Determinanty zdraví A. Malina, ŠVZ I. modul
¾
Životní styl (způsob života) (sociální faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání, způsob stravování, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu, kouření..)
¾
Genetické faktory (vrozené vady nebo dispozicie ke vzniku nemoci)
¾
Životní prostředí (ovzduší,voda, půda, fauna, flora, kvalita potravin,záření, hluk, chemické látky, biologické faktory-infekce)
¾
Zdravotnické služby (zdravotní péče,zdravotnická zařízení, organizace zdravotnictví, financování, řízení…)
váha vlivu těchto čtyř determinant zdraví je v různých společnosti odlišná
Vyspělé státy ¾ 50% Životní styl ¾ 20% Genetické faktory ¾ 15% Životní prostředí ¾ 15% Zdravotnické služby
Hlavní determinanty zdraví
Thomas McKeown (1991):
• zaměření medicíny i zdravotnických služeb je chybné a společenské investice do zdraví nejsou dobře využívány • vliv zdravotnických služeb na zdraví lidí se přeceňuje a naopak nedoceňuje vliv životního prostředí a chování lidí
Příčiny úmrtí v bohatých a chudých zemích
% podíl na celkové úmrtnosti
Bohaté země Chudé země 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nemoci oběhové soustavy
Zhoubné novotvary
Další neznámé příčiny
Chronické nemoci dýchacích cest
Vnější příčiny (úrazy, otravy)
Onemocnění
Peri- a Infekční parazitální neonatální úmrtnost nemoci
Mateřská úmrtnost
Vývoj počtu kardiochirurgických operací v ČR (podle ÚZIS)
Vývoj počtu koronárních intervencí a stentů v ČR 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
PCI
stent
Sociální gradient Lidé, kteří jsou na sociálním žebříčku níže mají téměř dvojnásobné riziko závažného onemocnění a úmrtí, než ti, kteří jsou na vrcholu sociální hierarchie.
¾ Nedostatečný příjem,nedostaek rodinného
majetku ¾ Nedostatečné vzdělání ¾ Nejisté zaměstnání, nezaměstnanost ¾ Bydlení v chudinských čtvrtích… ¾ Často kombinace faktorů
Stres (psychosociciální faktory) ¾ Trvající pocit úzkosti a nejistoty ¾ Nízké sebevědomí ¾ Sociální izolace ¾ Nedostatek kontroly nad vlastní prací a
soukromým životem Poškození kardiovaskulárního a imunitního systému
Dětství ¾ Zdravotní důsledky ranného vývoje trvají
po celý život ¾ Špatný vývoj plodu (diabetes, AS) ¾ Emocionální „strádání“ ¾ Dobré návyky (stravovací návyky, tělesná aktivita) ¾ Význam preventivní péče o těhotné a děti, ¾ Zvyšování vzdělanostní úrovně rodičů i dětí…
Sociální vyloučení ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
Nezaměstnaní Etnické minority Zahraniční dělníci Ilegální migranti Uprchlíci Bezdomovci Invalidi Pramení z rasismu, diskriminace, stigmatizace, hostility a nezaměstnanosti
Práce Stres na pracovišti zhoršuje zdravotní stav ¾ Tam, kde je malá možnost využít svých
dovedností ¾ Tam, kde mohou minimálně uplatnit svou rozhodovací pravomoc ¾ Tam, kde je neadekvátní odměna za práci ¾ Nezávíslé na psychol. charakteristice lidí
„Zdravý“ podnik ¾ Lepší pracovní podmínky
zlepšení zlepšení produktivity
zdravotního stavu práce ¾ Přiměřený podíl na rozhodování ¾ Adekvátní ocenění (peníze, pochvala, postavení) ¾ Ergonomika pracovního úprostředí ¾ Dobrý management
Nezaměstnanost ¾ Vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyšší
nemocnosti a předčasným úmrtím
Sociální opora ¾ Přátelství, dobré sociální vztahy a pevné
sítě sociální opory zlepšují zdravotní stav
Doprava ¾ „zdravá doprava“: méně časté používání
automobilu, více chůze event. jízdy na kole ¾ Pozitiva: fyzické cvičení,snižuje počet
smrtelných nehod, posiluje sociální kontakty, snižuje znečištění ovzduší
Závislosti (alkohol, tabák, drogy) Užívání drog je: ¾ ¾ ¾
Reakcí na sociální problém (falešný útěk) Vede k dalšímu prohlubování soc. problémů Represivní x liberální přístup
Konzumace alkoholu: ¾ Úmrtí (cirhóza) ¾ Násilná úmrtí (nehody,násilí,otravy, zranění, sebevraždy)
Graf č. 13 : Srovnání spotřeby alkoholu v ČR a EU ( ÚZIS 2002)
Výživa ¾ Dobré stravovací návyky ¾ Nedostatek či nadbytek potravin ¾ Nedostatek kvalitních potravin ¾ Nezbytná dostupnost zdravé, nutričně
bohaté stravy
Vývoj spotřeby potravin: kg/obyv./rok 1998
2005
Vepř. maso
45,7
41,5
Hov. maso
14,3
9,9
Drůbež
17,9
26,1
Mléko+m.v.
197,1
238,3
sýry
8,8
12,5
Nealko.n.
158
281
vejce
319
246
máslo
4
4,8
ovoce
72,5
80,5
zelenina
82,2
77,8
cukr
37,6
40,5
Obezita Vyšší spotřeba cukrů a tuků: u méně vzdělaných a chudých ale postihuje všechny sociální skupiny Nekvalitní skladba potravin: mladé rodiny, staří lidé, nezaměstnaní…
