Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě péče. Zdravotní a sociální péče se vzájemně natolik prolíná, že je logičtější vzájemné „hranice“ zrušit než se snažit o jejich zpřesňování. Odlišná pravidla v přístupu k veřejným prostředků v obou oblastech zhoršují efektivitu hospodaření i kvalitu výsledné péče. Efektivita zdravotnictví je nutné hodnotit v kontextu celospolečenských nákladů a přínosů (zdravotní péče, následné služby, dávky sociální ochrany, zdravotní stav soběstačnost).
Výdaje na zdravotnictví 2009 7,9 % HDP mil. Kč veřejné výdaje zdravotní pojištění
rozpočet (S + Ú)
%
239 683
83,6
218 628
76,3 166 234
*56,5
57 894
*19,8
21 055
7,3
7,3
soukromé výdaje
46 928
16,4
16,4
16,4
celkem
286 611
100
100
100
Zdravotnictví ČR 2009 (ÚZIS 2010), * % 2007
Financování sociálních služeb 0,72 % HDP ( cca 26 mld Kč) vícezdrojové financování: klienti 35% územní samosprávy 25% státní rozpočet 30 % veřejné zdravotní pojištění 3%
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Úhradové mechanizmy zdravotnictví
sociální oblast
instituce
občan
veřejné prostředky
platba za službu
občan
regulační poplatek (60 Kč/den)
částka překračující ochranný limit „nadstandard“
veřejné prostředky
dotace MPSV
občan
příspěvek na péči ( SZ 1 - 4)
dotace kraje
hotelové služby (330 Kč/den) sociální služby (150 Kč/den) (15% důchodu)
příspěvek na péči (SZ 1 - 4)
Finanční toky mezi zdravotním a sociálním systémem (2010) Platby v.z.p. do ústavních zařízení sociální péče
Dotace MPSV do zdravotnických zařízení
(mil. Kč) 1 019
(mil. Kč) 294 (sociální služby regionální) 73 (sociální služby nadregionální)
1 019
367
Odhad počtu klientů dlouhodobé péče (2009) Sektor Sociální
Zdravotní
Počet osob
Podíl klientů DP
Počet klientů DP
Příspěvek na péči, SZ 1
112 000
0%
0
Příspěvek na péči, SZ 2
87 000
25%
21 750
Příspěvek na péči, SZ 3
59 000
100%
59 000
Příspěvek na péči, SZ 4
36 000
100%
36 000
OL v nemocnicích
62 000
80%
49 600
Sociální lůžka nem. (§52)
3 000
100%
3 000
OLÚ, hospice a další
76 000
50%
38 000
LDN
31 000
50%
15 500
Domácí zdravotní péče
145 249
5%
7 262
Ostatní
10 000
100%
10 000
Celkem
240 000
Odhad veřejných výdajů na DP (2009) Sektor
Název části veřejných výdajů
Sociální
Dávky osobám se zdravotním postižením
Náklady DP (mil. Kč)
50%
1 226
18 897 6 487
80% 70%
15 118 4 541
Dotační řízení MPSV
6 253
70%
4 377
OL nemocnicích
4 713
100%
4 713
Sociální lůžka v nemocnicích (§52) Na ošetřovatelskou a rehabilitační péči poskytnutou v zařízeních sociálních služeb Odborné léčebné ústavy
3 291
100%
3 291
982
100%
982
6 134
50%
3 067
Léčebny dlouhodobě nemocných Domácí zdravotní péče
1 096
50%
548
1 322 1 211
70% 100%
926 1 211
40 000
Další zdroje (dotace, transfery, fondy EU) Celkem
Podíl DP
2 452
Příspěvek na péči Výdaje územních rozpočtů Zdravotní
Celkem (mil. Kč)
Efektivita zdravotnictví Veřejné zdravotní pojištění má hradit účinnou léčbu v ekonomicky nejvýhodnějším provedení a to v rámci dostupných zdrojů. Hodnocení medicínských technologií medicínská účinnost efektivita v rámci zdravotnictví efektivita v rámci celospolečenských nákladů – dopady v sociální oblasti
Efektivita v rámci zdravotnictví HTA – posuzování zdravotnických technologií zejména při vstupu nových technologií do zdravotnictví hodnocení přínosu nové technologie ve srovnání s těmi dosavadními instituce typu NICE (National Institute for Health and Clinical Excelence) cena QUALY Anglie 600 000 – 900 000 Kč USA 1 360 000 Kč Polsko 300 000 Kč obecně – trojnásobek HDP/občan/rok přepočteno na PPP (u nás cca 600 000 Kč)
Efektivita v rámci společnosti při posuzování zdravotnických technologií je nutné současně hodnotit jejich vliv na náklady v sektoru zdravotním i sociálním např. Watson, Anglie, 2009 Bol bolesti zad kardiaci
zdravotní (mld. ₤) 1,6
sociální (mld. ₤) 10,6
1,7
5,3
dnes aktuální např. u biologické léčby a zdravotnických prostředků
Role následné péče Pro celkovou efektivitu zdravotnictví a sociální ochrany (společenských nákladů) je zásadní efektivita následné zdravotní péče a návrat do sociálně a ekonomicky produktivní role. Následná péče je tedy zásadní pro humánní zdravotnictví a jeho sociální efektivitu. Oddělení těchto systémů vede k neustálé snaze přesouvat náklady mezi resorty a sektory, nikoliv ve prospěch celkových nákladů a efektivity, ale ve prospěch jedné ze složek systému.
Význam následné péče pro celkovou efektivitu zdravotnictví a sociálního systému
Schlanger, 2011
Proč je nezbytné propojení zdravotního a sociálního pojištění Pokud chybí efektivní následná péče a návrat do produktivní sociální role, je ohrožena efektivita zdravotnictví jako celku. Význam dostupnosti a efektivity následné a akutní geriatrické péče narůstá v důsledku stárnutí populace. Důležitý je model a paradigma, které není orientováno pouze na nemoc, ale na její dopady, disabilitu a funkční zdraví (využití ICF), indikátorem úspěšnosti a efektivity intervence je návrat do vlastního prostředí a produktivní role (resp. také míra, doba disability) Důležité je zda zdravotní péče přispěje k návratu do vlastního prostředí a sníží riziko dlouhodobé péče (LTC)
Dopad jednotlivých složek zdravotní péče na sociální pojištění a ekonomickou aktivitu
Schlanger, 2011
Vzájemná podmíněnost obou systémů
Sociální a zdravotní péče V současnosti existují dva oddělené systémy, ať pokud jde o registraci poskytovatelů, standardy kvality, způsob financování, řízení a kompetence úrovní veřejné správy a samosprávy, statistické monitorování...atd. Dva resortní systémy statistiky (metodologie, definice, vliv nekoordinovaných legislativních změn).
Propojit zdravotní a sociální sféru v těch částech, kde to má smysl (zajištění zdravotních a sociálních služeb). Zákon o dlouhodobé péči, o ucelené rehabilitaci Změna systému výplat sociálních dávek Projekt optimalizace zdravotních a sociálních služeb
Co by se dalo udělat Oddělení starobních a invalidních důchodů Oddělení finanční dávky nemocenského pojištění od ostatních dávek ze zákona o nemocenském pojištění Vztah úrazového pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za úrazy zaměstnanců k pojištění zdravotnímu a nemocenskému a vznik úrazového pojištění Posudková služba a revizní činnost zdravotního pojištění Sjednocení způsobu úhrady služeb poskytovatelů zdravotní a sociální péče (platba za poskytnutou službu, ne dotace) Společný systém zdravotně – sociálního zabezpečení
Děkuji Vám za pozornost!
