komorník D TAČNÍ Výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) a nejvýznamnější možnosti podpory Rozhovor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu

D

TAČNÍ

komorník

Č.2 / 2016

Neprodejné Tel.: 774 874 603 E-mail: [email protected]

Výzkum, vývoj a inovace (VaVaI)

a nejvýznamnější možnosti podpory

Rozhovor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu

9

Aktuální výzvy pro podnikatelský sektor

12

Aktuální výzvy pro veřejný sektor

14

Příběh úspěšného žadatele

Tel.: 774 874 603 | E-mail: [email protected]

DOTAČNÍ KOMORNÍK str

2

• Editoriál • Výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) a nejvýznamnější možnosti podpory

str

Rozhovor • Ing.Tomáš Novotný, Ph.D.

str

Dotační rádce • Systém MS 2014+ v kostce

4

7

str

9

str

10 str

11 str

12 str

13 str

14

EDITORIÁL Přiblížil se konec prázdnin a s ním přichází nové číslo našeho čtvrtletníku. Ani jsme se nenadáli a tři měsíce utekly jako voda. Opět jsme pro Vás připravili časopis plný zajímavých informací ze světa dotací. Ústředním tématem tohoto čísla je podpora vědy, výzkumu a inovačních projektů. Především proto, že bez kvalitních projektů, které budou přinášet nové technologie, rozvíjet nové myšlenky a propojovat výsledky výzkumných činností a aplikovat je do praxe, setrváme na místě. V tomto čísle tradičně přinášíme několik modelových příkladů pro čerpání dotační podpory a nově pro Vás máme příběh o realizaci jednoho snu. Uvařte si šálek dobré kávy, malý tip se dočtete na straně 14, dopřejte si chvíli nad zajímavým a informacemi bohatým rozhovorem s Ing.Tomášem Novotným, Ph.D. náměstkem ministra průmyslu a obchodu, ředitelem sekce fondů EU a sekce mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací na straně 4 a nechte se inspirovat možnostmi jak realizovat svoje záměry v podnikatelském nebo veřejném sektoru na dalších stranách časopisu. Za celou redakci Vám přeji velmi příjemné a pozitivní čtení a spoustu nových nápadů, k jejichž realizaci Vám může pomoci i podpora z prostředků Evropské unie.

a úskalí s ním spojená

Výběr z aktuálních výzev pro podnikatelský sektor • POTENCIÁL • Případová studie Výběr z aktuálních výzev pro podnikatelský sektor • INOVACE • Případová studie Výběr z aktuálních výzev pro podnikatelský sektor • APLIKACE • Případová studie Výběr z aktuálních výzev pro veřejný sektor • KANALIZACE • Případová studie

A ČOV

Výběr z aktuálních výzev pro veřejný sektor • SBĚRNÉ DVORY • Případová studie


Výzkum, vývoj a inovace (VaVaI)

a nejvýznamnější možnosti podpory

Oblast výzkumu, vývoje a inovací tvoří jednu z klíčových prioritních oblastí veřejné podpory obecně. Právě z tohoto důvodu jsme se pro aktuální číslo Dotačního komorníku rozhodli zaměřit právě na toto téma. Nejen Evropská komise, ale i orgány státní správy ČR si velmi dobře uvědomují, jak klíčové jsou aktivity týkající se výzkumu, vývoje a inovací pro další ekonomický rozvoj hospodářského prostředí. Bez průČ: 2/2016

neprodejné

běžného investování v těchto oblastech totiž nelze dlouhodobě udržovat konkurenceschopnost ekonomiky jako celku ani jejích dílčích článků. Existuje proto několik nástrojů, kterými se stát i Evropská unie snaží motivovat podniky, ale i výzkumné organizace k dalším investicím do VaVaI. Jedním z těchto nástrojů jsou i finanční prostředky poskytované v rámci veřejné podpory. 2

V následujících řádcích se společně podíváme, jaké jsou možnosti se o tuto veřejnou podporu v následujících letech ucházet. Značná část podpory je soustředěna v rámci programů financovaných ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Pokračování na další straně Tel.: 774 874 603 | E-mail: [email protected]

DOTAČNÍ KOMORNÍK který má ve své gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu. V současném programovém období 2014 - 2020 je v programu připraveno celkem 4,3 mld. EUR, přičemž celá prioritní osa 1 v tomto programu je zacílena právě na podporu VaVaI. V doposud vyhlášených výzvách bylo v rámci této prioritní osy žadatelům nabídnuto již téměř 11 mld. Kč, přičemž největší část z těchto peněz byla určena pro programy Potenciál, Aplikace, Inovace a Služby infrastruktury, které dlouhodobě mezi žadateli patří k těm nejatraktivnějším. Nejaktualnější je z této skupiny program POTENCIÁL, kde se čéká vyhlášení výzvy v říjnu 2016. Do konce roku se pak žadatelé dočkají další rozsáhlé vlny výzev, v rámci které plánuje MPO dle předběžných informací nabídnout žadatelům již téměř 70% celkové alokace programu OP PIK. Zůstaneme-li ještě u Ministerstva průmyslu a obchodu, za zmínku rozhodně stojí program TRIO, který je novinkou od roku 2016 a je zaměřen na rozvoj potenciálu ČR v oblastech klíčových technologií, jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie a další. Program umožňuje žadatelům získat veřejnou podporu na aktivity průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje a v roce 2016 rozdělí mezi žadatele celkem 300 mil. Kč. V dalším kole veřejné soutěže pro rok 2017, které bude vyhlášeno do konce tohoto roku, plánuje MPO tentokrát rozdělit mezi žadatele více než 700 mil. Kč.

ním přesahem. Na rozdíl od programů popsaných výše jsou prostředky v komunitárních programech alokovány přímo z rozpočtu EU a administraci programů řeší přímo Evropská komise. Výhodou oproti operačním programům je výrazně méně náročný systém a ve vybraných oblastech i finančně zajímavější podpora - zpravidla více než 50% s formou financování ex ante, tedy předem před vlastní realizací projektu. Naopak nevýhodou je pak výrazně větší konkurenční prostředí mezi projekty a s ním spojená nižší pravděpodobnost úspěchu s žádostí o podporu. Mezi nejvýznamnější komunitární programy patří HORIZONT 2020 a HORIZONT 2020 - SME Instrument, program EUROSTARS či programy tzv. Společných technologických iniciativ - JTIs. Poslední významnou kapitolu podpory pro oblast VaVaI tvoří programy financované primárně z rozpočtu ČR. Tuto kapitolu jsme již poodkryli v předchozím textu, kde jsme zmínili program TRIO. Ten tvoří pouze dílek z pomyslné skládanky dotačních programů podporujících výzkum, vývoj a inovace v ČR. Za zmínění zde tak zcela jistě stojí Techno-

logická agentura ČR, která historicky i v současnosti nabízí hned několik vlastních programů podpory VaVaI. Neméně důležitou roli na poli dotační podpory pak hraje Grantová agentura ČR, která prostřednictvím prostředků z rozpočtu ČR podporuje především projekty základního výzkumu. Tím výčet možností získání podpory pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity nekončí, mimo jiné bychom mohli dále zmínit Ministerstvo zemědělství a jeho projekty podpory VaVaI v rámci Programu rozvoje venkova, programu Země či Ministerstvo zdravotnictví s podporou zdravotnického aplikovaného výzkumu. Dostali bychom se však již mimo zamýšlený rozsah sdělení, které jsme Vám tímto článkem chtěli přinést. Pokud tedy již aktivně rozvíjíte své činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či teprve o svých prvních projektech uvažujete, pak rozhodně neváhejte a poohlédněte se po příležitostech pro získání dotačních prostředků pro své projekty. Možností je mnoho, stačí jen dobře hledat.

Další možnost využití strukturálních fondů EU na podporu aktivit výzkumu a vývoje poskytuje Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, který je řízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zaměřuje se na podporu zajištění podmínek pro kvalitní výzkum, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce a rozvojem lidských zdrojů ve VaV. Samostatnou alternativou využití finančních prostředků soustředěných v rámci fondů EU jsou pak tzv. komunitární programy (mezinárodní programy), jejichž cílem je podpora projektů výzkumu, vývoje a inovací s mezinárod-

Č: 2/2016

neprodejné

3


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Rozhovor

Rozhovor

Pro toto číslo jsme požádali o rozhovor jednoho z nejvýše postavených manažerů operačních programů v ČR. Člověka velmi erudovaného a odpovědného za správnost čerpání finančních prostředků z EU. Pana Ing.Tomáše Novotného, Ph.D. – náměstka ministra průmyslu a obchodu, ředitele sekce fondů EU a sekce mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací.

Máte za sebou velmi zajímavé profesní zkušenosti v rámci fondů EU. Je pro Vás ještě nějaká profesně vyšší meta? V prostředí dotačních fondů se pohybuji již 16 let. Začínal jsem v úplných začátcích dotačních fondů, zakládal jsem divizi evropských fondů na Státním fondu životního prostředí v roce 2000 a následně na Ministerstvu životního prostředí. V té době se jednalo zejména o velké projekty z přestupních fondů a práce byla spíše koncepční. Většina schvalovací činnosti u velkých projektů nad 300 milionů Kč, jako je posuzování, hodnocení probíhala na půdě Evropské komise. Detailní zkušenosti s projektovým cyklem jsem získal až na ROP Střední Čechy. V současné době pracuji na pozici jednoho z klíčových manažerů operačních programů v zemi, na které jsem spokojen. Dosud bylo ve výzvách OP PIK přijato celkem 4500 žádostí za 36 miliard korun, práce, která je zcela konkrétní a praktická, je opravdu hodně a v současné době o vyšších metách nepřemýšlím. Ovšem i v mém případě platí, nikdy neříkej nikdy. Úspěchem Č: 2/2016

neprodejné

bylo také plné dočerpání programu OPPI v roce 2015, což se nám podařilo jako prvním v ČR. Chci se zasadit o to, aby byly v rámci ČR podpořeny kvalitní a smysluplné projekty především v oblasti aplikovaného výzkumu a energetických úspor. Úspěšně jste řídil Regionální operační program Střední Čechy. V současné době máte na starosti jeden z nejvýznamnějších Operačních programů OP PIK. Lze přenést Vaše zkušenosti z ROP do OP PIK? Z každého předchozího působení si s sebou nesete jisté profesní znalosti do nové práce. Rovněž i já z doby svého působení na ROP Střední Čechy uplatňuji některé profesní principy i v rámci své současné funkce. Na ROP jsem prošel jednou poměrně dost dramatickou situací (kauza bývalého hejtmana Davida Ratha), která potvrdila důležitost nastavení kontrolních prvků. Každý řídící orgán musí mít důsledně nastavený kontrolní systém při hodnocení žádostí a posuzování žádostí o platbu, jinak je vystaven potenciálně velkému riziku. Tím nemám na mysli primárně trestně 4

právní odpovědnost, ale především následné nálezy chybovosti v činnosti řídícího orgánu při kontrolách jednotlivých projektů ze strany externích kontrolorů. V rámci ROP bylo dohromady vyhodnoceno a podpořeno cca 900 projektů, následná kontrola nařízená Evropskou komisí a provedená ministerstvem financí, kontrolovala velmi podrobně kolem 130 projektů s výsledkem chybovosti pod 1%. Uložená sankce tak byla zcela minimální právě proto, že byl nastaven dobře fungující kontrolní systém. Z ROP Střední Čechy si tedy odnáším především důraz na důsledné nastavení kontrolních prvků, především kontroly hospodárnosti a kontroly výběrových řízení předem, kdy řídící orgán kontroluje správnost výběrových řízení ještě před uzavřením smlouvy s dodavatelem. Třetím prvkem je pak důkladná kontrola na místě. Ve velké míře bych velmi rád aplikoval detailní kontroly na místě realizace projektu, nicméně v rámci tisíců projektů v OP PIK je to neproveditelné opatření kvůli lidským kapacitám, a proto musíme kontrolovat vybrané vzorky projektů. Pokračování na další straně Tel.: 774 874 603 | E-mail: [email protected]

DOTAČNÍ KOMORNÍK

Rozhovor

Pokračování z předchozí strany Proč si myslíte, že zrovna výběrová řízení jsou předmětem nejčastějších kontrol? Dochází k největší chybovosti nebo jsou ukládány největší pokuty? Tak samozřejmě je v rámci výběrových řízení spousta potenciálních problémů, pokud jde o dodržení rovného přístupu pro firmy v rámci soutěže o zakázku. Trochu ale podezřívám kontrolory, že mezi nimi není dostatek odborníků stavařů a techniků a je pro ně proto snazší kontrolovat papírové záležitosti. Což je jen můj osobní dojem. Výběrová řízení jsou ovšem velmi důležitou součástí kontrol, ale nemělo by jít pouze o ně. Nicméně pokud provedete kontrolu výběrového řízení před čerpáním dotace, máte dostatek času napravit škody ještě před jejich vznikem. Předejdete tak mnohým komplikacím. Pokud se VŘ kontroluje až při podání žádosti o platbu, můžete už jen potrestat příjemce podpory vrácením části dotace. To jsou všechna opatření v rámci kontroly. Existují nějaká další nová opatření nebo podněty, které chcete implementovat do procesů řízení OP PIK? Na základě požadavku Evropské komise jsme se rozhodli alespoň částečně provádět hodnocení podaných žádostí interními hodnotiteli. Dříve v rámci programu OPPI jsme žádosti hodnotili pouze prostřednictvím externích hodnotitelů. To mělo několik slabin, hlavní byla ve větším nebezpečí propojení externích hodnotitelů s žadateli. V praxi v zapojení interních hodnotitelů vidím i další přínos. Pokud máte zaměstnance, kteří projekt hodnotí a jsou s ním detailně seznámeni, mohou potom mnohem lépe a efektivněji komunikovat s příjemci dotace. Samozřejmě není kapacitně možné hodnotit prostřednictvím interních hodnotitelů všechny projekty, máme cca 70 interních hodnotitelů. Externí odborníci jsou najímáni na složitější projekty zejména v rámci vědy a Č: 2/2016

neprodejné

výzkumu nebo v případě kapacitního nedostatku. Před několika měsíci se od CzechInvestu oddělila sekce strukturálních fondů a vznikla Agentura pro podnikání a inovace. Přinese API nějakou změnu pro žadatele o podporu? Jsem přesvědčen, že to zásadní změny v procesu nepřináší. Jeden subjekt na hodnocení žádostí o dotační prostředky a získávání investorů v jedné organizaci měl určitý synergický přínos v tom, že investoři se samozřejmě zajímají i o evropské dotace a v jedné instituci měli možnost získat oba dva typy pobídek. Nicméně když se koukneme do jiných rezortů tak roli implementační agentury všude vykonávají specializované instituce. Zejména se jedná o státní fondy, které poskytují k evropským dotačním možnostem ještě i prostředky ze zdrojů v rámci České republiky. Podle mého názoru je to ku prospěchu věci. Požadavek Evropské komise jsme tedy v tomto ohledu splnili. Problémy v prvních měsících fungování API nejsou. Minulý rok jsme propláceli 100 milionů denně a byla to obrovská zátěž na kapacity v rámci MPO i CzechInvestu. Od začátku tohoto roku je obrovská poptávka po dotacích, jsou proto velké nároky na kapacitu. Systém fungování CzechInvestu a API není nicméně 5

zpomalen jejich rozdělením, neovlivňuje čerpání fondů EU. Vznikem API došlo ke změně smluvních a organizačních vztahů, ale pro žadatele se v tomto směru nic nezmění. Pobočky API jsou ve všech regionálních městech, na stejných místech jako tomu bylo dosud v rámci CzechInvestu. Jak vnímáte spolupráci s poradenskými agenturami při efektivitě čerpání dotačních prostředků? Jsou podle Vás přínosem? Umožní žadatelům snížit chybovost a zvýší šance na schválení dotace? V rámci 16 let co dělám evropské dotace, jsem kromě rezortu životního prostředí, ROP a MPO dva a půl roku řídil a vybudoval poradenskou divizi pro přípravu žádostí ve významné exportní firmě. Tudíž znám dotace i z druhé strany. Model v ČR je založen na hodně konkurenčním prostředí. Myslím si, že některé velké firmy a větší města už dnes po letech zkušeností by měly být schopny si žádosti psát sami. Na druhou stranu je prostor pro poradenské firmy veliký. Trh je dnes enormní, bude se rozdělovat 21 miliard eur do roku 2023. Moje doporučení pro poradenské firmy je orientovat se v rámci soukromých subjektů na finanční nástroje. Blíží se doba, kdy dotace pro soukromé subjekty zcela vymizí a bude se jednat pouze o podporu Tel.: 774 874 603 | E-mail: [email protected]

DOTAČNÍ KOMORNÍK

Rozhovor

Pokračování z předchozí strany prostřednictvím návratných finančních prostředků. Toto by mohl být určitý impulz pro poradenské firmy. Brzy budou mít poradenské firmy otevřen velmi široký prostor v rámci programu Expanze, který budeme vyhlašovat nejpozději v říjnu. Bude se jednat o výzvy za 2,2 miliardy z toho čtvrtina záruky za úvěry a tři čtvrtiny úvěry. Jaké jsou podle Vás současné nejzajímavější programy? Nejvíc progresivním programem intenzivně podporovaným EU je program Aplikace. V programovacích obdobích je to vlastně poprvé, kdy se prostřednictvím MPO financuje ne pouze infrastruktura pro aplikovaný výzkum, ale vědecko-výzkumné týmy, které vyvíjí nové technologie v rámci podnikového sektoru. Programem Aplikace je významně podpořena synergická spolupráce s vědecko-výzkumnými institucemi. To je podle mého názoru nejvíce ambiciózní program z celého OP PIKu. Hodně významný je program podporující energetické úspory, protože ČR má závazek významně navýšit energetické úspory do roku 2020. Právě pro tuto oblast je nosný OP PIK, kde je pro energetické úspory alokováno 20 miliard. Ještě bych rád zmínil, že se blíží výzvy na z médií známý vysokorychlostní internet, kde se začátkem roku dočkáme prvních výzev.

no přes 1600 žádostí. Do konce měsíce se chceme dostat na celkem cca 2000 žádostí a potom v září nejpozději v průběhu října dokončit vlnu hodnocení projektů. Musíme brát v úvahu, že zájem o OP PIK je daleko vyšší než v jakémkoli jiném operačním programu v zemi. Což je dobře, protože v zásadě bez dostatečné absorpční kapacity se nedá dosáhnout toho, že v roce 2018 musí být dvě sedminy prostředků z programovacího období proplaceny. Je nutno zohlednit fakt, že v řadě oblastí je nový systém hodnocení, spoustu problémů způsobuje bohužel MS2014+, který se v procesech hodnocení zabíhá, nejen z pohledu žadatele, ale i z pohledu řídících orgánů. Nejpozději v říjnu ukončíme várky žádostí z výzev z konce března a v září vyhlásíme nové výzvy za cca 40-45 miliard Kč napříč všemi programy OP PIK. V jakých projektech vidíte největší potenciál? Pokud jde o projekty jako takové, určitě do nejkvalitnějších projektů patří bezpochyby ty z oblasti vědy a výzkumu. Setkáváme se s tím, že přichází velice ambiciózní a sofistikované projekty například nových malých jaderných reaktorů apod. Potenciální slabina je občas v kvalitě zpracování žádostí. Nelze tedy než vyjádřit spokojenost nad tím jak se

oblast vyvíjí. V první výzvě programu Aplikace, která měla alokaci 2 miliardy, přišly žádosti za 4 miliardy. Vzhledem k tomu, že se jedná o úplně nejsofistikovanější projekty vědy, výzkumu a vývoje, je to hodně pozitivní. Najde se zde hned několik projektů, které jsou právě velmi perspektivní. Ještě musí úspěšně projít hodnotícím procesem, včas je zahájit a uvést do výrobní praxe. Máte na závěr nějaký tip pro žadatele? V rámci programu Marketing budeme posilovat podporu účasti na zahraničních veletrzích směrem mimo EU dále na východ. Patříme k zemi s více než 80% exportem do zemí EU. Což je z hlediska struktury výrazně proexportně orientované české ekonomiky příliš jednostranné. Podporujeme a bonifikujeme veletrhy mimo EU. Je vhodné, aby se export daleko více orientoval na Dálný východ, Jižní Ameriku, kde vidíme velké možnosti, velký prostor pro odbyt. Podniky jinak částečně zpohodlní a zůstávají doma či kousek za hranicemi. Trhy více na východ, v Americe či Africe se dají velmi dobře využít. Dotační pobídky k prezentaci na těchto trzích intenzivně připravujeme. Přeji hodně pracovních úspěchů a děkuji za rozhovor.

Programů je opravdu celá škála, ale tohle jsou podle mě ty nejzajímavější, nejambicióznější pro nejbližší dobu. Jak jste spokojen s aktuálním stavem čerpání prostředků v rámci OP PIK? Kde vidíte prostor pro zlepšení čerpání? Určitě jsou rezervy. Teď jsme v situaci, kdy evidujeme dohromady 4500 žádostí, reálně pak hodnotíme 3600 žádostí. Tempo hodnocení je týdně až 150 žádostí a snažíme se stále zvyšovat počet vyhodnocených projektů. Na konci minulého týdne bylo vyhodnoceČ: 2/2016

neprodejné

6


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Dotační rádce

Systém MS 2014+ v kostce a úskalí s ním spojená

Doby největších problémů se systémem MS2014+ jsou, doufejme minulostí a situace kdy byl žadatel pro podání nucen odsouhlasovat čestná prohlášení, ve kterých nebyl uveden žádný text, případně z důvodu nefunkčního rozpadu financování docházelo k posunu termínu příjmu žádostí, se snad již nebudou opakovat. Systém však stále vykazuje určité nedostatky, které bychom Vám rádi v následujícím článku přiblížili. hodnotitelů jsou v rámci systému rychle napravovány. Systém se tak stává více uchopitelným.

Vývoj a aplikace nového systému pro příjem žádostí. Pomoc nebo zbytečnost? O O důvodech, které vedly k nahrazení v minulosti využívaných, odzkoušených a v podstatě plně funkčních systémů, které sloužily pro podávání žádostí v programovacím období 2007-2013 za nový systém, u kterého náklady na vývoj dosáhly dle údajů z vyšetřování Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality více než 2,5 mld. Kč, lze v tuto chvíli již pouze polemizovat. Tyto systémy byly nahrazeny na jaře minulého roku systémem, který není plně funkční ani po více než roce, kdy má sloužit pro podávání dotačních žádostí napříč jednotlivými programy. Po této zkušenosti nezbývá než vyzdvihnout Ministerstvo zemědělství, které pro Program rozvoje venkova „ubránilo“ vlastní systém Portál farmáře a ušetřilo tak mnoho starostí a nervů jak žadatelům tak pravděpodobně i samo sobě. Současný stav je blýskáním na lepší časy. Podněty žadatelů, ale i

Č: 2/2016

neprodejné

Systém MS2014+ je v současné době z hlediska žadatelů již v přijatelném stavu, žádosti o podporu jdou bez zásadnějších problémů vyplňovat a odesílat. Ve vybraných programech podpory jsou již vydávána první rozhodnutí o poskytnutí dotace. Je tedy nezpochybnitelné, že informační systém, který byl ještě před rokem důvodem pro odklad příjmu žádostí v programu OPPIK, za čtvrt roku ušel dlouhou cestu a zlepšení situace je markantní. Určité nedostatky v systému však ještě nalezneme.

systému. Pokud má zájem dozvědět se, zda byl již projekt projednán na hodnotitelské komisi, nezbývá mu než kontrolovat webové stránky řídících orgánů. Přestože se nejedná o vyslovenou závadu informačního systému, jde minimálně o uživatelsky nevhodné nastavení, které by snadno vyřešila automatická depeše při změně stavu žádosti.

Stále je zde větší množství nedostatků a drobných chyb, které bude nezbytné v dohledné době odstranit tak, aby mohl být systém plně využíván a nedocházelo k situacím, které brání v efektivním čerpání dotací.

Zároveň je zapotřebí upozornit, že i v případech, ve kterých si žadatel může nastavit upozornění prostřednictvím notifikace přes SMS či emailovou zprávu, sami řídící orgány upozorňují, že se nelze na automatickou notifikaci plně spolehnout. To však v případech, kdy jsou žadatelům např. v programech OP PIK zasílány depeší v systému informace s žádostí o opravu, na kterou je žadatelům následně stanoven termín 10 pracovních dnů, může znamenat významnější komplikaci, pokud zrovna v takovém případě automatická notifikace nefunguje a žadatel se tak o doručené depeši dozví s časovým zpožděním, až když se do systému přihlásí. Opět nelze zcela jednoznačně říci, zda v takových případech lze hovořit o chybě systému, nicméně komplikaci pro žadatele taková věc bezesporu přináší.

Nelze říci, zda se jedná o chybu nebo pouze nevstřícnost k žadatelům, ale skutečnost že v současné době žadatel není formou depeše informován o změně stavu žádosti, považujeme za jeden z prvních zásadnějších nedostatků systému. Chce-li žadatel zjistit, zda byl projekt již hodnocen, případně jakého hodnocení dosáhl, musí se denně „proklikávat“ přes několik odkazů v

Na záložce Subjekty projektu však stále narážíme na chybu, která je již nezpochybnitelná. Tato záložka zcela nerespektuje metodická pravidla pro určování velikosti podniku, systém není schopný zohlednit více propojených firem, i když žadatel správně zaškrtne checkbox „Zahrnout do definice jednoho podniku“. Systém vychází pouze z Pokračování na další straně

7


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Dotační rádce pokračování ze str.2

posledního uzavřeného období, čímž však zcela nerespektuje pravidlo týkající se posuzování velikosti podniku na základě dvou po sobě jdoucích období. Toto se promítá v nutnosti dokládat čestné prohlášení k velikosti podniku. Na požadavku doložit přílohu není nic zvláštního a lze jej plně akceptovat, otázkou však zůstává, z jakého důvodu je v případě některých programů nutné totožný dokument nahrávat až třikrát během hodnotícího procesu projektové žádosti. Za jednu z nejnepříjemnějších součástí přípravy žádosti lze bezesporu označit vyplňování CBA analýzy, obzvláště při přípravě žádosti do průběžných výzev, kde je žadatel neúprosně tlačen časem, je při stisknutí tlačítka „Uložit“ smazaní hodnot které se zadávají často i půl hodiny, krajně nepříjemné. Nezbývá tedy než poradit Ukládat, Ukládat, Ukládat a to klidně po každé zadané hodnotě, opravdu to stojí za to! Podpis žádosti elektronickým podpisem může být oříškem i pro pokročilejšího uživatele Nezbytným základem pro úspěšné podání žádosti přes informační systém je platný a správně nainstalovaný elektronický podpis osoby oprávněné k podpisu žádost - ve většině případů se jedná o statutárního zástupce žadatele, ale může se jednat i o osobu, která je jím k těmto úkonům zmocněna. V prvé řadě je nutné se ujistit, že má žadatel správnou verzi podpisu - systém akceptuje pouze tzv. osobní kvalifikované certifikáty. S jeho pořízením

už dnes poměrně spolehlivě pomohou příslušná pracoviště, kdy se zkušenosti dobře fungují pobočky České pošty vybavené službou CzechPoint. Jakmile má žadatel k dispozici elektronický podpis, měl by si udělat dostatek času, aby svůj počítač připravil na správné fungování podpisu pro ověření projektových žádostí v systému MS2014+, není to totiž až tak jednoduché, jak by si člověk myslel. Úplně na začátek je dobré zvolit vhodný internetový prohlížeč. Např. dnes již velmi hojně využívaný Google Chrome bohužel můžeme rovnou vyloučit, jelikož systém MS2014+ jej nepodporuje. V dalších známějších prohlížečích jako jsou Internet Explorer a Mozilla Firefox však již systém lze po menších či větších útrapách zpravidla zprovoznit. Jako další nezbytnou podmínku pro správné fungování je třeba mít v prohlížení zapnutý JavaScript a nainstalovanou aktuální verzi pluginu MS Silverlight, bez kterého systém a ověřování el. podpisem fungovat nebude. Dále pak spíše pro pohodlnější fungování doporučujeme doinstalovat utilitu TescoSW Elevated Trust Tool, díky kterému se v systému MS2014+ zpřístupní úložiště s certifikáty a žadatel tak při podpisu projektové žádosti pouze vybere certifikát přímo z úložiště a není nutné jej fyzicky dohledávat v počítači. Pozitivně je pak třeba hodnotit, že přímo součástí systému je dostatečně podrobný návod, jak si s nastavením počítače/prohlížeče počínat. I přes správně nastavený systém se však může žadatel do problémů s ověřením elektronickým podpisem dostá-

vat. Např. nejčastěji nastává situace, kdy žadatel před vlastním podáním projektové žádosti tuto ověří elektronickým podpisem (to systém signalizuje zelenou pečetí elektronického podpisu), avšak projektovou žádost systém neumožní podat a hlásí chybu, že dokument žádosti nebyl ověřen podpisem. Dokument žádosti však opětovně podepsat nelze a žadatel se dostává do pasti. Tento problém je naštěstí většinou snadno řešitelný, obvykle postačí prosté odhlášení se ze systému a následné opětovné přihlášení, kdy se systém tzv. vzpamatuje a ověření podpisem poté proběhne již bez komplikací. Zatímco celý systém je spíše opravován a chyby postupně ubývají, existují i opačné výjimky. Jako příklad lze uvést tlačítko tisk žádosti, které by mělo z žádosti vytvořit PDF dokument a umožnit tak žadateli nejen kontrolu ale i archivaci žádosti o dotaci. Dříve toto tlačítko plnilo svůj účel a skutečně vygenerovalo příslušný soubor, dnes jeho stisknutí vede pouze k zamrznutí systému. Naštěstí i tento problém má poměrně snadné řešení v případě, že má žadatel zájem o získání žádosti v tiskové podobě. Stačí si otevřít záložku „Podpis žádosti“ a zde si dokument žádosti stáhnout. Závěrem lze snad jen říci, že i přes počáteční nedůvěru, chyby a nedostatky se ze systému MS2014+ stává funkční nástroj pro žadatele i hodnotitele. Přestože systém má stále své nedostatky, je v současné době již schopen svou roli plnit a lze tedy doufat, že se již nebude opakovat loňský scénář, který v některých případech vedl k odkladu příjmu žádosti o 3 měsíce a situaci, kdy žadatelé více než rok po podání žádosti nevědí, zda dotaci obdrží či nikoli. Pro srovnání, žádosti podané do poslední výzvy programu Rozvoj (poslední výzva v rámci OPPI) administrované v systému eAccount, zvládly svůj koloběh od podání předběžné žádosti, až do proplacení dotace během 5 měsíců. Nezbývá tedy, než popřát novému systému aby svého staršího bratra co nejdříve dohnal.

Č: 2/2016

neprodejné

8


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Výběr z aktuálních výzev pro podnikatelský sektor

POTENCIÁL Program Potenciál (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) je zaměřen na podporu podnikatelů, kteří chtějí investovat do vytvoření nebo rozvinutí kvalitního zázemí pro vlastní výzkumné a vývojové aktivity. Všechny projekty musí být realizovány mimo území hlavního města Prahy.

Případová studie Rozšíření výzkumných kapacit o nové technologie Předkládaný projekt je zaměřen na oblast výzkumu a vývoje v oblasti přírodních a technických věd.

Na co lze dotaci využít? • Pořízení strojů, zařízení, HW, sítí, práv duševního vlastnictví či dalšího potřebného výzkumného vybavení.

Stávající výzkumně-vývojové kapacity jsou již nedostačující pro účely dynamického rozvoje společnosti žadatele s výstupy v oborech, kde je vyžadována nejvyšší kvalita, tj. např. ve farmacii, oblasti biopotravin, zemědělské produkce a dalších.

• Pořízení pozemků či budov. • Malé a střední podniky mohou dotaci využít také na financování vybraných provozních nákladů – zejména mzdy výzkumných pracovníků (absolventů), služby poradců, materiál.

Cílem projektu je poskytnout společnosti moderní zázemí pro realizaci vlastního VaV prostřednictvím rozšíření výzkumného pracoviště o pořízení další výzkumné a testovací technologie výlučně pro účely VaV. Předmětem projektové žádosti bude modernizace a výstavba nových kapacit pro výzkum a vývoj, včetně pořízení výzkumného vybavení.

Jak velkou podporu lze získat? Každý žadatel může v rámci jednoho projektu získat dotaci ve výši od 2 mil. Kč až do maximální výše 75 mil. Kč (v hospodářsky problémových regionech až 150 mil. Kč).

Realizace projektu umožní urychlit, zintenzivnit a zkvalitnit inovační cyklus společnosti, rozšířit její výzkumný potenciál, realizovat nejnáročnější zákaznické vývojové práce ve stávajících i nových oblastech, které povedou k novým obchodním příležitostem. Realizace předkládaného projektu bude pro žadatele znamenat posun k vyšší úrovni technologické vyspělosti a povede ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti.

Procentuální výše podpory: • 50% (bez ohledu na velikost podniku).

Kdo může o dotaci žádat? Program Potenciál je určen pro podniky všech velikostí, které již realizují vlastní průmyslový výzkum nebo uvažují o jeho zahájení.

Celkové náklady projektu

16 050 000

Z toho investice

16 000 000

Neinvestice (povinná publicita)

Kdy je možné o dotaci požádat?

Dotace 50%:

Program je v současné době uzavřen.

50 000 8 025 000

Vyhlášení další výzvy se očekává v měsíci říjnu 2016.

Č: 2/2016

neprodejné

9


DOTAČNÍ KOMORNÍK


INOVACE Program Inovace – Inovační projekt (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) je zaměřen na podporu podnikatelů, kteří chtějí uvést do výroby či na trh nové nebo inovované výrobky. Program mohou využít také podnikatelé, kteří chtějí zavádět inovace v oblastech výrobních procesů. Všechny projekty musí být realizovány mimo území hlavního města Prahy.

Případová studie Zahájení výroby nového inovovaného produktu

Na co lze dotaci využít?

Hlavním cílem projektu je zvýšení technických a užitných hodnot výrobku, jedná se o inovaci produktu. Žadatelem je malý podnik působící v oblasti výroby chemických látek a výrobků.

• Pořízení, výstavbu či rekonstrukce nemovitostí. • Pořízení nových výrobních zařízení, strojů, hardware a software.

Cílem projektu je uvedení do výroby nového produktu, u něhož již byla dokončena výzkumná a vývojová etapa. Pro úspěšné zavedení inovace produktu je nezbytné provést také inovaci procesu, dosáhnout tedy zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb. Projekt posiluje inovační výkonnost české firmy a zvyšuje její konkurenceschopnost prostřednictvím zvýšení využívání unikátního know-how vzniklého vlastní činností firmy a ve spolupráci s akademickým a výzkumným sektorem.

• Pořízení licencí, patentů, software a dat.

Jak velkou podporu lze získat? Každý žadatel může v rámci jednoho projektu získat dotaci ve výši od 1 mil. Kč až do maximální výše 200 mil. Kč. Procentuální výše podpory:

Předmětem projektu je vybudovat výrobní kapacity firmy pro výrobu inovovaného produktu a rovněž zahájit prodej pod vlastní prodejní značkou. V rámci projektu bude pořízeno potřebné technologické vybavení potřebné pro zavedení inovovaného produktu do výroby. Je třeba provést stavební úpravy objektu a tím vytvořit nové technologické pracoviště.

• Malé podniky – 45% • Střední podniky – 35% • Velké podniky – 25%

Kdo může o dotaci žádat? Program Inovace je určen pro malé, střední podniky i velké podniky.

Celkové náklady projektu Stavební úpravy


Nákup technologií pro výrobu

Program je v současné době uzavřen.

Dotace 45%

14 000 000 2 700 000 11 300 000 6 300 000

Vyhlášení další výzvy se očekává v měsíci listopadu 2016.

Č: 2/2016

neprodejné

10


DOTAČNÍ KOMORNÍK


APLIKACE Program Aplikace (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) je zaměřen na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Je určen pro všechny podniky a výzkumné instituce, které chtějí realizovat projekty v oblasti výzkumu a vývoje zaměřené na vývoj nových produktů, technologických postupů, procesů apod. Všechny projekty musí být realizovány mimo území hlavního města Prahy.

Případová studie

Na co lze dotaci využít? • Osobní náklady – zejména mzdové náklady výzkumných pracovníků, techniků a ostatního personálu nezbytného pro účely projektu.

Výzkum a vývoj nového zařízení pro výrobu čoček do optických přístrojů

• Náklady smluvního výzkumu.

Záměrem projektu je výzkum a vývoj vakuového technického zařízení pro výrobu čoček do optických přístrojů, stabilních při extrémních podmínkách. Čočky jako součást přístrojů ve specializovaných laboratořích. V současné době neexistuje technické zařízení, které by dokázalo čočky, odpovídající požadavkům vyrobit. Žadatel disponuje poznatky, které vedou k vývoji takovéhoto zařízení. Přístroj bude oproti současně využívaným přístrojům na výrobu dosud využívaných typů čoček energeticky úspornější a nabídne možnost výroby čoček odpovídajícím požadavkům.

• Vybrané provozní náklady – zejména materiál. • Nástroje, přístroje a vybavení pouze formou odpisů po dobu, kdy byly využity pro účely realizace projektu. • Náklady ostatní režie související s projektem. Jak velkou podporu lze získat? Každý žadatel může v rámci jednoho projektu získat dotaci ve výši od 1 mil. Kč až do maximální výše 100 mil. Kč. Procentuální výše podpory pro projekty průmyslového výzkumu:

Cílem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti malého podniku a rovněž testování přístroje tak, aby byla zajištěna vysoká kvalita konečného výrobku.

• Malé podniky – 70% (až 80% v případě účinné spolupráce). • Střední podniky – 60% (až 75% v případě účinné spolupráce). • Velké podniky – 50% (až 65% v případě účinné spolupráce).

V rámci projektu bude řešen vývoj technického řešení kvality nových čoček, které lze využít jako součást používaných přístrojů, a to nejen v přístrojích dosud používaných, ale i u specializovaných nových přístrojů.

Procentuální výše podpory pro projekty experimentálního vývoje: • Malé podniky – 45% (až 60% v případě účinné spolupráce). • Střední podniky – 35% (až 50% v případě účinné spolupráce). • Velké podniky – 25% (až 40% v případě účinné spolupráce).

V rámci projektu bude řešen průmyslový výzkum a experimentální vývoj nové technologie. Zkouška kvality vyrobených čoček. Výstupem projektu bude prototyp nového optického přístroje s novým typem čoček.

Kdo může o dotaci žádat? Program Aplikace je určen pro podniky všech velikostí, organizace po výzkum a šíření znalostí (tj. subjekty splňující definici organizace pro výzkum a šíření znalostí dle čl. 2, bodu 83 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014).


20 000 000

(náklady na výzkumnou část, testování technologií, výrobu prototypu, mzdy výzkumných a vývojových pracovníků)

Kdy je možné o dotaci požádat? Program je v současné době uzavřen.

Dotace 70%

14 000 000

Vyhlášení další výzvy se očekává v měsíci prosinci 2016.

Č: 2/2016

neprodejné

11


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Výběr z aktuálních výzev pro pro veřejný sektor

KANALIZACE A ČOV Program Snížení znečištění odpadních vod a zlepšení kvality pitné vody je součástí Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2014 – 2020. Je zaměřen na podporu investic, které vedou ke snížení znečištění odpadních vod, případně ke zvýšení kvality pitné vody. Program vychází z Prioritní osy 1, Specifického cíle 1.1 – Snížení množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod.

Na co lze dotaci využít?

Případová studie

Podporu lze využít na výstavbu nebo modernizaci: • Kanalizací a čistíren odpadních vod.

Výstavba obecní čistírny odpadních vod a kanalizace

• Další aktivity vedoucí k odstranění příčin zatížení povrchových vod živinami.

Záměrem projektu je výstavba obecní ČOV s oddílnou splaškovou kanalizací s vyústěním vyčištění odpadní vody v intravilánu obce. ČOV je komponována jako složená s mechanickým předčištěním a konečným biologickým čištěním. Žadatelem je obec s 1 750 obyvateli nacházející se ve Středočeském kraji.

Jak velkou podporu lze získat? Maximální hranice podpory je poskytována do 85% z celkových způsobilých výdajů projektu. Forma a výše podpory je dále upravována v rámci jednotlivých výzev.

V současné době není v obci žádným centrálním způsobem řešeno nakládání s kanalizačními vodami. Každý dům má vlastní odpadní jímku.

Kdo může o dotaci žádat? Program Snížení znečištění odpadních vod a zlepšení kvality pitné vody je určen pro:

Pro modernizaci a rozšiřování vodohospodářské infrastruktury a technické infrastruktury je výstavba ČOV s oddílnou splaškovou kanalizací nutností. Realizace projektového záměru bude přínosem pro obec, ale i pro životní prostředí.

• Kraje, města a obce a dobrovolné svazky obcí. • Příspěvkové organizace. • Státní podniky a organizace, organizační složky státu. • Obchodní společnosti a družstva..

Kdy je možné o dotaci požádat? Program je v současné době uzavřen. Vyhlášení další výzvy se očekává v měsíci říjnu 2016.

Č: 2/2016

neprodejné

12


30 000 000

Dotace 85%

25 500 000


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Výběr z aktuálních výzev pro pro veřejný sektor

SBĚRNÉ DVORY Program Využití odpadů je součástí Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2014 – 2020. Je zaměřen na podporu aktivit nakládání s odpady, které využívají odpad jako zdroj druhotných surovin. Program vychází z Prioritní osy 3, Specifického cíle 3.2 - Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Na co lze dotaci využít? Podporu lze využít na úhradu výdajů za výstavbu a modernizaci následujících zařízení: • Zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. • Zařízení pro materiálové využití odpadů. • Zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury.

Případová studie

• Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů

Vybudování linky na třídění odpadů Záměrem projektu je v objektu stávajícího sběrného komplexu vytvořit linku na třídění odpadů. Areál sběrného dvora se nachází v katastrálním území obce, sběrný dvůr je funkční a využíván obcí pro svoz tříděného odpadu. Do areálu je přivážen již předtříděný odpad z kontejnerů rozmístěných v obci. Není možné jej však dále třídit pro další využití.

Jak velkou podporu lze získat? Maximální hranice podpory je stanovena na 85% způsobilých výdajů projektu. Konkrétní výše dotace se odvíjí podle zvolené podporované aktivity. V rámci aktuální výzvy v programu je u vybraných opatření podpora formou kombinace dotace a finančních nástrojů.

V rámci projektu proto plánuje obec jako žadatel a provozovatel projektu nakoupit komponenty potřebné pro zahájení procesu vlastního třídění. Kompletní třídící linka, lis na odpad – papír, plasty, sklo. Jedná se o nakladač, dopravník, kterým se dopravuje materiál k dalšímu třídění, ruční třídící pás (uzavřený klimatizovaný prostor, aby bylo možné třídit kdykoli bez ohledu na klimatické podmínky), lis pro lisování vytříděného materiálu, který je vhodný pro další využití a kontejnery pro skladování nepoužitelného odpadu.

Kdo může o dotaci žádat? Program je určen pro: • Obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a fyzické osoby podnikající. • Kraje, obce a města, dobrovolné svazky obcí. • Organizační složky státu, veřejné výzkumné organizace, veřejnoprávní instituce. • Státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace. • Vysoké školy, školy a školská zařízení.


5 820 000

• Církve a náboženské společnosti.

Dotace 30%

1 746 000


(úvěr se sníženou úrokovou sazbou)

• Nestátní neziskové organizace.

Finanční nástroje ve výši

4 074 000

Program je otevřen. Příjem žádostí bude zahájen 1.9.2016

Č: 2/2016

neprodejné

13


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Dotační rádce


Jaký byl začátek JAMAI CAFÉ, řekněte nám něco o firmě. Na začátku byl sen, touha mít vlastní pražírnu kávy. Místo, kde se bude upravovat ta nejvoňavější káva v okolí. JAMAI CAFÉ funguje více než 4 roky. Po celou dobu jdeme dopředu, jak v navyšování množství pražené kávy, tak v počtu zákazníků. V naší útulné pražírně si v současné době můžete kávu nejen zakoupit, ale i ochutnat. Jakou kávu pro zákazníky připravujete? Naše nabídka je pestrá, nabízíme nejen kvalitní a čerstvou kávu, ale i doplňkový sortiment. Nejvíce pražíme kávu Arabika, kterou prodáváme jak samostatně, tak ve směsi s výběrovou Robustou. V našem sortimentu si na své přijdou i milovníci kvalitních čajů a produktů značky Oxalis. A nezapomínáme ani na milovníky vína. Pojďme zpět ke kávě a dotacím. Zmínil jste, že se navyšovala poptávka zákazníků a bylo nutné na ní reagovat. Ideálně zakoupit nový speciální přístroj na pražení kávy. Ano, v samém začátku nám stačilo naše vybavení, ale s přibývajícím rozšiřováním sortimentu, přibývající počtem zákazníků se staly naše výrobní kapaci-

Jedním z mnoha úspěšných žadatelů z řad malých podnikatelů v rámci podpory ze strukturálních fondů je i společnost JAMAI CAFÉ. Tento příběh může být inspirací třeba právě pro někoho z Vás.

ty nedostatečné. Hovořím především o zachování kvality pražení, ale i o rychlosti distribuce upražené kávy. Limitem pro naši pražírnu nebyly ani lidské zdroje ani nedostatek zájmu (řešíme spíše opak), ale technologie pro pražení. Nechtěli jsme slevovat z požadavků na technologii, proto jsme potřebovali co nejkvalitnější stroj na pražení od světového výrobce. Problémem ovšem zůstávaly finanční zdroje, protože tento druh činnosti je spíše zálibou než velkým businessem. Tehdy jste hledali finanční prostředky na pořízení stroje na pražení kávy. Uvažovali jste o více možnostech? Nejprve jsme zjišťovali možnosti jak získat prostředky. Volba padla na dotace z MPO. Trošku bláhově jsme si mysleli, že je vlastně čerpá každý, tak proč ne také my. Po seznámení se s programy nám ale vůbec nebylo jasné, co a jak máme vlastně dělat. Našli jsme proto přes dobré reference spolehlivou firmu, která veškerý administrativní proces vzala na svá bedra, a vyplatilo se. Získali jste dotaci a tím celý příběh končí? Zdaleka ne, skončila jen jedna kapitola. Bylo však nezbytné provést zaškolení,

najít odpovídající personál. Vše dopadlo i přes trochu nervozity dobře. V současné době produkujeme více než dvojnásobné množství kávy, při zachování maximální chuti výsledné kávy. Vám dotace pomohla, a tak by to mělo být. V čem vidíte přínos podpory malých podnikatelů? Tím že jsme neslevili z našich požadavků na kvalitu a že věci děláme především srdcem, se nám podařilo zajistit další stoupající chod naší pražírny. Zákazníci oceňují především chuť a čerstvost naší kávy, protože ta se k nim dostane maximálně 14 dní od pražení. Doporučil bych všem, kteří ještě váhají, nedělejte kompromis. Troufám si říct, že pokud bychom nevyužili dotační možnosti a nakoupili méně kvalitní přístroj na pražení, těžko bychom obstáli před konkurencí. Využijte možnosti, které tu jsou. A za sebe mohu jednoznačně říci, pokud si nevíte rady, obraťte se na odborníky. Úspěch vyžaduje kvalitu a odbornost. Nechte si poradit, zjistěte si informace o schopných společnostech, které Vám pomohou nejen dotaci získat, ale i správně utratit. Dejte si dobrou kávu a jděte za svým snem!

Máte zkušenosti s čerpáním dotací? Podělte se s námi o Váš příběh. Č: 2/2016

neprodejné

14


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Dotační rádce

Příští číslo Dotačního komorníku vychází 30.11.2016

Podíváme se na aktuální stav čerpání dotačních prostředků v novém programovacím období. Připravujeme další z řady zajímavých rozhovorů s odborníkem na dotační problematiku. Tradičně se dočtete aktuální tipy pro zájemce o dotaci. A podělíme se s Vámi o další příběh úspěšného žadatele. Svoje podněty a příspěvky můžete posílat na adresu [email protected]

Č: 2/2016

neprodejné

15


DOTAČNÍ KOMORNÍK

Komora dotačních poradců je tu pro Vás. Podpoříme Vás při efektivním čerpání evropských dotací. Náš tým tvoří odborníci napříč dotačními programy. Potřebujete poradit? Pomůžeme Vám. Máte dotaz týkající se dotací? Pomůžeme Vám. Neváhejte a kontaktujte nás na [email protected] nebo 774 874 603

www.dotacnikomornik.cz

komorník D TAČNÍ Výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) a nejvýznamnější možnosti podpory Rozhovor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu

Recommend Documents