Incidence změn sazby spotřební daně z cigaret v ČR Petr David 1
Abstrakt Příspěvek se zabývá daňovou incidencí v rámci změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice. Přesuny zvýšeného daňového břemene jsou zde kvantifikovány na základě pozorování spotřebitelských cen vybraných značek cigaret ve dvou okamžicích změn sazby spotřební daně z cigaret. Dále jsou identifikovány a charakterizovány jednotlivé faktory ovlivňující přesuny a dopady zvýšeného daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z cigaret v České republice. Výsledky práce umožňují nejen provést komparaci dopadů dvou úprav sazby daně z cigaret, ale také stanovit syntetické závěry a doporučení pro další vývoj sazeb spotřební daně z cigaret a směřování daňové politiky České republiky v této oblasti.
Klíčová slova Spotřební daň, daňová incidence, cigarety, sazba daně
Abstract The contribution deals with the tax incidence in the period of the changes in the excise duty on cigarettes rates in the Czech Republic. The shift in the tax burden is quantified on the basis of observations of the consumer prices of selected commodities subjected to the excise duties in two periods of the changes in the excise duty on cigarettes rates in the Czech Republic. The factors influencing the shifts and impacts of increased tax burden caused by excise duty on cigarettes rate increase in the Czech Republic are identified in this contribution. The results of the thesis enable to set synthetic conclusions and recommendation for the future development of excise duty on cigarettes rates and tax policy in the Czech Republic.
Key Words Excise duty, tax incidence, cigarettes, tax rate
1
Ing. Petr David, Ph.D., PEF MZLU v Brně, Ústav účetnictví a daní, Zemědělská 1, 613 00 Brno, e-mail:
[email protected]
Úvod Daně jsou povinné zákonem stanovené platby nenávratného charakteru vybírané prostřednictvím správců daně od fyzických a právnických osob ve prospěch veřejného rozpočtu.[1] Spotřební daně patří mezi daně ze spotřeby, které představují jeden z podstatných zdrojů státního rozpočtu a vládních rozpočtů vůbec. Tato skupina daní je charakteristická tím, že vzniká nebezpečí jejich regresivního dopadu na poplatníky, a tak vlastně mohou daně uvalené na spotřebu eliminovat snahy po progresivním zdanění podle principu platební schopnosti imputovaném prostřednictvím daní z osobních důchodů. Vlády ukládají akcízy ze dvou základních důvodů. Především je to potřeba financovat veřejné statky. Velmi důležitá je také jistota výše daňového výnosu a s tím spojená potřeba možnosti a schopnosti výnosy plánovat. Tyto požadavky nejlépe plní právě akcízy uvalené na zboží, vyznačující se neelastickou poptávkou po nich. To znamená, že spotřebované množství těchto výrobků bude bez ohledu na existenci a výši spotřební daně de facto totožné nebo se nebude měnit významným způsobem. Na základě této vlastnosti je pak vláda schopna s poměrně velkou přesností a jistotou určit budoucí příjem státního rozpočtu z těchto daní. Druhým důvodem existence akcízů je edukativní působení daní. Z tohoto hlediska jsou tedy akcízy uvalovány na zboží, jejichž spotřeba přináší jistá rizika a nežádoucí dopady především environmentálního charakteru i na individuální zdravotní stav kupujících. Tyto dva základní motivy existence akcízů jsou však evidentně ve vzájemném rozporu. Daň obecně dopadá na subjekty dvěma způsoby, a to ze zákona – tzv. zákonný dopad daně a skutečně – tzv. skutečný neboli efektivní dopad daně.[2] Kromě samotné incidence spotřebních daní je třeba zkoumat jejich význam v rámci celé daňové soustavy. Podíl incidence kterékoliv daně na incidenci celkové daňové soustavy je závislý na objemu výnosů této daně. Diskuse o vlivu daňového zatížení na hospodářskou výkonnost země je jednou z nejčastějších a také nejstarší ekonomickou diskusí vůbec. V České republice se daňovému zatížení přisuzuje jedna z klíčových rolí v analýzách příčin úrovně růstové výkonnosti hospodářství. Na vyšší úroveň daňového zatížení lze nahlížet jako na vážnou překážku trvalého zvyšování ekonomické úrovně země. Vyšší daně způsobují distorze v ekonomické aktivitě, mohou snižovat míru úspor a investic, odrazují od práce a podnikání a v neposlední řadě motivují existenci šedé ekonomiky. Na druhou stranu může být vyšší míra zdanění pro ekonomiku přínosná, protože z daní je placeno poskytování veřejných statků, které zvyšují životní úroveň a bohatství celé společnosti. Jsou-li vybrané daně používány efektivně, tak poskytnuté veřejné služby mohou zvyšovat produktivitu lidského i fixního kapitálu soukromého sektoru a podpořit dlouhodobý ekonomický růst. Samotné veřejné transfery mohou snižovat chudobu a udržovat sociální soudržnost a smír. Čistý efekt zdanění na ekonomiku však závisí na různých faktorech.
Cíl a metodika Cílem příspěvku je formulovat návrhy na úpravu daňové politiky v České republice na základě analýzy daňové incidence u produktů zdaňovaných spotřební daní z cigaret. Návrhy vyplývají ze změn sazby spotřební daně z cigaret v podmínkách České republiky, včetně vyústění v syntézu poznatků, které umožňují objektivizovat proces dopadu zvýšené sazby spotřebních daně z cigaret na kupující. Vzhledem ke změnám sazby spotřební daně z cigaret jsou zjištěny údaje o cenách vybraných značek cigaret pro konečné spotřebitele a spotřeba cigaret v České republice v období změn.
V rámci zmíněné spotřební daně je nutné identifikovat samotné změny sazeb u těchto daní a při sběru dat vycházet především z časového určení změn tak, aby z výsledků zkoumání byly patrné jejich výsledné dopady. V závěru jsou shrnuty výsledky analýzy. Na těchto základech jsou stanoveny v syntetické podobě dílčí i souhrnné obecné závěry platné v podmínkách České republiky v oblasti daňové incidence a spotřební daně z cigaret. V příspěvku jsou uplatněny metody vědecké práce, především pak metoda indukce, dedukce, analýzy, syntézy, deskripce, komparace, klasifikace, explikace, explanace a pozorování. Jedná se tedy o metody obecně používané ve vědeckých pracích zaměřených na podobnou problematiku. Tento příspěvek je součástí výstupů výzkumného záměru „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“, identifikační kód VZ: 62156 48904.
Výsledky Sazba spotřební daně z cigaret v České republice je rozdělena na část pevnou a procentní. Pevná část je stanovena v Kč za jedenu cigaretu, která do 31.12.2003 byla 0,36 Kč/ks. Procentní část spotřební daně z cigaret byla v tomto období 22 %. U cigaret je dále stanovena minimální sazba daně v Kč za kus, která je uplatněna, pokud skutečná sazba dosahuje nižší hodnoty. V roce 2003, tedy do 31.12.2003 byla tato minimální sazba daně ve výši 0,79 Kč/ks.[3] Sazba daně z přidané hodnoty u cigaret je základní, byla tedy 22 %, a je stanovována z ceny včetně daně spotřební. To ve skutečnosti znamená, že s měnící se sazbou daně spotřební, respektive s měnící se cenou včetně spotřební daně, se mění také skutečná částka daně z přidané hodnoty. Sazba spotřební daně z cigaret platná od 1.1.2004 byla 0,48 Kč/ks ve své pevné části, a procentní část byla stanovena ve výši 23 %. Minimální sazba daně v tomto období byla 0,96 Kč/kus.[4] Sazba daně z přidané hodnoty se oproti roku 2003 až do 1.5.2004 nemění. Sazba spotřební daně z cigaret platná od 1.5.2004 byla stále 0,48 Kč/ks ve své pevné části, a procentní část byla opět stanovena ve výši 23 %. Minimální sazba daně v tomto období však byla 0,94 Kč/kus.[4] Sazba daně z přidané hodnoty se oproti předchozím obdobím snižuje na 19 %. Incidence změny sazeb spotřební daně z cigaret a daně z přidané hodnoty je zde zkoumána jako incidence této daně u prodejců cigaret, a je stanovována na základě prodejních cen zjišťovaných v období uvedených změn k 1.1.2004 a 1.5.2004. Prodejní ceny jsou identifikovány na základě cen uvedených na kolku, kterým musí být opatřena každá krabička cigaret. Relevantní jsou ceny před a po změně sazby spotřební daně z cigaret a před a po změně sazby daně z přidané hodnoty. Prodejní ceny jsou identifikovány u vybraných deseti značek cigaret. V následujícím textu jsou identifikovány dopady změny sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004 u jednotlivých značek cigaret v pořadí Mars, Start, Petra, Sparta, LM, Memphis, Lucky Strike, Camel, Marlboro a Davidoff.. P1 označuje cenu cigaret před změno sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004, P2 cenu právě po této změně s jistým časovým zpožděním. Podobně pak SPD1 a SPD2 označuje výši spotřební daně z cigaret a DPH1 a DPH2 výši daně z přidané hodnoty před a po uvedené změně sazby spotřební daně z cigaret. D1 a D2 je pak celkové zatížení krabičky cigaret nepřímými daněmi v uvedených okamžicích. Tab. 1 Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků u vybraných značek cigaret v Kč/krabičku cigaret. Výrobek Mars
P1 31,50
P2 34,00
P2-P1 2,50
SPD1+DPH1 19,81
SPD2+DPH2 23,55
D2-D1 3,74
Start 33,00 35,00 Petra 40,00 44,00 Sparta 42,00 46,00 LM 45,00 49,00 Memphis 48,00 48,00 Lucky Strike 50,00 54,00 Camel 53,00 54,00 Marlboro 53,00 57,00 Davidoff 56,00 59,00 Zdroj: vlastní šetření a zpracování.
2,00 4,00 4,00 4,00 0,00 4,00 1,00 4,00 3,00
20,41 23,21 24,01 25,21 26,41 27,22 28,42 28,42 29,62
23,96 27,65 28,47 29,70 29,29 31,76 31,76 32,99 33,81
3,55 4,44 4,46 4,49 2,88 4,54 3,34 4,57 4,19
Ceny cigaret se z důvodu zvýšení sazby spotřební daně z cigaret od 1.1.2004 zvýšily, avšak prodejci si vzhledem k povědomí o této změně vytvořili na konci roku 2003 jisté zásoby, a tak se dražší cigarety začaly prodávat ve většině případů až v březnu roku 2004. Ceny se tedy změnily u všech zkoumaných značek cigaret, avšak u levnějších bylo zvýšení menší než u dražších značek cigaret. Z toho důvodu byl také vyšší rozdíl nepřímých daní před a po změně sazby spotřební daně z cigaret u dražších značek, vzhledem k metodice výpočtu daně z přidané hodnoty. Dále jsou identifikovány dopady změny sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004 u jednotlivých značek cigaret ve stejném pořadí jako v předchozím případě. Označení jednotlivých částek je vysvětleno již u první tabulky, P3, SPD3, DPH3 a D3 jsou pak příslušné hodnoty vyplývající z cen cigaret platných po snížení sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004. Tab. 2 Dopady změny sazby daně z přidané hodnoty u vybraných značek cigaret v Kč/krabičku cigaret. Výrobek P2 P3 Mars 34,00 34,00 Start 35,00 40,00 Petra 44,00 44,00 Sparta 46,00 46,00 LM 49,00 49,00 Memphis 48,00 55,00 Lucky Strike 54,00 54,00 Camel 54,00 60,00 Marlboro 57,00 60,00 Davidoff 59,00 65,00 Zdroj: vlastní šetření a zpracování.
P3-P2 0,00 5,00 0,00 0,00 0,00 7,00 0,00 6,00 3,00 6,00
SPD2+DPH2 23,55 23,96 27,65 28,47 29,70 29,29 31,76 31,76 32,99 33,81
SPD3+DPH3 22,85 25,19 26,75 27,53 28,70 31,03 30,64 32,98 32,98 34,93
D3-D2 -0,70 1,23 -0,90 -0,94 -1,00 1,74 -1,12 1,22 -0,01 1,12
Ceny cigaret se z důvodu snížení sazby daně z přidané hodnoty nesnížily, naopak u některých značek došlo k poměrně výraznému nárůstu. U levnějších značek cigaret lze pozorovat změnu ceny v období snížení sazby daně z přidané hodnoty výjimečně. U dražších značek cigaret je zvýšení ceny v tomto období spíše pravidlem. Pokud se cena krabičky cigaret při snížení sazby daně z přidané hodnoty nezvýšila, pak logicky dochází ke snížení zatížení této komodity nepřímými daněmi. Jestliže dochází ke zvýšení ceny krabičky cigaret, pak záleží výsledný daňový efekt na dominanci cenového
faktoru, kdy se zvyšující se cenou roste zatížení nepřímými daněmi, nebo faktoru snížené sazby daně z přidané hodnoty snižujícího zatížení nepřímými daněmi. V rámci pozorovaných cen vybraných značek cigaret je možné pozorovat oba výše uvedené efekty. Tab. 3 Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků (A) a daně z přidané hodnoty (B) u vybraných značek cigaret na kupující a výrobce. Dopad A na Výrobek kupující (Kč/krabičku) Mars 2,50 Start 2,00 Petra 4,00 Sparta 4,00 LM 4,00 Memphis 0,00 Lucky Strike 4,00 Camel 1,00 Marlboro 4,00 Davidoff 3,00 Zdroj: vlastní šetření a zpracování.
Dopad A na výrobce (Kč/krabičku) 1,24 1,55 0,44 0,46 0,49 2,88 0,54 2,34 0,57 1,19
Dopad B na kupující (Kč/krabičku) 0,00 5,00 0,00 0,00 0,00 7,00 0,00 6,00 3,00 6,00
Dopad B na výrobce (Kč/krabičku) -0,70 -3,77 -0,90 -0,94 -1,00 -5,26 -1,12 -4,78 -3,01 -4,88
Dopady zvýšení sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004 i snížení sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004 na kupující tedy odpovídají zvýšení spotřebitelských cen u jednotlivých značek cigaret. Dopady na výrobce pak odpovídají rozdílu změny nepřímých daní a změny ceny před a po změně sazby spotřební daně z cigaret od 1.1.2004, respektive před a po změně sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004. Výrobci na kupující přenášejí významnou část zvýšení nepřímých daní danou zvýšením sazby daně z cigaret a daně z přidané hodnoty. Tento přesun je nižší u levnějších značek cigaret. Na kupující bylo v rámci cen pozorovaných značek přeneseno 75 % zvýšení daňového břemene. Prodávající pak nesou zbytek zvýšení daňového břemene, tedy průměrně 25 %, opět v rámci cen zkoumaných značek cigaret. Při snížení sazby daně z přidané hodnoty nepromítají výrobci zvolených značek cigaret tuto úlevu do prodejních cen těchto cigaret. Naopak u celé poloviny uvedených značek prodejní ceny výrobci cigaret zvyšují a dosahují tak ještě většího růstu zisků. Dále je jistě vhodné identifikovat výsledný efekt výše zkoumaných změn sazeb spotřební daně z cigaret a daně z přidané hodnoty k 1.1.2004, respektive 1.5.2004. To je možné na základě porovnání a zpracování částek prodejních cen cigaret, které byly v předchozím textu označeny jako P1 a P3, tedy cen před a po uvedených změnách sazeb spotřební daně z cigaret a daně z přidané hodnoty. Výsledná změna zatížení krabičky vybraných značek cigaret nepřímými daněmi na základě nejen změn sazeb spotřební daně z cigaret a daně z přidané hodnoty, ale i změn prodejních cen cigaret je v následující tabulce označena jako D3-D1. Tab. 4 Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků a daně z přidané hodnoty u vybraných značek cigaret v Kč/krabičku cigaret. Výrobek Mars
P1 31,50
P3 34,00
P3-P1 2,50
SPD1+DPH1 19,81
SPD3+DPH3 22,85
D3-D1 3,04
Start 33,00 40,00 Petra 40,00 44,00 Sparta 42,00 46,00 LM 45,00 49,00 Memphis 48,00 55,00 Lucky Strike 50,00 54,00 Camel 53,00 60,00 Marlboro 53,00 60,00 Davidoff 56,00 65,00 Zdroj: vlastní šetření a zpracování.
7,00 4,00 4,00 4,00 7,00 4,00 7,00 7,00 9,00
20,41 23,21 24,01 25,21 26,41 27,22 28,42 28,42 29,62
25,19 26,75 27,53 28,7 31,03 30,64 32,98 32,98 34,93
4,78 3,54 3,52 3,49 4,62 3,42 4,56 4,56 5,31
Prodejní ceny všech značek cigaret se ve zkoumaném období zvýšily. U dražších značek cigaret bylo toto zvýšení obecně citelnější než u těch levnějších. Zvýšení zatížení cigaret nepřímými daněmi vlivem zvýšení sazby spotřební daně z cigaret a zvýšením prodejních cen cigaret je částečně kompenzováno snížením sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004 z 22 % na 19 %. Tab. 5 Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků a daně z přidané hodnoty u vybraných značek cigaret na kupující a výrobce. Výrobek Mars Start Petra Sparta LM Memphis Lucky Strike Camel Marlboro Davidoff Zdroj: vlastní šetření a zpracování.
Dopad na kupující (Kč/krabičku) 2,50 7,00 4,00 4,00 4,00 7,00 4,00 7,00 7,00 9,00
Dopad na výrobce (Kč/krabičku) 0,54 -2,22 -0,46 -0,48 -0,51 -2,38 -0,58 -2,44 -2,44 -3,69
Dopady zvýšení sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004 a snížení sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004 na kupující odpovídají zvýšení spotřebitelských cen u jednotlivých značek cigaret. Dopady na výrobce pak odpovídají rozdílu změny nepřímých daní a změny ceny před a po změně sazby spotřební daně z cigaret a sazby daně z přidané hodnoty. Výrobci na kupující přenášejí více než 100 % výsledné změny zatížení cigaret nepřímými daněmi. Tento přesun je obecně nižší u levnějších značek cigaret než u dražších. Na kupující bylo v rámci cen pozorovaných značek přeneseno 136 % zvýšení daňového břemene. Prodávající tedy na zvýšení daňové zátěže cigaret nepřímými daněmi vydělávají a i přes na první pohled nepříznivou situaci zvyšují své zisky. Tab. 6 Vývoj spotřeby cigaret v ČR v letech 1999 až 2004 v kusech na osobu za rok Rok
Spotřeba cigaret (ks/osoba)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: ČSÚ[5], vlastní zpracování.
1 852 2 090 1 882 1 664 1 893 2 192 2 243 2 275
Podle údajů Českého statistického úřadu spotřeba cigaret v České republice od roku 1999 do roku 2001 klesala. V roce 2002 naopak došlo ke zvýšení spotřeby kusů cigaret na osobu v České republice a stejně tak v roce 2003, 2004 a 2005, kdy však nárůst již nebyl tak výrazný. Také na základě hodnot v tabulce uvádějící vývoj spotřeby cigaret v ČR v letech 1999 až 2005 v kusech na osobu za rok je možné potvrdit skutečnost o zvyšujících se ziscích výrobců cigaret v České republice.
Závěr Incidence spotřební daně z cigaret je stanovována na základě pozorování cen vybraných značek filtrových cigaret nad 70 mm délky před změnou sazby spotřební daně z cigaret, po této změně, ke které došlo k 1.1.2004, a dále po změně sazby daně z přidané hodnoty k 1.5.2004. Poptávka po cigaretách je považována za velmi neelastickou, cenová konkurence jednotlivých prodejců je vyloučena. Konkurence tak na trhu s cigaretami existuje pouze mezi jednotlivými výrobci cigaret. Z těchto důvodů lze předpokládat, že přesun zvýšení daňového břemene na kupující bude poměrně vysoký, snížení daňového břemene ceny nesníží. Zmíněný předpoklad je potvrzen touto prací, u vybraných značek cigaret bylo přesunuto téměř celé zvýšení daňové zátěže dané zvýšením spotřební daně z cigaret na kupující, snížení daňové zátěže způsobené snížením sazby daně z přidané hodnoty je paradoxně doprovázeno dalším zvyšováním cen. Nižší přesun zvýšení daňového břemene byl zaznamenán u levnějších značek cigaret než u dražších značek cigaret. Poptávka po levnějších značkách cigaret by se mohla zdát méně elastická než u dražších značek cigaret, protože kupující levnějších značek již nemají možnost po zvýšení ceny začít kupovat ještě levnější značku, která již neexistuje. Proč je tedy přesun zvýšeného daňového břemene vyšší u dražších cigaret, kde se předpokládá vyšší elasticita poptávky po těchto značkách cigaret? Ve velmi vysoké ceně není ani poměrně značný přesun zvýšeného daňového břemene tak patrný, jako u ceny nízké. Dalším důvodem je skutečnost, že lze předpokládat ochotu kupujících dražších cigaret kupovat stejnou značku i za vyšší cenu, vzhledem k jejich zřejmě vyššímu příjmu oproti kupujícím levné značky cigaret. Z vývoje spotřeby cigaret v České republice je patrné, že zvýšení sazby spotřební daně z cigaret splnilo především svoji fiskální funkci. Funkce edukativní však byla také do jisté míry naplněna. Prostřednictvím zvýšení sazby spotřební daně z cigaret se zmenšil nárůst spotřeby cigaret na osobu v České republice v roce 2004. Z výše uvedeného je patrné, že fiskální a edukativní funkce spotřebních daní nemusí být v každém případě v přímém rozporu. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků a nálepek se v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšilo o 23 %, v roce 2005 pak oproti roku 2004 o 18 %.[6,7] Je tedy zřejmé, že v České
republice zvýšení sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004 vedlo ke zvýšení inkasa této daně v roce 2004. Spotřební daně v České republice tedy plní především fiskální funkci, jsou zdrojem stabilního a predikovatelného příjmu státního rozpočtu. Funkce regulační a edukativní jsou při ukládání spotřebních daní v České republice spíše okrajovou záležitostí. Ke snížení spotřeby takto zdaněných komodit při zvýšení sazeb na ně uvalených spotřebních daní buď nedochází vůbec, nebo dochází pouze ke zmírnění růstového trendu spotřeby, a nebo dochází sice ke snižování spotřeby, ale patrně také z jiných důvodů, než pouze kvůli zvýšení sazby spotřební daně. Při snížení daňové zátěže se prodejní ceny cigaret v žádném ze sledovaných případů nesnížily.
Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6]
[7]
VYBÍHAL, V. Veřejné finance. Hradec Králové: E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 80-85490-45-5. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. přeprac. rozš. vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2003. 264 s. ISBN 80-86395-84-7. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. ČSÚ Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 1998 2005http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/340038A8EC/$File/3004rr_02.xls ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Výsledky činnosti územních finančních orgánů za rok 2001 [online]. 2001, [cit. 14-10-05]. Dostupné z:
. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Výsledky činnosti územních finančních orgánů za rok 2003 [online]. 2003, [cit. 15-10-05]. Dostupné z:.
