Suburbanizace Prahy
Abstract:
MARTIN OU EDNÍ EK* P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
In the 1990s, suburban areas of post-socialist cities were transformed dramatically. Prague could be presented as an example of urban development of East Central European city. This paper focuses on the suburbanisation process in the Prague Urban Region. Main stress is put on description of Prague’s suburbanisation as a process, which has the most important impact on socio-spatial structure of suburban localities and on transformation of both social and physical environment of Prague’s hinterland during last 12 years. This article focuses on three main topics: theoretical approaches to study of suburbanisation, history of suburbanisation in Prague (with stress on communist era) and the present consequences of suburbanisation in selected suburbs.
Úvod
Tento p ísp vek se zabývá hodnocením procesu suburbanizace v Praze. Jeho hlavním cílem je popsat sou asnou suburbanizaci hlavního m sta jako proces, který nejvýrazn ji m ní okrajové ásti pražské aglomerace, a vysv tlit, jaký vliv má suburbanizace na zm ny sociálního a fyzického prost edí Prahy. Nejprve se zabývám vyjasn ním teoretického konceptu procesu suburbanizace a poté hodnocením suburbanizace v Praze v pr b hu 20. století. Zvláštní pozornost v nuji diskusi o existenci tohoto procesu v období socialistického státu. V další ásti lánku je hodnocen sou asný proces suburbanizace - jeho intenzita a sociální složení migra ních tok v aglomeraci. Poslední ást práce sleduje dopady suburbanizace na zm ny sociálního prost edí p ím stských sídel. Definice suburbanizace Proces suburbanizace m žeme vnímat jako sou ást procesu vývoje m st, tj. procesu urbanizace. U ve ejnosti dochází nej ast ji k jeho ztotožn ní s výstavbou residen ních lokalit v p edm stských oblastech velkých m st. V geografických studiích [Hall, Hay 1980, van den Berg a kol. 1982, Ryšavý, Link, Velíšková 1994, Cheshire 1995] se obvykle v souvislosti se suburbanizací hodnotí vztahy mezi popula ním r stem jader a zázemí aglomerací a suburbanizace je považována za jednu z fází ve vývoji m st1. Podle mého názoru je suburbanizace jedním z druh urbaniza ních proces , p i kterém se obyvatelstvo a n které jeho aktivity st hují z jádra m sta do zázemí. Ji í Musil považuje suburbanizaci za „proces, který vedl k snižování po tu lidí bydlících ve vnit ních ástech m sta a jejich st hování do nových tvrtí rodinných dom na okrajích a pozd ji za okraje m st“ [Horská, Maur, Musil 2002: 33]. Tento proces zp sobuje významné zm ny v sociálním i fyzickém prost edí m st, zvlášt v cílových a zdrojových oblastech suburbanizace. Suburbanizace v sob tedy nese krom kvantitativních charakteristik popula ního a prostorového r stu suburbií rovn ž znaky kvalitativní p em ny prost edí p edm stských oblastí. Na suburbanizaci nelze pohlížet pouze jako na r st po tu obyvatelstva zázemí m st, ale i jako na zm nu funk ního využití území, prom nu architektury a infrastruktury a výraznou zm nu sociální struktury obyvatelstva. Jako p íklad m žeme uvést zm nu sociální struktury obyvatelstva v cílových i zdrojových oblastech suburbanizace, zm nu fyzického vzhledu suburbanizovaných lokalit nebo nové prvky ve vzorcích soužití starousedlík a nov p íchozích v t chto územích. P i suburbanizaci však dochází nejen k již zmín ným výrazným zm nám v sociálním a fyzickém prost edí cílových i zdrojových území migrace, ale áste n i k ovlivn ní ostatních ástí m stské aglomerace. Krom vlivu suburbanizace na lokální podmínky v mikrom ítku sídel, je možno vnímat i m ítkov širší procesy, které mají p evážn negativní dopad na životní prost edí *
Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ou ední ek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2, 128 43, e-mail:
[email protected], tel 221 951 385, www.natur.cuni.cz/~slamak, 1 Podrobn ji jsou p ístupy k hodnocení suburbanizace rozebrány v publikaci [Ou ední ek 2002b].
1
m st (nap . p et žování dopravní sít , zábor zem d lské p dy, degradace krajiny nebo architektury, tlak na parkovací místa v centru m st atd.). Na suburbanizaci m žeme nahlížet i jako na zm nu zp sobu života "suburbanizujících se“ obyvatel. Ti áste n p izp sobují sv j životní styl životním podmínkám v novém bydlišti a zárove ovliv ují i charakter suburbánních lokalit. Stále více venkovských pospolitostí se dostává do kontaktu s m stskými funkcemi, m stským zp sobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou nese n které zvyky, zp soby chování, trávení volného asu, které mají vliv na p vodní obyvatelstvo p edm stských oblastí. Toto ovliv ování stále v tšího území a v tší ásti spole nosti je n kdy ozna ováno jako nep ímá urbanizace a p edstavuje difúzi nebo prostorové ší ení m stských prvk a m stského zp sobu života. Vedle studia suburbanizace na úrovni souboru m stských aglomerací nebo jednotlivých m st je ú elné sledovat suburbaniza ní proces také na úrovni jednotlivých lokalit, sociálních skupin obyvatelstva nebo jednotlivc . Umož uje lépe hodnotit zm ny v kvalit fyzického i sociálního prost edí, identifikovat kladné a záporné dopady suburbanizace v jednotlivých oblastech. V následujícím textu se budu zabývat projevy suburbaniza ního procesu v r zných období 20. století na p íkladu Prahy. Území pražské aglomerace p edstavuje region, kde se v sou asnosti intenzívn rozvíjí p edevším zázemí m sta. K tomu p ispívá nejen rozvoj bydlení a p esun ásti obyvatelstva do p ím stských obcí, ale také decentralizace dalších m stských funkcí. Komer ní suburbanizace je reflektována v následujícím textu pouze okrajov a hlavní pozornost je soust ed na na suburbanizaci obyvatelstva. Historie pražské suburbanizace Vyjdeme-li z názoru, že suburbanizace je jedním z druh urbaniza ních proces , p i kterém se obyvatelstvo st huje z jádra m sta na jeho okraj, má historie pražské suburbanizace velmi staré ko eny. Za p edch dce nebo první náznaky tohoto procesu bychom mohli považovat budování letohrádk a villegiatur bohatých šlechtických rod a pozd ji i úsp šných pr myslník za hradbami Prahy. Život mimo p elidn né a nezdravé m stské centrum, avšak v dosahu ekonomických a kulturních funkcí m sta, p edstavoval tehdy, stejn jako dnes, hlavní p ednost suburbánního života. Nejv tší rozvoj p edm stí (suburbií) byl úzce spjat s p íchodem pr myslové revoluce do Prahy. Rozvoj Karlína, Smíchova, Vinohrad, Žižkova a dalších tehdy samostatných m st byl p íkladem smíšeného uplat ování koncentra ních (urbaniza ních) a dekoncentra ních (suburbaniza ních) proces v pražské aglomeraci. Zatímco nap . Žižkov se rozvíjel p edevším díky p ílivu obyvatelstva z venkovského prost edí, Vinohrady zaznamenávaly významný p ísun obyvatel z centrálních ástí Prahy. Pozd ji, po vzniku eskoslovenska, se za ala postupn formovat pražská aglomerace. Ji í Musil a Zden k Ryšavý ozna ují toto období jako „klasickou fázi suburbanizace našich velkom st“ [1984: 33]. O vzniku a vývoji pražských p edm stí v 19. století a na po átku 20. století lze na erpat rozsáhlé poznatky v knize Václava Ledvinky a Ji ího Peška [2000], klasickou sociologickou studií pom š ování okolí Prahy je empiricky založený výzkum Zde ka Ullricha a kol. [1938]. V první polovin 20. století probíhala metropolizace Prahy, rozvíjely se aglomerované obce i sídla od hranic Prahy vzdálen jší. Ani zde nelze jednozna n prohlásit, že hlavním procesem, který se uplat oval v rozvoji obcí v zázemí Prahy, byla suburbanizace. U n kterých sídel p edstavoval p íliv zámožn jších obyvatel z m sta z ejm rozhodující ást jejich popula ního r stu ( ernošice, Klánovice). V tší obce a m ste ka s rozvíjející se pr myslovou výrobou (Mod any, Kbely, Uh ín ves, Úvaly) rostla p edevším koncentrací obyvatelstva z bezprost edního okolí t chto center a suburbanizující se obyvatelstvo z metropole tvo ilo v popula ním p ír stku pouze zanedbatelnou ást. V p ím stských obcích se v této dob výrazn m ní sociální prost edí - zejména ekonomická struktura obyvatelstva a zp sob jeho
2
života, a také fyzické prost edí – nap . charakter zástavby a kvalita infrastruktury [Král 1946: 62]. Suburbanizace Prahy za socialismu P irozený proces r stu aglomerace p erušila druhá sv tová válka a poté ízená urbanizace komunistického státu. Od války až do poloviny 50. let Praha bu migra n ztrácí nebo roste jen velmi pozvolna. Migra ní zisk je 5x až 8x nižší než za první republiky a popula ní r st je významn ji než migrací ovliv ován zvýšeným p irozeným p ír stkem obyvatelstva. Silné a expandující m sto t icátých let bylo až do poloviny 50. let dušeno p edevším bytovou a zam stnaneckou politikou tehdejšího režimu. Suburbaniza ní proces byl v socialistické Praze zcela nahrazen tzv. komplexní bytovou výstavbou. Charakter bydlení na sídlišti a v rodinném dom však odpovídal preferencím navzájem odlišných skupin obyvatelstva a ani sociální struktura nových resident sídliš nebyla charakteristická pro suburbanizaci. Rozvoj suburbánního bydlení byl znemožn n zejména malou nabídkou pozemk , které byly vy len ny na výstavbu rodinných dom v zázemí Prahy, ale i nedostatkem kapitálu v rukou jednotlivc a nedostupností stavebního materiálu pro výstavbu rodinného domu. Zázemí Prahy p itom disponovalo jak kvalitním životním prost edím pro residen ní suburbanizaci, tak i potenciálem pro rozší ení nabídky pracovních míst p edevším v pr myslové výrob . Tento potenciál z stal kv li ízenému rozvoji m sta a koncentraci obyvatelstva do sídlištní zástavby nevyužit. Hampl a Kühnl [1993: 65] ozna ili tento nep irozený proces ve vývoji Prahy jako „kontrametropolizaci“. Namísto popula ního r stu Prahy a jejího zázemí byla vyjád ena atraktivita Prahy pouze zvyšující se dojíž kou za prací. Specifickým prvkem životního stylu Pražan byl víkendový únik z m sta do chat a chalup v zázemí Prahy, který áste n vyjad oval vzr stající preference bydlení ve zdrav jším prost edí. D kazem rozdílu mezi preferencemi a možnostmi suburbánního života je výzkum Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) ze 70. let, který ukazuje potenciální sílu suburbaniza ního procesu našich velkých m st. Preference obyvatel jednozna n dokládají atraktivitu suburbánního bydlení i v socialistickém stát [Preference 1976, Illner 1982: 192]. Hodnocení suburbaniza ních proces v období socialismu se u jednotlivých autor liší. Musil a Ryšavý [1984] dokumentují zvyšování suburbaniza ních trend v letech 1950-80 na p íkladu celkových popula ních p ír stk velkých obcí v zázemí Prahy. Naproti tomu Kára a Ku era [1986] odmítají tyto názory na oživení suburbanizace s ohledem na malou intenzitu rozvoje bydlení v okolí Prahy. Je z ejmé, že i když došlo v 70. letech k posílení výstavby rodinných dom nap . zavedením finan ní podpory státu pro rodinné bydlení [Sýkora 1993], nelze tento proces považovat ve vývoji Prahy za dominantní. V období socialismu docházelo k r stu v tších obcí nebo menších m st v okolí Prahy. Mod any, í any, Úvaly, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a n která další m sta m la na po átku komunistické vlády dobré ekonomické zázemí a nabídku pracovních míst. Rozd lení obcí na st ediskové a nest ediskové a omezení investic do druhé skupiny obcí zp sobily koncentraci obyvatelstva a ekonomických aktivit do v tších center. Popula ní r st okolních m stys nebo m ste ek však nebyl prvotn výsledkem suburbaniza ních proces , nýbrž spíše urbanizace. Tento názor lze dokumentovat i na grafu 1. Zde m žeme vid t relativn stabilní po et vyst hovalých z Prahy do okres Praha-východ a Praha-západ. Z grafu nejsou znatelné žádné v tší odchylky od pr m rného po tu 2000 vyst hovalých za rok. Tento po et je p ekonán pouze v po áte ních letech období vymezeného po átkem sledování meziokresního st hování a administrativní zm nou hranic Prahy v roce 1968 a t ikrát je p ekro en také v 70. letech. Migra ní saldo Prahy vykazuje až do 90. let pouze ty ikrát velmi malou ztrátu v i
3
venkovským okres m. K žádným migra ním vlnám sm rem z Prahy do zázemí m sta tedy nedocházelo. 4000 3000 2000 1000 0 -1000 -2000 -3000
saldo migrace
vyst hovalí
p ist hovalí
-4000 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997
Obr. 1 Migra ní bilance mezi Prahou a zázemím (Praha-východ + Praha-západ) Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech
V 80. letech Kára a Ku era [1986] vyhodnotili migra ní bilance obcí v zázemí Prahy a zjistili u mnoha obcí aktivní migra ní saldo s Prahou. Šlo v tšinou o obce v atraktivních rekrea ních oblastech ve v tší vzdálenosti od Prahy nebo o m sta Pražské aglomerace (Neratovice, Kladno). Oba tyto p ípady vysv tlují auto i fungováním jiných proces než je suburbanizace, nap . st hováním d chodc do rekrea ních objekt a hledáním dostupn jšího bydlení ve staré zástavb menších m st v okolí Prahy. D vody, které ovliv ovaly malou intenzitu suburbánních pohyb za socialismu, jsou ízenou ekonomikou. Musil jednozna n spjaty s komunistickou ideologií a centráln považuje za hlavní p í iny absence suburbanizace p edevším restriktivní politiku omezující výstavbu rodinných dom na okraji m st a relativn malé rozdíly v nákladech na bydlení ve vnit ním m st a v p ím stských obcích [2001: 290]. Na rozvoj malých obcí m la negativní vliv preference st ediskových obcí, jejímž p ímým d sledkem byla nap . velmi špatná dopravní obsluha a úpadek infrastruktury v nest ediskových obcích. V socialistickém stát rovn ž neexistoval trh s pozemky, hypote ní úv ry nebo stavební spo ení, a byl d sledn chrán n zem d lský p dní fond. Pro st ední vrstvu obyvatelstva bylo získání pozemku velmi obtížné nebo nemožné, od suburbánního bydlení odrazovalo i dojížd ní do práce. Pokud n kdo již Prahu opustil, bylo velmi složité byt v Praze znovu získat. Elitní vrstvy spole nosti z ad nomenklatury nebo preferovaných sociálních skupin jevily zájem o suburbánní bydlení pouze výjime n , takže se nevytvo ily vzory, které by mohli p íslušníci st ední vrstvy obyvatelstva napodobovat.
4
25,00 20,00
promile
15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00
1988 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000 -1,48
Praha
6,80
5,97
3,39
3,63
3,13
2,69
1,74
0,82
0,64
0,51
-2,09 -1,56
Zázemí
-3,65 -2,08
-2,34
0,54
3,33
1,94
4,15
5,18
5,54
8,31
14,28 16,54 20,41
PMR
5,51
2,69
3,25
3,16
2,60
2,03
1,36
1,24
1,47
-0,07
4,98
0,72
1,32
Obr. 2 Hrubá míra migra ního salda v Praze, zázemí a Pražském m stském regionu v letech 1988-2000
Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech Nová suburbanizace Prahy
V devadesátých letech byly všechny zmín né bariéry suburbaniza ního procesu odstran ny. Restituce pozemk , vzr stající rozdíly v nákladech a kvalit bydlení, postupné zavád ní finan ních nástroj sm ujících k podpo e bydlení a také chyb jící strategie a koordinace sídelního rozvoje v aglomeraci utvá ely podmínky pro op tovné posílení suburbanizace. Zásadní zm ny v charakteru urbaniza ních proces se odrážely v nových vzorcích migra ního chování obyvatelstva velkých eských aglomerací. Obrat v migra ní bilanci Prahy a jejího zázemí je možno sledovat na obr. 2. Jednotlivé k ivky reprezentují aglomeraci Prahy (Pražský m stský region – PMR), její jádrové m sto (Prahu) a zázemí (tvo ené okresy Praha-východ a Praha-západ). Na konci 80. let m žeme pozorovat kladné migra ní saldo Prahy a migra ní úbytky jak u zázemí Prahy tak v celé aglomeraci. Tato situace se m ní na po átku 90. let a až do roku 1997 migra n získávají všechny t i zóny. Atraktivita Prahy je dlouhodob patrná zejména v ekonomických d vodech st hování, zatímco saldo migrace u rodinných, zdravotních a stále více i bytových d vod se v pr b hu 90. let pozvolna posunuje do záporných hodnot [Ou ední ek 2001]. Ve druhé polovin 90. let dochází k výraznému migra nímu zisku zázemí Prahy, p i emž Praha obyvatelstvo migrací ztrácí. P i hlubší analýze po okresech a v tších obcích St edo eského kraje je z ejmý selektivní charakter migrace, která výrazn závisí na dopravním a funk ním napojení obcí na hlavní m sto. Odlehlejší ásti st edních ech jsou málo atraktivní a popula n ztrácejí. Rozvoj jednotlivých ástí zázemí Prahy je odlišný a existují výrazné rozdíly mezi „rozvíjenými“ a „upadajícími“ obcemi. Ty pramení z odlišného potenciálu jednotlivých obcí, p edevším dopravní dostupnosti, atraktivity p írodního i sociálního prost edí a nabídky stavebních pozemk . Pokud se podíváme na obce, které migra n v pr b hu 90. let získávají, zjistíme že jejich po et postupn stále vzr stá od 73 obcí v roce 1991 na 135 v roce 1999. Dochází k prostorové disperzi obyvatelstva a suburbanizace postihuje postupn i mén atraktivní ásti v blízkosti Prahy. Na stran „nabídky“ je zvýšení po tu migra n ziskových obcí v zázemí Prahy d sledkem v tší aktivity vlastník pozemk a zastupitel obcí. Na stran „poptávky“ je výrazn jším impulsem pro posílení suburbaniza ního procesu vzr stající podíl lidí, kte í jsou schopni financovat stavbu rodinného domu. Prvotní suburbanizace v zázemí Prahy nebo ješt 5
uvnit administrativních hranic m sta byla na po átku 90. let tém výhradn záležitostí nejvyšších p íjmových kategorií obyvatelstva. K získání hypotéky na výstavbu rodinného domu pot ebovala rodina prokázat trojnásobek pr m rného p íjmu [Sýkora 1999: 87]. Tato skute nost v sou asnosti již neplatí a kombinace stavebních spo ení a menších hypoték s nízkými úrokovými sazbami a státní podporou zp ístup uje výstavbu domu i st edním p íjmovým skupinám obyvatelstva. V okolí Prahy m žeme objevit krom luxusních rodinných dom postavených „na klí “ rovn ž velké množství objekt bydlení st edního standardu. Zárove dochází k rozvoji lokalit, kde jsou dostupné i stavební pozemky s nižší cenou. Prostorová rozt íšt nost suburbánní výstavby, nekompaktní rozvoj m sta a velký podíl realizací individuálních projekt jsou charakteristickým rysem eské suburbanizace. P edešlé hodnocení vycházelo zejména ze sledování zm n v sídelní struktu e pražské aglomerace. Zm nu sociáln prostorové struktury v zázemí Prahy lze nejlépe porovnat na základ údaj z censu. A koliv poslední s ítání prob hlo v b eznu roku 2001, detailní výsledky v pot ebném územním len ní nebyly v dob výzkumu, o který se zde opíráme (viz níže) ješt k dispozici. Mohou tak sloužit jako verifikace hodnocení vypracovaných na základ jiných datových podklad . Pro detailn jší hodnocení suburbanizace jsme využili alternativní datové zdroje a metody sledování. Jednalo se o analýzu sociální struktury migrant z Prahy do zázemí m sta provedenou na základ speciálních výstup o vzd lání, v ku a d vodech migrace v letech 1997-99. Data za jednotlivé obce v zázemí m sta zpracoval na základ hlášení o st hování SÚ. Dále bylo využito dotazníkové šet ení v 75ti sídlech lokalizovaných po obou stranách administrativní hranice Prahy. Respondenty dotazníkového šet ení byli starostové nebo lenové zastupitelstva vybraných obcí. Posu me nejprve strukturu st hování podle n kterých dosažitelných charakteristik. D ležitou vstupní informací m že být podíl migrant st hujících se z Prahy na celkovém po tu p ist hovalých do zázemí. V letech 1997-9 tvo il tento podíl 61 %, dalších 15 % obyvatel se st hovalo na krátkou vzdálenost uvnit zázemí (tangenciální migrace), 9 % tvo ily migrace z ostatních obcí St edo eského kraje a 15 % nov p íchozích se st hovalo ze vzdálen jších ástí eska nebo zahrani í. 25,00 20,00 15,00 10,00
zm na prac.
p iblížení k prac.
u ení, studium s atek
zdravot. d vody rozvod
bytové d vody jiné d vody
násled. rod.p ísl.
5,00 0,00 -5,00 -10,00
Hl.m.Praha
St edo eský
Praha - východ
Obr. 3 Hrubá míra migra ního salda podle jednotlivých d vod v letech 1997-9. Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech 1997-9.
Praha - západ
st hování ve st edo eském regionu
6
Obr. 3 podává p ehled o d vodech st hování v Praze, St edo eském kraji a okresech Praha-východ a Praha-západ. Jednotlivé d vody st hování uvedené v grafu odpovídají statistickým kategoriím eského statistického ú adu a migranti je uvád jí v tzv. Hlášení o st hování. Z obrázku 2 je z ejmé, že Praha jako celek od roku 1998 migra n ztrácí. Pokud sledujeme bilanci st hování u jednotlivých d vod , z stává hlavní m sto nadále p itažlivé p edevším z ekonomických d vod , které jsou nej ast ji uvád nými statisticky sledovanými d vod st hování. Výrazné ztráty zaznamenává p edevším Praha u d vod bytových, zdravotních a v kategorii následování rodinného p íslušníka (zahrnuje v tšinou d ti nebo závislé leny rodiny, kte í nerozhodují o st hování). Situace v zázemí Prahy (okresech Prahavýchod a Praha-západ) je tém obrácená, což je s ohledem na podíl uskute n ných migrací mezi ob ma regiony z ejmé. V tšina migrant sem sm uje práv z Prahy. D vody st hování lze krátce komentovat takto: Praha získává nadále obyvatelstvo p edevším z d vod ekonomických, z m sta do zázemí sm ují lidé zejména kv li zlepšení vlastních životních podmínek (bydlení, zdraví). Z tohoto zjišt ní je patrné, že v sou asné Praze dochází i nadále k uplat ování koncentra ních i dekoncentra ních tendencí v migraci obyvatelstva. Mírné p evážení dekoncentra ních (suburbaniza ních) proces je d sledkem rozdílné situace v nabídce kvalitního a dostupného bydlení v Praze a v zázemí m sta. 1200 1000
Praha-ženy zázemí-ženy
800
Praha-muži
600
zázemí-muži
saldo migrace
400 200 0 -200 -400 -600 -800
v k
80
-8
4
4 -7 70
60
-6
4
4 -5 50
40
-4
4
4 -3 30
20
-2
4
4 -1 10
0
-4
-1000
Obr. 4 Saldo st hování podle v ku v Praze a jejím zázemí v letech 1997-9. Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech 1997-9.
Analýza migrace podle v kových kategorií (obr. 4) podává obraz o odlišné atraktivit hlavního m sta a jeho zázemí pro specifické v kové skupiny. Praha ztrácí obyvatelstvo ve všech v kových skupinách mimo mladé lidí mezi 20. a 30. rokem života. Toto zjišt ní do zna né míry koresponduje s p edchozími ekonomickými d vody st hování do Prahy. Sou asné trendy ve vývoji rodiny v esku nasv d ují skute nosti, že se jedná p edevším o mladé bezd tné jednotlivce nebo páry, kte í preferují život ve m st z ekonomických d vod a kv li odlišným nárok m na bydlení a životní styl. Tuto hypotézu podporuje i migra ní bilance u d tské složky populace, která vykazuje zejména v nejmladších kategoriích nejvyšší p evahu vyst hovalých nad p ist hovalými do m sta. Zázemí m sta však získává migra n ve všech v kových kategoriích. Nejvíce získává p íchodem mladých rodin s d tmi a st edních v kových skupin. Naopak nejmenší zisky vykazuje zázemí Prahy u teenager , mladých dosp lých a v nejstarších v kových kategoriích.
7
Poslední graf (obr. 5) vypovídá o objemu migrace podle dosažené úrovn vzd lání u migrant do zázemí m sta. Toto zázemí získává p edevším obyvatelstvo se st edoškolským a vysokoškolským vzd láním. Saldo migrace je však kladné i u ostatních vzd lanostních kategorií. Ve stru nosti lze konstatovat, že dochází k posilování vzd lanostní struktury suburbánních oblastí, p i emž obyvatelstvo s vyšší úrovní vzd lání je mezi p ist hovalými zastoupeno ve v tší mí e než u ostatní populace2. 7000 p ist hovalí
6000
vyst hovalí saldo obrat
5000 4000 3000 2000 1000 0
d ti
základní
st . bez maturity
st . s maturitou
vysokoškolské
Obr. 5 St hování do zázemí Prahy v letech 1997-9 podle vzd lání migrant Zdroj: Statistika st hování v okresech Praha-východ a Praha-západ, SÚ.
Terénní dotazníkové šet ení [Ou ední ek 2002a] bylo zam eno p edevším na sledování zm n v sociálním prost edí suburbánních sídel. Vedle toho byly dopl kov hodnoceny i n které prom ny fyzického prost edí nových suburbií, zejména charakter a rozmíst ní nové bytové výstavby. Nový rozvoj bydlení je soust ed n p edevším do okrajových ástí sídel, na které je n kdy napojen infrastrukturou i stavebn , jindy dochází k výstavb nového sídla fyzicky i sociáln separovaného od p vodní zástavby. Tento proces je asto spontánní a závisí na aktivit vlastník pozemk . Obvyklým postupem je rozparcelování p vodních polí, která byla navrácena v restitucích. Vlastníci nabízejí parcely v tšinou zcela bez inženýrských sítí nebo v lepším p ípad s n kterými p ípojkami na hranicích pozemk . asto dochází i k prodeji libovoln vym ených parcel podle p ání kupujícího. Umis ování staveb na pozemcích a architektura dom jsou jen velmi málo ovliv ovány p vodními požadavky v územních rozhodnutích. Tento rozvoj obcí lze do zna né míry považovat za „divokou suburbanizaci“, která bývá zejména ve Spojených státech ozna ována termínem urban sprawl [Sýkora 2001]. Nekoordinovaný rozvoj suburbánních území velkých m st v oblasti výstavby vede asto k následným problém m v obslužném a dopravním zabezpe ení suburbií a p ináší i cizorodé a nevhodné prvky do architektonického charakteru sídla. Po etní r st obyvatel v zázemí Prahy je krom st hování do nových obytných lokalit vyvoláván i dalšími procesy3. Jedním z nich je p em na objekt individuální rekreace (OIR) na trvalé bydlení. U obcí, které se nachází v rekrea n atraktivních lokalitách kolem Vltavy, Sázavy, Berounky i na mnoha dalších místech, p evládá dlouhodob využití pro víkendovou i 2
U všech zmi ovaných hodnocení je nutno poznamenat, že ur itá ást migrujících obyvatel není podchycena statistikou SÚ, na které je sledování založeno. Na tento fakt upozornilo mnoho zástupc obcí – respondent dotazníkového šet ení [Ou ední ek 2002a]. 3 Z celkového po tu 9168 nových obyvatel šet ených obcí sm ovalo 68 % do nových rodinných domk , 27 % do staré zástavby uvnit obce a necelých 5 % do chat a chalup k trvalému bydlení.
8
prázdninovou rekreaci Pražan . Dobrá dopravní dostupnost a kvalita p írodního prost edí nabízejí možnost využití chat a chalup k trvalému bydlení. Tento proces hodnotí nap . práce Ivana Bi íka a Dany Fialové [2001], podle které mají nejv tší zájem o bydlení v objektech OIR lidé ve v kové kategorii 41-50 let pat ící do nejvyšší p íjmové skupiny (tamtéž, str. 79). Výsledky dotazníkového šet ení [Ou ední ek 2002a] poukazují na odlišnost preferencí a reálného využívání OIR. Zastupitelé v šet ených obcích upozor ují na skute nost, že využívání chat a chalup ke stálému nebo alespo dlouhodobému pobytu je typické p edevším pro páry d chodového v ku a nižší p íjmové vrstvy obyvatelstva. Mezi d vody vyst hování z m sta se objevily krom kvality p írodního prost edí rovn ž nižší náklady na bydlení. Zm na sociálního prost edí v suburbánních lokalitách St hování obyvatelstva vyvolává podstatné zm ny v sociálním prost edí p ím stských obcích. V p edchozím textu byly sledovány vybrané ukazatele sociální struktury nov p íchozích obyvatel. Z výzkumu vyplývá posilování vzd lanostní úrovn a omlazování v kové struktury obyvatelstva suburbánních lokalit. Krom demografických a sociálních znak obyvatelstva byly sledovány i zm ny ve spole ném soužití nových a starých obyvatel suburbií [Ou ední ek 2002a]. Starostové a zastupitelé obcí (m stských ástí) po obou stranách administrativní hranice Prahy4 odpovídali na soubor otázek, ze kterých vybíráme n kolik charakteristických p íklad prom ny sociálního prost edí sledovaných obcí. Základní informace o dotazníkovém šet ení jsou uvedeny v p íloze. vztahy s novými obyvateli jsou: vynikající dobré snášejí se špatné žijí nezávisle na sob nelze posoudit žijí zde p íliš krátce celkem
po et odpov dí
podíl odpov dí (%) 1 34 19 0 21 4 5 84
1 40 23 0 25 5 6 100
Tab. 1 Sociální vztahy mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. (respondenti mohli uvést i více než jednu odpov ) Zdroj: vlastní terénní šet ení. intenzita spolupráce žádná spolupráce p íležitostná ob asná astá intenzivní velmi intenzivní celkem
po et sídel
podíl sídel (%) 30 9 14 15 7 0 75
40 12 19 20 9 0 100
Tab. 2 Intenzita spolupráce mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šet ení.
4
Celkem bylo vypln no 75 dotazník , z toho 41 sídel náleželo do okresu Praha-západ, 18 do okresu Prahavýchod a 16 sídel k hlavnímu m stu Praze. Z hlediska velikostních kategorií m lo 14 sídel více než 1000 obyvatel, 31 od 500 do 999, 21 sídel 200 až 499 obyvatel a 9 sídel bylo menších než 200 obyvatel. asová dostupnost nejbližší stanice metra inila u 28 sídel mén než 15 minut u ostatních sídel maximáln 30 minut jízdy automobilem.
9
Sociální vztahy nových a p vodních obyvatel suburbánních lokalit jsou ve sledovaném souboru velmi rozmanité. Ve v tšin p ípad byly popsány jako „dobré“ (40 %) bez v tších pozitivních nebo negativních zkušeností s dlouhodob jším vzájemným soužitím. Pouze v jednom p ípad charakterizovali zástupci obcí jejich vztahy jako „vynikající“ a v žádném p ípad je nepovažovali za „špatné“. Významnou skupinu odpov dí (25 %) p edstavovala možnost „žijí nezávisle na sob “, asto v kombinaci s odpov dí „nelze posoudit nebo žijí zde p íliš krátce“. Z odpov dí vyplývá prozatím malá intenzita sociálních kontakt mezi ob ma skupinami obyvatel. intenzita neshod žádné neshody p íležitostné ob asné asté intenzivní velmi intenzivní celkem
po et sídel
podíl sídel (%) 45 6 16 7 1 0 75
60 8 21 9 2 0 100
Tab. 3 Intenzita neshod mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šet ení. ú ast v ízení obce neú astní se áste ná ú ast jsou v zastupitelstvu celkem
po et sídel
podíl sídel (%) 45 18 12 75
60 24 16 100
Tab. 4 Ú ast nových resident v ízení a chodu obcí. Zdroj: vlastní terénní šet ení. jak se zm nil život obce nezm nil nepatrn áste n podstatn radikáln celkem
po et sídel
podíl sídel (%) 44 7 14 10 0 75
59 9 19 13 0 100
Tab. 5 Zm na sociálního prost edí ve vybraných sídlech. Zdroj: vlastní terénní šet ení.
Další otázky sm ovaly ke specifikaci pozitivních a negativních zkušeností ze spolužití obou skupin obyvatelstva. Krom 40 % sídel, kde nebyly identifikovány žádné projevy spolupráce mezi starými a novými residenty, byly v ostatních vybraných sídlech pozorovány asté nebo ob asné prvky vzájemné spolupráce. Za nej ast jší p íklad spolupráce lze považovat výpomoc místních obyvatel nebo zapojení místních firem p i výstavb nových dom . Tato spolupráce je založena na obchodním vztahu a je pouze do asná. Sbližování s místní spole nosti lze pozorovat na odlišných p íkladech z každodenního života. Drobné akce jsou organizovány nap . p es spole enská sdružení (Sokol, sportovní kluby, hasi i, myslivci). asté jsou p íklady komunikace mladých dosp lých. ada sociálních kontakt se odehrává mezi mladými lidmi na zábavách, kulturních a spole enských akcích, na kterých se ú astní p vodní i noví
10
obyvatelé obce. Intenzivní je spole ná aktivita obyvatel kolem života mate ských a základních škol a ob anských spolk , jejichž innost je zam ena na d ti. Ve vzájemném soužití se p irozen objevují i neshody, i když u podstatné ásti šet ených sídel (60 %) je uvád no, že žádné neexistují..V tšina neshod není mezi dv ma skupinami obyvatel, ale mezi sousedy nebo rodinami. Ve fázi výstavby rodinných dom pramení mnohé problémy z narušení obvyklého chodu obce, souvisí se stavebním ruchem (nap . terénní úpravy, pr jezd t žkých vozidel, zni ené cesty, hluk atd.). N kolik starost obcí upozornilo, že ást novousedlík není v obci doposud trvale hlášena, což m že zp sobit ztráty na daních. Ty jsou áste n p erozd lovány obcím podle po tu obyvatel a po tu podnikatelských subjekt . V mnoha sídlech starostové a zastupitelé neuvedli ani p íklady spolupráce ani neshod, protože podle jejich názoru obyvatelé žijí nezávisle na sob a noví residenti se nepodílí na d ní v obci. V této souvislosti jsou zajímavé odpov di na otázku o participaci nových obyvatel v zastupitelstvu obce a v ostatním spole enském život (viz tabulka 4). V šedesáti procentech sídel se noví obyvatelé žádným zp sobem na chodu obce nepodílí a využívají ji pouze jako bydlišt . V šestnácti procentech sídel jsou noví obyvatelé aktivní v zastupitelstvu obce, v dalších 24 % se podílejí na ostatních aktivitách obce. Podle názor zastupitel žijí noví obyvatelé v mnoha obcích izolovan , nezapojují se do jejich chodu. U suburbií vystav ných na po átku 90. let je z ejmé, že se jedná o do asnou separaci, která je zpravidla po kratší dob nahrazena aktivitou alespo ástí nov p íchozích. N kte í jsou leny Sokola, rybá ského spolku, v ela , scházejí se na pálení arod jnic nebo hasi ském cvi ení. Noví obyvatelé áste n ovliv ují sociální prost edí pozitivním zp sobem, který vnímají zejména starousedlíci. Zvyšuje se intenzita soukromého podnikání a rozši uje se sí služeb, vylepšila se infrastruktura nebo se za aly t ídit odpadky. Noví obyvatelé mají obvykle vyšší nároky na vybavení, zvýšila se frekvence linkových autobus , byla zavedena integrovaná doprava a zbudovány nové autobusové zastávky5. Noví obyvatelé jsou více kriti tí k obecnímu ú adu než místní (požadují nap . okamžité odklízení sn hu ze silnice). Záv r
V pr b hu 90. let dochází v zázemí Prahy k pozvolným zm nám do té doby nerozvíjených ástí m stského regionu. Rozvoj p ím stské oblasti je ovliv ován celou adou spole enských a ekonomických proces , které se postupn odrážejí i v prostorové struktu e m sta a m stského regionu. Krom významného rozvoje komer ních aktivit je nejvýrazn jším procesem residen ní suburbanizace, která se uskute uje z po átku p edevším v nejatraktivn jších lokalitách a postupn se rozši uje i do dopravn i obslužn mén vybavených sídel. Suburbanizace je dopl ována i dalšími pohyby obyvatelstva, které p edstavují zhruba 1/3 migra ních zisk zázemí Prahy. Zvyšuje se p edevším úloha tangenciálních pohyb (tj. pohyb mezi jednotlivými sídly v rámci zázemí Prahy), které spole n s procesem suburbanizace polarizují sídelní strukturu. Obyvatelstvo s vyšším sociálním statusem, které dosud obývalo venkovská sídla v zázemí m sta, se postupn p esouvá do rozvíjených lokalit, ímž se zvýraz ují rozdíly mezi ob ma typy sídel. Sociální struktura rozvíjených obcí doznává po dokon ení nové výstavby podstatných zm n – bylo by možné hovo it o zvyšování sociálního statusu p vodních sídel. Do zázemí Prahy p icházejí lidé se st edním a vysokoškolským vzd láním, v tšinou zámožní, s dob e placenými profesemi. Noví obyvatelé mají asto i vlivné postavení ve spole nosti a jsou schopni ovliv ovat život v obci. Pokud však blíže nahlédneme do života jednotlivých obcí, je z ejmé, že spíše než o zvýšení sociálního statusu, jde prozatím o polarizaci sociální struktury 5
Nap . v ose staré benešovské silnice mají autobusy pouze 15ti minutové intervaly a vynikající spojení ke stanicím metra. Podobná dostupnost metra trasy B je v jihozápadní ásti pražského zázemí.
11
obyvatelstva. V mnoha p ípadech je nové bydlení budováno jako samostatné sídlo, prostorov nebo fyzicky odd lené od p vodní obce. Sociální vztahy mezi p vodními a novými obyvateli lze prozatím vystihnout odpov dí, kterou zmi ovali zastupitelé obcí nej ast ji: „nevím, žijí zde p íliš krátce“ nebo lépe „žijí nezávisle na sob “. P esto dochází alespo v n kterých sídlech postupn k sbližování obou ástí spole nosti. Toto sbližování je patrné zejména v drobných sousedských výpomocích, sdružování mladých obyvatel, sdružování v zájmových a sportovních spolcích a kolem záležitostí školy. Stejn významná je postupná participace nových resident v ízení obce a ú ast v zastupitelstvu. Mnohdy se práv ú astí schopných a vlivných lidí v chodu obce výrazn posiluje její pozice v regionu. To se projevuje výrazn p edevším v investicích do infrastruktury. V rozvíjených sídlech se asto díky novým stavebník m zavádí plyn, kanalizace, vodovod a další infrastruktura. Investice do nových ástí obce jsou v tšinou impulsem pro rozší ení sítí do staré zástavby. astý je významný finan ní podíl nových resident na investi ních akcích. Residen ní suburbanizace je v sou asnosti nejvýznamn jším procesem m nícím vzorce sociáln prostorové struktury pražské aglomerace. Dochází ve zvýšené mí e k diferenciaci jednotlivých ástí m stského regionu podle sociálního postavení bydlícího obyvatelstva, k polarizaci sociální struktury p ím stských sídel nebo k sociální separaci nových obyvatel v uzav ených lokalitách. Tento stav je podle mého názoru p echodný, o emž sv d í zv tšující se intenzita pozitivních sociálních kontakt mezi novými a staršími obyvateli sídel. Vedle podstatných zm n v sociáln prostorové struktu e suburbánních oblastí dochází i k postupným zm nám ve zdrojových oblastech suburbanizace. Jako potenciální hrozba je vnímán zejména odliv obyvatelstva s vyšším sociálním statusem ze sídliš . Heterogenní sociální struktura dnešních sídliš tak m že být v p íštích letech narušena a sídlištní lokality s chátrajícím bytovým fondem, nevy ešenými majetkovými vztahy nebo v neatraktivních oblastech Prahy jsou potenciálními ohnisky koncentrace sociálních problém . Dalším možným problémem promítajícím se zejména do neúm rného zvyšování náklad na dopravu a ve ejné služby je nekoordinovaný rozvoj roztroušené individuální výstavby – urban sprawl. Je z ejmé, že v esku se jedná o jeden z hlavních druh suburbánního rozvoje s negativními dopady na p írodní i kulturní krajinu. P edejít tomuto problému je možné zejména d sledným uplat ováním zákonných norem a koordinací rozvoje sídel v rámci m stské aglomerace s využitím nástroj územního a regionálního plánování. Literatura Bi ík, I., Fialová, D. (2001): Šet ení rekrea ních objekt v zázemí Prahy v letech 1991-1997. In: Bi ík, I. A kol.: Druhé bydlení v esku. P írodov decká fakulta UK Praha. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Str. 72-89. Cheshire, P. (1995):A New Phase of Urban Development in Western Europe? The Evidence for the 1980s. Urban Studies 32, . 7, str. 1045-1063. Hall, P., Hay., D. (1980): Growth centres in the European urban system. Heinemann Educational. London. Hampl, M. (1999): Long-term trends of settlement development. In: Hampl, M. et al.: Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. P írodov decká fakulta. Univerzita Karlova. Praha. Str. 27-43. Hampl, M., Kühnl, K. (1993): Migratory Trends in Former Czechoslovakia. Acta Universitatis Carolinae – Geographica 28, . 1, str. 53-71. Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002): Zrod velkom sta. Urbanizace eských zemí a Evropa. Paseka. Praha. Litomyšl. 352 stran.
12
Illner, M. (1982): K sociálním stránkám pražské migrace. In: Migrace do velkom st. Acta Demographica V. Výzkumný ústav sociáln ekonomických informací a eskoslovenské demografické spole nosti p i SAV. Praha. Str. 185-200. Kára, J., Ku era, T. (1986): Migra ní bilance obcí v zázemí velkých m st na p íkladu Prahy, eských Bud jovic a Hradce Králové-Pardubic. In: Ryšavý, Z. ed.: Nové tendence ve vývoji osídlení eskoslovenska v posledních patnácti letech a výhled jeho dalšího vývoje. Sborník seminá e odborné skupiny pro rozmíst ní a st hování obyvatelstva eskoslovenské demografické spole nosti p i SAV. Praha 18.-19.9. 1985. Str. 136-143. Král, J. (1946): Zem pisný pr vodce Velkou Prahou a její kulturní oblastí. Melantrich. Praha. 311 stran. Ledvinka, V., Pešek, J. (2000): Praha. D jiny eských m st. Nakladatelství Lidové noviny. Praha. Musil, J. (1967): Sociologie soudobého m sta. Svoboda. Praha. Musil, J. (2001): Vývoj a plánování m st ve st ední Evrop v období komunistických režim . Pohled historické sociologie. Sociologický asopis 37, . 3, str. 275-296. Musil, J., Ryšavý, Z. (1984): Dlouhodobé regionální procesy v SR. In: Musil, J., Ryšavý, Z., Velíšková, L.: Dlouhodobý vývoj aglomerací v SR. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Str. 26-36. Ou ední ek, M. (2001): Nová sociáln prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. eds.: eská geografie v období rozvoje informa ních technologií. Sborník p ísp vk Výro ní konference eské geografické spole nosti. Olomouc. Str. 248257. Ou ední ek, M. (2002a): Vývoj sociáln -prostorové struktury v Pražském m stském regionu. Dotazníkové šet ení v 75ti sídlech PMR. Záv re ná zpráva pro GA UK. Praha. 16 stran (rukopis). Ou ední ek, M. (2002b): Suburbanizace v kontextu urbaniza ního procesu. In: Sýkora, L.: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické d sledky. Ústav pro ekopolitiku. Praha. Str. 39-54. Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v letech 1964-2000. Federální a eský statistický ú ad. Preference sídelních typ mezi obyvatelstvem SSR. (1976). Otázky urbanizace. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L. (1994): Proces suburbanizace v souvislostech procesu prom ny osídlení v letech 1869-1991: esko, Pražská aglomerace. Územní plánování a urbanismus XXI, str. 189-199. Sýkora, L. (1993): City in Transition: the Role of Rent Gaps in Prague´s Revitalization. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie 84, . 4, str. 281-293. Sýkora, L. (1999): Changes in the Internal Spatial Structure of Post-communist Prague. GeoJournal 49, . 1, str. 79-89. Sýkora, L. (2001): Živelná urbanizace p ím stské krajiny a její ekonomické, sociální a environmentální d sledky. Environmentální aspekty podnikání 3, . 1/2001, str. 25-27. Statistika st hování v okresech Praha-východ a Praha-západ. Speciální výstupy eského statistického ú adu za roky 1997-9. Ullrich, Z. a kol. (1938): Soziologische Studien zur Verstädterung der Prager Umgebung. Nakladatelství revue Sociologie a sociální problémy. Praha. van den Berg, L., Drewett, R., Klaassen, L.H., Rossi, A., Vijverberg, C.H.T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press. Oxford. 162 stran.
13
P íloha Dotazníkové šet ení bylo sou ástí grantového projektu "Vývoj sociáln -prostorové struktury v Pražském m stském regionu" Grantové agentury University Karlovy .179/2000/B GEO/P F. Cílem dotazníkového šet ení bylo doplnit informace o sociální struktu e obyvatelstva, které nebylo možné získat ze statistických dat, dále o zm nách ve vztazích mezi novými a p vodními residenty vybraných sídel, participaci nových obyvatel na ve ejném život a celkové zm n sociálního prost edí obce. Jako dopl ující byly šet eny informace o fyzickém prost edí a plánech p edstavitel obcí do budoucnosti. Šet ení prob hlo ve dvou etapách ve druhé polovin roku 2000 a na ja e 2001. Tazateli byli studenti 3. ro níku odborné geografie na P írodov decké fakult UK v Praze. Dotazník byl rozd len do dvou ástí. První stránku, která obsahovala dotazy na popis a fyzický stav lokality, vypl ovali tazatelé samostatn , pop . si ješt ov ovali informace u p edstavitel obce. Jednalo se o základní informace o lokalit , o dostupnosti automobilem a hromadnou dopravou a vybavenosti obce. St žejní ást dotazníku tvo ily otázky na sociální prost edí a budoucí plány obce. Na tuto ást odpovídali starostové nebo lenové zastupitelstva obce. Dotazování probíhalo formou ízeného rozhovoru a odpov di respondent zapisovali do dotazník sami tazatelé. P i p edávání dotazník ke zpracování byly navíc zaznamenány i druhotné informace tazatel , které m ly d ležitou roli pro poznání prost edí jednotlivých obcí. Respondenty tvo ili starostové obcí (44 osob, z toho 11 žen), zástupci starost (9) a lenové zastupitelstva nebo pracovníci obecního ú adu, kte í mají na starosti územní rozvoj obce nebo jsou ur eni pro záležitosti šet ené ásti obce (12). U deseti dotazník p esná identifikace respondenta chyb la. Základním souborem pro dotazníkové šet ení byla sídla okres Praha-východ, Prahazápad a okrajové lokality v rámci administrativní hranice hlavního m sta Prahy. Šet ení však nebylo možné z asových a finan ních d vod provést u všech sídel vymezeného území. P ed terénní prací bylo telefonicky kontaktováno 100 starost nebo len zastupitelstev obcí. Sídla byla vybírána p edevším z bezprost edního zázemí m sta (dostupnost nejbližší stanice metra automobilem do 30 minut) a zárove tak, aby byly pokryty relativn rovnom rn všechny velikostní skupiny sídel. Po telefonických rozhovorech (19 p ípad ) nebo následn v terénu (6) odmítlo odpovídat 25 respondent . Celkový po et vypln ných dotazník získaný v obou etapách šet ení byl 75.
14
