14.00 – 14.05
14.05 – 14.20 14.20 – 14.35 14.35 – 14.50 14.50 – 15.05 15.05 – 16.05
16.05 – 16.30 16.30 – 16.35
Daniela Písařovicová a Jiří Gavor Úvodní přivítaní moderátory Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdruženi ČR Coffee Break Panelová diskuze: Jiří Feist, výkonný ředitel pro strategii, EP Energy Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy Jiří Šimek, místopředseda představenstva E.ON Energie Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Michal Šnobr, analytik J&T Banky Vladimír Tošovský, předseda představenstva a generální ředitel ČEPS Miloslav Zaur, jednatel společnosti RWE GasNet Dotazy z auditoria Diskuzní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek.
BUDOUCNOST ENERGETIKY V ČR
PAVEL CYRANI Ředitel Divize strategie, člen představenstva ČEZ, a.s.
Leading Minds Forum Praha, 18. března 2014
EU V NÁVRHU CÍLŮ NA 2030 POTVRZUJE ÚSILÍ O SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO2 Redukce emisí CO2, 100 % = stav roku 1990
5
40 % cíl pro 2030 leží přesně na trajektorii k dosažení 80 % redukce do 2050
EU V NÁVRHU POLITIK NA 2030 AVŠAK NASTAVUJE TAKÉ CÍL NA JEDEN Z NÁSTROJŮ – OZE Cíle EU na OZE 2020 vs. návrh 2030
6
* Podle konkrétních opatření na efficiency v rozmezí 46-48 %.
NÁKLADOVĚ NEJEFEKTIVNĚJŠÍM NÁSTROJEM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ JE OBCHODOVÁNÍ PŘES EU ETS Srovnání nákladů úspor emisí podle jednotlivých nástrojů EUR/uspořená tuna emise CO2
7
Zdroj: OECD Policy Paper: Climate and Carbon – aligning prices and policies (2011)
Podle studie OECD existuje velký rozptyl mezi náklady jednotlivých nástrojů na úsporu emisí
Tržní řešení přes obchodování s povolenkami představuje nejefektivnější způsob redukce emisí
V DNEŠNÍ PODOBĚ OZE DESTABILIZUJE CELÝ ENERGETICKÝ SEKTOR Hodinové reziduální poptávky, výroby z větru a slunce (horní graf) a spotové ceny (spodní graf) v Německu v prosinci 2012 GW a EUR/MWh
Výroba z OZE předurčuje provoz ostatních zdrojů i v ČR díky obchodnímu a přenosovému propojení obou zemí
33 hodin s negativní cenou v 5 dnech (minimum -222 EUR/MWh 25/12/2012)
Intraday minimum -500 EUR/MWh
Nízké ceny nejsou jen otázkou vánočních svátků, ale i jarních víkendů (velká výroba PV a vítr) 8
* Reziduální poptávka = Poptávka minus (Vítr + PV)
NEDŮVĚRA V INTEGRACI OZE DO TRHU VEDE MNOHO STÁTŮ K PŘÍPRAVĚ REFOREM ENERGETICKÉHO TRHU Integrace OZE do trhu nebo „trhu do OZE“?
9
Zdroj: Eurelectric
REFORMY JSOU VŠAK ČASTO PŘIPRAVOVÁNY LOKÁLNĚ BEZ OHLEDU NA FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO TRHU JAKO CELKU
Jak by dopadnul český automobilový průmysl, kdyby to samé udělalo Německo pro své automobilky? 10
ČR MUSÍ BRÁT OHLED NA ENERGETICKOU POLITIKU OKOLNÍCH ZEMÍ, ALE ZÁROVEŇ STAVĚT NA SVÝCH KONKURENČNÍCH VÝHODÁCH Konkurenční výhoda energetického sektoru ČR: Technologie
Konkurenční pozice
Výhoda
Plyn
Dokud jsou kontrakty vyjednávány bilaterálně, slabší vyjednávací pozice než Německo či Polsko
Černé uhlí
Dlouhá přepravní trasa od mořských přístavů, lokální černé uhlí není konkurenceschopné
Hnědé uhlí
Máme doly, ale zásoby budou postupně vyčerpány, ani uhlí za limity není dostatek pro pokrytí celé potřeby ČR
Solární energie
Sluneční podmínky srovnatelné např. s Německem*, ale horší než v jižních zemích EU
Pevninský vítr
Větrné podmínky horší než v přímořských zemích (a průměrně čtyřikrát horší i než v sousedním Německu*)
Vítr v moři
Nemáme moře
Biomasa, odpady
Stejné podmínky jako ostatní státy, v odpadu se můžeme dále rozvíjet, biomasa má potenciál v zemědělství
Jádro
Máme zkušenost s provozováním, vhodné lokality pro výstavbu i funkční legislativu (oproti např. Polsku), ale máme nižší množství jaderných elektráren než např. Francie či USA Konkurenční nevýhoda Neutrálníí
* expertní odhady % pokrytí dané země s porovnatelnými podmínkami z údajů ČHMI, JRC EK, ECMFW.
11
Konkurenční výhoda
ČESKÁ EKONOMIKA BUDE DÁLE SNIŽOVAT SVOU ENERGETICKOU NÁROČNOST Srovnání energetické náročnosti evropských států
Důvody poklesu
2012
Energetická intenzita HDP (toe/tis. EURreal 2005 HDP)
0,6
energetické intenzity HDP ČR
ČR
1990
Strukturální změny v
0,5
BG
ekonomice – pokles podílu průmyslu
0,4
0,3
RO
PO HU
Plošná úsporná opatření
2012
zejm. ve průmyslu i energetice (účinnější technologie)
GR
ČR
0,2
GR
2040**
ES
DE UK
IT
0,1
ČR
NL
FR AT
FI
4
5
SE
Spotřeba energie na osobu
BE
se příliš nemění – celková energetická spotřeba i počet obyvatel stagnují
DK 0,0 0
1
2
3
6
Spotřeba energie na osobu (toe/osoba)
12
Zdroj: Eurostat, ASEK, IEA Pozn: toe*=ton of oil equivalent=42 GJ;
**dle ASEK 09/2013
V ČR NELZE V PŘÍPADĚ EKONOMICKÉ KONVERGENCE OČEKÁVAT ABSOLUTNÍ POKLES SPOTŘEBY
Spotřeba elektřiny na osobu
Spotřeba elektřiny na osobu vs. HDP na osobu MWh/os, tisíce PPS/os, 2012
Existuje silná korelace mezi úrovní ekonomiky a spotřebou na obyvatele
I přes ekonomiku
AT FR
EU15
BE NL
DE DK
CZ ES IT
UK
IE
SK GR
PT
HDP na osobu 13
Zdroj: Eurostat, ENTSO-E
orientovanou na průmysl má ČR nižší spotřebu elektřiny než jiné středoevropské země
Spotřeba elektřiny ve skandinávských zemích (FI, SE) je na úrovni dvojnásobku průměru EU
JAKÉ JE ŘEŠENÍ PRO ČR? Dlouhodobě funkční trh s energií nejvíce transparentní V případě regulace technologická neutralita a přeshraniční jednotnost systémů EU ETS velmi transparentní trh pokud další podpůrné mechanismy, pak pro všechny bezuhlíkové technologie pokud kapacitní trhy, tak harmonizované celoevropsky, s co nejmenší distorzí společného trhu (přizpůsobení kapacitních trhů v ČR vývoji v okolních zemích tak, aby nebyla energetika v ČR znevýhodněna)
Dlouhodobá stabilita a směřování nutné – jednou zdecimované odvětví bude těžko resuscitováno
Důraz na konkurenceschopnost v energetice jako ve všech ostatních průmyslových oborech
Diplomacie a ochrana rovného zacházení
14
CO JE SPRÁVNÉ OD ASEK OČEKÁVAT A CO NE Co je správné od ASEK očekávat
Dlouhodobé cíle a nepodkročitelná minima energetické politiky a energetického
mixu. Směřování pro potenciální investory v energetice, v průmyslu, ale i ve školství, vědě a výzkumu. Rámec pro legislativu v oblasti energetických trhů a ekologie. Diplomatický rámec pro vyjednávání energetických a ekologických témat v rámci EU
Co není vhodné od ASEK očekávat:
Konkrétní návrhy, které elektrárny zavřít či postavit, či jaké konkrétní projekty začít i ukončit
15
BUDOUCNOST ENERGETIKY V ČR
PAVEL CYRANI Ředitel Divize strategie, člen představenstva ČEZ, a.s.
Leading Minds Forum Praha, 18. března 2014
JAKOU CESTOU BY SE MĚLY ENERGETICKÉ TRHY VYDAT? Časový horizont
Cíl
Běžný provoz
Zachování provozuschopnosti
pokrytí variabilních nákladů
pokrytí fixních nákladů
Nástroje varianta I Nástroje varianta II
17
Pokrytí nákladů výroby v konkrétních hodinách (paliva, CO2)
Celý život elektrárny
2-3 roky
do 1 roku
Pokrytí nákladů zachování on-line stavu (fixní O&M + režie)
Výstavba nových zdrojů
Pokrytí investičních nákladů nebo plných nákladů
Energetický trh (MWh) bez nadbytečné regulace (podpora OZE) Cena určena variabilními náklady marginálního zdroje Při nedostatku kapacit jsou ceny investičním signálem
Energetický trh (MWh) Cena určena variabilními náklady marginálního zdroje
Kapacitní trh (MW) Platby za spustitelnou kapacitu k zamezení nedostatku Ideálně celoevropský, souvisí úzce s energetickým trhem
Strategická rezerva/platba Národní schémata vhodná, neboť zajištění dodávky je národní povinností
sdružení podnikatelů v teplárenství
Leading Minds Forum - Budoucnost energetiky v ČR III – setkání I. ASEK nebo NASEK?
Česká energetika aneb světlo na konci tunelu…? Ing. Mirek Topolánek 18. března 2014, Hotel Ambassador - Zlatá Husa, Praha
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Čtyři pohledy na současnou realitu v energetice
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Strojvůdkyně…
Na zvládnutí „Energiewende“ závisí budoucnost pracovních míst a stavu Německého hospodářství.
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Podíl energie z OZE na hrubé domácí spotřebě 20 18
18
16 14
13
Česká republika Německo
12 10 8
Cíl ČR
6 4 2 0
Zdroj: Eurostat 2009
www.tscr.cz
2010
2011
2012
sdružení podnikatelů v teplárenství
Klíčové prvky Energiewende • Pokračování schémat podpory OZE, větší tlak na efektivitu • Pokračování podpory domácího průmyslu díky nízké ceně elektřiny a přenášení břemena podpory OZE na domácnosti (mírné modifikace pod tlakem Bruselu) • Německo nepřipustí do roku 2020 žádný zásah do systému emisního obchodování
• Snaha o zavedení kapacitních mechanismů na podporu domácích výrobců elektřiny z fosilních paliv • V jaderné energetice tlak na závazné bezpečnostní cíle a „systém vzájemné podpory“ • Podíl výroby elektřiny v kogeneraci 25 % do roku 2020
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Implikace pro Česko
1. Je potřeba vzít na vědomí, že Energiewende bude a začít se podle toho chovat. 2. Dosavadní strategie zaměřená na masivní vývoz elektřiny zjevně nebude fungovat. 3. Závislost na vývozu elektřiny nepřináší žádnou komparativní výhodu pro český průmysl. 4. Komparativní výhodou může být relativně levné teplo z (hnědého) uhlí – lokální trh. 5. Zásadní jsou domácí energetické suroviny, které je potřeba využít maximálně efektivně.
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Vývoj a struktura dodávek tepla do SZT dle ASEK (verze září 2013
120 100
PJ
80 60 40 20 0 2010
2015 Černé uhlí
www.tscr.cz
2020
2025
2030
2035
Hnědé uhlí
2040
sdružení podnikatelů v teplárenství
Jak zajistit uhlí pro teplárny?
„Jedním z nástrojů by měla být i novela horního zákona, která umožní státu, aby ovlivňoval způsob využití hnědého uhlí a aby ho mohl nasměrovat do tepláren. V tuto chvíli stát nemá žádný nástroje, jak toto provést.“ Zápis z veřejného projednání ASEK, 21. listopadu 2013
„Současně vláda zachová energetické suroviny pro budoucí generace a obhájí zájmy státu při stanovení podmínek těžby a využití nerostů.“ Programové prohlášení vlády, únor 2014
Plán legislativních prací vlády na rok 2014 ani výhled do roku 2017 novelu horního zákona neobsahuje… www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Klíčové otázky pro rozhodnutí o těžbě uhlí za limity
Otázka č. 1: Jak má být uhlí vytěžené za limity využito?
Otázka č. 2: Jak stát cílové využití uhlí za limity zajistí?
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Provázanost koncepcí
Energetická koncepce
Surovinová politika www.tscr.cz
Plán odpadového hospodářství
15.05 – 16.05
Panelová diskuze: Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ Jiří Feist, výkonný ředitel pro strategii, EP Energy Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy Jiří Šimek, místopředseda představenstva E.ON Energie Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Michal Šnobr, analytik J&T Banky Vladimír Tošovský, předseda představenstva a generální ředitel ČEPS Miloslav Zaur, jednatel společnosti RWE GasNet
16.05 – 16.30
Dotazy z auditoria
16.30 – 16.35
Diskuzní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek.
Energeticky úsporné stavebnictví a Státní energetická koncepce
Leading Minds Forum 18. března 2014, Praha
Co to energetická efektivita je? ● Energetická bezpečnost, nižší dovozní závislost, sociální koheze, lepší kvalita budov, vyšší disponibilní prostředky, nižší znečištění ● 2020: Investice do budov 350 mld. Kč (100 mld. veřejných) znamená 35 tis. pracovních míst, mínus 50 PJ na konečné spotřebě, úsporu 25 mld. ročně na platbách za energie, plus 1 % HDP ● IEA: from hidden to the first fuel, 300 mld. USD celosvětově ● Různý přístup k budovám a průmyslu: budovy: jednoznačně ekonomická a energetická příležitost (5-7% výnosy) průmysl: srovnání s alternativní investicí s vyšším výnosovým procentem, je třeba být obezřetný a motivovat jen k ekonomickému chování
Jak se může vyvíjet spotřeba?
50 PJ SEK RENO BAU RENO NED RENO PAS
180 PJ
Co si z toho odnést? ● Uvědomit si rozsah příležitosti ● Posoudit různé scénáře spotřeby, identifikovat potřebné nástroje pro jejich realizaci, spočítat jejich náklady a přínosy (pro stát, pro vlastníky budov) ● Naučit se komunikovat s diverzifikovaným byznysem energetických úspor
Děkuji za pozornost Mgr. Petr Holub m: 604 177 711 e:
[email protected] www.sanceprobudovy.cz Šance pro budovy je aliance významných oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví. Sdružuje Českou radu pro šetrné budovy, Centrum pasivního domu, Asociaci výrobců minerální izolace a Sdružení EPS. Reprezentuje přes 200 firem napříč hodnotovým řetězcem výstavby a renovace budov. Šance pro budovy usiluje o dosažení zásadních celospolečenských přínosů, které s sebou energeticky úsporné budovy nesou. Za tímto účelem prosazuje změny legislativního a ekonomického rámce, včetně kvalitní implementace evropských směrnic v České republice.
Evropská energetika na rozcestí. Vstoupila energetika v regionu CEE do nové éry? Michal Šnobr, poradce J&T v oblasti energetiky a kapitálových trhů
Probíhá největší strukturální krize evropské elektroenergetiky v historii? Centrem změn „německý region“. Německo dělá revoluci bez ohledu na ekonomicky slabší sousední státy. Obětovalo i hodnotu svých velkých „utility“ společností. V Česku nebyla stále pochopena závažnost probíhajících změn. Vývoj cen akcií producentů elektřiny 300
MWh/EUR 100
komoditní bublina
275
90
250
80
Cena elektřiny se vrátila 10 let zpět
225 200 175
70
Fukušima
60 50
150 125
40
100
30 2013
20 2012
2011
2010
2009
2008
2006
2005
2004
2003
2007
Sektor prošel ztrátou poloviny až dvou třetin
75
Zdroj: Bloomberg výpočty J&T Banka
BEELECT Index
Elektřina - MWh/EUR 35
•
Jednotný evropský trh s elektřinou. Politika 20/20/20 do roku 2020. Cíle pro rok 2030. •
Cena elektřiny na úrovni baseload v EUR/MWh (forwards 2015)
30 •
64 43 43
36 3 5 55
49
39 36 43 •
Prvním výsledkem velké nerovnováhy. Mimořádná nestabilita. Výsledkem může být konec tržního prostředí a národní regulace. Největší problém region Německo/Česko. Existuje česká SEK? „OZE za jádro“. Pro Německo výzva 21. století. Německý koncept zahnal nepřipravenou a východní Evropu do rohu. Česko (ČEZ) podcenilo německé ambice v elektroenergetice. Má smysl se dál vůči Německu vymezovat? Česká energetická koncepce je ve slepé uličce. Německá energetická politika Energiewende bude pokračovat . Dnes už Němci nemají jinou volbu, mohou jen zvolnit tempo. Česko (ČEZ) není schopné vzdorovat, zůstává chycené v sítích německé energetické politiky. Osamoceno. Návrh energetické politiky EK do roku 2030 situaci neřeší. Naopak dále vychází vstříc Německu. 36
Rozvoj OZE: Česká republika vs. Německo NĚMECKO nejsilnější ekonomika s výrazným vlivem na rozhodování EK i samotné EU nejen v elektroenergetice Německý spotřebitel elektřiny je „bohatý“ (průměrný plat 4 až 5 krát vyšší než v ČR), podporuje rozvoj OZE a ústup od jádra (Energiewende) i za cenu vyšší ceny elektřiny Proti ČR efektivní rozvoj OZE (až šestinásobně) Na půdě EU dokáže si ochránit výjimky (náročný průmysl neplatí příplatky na OZE), samotné Německo dlouho blokovalo oživení trhu povolenek CO2 tzv. backloading ČESKÁ REPUBLIKA
Skutečný příplatek za OZE převyšuje 32 EUR/MWh (v Německu 62 EUR/MWh)
Dotace státu z rozpočtu ve výši 15 mld. Kč
V příplatku za OZE platíme téměř 2/3 za solární elektrárny (2 000 MW)
Příplatek za OZE platí i průmysl (snižuje konkurenceschopnost průmyslu)
Geograficky mizivá možnost rozvoje OZE, narušené investiční prostředí v klasické energetice (nutné dotace)
Zásadní strukturální obrat německé elektroenergetiky rozbil dosavadní koncept SEK ČR, exportní politika ČR v této komoditě může být do budoucna v ohrožení
37
Rozvoj OZE, povolenky CO2 a břidlicový plyn. Jednotlivě prospěšné , v kombinaci destruktivní. USA snížily emise CO2 2005 o 12%, Evropa v tomtéž období o 14%. V USA pomohl přirozený technologický pokrok při těžbě břidlicového plynu. Evropa se pokouší poručit „slunci, větru, dešti“. Výsledkem jsou neuvěřitelně vysoké náklady obětované na oltář
této víry (spíše ideologie). V Evropě je naistalováno necelých 45% všech kapacit všech OZE (na následujících ještě minimálně 15 let to zůstanou nejdražší výrobní zdroje elektřiny na světě. Cena elektřiny stoupla pro koncové zákazníky stoupla od roku 2005 do roku 2012 v Evropě o 35%, od roku 2008 o 17%. Ve srovnatelném období v USA tato cena klesla o 5%, od roku 2008 o 2,5%. Rozdíl u průmyslových zákazníků tak již nyní tvoří 45% ve prospěch USA. Samotná EU očekává mezi roky 2011 a 2030 další zdražení ceny pro konečné zákazníky a to o 31%. V USA jde vývoj opačně. V Evropě ale klesá cena silové elektřiny. Od roku 2008 už o více než 50%. Nedotované zdroje ztrácí svou pozici. Proces obnovy klasických konvenčních zdrojů elektřiny byl zásadně narušen. Německo v roce 2013 vyrobilo nejvíce elektřiny v uhelných elektrárnách od roku 1990. Naopak podíl výroby plynových elektráren s nižšími emisemi trvale klesá a jsou postupně odstavovány. Na druhou stranu rozvoj OZE urychlující technologický pokrok postupně přináší výsledky. V Německu od 1.1. 2014 platné tarify pro větrné a solární elektrárny před pár lety jen těžko představitelné: Solární elektrárny: do 10 kW garantovaná cen 137 EUR/MWh, nad 1 MW 95 EUR/MWh (20 let bez inflace) Větrné elektrárny: onshore 88 EUR/MWh 5 let, pak 48 EUR/MWh, offshore 150 EUR/MWh 12 let, pak 35 EUR/MWh (20 let bez inflace) 38
Rozvoj OZE, povolenky CO2 a břidlicový plyn. Jednotlivě prospěšné , v kombinaci destruktivní. WSJ : Evropa vytvořila monstrum a neví, jak „obnovitelného“ Frankensteina zkrotit.
Pro zbytek světa představuje vývoj v Evropě významné poučení. WSJ si na účet Evropy může i zavtipkovat. My Češi se ale budeme muset s 39 německým Frankensteinem naučit žít !
Návrh řešení: V rámci diskuze o české SEK je nutné PŘESTAT SE …, ….. VYMEZOVAT vůči německé energetické politice OMEZOVAT se na jediné správné řešení tj. rychlou dostavbu Temelína OPUSTIT staré pořádky (schémata, postupy) platné v elektroenergetice desítky let
PŘIPUSTIT do budoucna i možnost dovozu elektřiny, pokud to bude výhodné PŘIPRAVIT se na další možné zdražení elektřiny (důraz na úspory, zvýšování energetické účinnosti), možné změny struktury v průmyslu
PŘESTAT ZMATKOVAT. ČR je aktuálně z pohledu výroby elektřiny „šťastnou“ , zajištěnou , vysoce exportní zemí a v následujících 5 až 10 letech nemusí v této situaci dělat žádná rozhodnutí „na slepo“. Ukončení nepovedeného tendru na dostavbu JETE není tragédií. Naopak do budoucna se tak pro českou elektroenergetiku znovu otevřou všechny možnosti vývoje (včetně jádra) a to zcela bezpečně a bez rizik. 40
Dobrá zpráva. Česko má rezervy, nemusí spěchat
41
Děkuji za pozornost! Michal Šnobr
