Daniela Písařovicová Úvodní přivítaní moderátorkou Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu

09.30 – 9.40 09.40 – 9.55 09.55 – 10.10 10.10 – 10.25 10.25 – 10.35 10.35 – 11.25

11.25 – 11.45 11.45 – 11.50

Daniela Písařovicová Úvodní přivítaní moderátorkou Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu David Kučera, generální sekretář Energetické burzy Praha Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ Coffee Break Panelová diskuse: Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR Tomáš Hüner, předseda dozorčí rady OTE Jaroslav Kašpar, ředitel sekce Energetický obchod ČEPS Jan Palaščák, generální ředitel Amper Market Karel Šimeček, předseda předsednictva SVSE Dotazy z auditoria Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek

Jak skončí krize jednotného energetického trhu? David Kučera generální sekretář PXE

Otázky  Měla by ČR vytvořit spolu s ostatními státy “Visegrádu” regionální trh za účelem:

 zachování energetické nezávislost?  eliminace německé “Energiewende”?  zachování průmyslové výroby a konkurenceschopnosti?  Jaké by mělo být začlenění obnovitelných zdrojů do evropského trhu s elektřinou?

5|

E15 Leading Minds Forum

Nová burza zrychlí zdražování proudu

22-VI-2007

 ODBORNÍCI VESMĚS SOUDÍ, ŽE BURZA JEŠTĚ PŘISPĚJE K RYCHLEJŠÍMU ZDRAŽOVÁNÍ ELEKTŘINY V ČESKU.

 „PŘEVÁŽÍ-LI ZAHRANIČNÍ FIRMY, BUDE SE TU VÍCE NAKUPOVAT ELEKTŘINA PRO EXPORT, A TO POTÁHNE CENU NAHORU.“  „URYCHLÍ SE SBLIŽOVÁNÍ ČESKÝCH CEN SE ZAHRANIČNÍMI.“

6|


Cena elektřiny v pásmu na rok dopředu 95 90 85 80 75

EUR/MWh

70 65 60 55

Start PXE

50 45 40 35 30 2006 2006 2007 2007 2008

7|


2008 2009 2009 2010 2010

2011

2011 2012

2012 2013

2013 2014 2014

Cena elektřiny v pásmu na rok dopředu 95 90 85 80

Rok působení PXE

75

EUR/MWh

70 65 60 55 50 45 40 35 30 2006 2006 2007 2007 2008

8|


2008 2009 2009 2010 2010

2011

2011 2012

2012 2013

2013 2014 2014

Cena elektřiny v pásmu na rok dopředu 95 90 85

Lehman Brothers

80 75

EUR/MWh

70

Nebýt pozdější katastrofy ve Fukušimě, cena české elektřiny by až do současnosti nepřekročila “startovací” cenu 55 €/MWh.

65 60 55 50 45 40 35 30 2006 2006 2007 2007 2008

9|


2008 2009 2009 2010 2010

2011

2011 2012

2012 2013

2013 2014 2014


Lehman Brothers

80 75

EUR/MWh

70 65 60

Cena už jen poroste?

55 50 45 40 35 30 2006 2006 2007 2007 2008

10 |


2008 2009 2009 2010 2010

2011

2011 2012

2012 2013

2013 2014 2014


Lehman Brothers

80 75

EUR/MWh

70 65 60 55 50 45 40 35 30 2006 2006 2007 2007 2008

11 |


2008 2009 2009 2010 2010

2011

2011 2012

2012 2013

2013 2014 2014


Lehman Brothers

80 75

EUR/MWh

70 65 60 55 50 45 40 35 30 2006 2006 2007 2007 2008

12 |


2008 2009 2009 2010 2010

2011

2011 2012

2012 2013

2013 2014 2014

Rozdíl cen D-CZ 10,00

100,00 DE/CZ Front Year Base Spread

90,00

Czech Front Base Year 8,00

80,00 70,00 60,00 50,00

4,00

40,00 30,00

2,00

20,00 10,00

0,00 2007

0,00 2008

-2,00

2009

2010

2011

2012

2013

2014

-10,00 -20,00 -30,00

-4,00

13|

-40,00


Price EUR/MWh

Spread EUR/MWh

6,00

Závěry  Trh funguje velmi dobře, ale situace na trhu se lidem občas nehodí.  Energeticky trh je mezinárodní.  Lidé mají extrémní strach z tržní nejistoty, neustále hledají “bezrizikové řešení” a snaží se trh “opravovat”.  Jakákoliv forma regulace/intervence vyžaduje odborný a velmi citlivý přístup.

14|


Příklad zcela nezdařené regulace

Zdroj: ERU 15|


Solární problém v ČR  Totálně nezvládnutá regulace – není problém instalace fotovoltaických elektráren, ale cena, kterou za to platíme.  Náklady v roce 2013 cca. 23 mld. Kč (téměř 800 Kč/MWh – se započtením státní dotace).

 Za tuto cenu by bylo možno podle ERU pořídit instalovanou kapacitu 9‘000 MW místo dnešních cca 2‘000 MW.

16|


Lze si zachovat energetickou nezávislost?  Důsledky “Energiewende” ČR už dávno pocítila.  Trhy jsou propojené

 Příklady?  Fukušima  Americký břidlicový plyn  Má ČR v Evropě takovou pozici, aby se dokázala “odpojit” od zbytku Evropy a vytvořila dostatečné energetické zásoby pro obyvatelstvo?  Nebyli jsme schopni zvládnout relativně jednoduchou regulaci, proč bychom se měli domnívat, že umíme vytvořit naprosto nezávislou úspěšnou energetickou politiku?

17|


Je reálné vybudování trhu států Visegrádu?

... a ještě alespoň tady…

18|


Regionální trh Visegrádu  De-facto tento trh již existuje, “pouze” je propojen se zbytkem Evropy

 Největšími hráči na tomto trhu v současnosti jsou:  ČEZ  několik významných energetických společností ze západní Evropy  “Trh má vždy pravdu” - existuje za současných tržních podmínek vůbec alternativa k stávajícímu stavu?  Cena silové elektrické energie je nízká.  Jaká bude budoucí spotřeba?

19|


Jak dále s OZE  Ustanovit povinnost prodávat výkon vyrobený v OZE na transparentních trzích – spotových burzách.

 Zvýšení transparentnosti cenotvorby  Zlepšení transparentnosti podpory  Zakázat prodej elektřiny z OZE za zápornou cenu.  Na výrobu v OZE by se měla vztahovat odpovědnost za odchylku.  Snížení nákladů na bilancování sítě  Zapojení OZE do systémových služeb.  Možnost regulace OZE ze strany TSO

20|


Témata k debatě  Prosadit jednotnou energetickou politiku EU založenou na tržních mechanizmech.  Naprosto nezávislá energetická politika ČR je iluze.  Vybudování odděleného středoevropského trhu je také iluze.  Prosadit těžbu břidlicového plynu v Evropě.  Nalézt konkurenční výhodu pro českou energetiku v rámci EU.

 Tranzity energií (elektřina, plyn)  „Žít s trhem“ a nesnažit se jej stále reformovat.  Udržení konkurenceschopné ceny – zachování výrobních kapacit  Podpora nových technologií

21|


Děkuji za pozornost!

David Kučera generální sekretář PXE

[email protected] +420 221 832 238 www.pxe.cz

22 |


JAK SKONČÍ KRIZE JEDNOTNÉHO ENERGETICKÉHO TRHU? Diskuzní fórum Budoucnost energetiky v ČR 20. května 2014, Praha Pavel Cyrani Ředitel divize obchod a strategie, ČEZ a.s.

AGENDA

 Výchozí situace  Hlavní budoucí drivery  CO2  OZE  Kam dál?

24

TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU JE DNES V EVROPĚ PLNĚ LIBERALIZOVÁN A ODEHRÁVÁ SE NA TERITORIU VÝZNAMNĚ PROPOJENÝCH PŘENOSOVÝCH SOUSTAV Středoevropský trh s elektřinou Konečná spotřeba včetně ztrát v TWh

Trhy s jednotnou cenou DE +/- 2 EUR/MWh

145

111

DE + 5 EUR/MWh

531

86

63

6

27

70 495

39

65 13

316

52

17 12

44 32

25

Výroba střední Evropa

ČR

TWh

1624

80

4,9 %

GW

462

20

4,3 %

ČR podíl

7

8 50

CENA ELEKTŘINY NA ČESKÉM TRHU JE SILNĚ KORELOVÁNA S NĚMECKOU CENOU Spotové ceny elektřiny v Německu a v ČR EUR/MWh

80

Německo 70

60

50

40

30

26

ČR

AGENDA


27

EVROPSKÁ KOMISE V HORIZONTU 2030 NAVRHUJE 40% SNÍŽENÍ EMISÍ GHG, COŽ SE PROMÍTNE I DO CÍLŮ V SEKTORECH EU ETS GHG emise v EU28 (historie a cíle) Mt of CO2 ekvivalentu, CAGR 2021-2030

 Tempo lineárního 6 000

-40% in 2030 5 000

 Kumulativně bude třeba uspořit 7000 Mt GHG emisí mezi 2014 a 2030

4 000

-20% in 2020 3 000

2 000

1 000 Historické GHG emise 0

28

redukčního faktoru v EU ETS vzroste z 1,74% na 2,2% ročně

Zdroje: Eurostat, European Commission

Cílové GHG emise

 Současný přebytek v EU ETS je zhruba 2200 Mt, tzn. bude potřeba vyvinout další úsilí pro úspory

EU NENÍ VE SNAZE O DEKARBONIZACI SAMA – OBCHODNÍ SYSTÉMY S POVOLENKAMI VZNIKAJÍ I V JINÝCH REGIONECH Velikost systémů emisního obchodování Mt, odhadem v roce 2015

 EU ETS zůstává největší a nejambicióznější projekt na snižování emisí skleníkových plynů na světě, ale přidávají se další státy

 V Číně se rozjíždí pilotní projekty emisního obchodování, které budou dohromady pokrývat zhruba 700Mt emisí

 Zvyšuje se pravděpodobnost klimatické dohody na konferenci v Paříži v 2015

29

*RGGI je regionální trh v USA, pozorvateli jsou i některé kanadské provincie

AGENDA


30

KOMISE NAVRHUJE CÍL 27% PODÍLU OZE NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ, COŽ PRO OZE V ENERGETICE ZNAMENÁ 47% V 2030 Vývoj podílu OZE na spotřebě EU, v procentech

47

 Ambiciózní cíl v rozvoji OZE

34

znamená zdvojnásobení podílu z dnešních úrovní

27 23

 V elektroenergetice by tak výroba

20

z OZE měla vzrůst o 800 TWh

14

2012

2020

2030

Podíl OZE na celkové spotřebě energie, % Podíl OZE v na spotřebě elektřiny, %

31

DLE KOALIČNÍ DOHODY BUDE NĚMECKO POKRAČOVAT V NAPLŇOVÁNÍ AMBICIÓZNÍCH CÍLŮ ENERGIEWENDE, A TO NEZÁVISLE NA CÍLECH EU Ve vládě CDU/CSU a SPD energetiku plně kontroluje SPD

Sigmar Gabriel,

Barbara Hendricks,

Hospodářství a energetika,

Životní prostředí

Předseda SPD

Základní body koaliční dohody:

Růst výroby z OZE bude pokračovat v zásadě po stávající trajektorii Zvýší se integrace OZE do trhu - priority dispatch bude omezen při záporných cenách, povinnost nominace a vyrovnávání odchylek

 Německo prosazuje dva EU cíle pro 2030: kromě cíle v redukci emisí (40%) i cíl podílu OZE (30%) Střednědobě bude vytvořen kapacitní trh 32

OZE V NĚMECKU DÁLE POROSTE I DLE PLÁNŮ NOVÉ VLÁDY Podíl OZE na výrobě elektřiny dle Energiewende



65%

45%

Vláda CDU/CSU a SPD prakticky zachovává cíle vlády předchozí: 

CDU/CSU a SPD se již dohodly na 40 - 45 % podílu OZE na spotřebě el. v 2025 a 50 - 55 % v 2035



Některé spolkové země** mají ještě ambicióznější cíle na OZE



Utility – zejména Stadtwerke – OZE prosazují, zatímco spotřebitelé akceptují

35% 2012 23%

* Vůči EU je závazným cílem 18 % podíl na brutto konečné energetické spotřebě v roce 2020, stanovený v NREAP na základě požadavku Směrnice 2009/28/EC. V NREAP rovněž uváděných 19,6 % v 2020 je odhadem výsledného stavu. Stejně tak podíly v energetice 38,6 %, teplárenství/chladírenství 15,5 % a dopravě 13,2 %. ** Např. Bavorsko: 50 % podíl OZE na energetické spotřebě 2021. 33 Zdroje: NREAP, Fraunhofer ISE, CDU/CSU, tisk

POTŘEBA VÝROBY Z KONVENČNÍCH ZDROJŮ DO ROKU 2050 VÝRAZNĚ KLESNE KVŮLI NÁRŮSTU OZE Výroba z konvenčních zdrojů v Německu TWh 600

 Konvenční zdroje budou sloužit stále více pouze k doplňování OZE

500

400 Spotřeba

300 OZE + KVET

200 Konvenční zdroje (tržně dispečované)

100

0 2012

34

2020

2030

2040

2050

 Koaliční smlouva zmiňuje potřebu konvenčních zdrojů než budou komerčně dostupné baterie a funkční demand side management  Potřeba klasické výroby v DE se do 2050 zmenší na méně než dvojnásobek dnešní výroby v ČR

AGENDA


35

PŘES KLESAJÍCÍ POTŘEBU VÝROBY Z KONVENČNÍCH ZDROJŮ ZŮSTANE POTŘEBA KONVENČNÍ KAPACITY NA NA DNEŠNÍ ÚROVNI Pokrytí špičkové spotřeby v Německu Dostupná kapacita*, GW 100 Špičková spotřeba

80

 Kvůli nepredikovatelnosti výroby z OZE se potřeba dostupné kapacity z konvenčních zdrojů v budoucnosti příliš nezmění

?

60

40

 Pro udržení provozu budou muset mít málo vytížené zdroje zajištěnu dostatečnou návratnost (zejm. pokrytí fixních nákladů)

20

 Německo proto připravuje zavedení kapacitních trhů

0 2012 Hydro

Wind

Other RES

2025 Nuclear

Lignite

Hard Coal

Gas

Špičková spotřeba 36

*Disponibilní kapacita. Pro konvenční zdroje koeficient disponibility 0,9; vítr 0,05.

KAPACITNÍ TRHY MAJÍ FUNGOVAT OBDOBNĚ JAKO TRHY S ELEKTRICKOU ENERGIÍ POPTÁVKA  Dodavatelé elektřiny odhadnou špičkovou poptávku svých zákazníků

 Je-li následně jejich spotřeba vyšší => vysoká pokuta

NABÍDKA  Výrobci elektřiny (a taky Demand Side Management) nabídnou svoji kapacitu tj. MW  Zdroj projde certifikací na dodávaný výkon  Přebytek kapacity povede k nabídkové ceně ve výši nezaplacené části fixních nákladů  Nedostatek kapacity povede k ceně ve výši nákladů na výstavbu a provoz nové elektrárny

 Nabídka a poptávka se sejdou na burze a vznikne marginální cena za kapacitu  Kapacitní mechanismus je aktivován tím, že cena na spotovém trhu dosáhne předem stanovenou (vysokou) hodnotu, např. 500 EUR/MWh

 Při aktivaci kapacitního mechanismu je elektrárna povinna předložit na burzu nabídku na prodej elektřiny (nebo dodávat na trh dle dřívějšího kontraktu), čímž se zajistí dostatek elektřiny pro pokrytí špičkového odběru 37

V PRAXI: KAPACITNÍ TRH NAHRAZUJE CENOVÉ ŠPIČKY STABILNÍM PŘÍPLATKEM, KTERÝ STANOVÍ TRH Cena elektřiny bez kapacitního trhu EUR/MWh, hodinové ceny 2025

ILUSTRATIVNÍ

Cena elektřiny s kapacitním trhem EUR/MWh, hodinové ceny 2025

Marže včetně kapacitního příplatku



38

Rentabilní provoz zdrojů zajištěn přes výkyvy cen při převisu poptávky nad nabídkou , kdy provozovatelé do své nabídky zahrnou i fixní náklady a náklady na výstavbu nových zdrojů

 

Provoz zdrojů částečně pokryt z kapacitního příplatku V případě nedostatku kapacit, bude příplatek pokrývat fixní náklady a náklady na výstavbu nových zdrojů

VZNIKNE-LI NĚMECKÝ NÁRODNÍ KAPACITNÍ TRH, DLOUHODOBĚ OHROZÍ PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ V ZEMÍCH BEZ KAPACITNÍCH TRHŮ Rozklad příjmů totožných elektráren v Německu a ve státech, které jsou s ním dobře propojeny

ILUSTRATIVNÍ

Po zavedení kapacitního trhu v DE

Dnes

Odstavování nekonkurenceschopných zdrojů

 Zavede-li kapacitní trhy Německo a sousední menší státy nikoli (NL, ČR, AT, SK), vznikne tržní nerovnováha, která dlouhodobě povede k odstavování místních elektráren a ohrožení dodávek

DE

NL, CZ, AT, SK

DE

Příjmy z velkoobchodního trhu Příjmy z kapacitního trhu 39

NL, CZ, AT, SK

REGULATORNÍ NEJISTOTA PŘISPÍVÁ K TOMU, ŽE JEDNOTLIVÉ STÁTY HLEDAJÍ SVÉ VLASTNÍ NÁSTROJE, JAK ZAJISTIT STABILITU DODÁVEK ENERGIE Situace se zaváděním tzv. kapacitních mechanismů v evropských zemích

40

ALTERNATIVOU K SOUČASNÉMU TRHU JE SYSTÉM NÁSTROJŮ, KTERÉ ZOHLEDNÍ VŠECHNY ČASOVÉ HORIZONTY Časový horizont

Cíl

Nástroje varianta I

Běžný provoz

Zachování provozuschopnosti

pokrytí variabilních nákladů

pokrytí fixních nákladů



Pokrytí nákladů výroby v konkrétních hodinách (paliva, CO2) 



Pokrytí nákladů zachování on-line stavu (fixní O&M + režie)

Výstavba nových zdrojů



Pokrytí investičních nákladů nebo plných nákladů

Energetický trh (MWh) bez nadbytečné regulace (podpora OZE)  Cena určena variabilními náklady marginálního zdroje  Při nedostatku kapacit jsou ceny investičním signálem

Nástroje Energetický trh (MWh) varianta II  Cena určena variabilními náklady marginálního zdroje

41

lifetime elektrárny

2-3 roky

do 1 roku

Kapacitní trh (MW)  Platby za spustitelnou kapacitu k zamezení nedostatku  Může být celoevropský

Aukce kapacit/CfD nebo Strategická rezerva/platba  Národní schémata jsou vhodná, neboť zajištění dodávky je národní povinností

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

 Pokud bude CRM zavedeno v Německu, bude jej ČR pro udržení dlouhodobé bezpečnosti dodávky muset zavést také

 Zavedení CRM v rámci širšího regionu (příp. celé EU) si vyžádá garanci dostupnosti přeshraničních kapacit na delší časový horizont alespoň 3-5 let. TSO v jednotlivých zemích by měli již nyní začít připravovat potřebné kroky  Je zapotřebí koordinovat akce se sousedními státy Německa – zejména s Nizozemím a Rakouskem – a prosazovat nediskriminační model CRM v Německu

42

10.35 – 11.25

Panelová diskuse: Pavel Cyrani, člen představenstva ČEZ Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR Tomáš Hüner, předseda dozorčí rady OTE Jaroslav Kašpar, ředitel sekce Energetický obchod ČEPS David Kučera, generální sekretář Energetické burzy Praha Jan Palaščák, generální ředitel Amper Market Karel Šimeček, předseda předsednictva SVSE Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu

11.25 – 11.45 11.45 – 11.50

Dotazy z auditoria Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek

Daniela Písařovicová Úvodní přivítaní moderátorkou Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu

Recommend Documents