Diplomová práce Efekty změny sazby DPH v ČR

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Diplomová práce Efekty změny sazby DPH v ČR

Autorka: Bc. Lenka Paulerová Vedoucí práce: Ing. Petr David, Ph.D.

Brno 2008

Zadání diplomové práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Efekty změny sazby DPH v ČR“ vypracovala samostatně za použití literatury, která je uvedena v informačních zdrojích.

V Brně dne 22. 5. 2008

…………………… Bc. Lenka Paulerová

Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování této práce.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou určení daňové incidence v období zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty u základních potravin. Pozorování vývoje cen bylo uskutečněno v hypermarketu Interspar, v supermarketu Albert a ve smíšeném zboží Tempo v období od 5. září 2007 do 26. března 2008. V jednotlivých obchodech se sledoval vývoj cen u pečiva (bílý chléb, rohlík tukový a sojový), mléčných výrobků (polotučné mléko, jahodový jogurt Florian, tavený sýr Veselá kráva) a masa (kuře, vepřová kotleta, hovězí roštěná). Z vývoje cen vybraných potravin v návaznosti se zvýšením sazby daně z přidané hodnoty se vyhodnotil dle daňové teorie dopad zvýšení daně na prodejce a kupující.

Abstract The diploma thesis deals with the question of identification of tax incidence in the process of increasing of reduced VAT rates. The observation of price development was realized in hypermarket Interspar, in supermarket Albert and in general merchandise store Tempo in the period from 5.9.2007 to 26.3.2008. The objects of my observation in each of above mentioned stores were pastry prices (white bread, breadroll and soya roll) diary products prices (half-fat-milk, strawberry yogurt Florian, processed cheese happy cow) and meal prices (chicken, pork chop, stewed steak). The price development of selected food items resulting from increasing VAT rates was the basis for evaluation of the impact on sellers and buyers supported by tax theory.

Obsah: 1. Úvod............................................................................................................................ 8 2. Cíl práce.................................................................................................................... 10 3. Metodika ................................................................................................................... 11 4. Teoretická část .......................................................................................................... 12 4.1 Nepřímé daně...................................................................................................... 12 4.2 Daň z přidané hodnoty........................................................................................ 16 4.2.1

Klasifikace daně z přidané hodnoty........................................................ 16

4.2.2

Funkce a principy daně z přidané hodnoty ............................................. 17

4.2.3

Mechanismus, metody výpočtu a sazby daně z přidané hodnoty ........... 19

4.2.4.

Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty.......................................... 20

4.2.5

Daň z přidané hodnoty v ČR................................................................... 22

4.3 Efektivnost daní .................................................................................................. 24 4.3.1

Administrativní náklady zdanění ............................................................ 25

4.3.2

Nadměrné daňové břemeno .................................................................... 26

4.4 Daňová incidence................................................................................................ 29 4.4.1

Daňový přesun a dopad........................................................................... 29

4.4.2

Faktory ovlivňující daňové přesuny a dopady........................................ 31

5. Praktická část ............................................................................................................ 36 5.1. Hypermarket Interspar ........................................................................................ 38 5.1.1

Vývoj prodejních cen základních potravin v hypermarketu Interspar.... 38

5.1.2

Daňová incidence změny sazby DPH v hypermarketu Interspar ........... 40

5.1.2.1

Daňová incidence změny sazby DPH u pečiva .................................. 41

5.1.2.2

Daňová incidence změny sazby DPH u mléčných výrobků ............... 44

5.1.2.3

Daňová incidence změny sazby DPH u masa..................................... 47

5.2 Supermarket Albert............................................................................................. 50 5.2.1

Vývoj prodejních cen základních potravin v supermarketu Albert ........ 50

5.2.2

Daňová incidence změny sazby DPH v supermarketu Albert ................ 53

5.2.2.1


5.2.2.2


5.2.2.3


5.3 Smíšené zboží Tempo......................................................................................... 60 5.3.1

Vývoj prodejních cen základních potravin ve smíšeném zboží Tempo . 60

5.3.2

Daňová incidence změny sazby DPH ve smíšeném zboží Tempo ......... 63

5.3.2.1


5.3.2.2


5.3.2.3


6. Diskuse a závěr ......................................................................................................... 69 7. Informační zdroje...................................................................................................... 76 8. Seznamy.................................................................................................................... 78 8.1 Seznam použitých zkratek .................................................................................. 78 8.2 Seznam obrázků.................................................................................................. 78 8.3 Seznam tabulek ................................................................................................... 79 8.4 Seznam grafů ...................................................................................................... 80 9. Přílohy....................................................................................................................... 81

1. Úvod

1.

Úvod

Problematika daní se dostává v současnosti stále více do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Stát ukládá daně z důchodu, z majetku a ze spotřeby, které se bezprostředně týkají obyvatelstva. Proto je snahou vytvořit jednoduchý a jednoznačný daňový systém, aby každý dopředu znal rozsah svých daňových povinností. Kromě toho výběr daní musí být pro subjekt co nejméně zatěžující a zároveň musí umožnit daně vybrat s co nejmenšími náklady.

S účinností od 1. ledna 1993 vstoupila v platnost v České republice daňová soustava, kterou upravuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní. Tato daňová soustava je výsledkem rozsáhlé daňové reformy, která přinesla podstatné změny oproti předcházejícím daňovým systémům. Cílem reformy bylo zjednodušení daňového systému, především v oblasti vybírání daní a daňové spravedlnosti, dále pak přechod na tržní mechanismus, otevírání české ekonomiky a harmonizace českého daňového systému s evropskými zeměmi. Další cíle daňové reformy jsou rozpočtově politické, hospodářské a finančně ekonomické. Daňová soustava prochází od roku 1993 vývojem a je neustále novelizována.

Daňová soustava zahrnuje z hlediska dopadu daňového břemene dvě skupiny daní (daně přímé a nepřímé). Přímé daně dopadají na subjekt daně přímo a dělí se podle toho, co je předmětem zdanění. Do této skupiny přímých daní patří daně důchodové a majetkové. Jelikož nepřímé daně postihují subjekt daně nepřímo, daňové břemeno nepadá na plátce daně, ale přesouvá se na konečného spotřebitele v ceně výrobků a služeb. Do kategorie nepřímých daní patří spotřební daně a daň z přidané hodnoty.

Se vstupem České republiky do Evropské unie dochází k významným a zásadním změnám v daňové oblasti. Řeší se především problematika efektivnosti využití zdrojů, spravedlivé rozložení daňového břemene, makroekonomická politika státu a další.

K výrazným změnám dochází také u daně z přidané hodnoty. 1. května 2004 vstupuje v platnost zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tento zákon se snaží sladit

8

1. Úvod legislativu ČR s předpisy Evropské unie a jeho cílem je mimo jiné odstranit odlišnosti při uplatňování daně z přidané hodnoty, které nejsou v souladu se zeměmi Evropského společenství.

Další změny, které přináší zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, jsou změny sazeb daně a s nimi související dopad na cenovou úroveň vybraných komodit. V rámci daňové politiky se sleduje dopad změn sazeb nepřímých daní na podnikatelské subjekty (výrobce, obchodníky, prodejce) a občany (spotřebitelé). Zjišťuje se, v jaké míře dochází mezi těmito subjekty k daňovým přesunům. Protože reakce na změnu sazby daně může být různá, rozlišuje se několik druhů daňového přesunu (plný, parciální, neúnosný či nulový). Neméně důležité změny nastaly také v oblasti intrakomunitárních dodávek, určení místa plnění, povinnosti registrace k dani z přidané hodnoty, obchodování se třetími zeměmi a řada dalších.

Nepřímé daně jsou podstatným zdrojem peněžních prostředků pro veřejný rozpočet, proto se řada odborníků zabývá problematikou daňových přesunů a dopadů a zkoumá, jak změna sazeb v daňové legislativě ovlivňuje ekonomické subjekty v ČR.

9

2. Cíl práce

2.

Cíl práce

Práce se zabývá problematikou daně z přidané hodnoty (dále již pouze DPH) a zaměřuje se na změny, které u této daně nastaly (zejména změna daňové sazby). V rámci stanovení efektů změny sazby daně se analyzuje dopad na prodejce a kupující a vyhodnocuje se, v jaké míře dochází k daňovému přesunu mezi těmito subjekty.

Cílem diplomové práce je identifikovat faktory ovlivňující daňovou incidenci, a to především dopad změny snížené sazby DPH na základě pozorování prodejních cen základních potravin (pečiva, mléčných produktů a masa) v hypermarketu Interspar, v supermarketu Albert a ve smíšeném zboží Tempo. Sledování vývoje prodejních cen se uskutečnilo v období od 5. září 2007 do 26. března 2008, kdy od 1. ledna 2008 došlo k modifikaci snížené sazby DPH z 5 % na 9 %.

Pro dosažení cíle práce je nutné stanovit řadu dílčích cílů. Mezi tyto cíle patří především analýza dané problematiky v odborné literatuře, zjištění a vyhodnocení vývoje prodejních cen vybraných potravin ve sledovaném období, určení změny sazby DPH, identifikace faktorů ovlivňující ceny základních potravin a přesun daňového břemene. Tyto poznatky jsou převážně uplatněny při výpočtech v praktické části.

V rámci stanovení efektů změny sazby DPH byly formulovány hypotézy, které budou na základě pozorování prodejních cen a následných výpočtů potvrzeny či vyvráceny. Definované hypotézy zní: -

zvýšení snížené sazby DPH povede ke zvýšení cen základních potravin v prvním čtvrtletí 2008,

-

na kupující bude přeneseno daňové břemeno v plné výši,

-

změna sazby daně bude doprovázena tzv. „oznamovacím efektem daně“,

-

v malých obchodech budou daňové přesuny větší než ve velkých obchodech.

10

3. Metodika

3.

Metodika

Při vypracování diplomové práce jsou použity metody standardně používané v odborných a vědeckých publikací. Je uplatňována především metoda deskripce, analýzy, komparace, dedukce, indukce a syntézy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou a je zpracována v programu Microsoft Word a tabulkovém procesoru Microsoft Excel.

V teoretické části při sestavování literárního přehledu jsou uplatněny metody analýzy a deskripce, které zjišťují současný stav legislativy. Čerpá se z odborné literatury a z platných zákonů.

Pro praktickou část je využita metoda komparace, analýzy a dedukce. Metoda komparace je použita při zjišťování dopadu změny sazby DPH k různým výchozím měsícům sledování daňové incidence. Tato metoda umožňuje porovnat zkoumanou problematiku mezi vybranými obchody a jednotlivými sledovanými položkami. Metoda analýzy a dedukce je využita při zpracování a hodnocení výsledků pozorovaných obchodů. Vychází se z primárních dat, které se získaly pravidelným týdenním zjišťováním prodejních cen základních potravin u vybraných prodejců v období od 5. září do 26. března 2008.

Pro odvozování dílčích závěrů u jednotlivých pozorovaných obchodů a shrnutí výsledků šetření, je zvolena metoda indukce. V celé diplomové práci je uplatňována metoda syntézy pro přehlednost a logické uspořádání jednotlivých částí práce.

Průběh zpracování diplomové práce lze shrnout do následujících etap: -

zadání diplomové práce

červen 2007

-

konzultace s vedoucím diplomové práce

září 2007 - květen 2008

-

studium problematiky v literatuře

listopad 2007 - březen 2008

-

zpracování teoretické části diplomové práce

únor – březen 2008

-

zpracování praktické části diplomové práce

březen – květen 2008

-

vyvázání a odevzdání diplomové práce

květen 2008

11

4. Teoretická část

4.

Teoretická část

Tato část diplomové práce se zabývá rozborem DPH. Identifikuje tuto daň z širšího pohledu, od její klasifikace, funkce, způsobu fungování a výpočtu, po její výhody a nevýhody a další charakteristiky. Na základě obecného vymezení DPH je popsána v podmínkách České republiky. Poté jsou ve vztahu k DPH zmíněny administrativní náklady zdanění a nadměrné daňové břemeno. V závěru této části je charakterizován daňový přesun a dopad.

4.1

Nepřímé daně

Daně se v ČR rozdělují do dvou hlavních skupin, a to na daně přímé a nepřímé. DPH patří mezi daně nepřímé, kde plátce daně (prodávající, výrobce či obchodník) má povinnost odvádět daň do veřejného rozpočtu. Daňové břemeno většinou však nepadá na plátce daně, protože ten o částku daně navyšuje prodejní cenu a přenáší daňové břemeno na spotřebitele. O poměru, který připadne na spotřebitele však rozhoduje řada faktorů, zejména elasticita nabídky a poptávky. U přímých daní daňové břemeno nelze přenést na někoho jiného a celé dopadá na subjekt daně (poplatníka) přímo.

Základní rozdělení daní v České republice zobrazuje obrázek 1, ze kterého je patrné, že DPH patří do všeobecných spotřebních daní, kde spolu se selektivními daněmi spadá do spotřebních daní a tvoří ucelený systém nepřímých daní.

12

4. Teoretická část Obr. 1: Rozdělení daní Daňový systém v ČR

Přímé daně

Důchodové daně

Nepřímé daně

Majetkové daně

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů právnických osob

Spotřební daně

Daň z nemovitostí

Všeobecné

Daň z pozemků

Daň ze staveb

Selektivní

Daň z přidané hodnoty

Daně spotřební

Daň z minerálních olejů

Daň silniční

Daň z lihu

Daně převodové

Daň z piva

Daň dědická

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Daň z vína a meziproduktů

Daň z tabákových výrobků

Daně ekologické

Pramen: vlastní zpracování

13

4. Teoretická část Všeobecné spotřební daně Všeobecné spotřební daně se nazývají obratové a týkají se téměř všech výdajů spotřebitelů. Zahrnují nejen DPH, ale také daně obratové. Všeobecné spotřební daně jsou ukládány na obrat jednotlivých ekonomických subjektů. Většinou existují alespoň dvě sazby daně, kterými jsou zatěžovány výrobky a služby. Jednotlivé typy a rozdělení daní je uvedeno v obrázku 2.

Obr. 2: Rozdělení všeobecných daní ze spotřeby Všeobecné daně spotřební obratové Jednorázové (jednofázové)

Vícerázové (vícefázové)

Daň výrobková

Daň duplicitní (kaskádová)

Daň z maloobchodního obratu

Daň neduplicitní (nekaskádová)

Daň z velkoobchodního obratu Pramen: Široký (2003), vlastní zpracování

Jednorázové daně se na výrobek uvalují pouze jednou, a to v určené fázi zpracování a distribuce. Základem této daně je hrubý obrat. Podle toho, na kterém stupni zpracování se jednorázová daň platí, rozlišuje Kubátová (2003) následující daně: -

z maloobchodního obratu – prodej výrobku z maloobchodu spotřebiteli,

-

z velkoobchodního obratu – převod výrobku z velkoobchodu do maloobchodu,

-

daň výrobkovou – u vyskladnění výrobku od výrobce do velkoobchodu.

Daně vícefázové se ukládají na každém stupni zpracování a podle Kubátové (2003) se dělí na: -

duplicitní (kaskádovité) – zpracovatelé si nemohou od celkové daňové povinnosti odečíst částku daně zaplacenou při pořízení materiálu či polotovaru (daň z obratu),

14

4. Teoretická část -

neduplicitní (nekaskádovité) – zpracovatelé už inputy podruhé nezdaňují a dani podléhá pouze hodnota přidaná zpracováním (DPH).

Selektivní spotřební daně, neboli akcízy Tyto daně se vztahují na vybrané druhy zboží, především na zboží s nízkou elasticitou poptávky (např. tabák, alkoholické nápoje a další). Vymezené zboží podléhá jak všeobecné, tak i selektivní spotřební dani a od ostatních komodit se liší vyšším daňovým zatížením.

Selektivní daně, jak uvádí David (2007), jsou jednotkové (specifické), kde základem daně je určitá fyzická jednotka. Akcízy jsou ukládány jednorázově na určitém výrobním stupni nebo při dovozu a platby jsou stanoveny pevnou částkou na jednotku zboží. Výjimkou jsou tzv. složené akcízy, u nichž je daň stanovena jednotkově i ad valorem (jedná se o cigarety).

Vysoké sazby selektivních daní přinášejí do veřejného rozpočtu značný a stabilní výnos. Výše spotřební daně někdy dosahuje i více než 100 % ceny bez daně. Tato výnosnost je umocněna technikou výpočtu DPH, protože DPH se počítá z ceny včetně spotřební daně. Mechanismus stanovení prodejní ceny u zboží podléhající selektivní spotřební dani (např. alkoholické nápoje) znázorňuje obrázek 3.

Obr. 3: Stanovení prodejní ceny alkoholických nápojů Firemní náklady + zisk výrobce

+

Selektivní spotřební daň (akcíz)

=

Základ pro výpočet DPH

+

DPH

=

Prodejní cena

Pramen: Široký (2003), vlastní zpracování

V ČR se selektivní spotřební daně nazývají spotřební daně. Od 1. ledna 1993 byly upravovány zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. V průběhu platnosti

zákona docházelo k novelizacím, které se týkaly

zejména úpravy daňových sazeb, problematiky daňových úniků a postupné harmonizace s předpisy EU. V roce 2004 vstoupil v platnost nový zákon č. 353/2003 Sb.,

15

4. Teoretická část o spotřebních daních, který odpovídá evropským směrnicím v oblasti akcízů a je téměř v souladu s právním systémem EU.

Spotřební daně jsou v ČR uvaleny na pět skupin výrobků, a to na minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. Výrobky zatížené akcízy podléhají základní sazbě DPH. Všechny daně jsou stanoveny jednotkově, jen u tabákových výrobků je od 1. srpna 2001 spotřební daň stanovena jako součet procentní částky a pevné hodnoty.

4.2

Daň z přidané hodnoty

Myšlenka výběru DPH vznikla ve Francii v roce 1954. Do praxe však byla uvedena až v roce 1967 (rovněž ve Francii). Přechod na tuto daň je administrativně, časově, ale i politicky velice náročný, přesto již DPH převažuje ve vyspělých zemích a další státy plynule na tento systém přecházejí. Řada odborníků se shoduje, že by DPH měla v daňovém systému dominovat.

4.2.1 Klasifikace daně z přidané hodnoty DPH je stejně jako ostatní daně zákonem stanovená povinná platba nenávratného charakteru. Jak uvádí Boněk a kol. (2001), je to platba neekvivalentní, neúčelová a vynutitelná. Představuje transfer od soukromého sektoru k veřejnému, při kterém se mění forma vlastnictví peněz.

Různé hlediska klasifikace DPH: -

Kubátová (2003) uvádí, že DPH je daň uložená na věc (in rem), protože nebere ohled na platební schopnost poplatníka,

-

podle objektu, na nějž jsou daně uloženy Vybíhal (1995) třídí DPH do daní ze spotřeby,

-

klasifikace podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu je DPH určena jako daň ad valorem (podle ceny zdaňovaného základu) a je vyjádřená v peněžních jednotkách (Kč, tis. Kč), nejčastěji určitým procentem z ceny výrobku,

16


podle charakteru veličiny, z níž se daň platí, přiřazuje Kubátová (1994) DPH k běžným daním, protože objektem daně je toková veličina, která je zjišťována za časový interval (rok, čtvrtletí, měsíc).

Další rozdělení, podle kterého lze klasifikovat DPH, je institucionální třídění. To je významné zejména pro účely srovnávací a řídící. Dochází ke statistickému zpracování údajů

o

příjmech

veřejných

rozpočtů.

Klasifikaci

provádějí

různé národní

či mezinárodní instituce. Nejvýznamnější je třídění daní dle metodiky OECD. Podle této klasifikace daně se rozdělují do šesti skupin. DPH spadá do skupiny 5 000 – daně ze zboží a služeb, kde je upravována podskupinou 5 111 – daň z přidané hodnoty. Základní rozdělení daní do skupin podle Širokého (2003) je zobrazeno v 1. tabulce.

Tab. 1: Klasifikace daní OECD Skupina

Název daní

1 000

Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů

2 000

Příspěvky na sociální zabezpečení

3 000

Daně z mezd a pracovních sil

4 000

Daně majetkové

5 000

Daně ze zboží a služeb

6 000

Ostatní daně Pramen: vlastní zpracování

4.2.2 Funkce a principy daně z přidané hodnoty Základními funkcemi daní jsou, jak uvádí Janoušková (2005) funkce: -

alokační – k získávání prostředků na financování trhem podceněných oblastí,

-

(re)distribuční – k získávání financí pro chudé,

-

stabilizační – ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice.

Funkce daní lze definovat podle Musgrave a Musgrave (1994) i z jiného pohledu a to, že výše zmíněné funkce spadají pod jednu dominantní, kterou je funkce fiskální. Touto funkcí se získávají finanční prostředky do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce slouží především ke stabilizaci zaměstnanosti, cenové hladiny, ekonomického růstu a vyrovnanosti platební bilance.

17

4. Teoretická část DPH plní především funkci fiskální a stabilizační, protože tvoří významnou část výnosu veřejného rozpočtu. Této dani podléhají téměř všechny komodity a služby, proto mimo jiné také představuje stabilní příjem státního rozpočtu.

Daňové principy jsou obecné požadavky na konstrukci daňového systému. Již Adam Smith je vyjádřil ve svých daňových kánonech. Současní ekonomové se shodují, že se na požadavcích na „dobrý“ daňový systém moc nezměnilo. Nicméně existuje řada rozdílných pojetí základních principů. Dle Širokého (2003) lze ale nalézt některé shodné rysy, které je možné shrnout do následujících daňových principů: -

princip efektivnosti,

-

princip administrativní jednoduchosti,

-

princip pružnosti,

-

princip spravedlnosti.

Podle výše zmíněných principů má daňový systém být: -

co nejméně v rozporu s efektivním umístěním zdrojů, protože jinak daně způsobují distorze v cenách a v užitku z různých druhů činností a dochází k substituci zdaněného zboží nezdaněným (dochází tak k narušení efektivní alokace zdrojů v ekonomice),

-

co nejjednodušší a relativně nenákladný z hlediska správy,

-

schopen (snadno a někdy i automaticky) přizpůsobovat se změně ekonomických podmínek,

-

spravedlivý v přístupech k rozdílným jednotlivcům.

Některé daňové principy se vzájemně kombinují, prolínají, ale také vylučují. Proto v praxi musí dojít k určitému kompromisu mezi principy.

DPH jako součást daňové soustavy splňuje ve větší či menší míře výše zmíněné principy. Co se týče principu administrativní jednoduchosti, DPH se vyznačuje s vyšší nákladností na správu oproti jiným daním. Důvodem je existence velkého množství plátců DPH a také povinnost přesného vedení účetnictví, které je nezbytné pro stanovení výše daně. V případě změny, či modifikaci DPH nedochází

18

4. Teoretická část při schvalování v parlamentech k velkým časovým prodlevám. Proto lze konstatovat, že DPH reaguje pružně na ekonomické změny.

4.2.3 Mechanismus, metody výpočtu a sazby daně z přidané hodnoty Princip fungování DPH je jednoduchý. Plátce daně má povinnost uplatňovat daň na výstupu za jim uskutečněná zdanitelná plnění a má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých plnění Tímto se zdaňuje pouze přidaná hodnota. Daň se vybírá na každém stupni zpracování, ale pouze z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni zpracování přidáno. Jednou zdaněné vstupy se již podruhé nezdaňují, zdaňuje se pouze nová výroba. Čili celková daň je požadované procento spotřební ceny. Jestliže daň na výstupu za příslušné zdaňovací období převýší odpočet daně, vzniká plátci daňová povinnost. Pokud naopak odpočet daně za příslušné zdaňovací období převýší daň na výstupu vznikne plátci nadměrný odpočet.

Daň z obratu, která má duplicitní účinek, se stanoví pomocí jiného mechanismu. Podle Širokého (2003) je počet duplicit závislý na počtu zpracovatelů. Obraty zdaněné u jednoho výrobce či obchodníka jsou části ceny jiného, u něhož jsou opět podrobeny dani. Daňové zatížení je rozdílné i u stejných druhů výrobků, velikost záleží na počtu transakcí. Daň z obratu povzbuzuje vertikální integraci v oblasti výroby i obchodu, neboť snížení počtu transakcí snižuje velikost placené daně.

Pro výpočet DPH existují 3 metody. Široký (2003) uvádí: -

součtovou metodu,

-

účetní metodu,

-

nepřímou rozdílovou metodu.

Součtová a účetní metoda se nepoužívá. V praxi se lze setkat pouze s nepřímou rozdílovou metodou. Princip výpočtu spočívá v odvodu salda DPH, které se vypočítá jako rozdíl mezi celkovou daňovou povinností plátce (daň z výstupů firmy) a daní zaplacenou ve fakturách dodavatelů (daň ze vstupů firmy). Postup výpočtu zobrazuje následující obrázek.

19

4. Teoretická část Obr. 4: Postup výpočtu DPH daň na výstupu – daň na vstupu = (výstup firmy * daňová sazba v %) – (firemní vstup * daňová sazba v %) Pramen: vlastní zpracování

Co se týče sazby DPH, většina zemí používá dvě (základní a sníženou sazbu daně). Existence jedné sazby DPH má regresivní dopad na důchod poplatníků a dopadá tak více na chudé než na bohaté, proto se zavádí více sazeb DPH, aby docházelo ke snížení regresivnosti dopadu daně. Snížená sazba daně se uvaluje na výrobky a služby, které se vztahují na základní životní potřeby. Kdežto základní sazba daně postihuje výrobky a výkony relativně zbytečnější.

4.2.4. Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty Ve světě se neustále diskutuje, která obratová daň je výhodnější. Jsou uváděny mnohé argumenty. Nicméně hlavní výhoda DPH je odstranění duplicity daně z obratu. Mezi další pozitiva DPH, jak uvádí Široký (2003), patří: -

neutralita,

-

snadná použitelnost v mezinárodním obchodě,

-

transparentnost,

-

výnosnost pro státní příjmy,

-

odolnost vůči daňovým únikům.

DPH je neutrální vůči volbě spotřebitelů a výrobců. Umožňuje zdanit spotřebu domácností s vyloučením výrobních vstupů. Výše zdanění závisí na celkové výši přidané hodnoty a ne na počtu transakcí od výrobce ke spotřebiteli.

V současné době dochází k rozvoji mezinárodního obchodu. U DPH je snahou zamezit daňovým distorzím v mezinárodním obchodu, což díky techniky daně, která umožňuje vývoz bez daně, distorze téměř odstraňuje a zaručuje neutralitu v mezinárodním obchodě. Dovoz je zdaňován stejně jako domácí zboží, a tak dochází k vytvoření rovných podmínek konkurence na zahraničních trzích.

20

4. Teoretická část Díky transparentnosti se zdaňují veškeré zboží a služby. Odstraňuje se nahodilost a do státního rozpočtu připadá pouze ta část daně, která se vztahuje na přidanou hodnotu daného výrobce.

DPH představuje pro veřejné rozpočty vysoké příjmy, proto její význam neustále roste. Zejména z tohoto důvodu řada státu přechází na tento typ všeobecné spotřební daně. Hlavní výhodou DPH je ochrana před daňovými úniky a to díky nastavenému mechanismu fungování daně. Dochází ke vzájemné kontrole mezi firmami, protože pokud si chce firma odečíst daň zaplacenou na vstupu od celkové daně, kontroluje částku daně u dodavatele.

DPH nepřináší jen samé výhody. Sikorová (2004) považuje jako hlavní negativa DPH následující: -

náročnost přechodu na novou daň,

-

administrativní nákladnost fungování daně,

-

obavy ze zvýšení inflace.

Postoj k novým věcem je všeobecně u veřejnosti přijímán s odporem, není tomu jinak ani u přechodu na novou daň. Přechod je spojen s řadou problémů a povinností, ať už provedení registrace subjektů daně a následné jejich vyškolení, či další obtíže s daní spojené.

Se vznikem nové daně je také spojená vysoká administrativní náročnost, která se týká jak plátců, tak i státu. Administrativní nákladnost je spojena s množstvím plátců a náročností účtování, protože stanovení daně vyžaduje přesné vedení účetnictví.

DPH ovlivňuje cenu komodit na trhu, protože je obsažena v cenách zboží a služeb. Odpůrci DPH upozorňují na nebezpečí spojené s možností růstu inflace po zavedení daně. Nicméně inflační tlaky nejsou způsobeny pouhým zavedením DPH, ale spíše zvýšením daňového výnosu, který DPH přináší. Jednoznačné závěry však nelze učinit, protože daň se projevuje různě v rozdílných podmínkách různých zemí.

21


4.2.5 Daň z přidané hodnoty v ČR V současných daňových systémech se nejčastěji používá DPH, která je povinná pro všechny členské státy. Z hlediska předmětu a sazeb daně je harmonizovanou daní v Evropské unii. V České republice byla DPH zavedena v roce 1993 společně s reformou daňového systému a nahradila v plném rozsahu předcházející daň z obratu, dovozní daň a dovozní přirážku.

Koncept DPH byl dán zákonem č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Od roku 1993 docházelo k harmonizaci DPH, která byla jednou z podmínek vstupu České republiky do EU.

Přistoupením ČR do EU vstoupil v platnost zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Došlo ke slučitelnosti právní úpravy DPH v České republice s předpisy EU (až na některé výjimky). Zákon přinesl podstatné změny pro české plátce daně i poplatníky.

DPH platí v tuzemsku fyzické a právnické osoby, které uskutečňují ekonomickou činnost. Podle § 5 odst. 2, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty se vymezuje ekonomická činnost jako soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Dále se také za ekonomickou činnost považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

Předmětem daně podle § 2, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty je: -

dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani, v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,

-

poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,

22


pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,

-

dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty vychází ze směrnic č. 92/77/EEC, 77/388/EEC (tzv. Šestá směrnice) a dalších směrnic. Zásadní změny, které zákon přináší se týkají plátců obchodujících se zahraničím (zejména s členskými státy EU). Se vstupem zmizely hranice mezi ČR a ostatními členskými zeměmi Unie. Pokud český plátce obchoduje s jinou členskou zemí, nejedná se již o vývoz a dovoz, ale o dodání (tzv. intrakomunitární plnění) a přijetí (tzv. intrakomunitární akvizici). Další významné změny mimo jiné jsou: -

snížení základní sazby daně z 22 % na 19 %,

-

převedení některého zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně (např. hostinská činnost, rychlé občerstvení, kadeřnictví a další), protože snížená sazba daně byla aplikována u širšího okruhu zboží a služeb než připouštěla Šestá směrnice ES (nicméně některé zboží a služby přešly ze snížené do základní sazby daně nad rámec požadavků EU),

-

snížení výše obratu pro povinnou registraci k DPH.

Od doby účinnosti byl zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty několikrát novelizován. Jedna z podstatných stěžejních změn se týká snížené sazby DPH. Dochází ke zvýšení snížené sazby daně z 5 % na 9 % u všeho zboží a služeb. Významné změny nastaly také u plátců daně, kteří mohou požádat ministerstvo financí o tzv. „závazné posouzení“, které se týká závazného sdělení o sazbě daně. Ministerstvo financí tak plátci sdělí, kterou sazbu je třeba uplatnit v konkrétním případě plnění. Posouzení je poplatné správnímu poplatku 10 000 Kč. Nově je také umožněna skupinová registrace k DPH, která umožňuje uplatnit pro skupinu společný systém DPH. Smyslem úpravy je snížení administrativní zátěže pro subjekty, které jsou vzájemně propojeny ekonomicky, hospodářsky nebo finančně.

23

4. Teoretická část Níže uvedená tabulka znázorňuje vývoj sazby DPH v letech 1993 až 2008. Daň se stanovuje jako procentní sazba (základní nebo snížená) z hodnoty zboží a služeb. V České republice neexistuje nulová sazba DPH. Dále je v tabulce zobrazena minimální výše obratu potřebná k registraci k DPH. Pokud subjekt nedosáhne za tři po sobě jdoucí měsíce stanovené výše obratu, může se stát dobrovolným plátcem DPH.

Tab. 2: Vývoj sazby DPH a minimální výše obratu pro povinné plátcovství v letech 1993 – 2008 Rok

1993 1994

1995 2003

Sazby daně [%]

5; 23

5; 22

2004 5; 22 (do 30.4. 2004) 5; 19 (od 1.5. 2004)

Hranice obratu

2008

5; 19

9; 19

250 000

250 000

500 000

pro povinné plátcovství

2005 2007

1 500 000

(do 30.4. 2004)

750 000

250 000

[CZK] – za 3

(od 1.5. 2004)

měsíce

Pramen: Zákon č. 588/1992 Sb. a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, vlastní zpracování

4.3

Efektivnost daní

Daně, jak uvádí Kubátová (2003), představují transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů. Jedná se o přesun, který je spojen s dodatečnými náklady. Vznik dodatečných nákladů snižuje celkový efekt ekonomiky, vyvolává neefektivnost. Cílem daňových systémů je snížení neefektivnosti a nákladů s nimi spojenými. Hamerníková a Kubátová (2000) rozlišují dva druhy daňových nákladů, náklady administrativní a nadměrné daňové břemeno. Aby daně byly efektivní, musí byt konstruovány tak, aby byly administrativně jednoduché a vytvářely co nejmenší distorze, které jsou způsobeny nadměrným daňovým břemenem.

24


4.3.1 Administrativní náklady zdanění Administrativní náklady vymezuje David (2007) jako celkové náklady veřejného sektoru. Jsou spojené s výběrem daní na všech vládních úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu (včetně oportunitních nákladů, neboli nákladů obětované příležitosti).

Rozlišují se: -

přímé administrativní náklady,

-

nepřímé administrativní náklady.

Přímé administrativní náklady nese veřejný sektor. Zahrnují náklady státní správy na organizaci daňového systému, na evidenci daňových poplatníků, na výběr daní, na kontrolu v této oblasti. Dále zde patří náklady statistického úřadu, náklady na služby soudnictví, pokud souvisejí s daňovým systémem. Přímé náklady se dají snadno zjistit, protože o jednotlivých položkách je vedena evidence, kterou provádí příslušná instituce.

Nepřímé administrativní náklady (vyvolané) se vztahují na soukromý sektor. Jedná se o náklady poplatníků spojené s podáváním daňových přiznání, dále pak náklady na daňové poradce, daňové účetnictví atd. Tyto náklady nelze snadno vyčíslit, protože nejsou nikde evidovány.

Administrativní náklady ve vztahu k DPH Při existenci jedné sazby DPH jsou administrativní náklady na správu daně malé. V případě více sazeb daně, které jsou charakterizovány častými úlevami, osvobozeními, různými režimy apod., tvoří administrativní náklady poměrně vysokou část nákladů na správu DPH. Tyto náklady jsou však značně kompenzovány fiskálním výnosem, který DPH přináší.

Ve vyspělých zemích jsou základní principy fungování DPH v podstatě unifikovány, proto administrativní náklady mají podle Pudila a kol. (2004) spíše opakující se povahu. Výběr DPH je centralizován a administrativní náklady nese centrální vláda.

25


4.3.2 Nadměrné daňové břemeno Kromě administrativních nákladů, které snižují efektivnost ekonomiky, existuje ještě nadměrné břemeno daně nebo též ztráta mrtvé váhy. Vzniká jako důsledek distorze (zkreslení) v cenách statků způsobených daní. Zavedení nové daně podle Kubátové (1994)

způsobuje změny v relativních cenách, v relativních výnosech a užitcích.

Např. daň ze zisku snižuje čistý výnos z podnikání, daň z mezd zvyšuje cenu práce a snižuje čistou mzdu, spotřební daň zvyšuje cenu daného zboží a snižuje čistý výnos z jeho výroby.

Každá změna v daních má vliv na chování jednotlivců, kteří při maximalizaci svého užitku a snaze dosáhnout minimálního daňového zatížení nahradí zdaněné zboží jiným, provedou tedy substituci. Ztráta vyvolaná substitucí, která není nikomu prospěšná (ani státu, který daň zavedl), se nazývá nadměrné daňové břemeno.

Vysvětlení nadměrného daňového břemene popisuje Hamerníková s Kubátovou (2000) na příkladu z daňové historie. V 18. století se již používalo v Anglii do oken tabulové sklo, které si ne každý mohl dovolit. Vlastnictví okna s tabulovým sklem tak vyjadřovalo platební schopnost. Proto stát uložil daň z oken. Lidé se však snažili nově vzniklé dani vyhnout, a tak okna v domech zazdívali, případně stavěli domy s menším počtem oken. Přesto však utrpěli újmu, a to ztrátu užitku, kterou okna poskytují. Újma tohoto typu se nazývá nadměrné daňové břemeno.

Nadměrné daňové břemeno představuje ztrátu přebytku kupujících a prodávajících. Graficky lze nadměrné daňové břemeno znázornit pomocí tržní rovnováhy.

26

4. Teoretická část Graf 1: Nadměrné daňové břemeno

Pramen: David (2007)

Z grafu je zřejmé, že přebytek spotřebitele před zavedením daně představuje plocha ohraničená body p0, E0, Y, přebytek výrobce p0, E0, N. Po zdanění zboží daní t se nabídková křivka posune z S0 do S1 a prodávající bude požadovat po kupujícím zvýšenou cenu p1 oproti původní p0. Tak vznikne nová rovnováha v bodě E1 s rovnovážnou cenou p1 a rovnovážným množství Q1. Pro výrobce však čistá cena bude p2, protože z tržní ceny musí zaplatit dani ve výši t. Vlivem zavedení daně dojde ke snížení přebytku spotřebitele o plochu p1, p0, E1, E0 a snížení přebytku výrobce o p2, p0, B, E0. Stát tak dosáhne daňového výnosu ohraničeného body p2, p1, B, E1. Zbylá ztráta přebytku výrobců a spotřebitelů představuje nadměrné daňové břemeno, které je tvořeno plochou B, E0, E1. Nadměrné daňové břemeno snižuje celkový užitek poplatníků, proto je nutné stanovit faktory, které ovlivňují jeho velikost, a poté je využívat při rozhodování v daňových záležitostech. Mezi hlavní faktory, podle Davida (2007) patří: -

velikost daně,

-

elasticita poptávky a nabídky,

-

typ uvalené daně.

Výše daně ovlivňuje velikost nadměrného daňového břemene. Při zvýšení daně o n-násobek, vzroste nadměrné daňové břemeno právě o n2-násobek. Z toho lze usoudit, že nadměrné daňové břemeno roste vícenásobně než daň. Takto vzniklá neefektivnost

27

4. Teoretická část by se měla zmírnit zavedením více malých daní, než existence pouze jedné velké. Zřejmě zde ale dojde ke zvýšení administrativních nákladů, proto je nutné zvážit a nalézt optimální poměr mezi množstvím daní a jejich výši.

Rovněž velikost nadměrného daňového břemene závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky. Čím menší je elasticita poptávky a nabídky, tím menší je nadměrné daňové břemeno. Při nulové elasticitě poptávky, resp. nabídky nedojde ke vzniku nadměrného daňového břemene a naopak při absolutně elastické poptávce a nabídce dosahuje nadměrné daňové břemeno maxima.

Jednotlivé typy daní mají různý dopad na výši nadměrného daňového břemene. Každá daň má dva efekty: -

důchodový – představuje transfer části důchodu od poplatníka do veřejného sektoru,

-

substituční – poplatník provede substituci v důsledku daně.

Nicméně pouze substituční efekt má vliv na vznik nadměrného daňového břemene. Čím větší je substituce, tím větší je nadměrné daňové břemeno. V níže uvedené tabulce jsou zobrazeny různé typy daní a případná jejich substituce.

Tab. 3: Substituční efekty daní Daň

Substituce mezi

Paušální

Žádná substituce Důchodem (spotřebou) a volným časem

Důchodová

Současnou a budoucí spotřebou

Ze mzdy

Prací (spotřebou) a volným časem

Spotřební selektivní

Různými druhy zboží Spotřebou (důchodem) a volným časem

Spotřební všeobecná

Současnou a budoucí spotřebou Úsporami a spotřebou

Z kapitálových výnosů

Současnou a budoucí spotřebou Pramen: Kubátová (2003), vlastní zpracování

28

4. Teoretická část Aby nedocházelo k substituci, musela by daň zahrnovat důchod či spotřebu, ale také volný čas. U jednotlivých poplatníků se nadměrné daňové břemeno posuzuje podle indiferenční analýzy.

4.4

Daňová incidence

Daňová incidence se zabývá identifikací dopadu daňového břemene. Již při ukládání daní stát zkoumá účinky plynoucí z přesunu daní. Vzniká zde rozdíl mezi právním a ekonomickým poplatníkem daně. Daňová teorie dokazuje, že zákonný poplatník či plátce není stoprocentním nositelem jejich skutečného břemene, protože daň uložena zákonem jednomu subjektu je ve skutečnosti placena jiným subjektem.

4.4.1 Daňový přesun a dopad Daňový přesun je proces, při kterém se daň pohybuje z místa výběru (od jednoho subjektu) do místa odběru (ke druhému subjektu).

Daně dopadají na subjekty, jak uvádějí Boněk a kol. (2001), dvěma způsoby: -

přímo ze zákona (zákonný dopad daně) – povinnost subjektu platit daň je stanovena zákonem,

-

skutečně (efektivní dopad daně) – vzniká po případném daňovém přesunu.

Zákonný dopad daně je důležitý z hlediska daňové praxe. Poplatníci mají povinnost platit daň na základě daňových zákonů. Naproti tomu skutečný dopad daně vychází z ekonomického hlediska, protože determinuje ceny, outputy a důchody. Týká se pouze jednotlivců, neboť daně placené právnickými osobami vždy nakonec dopadnou na jednotlivce, resp. domácnosti, rodiny.

Podle Vybíhala (1995) existují dvě formy daňového přesunu, které se projevují v různých variantách. Jedná se o přesun daňového břemene dopředu (na kupujícího na trhu, např. spotřebitel u finálních výrobků nebo odběratel či výrobce v dalším stupni daného řetězce) a daňový přesun dozadu (na prodávajícího na trhu, např. dodavatel, vlastník výrobních faktorů). K přesunům dochází na trzích výrobků, faktorů a kapitálu.

29

4. Teoretická část Přesun daně, jak uvádí Kubátová (1994), může být: -

částečný (parciální),

-

plný (stoprocentní),

-

více než stoprocentní (neúnosný),

-

nulový (k přesunu nedojde).

Jednou přesunutá daň se může postupně přesouvat dál na jiné subjekty (jedná se o nepřímé posuny). Může dojít také ke křížovému přesunu daně, kdy dojde k přesunu do jiné oblasti ekonomiky, protože daň uložená na jednom trhu sníží nebo zvýší ceny na jiném.

Na následujícím grafu je pro názornost zobrazen přesun daně. Graf zachycuje situaci na trhu před a po zdanění. Jedná se o konkurenční trh, kde cenu i rozsah daňového přesunu určují křivky nabídky a poptávky.

Graf 2: Přesun daně

Pramen: David (2007)

Před zdaněním je trh v rovnováze v bodě E0 (jedná se o střet nabídky S0 a poptávky D). Vzniká tak rovnovážná cena p0, která je stejná jak pro prodávající tak pro kupující. Po zdanění výrobku specifickou spotřební daní o velikost t (odvádí ji prodávající) dojde ke snížení nabídky z původní S0 na S1 a vznikne nová rovnováha v bodě E1. Takto vzniká nová rovnovážná cena p1, kterou platí spotřebitel. Prodávající musí odevzdat státu daň, proto mu zůstává částka odpovídající p2.

30

4. Teoretická část Z grafu je rovněž patrné, že daň ve výši t uložená prodávajícímu se přesouvá částečně na kupujícího (rozdíl mezi p0 a p1), protože došlo ke zvýšení spotřebitelské ceny po zavedení daně. Prodávající nese zbytek daně, který se nepřesunul na kupujícího (rozdíl mezi p0 a p2).

4.4.2 Faktory ovlivňující daňové přesuny a dopady Na daňové přesuny a dopady má vliv řada faktorů, které podle Vybíhala (1995) určují velikost a směr přesunu. Mezi stěžejní lze zařadit: -

elasticitu nabídky,

-

elasticitu poptávky,

-

charakter trhu (konkurenční, monopolní a oligopolní),

-

míru otevřenosti ekonomiky,

-

význam zdaněného trhu,

-

časový faktor,

-

rozsah odvětví postižených novou daní.

Elasticita nabídky Cenová elasticita nabídky (citlivost nabídky určitého statku na jeho cenu) může být nulová, nízká, vysoká, nekonečně elastická. Podle pozice, ve které se nachází se stanoví, do jaké míry ponese daňové břemeno prodávající a kolik se přenese na kupujícího.

Při nulové elasticitě nabídky nese celou daň prodávající, proto je daňový přesun na kupujícího nulový. To platí především u nabídky půdy či nemovitostí, dále pak v úzce specializovaných odvětvích a v odvětvích s vysokou kapitálovou náročností. Daň tak připadne pouze na jejich vlastníky. Podobně tomu je i při nízké elasticitě nabídky, kdy větší část daně dopadne na prodávajícího a dojde pouze k částečnému přesunu daně na kupujícího.

Vysoká elasticita nabídky je v odvětvích, kde není problém přejít ze stávající výroby na jinou oblast a v odvětvích, kde neexistují bariéry vstupu na trh a výstupu z trhu. Prodávající tak má možnost přesunout daň na kupujícího. Při nekonečně elastické nabídce se přenáší celá daň na kupujícího a dochází tak k plnému přesunu daně.

31

4. Teoretická část Obecně David (2007) shrnuje: -

při rostoucí elasticitě nabídky nese větší daňové břemeno spotřebitel a menší výrobce,

-

při klesající elasticitě nabídky nese menší daňové břemeno spotřebitel a větší výrobce.

Elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky, jak uvádí Hořejší a kol. (2006), je citlivost reakce poptávaného množství statku na změnu jeho ceny. Stejně jako u cenové elasticity nabídky, tak také u cenové elasticity poptávky lze rozlišit její různé typy.

Při nízké nebo téměř nulové elasticitě poptávky kupující nakupuje stále stejné množství při jakékoliv ceně. Jedná se o zboží, které uspokojuje základní životní potřeby, dále pak tabákové výrobky a alkohol. Při nízké cenové elasticitě poptávky prodávající přenáší větší část daně na kupujícího. Dochází tak k částečnému přesunu daně, zatímco u nulové elasticity poptávky prodávající zvýší cenu o celou daň a dojde k plnému přesunu daně na kupujícího.

U vysoké elasticity poptávky nese větší část daně prodávající, zbytek daně přenáší na kupujícího. V případě nekonečně elastické poptávky nese celé břemeno daně prodávající a dochází k nulovému daňovému přesunu na kupujícího, protože ten na zvýšení ceny reaguje nekonečně pružně snížením nakupovaného množství. Velkou elasticitou poptávky se vyznačuje luxusní zboží.

Podle Davida (2007) lze obecně o cenové elasticitě poptávky říci: -

při rostoucí elasticitě poptávky nese větší daňové břemeno výrobce a menší spotřebitel,

-

při klesající elasticitě poptávky nese menší daňové břemeno výrobce a větší spotřebitel.

Charakter trhu Podle struktury trhu dochází k rozdílnému daňovému přesunu. Rozlišují se 3 základní typy tržní struktury, a to konkurenční trh, monopolní trh a oligopolní trh.

32

4. Teoretická část Každý trh je specifický, proto i velikost daňového přesunu se v různých tržních strukturách liší.

Konkurenční trh

Přesuny a dopady na konkurenčním trhu jsou graficky znázorněny v úvodu této kapitoly a popsány v předchozích částech zabývajících se faktory elasticity nabídky a poptávky na daňovou incidenci.

Na konkurenčním trhu nezáleží, které straně je daň uložena. Pokud daň platí prodávající, musí si ji od ceny odečíst. Kdežto kupující si daň k ceně přičítá. Skutečný dopad daně je pro oba subjekty stejný, protože cenové parametry zůstaly nezměněny.

Monopolní trh

V monopolním prostředí si podle Kubátové (1994) výrobce určuje ceny a množství produkce na základě rovnosti svých mezních nákladů a výnosů. Přesun daně může být nulový nebo až více než stoprocentní. To závisí na průběhu křivek mezních nákladů a výnosů.

Při uložení specifické spotřební daně (jednotkové daně) mohou nastat různé typy daňových přesunů. Široký (2003) uvádí následující: -

částečný a právě padesátiprocentní přesun – mezní náklady a elasticita poptávky jsou konstantní,

-

plný až více než stoprocentní přesun – poptávková křivka je elastická, ostatní charakteristiky jsou stejné jak v předchozím případě. Po uvalení daně se cena zvýší o částku vyšší než daň, proto dochází k více než stoprocentnímu přesunu daňového břemene na spotřebitele,

-

nulový přesun – křivka mezních nákladů je vertikální. Důsledek je stejný jako na konkurenčním trhu. Daňové břemeno nese pouze výrobce, kterému se sníží jeho mimořádný zisk o výši daně.

Kromě specifické spotřební daně může být na výrobce uvalena daň ze zisků (ad valorem). Monopolista se snaží o maximalizaci svého zisku. Po uložení daně se mezní náklady, mezní výnosy, obrat a cena nemění, dochází pouze ke snížení zisku.

33

4. Teoretická část Výrobce se snaží daň přesunout na jiné subjekty. Daňový přesun je možný pouze dozadu na dodavatele výrobních faktorů. Při přesunu dopředu na spotřebitele nedochází ke změně ceny, proto nemůže být daň přesunuta (přesun je tedy nulový).

Kubátová (2003) uvádí dvě situace, které mohou nastat po snížení monopolního zisku. První z nich popisuje situaci, kdy snížený monopolní zisk o výši daně je větší, než kdyby se přesunuly zdroje do jiné oblasti (kde není daň). Kdežto druhá varianta stimuluje monopolní kapitál k přesunu do jiné oblasti, protože výše zisku po zdanění je nižší než obvyklá úroveň v hospodářství.

Pro některé firmy však nemusí být zásadní strategií maximalizace zisku, nýbrž pro ně může být důležitější maximalizace obratu či zvyšování podílu na trhu. Firma maximalizující obrat s omezením minimálního zisku, stejně jako firma maximalizující zisk, má mezní náklady a výnosy neměnné. Pokud však nebylo dosaženo požadovaného minimálního zisku i po zdanění, musí firma snížit objem své produkce.

Oligopolní trh

Oligopolní tržní struktura převládá častěji než výše zmíněné trhy. Vyznačuje se tím, že žádný z výrobců si nemůže bez ostatních účastníků trhu zvolit libovolnou cenu a zároveň i cena není neměnná. Poptávková křivka oligopolisty je nepředvídatelná, protože je ovlivněna tvorbou cen jednotlivých subjektů (každý je ovlivňován ostatními). Proto není možná v oligopolním prostředí predikce daňových přesunů.

Míra otevřenosti ekonomiky Faktor otevřenosti ekonomiky závisí na elasticitách nabídky a poptávky. S větší otevřeností ekonomiky je elasticita nabídky a poptávky vyšší. Nabídka je pružnější u výrobních faktorů, poptávka u domácích produktů. Skutečný dopad těchto změn není jednoznačný, protože vždy záleží na konkrétním trhu a na tom, zda převáží změna v poptávce nebo v nabídce.

Význam zdaněného trhu Velikost zdaněného trhu je dalším faktorem, který ovlivňuje skutečný dopad daně (pokud se berou v úvahu nepřímé dopady daně na ostatní trhy). Podle Kubátové (1994)

34

4. Teoretická část mají změny na malém trhu, tj. změna v outputu, v cenách a změny v množství použitých výrobních faktorů nepatrný vliv na nabídku a poptávku na ostatních trzích. Proto se v malých odvětvích analyzuje daňový dopad v rámci rovnováhy dílčího trhu. Kdežto u velkých trhů se musí zkoumat dopad i na ostatní odvětví, a proto se provádí tzv. analýza přesunu a dopadu daně při celkové rovnováze.

Časový faktor Faktor času souvisí s pružností nabídky a poptávky. V krátkém období jsou mnohé faktory nezměnitelné, proto nabídka a poptávka je neelastická. V dlouhém období jsou naopak vstupy variabilní a nabídka a poptávka pružnější.

David (2007) uvádí, že krátce po zavedení daně nese daňové břemeno zákonný poplatník či plátce než ostatní subjekty. To ale nemusí být vždy pravda. Poplatníci jsou totiž informováni o daňových změnách s určitým předstihem a subjekty tak mohou ihned reagovat. Může dojít k nárůstu cen ještě před skutečným zavedením daně. Tato skutečnost se nazývá „oznamovací efekt daně“.

Časový faktor tedy působí dle Kubátové (2003) na daňový přesun a dopad dvěma směry: -

první se týká trhu, na němž je daň uložena a elasticit nabídky a poptávky, které se s délkou časového období zvyšují,

-

druhý se týká dopadu daní na dalších trzích, kde se okruh dopadu daňových změn rozšiřuje a břemeno se více rozmělňuje na „vzdálenější“ trhy.

35

5. Praktická část

5.

Praktická část

Praktická část je zaměřena na stanovení efektů změny sazby DPH, která nastala v průběhu sledovaní prodejních cen vybraných komodit. Došlo ke změně snížené sazby DPH, kterou jsou zatěžovány především základní potraviny, voda, teplo apod. Do 31. prosince 2007 snížená sazba DPH činila 5 %, od 1. ledna 2008 se zvýšila na 9 %.

Z teorie popisující daňový přesun a dopad vyplývá, že pro uskutečnění měření daňové incidence musí dojít buď k zavedení nové daně nebo ke změně sazby již existující daně. V této části diplomové práce je sledován daňový dopad, který je měřen v okamžiku změny sazby daně. Incidence je zpracována na základě stanovení cenových diferencí u základních potravin v období před a po změně sazby DPH.

Cena zdaněného produktu, kterou platí konečný spotřebitel, nemusí být určena pouze změnou sazby DPH, ale může být ovlivněna také jinými faktory. Jedná se především o cenovou strategii jednotlivých prodejců (obchodní politika řetězců), konkurence na trhu s potravinami, geografická poloha prodejců a další. Tyto faktory nejsou zcela identifikovatelné. V následující části jsou ceny jednotlivých prodejců očištěny od vlivů akcí. Očištění proběhlo tak, že produkty v akci se převedly na cenu původní, která byla před vzniklou akcí. Veškeré ceny, jak původní, tak očištěné od vlivů akcí lze nalézt v přílohách práce.

Pozorování vývoje prodejních cen základních potravin se uskutečnilo ve vybraných obchodech v pravidelných týdenních intervalech od 5. září 2007 do 26. března 2008. Nicméně pro určení daňové incidence se použily měsíční hodnoty určené vždy k polovině měsíce. Sledování změn cen bylo provedeno v obchodech: -

hypermarket Interspar v Brně,

-

supermarket Albert v Brně,

-

prodejna smíšeného zboží Tempo v Březové u Opavy.

36

5. Praktická část V jednotlivých obchodech byly vybrány následující druhy potravin: -

pečivo o rohlík tukový, o rohlík sojový, o bílý chléb,

-

mléčné výrobky o polotučné mléko, o jahodový jogurt Florian, o tavený sýr Veselá kráva,

-

maso o kuře, o vepřová kotleta – řízky, o hovězí roštěná – plátky.

Pro vyhodnocení (potvrzení či vyvrácení) stanovených hypotéz a následné porovnání mezi jednotlivými obchody byly vybrány tři různé typy prodejen (dle velikosti nabízeného sortimentu) a sledovány stejné položky základních potravin.

Podle obecně uváděných předpokladů pro rok 2008 existují skutečnosti, které mohou způsobit stagnující ceny v počátku roku 2008, i když dojde ke zvýšení sazby daně. Mezi významné faktory patří: -

tvrdá cenová konkurence na trhu, která neumožní obchodníkům navýšit ceny,

-

zvýšení sazby daně o 4 % není až tak výrazné,

-

oznamovací efekt daně, který má za následek zvýšení cen již před očekávanou změnou sazby daně, proto nemusí docházet ke zvýšení cen v počátku roku 2008.

Výše uvedené skutečnosti budou zohledněny při vyhodnocování výsledků jednotlivých obchodů, kde bude brán v potaz také vývoj cen základních surovin, který by mohl zkreslit daňové efekty.

37


5.1.

Hypermarket Interspar

Hypermarket Interspar v Brně je plnosortimentní samoobslužná velkoprodejna s výběrem z téměř 40 000 druhů zboží. Je vlastněn Českou obchodní společností SPAR s.r.o., která provozuje kromě hypermarketů Interspar také supermarkety Spar. Hypermarket Interspar je v současné době v České republice zastoupen na 27 místech.

5.1.1 Vývoj prodejních cen základních potravin v hypermarketu Interspar Vývoj cen vybraných potravin byl sledován v pravidelných intervalech. Hypermarket Interspar je typický tím, že pro řadu svých produktů poskytuje akční nabídky (tzv. akce), kterými chce nalákat spotřebitele k výhodné koupi nabízených produktů. V pozorovaném období do této kategorie akcí spadala i většina zkoumaných základních potravin, které se pro účely daňové incidence musely od vlivů akcí očistit. V Příloze 1 je zaznamenán týdenní vývoj cen základních potravin v Kč, zatímco v 2. příloze je vývoj cen v Kč očištěn od vlivů akcí. Vzhledem k téměř neměnnosti cen ve sledovaném období byly týdenní ceny převedeny na měsíční a z nich následně vypočítány daňové přesuny a dopady (viz Příloha 3).

Procentní vývoj změn cen vybraných produktů ve sledovaném období je znázorněn v níže uvedených grafech, které jsou rozděleny podle jednotlivých kategorií (pečivo, mléčné produkty a maso). Procentní změny cen komodit se vztahují k měsíci září 2007 (k prvnímu měsíci pozorování cen).

Procentní změny cen pečiva v jednotlivých sledovaných měsících Z níže uvedeného grafu je patrné, že u rohlíku tukového došlo ke změně ceny pouze jednou, a to v listopadu 2007, kde se cena zvýšila z 1,90 Kč na 2,50 Kč (tj. 32 %). Dvakrát se změnila cena u zbývajících položek. Ke změně vždy došlo ve stejnou dobu (říjen a listopad 2007) , kde cena sojového rohlíku napřed klesla z 3,90 Kč na 3,50 Kč (tj. - 10 %) a pak stoupla na 5,50 Kč (tj. 41 %). Chléb Šumavský bochník měl rostoucí charakter, kde se cena nejdříve zvýšila z 19,90 Kč na 22,90 Kč (tj. 15 %) a v listopadu 2007 dosáhla výše 27,90 Kč (tj. zvýšení o 40 %).

38

5. Praktická část Graf 3: Procentní změny cen pečiva oproti 9/2007 v hypermarketu Interspar 45 40 35 30 25 20 Změna ceny 15 v [%] 10 5 0 -5 -10 -15

10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008

Sledované období v [měs.] Rohlík tukový

Rohlík sojový

Chléb Šumavský bochník Pramen: vlastní šetření a kalkulace

Procentní změny cen mléčných výrobků v jednotlivých sledovaných měsících Ke změně cen jednotlivých mléčných produktů došlo za sledované období pouze jednou. Polotučné mléko Olma zvýšilo cenu z 15,50 Kč na 17,90 Kč (tj. 15 %), jahodový jogurt Florian podražil z ceny 7,90 Kč na 8,50 Kč (tj. 8 %). V obou případech změna ceny nastala v říjnu 2007. U taveného sýru Veselá kráva došlo ke zvýšení až v listopadu 2007, a to z ceny 24,90 Kč na 29,50 Kč (tj. 18 %).

Graf 4: Procentní změny cen mléčných výrobků oproti 9/2007 v hypermarketu Interspar 20 15 Změna ceny 10 v [%] 5 0 10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008

Sledované období v [měs.]

Polotučné mléko Olma

Jahodový jogurt Florian

Tavený sýr Veselá kráva

Pramen: vlastní šetření a kalkulace

39

5. Praktická část Procentní změny cen masa v jednotlivých sledovaných měsících Vývoj cen masa měl úplně jiný průběh než předchozí produkty. U kuřete došlo ke změně ceny pouze jednou, a to v říjnu 2007, kde se snížila cena z 59,90 Kč na 57,90 Kč (tj. - 3 %), vepřová kotleta zaznamenala ve stejném měsíci zvýšení z ceny 119,90 Kč na 134,90 Kč (tj. 13 %) a od listopadu 2007 došlo ke snížení na původní výši 119,90 Kč. Cena hovězí roštěné zůstala do konce roku 2007 nezměněna, nicméně od ledna 2008 došlo ke zvýšení o 10,00 Kč ze stávající ceny 219,00 Kč (tj. 5 %).

Graf 5: Procentní změny cen masa oproti 9/2007 v hypermarketu Interspar 15 10 Změna ceny 5 v [%] 0 10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008

-5 Sledované období v [měs.] Kuře

Vepřová kotleta řízky

Hovězí roštěná plátky Pramen: vlastní šetření a kalkulace

5.1.2 Daňová incidence změny sazby DPH v hypermarketu Interspar V této části jsou identifikovány dopady změny sazby DPH v hypermarketu Interspar. Jednotlivé kategorie produktů (pečivo, mléčné výrobky a maso) jsou rozděleny do dílčích kapitol, kde je následně stanoven dopad daně pro sledované komodity.

Pro určení dopadu zvýšení sazby DPH je v prvním čtvrtletí 2008 z měsíčních cen pozorovaných komodit vypočítána DPH a z ní stanovena změna ceny, změna DPH, změna ceny bez DPH a dopad daně na prodejce a kupující k prosinci 2007. Protože však docházelo ke změně cen již dříve, než se zvýšila sazba daně, je daňová incidence vztažena také k září 2007, kde se zkoumá oznamovací efekt daně, případně jiné vlivy působící na zvýšení ceny.

40

5. Praktická část Dopad změny sazby DPH na prodávající a kupující je rozdělen podle provedeného šetření a kalkulací do níže uvedených kategorií. Dopad změny daně na kupující může být: -

nulový (k přesunu nedojde),

-

parciální (částečný přesun v rozmezí 0 – 100 %),

-

plný (přesun celého daňového zvýšení, tj. 100 %),

-

neúnosný (přesun více než 100 % zvýšení daně).

Dopad změny sazby DPH na prodávající je dle daňové teorie 0 – 100 % (prodávající nesou nulové, částečné nebo plné břemeno daňového zvýšení).V případě, že prodávající přenesou na kupující více než 100 % zvýšení daně, je jejich dopad záporný, což je pro ně pozitivní, protože na zvýšení sazby DPH vydělali (zvyšují se jim příjmy). Poslední možnou situací, která může nastat v případě zkoumání dopadu změny sazby DPH je, že dojde k poklesu prodejních cen. Na prodávající tak dopadá více než 100 % zvýšení daně a přesun daně na kupující je záporný. To ale nemůže být způsobené zvýšením daně, ale spíše jinými vlivy. Vyskytne-li se proto v diplomové práci tato varianta, bude uveden nulový dopad na kupující a 100 % dopad zvýšení daně na prodávající. Tento výčet možností dopadu změny sazby DPH je uplatněn při výpočtech v rámci celé diplomové práce.

5.1.2.1 Daňová incidence změny sazby DPH u pečiva Dopad změny sazby DPH u pečiva v prvním čtvrtletí 2008 k výchozímu měsíci prosinci 2007 je zaznamenán v tabulce 4. Jak je patrné, nárůst DPH oproti prosinci 2007 je u rohlíku tukového 0,09 Kč, u rohlíku sojového 0,19 Kč a u chleba Šumavský bochník 0,98 Kč. Toto zvýšení je způsobeno změnou sazby DPH na přelomu let 2007 a 2008. Změna DPH je u jednotlivých položek prvního čtvrtletí roku 2008 stejná, protože nedošlo od 1. ledna 2008 ke zvýšení ceny. Změna ceny bez DPH je u pozorovaných komodit záporná, což prodejci snižuje tržby oproti prosinci 2007. Dopad změny sazby DPH na kupující je nulový, proto celé zvýšení daně nese prodejce.

41

5. Praktická část Tab. 4: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 12/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez

Chléb Šumavský bochník

Rohlík sojový

Rohlík tukový

Měsíc/rok

[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

Dopad na Dopad na kupující prodávající [%] [%]

12/2007

2,50

0,12

-

-

-

-

-

1/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

2/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

3/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

12/2007

5,50

0,26

-

-

-

-

-

1/2008

5,50

0,45

0,19

0,00

-0,19

0

100

2/2008

5,50

0,45

0,19

0,00

-0,19

0

100

3/2008

5,50

0,45

0,19

0,00

-0,19

0

100

12/2007

27,90 1,33

-

-

-

-

-

1/2008

27,90 2,30

0,98

0,00

-0,98

0

100

2/2008

27,90 2,30

0,98

0,00

-0,98

0

100

3/2008

27,90 2,30

0,98

0,00

-0,98

0

100


Pokud se však jako výchozí měsíc pro identifikaci dopadu změny sazby DPH vezme září 2007 místo výše uvedeného prosince 2007, dojde se k úplně jinému závěru (viz tabulka 5). Jak je patrné, kupující nese více než celé daňové břemeno, a to podle daňové teorie znamená, že se jedná o neúnosný přesun daně. Nárůst DPH oproti září 2007 je u rohlíku tukového 0,12 Kč, u rohlíku sojového 0,27 Kč a u zbývající položky 1,36 Kč. Tato změna je způsobena zvýšením sazby DPH a prodejních cen pečiva. Podle jednotlivých produktů se dopad daně na kupující pohybuje v rozmezí 0,60 – 8,00 Kč (0,60 Kč rohlík tukový, 1,60 Kč rohlík sojový a 8,00 Kč chléb Šumavský bochník). Prodejci se po odečtení DPH oproti září 2007 zvyšují tržby.

42



Rohlík sojový

Rohlík tukový

Měsíc/rok

[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]


9/2007

1,90

0,09

-

-

-

-

-

1/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

2/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

3/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

9/2007

3,90

0,19

-

-

-

-

-

1/2008

5,50

0,45

0,27

1,60

1,33

596

- 496

2/2008

5,50

0,45

0,27

1,60

1,33

596

- 496

3/2008

5,50

0,45

0,27

1,60

1,33

596

- 496

9/2007

19,90 0,95

-

-

-

-

-

1/2008

27,90 2,30

1,36

8,00

6,64

590

- 490

2/2008

27,90 2,30

1,36

8,00

6,64

590

- 490

3/2008

27,90 2,30

1,36

8,00

6,64

590

- 490


O tom, proč je dopad na kupující k výchozímu měsíci září 2007 tak vysoký oproti dopadu změny sazby DPH k prosinci 2007 lze usoudit, že na podzim 2007 došlo ke skokovému zvýšení cen pečiva. Příčiny zvýšení cen je však možné hledat na více místech. Jednak byly zveřejněné informace ohledně zvýšení sazby DPH a obchodníci tak mohli navýšit ceny již před očekávanou změnou (jedná se o tzv. oznamovací efekt daně). Jiný z možných důvodů zvýšení cen je růst cen obilovin, které jsou nezbytné pro výrobu pečiva. Podle Českého statistického úřadu (dále již pouze ČSÚ) docházelo na podzim k výraznému nárůstu cen potravinářské pšenice. Vývoj cen v druhé polovině roku 2007 je zachycen na grafu 6.

Z grafu vyplývá, že cena potravinářské pšenice v září 2007 oproti srpnu téhož roku stoupla téměř o 700,00 Kč/t, v říjnu 2007 o dalších 450,00 Kč/t. Rostoucí trend byl i v následujících měsících. Toto zvýšení je dáno vysokou poptávkou po obilovinách na evropských a světových trzích, a to především z důvodu vysoké spotřeby v nejlidnatějších zemích světa (Čína, Indie) a odlivem obilí a řepky do biopaliv. Jako další vliv na zvýšení ceny lze zmínit také neúrodu. V rostoucích cenách obilovin

43

5. Praktická část se mohlo také projevit očekávané zvýšení sazby DPH, ale není možné určit, v jaké výši se podílelo na celkové výši růstu cen.

Graf 6: Vývoj cen potravinářské pšenice v Kč/t v období 6/2007 – 12/2007 6000 5800 5600 5400 Cena v 5200 5000 [Kč/t] 4800 4600 4400 4200 4000 6/2007

7/2007

8/2007

9/2007

10/2007

11/2007

12/2007

Období v [měs.]


Podle výše uvedených skutečností bylo zdražování pečiva na podzim roku 2007 způsobeno spíše vlivem zvyšování cen potravinářské pšenice než na základě oznamovacího efektu daně. Nicméně nelze určit poměr mezi vytyčenými příčinami.

5.1.2.2 Daňová incidence změny sazby DPH u mléčných výrobků U mléčných produktů se stejným postupem jako u pečiva stanoví daňový dopad změny sazby daně. Z tabulky 6, která se vztahuje k měsíci prosinci 2007 vyplývá, že začátek roku 2008 nepřinesl žádné zvýšení cen u pozorovaných produktů, proto je změna ceny nulová. Nárůst DPH se u mléčných výrobků pohyboval v rozmezí 0,30 – 1,03 Kč (0,30 Kč jahodový jogurt Florian, 0,63 Kč polotučné mléko Olma, 1,03 Kč tavený sýr Veselá kráva) a je u jednotlivých položek stejný, což je opět způsobeno zvýšením snížené sazby DPH oproti roku 2007 a neměnnosti cen v prvních třech měsících roku 2008. Tržby se prodejci v prvním čtvrtletí roku 2008 po odečtení daně snižují a nedochází k žádnému daňovému přesunu na kupující (prodejce nese celé břemeno zvýšení daně).

44

5. Praktická část Tab. 6: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 12/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez




Měsíc/rok


[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

12/2007

17,90 0,85

-

-

-

-

-

1/2008

17,90 1,48

0,63

0,00

-0,63

0

100

2/2008

17,90 1,48

0,63

0,00

-0,63

0

100

3/2008

17,90 1,48

0,63

0,00

-0,63

0

100

12/2007

8,50

0,40

-

-

-

-

-

1/2008

8,50

0,70

0,30

0,00

-0,30

0

100

2/2008

8,50

0,70

0,30

0,00

-0,30

0

100

3/2008

8,50

0,70

0,30

0,00

-0,30

0

100

12/2007

29,50 1,40

-

-

-

-

-

1/2008

29,50 2,44

1,03

0,00

-1,03

0

100

2/2008

29,50 2,44

1,03

0,00

-1,03

0

100

3/2008

29,50 2,44

1,03

0,00

-1,03

0

100


Ceny prvního čtvrtletí roku 2008 vztažené k prosinci 2007 nemají téměř žádnou vypovídající schopnost o efektech změny sazby daně (zůstaly nezměněny). Proto je u mléčných produktů zkoumán daňový dopad také k měsíci září 2007.

Při pohledu na tabulku 7 je zřejmé, že daňový dopad je přenesen v neúnosné míře na kupující. Nárůst DPH se pohybuje v rozmezí 0,33 – 1,25 Kč (0,33 Kč jahodový jogurt Florian, 0,74 Kč polotučné mléko Olma a 1,25 Kč tavený sýr Veselá kráva) a je způsoben změnou sazby daně a zvýšením prodejních cen. Oproti předchozí tabulky zde dochází ke změně ceny, a to 0,60 Kč, 2,40 Kč a 4,60 Kč podle jednotlivých výrobků v porovnání s měsícem září 2007. Prodejci se zvyšují tržby, protože změna ceny bez daně je u všech položek kladná.

45





Měsíc/rok


[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

9/2007

15,50 0,74

-

-

-

-

-

1/2008

17,90 1,48

0,74

2,40

1,66

324

- 224

2/2008

17,90 1,48

0,74

2,40

1,66

324

- 224

3/2008

17,90 1,48

0,74

2,40

1,66

324

- 224

9/2007

7,90

0,38

-

-

-

-

-

1/2008

8,50

0,70

0,33

0,60

0,27

184

- 84

2/2008

8,50

0,70

0,33

0,60

0,27

184

- 84

3/2008

8,50

0,70

0,33

0,60

0,27

184

- 84

9/2007

24,90 1,19

-

-

-

-

-

1/2008

29,50 2,44

1,25

4,60

3,35

368

- 268

2/2008

29,50 2,44

1,25

4,60

3,35

368

- 268

3/2008

29,50 2,44

1,25

4,60

3,35

368

- 268


Při zkoumání dopadu změny sazby DPH u mléčných produktů k výchozímu měsíci září 2007 je třeba hledat i jiné vlivy na zvyšování cen výrobků než pouze změna sazby DPH. Z cen pozorovaných produktů v hypermarketu Interspar je možné vysledovat, že ke skokovému navýšení došlo v říjnu a listopadu 2007. Toto zvýšení může být z části způsobeno „předzvýšením“ cen v prodejním řetězci v souvislosti se zvýšením DPH od ledna 2008 (jedná se o tzv. oznamovací efekt daně), ale pravděpodobněji je příčina zvyšování cen v druhém pololetí minulého roku vyvolána deficitní surovinovou bilancí mléčné suroviny v celosvětovém měřítku, která se promítla i do mléčného sektoru ČR. Na vzestupu cen se zřejmě kromě zmíněných důvodů podílel také dlouhodobý pokles hodnoty amerického dolaru.

Poptávka převyšující nabídku ovlivnila vzestup cen mléčných výrobků na světovém trhu na historicky nejvyšší úroveň. Podle údajů ČSÚ dochází při porovnání ceny z prosince 2007 (9,98 Kč) s cenou v září téhož roku (8,14 Kč) k navýšení téměř o 2,00 Kč ceny nakupovaného mléka. Na nárůst cen surovin se podílela v určité části také informace o zvýšení sazby daně k 1. lednu 2008, kterou výrobci (zpracovatelé,

46

5. Praktická část zemědělci) zohlednili při tvorbě cen. Vývoj cen nakupovaného mléka v druhém pololetí minulého roku je znázorněn v grafu 7.

Graf 7: Vývoj cen nakupovaného mléka v Kč/l v období 6/2007 – 12/2007 10 9,5 9 Cena v 8,5 [Kč/l] 8 7,5 7 6/2007

7/2007

8/2007

9/2007

10/2007

11/2007

12/2007

Období v [měs.] Pramen: vlastní šetření a kalkulace

Nárůst cen mléčných produktů na podzim minulého roku je způsoben zvýšením ceny mléčné suroviny, oznamovacím efektem daně a obchodní politikou řetězce (zvýšení marží). Protože ceny ke konci roku 2007 byly ve většině případech nadsazeny, nedošlo po novém roce 2008 k jejich zvýšení.

5.1.2.3 Daňová incidence změny sazby DPH u masa Stejně jako v předešlých kategoriích je u masa sledován daňový dopad změny sazby DPH. V níže uvedených tabulkách je zkoumán dopad změny sazby daně k výchozímu měsíci prosinci 2007 a posléze k září téhož roku. Oproti předchozím kategoriím (pečivo a mléčné výrobky) zde dochází k nepatrným změnám, protože u položky hovězí roštěná nastává v lednu 2008 zvýšení ceny .

U měření daňového dopadu k prosinci 2007 dochází k nárůstu DPH u kuřete o 2,02 Kč, vepřové kotlety o 4,19 Kč a hovězí roštěné o 8,48 Kč a je způsoben změnou sazby DPH na přelomu let 2007 a 2008 a u hovězí roštěné také vlivem zvýšení prodejní ceny. První dvě položky nezaznamenávají změnu ceny v prvních měsících roku 2008, proto nedochází k daňovému přesunu na kupující a celé daňové zvýšení nese pouze prodejce a o změnu daně se mu snižují tržby. Zatímco u zbývající položky se cena

47

5. Praktická část zvýšila o 10,00 Kč. Prodejci se tak zvyšují tržby oproti prosinci 2007 a dochází k více než 100 % přesunu zvýšení daně na kupující (jedná se o neúnosný přesun daně).

Tab. 8: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 12/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez

Hovězí roštěná - Vepřová kotleta plátky - řízky

Kuře

Měsíc/rok


[Kč]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

12/2007

57,90

2,76

-

-

-

-

-

1/2008

57,90

4,78

2,02

0,00

-2,02

0

100

2/2008

57,90

4,78

2,02

0,00

-2,02

0

100

3/2008

57,90

4,78

2,02

0,00

-2,02

0

100

12/2007

119,90 5,71

-

-

-

-

-

1/2008

119,90 9,90

4,19

0,00

-4,19

0

100

2/2008

119,90 9,90

4,19

0,00

-4,19

0

100

3/2008

119,90 9,90

4,19

0,00

-4,19

0

100

12/2007

219,00 10,43

-

-

-

-

-

1/2008

229,00 18,91

8,48

10,00

1,52

118

- 18

2/2008

229,00 18,91

8,48

10,00

1,52

118

- 18

3/2008

229,00 18,91

8,48

10,00

1,52

118

- 18


U hovězí roštěné by se dalo uvažovat, že nárůst ceny v lednu 2008 je způsoben zvýšením sazby daně a růstem cen obilovin, které se používají na výrobu krmných směsí. Nicméně u zbývajících položek cena v prvním čtvrtletí 2008 nevzrostla, proto je nezbytné zkoumat ceny před koncem roku 2007, zda je prodejce neměnil již před očekávanou změnou sazby daně.

Při zkoumání dopadu změny sazby DPH k září 2007 se dochází poměrně ke stejným výsledkům jako v předchozí tabulce. Pouze u kuřete nastává snížení ceny o 2,00 Kč, což v konečném důsledku má nulový daňový dopad na kupující a veškeré zvýšení DPH nese pouze prodejce. Toto nepatrné snížení zřejmě prodejce za účelem zisku kompenzuje zvýšením ceny u jiných produktů. U zbývajících položek je daňový dopad stejný v porovnání s předchozí tabulkou, protože ve výchozích měsících (září a prosinec 2007) byly stejné ceny. U vepřové kotlety nese celé zvýšení daně pouze prodejce,

48

5. Praktická část zatímco u hovězí roštěné přesouvá daňové břemeno v neúnosné výší na kupující. Tržby se prodejci u prvních dvou sledovaných položek po odečtení daně na počátku roku 2008 oproti září 2007 snižují, ale u hovězí roštěné dochází naopak k jejich zvýšení.


Hovězí roštěná - plátky

Vepřová kotleta - řízky

Kuře

Měsíc/rok


[Kč]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

9/2007

59,90

2,85

-

-

-

-

-

1/2008

57,90

4,78

1,93

-2,00

-3,93

0

100

2/2008

57,90

4,78

1,93

-2,00

-3,93

0

100

3/2008

57,90

4,78

1,93

-2,00

-3,93

0

100

9/2007

119,90 5,71

-

-

-

-

-

1/2008

119,90 9,90

4,19

0,00

-4,19

0

100

2/2008

119,90 9,90

4,19

0,00

-4,19

0

100

3/2008

119,90 9,90

4,19

0,00

-4,19

0

100

9/2007

219,00 10,43

-

-

-

-

-

1/2008

229,00 18,91

8,48

10,00

1,52

118

- 18

2/2008

229,00 18,91

8,48

10,00

1,52

118

- 18

3/2008

229,00 18,91

8,48

10,00

1,52

118

- 18


Z výše uvedené tabulky je patrné, že na podzim minulého roku nedošlo k navýšení cen sledovaných komodit (ale z měsíčních pozorovaných hodnot lze vyčíst, že v říjnu 2007 se cena vepřové kotlety zvýšila ze 119,90 Kč na 134,9 Kč, nicméně v listopadu téhož roku se snížila na původní hodnotu, proto nebude zkoumána příčina tohoto krátkodobého zvýšení).

Údaje ČSÚ, kde jsou uvedeny ceny jednotlivých druhů mas u výrobců (viz graf 8), potvrzují skutečnost, že ceny masa v druhé polovině roku 2007 zůstaly u sledovaných komodit téměř nezměněny.

49

5. Praktická část Graf 8: Vývoj cen masa v Kč/kg v období 6/2007 – 12/2007 140 120 100 Cena v 80 [Kč/kg] 60 40 20 0 6/2007 Kuře (Kč/kg)

7/2007

8/2007 9/2007 10/2007 11/2007 12/2007 Období v [měs.] Vepřová kýta bez kosti (Kč/kg) Hovězí zadní bez kosti (Kč/kg) Pramen: vlastní šetření a kalkulace

U masa se očekávalo k 1. lednu 2008 zvýšení cen z důvodu zvýšení sazby DPH a růstu cen obilí, které se používá na výrobu krmných směsí. Nicméně v hypermarketu Interspar došlo ke zvýšení ceny pouze u hovězí roštěné, kde je možné o zmíněných aspektech uvažovat. Ostatní položky zaznamenaly stagnující ceny, ale lze očekávat zejména u vepřového masa výrazné zdražení v polovině roku 2008, protože chovatelé snížili stavy prasat.

5.2

Supermarket Albert

Supermarket Albert provozuje společnost AHOLD Czech Republic, a.s. V České republice má rozsáhlou síť svých prodejen, 244 supermarketů. Supermarkety připomínají tradiční samoobsluhy, které nabízí sortiment v rozsahu od 5 000 do 12 000 druhů zboží.

5.2.1 Vývoj prodejních cen základních potravin v supermarketu Albert V supermarketu Albert docházelo v pravidelných týdenních intervalech ke sledování vývoje cen základních potravin. Tento vývoj je zaznamenán ve 4. příloze. Podobně jako hypermarket Interspar poskytuje supermarket Albert na řadu svých produktů akční nabídky (akce). Ve sledovaném období bylo akcí ovlivněno také několik zkoumaných potravin, které musely být od vlivů akcí očištěny, protože by zkreslovaly výsledky. Příloha 5 obsahuje již upravené týdenní ceny v Kč. Daňové přesuny a dopady jsou však kalkulovány k jednotlivým měsícům (ve sledovaném období nedocházelo k častým 50

5. Praktická část změnám cen), proto v 6. příloze jsou uvedeny měsíční ceny v Kč jednotlivých komodit převzaté z týdenních měření vždy k polovině měsíce.

Vývoj prodejních cen vybraných potravin dle jednotlivých kategorií je uveden v následujících grafech, ve kterých jsou znázorněny procentní změny cen vztažené k měsíci září 2007 (k prvnímu měsíci pozorování cen).

Procentní změny cen pečiva v jednotlivých sledovaných měsících Z grafu je patrné, že u všech pozorovaných položek pečiva došlo ke změně ceny pouze jednou, a to v listopadu 2007. Cena rohlíku tukového se zvýšila z 1,90 Kč na 2,50 Kč (tj. 32 %), cena rohlíku sojového naopak klesla z 3,90 Kč na 3,50 Kč (tj. – 10 %) a cena chleba Šumavský bochník se zvýšila o 5,00 Kč na cenu 27,90 Kč (tj. 22 %).

Graf 9: Procentní změny cen pečiva oproti 9/2007 v supermarketu Albert 35 30 25 20 15 Změna ceny 10 v [%] 5 0 -5 -10 -15

10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008


Rohlík sojový

Chléb Šumavský bochník Pramen: vlastní šetření a kalkulace

Procentní změny cen mléčných výrobků v jednotlivých sledovaných měsících U mléčných produktů docházelo ke změnám cen častěji oproti pečivu. Polotučné mléko Olma v říjnu 2007 zvýšilo cenu z 14,90 Kč na 17,90 Kč (tj. 20 %) a naopak k lednu 2008 snížilo cenu na 16,90 Kč (tj. 13 %). U jahodového jogurt Florian došlo ke zvýšení ceny ve sledovaném období dvakrát. Nejdříve v říjnu 2007 z 7,90 Kč na 8,50 Kč (tj. 8 %), a pak v únoru 2008 na 8,90 Kč (tj. 13 %). U poslední zkoumané položky nastala změna ceny v listopadu 2007 z 25,50 Kč na 28,90 Kč (tj. 13 %), hned na to

51

5. Praktická část v prosinci 2007 došlo k dalšímu zdražení na 30,50 Kč (tj. 20 %) a od ledna 2008 se zvyšování cen ustálilo na hodnotě 30,90 Kč (tj. 21 %).

Graf 10: Procentní změny cen mléčných výrobků oproti 9/2007 v supermarketu Albert 25 20

Změna ceny v [%]

15 10 5 0 10/2007

11/2007

Polotučné mléko OLMA

12/2007 1/2008 Sledované období v [měs.]


2/2008

3/2008



Procentní změny cen masa v jednotlivých sledovaných měsících Z grafu 11 je zřejmé, že ke změně cen došlo pouze u kuřete. U zbývajících položek zůstala po celé pozorované období cena nezměněna (vepřová kotleta 134,90 Kč a hovězí roštěná 249,00 Kč). Kuře zaznamenalo změnu ceny v listopadu 2007, kde došlo ke zdražení z ceny 59,90 Kč na 64,90 Kč (tj. 8 %).

Graf 11: Procentní změny cen masa oproti 9/2007 v supermarketu Albert 10 8 Změna ceny 6 v [%] 4 2 0 10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008

Sledované období v [měs.] Kuře


Hovězí roštěná plátky Pramen: vlastní šetření a kalkulace

52


5.2.2 Daňová incidence změny sazby DPH v supermarketu Albert V této části a v dílčích podkapitolách (pečivo, mléčné výrobky a maso) je zkoumán dopad změny sazby DPH v supermarketu Albert v prvním čtvrtletí 2008. Z měsíčních údajů jednotlivých sledovaných komodit je vypočítána DPH a z ní stanovena změna DPH, změna ceny a změna ceny bez DPH k prosinci 2007. Posléze je stanoven dopad změny sazby DPH na prodejce a kupující.

Stejným postupem jako k prosinci 2007 se stanoví dopad změny sazby DPH k září 2007. K tomuto měsíci se bude zkoumat, zda nedošlo ke změně cen již dříve než se zvýšila sazba daně (oznamovací efekt daně).

5.2.2.1 Daňová incidence změny sazby DPH u pečiva V níže uvedených tabulkách je sledován daňový dopad změny sazby DPH u pečiva. Tabulka 10 je vztažena k prosinci 2007. Jak je patrné, cena v prvním čtvrtletí roku 2008 je u všech položek stejná v porovnání s prosincem 2007. Dochází zde pouze ke změně DPH, a to k nárůstu u rohlíku tukového o 0,09 Kč, u rohlíku sojového o 0,12 Kč a u chleba Šumavský bochník o 0,98 Kč vlivem změny sazby DPH. Toto zvýšení daně je stejné u všech pozorovaných měsíců roku 2008. Změna ceny bez DPH je záporná, což pro prodejce znamená snížení tržeb oproti prosinci 2007. Dochází k nulovému přesunu na kupující.

53



Rohlík sojový

Rohlík tukový

Měsíc/rok

[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]


12/2007

2,50

0,12

-

-

-

-

-

1/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

2/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

3/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

12/2007

3,50

0,17

-

-

-

-

-

1/2008

3,50

0,29

0,12

0,00

-0,12

0

100

2/2008

3,50

0,29

0,12

0,00

-0,12

0

100

3/2008

3,50

0,29

0,12

0,00

-0,12

0

100

12/2007

27,90 1,33

-

-

-

-

-

1/2008

27,90 2,30

0,98

0,00

-0,98

0

100

2/2008

27,90 2,30

0,98

0,00

-0,98

0

100

3/2008

27,90 2,30

0,98

0,00

-0,98

0

100


V tabulce 11 je určen dopad změny sazby DPH k výchozímu měsíci září 2007. Ve všech případech je cena v září 2007 jiná než v prvním čtvrtletí roku 2008, proto lze očekávat odlišné výsledky v porovnání s předchozím šetřením.

Nárůst daně oproti září 2007 je v rozmezí 0,10 – 1,21 Kč (0,10 Kč rohlík sojový, 0,12 Kč rohlík tukový, 1,21 Kč chléb Šumavský bochník) a je způsoben zvýšením sazby DPH a prodejních cen. Cena rohlíku tukového se zvýšila o 0,60 Kč a chleba Šumavský bochník o 5,00 Kč, zatímco u rohlíku sojového došlo ke snížení o 0,40 Kč oproti září 2007. V konečném důsledku to znamená, že u položek, kde se zvýšila cena si prodejce zvýšil tržby a přenesl na kupující více než celé zvýšení daně (jedná se o neúnosný přesun daně). Výjimku tvoří rohlík sojový, kde došlo ke snížení ceny. V tomto případě daňové zvýšení dopadá v plné výši na prodejce a ten, za účelem dosažení zisku zřejmě zvýší cenu u jiných výrobků.

54



Rohlík sojový

Rohlík tukový

Měsíc/rok

[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]


9/2007

1,90

0,09

-

-

-

-

-

1/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

2/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

3/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

9/2007

3,90

0,19

-

-

-

-

-

1/2008

3,50

0,29

0,10

-0,40

-0,50

0

100

2/2008

3,50

0,29

0,10

-0,40

-0,50

0

100

3/2008

3,50

0,29

0,10

-0,40

-0,50

0

100

9/2007

22,90 1,09

-

-

-

-

-

1/2008

27,90 2,30

1,21

5,00

3,79

412

- 312

2/2008

27,90 2,30

1,21

5,00

3,79

412

- 312

3/2008

27,90 2,30

1,21

5,00

3,79

412

- 312


O tom, proč nedošlo ke zvýšení cen pečiva k 1. lednu 2008 ve spojení se zvýšením sazby DPH, je třeba hledat příčiny někde jinde. V tabulce 11, která je vztažena k září 2007 dochází k cenovým změnám v porovnání s vývojem cen prvního čtvrtletí 2008. Ve většině případech došlo ke zvýšení na konci roku 2007. Jednalo se o skokovou změnu, u které je možné předpokládat stejné faktory jako v hypermarketu Interspar. Opět zde může působit oznamovací efekt daně, který je vyvolán zveřejněním informací ohledně zvýšení sazby daně. Nicméně u pečiva je třeba hledat i jiné vlivy, které mají za následek zvyšování cen. Podle ČSÚ (viz graf 6) je zvýšení způsobeno růstem cen obilí, které bylo ovlivněno nízkou zásobou obilovin ve světě a zvýšenou poptávkou po pšenici v Asii. Výše cen obilovin může být ovlivněna stejně jako ceny potravin oznamovacím efekt daně, ale nelze určit jakou měrou.

5.2.2.2 Daňová incidence změny sazby DPH u mléčných výrobků Stejným postupem jako u pečiva se stanoví daňový dopad u mléčných produktů. Ve sledovaném období docházelo ke změně cen častěji než pouze jednou, jak tomu bylo v předchozím případě.

55





Měsíc/rok


[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

12/2007

17,90 0,85

-

-

-

-

-

1/2008

16,90 1,40

0,54

-1,00

-1,54

0

100

2/2008

16,90 1,40

0,54

-1,00

-1,54

0

100

3/2008

16,90 1,40

0,54

-1,00

-1,54

0

100

12/2007

8,50

0,40

-

-

-

-

-

1/2008

8,50

0,70

0,30

0,00

-0,30

0

100

2/2008

8,90

0,73

0,33

0,40

0,07

121

- 21

3/2008

8,90

0,73

0,33

0,40

0,07

121

- 21

12/2007

30,50 1,45

-

-

-

-

-

1/2008

30,90 2,55

1,10

0,40

-0,70

36

64

2/2008

30,90 2,55

1,10

0,40

-0,70

36

64

3/2008

30,90 2,55

1,10

0,40

-0,70

36

64


Z tabulky 12 vyplývá, že u polotučného mléka Olma došlo v lednu 2008 ke snížení ceny o 1,00 Kč oproti prosinci 2007. Nárůst DPH v prvních třech měsících roku 2008 je 0,54 Kč a prodejci se snižují tržby oproti prosinci 2007. Dopad zvýšení daně na kupující je nulový, proto celé daňové břemeno nese prodejce.

Jahodový jogurt Florian měl v lednu 2008 stejnou cenu jako v prosinci 2007. Vlivem zvýšení sazby daně dochází v tomto měsíci k nárůstu DPH o 0,30 Kč oproti prosinci 2007. Prodejci klesá tržba o částku zvýšení daně a dochází k nulovému přesunu na kupující. Nicméně v únoru nastává zvýšení ceny a prodejce tak přesouvá na kupující více než celé zvýšení daně.

U taveného sýru Veselá kráva dochází v počátku roku 2008 ke zvýšení ceny. Nárůst daně oproti prosinci 2007 je o 1,10 Kč a je způsoben zvýšením sazby DPH a prodejní ceny. Prodejci se po odečtení DPH oproti prosinci 2007 snižují tržby. Dochází k částečnému přesunu daně na kupující, a to ve výší 36 %. Zbylou část zvýšení daně nese prodejce.

56

5. Praktická část Protože došlo ke změně ceny v prvním čtvrtletí 2008 oproti výchozímu měsíci sledování daňového dopadu (prosinci 2007), dalo by se vyvodit, že nepatrné cenové zvýšení po novém roce 2008 bylo způsobeno navýšením DPH o 4 % u tzv. snížené daně. Nicméně ne u všech položek došlo ke zvýšení ceny, proto je pro úplnost výkladu zkoumán daňový dopad také k září 2007, kde je mimo jiné zjišťováno působení ostatních faktorů na změnu ceny.

Tab. 13: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 9/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez




Měsíc/rok


[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

9/2007

14,90 0,71

-

-

-

-

-

1/2008

16,90 1,40

0,69

2,00

1,31

292

- 192

2/2008

16,90 1,40

0,69

2,00

1,31

292

- 192

3/2008

16,90 1,40

0,69

2,00

1,31

292

- 192

9/2007

7,90

0,38

-

-

-

-

-

1/2008

8,50

0,70

0,33

0,60

0,27

184

- 84

2/2008

8,90

0,73

0,36

1,00

0,64

279

- 179

3/2008

8,90

0,73

0,36

1,00

0,64

279

- 179

9/2007

25,50 1,21

-

-

-

-

-

1/2008

30,90 2,55

1,34

5,40

4,06

404

- 304

2/2008

30,90 2,55

1,34

5,40

4,06

404

- 304

3/2008

30,90 2,55

1,34

5,40

4,06

404

- 304


Ve výše uvedené tabulce je zaznamenán daňový dopad k září 2007. Prodejce přesouvá na kupující více než 100 % zvýšení daně u všech sledovaných komodit. Nárůst daně oproti září 2007 je stejný ve všech měsících prvního čtvrtletí 2008 u polotučného mléka Olma (0,69 Kč) a u taveného sýru Veselá kráva (1,34 Kč), zatímco u jahodového jogurtu Florian je 0,33 Kč v lednu 2008 a od února téhož roku se nárůst DPH ustáluje na částce 0,36 Kč. Ve všech případech je způsoben zvýšením sazby DPH a prodejních cen. Tržby se prodejci po odečtení daně oproti září 2007 zvyšují.

57

5. Praktická část U mléčných produktů se cena měnila v průběhu celého sledovaného období, proto je možné konstatovat, že na zvýšení cen na podzim roku 2007 se podílel oznamovací efekt daně spolu s jinými vlivy (např. vysoká poptávka po mléčné surovině, promítnutí zvýšení daně „v předstihu“ do cen surovin). Další zdražování po novém roce 2008 je zřejmě způsobeno zvýšením sazby daně. To, že došlo k poklesu ceny u polotučného mléka Olma v lednu 2008 lze vysvětlit tím, že navýšení cen ke konci roku 2007 nebylo úměrné navýšení cen základních surovin a sloužilo pouze k navýšení zisku prodejce.

5.2.2.3 Daňová incidence změny sazby DPH u masa U masa je stejně jako v předchozích případech sledován daňový dopad změny sazby DPH. Ve sledovaném období nedošlo u vepřové kotlety a hovězí roštěné k žádné cenové změně, proto je daňový dopad u tabulky 14 a 15 stejný. Prodejce nepřenáší na kupující zvýšení daně (celé zvýšení nese sám) a o změnu daně se mu snižují v prvním čtvrtletí 2008 tržby (u vepřové kotlety o 4,71 Kč a hovězí roštěné o 8,70 Kč).

U kuřete nastala změna ceny v průběhu celého pozorovaného období jen v listopadu 2007. Proto u sledování dopadu změny sazby DPH v prvním čtvrtletí 2008 k prosinci 2007 nedochází k cenové změně, pouze k nárůstu DPH o 2,27 Kč vlivem zvýšení sazby daně. Kupující nese nulové zvýšení daně a o změnu daně se prodejci snižují tržby. Při zjišťování daňového dopadu k výchozímu měsíci září 2007 prodejce u kuřete přenáší na kupující více než 100 % zvýšení daně. Nárůst DPH oproti září 2007 je 2,51 Kč z důvodu zvýšení sazby daně a prodejní ceny. U prodejce dochází ke zvýšení tržeb.

58

5. Praktická část Tab. 14: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 12/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez


Kuře

Měsíc/rok


[Kč]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

12/2007

64,90

3,09

-

-

-

-

-

1/2008

64,90

5,36

2,27

0,00

-2,27

0

100

2/2008

64,90

5,36

2,27

0,00

-2,27

0

100

3/2008

64,90

5,36

2,27

0,00

-2,27

0

100

12/2007

134,90 6,42

-

-

-

-

-

1/2008

134,90 11,14

4,71

0,00

-4,71

0

100

2/2008

134,90 11,14

4,71

0,00

-4,71

0

100

3/2008

134,90 11,14

4,71

0,00

-4,71

0

100

12/2007

249,00 11,86

-

-

-

-

-

1/2008

249,00 20,56

8,70

0,00

-8,70

0

100

2/2008

249,00 20,56

8,70

0,00

-8,70

0

100

3/2008

249,00 20,56

8,70

0,00

-8,70

0

100




Kuře

Měsíc/rok


[Kč]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

9/2007

59,90

2,85

-

-

-

-

-

1/2008

64,90

5,36

2,51

5,00

2,49

199

- 99

2/2008

64,90

5,36

2,51

5,00

2,49

199

- 99

3/2008

64,90

5,36

2,51

5,00

2,49

199

- 99

9/2007

134,90 6,42

-

-

-

-

-

1/2008

134,90 11,14

4,71

0,00

-4,71

0

100

2/2008

134,90 11,14

4,71

0,00

-4,71

0

100

3/2008

134,90 11,14

4,71

0,00

-4,71

0

100

9/2007

249,00 11,86

-

-

-

-

-

1/2008

249,00 20,56

8,70

0,00

-8,70

0

100

2/2008

249,00 20,56

8,70

0,00

-8,70

0

100

3/2008

249,00 20,56

8,70

0,00

-8,70

0

100


59

5. Praktická část V supermarketu Albert došlo ve zkoumaném období ke změně ceny masa pouze jednou a jen u kuřete. Protože změna nastala již na podzim 2007, je v tomto případě možné uvažovat o oznamovacím efektu daně spolu s nárůstem cen surovin. U zbylých položek nelze vysledovat, proč nedošlo ke zvýšení cen na podzim 2007, ani k 1. lednu 2008, ale je pravděpodobné, že ke zvýšení dojde v průběhu roku 2008, kde se promítne zdražení krmných směsí (doposud lze uvažovat zásoby výrobců) a snížení stavu prasat.

5.3

Smíšené zboží Tempo

Prodejna smíšeného zboží Tempo v Březové u Opavy je pobočkou obchodního družstva Tempo, které je jedno z největších maloobchodních firem v České republice. Firma se zabývá maloobchodním prodejem zboží denní potřeby a stavebnin. Pobočka v Březové nabízí zákazníkům zhruba 3 000 druhů zboží.

5.3.1 Vývoj prodejních cen základních potravin ve smíšeném zboží Tempo Ve smíšeném zboží Tempo v Březové u Opavy byl stejně jako ve výše uvedených obchodech sledován vývoj cen základních potravin. Oproti předchozím obchodům zde ve zkoumaném období nedocházelo ke změně cen u sledovaných položek způsobených vlivem akcí. Smíšené zboží Tempo poskytuje zákazníkům akční nabídky, nicméně ne v tak velkém rozsahu, jako supermarkety a hypermarkety. Pro své zákazníky má spíše jiné výhody, jako např. platba čipovou kartou, pomocí které má zákazník nárok na určité procento slevy z ceny nákupu. Dále kartu může využít k platbě v MHD, k bezhotovostnímu platebním styku (např. platba složenek) atd.

Vývoj prodejních cen v Kč ve smíšeném zboží Tempo je zaznamenán v týdenních intervalech v Příloze 7, zatímco v 8. příloze jsou zobrazeny měsíční hodnoty v Kč, které se následně použily k výpočtům daňových přesunů a dopadů. Měsíční údaje jsou převzaty z týdenních a využity z důvodu malé frekvence cenových výkyvů ve sledovaném období. V níže uvedených grafech je zaznamenán procentní vývoj změn cen sledovaných produktů. Veškeré ceny jsou vztahovány k počátečnímu měsíci šetření, k září 2007.

60

5. Praktická část Procentní změny cen pečiva v jednotlivých sledovaných měsících U pečiva došlo v pozorovaném období ke změně ceny pouze jednou (v listopadu 2007). Ve všech případech nastalo zdražení. Cena rohlíku tukového se zvýšila z 1,90 Kč na 2,50 Kč (tj. 32 %), cena rohlíku sojového stoupla z 3,50 Kč na 4,00 Kč (tj. 14 %) a cena chleba konzumního kmínového se zvýšila z 18,90 Kč na cenu 25,00 Kč (tj. 32 %).

Graf 12: Procentní změny cen pečiva oproti 9/2007 ve smíšeném zboží Tempo 35 30 25 Změna ceny 20 15 v [%] 10 5 0 10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008


Rohlík sojový

Chléb konzumní kmínový Pramen: vlastní šetření a kalkulace

Procentní změny cen mléčných výrobků v jednotlivých sledovaných měsících Mléčné produkty zaznamenaly ve sledovaném období častější cenové změny než pečivo. Ve všech případech docházelo pouze ke zvyšování cen. U polotučného mléka Beskydského nastala cenová změna jednou (v prosinci 2007), kdy se cena zvýšila z 15,50 Kč na 16,90 Kč (tj. 9 %). Jahodový jogurt Florian zaznamenal zvýšení již v říjnu 2007 z 8,50 Kč na 9,00 Kč (tj. 6 %), další zdražení nastalo v lednu 2008, kdy se cena zvýšila na 10,50 Kč (tj. 24 %). U taveného sýru Veselá kráva nastalo v listopadu 2007 zvýšení z 25,50 Kč na 29,50 Kč (tj. 16 %), po novém roce se cena ustálila na 29,90 Kč (tj. 17 %).

61

5. Praktická část Graf 13: Procentní změny cen mléčných výrobků oproti 9/2007 ve smíšeném zboží Tempo 25 20 Změna ceny 15 v [%] 10 5 0 10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008

Sledované období v [měs.] Polotučné mléko Beskydské




Procentní změny cen masa v jednotlivých sledovaných měsících U masa došlo ke změně ceny na podzim 2007 pouze u kuřete, kde se cena zvýšila z 55,00 Kč na 59,00 Kč (tj. 7 %). U zbývajících položek došlo ke zdražení až v prvním čtvrtletí 2008, v únoru 2008. Vepřová kotleta se zvýšila z 109,00 Kč na 114,00 Kč (tj. 5 %), hovězí roštěná z 189,00 Kč na 194,00 Kč (tj. 3 %)

Graf 14: Procentní změny cen masa oproti 9/2007 ve smíšeném zboží Tempo 10 8 Změna ceny 6 v [%] 4 2 0 10/2007

11/2007

12/2007

1/2008

2/2008

3/2008

Sledované období v [měs.] Kuře


Hovězí roštěná plátky


62


5.3.2 Daňová incidence změny sazby DPH ve smíšeném zboží Tempo Pro stanovení dopadu zvýšení sazby DPH v prvním čtvrtletí 2008 se z měsíčních pozorovaných hodnot vypočítá výše DPH, změna DPH, změna ceny, změny cen bez DPH a dopad na prodejce a kupující k prosinci 2007.

Z důvodů změn cen základních potravin již na podzim 2007, kdy ještě nedošlo ke zvýšení sazby daně, bude zkoumána daňová incidence také k září 2007, zda na zvýšení cen neměl vliv oznamovací efekt daně, případně existence jiných vlivů.

5.3.2.1 Daňová incidence změny sazby DPH u pečiva Dopad změny sazby DPH u pečiva k výchozímu měsíci prosinci 2007 je stanoven v tabulce 16. Změna ceny je u všech pozorovaných komodit oproti prosinci 2007 nulová, protože nedošlo od 1. ledna 2008 ke zdražení. Změna DPH na počátku roku 2008 se vlivem zvýšení sazby daně pohybuje podle jednotlivých komodit v rozmezí 0,09 – 0,87 Kč. O tyto částky se prodejci snižují tržby a dochází k nulovému přesunu zvýšení sazby DPH na kupující.

Tab. 16: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 12/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez

Chléb konzumní kmínový

Rohlík sojový

Rohlík tukový

Měsíc/rok

[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]


12/2007

2,50

0,12

-

-

-

-

-

1/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

2/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

3/2008

2,50

0,21

0,09

0,00

-0,09

0

100

12/2007

4,00

0,19

-

-

-

-

-

1/2008

4,00

0,33

0,14

0,00

-0,14

0

100

2/2008

4,00

0,33

0,14

0,00

-0,14

0

100

3/2008

4,00

0,33

0,14

0,00

-0,14

0

100

12/2007

25,00 1,19

-

-

-

-

-

1/2008

25,00 2,06

0,87

0,00

-0,87

0

100

2/2008

25,00 2,06

0,87

0,00

-0,87

0

100

3/2008

25,00 2,06

0,87

0,00

-0,87

0

100


63

5. Praktická část V praxi je ale velmi nepravděpodobné, že by prodejce nepřenesl na kupující daňové břemeno a celé zvýšení sazby DPH nesl sám. Proto tabulka 17 zkoumá dopad změny sazby DPH k září 2007, kde se předpokládá, že došlo k navýšení ceny již před očekávanou změnou sazby DPH.

Z tabulky je patrné, že u všech sledovaných komodit nastalo zvýšení ceny a nárůst DPH oproti září 2007. Změna DPH je v prvním čtvrtletí 2008 u rohlíku tukového 0,12 Kč, u rohlíku sojového 0,16 Kč, konzumního chleba kmínového 1,16 Kč a je způsobena zvýšením sazby DPH a prodejních cen pečiva. Prodejce si zvyšuje tržby a přenáší zvýšení sazby daně na kupující v neúnosné výši.

Tab. 17: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 9/2007 Cena DPH ∆ DPH ∆ Ceny ∆ Ceny bez

Chléb konzumní kmínový

Rohlík sojový

Rohlík tukový

Měsíc/rok

[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]


9/2007

1,90

0,09

-

-

-

-

-

1/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

2/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

3/2008

2,50

0,21

0,12

0,60

0,48

517

- 417

9/2007

3,50

0,17

-

-

-

-

-

1/2008

4,00

0,33

0,16

0,50

0,34

306

- 206

2/2008

4,00

0,33

0,16

0,50

0,34

306

- 206

3/2008

4,00

0,33

0,16

0,50

0,34

306

- 206

9/2007

18,90 0,90

-

-

-

-

-

1/2008

25,00 2,06

1,16

6,10

4,94

524

- 424

2/2008

25,00 2,06

1,16

6,10

4,94

524

- 424

3/2008

25,00 2,06

1,16

6,10

4,94

524

- 424


Z údajů uvedených k září 2007 vyplývá, že prodejce navýšil ceny již na podzim minulého roku. V tomto případě je možné uvažovat oznamovací efekt daně. Při hlubším pozorování se ale dojde k závěru, že zvyšování cen na podzim 2007 je spíše způsobeno stejně jako u hypermarketu Interspar a supermarketu Albert zdražováním cen

64

5. Praktická část základních surovin (kde se také může odrážet daň) a zvýšenou poptávkou po nich, jak je rovněž patrné z údajů ČSÚ (viz graf 6).

5.3.2.2 Daňová incidence změny sazby DPH u mléčných výrobků Ve smíšeném zboží Tempo se cena mléčných produktů měnila častěji než u ostatních pozorovaných komodit.V tabulce 18 je zaznamenán dopad změny sazby DPH k prosinci 2007. U Beskydského polotučného mléka nedošlo v prvním čtvrtletí 2008 ke změně ceny. Pouze vlivem zvýšení sazby daně dochází k nárůstu DPH o 0,59 Kč oproti prosinci 2007. Prodejce si o částku daně snižuje tržby a dopadá na něho daňové zvýšení v plné výši. U zbývajících položek došlo v lednu 2008 ke zvýšení ceny a přesunu daňového břemene zvýšení sazby daně na kupující. U jahodového jogurt Florián se jedná o neúnosný přesun daně, zatímco u taveného sýru Veselá kráva dochází k částečnému přesunu ve výši 38 %, zbylou část zvýšení daně nese prodejce.




Polotučné mléko Beskydské

Měsíc/rok


[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

12/2007

16,90 0,80

-

-

-

-

-

1/2008

16,90 1,40

0,59

0,00

-0,59

0

100

2/2008

16,90 1,40

0,59

0,00

-0,59

0

100

3/2008

16,90 1,40

0,59

0,00

-0,59

0

100

12/2007

9,00

-

-

-

-

-

1/2008

10,50 0,87

0,44

1,50

1,06

342

- 242

2/2008

10,50 0,87

0,44

1,50

1,06

342

- 242

3/2008

10,50 0,87

0,44

1,50

1,06

342

- 242

12/2007

29,50 1,40

-

-

-

-

-

1/2008

29,90 2,47

1,06

0,40

-0,66

38

62

2/2008

29,90 2,47

1,06

0,40

-0,66

38

62

3/2008

29,90 2,47

1,06

0,40

-0,66

38

62

0,43


Z výše uvedené tabulky je patrné, že růst cen mléčných produktů v lednu 2008 je způsoben změnou snížené sazby DPH, ale je možné uvažovat i jiné faktory. Protože se

65

5. Praktická část však ceny v pozorovaném období neměnily pouze v lednu 2008, ale i na podzim roku 2007, je zkoumán daňový dopad také k září 2007.

V tabulce 19 je zaznamenán dopad změny sazby DPH k září 2007. Prodejce ve všech případech přenáší více než 100 % zvýšení daně na kupující. Nárůst daně je způsoben zvýšením sazby DPH na přelomu let 2007 a 2008, a také zdražením mléčných výrobků. Změna ceny bez DPH je u pozorovaných položek kladná, což vypovídá o tom, že si prodejce oproti září 2007 zvyšuje tržby.




Polotučné mléko Beskydské

Měsíc/rok


[Kč] [Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

9/2007

15,50 0,74

-

-

-

-

-

1/2008

16,90 1,40

0,66

1,40

0,74

213

- 113

2/2008

16,90 1,40

0,66

1,40

0,74

213

- 113

3/2008

16,90 1,40

0,66

1,40

0,74

213

- 113

9/2007

8,50

-

-

-

-

-

1/2008

10,50 0,87

0,46

2,00

1,54

433

- 333

2/2008

10,50 0,87

0,46

2,00

1,54

433

- 333

3/2008

10,50 0,87

0,46

2,00

1,54

433

- 333

9/2007

25,50 1,21

-

-

-

-

-

1/2008

29,90 2,47

1,25

4,40

3,15

351

- 251

2/2008

29,90 2,47

1,25

4,40

3,15

351

- 251

3/2008

29,90 2,47

1,25

4,40

3,15

351

- 251

0,40


Cena mléčných produktů se měnila během celého pozorovaného období, proto lze usoudit, že zvýšení cen na podzim 2007 je způsobeno oznamovacím efektem daně spolu s jinými vlivy, jako např. nedostatek mléčné suroviny. Další zvýšení cen na počátku roku 2008 je způsobeno zvýšením sazby DPH.

66

5. Praktická část 5.3.2.3 Daňová incidence změny sazby DPH u masa U masa došlo ve sledovaném období ke změně ceny u každé položky jednou. Z tabulky 20 vyplývá, že vepřová kotleta a hovězí roštěná změnila cenu v únoru 2008, kde došlo k jejich navýšení. Proto v lednu 2008 u těchto položek nedochází k daňovému přesunu na kupující (zvýšení daně nese v plné výši prodejce). Od února 2008 prodejce přenáší na kupující u vepřové kotlety více než 100 % zvýšení daně a u hovězí roštěné část zvýšení daně (71 %). U kuřete nedochází oproti prosinci 2007 k cenové změně, proto dopad zvýšení daně v plné výši nese pouze prodejce. Tržby se oproti prosinci 2007 snižují, pouze u vepřové kotlety dochází naopak v únoru a březnu 2008 ke zvýšení.



Kuře

Měsíc/rok


[Kč]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

12/2007

59,00

2,81

-

-

-

-

-

1/2008

59,00

4,87

2,06

0,00

-2,06

0

100

2/2008

59,00

4,87

2,06

0,00

-2,06

0

100

3/2008

59,00

4,87

2,06

0,00

-2,06

0

100

12/2007

109,00 5,19

-

-

-

-

-

1/2008

109,00 9,00

3,81

0,00

-3,81

0

100

2/2008

114,00 9,41

4,22

5,00

0,78

118

- 18

3/2008

114,00 9,41

4,22

5,00

0,78

118

- 18

12/2007

189,00 9,00

-

-

-

-

-

1/2008

189,00 15,61

6,61

0,00

-6,61

0

100

2/2008

194,00 16,02

7,02

5,00

-2,02

71

29

3/2008

194,00 16,02

7,02

5,00

-2,02

71

29


Z tohoto šetření by se dalo vyvodit, že nárůst cen v únoru 2008 není zřejmě způsoben zvýšením sazby daně, ale růstem cen surovin a režijních položek. Je možné ještě zkoumat ceny na podzim 2007, jestli prodejce nepromítl již v předstihu očekávané zvýšení sazby daně do cen pozorovaných položek.

67

5. Praktická část Jak již ale bylo řečeno, cena se v průběhu pozorovaného období měnila jen jednou u každé položky. Proto u daňového dopadu k září 2007 dochází k cenové změně pouze u kuřete, kde došlo na podzim 2007 ke zvýšení ceny. U ostatních položek vychází stejné výsledky jako v předchozím případě, protože cenová změna nastala jen v únoru 2008.

U kuřete dochází k nárůstu DPH v prvním čtvrtletí 2008 oproti září 2007 o 2,25 Kč vlivem zvýšení sazby daně a růstem prodejní ceny. Prodejce si zvyšuje tržby a přenáší na kupující více než 100 % zvýšení daně oproti září 2007.



Kuře

Měsíc/rok


[Kč]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

DPH [Kč]

9/2007

55,00

2,62

-

-

-

-

-

1/2008

59,00

4,87

2,25

4,00

1,75

178

- 78

2/2008

59,00

4,87

2,25

4,00

1,75

178

- 78

3/2008

59,00

4,87

2,25

4,00

1,75

178

- 78

9/2007

109,00 5,19

-

-

-

-

-

1/2008

109,00 9,00

3,81

0,00

-3,81

0

100

2/2008

114,00 9,41

4,22

5,00

0,78

118

- 18

3/2008

114,00 9,41

4,22

5,00

0,78

118

- 18

9/2007

189,00 9,00

-

-

-

-

-

1/2008

189,00 15,61

6,61

0,00

-6,61

0

100

2/2008

194,00 16,02

7,02

5,00

-2,02

71

29

3/2008

194,00 16,02

7,02

5,00

-2,02

71

29


Z uvedených tabulek je možné usoudit, že zvýšení cen v prvním čtvrtletí roku 2008 u vepřové kotlety a hovězí roštěné je způsobeno změnou sazby DPH, ale i jinými vlivy. U kuřete se cena zvýšila již na podzim 2007 a lze předpokládat, že zvýšení je částečně způsobeno oznamovacím efektem daně, ale nelze vyloučit také jiné faktory, které se pravděpodobně podílely na zvýšení ceny ve větší míře než zvýšení sazby daně. Nicméně jak v předchozích obchodech, tak i ve smíšeném zboží Tempo je možné očekávat, že dojde ke zvýšení cen masa v průběhu roku 2008.

68

6. Diskuse a závěr

6.

Diskuse a závěr

V diplomové práci byla řešena problematika sledování vývoje cen základních potravin (pečivo, mléčné výrobky, maso) zatížených sníženou sazbou DPH v závislosti na změně sazby DPH, ke které došlo 1. ledna 2008. V rámci stanovení efektů změny sazby daně byla sledována daňová incidence a následně určen dopad změny sazby DPH na prodejce a kupující.

Pozorování cen vybraných potravin proběhlo v hypermarketu Interspar, v supermarketu Albert a ve smíšeném zboží Tempo. Záměrně byly vybrány 3 různé typy prodejen podle velikosti nabízeného sortimentu. Sledování cen proběhlo od 5. září 2007 do 26. března 2008, tj. v období, kdy došlo ke změně snížené sazby DPH z 5 % na 9 %. Zvýšení sazby daně se ve většině případech plně promítne do spotřebního koše obyvatel téměř hned po provedené změně. Jak se však ukazuje, zvýšení daně se u cen ve zkoumaných obchodech v krátkém časovém horizontu (první čtvrtletí 2008) projevilo jen u několika málo potravin.

Dříve než se stanoví závěr, je potřeba probrat několik zásadních skutečností, které zapříčinily stagnující ceny v počátku roku 2008, i když došlo ke zvýšení sazby DPH. Jeden z důvodů je, že nárůst snížené sazby DPH o 4 % je nepatrný oproti jiným faktorům, které se podílejí na tvorbě prodejní ceny. Dále lze uvést silnou cenovou konkurenci na trhu, která neumožní prodejcům automaticky zvýšit ceny. Nicméně lze předpokládat, že někteří prodejci navýšili ceny již před očekávanou změnou o částku daně (tzv. oznamovací efekt daně) a neopomenuli si zvýšit marže. Proto na počátku roku 2008 nemusí docházet k výrazným cenovým výkyvům. Některé ceny totiž mohly být před změnou sazby DPH nadsazené, proto výrobci a prodejci se změnou sazby daně nezvýšili ceny, v některých případech dokonce ceny snížili. Další významný faktor, který působí v české ekonomice proti růstu cen, je posilující koruna.

Z vývoje prodejních cen vybraných potravin je patrné, že k výraznému cenovému navýšení došlo na podzim 2007. Na zvýšení cen mohou působit výše uvedené faktory, nicméně po detailnějším rozboru situace na trhu nelze opomenout také vliv zvyšování

69

6. Diskuse a závěr cen základních surovin, které se promítají do cen potravin. Zdražování potravin je celosvětový problém. Růst cen ovlivňují faktory nabídky a poptávky. Lidí na zemi stále přibývá, vzrůstá poptávka po potravinách v bohatnoucích rozvojových zemích (Čína a Indie), spotřebitelé více utrácí a žádají si kvalitnější potraviny. Ceny potravin ovlivňuje v ČR dlouhodobé podhodnocení a růst cen v celé EU. V posledních letech cenu surovin (zejména kukuřici a ostatní obiloviny) zvyšuje poptávka po biopalivech.

Z pozorovaných potravin nejvýrazněji na podzim 2007 zdražovalo pečivo a mléčné produkty. U pečiva byl nárůst cen zřejmě způsoben růstem cen obilovin, což také potvrzují údaje ČSÚ (viz graf 6). U mléčných produktů je nárůst cen způsoben deficitní surovinovou bilancí mléčné suroviny v celém světě, která se promítla i do mléčného sektoru v ČR (především z důvodu nastavených kvót došlo k neuspokojení zvýšené poptávky). V rostoucích cenách surovin se mohlo projevit také očekávané zvýšení sazby DPH, ale není možné určit, v jaké výši se podílelo na celkovém růstu cen surovin. Vývoj cen masa měl téměř stagnující charakter. Je možné však předpokládat, že v průběhu roku 2008 dojde k výraznému zdražení, protože se v krmných směsích projeví zvýšení cen obilovin. U vepřového masa lze zmínit rovněž fakt, že případný nárůst cen bude způsoben také z důvodu snížení stavu prasat.

Z vývoje pozorovaných cen vybraných výrobků a následných výsledků určujících dopad změny sazby DPH, které jsou uvedeny v praktické části, lze učinit dílčí závěry v souladu se stanovenými hypotézami.

Zvýšení snížené sazby DPH povede ke zvýšení cen základních potravin v prvním čtvrtletí 2008 Tato hypotéza je v hypermarketu Interspar potvrzena u jedné ceny z 9 zkoumaných potravin, v supermarketu Albert u 2 cen z 9 zkoumaných potravin a ve smíšeném zboží Tempo u 4 cen z 9 zkoumaných potravin. V hypermarketu Interspar se cena zvýšila pouze u hovězí roštěné. V supermarketu Albert došlo ke změně cen u mléčných výrobků, kde v lednu 2008 nastalo zvýšení ceny u taveného sýru Veselá kráva a v únoru 2008 u jahodového jogurtu Florian. Polotučné mléko Olma zaznamenalo na počátku roku 2008 snížení ceny. Ve smíšeném zboží Tempo se cena zvýšila jak u mléčných výrobků (v lednu 2008), tak i u masa (v únoru 2008), ale ne u všech sledovaných

70

6. Diskuse a závěr položek. Obecně se ukazuje, že při zvyšování prodejních cen potravin postupovaly zkoumané obchody rozdílně. Zvýšení cen vybraných komodit může být částečně způsobeno změnou sazby DPH, ale zřejmě se na zvýšení podílely výše uvedené skutečnosti (růst cen surovin apod.).

Na kupující bude přeneseno daňové břemeno v plné výši Při sledování dopadu změny sazby DPH u vybraných komodit v prvním čtvrtletí 2008 k cenám k prosinci 2007, je možné souhrnně konstatovat, že u většiny pozorovaných produktů, jak vyplývá z následujícího textu, prodejci nepřenesli na kupující zvýšené daňové břemeno. Podle daňové teorie to znamená, že celé zvýšení daně nese pouze prodejce. Může se zdát, že se jedná o vstřícné gesto prodejců, nicméně záleží na délce trvání tohoto nulového přesunu na kupující. Prodejci mohou zvýšení daňového břemene pokrýt ze svého zisku, ve většině případech však tuto ztrátu zisku kompenzují zvýšením cen u jiných položek.

V hypermarketu Interspar podle výsledků sledování změn prodejních cen vybraných potravin v prvním čtvrtletí 2008 lze uvést, že došlo k přesunu zvýšené sazby DPH na kupující u 11 % z celkového počtu pozorovaných potravin (vždy se jednalo o neúnosný přesun daně). Ve zbývajících případech nesl zvýšení daňového břemene prodejce. Tento přesun byl stejný v prvních třech měsících roku 2008.

Graf 15: Podíl jednotlivých přesunů daňového břemene v hypermarketu Interspar Leden, únor a březen 2008

11%

0%

89%

Nulový přesun daně

Neúnosný přesun daně

Parciální přesun daně


71

6. Diskuse a závěr Z výsledků sledování změn prodejních cen v supermarketu Albert lze konstatovat, že v lednu 2008 došlo z 9 pozorovaných položek k 1 parciálnímu přesunu daně, kdy část zvýšené daně nesl kupující a zbylou část prodejce. U zbývajících položek nesl celé zvýšení daňového břemene pouze prodejce (tj. 89 % z celkového počtu sledovaných produktů). V únoru 2008 došlo k dalším cenovým změnám. Prodejci se snižuje daňový dopad zvýšení daně, který nesl sám z 89 % na 78 % a přenáší v 11 % daňové břemeno v neúnosné výši na kupující. V jednom případě opět dochází k parciálnímu přesunu daně, kdy kupující nese 36 % zvýšení daně a prodejce zbylou část 64 %. V březnu 2008 jsou stejné výsledky jako v předchozím měsíci.

Graf 16: Podíl jednotlivých přesunů daňového břemene v supermarketu Albert Únor 2008

Leden 2008

11%

0% 11%

11%

78%

89%





Ve smíšeném zboží Tempo při sledování změn prodejních cen dochází v lednu 2008 v jednom případě k neúnosnému přesunu daně na kupující a k jednomu parciálnímu přesunu, kdy prodejce přenáší na kupují část zvýšení daně. Ve zbylých 7 případech (78 %) z 9 pozorovaných komodit dochází k nulovému přesunu daně na kupující. V únoru 2008 došlo u dalších dvou potravin ke zvýšení ceny. Prodejce tak přenáší na kupující v jednom případě více než 100 % zvýšení daně, v druhém případě pouze část zvýšení daně. Prodejci se v únoru 2008 snižuje daňový dopad zvýšení daně oproti lednu 2007 ze 78 % na 56 %. V březnu 2008 je stejný průběh dopadu zvýšení sazby DPH jako v únoru téhož roku.

72

6. Diskuse a závěr Graf 17: Podíl jednotlivých přesunů daňového břemene ve smíšeném zboží Tempo Únor 2008

Leden 2008

11%

22%

11%

56% 22%

78%





Změna sazby daně bude doprovázena tzv. „oznamovacím efektem daně“, Z vývoje pozorovaných cen jednotlivých obchodů vyplývá, že téměř u všech vybraných potravin došlo ke zvýšení cen na podzim 2007. Při stanovení dopadu změny sazby DPH v prvním čtvrtletí 2008 k výchozímu měsíci září 2007 lze uvést, že v hypermarketu Interspar nastal u 78 % sledovaných potravin neúnosný přesun daně na kupující, kdy kupující nese větší daňové břemeno než činí zvýšení DPH. Pouze u dvou položek z 9 nese zvýšení daně prodejce. V supermarketu Albert v 6 případech prodejce přenáší na kupující více než 100 % zvýšení daně a u zbývajících položek dochází k nulovému přesunu na kupující. V posledním sledovaném obchodě (Tempo) je v lednu 2008 v neúnosné výši na kupující přeneseno 78 % z celkového počtu vybraných potravin zvýšení daně a od února 2008 dokonce 89 %. Proto lze u všech pozorovaných obchodů konstatovat, že ke zvýšení prodejních cen na podzim 2007 došlo jak z důvodu oznamovacího efektu daně, tak také na základě jiných faktorů (především zvyšování cen základních surovin).

V malých obchodech budou daňové přesuny větší než ve velkých obchodech Stanovená hypotéza byla při sledování změn prodejních cen vybraných potravin potvrzena. Z výsledků diplomové práce vychází, že daňový přesun na kupující v prvním čtvrtletí 2008 je jak v neúnosné, tak i v parciální výši nejvíce zastoupen ve smíšeném zboží Tempo, který lze považovat za malý obchod vzhledem k velikosti nabízeného 73

6. Diskuse a závěr sortimentu. Velké obchody nepřenáší na kupující zvýšení daně (v hypermarketu Interspar a supermarketu Albert prodejci přenesli zvýšení daně u 1 – 2 položek), což znamená, že si mohou dovolit díky rozsáhlejšímu sortimentu zboží navýšit ceny jiných komodit, kterých se netýkala změna snížené sazby DPH.

Tab. 22: Souhrnná tabulka dopadu změny sazby DPH - vztaženo k 12/2007 Přesun daně na kupující

Vybrané

Pozorované

obchody

měsíce

Nulový

Neúnosný

Parciální

1/2008

8

1

0

2/2008

8

1

0

3/2008

8

1

0

1/2008

8

0

1

2/2008

7

1

1

3/2008

7

1

1

1/2008

7

1

1

2/2008

5

2

2

3/2008

5

2

2

Hypermarket Interspar

Supermarket Albert

Smíšené zboží Tempo


Česká republika přijala DPH v roce 1993. Od té doby docházelo k několika úpravám základní sazby daně. S účinností od 1. ledna 2008 nastala první změna také u snížené sazby DPH, kdy došlo k jejímu navýšení o 4 %. Snížená sazba DPH se uvaluje na výrobky a služby, které se vztahují na základní životní potřeby a má mírně regresivní dopad (dopadá více na chudé než na bohaté).

Potraviny se vyznačují nízkou elasticitou poptávky, což představuje stabilní a poměrně vysoký příjem do veřejného rozpočtu, proto došlo v počátku roku 2008 k jejímu navýšení. Je nutné ale brát v potaz, že základní potraviny jsou citlivým tématem široké veřejnosti, protože nejdou nahradit jiným výrobkem a ani nelze snížit jejich spotřebu. V případě zvýšení sazby DPH se musí zkoumat, zda je to sociálně únosné. Do budoucna bych doporučila již tuto sníženou sazbu DPH dále nezvyšovat a nechat ji na hodnotě 9 %, protože další zvýšení by mohlo znamenat neuspokojení základních potřeb

74

6. Diskuse a závěr obyvatelstva. Rovněž bych 9 % sazbu DPH nesnížila zpátky na hodnotu 5 %, protože změna daně je administrativně náročná a nákladná.

Z výsledků šetření tedy vyplývá, že v krátkém časovém horizontu nedochází ke změně cen vybraných potravin z důvodu zvýšení snížené sazby DPH (až na výjimky). Pokud se však vezme delší časový horizont, tak změny jsou evidentní a lze uvažovat o oznamovacím efektu daně, nicméně jeho výše je zkreslena dalšími faktory jako např. růst cen surovin.

Nárůst snížené DPH se spíše než ve sledovaných potravinách projevil v jiných oddílech (doprava, veřejné stravování a ubytování, energie, ostatní zboží a služby). Předpokládá se však, že v průběhu roku 2008 se cena potravin ještě o něco zvýší, a to jak vlivem změny DPH, tak také působením ostatních faktorů. Vývoj cen potravin bude rovněž ovlivněn obchodní politikou řetězců.

75

7. Informační zdroje

7. 1.

Informační zdroje BONĚK, V., BĚHOUNEK, P., BENDA, V., HOLMES, A. Lexikon - daňové pojmy. 1. vyd. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2001. 626 s. ISBN 80-7208-265-5.

2.

DAVID, D. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. 1. vyd. Brno: AN Cerm, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8.

3.

HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. 402 s. ISBN 80-902752-1-4.

4.

HOŘEJŠÍ,

B.,

SOUKUPOVÁ,

J.,

MACÁKOVÁ,

L.,

SOUKUP,

J.

Mikroekonomie. 4.vyd. Praha: Management Press, 2006. 573 s. ISBN 80-7261150-X. 5.

JANOUŠKOVÁ, J. Daňová politika. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 234 s. ISBN 80-7248-294-7.

6.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2003. 263 s. ISBN 80-86395-84-7.

7.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Díl I.: Daňová teorie.. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 104 s. ISBN 80-7079-544-1.

8.

MUSGRAVE, R. A. MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 946 s. ISBN 80-85603-76-4.

9.

PUDIL, P. VYBÍHAL, V. VÍTEK, L. PAVEL, J. Zdanění a efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-04.

10.

SIKOROVÁ, E. Vstup České republiky do Evropské Unie v kontextu rozvoje podnikání a aplikace české účetní a daňové terminologie. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2004. 201 s. ISBN 80-7248-277-7.

11.

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9.

12.

VYBÍHAL, V. Veřejné finance. Hradec Králové: E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 8085490-45-5.

13.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

14.

Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

76

7. Informační zdroje 15.

Ahold Czech Republic. Základní informace [online]. 2005, [cit. 2008-04-21]. Dostupné z: .

16.

Český statistický úřad. Průměrné ceny průmyslových výrobců v Kč v roce 2007 [online]. 2008, [cit. 2008-04-24]. Dostupné z: .

17.

Český statistický úřad. Průměrné ceny zemědělských výrobců v Kč v roce 2007 [online]. 2008, [cit. 2008-04-24]. Dostupné z: .

18.

Interspar. Základní informace [online]. 2000 – 2008, [cit. 2008-04-21]. Dostupné z: .

19.

Tempo, obchodní družstvo. Základní informace [online]. 1996 – 2008, [cit. 200804-21]. Dostupné z: .

77

8. Seznamy

8.

Seznamy

8.1

Seznam použitých zkratek

bal

balení

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

D

poptávka

DPH

daň z přidané hodnoty

Ex

rovnovážný stav ekonomiky v x-tém období

EU

Evropská unie

Kč

koruna česká

kg

kilogram

ks

kus

l

litr

měs.

měsíc

MHD

městská hromadná doprava

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj px

cena v x-tém období

Qx

množství v x-tém období

S

nabídka

tab.

tabulka

tx

výše daně v x-tém období

∆

změna (např. změna DPH, změna ceny)

8.2

Seznam obrázků

Obr. 1: Rozdělení daní Obr. 2: Rozdělení všeobecných daní ze spotřeby Obr. 3: Stanovení prodejní ceny alkoholických nápojů Obr. 4: Postup výpočtu DPH

78

8. Seznamy

8.3

Seznam tabulek

Tab. 1: Klasifikace daní OECD Tab. 2: Vývoj sazby DPH a minimální výše obratu pro povinné plátcovství v letech 1993 – 2008 Tab. 3: Substituční efekty daní Hypermarket Interspar Tab. 4: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 12/2007 Tab. 5: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 9/2007 Tab. 6: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 12/2007 Tab. 7: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 9/2007 Tab. 8: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 12/2007 Tab. 9: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 9/2007 Supermarket Albert Tab. 10: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 12/2007 Tab. 11: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 9/2007 Tab. 12: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 12/2007 Tab. 13: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 9/2007 Tab. 14: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 12/2007 Tab. 15: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 9/2007 Smíšené zboží Tempo Tab. 16: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 12/2007 Tab. 17: Dopad změny sazby DPH u pečiva - vztaženo k 9/2007 Tab. 18: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 12/2007 Tab. 19: Dopad změny sazby DPH u mléčných výrobků - vztaženo k 9/2007 Tab. 20: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 12/2007 Tab. 21: Dopad změny sazby DPH u masa - vztaženo k 9/2007

Tab. 22: Souhrnná tabulka dopadu změny sazby DPH - vztaženo k 12/2007

79

8. Seznamy

8.4

Seznam grafů

Graf 1: Nadměrné daňové břemeno Graf 2: Přesun daně Graf 3: Procentní změny cen pečiva oproti 9/2007 v hypermarketu Interspar Graf 4: Procentní změny cen mléčných výrobků oproti 9/2007 v hypermarketu Interspar Graf 5: Procentní změny cen masa oproti 9/2007 v hypermarketu Interspar Graf 6: Vývoj cen potravinářské pšenice v Kč/t v období 6/2007 – 12/2007 Graf 7: Vývoj cen nakupovaného mléka v Kč/l v období 6/2007 – 12/2007 Graf 8: Vývoj cen masa v Kč/kg v období 6/2007 – 12/2007 Graf 9: Procentní změny cen pečiva oproti 9/2007 v supermarketu Albert Graf 10: Procentní změny cen mléčných výrobků oproti 9/2007 v supermarketu Albert Graf 11: Procentní změny cen masa oproti 9/2007 v supermarketu Albert Graf 12: Procentní změny cen pečiva oproti 9/2007 ve smíšeném zboží Tempo Graf 13: Procentní změny cen mléčných výrobků oproti 9/2007 ve smíšeném zboží Tempo Graf 14: Procentní změny cen masa oproti 9/2007 ve smíšeném zboží Tempo Graf 15: Podíl jednotlivých přesunů daňového břemene v hypermarketu Interspar Graf 16: Podíl jednotlivých přesunů daňového břemene v supermarketu Albert Graf 17: Podíl jednotlivých přesunů daňového břemene ve smíšeném zboží Tempo

80

9. Přílohy

9.

Přílohy

Příloha 1

Vývoj cen potravin v hypermarketu Interspar – v týdenních intervalech

Příloha 2

Vývoj cen potravin očištěn od vlivů akcí v hypermarketu Interspar – v týdenních intervalech

Příloha 3

Vývoj cen potravin v hypermarketu Interspar - v měsíčních intervalech

Příloha 4

Vývoj cen potravin v supermarketu Albert – v týdenních intervalech

Příloha 5

Vývoj cen potravin očištěn od vlivů akcí v supermarketu Albert – v týdenních intervalech

Příloha 6

Vývoj cen potravin v supermarketu Albert - v měsíčních intervalech

Příloha 7

Vývoj cen potravin ve smíšeném zboží Tempo – v týdenních intervalech

Příloha 8

Vývoj cen potravin ve smíšeném zboží Tempo - v měsíčních intervalech

81

Diplomová práce Efekty změny sazby DPH v ČR

Recommend Documents