Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
KOMERČNÍ SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ BRNA Commercial suburbanization of Brno Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Petr TONEV, Ph.D.
Autor: Vojtěch KONEČNÝ
Brno, 2010
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora:
Vojtěch Konečný
Název diplomové práce:
Komerční suburbanizace v zázemí Brna
Název v agličtině:
Commercial suburbanization of Brno
Studijní obor: Vedoucí bakalářské práce:
Regionální rozvoj a správa Mgr. Petr Tonev, Ph.D.
Anotace: Tato práce se zabývá nerezidenční suburbanizací v zázemí města Brna. Nejprve teoreticky pojednává o termínu suburbanizace a jejím vlivu na utváření dnešní podoby evropských a amerických měst. Dále je vymezeno samotné zázemí města Brna na základě dat o vyjíţďce obyvatel za prací do Brna z obcí Jihomoravského kraje a přibliţuje vývoj tohoto zázemí v posledních letech s cílem identifikovat oblasti intenzivní komerční výstavby. Práci doplňuje případová studie o vzniku nákupního a zábavního centra Olympia Brno, které je významným příkladem komerčního objektu, který vznikl následkem suburbanizace. Klíčová slova: Komerční suburbanizace, zázemí Brna, nebytová výstavba
Anotation: This thesis is about non-residential suburbanization in metropolitan area of Brno. At first, it discuss the term suburbanization and its effects on nowadays visage of european and american cities. Furthermore the metropolitan area of Brno is allotted, based on commuting from nearby villages to Brno in past few years. Then it focuses on the evolution of this area through the years with aim to identify the areas of intense commercial development. The thesis is complemented with a case study about building a shopping and amusement centre Olympia Brno, which is one very good example of commercial subject created because of suburbanization. Key words: Commercial suburbanization, metropolitan area of Brno, non-residential development
2
Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva, Ph.D. a uvedl jsem v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně 24.2.2014
…………………………………………..
Vojtěch Konečný
3
Poděkování
Na tomto místě bych chtěl moc poděkovat Mgr. Petru Tonevovi, Ph.D. za velmi cenné rady, pomoc, ochotu, a vstřícnost při vedení této práce a za poskytnuté podklady. Děkuji také Terezce za pomoc a podporu.
4
Obsah 1. Úvod .....................................................................................................................................................7 1. Proces Suburbanizace ..........................................................................................................................8 1.1 Popis jevu Suburbanizace...............................................................................................................8 1.2 Rezidenční suburbanizace ..............................................................................................................9 1.3 Komerční suburbanizace ..............................................................................................................10 2. Historie Suburbanizace ......................................................................................................................11 2.1 Suburbanizace v ČR před rokem 1989 .........................................................................................11 2.2 Suburbanizace v ČR po roce 1989 ................................................................................................12 3. Územní dopady ..................................................................................................................................14 3.1 Omezení dopadů ..........................................................................................................................15 4. Srovnání Komerční Suburbanizace v USA a v Evropě.........................................................................17 4.1 Předpoklady suburbanizace v USA ...............................................................................................17 4.2.Nerezidenční suburbanizace v USA ..............................................................................................17 4.2.1 Suburbanizace maloobchodu a administrativních funkcí v USA. ..........................................18 4.2.2 Důvody pro nerezidenční suburbanizaci v USA.....................................................................19 4.3 Předpoklady suburbanizace v Evropě ..........................................................................................20 4.4 Komerční suburbanizace v Německu ...........................................................................................21 4.4.1 Důvody komerční suburbanizace v Německu .......................................................................21 4.5 Srovnání průběhu suburbanizace v USA a v Německu ................................................................22 5. Suburbanizace v okolí Brna ................................................................................................................24 5.1 Pozadí suburbanizace v zázemí města Brna .................................................................................24 5.2 Obecný vývoj v oblasti průmyslu a maloobchodu v zázemí města Brna .....................................25 6. Definice zázemí města Brna ...............................................................................................................28 6.1. Zázemí podle intenzity dojížďky ..................................................................................................28 5
6.2 Metropolitní areály na základě velikostních a kvalitativních kritérií ........................................... 30 6.3 Vlastní určení zázemí ................................................................................................................... 32 7. Intenzita nebytové výstavby v zázemí města Brna ............................................................................ 37 8. Případová studie – Olympia Brno ...................................................................................................... 45 9. Závěr .................................................................................................................................................. 49 10. Zdroje literatury: .............................................................................................................................. 50 11. Elektronické zdroje: ......................................................................................................................... 52 12. Seznam map, tabulek a grafů .......................................................................................................... 54
6
1. ÚVOD V průběhu 20. století dochází ve světě díky transformacím ekonomik a deindustrializaci k jevu Urbanizace, který představuje migraci obyvatel do jádrových měst. Postupem času se ale migrační trendy obyvatelstva a jejich preference bydlení vyvíjí a nastupuje jev suburbanizace, který utváří vzhled mnoha měst. Cílem této práce je na základě dostupných údajů analyzovat a vymezit oblasti intenzivní komerční suburbanizace v zázemí města Brna. Nejprve je tedy přiblíţen pojem suburbanizace a definovány základní dvě podoby, kterých nabývá a to rezidenční, neboli obytná a komerční. Z historického hlediska se první projevy suburbanizace objevují v USA, coţ je dáno hlavně odlišným kulturním, společenským a ekonomickým vývojem, konkrétní důvody jsou popsány v příslušných kapitolách. Později dochází k suburbanizaci i v Evropě a konkrétně v ČR můţeme pozorovat plné nastoupení tohoto jevu po roce 1989. Dalším krokem k úspěšnému naplnění cíle práce je vymezení zkoumaného zázemí města Brna. Jelikoţ v podstatě neexistuje jednotný postoj k definování zázemí města, jsou v práci uvedeny dva teoretické přístupy, které asi nejlépe vystihují toto vymezení, nicméně i kdyţ pracují se stejnými údaji, jsou přesto odlišné. V důsledku niţší aktuálnosti těchto teorií, je vymezeno zázemí města Brna na základě vyjíţďky obyvatel za prací do Brna z okolních obcí, přičemţ jsou pouţity nejaktuálnější dostupná data, a sice vybrané ukazatele ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. V takto vymezeném zázemí je pak sledován vliv suburbanizačního procesu posledních let na lokalizaci nebytových budov a analýza účelu a druhu těchto budov, coţ je mimo jiné provedeno pomocí podílu zastavěné plochy nově vystavěných nebytových budov v letech 2006 - 2011 na celkové zastavěné ploše obce v roce 2011. V poslední části této práce je popis výstavby nákupního a zábavního centra Olympia Brno jako vybraného významného zástupce takto lokalizované komerční zástavby.
7
1. PROCES SUBURBANIZACE
1.1 Popis jevu Suburbanizace Pojem Suburbanizace je odvozeninou z anglického slova suburb, coţ znamená předměstí a vzniklo z latinských slov sub, které znamená umístění vedle, za, nebo pod a slova urbanus, městský. Znamená to tedy vedle města, nebo za městem. (Ouředníček, suburbanizace.cz). Proces suburbanizace bývá definován jako „růst města prostorovým rozpínáním do okolní venkovské a přírodní krajiny.“ (Sýkora, 2002, s. 10). Nebo téţ „Proces suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí.“ (Ouředníček, suburbanizace.cz). Tento proces je patrný jak v historii našich, tak i cizích měst. Je zde však určitá rozdílnost podoby, nebo průběhu, který nabývá suburbanizace v různých státech, coţ je zřejmé z podstaty samotné rozdílnosti těchto států, ať uţ se jedná o rozdíly geografické, demografické či legislativní. Suburbanizace navazuje na proces urbanizace, jedná se o fázi, která nastává po přísunu obyvatelstva do městských center zejména těch největších měst, po „naplnění“ center, tedy kdy počet obyvatel jádrového města stagnuje, či ubývá a naopak se zvyšuje počet obyvatel v příměstských zónách. V některých případech se v tomto bodě vývoje měst objeví namísto suburbanizace dokonce i deurbanizace. Urbanizace začala významně probíhat od konce 18. století, od počátků průmyslové revoluce, kdy ji způsobovala hlavně industrializace. V současnosti jsou však jiţ důvody, či spíše příčiny urbanizace poněkud odlišné. Hlavní příčinou v rozvojových zemích je přelidněnost zemědělských oblastí a ekonomická motivace. Ve vyspělých zemích podíl městského obyvatelstva spíše stagnuje. Zde nastupuje právě trend jiţ zmíněných procesů suburbanizace, deurbanizace a také reurbanizace. (Šilhánková, 2007) Deurbanizací se rozumí proces sniţování stálých obyvatel měst. Bytové domy v centrálních zónách jsou rekonstruovány a transformovány na administrativní a kancelářské budovy a budovy s čistě komerčním vyuţitím. (Šilhánková, 2007) Reurbanizace je potom opětovný návrat do měst, kdy se znovu osídlují opuštěné administrativní a historické industriální budovy. V tomto kontextu se objevuje současný trend bydlení středních a vyšších vrstev v loftových bytech. (Šilhánková, 2007) 8
Suburbanizaci můţeme popsat jako rozšiřování předměstí, přesun obyvatel z jádra měst na jejich okraj, přičemţ ale funkční vztahy a vazby mezi těmito zónami zůstávají nadále zachovány. (Šilhánková, 2007) Zónu ovlivněnou suburbanizací poznáme jako řidčeji osídlenou oblast leţící na okraji města, s roztroušenou zástavbou. Nejčastěji zde nalezneme typizované, nízké rodinné domky, stojící samostatně, nebo řadově, které tvoří jakýsi homogenní residenční celek. (Sýkora, 2002). Nalezneme zde však i objekty administrativního charakteru, centra pro volnočasové aktivity a obchod a sluţby. Vlivu suburbanizace tedy podléhají nejen budovy pro bydlení, ale i komerční zástavba, do které jsou mj. zahrnuty také logistické areály a průmyslové objekty která vzniká zejména v blízkosti důleţitých dopravních komunikací a hlavních dopravních tahů. Urbanizaci umoţnil růst bohatství obyvatelstva, zvyšování jejich ţivotní úrovně, technický pokrok, rozvoj infrastruktury a podpora státu v rámci bytové politiky a podpory nového bydlení a zvýhodňování nové výstavby místo regenerace starých ploch v centru (např. brownfields). Ve prospěch suburbanizace, tedy působí fakt, ţe vzrostly reálné příjmy obyvatelstva a tím i jejich spotřeba a úspory. Dalším faktorem byla moţnost hypotéky, kdy lidé mohli pořídit nové bydlení ve velmi krátké době, avšak za předpokladu zadluţení se, resp. splácení této hypotéky. Díky růstu bohatství a infrastruktury se stává centrum města, nebo zóna, kde lidé pracují, více dostupná, nebo stejně dostupná z větších vzdáleností a současný trend je preference klidného ţivota mimo ruch vnitřní zóny města. (Šilhánková, 2007)
1.2 Rezidenční suburbanizace Termínem rezidenční, nebo téţ obytná suburbanizace, rozumíme, jak jiţ bylo nastíněno v předchozím textu, odliv obyvatel z jádrového města do nově vystavených domů v blízkém okolí a okolních obcí. Jejím důsledkem je vznik satelitních městeček s novými domy, které jsou převáţně rodinné. „Bydlení v rodinném domě je materiálně a energeticky bezesporu tou nejnáročnější formou bydlení“ (Hnilička, 2005, s. 47). Výstavba těchto městeček u nás jen velmi zřídka vznikla, nebo vzniká jako „greenfield“, nebo téţ stavba na „zelené louce“, na místě původních polí, na rozdíl od amerických měst. (Ouředníček, 2008) 9
Významným aspektem suburbanizace je prostorové uspořádání, rozmístění nové výstavby a lidských aktivit. Při vysokém růstu těchto aktivit a při růstu zalidnění těchto oblastí mohou vznikat i v podstatě nová města, coţ je typické pro země, kde je velmi silná úloha regionálního a územního plánování (Nizozemí, Velká Británie). Opačným případem je neřízené rozpínání rozptýlené nové výstavby do okolní krajiny, kdy vznikají nové zóny i ve volné krajině, bez návaznosti na stávající sídelní síť. Tato forma je nazývána „urban sprawl“ a je typická pro americká města. (Ouředníček 2002)
1.3 Komerční suburbanizace Druhou formou suburbanizace je komerční suburbanizace, označována téţ jako pracovní, či obsluţná. Tato se projevuje přesunem, respektive vznikem nových areálů komerční výstavby v periferních oblastech, nebo i mimo území města. Vedle rodinných domů, začaly vznikat i zóny, které mají odlišný charakter, a sice komerční, nikoliv rezidenční. V těchto zónách, které bývají zpravidla lokalizovány poblíţ hlavních dopravních tepen a uzlů, vznikají nové logistické areály, výrobní provozy, kanceláře a obchody, zejména pak hypermarkety v důsledku dobré dopravní dostupnosti rozsáhlých pozemků s velmi přijatelnou cenou. Tyto areály jdou ruku v ruce s růstem rezidenčních zón, jelikoţ rezidenční zóny znamenají nové obyvatele a ti znamenají novou pracovní, ale i kupní sílu. Díky tomu se utvářejí tyto komerční zóny v blízkosti center, kde je soustředěna základní občanská vybavenost. Komerční projekty mají větší vliv na utváření příměstské zóny, neţ rezidenční. Jsou totiţ velmi náročné na stavební plochy a dobrou dopravní dostupnost. Velký podíl nákupů se postupem času přesunuje z obchodních zón v centru do těchto zón na okraji. Současný trend ovšem sleduje spíše stavění „na zelené louce“ neţ aby se revitalizovaly plochy typu brownfields v centru i v jeho okolí a to i přes to, ţe těchto ploch a rezervních ploch „uvnitř“ města je v různých městech dostatek. Důvodem této výstavby na pozemcích „na okraji“ jsou niţší ceny a snadnější vyjednávání těchto rozvojových projektů se samosprávami menších obcí. Je to dáno odlišnými zájmy, které města a okolní obce sledují. Zatímco město se snaţí udrţet kompaktnost zástavby, obce za administrativními hranicemi města se snaţí přilákat na své území nové investice. Zde se objevuje prostor pro komunikaci o koordinaci rozvoje těchto území s krajskou samosprávou. (Sýkora 2002) 10
2. HISTORIE SUBURBANIZACE Na přelomu 19. a 20. století se objevují problémy spojené s průmyslovou revolucí. Města jsou přelidněná, se špatnou infrastrukturou a špatnou kvalitou bydlení a ţivota pro obyvatelstvo, zejména pak pro dělníky, kteří se stěhovali za prací do velkých, rozvíjejících se průmyslových měst. Tyto problémy se ještě prohlubovali zvyšujícím se počtem obyvatel v těchto městech. Jako jisté řešení těchto problémů se nabízelo územní plánování, které mělo stanovit limity pro vyuţívání území. Objevují se myšlenky zdůrazňující nedostatek zeleně v městech a tvorba zahradních měst, tedy tvorba zcela nových satelitních měst, kde by se regulovala maximální hustota zástavby, a byly by od sebe odděleny jednotlivé funkce města. Zde lze najít počátky vztahu mezi intenzitou zástavby, či zalidněním a mírou veřejných městských prostor. (Šilhánková, 2007) Tyto dva jevy můţeme najít u funkcionalistického plánování a posléze při stavbě panelových sídlišť, kdy je právě trendem sniţování intenzity zástavby a veřejného městského prostoru. Města se v období socialismu rozpínala do šířky na základě přísného dělení funkčních zón. V této době byl kladen důraz spíše na výstavbu nákupních středisek k obsluţnosti obyvatel panelových domů, neţ aby zbyl prostor na budování parků a veřejných prostor. (Šilhánková, 2007)
2.1 Suburbanizace v ČR před rokem 1989 V ČR docházelo k rozvoji suburbanizace jiţ v minulosti, v meziválečném období. V období komunismu se však tento trend zastavil. Před rokem 1989 bylo snahou podporovat ekonomicky nejvýznamnější regiony za účelem jejich dalšího růstu. Jinými slovy, byla zvyšována bytová výstavba, aby se zvýšil počet obyvatel a tím i počet pracovníků. Jednalo se zejména o Severočeský a Severomoravský kraj. Na úrovni okresů byla snaha zmenšovat rozdíly mezi okresy výstavbou průmyslových závodů do okresních měst, coţ mělo za následek zvýšení rozdílů uvnitř okresů samotných, jelikoţ docházelo k soustředění obyvatelstva do těchto „vyspělých měst“ na úkor ostatních venkovských měst.
11
V 70. a 80. letech vznikala masivní výstavba sídlišť, která utvářela negativní tvář měst. Bylo to z důvodu ekonomického rozvoje regionů, za účelem vytvoření prostoru pro bydlení pro co největší počet lidí na malém místě, které by ale bylo zároveň finančně přístupné širšímu obyvatelstvu, a to zejména dělnické třídě. Tyto panelové domy tak slouţily jako jakási zásobárna pracovní síly pro různé, hlavně průmyslové, závody. Typickým příkladem jsou na našem území ostravská sídliště. (Šilhánková, 2007)
2.2 Suburbanizace v ČR po roce 1989 K rozvoji
nynějších
suburbanizačních
procesů
došlo
počátkem
90.
let.
Nejvýznamnější změnou po roce 1990 byla změna orientace venkov-město. Do roku 1990 byla jasná orientace na rozvoj měst a zvyšování obyvatel ve městech na úkor venkova, coţ souhlasí s trendem urbanizace. Po roce 1990 se trend mění směrem od urbanizace k suburbanizaci, jejímţ hlavním důsledkem je nová výstavba v příměstských obcích. Po roce 1989 se objevuje myšlenka trvale udrţitelného města jako souboru, či shluku mnoha malých, samostatných čtvrtí, které mají kaţdá své snadno dosaţitelné polyfunkční jádro. (Šilhánková, 2007) Rezidenční forma se začala rozvíjet aţ v druhé polovině devadesátých let, jelikoţ do té doby bylo pro obyvatele pořízení rodinného domku velmi nákladné, aţ nedostupné z důvodů nízké kupní síly a růstu cen nemovitostí. V druhé polovině 90. let se tato situace pozvolna změnila, průměrná mzda stoupla a bydlení se stalo dostupnější i díky státní podpoře a hypotékám, jak jiţ bylo zmíněno výše. Rozvoj komerční sloţky suburbanizace za rozvojem té rezidenční nezaostal, ale spíše naopak, stává se čím dál více důleţitějším aspektem měnícím tvář krajiny, neţ jsou rodinné domy. Začínají se objevovat hypermarkety, symbol současné suburbanizace, výstavba maloobchodů, velkoobchodů, skladů, výrobních areálů aj. V rámci suburbanizace v ČR můţeme nalézt několik hlavních migračně ziskových regionů. První z nich tvoří zázemí hlavního města Prahy a zázemí Plzně, druhý je zastoupen zázemím města Brna. Změny v sociální oblasti nejsou jedinými, které jsou pozorovatelné v souvislostech migrace a suburbanizace. Příčiny pro komerční druh suburbanizace jsou zejména celosvětový a celospolečenský proces restrukturalizace, kdy je za nejpatrnější vliv 12
povaţována deindustializace, coţ přináší výsledek ve formě upadajících oblastí, kde byl v minulosti kladen velký důraz na budování průmyslu. Dalším vlivem působícím ve prospěch těchto migrací, směrem z centra na okraj, je rostoucí mobilita kapitálu. Díky tomu se výrobní kapacity přesouvají do regionů s levnou pracovní silou a moţností investic do projektů „na zelené louce“. (Šilhánková, 2007)
13
3. ÚZEMNÍ DOPADY Proces suburbanizace s sebou nese jak pozitivní, tak i negativní efekty, které se týkají zejména ţivotního prostředí obyvatelstva, ale mají i sociální a ekonomický charakter o čemţ pojednává následující kapitola. K Suburbanizaci dochází také tehdy, kdy pro investory přestává být ekonomicky nebo efektivně výhodné, či zajímavé investovat na vlastním území města a směřují své prostředky do suburbánních oblastí. Tato skutečnost s sebou nese mnoho ţádoucích, ale i neţádoucích dopadů na krajinu a území v různých oblastech, ať uţ je to oblast sociální, environmentální či ekonomická. Jelikoţ se suburbánní rozvoj projevuje nízkou hustotou zástavby a vysokou prostorovou segregací jednotlivých aktivit, ať uţ se to týká rezidenční či komerční sloţky. Tyto skutečnosti mají za následek vysokou energetickou náročnost a téţ náklady na tvorbu nové, či rekonstrukce stávající technické infrastruktury. (Sýkora, 2002) Jako další znak Sýkora (2002) uvádí závislost obyvatelstva, ale i subjektů komerční sloţky, na dopravě a dojíţďce za prací, za nákupy a sluţbami, za kulturou apod. To má za následek zvýšený provoz na komunikacích a zácpy. Brno je zářným příkladem toho, kdy rezidenční suburbanizační zóny jsou realizovány spíše na severu a komerční na jihu Brna, tedy dopravní toky mezi těmito zónami způsobují významnou zátěţ v dopravě v centru Brna. Zvýšení automobilové dopravy působí samozřejmě negativně na ţivotní prostředí znečištěním ovzduší, hlukem atd. Kvalita ţivota se v těchto oblastech, kam se lidé stěhují právě z důvodů hledání lepšího bydlení a lepší kvality ţivotního prostředí, paradoxně sniţuje. Jelikoţ, jak bylo uvedeno výše, je hustota osídlení těchto oblastí nízká, nefunguje zde efektivní hromadná doprava, tedy lidé jsou odkázáni na individuální automobilovou dopravu. Samozřejmě zásobování supermarketů a veškerá obsluţnost komerčních subjektů je náročná na nákladní dopravu. Sklady a logistické areály na okrajích města způsobují téţ dopravní zátěţ pro komunikace, nicméně nezahlcují tolik centrum, jako osobní doprava, jelikoţ bývají často dostupné právě z hlavních dopravních tahů okolo města nebo pouţívají hlavní městské okruhy. Neméně významné jsou také sociální důsledky suburbanizace. Příměstské zóny jsou vyhledávány zejména domácnostmi s vysokým sociálním statusem a vyššími příjmy. Tato situace můţe vést k segregaci mezi těmito obyvateli a obyvateli vnitřního města. Můţeme pak pozorovat kontrast mezi vysokými panelovými domy na sídlištích a rodinnými domy za 14
městem. Sýkora (2002) tvrdí, ţe je také velmi posilována individualizace a ztrácí se sociální soudrţnost v důsledku vysoké prostorové segregace a vyuţíváním individuální automobilové dopravy, kdy lidé tráví mnoho času cestováním v autě sami, či s rodinou a to jak do práce, tak za nákupy. Nabízí se tedy argument, ţe po cestě autem sousedy nepotkáme, kdeţto při nákupech pěšky ve vnitřním městě to moţné je. Ekonomické důsledky jsou například v postupném odlivu obyvatel s vyššími příjmy mimo centrum a tedy odliv těchto prostředků z obchodů v centru ve prospěch hypermarketů na okraji. Relokace komerčních funkcí má významný dopad v tom, ţe maloobchod se stěhuje za svou poptávkou na okraj, stále se rozšiřující výroba je stále víc náročná na plochu, které jsou k dispozici za městem. V důsledku těchto odlivů na okraj vznikají v centru pozemky s chátrajícími budovami a opuštěné průmyslové areály, tedy brownfields s kontaminovanou půdou, které jsou téţ ekologickou i ekonomickou zátěţí. Bohuţel v současnosti je orientace spíše na výstavbu projektů na zelené louce a jen velmi pomalu se pozornost obrací k těmto brownfields. (Sýkora, 2002)
3.1 Omezení dopadů Proces suburbanizace se dá samozřejmě nějakým způsobem regulovat a tím omezit ty nejváţnější, nebo nejméně ţádané dopady na krajinu, ekonomiku či na obyvatelstvo a udrţitelný rozvoj. Jednou z takových regulací je plánovat zóny rozvoje kolem jiţ stávajících center osídlení a podél ţelezničních tratí. Tento způsob koncentrovaného rozvoje není tolik nákladný na výstavbu nové infrastruktury, vyuţívá více veřejnou hromadnou dopravu a jeho vliv na přírodní krajinu není tak drastický. (Sýkora, 2002) V rámci USA jsou negativní důsledky spojovány s jiţ zmíněným pojmem urban sprawl. Sprawl znamená velmi roztroušený rozvoj s velmi nízkou hustotou osídlení a vysokou segregací funkcí. Je to způsobeno zejména nedostatečnou sílou plánovacích a regulačních nástrojů zemního rozvoje na metropolitní úrovni. Opět se zde objevuje rivalita v touze obcí získat pro sebe co nejvíce investic. V Evropě, oproti USA probíhala urbanizace koncentrovaněji. Bylo to dáno jak odlišnou kulturou, tak právě vyuţíváním regulačních nástrojů. Tyto regulované formy suburbanizace jsou potom ekonomicky i ekologicky šetrnější, neţ urban sprawl. Problém je také v tom, ţe pokud se jiţ neregulované formy
15
suburbanizace rozvinou, je velmi obtíţné je pak následně změnit, jelikoţ struktura osídlení má vysokou setrvačnost a její vliv je takřka nezvratný. (Sýkora, 2002) Inspirací pro regulovanou suburbanizaci tedy můţeme pro situaci v ČR čerpat ze zahraničních zkušeností USA a našich západních sousedů. Tyto poznatky se však samozřejmě nedají aplikovat bez úprav pro naše podmínky, ale úplná jejich ignorace není zajisté tou správnou cestou. Důleţitým krokem je tedy podpora nástrojů regulace suburbanizace, které jsou co nejvíce šetrné k ţivotnímu prostředí a zároveň omezují neţádoucí vlivy. K tomu přispívá hlavně existence územně plánovacích dokumentů, ve kterých je třeba zahrnout i suburbanizační procesy a vznikající trendy v osídlení. (Sýkora, 2002) .
16
4. SROVNÁNÍ KOMERČNÍ SUBURBANIZACE V USA A V EVROPĚ 4.1 Předpoklady suburbanizace v USA Sídelní systém v severní Americe se začal vyvíjet mnohem později, většina měst zde začala vyrůstat aţ od konce 19. století, čímţ se liší od Evropských. Americká města jsou na menší ploše, ale jejich stavební profil je vyšší, coţ je způsobeno právě pozdějším vývojem těchto měst, kdy byly jiţ dostupné technologie umoţňující výškovou výstavbu. Jejich vzhled je ovlivněn také působením vlivu trţních sil, sociální, etnické a rasové diferenciaci. V neposlední řadě je zde relativně větší dostatek prostoru. (Ptáček, 2002)
4.2 Nerezidenční suburbanizace v USA Jednou z nerezidenčních funkcí je i práce, přesněji pracovní příleţitosti, ať uţ se jedná o stranu nabídky práce, kterou poskytuje obyvatelstvo, tak o stranu poptávky, která je zastoupena jednotlivými firmami. Tyto funkce jsou téţ velmi ovlivněny suburbanizací a mají vliv na komerční sloţku suburbanizace, jelikoţ jsou jedním z důvodů k umísťování nových komerčních objektů, ať uţ jsou to nové hypermarkety, nebo kancelářská centra. V rámci USA odborná literatura rozlišuje několik fází vývoje tohoto suburbanizačního procesu. První z nich je označována jako bedroom community (1920-1960). V této fázi docházelo k migraci obyvatel do suburbánních zón, ale jejich pracovní příleţitosti byly v centru města. Tento pojem by se tedy dal laicky a zjednodušeně chápat tak, ţe lidé jezdili domů jen přespávat, proto tedy název bedroom community. S postupující suburbanizací se zvyšuje vzdálenost mezi bydlištěm a pracovištěm a takto to postupuje aţ do bodu, kdy tato časová dostupnost přestává být pro jednotlivé obyvatele únosná. Do tohoto bodu dospěla suburbanizace v USA v 60. letech. Komerční sloţka však za tou rezidenční nezaostala a od 40. let proto dochází také k suburbanizaci sluţeb pro obyvatelstvo, kdy vznikají první supermarkety v okolí významných dopravních komunikací, lehký průmysl a později i aktivity terciérního sektoru. Předměstí se tak stávají zcela samostatnými a stále méně závislými na centrech měst. (Ptáček, 2002) 17
V průběhu 80. let dochází k diferenciaci, selekci a specializaci v rámci těchto nově vzniklých center a k dalšímu nárůstu podílu pracovních příleţitostí v nich. Z kompaktního města se tak stává rozptýlené, s polycentrickou strukturou se zhruba stejným významem jednotlivých center. Pro tuto strukturu jsou typické změny v rozloţení dopravních toků. Nejvíce zatíţené komunikace a dopravní tepny jsou okruţní silnice a okruţní rychlostní komunikace. Doprava orientovaná směrem do centra se naopak oslabila. V 90. letech bylo v suburbánních prostorech realizováno více neţ 90% maloobchodního obratu, přičemţ pracovní příleţitosti našlo asi 75% lidí ţijících v těchto prostorech. (Ptáček, 2002) 4.2.1 Suburbanizace maloobchodu a administrativních funkcí v USA. Proces suburbanizace nerezidenčních činností v USA se dá ilustrovat na příkladu suburbanizace maloobchodu a administrativních funkcí. Počátky této suburbanizace se ve větší míře objevují v 50. letech, kdy se na suburbia nejprve začala přesouvat maloobchodní zařízení
krátkodobé
a
střednědobé
spotřeby
a
první
diskonty.
Vznikaly
buďto
v neplánovaných shlucích, nebo v rámci plánovaných nákupních center. V roce 1950 jich na území celých USA bylo asi 100, do roku 1960 se jejich počet zvýšil o dalších cca 4500. S růstem těchto objektů v zónách suburbanizace jich ubývalo v centrech měst, v období mezi roky 1954 a 1964 bylo uzavřeno asi 1000 obchodních domů a zhruba dalších 140 000 obchodů. Další vlna nastala v letech 70. V roce 1974 byl podíl maloobchodního obratu, ve výše zmíněných maloobchodních objektech, 28%. O pět let později to bylo jiţ více neţ 40%. Do 90. let se počet nákupních center dostal na číslo 33 000. Suburbanizace administrativních funkcí začala o něco později, neţ maloobchodní, coţ je docela pochopitelné. V 60. letech vznikají tyto funkce hlavně pro průmyslové podniky, které si pronajímají budovy na předměstí pro účetnictví, správu aj. V centrech začínaly zůstávat jen nejvýše hierarchicky postavené subjekty terciéru – banky, pojišťovny, reklamní agentury apod. V 70. letech nabízeli developeři stále častěji administrativní parky v těsné blízkosti okruţních rychlostních komunikací, kam se stěhovali orgány státní správy a také ústředí firem. V roce 1969 mělo svoje ústředí v suburbánních zónách z 500 největších amerických firem zhruba 56, v roce 1978 jich bylo 170. V 80. letech se do suburbánního území začínají přemísťovat i subjekty kvartéru, např. výzkum a vývoj. Administrativní parky v 80. letech byly tak velké, ţe svojí kancelářskou plochou převyšovaly plochu celých center měst. Jejich podíl vzrostl ze 43% v roce 1980 na necelých 75% na konci 90. let. 18
4.2.2 Důvody pro nerezidenční suburbanizaci v USA. Zjednodušeně se dá říci, ţe hlavními důvody pro tuto suburbanizaci byly nevýhody městských center a výhody předměstí a dále pokrok v komunikačních a informačních technologiích, který měl za následek odbourání závislosti nerezidenčních funkcí na centrech měst. (Ptáček, 2002) Hlavním důvodem pro komerční suburbanizaci byla podle Ptáčka (2002) suburbanizace obyvatelstva, kdy se americká střední a vyšší vrstva po 2. světové válce intenzivně stěhovala do suburbanizačních zón, které byly charakteristické hlavně samostatně stojícími rodinnými domky. To mělo za následek přesun kupní síly směrem z centra do těchto nově vznikajících oblastí. Další faktor, který uvádí Ptáček (2002) byl také rozvoj individuální automobilové dopravy, který podnítil vznik obchodních a administrativních center v oblasti suburbanizace. Vláda USA velmi podporovala tuto individuální dopravu, v 50. letech šlo z rozpočtu federálního fondu dopravy na podporu městské hromadné dopravy pouze 1%, zatímco na stavbu dálnic a rychlostních komunikací ve městech to bylo 75%. Dalším faktorem pro rozvoj automobilové dopravy byla velmi nízká cena pohonných hmot. Důsledkem tohoto rozvoje byla velmi špatná dostupnost centra kvůli dopravním zácpám, omezeným parkovacím kapacitám apod. Tato situace znamenala impuls k řešení ve formě budování okruţních komunikací, které se pak staly ideálním místem pro lokalizaci nákupních center. Významnou měrou se na suburbanizaci podílela také cena a dostupnost pozemků. V centrech byly tyto pozemky malé a drahé, zatímco na předměstí nikoliv. Jak jiţ víme, komerční sloţka je velmi náročná na prostor a plochu, hrála tato situace v její prospěch. Malé obchody byly koncentrovány ve velkých obchodních centrech. Ze stejných důvodů se tímto způsobem rozvíjely i administrativní funkce. Této situaci nahrává také fakt, ţe jsou v USA velmi liberální stavební předpisy a v těchto oblastech neplatí taková stavební omezení jako v centrech. (Ptáček, 2002) Lokalizační faktory, které mají v současnosti stále větší význam, jako je atraktivní nabídka pro trávení volného času, vysoká kvalita ţivotního prostředí, atraktivní krajina, nebo naopak znečištěné ţivotní prostředí, spěch, hluk apod., hrají významnou úlohu pro umísťování sluţeb, které se spíše snaţí lokalizovat v oblastech, kde převaţuje klidnější, čistší a zelenější prostředí. (Ptáček, 2002) 19
Sociální faktory nejsou v kontextu USA zanedbatelné. Centra amerických měst se vyznačují rostoucí ghetoizací etnických menšin, rozšiřováním slumů a růstem kriminality, coţ opět podporuje odliv z center na předměstí. V současnosti jiţ také neplatí aţ na výjimky faktor reprezentativní adresy v centrech měst. Dokonce jsou i města která mají spíše špatný dojem, jedná se o města průmyslového severovýchodu. Existují ale i suburbánní oblasti, které jsou prestiţní svojí přítomností významných ústředí firem, významných výzkumných center a univerzit. V neposlední řadě se přelévají aglomerační výhody z center ve prospěch suburbanizačních zón v důsledku úpadku těchto center a odlivu velkých podniků a administrativních center. (Ptáček, 2002)
4.3 Předpoklady suburbanizace v Evropě Stejně jako v USA se objevují suburbanizační tendence koncem 19. století s nástupem hromadné dopravy, ale přesto se objevuje v kontinentálních podmínkách později neţ v USA s menším rozsahem a menšími negativními vlivy na centrální části měst. Důvody pro odlišný vývoj jsou zřejmé a jsou dány historicky v rozdílném typu osídlení, v sociálních a prostorových znacích. Samotná města mají jinou strukturu, evropská města mají oproti americkým niţší zástavbu a plochu a jsou kompaktnější při stejném počtu obyvatel. Zde více do rozvoje zasahují regulace a plánování a také hromadná doprava hraje významnější roli a obytné a pracovní funkce nemají takové tendence se přesouvat mimo centra jako v USA. (Ptáček, 2002) Jelikoţ je v Evropě mnoho států a nebylo by vhodné rozebírat suburbanizaci v kaţdé z nich, je třeba zaměřit se na nějaký reprezentativní vzorek, na kterém by se daly prezentovat důvody, průběh a důsledky suburbanizace. Takovou zemí je Německo. Zde byl suburbanizační proces velmi silný a je tedy vhodným kandidátem pro hlubší rozbor.
20
4.4 Komerční suburbanizace v Německu Ve srovnání se Spojenými Státy je v Německu vcelku účinně fungující územně plánovací aparát a regulace. Suburbanizační proces zde probíhal tedy odlišným způsobem a díky plánování byla německá města ušetřena i jevů jako je pro americká města typický urban sprawl. Počátek komerční suburbanizace je opět spojen se vznikem velkoplošných maloobchodních zařízení na zelené louce, lokalizovaných ve výhodných dopravních polohách. Ve srovnání s americkými trendy jsou zde tato nákupní centra velmi dobře dostupná veřejnou dopravou. V letech 1972-1974 bylo otevřeno přes třicet regionálních nákupních center. Od roku 1975 se zpřísnily podmínky pro výstavbu těchto center, zejména šlo o omezení nové výstavby na zelené louce a tyto nově vzniklé jednotky byly menší neţ v 60.letech. Toto zpřísnění se týkalo nákupních center o ploše nad 1200 m2, které bylo pak moţné stavět jen v centrálních oblastech, nebo ve vymezených oblastech pro tyto účely. Výstavba komerčních objektů není povolena v oblastech určených pro bytovou a občanskou zástavbu. (Ptáček, 2002) Co se týče suburbanizace administrativních funkcí, k té docházelo od konce 60. let výstavbou kancelářských center a administrativních parků. Počátek je shodný s průběhem v USA, kdy se zprvu začaly vysídlovat plošně náročné funkce, jeţ nebyly závislé na umístění v centru, šlo například o administrativu průmyslových podniků. První takové parky vznikaly v Porúří a jejich vyuţití bylo průmyslově-administrativní. V průběhu 70. a 80. let vznikaly dále v oblastech Kolína nad Rýnem, Hamburku, Mnichova a Stuttgartu. Se zvyšujícím se významem terciéru a růstem zaměstnanosti v něm, rostla poptávka také po kancelářských plochách v pásmu suburbanizace, coţ vedlo ke stavbě čistě jen administrativních parků. Podobně jako v USA, i zde byly důleţité tzv. měkké faktory, které způsobily, ţe tyto parky jsou charakteristické velkorysou architekturou a mnoţstvím zeleně. Rozdíl s americkými městy je v tom, ţe zde nejsou další zařízení pro trávení volného času. Samozřejmě i zde dochází i ke stěhování kvartérních aktivit. (Ptáček, 2002)
4.4.1 Důvody komerční suburbanizace v Německu Stejně jako v USA, tak i v Německu způsobila suburbanizace obyvatel klesání poptávky v centrech měst, coţ se nejvíce dotklo především maloobchodu. Ovšem celkově byl
21
nárůst suburbanizace v Německu menší neţ v USA a proto zde nehrál tak klíčovou roli. (Ptáček, 2002) I zde způsobila dopravní situace horší dostupnost centra, zatímco výstavbou nových dálnic a sítí veřejné dopravy se naopak zlepšila dostupnost suburbanizačních zón. Oproti USA ale tato situace není tak významná právě díky lépe fungující veřejné dopravě, kterou jsou centra měst dostupná. (Ptáček, 2002) Velikost pozemků a jejich niţší cena zvýhodňují vznik komerčních aktivit v suburbánním pásu. Lokalizace v příznivých polohách je zde více lákavá vlivem působení měkkých lokalizačních faktorů. (Ptáček, 2002) Na poli pobídek a investicí je situace v Německu srovnatelná s USA s tím, ţe v americe mají obce více moţností k přilákání investorů. Působí zde ale i fakt, ţe v Německu je silnější územní plánování a regulace. V Německu byla v mnoha městech vybudována velká administrativní a nákupní odlehčovací centra, která v USA vznikala jen díky soukromé iniciativě. (Ptáček, 2002) Větší rozdíl je v rámci faktoru reprezentativní adresy, kdy v USA mnoho měst tento status ztratilo, v Německu nikoliv, proto mnoho podniků zůstalo odkázáno na reprezentativní adresu v centru. Aktivity závislé na přímém kontaktu se zákazníkem jsou stále spojeny s městským centrem. (Ptáček, 2002)
4.5 Srovnání průběhu suburbanizace v USA a v Německu Největším rozdílem mezi USA a Německem je v samotném průběhu suburbanizace, kdy v USA mu byl ponechán volný průběh nebo byl dokonce i státem podporován, v Německu tento proces ovlivnily územně plánovací nástroje. Tento funkční územně plánovací systém v USA neexistuje díky liberální tradici a odporu k podřizování se společným pravidlům. Proces suburbanizace v USA započal dříve neţ v Evropě, tedy k přesunu obyvatel i komerčních funkcí došlo ve větší míře. Významnou roli dále hrála podpora veřejné dopravy, která v USA prakticky nebyla. V amerických městech se ve vnitřních částech měst nacházejí ghetta a slumy a je zde také vysoká kriminalita, coţ jsou 22
další faktory znevýhodňující centra měst a způsobily také ztrátu reprezentativní adresy a aglomeračních výhod. V Německu při řešení problémů přetíţených aglomerací hraje významnou roli veřejný sektor v podpoře veřejné dopravy a výstavby odlehčovacích center, v USA je tato iniciativa v rukou soukromého sektoru. I ty největší německé administrativní aglomerace a aglomerace maloobchodu jsou ve srovnání s USA velmi malé a nevýznamné a problémy center měst jsou v Německu mnohem menší, neţ v USA kde se potýkají s úpadkem. V USA znamenala suburbanizace změnu monocentrické městské struktury v polycentrickou a ztratila část svého významu a v lepších případech mají stejný význam jako nové suburbánní zóny. V Německu jsou centra stále hierarchicky nadřazena. Nicméně všude nové sídelní útvary změnily velkou měrou vizáţ sídel a venkovské krajiny. (Ptáček, 2002)
23
5. SUBURBANIZACE V OKOLÍ BRNA Po charakterizaci průběhu suburbanizace v zahraničí na příkladech USA a Německa je dále řada na přiblíţení průběhu tohoto procesu v zázemí města Brna a to zejména na příkladu průmyslu a maloobchodu, popisu výchozích podmínek a trendů rozvoje těchto oblastí ve srovnání s jiţ získanými poznatky vývoje v zahraničí a v ČR.
5.1 Pozadí suburbanizace v zázemí města Brna Jako mnoho měst, tak i Brno zaznamenává přechod od průmyslově orientovaného města k postindustriálnímu modelu, kde hraje čím dál větší roli terciérní a kvartérní sektor. V rámci této změny orientace funkcí dochází k přesunu z centrálních míst směrem k okraji. Zde se objevuje celorepublikový trend výstavby na zelené louce, coţ je tedy v souladu s výše uvedeným průběhem procesu suburbanizace. Nově vzniklá výroba je v Brně a jeho okolí orientována na obory elektronického a elektrotechnického průmyslu, IT technologie, biotechnologie, high-tech malovýroba, které se v Brně soustřeďují hlavně v rámci rozvíjejícího se Českého technologického parku v severní části města a na jihovýchodě, v oblasti Černovických teras. Tato orientace výroby je úzce spojena s nabídkou pracovní síly, která vzniká zejména působením systému vysokých škol. V druhé polovině 90. let produkční funkce města převaţují nad mimovýrobními aktivitami, které jsou spojovány s manaţerskými funkcemi, Mulíček tuto situaci popisuje jako „syndrom poboček“. Dále měla tato situace za následek ovlivňování trhu s nemovitostmi, kdy je velmi nízká poptávka po prestiţních administrativních
plochách
v centru
města.
V tomto
období,
díky
vysoké
míře
nezaměstnanosti, se pracovní síla se přesunula z průmyslu do sektoru sluţeb, kde se vytvořila široká poptávka po práci. Tyto změny ve struktuře maloobchodu a velkoplošných 24
maloobchodních jednotek se významně podílely na změně tváře města. Na přesunu komerčních funkcí měla vliv i migrace obyvatelstva. V roce 1995 byla zaznamenána první ztráta obyvatel vnitrostátním stěhováním, avšak celkové migrační saldo bylo kladné. V dalších letech jiţ bylo ale záporné. Do konce 80. let byly migrační vztahy v kontextu Brnovenkov a Brno-město pro Brno-město ziskové. Rokem 1990 dochází ke změně této situace a obyvatelstvo se přesouvá směrem z centra do zázemí v souladu s teorií suburbanizace. Můţeme tedy zřejmě tento rok povaţovat jako za ten, kdy tento proces začíná nastupovat a působit. (Mulíček, 2002) Změny v ţivotním stylu obyvatelstva, který se stává dynamičtější a adaptabilnější na změny bydliště a zaměstnání, mají také nezanedbatelný vliv na proces suburbanizace nejen rezidenčních funkcí. Začíná se objevovat územní nestabilita a segmentovaná poptávka po určitých sluţbách města. Změny preferencí domácností mají za následek odlišné poţadavky na nákupy a rekreaci se vzrůstající tendencí nároků na územní koncentraci těchto aktivit. Výrazným rysem tohoto období je zvýšená ochota k delší dojíţďce za prací i za volnočasovými aktivitami. I v Brněnské aglomeraci je patrný výrazný vzestup důleţitosti otázek ţivotního prostředí, kdy se podle tohoto kritéria obyvatelé rozhodují o lokalizaci svého bydliště či podnikání a téţ ovlivňují ceny nemovitostí. (Mulíček, 2002). Suburbanizace přináší i negativní vlivy, například v podobě většího dopravního zatíţení, konkrétně v Brně můţeme pozorovat tuto zátěţ zejména na velkém městském okruhu, kde osobní i nákladní doprava způsobuje kaţdodenní zácpy v okolí Pisáreckého tunelu a dále východní části tohoto okruhu, který vede k přivaděči na dálnici na Olomouc, kdy velká část této trasy vede přes „centrum“ města a opět jsou zde dopravní obtíţe. Obecně by se dalo tvrdit, ţe v dopravní špičce jsou hlavní tepny uvnitř města a na okraji zcela vytíţeny, coţ platí zřejmě pro všechna města.
5.2 Obecný vývoj v oblasti průmyslu a maloobchodu v zázemí města Brna Na základě výše uvedených faktů můţeme konstatovat, ţe průběh suburbanizace v zázemí města Brna není tak markantní jako u větších měst, nebo dokonce u amerických měst, nicméně má mnoho společných znaků definovaných v předchozích kapitolách.
25
V rámci komerční suburbanizace je vhodné definovat trendy v lokalizaci těchto funkcí i před samotným počátkem procesu suburbanizace. Co se obecně týče průmyslu a průmyslové výroby v Brně, Mulíček (2002) uvádí, ţe textilní a strojírenský průmysl se dříve soustředil podél řeky Svitavy, tedy koncentroval se v centru města aţ do 90. let. Pro některé tyto firmy znamenal proces restrukturalizace omezení, nebo dokonce i ukončení činnosti a průmyslové areály se tak změnily v neţádoucí brownfields. Nově vznikající výrobny jsou převáţně investicemi zahraničních investorů a jejich preferencí je výstavba na zelené louce. Některé důvody tohoto chování investorů jiţ byly zmíněny dříve, jedná se hlavně o úsporu nákladů, kdy u staveb na zelené louce na suburbánním okraji nejsou oproti brownfields náklady na sanaci. Umístění výroby v nových průmyslových zónách představuje i výhody ve smyslu koncentrace navazujících výrob na malém území. Stát tyto tendence ještě více podporuje kompenzací části nákladů obcím, které budují technickou infrastrukturu průmyslových zón. Dalším faktorem je i lokalizace z důvodů dopravní dostupnosti. Neţ aby byly výrobny v dopravně zahlceném centru města, je lepší je umístit na okraj do blízkosti hlavních dopravních tahů. Vybudování takové zóny vytvoří jednak mnoho nových pracovních míst a také přitahuje další investory a další subdodavatelské subjekty. V důsledku působení zákona o investičních pobídkách je reálné očekávat, ţe se tyto další subjekty usídlí v blízkosti průmyslových zón a dopravních tepen. Díky takto nově vznikající zóně se zvýší ceny pozemků. Zóna začne vytvářet sekundární suburbánní centrum, které se bude dále zvětšovat a bude zvětšovat i význam jeho funkcí, které budou mít v jeho blízkosti i rezidenční charakter. Negativním dopadem bude zejména velký nárůst dopravy do tohoto suburbánního centra i z něj. V obecném hledisku v oblasti maloobchodu lze podle Mulíčka (2002) spatřit téţ výrazný rozdíl v trendech umísťování a budování nových poboček. Na počátku 90. let se zlepšila kvalitativně nabídka a zvýšil se počet prodejen, ale šlo hlavně o malé jednotky. Tento malý růst byl zapříčiněn několika důvody. Působil zde obecný nedostatek kapitálu, omezená profesionalita investorů, malá připravenost území k nové výstavbě aj. Situace na počátku transformace byla charakteristická velmi nízkou kvalitou s omezenou nabídkou sortimentu, nevhodnou strukturou, jelikoţ zde byl nedostatek velkoplošných jednotek s malou kapacitou a také rozloţení maloobchodu v prostoru bylo nevhodné. Ke změně došlo v druhé polovině 90. let, kdy se začínají objevovat první hypermarkety, v Brně to byl hypermarket Globus, situovaný na severním okraji Brna v blízkosti rychlostní silnice na tahu Brno-Svitavy. Mnoho 26
obchodních řetězců pak vybudovalo své velkoplošné prodejny opět na zelené louce, coţ je opět v souladu s procesem suburbanizace. V současnosti je v oblasti maloobchodu situace v Brně nevyváţená z hlediska geografického rozmístění velkoplošných prodejen mezi severní částí Brna a tou jiţní. Významný vliv má v této disproporci jistě zábavní a nákupní centrum Olympia situované na jihu Brna leţící opět u dopravní tepny, tentokrát na trase BrnoBratislava. V důsledku vybudování takovýchto prodejen zaznamenávají maloobchody v centru odliv poptávky po jejich zboţí ve prospěch těchto velkých nákupních center. Tak jako u průmyslových zón, i hypermarkety a nákupní centra mají za následek přetěţování dopravy. Aby se zamezilo nekoordinovanému postupu ţivelného rozvoje, je nutné, aby fungovala komunikace mezi řídícími orgány dotčených okresů a udrţování aktuálního územního plánu, který by byl schopen reagovat na měnící se trendy. V neposlední řadě je třeba dokumentů stanovujících dlouhodobé cíle na různých úrovních. (Mulíček, 2002)
27
6. DEFINICE ZÁZEMÍ MĚSTA BRNA Pro hlubší a uţší popis komerční suburbanizace v zázemí Brna je klíčové přesně vymezit toto zázemí. Díky výrazné dynamice různých jevů a procesů, které působí nejen na samotné město, ale i na jeho okolí, je těţší a více problematické definování hranic tohoto zázemí. Definice tohoto zázemí, respektive metropolitního areálu není v odborné literatuře jednoznačná. Touto problematikou definování metropolitních areálů v ČR se zabývali Kostelecký a Čermák ve své studii z roku 2004, kdy se snaţí definovat zázemí měst Praha, Brno, Ostrava a Plzeň na základě intenzity dojíţďky.
6.1. Zázemí podle intenzity dojížďky Jelikoţ dříve neexistovala ţádná konzistentní národní definice metropolitních areálů, Kostelecký a Čermák vytvořili svá vlastní kritéria potřebná k tomuto vymezení. Na základě kritérií IMO bylo třeba nejprve definovat jádra těchto oblastí. Jelikoţ byl dán minimální počet obyvatel 200 000 pro jádro a jeho zázemí, byly vybrány jen města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Po definování jádra - Brna, nastává obtíţnější část, a sice které obce přiřadit do zázemí tohoto města a které uţ nikoliv. Jedním z takovýchto kritérií, které se dají pro tento účel pouţít po vzoru jiných států, je intenzita dojíţďky. V roce vzniku této teorie však existovala vcelku omezená data o vyjíţďce obsaţená ve sčítání lidu, které provádí Český Statistický Úřad. Ten popisoval jen procenta dojíţdění místního ekonomicky aktivního obyvatelstva s trvalým bydlištěm v jedné obci, kteří dojíţdí za prací do jiné obce v rámci stejného okresu, do obce v jiném okresu ale ve stejném regionu a do jiných regionů. Problémem je ale údaj trvalého bydliště, protoţe mnoho lidí, kteří se třeba přemístili do rurálních oblastí mají trvalé bydliště stále v centru. Vyjíţďka takto zjišťovaná je zaloţena na dojíţdění do práce v jiné obci, neţ je trvalé bydliště, tedy pokud je trvalé bydliště odlišné od místa bydliště, je situace zkreslena. Na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 byly vymezeny oblasti
28
zázemí Brna, kde se dojíţďka za prací do Brna pohybovala od 20% do více neţ 70%. (Kostelecký a Čermák, 2004). Tyto oblasti ukazuje mapa č.1.
Mapa č. 1 – Vybrané obce, jejichţ vyjíţďka do Brna je větší neţ 20%, na základě dat z roku 2001:
Zdroj: Kostelecký a Čermák (2004)
Na kartogramu můţeme vidět, ţe intenzita dojíţďky se sniţuje se vzdáleností od jádrového města. Na základě těchto údajů Kostelecký a Čermák (2004) vytvořili dvě zóny suburbanizace, a to vnitřní a vnější. Do vnitřní zóny byly zahrnuty obce s více neţ 40% dojíţdějících a ve vnější zóně leţí obce s dojíţďkou mezi 30 a 40 procenty. 29
6.2 Metropolitní areály na základě velikostních a kvalitativních kritérií Hampl (2005) uvádí, ţe metropolitní areály se formují na základě prostorového růstu, který zahrnuje proces suburbanizace a další efekty jako je prohlubování územní dělby práce a jiné ekonomické a sociální efekty. Metropolizací se dá označit další fáze urbanismu, charakteristická pro současné období post-industrializace. Extenzivní růst daný prostorovým rozšiřováním a růstem obyvatelstva se pozvolna mění na intenzivní, kdy dochází k růstu kvalitativního významu těchto areálů. Pro jejich hodnocení je klíčová kombinace velikostních a kvalitativních kritérií, coţ znamená postiţení míry koncentrace hlavních funkcí v těchto oblastech a rozlišení kvality těchto funkcí. Hlavním kritériem vymezení metropolitních areálů je velikost a územní intenzita, v tomto kontextu jsou za základní data povaţovány počet obyvatel a jejich hustota, čili počet obyvatel na km2. Tyto data ale popisují jen změny v rozloţení rezidenčních funkcí. Doplněním těchto dat o sociální a ekonomickou strukturu obyvatelstva a jejich prostorovou mobilitou jiţ můţeme lépe sledovat potřebný komplexnější vývoj těchto oblastí. Hampl (2005) se dívá na výše uvedené vymezení zázemí na základě jednosměrné vyjíţďkovosti skepticky a označuje je jako spíše více vhodné k popisu regionalizace, neţ k samotnému vymezení zázemí. Nejdůleţitějšími znaky jsou celková velikost i územní intenzita a vzájemná propojenost. Problémem popisu propojenosti je nedostatek dat. Zdroje takových dat jsou v ČR Sčítání lidu, domů a bytů. Objem dojíţďky mezi obcemi vztaţený k jejich vzdálenosti popisuje vztahy koncentrace a sounáleţitosti. (Hampl, 2005) Pro účely této práce je z jejího zadání jednoduché zjistit centrum zkoumaného území, coţ je Brno. Nyní je třeba na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů získat potřebné informace o vzájemných vztazích dojíţďky mezi obcemi, coţ představuje hlavní mobilitu obyvatelstva a je zde zohledněna i poţadovaná ekonomická a sociální propojenost. Pro vymezení zázemí podle kritérií, která zmiňuje Hampl (2005), je třeba pouţít ukazatel „počet vzájemně dojíţdějících na km“, přičemţ je brána v úvahu pouze vzdušná vzdálenost. Metropolitní oblast Brna definuje na základě výše zmíněných ukazatelů jako území obvodů obcí III. stupně: Blansko, Adamov, Rájec-Jestřebí, Kuřim, Modřice, Rosice, Tišnov a Šlapanice. V zájmu ucelenosti areálu byly přidány obvody obcí Ivančice a Ţidlochovice. Následující mapa zobrazuje tuto oblast (mapa č. 2). 30
Mapa č. 2 – Kompaktní oblast zázemí Brna na základě vzájemné dojíţďky, na základě dat roku 2001:
Zdroj dat: Hampl (2005)
Jedná se tak o jednu z několika variant určení metropolitního areálu. Toto vymezení pomocí obvodů obcí s rozšířenou působností povaţuje Hampl (2005) za přesnější a objektivnější, neţ druhá moţná varianta vymezení těchto areálů, které je vymezeno pomocí celých okresů. Obě varianty vymezení metropolitního areálu Brna jsou trochu odlišné. Vymezení dle Hampla zachycuje rozsáhlejší oblast. Hlavní pozorovatelná změna oproti předchozímu vymezení je, ţe plocha areálu zasahuje více do severní části Jihomoravského kraje. Změny v obou vymezeních jsou dány mimo jiné odlišným určením středisek, jejichţ působnost ovlivňuje a překrývá působnost Brna. Obě tyto definice pracují s daty Cenzu za rok 2001, 31
takţe v odlišnosti zdrojů rozdíl nespočívá. Rozdílem je, ţe ačkoliv jsou oba pohledy na základě dat o dojíţďce, respektive vyjíţďce, Hampl pracuje s těmito daty podrobněji a v širším kontextu.
6.3 Vlastní určení zázemí
Jelikoţ předchozí vymezení zázemí Brna pracují s daty za rok 2001, ale jsou k dispozici aktuálnější data, tedy data ze Sčítání lidu, domů a bytů za rok 2011, bylo vytvořeno na jejich základě vlastní vymezení zázemí Brna, které bude dále porovnáno s předchozími vymezeními. Pro vytvoření takového areálu, byly pouţity data o vyjíţďce do zaměstnání z jednotlivých obcí Jihomoravského kraje do Brna. Dále byla takto zjištěná data porovnána s celkovým počtem zaměstnaných v daných obcích a vyjádřen procentuální podíl vyjíţdějících osob z celkového počtu zaměstnaných. Do kartogramu pak byly zaneseny ty obce, u kterých je tento procentuální podíl (dále jen vyjíţďka) větší neţ 10 % (mapa č. 3).
Mapa č. 3 – Podíl vyjíţdějících obyvatel za prací do Brna na základě dat roku 2011
32
Zdroj dat: SLDB 2011
Na kartogramu je vidět podíl vyjíţdějících osob za zaměstnáním do Brna na celkovém počtu zaměstnaných v daných obcích. Je zde patrné, ţe nejvíce lidí do Brna dojíţdí z jeho bezprostředního okolí, avšak vliv Brna zasahuje aţ do okresů Znojmo, Břeclav, Hodonín, Vyškov a také Blansko. Jelikoţ je ale tato oblast příliš veliká a slouţí spíše pro ilustraci a srovnání s následujícími mapami, které pracují se staršími daty, je vhodné zvolit větší podíl vyjíţďky, neţ 10 %. Pro srovnání jsou dále ještě zobrazeny kartogramy vytvořené stejným způsobem na základě dat z let 1991 a 2001. Mapa č. 4 - Podíl vyjíţdějících obyvatel za prací do Brna na základě dat z let 1991 a 2001
33
Zdroj dat: SLDB 1991 a 2001
Pokud by se měly srovnat jednotlivé kartogramy vzniklé z těchto tří různých přístupů, je vidět odlišnost zejména ve velikosti plochy metropolitního areálu. Rozdílná velikost mezi vlastním zpracováním a zpracováním od Kosteleckého a Čermáka je opticky v důsledku výše zmiňované volby minimálního podílu vyjíţďky. Mapa č. 3 zobrazuje obce, jejichţ vyjíţďka do Brna je minimálně 10 %, zatímco u Kosteleckého a Čermáka jsou zaneseny jen obce, jejichţ vyjíţďka přesahuje 30 %. Pokud bychom ke srovnání pouţili vlastně zpracovanou oblast, ve které by byly také pouze obce s vyšším, neţ 30% podílem, byly by kartogramy velice podobné, jen s malými rozdíly. Jedná se však jen o srovnání s kartogramem, který pouţívá data za rok 2001, tedy totoţná jako Kostelecký a Čermák. Hamplem vymezená oblast 34
zázemí je velmi rozsáhlá. Odlišnost tohoto modelu je detailněji popsána v předchozí podkapitole. Pokud srovnáme pouze vlastní definované zázemí v různých letech, je zde patrná změna těchto zázemí. Jednak se postupně rozšiřuje stále více dál od Brna oblast obcí, ze kterých je vyjíţďka za prací do Brna větší neţ 10 % a zároveň ubývá obcí, jejichţ vyjíţďka je více neţ 30 %. Trochu s nadsázkou se dá říci, ţe zkoumaná oblast se rozšiřuje do prostoru a je čím dál více světlejší (čím více lidí vyjíţdí do Brna, tím je území dané obce vyznačeno tmavší barvou). Je patrné, ţe podíl nejvíce vyjíţdějících osob do Brna zůstává jiţ jen na východě od Brna (na základě údajů z roku 2011), zatímco minulá data ukazují zejména orientaci na jiţní část Brna. Interpretace takových srovnání ale není úplně přesná, jelikoţ se změnila metodika pro Sčítání lidu, domů a bytů. Data jsou zkreslena tím, ţe dřívější cenzy pouţívaly údajů trvalého pobytu, zatímco data z roku 2011 jsou postavena na reálném bydlišti obyvatel. Nicméně mezi léty 1991 a 2001 jsou dostatečně patrné zmiňované rozdíly, tedy se dá očekávat, ţe se oblast vyvíjí tímto směrem, i kdyţ intenzita tohoto vývoje můţe být odlišná. Jedním z důvodů tohoto úbytku vyjíţdějících můţe být právě komerční suburbanizace, jelikoţ firmy umísťují své pobočky, sklady, apod. do zázemí a takto vzniklá pracovní místa pak zaplňují lidé z okolních obcí, takţe jiţ přestanou dojíţdět do Brna za prací. Dalším faktorem pak můţe být úbytek pracovních míst v menších střediscích. Jednoznačně se dá ale hovořit o prohlubující se suburbanizaci. Zázemí Brna tak bylo vymezeno na základě dat o vyjíţďce, a byly do něj zahrnuty pouze obce, jejichţ podíl vyjíţďky za zaměstnáním do Brna na celkovém počtu zaměstnaných osob v dané obci přesáhl 20 %. Toto zázemí je zobrazeno na mapě č. 5.
Mapa č. 5 – Zázemí Brna na základě dat o vyjíţďce z roku 2011
35
Zdroj dat: SLDB 2011
36
7. INTENZITA NEBYTOVÉ VÝSTAVBY V ZÁZEMÍ MĚSTA BRNA Následující text se zabývá jiţ samotnou analýzou intenzity nebytové výstavby ve vybraných obcích, jejichţ vyjíţďka do Brna je větší neţ 20 %. V takto zkoumané oblasti, do které náleţí 157 obcí, byla zjištěna data o výstavbě nebytových budov, tedy budov, jeţ nejsou primárně stavěny za účelem bydlení. Konkrétně se jedná velikost podlahové plochy, která byla nově vytvořena v období let 2006-2011 v jednotlivých obcích. Poté byl zjištěn podíl této plochy na celkové zastavěné ploše obce, coţ ukazuje jistou intenzitu komerční výstavby. Na základě údajů o nové výstavbě bylo nalezeno z původního počtu pouze 72 obcí. Následující kartogram ukazuje nárůst zastavěné plochy obcí.
37
Mapa č. 6 – Index zastavěné plochy nebytových budov vybraných obcí v roce 2011 ve srovnání s rokem 1993
Zdroj dat: ČSÚ
Na mapě je vidět logicky růst zastavěné plochy všech obcí v zázemí Brna, nicméně dobře ilustruje, které obce se rozrostly nejvíce, a dává jistou představu, kde komerční suburbanizace proběhla nejintenzivněji, kam se lokalizují nové nebytové budovy. Následující mapa (mapa č. 7) ukazuje počet nově vzniklých nebytových budov v období let 2006 – 2011 a také podíl nově postavených nebytových budov v tomto období na celkové ploše vybraných obcí v roce 2011. Doplňuje tak představu o intenzitě komerční suburbanizace ilustrovanou indexem zastavěné plochy nebytových budov z mapy č. 6. Mapa č. 7 – Počet nově vybudovaných nebytových budov v letech 2006 – 2011 a podíl jejich plochy na celkové ploše obce v roce 2011
38
Zdroj dat: ČSÚ
Z kartogramu jsou patrné 3 v podstatě kompaktní oblasti, do kterých se soustředí výstavba komerčních objektů, a to jihozápadně od Brna, kde je největší intenzita u obcí Moravany a Modřice, potom na východ od Brna s největší intenzitou v obcích Podolí a Šlapanice a nakonec severně od Brna v okolí obce Kuřim. Největší počet dokončených nebytových budov a největší plocha těchto budov je v oblasti na východ od Brna. Druhou největší oblastí, co do počtu i rozlohy budov je na jihozápadě od Brna a nejméně je jich v severní oblasti. Co se týče srovnání výstavby budov a jejich ploch v jednotlivých letech, jejich průběh je ilustrován v grafu č. 1. 39
Graf č. 1 – vývoj velikosti nově vybudované plochy nebytových budov a jejich počet za jednotlivé roky období 2006 – 2011
Zdroj dat: ČSÚ
Na grafu je vidět ţe počet postavených budov poklesl v době ekonomické krize v roce 2008, avšak průměrná plocha komerčních budov se zpočátku zvyšovala a od roku 2009 se zase sniţuje. Na základě předchozích dat se dá říci, ţe nejintenzivnější oblastí komerční suburbanizace je oblast na východ od Brna, je zajímavé, ţe v této oblasti je zároveň největší podíl osob vyjíţdějících do Brna. Jak jiţ bylo uvedeno výše, trend vyjíţďky ale ukazuje její postupné sniţování v obcích v těsné blízkosti Brna. Jelikoţ se komerční subjekty soustřeďují do oblasti, kde je největší podíl vyjíţdějících, dá se zřejmě předpokládat další úbytek vyjíţdějících osob z těchto obcí v důsledku moţné změny pracoviště do míst bydliště. Tyto data však zahrnují i budovy, které sice neslouţí primárně k bydlení, ale nejsou ryze komerčních účelů, jedná se tak například o budovy jako jsou chalupy, chaty, soukromé garáţe, školy, kulturní a zdravotnická střediska aj. Graf č. 2 ilustruje absolutní počet 40
jednotlivých nově vybudovaných komerčních budov za období 2006 – 2011, které jsou roztříděny podle účelu, jako odpověď na otázku, jaký druh budov se nejvíce v tomto období stavěl. Nejsou do něj však zahrnuty výše zmíněné nebytové budovy, jako chalupy apod. Jedná se tak pouze o budovy uvedené v následující tabulce č. 1, kde je také uveden jejich počet.
Tabulka č. 1 – Počet nově vybudovaných komerčních budov v období 2006-2011 podle účelu
Účel budovy
Počet budov vybudovaných v období 2006-2011
Budovy restaurací, barů, kaváren
4
Budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení
3
Budovy ostatní pro krátkodobé ubytování (kromě chat bez bytu)
34
Budovy administrativní ostatní
10
41
Budovy peněţních ústavů
1
Budovy pro obchod a sluţby
26
Nádraţí, terminály a budovy k nim příslušející
1
Budovy skladů
37
Budovy pro průmysl
19
Budovy výrobní pro energetiku
1
Podzemní budovy pro průmysl
1
Budovy pro sport a rekreaci j. n.
8
Kryté bazény
1
Budovy pro halové sporty
1
Budovy nebytové ostatní
25
Budovy pro skladování a úpravu zemědělských produktů
6
Sila pro posklizňovou úpravu a skladování obilí
1
Budovy pro ţivočišnou produkci
1 Zdroj dat: ČSÚ
Graf č. 2 – Podíl nově vybudovaných komerčních budov na jejich celkovém počtu v období 2006 – 2011 z hlediska účelu (v %)
42
Zdroj dat: ČSÚ
Graf č. 2 ukazuje, ţe nejvíce bylo postaveno v zázemí Brna budov pro průmysl a skladování (32 %), coţ dále jen potvrzuje předpoklad, ţe hlavně tyto funkce se stěhují mimo jádrové město do jeho zázemí buď z jádra samotného, či jsou zde nově umísťovány. Tyto závěry se dají ještě doplnit analýzou sektorového sloţení v Jihomoravském kraji. Na základě dat z průzkumu zaměstnanosti, je vidět průběh procesu transformace, který je jednou z příčin suburbanizace. V roce 2000 v Jihomoravském kraji sektor sluţeb jen mírně překračoval celorepublikový průměr i přes vliv Brna. Vynikala hlavně odvětví vzdělávání, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné činnosti a veřejná správa a obrana. Bylo to dáno přítomností řady vysokých a středních škol, orgánů veřejné správy a sídel mnoha firem. Odvětví dopravy a skladování naopak více zaostávalo pod průměrem ČR. Mezi další taková odvětví patřilo kulturní, zábavní a rekreační, ubytování, stravování a pohostinství. Ani v odvětví velkoobchodu a maloobchodu se neprojevil větší vliv Brna. V primárním sektoru pracovalo 5,3%, v sekundárním 38,8% a v terciéru 55,9% všech pracujících v Jihomoravském kraji. V roce 2012 byla struktura zaměstnanosti následující: primární sektor 2,9%, sekundér 36,9% a terciér 60,2%. Oproti roku 2000 se zvýšil význam odvětví informačních a komunikačních činností, na které se kraj specializuje. Zlepšila se téţ situace subjektů působících v odvětví kulturních, zábavních a rekreačních činností. Za poklesem v odvětví stavebnictví a veřejné správy v tomto období stojí ekonomická krize, kdy ubylo stavebních zakázek, a orgány veřejné správy musely propouštět. Pokles v odvětví 43
průmyslu je dán probíhajícím trendem útlumu těţby surovin. Zajímavé je, ţe mírně poklesla zaměstnanost u velkoobchodu a maloobchodu. Největší nárůst nastal u vědeckých a technických činností, jiţ zmíněných informačních a komunikačních schopností a odvětví dopravy a skladování, které dříve bylo podprůměrné, ale nyní se dostalo na průměr ČR. Tyto data jsou však výsledkem výběrového šetření a jejich vypovídací schopnost je tak diskutabilní, nicméně potvrzují zkoumané trendy.
44
8. PŘÍPADOVÁ STUDIE – OLYMPIA BRNO
Celková rozloha areálu: 111 000 m2 + 5 ha (Olympia Park) Počet parkovacích míst: 3 400 Celková doba výstavby: 1997-2010 (IV etapy) Počet pracovních míst: 3741 Olympia Brno je po obchodním centru Letňany v Praze druhým největším nákupním centrem v ČR a největším nákupním centrem na Moravě. Jedná se o nákupní a zábavní centrum s velmi zajímavou architekturou, které leţí v katastrálním území obce Modřice a brněnské městské části Přízřenice. Leţí ve výhodné poloze na jihu Brna, na pozemku hned v těsné blízkosti dálnice D2, která vede do Bratislavy a je také velmi blízko dálnici D1, která vede mezi Prahou a Brnem a pokračuje dál do Ostravy. Tato strategická pozice dává Olympii významný regionální význam. Co se týče umístění, splňuje Olympia Brno ve všech ohledech předpoklady a důvody, které byly zmíněny v počátečních kapitolách, tedy lokalizaci v souladu s teorií suburbanizace a celosvětovou koncepcí budování obchodních center v blízkosti důleţitých dopravních tahů a v oblasti zázemí centra. Centrum Olympia bylo otevřeno v roce 1999 a do roku 2010 prodělalo čtyři rozšiřující etapy, které utvořily současnou podobu nákupního a zábavního centra s velkým mnoţstvím obchodů, kaváren, restaurací a multikinem. Je zde také bowlingová dráha a kaţdou zimu vyroste na parkovací ploše kluziště pro zimní bruslení. Výstavbu centra zajišťovala firma Bovis Lend Lease. Důvody pro výstavbu centra byly jednoduché. Blízkost průmyslového, kulturního, výstavního a univerzitního města, největšího na Moravě, druhého největšího v ČR, které má cca 400.000 obyvatel, z nichţ je více neţ polovina ekonomicky aktivních. Spádová oblast zahrnuje více neţ 730 000 obyvatel s tím, ţe jsou také relativně blízko hranice s Rakouskem a 45
Slovenskem. Denní návštěvnost Olympie je okolo 23 tisíc vozidel a zásobování zajišťuje 1 200 kamionů denně, coţ jistě velkým způsobem ovlivňuje dopravní situaci na jihu Brna. Centrum Olympia začalo vznikat jiţ v roce 1997. Zajímavostí je, ţe nevznikla najednou, ale byla postupně dostavována podle zájmu nájemců a vzrůstající popularity samotného centra. Průběh výstavby byl bez váţnějších problémů, jedině zde byla vyšší hladina spodních vod, tedy plochy centra a parkoviště musely být zpevněny speciální vápennou stabilizací. Další zajímavostí je, ţe Olympia je přízemní stavbou, tedy je náročná na velikost pozemku, jednopatrová je jen v části nazývané jako „Court“, kde se nachází naprostá většina rychlého občerstvení a restaurace, a v protější části, kde je multikino. V této části, která se dá moţná povaţovat za srdce Olympie, se nachází veliké atrium, které je místem konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí, jako jsou například módní přehlídky, či výstavy. Toto atrium je zajímavé svou velikostí, jelikoţ jeho výška je od podlahy po hřeben střechy necelých třicet metrů. Takové prostory v současnosti však investoři moc často nestaví, z důvodů minimalizace nákladů. To, ţe je Olympia přízemní stavbou, je velmi zajímavé, jelikoţ se zde tak neuplatňuje trend stavby do výšky, který se dá pozorovat u jiných center. Ve srovnání s nákupními centry v centrech měst je jasné, ţe cena pozemků hraje významnou roli. Při otevření nákupního centra Vaňkovka v centru Brna se do jisté míry sníţil počet návštěvníků Olympie o ty, kteří dojíţděli přímo z Brna, nicméně v současnosti to obchodnímu centru tolik neškodí, protoţe obě nákupní centra patří od roku 2011 stejnému majiteli a sice společnostem Rockspring Properte Investment Managers LLP a ECE European Prime Shopping Centre Fund, které mají obě přesně poloviční podíl, a které odkoupili Olympii od anglické společnosti Somerston Group. Dle společnosti ECE jsou však obě centra stabilizovaná a navzájem si nekonkurují.
I.
etapa výstavby: V první fázi výstavby byla vytvořena hlavní budova nákupního centra a rozlehlé
parkoviště s autobusovým terminálem mimo jiné i pro kyvadlovou autobusovou dopravu, kterou je zajišťována bezplatná doprava do nákupního centra pro obyvatele Brna, coţ zajisté určitým způsobem ulehčuje zatíţení automobilové dopravy na jihu Brna. Byl vytvořen hypermarket Hypernova, multikino Palace Cinemas, budova prodejny Asco
46
nábytek a tzv. „shopping mall“ s mnoţstvím obchodů a butiků a parkovací plocha pro cca 2400 automobilů. II.
etapa výstavby: Ve druhé etapě byl přesunut autobusový terminál, vybudovaný v první fázi a rozšíření
severní části centra o tzv. „Fashion mall“ ve kterém, jak jiţ sám název napovídá, byly umístěny obchody s luxusními značkami oblečení. III.
etapa výstavby: V této fázi, která probíhala v roce 2005, bylo vytvořeno 23 nových obchodů a
nábytkový třípatrový dům Kika, jejichţ celková plocha činila 35 000 m2. Stavba pokračovala ve stejném architektonickém duchu s pouţitím nových modernějších prvků, z nichţ nejvýraznější bylo asi modré LED osvětlení nad nápraţím jednotek. Půdorys pasáţí nákupního centra po dokončení této třetí fáze tvořil písmeno „L“, přičemţ napovídal jakým směrem se bude odvíjet další růst centra, jelikoţ jiţ tehdy bylo cílem propojit v budoucnu pasáţe do obdélníku v následujících etapách výstavby. Zajímavostí je, ţe tato fáze výstavby probíhala za plného provozu centra a bylo potřeba učinit mnoho různých opatření, aby byli návštěvníci centra co nejméně omezeni. Mnoho prací tak probíhalo v noci. Celkové výdaje na tuto fázi výstavby tvořili kolem 300 milionů korun. IV.
etapa výstavby: Čtvrtou etapu výstavby z roku 2009 provázelo značné mnoţství protestů obyvatel,
ekologů a občanských sdruţení zejména z obce Modřice a okolních obcí. Rozšíření tak bylo povoleno Krajským úřadem, který však jiţ poţadoval splnění mnoha podmínek, které musely být splněny na náklady Olympie. Byly tak vystavěny například protihlukové stěny u obce Modřice a na parkovišti musela proběhnout výsadba stromů. Také pracovní postupy a procesy musely proběhnout s vyuţitím technik šetrných k ţivotnímu prostředí. Zde se dá dobře ilustrovat časem vzrůstající vliv a důraz orientace k ekologickým postupům, coţ v minulosti jistě v takové míře neprobíhalo. Příkladem budiţ USA a urban sprawl. Předmětem kritiky ekologů je také nárůst dopravy a nevyváţená, vysoká koncentrace obchodních ploch na obyvatele v jiţní části Brna. V této etapě bylo vytvořeno 245 nových pracovních míst a prostor pro dalších 80 nových obchodů na ploše 25 tisíc metrů čtverečních a celková plocha Olympie tak vzrostla na 111 tisíc metrů čtverečních, 47
čímţ se řadí na druhé největší nákupní centrum v ČR. Spádová oblast se tak prý zvýšila ze současných 60 kilometrů na 100 kilometrů a zasahuje tak aţ k městům Olomouc a Zlín. Počet parkovacích míst se zvýšil na něco přes 3400 míst. Dalším důleţitým prvkem výstavby v této etapě byla výstavba klidové a sportovní zóny za obchodním domem, jeţ je napojena na cyklostezkou vedoucí z Brna, která je vyuţívána i jako in-line stezka nebo pěší spojení z Brna do nákupního centra Olympia. Celkové výdaje na tuto výstavbu tvořili cca 800 milionů korun a byla označena za druhou nejlepší stavbu roku 2009 v Jihomoravském kraji. Výstavba relaxační a sportovní zóny s volným přístupem - Olympia park, je téţ výjimečným prvkem a byl uveden do provozu v roce 2010. Z celkové plochy pěti hektarů zabírá tato zóna dvě třetiny a zbylou třetinu tvoří chráněný biokoridor. Tento projekt stál 70 milionů korun a nabízí mnoho sportovních aktivit, je zde in-line okruh, největší lezecká stěna ve střední Evropě, nejdelší trať pro velké modely vlaků a plocha pro relaxaci s občerstveními. Součástí nákupního centra je i zmiňované multikino, dřívější Palace Cinemas, nyní Cinema City, které má v Olympii 10 plně klimatizovaných nadstandardních sálů, jejichţ kapacita je 2248 diváků a 20 míst pro lidi na invalidním vozíku. Jedná se o druhé nejnavštěvovanější kino v České republice. Otázkou zůstává, jakým směrem se bude ubírat další vývoj tohoto nákupního centra, zda nyní „poroste do výšky“ či se bude ještě dále rozšiřovat do okolní krajiny. Aktivisté vznášejí proti centru čím dál více protestů a argumentují tím, ţe při dvanácti metrech čtverečních obchodní plochy na obyvatele na jihu Brna, je další růst centra, či další budování jiných obchodních ploch v této oblasti, méně neţ nevhodný.
48
9. ZÁVĚR Proces suburbanizace je reálně působícím jevem, který ovlivňuje způsob rozrůstání měst. Tento růst však není všude stejný, jak bylo uvedeno v práci, je rozdíl mezi rozpínám měst do krajiny v USA, kde nastává velice běţně jev urban sprawl a u evropských měst, kde je nejen odlišná kultura, ale i legislativa a zejména pak působení územního plánování, které suburbanizaci můţe nějakým způsobem usměrňovat. U nás tento jev začíná v plné síle působit po roce 1989. V rámci této práce bylo zjištěno, ţe v zázemí Brna, definovaném pomocí dat o vyjíţďce za prací z obcí Jihomoravského kraje směrem do Brna, je velmi patrný vliv suburbanizace. Zkoumaným typem této suburbanizace byla její komerční sloţka, která zahrnuje průmyslové budovy, kancelářské prostory, budovy obchodů aj. Bylo zjištěno, ţe právě průmyslové a skladovací areály představují největší podíl nově vystavěných nebytových budov lokalizovaných v zázemí Brna. Výstavba nebytových prostor probíhala v období let 2006 – 2011 ve třech oblastech, a to na severu Brna, dále na východě od Brna a na jihozápadě. Dá se tak říci, ţe cíl práce byl naplněn identifikací těchto tří oblastí. Intenzita výstavby klesá se vzdáleností od Brna, coţ je logické, navíc se vzrůstající vzdáleností klesá vliv jádrového města a narůstá vliv jiných středisek. Nejvíce nebytových budov a také nejvíce jejich zastavěné plochy bylo v tomto období vybudováno na východě od Brna, je zde tedy intenzita komerční suburbanizace největší.
49
10. ZDROJE LITERATURY: HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: PřF UK, DemoArt. 2005, 147 s., 1 mapová příloha ISBN 80-86746-02-X ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Suburbanizace - hrozba fungování (malých) měst. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2007, 234 s. ISBN 978-809-0381-339. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. 1. vyd. Praha: Ústav pro ekonomiku, 2002. ISBN 80-901-9149-5. PTÁČEK, Pavel. Suburbanizace v USA a Německu: zdroj inspirace i poučení. In Sýkora, L. (ed.), Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2002, s. 55–80. MULÍČEK, Ondřej. Suburbanizace v USA a Německu: zdroj inspirace i poučení. In Sýkora, L. (ed.), Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2002, s. 171–181. KOSTELECKÝ, Tomáš a ČERMÁK Daniel. Metropolitan areas in the Czech republic Defensions, basic charakteristics, patterns of suburbanisation and their impact on political bahaviour. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. Sociologické studie/Sociological Studies, 04:03. ISBN 80-733-0064-8. Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP, Beroun, 23.-24.4.2009. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 95 s. ISBN 978-808-7318-034. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005, 131 s. ISBN 80-736-6028-8. OUŘEDNÍČEK, Martin. 2002. Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. in Sýkora, L (ed.), Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2002, s. 39-54
50
VOBECKÁ, Jana; KOSTELECKÝ, Tomáš. Politické důsledky suburbanizace : analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. 61 s.
OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008, 96 s, MAIER, Karel. Ekonomika územního rozvoje. 1. vyd. Grada Publishing, 2000, 142 s. ISBN 80-716-9644-7
51
11. ELEKTRONICKÉ ZDROJE: Suburbanizace, co to je a jaké má podoby? [on-line]. Suburbanizace.cz [cit. 7. května 2013].
Dostupný na WWW: < http://suburbanizace.cz/01_teorie_suburbanizace.htm > Prostorový vývoj měst, urbanizace. [on-line]. Suburbanizace.cz [cit. 7. května 2013]. Dostupný
na WWW: < http://suburbanizace.cz/02_teorie_prostorovy_vyvoj_mest.htm > Brněnská Olympia se opět rozšíří, přibude 80 obchodů. [on-line]. Realitní zpravodaj [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW: < http://www.czechrealestates.com/?p=704 > Olympia Brno, nákupní a zábavní centrum. [on-line]. Oficiální stránky Olympia Brno [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW: < http://www.olympia-centrum.cz/cz > Brněnská Olympia a Vaňkovka mají stejného majitele. [on-line]. Aktuálně.cz [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW:
Brněnská Olympia zase povyrostla. Teď o park. [on-line]. Aktuálně.cz [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW:
Obchodní centrum Olympia fáze III. [on-line]. Geddes Architect Prague [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW: Český statistický úřad. [on-line]. Oficiální stránky Českého statistického úřadu. Dostupný na WWW: < http://www.czso.cz/ > Zázemí měst. [on-line]. Suburbanizace.cz [cit. 1. února 2013]. Dostupný na WWW:
Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [on-line]. SLDB 2011. Dostupný na WWW: Brněnská Olympia se opět rozroste, aktivisté protestují. [on-line]. Aktuálně.cz [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW: < http://aktualne.centrum.cz/finance/volny-cas-anakupy/clanek.phtml?id=624471 > 52
Rozšíření obřího nákupního centra dostalo souhlas. [on-line]. Aktuálně.cz [cit. 18. února 2014]. Dostupný na WWW:
53
12. SEZNAM MAP, TABULEK A GRAFŮ Mapa č. 1 – Vybrané obce, jejichţ vyjíţďka do Brna je větší neţ 20%, na základě dat z roku 2001 ……………………………………………………………………...…………………...26 Mapa č. 2 – Kompaktní oblast zázemí Brna na základě vzájemné dojíţďky, na základě dat roku 2001 ………………………………………………………...…………………………..28 Mapa č. 3 – Podíl vyjíţdějících obyvatel za prací do Brna na základě dat roku 2011 ………………………………………………………..……………………………………….29 Mapa č. 4 - Podíl vyjíţdějících obyvatel za prací do Brna na základě dat z let 1991 a 2001 ………………………………………………………………………………………………...30 Mapa č. 5 – Zázemí Brna na základě dat o vyjíţďce z roku 2011 …………………………...32 Mapa č. 6 – Index zastavěné plochy nebytových budov vybraných obcí v roce 2011 ve srovnání s rokem 1993 ……………………………………………………………………….33 Mapa č. 7 – Počet nově vybudovaných nebytových budov v letech 2006 – 2011 a podíl jejich plochy na celkové ploše obce v roce 2011 …………………………………………………...34 Graf č. 1 – vývoj velikosti nově vybudované plochy nebytových budov a jejich počet za jednotlivé roky období 2006 – 2011 …………………………………………………………35 Graf č. 2 – Podíl nově vybudovaných komerčních budov na jejich celkovém počtu v období 2006 – 2011 z hlediska účelu ………………………………………………………………...38 Tabulka č. 1 – Počet nově vybudovaných komerčních budov v období 2006-2011 podle účelu ……………………………………………………………………………..………………….37
54
