Strategie a plánování VaVaI Ing Petr Holec, CSc, AKTOP CR
[email protected]
Třetí „pilíř“ vysokých škol • • • •
Výuka Výzkum Podpora regionální ekonomiky (inovací) Důvod: globalizace, nejen rozvinuté průmyslové země využívají paradigma peníze → výzkum → poznatky → inovace → peníze
• Ve stále ostřejší konkurenci je přepychem ponechávat stranou intelektuální kapacity universit UTB Zlín, prosinec 2011
2
Mapa • Pokles důležitosti: USA, UK, Francie, Itálie, Španělsko, (před 80 lety na špici i ČSR!) • Stagnace: Německo, Japonsko • Asijští tygři: Jižní Korea, Hong Kong, Singapůr • Nový důraz na inovace: Skandinávie • Noví hráči na světovém trhu: Brazílie, Rusko, Indie, Čína (BRIC)
UTB Zlín, prosinec 2011
3
Politické rozhodování Klíčem: dělení HDP mezi investice a spotřebu Investice: • Infrastruktura • Velké projekty • Vzdělávání • Rozvoj podnikání Spotřeba: • Sociální síť • Pensijní systém • Zdravotnictví Problém: vyhodnocování účinnosti investic UTB Zlín, prosinec 2011
4
Životní cyklus technologie/výrobku Účinek
čas, investice UTB Zlín, prosinec 2011
5
Zákon erose výnosů • Po počáteční fázi výnosnost investice roste • Od inflexního bodu však výnosnost klesá • Od určitého okamžiku je nutný přechod na novou S-křivku, obvykle založenou na novém principu (poznatku) – označuje se jako radikální inovace (někdy: disruptivní inovace) • Vydělávají radikální inovace, inkrementální inovace jen pomáhají udržet schopnost konkurence • Poznatek má nulovou komerční hodnotu, pokud není uveden na trh; filosofie reálných opcí UTB Zlín, prosinec 2011
6
Otevřená inovace • Tradice: silné firmy prováděly vlastní základní výzkum a těžily z něj svou konkurenční výhodu (viz počty nositelů Nobelovy ceny z průmyslových firem)
• „Krajina poznatků“: izolované ostrůvky universit a silných firem • Proti tomuto systému: nadbytek absolventů universit (US program pro válečné veterány), neschopnost využít výsledky výzkumu (neladících s podnikatelským modelem), vznik rizikového kapitálu podporujícího firmy spin-off UTB Zlín, prosinec 2011
7
Důležitost modelu podnikání • Firma Haloid, USA, vyvinula výrazně zlepšený model kopírky • Nabídla jej 3 firmám (GE, IBM, H&P), ty jej odmítly s tím, že je kopírka neprodejná • Haloid vytvořil nový model podnikání: pronájem kopírek, s omezeným počtem kopií v měsíčním nájemném • Firmy dokázaly často měsíční příděl vyčerpat za 1 den! • Přejmenování firmy na Xerox Inc a vytvoření PARC • Podmínky pro výzkumníky modelovány dle universit, možnost odejít a komercializovat nevyužité výsledky výzkumu • Po 30 letech zrušení PARC, když se ukázalo, že souhrnná hodnota 10 nejúspěšnějších firem sipn-off převyšuje tržní hodnotu Xeroxu UTB Zlín, prosinec 2011
8
Ponaučení • Je třeba sledovat výzkum a jeho výsledky v oboru • Je třeba překonávat syndrom NIH • Je třeba experimentovat s modely podnikání (MP) u těch poznatků, které nelze využít v zavedeném modelu (čím úspěšnější firma, tím obtížněji se MP mění) • Silné firmy si samy vytvářejí fond venture kapitálu pro experimentování s MP, optimem je zakládání firem spin-off pro jejich využití UTB Zlín, prosinec 2011
9
Základní a aplikovaný výzkum • Základní výzkum (ZV): získávání nových průlomových poznatků • Aplikovaný výzkum (AV): využití poznatků k řešení konkrétních zadání • Chybně!!: základní výzkum je určovaný zvědavostí výzkumníků • Nasměrování potřebami trhu může vést i k projektům ZV UTB Zlín, prosinec 2011
10
Příklady • Newton – pohyb nebeských těles v době, kdy Británie hledala dokonalejší navigační nástroje • Vznik teorie elektrotechniky – v době hledání alternativy zdrojů energie k parnímu stroji • Nověji: koncept „temné hmoty“ (dark matter) vznikl v Bellových laboratořích (AT&T) při zkoumání poruch ve vesmírných telekomunikačních spojeních UTB Zlín, prosinec 2011
11
ZV a AV • Klíčem: vyhledávání takových úloh, které vedou k rozvoji poznání • Bez ZV vyschne zdroj průlomových poznatků, orientace na AV (u nás) je jen překmitem kyvadla • V USA je poměr ZV a AV cca 1:3 až 1:5, o podobný poměr by se měla pokoušet i universita UTB Zlín, prosinec 2011
12
Strategie plánování výzkumu • Vždy budou prostředky na výzkum omezené, je třeba je pečlivě rozdělovat • Strategie „stejně tence namazaného krajíce“ je smrtící, vede jen k fragmentárním výsledkům • Je třeba vybrat perspektivní obory výzkumu a ostatní obory tlumit, jakkoliv je to nepopulární a bolestivé • Do vybraných oborů soustředit nadkritické množství zdrojů (finančních, lidských) • Tyto obory vybírat v komunikaci se silnými průmyslovými partnery, znalými trendů trhu • Techniky: technology foresight, scénáře budoucnosti UTB Zlín, prosinec 2011
13
Strategie plánování výzkumu (2) • Je třeba přednášet i problematiku „utlumených oborů“ • Získat zkušenosti s výzkumem lze ve spolupráci s vybranými partnery (výměna výzkumníků v programech Erasmus, sabatické dovolené) • To si ovšem vyžaduje koordinaci v ERA a dělbu práce v Evropském měřítku („coopetition“) • Výhodou: tradiční orientace VŠ technického zaměření na potřeby regionálního průmyslu (UTB: zpracování kůže a plastů, strojírenství, ekonomika) UTB Zlín, prosinec 2011
14
Spolupráce s průmyslem • Dosud založená převážně na osobních kontaktech lidí, kteří na VŠ přišli z průmyslu • Je vhodné mobilitu mezi průmyslem a VŠ podporovat • Je vhodné budovat dlouhodobou spolupráci (až na úroveň strategických partnerů, kdy obě strany znají a respektují specifika partnera a hledají způsoby, jak mohou svými zdroji pomoci řešení jeho potřeb) • Je užitečné pro UTB sestavit „mission statement“ jako výsledek diskuse vedení VŠ a zástupců průmyslu, to vytváří rámec rozhodování a umožňuje kontrolu UTB Zlín, prosinec 2011
15
Odpovědné partnerství • Doporučení EC vytvoření z diskusí všech „stakeholders“ (EUA, EIRMA, EARTO, Proton Europe) před 5 lety • Dvě zásady: – Maximální prospěch pro společnost z veřejného výzkumu – Zodpovědné využívání veřejného výzkumu
• Jako nová forma přenosu poznatků doporučen společný (kolaborativní výzkum), provádí jej v podstatě firma pod vedením výzkumníků z VŠ UTB Zlín, prosinec 2011
16
Vytipované zdroje problémů • nedostatek profesionality na obou stranách, včetně slabého řízení projektů a portfolia duševního vlastnictví; • odchylné zájmy a jiná kultura, jakož i nestálé (krátkodobé) vztahy; • problémy s rychlostí vyjednávání, s vlastnictvím patentových práv a s exklusivitou; • platba nepřímých nákladů a způsob úhrady odborných poznatků získaných před zahájením společných projektů; • spravedlivý podíl na zisku v případě úspěšné komercializace. UTB Zlín, prosinec 2011
17
Doporučení • Základní úroveň: jednodušší společné projekty (ověřování schopností partnera, budování osobních kontaktů) • Expertní úroveň (zavedení osvědčených postupů, výměnné stáže, formalizace postupů a vztahů) • Strategická úroveň (firemní vize dlouhodobé strategie, její prodiskutování s VŠ a její zveřejnění, proces spolupráce pravidelně vyhodnocován a kontrolován z úrovně vedení obou institucí) • Podrobněji viz přiložený materiál UTB Zlín, prosinec 2011
18
Strategie ochrany DV • Bez chráněného duševního vlastnictví (DV) nelze očekávat příjmy od jejích uživatelů. • Ochrana DV je drahá záležitost. Zahraniční prameny uvádějí, že se vyplatí patentovat pouze v jednom z dvaceti případů. Poplatky přitom strmě rostou každým následujícím rokem ochrany. • Ochrana DV je vždy omezena na určité území. Česká republika je příliš malá na to, aby se vyplatilo přihlásit patent pouze na jejím území. Podání patentu v ČR otevírá roční lhůtu na rozšíření patentu do dalších zemí. To ovšem znamená další nemalé náklady. Podání Evropského patentu představuje stejný problém, lhůta na rozšíření je jen o něco delší. UTB Zlín, prosinec 2011
19
Strategie ochrany DV (2) • Riziko převedení DV na partnerskou firmu: v případě krachu firmy budou patenty odprodány jako součást aktiv, vyrovnávajících závazky firmy, a škola může přijít o právo výsledky sama využívat. Obvykle se tomu čelí tak, že se výsledky nepřevádějí, ale udělí se na ně licence, a pokud to není možné, je součástí kupní smlouvy klausule o zpětné licenci pro nekomerční účely (především tedy další výzkum). • Patent sám představuje pouze dokument použitelný v soudním sporu. Ty bývají mimořádně drahé, a universita sama nemá proti firmě příliš velkou šanci uspět. I když v poslední době (v USA) roste povědomí o důležitosti vlastnických práv k duševnímu vlastnictví, výsledek není nikdy předem zaručen. • Ve světě: specializované soudy, u nás dosud ne • Strategie ochrany DV by se měla odvozovat od zvoleného modelu podnikání UTB Zlín, prosinec 2011
20
Osvědčené postupy • Patentovat a okamžitě hledat uživatele a převést na něj veškeré platby spojené s udržováním patentu a s jeho narušováním • Není-li do 2 let nalezen uživatel, patent opustit (Warwick Ventures Ltd) • „Patent bundling“ – provázání patentů z 1 oblasti (silnější právní ochrana) • Body za patent pro RIV zkreslují – měly by být jen za využitý patent (lze očekávat změnu) • Rozhodnutí o patentování by měla předcházet studie trhu, vyhodnocení možných zisků metodou „reálných opcí“ UTB Zlín, prosinec 2011
21
