Sou asná eská suburbanizace a její d sledky Martin Ou ední ek, Jana Temelová A koli transformace ekonomiky, politiky a spole nosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva a lidských aktivit je spíše na po átku nového rozvoje. Procesy stratifikace spole nosti, nové lokalizace práce, transformace sídel, bydlení a dalších funkcí jsou ve srovnání s dynamickými zm nami v politickém a ekonomickém život spole nosti relativn pomalé. Naše m sta se v sou asnosti stále nacházejí spíš v ranné fázi vlastní transformace. Pro její další pr b h je proto d ležité dob e zvážit, jaké d sledky mají tyto pozvolné, ale trvalé zm ny na životní prost edí (p írodní, fyzické a sociální) v urbanizovaných i nov suburbanizovaných územích. Jedním z urbaniza ních proces , který v sou asné dob nejintenzivn ji m ní sociáln prostorové uspo ádání spole nosti a sídelní strukturu v eské republice, je suburbanizace. Proces suburbanizace m žeme chápat jako transformaci sociálního a fyzického prost edí z venkovského na (p ed)m stské, (sub)urbánní. Na suburbanizaci lze nahlížet jako na zm nu v rozmíst ní obyvatelstva a v prostorové struktu e p ím stských území i jako na prom nu zp sobu života "suburbanizujících" se obyvatel. Díky suburbanizaci se stále v tší ást území a spole nosti dostává do kontaktu s m stskými funkcemi a m stským zp sobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou p ináší zvyky, zp soby chování a trávení volného asu, které ovliv ují p vodní (venkovské) obyvatelstvo p ím stských oblastí. Toto prostorové ší ení (difúze) m stských prvk a m stského zp sobu života je ozna ováno jako nep ímá urbanizace. V rozmíst ní nové výstavby a rozvoji jednotlivých suburbánních oblastí existuje zna ná nerovnom rnost. Nedochází tedy k plošnému, kontinuálnímu r stu p ím stské zóny velkých m st, ale spíše k výstavb v p íhodných lokalitách podél dopravních komunikací, v blízkosti v tších sídel s rozvinutou infrastrukturou nebo v atraktivních lokalitách, které spl ují hlavní požadavky pro „zdravé“ bydlení v dosahu m sta. Nová výstavba p ináší adu zm n ve fyzickém a sociálním prost edí suburbanizovaných území. Lokalizace nových reziden ních a komer ních funkcí v p ím stské zón p sobí nejen jako impuls k reorganizaci životního prost edí rozvíjených lokalit, ale p ináší pozitivní i negativní dopady na život celého m stského regionu. Fyzické prost edí m sta Nová výstavba v zázemí m st vytvá í tlak na p írodní prost edí, vede ke zm nám ve využití krajiny, snižuje množství ploch k rekrea nímu a zem d lskému využití, ovliv uje biodiverzitu a zp sobuje zm ny v p dních, vodních a klimatických mikrosystémech. Vliv suburbanizace na fyzické prost edí však zahrnuje také dopady na lov kem vytvo ené prost edí a funk ní strukturu sídel a m stských region . Silueta, která dnes vítá návšt vníky i obyvatele p ijížd jící do našich m st, se pomalu m ní z v žovité st ny panelových sídliš na skupinky nových rodinných domk , nákupních zón, zábavních center, sklad a pr myslových areál (obrázek 1). Nová výstavba reziden ních i komer ních staveb pozm uje lokální krajinný obraz i urbanistickou strukturu a architektonický ráz venkovských sídel v zázemí eských m st. Podél dálnic a hlavních silnic se rozlézají velké a nevzhledné skladovací areály, krychle a kvádry komer ních staveb a v okolní krajin místy i „podnikatelské baroko“ reziden ních suburbií. Zajímavých staveb nenápadn zasazených do okolní zástavby a venkovské krajiny je málo. Kolonie rodinných domk a uzav ené honosné paláce vnáší do prost edí p vodn venkovských sídel uniformní architekturu a prvky m stské architektury. V tšina nov postavených tvrtí rodinných domk postrádá ve ejné prostory, cesty spojující novou kolonii s okolní krajinou a sídlem, návaznost na starší zástavbu, ímž p ispívá k prostorové i funk ní fragmentaci
p vodních sídel. Srovnáme-li architektonické prvky, vybavenost dom , funkce zahrad nebo urbanistickou koncepci zástavby existuje výrazný rozdíl mezi vzhledem nových dom a p vodní vesnickou zástavbou..Naše spole nost má mechanismy kontroly a koordinace nové výstavby, pokusme se tedy tyto nástroje využívat navzdory ekonomické síle developerských firem.
Obrázek 1: P íjezd do Prahy po dálnici D1 Foto: Jana Temelová Na druhou stranu m že docházet díky suburbanizaci k posílení sídel v zázemí m st, nap íklad formou lokalizace nových pracovních p íležitostí a zlepšování místní infrastruktury ( kanalizace, plyn, ve ejné osv tlení, oprava komunikací, atd.). Noví residenti s sebou p inášejí i nové požadavky na zavedení nebo rozší ení n kterých služeb. Jedná se zejména o využití školek a škol a zlepšení dopravního napojení obce (to m že pro obec znamenat na jednu stranu výhodu, na druhou stranu i problém vzhledem k finan ní zát ži spojené s provozem školských za ízení, ve ejného osv tlení, údržbou infrastruktury, apod.). Situaci navíc komplikuje skute nost, že p icházející obyvatelé si ne vždy p ihlašují trvalé bydlišt do nové obce, ímž ji ochuzují o p íjmy a zárove svou p ítomností zvyšují obecní výdaje. Zlepšování obslužnosti a budování infrastruktury v nových suburbiích m že být v kontextu celého m sta vnímáno negativn , a to z d vodu neekonomického rozm l ování finan ních zdroj . Prostorové rozpínání m sta zvyšuje energetickou a materiální náro nost na budování a údržbu technické infrastruktury. Tyto nevýhody dekoncentrace reziden ní a komer ní funkce jsou zejména v USA jedním z hlavních problém m stských region a v literatu e jsou popisovány jako urban sprawl – nekoordinované a živelné rozpínání m st do okolní volné krajiny. Dalším negativním dopadem prostorové dekoncentrace obyvatelstva a jeho aktivit je nár st individuální automobilové dopravy, který souvisí nejen s dojíž kou suburbánních rezident do jádrového m sta, ale i s rozvojem komer ních center na okrajích m st. Ze zkušeností západních m st, ale i z našich panelových sídliš , bychom se m li pou it a vyvarovat se dalšího funk ního odd lování bydlišt , pracovišt , služeb a zábavy. Alternativou živelného sprawlu je tzv. urbanizace suburbií. Ta spo ívá v posilování komplexity m stských funkcí u v tších sídel v zázemí m st. A koli v rámci celé aglomerace dochází k decentralizaci, v mikrom ítku vzr stá koncentrace lidí a jejich aktivit do vybraných v tších sídel a formuje se polynodální (vícejaderný) m stský region. V USA se pro polyfunk ní (komplexn vybavená) suburbia za al po átkem 90. let 20. století používat pojem edge cities (okrajová m sta). Výhody okrajových m st ve srovnání s klasickým reziden ním nebo komer ním suburbiem spo ívají v jejich nižší závislosti na jádrovém m st . P vodn monofunk ní sídla s dobrou dopravní dostupností postupn p itáhla i další m stské funkce, ímž se výrazn omezila nutnost vyjíž ky mimo okrajové m sto.
Obrázek 2: Necitlivé umíst ní nové výstavby mezi vesnicí Nupaky a dálnicí D1 má charakter urban sprawlu Zdroj: Geodis Brno V našem prost edí ovliv uje proces suburbanizace nejintenzivn ji Prahu a její zázemí. V základním prostorovém vzorci rozvoje reziden ních i komer ních p edm stí hlavního m sta m žeme pozorovat znaky živelné dekoncentrace; na jedné stran rozvoj nákupních center a pr myslových zón, na stran druhé ist reziden ní lokality bez pracovní a obslužné funkce. Skladovací areály, hypermarkety a nové výrobní zóny jsou nej ast ji budovány na zelené louce (greenfields). Reziden ní suburbanizace kolem Prahy je v ad p ípad realizována formou individuální nebo developerské výstavby která vytvá í na míst p vodních polí nové tvrti s malou návazností na existující osídlení. Z pohledu budoucí udržitelnosti je žádoucí, aby nová výstavba vznikala v návaznosti na zástavbu stávajících sídel, která jsou obsloužena hromadnou dopravou, komunálními službami a poskytují alespo základní ob anskou vybavenost. Sociální prost edí m sta Krom zm ny funk ního využití a fyzického prost edí p ím stských oblastí se v d sledku suburbanizace výrazn m ní také sociální prost edí suburbií. Selektivní charakter suburbanizace se projevuje nejen v nerovnom rném rozvoji jednotlivých ástí p ím stské zóny, ale také v výb ru demografických a sociálních skupin obyvatelstva, které se procesu ú astní. Hlavní rozdíly mezi p vodním obyvatelstvem p ím stských obcí a nov p íchozími suburbanizéry lze spat ovat v jejich demografické struktu e. Migranti z m sta mají výrazn nižší v kový pr m r, tvo í ucelené rodiny nebo jde o mladé páry, které zakládají rodinu a up ednost ují zdravé životní prost edí na okrajích m st. Ve skupin nových resident jsou výrazn zastoupeny osoby se st edoškolským a vysokoškolským vzd láním pat ící do vyšších p íjmových kategorií (tedy obecn s vysokým sociálním statusem). Nov p íchozí obyvatelé tak významn pozm ují sociální stratifikaci p vodn venkovských suburbánních sídel.
V p ím stských obcích dnes proto dochází k relativn výrazné polarizaci sociáln prostorové struktury. Tato diferenciace m že vést jak k celkovému posílení sociálního prost edí obce, tak i k ad problém zp sobených sociální nerovností obou skupin obyvatelstva. astou p í inou neshod je odlišný zp sob života p vodních a nových rezident . Uvnit malého sídla tak m že vzniknout rozd lené sociální prost edí s výraznou separací (odd lením) nových obyvatel, která snižuje sociální soudržnost sídel obci. Na druhou stranu spole né soužití m že vést v delším asovém období k vzájemnému p izp sobení obou skupin a k posílení vlivu sídla (nap . ú astí nových obyvatel v zastupitelstvu obce). Noví rezidenti jsou v tšinou aktivn jší, mají v tší schopnost ovlivnit rozhodování o ve ejných otázkách obce, p inášejí s sebou adu kontakt a asto disponují i v tší politickou silou než p vodní obyvatelstvo obce. Tato aktivita se však m že projevit jak v posílení a vyváženém rozvoji celé obce, tak i v jednostranném prosazování zájm nových obyvatel.
Obrázek 3: Za negativní projev suburbanizace je možno považovat prostorovou separaci Foto: Martin Ou ední ek Z n kterých západoevropských a zejména amerických m st je znám negativní p íklad prostorového a fyzického odd lování sociáln nebo etnicky odlišných lokalit. V extrémních p ípadech vznikají separované prostory s kontrolovaným vstupem izolované od okolí fyzickými bariérami, tzv. gated communities. V mnoha m stech Spojených stát a západní Evropy je patrné, že výraznou ást segregovaných lokalit tvo í etnické tvrti. Pom rn zna ná etnická homogenita a po léta velmi slabá mezinárodní imigrace nevytvá ejí v eských m stech srovnatelné podmínky pro vznik t chto uzav ených komunit. Ur itou výjimkou by mohla být Praha, která se stává stále pest ejší mozaikou nových etnik a jejíž obyvatelstvo má i velmi vyvinutou sociáln ekonomickou stratifikaci. Rozmanitost v etnickém a sociálním složení obyvatelstva se však postupn promítá do sociáln prostorových vzorc . V nov postavených
suburbiích je nebezpe í vzniku sociální fragmentace posíleno nedostatkem prostor pro setkávání a sociální interakce (nap . nám stí, hospoda, restaurace, kavárna, klub). V monotónních tvrtích rodinných domk složených ze vzájemn odd lených soukromých reziden ních prostor se také h e vytvá í vztah k místu. Snahou zdravého m sta by m lo být omezení fragmentace m sta na separované a segregované tvrti jak ve vnit ních, tak i ve vn jších ástech m sta. Suburbanizace ovliv uje krom nov osídlených lokalit v zázemí m st také sociáln prostorovou strukturu p vodního bydlišt migrujících obyvatel. V souvislosti se suburbanizací dochází k postupné selektivní emigraci obyvatel s vyšším sociálním statusem z oblastí s mén kvalitním bydlením. Tento proces je popisován v sociální ekologii jako filtrace, kdy se zvyšujícím se sociální statusem p echázejí lidé do atraktivn jších a zdrav jších reziden ních lokalit. Jejich p vodní bydlení je v tšinou osidlováno sociáln slabšími obyvateli, což m že vést v dlouhodobém horizontu k degradaci sociální struktury n kterých mén atraktivních tvrtí ve m st . Suburbaniza ní proces tak m že negativn p sobit na sociální prost edí hned ve dvou lokalitách. V Praze p edstavují zdrojové oblasti reziden ní suburbanizace p edevším tvrti vnit ního m sta a sídlišt . V žádném p ípad se však nejedná o masivní proces selektivní emigrace z t chto dvou typ m stského prost edí. Situace na trhu s bydlením, p edevším vysoká cena a poptávka po bytech ve vnit ním m st i na sídlištích, prozatím nevytvá í prostor pro degradaci fyzického prost edí a stigmatizaci zdrojových oblastí suburbanizace. V n kterých amerických a západoevropských m stech jsou v rámci boje proti emigraci na p edm stí uplat ovány programy fyzické a sociální revitalizace s cílem udržet vzd lan jší a bohatší obyvatele ve vnit ních m stech a na sídlištích, která p edstavují nejvážn ji ohrožené oblasti fyzické i sociální degradace m stského prost edí. Záv r V pr b hu 90. let 20. století dochází v okolí našich m st k pozvolnému rozvoji p edm stských oblastí. Rozvíjí se zejména nové reziden ní lokality v n kterých obcích v zázemí velkých m st. Využití okrajových zón podél dopravních komunikací se m ní výstavbou komer ních objekt . Rozvoj p edm stí probíhal v celém historickém vývoji našich i sv tových m st a m že být považován za hlavní mechanismus jejich prostorového rozši ování. Vedle zm ny rozmíst ní obyvatelstva je nutno vnímat suburbanizaci jako proces transformující fyzické a sociální prost edí. Suburbanizace ovliv uje krajinu a p írodu, architekturu, vybavení službami a infrastrukturou, sociální složení obyvatelstva i životní styl. A koli je tento vliv nejvíce patrný v nových suburbiích, p esun vybraných ekonomických aktivit a skupin obyvatelstva se projevuje také v místech jejich p vodní lokalizace. Suburbanizace je výrazn selektivní proces, což se projevuje reziden ní preferencí obyvatel pro vybrané atraktivní lokality a lokalizací komer ních aktivit v dopravn dostupných oblastech na okraji m sta. Selektivní povaha suburbanizace se zárove odráží v rozdílné p itažlivosti suburbánních lokalit pro r zné sociální skupiny obyvatel. Cílem lidí sm ujících na p edm stí je zpravidla vidina lepšího životního prost edí a vyšší kvality bydlení. Suburbanizaci lze hodnotit jako pozitivní proces p edevším z hlediska vylepšování infrastruktury nových lokalit a posilování sociálního statusu p edm stských obcí. Na druhou stranu tento proces provází ada negativních dopad , které jsou dob e popsány ze zkušeností západních m st. Abychom se vyhnuli nežádoucím a nevratným následk m suburbanizace, m li bychom se pou it z t chto zkušeností a rozvoj našich m st a jejich zázemí ovliv ovat ve prosp ch rovnováhy mezi udržitelným rozvojem krajiny, zachováním sociální soudržnosti a ekonomickým r stem.
Tabulka 1: D sledky suburbanizace SUBURBANIZÉR
SOCIÁLNÍ PROST EDÍ
FYZICKÉ (A FUNK NÍ) PROST EDÍ
Lepší životní prost edí
+
Rodinný domek za m stem Prestiž spojená s vlastnictvím domu
CÍLOVÁ OBEC
Zlepšení technické infrastruktury (inženýrské sít , dopravní komunikace) Vyšší p íjmy obce Narušení urbanistické struktury, architektonického rázu (nap . uniformní nebo eklektická architektura)
-
Více asu v doprav (nutnost použití auta, špatná obslužnost hromadnou dopravou) Špatná ob anská vybavenost
+
Život v lokalit obývané sociáln siln jšími skupinami V tší bezpe í
M STSKÝ REGION
Nedostatek ve ejného prostoru Náklady na údržbu inženýrských sítí a komunikací Nedostate ná kapacita technické infrastruktuy (nap . istírna, rozvodna) a ob anské vybavenosti (nap . školy, školky)
Prostorové rozpínání a rozvol ování m stského regionu Energetická a materiální náro nost na budování technické infrastruktury Zm ny ve využití krajiny (mén ploch pro zem d lské a rekrea ní využití) Narušení rázu venkovské krajiny Nár st individuální automobilové dopravy (dopravní zácpy)
P íchod mladších, vzd lan jších a bohatších obyvatel Zvýšená politická participace Popula ní r st obce
-
Izolovanost n kterých skupin (zelené vdovy, teenage i)
Riziko konflikt mezi p vodními a novými rezidenty (odlišný sociální status a životní styl) Nep ihlašování trvalého bydlišt nových rezident v obci
Pokles sociálního statusu ve zdrojových lokalitách (sídlišt , vnit ní m sto)
V nových suburbiích chybí místa k setkávání (ve ejné prostory, hospody apod.)
Pod kování lánek vznikl za podpory Resortního programu výzkumu v p sobnosti MŽP; R v rámci projektu SP/4i5/212/07 „Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v eské republice: omezení negativních d sledk na životní prost edí“.
