za´hlavı´m se zveˇtsˇuje obrazec sazby o jeden rˇa´dek za´hlavı´.
28
46
Stra´nkove´ cˇı´slo (paginace)
Uda´va´ porˇadı´ stran v knize. Musı´ by´t umı´steˇne´ dle graficke´ u´pravy jednotneˇ v cele´m dı´le. Stra´nkove´ cˇ´ıslo se ma´ sa´zet stejny´m typem pı´sma jako cele´ dı´lo (viz 2). Jeho obvykle´ umı´steˇnı´ je v pateˇ stra´nky u vneˇjsˇ´ıho okraje nebo uprostrˇed. Od vlastnı´ho textu by meˇlo by´t oddeˇleno dveˇma pra´zdny´mi rˇa´dky. Cˇ´ısla stra´nek se neˇkdy nezarˇazujı´ k celostra´nkovy´m obra´zku˚m a na vy´chodove´ stra´nky kapitol (to ale neby´va´ te´meˇrˇ videˇt). Je mozˇne´ okolı´ cˇ´ısla stra´nky doplnit zdobny´mi znaky, je ale nutne´ respektovat charakter textu. Paginace se umı´st’uje na strˇedu sˇ´ırˇky sazebnı´ho obrazce nebo na vneˇjsˇ´ıch okrajı´ch stra´nky. Vypousˇtı´ se na strana´ch, kde by mohlo narusˇovat vzhled tisku (vaka´t, celostra´nkove´ obra´zky). Stra´nkova´nı´ rˇ´ımsky´mi cˇ´ıslicemi se pouzˇ´ıva´ pouze vy´jimecˇneˇ (naprˇ. Prˇed´ vod). mluva, U
47
Titulky
Majı´ se sa´zet stejny´m typem pı´sma jako hlavnı´ text (viz 2). Porˇadı´ du˚lezˇitosti titulku˚ se urcˇuje pro cele´ dı´lo jednotneˇ. Minusky (pı´smena male´ abecedy) titulku nesmeˇjı´ by´t mensˇ´ı nezˇ verza´lky (pı´smena velke´ abecedy) textu pod nı´m. Verza´lky jsou schopny vytvorˇit graficky uceleneˇjsˇ´ı skupinu. Patky pı´smen podporujı´ „blokovost“ rˇa´dku. Stra´nku z minusek zpevnı´ na osu umı´steˇny´ titulek nebo prvnı´ rˇa´dek textu vysa´zeny´ z verza´lek. Stejnou funkci mu˚zˇe mı´t linka nad textovy´m blokem.
47.1
´ prava titulku˚ U
Zda se sa´zı´ na strˇed, se zara´zˇkou nebo od okraje, se urcˇuje jednotneˇ pro cele´ dı´lo. Na titulek nebo slovo v textu lze upozornit zmeˇnou neˇktery´ch atributu˚ pı´sma (velikost, charakter rˇezu – kurzı´va, tucˇne´, pu˚ltucˇne´ atd.) nebo volbou jine´ho pı´sma. U titulku mu˚zˇeme zvolit na´padneˇjsˇ´ı, vy´stizˇnou formu pı´sma, ktera´ by meˇla prˇedznamena´vat povahu dalsˇ´ıho obsahu. Pro zvy´razneˇnı´ slova v textove´m bloku je nejvhodneˇjsˇ´ı pouzˇ´ıt stejne´ho typu pı´sma, ale naprˇ´ıklad pu˚ltucˇne´ho rˇezu. Vy´znam textu titulku lze zvy´raznit take´ podtrzˇenı´m nebo prostrka´nı´m pı´smen veˇtsˇ´ımi mezerami. Oba zpu˚soby, podtrzˇenı´ i prostrka´nı´ textu, ne-
29
mu˚zˇeme kombinovat u te´hozˇ na´pisu. Jejich u´cˇin se vza´jemneˇ rusˇ´ı. Podtrzˇenı´ na´pis stahuje, prostrka´nı´ jej roztahuje. Steˇzˇejnı´ vy´znam pro u´pravu titulku˚ ma´ druh a zameˇrˇenı´ tiskoviny, obsah a rozsah textove´ho a obrazove´ho materia´lu. Podle charakteru tiskoviny, jejı´ho obsahu a vy´znamu je mozˇne´ v tvorbeˇ uplatnˇovat vynale´zavost se snahou o dynamicky´, kontrastnı´ vy´raz nebo naopak o vy´raz dokonaly´, uhlazeny´ opticky jednotneˇ pu˚sobı´cı´ ve vsˇech slozˇka´ch typograficke´ u´pravy.
47.2
Umı´steˇnı´ titulku˚
V textu se musı´ urcˇit podle porˇadı´ du˚lezˇitosti urcˇity´m pocˇtem rˇa´dku˚ za´kladnı´ho pı´sma. titulek 1. stupneˇ se zalamuje na peˇt rˇa´dku˚; titulek 2. stupneˇ se zalamuje na cˇtyrˇ´ı rˇa´dky; titulek 3. stupneˇ se zalamuje na trˇi rˇa´dky. Prˇi sveˇtle nad titulkem se prˇihlı´zˇ´ı na sveˇtlo kra´tky´ch vy´chodovy´ch rˇa´dek. Opticky musı´ by´t nad titulkem veˇtsˇ´ı sveˇtlo nezˇ pod nı´m. Pokud zarovna´va´me neˇkolik rˇa´dku˚ pod sebou na strˇed, musı´ by´t spodnı´ rˇa´dek nejkratsˇ´ı a pokud strana obsahuje jeden dominantnı´ prvek (na´zev dokumentu atd.), meˇl by by´t umı´steˇn v opticke´m strˇedu, ktery´ je kousek nad strˇedem geometricky´m. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı nadpisy nebo obra´zky by meˇly by´t v textu umı´steˇny na tzv. zlate´m rˇezu. Text by meˇl by´t vy´razneˇ cˇleneˇn nadpisy, meˇl by mı´t jasnou strukturu.
48
Obra´zky
Nesmı´ narusˇit stra´nkovy´ registr a obrazce sazby s vy´jimkou, kdy jde o obra´zky na spada´vku. Majı´ prˇedevsˇ´ım odpovı´dat obsahu cˇi textu knihy, ktery´ majı´ vhodneˇ doplnˇovat, a proto musı´ by´t opticky a umeˇlecky harmonicky sladeˇny s typografiı´ knihy. Obrazove´ prˇ´ılohy majı´ mı´t pokud mozˇno forma´t obrazce stra´nky, nebo v odlisˇny´ch prˇ´ıpadech se musı´ usporˇa´dat na forma´t papı´ru tak, aby okraje byly zachova´ny nebo spra´vneˇ orˇ´ıznuty. Ilustrace, obrazove´ prˇ´ılohy, kresby, vineˇty, za´hlavnı´ obra´zky atd. majı´ svou sˇedostı´ odpovı´dat hodnoteˇ sˇedosti typograficke´ u´pravy, majı´ s nı´ harmonovat nebo vytva´rˇet zajı´mave´ kontrasty. Rovneˇzˇ duktus a vy´raznost tiskove´ho pı´sma majı´ ladit s obrazovy´m doprovodem.
30
49
Popisky k obra´zku˚m
Sa´zı´ se z pı´sma o jeden azˇ dva stupneˇ mensˇ´ıho (neˇkdy i kurzı´vou), nezˇ je za´kladnı´ pı´smo, a umı´st’ujı´ se v cele´m dı´le dle jednotne´ u´pravy. Popisky se nezakoncˇujı´ tecˇkou. Krˇ´ızˇem k textu (nalezˇato) umı´steˇne´ obra´zky, tabulky, grafy a diagramy a jejich popisky musı´ by´t usporˇa´dane´ tak, aby jejich leva´ strana byla u paty strany. Popisky se umı´st’ujı´ pod obra´zky tak, aby se mohly cˇ´ıst zdola nahoru, a to jak na sudy´ch, tak na lichy´ch strana´ch. Na leve´ straneˇ se tedy umı´st’uje popisek do hrˇbetu a na prave´ straneˇ na pravy´ okraj protilehly´ch stran. Obra´zky se umist’ujı´ na straneˇ tak, aby byly v souladu s celkovou typografickou u´pravou.
50
Pozna´mky pod cˇarou
Sa´zı´ se pı´smem mensˇ´ıho stupneˇ. Slovo anebo vy´raz, na ktery´ navazuje pozna´mka, se oznacˇuje hveˇzdicˇkou anebo krˇ´ızˇkem (nejvı´ce trˇemi). Prˇi veˇtsˇ´ım vy´skytu se pozna´mky oznacˇujı´ hornı´mi pozna´mkovy´mi cˇ´ıslicemi (sa´zenı´ za´vorky za zlomkovy´m cˇ´ıslem se nedoporucˇuje), na ktere´ se text pozna´mek odvola´va´. Znacˇka pozna´mky se da´va´ teˇsneˇ ke slovu anebo vy´razu. Znacˇka pozna´mky se opakuje u vysveˇtlujı´cı´ho textu. Prˇ´ıslusˇne´ pozna´mky se uva´deˇjı´ dole na stra´nce pod cˇarou. Vztah mezi popta´vkou1 a cenou vyjadrˇuje tzv. popta´vkova´ funkce (krˇivka), ta rˇ´ıka´: roste-li cena zbozˇ´ı, pak za ostatnı´ch nezmeˇneˇny´ch podmı´nek klesa´ jeho prodej, nebo – cozˇ je stejne´ – veˇtsˇ´ı objem zbozˇ´ı na trhu mu˚zˇe by´t proda´n jen za nizˇsˇ´ı cenu. Tyto skutecˇnosti byly publikova´ny jizˇ v roce 1914 americky´m experimenta´lnı´m psychologem W. Jamesem2 . 1
Popta´vkou rozumı´ ekonomicka´ teorie mnozˇstvı´ zbozˇ´ı, ktere´ kupujı´cı´ chce prˇi dane´ ceneˇ koupit. 2 James – Psychologicke ´ experimenty.
Za znacˇkou na´sleduje jednotneˇ nemeˇnna´ zu´zˇena´ mezera (viz 3). Zara´zˇka prˇi pozna´mka´ch se rˇ´ıdı´ podle sˇ´ırˇky maxima´lnı´ znacˇky. Pozna´mky se umı´st’ujı´ na konci strany (tehdy se zapocˇ´ıta´vajı´ do obrazce sazby), anebo zvla´sˇt’na konci dı´la.
31
51
Margina´lie cˇili pozna´mky na okraji
Jedna´ se o okrajove´ pozna´mky, ktere´ se sa´zejı´ z vyznacˇovacı´ho (obycˇejne´ho polotucˇne´ho) pı´sma, o dva stupneˇ mensˇ´ıho, nezˇ je za´kladnı´ pı´smo. Prˇi uplatneˇnı´ margina´liı´ se zuzˇuje forma´t za´kladnı´ sazby o polovinu sˇ´ırˇky margina´liı´. Margina´lie se umı´st’ujı´ vzˇdy na vneˇjsˇ´ı okraje protilehly´ch stran. Od textu se oddeˇlujı´ za´sadneˇ sˇestibodovou vlozˇkou prˇilozˇenou nastojato k vneˇjsˇ´ı hraneˇ strany a rˇa´dky se doplnˇujı´ zleva nebo zprava. Prvnı´ rˇa´dka margina´liı´ se stavı´ na shodne´ u´cˇarˇ´ı textove´ rˇa´dky, ke ktere´ se vztahuje. Margina´lie se sa´zı´ volny´m rˇa´dkova´nı´m bez deˇlenı´ slov a vyrovna´vajı´ se vzˇdy smeˇrem k textu, tj. na sudy´ch strana´ch na prave´m okraji a na lichy´ch strana´ch na leve´m okraji. Prˇeva´deˇt margina´lii na druhou stranu nenı´ mozˇne´. Cˇ´ıslo stra´nky se umı´st’uje za´rovenˇ s okrajem za´kladnı´ho textu. Vzda´lenost margina´liı´ od textu je za´visla´ na stupni pı´sma a prokla´da´nı´ textu.
52
Jmenny´ a veˇcny´ rejstrˇı´k (index)
Rejstrˇ´ık je tvorˇen abecedneˇ usporˇa´dany´mi hesly rejstrˇ´ıku, doplneˇny´mi o cˇ´ısla stra´nek. Heslem rejstrˇ´ıku je obvykle urcˇity´ pojem a cˇ´ıslo stra´nky informuje, kde v textu se o tomto pojmu pojedna´va´. Rejstrˇ´ık mu˚zˇe mı´t jednu nebo dveˇ u´rovneˇ. Ve dvouu´rovnˇove´m rejstrˇ´ıku tak rozezna´va´me prima´rnı´ a sekunda´rnı´ hesla. Pro sazbu prima´rnı´ch a sekunda´rnı´ch hesel se zava´deˇjı´ ru˚zne´ styly odstavcu˚. Sa´zı´ se pı´smem o dva stupneˇ mensˇ´ım nezˇ sloupcova´ sazba a na u´zky´ forma´t. Heslo se mu˚zˇe sa´zet z vyznacˇovacı´ho pı´sma a opakuje se zara´zˇkou, pomlcˇkou anebo tildou (viz cˇa´st 19 a 23). Prˇ´ıpadny´ druhy´ rˇa´dek hesla se sa´zı´ se zara´zˇkou. Rejstrˇ´ık se zalamuje jako vı´cesloupcova´ sazba s na´lezˇity´m opticky´m deˇlenı´m. K rozlisˇenı´ od stra´nkovy´ch cˇ´ıslic textovy´ch mohou by´t stra´nkove´ cˇ´ıslice dodatku sa´zeny kurzı´vou. Jestlizˇe je za neˇktery´mi osobnı´mi jme´ny nebo jme´ny veˇcı´ vı´ce stra´nkovy´ch cˇ´ıslic tak, zˇe pro neˇ je zapotrˇebı´ vı´ce rˇa´dek nezˇ jedna, sa´zejı´ se vsˇechny dalsˇ´ı rˇa´dky s pu˚lcˇtvercˇ´ıkovou zara´zˇkou. ´ zke´ sloupce jmenne´ho i veˇcne´ho rejstrˇ´ıku se sa´zejı´ na praporek. Rejstrˇ´ık U se zarˇazuje na konec knihy. Musı´ zacˇ´ınat na prave´ (liche´) straneˇ. Stra´nky rejstrˇ´ıku se obvykle cˇ´ıslujı´.
32
tisk bibliofilsky´ 59, 62 tisk negativnı´ 112 tisk z hloubky 109 tisk ˜ bibliofilsky´ 59, 62 ˜ negativnı´ 112 ˜ z hloubky 109
53
Literatura, seznam obra´zku˚
Jme´no autora se u literatury obvykle sa´zı´ z kapita´lek, zatı´mco titul dı´la kurzı´vou a ostatnı´ u´daje, ty´kajı´cı´ se nakladatele, jeho sı´dla a vyda´nı´ publikace se sa´zejı´ ze stojate´ho pı´sma. Druha´ rˇa´dka a rˇa´dky dalsˇ´ı se sa´zejı´ s pu˚lcˇtvercˇ´ıkovou zara´zˇkou. Sa´zı´ se pı´smem mensˇ´ıho stupneˇ pravidelneˇ na plnou sˇ´ırˇku sazby. Prˇipousˇtı´ se sloupcova´ u´prava.
54
Inicia´lky
Jedna´ se o ozdobna´ zacˇa´tecˇnı´ pı´smena na´zvu nebo jmen. Umı´st’ujı´ se do obrazce sazby. Sa´zı´ se z pı´sma alesponˇ o dva stupneˇ veˇtsˇ´ıho nezˇ je za´kladnı´ pı´smo a da´vajı´ se do u´cˇarˇ´ı prvnı´ho rˇa´dku, anebo – kdyzˇ se inicia´lka obsazuje – na urcˇity´ pocˇet rˇa´dku˚ za´kladnı´ho textu. Inicia´lku je mozˇne´ obsa´zet v cele´ vy´sˇce, ve vy´sˇce 53 , 23 , ale nikdy ne ve vy´sˇce 12 . Inicia´lka navazuje na text prvnı´ho rˇa´dku, dalsˇ´ı rˇa´dky se zara´zˇejı´ zpravidla pu˚lcˇtvercˇ´ıkem. Prˇedlozˇka vyja´drˇena´ inicia´lkou se oddeˇluje od textu prvnı´ho rˇa´dku za´rovenˇ se zara´zˇkou ostatnı´ch rˇa´dku˚.
55
Archova´ znacˇka
Jedna´ se o oznacˇenı´ porˇadı´ knizˇnı´ch slozˇek (slozˇeny´ch archu˚), usnadnˇujı´cı´ spra´vne´ zarˇazenı´ slozˇek do knizˇnı´ho bloku. Dolnı´ roh prvnı´ stra´nky kazˇde´ slozˇky (tj. naprˇ. stra´nky 1, 17, 33, 49 atd.) se oznacˇuje zkra´ceny´m na´zvem vytisˇteˇny´m maly´mi pı´smeny; na trˇetı´ stra´nce kazˇde´ slozˇky se uva´dı´ cˇ´ıselne´ oznacˇenı´ porˇadı´ slozˇky s hveˇzdicˇkou. Na hrˇbetu slozˇky by´va´ graficke´ oznacˇenı´ znacˇkami, ktere´ na sebe v knizˇnı´m bloku stupnˇoviteˇ navazujı´ (hrˇbetnı´ znacˇky). 33
Sa´zı´ se ze sˇestibodove´ho pı´sma a obsahuje cˇ´ıslo archu a zkra´ceny´ na´zev dı´la. Umı´st’uje se k pateˇ strany v u´cˇarˇ´ı se stra´nkovy´m cˇ´ıslem. S vy´jimkou titulnı´ho archu, kam se neda´va´, musı´ by´t umı´steˇna na prvnı´ straneˇ kazˇde´ho archu. Je dovoleno umı´stit orientacˇneˇ archovou signaturu tak hluboko, aby se potom mohla odrˇezat. Pasignatura, oznacˇena´ jen cˇ´ıslem a hveˇzdicˇkou, se umı´st’uje na trˇetı´ straneˇ archu a usnadnˇuje rychou orientaci prˇi skla´da´nı´ archu.
56
Hrˇbetnı´ znacˇky
Znacˇka zpravidla v podobeˇ obde´lnı´cˇku o rozmeˇrech 12 × 5 tiskovy´ch bodu˚, ktera´ umozˇnˇuje optickou kontrolu porˇadı´ i pocˇtu slozˇek v knizˇnı´m bloku. Skla´dajı´ se z tucˇne´ linky o de´lce 12 bodu˚, prˇ´ıpadneˇ z cˇ´ısla archu a znacˇky tiskarˇe. Vkla´dajı´ se do tiskarˇske´ formy mezi prvnı´ a poslednı´ stranu archu a umı´st’ujı´ se stupnˇoviteˇ tak, aby na hrˇbeteˇ snesene´ho knizˇnı´ho bloku vytvorˇily stoupajı´cı´ cˇa´ru, tzn., aby po slozˇenı´ archu˚ a snesenı´ slozˇek se znacˇky objevily na hrˇbeteˇ v sestupne´m porˇadı´, takzˇe vynecha´nı´ nebo dublova´nı´ neˇktere´ slozˇky je zrˇejme´ na prvnı´ pohled. Skla´da´nı´ knizˇnı´ch archu˚ musı´ by´t prˇesne´ a pravou´hle´, aby se dodrzˇel stra´nkovy´ a rˇa´dkovy´ rejstrˇ´ık a aby byla hrˇbetnı´ znacˇka lomu˚ viditelna´. Odchylka krytı´ rejstrˇ´ıku smı´ by´t 1,5 mm.
57 57.1
Dodatek Souvisejı´cı´ normy
´ prava pı´semnostı´ zpracovany´ch textovy´mi editory nebo psaCˇSN 01 6910 U ny´ch strojem. CˇSN ISO 31-0 Velicˇiny a jednotky. Cˇa´st 0: Vsˇeobecne´ za´sady. CˇSN ISO 31-11 Velicˇiny a jednotky – Cˇa´st 11: Matematicke´ znaky a znacˇky pouzˇ´ıvane´ ve fyzika´lnı´ch veˇda´ch a v technice. CˇSN ISO 1000 Jednotky SI a doporucˇenı´ pro uzˇ´ıva´nı´ jejich na´sobku˚ a pro uzˇ´ıva´nı´ neˇktery´ch dalsˇ´ıch jednotek. CˇSN 88 0100 Polygraficke´ na´zvoslovı´. Za´kladnı´ a spolecˇne´ na´zvy.
34
