09.30 – 09.40 09.40 – 09.55 09.55 – 10.10 10.10 – 10.25 10.25 – 10.40 10.40 – 11.20
11.20 – 11.40 11.40 – 11.45
Daniela Písařovicová a Jiří Gavor Úvodní přivítaní moderátory Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ Coffee Break Panelová diskuse: Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP ENERGY Jan Fousek, jednatel a spolumajitel Virtuse Energy Pavel Pustějovský, výrobní ředitel Deza Ondřej Šrámek, lobbista za energetické úspory společnosti Knauf Insulation Jakub Vít, Svaz průmyslu/místopředseda představenstva Hutnictví železa Dotazy z auditoria Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek
Nový klimaticko-energetický balíček a priority ČR
Tomáš PROUZA Státní tajemník pro evropské záležitosti Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Klimaticko-energetická politiky EU • Klimaticko-energetická politika EU musí respektovat vyváženost cílů bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. • Přístup České republiky je formován prioritami: • • • •
dokončení vnitřního energetického trhu, odstranění škodlivých dotací, zajištění energetické bezpečnosti, konkurenceschopnost průmyslu.
• Aktuální evropská debata doopravdy není o novém klimaticko-energetickém rámci, ale o nastavení pravidel pro fungování evropského hospodářství. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Poučení z Rámce 2020 • Pozitiva: – EU se daří plnit klimaticko-energetické cíle.
• Negativa: – – – – –
úsilí EU je z globálního hlediska ojedinělé, distorze trhu s elektrickou energií, růst cen energií v EU, vnitřní energetický trh nebude dokončen v termínu, oslabení energetické bezpečnosti EU.
=> Snižování konkurenceschopnosti EU v globálním srovnání a nerovné podmínky dané rozdílností národních přístupů uvnitř EU. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Rámec do roku 2030 • Cíl pro redukci emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030. • Závazný cíl pro OZE na evropské úrovni 27 % na koncové energetické spotřebě. • V polovině roku 2014 vyhodnocení naplňování směrnice o energetické účinnosti s ohledem na výhled naplnění evropských cílů do roku 2020. • Reforma EU ETS platná od roku 2021 - rezerva tržní stability. • Nový rámec řízení - „governance“ • Soubor ukazatelů pro sledování dopadů závazků na EU. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Východiska a priority České republiky • Podporujeme obecný cíl přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. • Klimaticko-energetické cíle mají smysl pokud přispějí k funkčnímu energetickému trhu a posílení aspektu energetické bezpečnosti EU. • Zkušenost napovídá, že vícenásobnost klimaticko-energetických cílů má spíše negativní dopady, především na trh a investice. • Je nutno zohlednit dopady cen energií na konkurenceschopnost a tím se vrátit k otázce vyváženosti základních cílů klimatické a energetické politiky. • Nová klimaticko-energetická politika Unie by měla členským státům zachovat flexibilitu ve stanovení národních energetických mixů. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Pozice České republiky • Politika jednoho závazného cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. • Cíl pro OZE na celoevropské úrovni pouze indikativní. • Podpora reformy EU ETS. • Spravedlivé rozdělení nákladů snižování emisí mimo EU ETS zohledňující relativně vyšší náklady nových členských států. • Odmítání systému „governance“ dle stávajícího návrhu. • Doplnění indikátorů hodnocení dopadů nových opatření o indikátory zohledňující aspekty energetické bezpečnosti. • Postupné odstraňování tržních deformací způsobených dotacemi vyspělých OZE technologií do roku 2020. • Klimaticko-energetické cíle nesmí jít proti dokončení vnitřního energetického trhu a zajištění energetické bezpečnosti EU. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Jednání březnové Evropské rady • Hlavní témata v závěrech Evropské rady ke klimatickoenergetickému rámci: – – – – – –
energetická bezpečnost a snižování dovozní závislosti, harmonogram přijetí evropských klimatických cílů, vyhodnocení dosavadního rámce pro energetickou účinnost, vymezení priorit pro další jednání, deklarována snaha o snižování cen energií, pokračování rozvoje obnovitelných zdrojů.
• Aktuální debata není o konkrétní výši cílů, ale způsobu, jakým funkčně nastavit parametry nového klimatickoenergetického balíčku. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
„Koaliční potenciál“ České republiky I • Aktivní hledání pozitivní agendy a průniků s blízkými členskými státy. • Spolupráce V4 • Rumunsko, Bulharsko, pobaltské státy • Společná témata: rozdělení nákladů (burden sharing), kompenzační mechanismy, technologická neutralita, ochrana před únikem uhlíku (carbon leakage). • Česká republika preferuje nastavení, které zohlední vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP ČR, relativně vyšší náklady pro nové členské státy vyplývající z klimatických opatření a umožní rozvoj domácích zdrojů a jaderné energetiky jako nízkoemisního zdroje. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
„Koaliční potenciál“ České republiky II • Flexibilita cíle pro obnovitelné zdroje. • Blízké pozice mají například Velká Británie, Nizozemí, Francie, Španělsko.
• Reforma systému EU ETS. • Blízké pozice mají například Kypr, Portugalsko, Itálie, Lucembursko.
• Návrh systému governance • Blízké pozice mají například Španělsko, Francie, Rumunsko, Bulharsko.
• Zavádění kapacitních mechanismů. • Spojenci jsou potenciálně všechny sousední státy Německa, které ponesou náklady nerovného postavení svých konvenčních zdrojů na trhu. Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Harmonogram dalších jednání • 14.-16. května – zasedání neformálních Rad pro životní prostředí a energetiku • 12.-13. června – zasedání řádných Rad pro životní prostředí a energetiku • 26.-27. června – zasedání Evropské rady • říjen 2014 – zasedání Evropské rady
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Děkuji za pozornost!
Tomáš PROUZA Státní tajemník pro evropské záležitosti Úřad vlády ČR
Scénáře budoucího vývoje energetiky a možný přístup ČR Leading Minds Forum, Praha , 15.4.2014
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
15
Milníky vývoje 2008 - 2010 - strategie dekarbonizace Roadmap 2050 Cíle 2020 – masívní podpora OZE Směrnice o průmyslových emisích 2011 – Energiewende a Nuclear Phase out DE 2008 --- ekonomická recese a pomalé oživování 2010 --- břidličná revoluce v USA decoupling cen plynu a ropy levné uhlí 2009- 2014 – politická rizika dodávek plynu (Ukrajina, Africké jaro) 2013/14 – počátky probouzení (???) Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
16
Aktuální stav Kolaps modelu trhu s elektřinou Funguje obchodní výměna a krátkodobé trhy Energetika žije z podstaty a politických rozhodnutí Nefungují investiční signály Rozpad jednotného trhu s elektřinou Neschopnost vynutit si plnění Evropské legislativy Ústupky národním řešením velkých států (EEAG), HPC Neplnění cílů (Medium term vision 2010, Target m.2014) Zhoršování konkurenceschopnosti EU a její deindustrializace
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
17
Scénáře vývoje Návrat k energy only market – 10% Rychlá změna zásadních politických rozhodnutí - ??? Stabilizace legislativy Nervy na uzdě (oddělit energetiku od politiky) Striktní vynucování evropské legislativy (nediskriminační)
Oddělení trhu s energií a kapacitou – 50% Standardizace kapacitních mechanismů Pravidla pro přeshraniční výměny a SoS Ocenění spolehlivosti
Rozpad IEM – 40% Rozpad na regionální celky s podobnou strukturou či politickými zájmy NWE nebo FR/BE + DE/AT/Skandinávie, Iberia, Itálie + část balkánu, V4++
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
18
Klíčové momenty vývoje Implementace národních řešení – 2014/2015 Nová komise a Europarlament – 2015 Mezinárodněpolitický vývoj 2014/15 (Rusko, Severní Afrika a Střední východ) Vývoj na komoditních trzích (ekonomika USA a Asie, shale G/O, uhlí) Změny ve výkonových bilancích po roce 2016 Dokončení nuclear phase out Odstavování uhelných zdrojů
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
19
Reakce
Strategie pro všechny tři scénáře Společné prvky strategií Zahraniční politika Domácí dlouhodobá politická rozhodnutí
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
20
Dopady rámce 2030 na ČR a země EU
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
21
Podíl průmyslu dle IDWK Koln
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
22
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
23
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
24
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
25
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
26
Dopady plnění cílů na ČR Tabulka 1 Srovnání předpokladů a reality pro klimaticko-energetický balíček z roku 2008
Average retail electricity price increase (EU27) Average price of CO2 allowance/average price of CO2 in ETS sectors Average RES value
Carbon leakage and EU ETS adjustments
Final situation in 2020 according to the Impact assessment to the Climate Package 2020 targets (2008)
Reality in (2008-) 2013 (7 years to the target)
18,8-25,9%
26,5% (Eurostat)
EUR30-47/EUR2224
EUR4,9 (CEPS)
35 EUR/MWh
69,7 EUR/MWh per RES unit (IHS CERA) 114 EUR/MWh per RES electricity produced (EEG Wien/Fraunhofer ISI) 13 EUR/MWh as EU average cost paid by final electricity consumer (EEG Wien/Fraunhofer ISI)
Predictable, transparent systematic approach
Recalculations of correction factors, backloading, ad hoc decisions on manufacturing industry cap, CHPs etc.
Zdroj: Eurostat
Dopady na nové členské země jsou zatíženy náklady klimatické politiky významně víc než země EU12 (viz Tabulka 1). Tabulka 1 Vývoj cen elektřiny v EU pro domácnosti a průmysl GDP per capita 2011
Share of industry in GDP 2011
Electricity prices in 2012
EUR/person
%
EUR/MWh
Old M S (EU-15)
27,731
17.6
99.9
204.5
1.11
1.16
49%
New MS (EU-12)
9,425
23.5
108.8
156.0
1.24
1.28
70%
Groups of EU countries
For industry
For households
Electricity prices: dynamics 2008-2012 For For industry households
Relation of electricity prices for industry to electricity prices for households in 2012 Price for ind. = 100%
2008 = 1.00
Zdroj: Eurostat
Náklady současných opatření
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
29
Podíl výdajů domácností
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
30
Dodatečné náklady na OZE v případě podpory
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
31
Plnění EED – dotace min. 50 mld do roku 2020
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
32
Plnění cílů CO2 dle vývoje ASEK
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
33
Náklady podnikové sféry
Náklady podnikové sféry ČR
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
emise podniků v ETS (mil. t CO2 eq.)*
84,73
78,64
76,09
73,58
71,11
68,68
66,29
bezplatná alokace dle čl 10a (mil. EUA)
24,44
23,22
22,11
21,11
20,19
19,33
18,51
bezplatná alokace dle čl 10c (mil. EUA)
23,07
19,23
15,38
11,54
7,69
3,85
0,00
dokupovaný objem (mil. EUA)
37,23
36,20
38,60
40,94
43,24
45,51
47,79
241,97
271,47
328,10
409,41
497,23
477,89
430,10
náklady na koupi EUA (mil. EUR)
* zdroj: Evropská komise: EU Energy, transport and GHG emissions - Trends to 2050 (http://ec.europa.eu/clima/policies/2030/models/eu_trends_2050_en.pdf)
Zdroj: Expertní odhad MŽP
Náklady 2020 až 2030 Náklady podnikové sféry ČR
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
emise podniků v ETS (mil. t CO2 eq.)*
65,45
64,60
63,77
62,93
62,11
58,85
55,67
52,57
49,55
46,61
bezplatná alokace dle čl 10a (mil. EUA)
15,87
13,22
10,58
7,93
5,29
2,64
0,00
0,00
0,00
0,00
dokupovaný objem (mil. EUA)
49,58
51,38
53,19
55,00
56,82
56,20
55,67
52,57
49,55
46,61
náklady na koupi EUA (mil. EUR) - bez 495,80 590,89 691,45 797,50 909,07 1 1 1 1 1 rezervy 011,63 113,33 156,47 189,13 211,78 náklady na koupi EUA (mil. EUR) - s 594,96 770,73 957,39 1 1 1 1 1 1 1 rezervou 155,00 306,79 405,04 503,00 524,44 535,96 538,03 * zdroj: Evropská komise: EU Energy, transport and GHG emissions - Trends to 2050 (http://ec.europa.eu/clima/policies/2030/models/eu_trends_2050_en.pdf)
Zdroj: Expertní odhad MŽP
Potenciál pro úspory – scénář ASEK
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
36
Potenciál pro úspory – scénář protažení EED
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
37
Potenciál pro úspory – scénář zpřísnění EED
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
38
Náklady na dosahované úspory Varianta dle ASEK: v letech 2020-2030 by se uspořilo 44 PJ s cca 50 mld. Kč dotací, tj. 130 mld. Kč celkem. Varianta protažení EED: potřeba uspořit 97,96 PJ při cca 100 mld. Kč dotací a celkových nákladech cca 300 mld. Kč. Varianta zpřísnění EED: potřeba 131,38 PJ úspor při dotacích 130 mld., tj. celkem necelých 400 mld. Kč nákladů
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
39
Potenciál snižování emisí GHG
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
40
Náklady spojené se snižováním emisí GHG Odhadované náklady podnikové sféry na nákup EUA: Při zavedení strategické rezervy: v roce 2021 odhadovány na 603, 7 mil. EUR s postupným nárůstem na 1 194,09 mil. EUR v roce 2030. Bez zavedení strategické rezervy: v roce 2021 odhadovány na 503,08 mil. EUR s postupným nárůstem na 940, 79 mil. EUR v roce 2030. Vzhledem k související debatě o snížení emisí do roku 2030 mimo sektory EU ETS by se dle prozatímních odhadů snížení o více než 12 % (oproti roku 2005) v této oblasti jevilo jako obtížně dosažitelné bez zcela nových politik a opatření, jejichž realizace by však vyžadovala i dodatečné náklady na straně regulovaných subjektů a popř. i státu.
Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
41
Závěry Všechny státy včetně Polska podporují alespoň jeden cíl (CO2) ČR je schopna bez závažných dopadů - splnit cíle v energetice podle ASEK - splnit cíle v průmyslu pokud budou výnosy alokovány zpět na podporu průmyslu (účinnost, dopady do cen elektřiny) - splnit cíle v non-ETS oblasti, pokud dodatečné nároky nepřevýší cca 10% (vs. 2005) (MŽP) – jinak rostou náklady Část států (vč. ČR) je proti závaznému cíli OZE Pro ČR by národní závazný cíl představoval min. cca 6 mld.Kč/r po r. 2025 Evropský cíl povede k rostoucím nákladům na síťě a zajištění bezpečnosti dodávek, možná i k finančním transferům MS Energetická účinnost je pro ČR prioritou, ale nepodporuje pevné cíle Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
42
Děkuji za pozornost
[email protected] Aktuální témata energetické legislativy EU a ČR
Pavel Šolc Náměstek ministra
43
JAK VIDÍ ČR BUDOUCNOST ENERGETICKÉ POLITIKY EU?
PhDr. Ivo Hlaváč člen představenstva, ředitel Public Affairs Skupiny ČEZ Leading Minds Forum Praha, 15. dubna 2014
EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA MĚLA DEFINOVÁNY DVA HLAVNÍ CÍLE: JEDNOTNÝ TRH A DLOUHODOBOU DEKARBONIZACI 2 PILÍŘE ENERGETICKÉ POLITIKY EU JEDNOTNÝ TRH
CÍLE
NÁSTROJE
Efektivní alokace kapitálu Příznivé ceny pro spotřebitele Bezpečnost dodávek
Liberalizace Větší konkurence Funkční propojení elektrických trhů
DEKARBONIZACE
Snížení emisí skleníkových plynů o 80-95% do 2050 3x20 do roku 2020
1. EU ETS 2. Podpora OZE 3. Směrnice o energetické účinnosti (EED)
Vyvážený posun k efektivní a nízkouhlíkové ekonomice 45
ALE PŘEKRYVY NÁSTROJŮ VEDLY K CELKOVÉ DESTABILIZACI ENERGETICKÉHO SEKTORU Hodinové reziduální poptávky, výroby z větru a slunce (horní graf) a spotové ceny (spodní graf) v Německu v prosinci 2012 GW a EUR/MWh
33 hodin s negativní cenou v 5 dnech (minimum -222 EUR/MWh 25/12/2012)
Intraday minimum -500 EUR/MWh
Nízké ceny nejsou jen otázkou vánočních svátků, od začátku roku bylo letos 20 dnů s průměrnou denní cenou pod 20 EUR/MWh
46
*Reziduální poptávka = Poptávka minus (Vítr + PV)
EU ETS PŘESTAL BÝT FUNKČNÍ A DÁLE NEMOTIVUJE K ÚSPORÁM CO2 ANI K NÍZKOUHLÍKOVÝM INVESTICÍM... Relativní emise CO2 vztažené na jednotku HDP, normalizováno na 100% v roce 2007
Pozn.: Mezi lety 2011-12 došlo u vyspělých evropských ekonomik (Německo, Francie, Velká Británie) k meziročnímu nárůstu absolutního množství vyprodukovaných emisí CO2 v řádu jednotek %. 47
Zdoj: Eurostat, BP statistical review
ENERGETIKY PROTO VOLAJÍ PO REFORMĚ SYSTÉMU EU ETS, KTERÁ BY MĚLA BÝT SOUČÁSTÍ RÁMCE 2030 JEDNOTNÝ CÍL NA EVROPSKÉ ÚROVNI
Zabraňuje roztříštěnosti trhu a redukuje tak náklady
TRŽNÍ NÁSTROJ
Optimální z hlediska efektivity Stabilní (v porovnání s neustále se měnící regulací) Dotace jen pro nové technologie v rané fázi vývoje
FLEXIBILNĚ DEFINOVANÝ CÍL ZOHLEDŇUJÍCÍ VÝVOJ EKONOMIKY
Fixní nabídka není obvyklá a vede k nadměrné volatilitě a nejistotě na trhu Nástroj zaměřený přímo na cíl bez ohledu na ekonomický vývoj
CÍL BERE V POTAZ KONTEXT MEZINÁRODNÍCH VYJEDNÁVÁNÍ
Minimalizuje negativní dopad na konkurenceschopnost
EU ETS s reálným a flexibilním cílem 48
Nutná
reforma
AVŠAK DOPAD KOMISÍ NAVRŽENÝCH CÍLŮ PRO ROK 2030 MŮŽE BÝT OPĚT KONTRAPRODUKTIVNÍ
Navzdory prokázanému překryvu cílů v rámci 2020 navrženy min. 2 závazné cíle, a to:
pro redukci emisí CO2 ve výši 40 % ve srovnání s rokem 1990 (meziroční tempo redukce vzroste z 1,74 % na 2,2 %);
pro podíl OZE na spotřebě ve výši alespoň 27 % na úrovni EU (ZATÍM bez rozpadu na národní cíle);
pro oblast energetické účinnosti případný cíl až po 2014. EU ETS se v horizontu 2030 jeví jako mírně deficitní v případě 40% GHG cíle a v podstatě vyrovnaný při méně ambiciózním cíli 35%.
Navrhovaný flexibilní mechanismus postupně odčerpá přebytek z trhu a bude jej nadále držet limitovaný. Zároveň však oslabuje motivaci k mezičasové optimalizaci.
JSME SCHOPNI ZAJISTIT EKONOMICKOU VZÁCNOST POVOLENKY, TO ZNAMENÁ PŘIZPŮSOBIT NABÍDKU POPTÁVCE? 49
Z POHLEDU ČEZ JE PODSTATNÁ ZEJMÉNA ROLE EU ETS NA CELKOVÉM CÍLI PRO SNÍŽENÍ EMISÍ GHG GHG emise v EU28 (historie a cíle) Mt of CO2 ekvivalentu, CAGR 2021-2030
Tempo lineárního
-40% in 2030
redukčního faktoru v EU ETS vzroste z 1,74% na 2,2% ročně
Formálně není daný vztah mezi celkovým GHG cílem a lineárním redukčním faktorem v EU ETS
-20% in 2020 -2,8%
Kumulativně bude třeba uspořit 7000Mt GHG emisí mezi 2014 a 2030
Současný přebytek v EU -3,0%
ETS je zhruba 2200 Mt, tzn. bude potřeba vyvinout další úsilí pro úspory
Navíc navrhovaný design EU ETS neumožňuje využití celého současného přebytku 50
Zdroje: Eurostat, European Commission
AVŠAK Z PŘEDBĚŽNÝCH KALKULACÍ VYCHÁZÍ SYSTÉM V ROCE 2030 POUZE MÍRNĚ DEFICITNÍ Bilance EU ETS do roku 2030 Mt
51
Zdroje: IMF, Global Insight, OECD, Point Carbon, výpočty ČEZ
EVROPSKÁ KOMISE SICE NAVRHUJE ZAVEDENÍ JISTÉ FLEXIBILITY NA NABÍDKOVÉ STRANĚ EU ETS (MSR) Kumulovaný přebytek EUA na trhu Mt
Lineární redukční faktor v EU ETS vzroste ze současných 1,74% na 2,2% ročně (cca 48 Mt)
Od 2021, 12% přebytku z roku Y-2 bude umístěno do rezervy, pokud je tento přebytek větší než 833Mt
Max 100Mt bude z rezervy Optimální pásmo přebytku dle EK (400-833 Mt)
vráceno na trh, pokud přebytek v roce Y-2 je menší než 400Mt
Přebytek z backloadingu pro rok 2020 bude navrácen v průběhu tří let (2020-2022)
52
AVŠAK PŘES NESPORNOU UŽITEČNOST NABÍDKOVÉ FLEXIBILITY JE NAVRŽENÝ ZPŮSOB IMPLEMENTACE PROBLEMATICKÝ … Jaký přebytek je optimální?
Hedgingové objemy tržních hráčů se uveřejňují pouze částečně Neexistuje ani expertní konsensus, Impact Assessment od EK uvádí rozptyl 704-1300 Mt
Může oslabit možnost časové rozložení závazku Je potřeba hedgeování v čase stálá? Je systém dostatečně flexibilní? Je interní spouštěcí mech. optimální? 53
Hedgingové strategie hráčů na trhu se mohou měnit v čase v závislosti na vnímání cash-flow rizika
I při stejných strategiích se bude měnit objem potřebný pro hedgeování, protože emisní intenzita výrobního portfolia bude klesat
Přebytek v roce Y je reportován v roce Y+1 Opatření upravující nabídku bude mít efekt až v roce Y+2 Pomalá reakce může znamenat procyklický efekt opatření Objem nabídky na trhu se řídí současným stavem trhu Trh tedy může rozhodnutím „pálit“/držet ovlivnit budoucí nabídku Může se tak otevírat prostor pro spekulaci (držet přebytek a počkat na redukci nové nabídky)
... A PROTO BY BYLO NEJVHODNĚJŠÍ PROVÁZAT MSR S REÁLNÝM VÝVOJEM EKONOMIKY UPRAVENÝ MSR (2.0) 1) Představuje výchozí projekci produkce v sektorech EU ETS (energetika, průmysl)* Produkce, množství povolenek
2) Přizpůsobuje množství povolenek relativní odchylce reálné produkce od výchozí projekce Princip MSR 2.0 Odchylka produkce elektřiny od výchozí projekce
Odchylka průmyslové výroby od výchozí projekce
Proporční odchylka množství dodaných povolenek v EU ETS
čas
54
Výchozí množství povolenek
Přizpůsobené množství povolenek
Skutečná výroba elektřiny
Výchozí průmyslová výroba
Výchozí výroba elektřiny Skutečná průmyslová výroba
* Projekce výroby byly představeny v impact assessement k MSR.
MSR 2.0 PŘINESE ŘADU VÝHOD Dodávka korelovaná s reálnou ekonomickou situací umožní vyhnout se značným nejistotám implicitně obsaženým v současném návrhu MSR – nepředvídatelnosti ekonomického vývoje v delším časovém horizontu,
důraz zůstane na dlouhodobé dekarbonizaci. Rychlé přizpůsobení je limitováno pouze zpožděním nezbytným pro zveřejnění ekonomických statistik. Flexibilní přizpůsobení umožňuje zachytit celou škálu vnějších změn (v závislosti na zbývajícím množství emisí v rezervě)
Přizpůsobení uvolňování povolenek zachytí důsledky zvyšování energetické účinnosti vyšší úsilí v energetických úsporách znamená nižší výrobu elektřiny, což povede k nižšímu uvolňování emisních povolenek
Vnější „spouštěč“ zabraňuje manipulaci s trhem ze spekulativních důvodů Transparentní mechanismus omezující politické zásahy do systému Odstranění nutnosti odhadovat objem pro hedging objem potřebný pro hedgování je neustále determinován trhem.
55
ČLENSKÉ STÁTY SE NECHTĚJÍ SPOLÉHAT POUZE NA REFORMU EU ETS A PROTO HLEDAJÍ VLASTNÍ CESTU K ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI Německo Velká Británie V 09/2013 dohodlo EDF s ministerstvem komerční parametry CfD pro jádro. Návrh zákona zajišťujícího legislativní rámec pro podporu investic v energetice je od 11/2013 v posledním čtení v parlamentu UK.
Francie Rámcový zákon NOME platí od července 2011 Další mechanismy podporující výstavbu záložních kapacit jsou v procesu legislativní přípravy, zavedení kapacitních plateb má začít v roce 2015 Španělsko Mechanismus kapacitních plateb byl zaveden od počátku liberalizace Proběhla řada novelizací – zvýšení plateb pro udržení systému i snížení plateb jako reakce na tamní ekonomickou situaci Zdroj: evropský tisk
Komplexní revize německého energetického trhu (Energiewende) je dojednávána v koaliční smlouvě Přijat zákon, kterým vláda může zakázat uzavření elektrárny a vyplatit kompenzaci Německý regulátor zaplatí 2,4GW záložní kapacity na zimu 2013/14, aby zabránil kolapsu soustavy. Pro 2015/16 plánuje 4,8GW.
Itálie Kapacitní platby v platnosti od roku 2004 Regulátor trhu s elektřinou a plynem (AEEG) ustanovil základní rámec pro nový mechanismus v roce 2011 Nový kapacitní trh má být spuštěn v roce 2017
PŘEDPOKLÁDANÁ REALITA A VHODNÁ KRITÉRIA ENERGETICKÉ POLITIKY EU Dlouhodobě
Funkční trh s energií nejvíce transparentní (dnes asi utopie). V případě regulace
Technologická neutralita a přeshraniční jednotnost systémů - zamezení klasického dumpingu: EU ETS velmi transparentní trh; pokud feed-in tarify, pak pro všechny nízkouhlíkové technologie; pokud kapacitní trhy, tak regionální. Dlouhodobá stabilita a směřování nutné – jednou zdecimované odvětví bude těžko resuscitováno. Podpora zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v energetice jako ve všech ostatních průmyslových oborech.
Diplomacie a ochrana rovného zacházení. Kritika
Maďarská výstavba na bázi mezistátní dohody – zatím spíše akceptace EK. Britský CFD se snahou o transparentní cenu a ochranu fungování trhu zatím hodnocen negativně. 57
DĚKUJI ZA POZORNOST
PhDr. Ivo Hlaváč člen představenstva, ředitel Public Affairs Skupiny ČEZ Leading Minds Forum Praha, 15. dubna 2014
10.40 – 11.20
11.20 – 11.40 11.40 – 11.45
Panelová diskuse: Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP ENERGY Jan Fousek, jednatel a spolumajitel Virtuse Energy Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR Pavel Pustějovský, výrobní ředitel Deza Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Šrámek, lobbista za energetické úspory společnosti Knauf Insulation Jakub Vít, Svaz průmyslu/místopředseda představenstva Hutnictví železa Dotazy z auditoria Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15 Tomáš Skřivánek
Budoucí vývoj cen EUA – odhad
Budoucnost energetické politiky EU Ondřej Šrámek Knauf Insulation
Něco se nezměnilo…
Něco se změnilo…
Dva přístupy ke spotřebě Česko (ASEK 2012)
Německo
Společná akce na úrovni EU dává smysl 6000 5000 4000
3000 2000 1000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Gas imports from Russia (PJ) Gas consumption in the residential sector (PJ)
2010
2011