DOPADY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ PRAHY

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

DOPADY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ PRAHY Impacts of suburban development in the hinterland of Prague Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Mgr. Petr TONEV, Ph.D.

Petr BORSKÝ

Brno, 2014

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2013/2014

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

BORSKÝ Petr

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu (česky): Dopady suburbanizace v zázemí Prahy Název tématu (anglicky): Impacts of suburban development in the hinterland of Prague

Zásady pro vypracování Problémová oblast: suburbanizace, Praha a okolí, bytová výstavba, migrace, dojíţďka Cíl práce Cílem práce je analyzovat a zhodnotit vybrané aspekty suburbanizace na příkladu vybraných obcí v zázemí Prahy Postup práce a pouţité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podloţena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou vyuţity metody analýzy a syntézy jakoţto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze uţít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie. Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů, kartogramy nebo schémata Rozsah práce bez příloh: 35 – 45 stran

Literatura: CÍLEK, Václav; BAŠE, Miloslav. Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha : [S.n.], 2005. 44 s. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: Era vydavatelství, 2005. 131 s. Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23.-24. 4. 2009. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 95 s. MAIER, Karel. Nástroje územního plánování k regulaci suburbanizace. Urbanismus a územní rozvoj. 2012, roč. 15, č. 5, s. 12-20. MAYER, Vera. Teoretické a metodologické úvahy k problematice suburbanizace bydlení ve vídeňské aglomeraci. Nové perspektivy a význam základního výzkumu. Urbanismus a územní rozvoj, 2000, roč. 3, č. 6, s. 7-14. MATLOVIČ, René; SEDLÁKOVÁ, Alena. The impact of suburbanisation in the hinterland of Prešov (Slovakia). Moravian Geographical Reports. 2007, roč. 15, č. 2, s. 22-31. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace: Problém i řešení. Vesmír, 2010, roč. 89, č. 7-8, s. 440-443. OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008. 96 s. OUŘEDNÍČEK, Martin; ŠPAČKOVÁ, Petra; NOVÁK, Jakub. Sub urbs: krajina, sídla a lidé. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 338 s. VOBECKÁ, Jana; KOSTELECKÝ, Tomáš. Politické důsledky suburbanizace: analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 61 s. Internetové zdroje: www.suburbanizace.cz Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Petr Tonev, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

15. 10. 2013

Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 15. 10. 2013

………………………………………… děkan

Jmé no a p ř í j mení aut or a:

Petr Borský

Ná z e v bakal ář ské pr áce:

Dopady suburbanizace v zázemí Prahy

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Impacts of suburban development in the hinterland of Prague

Ka t e dr a:

Katedra regionální ekonomie a správy

Ve doucí bakal ář ské pr áce:

Mgr. Petr Tonev, Ph.D.

Rok obhaj oby:

2014

Anotace Cílem bakalářské práce „Dopady suburbanizace v zázemí Prahy“ je analyzovat a zhodnotit dopady suburbanizace na vybrané obce v zázemí města Prahy. Tato práce se zaměřuje na dopady v oblasti sociální, dopravní, finanční, oblast školství, a dále na kvalitu sociálního prostředí v obci a vzhled nových rezidenčních čtvrtí.

Annotation The goal of the bachelor thesis „Impacts of suburban development in the hinterland of Prague“ is to analyse and asses impacts of suburban development on selected municipalities in the hinterland of Prague. This thesis focuses on the impact in social, transport, finance and education area, and also the quality of the social environment in the village and the appearance of new residential neighbourhoods.

Klíčová slova Suburbanizace, migrace, satelitní městečka, okres Praha-západ, okres Praha-východ, doprava, trvalý pobyt, školství, veřejný prostor

Keywords Suburbanization, migration, satellite towns, Prague-west district, Prague-east district, transportation, residence registration, education, public space

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Dopady suburbanizace v zázemí Prahy vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva, Ph.D., a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. 4. 2014

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru Tonevovi, PhD., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji místostarostce obce Jesenice, starostům obcí Dolní Břeţany a Kunice za poskytnuté informace a materiály. Děkuji i své rodině za podporu během mého studia.

Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................11

2

1.2

Formy a průběh suburbanizace ....................................................................................13

1.3

Historie suburbanizace ................................................................................................15

Dopady suburbanizace .......................................................................................................16 2.1

Dopravní situace obcí ..................................................................................................16

2.2

Změna krajiny ..............................................................................................................17

2.3

Sociální prostředí .........................................................................................................18

2.4

Příjmy obcí ..................................................................................................................19

3

Suburbanizace Prahy ..........................................................................................................21

4

JESENICE ..........................................................................................................................25 4.1

Základní informace ......................................................................................................25

4.2

Územní plánování ........................................................................................................26

4.3

Politická situace v obci ................................................................................................28

4.4

Vzhled obce .................................................................................................................29

4.5 Dopravní situace v obci ...............................................................................................31 4.5.1 Automobilová doprava .........................................................................................31 4.5.2 Veřejná doprava ....................................................................................................33

5

4.6

Školství ........................................................................................................................34

4.7

Sousedské spory ..........................................................................................................34

4.8

Ekonomické dopady ....................................................................................................35

4.9

Zhodnocení ..................................................................................................................35

Dolní Břeţany ....................................................................................................................37 5.1

Základní informace ......................................................................................................37

5.2

Územní plánování ........................................................................................................38

5.4

Vzhled obce .................................................................................................................42

5.5 Dopravní situace ..........................................................................................................44 5.5.1 Automobilová doprava .........................................................................................44 5.5.2 Veřejná doprava ....................................................................................................45

6

5.6

Školství ........................................................................................................................45

5.7

Sociální dopady ...........................................................................................................46

5.8

Ekonomické dopady ....................................................................................................46

5.9

Zhodnocení ..................................................................................................................47

Kunice ................................................................................................................................48 9

6.1

Základní informace...................................................................................................... 48

6.2

Územní plánování........................................................................................................ 49

6.3

Politická situace v obci ................................................................................................ 52

6.4

Vzhled obce ................................................................................................................. 53

6.5 Dopravní situace .......................................................................................................... 53 6.5.1 Automobilová doprava ......................................................................................... 53 6.5.2 Veřejná doprava .................................................................................................... 54 6.6

Školství ........................................................................................................................ 54

6.7

Sociální dopady ........................................................................................................... 55

6.8

Ekonomické dopady .................................................................................................... 55

6.9

Zhodnocení .................................................................................................................. 55

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 57 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 64 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................. 64 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK....................................................................................... 65 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 66

10

ÚVOD Suburbanizace je proces, jehoţ nejvýznamnější součástí je stěhování lidí z měst na venkov. Hlavním cílem stěhování je mít svůj vlastní dům se zahradou v klidném venkovském prostředí, mimo ruch velkoměsta. V současnosti tento poţadavek odpovídá modernímu „ekologickému“ ţivotnímu stylu a obecnému návratu k přírodě – lidé se více soustředí na to, kde a jak ţijí. Zároveň lidé stěhující se mimo město oceňují moţnost vyuţití zahrady na pěstování uţitkových rostlin, chov zvířat, a pobyt na čerstvém vzduchu, ale především větší bezpečnost pro děti a stmelenější kolektiv obyvatel, ve kterém očekávají osobnější vztahy, neţ jsou ve velkých městech. V okolí velkých měst vznikají nové čtvrti, které jsou označovány jako satelitní městečka nebo také sídliště naleţato. Lidé jsou ochotni vzdát se blízkosti sluţeb ve městě, i kdyţ jsou na nich závislí. Prvopočátky suburbanizace můţeme nalézt v 19. století s nástupem průmyslové revoluce v Anglii. Podmínky ţivota ve městech začaly být špatné, a proto vznikala nová satelitní města – tzv. zahradní města. Klasickou suburbanizaci, jak ji známe ze současnosti, můţeme datovat do druhé poloviny 20. století, po skončení druhé světové války v USA. Díky rozvoji automobilové dopravy vznikaly v zázemí velkých měst nové čtvrti. Postupně se rozvoj suburbanizace přesunul i do zemí západní Evropy a po pádu ţelezné opony i do socialistických zemí včetně České republiky. Proces suburbanizace pozměňuje obec v několika aspektech. Právě proto je mimořádně důleţité se procesem suburbanizace zabývat, zkoumat jeho dynamiku a konkrétní dopady. Poznatky o dopadech suburbanizace na zasaţené obce, ale i o dopadech na města, která jsou stěhováním obyvatelstva rovněţ ovlivněna, mohou pomoci při lepším a trvale udrţitelném vyuţití stále omezenějšího prostoru při plánování zástavby, při odhadech migrace obyvatel a následně například pro odhady potřebné kapacity školských zařízení či dopravních spojů. Výstavba nových čtvrtí v obcích mění razantně vzhled i jejich okolí. Staví se nové silnice nárůst osobní automobilové dopravy negativně ovšem ovlivňuje ţivotní prostředí obce. Obci se zvyšují výdaje na uspokojování potřeb obyvatel. Příchod nových obyvatel mění věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obce, mnohdy vznikají různé sociální konflikty. Noví obyvatelé mají často zájem o politickou situaci v obci, kandidují do místních zastupitelstev. Dochází k nárůstu počtu dětí v obci a s tím spojená nedostatečná kapacita školních zařízení. Cílem bakalářské práce je zhodnotit, analyzovat a porovnat jednotlivá hlediska suburbanizačního procesu ve vybraných obcích v zázemí Prahy. Soustřeďuji se zejména na dopady v územním plánování obce, v oblasti finančních příjmů a výdajů obce, v oblasti mezilidských a sousedských vztahů, na politické změny a na změny vzhledu obce. V první části se věnuji vysvětlení pojmu suburbanizačního procesu a dalších urbanizačních procesů. Zmiňuji i historii suburbanizace ve světě i v ČR. V další části analyzuji jednotlivé dopady suburbanizace na cílové obce, například v oblasti sociální či finanční. V poslední podkapitole této části popisuji vývoj suburbanizace v zázemí Prahy. V těchto kapitolách 11

vycházím převáţně z publikovaných poznatků Ouředníčka [Ouředníček, 2006],[Ouředníček, 2008], Sýkory [Sýkora, 2002], Hniličky [Hnilička, 2005] a Šilhánkové [Šilhánková, 2007]. Dále se snaţím nalézt hlavní oblasti v okolí Prahy, které jsou suburbanizací nejvíce zasaţeny. Vyuţívám zde dat z Veřejné databáze českého statistického úřadu. V druhé části se snaţím aplikovat teoretické poznatky na vybrané obce v zázemí Prahy. V této analýze vyuţívám především informace z rozhovorů s vedením jednotlivých obcí, dále internetové stránky obcí, územní plány a data z Českého statistického úřadu. V závěru bakalářské práce hodnotím a porovnávám získané informace o jednotlivých obcích, které jsem zkoumal. Doplňuji také své návrhy či doporučení, které by mohly obcím pomoci s řešením problémů způsobených suburbanizací.

12

1 Pojem suburbanizace

1.1 Urbanizační proces Suburbanizace je proces, který je součástí procesu vývoje měst neboli urbanizačního procesu. Suburbanizací rozumíme v nejjednodušší podobě stěhování obyvatel z jádra měst do přilehlých oblastí města a s tím spojenou výstavbu rezidenčních lokalit na předměstí velkých měst – tzv. satelitních městeček [Sýkora, 2002: 39]. Na suburbanizaci můţeme nahlíţet jako na protiklad samotného procesu urbanizace. Urbanizaci můţeme chápat jako rozvoj městského ţivota - lidé se koncentrují do měst, zde proto roste počet obyvatel a naopak klesá počet obyvatel v zázemí měst. Spolu s koncentrací obyvatel do měst, dochází zde i ke koncentraci sluţeb, výroby a dalších funkcí. Proces urbanizace je vázán na procesy industrializace a demografické revoluce [Šilhánková, 2007: 17]. Na urbanizaci můţeme také nahlíţet jako na podíl obyvatel ţijících ve městech. Největší podíl městského obyvatelstva mají tradičně země západní Evropy – Belgie 98 %, Dánko 87 %, Lucembursko 86 %, Francie 86 %. Česká republika má míru urbanizace 73 % [Urban population, 2014]. Je nutné poznamenat, ţe definice města je v kaţdé zemi jiná. Deurbanizace je fází urbanizačního procesu, ve které dochází k postupnému sniţování počtu trvale ţijících obyvatel jádrového města. Obyvatelé opouštějí centrální část, bytové domy jsou předělávány na komerční, především kancelářské budovy [Šilhánková, 2007: 22]. Reurbanizace je poslední fází urbanizačního procesu - znamená návrat obyvatel do měst; opuštěné kancelářské budovy jsou zpět rekonstruovány na obytné domy [Šilhánková, 2007: 22].

1.2 Formy a průběh suburbanizace Pro průběh suburbanizace je typická stagnace nebo mírný pokles obyvatel jádrového města a rychlý, v některých případech aţ extrémní, nárůst počtu obyvatel v obcích příměstské zóny, tedy kolem jádrového města [Sýkora, 2002: 42]. Slovo suburbanizace je odvozeno z anglického slova suburb, neboli předměstí. Suburbanizaci můţeme tedy chápat jako proces stávání se předměstským. Proces suburbanizace není ale spojen jen se stěhováním obyvatel na venkov, ale také se změnou funkčního vyuţití území, celkovou proměnou architektury a infrastruktury zasaţeného území. V neposlední řadě dochází ke změně sociální struktury obyvatelstva. Noví obyvatelé s sebou přináší nový způsob ţivota, způsob chování, trávení volného času, které mají vliv na původní obyvatelstvo suburbií [Sýkora, 2002: 39-41]. Suburbanizace je jedním z hlavních transformačních procesů, 13

který se podílí na změně prostorové organizace měst, zejména předměstských zón [Matlovič, Sedláková, 2007]. Lidé se stěhují z měst do jejího zázemí z různých důvodů. Hlavním z nich bylo na začátku procesu suburbanizace splnění tzv. amerického snu – vlastnit rodinný dům se zahradou, který je „ považován za nejlepší a nejdokonalejší způsob bydlení, kterého může jednotlivec dosáhnout. Sen o vlastní vile se zahradou a výhledem v klidné rezidenční čtvrti se nepřímo spojuje s myšlenkami na šťastný a spokojený život.“ [Hnilička, 2005: 21]. V současné době se v zázemí měst nestaví pouze rodinné domy, ale také přibývá mnoho bytových domů. Důvody pro stěhování mohou být například nevyhovující sociální prostředí města, útěk od ruchu města, kvalitnější ovzduší apod. [Šilhánková, 2007: 7]. Do suburbií se však nestěhují jen lidé z jádrového města, ti tvoří 60 % - 80 % z celkového počtu přistěhovalců [Čermák, Hampl, Müller, 2009], ostatní lidé se stěhují do suburbií ze vzdálenějších oblastí, jelikoţ v jádrovém městě našli nové zaměstnání. Rozlišujeme dvě formy suburbanizace. Rezidenční suburbanizace je spojena s výstavbou rodinných domů – tzv. satelitních městeček. Komerční suburbanizace je spojena s výstavbou komerčních zón – areálů skladů, supermarketů, hypermarketů, výrobních nebo logistických areálů, které vznikají v bezprostřední blízkosti významných dopravních komunikací [Ouředníček, 2008: 10-11]. Pro oblast hlavního města Prahy jsou typické komerční zóny například v Praze – Zličíně – v bezprostřední blízkosti Praţského okruhu a dálnice D5, dále například obrovský areál v Praze – Průhonicích v blízkosti dálnice D1, nebo také areál v Praze – Černém Mostě při ústí dálnice D11. Pro suburbanizaci je typická výstavba mimo administrativní hranice města avšak v rámci metropolitního území. Mezi městem a suburbií se nachází volné plochy, většinou zemědělské půdy. V důsledku výstavby se však můţe postupem času spojit suburbie s daným městem [Sýkora, 2002: 10]. Města nabízejí mnoho ploch vhodných pro stavbu rezidenčních i komerčních objektů. Jedná se o plochy, tzv. brownfields, které byly dříve vyuţívány, ale nyní jsou opuštěny. Pro developery a investory je ale výhodnější stavět mimo městskou zástavbu, na „zelené louce“, tzv. greenfields, kde hodnota pozemků je niţší a vyjednávání se samosprávami obcí je snadnější [Sýkora, 2002: 14]. Podle vývojových fází můţeme rozlišit suburbanizace prvotní, klasické a postmoderní. Prvotní suburbanizace souvisí s růstem předměstí starověkých a středověkých měst. Starověká města vznikala kolem hradu, budováním podhradí – prvních předměstí. Tento vývoj je typický pro Prahu. Klasická suburbanizace je fází suburbanizace, se kterou se setkáváme nyní. Dochází k růstu obyvatel v zázemí města, lidé jsou ale na městě závislí. Postmoderní suburbanizace je zaznamenávána v USA v posledních desetiletích. Vznikají nová města, která nejsou závislá na jádrovém městě. Typickým příkladem těchto měst, tzv. edge cities, je Los Angeles, kde vyrůstají nová města na křiţovatkách hlavních komunikací [Sýkora, 2002, 46-49]. 14

Přemrštěná podoba suburbanizace je tzv. urban sprawl, česky překládána jako „sídelní kaše“. Vyznačuje se velmi řídkou, roztříštěnou, chaotickou zástavbou, která se rozlézá do okolní krajiny, často vzniká převáţně v blízkosti komunikací. Typickým znakem je řídká zastavěnost, řídká hustota osídlení. Pojem urban sprawl odkazuje i na prostředí, které nemá veřejné prostory. Díky řídké zástavbě jsou kladeny velké nároky na zábor půd, na budování infrastruktury [Hnilička, 2005: 17-18]. V USA se tento jev nazývá loap frog development, neboli výstavba v lokalitách, které připomínají mokré stopy po skocích ţáby [Sýkora, 2010: 443].

1.3 Historie suburbanizace S nástupem průmyslové revoluce v 19. století zaznamenáváme obrovský nárůst obyvatel ţijících ve městech. Průmyslové město se stává přelidněné a podmínky pro ţivot začínaly být velmi špatné. Ebenezer Howard, jako jeden ze zakladatelů moderního územního plánování, přišel s řešením přelidněných měst ve vybudování zcela nových satelitních měst – tzv. zahradních měst, nejprve v zázemí anglického Londýna. Howardova myšlenka byla vytvořit zahradní město s průměrnou hustotou 80 obyvatel/ha [Hnilička, 2005: 34-35]. Samotná zahradní města se nikdy nestavěla, vţdy se stavěla jen předměstí, která byla napojena na stávající města. Následovníci Howarda, architekti Unwin a Parker, zdůrazňovali kromě nízké hustoty osídlení hlavně zájem o veřejný prostor. Ulice a veřejné budovy jsou navrhovány s ohledem na veřejný prostor a celkové působení celých čtvrtí. Po Anglii následoval rozvoj těchto měst na dalších místech Evropy - v Praze se jedná například o čtvrtě Zahradní město, Spořilov, Ořechovka nebo Krč [Hnilička, 2005: 36]. Období klasické suburbanizace datujeme do období mezi roky 1920 – 1970 v USA. Pro toto období je typický nárůst automobilové dopravy. Dalšími důvody pro nárůst suburbií byla značná poptávka po novém bydlení, která byla způsobena druhou světovou válkou a hospodářskou krizí, dále pak i vrcholící baby boom, podpora vlády pro vlastní bydlení (vznik hypoték) a také výstavba nové dopravní infrastruktury. Vznikají suburbie na „zelené louce“, které mají pravidelný šachovnicový půdorys, domy jsou většinou vzhledově naprosto stejné, veřejný prostor je z důvodu úspory místa minimální [Sýkora, 2002: 56-58]. V západní Evropě suburbanizační proces nebyl tak rozsáhlý jako v USA. Je to dáno především jiným typem osídlení neţ je v USA, v Evropě do rozvoje měst mnohem více zasahuje územní plánování, větší vliv má v Evropě i tradičně významnější veřejná doprava [Sýkora, 2002: 67-68]. V socialistických zemích, včetně Československa, se stavěla typická sídliště, bez jakýchkoliv parků, veřejných prostor či náměstí [Šilhánková, 2007: 36]. Po pádu komunistického reţimu v těchto zemích rovněţ začala probíhat dynamická výstavba rodinných domů v zázemí měst. V České republice vznikaly první suburbie v zázemí největších měst – Prahy a Brna, později i v okolí ostatních měst [Sýkora, 2002: 12].

15

2 Dopady suburbanizace 2.1 Dopravní situace obcí Dopravní situace a infrastruktura je jednou z hlavních oblastí, která je zasaţena suburbanizací. Americká Národní akademie věd (National Academy of Sciency) zjistila, ţe dominance individuální automobilové dopravy je klíčovým znakem suburbanizace [Sýkora, 2002: 102]. Pro suburbanizaci je typické dennodenní pouţívání automobilu, je proto velmi časté, ţe rodina ţijící v suburbii vlastní i více automobilů - celkové náklady na individuální dopravu proto rostou. Automobil jako dopravní prostředek pouţívají obyvatelé v suburbiích i k úkonům, které ve městě jsou v docházkové vzdálenosti. Jedná se o kaţdodenní odvoz dětí do škol a zájmových krouţků, nákupy či dojíţdění za sportovními aktivitami, kulturou apod. Obyvatelé, kteří se přestěhovali do obcí, mají mnoho aktivit v jádrovém městě, dojíţdějí sem za prací, přáteli, sluţbami či k příbuzným. Dochází k nárůstu dopravy všemi směry, tedy ze směrů centripetálních (ze zázemí suburbií do města), centrifugálních (z města do zázemí suburbií) i tangenciální (v rámci suburbií) [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011: 131]. Ze suburbií dojíţdějí do jádrového města většinou bohatší, vzdělanější lidé a paradoxně směrem do suburbií – do komerční zástavby – dojíţdějí za zaměstnáním lidé s niţším vzděláním, kteří si bydlení v suburbiích nemohou dovolit [Ouředníček, 2006: 81]. Zvýšení automobilové dopravy způsobuje dennodenní zácpy na příjezdech do měst, lidé tráví několik hodin denně v automobilu na cestě do zaměstnání a zpět. V obcích, které jsou s jádrovým městem propojeny ţeleznicí, je nárůst automobilové dopravy o něco niţší neţ v obcích, které neleţí v blízkosti ţeleznic. V obcích bez ţelezničního spojení lidé dávají přednost automobilu před autobusem. Jedním z důvodů je i jejich sociální postavení ve společnosti - pro tyto obyvatele je pouţívání veřejné dopravy mnohdy nepřijatelné. Kromě rezidenční suburbanizace ovlivňuje velkou měrou dopravu také komerční suburbanizace výstavba komerčních areálů a tím zvýšený pohyb nákladních automobilů [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011: 131]. V rámci přistěhování nových obyvatel do obcí, suburbií, je nezbytné vystavět zcela novou dopravní infrastrukturu. Stavbu mnohdy zaplatí developerské firmy, ale veškerou pozdější údrţbu komunikací je povinna zajistit obec. To značně zvyšuje výdaje obecních rozpočtů. Vlivem zvýšeného provozu automobilů jsou stávající silnice v obci mnohdy zničeny a je potřeba je neprodleně opravit. Kaţdodenní opakované pouţívání automobilů samozřejmě škodí ţivotnímu prostředí. Hlavními komunikačními osami obce projíţdí denně obrovské mnoţství aut, coţ s sebou přináší zvýšený hluk a zhoršení kvality ovzduší. Paradoxem je, ţe jedním z důvodů stěhování lidí na venkov je kvalitnější ovzduší a klid.

16

2.2 Změna krajiny Výstavba komerčních i rezidenčních suburbií ovlivňuje výrazně i ráz okolní krajiny. Kromě nárůstu samotných rezidencí a komerčních staveb je třeba zmínit i stavbu dalších komunikací – silnic, chodníků, ţeleznic, zpevněných cest, parkovišť, obchvatů obcí apod. [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011: 115]. To vše ovlivňuje celkovou podobu příměstské krajiny, která tvoří přechodnou zónu mezi městem a volnou krajinou. V mnoha případech velmi kvalitní půda, která byla původně vyuţívaná pro zemědělské účely, ale i pro účely lesnické a rekreační, je zabírána a okolní ráz krajiny se mění. Zbylá zemědělská půda je nekvalitně obhospodařována, spíše je nechávána ladem. Dochází i k devastaci přirozených ekosystémů [Šilhánková, 2007: 102-104]. Zásah do krajiny by měl být pokud moţno co nejmenší, nové čtvrtě by měly plynule navazovat na starou výstavbu, nebo by se měly obě zástavby vhodně doplňovat [Stuchlíková, 2009: 62]. Evropská environmentální agentura zmiňuje nejvýznamnější dopady suburbanizačního procesu jako „rozsáhlý zábor volných ploch, změny reliéfu, fragmentace krajiny, ohrožení biodiverzity ničením biotopů rostlin a živočichů, a nevratná degradace zemědělské půdy. Rozvolněná zástavba s sebou přináší zvýšení emisí skleníkových plynů, roste znečištění ovzduší zplodinami, narůstá světelné či hlukové znečištění.“ [Ouředníček, Špačková, Novák, 2001: 103]. Jednotlivé čtvrtě jsou jednotvárné, domy jsou vzhledově velice podobné, okolní krajina monotónní aţ nevzhledná, veřejné prostory ţádné. Veřejné prostory by měly být místem, kde člověk rád tráví svůj volný čas, místem, které není nudné a nenutí člověka rychle místo opustit. Veřejný prostor „býval, někdy více, jindy méně, symbolem určité soudržnosti, společenského povědomí.“ [Baše, 2009: 46]. V nových čtvrtích tyto prostory prakticky neexistují, veřejnými prostory jsou jen nutné dopravní koridory – ulice, chodníky, parkoviště. V zástavbách jsou budovány kruhové objezdy, které jsou však naprosto zbytečné. Na obrázku 1 je zobrazen typický kruhový objezd v nové zástavbě v obci Jesenice, provoz v těchto ulicích je minimální a kruhový objezd zde pak zcela postrádá svou funkci. Obrázek 1: Kruhový objezd v nové zástavbě v obci Jesenice

Pramen: vlastní foto

17

V nových zástavbách je také těţké určit hranice mezi veřejným a soukromým prostorem [Hnilička, 2005: 89-91]. V suburbiích nejenţe schází veřejné prostory, jako jsou náměstí či náves, ale nejsou zde ani ţádné hospody či kluby, kde by se lidé scházeli. Chybí zde cesty, cyklostezky, pěšiny, které by spojovaly suburbii s dalším okolím. V monotónní zástavbě chybí jakýsi střed, přirozené centrum, rybníček, parčík či malé dětské hřiště, které by oţivily nudnou zástavbu [Cílek, Baše, 2005: 30].

2.3 Sociální prostředí V důsledku příchodu nových obyvatel do suburbií dochází k výrazné změně v demografické struktuře obyvatelstva obce. Do suburbií se stěhují hlavně mladí lidé se středním, často vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem. Původní obyvatelé však většinou nemají vysokoškolské vzdělání a jejich příjem a styl ţivota je zcela jiný. Tato polarizace můţe vést a často také vede k různým sociálním problémům [Sýkora, 2002: 51]. Hovoříme zde o tzv. rezidenční segregaci, tedy o sociálně-prostorovém oddělení bydlišť různých sociálních skupin, které nemají mezi sebou rovné postavení [Sýkora, 2010: 11]. V suburbiích nalézáme dobrovolnou segregaci neboli chtěnou separaci. Extrémním případem fyzické a sociální separace v suburbiích jsou tzv. gated communities. Jedná se o rezidenční lokality, které jsou fyzicky odděleny od ostatní zástavby formou plotů, uzavřených bran, závor či zdí. Výjimkou není ani najímání bezpečnostních agentur. Uvnitř těchto lokalit platí určité předpisy pro rezidenty, které si určují sami rezidenti nebo developer. V uzavřených lokalitách se nacházejí i potřebná zařízení pro vyuţití volného času - dětské hřiště či sportovní plochy, ke kterým mají přístup a spravují je opět jen rezidenti. Obyvatelé těchto lokalit se vyznačují sociální homogenitou, mají stejné postavení, příjmy a záliby [Sýkora, 2010: 91]. O další určité izolaci můţeme hovořit s pojmem tzv. zelených vdov, neboli ţen, které zůstávají samy s dětmi v suburbii, zatímco jejich manţelé pracují celé dny ve městech; vydělávají, aby splatili vysněný dům [Hnilička, 2005: 12]. V důsledku příchodů nových obyvatel je třeba nyní řešit kapacitu mateřských školek a základních škol, která je nedostatečná. Obce se snaţí v rámci svých moţností zvyšovat jejich kapacitu, přesto mnoho rodičů vozí své děti do školek a škol do jádrových měst. V mnoha případech rodiče nemohou umístit své děti do školských zařízení ne z důvodu jejich nedostatečné kapacity, ale i z důvodu nesplnění podmínek pro přijetí do školek či škol - jsou upřednostňovány děti, jejichţ rodiče mají trvalý pobyt v obci. Nyní se v suburbiích řeší potřeby mladých rodin, je ovšem nezvratná skutečnost, ţe obce by se měly připravit i na fakt, ţe obyvatelé v obci začnou také postupně stárnout. V současné době není problém pro obyvatele si kamkoliv zajet autem, ve stáří to jiţ potíţ můţe být. Lidé budou potřebovat lékaře v obci, pečovatelské sluţby či obchod. Suburbie zaţijí stejnou demografickou změnu, kterou v dnešní době zaţívají městská sídliště [Maier, 2010: 18]. Také dispozice domů v suburbiích jsou stavěny pro mladé rodiny s obytnou částí v patrech a které se později budou špatně rekonstruovat pro potřeby starých lidí [Cílek, Baše, 2005: 20]. 18

S příchodem nových obyvatel se mění postupně i politická situace v obci. Novousedlíci se většinou snadno a dobře semknou, jsou aktivnější, a proto jsou ve vedení obce starousedlíci ve většině případů nahrazeni novousedlíky [Cílek, Baše, 2005: 5], kteří se chtějí podílet na chodu obce, přinášejí s sebou různé kontakty, zkušenosti s různými zakázkami apod. V obcích postiţených suburbanizačním procesem dochází často k ostrým politickým sporům; před volbami vnikají různá opoziční politická hnutí. Hlavním sporem mezi obyvateli bývá rozsah a podoba nové výstavby v obci.

2.4 Příjmy obcí Obce, kterých se dotkla vlna výstavby nových rezidenčních areálů, se spoléhaly na fakt, ţe s nárůstem obyvatel dojde k navýšení finančních příjmů obce. Tento předpoklad se nepotvrdil do takové míry, jak obce očekávaly. Mnoho nových obyvatel, kteří se přistěhovali do obcí, se nepřihlásili k trvalému pobytu v obci. Podnikatelé se nepřihlásili k trvalému pobytu v obci z několika důvodů. Jedním z nich je administrativní náročnost spojená s přepsáním sídla podniku, dále také snaha o skrývání se před kontrolou finančních úřadů. Ve velkých městech, kde jsou podnikatelé přihlášení, je menší pravděpodobnost kontroly finančních úřadů, z důvodu velkého mnoţství firem, neţ jak tomu je v malých obcích [Macešková, Ouředníček, 2008: 28]. Dalším problémem v příjmu některých obcí je tzv. druhé bydlení. Jedná se zejména o obce, které jsou v blízkosti lesů či vodních ploch. Majitelé rekreačních objektů - chat a chalup, které se nacházejí v katastru obcí, přispívají na chod obce jen minimálně, například za odvoz komunálního odpadu. Výdaje na opravu a údrţbu infrastruktury jsou však nepodstatně vyšší neţ příjmy [Mayer, 2000: 7]. To vše hraje roli v příjmech obce. Mezi příjmy rozpočtů obcí jsou daňové, nedaňové, kapitálové příjmy a dotace. Dotace můţe obec ovlivnit svým postojem a aktivitou, mnoho obcí vyuţívá dotace například z Evropské unie. Rozpočtové určení daní nám udává, kolik daná obec podle počtu obyvatel získá z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. V roce 2013 proběhla změna RUD novelou zákona 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů [Nový model sdílených daní pro obce – rok 2013, 2013]. Tato novela přinesla oproti předchozímu platnému předpisu několik zásadních změn, které měly pomoci zejména menším obcím. Do roku 2012 bylo rozdělení příjmů dle RUD závislé hlavně na počtu trvale ţijících přihlášených obyvatel. Nyní kromě počtu trvale přihlášených obyvatel vstupují do RUD další kritéria, a to zejména počet dětí v mateřských a počet ţáků v základních školách. Před rokem 2013 byla tato kritéria pro výpočet rozdělení příjmů dle RUD: podíl počtu obyvatel na celkovém počtu obyvatel s váhou 3 %; podíl obce na celkové výměře s váhou 3 %; kritérium počtu obyvatel obce upraveno koeficientem velikostní kategorie s váhou 94 %. 19

V roce 2013 se tato kritéria změnila: podíl počtu obyvatel na celkovém počtu obyvatel s váhou 10 %; počet dětí v mateřských školách a počet ţáků v základních školách, které jsou spravovány obcí s váhou 7 %; podíl obce na celkové výměře s váhou 3 %; kritérium počtu obyvatel obce upraveno koeficientem velikostní kategorie s váhou 80 %. Další daňové příjmy obcí jsou příjmy z daní z příjmů právnických osob, daně z převodu nemovitostí, správní a místní poplatky. Celkově příjmy z daní tvoří přes 50 % všech příjmů obce. Obec nemá de-facto ţádné přímé nástroje, jak by přiměla obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu. Jedním z nepřímých nástrojů jsou například určitá pravidla pro přijímání dětí do mateřských, ale i základních škol. V suburbií bydlí převáţně rodiny s malými dětmi, či mladé páry, které rodinu plánují. Vydání pravidel pro přijímání do mateřských či základních škol by bylo značným zvýhodněním pro rodiče dětí, kteří mají trvalý pobyt v obci - často donutí obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu v obci [Macešková, Ouředníček, 2008: 29].

20

3 Suburbanizace Prahy První významný rozvoj suburbií v Praze můţeme zaznamenat s příchodem průmyslové revoluce na konci 19. století a na počátku 20. století. Rozvíjí se tehdy samostatná města, jako jsou například Karlín, Smíchov, Vinohrady. V první polovině 20. století roste počet obyvatel nejenom v Praze, ale i v blízkém okolí [Sociologický časopis, 2003: 237]. Největší rozmach výstavby byl zaznamenán v období mezi světovými válkami [Sýkora, 2002: 141]. Na okraji Velké Prahy vzniklo více neţ 30 čtvrtí rodinných domků. Rozrůstaly se i vzdálenější obce – Černošice, Klánovice, které slouţily jako rekreační lokality pro bohatší obyvatele Prahy [Ouředníček, 2006: 97]. Ve třicátých letech vznikaly luxusní kolonie funkcionalistických domů ve čtvrtích Barrandov nebo Baba [Cílek, Baše, 2005: 19]. Druhá světová válka poznamenala bytovou výstavbu Prahy a okolí, která byla de-facto pozastavena, a navíc desítky tisíc bytů byly zničeny. Avšak ve srovnání s jinými evropskými městy nebyly válečné škody tak obrovské [Ouředníček, 2006: 97]. S nástupem komunistického reţimu byla výrazně utlumena stavba rodinných domů a s ní spojená suburbanizace Prahy. Byla zde tzv. komplexní bytová výstavba. V této době se stavěla hlavně sídliště, nejznámější z nich je Jiţní město ale i další – Prosek, Ďáblice [Sociologický časopis, 2003: 238]. Nové rodinné domy se stavěly pomalu a svépomocí, jednou ze čtvrtí, kde byla zaznamenána výstavba rodinných domů ve druhé polovině 20. století je například čtvrť Praha – Dolní Chabry. Zázemí Prahy v období komunistického reţimu neslouţilo k bydlení, ale k rekreaci. Obyvatelé Prahy utíkali z měst do chalup a chat, kde vyhledávali zejména klid a zdravější prostředí [Ouředníček, 2006: 98]. Mnoho obyvatel vlastnilo objekt druhého bydlení, které jsou nyní hojně přestavovány na objekty s celoročním provozem. V Československu v tomto období existovalo tzv. střediskové plánování. Existovaly zde obce – střediska, kam byla soustředěna většina investic. Tato střediska byla spádová pro nestřediskové obce, které díky nedostatku financí postupně upadaly [Ouředníček, 2006: 98]. Po roce 1989 vznikly podmínky pro rozvoj suburbií. Bytové domy v centru města se přestavovaly pro komerční účely; proběhla rychlá změna stavebních zákonů; vznikaly nové projekční ateliéry; uvolnila se absolutní ochrana zemědělského půdního fondu; neexistovaly pouţitelné územní plány či jiné regulace zástavby [Sýkora, 2002: 141-142]. Praţský metropolitní region se tedy stává prvním a hlavním územím s nejdynamičtějším suburbánním rozvojem v České republice [Sociologický časopis, 2003: 240]. Na začátku 90. let nejprve v okolí Prahy probíhala výstavba rodinných domů individuálně na jednotlivých dostupných pozemcích. Rodinný dům si mohli dovolit jen velice bohatí lidé. Hypoteční úvěry začaly existovat aţ v roce 1995, avšak nebyly vyuţívány z důvodu vysokých úrokových sazeb. Přesto v této době vznikají první velké projekty developerů v zázemí Prahy. 21

Na konci 90. let se změnily podmínky hypotečních úvěrů a začíná období rozsáhlé bytové výstavby v zázemí Prahy [Ouředníček, 2006: 99 - 101]. Na obrázku 2 je zobrazen průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období 1997 – 2012. Obce na severu a jihu Prahy zaznamenaly nejvyšší počet dokončených bytů na 1000 obyvatel. Jedná se o obce nacházejících se v blízkosti důleţitých dopravních tepen – na severu silnice č. 608 směřující do Teplic a silnice č. 240 směřující do Kralup nad Vltavou, na jihu silnice číslo 603 směřující do Benešova. Dále můţeme zaznamenat vyšší bytovou výstavbu v obcích, které se nacházejí v blízkosti dálnic a obchodních centrech - na západním okraji Prahy v blízkosti dálnice D5, na východním okraji v okolí dálnice D11 a rychlostní silnice R10. Naopak niţší bytová výstavba je zaznamenána v obcích, které nemají tak dobré dopravní spojení s Prahou a dále v obcích, které jsou od hlavního města vzdálenější. Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v jednotlivých obcích je uveden v tabulce v příloze 1. Nejvíce dokončených bytů na 1000 obyvatel bylo vystaveno v obcích Chýně, Jesenice a Trnová, kde se průměrně za sledované období (1997 – 2012) postavilo více neţ 30 bytů za rok. Naopak nejméně dokončených bytů na 1000 obyvatel bylo zaznamenáno v obcích Libčice nad Vltavou, Bojanovice a Řevnice – dokončeno méně neţ 2 byty ročně.

22

Obrázek 2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období 1997 - 2012

Pramen: [ČSÚ, 2013], [ČSÚ, 2014a], [ĆSÚ, 2014b], vlastní zpracování

Na obrázku 3 je zobrazeno průměrné roční migrační saldo (v %) v jednotlivých obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období 1993 – 2012. Obce, které se nacházejí v blízkosti důleţitých dopravních tepen, zaznamenávají vyšší migrační saldo neţ ostatní obce. Oblast s nejvyšším migračním saldem se nachází na jihu Prahy – v oblasti rozsáhlých chatových kolonií v blízkosti řek Sázavy a Vltavy. Mnoho lidí se natrvalo přestěhovalo do chat či chalup, které jim slouţily jako tzv. druhé bydlení, nové byty se zde stavěly méně. Naopak na severu Prahy souvisí migrační saldo přímo s počtem dokončených bytů, v této oblasti se ţádné velké chatové oblasti nenacházejí. Data migračního salda za jednotlivé obce jsou zaznamenány v tabulce v příloze 1.

23

Obrázek 3: Migrační saldo (v %) v obcích v okresech Praha-východ, Praha-západ za období 1993 - 2012

Pramen: [ČSÚ, 2013], [ČSÚ, 2014a], [ĆSÚ, 2014b], vlastní zpracování

24

4 JESENICE Obec Jesenice je obcí, která je velmi často zmiňována v různých publikacích zabývajících se suburbanizaci. To je také hlavní důvod, proč jsem si vybral tuto obec pro mou bakalářskou práci. Druhým, neméně důleţitým důvodem, bylo navázání spolupráce s vedením obce.

4.1 Základní informace Obec Jesenice se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Praha – západ. Obec je vzdálena vzdušnou čarou od centra hlavního města Prahy přibliţně 14 km, na severu obce sousedí s katastrem městské části Praha – Šeberov; její rozloha činí 17,52 km2. Obec se skládá ze šesti sídelních jednotek – Jesenice, Zdiměřice, Osnice, Kocanda, Horní Jirčany a Rozkoš. Rozprostírá se na čtyřech katastrálních územích – k.ú. Jesenice, k.ú. Zdiměřice u Prahy, k.ú. Osnice a k.ú. Horní Jirčany [Jesenice, 2014a]. Obec Jesenice je největší obcí v České republice, která nemá statut města i přesto, ţe obec splňuje kritérium - počet obyvatel více neţ 3000 - které je potřeba ke změně statusu obce na město. Na základě ankety, která proběhla na konci roku 2013 a ve které se obyvatelé vyjádřili pro změnu statusu obce na město, se zastupitelstvo obce rozhodlo o podání změny statusu obce na město, kterým by se obec Jesenice mohla stát jiţ v roce 2014. K 31. 12. 2012 bylo v obci přihlášeno k trvalému pobytu 7 516 osob [ČSÚ, 2013]. Počet obyvatel se začal postupně zvyšovat od roku 1998. V grafu 1 je zaznamenán vývoj počtu obyvatel v obci od roku 1989 a také jsou zde uvedeny migrační a přirozené přírůstky. Největší migrační přírůstek nastal mezi lety 2004 – 2008. S nástupem migračního přírůstku je spojen i přirozený přírůstek. Do Jesenice se stěhují většinou mladí lidé, kteří si rodinu teprve plánují, proto je tedy nárůst přirozeného přírůstku opoţděn o několik let od migračního přírůstku. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v obci Jesenice v letech 1989 - 2012

Pramen: [ČSÚ, 2013], vlastní zpracování

V tabulce v příloze 2 jsou uvedeny meziroční absolutní i relativní přírůstky obyvatel od roku 1998. Nejvyšší relativní nárůst obyvatel je zaznamenán v letech 2004 – 2006, kdy se ročně počet obyvatel v obci zvyšoval o více neţ 13 %. Naopak nejvyšší absolutní nárůst obyvatel v obci byl zaznamenán aţ v roce 2008, i díky faktu, ţe v tomto roce byl zaznamenán nejvyšší přirozený přírůstek za celé sledované období. Od roku 2009 je nárůst pomalejší, přesto se počet obyvatel v obci kaţdoročně zvyšuje zhruba o 6 %, tedy nyní zhruba o 450 obyvatel.

4.2 Územní plánování Zastupitelstvo obce rozhoduje o podobě územního plánování, kde mimo jiné schvaluje vyuţití jednotlivých ploch v katastrálním území obce. Pro proces suburbanizace jsou důleţité plochy, které jsou určeny pro výstavbu rodinných či bytových domů. V Jesenici byl schválen územní plán obce v listopadu roku 2000. První jeho změna byla schválena na podzim roku 2002. Nyní je v platnosti změna č. 2, která je v platnosti jiţ od konce roku 2006 [Jesenice, 2014b]. Veškeré plochy určené pro zástavbu jsou nyní zastavěny. Na těchto plochách buď stojí zcela nové domy, nebo se zde nové domy staví, příkladem je plocha podél silnice směřující na Říčany u Prahy, kde se staví několik bytových domů. Na obrázku 4 můţeme vidět všechny nové rezidenční čtvrtě (i ty ve výstavbě). Obrázek 4: Nová výstavba v obci Jesenice

Pramen: mapy.cz, vlastní zpracování

Zastupitelé si zcela neuvědomovali nejen závaţnost jejich rozhodnutí, ale i moţné problémy, které s novou výstavbou vzniknou. Nátlak developerů byl podle místostarostky obrovský [Marková, 2014]. Někteří zastupitelé či jejich příbuzní vlastnili pozemky, které za výhodnou cenu mohli prodat. Osobní prospěch zvítězil nad zájmem obce, která se začala neskutečně rychle a chaoticky zastavovat. Veškeré sliby developerů (stavba dětských hřišť či školek)

nebyly dodrţeny. Místostarostka uvedla, ţe by schválení územního plánu nemělo mít v kompetenci pouze zastupitelstvo obce [Marková, 2014]. Podle mého názoru však nelze tuto kompetenci změnit, protoţe zastupitelé ţijí v obci a měli by vědět nejlépe, jak by se obec měla dále rozvíjet. O zásadních problémech můţe zastupitelstvo obce vyhlásit místní referendum, kde se sami obyvatelé obce vyjádří k danému problému. Další zastupitelé v roce 2010 těsně před komunálními volbami schválili změnu č. 3 územního plánu. Bylo v plánu téměř půl milionů m2 nově zastavitelných území. Obec jiţ v té době trpěla nedostatečnou infrastrukturou a velice špatnou dopravní situaci. Nová území, která měla být zastavěna, jsou zobrazena na obrázku 5. Obrázek 5: Nově plánované plochy pro zástavbu


Schválení této změny předcházely bouřlivé dohady. Místní sdruţení Rozumný rozvoj bylo zásadně proti této změně, a proto se snaţilo ve dvou vlnách prosadit místní referendum. Sehnalo dostatečný počet podpisů, avšak tehdejší vedení obce místní referendum nevyhlásilo, jelikoţ petice obsahovaly příliš mnoho administrativních chyb. Zastupitelstvo nakonec schválilo změnu č. 3 územního plánu obce Jesenice. Sdruţení Rozumný rozvoj se však nevzdalo a obrátilo se na Nejvyšší správní soud. Dne 24. 11. 2010 byla Nejvyšším správním soudem v Brně změna č. 3 územního plánu obce Jesenice zrušena. Soud uznal argumentaci místního sdruţení [Jesenice, 2014c]. Poslední platnou změnou je tedy stále změna č. 2 územního plánu obce Jesenice, která je v platnosti od roku 2006. V současné době je v jednání změna č. 4 územního plánu, byl schválen návrh na změnu územního plánu v srpnu 2013. Nyní na základě došlých stanovisek, vyjádřeních, připomínek a námitek k návrhu změny územního plánu proběhne úprava a definitivní schválení územního plánu obce Jesenice č. 4, která by měla být schválena ještě před komunálními volbami v roce 2014.

Hlavním cílem této změny je nepřidávání nových ploch pro výstavbu bytových domů nebo rodinných domů, nepřidávání nových ploch pro komerční účely, výrobu či skladování. Naopak je navrţeno přidání více ploch pro rekreaci, sport, občanskou vybavenost a zeleň [Jesenice, 2014d].

4.3 Politická situace v obci Problémem obce Jesenice, nejenom v oblasti územního plánování, je nestálá politická situace. Ţádné vedení obce nezůstalo u moci déle neţ jedno volební období. Do roku 2002 bylo sloţení zastupitelstva stálé. Drtivou většinu zastupitelů tvořili zastupitelé z kandidátní listiny ODS. Ve volbách v roce 2002 došlo k výrazné změně. V obci vznikla silná opozice pod názvem Nezávislí, která se skládala výhradně z novousedlíků. Toto sdruţení obsadilo 7 z 15 křesel v zastupitelstvu a spolu s jedním zastupitelem z opozice získali v zastupitelstvu většinu. Problémem však bylo, ţe nikdo z nových zastupitelů vítězné strany se nechtěl vzdát svého zaměstnání a věnovat se výhradně rozvoji obce na pozici starosty. Paradoxem tedy bylo, ţe starosta obce byl z opoziční ODS, avšak sám nezmohl v radě obce nic. Trvalo celé dva roky, neţ se znepřátelené strany usmířily a v roce 2004 byl zvolen nový starosta z řad novousedlíků. Do voleb v roce 2006 kandidovaly obě dříve znepřátelené strany pod jednotnou kandidátkou - ODS a Nezávislí. Před volbami 2006 vzniklo nové uskupení Naše obce, které se skládalo jak z novousedlíků, tak ze starousedlíků. Jednalo se o obyvatele, kteří neměli předešlé zkušenosti s komunální politikou. Jejich předvolební kampaň byla velmi agresivní, moţná i proto volby sdruţení Naše obce vyhrálo a obsadilo celou obecní radu. Pozici starosty a místostarostů vykonávali starousedlíci, pozici dalších radních novousedlíci [Vobecká, Kostelecký, 2002:18-24]. Před volbami v roce 2010 vznikla v Jesenici opět další opoziční strana pod názvem Rozumný rozvoj. Tato strana se skládala ze zastupitelů, kteří kandidovali v minulých volbách za stranu ODS a Nezávislí a nových obyvatel. Volby v roce 2010 strana Rozumný rozvoj těsně vyhrála a spolu se zastupiteli z kandidátek ODS a Nezávislí a TOP 09 vytvořili koalici. Bohuţel ani v tomto období nebyla pozice starosty pevná. Po necelém roce od voleb byl odvolán starosta, kterého vystřídal jeho kolega ze strany Rozumný rozvoj. Volební účast v komunálních volbách od roku 2002 je vysoká, téměř 60 % oprávněných voličů se zúčastní komunálních voleb. Všechny nové strany, které vznikaly jako opozice k vedení obce, vţdy kritizovaly masovou rezidenční výstavbu. Avšak ţádná z předešlých koalic neschválila nový územní plán, který by výstavbu omezil. Jak jsem se jiţ zmínil, současná koalice chce ještě před volbami v roce 2014 schválit změnu č. 4 územního plánu, která omezuje novou výstavbu. Bohuţel ţádná strana zatím za posledních několik volebních období nedokázala vyhrát dvakrát po sobě a dokončit rozpracované návrhy. I nyní, před volbami 2014, se v obci začínají seskupovat další opoziční

hnutí a strany, podle místostarostky se i tentokrát očekávají tvrdé předvolební kampaně [Marková, 2014].

4.4 Vzhled obce Během několika let se vzhled obce Jesenice velice rychle změnil, zejména díky nekoordinované výstavbě bytových a rodinných domů, která probíhala na mnoha místech ve stejném období. Stavělo se i na plochách, které mají špatné geologické podloţí, zejména v lokalitě U rybníka bojují lidé kaţdoročně s vodou ve sklepích. Centrální části sídelních čtvrtí jsou nyní obklopeny zástavbou nových domů. Vznikly obrovské nové čtvrtě, například čtvrť Mladíkov je větší neţ původní zastavěná část Jesenice. V této čtvrti můţeme najít bytové domy, rodinné řadové domy, samostatné rodinné domy i luxusní vily. Obec Jesenice je velmi rozlehlá, proto v kaţdé z lokalit bydlí jiné skupiny obyvatel. Ve čtvrti Jesenice, která se nachází podél dopravní tepny směřující na Prahu, bydlí podle místostarostky chudší obyvatelé a původní starousedlíci [Marková, 2014]. S tímto názorem ale nemohu zcela souhlasit, protoţe v současnosti bydlení u frekventované tepny levné není. V nedávno dokončeném sídlišti v části V roháči (obrázek 6), která se nachází hned u velmi frekventované silnice, kde denně projede 16 000 automobilů a je nedaleko Praţského okruhu, se cena nového bytu 3+kk pohybuje kolem 2,75 milionu Kč [BEMETT, 2014]. I přes neskutečně ošklivé a hlučné prostředí, které je samozřejmě developery nabízeno jako příjemné a klidné bydlení, je většina bytů v této lokalitě prodána. Ceny těchto bytů jsou srovnatelné s byty sice ve starší zástavbě v Praze, ale v bezprostřední blízkosti lesa, v klidné části a s výbornou dostupností MHD s návazností na metro C do 10 minut [Sreality, 2014]. Obrázek 6: Sídliště V roháči v obci Jesenice


V části Zdiměřice, která se nachází nedaleko Průhonického parku, bydlí velmi zámoţní obyvatelé. Na obrázku 7 je zobrazena typická vila pro tuto oblast. Zejména pro děti těchto obyvatel zde byla postavena soukromá škola včetně školky. O necelý kilometr západně od Zdiměřic, v bezprostřední blízkosti Průhonického parku, se nachází kolonie domů, kde bydlí občané pocházející z Ruska. Jedná se o typickou uzavřenou kolonii, která má vlastní školku a zázemí. I přes zákaz stavět v bezprostřední blízkosti Průhonického parku jakékoli domy, ploty vil v této lokalitě sousedí s parkem a je tedy nemoţné se do Průhonického parku z této strany dostat. Obrázek 7: Vila v části Zdiměřice


Celá obec Jesenice působí velice chaoticky a neuspořádaně. Současné vedení obce chce alespoň zachránit poslední volné plochy, které znovu kupuje, aby je přeměnila na veřejné prostory, parky a sportoviště. Zeleň v Jesenici chybí úplně, nejbliţší lesopark je Průhonický park, i proto by chtělo vedení obce po celém hraničním obvodu obce vysázet stromořadí a v části Osnice vysázet zcela nový les. Velké sportoviště se bude v roce 2015 stavět v severní části obce.

Obrázek 8: Řadové domy v obci Jesenice


4.5 Dopravní situace v obci 4.5.1 Automobilová doprava Obcí Jesenice ve směru sever-jih prochází silnice 2. třídy č. 603, která spojuje Prahu a Kamenici u Prahy. Ve směru východ-západ prochází obcí silnice 2. třídy č. 101, která spojuje obce Zlatníky-Hodkovice a město Říčany u Prahy. Na jihozápadě obce se nachází rychlostní silnice R1, spojující dálnici D1 a D5, nazývaná Praţský okruh. Intenzita dopravy na jednotlivých silnicích je zobrazena na obrázku 9. Obrázek 9: Intenzita automobilové dopravy v obci Jesenice

Pramen: mapy.cz, [Prezentace výsledků sčítání dopravy, 2011], vlastní zpracování

Nejvíce zatíţenou oblastí je centrální a severní část sídelní části Jesenice, při silnici č. 603, kde denně projede 16 000 automobilů. V centru obce se setkávají obě dopravní tepny

a většina automobilů pokračuje dále do Prahy. Silnicí č. 101 projede denně směrem na Říčany přes 6 600 automobilů, směrem na Zlatníky – Hodkovice necelých 4 800 automobilů denně. V Horních Jirčanech projede denně přes 7 600 automobilů [Prezentace výsledků sčítání dopravy, 2011]. Automobilovou dopravu v Jesenici měla zklidnit podle slibů Ředitelství silnic a dálnic výstavba Praţského okruhu. Povolení stavby bylo podle místostarostky největší chybou tehdejšího zastupitelstva [Marková, 2014]. Po dostavbě okruhu ke zklidnění dopravy nedošlo, zejména díky zpoplatnění Praţského okruhu, ale i úspora času při vyuţití Praţského okruhu v úseku Jesenice – Vestec je minimální. Naopak hluk z Praţského okruhu poznamenává značnou část obce, jelikoţ zde nejsou vystavěny protihlukové zábrany. Hluk se šíří nejenom do oblastí, které jsou nejblíţe okruhu, ale i do oblastí vzdálenějších, výše poloţených. Hlukové studie ŘSD byly zcela jiné. Paní místostarostka uvedla, ţe veškeré stíţnosti a reklamace ŘSD neakceptuje a s obcí naprosto nekomunikuje, bohuţel také Středočeský kraj nenabízí ţádnou pomoc či řešení [Marková, 2014]. V návrhu územního plánu je naplánována stavba tzv. malého obchvatu Jesenice [Jesenice, 2014e]. Jeho trasa je naznačena na obrázku 10. Jelikoţ by v podstatě obchvat kopíroval Praţský okruh, je jeho stavba opravdu jen vzdálenou vizí budoucnosti. Obrázek 10: Trasa okruhu obce Jesenice

Pramen: mapy.cz, [Jesenice, 2014e], vlastní zpracování

Na severní straně obce u sídelní části Zdiměřice byla v plánu výstavba tzv. Vestecké spojky, která měla propojit dálnici D1 a Praţský okruh. Trasa Vestecké spojky je zobrazena na obrázku 11.

Obrázek 11: Plán Vestecké spojky

Pramen: [Česká televize, 2013a]

Hlavním důvodem výstavby této spojky by však podle místostarostky nebylo zrychlení a zkrácení cesty mezi dálnicí D1 a Praţským okruhem. V Praze – Šeberově, u exitu 4 dálnice D1, měla být postavena nová obrovská komerční zóna, která by pro obyvatele Prahy byla dostupnější neţ komerční zóna v Průhonicích. Pro lepší spojení této zóny a Praţského okruhu měla slouţit právě Vestecká spojka [Marková, 2014]. Obce a městská část Praha – Křeslice, které by se stavba spojky týkala, jsou zásadně proti této stavbě. Krajský soud v Praze nechal vymazat tuto trasu ze středočeských zásad územního rozvoje [Česká televize, 2014a]. Avšak středočeští radní se nevzdávají a chtějí stavbu Vestecké spojky prosadit, proto také v prosinci roku 2013 vyhlásili stavební uzávěru na pozemcích, kudy měla Vestecká spojka vést [Česká televize, 2014b]. O stavbě Vestecké spojky ještě není zdaleka definitivně rozhodnuto. 4.5.2 Veřejná doprava Veřejná doprava v obci je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. V denní špičce odjíţdí kaţdých 5 - 10 minut autobus do Prahy ke stanicím metra linky C. Cesta autobusem k metru trvá přibliţně 20 minut, avšak v době největší dopravní špičky, tedy zhruba mezi sedmou a devátou hodinou ráno, trvá cesta autobusem více neţ 30 minut. Takto dobře zajištěná veřejná doprava je v centrální části obce Jesenice a v části Horních Jirčan, tedy v částech, které leţí v blízkosti silnice č. 603. Všechny autobusy, které zde zastavují, jezdí ze vzdálenějších míst, z Jílového u Prahy, Kamenice či Kamenného přívozu. V Jesenici nemá ţádný autobus konečnou stanici, obec nemusí nyní řešit problémy spojené s konečnou stanicí, otáčení a parkování autobusů - na rozdíl od výše zmíněných obcí. V dalších částech obce - Zdiměřicích, Osnici je situace horší, interval autobusu MHD ve špičce je 20 minut. V této lokalitě bydlí zámoţnější lidé, kteří ani nemají zájem o veřejnou dopravu. Dále obcí projíţdí regionální linka směrem na Říčany u Prahy. V budoucnosti se plánuje výstavba dopravního terminálu na jihu obce. Právě zde by měla vést či končit trasa tzv. Metrobusu. Jedná se o projekt, který má v budoucnu propojit Prahu a obce

na jih od Prahy zcela novou trasou rychlé autobusové dopravy, která by měla postupně přebudována na tramvajovou trať. Původní trasa měla vést od stanice metra C Roztyly, přes Šeberov, Hrnčíře, Vestec do Jesenice. Místostarostka uvedla, ţe je nyní v jednání jiná trasa Metrobusu, která by vedla od budoucí stanice metra D Písnice [Marková, 2014]. V kaţdém případě je realizace projektu Metrobusu v horizontu nejméně 15 let.

4.6 Školství Nárůst počtu obyvatel má samozřejmě negativní dopad na problematiku školství. Kapacita mateřských škol je malá, a proto obec v roce 2010 přistavěla mateřské školy v části Jesenice a Zdiměřic. Celková kapacita školek je 315 dětí, podle odhadů místostarostky by Jesenice potřebovala skoro dvojnásobnou kapacitu [Marková, 2014]. Základní škola v Jesenici s kapacitou 700 ţáků by také potřebovala více tříd, proto také obec plánuje další přístavbu školy i školek. Mnoho obyvatel tedy vozí své děti do školek a škol do Prahy. Jsou to zejména obyvatelé zámoţnějších částí obce Jesenice a také obyvatelé, kteří nemají v obci trvalý pobyt. Podle demografické studie, kterou si obec nechala zpracovat, bude počet ţáků v základní škole i nadále stoupat. Počet ţáků základní školy by měl vrcholit přibliţně v roce 2023, kdy by počet ţáků měl být dvojnásobný oproti nynějšímu stavu; po roce 2030 by základní školu v Jesenici mělo navštěvovat přibliţně 1 100 ţáků. Počet předškolních dětí, tedy dětí ve věku tří let a starší, by měl také stoupat v budoucích letech. Nárůst oproti počtu ţáků v základní škole není tak extrémní, jelikoţ počet ţáků v předškolním věku by měl vrcholit zhruba v letech 2015 - 2018, přičemţ počet ţáku má být navýšen zhruba o 50 dětí oproti současnému stavu [Jesenice, 2014f].

4.7 Sousedské spory Pro kaţdou obytnou část obce Jesenice byl příchod nových obyvatel spojen se sousedskými problémy, které jsou zaznamenány zejména v části Zdiměřice, kde sociální rozdíly mezi starousedlíky a novousedlíky jsou největší. V části Osnice byly před komunálními volbami v roce 2010 pomalovány domy tehdejších zastupitelů hanlivými nápisy, došlo dokonce k anonymnímu vyhroţování, které řešila policie ČR. V části Mladíkov jsou sousedské spory bohuţel na denním pořádku i nyní. Na druhou stranu se obec snaţí pomocí různých kulturních a společenských akcí sjednotit obec. V kulturním centru se konají koncerty, divadelní představení nebo plesy. V obci výborně fungují nejen sportovní kluby - fotbalové a hokejové, ale i další - spolek rybářů, včelařů či dobrovolných hasičů. Obci chybí přirozené centrum, náměstí, respektive veřejný prostor, kde by se lidé scházeli, odpočívali. V urbanistické studii Jesenice – zelené městečko, která zvítězila v XVII. ročníku soutěţe o nejlepší urbanistický projekt, je tento prostor naplánován v centrální části Jesenice, ve staré zástavbě. Celý urbanistický projekt počítá s více veřejnými prostory a zelení v obci.

Tato urbanistická studie můţe být dobrou inspirací pro zamyšlení o budoucím vzhledu a vývoji obce [Jesenice, 2014g].

4.8 Ekonomické dopady V obci je trvale hlášeno 7 615 obyvatel [ČSÚ, 2013]. Místostarostka odhaduje skutečný počet obyvatel ţijících v obci kolem 20 000, tedy skoro trojnásobek trvale přihlášených obyvatel [Marková, 2014]. Výnos na jednoho obyvatele obce z rozpočtového určení daní, který je v platnosti od 1. 1. 2013, činí 8 700 Kč [Ministerstvo financí, 2013]. Obec tak ročně přichází o příjem ve výši zhruba 108 milionů Kč. Podle rozpočtu obce na rok 2013 činí celkové příjmy obce 100 milionů Kč [Jesenice, 2014h]. Obec tedy de-facto přichází o částku, která pokrývá nyní veškeré příjmy obce. Vedení obce, aby aspoň částečně zvýšilo příjmy obce, zvýšilo daň z nemovitostí. Obecně závaznou vyhláškou č. 4/2011 zvýšilo koeficienty daně z nemovitostí [Jesenice, 2014i]. Výdaje obce jdou především na budování a obnovu infrastruktury, bohuţel některé staré části obce stále nejsou připojeny na veřejnou kanalizaci. Je potřeba opravovat místní komunikace, stavět nové chodníky a veřejné osvětlení. Z velkých realizací, které se neobejdou bez dotací, je v plánu výstavba nového sportovního areálu, přístavba základní školy a mateřských škol.

4.9 Zhodnocení Obec Jesenice byla jednou z prvních obcí v zázemí Prahy i v České republice, která byla zasaţena masivní residenční výstavbou. Z mnou sledovaných obcí byla obec Jesenice zasaţena výstavbou nejvíce, podle mých dosavadních zkušeností opravdu není v ČR srovnatelně velká obec, která by byla natolik postiţena suburbanizačním procesem. Počet obyvatel v obci se od roku 1998 - kdy docházelo k první výstavbě nových domů zvýšil téměř čtyřikrát, v roce 1998 ţilo oficiálně v obci téměř 2 000 obyvatel, v roce 2012 bylo k trvalému pobytu přihlášeno 7 500 obyvatel. Problémem však je, ţe v obci ve skutečnosti bydlí téměř 20 000 obyvatel. Územní plán obce, který byl několikrát změněn, umoţňoval bytovou i komerční zástavbu v mnoha částech obce, došlo k velice rychlému zastavování území mnohdy nekvalitními developerskými projekty. Nová výstavba byla prováděna velmi nekoncepčně, neexistovala zde ţádná kvalitní urbanistická studie, která by výstavbu koordinovala. Nová zástavba je nyní mnohonásobně rozsáhlejší neţ původní výstavba ve všech místních částech obce Jesenice. V současné době se stále obec zastavuje, v územním plánu jsou ještě schválené plochy pro výstavbu, které vlastní developerské firmy, avšak z důvodu nedostatečné kapacity ČOV nemůţe být další výstavba nyní realizována. V novém územním plánu obce však ţádné nové plochy pro výstavbu nebyly přidány, nynější přání vedení obce je po celém obvodu obce vysázet stromořadí a zbylé volné plochy přeměnit na kvalitní veřejné prostory.

Velkým problémem v obci Jesenice je nestálá politická situace, místo rázné změny a záchrany území se vedení obce nebylo schopno dohodnout na základní podobě obce a jejího rozvoje. Ţádné vedení obce nevládlo déle neţ jedno volební období, osobní zájmy často zvítězily nad zájmy obce. Docházelo k ostrým předvolebním bojům a sloţitým povolebním jednáním. Očekává se, ţe bohuţel i nynější vedení obce bude mít velice těţké obhájit svá křesla v komunálních volbách na podzim roku 2014. Nová výstavba nejenom v obci Jesenice, ale i v ostatních obcích, negativně ovlivňuje dopravní situaci v obci. Obcí prochází hlavní tepna směřující do Prahy, kde denně projede více neţ 15 000 automobilů. Výstavba Praţského okruhu měla tuto situaci zlepšit, avšak okruh je zpoplatněn a řidiči jezdí stále přes obec. Hluk z Praţského okruhu negativně ovlivňuje poměrně rozsáhlou část obce. V jednáních s ŘSD je obec neúspěšná, v tomto případě by obci měl podle mého názoru pomoci Středočeský kraj. Ten však s obcí naneštěstí téměř nekomunikuje a nespolupracuje. Oblast školství je jednou z oblastí nejvíce zasaţených suburbanizačním procesem v obci Jesenice. Obec přes veškeré snahy nemá stále dostatek míst nejenom v mateřských školách ale i v základní škole. Obec od roku 2000 postavila zcela novou základní školu, postavila nové mateřské školy. Situace se bohuţel v následujících letech nezlepší, podle demografické studie má stále stoupat počet dětí v obci. Negativní sousedské spory jsou v obci časté. Sociální rozdíly starousedlíků a novousedlíků jsou zejména v části Zdiměřice obrovské. Myslím si, ţe obci velice chybí kvalitní veřejný prostor. Pokud by se podařilo vystavit malý silniční okruh kolem obce, ve středu staré zástavby by vznikl prostor pro výstavbu nového náměstí. Současné vedení obce se snaţí negativní důsledky suburbanizace co nejvíce eliminovat. Jejich plány – stromořadí, nové veřejné plochy, ţádná nová výstavba – jsou první kroky ke zlepšení stavu obce.

5 Dolní Břeţany Suburbanizační proces zásadně poznamenal vzhled obce Dolní Břeţany. V obci vzniklo zcela nové centrum. Zejména stavba centra a ochota pana starosty byly hlavními důvody, proč jsem si vybral tuto obec. Pan starosta mě na našem setkání informoval o celém průběhu výstavby a dalších plánech obce.

5.1 Základní informace Obec Dolní Břeţany se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Praha – západ. Katastr obce sousedí s katastrem městské části Praha-Cholupice a od centra hlavního města Prahy je vzdálena vzdušnou čarou 14 km. Rozloha obce činí 10,66 km2. Obec se skládá ze čtyř sídelních jednotek, Dolních Břeţan a dříve převáţně rekreačních oblastí Lhoty, Zálep a Jarova, který se nachází na břehu řeky Vltavy. Obec se rozprostírá na k.ú. Dolní Břeţany a k.ú. Lhota u Dolních Břeţan. Obec je přirozeným spádovým centrem pro své okolí, zejména pro obce Ohrobec, Libeň, Zlatníky, Zlatníky – Hodkovice, Hodkovice, Točnou a částečně také pro Vrané nad Vltavou, Březová, Březová-Oleško, Oleško, Zvole, Okrouhlo, Libeř. K 31. 12. 2012 bylo v obci přihlášeno k trvalému pobytu 3 545 obyvatel [ČSÚ, 2013]. Počet obyvatel se začal výrazněji zvyšovat od roku 1998. V grafu 3 je zaznamenán vývoj počet obyvatel od roku 1989 a také jsou zde uvedeny migrační a přirozené přírůstky. Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v obci Dolní Břeţany v letech 1989 - 2012


První velká vlna nových obyvatel byla v letech 2000 – 2001 a souvisí s výstavbou bytového komplexu na severu obce. Poté je zaznamenán menší přírůstek obyvatel, avšak od roku 2005 počet obyvatel roste rychleji; tento trend končí aţ v roce 2010. Nejvyšší roční migrační přírůstek, zejména díky dokončené stavbě náměstí, které je obklopeno bytovými domy, byl zaznamenán v roce 2009. Přirozený přírůstek prakticky kopíruje migrační přírůstek. Avšak z důvodu stěhování mladých párů, které rodinu teprve plánují, je hodnota migračního přírůstku vyšší v posledních letech neţ v období před rokem 2005. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán, stejně jako u migračního přírůstku, v roce 2009. V tabulce v příloze 3 jsou uvedeny meziroční absolutní a relativní přírůstky obyvatel od roku 1998. V letech 2001 – 2002 byl nárůst obyvatel vysoký, v roce 2001 se počet obyvatel zvýšil o 14,5 %, v roce 2002 o dalších 12,5 %. Druhá vlna většího nárůstu obyvatel začíná v roce 2005, kdy se zvýšil počet obyvatel o 10,5 %, v následujících letech se roční procentuální nárůst obyvatel pohyboval kolem 8 %. Relativní pokles můţeme vidět od roku 2010, kdy se střídají roky s větším nebo menším nárůstem obyvatel. V roce 2012 byl zaznamenán nejniţší nárůst počtu obyvatel, meziročně se počet obyvatel zvýšil jen o 3,4 %, coţ činilo 115 nových obyvatel.

5.2 Územní plánování Do roku 2004 byl v platnosti územní plán obce, který nijak nereguloval potenciální výstavbu rodinných či bytových domů. V roce 2002, po komunálních volbách, začalo zastupitelstvo obce tuto situaci řešit a v roce 2004 schválilo nový územní plán, který reguloval nové plochy určené pro výstavbu a ovlivnil tak narůstající stavební boom. Se změnou stavebního zákona, která umoţňovala etapizaci nové výstavby, se zastupitelstvo obce v roce 2008 rozhodlo změnit dosavadní územní plán. Jelikoţ téma zastavování bylo velmi závaţné, zastupitelé vyhlásili místní referendum. Otázka v referendu zněla: „ Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo obce schválilo pouze takové návrhy územního plánu, podle kterých nebude dále rozšiřováno zastavitelné území obce a další výstavba v zastavitelném území obce bude rozložena do etap a to postupně až do roku 2040?“ [Rozkvět, 2008: 7]. Toto referendum se konalo současně s volbami do Středočeského kraje na podzim roku 2008. Referenda se zúčastnilo 47 % právoplatných voličů a 85 % hlasovalo pro ANO [Dolní Břeţany, 2014a]. Obyvatelé se rozhodli pro postupné zastavování obce v etapách aţ do roku 2040. V závaznosti rozhodnutí je také zmíněno: „… žádné další zastupitelstvo nemůže takovéto rozhodnutí změnit bez uspořádání nového referenda na totéž téma. Pokud o regulaci rozhodne samotné zastupitelstvo bez závaznosti lidového hlasování, může být toto rozhodnutí kdykoliv změněno.“ [Rozkvět, 2008: 7]. Starosta uvedl, ţe ţádné další zastupitelstvo nemůţe změnit postupné zastavování obce bez souhlasu místních obyvatel [Michalík, 2014].

Na základě výsledku referenda zastupitelstvo schválilo nový územní plán v roce 2009, který počítá s postupným zastavováním území ve třech etapách. První etapa je naplánována do roku 2020, druhá etapa do roku 2030 a třetí etapa do roku 2040. Pro kaţdou rozvojovou plochu, která má být zastavěna, je zpracován regulační plán, kde jsou zcela přesně zakresleny například všechny inţenýrské sítě, komunikace včetně napojení na současné komunikace, nebo jsou zde jasně koncipovány podoby hlavních ulic jejich větší šířka oproti vedlejším ulicím. Takto nově koncipovaná čtvrť jiţ byla vybudována v lokalitě Za hřištěm. Obrázek 12: Nová čtvrť Za hřištěm v obci Dolní Břeţany


Na obrázku 13 jsou vyznačeny plochy, kde proběhla výstavba od roku 1998. Nejprve vznikaly stavby na severním okraji části Dolní Břeţany, dále izolovaná zástavba na západě obce a v jiţní části obce. Nejnovější zástavbou je centrální obytná část včetně náměstí a jiţ zmiňovaná lokalita Za hřištěm v jihozápadní části Dolní Břeţan. V části Lhota vznikaly jednotlivé lokality postupně nejprve na jihu a dále na západě.

Obrázek 13: Výstavba v obci Dolní Břeţany v období 1998 – 2012


Na obrázku 14 jsou vyznačeny všechny plochy, které mají být postupně zastaveny do roku 2040. V první etapě by měly být zastaveny volné plochy ve vnitřní části obce, zejména v okolí nyní budovaných vědeckých pracovišť, kde mají vzniknout bytové domy pro rodiny vědců. V dalších etapách by měla výstavba pokračovat na okrajích obce, nejprve na severu obce a posléze i v ostatních částech. V části Lhota je v první etapě naplánovaná plocha pro výstavbu v centru, ve druhé etapě na severu a ve třetí etapě na jihu části Lhota.

Obrázek 14: Plochy určené k postupné výstavbě do roku 2040


5.3 Politická situace v obci Politická situace v obci Dolní Břeţany je zcela jiná neţ v obci Jesenice. V obci Dolní Břeţany vládla do roku 2002 strana ODS. Stejně jako v obci Jesenice, volby v roce 2002 změnily politickou situaci v obci. Před volbami vzniklo v obci sdruţení Rozkvět, které se skládalo z nezávislých kandidátů, kteří byli zásadně proti rychlému zastavování území. Toto sdruţení ve volbách s velkým náskokem zvítězilo. Volební účast v obci byla přes 62 % [Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02. 11. 2002, 2002a]. Od těchto voleb sdruţení Rozkvět vládne obci, jelikoţ vyhrálo jak volby v roce 2006, tak volby v roce 2010. Ve volbách v roce 2006 vzniklo místní sdruţení v obytné části Lhota, sloţené jak z novousedlíků, tak i ze zastupitelů, kteří v roce 2002 kandidovali za sdruţení Rozkvět. Toto sdruţení získalo 32 % hlasů, sdruţení Rozkvět 68 %. Volební účast byla stejná jako v roce 2002, k urnám přišlo přes 61 % oprávněných voličů [Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006, 2006a]. V roce 2010 bylo opozicí ke sdruţení Rozkvět strana ODS, sloţená většinou z novousedlíků, která však získala pouze 17 % hlasů. Volební účast byla menší neţ v předchozích komunálních volbách, 58 % voličů mělo zájem o tyto volby [Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010, 2010a]. Podle pana starosty, který zastává svou

funkci jiţ druhé volební období, není před volbami 2014 ţádné nové politické seskupení, které by závaţněji ohrozilo současnou politickou situaci v obci [Michalík, 2014].

5.4 Vzhled obce Suburbanizační proces změnil zásadně podobu obce. První fáze výstavby, stejně jako v ostatních obcí postiţených suburbanizací, probíhala nekoncepčně. V Břeţanech vznikla na severním okraji nová bytová čtvrť a nové domy byly stavěny na různých místech obce. Na základě roztroušené, chaotické výstavby se rozhodlo vedení obce oslovit zkušené urbanisty. Vznikla urbanistická studie, která měla za cíl, aby se obec stala moderní obcí, kde budou příznivé podmínky pro bydlení, tak i volný čas. Obec měla být atraktivní pro návštěvníky i turisty. Mnohé jiné urbanistické studie nebyly nikdy realizovány, avšak tato studie se postupně naplňuje. Největší změnou na vzhledu obce byla výstavba nového centrálního náměstí Na Sádkách, které vzniklo rekultivací skládky zeminy. Tato stavba byla dokončena v roce 2009 a v roce 2010 získala titul pro nejlepší stavbu pro bydlení v ČR [Dolní Břeţany, 2014b]. Toto nové náměstí přirozeně navazuje na historickou část obce – zámek a okolí budovy obecního úřadu, pravidelně se zde konají farmářské trhy a různé společenské akce. Náměstí poskytuje potřebné prostory pro nabídku sluţeb; jsou zde obchody, banka, pošta, restaurace i kavárny – z tohoto důvodu se náměstí stalo přirozeným veřejným centrem, kde se lidé setkávají. Celá centrální část obce je nyní zpřístupněna bezbariérově ze všech částí obce. Obrázek 15: Náměstí Na Sádkách v obci Dolní Břeţany


Na náměstí navazují dva rozsáhlé parky (Keltský a Mlynářský), ve kterých byly vybudovány dětské hřiště, přírodní amfiteátr, hřiště na míčové sporty a skate park. V roce 2013 získaly tyto parky zvláštní cenu v soutěţi Kvetoucí sídla Evropy [Dolní Břeţany, 2014b]. V roce 2012 zejména díky těmto parkům získala obec Zelenou stuhu za péči o zeleň a ţivotní prostředí ve Středočeském kraji v soutěţi Vesnice roku [Vesnice roku, 2014]. I ostatní části obce prošly výraznou změnou, rekonstruovaly se starší části, například náves v sídelní části Lhota [Dolní Břeţany, 2014b]. Nové čtvrtě mají zcela jinou podobu neţ čtvrtě, které vznikaly v začátcích výstavby. Tyto čtvrtě mají široké hlavní silnice doplněné stromořadím a také domy, které jsou zde postaveny, ideálně zapadají do krajiny. Nyní se v obci budují dvě špičková vědecká pracoviště na území zemědělského brownfieldu, nedaleko centrální části obce, naproti budově městského úřadu. První pracoviště se zaměřuje na vývoj nového typu laseru, ve druhém pracovišti by se měl nacházet mezinárodní vědecký ústav a také nejintenzivnější laser na světě [Dolní Břeţany, 2014b]. Obrázek 16: Vědecké centrum v obci Dolní Břeţany


V nedaleké obci Vestec se nyní staví biotechnické a biologické centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy [Biocev, 2014]. V březnu 2014 byla slavnostně zahájena stavba nového vědeckého centra – Prague Innovation Center – v sousední obci Zlatníky-Hodkovice. Toto centrum má být zaměřené na rozvoj biotech projektů. Jedná se o první stavbu budoucího vědeckotechnického areálu v Hodkovicích [Konstrukce, 2014]. V budoucnu má dle starosty vzniknout celá oblast, na ose Dolní Břeţany – Zlatníky-Hodkovice – Vestec, která se bude zabývat vědou, a tudíţ by měla přilákat další firmy či investory [Michalík, 2014].

5.5 Dopravní situace 5.5.1 Automobilová doprava Obcí prochází ve směru západ-východ silnice 2. třídy č. 101, vedoucí z obce Zbraslav do obce Zlatníky-Hodkovice a dále do obce Jesenice. Touto silnicí podle pana starosty před rokem 2007 projíţdělo kolem 5 000 nákladních automobilů denně, proto se zastupitelé rozhodli zakázat vjezd nákladním automobilům nad 12 t do Břeţanského údolí (silnice č. 101), které je v platnosti od roku 2007 [Michalík, 2014]. Tento zákaz výrazně zklidnil dopravu na této silnici, denně tu projede nyní 4 700 automobilů [Prezentace výsledků sčítání dopravy, 2014]. Na jihu obce se nachází silnice vedoucí z obce Libeř. Na tuto silnici v centrální části města navazuje silnice směrem do Písnice, která je nejvíce frekventovanou silnicí v obci, jelikoţ je pouţívaná jako alternativní trasa do Prahy pro obyvatele Jílového u Prahy a dalších obcí. Jak je patrné z obrázku 17, denně tudy projede bezmála 10 000 automobilů [Prezentace výsledků sčítání dopravy, 2014]. Severně od obce Dolní Břeţany se nachází Praţský okruh. Nájezd na tento okruh u Písnice stále není otevřený, protoţe Městská část Praha-Libuš, pod kterou spadá čtvrť Písnice, je zásadně proti otevření tohoto nájezdu. Zásadní podmínkou pro otevření nájezdu byla dostavba silničního obchvatu čtvrtě Písnice. Realizace stavby obchvatu je v nedohlednu z důvodu nedostatku financí Hlavního města Prahy, které má obchvat stavět. Proto také Magistrát hlavního města Prahy podmínku zrušil, avšak Ministerstvo dopravy zrušení podmínky neuznalo a celou záleţitost vrátilo Magistrátu hlavního města Prahy [DB magazín, 2014]. Zda by otevření nájezdu ulevilo obcím od automobilů, není zcela jednoznačné. Při kaţdé nehodě na Praţském okruhu v oblasti tunelů, které jsou aţ příliš časté, by auta tento úsek objíţděla právě přes Dolní Břeţany. Této situace si je pan starosta vědom, přesto si myslí, ţe by se měl nájezd v co nejbliţší době otevřít, jelikoţ na vybudování nájezdu byly vynaloţeny veřejné prostředky ve výši 100 milionů Kč [Michalík, 2014]. Otevření nájezdu se opět odkládá a tudíţ obyvatelé Dolních Břeţan, kteří chtějí pouţít Praţský okruh, musí pouţívat nájezdy ve Vestci, nebo v Lahovicích. Obrázek 17: Intenzita automobilové dopravy v obci Dolní Břeţany

Pramen: mapy.cz, [Prezentace výsledků sčítání dopravy, 2011], vlastní zpracování

5.5.2 Veřejná doprava Veřejná doprava v obci je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami končícími v Praze u stanic metra C. V denní špičce jsou intervaly cca 10 minut, cesta autobusem trvá přibliţně 25 minut. V obci mají konečnou zastávku jen spoje mimo dopravní špičku, kdy je interval 30 minut, ostatní spoje mají konečnou zastávku v obcích Březová-Oleško a v Jílovém u Prahy. Město získalo dotace na výstavbu autobusových zastávek v oblasti centra, díky těmto dotacím je kaţdá zastávka vybavena elektronickou tabulí, kde jsou zobrazeny aktuální spoje včetně případného zpoţdění. Jsou na nich také zobrazeny důleţité informace z obecního úřadu i pozvánky na kulturní či jiné akce okolních obcí. V prvních letech, kdy se začali do Břeţan stěhovat noví obyvatelé, bylo spojení s Prahou ve velmi špatném stavu. Ve špičkách byly intervaly delší neţ 20 minut, mimo špičku jezdily autobusy kaţdou druhou hodinu. Tento špatný stav se ale podařilo rychle vyřešit. Podle pana starosty zde není další poptávka po spojích a současný stav veřejné dopravy obci plně vyhovuje [Michalík, 2014]. Po dostavbě linky metra D budou autobusy zajíţdět do blízké Písnice, a tudíţ spojení s centrem Prahy bude rychlejší.

5.6 Školství Obec Dolní Břeţany byla spádovou obcí v oblasti školství pro okolní obce, s nárůstem počtu dětí však bohuţel jiţ nemůţe být spádovou obcí v této oblasti. V obci je mateřská škola s kapacitou 130 dětí, která nyní nevyhovuje a obec se chystá kapacitu školky rozšířit na úroveň, která by vystačila minimálně do roku 2040. Starosta se domnívá, ţe dosavadní trend nárůstu počtu dětí brzy skončí, jelikoţ zmiňovaná etapová výstavba by měla zajistit přirozenou obměnu dětí ve školkách a tudíţ nedojde k jednorázovému zvýšení počtu dětí, jako tomu bylo v minulosti [Michalík, 2014]. Základní škola v Dolních Břeţanech má kapacitu 400 ţáků. I tato kapacita je nyní nedostačující, obec se chystá k výstavbě nového školního pavilonu, která by navýšila kapacitu na přibliţně 700 ţáků. V budoucnu, aţ se dostaví vědecká pracoviště, by pan starosta chtěl ve škole zřídit speciální třídu, která by měla rozšířenou výuku přírodovědeckých předmětů. Dále také počítá s tím, ţe škola se v budoucnu opět stane školou spádovou pro ostatní obce [Michalík, 2014]. V obci také funguje soukromá školka a mateřské centrum. Noví obyvatelé obce si přáli, aby obec zřídila ZUŠ, která byla na základě jejich přání zřízena. Dále v obci také fungují jazykové kurzy a kurzy pro ţeny v domácnosti. V obci je zřízeno regionální poradenské pracoviště, které pomáhá dětem se specifickými vzdělávacími potřebami. Jedná se zejména o děti s poruchami učení a o děti nadané [RPP, 2014].

5.7 Sociální dopady Kaţdá obec postiţená suburbanizačním vývojem se musí vypořádat s novými obyvateli obce. Na počátku výstavby byli starousedlíci nespokojení se situací v obci. Díky výstavbě byl v obci zvýšený hluk, zablácené cesty i prašné prostředí. Kdyţ se nastěhovali první obyvatelé, vznikaly sousedské rozepře mezi starousedlíky a novousedlíky. Sociální propast mezi těmito skupinami nebyla a není tak velká, jako můţeme zaznamenat v obci Jesenice, a proto tyto spory nebyly vyhrocené. Starousedlíci byli mnohdy skeptičtí k nové výstavbě či ke krokům vedení obce. Nejvíce rozdělila obec výstavba nového náměstí Na Sádkách. Starousedlíci byli přesvědčeni, ţe nevznikne ţádný kvalitní veřejný prostor. Naopak starosta se domnívá, ţe vznik nového centra pomohl překonat bariéry mezi starousedlíky a novousedlíky. Náměstí se stalo přirozeným centrem obce, kam se lidé chodí pobavit a do přilehlých parků odpočívat [Michalík, 2014]. Obec kaţdoročně pořádá několik společenských akcí, které velmi přispívají k lepším sousedským vztahům. Kulturní a společenské akce, které se pořádají na náměstí, jsou vţdy hojně navštěvovány i obyvateli okolních obcí. V obci také výborně fungují i další spolky, je zde spolek rybářů, hasičů, kynologický klub, sportovní klub, myslivecký spolek, včelařský spolek, klub seniorů a skautský oddíl. Starosta je s činností těchto spolků velice spokojen, podle jeho názoru si občané našli v obci zábavu a nejsou tak závislí na Praze [Michalík, 2014].

5.8 Ekonomické dopady K 31. 12. 2012 bylo v obci trvale přihlášeno 3 545 obyvatel [ČSÚ, 2013]. Podle pana starosty ţije v obci přibliţně o 20 % více, tudíţ cca 4 250 obyvatel [Michalík, 2014]. Výnos na jednoho obyvatele ze současného rozpočtového určení daní činí 8 800 Kč, oproti minulému výnosu obec dostává o 2 400 Kč více [Ministerstvo financí, 2014]. Starosta prozradil, ţe právě obce, kde ţije přibliţně stejně obyvatel jako v Dolních Břeţanech, vydělaly na změně rozpočtového určení daní nejvíce [Michalík, 2014]. Z důvodu nepřihlášených obyvatel, kteří přesto v obci ţijí, přichází obec tedy o cca 6 200 000 Kč. Jedná se o nezanedbatelnou částku, která činí zhruba 6 % celkových příjmů, které jsou 102,5 mil. Kč [Dolní Břeţany, 2014c]. Výdaje obce, tak jako v obci Jesenici, jdou především na budování a obnovu infrastruktury a také na výstavbu nových ploch zeleně. Z velkých investic, které jsou v plánu, můţeme zmínit výstavbu nového školního pavilonu či stavbu informačního centra, které má být v prostorách místního zámku, který je nyní v rekonstrukci. Obec chce více propagovat keltské oppidum Závist, které je největším oppidem na území České republiky.

5.9 Zhodnocení V obci je nyní od roku 2009 v platnosti nový územní plán. Vedení obce se v roce 2008 rozhodlo řešit situaci ohledně nové výstavby pomocí místního referenda. Tento krok povaţuji za velice správný. Myslím si, ţe v určitých případech je nezbytné vyhlásit místní referendum. V Dolních Břeţanech lidé rozhodli o postupném zastavování obce, které bude probíhat ve třech etapách aţ do roku 2040. Zajímavostí je, ţe ţádné nové zastupitelstvo nemůţe bez vyhlášení delšího místního referenda změnit územní plán obce. Na rozdíl od obce Jesenice je zde ustálená politická situace. Jiţ třetí volební období je vedení obce téměř stejné, coţ velice pomáhá při řešení důleţitých záleţitostí. Vzhled obce nejvíce poznamenala změna centrální podoby obce. Vzniklo zde nádherné náměstí a velké parky, neboli kvalitní veřejné prostory, které kaţdá obec potřebuje. Na kraji obce se staví nová vědecká centra, která v budoucnu jistě zvýší prestiţ obce. Podoba nových čtvrtí je velice podrobně analyzována, aby nová výstavba co nejlépe splynula se starou zástavbou. Pořádání mnoha společenských akcí na náměstí pomáhá ke sbliţování místních obyvatel. Vyhrocené sousedské spory v obci - na rozdíl od obce Jesenice - zde nejsou. Kapacita základní školy a mateřské školy je také v obci nyní nedostatečná, avšak předpokládá se, ţe po brzkém navýšení kapacity v obou zařízeních bude kapacita dostatečná. Podle mého názoru si obec s dopadem suburbanizačního procesu poradila velice dobře. Zastavila včas nekvalitní a nekoncepční zástavbu, vynaloţila mnoho úsilí a finančních prostředků na zpracování a realizaci urbanistické studie. Obec nabízí velmi kvalitní prostředí pro bydlení v zázemí Prahy.

6 Kunice Obec Kunice leţí v bezprostřední blízkosti dálnice D1; právě tato zajímavá poloha a vstřícnosti vedení obce jsou důvody, proč jsem si vybral tuto obec k mé analýze dopadů suburbanizačního procesu.

6.1 Základní informace Obec Kunice se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Praha – východ. Obec je vzdálena vzdušnou čarou z centra Prahy 24 km, od administrativních hranic města 10 km; rozloha obce činí 10,44 km2. Obec se skládá z částí Dolní Lomnice, Horní Lomnice, Kunice, Vidovice a Všešímy. Rozprostírá se na třech katastrálních územích: Kunice u Říčan, Dolní Lomnice u Kunic a Všešímy. K 31. 12. 2012 bylo v obci přihlášeno k trvalému pobytu 1 257 obyvatel [ČSÚ, 2013]. Jak je zřejmé z grafu 3, kde je zobrazen vývoj počtu obyvatel od roku 1989 a dále vývoj migračního a přirozeného přírůstku, začal počet obyvatel růst významněji růst v roce 2000, kdy se do obce přistěhovalo 55 nových obyvatel. Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v obci Kunice v letech 1989 - 2012


V následujících letech byl přirozený přírůstek menší, do obce se ročně nastěhovalo kolem 35 obyvatel ročně. Díky dokončené výstavbě kanalizace a vodovodu se v obci mohly začít stavět další nové domy, proto počet obyvatel začal v roce 2007 prudce růst. Nejvyšší migrační přírůstek byl zaznamenán v roce 2007, kdy se do obce přistěhovalo 137 obyvatel. Přirozený

přírůstek byl aţ do roku 2009 záporný, ale jak mě starosta upozornil, v obci se rodily děti, avšak jejich trvalý pobyt byl v jiné obci či městě [Šíma, 2014]. V tabulce v příloze 4 jsou zobrazeny absolutní a relativní roční přírůstky obyvatel. V roce 2000 - 2001 byl roční nárůst obyvatel více neţ 10 %. Stejně jako v obci Dolní Břeţany v následujících letech byl přírůstek obyvatel menší, dokonce v roce 2006 byl nárůst jen o necelá 2 %. Druhá vlna růstu obyvatel začala v roce 2007 a trvá dodnes. Nejvyšší nárůst obyvatel byl zaznamenán v roce 2009, kdy se počet obyvatel zvýšil o více neţ 13 %.

6.2 Územní plánování V obci Kunice je od roku 2010 v platnosti územní plán, respektive jeho šestá změna. Hlavním cílem této změny byly drobné změny zastavěného a zastavitelného území. Jsou zde jasně vymezena pravidla pro výstavbu nových domů, které se mohou stavět pouze na nových plochách o minimální velikosti 1 200 m2. Tyto domy musí mít pouze jednu bytovou jednotku, sedlovou střechu a krytinu v barvě odstínu keramické pálené krytiny. V novém územním plánu je jasně definována centrální plocha obce – okolí zámku Berchtold, v místní části Vidovice [Kunice, 2014a]. Starosta odmítá výstavbu bytových domů, výstavbu rodinných domů na malých parcelách a také výstavbu domů s plochou střechou. Starosta si nepřeje, aby v obci vznikla tzv. sídliště naleţato, kde na malém prostoru je hustota zástavby příliš veliká [Šíma, 2014]. Na obrázku 18 jsou vyznačeny plochy, kde proběhla nová výstavba od roku 1998 v částech Kunice a Vidovice. V obci je mnoho domů, které byly přestavěny z chalup na domy s celoročním provozem. Největší nová výstavba proběhla na okrajích obce. Obrázek 18: Výstavba v obci Kunice – místní části Kunice a Vidovice v období 1998 - 2012


Na obrázku 19 je zobrazena nová výstavba v části Dolní Lomnice. Jedná se o malé oblasti, kde je postaveno jen několik nových rodinných domů. Obrázek 19: Výstavba v obci Kunice – místní části Horní Lomnice a Dolní Lomnice v období 1998 – 2012


Na obrázku 20 jsou zobrazeny plochy určené k nové výstavbě rodinných domů v místních částech Kunice a Vidovice. Vyznačené oblasti by měly být poslední zastavěné části v obci a další výstavba není plánována, starosta chce zachovat zeleň v bezprostředním okolí obce [Šíma, 2014]. Na některých vyznačených částech jiţ brzy výstavba začne, ale například v západní části obce nejsou ještě zdaleka vyřešeny problémy s vlastníky pozemků. Obrázek 20: Plochy určené k nové výstavbě v obci Kunice – místní části Kunice a Vidovice


Na obrázku 21 jsou zobrazeny nové plochy určené pro výstavbu v části Horní a Dolní Lomnice. Tato místní část prochází nyní největší změnou, jelikoţ podél silnice směřující od Velkých Popovic do Mirošovic se jiţ staví nové domy; celá nová výstavba bude mnohonásobně rozsáhlejší neţ nynější zástavba v této části. Obrázek 21: Plochy určené k nové výstavbě v obci Kunice – místní části Horní Lomnice a Dolní Lomnice


Na severu obce u dálnice D1 můţeme zaznamenat komerční zástavbu v podobě skladů. Nájem těchto ploch, které vlastní obec, velmi pomáhají v příjmech obce. Mnoho obyvatel obce bylo proti výstavbě těchto poměrně nevzhledných budov, obávali se především zvýšeného počtu nákladních automobilů v obci. Tato situace ale nebyla ani moţná, jelikoţ nákladní automobily sjedou k areálům skladů přímo z dálnice D1 exitem č. 15 a samotnou obcí v ţádném případě neprojíţdí. Skladové areály jsou vyznačeny na obrázku 22.

Obrázek 22: Komerční výstavba v obci Kunice


6.3 Politická situace v obci Politická situace v obci Kunice je poměrně stabilní jiţ od roku 1998. V obci kandidují většinou jen dvě nezávislá uskupení. První z nich je Sdruţení nezávislých Kunice a druhé je sdruţení Rozvoj Kunice a okolí. Ve volbách v roce 1998 a 2002 obě uskupení získala téměř stejný počet hlasů. V roce 1998 byl poměr hlasů 56 % ku 44 %, volební účast byla velmi vysoká – voleb se zúčastnilo 75 % oprávněných voličů [Volby do zastupitelstev obcí 1998, 1998]. V roce 2002 byl poměr 55 % ku 45 %, volební účast byla 65 % [Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02. 11. 2002, 2002b]. Ve volbách v roce 2006 jiţ nebyl poměr hlasů tak vyrovnaný. Poměr 58 % ku 38 % pro vládnoucí stranu. Volební účast byla nepatrně vyšší neţ v předchozích volbách, volit bylo 67 % oprávněných voličů [Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006, 2006b]. V posledních volbách v roce 2010 získalo Sdruţení nezávislých Kunice 70 %, sdruţení Rozvoj Kunice a okolí 30 % hlasů. Volební účast byla nejniţší v historii komunálních voleb v této obci, voleb se zúčastnilo 50 % právoplatných voličů [Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010, 2010b]. Starosta Šíma, který je v čele obce od roku 2006, mě ujistil, ţe k ţádným velkým konfliktům na jednání zastupitelstva obce nedochází a obě strany se na důleţitých krocích dohodnou. Neobává se, ţe by v obci vzniklo další nové sdruţení; předpokládá vyrovnanější volební výsledek v komunálních volbách v roce 2014 neţ ve volbách v roce 2010 [Šíma, 2014].

6.4 Vzhled obce Nová výstavba, která proběhla v obci, nezměnila vzhled obce v její centrální části. Části Vidovice a Kunice si zachovaly svou malebnou vesnickou podobu. Přirozeným centrem části Vidovice a oficiálním centrem celé obce Kunice se stal rekonstruovaný zámek Berchtold. V tomto zámku za komunistického reţimu sídlila armáda. V důsledku toho byl zámek na počátku 90. let 20. století velmi zdevastovaný, avšak jeden místní obyvatel měl zájem zámek rekonstruovat a domluvil se s obcí na jeho koupi. Areál zámku nyní nabízí prohlídku historických sálů, dále jsou v areálu dětský ráj, wellness sluţby, restaurace, hotel, muzeum obce Kunice a velký sportovní areál. Prostory zámku jsou vhodné i pro konání svateb, konferencí či společenských akcí, které pořádá obec Kunice. Areál zámku je hojně navštěvován turisty, coţ samozřejmě zvyšuje prestiţ obce [Berchtold, 2014]. Obrázek 23: Zámek Berchtold

Pramen: [Kunice, 2014b]

V obci nejsou ţádné bytové domy ani vily, které se stavěly na počátku devadesátých let ve stylu podnikatelského baroka. Jak jsem se jiţ zmínil, minimální parcela pro stavbu rodinných domů je od roku 2009 1 200 m2. Nesmí se zde stavět domy s více bytovými jednotkami, ani domy s jinou neţ sedlovou střechou.

6.5 Dopravní situace 6.5.1 Automobilová doprava Obcí Kunice prochází místní silnice vedoucí do okolních obcí a na kterých není velký provoz automobilů. Tyto silnice byly nedávno opraveny ŘSD, nikoli Středočeským krajem, který vlastní tyto komunikace. Středočeský kraj ani v tomto případě nekomunikuje s obcí

a spolupráce s krajem je v této problematice minimální. Hluk z dálnice D1, která vede na sever od obce, trápí některé lokality obce. Starosta se snaţí prosadit stavbu protihlukových zábran, ale bohuţel ani za 8 let se nepodařilo tyto zábrany postavit. Několik protihlukových studií bylo bohuţel realizováno za špatných klimatických podmínek a výsledky podle ŘSD neprokázaly nutnost výstavby protihlukových zábran. Stávající protihlukové zábrany chrání jen centrální část obce, avšak okrajové části jsou dále postiţeny hlukem 6.5.2 Veřejná doprava Veřejnou dopravu v obci zajišťují tři autobusové linky, které končí v nedaleké obci Stránčice, odkud dopravu do hlavního města Prahy zajišťuje pravidelná vlaková linka Praţské integrované dopravy S9. Interval této vlakové linky v dopravních špičkách je 20 minut; cesta na Hlavní nádraţí v Praze trvá 35 minut. Interval autobusových linek v dopravních špičkách je také přibliţně 20 minut. Vedení obce je s nynější situací veřejné dopravy spokojené, v tomto případě byla domluva se Středočeským krajem o něco lepší neţ v jiných případech. Další linky ani spoje nejsou nyní potřeba, samozřejmostí je, ţe mnoho obyvatel vyuţívá osobní automobil a nemají o veřejnou dopravu zájem [Šíma, 2014].

6.6 Školství I obec Kunice díky suburbanizaci řeší problémy v oblasti školství. Obec nechala zvětšit kapacitu mateřské školy, která nyní přijímá všechny děti, jejichţ aspoň jeden zákonný zástupce má trvalý pobyt v obci. Problematika mateřských škol je podle starosty nyní vyřešena a neplánuje se další navýšení kapacity v mateřské škole [Šíma, 2014]. Velikým problémem je oblast základního vzdělání. Pro děti z obce byly určeny spádové základní školy ve Velkých Popovicích, Strančicích i v Říčanech u Prahy. Bohuţel tyto školy nemohou nyní přijímat děti ze spádových obcí, a tudíţ děti musí jezdit do základních škol v Praze. Tato situace se ve školním roce 2014 - 2015 změní, jelikoţ obec nechala v roce 2014 zřídit základní školu, jejíţ sídlem se stane budova učiliště, která je nyní nevyuţívána. Od září 2014 začne v obci základní škola fungovat, nejprve jen pro první stupeň, v budoucnosti i pro druhý stupeň. Odborné učiliště v Kunicích nabízí obory v oblasti cukrárenství, pekařství, šití oděvů, čalounických prací, malířských prací, zahradnických prací, stravovacích a ubytovatelských sluţeb, prodavačských prací a pečovatelských sluţeb [OU Kunice, 2014]. Starosta upozornil na nedostatečné vytíţení tohoto učiliště a ţádá Středočeský kraj, který je zřizovatelem učiliště, aby uvolnil prostory v části Kunice; areál v části Vidovice je podle jeho názoru pro potřeby učiliště dostačující. Kraj pronajme prostory pro základní školu, ale poţaduje vysoký nájem, s kterým starosta nesouhlasí. O výši nájmu se ještě budou vést debaty, důleţité však je, ţe v obci bude v provozu základní škola [Šíma, 2014].

6.7 Sociální dopady Sousedské spory v této obci podle starosty nejsou velké a pohybují se v rámci běţných společenských vztahů. Novousedlíci bydlící v nových rodinných domech se rychle začlenili do obce a pořádají různé společenské akce. Jak jsem jiţ zmínil, mnoho obyvatel, kteří mají v obci nyní trvalý pobyt, měli v obci chaty či chalupy, a proto nebyli vnímáni ostatními jako noví obyvatelé. Moţné větší spory se dají předpokládat v části Horní a Dolní Lomnice, kde díky výstavbě se počet obyvatel v této části zdvojnásobí.

6.8 Ekonomické dopady K 31. 12. 2012 bylo v obci přihlášeno k trvalému pobytu 1 257 obyvatel [ČSÚ, 2013]. Podle starosty ţije v obci dokonce 2 400 obyvatel [Šíma, 2014]. Myslím si, ţe tolik obyvatel zde přebývá pouze přes léto, díky rozsáhlým chatovým oblastem v katastru obce. Výnos na jednoho obyvatele ze současného rozpočtového určení daní činí 8 200 Kč, coţ je o 1 600 Kč více oproti rozpočtovému určení daní, které bylo v platnosti do roku 2012. Pokud po celý rok ţije v obci 2 400 obyvatel, přichází obec o více neţ 10 mil. Kč, coţ je skoro 50 % všech příjmů. Starosta obce přesto není spokojen s výší výnosu z rozpočtového určení daní. Podle jeho názoru by měla být v rozpočtovém určení daní více zohledněna celková katastrální výměra obce, celková délka místních komunikací a také skutečný počet obyvatel, kteří v obci ţijí [Šíma, 2014]. Podle mého názoru je však velmi těţké zjistit skutečný počet obyvatel v obci. Neexistuje ţádný právní nástroj, který by donutil obyvatele, aby se přihlásili k trvalému pobytu v obci, kde ţijí. Obec se v roce 2006 velice zadluţila, díky půjčkám na budování kanalizace a vodovodu činil dluh cca 62 mil. Kč. Tento dluh se daří postupně sniţovat, v roce 2010 činil 23 mil. Kč. Obec má v plánu investovat nyní do zařízení základní školy; dále se chystá revitalizovat místní rybníky a opravit parky; v místní části Kunice se má stavět tzv. Senior park, kde budou vystaveny bezbariérové byty pro seniory, dále v parku budou ordinace lékařů a společná jídelna.

6.9 Zhodnocení Obec Kunice je jednou z mnoha menších obcí v zázemí Prahy, které byly zasaţeny suburbanizačním procesem. Počet obyvatel se od roku 2000 zdvojnásobil, v obci je oficiálně hlášeno přes 1 200 obyvatel, reálně však v obci ţije téměř 2 400 obyvatel.

Do roku 2007 nebyla nová výstavba tak značná, v tomto roce byla dokončena stavba vodovodu a kanalizace v místních částech Kunice a Vidovice. I nová výstavba však není tak chaotická a rozsáhlá jako v jiných obcí. Díky zásahu obce je v platnosti územní plán, který zakazuje stavby bytových domů či nevzhledných domů s plochou střechou. Proto také nové domy ideálně zapadají do okolní krajiny. Na území obce je mnoho staveb určených původně pro druhé bydlení, které se zrekonstruovaly na domy umoţňující celoroční provoz. V obci se nachází zrekonstruovaný zámek Berchtold, který přiláká ročně mnoho turistů. Samotné okolí zámku se stalo přirozeným centrem obce. V oblasti školství tento rok obec udělala významný krok. Z důvodu špatné situace ve školách v okolních obcích, které jsou spádové pro obec Kunice, se obec rozhodla zaloţit vlastní základní školu a vyuţít prostory odborného učiliště, které jsou nyní nevyuţívány. V následujícím školním roce se otevřou prostory této místní základní školy. Tento krok je velice důleţitý pro budoucnost obce. Vývoji obce přispívá i poměrně stabilní politická situace. Sousedské spory mezi novousedlíky a starousedlíky jsou minimální. Jak uţ jsem se zmínil, lidé se mezi sebou znali jiţ z dřívějších dob, kdy tzv. novousedlíci měli v obci chaty či chalupy. Obec Kunice se podle mého názoru s vlivem suburbanizačního procesu vypořádala velice dobře, zejména díky rozumnému vedení obce. V budoucnu se ještě obec zastaví, i přesto se neobávám, ţe by v obci vznikly výraznější problémy.

ZÁVĚR Prvopočátky suburbanizačního procesu můţeme zaznamenat jiţ ve starověku s rozvojem starověkých měst. Počátky klasické suburbanizace můţeme nalézt v 19. století s nástupem průmyslové revoluce v Anglii. Hlavní rozvoj suburbanizace, jak ji známe nyní, můţeme datovat do druhé poloviny 20. století v USA. Poté se tento jev začal projevovat i v západních zemích Evropy. V postkomunistických zemích, včetně České republiky, můţeme zaregistrovat počátky suburbanizace na období konce 90. let 20. století. Nejprve postihla vlna suburbanizace zázemí hlavního města Prahy a poté se dále rozšiřovala do ostatních větších měst. Obyvatelé Prahy se nejprve stěhovali do obcí, jejichţ vzdálenost do Prahy je pokud moţno co nejkratší a dopravní dostupnost Prahy je na velmi dobré úrovni. V následujícím období však byly i vzdálenější obce postiţeny suburbanizačními jevy. Cílem mé práce bylo analyzovat a zhodnotit jednotlivá hlediska suburbanizačního procesu ve vybraných obcích v zázemí Prahy. Ve stěţejní části této práce jsem zjišťoval, hodnotil a porovnával jednotlivé aspekty suburbanizace ve vybraných obcích Jesenice, Dolní Břeţany a Kunice. Podle mého názoru se nejlépe vypořádala s dopady suburbanizace obec Dolní Břeţany. Výstavba zcela nového centra – náměstí a přilehlých parků – zcela změnila celkovou podobu obce. Dodrţováním kvalitně zpracované urbanistické studie obec ukazuje i kladné stránky suburbanizačního procesu. Vedení obce se nenechalo ovlivnit developerskou lobby. Po rozhodnutí obyvatel v místním referendu byl schválen územní plán, který výstavbu rozděluje do tří etap, s postupným zastavováním aţ do roku 2040. Díky této etapizaci nedojde například k náhlému navýšení počtu dětí v obci. Nové čtvrtě jsou vhodně začleňovány do okolní krajiny. V současné době je bydlení v této obci velmi vyhledáváno díky své výhodné poloze u Prahy, blízkosti přírody, kvalitě bydlení i poskytovaných sluţeb v obci. Naopak negativní dopady suburbanizace můţeme nalézt v obci Jesenice. Tato obec byla jednou z prvních obcí v České republice, kde se proces suburbanizace začal projevovat. Vedení obce se nedokázalo bránit tlakům developerům, v obci probíhala výstavba velmi rychle, nekoncepčně. Politická situace v obci byla velmi špatná, zastupitelé se soustředili na své zájmy a ne na zájmy obce. Katastrofální situace je nejenom v oblasti zvýšené dopravní zátěţe v obci, ale také v oblasti školství - nedostačující kapacita ve školních zařízeních a v některých částech i v oblasti sousedských sporů. Nynější vedení má dobré myšlenky, jak co nejvíce zlepšit podmínky ţivota v obci. Doporučil bych obcím, aby v důleţitých rozhodnutích vyuţily moţnost vyhlásit místní referendum, tak jako to učinilo vedení obce Dolní Břeţany. Postupná výstavba v obci Jesenice by byla určitě lepší neţ chaotická výstavba. Pokud by se naplnily plány současného vedení obce, podařilo by se alespoň částečně zmírnit negativní důsledky suburbanizace a vytvořily by se lepší podmínky pro ţivot místních obyvatel v obci.

Obec Kunice je velikostně nejmenší obcí z mnou porovnávaných obcí. S dopady suburbanizace se vypořádala podle mého názoru velice úspěšně. Vedení obce nedovolilo developerům stavbu bytových domů či řadových rodinných domů. V bezprostřední blízkosti dálnice D1 pronajala své pozemky firmám, které zde vystavěly sklady. Pronájem z těchto ploch tvoří nemalou částku v příjmech obce. Obec se chystá postupně zastavit okraje obce, avšak vzniknou zde kvalitní stavby, které budou v souladu se starou zástavbou obce. Obec Kunice dokázala, ţe i malá obec dokáţe s citem eliminovat negativní důsledky suburbanizace. Politická situace v obci je podle mě jedním z nejdůleţitějších faktorů, které mohou ovlivnit dopady suburbanizace. Zastupitelstvo obce schvaluje územní plán obce, kde rozhodují o budoucím vzhledu obce. Kvalita územního plánu je velmi důleţitá, jelikoţ příliš hustá zástavba s minimálními veřejnými prostory je pro kvalitní ţivot v důsledku velmi špatná. V obci Jesenice zastupitelé schválili územní plán, který umoţňoval chaotickou a rychlou zástavbu. Naopak v obci Dolní Břeţany je schválený územní plán s postupným zastavováním ve třech etapách. V obci Kunice je zakázána stavba bytových domů a domů s plochou střechou. Dalším důleţitým dokumentem, který by podle mého názoru měla mít kaţdá obec vypracovaný, je strategický plán obce. V tomto dokumentu jsou jasně popsány rozvojové oblasti obce. Ve sledovaných obcí mají strategický plán zpracovaný obce Jesenice a Dolní Břeţany. Myslím si, ţe zastupitelé obce by rovněţ měli mít všeobecný rozhled v zákonech. Kaţdý zaměstnanec obecního úřadu musí skládat zkoušky způsobilosti, aby mohl vykonávat svou funkci, zatímco pro zastupitele ţádný systém vzdělávání neexistuje. Často se stává, ţe zastupitelé chtějí provést určitou změnu, aniţ by znali základní zákony, vyhlášky a nařízení, které jsou v platnosti. Zejména malým obcím by měl při řešení důleţitých rozhodnutí pomoci kraj. Bohuţel, místostarostka obce Jesenice i starostové obcí Dolní Břeţany a Kunice si stěţovali na jednání a spolupráci se Středočeským krajem. Všechny mnou sledované obce trápí nedostatečná kapacita ve školních zařízení. Obce Kunice a Dolní Břeţany tuto situaci zvládají lépe. V obci Jesenici nepomohla ke zlepšení situace v této oblasti ani stavba nových pavilonů škol a školek. Myslím si, ţe obce si měly dříve uvědomit problematiku v této oblasti, protoţe s příchodem velkého počtu nových mladých obyvatel bylo moţné předpovědět, ţe v rozsahu 5 let nebudou stávající školní zařízení kapacitně stačit. Sledované obce se také potýkají s nepřihlašováním obyvatel k trvalému pobytu a tím přicházejí o nemalé příjmy. Tento stav je však stejný i v dalších obcích, kam se stěhují noví obyvatelé. Sousedské vztahy - aţ na některé části v obci Jesenice - jsou mezi starousedlíky a novousedlíky na dobré úrovni. Ve všech obcích novousedlíci zaloţili nové spolky a kluby, organizují různé společenské akce. Obcím, které jsou na počátku suburbanizačního procesu, bych doporučil více konzultovat problémy s občany i odborníky na urbanismus a lépe a důsledněji vyjednávat s developerskými firmami. V závaţných případech doporučuji vyhlášení místního referenda. Etapizace výstavby je dobrým krokem, jak eliminovat negativní dopady suburbanizace.

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ [Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky, 2011]: Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky: Atlas of socio-spatial differentiation of the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2011, 137 s., [37] l. map. ISBN 978-802-4618-890. [Baše, 2009]: BAŠE, Miroslav. Miroslav Baše: město - suburbie - venkov = [town - suburbie - countryside]. Praha: Česká komora architektů, 2009, 73 s. ISBN 978-80-86790-12-1. [BEMETT, 2014]: BEMETT,a.s.: nové byty a domy. BEMETT, a.s.: nové byty a domy [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.vasebyty.cz/byty/jesenice-uprahy/lokalita-v-rohaci/cenik-volnych-bytu. [Berchtold, 2014]: Zámek Berchtold [online]. 2010 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.zamekberchtold.cz/. [Biocev, 2012]: Biocev: Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci [online]. 2012 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.biocev.eu/. [Cílek, Baše: 2005]: CÍLEK, Václav; BAŠE, Miloslav. Suburbanizace pražského okolí : dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha : [S.n.], 2005. 44 s. [Čermák, Hampl, Müller, 2009]: ČERMÁK, Zdeněk, Martin HAMPL a Jan MÜLLER. Současné tendence vývoje obyvatelstva metropolitních areálů v Česku: dochází k významnému obratu?. Gografie: Sborník české geografické společnosti [online]. 2009, roč. 114, č. 1 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/wpcontent/uploads/2009/08/g09-1-3cermak.pdf [Česká televize, 2013a]: Vestecká spojka nebude, soud zrušil územní plán: RegionyČT24. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/217499-vestecka-spojka-nebude-soud-zrusiluzemni-plan/. [Česká televize, 2013b]: Kraj se nechce vzdát Vestecké spojky, platí stavební uzávěra: Regiony-ČT24. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/253146-kraj-se-nechce-vzdat-vestecke-spojky-platistavebni-uzavera/. [ČSÚ, 2013]: Databáze demografických údajů za obce ČR: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971 - 2012). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 201403-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm [ČSÚ, 2014a]: Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné

z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=BYT7010PC_OB2.51&voa=tabul ka&go_zobraz=1&childsel0=1&verze=0 [ČSÚ, 2014b]: Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0=1&cislotab=BYT7010PC_OB2. 50&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=1&verze=0 [DB magazín, 2013]: Sjezd na Břeţany se jen tak neotevře: DB magazín. DBMAGAZIN: Dolnobřežanský magazín [online]. 2013 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.dbmagazin.cz/sjezd-brezany-se-neotevre/. [Dolní Břeţany, 2014a]: Lidé rozhodli, ţe nechtějí další výstavbu: Břeţany v médiích. Dolní Břežany: oficiální web obce [online]. 2013 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://dolnibrezany.cz/lide-rozhodli-ze-nechteji-dalsi-vystavbu/d-1306/p1=4143. [Dolní Břeţany, 2014b]: Současnost: Dolní Břeţany. Dolní Břežany: oficiální stránky obce [online]. 2013 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://dolnibrezany.cz/soucasnost/d4425/p1=4139. [Dolní Břeţany, 2014c]: Rozpočet 2013: Současnost - Dolní Břeţany. Dolní Břežany: oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://dolnibrezany.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=2879&id_ktg=1084&n=rozpocet2013&query=rozpo%C4%8Det+2013&p1=4139. [Hnilička, 2005]: HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: ERA, 2005, 131 s. ISBN 80-736-6028-8 [Jesenice, 2014a] Novinky z Jesenice. Jesenice: Oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/. [Jesenice, 2014b]: Dokumenty: Územní plán změna č. 2. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=category&id=10:ze mn-pln-zmna-.-2&Itemid=300. [Jesenice, 2014c]: Změna ÚP č.3 zrušena. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=394:uzemniplan&catid=73&Itemid=221 [Jesenice, 2014d]: Územní plánování obce Jesenice. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=162&Itemid=23 0. [Jesenice, 2014e]: Výkres dopravní část. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z:

http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=category&id=10:ze mn-pln-zmna-.-2&Itemid=300. [Jesenice, 2014f]: Demografická studie: prognóza vývoje počtu obyvatel. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=881:demografic ka-studie-prognoza-vyvoje-potu-obyvatel&catid=150:studie-a-planovani&Itemid=377. [Jesenice, 2014g]: Jesenice: zelené městečko. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=796:jesenicezelene-msteko&catid=150:studie-a-planovani&Itemid=377. [Jesenice, 2014h]: Povinně zveřejňované informace. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=444&Itemid=21 2. [Jesenice, 2014i]: Daň z nemovitosti: jak na to?. Jesenice: oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.oujesenice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=586%3Ada-znemovitosti-jak-na-to&catid=43%3Azakladni-udaje&Itemid=212. [Konstrukce, 2014]: Stavba Prague Innovation Center (PIC) ve ZlatníkáchHodkovicích. KONSTRUKCE: odborný časopis pro stavebnictví a strojírenství [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.konstrukce.cz/clanek/stavba-prague-innovationcenter-pic-ve-zlatnikach-hodkovicich/ [Kunice, 2014a]: Obec Kunice: Platný územní plán. Obec Kunice: Středočeský kraj [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.kunice.cz/titulni-stranka/platny-uzemni-plan/ [Kunice, 2014b]: Obec Kunice: Zámek Berchtold. Obec Kunice: Středočeský kraj [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.kunice.cz/zamek-berchtold-1/ [Macešková, Ouředníček: 2008]: MACEŠKOVÁ, M.; OUŘEDNÍČEK, M. Dopad suburbanizace na daňové příjmy obcí. Obec a finance. 2008, 1, s. 28-29 [Maier, 2012]: MAIER, Karel. Nástroje územního plánování k regulaci suburbanizace. Urbanismus a územní rozvoj. 2012, roč. 15, č. 5, s. 12 -20. [Matlovič, Sedláková: 2007]: MATLOVIČ, René; SEDLÁKOVÁ, Alena. The impact of suburbanisation in the hinterland of Prešov (Slovakia). Moravian Geographical Reports. 2007, roč. 15, č. 2, s. 22-31. [Mayer, 2000]: MAYER, Vera. Teoretické a metodologické úvahy k problematice suburbanizace bydlení ve vídeňské aglomeraci. Nové perspektivy a význam základního výzkumu. Urbanismus a územní rozvoj, 2000. Roč. 3, č.6, s. 7-14.

[Ministerstvo financí, 2013]: Nový model sdílených daní pro obce: rok 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/prijmy-kraju-a-obci/2013/novy-model-sdilenych-dani-pro-obce-10890. [Nový model sdílených daní pro obce - rok 2013, 2013]: Nový model sdílených daní pro obce - rok 2013: Ministerstvo financí. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/prijmy-kraju-aobci/2013/novy-model-sdilenych-dani-pro-obce-10890 [OU Kunice, 2014]: Vzdělávací nabídka. Odborné učiliště Kunice 60 [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.oukunice.cz/vzdelavaci-nabidka. [Ouředníček, 2008]: OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008, 96 s. ISBN 978-808-6561-721 [Ouředníček, Špačková, Novák: 2013]: OUŘEDNÍČEK, Martin, Petra ŠPAČKOVÁ a Jakub NOVÁK (eds.). Sub urbs: krajina, sídla a lidé. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 338 s. ISBN 978-80-200-2226-4. [Ouředníček, 2006]: OUŘEDNÍČEK, Martin (editor). Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006, 159 s. ISBN 80-865-6194-1. [Ouředníček, Temelová: 2012]: . . Vyd. 1. Praha: Academia, 2012, 96 s. ISBN 80-200-2064-0. [Prezentace výsledků sčítání dopravy, 2011]: Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010. Celostátní sčítání dopravy 2010: Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx [Rozkvět, 2008]: Rozkvět číslo 24: Dolní Břežany. Dolní Břeţany, 2008. Dostupné z: http://dolnibrezany.cz/zpravodaj-rozkvet/ds-1006/sz=nazev&p1=41422014-03-08]. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx. [RPP, 2011]: Regionální poradenské pracoviště při ZŠ a MŠ Dolní Břežany: skolabrezany.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.rppdolnibrezany.cz/. [Sociologický časopis, 2003]: Sociologický časopis. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2003, roč. 2003, č. 2. ISSN 0038-0288. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/eb358d04143aa246cd537ef1db7de1dc95ed4f6b_187_27our ed15 [Stuchlíková, 2009]: STUCHLÍKOVÁ, M. Hradecko-pardubická aglomerace socioekonomické podmínky. In: Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23.-24. 4. 2009. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s. 58-62.

[Sreality, 2014]: Prodej, byt 3+1, 78 m2: sreality.cz. Sreality.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0308]. Dostupné z: http://www.sreality.cz/detail/prodej/byt/3+1/praha-cimice-nahranicich/3411058780. [Sýkora, 2002]: SÝKORA, Luděk (editor). Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. 1. vyd. Praha: Ústav pro ekonomiku, 2002, 191 s. ISBN 80-901-9149-5. [Sýkora, 2010]: SÝKORA, Luděk. Suburbanizace : Problém i řešení. Vesmír, 2010, roč. 89, č. 7-8 [Šilhánková, 2007]: ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Suburbanizace - hrozba fungování (malých) měst. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2007, 234 s. ISBN 978-809-0381-339. [Urban population, 2014]: Urban population: (% of total data). The world bank: Working for a World Free of Poverty [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS [Vesnice roku, 2011]: Výsledky: Vesnice roku. Vesnice roku: v programu obnovy venkova [online]. 2011 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.vesniceroku.cz/vysledky&rok=2012 [Vobecká, Kostelecký: 2007]: VOBECKÁ, Jana, KOSTELECKÝ Tomáš (eds.). Politické důsledky suburbanizace: analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007, 61 s. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07:8. ISBN 978807-3301-293. [Volby do zastupitelstev obcí 1998, 1998]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 1998 - 2000. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 1998 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv1998/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2109&xobec=538 426. [Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002, 2002a]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2110&xobec=539 210 [Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002, 2002b]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2109&xobec=538 426 [Volby do zastupitelstev obcí 20.10. – 21.10.2006, 2006a]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 20.10. – 21.10.2006. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z:

http://volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2110&xobec=539 210&xobecnaz=Doln%ED+B%F8e%BEany&xstat=0&xvyber=0. [Volby do zastupitelstev obcí 20.10. – 21.10.2006, 2006b]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 20.10. – 21.10.2006. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2109&xobec=538 426&xstat=0&xvyber=0 [Volby do zastupitelstev obcí 15.10. – 16.10.2010, 2010a]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 15.10. – 16.10.2010. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2110&xobec=539 210&xobecnaz=doln%ED+b%F8e%BEany&xstat=0&xvyber=0. [Volby do zastupitelstev obcí 15.10. – 16.10.2010, 2010b]: Výsledky hlasování: Volby do zastupitelstev obcí 15.10. – 16.10.2010. Volby.cz: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=2109&xobec=538 426&xstat=0&xvyber=0

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v obci Jesenice v letech 1989 - 2012 ........................................ 25 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v obci Dolní Břeţany v letech 1989 - 2012 .............................. 37 Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v obci Kunice v letech 1989 - 2012 ........................................... 48

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Kruhový objezd v nové zástavbě v obci Jesenice .................................................. 17 Obrázek 2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v obcích v okresech Praha-východ a Praha-západ za období 1997 - 2012................................................................ 23 Obrázek 3: Migrační saldo (v %) v obcích v okresech Praha-východ, Praha-západ za období 1993 - 2012 ............................................................................................................................... 24 Obrázek 4: Nová výstavba v obci Jesenice............................................................................... 26 Obrázek 5: Nově plánované plochy pro zástavbu .................................................................... 27 Obrázek 6: Sídliště V roháči v obci Jesenice............................................................................ 29 Obrázek 7: Vila v části Zdiměřice ............................................................................................ 30 Obrázek 8: Řadové domy v obci Jesenice ................................................................................ 31

Obrázek 9: Intenzita automobilové dopravy v obci Jesenice ...................................................31 Obrázek 10: Trasa okruhu obce Jesenice ..................................................................................32 Obrázek 11: Plán Vestecké spojky ...........................................................................................33 Obrázek 12: Nová čtvrť Za hřištěm v obci Dolní Břeţany.......................................................39 Obrázek 13: Výstavba v obci Dolní Břeţany v období 1998 – 2012 .......................................40 Obrázek 14: Plochy určené k postupné výstavbě do roku 2040 ...............................................41 Obrázek 15: Náměstí Na Sádkách v obci Dolní Břeţany .........................................................42 Obrázek 16: Vědecké centrum v obci Dolní Břeţany ..............................................................43 Obrázek 17: Intenzita automobilové dopravy v obci Dolní Břeţany .......................................44 Obrázek 18: Výstavba v obci Kunice – místní části Kunice a Vidovice v období 1998 - 2012 ..................................................................................................................................................49 Obrázek 19: Výstavba v obci Kunice – místní části Horní Lomnice a Dolní Lomnice v období 1998 – 2012 ..............................................................................................................................50 Obrázek 20: Plochy určené k nové výstavbě v obci Kunice – místní části Kunice a Vidovice ..................................................................................................................................................50 Obrázek 21: Plochy určené k nové výstavbě v obci Kunice – místní části Horní Lomnice a Dolní Lomnice ..........................................................................................................................51 Obrázek 22: Komerční výstavba v obci Kunice .......................................................................52 Obrázek 23: Zámek Berchtold ..................................................................................................53

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČOV

Čistička odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

MHD

Městská hromadná doprava

ODS

Občanská demokratická strana

RPP

Regionální poradenské pracoviště

RUD

Rozpočtové určení daní

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

USA

Spojené státy americké

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Průměrné roční migrační saldo (v %) za období 1993 – 2012, průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel za období 1997 - 2012 v obcích v okresech Prahavýchod a Praha- západ Příloha 2: Nárůst obyvatel v obci Jesenice v letech 1998 – 2012 Příloha 3: Nárůst obyvatel v obci Dolní Břeţany v letech 1998 - 2012 Příloha 4: Nárůst obyvatel v obci Kunice v letech 1998 - 2012

DOPADY SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ PRAHY

Recommend Documents