Praktické účetnictví pro střední školy 1. díl
Věra Rubáková Daniela Šlézarová
Nakladatelství a vydavatelství
w w w. co m p u ter m ed i a. cz
R
Obsah
OBSAH PŘEDMLUVA........................................................................................................................................................................6 VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI ...............................................................................................7 1. PODSTATA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ .......................................................................8
1.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY ÚČETNICTVÍ ...........................................................................................................8 1.2 FUNKCE ÚČETNICTVÍ ..............................................................................................................................................8 1.3 ÚČETNÍ SOUSTAVY ...................................................................................................................................................9 1.4 UŽIVATELÉ A ÚČETNICTVÍ .................................................................................................................................. 10 1.5 DALŠÍ DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ...................................................................... 10 1.6 ZÁSADY ÚČETNICTVÍ ........................................................................................................................................... 11 Náměty k zamyšlení ..................................................................................................................................................................... 12 2. ÚČETNÍ DOKLADY, KNIHY ...................................................................................13
2.1 ÚČETNÍ DOKLADY ................................................................................................................................................. 13 Cvičení č. 1 – Druhy dokladů ...................................................................................................................................................... 14
2.2 PŘÍKLADY ÚČETNÍCH DOKLADŮ ................................................................................................................... 14 Cvičení č. 1 – Vypisování účetních dokladů ............................................................................................................................ 17 Cvičení č. 2 – Vyhotovení příjmového pokladního dokladu .................................................................................................. 17 Cvičení č. 3 – Vyhotovení příjemky ....................................................................................................................................................18 Cvičení č. 4 – Určování účetních dokladů................................................................................................................................ 18
2.3 OPRAVY ÚČETNÍCH DOKLADŮ ........................................................................................................................ 19 2.4 OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ.............................................................................................................................. 19 2.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ ................................................................................................................... 20 2.6 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ ....................................................................................................... 20 Cvičení č. 1 – Určení druhu inventury ....................................................................................................................................... 21 3. MAJETEK .............................................................................................................23
3.1 MAJETEK FIRMY ..................................................................................................................................................... 23 Příklad č. 1 – Přírůstky a úbytky pohledávek .......................................................................................................................... 28
3.2 MAJETEK A JEHO KRYTÍ ...................................................................................................................................... 28 Příklad č. 1 – Přírůstky a úbytky závazků................................................................................................................................. 29 Cvičení č. 1 – Určení druhu majetku ......................................................................................................................................... 29 Cvičení č. 2 – Zdroje financování majetku .............................................................................................................................. 30 Cvičení č. 3 – Určení změny pohledávek a závazků .............................................................................................................. 30 Cvičení č. 4 – Určení majetku podniku a zdrojů financování majetku ............................................................................. 30 Cvičení č. 5 – Majetek a zdroje financování ............................................................................................................................ 31 4. ROZVAHA.............................................................................................................32
4.1 AKTIVA, PASIVA FIRMY ......................................................................................................................................... 32 Příklad č. 1 – Rozvaha - finanční bilance rodiny.................................................................................................................... 34 Příklad č. 2 – Rozvaha firmy ....................................................................................................................................................... 34 Příklad č. 3 – Sestavení konečné rozvahy firmy ....................................................................................... 35 Cvičení č. 1 – Konečná rozvaha firmy....................................................................................................................................... 35 Cvičení č. 2 – Rozvaha, majetek podniku, zdroje financování ........................................................................................... 36 Cvičení č. 3 – Aktiva v dlouhodobém a oběžném majetku ................................................................................................. 36
4.2 ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK .............................................................................................................. 37 Příklad č. 1 – Zahajovací a konečná rozvaha, vyčíslení aktiv a pasiv .............................................................................. 38 Cvičení č. 1 – Rozvaha, zjištění aktiv a pasiv .......................................................................................................................... 39
4.3 ÚČET – PODSTATA A FORMA ............................................................................................................................ 40 Příklad č. 1 – Účtování účetních případů ................................................................................................................................ 41 Příklad č. 2 – Účtování účetních případů ................................................................................................................................ 42 Cvičení č. 1 – Rozvaha, otevření účtů a účetní případy........................................................................................................ 43 Příklad č. 3 – Účetní případy na zjištění obratu a konečného zůstatku (pokladna) ..................................................... 44 Příklad č. 4 – Účetní případy na zjištění obratu a konečného zůstatku (bankovní úvěr)............................................ 44 Příklad č. 5 – Změny na rozvahových účtech ......................................................................................................................... 45 Cvičení č. 2 – Změny na rozvahových účtech....................................................................................................................................46
3
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
4.4 VÝSLEDKOVÉ ÚČTY ............................................................................................................................................... 48 Příklad č. 1 – Určování výnosů a nákladů .............................................................................................................................. 49 Cvičení č. 1 – Účtování účetních případů ...........................................................................................................................................50 Příklad č. 2 – Účtování na rozvahových a výsledkových účtech....................................................................................... 51 Cvičení č. 2 – Účtování na rozvahových a výsledkových účtech ..........................................................................................................................53 5. ÚČTOVÁNÍ NA VYBRANÝCH ÚČTECH ...................................................................55
5.1 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH...................................................................................... 55 5. 2 SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY................................................................................................................. 56 Cvičení č. 1 – Tvorba analytických účtů ..............................................................................................................................................56
5.3 ÚČTOVÁNÍ NA FINANČNÍCH ÚČTECH ........................................................................................................... 57 Příklad č. 1 – Účetní případy na pokladně ............................................................................................................................. 57 Příklad č. 2 – Účtování peněz na cestě .................................................................................................................................... 59 Cvičení č. 1 – Účtování účetních případů ......................................................................................................................................................................60 Příklad č. 3 – Účtování cenin ..................................................................................................................................................... 61 Cvičení č. 2 – Účtování na finančních účtech ...................................................................................................................................62 Příklad č. 4 – Účtování DPH ....................................................................................................................................................... 63 Cvičení č. 3 – Účetní případy při účtování DPH .................................................................................................................................64
5.4 ZÁKLADNÍ ÚČETNÍ OPERACE S MATERIÁLEM............................................................................................ 65 Příklad č. 1 – Účtování materiálu u plátců DPH ...............................................................................................................................65 Cvičení č. 1 – Účetní případy při účtování materiálu.................................................................................................................................................67
5.5 ZÁVĚREČNÉ SOUHRNNÉ OPAKOVÁNÍ ........................................................................................................... 69 Příklad č. 1 – Účtování na finančních a výsledkových účtech ......................................................................................................69 Souhrnné cvičení č. 1 – Účtování materiálu, finančních a výsledkových účtů.............................................................................................71 Souhrnné cvičení č. 2 – Účtování na finančních a výsledkových účtech........................................................................................................75
5.6 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................................... 78 5.7 ÚČETNÍ KNIHY ......................................................................................................................................................... 78 5.8 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE ...................................................................................................................... 80 PŘÍLOHY ..................................................................................................................81
1. NÁVRH ÚČTOVÉHO ROZVRHU PRO PODNIKATELE .................................................................................... 81
4
Jak pracovat s knihou
VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI V knize naleznete několik značek a oblastí, které mají svůj přesně vymezený smysl. Na první pohled tak snadno vizuálně pochopíte, zda se jedná o definici či důležitou pasáž k zapamatování, ukázkový příklad či příklad k procvičení. Vymezují znalosti, které by měl student (čtenář) získat po prostudování dané kapitoly.
Cíle kapitoly
Tímto symbolem jsou v textu označeny pasáže, které je vhodné si zapamatovat a znát. Často se jedná o základy probírané látky, definice a formulace, bez jejichž zapamatování je obtížné chápat další učivo.
Pamatujte
Tímto symbolem jsou v textu označeny všechny tipy. Tip je text, který podává návod na vyzkoušení dalších postupů a ukazuje i jiné řešení daného problému.
Tip
Tento symbol označuje pasáže obsahující výkladový text kapitoly, tématu.
Výuková část
Tímto symbolem jsou označovány modelové (řešené) příklady k dané kapitole, tématu. Každá kapitola obsahuje alespoň jeden, většinou však více těchto příkladů, pomocí kterých je naznačen postup při praktickém zaúčtovávání jednotlivých účetních případů.
Modelový příklad č. 1
Tímto symbolem jsou označovány příklady určené k procvičení probrané látky dané kapitoly, tématu. Každá kapitola obsahuje alespoň jeden, většinou však více příkladů k procvičení.
Příklad k procvičení č. 2
Přírůstky a úbytky pohledávek
Zdroje financování majetku Tento symbol označuje námětové otázky, které jsou určeny k zamyšlení nad probranou látkou a také k zopakování učiva daného tématu.
Náměty k zamyšlení
Vlastní poznámky: Pole sloužící k individuálním poznámkám, zápisům .............................................................................................................................................. .................................................................................................................................................... ......
7
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
1. PODSTATA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ Cíle kapitoly
V této kapitole se seznámíte s charakteristickými rysy účetnictví, s jeho funkcí, uživateli, právní úpravou a s obecnými účetními zásadami. Tato kapitola představuje teoretický základ účetnictví a její zvládnutí vám umožní pochopit postupy jak účtování, tak i bilancování. Po prostudování kapitoly byste měli umět:
Výuková část
•
vysvětlit charakteristické rysy a funkce účetnictví
•
vymezit hlavní uživatele účetních informací a uvést jejich požadavky na informace
•
popsat právní úpravu účetnictví
•
vysvětlit obecné účetní zásady a ukázat jejich působení na příkladech
1.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY ÚČETNICTVÍ Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zobrazit hospodářské dění v podniku, jeho reálnou majetkovou, finanční a důchodovou situaci. Zobrazování tohoto dění se vyznačuje následujícími charakteristickými znaky: •
Předmětem záznamů v účetnictví jsou jednoznačně určené hospodářské jevy, které se vedou za určité časové období.
•
Zjišťuje se skutečný výsledek hospodaření (zisk či ztráta) a skutečný stav a pohyb majetku a závazků.
•
Jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy) vždy na základě účetních dokladů.
•
Hospodářské jevy se evidují v peněžních jednotkách a v některých případech navíc i v jednotkách hmotných (kg, m).
•
Hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně.
•
Údaje účetnictví musí být přesné, spolehlivé a průkazné.
Z uvedených rysů vyplývá, že účetnictví vytváří ucelenou soustavu záznamů ve firmě a je nezastupitelné ve svých funkcích.
1.2 FUNKCE ÚČETNICTVÍ Informační funkce – je nejdůležitější funkcí, která spočívá v poskytování informací interním i externím uživatelům o ekonomické situaci podniku (o jeho finanční stabilitě, výnosnosti, likviditě). Prostřednictvím účetnictví skládají manažeři účty vlastníkům podniku o tom, jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně s ním podnikají. Dokumentační funkce – koncentruje minulé hospodářské dění podniku, vytváří paměťový systém podnikatelů, který je průkazním prostředkem při vedení sporů (zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřiteli a dlužníky) a základem pro vyměření daňových povinností. Dispoziční – slouží pro potřeby účetní jednotky (hlavním úkolem je poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, a to zvláště v oblasti nákladů).
Kontrolní – veškeré záznamy v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření (kontrola finančním úřadem, kontrola zaměstnance). Z výčtu těchto funkcí je zřejmé, že účetnictví se neorientuje pouze na minulost, ale uplatňuje se i jako zdroj informací k řešení úkolů souvisejících se stanovením budoucích cílů podniku a zaměřených na usměrňování jeho budoucího vývoje. Orientace na budoucnost je doménou především manažerského účetnictví, které využívá takových nástrojů finančního řízení, jako jsou kalkulace, rozpočty, matematicko-statistické metody a finanční analýza.
8
1. Podstata a funkce účetnictví
1.3 ÚČETNÍ SOUSTAVY V současnosti mohou podnikatelé evidovat svoji činnost dvojím způsobem: I. Daňová evidence (pro živnostníky s obratem za loňský kalendářní rok do 25 mil. Kč a pro podnikatele dle zvláštních předpisů; upravena zákonem o dani z příjmu). II. Účetnictví – upraveno zákonem o účetnictví. Všechny firmy, které musí vést účetnictví, se podle zákona nazývají účetní jednotky.
Povinnost vést účetnictví se vztahuje na: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis (dále jen účetní jednotky). V České republice je účetnictví regulováno prostřednictvím zákona o účetnictví, prováděcí vyhlášky ministerstva financí a českých účetních standardů1. Pokud se stát zapojí do mezinárodní spolupráce a nadnárodních firem, existují pro vedení účetnictví mezinárodní pravidla. Patří mezi ně direktivy Evropské unie2, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví3 a Všeobecně uznávané účetní zásady4. Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro všechny účetní jednotky. Jsou zde informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, například které podnikatelské subjekty musí vést účetnictví. Dále se zabývá účetními doklady, účetními zápisy, účetními knihami, účetní závěrkou. Popisuje způsoby oceňování majetku a jejich inventarizaci, pojednává o úschově účetních písemností apod. Mimo jiné jsou zde uvedeny sankce (pokuty) za porušení účetních předpisů. Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. •
Účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období. Nelze tedy zahrnovat do jednoho účetního období účetní doklady vztahující se k roku jinému (vlivem zákona o daních z příjmů existují výjimky).
1
Účetnictví je regulováno prostřednictvím zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 575/2002 Sb. a 437/2003 Sb., vyhláškou 500/2002 Sb. se změnami provedenými vyhláškou 472/2003 Sb., Českými účetními standardy.
2
Směrnice Evropského parlamentu a rady zabývající se problematikou účetní závěrky (4. direktiva) a konsolidované účetní závěrky (7. direktiva)
3
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – International Financial Reporting Standards – IFRS. standardy vydané Výborem pro Mezinárodní účetní standardy – International Accouting Standards Board (IASB) sloužící k harmonizaci účetních závěrek
4
US GAAP – Generally Accepted Acountig Principles – Všeobecně uznávané účetní zásady vydávané Výborem pro vydávání účetních standardů – Financial Accounting Standards Board v USA od třicátých let minulého století
9
2. Účetní doklady, knihy
2. ÚČETNÍ DOKLADY, KNIHY Úkolem této kapitoly je seznámit vás s druhy a náležitostmi jednotlivých dokladů, jejich oběhem. Dále budete seznámeni s celým procesem inventarizace a úschovy účetních dokladů.
Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli umět •
vyjmenovat jednotlivé účetní doklady
•
pracovat s vybranými doklady
•
popsat inventarizaci a zapamatovat si termíny úschovy účetních záznamů
2.1 ÚČETNÍ DOKLADY
Výuková část
Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 11 musí účetní jednotky účtovat na základě účetních dokladů. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: •
označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad, účelem je rychlá a jednoznačná identifikace, postupné číslování v řadě,
•
popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z jeho dokladu alespoň nepřímo,
•
peněžní částku nebo údaj o množství a ceně,
•
datum vyhotovení účetního dokladu,
•
datum uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem vyhotovení,
•
podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování; tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem.
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu. Členění účetních dokladů a) Podle druhu •
Faktury vystavené jako vyúčtování odběratelům (FAV). Na základě tohoto dokladu nám vzniká pohledávka. Přílohou může být dodací list, výdejka, soupiska provedených prací. Vyhotovuje se ve dvou provedeních, originál se posílá odběrateli.
•
Faktury přijaté (FAP) jako vyúčtování od dodavatele. Na základě tohoto dokladu nám vzniká závazek.
•
Příjmové a výdajové pokladní doklady (PPD, VPD) u plateb na pokladně. Originál PPD předáme zákazníkovi, kopii si ponecháme. U VPD dáváme zákazníkovi kopii.
•
Výpis z bankovního účtu (VBÚ) zasílá banka a informuje tak o pohybu peněz na našem účtu.
•
Vnitřní (interní) účetní doklady slouží k zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku, např. příjemky (příjem zásob materiálu na sklad), zúčtovací a výplatní listiny (výpočet mezd).
b) Podle obsahu •
Vnější (externí) účetní doklady vznikají ze styku účetní jednotky s vnějším okolím, např. dodavatelské faktury, odběratelské faktury, výpisy z běžného účtu.
•
Vnitřní (interní) účetní doklady vyplývají z činnosti podniku, např. příjemky, výdejky, příjmové a výdajové pokladní doklady atd.
13
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
c) Podle počtu zaznamenaných operací
Příklad k procvičení č. 1
•
Jednotlivé účetní doklady obsahují jednu nebo více stejnorodých hospodářských operací, uskutečněných zpravidla v rámci téhož dne.
•
Sběrné účetní doklady shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé hospodářské operace, aby mohly být zaúčtovány jedinou položkou. Do sběrného účetního dokladu lze shrnovat údaje jednotlivých účetních dokladů seřazených v určitém časovém souladu, které se týkají období týdne, dekády nebo měsíce.
CVIČENÍ Č. 1 – DRUHY DOKLADŮ Pokuste se zařadit druh dokladu. Druh dokladu
Druhy dokladů
Jednotlivý / sběrný
Vnější / vnitřní
Faktura přijatá od dodavatele za zboží Výdejky za celý měsíc na úseku skladu Výpisy z běžného účtu za měsíc duben Faktura vydaná odběrateli za služby Pokladní doklad za nákup kancelářských potřeb
Výuková část
2.2 PŘÍKLADY ÚČETNÍCH DOKLADŮ Dodací list vystavuje dodavatel pro kontrolu, jaké zboží posílá. Fyzicky musí jít s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku zboží. Doklad slouží k prvotní evidenci, z tohoto pohledu není účetním dokladem a neslouží k úhradě. Dodavatel: LAKO, a.s. Roudnická 125 150 00 Praha 5
Dodací list
Číslo:
Na základě objednávky číslo: DONA, s.r.o. Odběratel:
Datum: 5.1.2013
1348
Nábřežní 156 120 00 Praha 2
IČ: 69698585 DIČ: CZ69698585 Název zboží:
Satén 130 Satén 140
IČ: 28164733 DIČ: CZ28164733 Množství:
100 m 80 m
Předal:
Převzal:
Cena za MJ bez DPH: 380,-485,--
Cena celkem bez DPH: 38 000,-38 800,-č. OP:
DPH
DPH
(%):
(Kč):
Cena celkem (Kč):
20 20
7 600,-7 760,--
45 600,-46 560,--
SPZ:
Faktura – daňový doklad je doklad, který slouží: • • •
k zanesení do účetnictví, pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty, ke vzniku a uhrazení závazku.
Fakturu smí dodavatel vystavit nejdřív v okamžiku předání zboží odběrateli nebo prvnímu veřejnému přepravci (České dráhy, kamionová doprava, lodní doprava, letecká přeprava apod.). Pokud dodavatel chce, aby odběratel zaplatil za zboží předem (což v případě nových kontaktů nebo méně spolehlivých odběratelů není výjimkou), může vystavit tzv. zálohovou fakturu (v plné výši), což ovšem není daňový doklad! Dnem zdanitelného plnění je teprve okamžik předání zboží, ke kterému pak musí dodavatel vystavit daňový doklad (vyúčtovací fakturu). 14
2. Účetní doklady, knihy
Dodavatel: LAKO, a. s. Roudnická 125 150 00 Praha 5
IČ: 69698585 DIČ: CZ69698585
Peněžní ústav: ČSOB, a.s., pobočka Praha 5 Číslo účtu: 45736812/0300
Odběratel: DONA, s.r.o. Nábřežní 156 120 00 Praha 2 IČ: 28164733 DIČ: CZ28164733
Příjemce: DONA, s. r. o.
Faktura číslo: 1585 KS: 0008 Úhrada: Příkazem k úhradě
Způsob dopravy: odběratelem Objednávka číslo (KS): 1348/2010
Datum splatnosti: Datum uskuteč. zdan. plnění: Datum vystavení: Datum odeslání faktury:
Dodací list číslo: Označení dodávky
Množství
Cena za MJ bez DPH
Cena celkem bez DPH
Sazba DPH v%
10. 02. 2013 20. 01. 2013 20. 01. 2013 20. 01. 2013 DPH v Kč
Cena celkem
Látky: satén 130
100 m
380,--
38 000,--
20
7 600,--
45 600,--
satén 140
80 m
485,--
38 800,--
20
7 600,--
46 560,--
15 360,--
92 160,-=======
Celkem
76 800,-Panochová LAKO, a. s. Roudnická 125 150 00 Praha 5
Fakturoval: Panochová
Příjemka je doklad vystavený ve skladu odběratele a spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke skladovému hospodářství. Na jednu příjemku lze přijmout na sklad větší množství druhů zboží, je to doklad multidruhový. Příjemka slouží jednorázově pro jedno přijetí. Pozor, nepleťte si pojmy přejímka a příjemka: • přejímka je proces kontroly a přijímání zboží na sklad, • příjemka je doklad evidující přijaté zboží. Organizace: Berta, s.r.o.
č.
Příjemka
Přijímající útvar: Sklad 01 Dodavatel:
152
MD
Dona, s.r.o.
D
Schválil:
Druh příjmu: Kód SKP
Název materiálu
MJ
Množství
Cena za MJ
Celkem Kč
16.28.50
Satén 130
m
100
380
38000
16.28.51
Satén 140
m
80
485
38800
Převzal:
27.01.2013
Zaúčtoval:
Skladní karta (skladová karta) je doklad vystavený ve skladu, který slouží k evidenci pohybu zásoby určitého druhu v čase. Je to tedy doklad jednodruhový, který slouží ve skladě dlouhodobě. Při příjmu nové zásoby je vystavena příjemka a na skladovou kartu se připíše jeden řádek zvyšující zásobu na novou hodnotu. Při výdeji ze skladu je vystavena výdejka a na skladovou kartu se připíše další řádek snižující zásobu na nižší hodnotu. Skladová karta tedy slouží k trvale aktuálnímu přehledu o stavu zásoby určitého druhu na skladě. 15
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy
1
Schéma oběhu účetních dokladů:
Oběh účetních dokladů
Přijetí - vystavení dokladu
Ověření správnosti
Příprava k zaúčtování
Věcné hledisko
Formální hledisko
Početní hledisko
Zaúčtování
Úschova (archivace)
Skartace
Třídění
Číslování
Evidence
Předkontace
2.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ Základním předpisem upravujícím dobu úschovy účetních záznamů je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně ustanovení § 31 odst. 2. Doba 10 let 5 let
Účetní záznam
Doba počínající, popř. trvající
• •
účetní závěrka výroční zpráva
koncem účetního období, kterého se týkají
• • • • • •
účetní doklady účetní knihy odpisové plány inventurní soupisy účtový rozvrh přehledy
koncem účetního období, kterého se týkají
•
účetní záznamy, kterými jednotky dokládají vedení účetnictví (písemná nebo technická forma)
2.6 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ 1. Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 2. Inventarizaci provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“). V případech uvedených v odstavci 2 mohou účetní jednotky provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena. Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam by náležel. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. 20
3. Majetek
3. MAJETEK Nyní budete seznámeni se strukturou majetku podniku, jeho formami a změnami v průběhu podnikatelské činnosti. Dále se zaměříme na zdroje financování majetku tak, abyste byli připraveni na zvládnutí další kapitoly týkající se rozvahy.
Cíle kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: •
popsat strukturu dlouhodobého majetku
•
roztřídit oběžný majetek
•
rozlišit vlastní a cizí zdroje financování
•
rozpoznat rozdíl mezi nehmotným, hmotným a finančním majetkem
3.1 MAJETEK FIRMY
Výuková část
Firma (účetní jednotka) potřebuje ke své podnikatelské činnosti různé prostředky (provozní budovy, výrobní stroje, dopravní prostředky, zásoby, nábytek, peněžní prostředky apod.), pomocí nichž vyrábí či poskytuje služby. Souhrn těchto prostředků, které podnik při své činnosti používá, se nazývá obchodní majetek. Účetnictví se na majetek dívá ze dvou hledisek: •
z hlediska jeho formy (složení)
•
z hlediska zdrojů, ze kterých byl financován
Členění majetku podniku Majetek podniku se člení na: •
dlouhodobý majetek (DM)
•
oběžný majetek (OM)
Dlouhodobý majetek (DM) Řadíme sem ten majetek, který slouží v podniku dobu delší než jeden rok, během používání neztrácí svou původní formu, postupně se pouze opotřebovává. Členíme ho na: 1. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Patří v podniku mezi aktiva, je to majetek dlouhodobého charakteru, který se v podniku v relativně nezměněné podobě vyskytuje dobu delší než jeden rok. Dlouhodobý majetek se vlivem této vlastnosti postupně opotřebovává, toto opotřebení je vyjádřeno odpisy. Charakteristika DHM: •
pořizuje se za účelem užívání v běžné provozní činnosti
•
očekává se, že bude užíván během několika účetních období
•
má fyzickou podobu
•
na rozdíl od materiálu nevstupuje fyzicky do výrobku určeného k prodeji
Tento majetek se rozděluje na: a) Movitý Sem řadíme samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jejichž ocenění je vyšší než 40 000 Kč5, např. stroje, automobily, výrobní zařízení. b) Nemovitý Je pevně spojen se zemí, např. pozemky, budovy, stavby bez ohledu na výši jejich ocenění. 5
Od roku 2004 je v zákoně o dani z příjmu uvedena tato hranice pro zařazení, a proto účetní jednotky budou používat toto ocenění i v účetnictví.
23
3. Majetek
CVIČENÍ Č. 5 – MAJETEK A ZDROJE FINANCOVÁNÍ Společnost VESPA, a.s. měla na konci účetního období tento majetek a zdroje financování: Majetek a zdroje financování
Stav k 31. 12. 2012
Budovy
5 000 000 Kč
Materiál na skladě
1 000 000 Kč
Peníze v hotovosti
200 000 Kč
Pohledávky za odběrateli
200 000 Kč
Dlouhodobé úvěry
800 000 Kč
Závazky k dodavatelům
700 000 Kč
Výrobky
500 000 Kč
Dlužné mzdy zaměstnancům
120 000 Kč
Peníze na běžném účtu
600 000 Kč
Příklad k procvičení č. 5 Majetek a zdroje financování
Úkol: Vypočítejte výši majetku, určete cizí a vlastní zdroje financování. Dlouhodobý majetek
Oběžný majetek
Vlastní zdroje
Cizí zdroje
Vlastní poznámky: .............................................................................................................................................. .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................
31
4. Rozvaha Modelový příklad č. 1
PŘÍKLAD Č. 1 – URČOVÁNÍ VÝNOSŮ A NÁKLADŮ 1. Faktura přijatá za spotřebu elektrické energie ve výši 10 000 Kč
Určování výnosů a nákladů
Řešení: Faktura přijatá je od našich dodavatelů, zvyšují se tak závazky – pasiva na straně DAL Spotřeba energie je pro nás nákladem – náklad na straně MD MD závazky k dodavatelům
D
MD
náklad – spotřeba energie
10 000
D
10 000
2. V hotovosti přijaty tržby z prodeje výrobků 15 000 Kč Řešení: V pokladně přírůstek peněz – aktiva na straně MD Tržby z prodej výrobků jsou naše výnosy – výnos na straně DAL MD
pokladna
D
MD výnos – tržby z prodeje výrobků D
15 000
15 000
3. Faktura vydaná za provedené opravy 12 000 Kč Řešení: Faktura vydaná je faktura odběratelům – přírůstek pohledávek na MD My jsme provedli opravy, jsou to naše tržby z prodeje služeb – výnosy na straně DAL MD pohledávky u odběratelů
D
MD
výnos – tržby z prodeje služeb D
12 000
12 000
4. Výdejka – výdej materiálu ze skladu do výroby (spotřeby) 63 000 Kč Řešení: Výdej materiálu znamená úbytek materiálu ze skladu na straně DAL Spotřeba materiálu je naším nákladem na straně MD MD materiál
D
MD
náklad – spotřeba materiálu
63 000
D
63 000
5. V hotovosti jsme zaplatili za opravu stroje 3 000 Kč Řešení: V pokladně úbytek peněz na straně DAL Oprava stroje je naším nákladem na straně MD MD
pokladna
D
3 000
MD
náklad – oprava
D
3 000
Uvedené změny, při nichž dochází ke vzniku nákladů a výnosů, můžeme zobecnit: • • •
Pamatujte
zvýšení pasiv a vznik nákladů zvýšení aktiv a vznik výnosů snížení aktiv a vznik nákladů 49
5. Účtování na vybraných účtech 221 – Bankovní účty Podniky mají své peněžní účty v bankách. Účty slouží k bezhotovostnímu způsobu úhrady a přijímání peněz. Stav na běžném účtu se neustále mění a podnik je o něm informován na základě výpisu z bankovního účtu (měsíční, týdenní…) – účtování je povoleno pouze na základě těchto výpisů. Za vedení účtu a provedené transakce si banka účtuje poplatky – jsou naším nákladem, zároveň nám za náš kladný zůstatek na účtu přiznává výnosové úroky. Schéma základního účtování na běžném účtu: 311 Odběratelé
221 Bankovní účet
321 Dodavatelé
úhrada faktur
platba faktur
37x ostatní pohledávky
331 Zaměstnanci
např. úhrada přeplatků
výplata mezd
491 Individ. podnikatel
491 Individ. podnikatel
vklad podnikatele
osobní spotřeba
662 Úroky
568 Ostatní fin. náklady
úroky z vkladu
bankovní poplatky
261 – Peníze na cestě Slouží k překlenutí časového nesouladu mezi účtováním na pokladně a příjmem bankovního výpisu. Dále se tento účet používá při převodu mezi bankovními účty, mezi bankovními účty a úvěrovými účty a k evidenci směnek na cestě. Řadíme jej mezi tzv. technicko-kalkulační účty (někdy specifické účty), tzn. že musí být na konci roku vyrovnané. Viz následující schéma: a) odvod peněz z pokladny na běžný účet 211 Pokladna
261 Peníze na cestě
1. odvod peněz na BÚ (výdajový pokl.doklad)
221 Běžný účet
2. výpis z účtu
b) odvod peněz z běžného účtu do pokladny 221 Běžný účet
261 Peníze na cestě
2. výpis z účtu
211 Pokladna
1. příjem peněz na pokladnu (příjmový pokl. doklad)
Modelový příklad č. 2
PŘÍKLAD Č. 2 – ÚČTOVÁNÍ PENĚZ NA CESTĚ Účetní případy
Kč
MD
D
PPD výběr peněz z běžného účtu do pokladny (20. 04. 2013)
150 000 211 261
VBÚ vyúčtování výběru peněz z účtu do pokladny (30. 04.2013)
150 000 261 221
VPD převod peněz z pokladny na účet (10. 05. 2013)
65 000 261 211
VBÚ vyúčtování převodu peněz z účtu do pokladny (30. 05. 2013)
65 000 221 261
Účtování peněz na cestě
59
5. Účtování na vybraných účtech 343 – Daň z přidané hodnoty (DPH)
Výuková část
V předcházejících případech jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem DPH, ale v současnosti je většina firem plátcem této nepřímé daně. Výrobce nebo prodejce musí tedy připočítat DPH k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji platí společně s cenou. Pokud je ale i kupující (firma) plátcem DPH, může si tuto daň odpočítat (DPH nevstupuje do hodnoty nakoupeného majetku nebo služby). DPH tedy u plátce neovlivňuje jeho náklady a výnosy. Vedeme ji na samostatném účtu 343, kde na straně MD evidujeme naše nákupy (vstupy), na straně Dal naše prodeje (výstupy). Rozdíl se na konci období (měsíc, čtvrtletí) zúčtovává s finančním úřadem (státním rozpočtem). *)
Sazby DPH a způsoby výpočtu *) Sazby daně mají dvě základní úrovně: •
základní 21 % (většina zboží a služeb)
•
snížená 15 % (vybrané potraviny)
Výpočet DPH lze provádět dvěma způsoby: a) Výpočet „zdola“ – základem je cena bez DPH a daň vypočítáme prostým vynásobením příslušnou procentní sazbou. Například cena bez daně je 15 000 Kč, sazba DPH je 21 %, tj. 3 150 Kč, celková cena je tedy 18 150 Kč. b) Výpočet „shora“ – základem je cena včetně DPH (115 % nebo 121 %). DPH potom vypočítáme jako součin celkové částky a příslušného koeficientu: U sazby 15 % .... koeficient: 0,1304 U sazby 21 % .... koeficient: 0,1736
(15/115) (21/121)
Pozn.: Více o DPH ve 2. dílu učebnice.
Účtování DPH: MD
343 DPH
Vstupy (nákupy) tj. VPD a FAP
D Výstupy (tržby) tj. PPD a FAV
PŘÍKLAD Č. 4 – ÚČTOVÁNÍ DPH 1. FAP za opravy strojů – cena bez daně 13 000 Kč DPH 21 % Celkem
2 730 Kč 15 730 Kč
Modelový příklad č. 4 Účtování DPH
2. FAV za zpracování účetnictví – cena bez daně 33 200 Kč DPH 21 % Celkem
6 972 Kč 40 172 Kč
3. VPD zaplaceno za nákup kancelářských potřeb (předložen paragon) s celkovou částkou 450 Kč a sazbou DPH 21 %. Pozn.: Účtujeme jako spotřebu materiálu. 4. PPD tržba přijatá od našeho zákazníka za prodej výrobků – cena bez daně 88 000 Kč DPH 21 % Celkem
18 480 Kč 106 480 Kč
*) Sazba DPH platná od 1. 1. 2013
63
MD
D
Díl
Praktické účetnictví pro střední školy 343 DPH
511 Opravy a udržování
1.
2 730 2.
6 972
3.
78 4.
18 480
501 Spotřeba materiálu 3.
1.
604 Tržba za služby
13 000
2.
601 Tržba z prodeje výrobků
372
4.
321 Dodavatelé 1.
1 88 000
33 200
211 Pokladna 4.
106 480 3.
450
311 Odběratelé
15 730
2.
40 172
Výpočet DPH na paragonu za kancelářské potřeby: Cena bez daně DPH 21 %
Příklad k procvičení č. 3 Účetní případy při účtování DPH
450 – 78 = 372 Kč 450 x 0,1736, tj. 78 Kč
CVIČENÍ Č. 3 – ÚČETNÍ PŘÍPADY PŘI ÚČTOVÁNÍ DPH Dopočítejte chybějící částky a zaúčtujte do tabulky Účetní případy
Částka v Kč
VPD – zaplaceno za inzerci v časopise
18 500
PPD – vklad podnikatele do pokladny
50 000
FAV za provedené opravy – cena bez daně
98 500
DPH 21 %
………......
celkem
………...... 380
VBÚ – přiznány úroky z vkladu na běžném účtu Zaměstnancům přiznány hrubé mzdy
145 000
VPD převod peněz z pokladny na běžný účet VBÚ – zaplaceny úroky z úvěru
4 500
VPD – zaplacena faktura dodavatelům v hotovosti
13 000
PPD – tržba z prodeje výrobků – cena bez daně
30 000
DPH 15 %
………......
celkem
………...... 27 000
PPD – úhrada faktury od odběratelů VBÚ, VÚÚ – splátka úvěru z běžného účtu
55 000
VBÚ – vyúčtování převodu peněz z pokladny na běžný účet
45 000
VPD – zaplaceno za nákup tiskopisů – cena bez daně DPH 21 % celkem FAP za opravy firemního počítače – cena bez daně
64
45 000
………...... ………...... 155 12 300
DPH 21 %
………......
celkem
.....……….
MD
D
