Praktické účetnictví pro střední školy 1. díl
Věra Rubáková Daniela Šlézarová
Nakladatelství a vydavatelství
w w w. co m p u ter m ed i a. cz
R
Obsah
OBSAH PŘEDMLUVA........................................................................................................................................................................6 VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI ...............................................................................................7 1. PODSTATA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ .......................................................................8
1.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY ÚČETNICTVÍ ...........................................................................................................8 1.2 FUNKCE ÚČETNICTVÍ ..............................................................................................................................................8 1.3 ÚČETNÍ SOUSTAVY ...................................................................................................................................................9 1.4 UŽIVATELÉ A ÚČETNICTVÍ .................................................................................................................................. 10 1.5 DALŠÍ DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ...................................................................... 10 1.6 ZÁSADY ÚČETNICTVÍ ........................................................................................................................................... 11 Náměty k zamyšlení ..................................................................................................................................................................... 12 2. ÚČETNÍ DOKLADY, KNIHY ...................................................................................13
2.1 ÚČETNÍ DOKLADY ................................................................................................................................................. 13 Cvičení č. 1 – Druhy dokladů ...................................................................................................................................................... 14
2.2 PŘÍKLADY ÚČETNÍCH DOKLADŮ ................................................................................................................... 14 Cvičení č. 1 – Vypisování účetních dokladů ............................................................................................................................ 17 Cvičení č. 2 – Vyhotovení příjmového pokladního dokladu .................................................................................................. 17 Cvičení č. 3 – Vyhotovení příjemky ....................................................................................................................................................18 Cvičení č. 4 – Určování účetních dokladů................................................................................................................................ 18
2.3 OPRAVY ÚČETNÍCH DOKLADŮ ........................................................................................................................ 19 2.4 OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ.............................................................................................................................. 19 2.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ ................................................................................................................... 20 2.6 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ ....................................................................................................... 20 Cvičení č. 1 – Určení druhu inventury ....................................................................................................................................... 21 3. MAJETEK .............................................................................................................23
3.1 MAJETEK FIRMY ..................................................................................................................................................... 23 Příklad č. 1 – Přírůstky a úbytky pohledávek .......................................................................................................................... 28
3.2 MAJETEK A JEHO KRYTÍ ...................................................................................................................................... 28 Příklad č. 1 – Přírůstky a úbytky závazků................................................................................................................................. 29 Cvičení č. 1 – Určení druhu majetku ......................................................................................................................................... 29 Cvičení č. 2 – Zdroje financování majetku .............................................................................................................................. 30 Cvičení č. 3 – Určení změny pohledávek a závazků .............................................................................................................. 30 Cvičení č. 4 – Určení majetku podniku a zdrojů financování majetku ............................................................................. 30 Cvičení č. 5 – Majetek a zdroje financování ............................................................................................................................ 31 4. ROZVAHA.............................................................................................................32
4.1 AKTIVA, PASIVA FIRMY ......................................................................................................................................... 32 Příklad č. 1 – Rozvaha - finanční bilance rodiny.................................................................................................................... 34 Příklad č. 2 – Rozvaha firmy ....................................................................................................................................................... 34 Příklad č. 3 – Sestavení konečné rozvahy firmy ....................................................................................... 35 Cvičení č. 1 – Konečná rozvaha firmy....................................................................................................................................... 35 Cvičení č. 2 – Rozvaha, majetek podniku, zdroje financování ........................................................................................... 36 Cvičení č. 3 – Aktiva v dlouhodobém a oběžném majetku ................................................................................................. 36
4.2 ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK .............................................................................................................. 37 Příklad č. 1 – Zahajovací a konečná rozvaha, vyčíslení aktiv a pasiv .............................................................................. 38 Cvičení č. 1 – Rozvaha, zjištění aktiv a pasiv .......................................................................................................................... 39
4.3 ÚČET – PODSTATA A FORMA ............................................................................................................................ 40 Příklad č. 1 – Účtování účetních případů ................................................................................................................................ 41 Příklad č. 2 – Účtování účetních případů ................................................................................................................................ 42 Cvičení č. 1 – Rozvaha, otevření účtů a účetní případy........................................................................................................ 43 Příklad č. 3 – Účetní případy na zjištění obratu a konečného zůstatku (pokladna) ..................................................... 44 Příklad č. 4 – Účetní případy na zjištění obratu a konečného zůstatku (bankovní úvěr)............................................ 44 Příklad č. 5 – Změny na rozvahových účtech ......................................................................................................................... 45 Cvičení č. 2 – Změny na rozvahových účtech....................................................................................................................................46
3
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
4.4 VÝSLEDKOVÉ ÚČTY ............................................................................................................................................... 48 Příklad č. 1 – Určování výnosů a nákladů .............................................................................................................................. 49 Cvičení č. 1 – Účtování účetních případů ...........................................................................................................................................50 Příklad č. 2 – Účtování na rozvahových a výsledkových účtech....................................................................................... 51 Cvičení č. 2 – Účtování na rozvahových a výsledkových účtech ..........................................................................................................................53 5. ÚČTOVÁNÍ NA VYBRANÝCH ÚČTECH ...................................................................55
5.1 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH...................................................................................... 55 5. 2 SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY................................................................................................................. 56 Cvičení č. 1 – Tvorba analytických účtů ..............................................................................................................................................56
5.3 ÚČTOVÁNÍ NA FINANČNÍCH ÚČTECH ........................................................................................................... 57 Příklad č. 1 – Účetní případy na pokladně ............................................................................................................................. 57 Příklad č. 2 – Účtování peněz na cestě .................................................................................................................................... 59 Cvičení č. 1 – Účtování účetních případů ......................................................................................................................................................................60 Příklad č. 3 – Účtování cenin ..................................................................................................................................................... 61 Cvičení č. 2 – Účtování na finančních účtech ...................................................................................................................................62 Příklad č. 4 – Účtování DPH ....................................................................................................................................................... 63 Cvičení č. 3 – Účetní případy při účtování DPH .................................................................................................................................64
5.4 ZÁKLADNÍ ÚČETNÍ OPERACE S MATERIÁLEM............................................................................................ 65 Příklad č. 1 – Účtování materiálu u plátců DPH ...............................................................................................................................65 Cvičení č. 1 – Účetní případy při účtování materiálu.................................................................................................................................................67
5.5 ZÁVĚREČNÉ SOUHRNNÉ OPAKOVÁNÍ ........................................................................................................... 69 Příklad č. 1 – Účtování na finančních a výsledkových účtech ......................................................................................................69 Souhrnné cvičení č. 1 – Účtování materiálu, finančních a výsledkových účtů.............................................................................................71 Souhrnné cvičení č. 2 – Účtování na finančních a výsledkových účtech........................................................................................................75
5.6 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................................... 78 5.7 ÚČETNÍ KNIHY ......................................................................................................................................................... 78 5.8 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE ...................................................................................................................... 80 PŘÍLOHY ..................................................................................................................81
1. NÁVRH ÚČTOVÉHO ROZVRHU PRO PODNIKATELE .................................................................................... 81
4
Jak pracovat s knihou
VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI V knize naleznete několik značek a oblastí, které mají svůj přesně vymezený smysl. Na první pohled tak snadno vizuálně pochopíte, zda se jedná o definici či důležitou pasáž k zapamatování, ukázkový příklad či příklad k procvičení. Vymezují znalosti, které by měl student (čtenář) získat po prostudování dané kapitoly.
Cíle kapitoly
Tímto symbolem jsou v textu označeny pasáže, které je vhodné si zapamatovat a znát. Často se jedná o základy probírané látky, definice a formulace, bez jejichž zapamatování je obtížné chápat další učivo.
Pamatujte
Tímto symbolem jsou v textu označeny všechny tipy. Tip je text, který podává návod na vyzkoušení dalších postupů a ukazuje i jiné řešení daného problému.
Tip
Tento symbol označuje pasáže obsahující výkladový text kapitoly, tématu.
Výuková část
Tímto symbolem jsou označovány modelové (řešené) příklady k dané kapitole, tématu. Každá kapitola obsahuje alespoň jeden, většinou však více těchto příkladů, pomocí kterých je naznačen postup při praktickém zaúčtovávání jednotlivých účetních případů.
Modelový příklad č. 1
Tímto symbolem jsou označovány příklady určené k procvičení probrané látky dané kapitoly, tématu. Každá kapitola obsahuje alespoň jeden, většinou však více příkladů k procvičení.
Příklad k procvičení č. 2
Přírůstky a úbytky pohledávek
Zdroje financování majetku Tento symbol označuje námětové otázky, které jsou určeny k zamyšlení nad probranou látkou a také k zopakování učiva daného tématu.
Náměty k zamyšlení
Vlastní poznámky: Pole sloužící k individuálním poznámkám, zápisům .............................................................................................................................................. .................................................................................................................................................... ......
7
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
1. PODSTATA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ Cíle kapitoly
V této kapitole se seznámíte s charakteristickými rysy účetnictví, s jeho funkcí, uživateli, právní úpravou a s obecnými účetními zásadami. Tato kapitola představuje teoretický základ účetnictví a její zvládnutí vám umožní pochopit postupy jak účtování, tak i bilancování. Po prostudování kapitoly byste měli umět:
Výuková část
•
vysvětlit charakteristické rysy a funkce účetnictví
•
vymezit hlavní uživatele účetních informací a uvést jejich požadavky na informace
•
popsat právní úpravu účetnictví
•
vysvětlit obecné účetní zásady a ukázat jejich působení na příkladech
1.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY ÚČETNICTVÍ Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zobrazit hospodářské dění v podniku, jeho reálnou majetkovou, finanční a důchodovou situaci. Zobrazování tohoto dění se vyznačuje následujícími charakteristickými znaky: •
Předmětem záznamů v účetnictví jsou jednoznačně určené hospodářské jevy, které se vedou za určité časové období.
•
Zjišťuje se skutečný výsledek hospodaření (zisk či ztráta) a skutečný stav a pohyb majetku a závazků.
•
Jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy) vždy na základě účetních dokladů.
•
Hospodářské jevy se evidují v peněžních jednotkách a v některých případech navíc i v jednotkách hmotných (kg, m).
•
Hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně.
•
Údaje účetnictví musí být přesné, spolehlivé a průkazné.
Z uvedených rysů vyplývá, že účetnictví vytváří ucelenou soustavu záznamů ve firmě a je nezastupitelné ve svých funkcích.
1.2 FUNKCE ÚČETNICTVÍ Informační funkce – je nejdůležitější funkcí, která spočívá v poskytování informací interním i externím uživatelům o ekonomické situaci podniku (o jeho finanční stabilitě, výnosnosti, likviditě). Prostřednictvím účetnictví skládají manažeři účty vlastníkům podniku o tom, jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně s ním podnikají. Dokumentační funkce – koncentruje minulé hospodářské dění podniku, vytváří paměťový systém podnikatelů, který je průkazním prostředkem při vedení sporů (zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřiteli a dlužníky) a základem pro vyměření daňových povinností. Dispoziční – slouží pro potřeby účetní jednotky (hlavním úkolem je poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, a to zvláště v oblasti nákladů).
Kontrolní – veškeré záznamy v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření (kontrola finančním úřadem, kontrola zaměstnance). Z výčtu těchto funkcí je zřejmé, že účetnictví se neorientuje pouze na minulost, ale uplatňuje se i jako zdroj informací k řešení úkolů souvisejících se stanovením budoucích cílů podniku a zaměřených na usměrňování jeho budoucího vývoje. Orientace na budoucnost je doménou především manažerského účetnictví, které využívá takových nástrojů finančního řízení, jako jsou kalkulace, rozpočty, matematicko-statistické metody a finanční analýza. 8
2. Účetní doklady, knihy
2. ÚČETNÍ DOKLADY, KNIHY Úkolem této kapitoly je seznámit vás s druhy a náležitostmi jednotlivých dokladů, jejich oběhem. Dále budete seznámeni s celým procesem inventarizace a úschovy účetních dokladů.
Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli umět •
vyjmenovat jednotlivé účetní doklady
•
pracovat s vybranými doklady
•
popsat inventarizaci a zapamatovat si termíny úschovy účetních záznamů
2.1 ÚČETNÍ DOKLADY
Výuková část
Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 11 musí účetní jednotky účtovat na základě účetních dokladů. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: •
označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad, účelem je rychlá a jednoznačná identifikace, postupné číslování v řadě,
•
popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z jeho dokladu alespoň nepřímo,
•
peněžní částku nebo údaj o množství a ceně,
•
datum vyhotovení účetního dokladu,
•
datum uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem vyhotovení,
•
podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování; tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem.
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu. Členění účetních dokladů a) Podle druhu •
Faktury vystavené jako vyúčtování odběratelům (FAV). Na základě tohoto dokladu nám vzniká pohledávka. Přílohou může být dodací list, výdejka, soupiska provedených prací. Vyhotovuje se ve dvou provedeních, originál se posílá odběrateli.
•
Faktury přijaté (FAP) jako vyúčtování od dodavatele. Na základě tohoto dokladu nám vzniká závazek.
•
Příjmové a výdajové pokladní doklady (PPD, VPD) u plateb z pokladny. Originál předáme zákazníkovi, kopii si ponecháme.
•
Výpis z bankovního účtu (VBÚ) zasílá banka a informuje tak o pohybu peněz na našem účtu.
•
Vnitřní (interní) účetní doklady slouží k zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku, např. příjemky (příjem zásob materiálu na sklad), zúčtovací a výplatní listiny (výpočet mezd).
b) Podle obsahu •
Vnější (externí) účetní doklady vznikají ze styku účetní jednotky s vnějším okolím, např. dodavatelské faktury, odběratelské faktury, výpisy z běžného účtu.
•
Vnitřní (interní) účetní doklady vyplývají z činnosti podniku, např. příjemky, výdejky, příjmové a výdajové pokladní doklady atd.
13
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
c) Podle počtu zaznamenaných operací
Příklad k procvičení č. 1
•
Jednotlivé účetní doklady obsahují jednu nebo více stejnorodých hospodářských operací, uskutečněných zpravidla v rámci téhož dne.
•
Sběrné účetní doklady shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé hospodářské operace, aby mohly být zaúčtovány jedinou položkou. Do sběrného účetního dokladu lze shrnovat údaje jednotlivých účetních dokladů seřazených v určitém časovém souladu, které se týkají období týdne, dekády nebo měsíce.
CVIČENÍ Č. 1 – DRUHY DOKLADŮ Pokuste se zařadit druh dokladu. Druh dokladu
Druhy dokladů
Jednotlivý / sběrný
Vnější / vnitřní
Faktura přijatá od dodavatele za zboží Výdejky za celý měsíc na úseku skladu Výpisy z běžného účtu za měsíc duben Faktura vydaná odběrateli za služby Pokladní doklad za nákup kancelářských potřeb
Výuková část
2.2 PŘÍKLADY ÚČETNÍCH DOKLADŮ Dodací list vystavuje dodavatel pro kontrolu, jaké zboží posílá. Fyzicky musí jít s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku zboží. Doklad slouží k prvotní evidenci, z tohoto pohledu není účetním dokladem a neslouží k úhradě. Dodavatel: LAKO, a.s. Roudnická 125 150 00 Praha 5
Dodací list
Číslo:
Na základě objednávky číslo: DONA, s.r.o. Odběratel:
Datum: 5.1.2010
1348
Nábřežní 156 120 00 Praha 2
IČ: 69698585 DIČ: CZ69698585 Název zboží:
Satén 130 Satén 140
IČ: 28164733 DIČ: CZ28164733 Množství:
100 m 80 m
Předal:
Převzal:
Cena za MJ bez DPH: 380,-485,--
Cena celkem bez DPH: 38 000,-38 800,-č. OP:
DPH
DPH
(%):
(Kč):
Cena celkem (Kč):
20 20
7 600,-7 760,--
45 600,-46 560,--
SPZ:
Faktura – daňový doklad je doklad, který slouží: • • •
k zanesení do účetnictví, pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty, ke vzniku a uhrazení závazku.
Fakturu smí dodavatel vystavit nejdřív v okamžiku předání zboží odběrateli nebo prvnímu veřejnému přepravci (České dráhy, kamionová doprava, lodní doprava, letecká přeprava apod.). Pokud dodavatel chce, aby odběratel zaplatil za zboží předem (což v případě nových kontaktů nebo méně spolehlivých odběratelů není výjimkou), může vystavit tzv. zálohovou fakturu (v plné výši), což ovšem není daňový doklad! Dnem zdanitelného plnění je teprve okamžik předání zboží, ke kterému pak musí dodavatel vystavit daňový doklad (vyúčtovací fakturu). 14
2. Účetní doklady, knihy
Dodavatel: LAKO, a. s. Roudnická 125 150 00 Praha 5
IČ: 69698585 DIČ: CZ69698585
Peněžní ústav: ČSOB, a.s., pobočka Praha 5 Číslo účtu: 45736812/0300
Odběratel: DONA, s.r.o. Nábřežní 156 120 00 Praha 2 IČ: 28164733 DIČ: CZ28164733
Příjemce: DONA, s. r. o. Způsob dopravy: odběratelem Objednávka číslo (KS): 1348/2010
Datum splatnosti: 10. 02. 2010 Datum uskuteč. zdan. plnění: 20. 01. 2010 Datum vystavení: 20. 01. 2010 Datum odeslání faktury: 20. 01. 2010
Dodací list číslo: Označení dodávky
Faktura číslo: 1585 KS: 0008 Úhrada: Příkazem k úhradě
Množství
Cena za MJ bez DPH
Cena celkem bez DPH
Sazba DPH v%
DPH v Kč
Cena celkem
Látky: satén 130
100 m
380,--
38 000,--
20
7 600,--
45 600,--
satén 140
80 m
485,--
38 800,--
20
7 600,--
46 560,--
15 360,--
92 160,-=======
Celkem
76 800,-Panochová LAKO, a. s. Roudnická 125 150 00 Praha 5
Fakturoval: Panochová
Příjemka je doklad vystavený ve skladu odběratele a spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke skladovému hospodářství. Na jednu příjemku lze přijmout na sklad větší množství druhů zboží, je to doklad multidruhový. Příjemka slouží jednorázově pro jedno přijetí. Pozor, nepleťte si pojmy přejímka a příjemka: • přejímka je proces kontroly a přijímání zboží na sklad, • příjemka je doklad evidující přijaté zboží. Organizace: Berta, s.r.o.
č.
Příjemka
Přijímající útvar: Sklad 01 Dodavatel:
152
MD
Dona, s.r.o.
D
Schválil:
Druh příjmu: Kód SKP
Název materiálu
MJ
Množství
Cena za MJ
Celkem Kč
16.28.50
Satén 130
m
100
380
38000
16.28.51
Satén 140
m
80
485
38800
Převzal:
27.01.2010
Zaúčtoval:
Skladní karta (skladová karta) je doklad vystavený ve skladu, který slouží k evidenci pohybu zásoby určitého druhu v čase. Je to tedy doklad jednodruhový, který slouží ve skladě dlouhodobě. Při příjmu nové zásoby je vystavena příjemka a na skladovou kartu se připíše jeden řádek zvyšující zásobu na novou hodnotu. Při výdeji ze skladu je vystavena výdejka a na skladovou kartu se připíše další řádek snižující zásobu na nižší hodnotu. Skladová karta tedy slouží k trvale aktuálnímu přehledu o stavu zásoby určitého druhu na skladě. 15
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
Schéma oběhu účetních dokladů:
Oběh účetních dokladů
Přijetí - vystavení dokladu
Ověření správnosti
Příprava k zaúčtování
Věcné hledisko
Formální hledisko
Početní hledisko
Zaúčtování
Úschova (archivace)
Skartace
Třídění
Číslování
Evidence
Předkontace
2.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ Základním předpisem upravujícím dobu úschovy účetních záznamů je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně ustanovení § 31 odst. 2. Doba 10 let 5 let
Účetní záznam
Doba počínající, popř. trvající
• •
účetní závěrka výroční zpráva
koncem účetního období, kterého se týkají
• • • • • •
účetní doklady účetní knihy odpisové plány inventurní soupisy účtový rozvrh přehledy
koncem účetního období, kterého se týkají
•
účetní záznamy, kterými jednotky dokládají vedení účetnictví (písemná nebo technická forma)
2.6 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ 1. Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 2. Inventarizaci provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“). V případech uvedených v odstavci 2 mohou účetní jednotky provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena. Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam by náležel. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. 20
3. Majetek
3. MAJETEK Nyní budete seznámeni se strukturou majetku podniku, jeho formami a změnami v průběhu podnikatelské činnosti. Dále se zaměříme na zdroje financování majetku tak, abyste byli připraveni na zvládnutí další kapitoly týkající se rozvahy.
Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
popsat strukturu dlouhodobého majetku
•
roztřídit oběžný majetek
•
rozlišit vlastní a cizí zdroje financování
•
rozpoznat rozdíl mezi nehmotným, hmotným a finančním majetkem
3.1 MAJETEK FIRMY
Výuková část
Firma (účetní jednotka) potřebuje ke své podnikatelské činnosti různé prostředky (provozní budovy, výrobní stroje, dopravní prostředky, zásoby, nábytek, peněžní prostředky apod.), pomocí nichž vyrábí či poskytuje služby. Souhrn těchto prostředků, které podnik při své činnosti používá, se nazývá obchodní majetek. Účetnictví se na majetek dívá ze dvou hledisek: •
z hlediska jeho formy (složení)
•
z hlediska zdrojů, ze kterých byl financován
Členění majetku podniku Majetek podniku se člení na: •
dlouhodobý majetek (DM)
•
oběžný majetek (OM)
Dlouhodobý majetek (DM) Řadíme sem ten majetek, který slouží v podniku dobu delší než jeden rok, během používání neztrácí svou původní formu, postupně se pouze opotřebovává. Členíme ho na: 1. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Patří v podniku mezi aktiva, je to majetek dlouhodobého charakteru, který se v podniku v relativně nezměněné podobě vyskytuje dobu delší než jeden rok. Dlouhodobý majetek se vlivem této vlastnosti postupně opotřebovává, toto opotřebení je vyjádřeno odpisy. Charakteristika DHM: •
pořizuje se za účelem užívání v běžné provozní činnosti
•
očekává se, že bude užíván během několika účetních období
•
má fyzickou podobu
•
na rozdíl od materiálu nevstupuje fyzicky do výrobku určeného k prodeji
Tento majetek se rozděluje na: a) Movitý Sem řadíme samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jejichž ocenění je vyšší než 40 000 Kč5, např. stroje, automobily, výrobní zařízení. b) Nemovitý Je pevně spojen se zemí, např. pozemky, budovy, stavby bez ohledu na výši jejich ocenění. 5
Od roku 2004 je v zákoně o dani z příjmu uvedena tato hranice pro zařazení, a proto účetní jednotky budou používat toto ocenění i v účetnictví.
23
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
4. ROZVAHA Cíle kapitoly
V této kapitole budete seznámeni s bilancí majetku a zdrojů, která se provádí ve výkazu nazývaném ROZVAHA a je povinně sestavována podnikateli k určitému rozvahovému dni (například: k 31. 12. 20xx, nebo 1. 1. 20xx). Dále budete zachycovat v rozvaze a následně rozepisovat hospodářské operace, které nastaly během účetního období. Seznámíte se s rozvahovými a výsledkovými účty a vypočítáte výsledek hospodaření podniku. Po prostudování kapitoly byste měli umět:
Pamatujte
•
vysvětlit podstatu, funkci a strukturu aktiv firmy
•
pochopit rozvahové změny způsobené vlivem hospodářských operací
•
sestavit rozvahu firmy
•
rozepsat rozvahu do účtů, zaúčtovat změny, vypočítat obrat, konečné zůstatky a sestavit konečnou rozvahu firmy
•
pochopit princip nákladových a výnosových účtů, vypočítat z nich výsledek hospodaření podniku Pokud pochopíte základní strukturu aktiv a pasiv a dokážete je zobrazit v rozvaze, umožní vám to dobře posoudit finanční situaci firmy. To znamená, že víte, jakou hodnotu má vaše firma, a také dokážete zjistit, zda je firma zdravá a zda nemá problémy.
4.1 AKTIVA, PASIVA FIRMY Výuková část
Rozvaha (bilance) je přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku, sestavuje se na podkladě informací z účetnictví. Jednou z možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tabulka, v jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé pasiva, nebo jsou položky zobrazeny jednoduše pod sebou. Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní závěrky. Tento finanční výkaz podává přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) v peněžním vyjádření k určitému datu (rozvahovému dni). Na rozdíl od jiných účetní výkazů (například výkazu zisků a ztrát), které zobrazují hodnoty platné za určité období (tokové veličiny), zobrazuje rozvaha hodnoty platné k určitému okamžiku (stavové veličiny).
Aktiva Majetek firmy uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA (A). Aktiva zahrnují zejména dlouhodobý a oběžný majetek podnikatele (například stavby, pozemky, peněžní prostředky, zásoby a pohledávky). Aktiva jsou ve výkazu řazena podle likvidity od nejméně likvidních po nejlikvidnější. Součástí aktiv jsou i položky upravující jejich hodnotu – oprávky a opravné položky *). Ty se zobrazují buď jako korekce ocenění daného aktiva ve zvláštním sloupci, nebo jako zvláštní položka uvedená pod daným aktivem. Vymezení a struktura aktiv Za aktivum považujeme v účetnictví ty položky majetku podniku, které vykazují následující vlastnosti: a) představují pro podnik budoucí ekonomický užitek a tento užitek patří výhradně jemu, b) očekávání budoucího užitku musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné, c) aktivum je důsledkem hospodářských operací uskutečněných v minulosti, d) aktivum musí být s dostatečnou měrou spolehlivě ocenitelné (v penězích).
Pasiva PASIVA (P) je majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen. Pasiva zahrnují zejména vlastní a cizí kapitál podnikatele (například základní kapitál, úvěry a závazky). Jde tedy o dvojí pohled na majetek, který vyjadřuje skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. 32
*) Problematika (např. hodnota odpisů - opotřebení dlouhodobého majetku) bude blíže popsána ve 2. dílu učebnice.
4. Rozvaha Vymezení a struktura pasiv Chceme-li vyjádřit původ majetku, tj. z jakých finančních zdrojů byl pořízen, hovoříme o zdrojích financování nebo o pasivech. V užším smyslu představují pasiva závazek (dluh) podniku k převodu nebo použití aktiv, jež spravuje. Pasivum má tyto charakteristické znaky: a) existuje závazek, jehož plnění i v budoucnu vyvolá snížení aktiv podniku (například dodání výrobků), b) účetní operace vyvolávající současný závazek podniku již proběhla v minulosti, c) je známa doba splatnosti dluhu a jeho výše je vyjádřena v penězích, d) je znám věřitel, vůči němuž závazek existuje. Správně sestavená rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici – tzn. součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv:
Pamatujte
AKTIVA = PASIVA Podle časového okamžiku sestavení rozeznáváme rozvahu: • zahajovací – sestavuje se při vzniku podniku a obsahuje aktiva vložená vlastníky i odpovídající zdroje na straně pasiv, • konečnou – sestavuje se k poslednímu dni každého účetního období a při ukončení činnosti podniku, vyjadřuje stav majetku po přeměnách v hospodářském cyklu, • počáteční – sestavuje se na počátku nového účetního období a zachycuje majetkový potenciál, který je připraven vstoupit v daném období do hospodářské činnosti podniku a měnit svoji formu, • mimořádnou – ta se na rozdíl od předchozích rozvah (tzv. řádných) sestavuje v průběhu účetního období nepravidelně při těch situacích, které se běžně v hospodářském životě podniků nevyskytují. Funkce rozvahy: • Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování, a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podniku. Je třeba si však uvědomit, že rozvaha je statickým pohledem na stav a složení aktiv a pasiv a že jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z tohoto důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období. • Kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů financování má rozvaha další funkci – umožňuje zjistit výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu). Schéma rozvahy: AKTIVA
PASIVA
Stálá aktiva
Vlastní zdroje
• dlouhodobý nehmotný majetek
• základní kapitál
• dlouhodobý hmotný majetek
• kapitálové fondy
• dlouhodobý finanční majetek
• fondy ze zisku • výsledek hospodaření nerozdělený z minulých let • výsledek hospodaření z běžného období
Oběžná aktiva
Cizí zdroje
• zásoby
závazky dlouhodobé
• pohledávky
závazky krátkodobé
• krátkodobý finanční majetek
bankovní úvěry dlouhodobé
• peněžní prostředky
bankovní úvěry krátkodobé
Přechodná aktiva
Přechodná pasiva Suma aktiv
=
Suma pasiv
33
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy Pamatujte
1
Rozvahový den – den, ke kterému se rozvaha sestavuje (například k 31. 12. 2010) Rozvahová položka – jednotlivé složky aktiv a pasiv v rozvaze (například budovy, stroje, zboží) Rozvahový stav – peněžní částky u jednotlivých položek (například budovy 3 000 000 Kč, zboží 10 000 Kč)
Modelový příklad č. 1 Rozvaha - finanční bilance rodiny
PŘÍKLAD Č. 1 – ROZVAHA - FINANČNÍ BILANCE RODINY „Dvojí pohled“ na svět, jenž se v rozvaze uplatňuje, dělá lidem, kteří s účetnictvím začínají, zejména zpočátku potíže. Proto se rozvaha vysvětluje na příkladu bilance rodiny: Taková rodina řeší každý měsíc problém, jak krýt své potřeby. Předpokládejte, že naše modelová rodina bude chtít naplnit ve sledovaném období tyto své potřeby: •
platby související s bydlením (nájem, elektřina, plyn, telefon) 12 000 Kč
•
potraviny, nápoje 8 000 Kč
•
cestovné 4 000 Kč
•
ošacení, obuv 7 000 Kč
Celkem tedy tato rodina potřebuje vynaložit 31 000 Kč. Tuto stranu její bilance tedy můžeme nazvat aktivy, majetkem nebo potřebami. Nyní ale rodina řeší, jak tyto své potřeby pokrýt. Předpokládejme tyto možnosti: •
vlastní příjem (např. mzdy členů rodiny) 27 000 Kč
•
příjem za vedení společenství vlastníků jako předseda 1 200 Kč
To je celkem 28 200 Kč, ale rodina chce vynaložit 31 000 Kč. Rozdíl tedy může řešit buď tím, že „ubere“ ze svých potřeb, anebo že si například půjčí 2 800 Kč od banky nebo od známých. Pokud bychom přistoupili na půjčku od banky, vypadala by strana pasiv neboli zdrojů krytí takto: •
vlastní příjem rodiny 27 000 Kč
•
příjem za vedení společenství 1 200 Kč
•
půjčka od banky 2 800 Kč
Celkem tedy 31 000 Kč. Tím je domácnost v rovnováze – její potřeby jsou zcela kryty zdroji, přičemž vlastní příjem domácnosti a příjem za vedení společenství bychom charakterizovali jako vlastní kapitál a zbylou jednu položku (půjčku) jako cizí kapitál, protože jej musí vrátit věřiteli.
Modelový příklad č. 2 Rozvaha firmy
PŘÍKLAD Č. 2 – ROZVAHA FIRMY Firma MARO s.r.o. provedla ke konci roku soupis majetku a závazků a sestavila poté rozvahu z následujících položek: Peníze na běžném účtu
500 000 Kč
Peníze v pokladně
200 000 Kč
Základní kapitál Počítače
200 000 Kč
Dopravní prostředky
600 000 Kč
Závazky vůči dodavatelům
500 000 Kč (společnost nakoupila služby na fakturu ve výši 500 000 Kč)
AKTIVA
Rozvaha k 31. 12. 2010
Počítače
200 000 Základní kapitál
Dopravní prostředky
600 000
Peníze na běžném účtu
500 000
Peníze v pokladně
200 000
Aktiva celkem 34
1 000 000 Kč
Závazky vůči dodavateli
1 500 000 Pasiva celkem
PASIVA 1 000 000 500 000
1 500 000
4. Rozvaha Modelový příklad č. 3
PŘÍKLAD Č. 3 – SESTAVENÍ KONEČNÉ ROZVAHY FIRMY Firma DRAMO a.s., zabývající se výrobou výrobků, sestavila k 31. 12. 2010 rozvahu. Bankovní úvěr 800 000 Kč Pokladna (peníze v hotovosti) 100 000 Kč Stroje 1 000 000 Kč Materiál 1 300 000 Kč Výrobky 400 000 Kč Pohledávky u odběratelů 500 000 Kč Závazky k dodavatelům 700 000 Kč Závazky vůči zaměstnancům 300 000 Kč Budovy 5 000 000 Kč Základní kapitál 7 000 000 Kč Bankovní účet 500 000 Kč
Konečná rozvaha firmy
Úkol: Sestavte konečnou rozvahu. Rozvaha firmy k 31. 12. 2010 AKTIVA
PASIVA
Stálá aktiva celkem
6 000 000 Kč Vlastní kapitál celkem
7 000 000 Kč
Budovy
5 000 000 Kč
7 000 000 Kč
Stroje
1 000 000 Kč
Oběžná aktiva celkem
Základní kapitál
2 800 000 Kč Závazky celkem
1 800 000 Kč
Bankovní účet
500 000 Kč Dodavatelé
700 000 Kč
Pokladna
100 000 Kč Závazky vůči zaměstnancům
300 000 Kč
Materiál
1 300 000 Kč Bankovní úvěr
Výrobky
400 000 Kč
Odběratelé
500 000 Kč
Součet aktiv
800 000 Kč
8 800 000 Kč Součet pasiv
8 800 000 Kč
CVIČENÍ Č. 1 – KONEČNÁ ROZVAHA FIRMY Sestavte konečnou rozvahu firmy CEP a.s., k 31. 12. 2010, když v rozvaze chybí jedna položka: Peníze v pokladně Závazky u dodavatelů Budovy Rezervní fond Materiálové zásoby Úvěr dlouhodobý Běžný účet
? 100 000 Kč 1 500 000 Kč 800 000 Kč 500 000 Kč 1 600 000 Kč 200 000 Kč
Příklad k procvičení č. 1 Sestavení konečné rozvahy firmy
Rozvaha k 31. 12. 2010 Aktiva
Součet aktiv
Pasiva
Součet pasiv
Poznámka: Využijte zásady, že součet A = součtu P
35
4. Rozvaha
PŘÍKLAD Č. 2 – ÚČTOVÁNÍ NA ROZVAHOVÝCH A VÝSLEDKOVÝCH ÚČTECH Podnikatel zabývající se výrobou nábytku měl k 1. 1. 2010 tato aktiva a pasiva: -
peníze na pokladně 50 000 Kč
-
peníze na bankovním účtu 350 000 Kč
-
pohledávky u odběratelů 90 000 Kč
-
bankovní úvěr 80 000 Kč
-
materiál na skladě 400 000 Kč
-
stroje, zařízení 500 000 Kč
-
závazky k zaměstnancům 80 000 Kč
-
závazky k dodavatelům 150 000 Kč
-
vlastní kapitál …? (dopočítejte)
Modelový příklad č. 2 Účtování na rozvahových a výsledkových účtech
Během sledovaného období nastaly tyto účetní případy: 1. VBÚ – z bankovního účtu zaplaceno dodavatelům 50 000 Kč 2. Faktura přijatá za nájemné 25 000 Kč 3. PPD – odběratelé zaplatili v hotovosti dlužné faktury 40 000 Kč 4. Faktura vydaná za prodej služeb (provedené opravy nábytku) 80 000 Kč 5. VBÚ – z bankovního účtu vyplaceny dlužné mzdy zaměstnancům 80 000 Kč 6. Výdejka – výdej materiálu ze skladu do výroby (spotřeby) 10 000 Kč 7. Faktura přijatá za nákup stroje 140 000 Kč 8. VPD – v hotovosti zaplaceno poštovné 1 000 Kč Úkoly: 1. Sestavte počáteční rozvahu. 2. Otevřete rozvahové účty, zapište počáteční stavy. 3. Zaúčtujte uvedené účetní případy, zjistěte obraty, konečné zůstatky. 4. Vypočítejte výsledek hospodaření a sestavte konečnou rozvahu. A Stroje a zařízení Materiál Pokladna Bankovní účet Pohledávky u odběratelů Aktiva celkem
MD PS 7. obrat KZ
Stroje a zařízení 500 000 140 000 140 000 obrat 640 000
0
Počáteční rozvaha 500 000 Vlastní kapitál 400 000 Bankovní úvěr 50 000 Závazky k dodavatelům 350 000 Závazky k zaměstnancům 90 000 1 390 000 Pasiva celkem
D
MD PS 3. obrat KZ
Pokladna
D
50 000 8. 40 000 40 000 obrat 89 000
1 000 1 000
MD
P 1 080 000 80 000 150 000 80 000 1 390 000
Materiál
D
PS 400 000 6. 10 000 obrat 0 obrat 10 000 KZ 390 000
51
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy MD
Bank. účet
D
PS
350 000 1. 50 000 5. 80 000 obrat 0 obrat 130 000 KZ 220 000
PS 4. obrat KZ
MD
MD
obrat
Úvěr 0
D
PS 80 000 obrat 0 KZ 80 000
MD
Náklad – nájemné D
2. obrat
25 000 25 000
MD Náklad – poštovné 8. obrat
Odběratelé
D
MD
90 000 3. 40 000 80 000 80 000 obrat 40 000 130 000
Zaměstnanci
D
5. 80 000 PS 80 000 obrat 80 000 obrat 0 KZ 0
Vlastní kapitál 0
MD
Dodavatelé
1.
D
PS 1 080 000 obrat 0 KZ 1 080 000
obrat
50 000 PS 2. 7. obrat 50 000 obrat KZ
MD Výnos tržby za služby D MD 4. 80 000 obrat 80 000
D 150 000 25 000 140 000 165 000 265 000
Náklad spot. mat.
D
6. 10 000 obrat 10 000
D
1 000 1 000
MD Nájemné Spotřeba materiálu Poštovné Náklady celkem Výsledek hospodaření – ZISK
A Stroje a zařízení Materiál Pokladna Bankovní účet Pohledávky u odběratelů Aktiva celkem
52
MD
1
Účet zisků a ztrát 25 000 Tržba z prodeje služeb 10 000 1 000 36 000 Výnosy celkem 44 000 80 000
Konečná rozvaha 640 000 Vlastní kapitál 390 000 Bankovní úvěr 89 000 Závazky k dodavatelům 220 000 130 000 Výsledek hospodaření – ZISK 1 469 000 Pasiva celkem
D 80 000
80 000 80 000
P 1 080 000 80 000 265 000 44 000 1 469 000
4. Rozvaha
CVIČENÍ Č. 2 – ÚČTOVÁNÍ NA ROZVAHOVÝCH A VÝSLEDKOVÝCH ÚČTECH Podnikatel měl na počátku účetního období tato aktiva a pasiva: Stroje a přístroje 650 000 Kč, peníze na pokladně 80 000 Kč, zboží na skladě a v prodejnách 840 000 Kč, peníze na běžném účtu 200 000 Kč, výrobky 65 000 Kč, materiál na skladě 100 000 Kč, závazky k dodavatelům 50 000 Kč, krátkodobé bankovní úvěry 30 000 Kč, vlastní kapitál ...?. 1. Vystavena faktura za prodej výrobků 16 000 Kč
Příklad k procvičení č. 2 Účtování na rozvahových a výsledkových účtech
2. VPD v hotovosti zaplaceno dodavatelům 25 000 Kč 3. VPD v hotovosti zaplaceno za opravy stroje 3 000 Kč 4. VBÚ – odběratelé nám zaplatili za výrobky na účet 16 000 Kč 5. Faktura přijatá za nájemné skladu 36 000 Kč 6. Zaměstnancům přiznány hrubé mzdy ve výši 85 000 Kč 7. VBÚ, VÚÚ – z bankovního účtu splacen krátkodobý úvěr 30 000 Kč 8. PPD v hotovosti přijato od zákazníka za prodej zboží 190 000 Kč Úkoly: 1. Sestavte počáteční rozvahu, dopočítejte vlastní kapitál. 2. Otevřete jednotlivé účty a zapište počáteční stavy. 3. Zaúčtujte, vypočítejte obraty a konečné zůstatky. 4. Vypočítejte výsledek hospodaření a sestavte konečnou rozvahu. A
Počáteční rozvaha k 1. 1. 2010
P
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
53
5. Účtování na vybraných účtech
5. ÚČTOVÁNÍ NA VYBRANÝCH ÚČTECH Tato závěrečná kapitola se bude týkat účtové osnovy a její struktury. Dále se seznámíte s účtováním na základních účtech (jejich podrobnému členění bude věnován druhý díl učebnice). Kapitola je zakončena teorií o účetních knihách a závěrečným shrnutím.
Cíle kapitoly
Po prostudování kapitoly byste měli umět: •
pracovat s účtovou osnovou
•
účtovat na finančních účtech
•
pochopit princip výpočtu a účtování DPH
•
zvládnout základní účetní operace s materiálem
•
znát základní účetní knihy
5.1 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH
Výuková část
Účtové osnovy: •
vydává je Ministerstvo financí
•
umožňují jednotnou organizaci účetnictví ve státě (jsou nástrojem účetní standardizace)
•
jejich prostřednictví se zajišťuje splnění hlavního cíle účetnictví, tj. zobrazit věrně a pravdivě předmět účetnictví
•
je to seznam všech syntetických účtů finančního účetnictví s číselným a slovním označením, které mohou podnikatelské subjekty a ostatní účetní jednotky používat
Druhy účtových osnov: •
účtová osnova pro podnikatele
•
účtová osnova pro banky
•
účtová osnova pro pojišťovny
•
účtová osnova pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce
•
účtová osnova pro politické strany, hnutí, občanská sdružení, sdružení právnických osob, nadace, církve a náboženské společnosti
Postupy účtování: Současně s účtovou osnovou byly vydány Postupy účtování, které vysvětlují ekonomický obsah účtů a popisují náplň každého účtu. Postupy účtování jsou základní pomůckou pro každého účetního a pro každého, kdo se chce podrobněji seznámit s účetnictvím podnikatelů a ostatních účetních jednotek. Konstrukce směrné účtové osnovy: Zachycuje 10 účtových tříd (0–9), které se dále dělí na účtové skupiny a jednotlivé účty. Rozdělení účtů podle účtových tříd Základní rozdělení Rozdělení podle účtových tříd (číslo a název) Rozvahové
0 – Dlouhodobý majetek 1 – Zásoby 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 – Zúčtovací vztahy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
Výsledkové
5 – Náklady 6 – Výnosy 7 – Závěrkové (skupina 70 a 71) a podrozvahové (skupina 75 až 79) 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví 55
5. Účtování na vybraných účtech
5.3 ÚČTOVÁNÍ NA FINANČNÍCH ÚČTECH 211 – Pokladna Na tomto účtu se evidují peníze v hotovosti, šeky přijaté místo peněz v hotovosti, poukázky k zúčtování. Odděleně od korun českých se evidují valuty, šeky a poukázky k zúčtování v cizích měnách, a to jednotlivě podle měn. Hlavní knihou pro vedení pokladny je pokladní kniha, kde jsou zachycovány veškeré změny. Příjmy do pokladny se účtují na základě příjmových pokladních dokladů (PPD) na stranu MD, výdaje dle výdajových pokladních dokladů (VPD) na stranu Dal.
Pamatujte
Schéma účtování základních příkladů 311 Odběratelé
211 Pokladna
odběratelé nám zaplatili
321 Dodavatelé platba dlužných faktur
PPD
VPD
60x Výnosy (tržby )
5xx Náklady
tržby za prodané výrobky, zboží, služby
zaplaceno za různé služby
1xx Materiál, zboží nákup materiálu, zboží 491 Individ. podnikatel *)
491 Individ. podnikatel
vklad podnikatele
výběr na osobní spotřebu 331 Zaměstnanci výplata mezd
PŘÍKLAD Č. 1 – ÚČETNÍ PŘÍPADY NA POKLADNĚ Zaúčtujte následující účetní případy na pokladně, kde je počáteční stav 50 000 Kč. 1. Výběr podnikatele pro osobní spotřebu 20 000 Kč
Modelový příklad č. 1 Účetní případy na pokladně
2. V hotovosti přijaty tržby za prodej výrobků 25 000 Kč 3. Zaplaceno za opravy stroje 12 600 Kč 4. Zaměstnancům vyplaceno cestovné 500 Kč 5. Dodavatelům zaplaceny dlužné faktury 4 000 Kč 211 Pokladna PS 2.
50 000 1. 25 000 3. 4. 5.
491 Ind. podnikatel 20 000 12 600 500 4 000
1.
20 000
321 Dodavatelé 5.
4 000
*) Pokud se jedná o firmu fyzické osoby, používá se účet 491 Individuální podnikatel. Právnické osoby (společnosti a.s., s.r.o., apod.) používají účet 411 Základní kapitál.
57
5. Účtování na vybraných účtech 343 – Daň z přidané hodnoty (DPH)
Výuková část
V předcházejících případech jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem DPH, ale v současnosti je většina firem plátcem této nepřímé daně. Výrobce nebo prodejce musí tedy připočítat DPH k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji platí společně s cenou. Pokud je ale i kupující (firma) plátcem DPH, může si tuto daň odpočítat (DPH nevstupuje do hodnoty nakoupeného majetku nebo služby). DPH tedy u plátce neovlivňuje jeho náklady a výnosy. Vedeme ji na samostatném účtu 343, kde na straně MD evidujeme naše nákupy (vstupy), na straně Dal naše prodeje (výstupy). Rozdíl se na konci období (měsíc, čtvrtletí) zúčtovává s finančním úřadem (státním rozpočtem). *)
Sazby DPH a způsoby výpočtu *) Sazby daně mají dvě základní úrovně: •
základní 20 % (většina zboží a služeb)
•
snížená 10 % (potraviny, knihy…)
Výpočet DPH lze provádět dvěma způsoby: a) Výpočet „zdola“ – základem je cena bez DPH a daň vypočítáme prostým vynásobením příslušnou procentní sazbou. Například cena bez daně je 15 000 Kč, sazba DPH je 20 %, tj. 3 000 Kč, celková cena je tedy 18 000 Kč. b) Výpočet „shora“ – základem je cena včetně DPH (110 % nebo 120 %). DPH potom vypočítáme jako součin celkové částky a příslušného koeficientu: U sazby 10 % .... koeficient: 0,0909 U sazby 20 % .... koeficient: 0,1667
(10/110) (20/120)
Pozn.: Více o DPH ve 2. dílu učebnice.
Účtování DPH: MD
343 DPH
Vstupy (nákupy) tj. VPD a FAP
D Výstupy (tržby) tj. PPD a FAV
PŘÍKLAD Č. 4 – ÚČTOVÁNÍ DPH 1. FAP za opravy strojů – cena bez daně 13 000 Kč DPH 20 % Celkem
2 600 Kč 15 600 Kč
Modelový příklad č. 4 Účtování DPH
2. FAV za zpracování účetnictví – cena bez daně 33 200 Kč DPH 20 % Celkem
6 640 Kč 39 840 Kč
3. VPD zaplaceno za nákup kancelářských potřeb (předložen paragon) s celkovou částkou 450 Kč a sazbou DPH 20 %. Pozn.: Účtujeme jako spotřebu materiálu. 4. PPD tržba přijatá od našeho zákazníka za prodej výrobků – cena bez daně 88 000 Kč DPH 20 % Celkem
17 600 Kč 105 600 Kč
*) Sazba DPH platná od 1. 1. 2010
63
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy 343 DPH
511 Opravy a udržování
1.
2 600 2.
6 640
3.
750 4.
17 600
501 Spotřeba materiálu 3.
1.
604 Tržba za služby
13 000
2.
601 Tržba z prodeje výrobků
375
4.
321 Dodavatelé 1.
1 88 000
33 200
211 Pokladna 4.
105 600 3.
450
311 Odběratelé
15 600
2.
39 840
Výpočet DPH na paragonu za kancelářské potřeby: Cena bez daně DPH 20 %
Příklad k procvičení č. 3 Účetní případy při účtování DPH
450 – 75 = 378,10 Kč 450 x 0,1597, tj. 71,90 Kč
CVIČENÍ Č. 3 – ÚČETNÍ PŘÍPADY PŘI ÚČTOVÁNÍ DPH Dopočítejte chybějící částky a zaúčtujte do tabulky Účetní případy
Částka v Kč
VPD – zaplaceno za inzerci v časopise
18 500
PPD – vklad podnikatele do pokladny
50 000
FAV za provedené opravy – cena bez daně
98 500
DPH 20 %
………......
celkem
………...... 380
VBÚ – přiznány úroky z vkladu na běžném účtu Zaměstnancům přiznány hrubé mzdy
145 000
VPD převod peněz z pokladny na běžný účet VBÚ – zaplaceny úroky z úvěru
4 500
VPD – zaplacena faktura dodavatelům v hotovosti
13 000
PPD – tržba z prodeje výrobků – cena bez daně
30 000
DPH 10 %
………......
celkem
………...... 27 000
PPD – úhrada faktury od odběratelů VBÚ, VÚÚ – splátka úvěru z běžného účtu
55 000
VBÚ – vyúčtování převodu peněz z pokladny na běžný účet
45 000
VPD – zaplaceno za nákup tiskopisů – cena bez daně DPH 20 % celkem FAP za opravy firemního počítače – cena bez daně
64
45 000
………...... ………...... 155 12 300
DPH 20 %
………......
celkem
.....……….
MD
D
07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům 075 - Oprávky ke goodwillu 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Podíly v ovládaných a řízených osobách 062 - Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 066 - Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem 067 - Ostatní půjčky 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek
05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
04 - Nedokončený dlouhodobý majetek nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku
03 - Dlouhodobý hmotný majetek – neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky
02 - Dlouhodobý hmotný majetek – odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Dospělá zvířata a jejich skupiny 029 - Jiný dlouhodobý hmotný majetek
01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 010 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015 - Goodwill 019 - Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
ÚČTOVÝ ROZVRH
19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná položka k materiálu 192 - Opravná položka k nedokončené výrobě 193 - Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná položka k výrobkům 195 - Opravná položka k mladým a ostatním zvířatům a jejich skupinám 196 - Opravná položka ke zboží 197 - Opravná položka k zásobám na materiál 198 - Opravná položka k zálohám na zboží
15 - Poskytnuté zálohy na zásoby 151 - Poskytnuté zálohy na materiál 152 - Poskytnuté zálohy na zboží 153 - Poskytnuté zálohy na zvířata
13 - Zboží 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na skladě a v prodejnách 139 - Zboží na cestě
12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě
Účtová třída 1 - Zásoby
09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná položka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná položka k nabytému majetku 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku
08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k dospělým zvířatům a jejich skupinám 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
321 - Dodavatelé 322 - Směnky k úhradě 324 - Přijaté zálohy 325 - Ostatní závazky
32 - Závazky (krátkodobé)
311 - Odběratelé 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky
31 - Pohledávky
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
291 - Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku
29 - Opravné položky ke krátkodob. fin. majetku
261 - Peníze na cestě
26 - Převody mezi finančními účty
251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
25 - Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek
241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci
24 - Krátkodobé finanční výpomoci
231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry
23 - Krátkodobé bankovní úvěry
221 - Bankovní účty
22 - Účty v bankách
210 - Peníze 211 - Pokladna 213 - Ceniny
21 - Peníze
Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
Seznam pokračuje na další straně
391 - Opravná položka k pohledávkám
39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
381 - Náklady příštích období 382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní
38 - Přechodné účty aktiv a pasiv
375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky
37 - Jiné pohledávky a závazky
361 - Závazky k ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem 362 - Závazky – podstatný vliv 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky k společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdružení
36 - Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva
351 - Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem 352 - Pohledávky – podstatný vliv 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdružení
35 - Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva
341 - Daň z příjmů 342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace 349 - Spojovací účet k DPH
34 - Zúčtování daní a dotací
Přílohy
87
