Vývoj vzdČlanostní a oborové struktury žákĤ a studentĤ ve stĜedním a vyšším odborném vzdČlávání v ýR a v krajích ýR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 2007/08 Ing. JiĜí VojtČch Ing. Daniela Chamoutová
Praha 2008
OBSAH 1. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání................................................................ 3 Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ) a vývoj poþtu a podílĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového studia a vyššího vzdČlávání (vþ. žákĤ a studentĤ soukromých škol a se zdravotním postižením).
2. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání v þlenČní podle krajĤ ......................... 10 Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ) a vývoj poþtu a podílĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového studia a vyššího vzdČlávání (vþ. žákĤ a studentĤ soukromých škol a se zdravotním postižením) v letech 2003/04 až 2007/08 v jednotlivých krajích ýR.
3. Vývoj oborové struktury žákĤ ve stĜedním a vyšším odborném vzdČlávání .......... 17 Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ ve skupinách oborĤ vzdČlání poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem, stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a všech spoleþnČ, dále i v nástavbovém studiu a v oborech vyššího odborného vzdČlávání letech 2002/03 až 2007/08.
4. Postavení mladých lidí na trhu práce v ýR v porovnání s Evropskou unií............. 28 4.1 Míry ekonomické aktivity ve vybraných zemích EU podle vČkových kategorií ....... 28 4.2 Míra nezamČstnanosti mladých lidí v EU podle úrovnČ dosaženého vzdČlání....... 32 4.3 Struktura zamČstnaných a nezamČstnaných v ýR podle úrovnČ vzdČlání a vČku . 36 4.4 OdvČtvová struktura zamČstnanosti v ýR a v zemích EU ...................................... 37 4.5 OdvČtvová struktura zamČstnanosti vybraných þlenských státĤ EU ...................... 38 4.6 Dlouhodobá nezamČstnanost mladých lidí v ýR a EU ........................................... 42 4.7 Cyklus promČn skladby mladých nezamČstnaných bČhem roku - z pohledu délky trvání nezamČstnanosti ................................................................................ 44 5. Migrace pracovních sil .................................................................................................. 45 5.1 Míra migrace – dlouhodobé trendy ......................................................................... 46 5.2 Míra nezamČstnanosti mladých migrantĤ ............................................................... 47 6. PĜílohy ............................................................................................................................ 50
Výchozí údaje pro kap. 1 až 3 jsou pĜevzaty z materiálĤ Ústavu pro informace ve vzdČlávání, další pak vycházejí z údajĤ VŠPS ýeského statistického úĜadu a databází OECD, Eurostatu a CEDEFOP. VYDAL NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDċLÁVÁNÍ © NÚOV 2008 TISK INFORMAýNÍ STěEDISKO ODBORNÉHO VZDċLÁVÁNÍ NÚOV
1. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání V posledních letech výraznČ narĤstá zájem o vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ ve stĜedním a vyšším vzdČlávání, což vyplývá z obav, že dojde k výraznému poklesu poþtu osob v populaþních roþnících pĜicházejících do škol. Zejména zamČstnavatelé mají obavy z možného výrazného poklesu podílu vyuþených, což mĤže být dĤsledkem výrazného zájmu mladých lidí o maturitní úroveĖ vzdČlání. S poklesem poþtu žákĤ v populaþním roþníku bude vlastnČ relativnČ narĤstat vzdČlávací nabídka v této oblasti, zároveĖ roste poþet studijních pĜíležitostí nabízených ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdČlávání. Proces postupné zmČny proporcí probíhá už v souþasné dobČ, je však skuteþností, že výrazný pokles poþtu 15letých nastane, jak je zĜejmé z obrázku, až v dalších letech. Obrázek 1: Vývoj poþtu 15letých osob v ýR, období let 2000–2020 (stavy ýSÚ vykazované k 31. 12. daného roku) 140 000
Poþty osob ve vČku 15 let
130 000
120 000
110 000
100 000
90 000
80 000
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
70 000
Tato publikace pĜináší uspoĜádané soubory dat, umožĖující zainteresovaným partnerĤm získat jasný pĜehled o vývoji uvedených struktur v posledních letech. ZároveĖ je uvádČno i hodnocení vycházející z pohledu souþasné školské politiky. AutoĜi pĜi popisu struktur nevycházejí pouze ze stupĖĤ vzdČlání daných novým školským zákonem, protože z hlediska pĜípravy i pĜedpokládaného uplatnČní absolventĤ na trhu práce není tato kategorizace1 dostateþnČ rozlišující. Proto je v publikaci, v souladu se vzdČlávací realitou, do které žáci vstupovali, i v souvislosti s pĜedpokládanými možnostmi uplatnČní na trhu práce, používáno také podrobnČjší þlenČní kategorií vzdČlávání, odpovídající Klasifikaci kmenových oborĤ vzdČlání2 (KKOV) se snahou jednoznaþnČ navazovat v dalším textu na terminologii, která vyplývá z nového školského zákona.
1
Nový školský zákon þlení stĜední vzdČlávání pouze podle dosahovaných stupĖĤ vzdČlání do tĜí kategorií: stĜední vzdČlání, stĜední vzdČlání s výuþním listem a stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou. Jednoznaþné oznaþení napĜ. dĜívČjších studijních oborĤ SOU není v rámci souþasné školské legislativy možné. 2 OpatĜení ýeského statistického úĜadu ze dne 16. 6. 1998 k zavedení Klasifikace kmenových oborĤ vzdČlání
3
PĜehled þlenČní vzdČlanostní struktury používané v publikaci3 StĜední vzdČlání s výuþním listem StĜední vzdČlávání s výuþním listem - SVsVL (kateg. E+H) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s výuþním listem: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do 3letých a 2letých vzdČlávacích programĤ a po absolvování získají výuþní list; tato skupina tedy zahrnuje i žáky dĜívČjších oborĤ uþilišĢ, což byly obory vhodné pĜedevším pro žáky s neukonþeným základním vzdČláním, a žáky oborĤ speciálních stĜedních škol a vþetnČ odborných uþilišĢ, kteĜí získávali výuþní list. StĜední vzdČlání (bez výuþního listu, maturitní zkoušky) StĜední vzdČlávání - bez MZaVL (kateg. C, J) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do 2letých vzdČlávacích programĤ poskytujících stĜední vzdČlání, po absolvování získají vysvČdþení o závČreþné zkoušce. Jejich podíl je velmi malý. StĜední vzdČlání s maturitní zkouškou StĜední vzdČlávání s MZ a odborným výcvikem - SVsMZ (kateg. L0) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do vzdČlávacích programĤ odpovídajících dĜívČjším studijním oborĤm SOU. Po absolvování získají maturitní vysvČdþení, souþástí jejich pĜípravy je i odborný výcvik, takže jsou vlastnČ i vyuþeni, i když výuþní list nedostávají, jsou tedy pĜipraveni pro nároþné dČlnické práce a mají i pĜedpoklady pro výkon nižších Ĝídicích funkcí, StĜední vzdČlávání s MZ (odborné) - SVsMZ (kateg. M) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteĜí byli novČ pĜijati do 4letých (dĜíve výjimeþnČ i 5letých) vzdČlávacích programĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou, vþetnČ programĤ realizovaných na školách zĜízených pro žáky se zdravotním postižením, po absolvování získají maturitní vysvČdþení, StĜední vzdČlávání s MZ – Lycea - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky novČ pĜijaté do oborĤ lyceí. Údaje o podílech žákĤ jsou uvedeny samostatnČ pouze v první kapitole, v dalších jsou zahrnuty mezi údaje o oborech poskytujících stĜední vzdČlávání s MZ (odborné) - SVsMZ (kateg. M). Prvotním cílem oborĤ lyceí je pĜipravit žáky pro studium na vysokých školách a vyšších odborných školách v souladu s odbornou profilací oborĤ lyceí (napĜ. technickou, ekonomickou). Lycea neposkytují odbornou kvalifikaci pro výkon povolání, ale vybrané odborné kompetence uplatnitelné na trhu práce. StĜední vzdČlávání s MZ – Gymnázia - SVsMZ (kateg. K - Gymn.) - umožĖuje dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou: jsou zde zahrnuti žáci gymnaziálního vzdČlávání všech délek, vþetnČ žákĤ gymnázií zĜízených pro žáky se zdravotním postižením. Pro možnost vhodného srovnání podílĤ žákĤ procházejících stĜedním vzdČláváním nejsou zapoþítávání ti, kteĜí byli právČ pĜijati do prvních roþníkĤ víceletých gymnázií, ale údaje jsou vztaženy na vČkovou hladinu odpovídající 1. roþníkĤm þtyĜletého studia po absolvování základní školy. Jsou zde tedy zahrnuti všichni, kteĜí byli novČ pĜijati do 1. roþníkĤ þtyĜletých gymnázií a ti, kteĜí studují ve víceletých gymnáziích ve tĜídách vČkovČ odpovídajících 1. roþníkĤm þtyĜletého gymnázia. ´ StĜední vzdČlávání s MZ – Nástavbové studium - kategorie L5 - umožĖuje ve dvouletém studiu dosáhnout stĜedního vzdČlání s maturitní zkouškou tČm, kteĜí získali stĜední vzdČlání s výuþním listem. Po absolvování získají maturitní vysvČdþení, zároveĖ již vlastní výuþní list. Vyšší odborné vzdČlávání – kategorie N: zahrnuje žáky pĜijaté do vzdČlávacích programĤ vyššího odborného vzdČlávání, dĜíve v délce 2 až 4 roky, podle nového zákona 3 a 3,5 rokĤ. Studium se ukonþuje absolutoriem, dokladem o dosažení vyššího odborného vzdČlání je vysvČdþení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. 3
Údaje o délce vzdČlávání se vztahují k denní formČ studia žákĤ bez zdravotního postižení, vzdČlávací programy realizované na školách zĜízených pro žáky se zdravotním postižením a dále programy v jiných formách studia bývají o rok delší. V tabulkách je používáno zjednodušená oznaþení: Gymnázia, Obory vzdČlání kategorie M, J a C (SOŠ) – s maturitou, Lycea, bez maturity a celkem, Obory vzdČlání kategorie H+E a L0 – s výuþním listem, s maturitou a celkem.
4
V devadesátých letech byl vývoj proporcí žákĤ ve vzdČlávání navazujícím na základní školu charakterizován rychlým vyrovnáváním pomČru podílĤ žákĤ vstupujících do uþebních oborĤ a studijních oborĤ odborného vzdČlávání. Po urþitých kolísáních se od roku 2002 v souladu se školskou politikou státu postupnČ mírnČ zvyšuje podíl vstupujících do maturitních oborĤ SOŠ, v nové terminologii do oborĤ poskytujících stĜední odborné vzdČlání s maturitní zkouškou bez odborného výcviku. Jejich podíl dosahuje 36 %, podíl vstupujících do oborĤ poskytujících výuþní list dosahuje 31 %. Podíl žákĤ procházejících gymnaziálním vzdČláváním narostl mezi roky 1995 a 1999 z 15 % na necelých 19 %, další zvyšování podílu je jen nepatrné. Propoþty uvádČné v jiných materiálech, které uvádČjí hodnoty vyšší než 20 % obvykle smČšují poþty pĜijímaných v rĤzných vČkových hladinách a nezahrnují do celkových poþtĤ žáky se zdravotním postižením v kategorii E. PostupnČ narĤstá poþet žákĤ v oborech lyceí, v roce 2007 do nich bylo pĜijato témČĜ 5 % ze žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání. Podíl žákĤ pĜijímaných do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou zahrnujících odborný výcvik (dĜíve studijní obory SOU) postupnČ roste od hodnot kolem 5,5 % v 90. letech až k hodnotČ 7,5 % v roce 2007. Žáci v rámci této pĜípravy absolvují i odborný výcvik, prakticky ve stejném rozsahu jako ve tĜíletých oborech poskytujících výuþní list, a jsou pĜipraveni jako vysoce kvalifikovaní dČlníci pro nároþná povolání. Rostoucí nároþnost mnoha dČlnických profesí i povolání ve službách þasto vyžaduje studium ukonþené maturitou, o které se i žáci více zajímají. Podíl žákĤ v oborech, které poskytují stĜední vzdČlání bez maturitní zkoušky, je minimální a v posledních letech jej tvoĜí hlavnČ žáci praktické školy (více než 80 %), do roku 2004 sem byli zahrnovaní žáci, kteĜí se pĜipravovali ve spoleþném prvním roþníku (což pĜedstavovalo témČĜ 30 % žákĤ). Celkový pohled na vývoj podílĤ žákĤ pĜijímaných do oborĤ stĜedního vzdČlání v denní formČ po ukonþení povinné školní docházky vedoucích/nevedoucích k získání maturitní zkoušky poskytuje obrázek 2. Z obrázku je zĜejmé, že od roku 2001, kdy podíl maturantĤ dosahoval 60 % došlo k nárĤstu o 8 p.b.. Obr. 2: Vývoj podílu žákĤ vstupujících do oborĤ stĜedního vzdČlání vedoucích/nevedoucích k získání maturitní zkoušky v denní formČ po ukonþení povinné školní docházky
1997 1998
Nematuritní vzdČlávání
1999 2000 2001 2002 Maturitní vzdČlávání
2003 2004 2005 2006 2007 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Do poþtu žákĤ jsou zahrnuti i žáci dĜíve pĜijímaní do speciálních škol, nyní zahrnovaní do evidence jako žáci se zdravotním postižením. Jejich poþet pĜedstavuje necelých 5 % žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání po základní škole (tj. v roce 2007/08 5961 žákĤ); z nich 4883 vstupuje do oborĤ umožĖujících dosáhnout výuþního listu (hlavnČ stavební strojírenské a zemČdČlské obory a dále obory gastronomie a služeb), 718 do základní odborné pĜípravy v praktické škole a asi 300 do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou.
5
NárĤst podílĤ žákĤ pĜijímaných do gymnaziálního vzdČlávání zĤstává nadále pomČrnČ nízký ve srovnání napĜ. se zámČry uvádČnými v Dlouhodobém zámČru vzdČlávání a rozvoje vzdČlávací soustavy ýR. Skuteþný nárĤst podílu žákĤ prioritnČ pĜipravovaných pro terciární vzdČlávání je dán pĜedevším nárĤstem poþtu žákĤ ve vzdČlávacích programech lyceí po roce 2000, v souþasné dobČ se jejich podíl blíží pČti procentĤm a lze pĜedpokládat jejich další rozšiĜování. Uvedený globální vývoj lze hodnotit ve vztahu k pĜedpokladĤm školské politiky jako pomalý, setrvávající na aktuální realitČ. PostupnČ se zvyšuje, v souladu se zámČry školství i se zájmy spoleþnosti, podíl žákĤ vstupujících do maturitního vzdČlávání, od roku 1997 je to z pĜibližnČ 60,5 % na souþasných 68 %, tj. o 7,5 p.b. Vývoj poþtu žákĤ vstupujících þi pĜesnČji novČ pĜijímaných do jednotlivých kategorií vzdČlávání pĜibližují obrázky 3A a 3B. Obr. 3A: Vývoj poþtĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ), vþ. žákĤ soukromých škol a žákĤ se zdravotním postižením
60 000
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 StĜední s výuþním StĜední s MZ a StĜední vzdČlání listem odb.výcvikem - L0 (bez MZaVL) - C, J
StĜední s MZ (odborné) - M
StĜední s MZ Lycea
StĜední s MZ Gymnázia
Obr. 3B: Vývoj podílĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ), vþ. žákĤ soukromých škol a žákĤ se zdravotním postižením 45%
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% StĜední s výuþním listem
StĜední s MZ a StĜední vzdČlání odb.výcvikem - L0 (bez MZaVL) - C, J
StĜední s MZ (odborné) - M
StĜední s MZ Lycea
StĜední s MZ Gymnázia
Obrázek 3A znázorĖuje vývoj poþtu žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání (jsou zde zahrnuti žáci 1. roþníkĤ stĜedních škol a vČkovČ odpovídajících tĜíd víceletých gymnázií v absolutních poþtech). Protože poþet žákĤ se v tČchto letech výraznČ mČní vlivem poklesu
6
populace, je na obrázku 3B uveden vývoj podílĤ žákĤ v uvedených kategoriích vzdČlávání. Jsou zde zĜejmé proporce poþtu žákĤ procházejících uvedenými druhy vzdČlávání. Tabulka s konkrétními údaji o poþtech žákĤ a jejich podílech je uvedena dále. Ve všech údajích a propoþtech jsou zahrnuti i žáci a studenti pĜijímaní ke studiu v soukromých školách. Jejich poþet v denním studiu v oborech pro žáky po základním vzdČlání je 13715, což pĜedstavuje 13 % pĜijímaných. V oborech poskytujících výuþní list to je 3874 žákĤ (9 %), ve studijních oborech SOU 1204 žákĤ (12 %) a ve studijních oborech poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou odborného charakteru 8600 žákĤ (16 %). Není uveden pĜehled o jiných formách studia (studium pĜi zamČstnání), poþet žákĤ v nČm byl pomČrnČ stabilní s mírným nárĤstem – o desetiny procent – do roku 2004/05. O roku 2005/06 dochází k poklesu poþtu pĜijímaných do jiných forem, ve školním roce 2007/08 je podíl žákĤ vstupujících do jiných forem studia v oborech poskytujících výuþní list (H) 1,1 %, v maturitních oborech odborného vzdČlávání (M) 5,1, v maturitních oborech s odborným výcvikem (L0) 0,8 % poþtu žákĤ denního studia. Podíl gymnazistĤ studujících v jiné než denní formČ þiní 1,0 %. Údaje o studujících v jiných formách studia u nástaveb a vyšších odborných škol jsou uvedeny dále, protože jejich podíl je výraznČ vyšší. Tab. 1: Vývoj poþtĤ a podílĤ žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ stĜedního vzdČlávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupnČ), vþ. žákĤ soukromých škol a žákĤ se zdravotním postižením Denní studium
Pozn.:V poþtu žákĤ gymnázií jsou zahrnuti žáci pĜijatí do 1. roþníkĤ þtyĜletých gymnázií a žáci studující ve víceletých gymnáziích v roþnících odpovídajících vČkovČ 1. r. þtyĜletého gymnázia.
7
Údaje nezahrnují žáky vstupující do denní formy zkráceného studia pro získání výuþního listu (83 žákĤ) þi pro získání vzdČlání s maturitní zkouškou (M – 27, L0 – 14 žákĤ) v roce 2007/08. V jiných formách studia je jejich poþet vČtší, do zkráceného studia pro získání výuþního listu vstupuje 55 žákĤ, pro získání vzdČlání s maturitní zkouškou (118 žákĤ). Je pĜekvapivé, že v jiných formách studia poklesly poþty pĜijatých proti minulému roku témČĜ na polovinu jejich poþtu. JeštČ výraznČjší vývoj se odehrál ve struktuĜe žákĤ, kteĜí se pĜipravují v oborech navazujících na dĜíve uvedené kategorie stĜedního vzdČlávání, tj. v nástavbovém a vyšším odborném vzdČlávání. Protože tyto kategorie vzdČlávání nejsou ve vzájemné pĜímé vazbČ, je na dalším obrázku (obr. 4) vyjádĜen vývoj pouze v poþtech žákĤ a studentĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového a vyššího odborného studia. ýíselné hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2. Výrazné zmČny v poþtech pĜijímaných žákĤ vykazovalo nástavbové studium. Zatímco v roce 1989 v denní formČ toto studium neexistovalo, po roce 1993 zaþal nárĤst a v roce 1996 témČĜ polovina vyuþených ihned po vyuþení pokraþovala ve vzdČlávání v tomto studiu v denní formČ. Tento vysoký podíl nebyl pouze dĤsledkem snahy rodiþĤ poskytnout svým dČtem co nejvyšší úroveĖ vzdČlání, ale pĜedevším tím, že v roce 1996 nepĜicházeli témČĜ žádní žáci ze základních škol. Vyuþující SOU se tedy snažili získat co nejvyšší poþet absolventĤ k pokraþování v tomto nástavbovém studiu, které obvykle probíhalo v jejich škole. Po roce 1997 byl poþet žákĤ pĜijímaných do nástavbového studia administrativnČ omezován, proto došlo k jeho poklesu. (Propad v roce 1999 byl ale dĤsledkem prodloužení základní školy v roce 1996). Následné uvolnČní pĜineslo zvýšení poþtu pĜijímaných žákĤ, do denního studia bylo ve školním roce 2007/08 novČ pĜijato témČĜ 11,4 tisíc žákĤ, což pĜedstavuje 32 % všech vyuþených v daném roce. Skuteþností ovšem je, že asi tĜetina pĜijatých žákĤ toto studium nedokonþí. V této kategorii je pĜijímán v jiných formách studia velký poþet žákĤ, témČĜ stejný jako poþty pĜijímaných v denním studiu. Jde pĜevážnČ o dálkovou formu, poþet neúspČšných je však více než 50 %. Nástavbové studium umožĖuje získání vyšší vzdČlanostní úrovnČ vyuþeným absolventĤm, kteĜí se v prĤbČhu vyuþení rozhodli pokraþovat ve studiu. Tato možnost má veliký význam, protože pak vzdČlání v uþebních oborech není uzavĜenou vzdČlávací cestou. To je dĤležité jak pĜi získávání zájemcĤ o vzdČlávání v tČchto oborech, tak z hlediska zájmu spoleþnosti o co nejvyšší vzdČlanost obyvatel. I když pomČrnČ znaþný podíl pĜihlášených studium nedokonþí, je evidentní, že absolvování i þásti vzdČlávání zvyšuje jejich vzdČlanost. V zájmu spoleþnosti je i rozvoj podnikatelských dovedností vyuþených, k tomu dochází pĜedevším v nástavbovém oboru Podnikání, do kterého vstupuje polovina pĜijatých do nástavbových oborĤ. Vyšší odborné vzdČlávání vykazuje výrazný rozvoj po roce 1995, kdy naposledy probČhlo pĜijímací Ĝízení do pomaturitního studia. Poþet žákĤ vstupujících do vyššího odborného studia v krátké dobČ pĜekonal poþet vstupujících dĜíve do studia pomaturitního. Pokles v roce 2000 byl zpĤsoben nepatrným poþtem maturantĤ vycházejících v tom roce. Ve školním roce 2007/08 bylo do denního studia pĜijato asi 8800 studentĤ (11,3% maturantĤ), do jiných forem bylo pĜijato asi 3200 studentĤ. Vznik vyššího studia výraznČ pĜispČl k rozvoji vzdČlávání na úrovni odpovídající terciárnímu vzdČlávání v dobČ, kdy vysoké školství nereagovalo na potĜebu vytvoĜení bakaláĜské formy vzdČlávání a navíc byla málo uspokojována poptávka po vysokoškolském studiu. Jeho rozvoji pĜispČlo i zrušení pomaturitního studia a následné pĜevedení této formy na vyšší odborné vzdČlávání. V souþasné dobČ klesá poþet pĜijímaných, kromČ toho také nČkteĜí studenti VOŠ si hledají pĜíležitost k pĜechodu do bakaláĜského studia. Výhodou vyššího odborného studia je vysoký podíl praxe v reálných pracovních podmínkách.
8
Obr. 4: Vývoj poþtu studentĤ vstupujících do 1. roþníkĤ nástavbového a vyššího odborného vzdČlávání 20 000
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 2 500 0 Nástavbové studium denní forma
Nástavbové studium jiné formy
Vyšší odb. vzdČlávání denní forma
Tab. 2 Vývoj poþtu žákĤ novČ pĜijatých do nástavbového a vyššího vzdČlávání
9
Vyšší odb. vzdČlávání jiné formy
2. Vývoj vzdČlanostní struktury žákĤ novČ pĜijímaných do stĜedního vzdČlávání a vyššího odborného vzdČlávání v þlenČní podle krajĤ Údaje o vývoji struktury novČ pĜijímaných žákĤ a studentĤ ve stĜedním a vyšším vzdČlávání jsou velice zajímavé z pohledu krajského þlenČní. PĜenesení pravomocí na kraje mĤže vést k rozdílnému vývoji proporcí v jednotlivých druzích vzdČlávání, zejména v tČch krajích, které mají zámČr regulovat tyto proporce pĜedevším ve snaze zajistit pracovní síly pro profese, o které není ze strany žákĤ a jejich rodiþĤ zájem. Vzhledem k rozsahu údajĤ zde uvádíme v krajském þlenČní pouze základní údaje o poþtech a podílech žákĤ vstupujících do prvních roþníkĤ, tj. hodnoty obdobné jako v souhrnných tabulkách 1 a 2. Aby bylo možné sledovat i vývoj, uvádíme tyto hodnoty za školní roky 2003/04 až 2007/08. PodrobnČjší údaje o struktuĜe pĜijímaných žákĤ a absolventĤ v jednotlivých krajích podle kategorií vzdČlání a skupin oborĤ vzdČlání lze získat na www.nuov.cz v rubrice „Kraje a vzdČlávání“. V grafech k vývoji vzdČlanostní struktury jsou pro jednotlivé kraje uvedeny proporce žákĤ novČ pĜijatých do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a stĜední vzdČlání s výuþním listem, v grafech není znázornČn vývoj podílĤ žákĤ v oborech poskytujících stĜední vzdČlání (necelé 1 % z celku). Pro názor jsou v každém grafu opakující se bílé sloupce, které pĜedstavují prĤmČr ýR a je zachováno stejné mČĜítko všech grafĤ. ZĜejmý a logický je znaþnČ odlišný stav v Praze, zĜetelný je pokles poþtu pĜijímaných do oborĤ poskytujících výuþní list ve všech krajích, i když z rĤzného výchozího stavu a rĤzným tempem, ojedinČle i s pĜípadným zvýšením v posledním roce – ve StĜedoþeském a Jihomoravském kraji. Odlišná je situace v podílech studijních oborĤ kategorie L0, a to jak výchozím stavem roku 2003, tak i vývojem – pokles ve StĜedoþeském, PlzeĖském a Jihomoravském kraji. Jednoznaþný není ani vývoj podílu gymnázií – dochází k poklesu podílu pĜijímaných v nČkolika krajích. NejstabilnČjší v rĤstu je podíl SOŠ s MZ, pokles je zĜejmý pouze v Karlovarském kraji. V tabulce 4 jsou uvedeny poþty žákĤ vstupujících do 1. roþníkĤ uvádČných kategorií v jednotlivých krajích, v tabulce 5 podíly poþtĤ žákĤ vždy pro roky 2003/04 až 2007/08. Aby byl vývoj v jednotlivých krajích ještČ zĜetelnČjší, je v tabulce 6 spoþten meziroþní nárĤst v jednotlivých krajích a kategoriích vzdČlávání a jsou zvýraznČny výrazné nárĤsty a poklesy. Pro porovnání jsou ve všech pĜípadech uvedeny i hodnoty pro ýR. Z porovnání uvedených hodnot v roce 2007/08 mĤžeme zjistit nČkteré zajímavé údaje, je však potĜebné ponechat mimo srovnávání Prahu. Gymnaziálním vzdČláváním prochází nejvČtší podíl žákĤ v Jihomoravském a Olomouckém kraji, nejménČ v Ústeckém a Libereckém. V maturitních oborech kategorie M byl nejvČtší podíl žákĤ novČ pĜijat v kraji Královéhradeckém a Pardubickém, nejmenší v Olomouckém a Karlovarském (v 2006/07 Libereckém) kraji, do oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem pak byl pĜijat nejvČtší podíl žákĤ v Libereckém a Karlovarském kraji, nejmenší ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Do oborĤ kategorie L0 (vyuþení s maturitou) byl pĜijat nejvČtší podíl žákĤ ve Zlínském a Moravskoslezském kraji, nejmenší podíl pak v kraji Libereckém a Jihoþeském. Z celkového pohledu je pĜijímán do maturitních oborĤ nejvyšší podíl žákĤ ve Zlínském a Jihomoravském kraji, nejnižší v Libereckém a Karlovarském kraji (v roce 2006/07 v Ústeckém kraji). PĜipomínáme, že neporovnáváme s Prahou, kde je podíl pĜijímaných do maturitních oborĤ nejvyšší. Velice zajímavé hodnoty lze najít v tabulce 6, kde jsou uvedeny u základních kategorií vzdČlání meziroþní nárĤsty þi úbytky. Nejvyšší hodnota meziroþního poklesu i nárĤstu pĜísluší poslednímu roku (2007/08), a to poklesu podílu pĜijímaných do oborĤ poskytujících výuþní list (-3,3 p.b.) a nárĤstu maturantĤ v kategorii M (3,2 p.b) obojí v kraji Královéhradeckém.
10
11
JeštČ pĜipomínáme, že v našich tabulkách a grafech sledujeme vývoj poþtu a podílĤ žákĤ gymnázií ve tĜídách vČkovČ odpovídajících 1. roþníku 4letých gymnázií. Proto není možné srovnávat zde uvedené údaje s jinde bČžnČ uvádČnými údaji o poþtech novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ, kde se sþítají žáci s vČkovým rozdílem dvou i þtyĜ let. Tab. 3: Poþty a podíly žákĤ pĜijatých do oborĤ lyceí denní studium - podíl z celkové poþtu pĜijatých do SŠ po ZŠ
K rozvoji obecnČ odborného vzdČlávání, jehož prvotním cílem je pĜíprava žákĤ ke vstupu do terciárního vzdČlávání, dochází i zavádČním oborĤ lyceí. Po mnohaletém ovČĜování dochází k rozšiĜování této vzdČlávací nabídky a její podíl už nelze považovat za zanedbatelný. Dlouhodobý zámČr ýR pĜedpokládá její další rozšiĜování, ve školním roce 2007/08 dosáhla témČĜ 5 % podíl v celku žákĤ vstupujících do stĜedního vzdČlávání.
2004/05 Hl.m.Praha StĜedoþeský kraj Jihoþeský kraj PlzeĖský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký k. Pardubický kraj Vysoþina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský k. ýeská republika
515 246 115 165 155 199 112 194 230 206 354 261 295 720 3767
3,0% 2,1% 1,3% 2,3% 3,7% 1,7% 2,0% 2,5% 3,3% 3,0% 2,2% 2,9% 3,4% 4,0% 2,7%
2005/05 541 425 267 271 208 304 210 289 211 200 739 260 407 956 5288
3,2% 3,6% 3,0% 3,9% 5,2% 2,6% 3,7% 3,9% 3,2% 2,9% 4,8% 3,0% 4,9% 5,4% 3,9%
2006/07 729 519 284 271 157 359 236 414 371 240 849 311 459 1081 6217
4,2% 4,2% 3,1% 3,8% 3,9% 3,0% 4,0% 5,3% 5,4% 3,4% 5,3% 3,5% 5,4% 6,0% 4,4%
2007/08 717 657 345 310 173 363 224 494 290 304 808 285 520 1032 6522
4,4% 5,5% 4,2% 4,7% 4,4% 3,2% 4,1% 6,4% 4,3% 4,5% 5,2% 3,4% 6,4% 6,1% 4,9%
Z tabulky je zĜejmé, že nejvČtší rozšíĜení mají lycea v Královéhradeckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji, nejmenší pak v Ústeckém a Olomouckém kraji.
12
13
14
15
Údaje o poþtech žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþníkĤ nástavbového studia v jednotlivých krajích obsahuje tabulka 7, do vyššího odborného studia tabulka 8. V obou tabulkách jsou uvedeny i hodnoty jiných forem studia (pod oznaþením JFS). Pro srovnávání jsou uvedeny hodnoty nárĤstĤ mezi šk. roky mezi 2005/06 a 2006/07 (05/06) a také 2006/07 a 2007/08 (06/07), ale jen v denním studiu. Poslední sloupec uvádí podíl novČ pĜijatých do nástaveb z absolventĤ tĜíletých oborĤ poskytujících výuþní list v daném roce (Tab. 7), v tabulce 8 je pak uvedeno, jaký je podíl novČ pĜijatých do denní formy vyššího odborného studia z maturantĤ daného roku. V prĤmČru pĜechází do nástaveb 32 % vyuþených, nejvíce vedle Prahy v krajích Olomouckém a StĜedoþeském. Vysoké podíly jsou i ve Zlínském, Jihomoravském a PlzeĖském kraji, ve Zlínském kraji jsou i nejvyšší podíly žákĤ ve studijních oborech, zahrnujících odborný výcvik (studijní SOU), což ukazuje na správné smČĜování k posilování podílu vysoce kvalifikovaných dČlníkĤ. Nízký podíl pĜecházejících do nástaveb je zĜejmý v Libereckém a Pardubickém kraji, kde byly v minulých letech i naprosto ojedinČle velké meziroþní poklesy poþtu pĜijatých žákĤ. To vedlo k tomu, že zde podíl vyuþených pĜecházejících do nástaveb nedosahuje 20 % a je s výrazným odstupem od ostatních krajĤ, kde podíly pĜijímaných pĜesahují 26 % vyuþených. V oborech VOŠ je pokles poþtu novČ pĜijatých dán sníženým zájmem uchazeþĤ o studium, což souvisí se vzrĤstající nabídkou bakaláĜského studia na vysokých školách. V relaci s poþtem absolventĤ maturitních oborĤ poklesl za poslední dva roky podíl vstupujících do oborĤ VOŠ z 12 % na 11,3 %. Nejvyšší je tento podíl v Praze a Jihoþeském kraji, nejnižší v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
16
3. Vývoj oborové struktury žákĤ ve stĜedním a vyšším odborném vzdČlávání Na obrázcích a v tabulkách otištČných na dalších stránkách uvádíme poþty žákĤ novČ vstupujících do prvních roþníkĤ v jednotlivých kategoriích vzdČlání v letech 2002/03 až 2007/08 v þlenČní skupin oborĤ podle Klasifikace kmenových oborĤ vzdČlání – KKOV. V grafickém znázornČní jsou znázornČny poþty žákĤ a studentĤ novČ pĜijatých do prvních roþníkĤ oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem (H + E), stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou (M a L0) a všech spoleþnČ v letech (obr. 5,6,7,8); toto souþtové znázornČní je uvedeno i formou podílĤ žákĤ (obr. 9), aby byl zĜejmý vývoj i v situaci promČnlivých poþtĤ v populaci. Dále jsou uvedeny poþty pĜijatých do nástavbového studia a do oborĤ vyššího odborného vzdČlávání (obr. 10 a 11). Konkrétní poþty pĜijímaných i jejich podíly v jednotlivých skupinách oborĤ vzdČlání v dané kategorii vzdČlání jsou uvedeny v tabulkách 9 až 11 (tj. napĜ. kolik procent žákĤ je novČ pĜijato do chemických oborĤ ze všech novČ pĜijatých do pĜíslušné kategorie oborĤ v jednotlivých letech). Údaje o poþtech a podílech novČ pĜijatých žákĤ do prvních roþníkĤ v jednotlivých skupinách oborĤ zahrnují i žáky soukromých škol a žáky se zdravotním postižením. Množství hodnot v tabulkách a jejich znázornČní v grafech umožĖuje nejrĤznČjším zpĤsobem porovnávat vývoj v jednotlivých kategoriích vzdČlání a skupinách oborĤ. Proto uvádíme jen nČkolik podstatných údajĤ o tom, kde dochází k výrazným zmČnám, zejména v posledním roce a ve skupinách s velkými poþty žákĤ. V oborech stĜedního vzdČlávání s výuþním listem (obr. 5) po mnohaletém poklesu poþtu žákĤ ve skupinČ 23 Strojírenství dochází v posledních tĜech letech k výraznému rĤstu. V posledním roce jde sice o pokles poþtu pĜijímaných o 33 žákĤ (celkem je 8593 pĜijatých), ovšem v podílech jde o výraznČ nejvyšší pĜírĤstek – 1,5 p.b. na celkový podíl 20,5 %. Druhý nejvČtší nárĤst podílu – 0,7 p.b., ovšem pokles v pĜedchozích letech – pak vykazuje skupina 36 Stavebnictví (4220 žákĤ, 10 % podíl z celkového poþtu pĜijímaných do uþebních oboru). Je zĜejmé, že intenzivní zájem zamČstnavatelĤ o získání budoucích pracovníkĤ se pozitivnČ odráží ve volbČ žákĤ. NejvČtší podíl zaujímá skupina 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, která i pĜi významném poklesu poþtu vykazují nárĤst 0,5 p.b. (poþet pĜijatých 10 207). NejvČtší pokles nastal ve skupinČ 26 Elektrotechnika, telekomunikaþní a výpoþetní technika – 0,9 p.b. (o více než 600 žákĤ na koneþných 2700). NejpoþetnČjší skupinou oborĤ v maturitních oborech kategorie M (obr. 6) zĤstává trvale skupina 63 Ekonomika a administrativa, která si sice v posledních letech udržovala stabilní podíl pĜijímaných žákĤ (asi 20 %), v posledním roce však došlo k poklesu o 1,1 p.b (tj. asi 1000 žákĤ) PotČšující je nárĤst poþtu žákĤ ve skupinách 23 Strojírenství a 26 Elektrotechnika, výpoþetní technika a telekomunikace byl vystĜídán v letošním roce poklesem pĜijatých strojaĜĤ o 0,5 p.b. Trvale narĤstá poþet žákĤ pĜijímaných do oborĤ lyceí, což se odráží v nárĤstu ve skupinČ 78 ObecnČ odborná pĜíprava (nárĤst 1 p.b.). Významná skupina 53 Zdravotnictví vykazuje v posledních tĜech letech výraznČ nižší poþet pĜijímaných, v posledním roce pokles o 0,6 p.b. V maturitních oborech kategorie L0 (studijní SOU - obr. 7) došlo k výraznému nárĤstu ve skupinČ 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (jako dĤsledek vytvoĜení oboru Autotronika), nárĤst ve skupinČ 23 Strojírenství a strojírenská výroba byl vystĜídán poklesem, pokles pokraþuje i ve skupinČ 26 Elektrotechnika (zvýšený pĜesunem oboru Autotronika do skupiny 39). NejvýraznČjší pokles pak vykazuje skupiny 66 Obchod (2,1 p.b.), jako zĜejmý dĤsledek problémĤ absolventĤ s odpovídajícím uplatnČním. Vývoj souhrnu poþtu žákĤ v tČchto základních kategoriích je dobĜe zĜetelný na souþtovém grafickém znázornČní na obr. 8, poklesy a nárĤsty vyrovnávají a nejsou výrazné. V nástavbovém vzdČlávání (obr. 9) je zĜejmý stálý nárĤst v nejpoþetnČjší skupinČ 64 Podnikání v oborech. Velký podíl této skupiny je ovlivnČn zejména tím, že pĜi velké rozptýlenosti výuky na mnoho SOU je to þasto jediná možnost, jak vytvoĜit dostateþnČ velikou tĜídu ze zájemcĤ o nástavbové studium z rĤzných oborĤ. Výhodou je ovšem i pĜíprava vyuþených k budoucímu podnikání a zvýšení jejich vzdČlanostní úrovnČ. Ve vyšším odborném vzdČlávání (obr. 10) pokraþuje dlouhodobý pokles poþtu žákĤ témČĜ ve všech skupinách, urþitý nárĤst je ve skupinách 26 Elektrotechnika, telekomunikaþní a výpoþetní technika (0,5 p.b.) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (0,3 p.b.), vČtší pak ve skupinČ 82 UmČní a užité umČní (1,5 p.b.).
17
Obr. 5: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s výuþním listem - H a E
0
2000
4000
6000
8000
10000
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch.
2002 2003 2004 2005 2006 2007
31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
18
12000
Obr. 6: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou (odborné) - M 0
2000
4000
6000
8000
10000
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch.
2002 2003 2004 2005 2006 2007
31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
19
12000
Obr. 7: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem - L0
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch. 2002 2003 2004 2005 2006 2007
31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
20
3500
Obr. 8: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s vyuþním listem a maturitní zkouškou pro absolv. základní školy - E + H + M + L0
0
2000
4000
6000
8000 10000 12000 14000 16000
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch. 2002 2003 2004 2005 2006 2007
31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
21
Obr.9: Podíly žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s vyuþním listem a maturitní zkouškou pro absolv. základní školy - E + H + M + L0 0,0%
2,0%
4,0%
6,0%
8,0%
10,0%
12,0%
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 29 PotravináĜství a p.ch.
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.a. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
22
14,0%
Obr. 10: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou - nástavbové studium - L5
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 2002 2003 2004 2005 2006 2007
29 PotravináĜství a p.ch. 31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
23
7000
Obr. 11: Poþty žákĤ novČ pĜijatých do 1. roþ. oborĤ poskytujících vyšší odborné vzdČlání - N
0
500
1000
1500
2000
2500
16 Ekologie a ochr. ŽP 21 Hornictví, hutn.a slév. 23 Strojírenství a str.výr. 26 Elektr.,telekom.a VT 28 Tech.chemie a ch.sil. 2002 2003 2004 2005 2006 2007
29 PotravináĜství a p.ch. 31 Text.výr.a odČvnictví 32 Kožed.a obuv.-plast 33 Zprac.dĜeva a hud.n. 34 Polygrafie a další 36 Stavebnictví, g.a k. 37 Doprava a spoje 39 Spec.a interd.ob. 41 ZemČdČlství a lesn. 43 VeterináĜství a v.p. 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 64 Podnikání v ob. 65 Gastron.,hotel.a tur. 66 Obchod 68 Právní a veĜejn.þinn. 69 Osobní a prov.sl. 72 Public.,knihov.a inf. 75 Pedag.,uþitel.a soc.p. 78 ObecnČ odborná pĜ. 82 UmČní a užité umČní
24
3000
25
26
27
4. Postavení mladých lidí na trhu práce v ýR v porovnání s Evropskou unií 4.1 Míry ekonomické aktivity ve vybraných zemích EU podle vČkových kategorií Následující obrázek ukazuje vývoj celkového poþtu zamČstnaných a nezamČstnaných v ýR bČhem posledních dvou let. Obrázek ilustruje, jak rostl poþet zamČstnaných (za dva roky pĜibližnČ o 182 tisíc lidí, tj. zhruba o 3 %) a rapidnČ poklesl poþet nezamČstnaných o 152 tisíc (o 38 %). Pozitivním jevem je, že pracovní síla (souþet zamČstnaných a nezamČstnaných) také vzrostla a zároveĖ absolutní pĜírĤstek poþtu zamČstnaných byl vyšší než pokles poþtu nezamČstnaných.
580
4980
540
4940
500
4900
460
4860
420
4820 zamČstnaní
380
4780
nezamČstnaní 340
4740
300
4700
260
4660
220
ZamČstnaní (v tis.)
NezamČstnaní (v tis.)
Obr. 12: Vývoj poþtu zamČstnaných a nezamČstnaných v ýR od 4. þtvrtletí 2005 po 4. þtvrtletí 2007
4620 4.Q.2005 1.Q.2006 2.Q.2006 3.Q.2006 4.Q.2006 1.Q.2007 2.Q.2007 3.Q.2007 4.Q.2007 þtvrtletí
Zdroj: ýSÚ, 2008.
Situaci na trhu práce lze sledovat nejen pohledem na vývoj absolutních poþtĤ zamČstnaných a nezamČstnaných, ale také pomocí široké palety relativních ukazatelĤ, jako jsou míra participace, míra zamČstnanosti a v neposlední ĜadČ míra nezamČstnanosti. Následující obrázek ukazuje míru participace, þili podíl zamČstnaných a nezamČstnaných na celkové populaci v produktivním vČku. Míru participace lze sledovat jak celkovČ, tak i pro jednotlivé vČkové kategorie zvlášĢ (podíl se pak poþítá v rámci kategorie). Míra participace celková (15 až 64letých) se v EU 15 pohybuje od 62,72 % v Itálii do 80,18 % ve Švédsku, prĤmČr za EU 15 je 71,73 %, v ýR je zhruba na úrovni prĤmČru EU 15 (70,33 %).
28
Obr. 13: Míra participace (podíl pracovních sil v populaci) ve vybraných zemích EU v jednotlivých vČkových kategoriích (v %, v roce 2006) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 %
15-19
50 %
20-24
40 %
25-54 55-64
30 %
15-64
20 % 10 %
lie Po lsk o Be lg ie O ě EC ec k D -E o vr op Sl a ov en sk o ýe F sk ra n cie á re pu bl ika Irs ko EU 15 Šp an Čl Ra sko ko Po u sk o rtu ga lsk o Fi ns NČ ko m ec ko Ni Ve zoz lká em í Br it á ni e Dá ns k Šv o éd sk o
Itá
M ać ar
sk o
0%
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
Na míru participace mladých lze pohlížet jako na ukazatel podílu mladých lidí, kteĜí již pĜešli na trh práce (a stali se zamČstnanými, nebo nezamČstnanými). Je-li tedy míra participace mladých nízká, znamená to, že velká þást mladých lidí ještČ neopustila vzdČlávací systém, þili potenciálnČ by vzdČlanostní úroveĖ pracovní síly mČla být v tČchto zemích v budoucnu vyšší než v zemích, které mají v souþasnosti vysokou míru participace mladých. Míra participace nejmladší vČkové skupiny (15 až 19letých) se v EU 15 pohybuje od 8,42 % v Belgii po extrémnČ vysokou hodnotu 58,65 % v Nizozemí. PrĤmČr za zemČ EU 15 28,71 %, což je výraznČ vyšší hodnota než v ýR a dalších tĜech zobrazených nových þlenských zemích. Míra participace mladých ve vČku 15 až 19 let je v ýR velmi nízká (8,42 %), dokonce tĜetí nejnižší mezi porovnávanými zemČmi, po Maćarsku a Belgii. To je pro ýeskou republiku velice pozitivní, neboĢ jak již bylo Ĝeþeno výše, míra participace vyjadĜuje procento mladých ve vČku 15 až 19 let, kteĜí jsou již mezi zamČstnanými þi nezamČstnanými a nízká hodnota znamená, že velká þást mladých lidí ještČ studuje. ZároveĖ to však ovlivĖuje celkovou míru participace, která je tím pádem nižší než v zemích, kde mezi pracovní sílu hojnČ vstupují i nejmladší (napĜ. Dánsko, Nizozemí, Velká Británie, Švédsko a Rakousko). Míra participace starších lidí je nejvyšší ve Švédsku (témČĜ 73 %) a Dánsku (pĜes 63 %). V ýeské republice je míra participace starších jen necelých 48 %, tj. jen o jeden procentní bod ménČ než prĤmČr EU 15. Z letmého pohledu na hodnoty v jednotlivých zemích by se dalo Ĝíci, že v kategorii starších (55 až 64letých) je vysoká míra participace hlavnČ v severských státech a nízká v jižních státech a ve þtyĜech zobrazených nových þlenských státech. V následujícím grafickém porovnání jsou zĜetelnČ vidČt míry participace mladých (vČk 15 až 24), stĜedního vČku a starších (55 až 64). NapĜíklad v Rakousku je participace mladých velmi vysoká, zatímco participace starších je na úrovni nejnižších hodnot v rámci zobrazených státĤ EU. Dalšími zemČmi, kde míra participace mladších pĜevyšuje míru participace starších jsou Nizozemí, Velká Británie, ŠpanČlsko, Dánsko, Polsko. Míra participace starších pĜevyšuje míru participace mladších ve Švédsku, ýeské republice, ěecku, Portugalsku, Francii, Finsku, Maćarsku, NČmecku. TémČĜ vyrovnané jsou v Itálii, Belgii, na Slovensku, v Irsku.
29
Obr. 14: Porovnání míry participace (podíl pracovních sil v populaci) ve vybraných zemích EU v hlavních vČkových kategoriích v roce 2006 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 15-24
50 %
25-54 40 %
55-64 15-64
30 % 20 % 10 %
Itá lie Po lsk o Be lg ie O ě EC ec k D -E o vr op Sl a ov en sk o ýe Fr a sk n cie á re pu bl ika Irs ko EU 15 Šp an Čl sk Ra o ko u Po s rtu ko ga lsk o Fi ns NČ ko m ec ko Ni Ve zoz lká em í Br it á ni e Dá ns k Šv o éd sk o
M
ać ar sk o
0%
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
Míra zamČstnanosti je vyjádĜena jako podíl poþtu zamČstnaných na celkovém poþtu lidí starších 15 let v populaci. (Míra zamČstnanosti mladých ve vČku 15 až 24 let je podíl zamČstnaných této vČkové kategorie na populaci ve vČku 15 až 24 let.) Pro mezinárodní srovnávání se používá definice zamČstnanosti ILO (International Labour Organization).4 Evropská rada stanovila na svých zasedáních v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 cíl zvýšit zamČstnanost. Míra zamČstnanosti by mČla do roku 2010 ve všech státech EU dosahovat alespoĖ 70 % (celková míra 15 až 64letých), míra zamČstnanosti žen pak minimálnČ 60 % a starších osob ve vČku 55 až 64 let nejménČ 50 %. ýeská republika zatím kriteria zamČstnanosti podle posledních dostupných mezinárodnČ porovnatelných údajĤ nesplĖuje. V roce 2006 byla celková míra zamČstnanosti 15 až 64letých 65,27 %, žen 57 %, starších osob 45,2 %. BČhem prvního pololetí roku 2007 se celková míra zamČstnanosti zvýšila na 66,5 %. RĤst zamČstnanosti je zpĤsoben pĜedevším tím, že v souþasné pracovní síle jsou zastoupeny silné populaþní roþníky z pováleþných a z 80. let a pĜispívá k nČmu i stále se posouvající vČková hranice pro odchod do dĤchodu. Míra zamČstnanosti vzrostla i pĜes zvyšující se podíl studentĤ vysokých škol, který by za jinak stejných okolností zpĤsobil pokles míry zamČstnanosti. 70% minimální hranici pro celkovou míru zamČstnanosti podle údajĤ z roku 2006 již splĖují Dánsko, Švédsko, Velká Británie, Nizozemí a Rakousko. V porovnání se Slovenskem (59,4 %), Maćarskem (57,3 %) a Polskem (54,5 %) je ýeská republika splnČní kritéria (70% hranice) nejblíže.
4
Za zamČstnané se podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) považují osoby ve vČku 15 let a více, které bČhem týdne, v nČmž probíhá mČĜení poþtu zamČstnaných splĖují nČkterou z následujících podmínek - pracují za mzdu (zamČstnanci) nebo pracují za úþelem dosažení zisku (podnikatelé a spolupracující rodinní pĜíslušníci) alespoĖ jednu hodinu, pĜípadnČ mají zamČstnání, ale jsou doþasnČ nepĜítomni (v dĤsledku zranČní, nemoci, dovolené, studijního volna, mateĜské nebo rodiþovské dovolené atp.).
30
Obr. 15: Míra zamČstnanosti ve vybraných zemích Evropské unie v roce 2006 (v %, pro jednotlivé vČkové kategorie) 90 % 80 % 70 % 60 % 15-19
50 %
20-24 40 %
25-54 55-64
30 %
15-64 20 % 10 %
Fi ns Ra ko ko us ko Ni z oz Ve lká em í Br it á ni Šv e éd sk o Dá ns ko
Irs ko
Itá li ov e en sk o Be lg ie ěe ck o F O EC ra n ci D -E e ýe v sk ro á pa re pu b Šp lika an Čl sk o EU NČ 15 m Po eck o rtu ga lsk o Sl
Po lsk M o ać ar sk o
0%
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
Míra zamČstnanosti žen v ýR se již Ĝadu let udržuje na úrovni 57 %, pouze s mírnými meziroþními výkyvy v Ĝádu desetin procentního bodu. ýeská republika tedy minimální 60% hranici na rozdíl od Dánska, Švédska, Velké Británie, Finska, Nizozemí, Portugalska, Rakouska a NČmecka, nesplĖuje. PrĤmČrná míra zamČstnanosti žen v EU 15 se zvyšuje, v roce 2006 dosáhla hodnoty 59,22 %. Požadovanou minimální hranici (50 %) pro míru zamČstnanosti starších lidí (55 až 64letých) již splĖují Švédsko, Dánsko, Velká Británie, Finsko a Portugalsko. Nejvyšší míra zamČstnanosti starších je tedy v severských zemích, což však není pĜekvapivé vzhledem k tomu, že v tČchto zemích je vysoká míra participace jak celková, tak i starších osob. Míra nezamČstnanosti není opakem míry zamČstnanosti. Míra nezamČstnanosti je podíl nezamČstnaných na pracovní síle (zamČstnaní plus nezamČstnaní), ale míra zamČstnanosti je podílem na celkové populaci v produktivním vČku (zamČstnaní plus nezamČstnaní plus ostatní populace v produktivním vČku). Celková míra nezamČstnanosti (15 až 64letých) v EU 15 je v rozpČtí od 4 % v Dánsku do 10,4 % v NČmecku. V ýR je míra nezamČstnanosti v porovnání s ostatními tĜemi sledovanými novými þlenskými státy velmi nízká (7,2 %), je mírnČ pod prĤmČrem EU 15 (8,0 %). Míra nezamČstnanosti 15 až 19letých je nejvyšší na Slovensku (56,2 %), v ýeské republice (38,6 %) a Maćarsku (36,9 %), ale v tČchto zemích je míra participace nejmladších nízká, tudíž absolutní poþty nezamČstnaných v tomto vČku nejsou vysoké. PrĤmČrná míra nezamČstnanosti nejmladší vČkové kategorie v EU 15 byla 19,7 % (v roce 2006), a to nejnižší v Dánsku a Nizozemí (kolem 11 %), nejvyšší v Itálii a ěecku (pĜes 32 %). V Dánsku a Nizozemí je míra participace 15 až 19letých vysoká, témČĜ 60%, což spolu s nízkou mírou nezamČstnanosti nejmladších znaþí, že se na nizozemském a dánském trhu práce se pomČrnČ snadno uplatĖuje i nízko kvalifikovaná pracovní síla s minimem praktických zkušeností. Podíly nezamČstnaných DánĤ a NizozemcĤ v populaci 15 až 19letých jsou nadprĤmČrné (vzhledem k ostatním zemím EU 15) a napĜíklad o Dánsku je známo, že se vyznaþuje velkým poþtem mladých pĜedþasnČ opouštČjících vzdČlávací systém (tzv. early school leavers) a pomČrnČ kladným pĜístupem obyvatel k celoživotnímu vzdČlávání. Míra nezamČstnanosti 20 až 24letých je v ýeské republice na úrovni prĤmČru EU 15 (pouhých 14,5 %). V pomČrnČ obtížné situaci jsou mladí lidé v Polsku, ěecku, Francii, na
31
Slovensku a v Itálii, protože jejich míra nezamČstnanosti je vysoká a nezamČstnaných je v populaci 20 až 24letých v tČchto zemích pomČrnČ mnoho. Nízká míra nezamČstnanosti této kategorie je (stejnČ jako u nejmladších) v Nizozemí a Dánsku a podíly nezamČstnaných v populaci tohoto vČku nejsou vysoké (naopak jsou nejnižší v EU 15). PĜi pohledu na grafické porovnání míry nezamČstnanosti jednotlivých vČkových kategorií je vidČt, že ve všech sledovaných zemích mladí lidé vykazují vyšší míru nezamČstnanosti než starší lidé ve vČku 55 až 64 let (v nČkterých zemích je dokonce míra nezamČstnanosti starších nižší než míra nezamČstnanosti prostĜední kategorie 25 až 54 let). V NČmecku jsou míry nezamČstnanosti jednotlivých vČkových kategorií témČĜ vyrovnané. Obr. 16: Míra nezamČstnanosti ve vybraných zemích Evropské unie v roce 2006 (v %) 60 % 55 % 50 % 45 % 40 % 35 %
15-19
30 %
20-24
25 %
25-54
20 %
55-64
15 %
15-64
10 % 5%
Itá lie ýe Šv éd sk sk á o re pu bl ik M ać a ar sk o Fi ns ko EU Po 15 rtu ga lsk o O B EC el gi D -E e vr Šp opa an Čl sk o ěe ck o Fr an cie NČ m e Sl cko ov en sk o Po lsk o
Dá ns ko Ni zo ze m í Irs Ra ko Ve kou sk lká Br o it á ni e
0%
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
4.2 Míra nezamČstnanosti mladých lidí v EU podle úrovnČ dosaženého vzdČlání VČtšinou platí, že þím vyšší úrovnČ vzdČlání þlovČk dosáhne, tím snáze nalezne uplatnČní na trhu práce. Nejvyšší hodnoty míry nezamČstnanosti se objevují u osob s pouhým základním vzdČláním, a to pĜedevším u mladých lidí do dvaceti let, kde jsou nízko kvalifikovaní vystaveni vzhledem k rostoucí úrovni vzdČlanosti populace – silnČjší konkurenci vyuþených. Míra nezamČstnanosti stĜedoškolsky vzdČlaných lidí se obvykle pomČrnČ znaþnČ liší podle toho, zda jde o vyuþené, nebo o maturanty. ZamČstnavatelé v ýR si sice v souþasnosti stČžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníkĤ v dČlnických profesích a na to, že školy produkují stále nižší poþty vyuþených v technických oborech (což má souvislost s rostoucím zájmem o maturitní úroveĖ vzdČlání, poklesem zájmu o technické obory a pĜedevším s poklesem poþtu žákĤ, na který mnohé stĜední školy reagují snižováním požadavkĤ v pĜijímacím Ĝízení), ale jedním dechem pĜiznávají, že i v dČlnických profesích, na které dĜíve najímali vyuþené, nyní preferují maturanty, kteĜí jsou flexibilnČjší, jsou schopni se snáze pĜizpĤsobit technologickým zmČnám a zvládnou nároþnČjší þinnosti. V kategorii 25–29 let nČkdy pĜevyšuje míra nezamČstnanosti terciárnČ vzdČlaných nad mírou nezamČstnanosti maturantĤ, kteĜí v tomto vČku již disponují silnou konkurenþní výhodou v podobČ nČkolikaleté praxe. Následující obrázek ukazuje míru nezamČstnanosti mladých v þlenských státech Evropské unie pro jednotlivé úrovnČ vzdČlání, které nezamČstnaní dosáhli. Státy jsou seĜazeny podle prĤmČrné celkové míry nezamČstnanosti 15 až 24letých.
32
Obr. 17: Míra nezamČstnanosti vČkové kategorie15-24 dle nejvyšší dosažené úrovnČ vzdČlání (prĤmČr za 4. Q. 2006 – 3. Q. 2007) 70 % 65 %
Základní vzdČlání
60 % 55 % 50 % 45 %
StĜední vzdČlání s výuþním listem nebo maturitní zkouškou Vyšší odborné a vysokoškolské vzdČlání
40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5%
Ni zo ze m í Irs ko Ky pr Ve lká ý Br R itá ni e EU 15 E Po U rtu 27 ga Šp lsk an o Č M lsko ać ar s 10 ko N M Šv S éd sk Fr o an cie Be lg ie I t Ru á l m ie un Sl sk ov o en sk Po o lsk o ěe ck o
0%
Zdroj: Eurostat, 2008.
Nejmenší problémy s nezamČstnaností mladých lidí všech úrovní vzdČlání jsou v Nizozemí a na Kypru. V tČchto zemích je nízká i prĤmČrná míra nezamČstnanosti za ostatní vČkové kategorie. S výjimkou nezamČstnaných s nejnižší úrovní vzdČlání je pro mladé pĜíznivá situace i v Irsku, ýeské republice a Velké Británii. Naopak pomČrnČ obtížné postavení mají mladí v Itálii, Rumunsku, Polsku a ěecku. Míra nezamČstnanosti mladých lidí v tČchto zemích mnohdy až nČkolikanásobnČ pĜevyšuje míru prĤmČrnou nezamČstnanosti ostatních vČkových kategorií nezamČstnaných. V Polsku a Itálii se míra nezamČstnanosti mladých jednotlivých úrovní vzdČlání témČĜ neliší. Na Slovensku je extrémnČ vysoká míra nezamČstnanosti mladých se základním vzdČláním a pomČrnČ obtížná je i situace mladých lidí s terciárním vzdČláním. Míra nezamČstnanosti mladých lidí se základním vzdČláním je velmi vysoká na Slovensku a v ýeské republice, dále v Belgii, Francii, Švédsku, Maćarsku, Velké Británii a Polsku. V ýR, na Slovensku, v Maćarsku a Polsku jsou všeobecnČ vysoké míry nezamČstnanosti osob s nejnižší úrovní vzdČlání, proto vysoká míra nezamČstnaných bez kvalifikace a s krátkou praxí není pĜekvapením. V tČchto zemích je vzdČlanostní úroveĖ populace pomČrnČ vysoká a uplatnČní osob bez výuþního listu þi maturity je velmi obtížné. V Rumunsku, ěecku a Portugalsku jsou míry nezamČstnanosti mladých vysokoškolákĤ a absolventĤ VOŠ výraznČ vyšší než míry nezamČstnanosti mladých s nižšími úrovnČmi vzdČlání, což je vzhledem k tzv. zlatému pravidlu vzdČlávání (þím vyšší úroveĖ vzdČlání, tím snazší uplatnitelnost na trhu práce) neobvyklé. PoĜadí zemí podle míry nezamČstnanosti mladých osob se stĜedním vzdČláním (s výuþ. listem nebo maturitní zkouškou) a podle míry nezamČstnanosti mladých s terciárním vzdČláním je témČĜ shodné. K výraznČjší výmČnČ pozic dochází mezi skupinou Francie, Belgie, ŠpanČlsko a skupinou tvoĜenou Švédskem, Maćarskem, Slovenskem a Portugalskem, které
33
sice mají míru nezamČstnanosti stĜedoškolákĤ (i osob se základním vzdČláním) nižší, ale v míĜe nezamČstnanosti osob s terciárním vzdČláním pĜedstihly Francii, Belgii a ŠpanČlsko. Následující tĜi obrázky porovnávají situaci mladých s prĤmČrem za ostatní vČkové kategorie vždy v rámci urþité spoleþné úrovnČ dosaženého vzdČlání tČchto nezamČstnaných. Obr. 18: Míra nezamČstnanosti osob se základním vzdČláním (prĤmČr za 4. Q. 2006 – 3. Q. 2007) 70 % 65 % 60 % 55 % 50 % 45 %
15-24 25-64 15-64
40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5%
Ni zo z Dá em Ra n í ko sko us k Sl K y o ov p N in r Po Č m sko rtu e c ga ko lsk Irs o k M o al Ru L ta m itv un a s ěe ko ck Šp E U o an 15 Čl s EU k o Lu ce I 27 m tá bu lie Ve rs lká Fin ko Br sko itá Po nie 10 lsk M N o ać MS a Šv r sk éd o Fr sko an ci B Bu el e g lh ie ar sk o Sl ov ý en R sk o
0%
Zdroj: Eurostat, 2008.
Míry nezamČstnanosti mladých se základním vzdČláním jsou ve všech zemích (s výjimkou NČmecka) vyšší než prĤmČr za ostatní vČkové kategorie nezamČstnaných, v nČkterých zemích více než dvojnásobnČ. Tam kde je celková míra nezamČstnanosti v rámci této nejnižší úrovnČ vzdČlání vysoká (nad 10 %), lze pozorovat i vysokou míru nezamČstnanosti mladých (vČtšinou nad 20 %). Mezi mírou nezamČstnanosti mladých a prĤmČrem za ostatní vČkové kategorie je nejmarkantnČjší rozdíl v Lucembursku, Velké Británii a Švédsku, kde míra nezamČstnanosti mladých s nejnižší úrovní vzdČlání více než þtyĜnásobnČ pĜevyšuje prĤmČrnou míru nezamČstnanosti pro tuto vzdČlanostní úroveĖ. V NČmecku je obecnČ vysoká míra nezamČstnanosti, a to jak mladých, tak v prĤmČru za ostatní kategorie vzdČlání, bez ohledu na úroveĖ dosaženého vzdČlání nezamČstnaných. V ýeské republice je míra nezamČstnanosti osob se základním vzdČláním velmi vysoká, ale nelze Ĝíci, že by byl výrazná rozdíl mezi mladými a prĤmČrem za ostatní vČkové skupiny, protože míra nezamČstnanosti mladých s nejnižší úrovní vzdČlání pĜevyšuje prĤmČrnou jen o 55 %.
34
Obr. 19: Míra nezamČstnanosti osob se stĜedním vzdČláním s výuþním listem nebo maturitní zkouškou (prĤmČr za 4. Q. 2006 – 3. Q. 2007) 26 % 24 % 22 % 20 % 18 % 16 %
15-24 25-64 15-64
14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2%
Ni z
oz Dá em Ra n í ko sko us k Sl Irs o ov ko Lo ins t k NČ yšs o m ko ec k Ky o p Li r Lu tv a Ve cem ý lká bu R Br rsk it á o Fi nie ns k B u EU o lh 15 a Šv r sk éd o sk M EU o Po aća 27 rtu r s k Sl ga l o ov sk en o Fr sko Šp a an nci Čl e s Be k o 10 lgi N e M Ru I S t á m li un e Po sko ls ěe ko ck o
0%
Zdroj: Eurostat, 2008.
Celková míra nezamČstnanosti stĜedoškolsky vzdČlaných lidí (15 až 64letých) je vysoká v Polsku a ěecku, kde ji navíc výraznČ pĜevyšuje míra nezamČstnanosti mladých, což napovídá, že mladí stĜedoškolsky vzdČlaní Poláci a ěekové þelí na trhu práce silné konkurenci zkušenČjších starších nezamČstnaných. Vysoká prĤmČrná míra nezamČstnanosti pro tuto úroveĖ vzdČlání je i na Slovensku, kde však mezi mírou nezamČstnanosti mladých a prĤmČrem není tak velký rozdíl jako v Polsku a ěecku. Nízké hodnoty jsou v Dánsku a Nizozemí. Z porovnání míry nezamČstnanosti mladých a 25 až 64letých ve skupinČ stĜedoškolsky vzdČlaných nezamČstnaných vyplývá nejvyšší pĜevis míry nezamČstnanosti mladých v Itálii (4,5 násobek), Rumunsku, Lucembursku, Velké Británii a Švédsku, kde je míra nezamČstnanosti více než trojnásobná (oproti prĤmČru za ostatní kategorie). RozpČtí míry nezamČstnanosti mladých terciárnČ vzdČlaných je v EU velmi vysoké (až 30 procentních bodĤ). Pohled na míry nezamČstnanosti terciárnČ vzdČlaných lidí v jednotlivých zemích EU ukazuje, že v Nizozemí a Irsku není nedostatek praxe pro mladé tak velkou pĜekážkou (míra nezamČstnanosti mladých pĜevyšuje prĤmČrnou míru nezamČstnanosti ostatních terciárnČ vzdČlaných nejménČ, pĜibližnČ dvojnásobnČ), zatímco v Lucembursku, Velké Británii a Švédsku trpí mladí mnohonásobnČ nadprĤmČrnou nezamČstnaností. V Portugalsku a ěecku je míra nezamČstnanosti terciárnČ vzdČlaných mladých v rámci porovnávaných zemí nejvyšší, a dokonce pĜesahuje míry nezamČstnanosti mladých stĜedoškolsky vzdČlaných ěekĤ a PortugalcĤ, zatímco celková míra nezamČstnanosti v této úrovni vzdČlání je v ěecku 7 % (tedy ménČ než celkový prĤmČr za stĜedoškolsky vzdČlané). V Rumunsku, Slovensku, Polsku a Maćarsku je míra nezamČstnanosti mladých terciárnČ vzdČlaných prakticky stejná, nebo vyšší než u stĜedoškolsky vzdČlaných (s maturitou nebo vyuþených), zatímco prĤmČrná míra nezamČstnanosti terciárnČ vzdČlaných starších 25 let je spíše nízká. I v tomto pĜípadČ lze tedy usuzovat, že zamČstnavatelé dávají pĜednost lidem s praktickými zkušenostmi.
35
Obr. 20: Míra nezamČstnanosti osob s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzdČláním (prĤmČr za 4. Q. 2006 – 3. Q. 2007) 32 % 30 % 28 % 26 %
15-24
24 %
25-64
22 %
15-64
20 % 18 % 16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2%
Ky pr EU 15 EU 2 Fr 7 an cie Be Šp lgi an e Čl sk Šv o éd M sko ać ar sk 10 o NM S It á l ie Po Sl lsko ov e R nsk um o u Po nsk o rtu ga ls ko ě ec ko
N
ý
R
izo ze m í Ve I lká rsk Br o itá ni e
0%
Zdroj: Eurostat, 2008.
4.3 Struktura zamČstnaných a nezamČstnaných v ýR podle úrovnČ vzdČlání a vČku Následující obrázek ukazuje strukturu zamČstnaných a nezamČstnaných v ýR podle nejvyšší dosažené úrovnČ vzdČlání (základní vzdČlání, stĜední vzdČlání s výuþním listem, stĜední vzdČlání s maturitní zkouškou a terciární vzdČlání) podle vČkových kategorií. Obr. 21: VzdČlanostní struktura jednotlivých vČkových skupin zamČstnaných a nezamČstnaných v ýR v roce 2006 (procentní složení) 100% 19,1%
14,9%
14,3%
27,2%
10,9%
3,3%
5,1%
22,9%
22,6%
80% 70% 42,4%
38,2%
stĜední s výuþním listem
60% 48,9%
50% 40% 43,0%
3,9%
30-44
8,6%
základní a nižší stĜední
30% 31,9%
41,2%
20% 21,1%
3,5%
44,8%
45,2%
10%
25-29
stĜední s
33,1%
44,0%
25,0%
27,4% 15,5%
7,9%
0% 45-59
60 a více
vysokoškolské a vyšší odborné
34,1% maturitou
22,8%
33,1%
35,0%
9,2%
90%
25-29
30-44
ZAMċSTNANÍ ZamČstnaní
45-59
NEZAMċSTNANÍ NezamČstnaní
36
60 a více
CelkovČ je z obrázku vidČt, že mezi nezamČstnanými (oproti vzdČlanostní struktuĜe zamČstnaných) jasnČ pĜevažují podíly osob s nižší dosaženou úrovní vzdČlání (základní a vyuþení) a relativnČ nízký podíl zaujímají nezamČstnaní s maturitním nebo vyšším vzdČláním. U mladých zamČstnaných je menší podíl vyuþených (pĜevažují maturanti), u dvou starších kategorií je pomČr opaþný. Podíl vysokoškolsky vzdČlaných zamČstnaných je v kategorii mladých pomČrnČ znaþný (v porovnání se dvČma staršími kategoriemi), což spolu s velmi nízkým podílem zamČstnaných mladých lidí s pouze základním vzdČláním ukazuje na pĜíznivý vývoj vzdČlanostní struktury populace. Ve skupinČ zamČstnaných nad 60 let je pomČrnČ velký podíl vysokoškolákĤ, což naznaþuje, že vysokoškolsky vzdČlaní starší lidé nevyužívají tolik možnosti odejít do dĤchodu a setrvávají mezi zamČstnanými (na rozdíl od vyuþených). Také vzdČlanostní struktura nezamČstnaných v této nejstarší vČkové kategorii je mírnČ odlišná (dalo by se Ĝíci vyrovnanČjší) než u mladších kategorií a podíl nezamČstnaných se základním vzdČláním je mnohem nižší než u mladších kategorií, také z dĤvodu, že odchod do dĤchodu bývá v tČchto pĜípadech þastČjším Ĝešením životní situace, než hledání si nového zamČstnání. Podíl nezamČstnaných s maturitou je ve všech vČkových kategoriích na obrázku blízký 23 % (kromČ nejstarší, kde je 34 %). Podíl nezamČstnaných se základním vzdČláním je nejvyšší u 45 až 59letých, kde je jich i pomČrnČ hojný poþet v porovnání s mladšími vČkovými kategoriemi. Porovnáme-li absolutní poþty, zĜetelnČ vyplyne, že v kategorii 15 až 24 let je jen velmi nízký poþet zamČstnaných i nezamČstnaných vysokoškolákĤ a absolventĤ VOŠ, protože ti vČtšinou teprve dokonþují studium (zamČstnaných vysokoškolákĤ do 24 let bylo v roce 2006 necelých 15 tisíc) a objevují se v hojnČjším poþtu až v další vČkové kategorii 25 až 29 let (zde již bylo zamČstnaných vysokoškolákĤ a absolventĤ VOŠ témČĜ 120 tisíc) a 30 až 44 let (285 tis.). Absolutní poþet nezamČstnaných se základním vzdČláním je v kategorii 25 až 29 let o polovinu nižší než v nejmladší kategorii, poþty zamČstnaných se základním vzdČláním jsou v obou kategoriích pĜibližnČ stejné. Nízký poþet nezamČstnaných se základním vzdČláním ve vČkové skupinČ 25 až 29 oproti nejmladší kategorii mĤže být zpĤsoben do jisté míry i tím, že si lidé se základním vzdČláním pozdČji doplní kvalifikaci nebo získají vyšší uplatnitelnost díky praxi, pĜípadnČ mají vČtší snahu nalézat alespoĖ nČjaké zamČstnaní. O zamČstnaných se základním vzdČláním lze hovoĜit jako o tzv. school-leavers, tedy tČch, kteĜí pĜedþasnČ ukonþili vzdČlávání. V Evropských zemích pozorují v souþasné generaci 15 až 24letých vČtší poþet school-leavers, než byl obvyklý pĜed deseti lety. Tito mladí lidé pocházejí vČtšinou ze sociálnČ znevýhodĖujícího prostĜedí, napĜíklad v NČmecku jsou problematickou skupinou nezamČstnaných dospívající potomci pĜistČhovalcĤ z Turecka, kteĜí jsou sice již nČmecké národnosti, ale díky životu v uzavĜených komunitách neovládají dostateþnČ ani nČmþinu a mají problém s nalezením uplatnČní v nČmeckých firmách.
4.4 OdvČtvová struktura zamČstnanosti v ýR a v zemích EU Z pohledu skladby zamČstnaných v ýeské republice podle odvČtví ekonomické þinnosti (OKEý) a vČkových kategorií (jak ji zveĜejnil ýSÚ na poþátku roku 2008) lze nalézt mírné odlišnosti mezi skupinou mladých (zde je v úvahu brána kategorie 25-29 let, v níž jsou i absolventi vysokých škol) a kategorií 45-59letých. Mladí pracují v porovnání se staršími více v odvČtvích Obchod, opravy motorových vozidel a spotĜebního zboží, Ubytování a stravování, Zpracovatelský prĤmysl, Nemovitosti, pronájem a podnikatelské þinnosti a Finanþní zprostĜedkování.
37
Obr. 22: Struktura zamČstnanosti jednotlivých vČkových kategorií obyvatel ýR podle odvČtví ekonomické þinnosti v posledním þtvrtletí roku 2007 ZemČdČlství, myslivost a lesnictví Rybolov a chov ryb TČžba nerostných surovin Zpracovatelský prĤmysl Výroba a rozvod elektĜiny, plynu a vody Stavebnictví
15 - 24
Obchod, opr. motor. vozidel a spotĜebního zboží
25 - 29
Ubytování a stravování
30 - 44
Doprava, skladování a spoje
45 - 59 60 a více
Finanþní zprostĜedkování Nemovitosti a pronájem, podnikatelské þinnosti VeĜejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. VzdČlávání Zdravotní a sociální péþe, veterin. þinnosti Ostatní veĜejné, sociální a osobní služby ýinnosti domácností Exteritoriální organizace a instituce 0,0%
5,0%
10,0%
15,0%
20,0%
25,0%
30,0%
35,0%
Zdroj: ýSÚ, 31 Práce a mzdy, 2008.
Naopak ménČ mladí ménČ vyhledávají odvČtví ZemČdČlství, TČžba nerostných surovin; a také VzdČlávání a Zdravotní a sociální péþe, veterin. þinnosti, kam patĜí povolání pomČrnČ nároþná na kvalifikaci, ale známá nízkým výdČlkem, tudíž o nČ mladí nemají až tak velký zájem. RelativnČ hodnČ mladých nalézá uplatnČní ve veĜejné správČ, kde je Ĝada míst deklarována jako vhodná i pro absolventy.
4.5 OdvČtvová struktura zamČstnanosti vybraných þlenských státĤ EU Již mnoho let lze pozorovat postupnou zmČnu ve struktuĜe zamČstnanosti v EvropČ smČrem od zemČdČlství ke službám. Více než polovina EvropanĤ pracuje v sektoru služeb (jak je vidČt z obrázku, napĜ. v Británii a ve Švédsku pracují ve službách tĜi þtvrtiny obyvatel). Podíl osob zamČstnaných v zemČdČlství je nejnižší, v prĤmČru sedmadvaceti þlenských státĤ EU tvoĜí zamČstnanci a podnikatelé v zemČdČlství pouhých 5,2 %. ýeská republika má v porovnání s prĤmČrem EU 27 velmi vysoký podíl zamČstnaných v prĤmyslu a stavebnictví (40,3 %) na úkor ostatních dvou sektorĤ. (Do roku 2000 se podíl lidí zamČstnaných v prĤmyslu v ýR snižoval, od roku 2000 se udržuje zhruba na úrovni 40 %. PĜíþinou zastavení poklesu je s nejvČtší pravdČpodobností pĤsobení zahraniþních investorĤ na našem trhu, kteĜí využívají možnost získat kvalifikovanou a prozatím relativnČ levnou pracovní sílu. NČkteĜí odborníci na základČ analýz struktur zamČstnanosti poukazují na to, že se ýeská republika stává montážní dílnou Evropy.) Podobné rozložení pracovních sil mezi sektory je i na Slovensku. PomČrnČ vysokou zamČstnanost v zemČdČlství má Polsko a ěecko.
38
Obr. 23: Podíly jednotlivých sektorĤ na zamČstnanosti v evropských zemích ve 2. þtvrtletí 2007 100% Služby PrĤmysl a stavebnictví 80%
60%
ZemČdČlství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb
55 % 67 %
67 % 67 %
62 % 70 %
56 % 56 %
23 % 28 % 28 %
33 % 26 %
40 % 40 %
73 % 73 %
68 % 76 % 76 %
40% 31 %
20% 14,5
10,8
5,3
5,2
4,6
4,2
4,4
3,7
23 % 19 % 30 %
22 %
22 %
3,5
2,1
1,2
2,8
2,2
Fr an ci e N iz oz em í N Čm ec ko Šv éd sk o V. B rit án ie
ý R
27 M ać ar sk o Fi ns ko S lo ve ns ko
E U
R ak ou sk o
ě ec ko
P ol sk o
0%
Zdroj: Eurostat.
Následující obrázek ukazuje podrobnČji strukturu zamČstnanosti v odvČtvích sektoru prĤmyslu a stavebnictví ve vybraných zemích EU. PoĜadí zemí je urþeno velikostí podílu osob zamČstnaných v tomto sektoru. Obr. 24: Podíly osob zamČstnaných v prĤmyslu a stavebnictví (2. þtvrtletí 2007) ve vybraných evropských zemích 45%
Stavebnictví
40% 35% 30%
Výroba a rozvod elektĜiny, plynu a vody 9%
Zpracovatelský prĤmysl 10%
TČžba nerostných surovin
1,5% 1,7%
25%
9% 1,6%
7%
7%
1,4% 0,9%
20% 15%
8%
8%
0,9% 0,8% 29%
7%
7%
0,6%
27%
6% 9%
8%
0,8% 22%
21%
10%
0,9%
0,7%
13%
13%
6% 0,6%
0,5%
22% 18%
18%
18%
15%
0,4% 0,2% 0,2%
0,1%
15%
13%
0,4%
1,7% 0,3%
27 R ak ou sk o
E U
ý R S lo ve ns ko M ać ar sk o Po ls ko N Čm ec ko Zdroj: ýSÚ, 2008.
39
0,4% 0,5%
0,2% 0,1%
Ve l. B rit án ie Š vé ds ko N iz oz em í
0,7%
ě ec ko
1,2%
0%
Fi ns ko Fr an ci e
5%
Více než polovina osob zamČstnaných v prĤmyslovém sektoru pracuje ve zpracovatelském prĤmyslu. Podíly osob zamČstnaných ve stavebnictví jsou ve všech sledovaných zemích pĜibližnČ stejné (v rozmezí 6 až 10 % z celkového poþtu), podíly ostatních odvČtví jsou velmi nízké. Není pĜekvapivé, že mezi zemČmi s nejnižším podílem osob zamČstnaných v prĤmyslovém sektoru jsou Velká Británie, Švédsko a Nizozemí, kde je i nízký podíl zamČstnaných v zemČdČlství a vČtšina obyvatel zamČstnána ve službách. PrĤmyslový sektor má na zamČstnanosti relativnČ nízký podíl také v ěecku (zhruba 23% podíl, zemČdČlství témČĜ 11%). V tČchto zemích je váha stavebnictví v porovnání se zpracovatelským prĤmyslem pomČrnČ významná. ýeská republika vede v podílu osob zamČstnaných ve zpracovatelském prĤmyslu (témČĜ 30 % celkového poþtu zamČstnaných nebo jinak Ĝeþeno, ¾ zamČstnaných prĤmyslového sektoru). V ýeské republice je také pomČrnČ vysoký podíl tČžebního prĤmyslu na zamČstnanosti (trojnásobek prĤmČru EU), v Polsku, kde jinak prĤmyslový sektor není z pohledu zamČstnanosti tak silný, je to dokonce þtyĜnásobek. NadprĤmČrný je v tČchto zemích také podíl energetického prĤmyslu. Další obrázek ukazuje strukturu zamČstnanosti v odvČtvích sektoru služeb ve vybraných zemích EU. V ýeské republice má na zamČstnanosti v porovnání s vyspČlými zemČmi vysoký podíl doprava, skladování a spoje, nízký naopak zdravotní a sociální péþe. Ve veĜejné správČ je v ýR zamČstnán zhruba stejný podíl osob, jako ve vyspČlých zemích EU. PĜekvapivČ nízký podíl veĜejné správy a obrany na celkové zamČstnanosti je ve Finsku a þásteþnČ i ve Švédsku, vysoký ve Francii a ěecku. V turisticky atraktivních lokalitách je vyšší podíl zamČstnaných v ubytovacích a stravovacích službách. Obr. 25: Podíly osob zamČstnaných v sektoru služeb (2. þtvrtletí 2007)
80 %
Ostatní veĜejné, sociální a osobní služby
70 %
Zdravotní a sociální péþe, veterin. þinnosti
60 %
VzdČlávání
50 % VeĜejná správa a obrana, povinné soc. zabezp.
40 %
Nemovitosti a pronájem, podnikatelské þinnosti
30 %
Finanþní zprostĜedkování
20 % Doprava, skladování a spoje
10 % Ubytování a stravování
V. Br itá Šv nie N éd iz oz sko em Fr sko an c Fi ie n N sk Čm o R ec ak ko ou sk EU o 2 ě 7 e M ck ać o Sl ars ov ko en sk o ý Po R ls ko
0% Obchod, opr. motor.vozidel a spotĜebního zboží
Zdroj: ýSÚ, 2008.
Následující tabulka obsahuje podíly zamČstnaných v jednotlivých odvČtvích hospodáĜství ýR a EU 25 a prognózu budoucí struktury v letech 2010 a 2015 v EU 25. OdvČtvová struktura zamČstnanosti v ýR se v souþasnosti výraznČ odlišuje od prĤmČru þlenských zemí EU v roce
40
2006, zejména vysokým podílem zamČstnaných v prĤmyslu. V porovnání s EU je vysoké procento ýechĤ zamČstnáno v odvČtví TČžba nerostných surovin (témČĜ trojnásobný podíl oproti EU), dvojnásobný podíl v energetickém prĤmyslu a témČĜ dvojnásobný ve zpracovatelském prĤmyslu. Tab. 12: Skladba pracujících v hlavním zamČstnání podle postavení v zamČstnání a odvČtví NH v ýR v posl. þtvrtl. roku 2007 a skladba pracujících podle odvČtví þinnosti v EU 25 v roce 2006, 2010 a 2015 ýR (4.Q.2007) EU 25 Kategorie odvČtví þinnosti ZamČst- PodnikaCelkem 2006 2010 2015 nanci*
ZemČdČlství, myslivost a lesnictví, rybolov a chov ryb PrĤmysl a stavebnictví celkem TČžba nerostných surovin Zpracovatelský prĤmysl Výroba a rozvod elektĜiny, plynu a vody Stavebnictví Služby celkem Obchod, opr. motor. vozidel a spotĜeb. zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanþní zprostĜedkování Nemovitosti a pronájem, podnikatel. þinnosti VeĜej. správa a obrana, povinné soc. zabezp. VzdČlávání Zdravotní a sociální péþe, veterin. þinnosti Ostatní veĜejné, sociální a osobní služby Celkem (absolutní poþty v tis.) *ZamČstnanci vþetnČ þlenĤ prod. družstev
telé**
3,5% 3,2% 4,8% 4,6% 4,0% 3,5% 40,6% 41,5% 35,9% 24,8% 24,3% 23,2% 1,1% 1,3% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 28,8% 31,7% 13,4% 16,6% 16,2% 15,4% 1,5% 1,7% 0,5% 0,7% 0,6% 0,6% 9,2% 6,8% 21,8% 7,2% 7,2% 7,0% 55,9% 55,2% 59,3% 70,6% 71,7% 73,4% 12,5% 11,3% 19,3% 15,3% 15,2% 15,2% 3,5% 3,5% 4,0% 4,7% 5,0% 5,2% 7,4% 7,9% 5,2% 5,8% 5,6% 5,4% 2,2% 2,1% 2,9% 2,9% 2,8% 2,7% 7,3% 5,7% 15,9% 12,4% 13,4% 14,8% 6,6% 7,7% 0,5% 6,8% 6,6% 6,4% 5,7% 6,6% 1,3% 6,9% 6,9% 7,0% 6,7% 7,4% 2,8% 9,5% 9,6% 9,8% 3,8% 3,1% 7,4% 6,4% 6,6% 6,9% 4 967,3 4 168,3 798,7 210 656 217 399 223 936 **Podnikatelé vþetnČ pomáhajících rodinných pĜíslušníkĤ
Zdroj: ýSÚ, CEDEFOP - Skill needs in Europe 2008.
Je všeobecnČ známo, že ekonomiky þlenských zemí EU mají tendenci vzájemnČ konvergovat. Konvergence bývá zpravidla o to rychlejší, o kolik vČtší rozdíly v hospodáĜské úrovni a struktuĜe byly mezi novou þlenskou zemí a vyspČlými zemČmi EU 15. HospodáĜská úroveĖ, cenová hladina a úroveĖ mezd v ýR se bude pĜibližovat k úrovni EU 15 a ruku v ruce s tímto vývojem se bude mČnit i struktura hospodáĜství a zamČstnanosti. Vzhledem k predikci poklesu podílu EvropanĤ zamČstnaných v zemČdČlství nelze oþekávat v ýR pĜílišné zvýšení významu tohoto sektoru (z pohledu zamČstnanosti). S pĜibližováním prĤmČrných mezd v ýR mzdové úrovni EU 15 pravdČpodobnČ poklesne atraktivita ýeské republiky pro zahraniþní investory jako zdroje levné kvalifikované pracovní síly, prĤmysl bude zamČstnávat menší podíly osob a tČžištČ se bude pĜesouvat do služeb. Více pracovních pĜíležitostí lze témČĜ s urþitostí oþekávat ve zdravotnictví, sociálních službách a pravdČpodobnČ i ve školství a vzdČlávání. Podnikatelé v ýR pracují pĜedevším v odvČtví stavebnictví (21,8 %), obchodČ a opravách motorových vozidel a spotĜebního zboží (19,3 %), nemovitostech, pronájmu a podnikatelských þinnostech (15,9 %) a ve zpracovatelském prĤmyslu (13,4 %). V kategorii zamČstnancĤ pĜipadá nejvyšší podíl na zpracovatelský prĤmysl, v nČmž pracuje témČĜ tĜetina zamČstnancĤ (pĜesnČji 31,7 %), dále v obchodČ a opravách motorových vozidel a spotĜebního zboží (11,3 %). Z pohledu pĜedpokládaného budoucího vývoje struktury zamČstnanosti v EU 25 bude pomČrnČ perspektivním odvČtví Nemovitosti, pronájem, podnikatelské þinnosti. Váha zemČdČlství a prĤmyslu se bude dále snižovat ve prospČch služeb. Vyšší procento zamČstnaných bude nalézat uplatnČní v oblasti Ubytování a stravování, Nemovitosti, pronájem a podnikatelské þinnosti, Zdravotní a sociální péþe a osobní služby a Ostatní veĜejné a sociální služby.
41
4.6 Dlouhodobá nezamČstnanost mladých lidí v ýR a EU Porovnání podílĤ dlouhodobČ nezamČstnaných (šest mČsícĤ a déle) ve skupinČ mladých nezamČstnaných (ve vČku 15 až 24 let) v jednotlivých zemích EU umožĖuje následující obrázek. Hodnoty jsou udávány za 3. þtvrtletí roku 2007, které je zároveĖ obdobím, kdy mezi mladé nezamČstnané pĜichází vlna þerstvých absolventĤ. Jde tedy o období, kdy by podíl dlouhodobČ nezamČstnaných mČl být (a u vČtšiny zemí EU v posledním roce byl) z celoroþního pohledu nejnižší. Obr. 26: Procentní podíl dlouhodobČ nezamČstnaných mladých 15-24 let mezi nezamČstnanými této vČkové kategorie, v jednotlivých zemích EU (ve 3. þtvrtletí 2007) 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
ý Po R Po l rtu sko ga NČ lsk m o M eck ać o ar sk o Itá lie I r Sl sk ov o en sk ěe o ck o
Šv éd sk Fi o n Š s Ve pan ko lká Č ls Br k o it Ra áni ko e u Ni sk zo o z Sl em ov í in sk Be o lg ie EU 15 EU Fr 27 an 10 cie N M S
0%
Zdroj: Eurostat, 2008.
Ve Švédsku a Finsku je mezi mladými nezamČstnanými jen velmi málo lidí nezamČstnaných déle než pĤl roku. PĜitom jejich míra participace je v tČchto zemích vysoká, více než 50% a celková míra nezamČstnanosti mladých je ve Švédsku a Finsku rovnČž relativnČ vysoká, pohybuje okolo 20 %. Situace v ýeské republice je na úrovni prĤmČru deseti nových þlenských státu Unie (v grafu jako 10NMS), rovnČž míra nezamČstnanosti mladých je v ýR zhruba na úrovni prĤmČru EU 15, míra participace mladých (15 až 24 let) je v ýR velice nízká, pouze 33,5 % mladých lidí je souþástí pracovní síly, ostatní pĜevážnČ studují. V obdobné situaci z pohledu ukazatelĤ trhu práce je Belgie. V Belgii je však celková míra nezamČstnanosti mladých o nČco vyšší, ale srovnatelná s ýR, stejnČ tak i míra nezamČstnanosti 25 až 54letých, þili mladí Belgiþané sice hledají uplatnČní z poþátku obtížnČji, ale ménČ jich uvízne mezi dlouhodobČ nezamČstnanými, než v ýR. Ve Francii a v Polsku je podíl dlouhodobČ nezamČstnaných mladých obdobný jako v ýR, ale míry nezamČstnanosti mladých a stĜední vČkové kategorie (25 až 54) jsou výraznČ vyšší. To naznaþuje, že v ýR nejsou problémy s nezamČstnaností absolventĤ tak výrazné, ale o to výraznČjším problémem se ukazuje dlouhodobá nezamČstnanost mladých lidí. Tentýž závČr vyplývá i z porovnání prĤmČrné délky trvání nezamČstnanosti v ýeské republice a v dalších evropských zemích.
42
Tab. 13: PrĤmČrná délka trvání nezamČstnanosti (v mČsících), ve vybraných zemích
2006 Finsko ŠpanČlsko Francie* Maćarsko Polsko Slovensko ýeská republika OECD - Evropa***
15-19 2,15 6,23 6,02 10,47 6,71 12,45 10,31 6,68
20-24 4,02 8,03 7,96 12,45 13,41 17,03 15,70 11,95
15-24 3,20 7,38 7,57 12,08 12,58 15,86 14,25 10,70
25-54 11,60 12,40 15,22 17,24 20,38 19,81 24,79 17,63
nad 55 19,85 22,60 25,56 19,42 22,53 20,45 22,31 21,88
15-64 10,24 11,95 14,35 16,31 18,51 18,95 22,30 16,25
15-24 Þ Þ Ò Ò Þ Ò Ò Ò
15-64 Ò Þ Ò Ò Ò Ò Ò Ò
* Údaje za Francii jsou z roku 2005. ** ZemČmi G7 jsou USA, Japonsko, NČmecko, Francie, Velká Británie, Itálie, Kanada. ***19 zemí EU, které jsou þleny OECD a Norsko. Šipky v posledních dvou sloupcích naznaþují meziroþní nárĤst nebo pokles prĤmČrné délky Č
Tabulka ukazuje prĤmČrné délky trvání nezamČstnanosti u vybraných vČkových kategorií v ýR a nČkolika dalších evropských zemích. Pro porovnání je zde uveden i prĤmČr za skupinu 19 evropských zemí, které jsou þleny OECD i EU a Norsko. Z porovnávaných zemí vykazuje ýeská republika v roce 2006 v kategorii 15 až 64 let nejdelší prĤmČrnou délku trvání nezamČstnanosti, a to témČĜ dva roky. V kategorii mladých ve vČku 15 až 19 let sice nevykazuje pĜíliš pĜíznivé hodnoty, ale pĜesto nižší než napĜíklad Maćarsko a Slovensko. V kategorii 20 až 24 let je situace ještČ o nČco horší. PrĤmČrná doba trvání nezamČstnanosti v kategorii 25 až 54 let je v ýeské republice zhruba dva roky, což je velmi dlouhá doba. (PrĤmČrná délka trvání nezamČstnanosti mladých v ýR mezi roky 2005 a 2006 stoupla.) ZároveĖ lze konstatovat, že porovnání prĤmČrné doby nezamČstnanosti 25 až 54letých a starších (nad 55 let) neukazuje na pĜíliš velké problémy s nezamČstnaností starších lidí (nad 55 let) v ýR, a porovnání v evropském kontextu ukazuje, že délka nezamČstnanosti starších je v ýR je obdobná jako v ostatních zemích. VysvČtlením pro vysoké hodnoty v kategorii 25 až 54letých mĤže být nižší pracovní flexibilita ýechĤ pĜi hledání nového zamČstnání. Tabulka obsahuje porovnání nezamČstnanosti vČkových skupin 15 až 24 a 25 a více let podle délky trvání nezamČstnanosti. Pro eliminaci vlivu cyklických výkyvĤ v poþtech nezamČstnaných mladých lidí v prĤbČhu roku byl použit roþní prĤmČr za jednotlivá þtvrtletí (od 4. þtvrtletí 2006 po nejþerstvČjší dostupné hodnoty za 3. þtvrtletí roku 2007). Hodnoty jsou uvedeny jak pro ýR a EU, tak i prĤmČry za deset nových þlenských zemí, které vstoupily do Unie 1. 5. 2004 (vþetnČ ýR) a prĤmČr za 15 pĤvodních þlenských zemí EU pĜed jejím rozšíĜením.
Tab. 14: Podíly nezamČstnaných urþ. vČkové kategorie podle délky trvání nezamČstnanosti (prĤmČr za 4. Q. 2006–3. Q. 2007) Délka trvání nezamČstnanosti ménČ než 1 mČsíc 1 až 2 mČsíce 3 až 5 mČsícĤ 6 až 11 mČsícĤ 12 mČsícĤ a více Kontrolní souþet
Délka trvání nezamČstnanosti ménČ než 1 mČsíc 1 až 2 mČsíce 3 až 5 mČsícĤ 6 až 11 mČsícĤ 12 mČsícĤ a více Kontrolní souþet
ýeská republika 15-24 25 let 15 let 12,2% 4,8% 6,1% 14,3% 8,0% 9,2% 19,2% 11,6% 13,0% 20,3% 17,8% 18,2% 33,9% 57,7% 53,5%
15-24 5,8% 18,2% 18,9% 20,2% 37,0%
10 NMS 25 let 3,4% 9,0% 12,5% 17,1% 58,1%
15 let 4,0% 11,1% 14,0% 17,8% 53,2%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
15-24 16,0% 25,1% 17,5% 16,1% 25,3%
EU15 25 let 8,8% 16,0% 12,9% 14,9% 47,6%
15 let 10,6% 18,2% 14,0% 15,1% 42,1%
15-24 13,5% 23,3% 17,6% 16,8% 28,9%
EU27 25 let 7,5% 14,4% 12,6% 15,1% 50,3%
15 let 9,0% 16,6% 13,8% 15,5% 45,0%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
10 NMS je oznaþením pro 10 státĤ, které vstoupily do EU v kvČtnu 2004. Zdroj: Eurostat, 2008.
DlouhodobČ nezamČstnaní tvoĜí v ýR a v prĤmČru za 10 nových þlenských zemí vČtší skupinu než ve vyspČlých zemích EU. Pozitivní však je, že aþkoliv míra nezamČstnanosti mladých vČtšinou výraznČ pĜevyšuje prĤmČrnou míru nezamČstnanosti, jejich podíly
43
dlouhodobČ nezamČstnaných jsou v porovnání s prĤmČrem nižší, což znamená, že mladí sice nalézají uplatnČní z poþátku obtížnČji, ale jejich ohrožení dlouhodobou nezamČstnaností není tak vysoké. Zatímco v kategorii nezamČstnaných mladých (15 až 24 let) je dlouhodobou nezamČstnaností postižena pĜibližnČ polovina uchazeþĤ o zamČstnání, v kategorii nezamČstnaných ve vČku 25 a starších jsou dlouhodobČ nezamČstnány více než dvČ tĜetiny uchazeþĤ o zamČstnání (v ýR a prĤmČru nových þlenských státĤ dokonce více než tĜi þtvrtiny uchazeþĤ).
4.7 Cyklus promČn skladby mladých nezamČstnaných bČhem roku - z pohledu délky trvání nezamČstnanosti Následující tabulky popisují složení skupiny nezamČstnaných z pohledu délky trvání nezamČstnanosti. První tabulky se vČnují skupinČ mladých nezamČstnaných (ve vČku 15 až 24 let) a pro porovnání je uvedena i tabulka ukazující složení nezamČstnaných jako celku. Tab. 15: NezamČstnanost podle délky trvání (4. Q. 2006–3. Q. 2007) Vývoj podílu nezamČstnaných podle délky nezamČstnanosti VČková skupina 4. þtvrtletí 1. þtvrtletí 2. þtvrtletí 3. þtvrtletí 15-24 let 2006 2007 2007 2007 ýR ménČ než 1 5,9% 6,1% 12,2% 24,6% 1 až 2 mČsíce 17,9% 11,8% 12,4% 15,2% 3 až 5 mČsícĤ 23,8% 21,2% 18,4% 13,5% 6 až 11 mČsícĤ 15,9% 23,5% 23,7% 18,3% 12 mČsícĤ a více 36,6% 37,4% 33,2% 28,5% EU15 ménČ než 1 14,4% 12,8% 16,3% 20,3% 1 až 2 mČsíce 27,6% 24,1% 21,7% 26,9% 3 až 5 mČsícĤ 18,8% 19,9% 17,1% 14,3% 6 až 11 mČsícĤ 13,5% 18,2% 19,0% 13,7% 12 mČsícĤ a více 25,7% 24,9% 25,8% 24,8% EU27 ménČ než 1 11,8% 10,6% 14,0% 17,6% 1 až 2 mČsíce 24,7% 21,6% 20,3% 26,3% 3 až 5 mČsícĤ 19,5% 19,5% 16,8% 14,4% 6 až 11 mČsícĤ 14,0% 19,3% 19,8% 14,2% 12 mČsícĤ a více 30,0% 29,0% 29,0% 27,4% VČková skupina nad 15 let ýR ménČ než 1 1 až 2 mČsíce 3 až 5 mČsícĤ 6 až 11 mČsícĤ 12 mČsícĤ a více EU15 ménČ než 1 1 až 2 mČsíce 3 až 5 mČsícĤ 6 až 11 mČsícĤ 12 mČsícĤ a více EU27 ménČ než 1 1 až 2 mČsíce 3 až 5 mČsícĤ 6 až 11 mČsícĤ 12 mČsícĤ a více
4. þtvrtletí 1. þtvrtletí 2. þtvrtletí 3. þtvrtletí 2006 2007 2007 2007 4,3% 9,4% 12,9% 19,0% 54,4%
5,9% 10,3% 12,9% 16,4% 54,5%
5,3% 7,6% 15,0% 17,3% 54,8%
8,7% 9,5% 11,4% 19,9% 50,5%
9,8% 18,5% 13,8% 14,2% 43,7%
9,7% 18,9% 15,4% 14,6% 41,4%
10,4% 16,2% 14,8% 16,7% 42,0%
12,4% 19,3% 12,0% 15,1% 41,2%
8,1% 16,5% 13,8% 14,6% 46,9%
8,3% 17,0% 15,0% 15,1% 44,6%
8,9% 14,8% 14,4% 17,0% 44,8%
10,7% 18,1% 12,1% 15,4% 43,7%
Zdroj: Eurostat, 2008.
44
Poþty nezamČstnaných v tisících 4. þtvrtl. 1. þtvrtl. 2. þtvrtl. 3. þtvrtl. 2006 2007 2007 2007 116,2 85,2 72,4 78,9 71,1 52,4 43,4 46,0 4,2 3,2 5,3 11,3 12,7 6,2 5,4 7,0 16,9 11,1 8,0 6,2 11,3 12,3 10,3 8,4 5852,3 5713,3 5555,6 5863,0 3357,4 3263,7 3189,9 3347,0 485,1 418,4 520,5 679,4 926,5 787,4 692,6 900,3 629,8 650,6 546,8 479,2 453,5 593,2 605,8 457,1 7508,3 7221,2 6877,9 7319,0 4416,7 4222,7 4022,7 4241,1 519,1 446,3 564,7 745,6 1093,0 913,2 817,2 1117,1 861,9 823,2 675,7 611,4 617,6 815,8 797,6 603,8
Podíly všech nezamČstnaných (ve vČku 15 a více let) rozdČlených do kategorií podle doby trvání nezamČstnanosti jsou jak v ýR, tak i v EU v prĤbČhu roku relativnČ stabilní. Cyklické výkyvy ve þtvrtletních hodnotách, které se vyskytují u skupiny mladých nezamČstnaných, naznaþují vliv postupné absorpce þerstvých absolventĤ škol trhem práce. Nejmenší podíly þerstvČ nezamČstnaných mladých jsou pozorovány v prvním þtvrtletí (v prĤmČru EU). Význam pĜílivu absolventĤ na trh práce je patrný i ze zpoždČní, které se projevuje v posunu
nejnižších podílĤ v tabulce podle toho, jakou skupinu (podle délky trvání nezamČstnanosti) mladých nezamČstnaných sledujeme. V prvním þtvrtletí jsou mezi mladými nezamČstnanými v ýR pĜedevším dlouhodobČ nezamČstnaní, podíl nezamČstnaných þerstvČ registrovaných (NZ ménČ než jeden mČsíc) je nejnižší. Ve tĜetím þtvrtletí je mezi mladými nezamČstnanými témČĜ þtvrtina þerstvČ nezamČstnaných (doba nezamČstnanosti kratší než mČsíc), což lze vysvČtlit pĜílivem þerstvých absolventĤ na trh práce, a tedy i registrací znaþného poþtu mladých uchazeþĤ o zamČstnání na úĜadech práce. Podíl mladých lidí, kteĜí jsou nezamČstnaní jeden rok a déle je v EU15 v prĤbČhu roku pomČrnČ stabilní. Pro úplnost je doplnČna i tabulka s absolutními poþty nezamČstnaných (v tisících), která dokresluje promČnlivost poþtu mladých nezamČstnaných mezi þtvrtletími. CelkovČ je mladých nezamČstnaných nejménČ ve 2. þtvrtletí, bČhem tĜetího a þtvrtého þtvrtletí jejich poþet narĤstá (v ýR byl ve 4. þtvrtletí 2006 výraznČ nejvyšší), jak ukazuje tabulka s absolutními poþty. V prĤmČru za státy EU jsou poþty nezamČstnaných mladých bČhem roku více vyrovnané než v ýR, pĜiþemž tendence nárĤstu ve 3. a 4. þtvrtletí a poklesu v 1. a 2. je patrná jak v prĤmČru celé EU, tak i v prĤmČru vyspČlých zemí (EU15).
5. Migrace pracovních sil Podle zjištČní Mezinárodní organizace práce (ILO), tvoĜí vČtšinu migrujících ti, kteĜí migrují za prací, nebo za svými rodinami. Existuje pĜímý vztah mezi migrací a ekonomickým rozvojem. Pro domácí zemi (zemi pĤvodu migranta) je pĜínosem finanþní kapitál (lidé zpravidla vycestují za vyšším výdČlkem, þást zahraniþního výdČlku naspoĜí a pĜivezou zpČt do své domácí zemČ, kde jej utratí nebo investují) a lidský kapitál (zkušenosti, znalosti nových technologií), z nČhož ekonomika domácí zemČ vytČží v pĜípadČ návratu migranta. ZároveĖ imigranti pĜispívají k hospodáĜskému rĤstu cílové destinace, protože napomáhají uspokojit poptávku na trhu práce cílové zemČ. Mnozí migranti jsou najímáni na nízko kvalifikovanou práci a za nižší mzdy, než by firmy musely nabídnout domácí pracovní síle. Možnost doplnit poþty pracovníkĤ pĜi nedostatku domácích dČlníkĤ o levnou pracovní sílu ze zahraniþí umožĖuje podnikĤm rozšiĜovat výrobu a uspokojovat zakázky. V pĜípadČ migrace vysoce kvalifikovaných lidí lze hovoĜit o dovozu lidského kapitálu, což je jistČ pĜínosné pro cílovou zemi, na druhé stranČ však masivní odliv kvalifikované pracovní síly mĤže znaþnČ poškodit ekonomiku zemČ pĤvodu migrantĤ. V souþasnosti se o tzv. „odlivu mozkĤ“ hovoĜí v pĜípadČ Polska, které je známé velmi silnou migrací PolákĤ do vyspČlých evropských zemí a v posledních letech pozoruje odliv vysoce kvalifikované pracovní síly. V evropských zemích, které se potýkají s problémem stárnutí populace, migranti (v pĜípadČ, že jsou zamČstnáni legálnČ) pomáhají svými pĜíspČvky na sociální pojištČní udržet systém sociálních dávek a prĤbČžný dĤchodový systém. (Imigranti napomáhají þasto i ke zvýšení porodnosti a zmírnČní efektu stárnutí populace.) Následující obrázek ukazuje celkový podíl pĜistČhovalcĤ v pĜíslušné cílové zemi, a také podíl tČch pĜistČhovalcĤ, kteĜí již získali obþanství cílového státu. Údaje jsou ponČkud starší, popisují stav v roce 2000. V obrázku jsou uvedeny i nČkteré státy, které nejsou souþástí EU, a to Austrálie, Švýcarsko, Kanada, USA, Norsko a Turecko. V populaci tČchto státĤ (s výjimkou Turecka a Norska) je vysoký podíl pĜistČhovalcĤ, vyšší než v zemích Evropské unie. V EU patĜily mezi zemČ s vyšším než 10% podílem pĜistČhovalcĤ v populaci Rakousko, Belgie, ěecko, Nizozemí a Francie. Nízký podíl pĜistČhovalcĤ byl napĜíklad v Polsku a na Slovensku, což jsou státy, jejichž obþané naopak þasto vycestovávají za prací do okolních evropských zemí. Z obyvatel deseti nových þlenských státĤ, které vstoupily do EU v kvČtnu
45
2004 byli právČ Poláci a Slováci (a Estonci) nejvČtšími skupinami imigrantĤ na trzích práce pĤvodní patnáctky (EU 15). Obr. 27: Podíl pĜistČhovalcĤ v populaci vybraných zemí svČta (pĜistČhovalci podle státní pĜíslušnosti) 24 % 22 %
Cizí státní pĜíslušníci
20 %
Imigranti s obþanstvím cílového státu
18 % 16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% Austrálie
Švýcarsko
Kanada
Švédsko
USA
Rakousko
Belgie
ěecko
Nizozemí
Francie
Irsko
OECD
Norsko
Dánsko
ŠpanČlsko
Portugalsko
ýR
Maćarsko
Finsko
Itálie
Slovensko
Turecko
Polsko
0%
Zdroj: OECD, 2008.
5.1 Míra migrace – dlouhodobé trendy Následující obrázek ukazuje þistou míru migrace v nČkolika evropských zemích. ýistá míra migrace je zde vyjádĜena v promilích (neboli jako þistý poþet na 1000 obyvatel). Kladná þistá migrace znamená, že více lidí do zemČ pĜišlo, než odešlo. Obr. 28: ýistá míra migrace ve vybraných evropských zemích (þistý poþet na 1000 obyvatel, tj. promile) Rok 2005, resp. 2004
Zdroj: OECD, 2008.
46
ŠpanČlsko
Irsko
Itálie
Rakousko
Lucembursko
Švýcarsko
Portugalsko
Norsko
ýR
Švédsko
Velká Británie
Maćarsko
Francie
Finsko
Dánsko
NČmecko
Slovensko
Nizozemí
PrĤmČr za roky 2000-2005
Polsko
16 14 12 10 8 6 4 2 0 -2
Polsko je jedinou z porovnávaných zemí, která vykazuje již od roku 1995 zápornou hodnotu þisté míry migrace, která znaþí, že více lidí z Polska odešlo, než kolik cizincĤ do Polska pĜišlo. Podle údajĤ OECD došlo v letech 1995 až 1999 k výraznému nárĤstu populace vlivem mezinárodní migrace ve ŠpanČlsku, Irsku a Lucembursku (o více než 0,5 %), v dalších letech se k zemím s vysokou þistou mírou migrace pĜidala Itálie, Portugalsko a Švýcarsko. Tyto zemČ si dodnes udržují velmi vysokou þistou míru migrace. PĜitom nČkteré z tČchto zemí (Irsko, Itálie, Portugalsko a ŠpanČlsko) dĜíve patĜily mezi zemČ, z nichž lidé spíše odcházeli jinam. V Irsku, Itálii, Portugalsku, ŠpanČlsku, Rakousku a Švýcarsku pĜispívá þistá migrace velmi významnČ k nárĤstu celkového poþtu obyvatel. ZemČmi s kladnou þistou mírou migrace, v nichž však þistá migrace pĜispívá v posledních letech k nárĤstu populace ménČ než tomu bylo v roce 2000 jsou Lucembursko, ěecko, Dánsko, Nizozemsko a NČmecko. V ýeské republice se þistá míra migrace v roce 2005 oproti prĤmČru (z let 2000 až 2005) více než zdvojnásobila. Znamená to tedy, že se ýeská republika stává atraktivní cílovou destinací. Naopak geografická mobilita ýechĤ je velmi nízká (napĜ. v porovnání s mobilitou PolákĤ, EstoncĤ nebo SlovákĤ, nebo s prĤmČrem za EU15). Význam migrace, jako zdroje pracovní síly se bude v budoucnu v EvropČ zvyšovat, protože silné populaþní roþníky budou odcházet do dĤchodu a absolventĤ škol nebude v pĜíštích letech dostatek k tomu, aby tuto chybČjící pracovní sílu nahradili. Oþekávané zvýšení poptávky po pracovních silách by mohlo být kryto právČ þistou migrací (statistiky OECD ukazují na trend zvyšování þisté migrace v evropských zemích).
5.2 Míra nezamČstnanosti mladých migrantĤ Následující obrázek umožĖuje porovnání míry nezamČstnanosti cizincĤ a obþanĤ pĜíslušného státu. Sloupce oznaþují míru nezamČstnanosti mladých ve vČku 15-39, pro porovnání jsou doplnČny i body oznaþující prĤmČr za všechny vČkové skupiny nad 15 let. Obr. 29: Míra nezamČstnanosti migrantĤ a obþanĤ pĜíslušných zemí v roce 2006 (vČkové kategorie 15-39 let a 15 a více let)
22 % 20 % 18 % 16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0%
Mladí obþané (15-39) Mladí cizinci (15-39) Obþané nad 15 let
Ky Lu pr ce m ýR bu rs k ě o V. ec k Po Bri o rt u t án ga ie ls ko Itá D lie á N nsk iz o R oze ak m Šp ous í an ko Čl sk EU o 2 EU 7 Šv 15 é N ds Čm ko ec k Fi o ns Fr ko an c Be i e lg ie
Cizinci nad 15 let
Zdroj: Eurostat, 2008.
47
Ve vČtšinČ porovnávaných zemí je míra nezamČstnanosti cizincĤ (a to i mladých) vyšší než míra nezamČstnanosti obþanĤ pĜíslušného státu. Výjimku tvoĜí pouze ýeská republika, kde však žije cizincĤ stále relativnČ málo a ěecko. V obou zemích je míra nezamČstnanosti mladých cizincĤ dokonce nižší než prĤmČrná míra nezamČstnanosti obþanĤ ýR, popĜ. ěecka. Míra nezamČstnanosti mladých cizincĤ ve vČtšinČ zemí pĜevyšuje míru nezamČstnanosti starších migrantĤ (výjimku tvoĜí Portugalsko a Nizozemí). PĜedchozí obrázek porovnával míru nezamČstnanosti podle obþanství. Následující obrázek se zamČĜuje na zamČstnanost, a to nikoliv podle obþanství, nýbrž podle národnosti. Sloupce oznaþují podíly míry zamČstnanosti migrantĤ a míry zamČstnanosti obyvatel s národností pĜíslušného státu. Použité míry zamČstnanosti jsou z roku 2004. Hodnoty vyšší než jedna znamenají, že míra zamČstnanosti migrantĤ je vyšší, než míra zamČstnanosti rodilých obyvatel. Jinými slovy, že z celkového poþtu cizincĤ v produktivním vČku, kteĜí pĜicestovali do pĜíslušné zemČ, pracuje vyšší procento, než je podíl pracujících rodilých obyvatel státu. Ve vČtšinČ evropských zemí je míra zamČstnanosti pĜistČhovalcĤ nižší než rodilých obyvatel, ale existují i výjimky, kde je situace opaþná. PatĜí mezi nČ Lucembursko, Itálie, ŠpanČlsko, Maćarsko, ěecko a Portugalsko. Nejvíce pĜevyšuje míra zamČstnanosti domácích míru zamČstnanosti migrantĤ v Dánsku, ménČ výraznČ také v Nizozemí, Belgii, Finsku a Švédsku. V prĤmČru EU v posledních letech klesla míra nezamČstnanosti pĜistČhovalcĤ rychleji, než míra nezamČstnanosti rodilých obyvatel, což ukazuje na výše uvedený trend doplĖování chybČjící pracovní síly migrací. Obr. 30: Porovnání zamČstnanosti rodilých obyvatel a pĜistČhovalcĤ (cizí národnosti) v roce 2004 Podíl míry zamČstnanosti pĜistČhovalcĤ a míry zamČstnanosti rodilých obyvatel státu 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7
Lucembursko
Itálie
ŠpanČlsko
Maćarsko
ěecko
Portugalsko
Irsko
Slovensko
Švýcarsko
Rakousko
Francie
ýR
V. Británie
Norsko
NČmecko
Švédsko
Finsko
Belgie
Nizozemí
0,5
Dánsko
0,6
Zdroj: OECD, 2008.
Následující obrázek ukazuje podíly mČr zamČstnanosti a podíly mČr nezamČstnanosti pĜistČhovalcĤ a rodilých obyvatel. Údaje vycházejí z hodnot OECD za rok 2004. ZemČ jsou uspoĜádány stejnČ jako v pĜedchozím obrázku, þili podle podílu mČr zamČstnanosti.
48
Obr. 31: Porovnání mČr zamČstnanosti i nezamČstnanosti rodilých obyvatel a pĜistČhovalcĤ (cizí národnosti) v roce 2004 3,0
podíl mČr zamČstnanosti pĜistČhovalcĤ a rodilých obyvatel podíl mČr NEZAMċSTNANOSTI pĜistČhovalcĤ a rodilých obyvatel
2,5
2,0
1,5
Lucembursko
Itálie
ŠpanČlsko
ěecko
Portugalsko
Irsko
Slovensko
Švýcarsko
Rakousko
Francie
ýR
V. Británie
Norsko
NČmecko
Švédsko
Finsko
Belgie
Nizozemí
0,5
Dánsko
1,0
Zdroj: OECD, 2008.
ZemČ, které mají míru zamČstnanosti cizincĤ vyšší než míru zamČstnanosti rodilých obyvatel (tj. podíl mČr zamČstnanosti vČtší než jedna), mají míru nezamČstnanosti cizincĤ jen o málo vyšší než rodilých obyvatel. TČmito zemČmi jsou Portugalsko, ěecko, ŠpanČlsko a Itálie (výjimku tvoĜí Lucembursko). Obdobný vztah platí i pro Slovensko a Irsko, kde je zamČstnanost cizincĤ a rodilých obyvatel srovnatelná. Velký rozdíl v míĜe zamČstnanosti cizincĤ a rodilých obyvatel je také v Dánsku a Nizozemí (kde je míra zamČstnanosti cizincĤ o hodnČ nižší než rodilých obyvatel) a v Rakousku a Švýcarsku. Výjimeþnou by se mohla zdát situace v Lucembursku, kde je zamČstnanost cizincĤ vyšší než rodilých obyvatel a zároveĖ zde míra nezamČstnanosti cizincĤ dvojnásobnČ pĜevyšuje míru nezamČstnanosti rodilých obyvatel, avšak v Lucembursku jsou obČ míry nezamČstnanosti velmi nízké. Konkrétní hodnoty míry nezamČstnanosti obþanĤ vybraných zemí EU a cizincĤ jsou uvedeny v pĜíloze. Míry nezamČstnanosti cizincĤ pocházejících z nČkterého z þlenských státĤ Unie jsou nižší, než míry nezamČstnanosti imigrantĤ z ostatních zemí.
49
6. PĜílohy Tabulka: Míra participace (podíl pracovních sil v populaci) ve vybraných zemích Evropské unie v roce 2006 (v %) Míra participace v % 2006 15-19 20-24 15-24 25-54 55-64 15-64 15 a víc 7,93 56,68 32,30 84,52 32,17 65,86 66,32 Belgie 8,42 57,03 33,51 88,15 47,74 70,33 71,15 ýeská republika 59,82 79,36 68,98 88,41 63,24 80,12 81,36 Dánsko 30,96 68,56 50,08 87,85 58,41 74,74 75,51 Finsko 12,41 54,44 33,18 87,44 43,62 69,06 69,35 Francie 26,59 74,42 52,40 81,48 54,67 71,29 72,71 Irsko 11,77 51,56 32,50 77,85 33,43 62,72 63,68 Itálie .. .. .. .. .. .. .. Lucembursko 5,38 46,98 26,77 79,62 34,94 61,96 62,31 Maćarsko 30,44 70,82 50,69 87,10 55,33 75,02 76,02 NČmecko 58,65 80,10 69,21 85,08 49,07 75,70 76,63 Nizozemí 8,59 56,99 34,17 81,75 30,66 63,36 64,34 Polsko 17,70 63,06 42,71 87,73 53,45 73,89 78,52 Portugalsko 43,33 74,55 59,42 87,07 36,84 73,69 74,54 Rakousko 10,22 52,69 32,49 81,89 43,97 67,00 68,24 ěecko 8,94 58,87 35,06 87,53 36,80 68,55 68,73 Slovensko 29,29 67,89 52,70 82,03 46,76 71,90 72,40 ŠpanČlsko 39,07 71,17 55,97 89,42 72,98 80,18 81,55 Švédsko 55,34 76,01 66,58 84,64 59,07 76,68 78,34 Velká Británie 28,71 65,46 47,93 84,45 48,78 71,73 72,76 EU 15 26,10 61,84 44,49 80,96 46,23 68,30 69,34 OECD - Evropa OECD - Evropa je oznaþením pro 19 zemí EU, které jsou þleny OECD a Norsko.
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
50
Tabulka: Míra zamČstnanosti ve vybraných zemích Evropské unie v roce 2006 (v %) Míra zamČstnanosti v % 2006 15-19 20-24 15-24 25-54 55-64 15-64 15 a víc 5,91 46,48 26,19 78,17 30,42 60,35 60,81 Belgie 5,17 48,75 27,66 82,55 45,20 65,27 66,07 ýeská republika 53,63 75,15 63,72 85,50 60,93 76,92 78,17 Dánsko 22,29 58,38 40,64 82,50 54,52 68,92 69,69 Finsko 8,84 42,06 25,26 79,96 40,47 62,27 62,56 Francie 23,46 68,96 48,01 78,35 53,40 68,15 69,56 Irsko 7,89 41,65 25,48 73,26 32,48 58,41 59,36 Itálie .. .. .. .. .. .. .. Lucembursko 3,40 38,92 21,66 74,20 33,56 57,31 57,66 Maćarsko 26,17 61,47 43,87 78,82 48,50 67,25 68,25 NČmecko 52,07 76,15 63,93 81,99 46,92 72,39 73,30 Nizozemí 5,95 40,10 23,99 71,76 28,05 54,47 55,44 Polsko 13,19 54,15 35,78 81,30 50,06 67,88 72,51 Portugalsko 38,16 68,97 54,04 83,48 35,54 70,16 71,01 Rakousko 6,95 40,45 24,52 75,30 42,40 61,04 62,26 ěecko 3,92 45,62 25,73 77,17 33,23 59,40 59,59 Slovensko 20,80 57,83 43,26 75,83 44,09 65,75 66,24 ŠpanČlsko 27,00 59,35 44,02 84,68 69,79 74,51 75,85 Švédsko 44,88 67,75 57,32 81,19 57,35 72,52 74,15 Velká Británie 23,06 55,89 40,23 78,56 45,64 66,01 67,03 EU 15 21,06 51,65 36,80 74,93 43,36 62,48 63,51 OECD - Evropa OECD - Evropa je oznaþením pro 19 zemí EU, které jsou þleny OECD a Norsko.
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
Tabulka: Míra nezamČstnanosti ve vybraných zemích Evropské unie v roce 2006 (v %) Míra nezamČstnanosti v % 2006 15-19 20-24 15-24 25-54 55-64 15-64 15 a víc 25,52 18,00 18,92 7,51 5,43 8,36 8,30 Belgie 38,62 14,52 17,45 6,35 5,31 7,19 7,14 ýeská republika 10,36 5,31 7,63 3,29 3,65 3,99 3,93 Dánsko 28,00 14,85 18,84 6,09 6,67 7,78 7,70 Finsko 28,78 22,74 23,88 8,55 7,21 9,83 9,79 Francie 11,78 7,34 8,38 3,84 2,33 4,41 4,33 Irsko 32,92 19,22 21,60 5,89 2,86 6,87 6,79 Itálie .. .. .. .. .. .. .. Lucembursko 36,89 17,17 19,09 6,80 3,95 7,50 7,46 Maćarsko 14,03 13,21 13,46 9,51 12,34 10,35 10,23 NČmecko 11,21 4,94 7,64 3,63 4,39 4,37 4,34 Nizozemí 30,79 29,64 29,77 12,22 8,49 14,03 13,84 Polsko 25,49 14,12 16,24 7,33 6,34 8,13 7,66 Portugalsko 11,93 7,49 9,06 4,13 3,53 4,79 4,74 Rakousko 31,97 23,23 24,53 8,04 3,57 8,90 8,76 ěecko 56,16 22,50 26,60 11,83 9,70 13,34 13,30 Slovensko 28,99 14,82 17,92 7,55 5,71 8,56 8,51 ŠpanČlsko 30,90 16,61 21,34 5,30 4,37 7,07 6,99 Švédsko 18,90 10,87 13,91 4,07 2,91 5,42 5,35 Velká Británie 19,67 14,63 16,07 6,98 6,45 7,98 7,88 EU 15 19,31 16,47 17,28 7,44 6,20 8,52 8,41 OECD - Evropa OECD - Evropa je oznaþením pro 19 zemí EU, které jsou þleny OECD a Norsko.
Zdroj: OECD, LFS, 2008.
51
Míra nezamČstnanosti celková, obþanĤ státu a cizích státních pĜíslušníkĤ údaje za rok 2006 Celková míra mNZ mNZ m NZ Celková mNZ mNZ nezamČstnanosti cizincĤ z cizincĤ z cizincĤ z mNZ obþanĤ cizincĤ EU27 EU15 neþl. zemí migrantĤ (nad 15 let) EU 27 8,2 % 7,9 % 12,7 % 9,0 % 8,4 % 14,9 % EU 15 7,7 % 7,4 % 12,8 % 9,0 % 8,4 % 15,1 % ýeská republika 7,1 % 7,2 % 6,2 % 4,8 % 7,5 % Belgie 8,2 % 7,4 % 17,3 % 11,7 % 11,4 % 33,0 % Francie 8,8 % 8,4 % 16,6 % 8,0 % 7,2 % 23,0 % Itálie 6,8 % 6,7 % 8,6 % 8,4 % 7,3 % 8,7 % Lucembursko 4,7 % 3,0 % 6,7 % 5,6 % 5,6 % 21,5 % NČmecko 10,2 % 9,6 % 18,2 % 12,7 % 10,2 % 21,9 % Nizozemí 4,5 % 4,3 % 11,0 % 6,5 % 5,6 % 15,4 % Rakousko 4,7 % 4,1 % 10,6 % 6,8 % 5,1 % 12,8 % ŠpanČlsko 8,5 % 8,1 % 11,5 % 8,2 % 10,6 % 13,0 % Švédsko 7,1 % 6,8 % 13,6 % 7,8 % 7,0 % 20,2 % Velká Británie 5,3 % 5,1 % 8,3 % 6,2 % 6,1 % 9,8 % Míra nezamČstnanosti mladých migrantĤ (15-39 let) EU 27 EU 15 ýeská republika Belgie Francie Itálie Lucembursko NČmecko Nizozemí Rakousko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie Zdroj: Eurostat, 2008.
Celková mNZ
10,2 % 9,6 % 8,5 % 10,7 % 11,6 % 10,0 % 6,6 % 10,6 % 5,0 % 5,9 % 10,5 % 10,3 % 7,5 %
mNZ obþanĤ
mNZ cizincĤ
9,9 % 9,3 % 8,5 % 9,7 % 11,1 % 10,0 % 4,5 % 9,9 % 4,8 % 5,1 % 10,2 % 10,0 % 7,4 %
13,3 % 13,3 % 6,6 % 21,2 % 20,0 % 9,9 % 8,6 % 18,4 % 10,5 % 11,5 % 11,9 % 17,4 % 8,9 %
52
mNZ mNZ m NZ cizincĤ z cizincĤ z cizincĤ z EU27 EU15 neþl. zemí 8,4 % 7,9 % 15,7 % 8,4 % 8,0 % 15,8 % 10,1 % 14,2 % 13,8 % 33,9 % 11,5 % 10,3 % 24,4 % 9,1 % 10,1 % 7,1 % 7,2 % 25,1 % 10,2 % 7,6 % 23,1 % 13,9 % 6,5 % 14,3 % 6,3 % 7,1 % 14,0 % 10,3 % 9,0 % 22,9 % 6,4 % 6,5 % 10,6 %
Míra nezamČstnanosti celková, obþanĤ státu a cizích státních pĜíslušníkĤ Údaje za rok 2005 Celková míra mNZ mNZ m NZ Celková mNZ mNZ nezamČstnanosti cizincĤ z cizincĤ z cizincĤ z mNZ obþanĤ cizincĤ EU27 EU15 neþl. zemí migrantĤ (nad 15 let) EU 27 8,9 % 8,6 % 14,2 % 9,5 % 8,6 % 16,9 % EU 15 8,1 % 7,7 % 14,3 % 9,5 % 8,7 % 17,0 % ýeská republika 7,9 % 7,9 % 6,8 % 7,2 % 6,5 % Belgie 8,4 % 7,7 % 16,8 % 10,4 % 10,1 % 34,5 % Francie 8,8 % 8,4 % 17,4 % 7,3 % 7,0 % 24,1 % Itálie 7,7 % 7,6 % 10,2 % 7,9 % 7,7 % 10,8 % Lucembursko 4,5 % 3,3 % 6,0 % 5,6 % 5,5 % 11,0 % NČmecko 11,1 % 10,2 % 20,2 % 13,3 % 11,5 % 24,5 % Nizozemí 4,7 % 4,4 % 11,7 % 4,9 % 4,4 % 17,9 % Rakousko 5,2 % 4,4 % 11,6 % 8,6 % 6,7 % 13,3 % ŠpanČlsko 9,2 % 8,9 % 11,4 % 9,3 % 8,7 % 12,3 % Švédsko 7,8 % 7,4 % 15,3 % 8,8 % 8,4 % 22,7 % Velká Británie 4,7 % 4,5 % 7,8 % 5,5 % 5,1 % 9,4 % Míra nezamČstnanosti mladých migrantĤ (15-39 let) EU 27 EU 15 ýeská republika Belgie Francie Itálie Lucembursko NČmecko Nizozemí Rakousko ŠpanČlsko Švédsko Velká Británie Zdroj: Eurostat, 2008.
Celková mNZ
11,0 % 10,1 % 9,6 % 11,1 % 11,6 % 11,2 % 5,5 % 11,7 % 5,5 % 6,4 % 11,3 % 11,6 % 6,7 %
mNZ obþanĤ
mNZ cizincĤ
10,8 % 9,8 % 9,6 % 10,2 % 11,2 % 11,2 % 4,4 % 10,7 % 5,1 % 5,5 % 11,1 % 11,0 % 6,5 %
14,7 % 14,8 % 5,3 % 21,0 % 21,0 % 11,3 % 6,5 % 19,8 % 13,5 % 13,0 % 12,4 % 19,9 % 8,7 %
53
mNZ mNZ m NZ cizincĤ z cizincĤ z cizincĤ z EU27 EU15 neþl. zemí 9,6 % 9,1 % 17,2 % 9,7 % 9,1 % 17,3 % 7,7 % 12,4 % 12,2 % 37,1 % 8,6 % 8,4 % 26,6 % 8,9 % 12,0 % 6,1 % 6,1 % 12,8 % 11,3 % 23,5 % 18,9 % 9,1 % 15,1 % 9,6 % 8,1 % 13,4 % 11,3 % 11,0 % 27,1 % 5,9 % 5,7 % 10,5 %
