Daniela Písařovicová a Jiří Gavor Úvodní přivítaní moderátory Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti při

09.30 – 09.40 09.40 – 09.55 09.55 – 10.10 10.10 – 10.25 10.25 – 10.40 10.40 – 11.20

11.20 – 11.40 11.40 – 11.45

Daniela Písařovicová a Jiří Gavor Úvodní přivítaní moderátory Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ Coffee Break Panelová diskuse: Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP ENERGY Jan Fousek, jednatel a spolumajitel Virtuse Energy Pavel Pustějovský, výrobní ředitel Deza Ondřej Šrámek, lobbista za energetické úspory společnosti Knauf Insulation Jakub Vít, Svaz průmyslu/místopředseda představenstva Hutnictví železa Dotazy z auditoria Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek

Nový klimaticko-energetický balíček a priority ČR

Tomáš PROUZA Státní tajemník pro evropské záležitosti Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Klimaticko-energetická politiky EU • Klimaticko-energetická politika EU musí respektovat vyváženost cílů bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. • Přístup České republiky je formován prioritami: • • • •

dokončení vnitřního energetického trhu, odstranění škodlivých dotací, zajištění energetické bezpečnosti, konkurenceschopnost průmyslu.

• Aktuální evropská debata doopravdy není o novém klimaticko-energetickém rámci, ale o nastavení pravidel pro fungování evropského hospodářství. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Poučení z Rámce 2020 • Pozitiva: – EU se daří plnit klimaticko-energetické cíle.

• Negativa: – – – – –

úsilí EU je z globálního hlediska ojedinělé, distorze trhu s elektrickou energií, růst cen energií v EU, vnitřní energetický trh nebude dokončen v termínu, oslabení energetické bezpečnosti EU.

=> Snižování konkurenceschopnosti EU v globálním srovnání a nerovné podmínky dané rozdílností národních přístupů uvnitř EU. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Rámec do roku 2030 • Cíl pro redukci emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. • Závazný cíl pro OZE na evropské úrovni 27 % na koncové energetické spotřebě. • V polovině roku 2014 vyhodnocení naplňování směrnice o energetické účinnosti s ohledem na výhled naplnění evropských cílů do roku 2020. • Reforma EU ETS platná od roku 2021 - rezerva tržní stability. • Nový rámec řízení - „governance“ • Soubor ukazatelů pro sledování dopadů závazků na EU. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Východiska a priority České republiky • Podporujeme obecný cíl přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. • Klimaticko-energetické cíle mají smysl pokud přispějí k funkčnímu energetickému trhu a posílení aspektu energetické bezpečnosti EU. • Zkušenost napovídá, že vícenásobnost klimaticko-energetických cílů má spíše negativní dopady, především na trh a investice. • Je nutno zohlednit dopady cen energií na konkurenceschopnost a tím se vrátit k otázce vyváženosti základních cílů klimatické a energetické politiky. • Nová klimaticko-energetická politika Unie by měla členským státům zachovat flexibilitu ve stanovení národních energetických mixů. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Pozice České republiky • Politika jednoho závazného cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. • Cíl pro OZE na celoevropské úrovni pouze indikativní. • Podpora reformy EU ETS. • Spravedlivé rozdělení nákladů snižování emisí mimo EU ETS zohledňující relativně vyšší náklady nových členských států. • Odmítání systému „governance“ dle stávajícího návrhu. • Doplnění indikátorů hodnocení dopadů nových opatření o indikátory zohledňující aspekty energetické bezpečnosti. • Postupné odstraňování tržních deformací způsobených dotacemi vyspělých OZE technologií do roku 2020. • Klimaticko-energetické cíle nesmí jít proti dokončení vnitřního energetického trhu a zajištění energetické bezpečnosti EU. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Jednání březnové Evropské rady • Hlavní témata v závěrech Evropské rady ke klimatickoenergetickému rámci: – – – – – –

energetická bezpečnost a snižování dovozní závislosti, harmonogram přijetí evropských klimatických cílů, vyhodnocení dosavadního rámce pro energetickou účinnost, vymezení priorit pro další jednání, deklarována snaha o snižování cen energií, pokračování rozvoje obnovitelných zdrojů.

• Aktuální debata není o konkrétní výši cílů, ale způsobu, jakým funkčně nastavit parametry nového klimatickoenergetického balíčku. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

„Koaliční potenciál“ České republiky I • Aktivní hledání pozitivní agendy a průniků s blízkými členskými státy. • Spolupráce V4 • Rumunsko, Bulharsko, pobaltské státy • Společná témata: rozdělení nákladů (burden sharing), kompenzační mechanismy, technologická neutralita, ochrana před únikem uhlíku (carbon leakage). • Česká republika preferuje nastavení, které zohlední vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP ČR, relativně vyšší náklady pro nové členské státy vyplývající z klimatických opatření a umožní rozvoj domácích zdrojů a jaderné energetiky jako nízkoemisního zdroje. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

„Koaliční potenciál“ České republiky II • Flexibilita cíle pro obnovitelné zdroje. • Blízké pozice mají například Velká Británie, Nizozemí, Francie, Španělsko.

• Reforma systému EU ETS. • Blízké pozice mají například Kypr, Portugalsko, Itálie, Lucembursko.

• Návrh systému governance • Blízké pozice mají například Španělsko, Francie, Rumunsko, Bulharsko.

• Zavádění kapacitních mechanismů. • Spojenci jsou potenciálně všechny sousední státy Německa, které ponesou náklady nerovného postavení svých konvenčních zdrojů na trhu. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Harmonogram dalších jednání • 14.-16. května – zasedání neformálních Rad pro životní prostředí a energetiku • 12.-13. června – zasedání řádných Rad pro životní prostředí a energetiku • 26.-27. června – zasedání Evropské rady • říjen 2014 – zasedání Evropské rady

Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Děkuji za pozornost!

Tomáš PROUZA Státní tajemník pro evropské záležitosti Úřad vlády ČR

Scénáře budoucího vývoje energetiky a možný přístup ČR Leading Minds Forum, Praha , 15.4.2014

Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR

Pavel Šolc Náměstek ministra

15

Milníky vývoje 2008 - 2010 - strategie dekarbonizace Roadmap 2050 Cíle 2020 – masívní podpora OZE Směrnice o průmyslových emisích 2011 – Energiewende a Nuclear Phase out DE 2008 --- ekonomická recese a pomalé oživování 2010 --- břidličná revoluce v USA decoupling cen plynu a ropy levné uhlí 2009- 2014 – politická rizika dodávek plynu (Ukrajina, Africké jaro) 2013/14 – počátky probouzení (???) Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR


16

Aktuální stav Kolaps modelu trhu s elektřinou Funguje obchodní výměna a krátkodobé trhy Energetika žije z podstaty a politických rozhodnutí Nefungují investiční signály Rozpad jednotného trhu s elektřinou Neschopnost vynutit si plnění Evropské legislativy Ústupky národním řešením velkých států (EEAG), HPC Neplnění cílů (Medium term vision 2010, Target m.2014) Zhoršování konkurenceschopnosti EU a její deindustrializace



17

Scénáře vývoje Návrat k energy only market – 10% Rychlá změna zásadních politických rozhodnutí - ??? Stabilizace legislativy Nervy na uzdě (oddělit energetiku od politiky) Striktní vynucování evropské legislativy (nediskriminační)

Oddělení trhu s energií a kapacitou – 50% Standardizace kapacitních mechanismů Pravidla pro přeshraniční výměny a SoS Ocenění spolehlivosti

Rozpad IEM – 40% Rozpad na regionální celky s podobnou strukturou či politickými zájmy NWE nebo FR/BE + DE/AT/Skandinávie, Iberia, Itálie + část balkánu, V4++



18

Klíčové momenty vývoje Implementace národních řešení – 2014/2015 Nová komise a Europarlament – 2015 Mezinárodněpolitický vývoj 2014/15 (Rusko, Severní Afrika a Střední východ) Vývoj na komoditních trzích (ekonomika USA a Asie, shale G/O, uhlí) Změny ve výkonových bilancích po roce 2016 Dokončení nuclear phase out Odstavování uhelných zdrojů



19

Reakce

Strategie pro všechny tři scénáře Společné prvky strategií Zahraniční politika Domácí dlouhodobá politická rozhodnutí



20

Dopady rámce 2030 na ČR a země EU



21

Podíl průmyslu dle IDWK Koln



22



23



24



25



26

Dopady plnění cílů na ČR Tabulka 1 Srovnání předpokladů a reality pro klimaticko-energetický balíček z roku 2008

Average retail electricity price increase (EU27) Average price of CO2 allowance/average price of CO2 in ETS sectors Average RES value

Carbon leakage and EU ETS adjustments

Final situation in 2020 according to the Impact assessment to the Climate Package 2020 targets (2008)

Reality in (2008-) 2013 (7 years to the target)

18,8-25,9%

26,5% (Eurostat)

EUR30-47/EUR2224

EUR4,9 (CEPS)

35 EUR/MWh

69,7 EUR/MWh per RES unit (IHS CERA) 114 EUR/MWh per RES electricity produced (EEG Wien/Fraunhofer ISI) 13 EUR/MWh as EU average cost paid by final electricity consumer (EEG Wien/Fraunhofer ISI)

Predictable, transparent systematic approach

Recalculations of correction factors, backloading, ad hoc decisions on manufacturing industry cap, CHPs etc.

Zdroj: Eurostat

Dopady na nové členské země jsou zatíženy náklady klimatické politiky významně víc než země EU12 (viz Tabulka 1). Tabulka 1 Vývoj cen elektřiny v EU pro domácnosti a průmysl GDP per capita 2011

Share of industry in GDP 2011

Electricity prices in 2012

EUR/person

%

EUR/MWh

Old M S (EU-15)

27,731

17.6

99.9

204.5

1.11

1.16

49%

New MS (EU-12)

9,425

23.5

108.8

156.0

1.24

1.28

70%

Groups of EU countries

For industry

For households

Electricity prices: dynamics 2008-2012 For For industry households

Relation of electricity prices for industry to electricity prices for households in 2012 Price for ind. = 100%

2008 = 1.00

Zdroj: Eurostat

Náklady současných opatření



29

Podíl výdajů domácností



30

Dodatečné náklady na OZE v případě podpory



31

Plnění EED – dotace min. 50 mld do roku 2020



32

Plnění cílů CO2 dle vývoje ASEK



33

Náklady podnikové sféry

Náklady podnikové sféry ČR

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

emise podniků v ETS (mil. t CO2 eq.)*

84,73

78,64

76,09

73,58

71,11

68,68

66,29

bezplatná alokace dle čl 10a (mil. EUA)

24,44

23,22

22,11

21,11

20,19

19,33

18,51

bezplatná alokace dle čl 10c (mil. EUA)

23,07

19,23

15,38

11,54

7,69

3,85

0,00

dokupovaný objem (mil. EUA)

37,23

36,20

38,60

40,94

43,24

45,51

47,79

241,97

271,47

328,10

409,41

497,23

477,89

430,10

náklady na koupi EUA (mil. EUR)

* zdroj: Evropská komise: EU Energy, transport and GHG emissions - Trends to 2050 (http://ec.europa.eu/clima/policies/2030/models/eu_trends_2050_en.pdf)

Zdroj: Expertní odhad MŽP

Náklady 2020 až 2030 Náklady podnikové sféry ČR

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

2030

emise podniků v ETS (mil. t CO2 eq.)*

65,45

64,60

63,77

62,93

62,11

58,85

55,67

52,57

49,55

46,61

bezplatná alokace dle čl 10a (mil. EUA)

15,87

13,22

10,58

7,93

5,29

2,64

0,00

0,00

0,00

0,00

dokupovaný objem (mil. EUA)

49,58

51,38

53,19

55,00

56,82

56,20

55,67

52,57

49,55

46,61

náklady na koupi EUA (mil. EUR) - bez 495,80 590,89 691,45 797,50 909,07 1 1 1 1 1 rezervy 011,63 113,33 156,47 189,13 211,78 náklady na koupi EUA (mil. EUR) - s 594,96 770,73 957,39 1 1 1 1 1 1 1 rezervou 155,00 306,79 405,04 503,00 524,44 535,96 538,03 * zdroj: Evropská komise: EU Energy, transport and GHG emissions - Trends to 2050 (http://ec.europa.eu/clima/policies/2030/models/eu_trends_2050_en.pdf)

Zdroj: Expertní odhad MŽP

Potenciál pro úspory – scénář ASEK



36

Potenciál pro úspory – scénář protažení EED



37

Potenciál pro úspory – scénář zpřísnění EED



38

Náklady na dosahované úspory Varianta dle ASEK: v letech 2020-2030 by se uspořilo 44 PJ s cca 50 mld. Kč dotací, tj. 130 mld. Kč celkem. Varianta protažení EED: potřeba uspořit 97,96 PJ při cca 100 mld. Kč dotací a celkových nákladech cca 300 mld. Kč. Varianta zpřísnění EED: potřeba 131,38 PJ úspor při dotacích 130 mld., tj. celkem necelých 400 mld. Kč nákladů



39

Potenciál snižování emisí GHG



40

Náklady spojené se snižováním emisí GHG Odhadované náklady podnikové sféry na nákup EUA: Při zavedení strategické rezervy: v roce 2021 odhadovány na 603, 7 mil. EUR s postupným nárůstem na 1 194,09 mil. EUR v roce 2030. Bez zavedení strategické rezervy: v roce 2021 odhadovány na 503,08 mil. EUR s postupným nárůstem na 940, 79 mil. EUR v roce 2030. Vzhledem k související debatě o snížení emisí do roku 2030 mimo sektory EU ETS by se dle prozatímních odhadů snížení o více než 12 % (oproti roku 2005) v této oblasti jevilo jako obtížně dosažitelné bez zcela nových politik a opatření, jejichž realizace by však vyžadovala i dodatečné náklady na straně regulovaných subjektů a popř. i státu.



41

Závěry Všechny státy včetně Polska podporují alespoň jeden cíl (CO2) ČR je schopna bez závažných dopadů - splnit cíle v energetice podle ASEK - splnit cíle v průmyslu pokud budou výnosy alokovány zpět na podporu průmyslu (účinnost, dopady do cen elektřiny) - splnit cíle v non-ETS oblasti, pokud dodatečné nároky nepřevýší cca 10% (vs. 2005) (MŽP) – jinak rostou náklady Část států (vč. ČR) je proti závaznému cíli OZE Pro ČR by národní závazný cíl představoval min. cca 6 mld.Kč/r po r. 2025 Evropský cíl povede k rostoucím nákladům na síťě a zajištění bezpečnosti dodávek, možná i k finančním transferům MS Energetická účinnost je pro ČR prioritou, ale nepodporuje pevné cíle Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR


42

Děkuji za pozornost

[email protected] Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR


43

JAK VIDÍ ČR BUDOUCNOST ENERGETICKÉ POLITIKY EU?

PhDr. Ivo Hlaváč člen představenstva, ředitel Public Affairs Skupiny ČEZ Leading Minds Forum Praha, 15. dubna 2014

EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA MĚLA DEFINOVÁNY DVA HLAVNÍ CÍLE: JEDNOTNÝ TRH A DLOUHODOBOU DEKARBONIZACI 2 PILÍŘE ENERGETICKÉ POLITIKY EU JEDNOTNÝ TRH

CÍLE

NÁSTROJE

 Efektivní alokace kapitálu  Příznivé ceny pro spotřebitele  Bezpečnost dodávek

 Liberalizace  Větší konkurence  Funkční propojení elektrických trhů

DEKARBONIZACE

 Snížení emisí skleníkových plynů o 80-95% do 2050  3x20 do roku 2020

1. EU ETS 2. Podpora OZE 3. Směrnice o energetické účinnosti (EED)

Vyvážený posun k efektivní a nízkouhlíkové ekonomice 45

ALE PŘEKRYVY NÁSTROJŮ VEDLY K CELKOVÉ DESTABILIZACI ENERGETICKÉHO SEKTORU Hodinové reziduální poptávky, výroby z větru a slunce (horní graf) a spotové ceny (spodní graf) v Německu v prosinci 2012 GW a EUR/MWh

 33 hodin s negativní cenou v 5 dnech (minimum -222 EUR/MWh 25/12/2012)

 Intraday minimum -500 EUR/MWh

 Nízké ceny nejsou jen otázkou vánočních svátků, od začátku roku bylo letos 20 dnů s průměrnou denní cenou pod 20 EUR/MWh

46

*Reziduální poptávka = Poptávka minus (Vítr + PV)

EU ETS PŘESTAL BÝT FUNKČNÍ A DÁLE NEMOTIVUJE K ÚSPORÁM CO2 ANI K NÍZKOUHLÍKOVÝM INVESTICÍM... Relativní emise CO2 vztažené na jednotku HDP, normalizováno na 100% v roce 2007

Pozn.: Mezi lety 2011-12 došlo u vyspělých evropských ekonomik (Německo, Francie, Velká Británie) k meziročnímu nárůstu absolutního množství vyprodukovaných emisí CO2 v řádu jednotek %. 47

Zdoj: Eurostat, BP statistical review

ENERGETIKY PROTO VOLAJÍ PO REFORMĚ SYSTÉMU EU ETS, KTERÁ BY MĚLA BÝT SOUČÁSTÍ RÁMCE 2030 JEDNOTNÝ CÍL NA EVROPSKÉ ÚROVNI 

Zabraňuje roztříštěnosti trhu a redukuje tak náklady

TRŽNÍ NÁSTROJ   

Optimální z hlediska efektivity Stabilní (v porovnání s neustále se měnící regulací) Dotace jen pro nové technologie v rané fázi vývoje

FLEXIBILNĚ DEFINOVANÝ CÍL ZOHLEDŇUJÍCÍ VÝVOJ EKONOMIKY  

Fixní nabídka není obvyklá a vede k nadměrné volatilitě a nejistotě na trhu Nástroj zaměřený přímo na cíl bez ohledu na ekonomický vývoj

CÍL BERE V POTAZ KONTEXT MEZINÁRODNÍCH VYJEDNÁVÁNÍ 

Minimalizuje negativní dopad na konkurenceschopnost

EU ETS s reálným a flexibilním cílem 48

Nutná

reforma

AVŠAK DOPAD KOMISÍ NAVRŽENÝCH CÍLŮ PRO ROK 2030 MŮŽE BÝT OPĚT KONTRAPRODUKTIVNÍ

 Navzdory prokázanému překryvu cílů v rámci 2020 navrženy min. 2 závazné cíle, a to:

 pro redukci emisí CO2 ve výši 40 % ve srovnání s rokem 1990 (meziroční tempo redukce vzroste z 1,74 % na 2,2 %);

 pro podíl OZE na spotřebě ve výši alespoň 27 % na úrovni EU (ZATÍM bez rozpadu na národní cíle);

 pro oblast energetické účinnosti případný cíl až po 2014.  EU ETS se v horizontu 2030 jeví jako mírně deficitní v případě 40% GHG cíle a v podstatě vyrovnaný při méně ambiciózním cíli 35%.

 Navrhovaný flexibilní mechanismus postupně odčerpá přebytek z trhu a bude jej nadále držet limitovaný. Zároveň však oslabuje motivaci k mezičasové optimalizaci.

JSME SCHOPNI ZAJISTIT EKONOMICKOU VZÁCNOST POVOLENKY, TO ZNAMENÁ PŘIZPŮSOBIT NABÍDKU POPTÁVCE? 49

Z POHLEDU ČEZ JE PODSTATNÁ ZEJMÉNA ROLE EU ETS NA CELKOVÉM CÍLI PRO SNÍŽENÍ EMISÍ GHG GHG emise v EU28 (historie a cíle) Mt of CO2 ekvivalentu, CAGR 2021-2030

 Tempo lineárního

-40% in 2030

redukčního faktoru v EU ETS vzroste z 1,74% na 2,2% ročně

 Formálně není daný vztah mezi celkovým GHG cílem a lineárním redukčním faktorem v EU ETS

-20% in 2020 -2,8%

 Kumulativně bude třeba uspořit 7000Mt GHG emisí mezi 2014 a 2030

 Současný přebytek v EU -3,0%

ETS je zhruba 2200 Mt, tzn. bude potřeba vyvinout další úsilí pro úspory

 Navíc navrhovaný design EU ETS neumožňuje využití celého současného přebytku 50

Zdroje: Eurostat, European Commission

AVŠAK Z PŘEDBĚŽNÝCH KALKULACÍ VYCHÁZÍ SYSTÉM V ROCE 2030 POUZE MÍRNĚ DEFICITNÍ Bilance EU ETS do roku 2030 Mt

51

Zdroje: IMF, Global Insight, OECD, Point Carbon, výpočty ČEZ

EVROPSKÁ KOMISE SICE NAVRHUJE ZAVEDENÍ JISTÉ FLEXIBILITY NA NABÍDKOVÉ STRANĚ EU ETS (MSR) Kumulovaný přebytek EUA na trhu Mt

 Lineární redukční faktor v EU ETS vzroste ze současných 1,74% na 2,2% ročně (cca 48 Mt)

 Od 2021, 12% přebytku z roku Y-2 bude umístěno do rezervy, pokud je tento přebytek větší než 833Mt

 Max 100Mt bude z rezervy Optimální pásmo přebytku dle EK (400-833 Mt)

vráceno na trh, pokud přebytek v roce Y-2 je menší než 400Mt

 Přebytek z backloadingu pro rok 2020 bude navrácen v průběhu tří let (2020-2022)

52

AVŠAK PŘES NESPORNOU UŽITEČNOST NABÍDKOVÉ FLEXIBILITY JE NAVRŽENÝ ZPŮSOB IMPLEMENTACE PROBLEMATICKÝ … Jaký přebytek je optimální?

 Hedgingové objemy tržních hráčů se uveřejňují pouze částečně  Neexistuje ani expertní konsensus, Impact Assessment od EK uvádí rozptyl 704-1300 Mt

 Může oslabit možnost časové rozložení závazku Je potřeba hedgeování v čase stálá? Je systém dostatečně flexibilní? Je interní spouštěcí mech. optimální? 53

 Hedgingové strategie hráčů na trhu se mohou měnit v čase v závislosti na vnímání cash-flow rizika

 I při stejných strategiích se bude měnit objem potřebný pro hedgeování, protože emisní intenzita výrobního portfolia bude klesat

 Přebytek v roce Y je reportován v roce Y+1  Opatření upravující nabídku bude mít efekt až v roce Y+2  Pomalá reakce může znamenat procyklický efekt opatření  Objem nabídky na trhu se řídí současným stavem trhu  Trh tedy může rozhodnutím „pálit“/držet ovlivnit budoucí nabídku  Může se tak otevírat prostor pro spekulaci (držet přebytek a počkat na redukci nové nabídky)

... A PROTO BY BYLO NEJVHODNĚJŠÍ PROVÁZAT MSR S REÁLNÝM VÝVOJEM EKONOMIKY UPRAVENÝ MSR (2.0) 1) Představuje výchozí projekci produkce v sektorech EU ETS (energetika, průmysl)* Produkce, množství povolenek

2) Přizpůsobuje množství povolenek relativní odchylce reálné produkce od výchozí projekce Princip MSR 2.0 Odchylka produkce elektřiny od výchozí projekce

Odchylka průmyslové výroby od výchozí projekce

Proporční odchylka množství dodaných povolenek v EU ETS

čas

54

Výchozí množství povolenek

Přizpůsobené množství povolenek

Skutečná výroba elektřiny

Výchozí průmyslová výroba

Výchozí výroba elektřiny Skutečná průmyslová výroba

* Projekce výroby byly představeny v impact assessement k MSR.

MSR 2.0 PŘINESE ŘADU VÝHOD  Dodávka korelovaná s reálnou ekonomickou situací  umožní vyhnout se značným nejistotám implicitně obsaženým v současném návrhu MSR – nepředvídatelnosti ekonomického vývoje v delším časovém horizontu,

 důraz zůstane na dlouhodobé dekarbonizaci.  Rychlé přizpůsobení  je limitováno pouze zpožděním nezbytným pro zveřejnění ekonomických statistik.  Flexibilní přizpůsobení  umožňuje zachytit celou škálu vnějších změn (v závislosti na zbývajícím množství emisí v rezervě)

 Přizpůsobení uvolňování povolenek zachytí důsledky zvyšování energetické účinnosti  vyšší úsilí v energetických úsporách znamená nižší výrobu elektřiny, což povede k nižšímu uvolňování emisních povolenek

 Vnější „spouštěč“ zabraňuje manipulaci s trhem ze spekulativních důvodů  Transparentní mechanismus omezující politické zásahy do systému  Odstranění nutnosti odhadovat objem pro hedging  objem potřebný pro hedgování je neustále determinován trhem.

55

ČLENSKÉ STÁTY SE NECHTĚJÍ SPOLÉHAT POUZE NA REFORMU EU ETS A PROTO HLEDAJÍ VLASTNÍ CESTU K ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI Německo Velká Británie V 09/2013 dohodlo EDF s ministerstvem komerční parametry CfD pro jádro. Návrh zákona zajišťujícího legislativní rámec pro podporu investic v energetice je od 11/2013 v posledním čtení v parlamentu UK.

Francie Rámcový zákon NOME platí od července 2011 Další mechanismy podporující výstavbu záložních kapacit jsou v procesu legislativní přípravy, zavedení kapacitních plateb má začít v roce 2015 Španělsko Mechanismus kapacitních plateb byl zaveden od počátku liberalizace Proběhla řada novelizací – zvýšení plateb pro udržení systému i snížení plateb jako reakce na tamní ekonomickou situaci Zdroj: evropský tisk

Komplexní revize německého energetického trhu (Energiewende) je dojednávána v koaliční smlouvě Přijat zákon, kterým vláda může zakázat uzavření elektrárny a vyplatit kompenzaci Německý regulátor zaplatí 2,4GW záložní kapacity na zimu 2013/14, aby zabránil kolapsu soustavy. Pro 2015/16 plánuje 4,8GW.

Itálie  Kapacitní platby v platnosti od roku 2004  Regulátor trhu s elektřinou a plynem (AEEG) ustanovil základní rámec pro nový mechanismus v roce 2011  Nový kapacitní trh má být spuštěn v roce 2017

PŘEDPOKLÁDANÁ REALITA A VHODNÁ KRITÉRIA ENERGETICKÉ POLITIKY EU Dlouhodobě

 Funkční trh s energií nejvíce transparentní (dnes asi utopie). V případě regulace

 Technologická neutralita a přeshraniční jednotnost systémů - zamezení klasického dumpingu:  EU ETS velmi transparentní trh;  pokud feed-in tarify, pak pro všechny nízkouhlíkové technologie;  pokud kapacitní trhy, tak regionální.  Dlouhodobá stabilita a směřování nutné – jednou zdecimované odvětví bude těžko resuscitováno.  Podpora zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v energetice jako ve všech ostatních průmyslových oborech.

 Diplomacie a ochrana rovného zacházení. Kritika

Maďarská výstavba na bázi mezistátní dohody – zatím spíše akceptace EK. Britský CFD se snahou o transparentní cenu a ochranu fungování trhu zatím hodnocen negativně. 57

DĚKUJI ZA POZORNOST

PhDr. Ivo Hlaváč člen představenstva, ředitel Public Affairs Skupiny ČEZ Leading Minds Forum Praha, 15. dubna 2014

10.40 – 11.20

11.20 – 11.40 11.40 – 11.45

Panelová diskuse: Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP ENERGY Jan Fousek, jednatel a spolumajitel Virtuse Energy Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR Pavel Pustějovský, výrobní ředitel Deza Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Šrámek, lobbista za energetické úspory společnosti Knauf Insulation Jakub Vít, Svaz průmyslu/místopředseda představenstva Hutnictví železa Dotazy z auditoria Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek

Budoucí vývoj cen EUA – odhad

Budoucnost energetické politiky EU Ondřej Šrámek Knauf Insulation

Něco se nezměnilo…

Něco se změnilo…

Dva přístupy ke spotřebě Česko (ASEK 2012)

Německo

Společná akce na úrovni EU dává smysl 6000 5000 4000

3000 2000 1000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Gas imports from Russia (PJ) Gas consumption in the residential sector (PJ)

2010

2011

Daniela Písařovicová a Jiří Gavor Úvodní přivítaní moderátory Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti při

Recommend Documents